ESCNEWSLETTER. prosinec 2013 č. 3

ESCNEWSLETTER prosinec 2013

č. 3

ESCAPE CONSULT, spol. s r.o., www.escapeconsult.cz , +420 543 423 131, [email protected]

Vážení obchodní přátelé,

Obsah

přinášíme Vám nové vydání našeho odborného občasníku k aktuálním tématům z oblasti daní a účetnictví.

Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích 2

Konec roku 2013 je ve znamení příprav na rekodifikaci českého soukromého práva, které přináší nový občanský zákoník, jehož účinnost nastává 1. 1. 2014. Legislativní proces související s novým občanským zákoníkem byl zdárně dokončen, zákonná opatření schválená senátem byla potvrzena sněmovnou a v tuto chvíli nic nebrání jeho uvedení do života. Věnujeme se v tomto občasníku novému občanskému zákoníku a změnám, které se objeví v DPH, v dani z příjmu a v účetnictví. Přidali jsme téma z pracovně-právní oblasti a dali prostor pro specifické téma uplatnění daru ze společného jmění. Dovolte mi, abych vám touto formou poděkoval za Vaši spolupráci v letošním roce a popřál Vám úspěšný nový rok 2014.

Ing. Michal Markvart Daňový poradce č. 04650

Transparentnost akciových společností 3 Aktuální vývoj v oblasti DPH 4 Daň z příjmů - změny pro rok 2014 5 Účetní praxe ve vazbě na nový občanský zákoník 7 Nemocenské a důchodové pojištění v roce 2014 8 Uplatnění daru ze společného jmění manželů 9 ESCAPE TEAM 10

2

Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích autor Ing. Michal Markvart, daňový poradce č.04650

Velkým tématem závěru letošního roku je nový občanský zákoník (vydaný pod číslem 89/2012 Sb.), který vstupuje v účinnost dnem 1. 1. 2014, a který rekodifikuje české soukromé právo. Nový občanský zákoník nahradí nejen stávající občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.), ale i řadu dalších právních předpisů (v úhrnu jde o více jak 100 právních předpisů). Nový občanský zákoník má 3 081 paragrafů a my se k němu podrobněji vrátíme v našem občasníku začátkem příštího roku. Pro podnikatelskou praxi je důležité, že je nahrazen i stávající obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) a to v části týkající se závazkových vztahů právě novým občanským zákoníkem a v části týkající se obchodních společností a družstev novým Zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Dochází tedy i rekodifikaci tzv. obchodního práva a shrňme základní změny, které nastanou u obchodních společností s účinností nového občanského zákoníku (NOZ) a Zákona o obchodních korporacích (ZOK), tedy od 1. 1. 2014: Správa obchodních korporací Správou obchodních korporací se rozumí především systém rozložení práv a povinností mezi jednotlivými stranami zainteresovanými v obchodní korporaci – zejména mezi společníky/akcionáři , statutárními orgány, výkonným managementem, a například věřiteli. ZOK zavádí konstrukci, dle které mají členové orgánů při správě společnosti nebo družstva povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, a za tato jednání osobně ručí společníkům, a ve specifických případech i věřitelům. ZOK stanoví, že osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala (§53 ZOK). Dále ZOK stanoví, že členové statutárních orgánů ručí za splnění povinností obchodní korporace v úpadku, pokud věděli, nebo měli a mohli vědět, že společnost je v hrozícím úpadku a neučinili pro jeho odvrácení vše potřebné. V takovém případě navíc insolvenční správce může vyzvat k navrácení získaných benefitů za poslední 2 roky. V praxi se tedy můžeme dočkat zajímavých soudních sporů, a bude důležité, jak budou soudy judikovat, co je porušení povinností péče řádného hospodáře a kdy mohli a měli členové statutárních orgánů odvrátit hrozící úpadek. Společnost s ručením omezeným U společnosti s ručením omezeným je důležité zmínit, že je sice zachována povinnost vkladu do základního kapitálu, ale ten může činit i pouhou 1 Kč. ZOK akcentoval skutečnost, že dosavadní úprava předpisovala složit základní kapitál ve výši 200 000 Kč, ale již s.r.o. nenutila udržovat majetek v této hodnotě. Nová úprava tedy umožní snadný vznik nové s.r.o., lze

