Polička a hrad Svojanov pod kritikou turistů

Polička a hrad Svojanov pod kritikou turistů

Polička a hrad Svojanov pod kritikou turistů Bakalářská práce

Jana Patková

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2012

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. května 2012 ........................................................... Jana Patková

Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Boženě Havranové (za Městský úřad v Poličce), která mi poskytla potřebné informace pro moji práci a zvláště pak vedoucí práce Mgr. Evě Horňákové za připomínky a poskytování odborných rad, kterými přispěla k vypracování bakalářské práce.

Copyright © 2012 Jana Patková

Abstrakt PATKOVÁ, J. Polička a hrad Svojanov pod kritikou turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2012. 85 s. Předmětem bakalářské práce „Polička a hrad Svojanov pod kritikou turistů“ je pomocí dotazníkového šetření vyhodnotit turistické atraktivity města Poličky a hradu Svojanova z pohledu návštěvníků. Zjistit jejich kladné i záporné poznatky a připomínky. První část je zaměřena na popis a základní údaje o Poličce a hradu Svojanov. V druhé části je provedena analýza poznatků a připomínek od turistů. Na základě výzkumu je zpracován návrh a doporučení na zlepšení situace v cestovním ruchu pro Městský úřad v Poličce.

Klíčová slova město Polička, hrad Svojanov, kritika turistů, návrh a doporučení pro Městský úřad v Poličce, názory, návrhy a připomínky návštěvníků

Abstract PATKOVA, J. Policka and the Svojanov Castle under the Criticism of Tourists. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. 2012. 85 p. The objective of the bachelor thesis „Policka and the Svojanov Castle under the Criticism of Tourists“ is to use the questionnaires to evaluate the tourist attractions of the town Policka and the Svojanov Castle from the perspective of visitors, to identify their positive and negative findings and observations. The first part is focused on the description and basic facts of Policka and the Svojanov Castle. In the second part, analysis of the findings and the observations is carred out. On the basis of research, the suggestion and recommendation for the municipal office in Policka is processed.

Keywords The town of Policka, the Svojanov castle, criticism of tourists, sugestion and recommendation for municipal office in Policka, opinions, suggestions, observations of visitors

Obsah Úvod a cíl práce ........................................................................................................12 1

Město Polička ....................................................................................................13 1.1

Poloha města a základní údaje .....................................................................13

1.2

Podnebí.......................................................................................................14

1.3

Historie .......................................................................................................14

1.4

Společenský život .......................................................................................15

1.4.1

Konání festivalů ...................................................................................15

1.4.2

Tylův dům ...........................................................................................16

1.4.3

Divadelní klub......................................................................................16

1.5

Nejvýznamnější památky.............................................................................16

1.5.1

Gotické opevnění .................................................................................16

1.5.2

Kostel sv. Michala ................................................................................17

1.5.3

Radnice ................................................................................................17

1.5.4

Morový sloup .......................................................................................18

1.5.5

Kostel sv. Jakuba..................................................................................18

1.5.6

Rodná světnička Bohuslava Martinů .....................................................19

1.5.7

Kaple sv. Anny.....................................................................................19

1.5.8

Kaple sv. Jana Nepomuckého ...............................................................19

1.5.9

Městské muzeum a galerie ....................................................................19

1.5.10

Měšťanské domy ..................................................................................19

1.6

Rodáci a významné osoby ...........................................................................20

1.7

Přírodní zajímavosti ....................................................................................21

1.7.1

Městský park ........................................................................................21

1.7.2

Liboháj ................................................................................................21

1.8

Sportovní vyžití...........................................................................................21

1.8.1

Cyklotrasy ...........................................................................................21

1.8.2

Lyžařské trasy ......................................................................................21

1.8.3

Bowling ...............................................................................................23

1.8.4

Zimní stadion .......................................................................................23

1.8.5

Letní sporty ..........................................................................................23

1.9

Infrastruktura ..............................................................................................24

1.9.1

Dopravní dostupnost.............................................................................24

1.9.2

Ubytovací kapacita ...............................................................................25

1.9.3

Stravovací zařízení ...............................................................................26

1.9.4

Služby..................................................................................................26

1.10 Návštěvnost města Polička ..........................................................................26 2

Hrad Svojanov ...................................................................................................28 2.1

Odůvodnění výběru hradu Svojanov ............................................................28

2.2

Poloha a základní údaje ...............................................................................28

2.3

Historie .......................................................................................................28

2.4

Všeobecně o hradu ......................................................................................30

2.5

Kulturní akce ..............................................................................................31

2.6

Ubytování ...................................................................................................33

2.7

Stravování...................................................................................................33

2.8

Otevírací doba.............................................................................................33

2.9

Návštěvnost hradu .......................................................................................34

2.10 Cíle rekonstrukce hradu ...............................................................................34 3

Praktická část .....................................................................................................35 3.1

Dotazník pro místní obyvatele .....................................................................36

3.1.1

Otázka č. 1 ...........................................................................................36

3.1.2

Otázka č. 3 ...........................................................................................38

3.1.3

Otázka č. 4 ...........................................................................................39

3.1.4

Otázka č. 5 ...........................................................................................40

3.1.5

Otázka č. 7 ...........................................................................................42

3.1.6

Otázka č. 8 a č. 9 ..................................................................................43

3.2

Shrnutí dotazníku pro místní obyvatelstvo ....................................................44

3.3

Dotazník pro návštěvníky města Polička ......................................................46

3.3.1

Otázka č. 1 ...........................................................................................46

3.3.2

Otázka č. 2 ...........................................................................................47

3.3.3

Otázka č. 3 ...........................................................................................48

3.3.4

Otázka č. 4 ...........................................................................................49

3.3.5

Otázka č. 5 ...........................................................................................50

3.3.6

Otázka č. 6 ...........................................................................................51

3.3.7

Otázka č. 7 ...........................................................................................52

3.3.8

Otázka č. 8 ...........................................................................................53

3.3.9

Otázka č. 9 ...........................................................................................54

3.3.10

Otázka č. 10 .........................................................................................55

3.3.11

Otázky č. 11 a č. 12 ..............................................................................55

3.4

Shrnutí dotazníku pro návštěvníky Poličky ...................................................56

3.5

Dotazník pro návštěvníky hradu Svojanov ...................................................58

3.5.1

Otázka č. 2 ...........................................................................................59

3.5.2

Otázka č. 3 ...........................................................................................60

3.5.3

Otázka č. 4 ...........................................................................................61

3.5.4

Otázka č. 5 ...........................................................................................62

3.5.5

Otázka č. 6 ...........................................................................................63

3.5.6

Otázka č. 7 ...........................................................................................64

3.5.7

Otázka č. 8 ...........................................................................................65

3.5.8

Otázka č. 9 ...........................................................................................66

3.5.9

Otázky č. 10 a č. 11 ..............................................................................66

3.6 4

Shrnutí dotazníku pro návštěvníky hradu Svojanov ......................................67

Návrh a doporučení pro Městský úřad v Poličce ..................................................70 4.1

Polička........................................................................................................70

4.2

Hrad Svojanov ............................................................................................72

5

Závěr .................................................................................................................73

6

Literatura ...........................................................................................................75 6.1

Související, nepoužitá literatura ...................................................................75

6.2

Použitá literatura .........................................................................................75

6.3

Elektronické zdroje: ....................................................................................76

6.4

Seznam citací: .............................................................................................76

Seznam tabulek .........................................................................................................77 Seznam grafů ............................................................................................................77 Seznam obrázků ........................................................................................................78 Přílohy......................................................................................................................79

Úvod a cíl práce Téma bakalářské práce je zvoleno proto, že mě velmi zajímají názory návštěvníků a místních obyvatel na město Polička a hrad Svojanov. Téma jsem zvolila z důvodu, že budu moci osobně s návštěvníky a místními obyvateli komunikovat. Dalším důvodem výběru tématu je možnost spolupráce s Městským úřadem v Poličce. Vzhledem k tomu, že je tato lokalita ve velké míře navštěvována nejen českými turisty, ale také sem zavítají návštěvníci zahraniční, soudím, že oblast je pro ně velmi atraktivní. Chtěla zjistit, co vše je láká k návštěvě této lokality. Cílem bakalářské práce je zhodnocení turistických atraktivit Poličky a hradu Svojanov z pohledu návštěvníků, kteří přijíždějí do této lokality, jejich kladné i záporné poznatky a připomínky. Chtěla bych zjistit názory turistů na město a hrad. Co se jim zde líbí, proč sem jezdí, co by případně změnili nebo upravili. Také by mě zajímal názor místních obyvatel na nově zrekonstruované náměstí, proto jsem do své práce zařadila i dotazníky pro místní obyvatelstvo, ze kterých zjistím, jak se dívají na tuto rekonstrukci. Dále bych chtěla zjistit, co turisty vede k návštěvě této oblasti, případně jak se o hradu a městě dozvěděli. Hlavním cílem práce jsem si zvolila vypracování návrhu pro Městský úřad v Poličce, který by měl obsahovat doporučení a rady od turistů a také můj názor. Návrh bude obsahovat fakta, která se týkají změn, úprav a vylepšení atraktivit a konaných akcí. Také si představuji, že bude obsahovat návrhy na změny. Průzkum mezi účastníky cestovního ruchu bych chtěla provést nejen v Poličce a na Svojanově, ale v nedalekém kempu v obci Borová, kde je většina návštěvníků ubytovávána. Šetření provedu pomocí dotazníků, kde budou například otázky typu: „jak jste se o místě dozvěděli, co se vám v Poličce líbí, co byste změnili“ a podobně. Díky tomu bych mohla městu navrhnout, co by se mohlo změnit, co by přilákalo více turistů, co je nutné upravit nebo naopak úplně vypustit. V první části práce bych se chtěla zaměřit na historii a základní charakteristiku města i hradu. Zmínila bych se, čím vším tato místa prošla a jak se dostala na pozici, na které jsou navštěvovaná velkým množstvím turistů. Poté bych se postupně dostala k samotnému šetření a vyhodnocení použitých dotazníků, podle kterých bych pro město navrhla změny, které by pomohly v dalším rozvoji turistiky a cestovního ruchu. Myslím si, že nejen město, ale i hrad, který městu patří, jsou velmi zajímavé jak po stránce historické, tak jsou i okouzlujícím prostředím a mohou turistům nabídnout nepřeberné 12

množství atraktivit a kulturního vyžití. I děti si přijdou na své, jelikož se v Poličce a na Svojanově koná mnoho akcí pro ně i pro dospělé. Například rytířské souboje, zvířátka v zahradě u hradu i před vchodem.

1 Město Polička 1.1 Poloha města a základní údaje Polička je známá jako severní brána Vysočiny, kterou pod tímto názvem znají generace příznivců celého malebného kraje na pomezí Čech a Moravy. Kraj přírodními krásami a tradicemi lákal, láká a stále lákat bude malíře, básníky i prozaiky. Polička je také známá jako vstupní brána do Žďárských vrchů, do jednoho z nejkrásnějších koutů Českomoravské vrchoviny. Město se rozprostírá poblíž zemské hranice Čech a Moravy v kotlině u Bílého potoka v Pardubickém kraji. Leží zhruba 17 km západně od Svitav v nadmořské výšce 555 metrů nad mořem. Katastrální výměra města je necelých 34 km2. Polička leží na 49°42´ zeměpisné šířky a 16°16´ zeměpisné délky. Žije zde asi 9002 obyvatel a díky tomu je 145. městem (co se týká velikosti) v České republice. Starostou města je pan Jaroslav Martinů. Polička se skládá z 6 částí. Jsou to Horní Předměstí, Dolní Předměstí, Polička-Město a přilehlé obce Lezník, Střítež a Modřec. Nedaleko Poličky probíhá hlavní evropské rozvodí. Bílý potok odvání vodu prostřednictvím řeky Svratky do Dyje, Moravy, do Dunaje a odtud do Černého moře. Ze severní strany odvádějí vodu řeky Loučná, Chrudimka a Labe do Severního moře. [11]

Obr. č. 1: Znak města Poličky 13

1.2 Podnebí V Poličce a jejím okolí je drsné podnebí s krátkými jary, ale překrásnými podzimy. Je tu poměrně vlhko a chladno s velmi malým počtem teplých letních dní. Podle meteorologických údajů se roční průměrná teplota pohybuje o něco málo výš než 5 °C. Tyto teplotní podmínky jsou vhodné pro pěstování především ovsa, žita, brambor, mrkve a lnu i kukuřice.

1.3 Historie Město má velmi bohatou historii, které by se dalo věnovat mnoho času a stran v této práci. Bohužel historie se musím dotknout jen lehce, jelikož se ve své práci zaměřuji na současnou situaci cestovního ruchu. Místu, kde Polička vznikla, nikdy nepatřil status s příznivými podmínkami pro život člověka. Polička byla založena v roce 1265 (27. září) Přemyslem Otakarem II., který chtěl vytvořit soustavu měst při obchodní stezce, která spojuje Prahu a moravská centra. Hlavním důvodem, proč byla Polička založena je posílení královské moci v nejvzdálenějším cípu východních Čech. Strategický význam dodaly sídlu mohutné hradby, které z Poličky udělaly pohraniční pevnost. Dříve město nebylo opevněno. Pouze zde byly čtyři brány, které byly spojeny dřevěnou zdí. Původní název města se v písemné podobě objevuje jako „Napolickach“. Tento výraz je vysvětlován jako „na políčkách“ nebo „na malých polích“. Avšak mnoho badatelů se shodlo, že název Polička je zdrobnělinou slova police s významem rovina (rovinka). Polička byla založena jako královské věnné město českých královen. Královských věnných měst je v České republice i s Poličkou devět. Věnným městem se Polička stala až v roce 1307, kdy byla zapsána jako zástava nevyplacené částky své manželce Elišce Rejčce (Alžběta). Mezi věnnými městy byla Polička až do roku 1918, kdy zanikla Rakousko–Uherská monarchie, došlo k vyhlášení republiky. Po založení protektorátu Čechy a Morava se město zapojilo do protifašistického odboje. V 90. letech 20. století byl položen základ k tvorbě partnerských vztahů s evropskými městy. Mezi partnerská města patří Westerveld – Holandsko, Ebes – Maďarsko, Hohenems – Rakousko a Meilen – Švýcarsko. Polička je členem několika významných sdružení jako je například Walled towns friendship circle (Kruh přátel hrazených měst), také třeba Kraj Smetany a Martinů a dalších. [2]

14

1.4 Společenský život 1.4.1 Konání festivalů V Poličce se dlouhodobě traduje konání různých festivalů. Ve městě probíhá přibližně šest festivalů s různou tématikou a změřením. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější je zařazen Martinů fest nebo Polička 555. 1.4.1.1 Colour Meeting Polička Jde o mezinárodní multikulturní festival, který se snaží přispět k vzájemnému poznání české společnosti a příslušníků jiných kultur, národností a etnik. Také přispívá k nalezení vzájemné tolerance a pochopení. [12] 1.4.1.2 Festival Jeden svět Je to mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech. Festival byl pořádaný pod záštitou Václava Havla a společností Člověk v tísni. Součástí festivalu jsou debaty o projekcích s filmovými hosty, debatní večery s odborníky a další celoroční aktivity konané pro veřejnost. [12] 1.4.1.3 Martinů fest První ročník festivalu Martinů fest se konal v roce 1999 v Pardubicích u příležitosti 40. výročí úmrtí Bohuslava Martinů. Hudební festival klasické hudby je věnovaný slavnému poličskému rodáku Bohuslavu Martinů. [12] 1.4.1.4 Polička 555 Jedná se o víkendový multižánrový festival klasické hudby (jazz, rock divadlo). Festival se koná v Tylově domě (budova divadla), na Palackého náměstí a v kostele sv. Jakuba v Poličce. Akce je podporována finančními prostředky města Polička a Pardubického kraje. Dramaturgem festivalu je Divadelní spolek Tyl Polička. [12] 1.4.1.5 Polička JAZZ Jazzový festival se koná v druhé polovině dubna. K nápadu pořádání tohoto jazzového festivalu v Poličce došlo v partnerském městě Meilen ve Švýcarsku, kam byla delegace rady města pozvána. [12] 1.4.1.6 Poličské Rockoupání Rockoupání je multižánrový open-air hudební festival, který je zaměřený na současnou populární hudbu jako je rock, pop, metal a další hudební styly i na okrajové hudební 15

žánry (jazz, blues, ...). Mezi přednosti festivalu patří nižší vstupné a domácí atmosféra. Festival se koná na koupališti. [12]

1.4.2 Tylův dům Budova Tylova domu se začala stavět v roce 1924 podle návrhu architektů ing. Antonína Mendla a ing. Václava Šantrůčka. Stavbu zahájil Vilém Bandouch z Poličky 2. dubna 1924, ale díky finančním problémům se výstavba protáhla a budova byla dokončena až v roce 1929. Slavnostní otevření Tylova domu proběhlo 18. srpna 1929. Po druhé světové válce divadlo chátralo. Po zlepšení situace stejně došlo k zákazu používání velkého sálu. Od roku 1991 je v budově v provozu i kino. A v roce 2000 město začalo s rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu ing. Petra Šafáře a ing. arch. Petra Talandy. [9]

1.4.3 Divadelní klub Klub od roku 2004 přispívá k rozmanitosti kulturního života. Díky klubu je zde možné pořádat vlastní akce s ozvučením, osvětlením a další technikou.