ESCNEWSLETTER | PROSINEC 2013 | č. 3

ale předpokládat, že zakladatelé, pokud budou chtít zvýšit důvěryhodnost svých společností, například pro získání cizího kapitálu, budou do základního jmění společnosti skládat vyšší částky. Akciová společnost Akciová společnost (a.s.) je představitelem kapitálové obchodní společnosti. Společníci, v tomto případě akcionáři, se na ní podílejí poskytnutým kapitálem ve formě akcií, přičemž samotný chod řídí profesionální management. Nadále je zachována variabilita akcií, společnost navíc může vydat různé druhy akcií. Je důležité zmínit, že v souvislosti se zákonem o transparentnosti (viz samostatný článek) zavádí ZOK u akcií na majitele povinnost jejich zaknihování, či imobilizace. Co se týče řízení a.s. je nově možné volit mezi dualistickou či monistickou strukturou řídících orgánů. Dualistická struktura řídících orgánů zahrnuje představenstvo a dozorčí radu, v rámci monistické struktury se zřizuje doplněná o statutárního ředitele. ZOK navíc nově umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. U akciové společnosti zůstává zachována minimální výše základního kapitálu, která činí 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Ostatní právnické osoby ZOK zachovává možnost vzniku obchodních společností založených na osobách zakladatelů (tedy nikoliv kapitálu), tedy Veřejnou obchodní společnost a Komanditní společnost. Nadále je možnost založit družstvo coby formu obchodní společnosti. NOZ a ZOK nově upravují možnost sdružování do veřejně prospěšných společností, které souhrnně nazývají spolky. Těmto spolkům není odepřena možnost výdělečné činnosti, byť za předpokladu existence jejich veřejné prospěšnosti. Podrobněji se těmto spolkům budeme věnovat v dalším vydání našeho občasníku. Koncerny ZOK zavádí třístupňovou regulaci podnikatelského seskupení – prosté ovlivnění, ovládání a koncern. S každým stupněm se přitom pojí mírně odlišná sada pravidel. Základní koncept regulace je takový, že ovlivnění v jakémkoliv stupni je možné, ale ovlivňovatel musí nahradit újmu, která by komukoliv tímto ovlivněním vznikla. V této souvislosti bych zmínil že NOZ a ZOK zrušili koncept zahrnutý v dnes platném ustanovení §196a obchodního zákoníku, který vyžadoval pro přesuny majetku mezi ovládanou a ovládající osobou posudek znalce jmenované-

3

ho soudem, a to navíc pod hrozbou absolutní neplatnosti. U s.r.o. již takový posudek není potřeba vůbec, a u a.s. pouze u vyjmenovaných transakcí. Pozitivní je že NOZ a ZOK upustili od konceptu absolutní neplatnosti úkonu. Pokud někde stanoví možnost neplatnosti, tak relativní (tj. musí se jí někdo dovolat).

Přechod na nové podmínky Korporátní dokumentaci je potřeba uzpůsobit ustanovením NOZ a ZOK do 6-ti měsíců od nabytí jejich účinnosti, tedy do 1. 7. 2014.

Přestože hlavním předmětem naší činnosti je vedení účetnictví, dokážeme klientům nabídnout komplexní portfolio ekonomických činností. Přenechejte nám administrativu své firmy a věnujte se jejímu rozvoji!

www.escapeconsult.cz

Transparentnost akciových společností autor Mgr. Ing. Lucie Benešová

Boj proti korupci a legalizaci výnosů z trestné činnosti nabyl nových rozměrů přijetím zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (dále jen „Zákon o transparentnosti a.s.“), kterým budou k 1. 1. 2014 všechny listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, přeměněny na listinné akcie na jméno. Tato změna se netýká pouze společností s účastí na veřejných zakázkách či jiných obdobných projektů podporovaných z veřejných finančních zdrojů, ale všech akciových společností bez výjimky. Představenstvo akciových společností (nikoliv valná hromada) má několik možností řešení, zejména s ohledem na nákladnost, počet akcionářů a další okolnosti. Pro společnosti s menším počtem akcionářů bude nejvhodnější pouze vyznačení změn na dosavadních akciích. Společnosti větší budou naproti tomu preferovat spíše výměnu současných akcií za akcie na jméno, jejich zaknihování či imobilizaci. Tento pojem zavádí nový občanský zákoník a další ustanovení obsahuje také zákon o podnikání na kapitálových trzích a zákon o cenných papírech. V podstatě se jedná o hromadnou úschovu cenných papírů u centrálního depozitáře, obchodníka s cennými papíry nebo jiné zahraniční osoby s oprávněním k poskytování těchto služeb. Při imobilizaci mohou být cenné papíry nahrazeny hromadnou listinou, nebo i více hromadnými listinami (např. podle jednotlivých akcionářů). Práva vlastníků cenných papírů, případně


hromadných listin, jsou stanovena v emisních podmínkách, u účastnických cenných papírů ve stanovách společnosti. Zákon o transparentnosti a.s. ponechává společnostem pro provedení změny akcií, uvedení stanov do souladu se zákonem včetně zápisu do obchodního rejstříku, prostor do 30. 6. 2014. Nejpozději do konce března uveřejní společnost způsobem pro svolání valné hromady výzvu k předložení akcií a oznámí akcionářům důsledky pro případ, že akcie do konce června nepředloží. Povinností akcionářů je tuto výzvu splnit, sdělit společnosti potřebné údaje a případně informovat osoby, které mají jejich akcie u sebe, aby tuto povinnost obstaraly. V případě, že je akcionář se svou povinností v prodlení, není až do splnění oprávněn vykonávat práva spojená s akciemi a to včetně práva na dividendu, o níž v době jeho prodlení společnost rozhodne.