Jedná se o

multifunkční zařízení přístupné komukoliv. V klubu se konají různé akce jako jsou například představení amatérského divadla, besedy, schůze, čtení, diskotéky, festivaly a mnoho dalších. [8]

1.5 Nejvýznamnější památky 1.5.1 Gotické opevnění Původní opevnění Poličky nebylo nijak výrazné, protože ho tvořil přibližně 1 metr vysoký a 4 metry široký val, který byl doplněn dřevěnou kůlovou hradbou. Před valem byl příkop, který byl vybudován díky valu, na který byl z něho použit materiál. Opevnění

dnešního

vzhledu

bylo

vybudováno až v polovině 14. století. Hradební okruh dlouhý 1120 metrů byl zesílen 19 půlválcovými baštami vyzděnými

do

výšky

s celkovou

výškou

Parkánová

zeď

14

metrů

22

metrů.

plnila

funkci

mechanické překážky. Vstup do města byl umožněn čtyřmi, dnes již třemi Obr. č. 2: Gotické opevnění 16

zbořenými, branami. Byly to Litomyšlská, Kamenecká, Starohradská. Jediná původní zachovalá brána je v ulici Fortna. Je jednou z užších průchodů v hradbách. Dochované poličské hradby jsou v České republice velmi výjimečné, dají se srovnávat snad jen s pozdně gotickým opevněním v Kouřimi. [2,3]

1.5.2 Kostel sv. Michala Renesanční kostel byl dostavěn před rokem 1580 usedlým Italem Ambrožem Vlachem. Půdorys kostela je tvořen síňovým trojlodím s užším trojboce zakončeným kněžištěm. Na sedlové střeše zakončené věžičkou je z plechu vysekaná Smrtka s napřaženou kuší. Původní hlavní oltář je z roku 1770 s oltářním obrazem „Pád pyšných andělů“ namalovaný Františkem Korompayem z Brna, ale byl přemalován Janem Umlaufem z Kynšperka v roce 1885. [2,3]

1.5.3 Radnice Barokní radnice byla postavena v letech 1739-1744. Projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který radnici navrhl jako dvoupatrovou budovu palácového typu s věží. Vstupní dveře jsou na východní straně, kde je nad vstupem vysunut malý balkon. Ve druhém patře se rozkládá zachovalá radniční kaple s původní výzdobou z roku 1751. Kaple je zasvěcena Františku Xaverskému. Od roku 1994 jsou v radnici nainstalovány a zpřístupněny stálé galerijní expozice Městského muzea a galerie. Je zde obrazárna a expozice starého i nového umění na Poličsku. [2,3]

Obr. č. 3: Barokní radnice

17

1.5.4 Morový sloup Polička byla v roce 1713 ochráněna před morem, proto byl v letech 1727 – 1731 na náměstí postaven 22 metrů vysoký Morový sloup. Architektonickou kompozici navrhl český architekt F. Maxmilián Kaňka a sochy vytesal J. František Pacák z Litomyšle. Morový sloup stojící na náměstí patří k vrcholům barokního sochařství. [2,3]

Obr. č. 4: Morový sloup

Obr. č. 5: Kostel sv. Jakuba

1.5.5 Kostel sv. Jakuba Jednou z největších dominant města je kostel sv. Jakuba, který byl vybudovaný v novogotickém stylu v letech 1853 – 1865. Kostel byl postaven podle plánů Antonína Vacha z Pardubic a za dozoru stavitele Františka Schmoranze z Chrudimi. Kostel sv. Jakuba byl vysvěcen 30. července 1865. „ Jedná se o síňové trojlodí s protáhlým pětiboce zakončeným kněžištěm a věží v západním průčelí „.(1) Ve věži kostela visí nejstarší poličský zvon „Medián“, který byl odlit kovářem Jiříkem z Chrudimi v roce 1511. Kostel sv. Jakuba je také proslulý tím, že se ve světničce v jeho věži narodil známý hudební skladatel Bohuslav Martinů. [2,3]

18

1.5.6 Rodná světnička Bohuslava Martinů Ve věžní světničce kostela sv. Jakuba se 8. prosince 1890 narodil světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Vybavení světničky věnovala rodina Martinů v roce 1947 a je původní. V tom stejném roce byla světnička zpřístupněna. [2,3]

1.5.7 Kaple sv. Anny Původní kaple stávala na Horním předměstí, ale byla zbořena při úpravách Husovy ulice v roce 1915. Nová kaple byla postavena ze sbírky, při které se podařilo vybrat 3145,korun, což pokrylo téměř veškeré náklady na její výstavbu. K vysvěcení kaple došlo 30. srpna 1916. Kapli postavil stavitel Matěj Vystavěl z Poličky. Stavba obdélného půdorysu je v novogotickém slohu. Střecha je zakončena oplechovanou věžičkou s křížem. [2,3]

1.5.8 Kaple sv. Jana Nepomuckého Kaple, nacházející se na okraji městského parku, je čtvercového půdorysu. Její fasáda je zachovaná pouze ze strany od silnice, kterou vytvořil Otakar Kukla. [2,3]

1.5.9 Městské muzeum a galerie Od roku 1934 byly v muzeu otevřené stálé expozice, které zde byly pouze do roku 1982, jelikož budova byla ve velmi špatném stavu a muzeum bylo zavřeno. Při 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů, ale po rozsáhlé rekonstrukci, zde byly zpřístupněny expozice Centra Bohuslav Martinů, které vznikly z původního Památníku Bohuslava Martinů. [2,3]

1.5.10 Měšťanské domy Všechny domy okolo náměstí mají pestrou historii a každý z nich je něčím zajímavý. V jednom z domů byl kdysi zřízen pivovar

právovárečným

měšťanstvem. Pivo se zde vařilo až do roku 1865 (tehdy byl zřízen nový pivovar). Po zrušení pivovaru se z budovy stal hostinec

s názvem

Pivovar. Z jiného domu se zase stalo dnešní muzeum. domech

jsou

V měšťanských

zachované

gotické

Obr. č. 6: Měšťanské domy 19

valené klenby, barokní klenby, renesanční křížové klenby, najdeme zde i dochované druhé patro sklepů. Mnoho domů obsahuje renesanční, barokní a klasicistní prvky. [11] 1.5.10.1 Vyřezávaná vrata Klasicistní domovní vrata a dveře představují mimořádný soubor. Vzhled dveří a vrat představuje dodnes vztah měšťanských obyvatel k umělecko-řemeslným dílům. Ve městě také můžeme nalézt vrata barokní, novorenesanční, secesní a rondokubistické. Některá vrata jsou vystavena na hradě Svojanov. [11] 1.5.10.2 Šmídova vila Vilu vystavěl architekt Bohuslav Šmíd podle vlastního návrhu. Budova měla soužit k bydlení pro Šmídovu rodinu, ale také jako kancelář. Architekt zde využil kombinace břízolitové omítky a režných cihel, kterou doplnil modrými rámy oken a bílými křídly. Díky architektuře byl vila v roce 1987 zapsaná do státního seznamu památek. [4, 15]