4

Aktuální vývoj v oblasti DPH autor Ing. Michal Šesták Daňový poradce č. 04670

S účinností od ledna 2014 vstupuje v platnost dlouho očekávaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, coby základní předpis soukromého práva. Jeho přijetí mělo za následek i poměrně zásadní dopady do daňového práva a tedy i do oblasti DPH. Pokusím se tedy popsat základní změny, které nás v DPH čekají od 1. 1. 2014 v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zmíním se i o některých “žhavých“ aktualitách. Dopady účinnosti nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) na DPH. Pojem “závdavek“ Nový občanský zákoník mění současný pohled na tzv. kauce a zavádí nový termín závdavek. Závdavek je plněním poskytnutým před či při plnění smlouvy, kterým strana poskytuje jistotu, že svůj dluh splní. Závdavek můžeme chápat jako něco mezi kaucí a zúčtovatelnou zálohou a to podle toho, zda k plnění dojde či nikoliv. Jedná se zároveň také o realizaci sankční funkce, neboť při nesplnění smlouvy závdavek propadá. Pokud smluvní strana, která závdavek poskytla, smlouvu nesplní, závdavek propadne ve prospěch druhé strany. Pokud nebude závazek ze smlouvy splněn stranou, která závdavek přijala, má tato strana povinnost vydat dvojnásobek toho, co přijala jako závdavek, anebo nahradit škodu vzniklou v důsledku porušení smluvní povinnosti. To znamená, že závdavek nelze požadovat vedle plnění smlouvy. Výše uvedené pochopitelně vyvolává zásadní otázku, zda přijetí závdavku lze chápat jako přijetí zúčtovatelné zálohy a tuto částku zdanit v souladu s § 21 odst. 1 zákona o DPH z titulu přijetí platby či nikoliv. Vzhledem k předpokladu, že plnění bude na základě smlouvy poskytnuto a závdavek bude zúčtován oproti ceně plnění, docházíme k závěru, že přijetí závdavku je skutečně zálohou a zdanění se z titulu přijetí platby nelze vyhnout. Otázkou však zůstává, co se stane v okamžiku, kdy k plnění nedojde a závdavek se stane smluvní sankcí. Viděno striktně dikcí zákona nebude možné opravit základ a výši daně v souladu s § 42 odst. 1 písm. e), neboť nedojde k vrácení úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň. V této věci nezbývá než vyčkat na stanovisko Ministerstva financí. Převod vlastnictví NOZ zakládá převod vlastnictví ke dni účinnosti smlouvy (pokud není stanoveno jinak). Zákon o DPH ve vztahu k datu uskutečnění zdanitelného plnění zakládá povinnost přiznat daň ke dni dodání zboží (§ 21 odst. 2 zákona). Občanský zákoník však již pojem den dodání nezná a zavádí nový termín den převzetí věci. Díky nesjednocené terminologii tedy není zřejmé, kdy vlastně plátci vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží. Opět se očekává výkladové stanovisko MFČR a hlavně brzká novelizace ustanovení § 21 odst. 2 zákona o DPH. Finanční leasing – povinnost odkoupit Do konce roku 2013 máme ve vztahu k finančnímu leasingu z pohledu DPH dvě varianty řešení. U leasingů s právem odkoupit (většina v současnosti uzavíraných leasingových smluv) je uplatňován nárok na odpočet DPH na straně nájemce a realizován odvod DPH na straně pronajímatele v jednotlivých splátkách nájemného. Pouze u smluv


s povinností odkoupit předmět finančního pronájmu po ukončení nájemní smlouvy je tato smlouvy od prvopočátku chápána jako smlouva kupní, zakládající ekonomické vlastnictví předmětu pronájmu až do data odkoupení. V tomto případě má nájemce nárok na odpočet z celé ceny předmětu leasingu již v okamžiku uzavření leasingové smlouvy a pronajímatel DPH v plné výši ke stejnému datu odvádí. Od 1. 1. 2014 budou uzavírány výhradně smlouvy o finančním leasingu s povinností předmět pronájmu odkoupit. Toto bude mít dopad zejména na leasingové společnosti, které budou nuceny celé DPH odvést již v okamžiku uzavření smlouvy. Zákonné opatření senátu Asi největší dopad ve vztahu k DPH má NOZ v oblasti převodu a nájmu nemovitostí (nově nemovitých věcí). Občanský zákoník od 1. 1. 2014 chápe stavbu jako součást pozemku a pozemek se stavbou se stává jednou věcí. V souvislosti s tím končí osvobození převodu pozemků dle § 56 odst. 2 zákona o DPH. Senát ve svém zákonném opatření (které již schválila i PSP ČR) nově upravil § 56 odst. 2 takto: (2) Od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která A) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a B) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení územního souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. S ohledem na výše uvedené tedy již nejsou osvobozené tzv. zastavěné pozemky. V této souvislosti je ovšem třeba poukázat na celou řadu nejasností. Zejména není jasné, co bude oním pozemkem se stavbou. Bude jím tedy parcela, na které stojí stavba, nebo jen zastavěná část pozemku, nebo i parcela náležející k nemovitosti byť s jiným parcelním číslem (např. zahrada)? Stejně tak není zcela jasné, jaká sazba DPH bude u převodu neosvobozených pozemků použita. § 48 a 48a zákona o DPH upravující sníženou sazbu daně u oprav rodinných a bytových domů a u výstavby tzv. sociálního bydlení řeší sníženou sazbu výhradně u stavby a nikoliv u pozemku, u převodu pozemku by tedy měla být uplatněna sazba základní. Pokud ovšem chápeme stavbu jako neoddělitelnou součást pozemku v souladu s OZ, je otázka sazby daně nejasná. Vyhnout se zdanění převáděných pozemků se nelze ani poukázáním platby v roce 2013, neboť se nejedná o zdanitelné plnění, které by zakládalo osvobození převodu v roce 2014. Mimo novelizovaný § 56 přijal senát svým zákonným opatřením i zcela nový § 56a, kterým se nově řeší osvobození nájmu vybraných nemovitých věcí.