1.6 Rodáci a významné osoby Významných osobností se vztahem k Poličce je velmi mnoho, (proto vyberu jen ty, kteří jsou podle mého názoru nejzajímavější a nebudu jmenovat sochaře a malíře). Nejvýznamnějším je hudební skladatel Bohuslav Martinů. Jak již bylo zmíněno, narodil se ve věži kostela svatého Jakuba v malé světničce. Martinů skládal symfonie i opery jako je například Veselohra na mostě, Divadlo za branou a mnoho dalších. Věnoval se hudbě komorní, psal i vokální kantáty. Mezi tyto skladby patří Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a jiné. Od roku 1923 pobýval ve Francii, USA, Itálii a Švýcarsku. V roce 1959 zemřel ve švýcarském Liestalu. Další významnou osobností je Josef Václav Justin Michl – Drašar. Jedná se o národního buditele a historika. Je autorem dějin města Poličky, které napsal mezi prvními. Jde o dílo „Polička, Králowské wěnné město w Čechách“. Šebestián Hněvkovský v letech 1826 až 1836 byl v Poličce purkmistrem. Také to byl básník a zde v Poličce pracoval na konečné podobě své básně Děvín. Spisovatelka Teréza Nováková - její tvorba vychází z poznání lidu ve východních Čechách, o kterém podává obraz i s jeho náboženským myšlením. K Poličce se vztahuje její dílo Drašar.

20

Mezi další zajímavé osobnosti patří také sochař a modelář Vojtěch Eduard Šaff, architekt a stavitel Bohuslav Šmíd. Dramatik, spisovatel, literární a divadelní kritik František Zákrejs. Dalo by se jmenovat mnoho dalších významných jmen a osobností spojených s městem. Někteří z nejmenovaných osobností žijí do dnes. [2,3]

1.7 Přírodní zajímavosti 1.7.1 Městský park Městský park vznikl zasypáním východního cípu Synského rybníka. S úpravami parku se začalo v roce 1902 podle návrhu bývalého panského zahradníka Aloise Žáka. Park dnes slouží nejen jako místo pro odpočinek, ale také jako naučný park, protože zde roste přes sto druhů dřevin i vzácných (bělas virginský, jinan dvoulaločný a mnoho dalších). [2,3]

1.7.2 Liboháj Liboháj je název pro les o výměře 5,3 hektaru, jehož výsadba započala v roce 1813. Liboháj se stal cílem vycházek a výletů místních obyvatel a je tomu tak i do dnes. K lesíku vede cesta lemovaná alejí. [2,3]

1.8 Sportovní vyžití 1.8.1 Cyklotrasy Cyklotrasy na Poličsku jsou ve velmi dobrém stavu a na dobré úrovni. Turisté mohou využít 7 cyklotras, které vychází z Poličky. Jsou to například cyklotrasa č. 4025 Polička - Nedvědice, č. 4101 Polička - Kučerův mlýn, č. 4102 Polička - Chmelík, č. 4103 Polička - Lubenská myslivna, č. 4104 Polička – Svojanov - hrad, č. 4106 Polička – Krásné. Mnoho dalších tras vede Svitavským okresem. Cyklotrasy jsou s asfaltovým nebo zpevněným povrchem, vedou po účelových komunikacích nebo po silnicích II. a III. třídy. [10]

1.8.2 Lyžařské trasy Mezi městem Polička a obcemi Borová a Březiny je vyznačeno 70 km běžeckých tratí, které jsou upravovány rolbou nebo skútrem. Trasy jsou vyznačeny na stávajících pěších trasách, které jsou doplněny značením úseků a jsou sjízdné pouze pro běžkaře.

21

V Milovech jsou běžkařské trasy napojeny na udržované běžecké stopy Novoměstska. Známé jsou tři tratě, které vychází přímo z Poličky: Rybenská trasa má délku 12 kilometrů. Začíná na západním konci Poličky a vede po rovinatém terénu přes Sádek do Oldřiše. Z Oldřiše je trasa zpestřena strmým stoupáním přes Přibylov na Lucký vrch, kde je možné se zastavit a občerstvit se v místní restauraci. Z Luckého vrchu se běžkaři kousek svezou z kopce a opět následuje lehké stoupání pod Rybenské Perníčky, kde je trasa zakončena. Mezi delší trasy patří ještě Sádecká trasa o délce 10 kilometrů. Trasa má nástupní místo na jihozápadním okraji města u zahrádkářské kolonie (za Měšťanským pivovarem) a končí na Přibylově. Trasa je střední obtížnosti a je vedena poměrně zvlněným terénem. Pro trasu jsou charakteristická množství stoupání a sjezdů. Jako třetí je Kamenecká trasa s délkou pouhé 3 kilometry. Jedná se o velmi lehkou trasu, která propojuje Sádeckou a Rybenskou trasu, (vytváří tím 6 kilometrů dlouhý okruh na západ od města Poličky). Nástupní místo je také u zahrádkářské kolonie za pivovarem. Trasa vede z Poličky přes Kamenec k rozcestníku Nad Kamencem. V okolí Poličky se nachází další nepřeberné množství běžeckých stop o různé délce i obtížnosti. Běžecké lyžování zahrnuje sedm lyžařských pravidel. A to konkrétně: Lyžuji v pravé stopě, předjíždím zleva Dávám přednost lyžaři jedoucímu z kopce Při zastavení uvolňuji stopu Protijedoucímu se vyhýbám vpravo Neničím lyžařské stopy pěší chůzí Nepouštím do stopy svého psa Nezištně nabídnu svoji pomoc (2) [13] V Poličce se také nachází sjezdovka, která se na naše poměry (nízká nadmořská výška, není jako na horách) pyšní délkou 320 metrů v nadmořské výšce 620 metrů. Sjezdovka je vybudována v sousedství lesoparku Liboháj na okraji města (směrem na Jimramov). Sjezdovka je upravována rolbou, umělým zasněžováním a osvětlením, díky kterému je možné noční lyžování. U sjezdovky se nachází parkoviště, stánek s občerstvením a dětský lanový vlek o délce 100 metrů (pro nejmenší návštěvníky zdarma). [12]

22

1.8.3 Bowling Nejen pro turisty, ale také pro místní obyvatele jsou zde k dispozici dvě bowlingové dráhy, kde se návštěvníci mohou příjemně odreagovat a vyplnit svůj volný čas. Bowling je v provozu po celý rok 7 dní v týdnu. Ve všední dny je otevřeno od 13 do 24 hod a během víkendu od 10 do 24 hod. Cena bowlingové dráhy se pohybuje od 150,- Kč do 200,- Kč. V budově bowlingu je také k dispozici fotbálek, šipky, kulečník, projekce a nezbytné občerstvení. Bowling bar se nachází na Starohradské ulici vedle čerpací stanice. [12]

1.8.4 Zimní stadion Zimní stadion je umístěn přibližně 5 minut od centra města. Stadion má relativně nově vybudované zastřešení a nabízí ledovou plochu o velikosti 30 x 60 metrů. Pro veřejné bruslení je stadion otevřen v sobotu a neděli od 14 do 15:30 hodin za cenu pro dospělé 25,- Kč a pro děti 10,- Kč. Stadion je domovem mužstva TJ Spartak Polička. Na stadionu je k dispozici 9 šaten pro hráče, šatna pro rozhodčí, sociální zařízení a kiosek s občerstvením. Od roku 2005 se stadion také postupně využívá pro provozování sálových sportů, koncertů a společenských akcí. [12]

1.8.5 Letní sporty 1.8.5.1 Minigolf V Poličce lze navštívit dvě minigolfová hřiště. Hra minigolf je zábavná nejen pro dospělé, ale také pro děti. Hřiště jsou v provozu od května do září. Nabízí venkovní posezení a občerstvení během hry (je možné posedět i po dokončení hry). Jedno z hřišť se nachází u letního stadionu (ulice U Liboháje) a druhé hřiště je vybudované u tenisových kurtů (Revoluční ulice). Minigolfové hřiště vedle stadionu u lesoparku Liboháj má 18 hřišť a je klasifikováno jako oficiální hřiště pro ligové soutěže. Minigolf u tenisových kurtů má pouze 9 hřišť. [12] 1.8.5.2 Tenis Tenisové kurty společně s minigolfovým hřištěm se nachází v blízkosti zimního stadionu na Revoluční ulici. Návštěvníci tenisových kurtů si zde mohou tenisovou raketu i půjčit. Přebytečnou energii nebo se jen tak odreagovat, mohou návštěvníci na 6 antukových tenisových kurtech. Od října do března jsou v provozu pouze 3 kurty. Zázemí kurtů zahrnuje toalety, sprchy a nutné občerstvení. [12]