5

Celou touto problematikou by se měl zabývat koordinační výbor MF a KDP dne 18. 12. 2013, o výsledku vás budeme informovat. Aktuální novinky v DPH. Ručení z titulu poukázání platby na nezveřejněný účet Součástí zákonného opatření schváleného senátem (i PSP ČR) je i změna, která od 1. 1. 2014 omezuje vznik ručení odběratele za odvod DPH dodavatelem v případě platby na jiný než zveřejněný bankovní účet, a to na případy, v nichž úplata za zdanitelné plnění překročí dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, tedy částku 700 000 Kč. Konkrétně jde o úpravu § 109 odst. 2 zákona o DPH. Nespolehlivý plátce GFŘ umožnilo od 1. 8. 2013 v rámci propojení softwarů „cizích“ firem zveřejnění seznamu všech nespolehlivých plátců. Nyní je tedy možné získat nejen informaci o statusu plátce, ale také celkový seznam nespolehlivých plátců v daném okamžiku. Podle seznamu nespolehlivých plátců zveřejněném na internetových stránkách společnosti Creditreform, bylo k 8. 10. 2013 označeno příznakem „nespolehlivý“ 23 subjektů. Pro úplnost uvádím definici nespolehlivého plátce,

která pro příjemce zdanitelného plnění zakládá ručení dle § 109 odst. 3 zákona o DPH. Nespolehlivý plátce: »» subjekt, kterému bylo doměřeno dle pomůcek více jak 500 000 Kč »» účastník podvodných řetězových obchodů »» má nedoplatek na DPH převyšující 10 000 000 Kč. Povinná elektronická forma podání Od 1. 1. 2014 vstupuje v účinnost nový § 101a zákona o DPH zakládající povinnou elektronickou formu podání. Od tohoto data zakládá toto ustanovení povinnost elektronicky podávat daňová přiznání, hlášení, přílohy k daňovému přiznání, přihlášky k registraci plátce a oznámení o změně registračních údajů. Podání je nutné učinit prostřednictvím datové schránky, případně se zaručeným elektronickým podpisem. Jiná forma podání bude neplatná. Výjimku tvoří pouze fyzické osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 kalendářních měsíců nepřesáhne 6 000 000 Kč. Obrat pro povinnou registraci plátce - Změna k 1. 1. 2015 V návaznosti na plánované zavedení jednotného inkasního místa by mělo zároveň dojít ke snížení limitu pro povinnou registraci osoby povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce na 750 tis. Kč.

Novinky 2013 Byla založena dceřinná společnost Escape Consult SK spol. s r.o. Základní kapitál společnosti byl navýšen na 1 000 000 Kč Účastníme se projektu Fondu dalšího vzdělávání Stáže pro mladé www.escapeconsult.cz

Daň z příjmů - změny pro rok 2014 Poslanecká sněmovna potvrdila dne 27. 11. 2013 daňová zákonná opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a dala tak jednoznačnou odpověď na otázku, zda náhodou nebude ještě odložena účinnost NOZ. Součástí daňových zákonných opatření Senátu je značný rozsah daňových změn, které nás tak od 1. 1. 2014 čekají. autor Ing. Ing. Jana Klimková, daňový poradce č.04755

Nové podmínky osvobození u příjmů z prodeje cenných papírů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů obsahuje stejně jako v minulých letech ustanovení umožňující za stanovených podmínek příjmy z prodeje cenných papírů u fyzických osob od daně z příjmů osvobodit. S účinností


od 1. 1. 2014 se ovšem tyto podmínky poměrně výrazně mění. Dochází k celkovému zpřísnění podmínek nároku na osvobození, neboť se prodlužuje lhůta mezi nabytím a prodejem cenného papíru, která musí uplynout, aby nárok na osvobození vznikl. Zatímco do konce roku 2013 byla lhůta stanovená v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP šestiměsíční, od roku 2014 se

6

prodlužuje na tři roky. Znamená to, že příjem z prodeje cenného papíru je od daně osvobozen pouze tehdy, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu tří let. Stejně tak je osvobozen i příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu tří let, přičemž doba tří let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Podmínka, že osvobození nelze uplatnit u cenných papírů zahrnutých do obchodního majetku, má rovněž ten dopad, že osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do tří let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku. Výše uvedené zpřísnění podmínek nároku na osvobození se na druhé straně nevztahuje na osoby, které mají z prodeje cenných papírů pouze relativně nízké příjmy. U fyzických osob, jejichž roční příjem z prodeje cenných papírů nepřesahuje částku 100.000 Kč, platí, že pokud neměly tyto cenné papíry zahrnuty v obchodním majetku, žádná časová lhůta pro osvobození na ně nedopadá, neboť příjmy z prodeje cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100.000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozeny podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Z přechodných ustanovení vyplývá, že je potřeba testovat osvobození dle § 4 odst. 1 písm. w) tak, že u cenných papírů nabytých do 31. 12. 2013 bude rozhodující lhůta 6 měsíců a cenných papírů nabytých později lhůta 3 roky od nabytí. Nový § 4a o osvobození bezúplatných příjmů Předmět daně se rozšiřuje o nové druhy příjmů, takzvaných bezúplatných příjmů. Jde zejména o dopad zrušení zákona o dani dědické a dani darovací, dále úpravu příjmů plynoucích z provozu rodinného závodu nebo ze společenství jmění. Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu a příjem z převodu majetku mezi zůstavitelem a obmyšlenou osobou z titulu zřízení svěřeneckého fondu. Osvobození příjmů žáků a studentů z praktického výcviku Původní ustanovení § 6 odst. 9 písm. l) o bezúročných půjčkách pro zaměstnance nahrazuje osvobození příjmů za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Tyhle příjmy nadále nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Podnikové stipendium a odčitatelné položky U studentů ještě zůstaneme. Novela zvyšuje motivační příspěvek poskytnutý žákovi nebo studentovi jako daňově


uznatelná položka v případě středních škol z dosavadních 2.000,- Kč na 5.000,- Kč, u vysokých škol z dosavadních 5.000,- Kč na 10.000,- Kč. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. U motivačního příspěvku nadále platí, že na straně studenta nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Samozřejmě podléhá daním z příjmů, ovšem vlivem uplatnění slev na dani se jejich daňová povinnost obvykle zcela eliminuje. Současně se zavádí nové odčitatelné položky od základu daně na podporu odborného vzdělávání. Jedná se o nové § 34 f, 34 g, 34 h zákona o daních z příjmů (pořízení majetku pro účely vzdělávání a odpočet výdajů na žáky nebo studenty ve výši 200,- korun na hodinu podle počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování, odborné praxe, vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. Srážková daň Pro uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce bez podepsaného prohlášení se současný limit 5.000,- Kč zvyšuje na 10.000,- Kč. Nově vzniká možnost podat daňové přiznání a uplatnit si všechny slevy na dani. Stačí si od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o sražené dani. Autorské honoráře Limit se zvyšuje i pro zdanění příjmů autorů zvláštní sazbou daně. Pokud úhrn autorských honorářů od jednoho plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10.000,- Kč (do 2013 limit 7.000,- Kč), budou příjmy zdaněny srážkovou daní. Rovněž vzniká možnost podat daňové přiznání, ve kterém si autor uplatní související výdaje, nezdanitelné částí a slevy na dani. Příjmy z příležitostných činností Limit osvobození u příležitostných příjmů, zemědělské výroby nebo pronájmu movitých věcí se zvyšuje na maximálně 30.000,- Kč ročně (obdobně byl zvýšen maximální počet včelstev u příjmů z chovu včel z dosavadních 40 na 60. Jedno včelstvo je oceněno částkou 500 korun). Mezi ostatní příjmy podle § 10 se řadí i bezúplatný příjem, původně dar. Osvobození bezúplatných příjmů je stejné jako v Zákoně o dani darovací (příjmy od příbuzného v linii přímé i v linii vedlejší, příjmy z obmyšleného majetku, i příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15.000 Kč). Nezdanitelné částí základu daně Zvýšil se maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely. Maximální uplatnitelná výše hodnoty daru u fyzických osob bude 15 % ze základu daně. U právnických osob dochází ke sjednocení limitu na 10 %.