23

1.8.5.3 Plavecký bazén a koupaliště Plavecký bazén zahájil provoz již v roce 1977. Nedávno prošel rekonstrukcí a je v provozu od září do července. Pro návštěvníky je k dispozici bazén o rozměrech 25 x 10 metrů s hloubkou až 390 centimetrů a s třímetrovým skokanským můstkem. Dále je zde možné závodní plavání ve čtyřech dráhách. V budově bazénu lze využít služeb plavecké školy, fitcentra, sauny, masáží a také kadeřnický salón. Jelikož se jedná o klasický plavecký bazén, tak tomu odpovídá i cena vstupného, která činí pro dospělé 40,- Kč, pro děti do 15 let 20,- Kč a děti do 3 let mají vstup zdarma. V Poličce je také přírodní koupaliště, které se nachází v rekreační oblasti na okraji města směrem na Jimramov, s vodní plochou 50 x 50 metrů. Vodní plocha je rozdělena na dvě části a to pro plavce o hloubce až 1,8 metrů a pro neplavce s hloubkou od 0,5 metrů. Protože se jedná o přírodní koupaliště, tak plocha okolo je zatravněná a stín zajišťují olše a břízy. V areálu koupaliště je skluzavka, brouzdaliště pro děti, půjčovna lehátek a slunečníků, hřiště na plážový volejbal, stůl na ping-pong, houpačka pro děti a také občerstvení. Otevírací doba je v červnu od 12 do 18 hod a od července do srpna od 10 do 19 hod (v období, kdy je uzavřen plavecký bazén). Vstup na koupaliště je zpoplatněn, děti do 3 let zdarma, do 15 let 15,- Kč a dospělí 30,- Kč. Dále je možné si za poplatek půjčit různé plavecké pomůcky (rukávky, plavecký pás), pronajmout hřiště na volejbal (100,- Kč/1 hod), pálky na stolní tenis na vratnou zálohu a slunečník na vratnou zálohu. (3) [12]

1.9 Infrastruktura 1.9.1 Dopravní dostupnost Polička je s okolními místy a městy spojena jak silniční, tak i železniční dopravou. Vedou sem silnice II. třídy a jedna silnice III. třídy. Dopravu sem přivádí i jedna silnice I. třídy a to silnice číslo 34 ze Svitav do Českých Budějovic. Kvalita silnic v celém Pardubickém kraji je ve velmi žalostném stavu. Okolí Poličky je jedním z příkladů nekvalitních a z ničených silnic v kraji. Dopravu do Poličky zajišťuje i autobusová doprava. Je možno se sem dopravit přímým autobusem z Prahy nebo z Ústí nad Labem a je i velice pěkné spojení z Luhačovic a to s jedním přestupem buď v Brně nebo ve Svitavách. Lze využít i železniční dopravu, i když většina vlakových spojení je v okolí Poličky zrušena a na tratích je udržován pouze minimální provoz. Je možné využít i spojení přes 24

Pardubice, Českou Třebovou a Svitavy. Přeprava vlakem, dá se říct, je téměř na celý den, ale spojení je. Přepravu v okolí Poličky zajišťují osobní vlaky („ couráky“). Pro cestování spěšným vlakem nebo rychlíkem je nutné se přesunout do Svitav nebo jiného většího města jako je například Česká Třebová. Snad nejhorší spojení je z Vysočiny a to konkrétně z Jihlavy. Z a do Jihlavy jede za celý den jeden jediný autobus, kterým se dá do Poličky dostat přibližně za 2 hodiny. Samozřejmě autobusů jede více, lze využít pouze v nejkrajnějších případech, jelikož spojení obsahují několik přestupů s několika hodinovými čekáními na navazující spoj. Cestovat vlakem z Jihlavy je snad nemyslitelné, jelikož všechny spoje jedou přes Brno nebo přes Pardubice, což je velmi z ruky. Jde o cestování na celý den. Nejjednodušší pro dopravu je využití osobního automobilu. Jediným problémem pro využití této možnosti dopravy je již zmíněný, velmi špatný stav silnic, občasné kolony. Ale ty cestující potkají i při cestování autobusem. Doba trvání cesty se stejně nedá nijak urychlit. Na našich silnicích, to chce mít obrněné nervy a trpělivost, ať člověk jede kamkoliv.

1.9.2 Ubytovací kapacita V Poličce se nachází poměrně hodně ubytovacích zařízení, která mohou turisté využívat. Zastoupeny tu jsou penziony, ubytování v soukromí a hotelech. V Poličce máme tři hotely s celoročním provozem, které jsou v blízkosti centra. K dispozici pro turisty je i sedm penzionů, také s celoročním provozem. Penziony nabízí jedno, dvou, tří a čtyřlůžkové pokoje, restaurace a kavárny. V některých penzionech jsou na ubytování s hosty vítaná i zvířata. Je zde vybudován i jeden apartmán s provozem od června do září a po domluvě i přes Vánoce a Silvestr. Polička návštěvníkům nabízí dvě chaty, obě jsou u vodních ploch (koupaliště, přehrada). Jedna z chat je s omezeným provozem, od května do října (po dohodě celoročně). V Poličce je poskytováno i ubytování v soukromí v rodinných domech. V rodinných domech jsou k dispozici tří a čtyřlůžkové pokoje se společným sociálním zařízením. Na okraji města je vybudovaný autokempink s chatami a buňkami. Chaty jsou v provozu pouze v létě a buňky celoročně. Zařízení umožňuje pobyt ve stanu nebo s přívěsem. V Poličce je jedna ubytovna s celoročním provozem, ale je určena pouze pro stavební firmy (muže). [18]

25

1.9.3 Stravovací zařízení Návštěvníci si mnou vybrat kam se půjdou najíst. Z nepřeberného množství stravovacích zařízení. V Poličce nalezneme jak rychlé občerstvení, kavárny, cukrárny, bary, tak i restaurace a hostince. Turisté si mohou vybrat z dvanácti restaurací a tří hostinců, které jsou na náměstí a v přilehlých uličkách. Je tu poměrně dost barů a rychlého občerstvení. Pro návštěvníky jsou v Poličce cukrárny, kavárny i vinárny. [18]

1.9.4 Služby Ve městě je zastoupena široká škála služeb od různých kadeřnických a kosmetických salónů přes poskytování sociálních služeb. Mezi ně patří například domov důchodců, který je vybudován z bývalé nemocnice, zdravotnické péče (zubní ordinace, chirurgie, interna, obvodní lékaři). Je pravda, že s lékařskou službou je to v Poličce už velmi špatné, vše se soustřeďuje do Svitav a Litomyšle. Ještě nedávno v Poličce fungovala pohotovost, ale to dnes už také není pravda. Z poličské nemocnice zbyla pouze LDNka a je zde umístěn již zmíněný domov důchodců. Do sociálních služeb patří vzdělávací zařízení, kam patří dvě základní školy, dvě odborná učiliště a gymnázium. K velikosti města je tato služba zastoupena velmi dobře. Do základních škol dojíždějí děti z okolních obcí (vesnic) a to na druhý stupeň. Nesmíme zapomenout na hasiče a policisty. Policie je zde zastoupena jak státním oddělením, tak i městskou služebnou se sídlem u Městského úřadu v Poličce.

1.10 Návštěvnost města Polička Návštěvnost ve městě můžeme rozdělit do několika kategorií. Zvlášť se uvádí návštěvnost jednotlivých památek. V první polovině roku 2011 navštívilo Centrum Bohuslava Martinů 7347 osob, což je podle průzkumu nejnavštěvovanější budova, kde probíhají krátkodobé výstavy a různé expozice. Gotické opevnění bylo navštíveno pouhými 1013 návštěvníky. Velmi překvapují údaje o návštěvnosti rodné světničky Bohuslava Martinů a galerie, které navštívilo 347 osob. Světničku Bohuslava Martinů i galerii navštívilo pouhých 164 turistů. Druhými nejnavštěvovanějšími jsou akce pořádané Centrem Bohuslava Martinů, kam zavítá 5831 lidí. Celková návštěvnost těchto atraktivit v první polovině roku 2011 čítá 14702 osob. V průběhu druhé poloviny roku 2011 se návštěvnost jednotlivých zajímavých míst v Poličce pohybovala takto. Centrum Bohuslava Martinů navštívilo 6668 osob, hradby o proti první polovině roku navštívilo více turistů a to 1931. Rodná světnička Bohuslava

26

Martinů a Galerie nemá příliš velkou návštěvnost ani v druhé polovině roku 2011. Světničku navštívilo 1529 turistů a Galerii 226 návštěvníků. Akce pořádané Centrem Bohuslava Martinů jsou navštěvovány neustále ve velké míře. Návštěvnost těchto akcí v druhé polovině roku je 5055 osob, což je velmi dobré. Celková návštěvnost Poličky za rok 2011 je nižší než v roce 2010. V loňském roce 2011 Poličku navštívilo 30111 turistů. Což je oproti roku 2009 výrazný vzestup, ale oproti roku 2010 je to mírný pokles. Pro porovnání návštěvnosti je tabulka s údaji z roku 2009 a 2010, kde je zřejmé, že celková návštěvnost činí stále více turistů. Tabulka č. 1 Porovnání návštěvnosti v letech 2009 a 2010

Návštěvnost

Rok 2009

Rok 2010

Centrum B. Martinů

14127

18757

Hradby

4251

3913

Světnička B. Martinů

1795

1367

Galerie

1287

324

724

7108

22184

31469

Akce (Centr. B. Martinů) Celková návštěvnost Zdroj: MěÚ Polička

Z tabulky vyplývá, že v některých atraktivitách návštěvnost v toce 2010 oproti roku 2009 vzrostla. Jedná se především o Centrum Bohuslava Martinů a akce pořádané centrem B. Martinů. Návštěvnost galerie výrazně poklesla a ani „světnička“ není tak navštěvovaná jako v předchozím roce (prochází rekonstrukcí). [17]

27

2 Hrad Svojanov 2.1 Odůvodnění výběru hradu Svojanov Proč jsem do své práce zařadila právě hrad Svojanov? Svojanov jsem zvolila proto, že hrad je ve vlastnictví města Poličky a je tedy jeho nedílnou součástí. Rozhodla jsem se zabývat městem, tudíž i hradem Svojanov.

Obr. č. 7: Znak českého krále Václava I. a Přemysla Otakara II., zakladatelů Svojanova

2.2 Poloha a základní údaje Hrad Svojanov se tyčí v ukrytém městečku Svojanov, které se rozkládá uprostřed výběžků na severním okraji Českomoravské vrchoviny. V místě, kde se Morava střetává s Čechami, panuje tu drsné, chladné a vlhké podnebí. Převládá zde dlouhá a tuhá zima, jaro začíná s poměrně velkým zpožděním a teplých letních dní zde zažijeme úplné minimum.

2.3 Historie Vznik hradu se připisuje králi Přemyslu Otakaru II. z roku 1265. První zmínky o hradu jsou zaznamenány ve Zbraslavské kronice z roku 1287. Původní název hradu nebyl Svojanov, ale německé jméno Fürstenberg, což v překladu znamená „Knížecí hora“. Dnešní název hrad získal až ve 14. století podle podhradní vsi. Název je pravděpodobně odvozen od jména Svojan, Svojmír nebo Svojslav, ovšem toto vychází z pověsti. Hrad byl vystavěn nad obchodní stezkou, která spojovala Litomyšl s Brnem. Po smrti krále Přemysla Otakara II. na hradě pobývala Kunhuta (vdova) se svým novým manželem Závišem z Falkenštejna. V 15. století byl hrad rozšířen o opevnění s baštami a o goticko 28

renesanční dům zbrojnošů. Díky přestavbám, které byly uskutečněny v 19. století, je Svojanov jediným hradem v republice, v jehož architektuře se prolíná gotika s empírem. Částečná přestavba v empírovém slohu proběhla po požáru v roce 1842. Hrad Svojanov je od roku 1910 ve vlastnictví města Polička, které se postaralo o záchranné práce hradu. Po nezbytných úpravách byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Na hradě se začaly konat slavnosti a hudební produkce, které se zde konají dodnes. Opravy na hradu probíhaly i po té, co hrad v roce 1948 připadl státu. Další významné úpravy probíhaly v letech 1968 až 1978, kdy po těchto opravách byly zpřístupněny zachovalé i opravené části hradu. Svojanov se opět vrátil Poličce na začátku 90. let. Se Svojanovem je spojeno mnoho legend a pověstí (pověst o duchu jednoho z pánů Zárubů z Hustiřan, který po nocích jezdí na ohnivém býkovi. Jiná pověst vypráví o Bílé paní, která sedává na palouku pod hradem. Také se vypráví o obru, který po nocích po Svojanově obchází. A ještě je mnoho dalších pověr a pověstí). Díky tomu hrad patřil v českých zemích k nejtajemnějším hradům. [1]

Obr. č. 8: Vstupní brána do hradu

29

Obr. č. 9: Věž s vyhlídkou

2.4 Všeobecně o hradu Kastelánem nejnavštěvovanější památky Pardubického kraje je Miloš Dempír, který připravuje řadu novinek pro návštěvníky hradu. Svojanov návštěvníkům nabízí tři okruhy: V okruhu A se návštěvníci mohou seznámit s interiéry hradního paláce, kde se dozvídají o životě na hradě. Prohlídka okruhu začíná v horní galerii, odkud se vstupuje do sloupové síně. Dále je pro návštěvníky zajímavá vstupní schodišťová hala, kde je možné spatřit preparovanou hlavu buvola afrického a inventář z roku 1692. Na tomto okruhu se turisté podívají do panského přijímacího salonu, pracovny, jídelny a přípravny, kde byly připravovány pokrmy. Nově je na hradě zpřístupněna hradní kuchyně, kde je možné vidět například historickou decimálku. A v neposlední řadě okruhu se prochází dámským hudebním salonem. Posledním pokojem prohlídkového okruhu je ložnice. Vstupné za okruh A činí pro dospělé 90,-Kč, pro děti, studenty a důchodce 55,-Kč a rodina (rodiče + 2 děti) 270,-Kč. Na okruhu B se návštěvníci seznámí se zázemím hradu, kam patří sklepní prostory, expozice strašidel, lapidárium se zbytky původního stavebního materiálu a zachovalý kámen s dvěma českými granáty (granátová stezka lesem – podle pověsti – Kunhutiny slzy). V rámci okruhu se turisté dostanou do mučírny a do domu zbrojnošů. Po dokončení úprav domu zbrojnošů bude otevřena expozice ze života hradní posádky z konce 15. stol. (zbraně, dobové oděvy a hry, cínové nádobí). Dále bude dům využit pro pořádání výstav, kulturních akcí a svatební hostiny. Cena vstupného je shodná s cenou okruhu A. Okruh C zahrnuje prohlídku venkovních prostor hradu. Lze navštívit vnější a vnitřní nádvoří hradu a projít ochozy na středověkých hradbách, vystoupit na hradní věž, kde je vyhlídková plošina. Návštěvníci se mohou zastavit v gotické zahradě a pokochat se krásami záhonků s růžemi a bylinkami. V okruhu je zahrnuta prohlídka koz kamerunských, ovcí suffolk a také dravé ptactvo a sovy. Od jara jsou ve voliérách