7

Účetní praxe ve vazbě na nový občanský zákoník autor Ing. Kamila Procházková

Účetní praxe není pouze o znalosti účetnictví. K tomu, abychom mohli účetní případ správně zaúčtovat, je třeba znát právní podstatu účetního případu. Změny a novinky, které jsou obsaženy v novém občanském zákoníku, přímo do způsobu účetnictví v zásadě nezasahují, je tu však spousta změn v terminologii. Bez znalosti této terminologie nelze správně posoudit jednotlivé účetní případy a tedy ani je správně zaúčtovat. A na správné zaúčtování pak navazují daně. Je tedy nutné, aby účetní měli i tyto právní znalosti. Pro tyto účely byly vydány Převodové tabulky (ÚZ č.902) mezi ustanoveními dosavadních právních předpisů a stavem po rekodifikaci soukromého práva od 1. ledna 2014. Jednotlivé instituty zde jsou seřazeny podle § stávajícího občanského a obchodního zákoníku, v závorkách je uveden nový název a v dalším sloupci je uveden § NOZ (Nového občanského zákoníku) nebo ZOK (Zákona o obchodních korporacích). Novinky nás čekají při práci s pohledávkami. Pokud nejsou pohledávky v jisté době po splatnosti uhrazené, snižuje se jejich reálná hodnota. Z toho důvodu se k těmto nepromlčeným pohledávkám, které byly v době svého vzniku ve výnosech, tvoří opravné položky – daňové a účetní. Tvorba daňových opravných položek se řídí Zákonem č.593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Obecně nelze tvořit opravné položky k pohledávkám mezi spojenými osobami a za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (dle § 8) se budou tvořit stejně jako doposud, tedy až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do stanovené lhůty, a to v období, za které se podává přiznání a v němž byly přihlášeny. Nově jsou z tvorby opravných položek vyloučeny pohledávky mezi spojenými osobami. Zásadní změny jsou v § 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám. Zde lze nově tvořit opravné položky ve výši: 50% neuhrazené výše pohledávky, které jsou více než 18 měsíců po splatnosti 100% neuhrazené výše pohledávky, které jsou více než 36 měsíců po splatnosti U pohledávky nabyté postoupením, jejíž hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořiti tyto opravné položky pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí, soudní, nebo správní řízení, jehož se poplatník řádně zúčastní. Toto ustanovení se však použije až na pohledávky vzniklé po nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy po 1. 1. 2014. Pro pohledávky vzniklé do 31. 12. 2013 se budou tvořit opravné položky podle § 8a ve znění platném do 31. 12. 2013. Pro malé pohledávky, jejichž hodnota v okamžiku vzniku nebyla vyšší než 30 000 Kč a jsou více než 12 měsíců po splatnosti, lze (dle §8c) tvořit opravné položky až do výše 100 %, přičemž celková hodnota pohledávek vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňujeme tento postup, nepřesáhne 30 000 Kč. Problematiky práce s pohledávkami se týká rovněž promlčecí doba. Veškeré opravné položky lze totiž tvořit


pouze k nepromlčeným pohledávkám, je tedy nutné nejen zkontrolovat, zda pohledávka, ke které chceme opravné položky tvořit, není promlčená, ale také včas zajistit, aby k promlčení nedošlo. Doba promlčení závisí na tom, podle kterého zákona byla smlouva uzavřená. Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 podle obchodního zákona se budou nadále tímto zákonem řídit a u těchto pohledávek bude promlčecí doba 4 roky. Smlouvy uzavřené dle občanského zákona mají promlčecí lhůtu 3 roky. Nově uzavírané smlouvy budou uzavřené podle nového občanského zákona a promlčecí lhůta bude 3 letá. A právě u těchto pohledávek musíme řešit promlčecí dobu. Opravné položky podle § 8a ve výši 100% můžeme tvořit u nepromlčených pohledávek až 36 měsíců po splatnosti, tedy 3 roky. V tomto okamžiku se však pohledávka stává promlčenou a opravné položky k ní tedy nelze tvořit. Abychom mohli plně využít možnosti dostat do daňových nákladů tyto neuhrazené pohledávky, musíme okamžik promlčení pohledávky posunout. Toho lze dosáhnout uznáním dluhu. Nemůžeme si ovšem myslet, že odsouhlasení závazků a pohledávek prováděné na konci účetního období a potvrzené na účtárně, je uznání dluhu. Aby bylo uznání dluhu právoplatné, musí být takto pojmenované a musí ho podepsat statutární orgán dlužníka. A takovýto dokument nám posune promlčecí dobu o další 3 roky a my můžeme po 36 měsících od splatnosti vytvořit 100% opravné položky k těmto neuhrazeným pohledávkám a tím se alespoň částečně zahojit na ztrátách vzniklých špatnou platební morálkou nebo platební neschopností našich odběratelů. Další změnou, která se promítne i do účetnictví je zrušení povinnosti tvořit zákonný rezervní fond. Dosud měly s.r.o. dle § 124 nebo společenské smlouvy až do výše 10% základního kapitálu a a.s. dle § 217 nebo dle stanov až do výše 20% základního kapitálu povinnost tvořit rezervní fond ze zisku. Teprve až má společnost vytvořený rezervní fond do stanovené minimální výše, může další zisk použít k rozdělení. A tyto ustanovení v novém obchodním zákonu vypadly. Společnosti již nemusí tvořit rezervní fond ze zisku a již vytvořený fond mohou převést na zisk minulých let, který si mohou vlastníci (společníci nebo akcionáři) rozdělit. Povinnost tvořit rezervní fond tedy nadále zůstává pouze těm společnostem, které mají jeho tvorbu ustanovenou ve společenské smlouvě, případně ve stanovách. Je na zvážení těchto společností, zda rezervní fond ponechat, nebo zda změnit společenskou smlouvu, případně stanovy.

8

Nemocenské a důchodové pojištění v roce 2014 Změna od 1. 1. 2014 v době poskytování náhrady mzdy a nemocenského autor Ing. Veronika Klvaňová

Poskytování náhrady mzdy místo nemocenského bylo zavedeno v návaznosti na úpravu v novém zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2009. Podle tohoto zákona náleželo nemocenské až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Do zákoníku práce byla proto zapracována úprava zakládající nárok na poskytování náhrady mzdy v období prvních 14-ti kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. S účinností od 1. 1. 2011 bylo zákonem č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí stanoveno, že v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 náleží nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti, a že náhrada mzdy náleží v období prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Od 1. 1. 2014 opět náleží nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschopnosti a náhrada mzdy jen v období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se vyplácí jen při trvání pracovního poměru za odpadlé směny. Za první 3 dny, maximálně 24 hodin, náhrada mzdy nenáleží. Tato změna se týká pojištěnců, jimž vznikla pracovní neschopnost až po 31. 12. 2013. Přechází-li trvání pracovní neschopnosti z roku 2013 do 2014, poskytuje se náhrada mzdy v období prvních 21 dní a nemocenské až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. Postupuje se nadále podle předpisů platných v době vzniku pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy Výše redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za pracovní dny v období prvních 14-ti kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, výše redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění a výše maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění se vždy nově stanoví k 1.1. každého kalendářního roku podle výše průměrné mzdy stanovené pro účely sociálního pojištění. Průměrná mzda se stanoví podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje. Průměrná měsíční mzda v roce 2014 bude činit 25 942 Kč (v roce 2013 činí 25 884 Kč). RH 2014 pro nemocenské

RH 2014 pro náhradu mzdy

První

865

90 %

151,38

Druhá

1298

60 %

227,15

Třetí

2595

30 %

454,13


Redukce u PPM do 1 redukční hranice Redukce u PPM mezi 1 a 2 redukční hranicí Redukce u PPM mezi 2 a 3 redukční hranicí Sazby nemocenského a ošetřovného Sazba PPtM

100 % 60 % 30 % 60 % 70 %

Přechází-li nárok na poskytování náhrady mzdy nebo na dávku nemocenského pojištění z roku 2013 do roku 2014, musí být výše dávky k 1. 1. 2014 přepočtena podle výše nových redukčních hranic. Maximální vyměřovací základ 2014 činí 48násobek průměrné mzdy 1 245 216 Kč. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění v roce 2014 je 2 500 Kč. Sazby pojistného 2014 Zaměstnavatelé Zaměstnanci Zaměstnanci s účastí na důchodovém spoření

25 % 6% 3,5 %

Elektronické podání v sociálním pojištění Zákonem č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, bylo zavedeno povinné podávání údajů elektronicky. Ustanovení o této povinnosti nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2013. Zaměstnavatelům, OSVČ a lékařům byla dána jednoroční lhůta na přípravu elektronického přenosu dat. Povinnost zasílat údaje z předepsaných tiskopisů pouze elektronicky nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014. To znamená, že tiskopisy, které mají být podány ve lhůtě začínající 1. 1. 2014, budou muset být podány již elektronicky. Důchody Redukční hranice 11 415 se započítává plně 11 415 Od 11 415-30 093 z částky se počítá 26% 4 857 Od 30 093-103 768 z částky se počítá 22% 1 699 Od 103 768 z částky se počítá 3% 0 Výpočtový základ: 17 971 Stanovení procentní výměry důchodu: Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu, přičemž za každý rok pojištění získaný do dne vzniku nároku na důchod náleží 1,5%. V případě 45 let pojištění by procentní sazba pro stanovení pracovní výměry byla: 45 x 1,5% = 67,5%. Výpočet starobního důchodu od 1. 1. 2014: Výpočtový základ 17 971 Procentní výměra 12 131 /67,5% z 17 971/ Základní výměra 2 340 14 471 výše starobního důchodu

9

Zvýšení minimální mzdy Dnem 1. 8. 2013 nabylo účinnosti zařízení vlády č. 210/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostření a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostření. Tímto nařízením vlády byla po více než šesti letech zvýšena minimální mzda i nejnižší úrovně zaručené mzdy. Základní měsíční sazba minimální mzdy byla s účinností od 1. 8. 2013 zvýšena z dosavadních 8000 Kč na 8 500 Kč, základní hodinová sazba minimální mzdy se zvýšila ze 48,10 Kč na 50,60 Kč.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 8. 2013: Skupina prací

Nejnižší úrovně zaručené mzdy V Kč za hodinu

V Kč za měsíc

1

50,6

8500

2

55,9

9400

3

61,7

10400

4

68,1

11400

5

75,2

12600

6

83

13900

7

91,7

15400

8 101,2 17000 U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, zůstává sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc.