30

Obr. č. 10: Socha malého pastýře v zahradě

ptáci ze záchranné stanice Zelené Vendolí. Výše vstupného je nižší než u předchozích dvou okruhů, jelikož lze okruh C navštívit samostatně bez průvodce. Cena za dospělou osobu činí 40,-Kč, za dítě, studenta a důchodce 25,Kč a rodinné vstupné je 110,-Kč. Okruh A+B je velký kombinovaný okruh. V rámci tohoto okruhu je zvýhodněná cena vstupného pro oba prohlídkové okruhy s průvodcem. Vstupné pro dospělé činí 160,-Kč, pro děti, studenty a důchodce 90,-Kč a pro rodinu činí 470,-Kč. Se samotným hradem a jeho historií je spojena řada pověstí a legend. Hrad je proslulý tím, že se v jeho prostorách a okolí vyskytují tajemné jevy i dnes. Návštěvníci se s pověstmi mohou seznámit během prohlídky hradních prostor. Mezi zajímavé pověsti patří například pověst O správci Rašínovi, O zazděné paní Kateřině, O ohnivé svini a další. Hrad v prosinci roku 2011, díky dotacím Nadace ČEZ a příspěvku majitele hradu, získal nové osvětlení. Osvětlení se dočkaly břitová věž, palác, dům zbrojnošů a vstupní budova. Nad hlavní vstupní bránou je nově nainstalovaná větrná korouhev s tepanou královskou korunou, kterou vyrobil umělecký kovář Petr Cach. Nová korouhev napodobuje tu původní, která byla pravděpodobně z hradu odstraněna při obnově střechy v roce 1946. Koruna, která je vytepaná na vlaječce, symbolizuje, že hrad býval královským hradem. Tepanou mříž na nově obnovené a objevené studni vytvořil rovněž umělecký kovář pan Cach. [16, 19, 20]

2.5 Kulturní akce Středověký královský hrad Svojanov nabízí možnost konání nejrůznějších akcí v prostorách hradu. Je možné zde uspořádat semináře, školení, prezentace, rodinné oslavy a různé večírky. To vše lze zajistit i s občerstvením. Svojanov je také proslulý konáním různých kulturních akcí, jako jsou šermířská vystoupení, jarmarky s ukázkami řemesel, koncerty a divadelní představení. Výtěžek z těchto akcí putuje na obnovu a udržování hradu. Na internetových stránkách hradu (www.svojanov.cz) lze najít kalendář kulturních akcí na rok 2012. První velkou akcí, která se na hradě uskuteční je 7.a 8. dubna – Velikonoce na hradě (velikonoční veselice, historická řemesla, hudební vystoupení,...).

31

Hradní jarmark 5. a 6. května – tradiční jarmark s dobovými řemesly, historická hudba a šerm. Hradní májové veselo 19. a 20. května - středověká zábava pod svojanovskou hláskou, dobový tanec, muzikanti a šerm. Královské slavnosti 7. a 8. července – kouzelník, kejklíři historický šerm, scénická vystoupení. Festival akustické hudby 21. července – jedná se o 4. ročník festivalu netradičního hudebního žánru. Divadelní pouť 4. a 5. srpna – 21. ročník tradičního představení (umělecké divadelní soubory). Třicetiletá válka na Svojanově 18. a 19. srpna – hromadná bitva, dobývání hradu, volné potyčky. Slavnosti lovu 22. a 23. září – šerm, trubači, sokolníci, lovčí se psy, pytláci a ohnivé večerní vystoupení. Hradní advent 1. – 16. prosince – prohlídky hradu s vánoční výzdobou, staré zvyky. Všechny akce konané na hradě budou letos nově doplněny dobovými gastronomickými specialitami. (6) Na hradě se rozmáhá konání svatebních obřadů s možností uspořádání hostiny a ubytování v hradní

ubytovně.

většinou

probíhají

Obřady v gotické

zahradě, ve sloupové síni nebo v empírových

saloncích.

Samozřejmě je možné obřad zorganizovat ve kterékoli části hradu. [16] Obr. č. 11: Hrad Svojanov

32

2.6 Ubytování Na hrdě je možné i ubytování, jelikož ve vstupní budově hradu jsou pro ubytování připravené „hostinské pokoje“, které jsou vybavené nábytkem z přelomu 19. a 20. století. Ubytovací kapacita činí 45 lůžek na 10 pokojích. K dispozici jsou dvoulůžkové, třílůžkové, čtyřlůžkové pokoje, jeden s 8 lůžky a jeden pokoj s 16 lůžky. V osmi a šestnáctilůžkovém pokoji jsou palandy. Cena za ubytování se pohybuje od 700,- Kč až po 1200,- Kč za pokoj a noc. K ubytování je nabízena snídaně, polopenze nebo plná penze v hradní restauraci. V první polovině roku 2011 se na hradě ubytovalo 576 návštěvníků, což je oproti roku 2010 zhruba o 100 lidí více. V roce 2009 bylo na hradě v první polovině 1379 ubytovaných. [16,17]

2.7 Stravování Stravování přímo v areálu hradu zajišťuje hradní restaurace, kde panuje příjemná atmosféra a jsou zde servírovány hradní speciality. Restaurace hradu Svojanov vyhrála první místo v prestižní soutěži „Hospůdka roku“ v roce 2011.

(4)

Ocenění získala díky

hodnocení od hostů tohoto zařízení. Ocenění udělil deník a jeho čtenáři. Restaurace disponuje kapacitou 44 míst, k dispozici také nabízí salonek s 15 místy. Pro oslavy a svatební hostiny jsou pokrmy podávány v sále v paláci (40 míst) nebo v domě zbrojnošů, kde je kapacita až 80 míst. Restaurace zajišťuje pracovní obědy, firemní akce, prezentace firem, školení, uzavřená jednání, cattering, pořádání rautů, oslav narozenin, jubilei, křtin, promocí, svateb, dále taneční večery a také smuteční hostiny. [16]

2.8 Otevírací doba Hrad Svojanov má velice rozmanitou otevírací dobu. Hrad je uzavřen v období od 13. prosince do 2. března. V březnu a listopadu je na hradě otevřeno o víkendech a státních svátcích od 10 do 17 hodin. V dubnu a říjnu je hrad pro návštěvníky zpřístupněn o víkendech a svátcích od 9 do 17 hodin. Od května už začíná být otevřen téměř denně. Otevřeno je každý den mimo pondělí. Tato otevírací doba trvá až do září, kdy je otevřeno od 9 do 17 hodin. V červenci a srpnu je otevřeno denně od 9 do 18 hodin. Poslední prohlídka začíná vždy hodinu před koncem návštěvní doby hradu. Jsou zde možné i prohlídky mimo otevírací dobu a to jen v případě skupiny osob a po dohodě. [16]

33

2.9 Návštěvnost hradu Návštěvnost hradu Svojanov je nyní velmi ovlivněna rozsáhlou rekonstrukcí, která zde v roce 2011 proběhla. V roce 2011 navštívilo hrad pouze 39982 návštěvníků, což je oproti letům 2009 a 2010 méně. V roce 2009 bylo spočteno, že hrad navštívilo 46887 osob a v roce 2010 to bylo 41600 návštěvníků. Z těchto údajů vyplývá, že hrad navštěvuje čím dál méně turistů. Otázkou je, jestli v loňském roce 2011 je malá návštěvnost zapříčiněna rozsáhlou rekonstrukcí, či je hrad pro návštěvníky méně zajímavý. Přes probíhající rekonstrukci se na Svojanově ubytovalo 1481 turistů a proběhlo zde 22 svatebních obřadů. [17] Tabulka č. 2: Návštěvnost hradu Svojanov v jednotlivých letech Rok

Návštěvnost

2011

39982

2010

41600

2009

46887

2008

34724

Zdroj: MěÚ Polička

2.10 Cíle rekonstrukce hradu Prioritním cílem rekonstrukce bylo zvýšení návštěvnosti a zlepšení cestovního ruchu v Mikroregionu Poličsko. Podle projektu by se těchto cílů mělo dosáhnout zlepšením stavebně-technického stavu, kvality a rozsahu základní infrastruktury areálu hradu Svojanov.(5) Díky rekonstrukci by se z hradu mělo stát centrum společenských, kulturních, vzdělávacích a také ekologických aktivit. Měla by se zvýšit návštěvnost celého areálu a dále bude snaha o zvýšení podílu zahraničních turistů. Při rekonstrukci se bude dbát na to, aby se návštěvnost nesoustředila jen na hlavní sezonu. Také bude snaha o zvýšení nabídky kulturních akcí, které se v prostorách hradu pořádají. Dbát se musí i na ochranu kulturního, archeologického a přírodního dědictví. Dalším z cílů je zvýšení věhlasu a prestiže celého Mikroregionu Poličsko. Je samozřejmé, že na úpravách a opravách se podílí a podílet bude i město Polička. [17]