Uplatnění daru ze společného jmění manželů Uplatnění daňového odpočtu u darů poskytnutých ze společného jmění manželů, poskytnutého pro účely definované v § 15 odst 1. Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. autor Bc. Jan Škarvada

Možnost uplatnění poskytnutí daru ze společného jmění manželů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů funguje obdobně jako u jiných darů, tzn. od základu daně lze odečíst pouze dary poskytnuté na účely taxativně vymezené a ve výši uvedené v § 15 odst. 1 ZDP. V případě darování majetku ze společného jmění manželů však existují určitá úskalí. Jedním z nich je otázka, zda v případě, kdy darovací smlouvu uzavírá jeden z manželů, potřebuje i souhlas svého protějšku. Pokud pomineme tzv. smluvní režim manželského majetkového práva, ve kterém nakládání s majetkem ve společném jmění manželů závisí pouze na základě manžely uzavřené smlouvy, můžeme se zaměřit pouze na tzv. zákonný režim. V § 713 a § 714 občanského zákoníku, který vstupuje v účinnost 1. 1. 2014, je uvedeno, že „Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.“. Z výše zmíněného plyne, že záleží na individuálním posouzení majetku, který má být darován – pokud tvoří relativně malou část společného jmění manželů, resp. spadá-li darování do běžného nakládání s majetkem, pak může darovací smlouvu podepsat pouze jeden z manželů. V opačném případě je potřeba souhlas obou, např. při specifické situaci, kdy má být majetek darován a následně používán k podnikání jednoho z manželů (viz § 715). Otázkou zůstává, zda jsou touto jednostrannou smlouvou vázáni oba manželé. § 713 odst. 3 říká následující: „Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.“. To znamená, že i v případě smlouvy pode-


psané pouze jedním z manželů, právní účinky mají dopad na oba, jinak řečeno, dar poskytují manželé společně a nerozdílně. Dalším problém se na první pohled může zdát otázka, jakým způsobem mohou manželé uplatnit dar jako nezdanitelnou částku. Zákon o dani z příjmů nestanovuje, v jakém poměru mají manželé dar rozdělit a následně odečíst od základu daně. Zdánlivě tedy záleží pouze na nich, v jakém poměru dar uplatní – zda oba ve stejném poměru, různém poměru, či jen jeden z nich v plné výši. Za této situace však na manžele přechází důkazní břemeno uplatnění správné hodnoty daru. Jak uvádí závěry ze zápisu z koordinačního výboru ze dne 11. 9. 2013, dar obvykle uplatňuje ten z manželů, který je uveden v darovací smlouvě, tzn. jeden či oba. V situaci, kdy v darovací smlouvě není uveden poměr uplatnění odpočtu mezi oběma manželi, případně kdy darovací smlouvu podepsal pouze jeden z nich a odpočet uplatňují oba, je nutné prokázat poskytnutí daru ze společného jmění manželů a zároveň prokázat, jakou výši daru uplatnil každý z nich, aby se zamezilo riziku duplicity součet uplatněných odpočtů od základu daně u obou manželů musí dávat maximálně stoprocentní hodnotu poskytnutého daru, přičemž samozřejmě respektujeme i omezení dle § 15 odst. 1 zákona o dani z příjmů. Samotná darovací smlouva tedy v tomto případě nestačí. V praxi se také můžeme setkat se situací, kdy hodnota daru přesáhne 15 % základu daně jednoho z manželů, zároveň je však nižší než 15 % základu daně obou manželů dohromady. S přihlédnutím k faktům, které popisuji v předchozím textu, je možné takovýto dar, o hodnotě minimálně 1.000 Kč, která zároveň přesahuje 2 % základu daně, rozdělit a poměrné hodnoty daru uplatnit jako nezdanitelné částky u obou manželů tak, aby byla dodržena omezení vyplývající ze zákona o dani z příjmů, opět je zde však nutnost dostát důkaznímu břemenu.

10

ESCAPE TEAM Vedení společnosti:

Ing. Michal Šesták daňový poradce č. 04670 [email protected]

Ing. Michal Markvart daňový poradce č. 04650 [email protected]

Odborní pracovníci:

Ing. Veronika Klvaňová/mzdová účetní [email protected]

Gabriela Hudcová/účetní [email protected]

Jana Nováková/asistentka [email protected]

Jitka Hrozníčková/mzdová účetní [email protected]

Ing. Ing. Jana Klimková/účetní daňový poradce č.04755 [email protected]

Ing. Jitka Červinková/ekonom [email protected]

Ing. Kamila Procházková/ekonom [email protected]

Ing. Vendula Jurečková/účetní [email protected]

Ing. Eva Štipčáková/účetní [email protected]

Jana Šikulová/účetní [email protected]

Mgr. Ing. Lucie Benešová/účetní [email protected]

Kamila Pírková/účetní [email protected]

Ing. Lukáš Vecheta/účetní [email protected]

Ing. Jarmila Plajtová/účetní [email protected]


Ing. Martina Procházková/účetní [email protected]

Ing. Martina Ťoková/účetní [email protected]

Ing. Karolína Nietscheová [email protected]

Bc. Jan Škarvada [email protected]

ESCNEWSLETTER. prosinec 2013 č. 3

Recommend Documents