34

3 Praktická část Stěžejní částí práce je část praktická, která obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření a následné zpracování návrhu pro Městský úřad v Poličce. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak se návštěvníci dívají na město i na hrad. Především jsem chtěla od turistů získat názory na zlepšení a jejich připomínky k Poličce i Svojanovu, které vycházejí z nedostatků, jež byly zaznamenány během jejich návštěvy v regionu. Pro bakalářskou práci jsem použila tři dotazníky, které jsem sestavila tak, aby obsahovaly vhodné dotazy pro šetření. Jeden z dotazníků byl určen pro místní obyvatelstvo a dva jsem připravila pro samotné návštěvníky. V dotazníku pro místní obyvatele bylo využito názorů týkajících se spokojenosti místních občanů i turistů. Další dva dotazníky byly rozděleny na dotazník pro návštěvníky města Polička a pro návštěvníky hradu Svojanov. Dotazníky byly zjištěny názory návštěvníků na zlepšení a veškeré úpravy, s cílem zvýšení návštěvnosti. Každý dotazník měl jiný počet otázek: z 9 otázek se skládal dotazník pro místní obyvatele, 11 otázek obsahoval dotazník pro návštěvníky hradu a 12 otázek jsem určila pro návštěvníky Poličky. Dotazníky obsahovaly otevřené, uzavřené i polootevřené otázky. Jak jsem získala dotazníky? Provedla jsem terénní šetření v Poličce a na Svojanově. Některé dotazníky jsem nechala v informačním centru a několik dotazů jsem provedla v kempu v Borové, kde byla většina návštěvníků ubytovaná. A co se týče dotazníků pro místní obyvatele, využila jsem ochoty prodavaček v krámech a ony dotazníky nechaly nakupujícím vyplnit. Některé jsem poslala e-mailem svým známým a bývalým spolužákům ze základní školy. Při osobním dotazování jsem opět narazila na osoby, které byly neochotné odpovídat. Raději řekly, že nemají čas, aby nemusely vůbec na nic odpovídat. Většina dotazovaných nechtěla odpovídat nijak konkrétně a tak raději volili odpovědi „nevím“ nebo jsem spokojen(a). Jak jsem již zmínila, lidé nejsou ochotni odpovídat na jakékoliv dotazy, takže se mi bohužel nevrátily všechny dotazníky. Nyní mohu vycházet z pouhých 125 dotazníků. Pro výzkum bylo připraveno 150 dotazníků, z kterých se vrátilo 83,3%. Dotazníkové šetření jsem prováděla od července 2011 do ledna 2012.

35

3.1 Dotazník pro místní obyvatele 3.1.1 Otázka č. 1 Jste spokojen(a) s rekonstrukcí, kterou prodělalo poličské náměstí? Graf č. 1

Spokojenost s rekonstrukcí náměstí. určitě ano

11%

spíše ano

13%

spíše ne

určitě ne

24% 52%

Zdroj: vlastní

Z grafu vyplývá, že většině obyvatel se rekonstrukce náměstí líbí, protože odpověděli možností spíše ano. (Je to již několikátá rekonstrukce, kterou náměstí prošlo, původně bylo náměstí pokryto „kočičími hlavami“. Později bylo předělané na asfaltovou plochu a nyní je náměstí pokryto mozaikou. „Kočičí hlavy“ jsou zachované pouze u Morového sloupu a u kostela sv. Jakuba). Na dotazník bylo ochotno odpovědět pouhých 46 respondentů. Druhou nejpočetnější skupinou je 24% dotázaných s odpovědí, že se jim rekonstruované náměstí líbí, řekněme na 100%. Zbývajícím 24% se uskutečněná rekonstrukce nelíbí, z toho 13% odpovědělo určitě ne a 11% spíše ne. Můj názor na rekonstrukci náměstí rovněž vyjadřuje nespokojenost. Velmi záleží na tom, z jakého úhlu pohledu rekonstrukci hodnotím. Na jednu stranu je to pro turisty určitě atraktivní (širší chodníky, prostor pro zahrádky u cukráren, ...), na druhé straně je malá průjezdnost pro zásobovací automobily přivážejících zboží do obchodů, které na náměstí jsou. Díky rekonstrukci náměstí vzniklo více parkovacích míst. Stojící auta brání průjezdu a parkování zásobovatelů a pěším turistům v rozhledu při prohlídce

36

atraktivit města. Ideální by bylo vjezdu automobilům do náměstí zamezit a nechat sem vjíždět pouze zásobování.

Otázka č. 2 Jste spokojen(a) s tím, že je Polička turistickým cílem? Graf č. 2

Spokojenost s městem jako turistickým cílem. určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

2% 0% 33% 65%

Zdroj: vlastní

Nejobsáhlejší část grafu vypovídá o tom, že 65% respondentů je určitě spokojeno s tím, že je Polička turistickým cílem. Další velkou plochu grafu zahrnuje 33% lidí, kterých jsem se pomocí dotazníku zeptala na spokojenost s turistickým cílem. Ti odpověděli spíše ano. Ale mezi respondenty nalezneme i 2% nespokojených obyvatel Poličky. Tito lidé by byli raději, kdyby Polička turistickým cílem vůbec nebyla. Z toho plyne otázka: „Z jakého důvodu“? Zda je to z důvodu velkého počtu turistů, kteří místním obyvatelům svým způsobem vadí nebo překáží, nebo z malého finančního přínosu pro město. Domnívám se, že je správné, aby Polička byla turistickým cílem. Jen by bylo zapotřebí, aby měli lidé větší povědomí o královském věnném městě a jeho atraktivitách, které může turistům nabídnout (a není jich málo).

37

3.1.2 Otázka č. 3 Uvítal(a) byste ve městě více turistů? Graf č. 3

Více turistů ve městě? určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

0% 20% 56%

24%

Zdroj: vlastní

Výsledky grafu s názvem „Více turistů ve městě?“ se téměř shoduje s výsledky grafu „Spokojenost s turistickým cílem?“. Nikdo z dotázaných neodpověděl, že by ve městě v žádném případě nechtěl více turistů. V předchozí otázce nikdo neodpověděl, že by 100% nesouhlasil s Poličkou jako turistickým cílem. 56% respondentů by určitě uvítalo více turistů. K tomuto počtu lze připočíst ještě 24%, kterým by nevadilo, aby do města přijíždělo více turistů. I přes to, že většina dotázaných by s turisty souhlasila, v grafu můžeme také vidět zbývajících 20% účastníků s odpovědí na dotazník, že by spíše turisty ve městě neuvítali. Opět nastává otázka, proč? (Zda je to z ekonomického pohledu, nebo sociálního?) Odpověď na problematiku proč by neuvítali více turistů ve městě, se mi nepodařilo vyřešit ani při snaze s respondenty navázat širší kontakt.

38

3.1.3 Otázka č. 4 Z jakého důvodu? Graf č. 4

Z jakého důvodu více turistů? ekonomický

propagace města

ekonomický i propagace města

bez odpovědi

11% 15%

48%

26%

Zdroj: vlastní

Otázka č. 4 navazuje na otázku č. 3. Tato otázka se dotazuje na to, z jakého důvodu by místní obyvatelé uvítali ve městě více turistů. V následujícím grafu pozorujeme procentuální vyjádření důvodu přítomnosti více turistů ve městě. V grafu můžeme vidět, že 48% respondentů si myslí, že více turistů ve městě by bylo vhodné z ekonomického důvodu, kdežto 26% dotázaných si myslí, že by to byla dobrá propagace města. Někteří odpovídající uvedli oba dva důvody (ekonomický i propagační). 11% respondentů na otázku neodpovědělo, jelikož uvedli, že ve městě turisty nechtějí.

39

3.1.4 Otázka č. 5 Co byste návštěvníkům doporučil(a), aby určitě navštívili? Graf č. 5

Co by měli turisté navštívit? kostel sv. Jakuba 8%

hradby

muzeum

hrad Svojanov

festivaly

jiné

6% 21%

24% 22% 19%

Zdroj: vlastní

Graf pro otázku č. 5 představuje odpovědi z předem daných možností. 7% odpovědí představuje možnost „jiné“, kam respondenti mohli napsat svůj názor. Kam spadají odpovědi v zastoupení 2% rodná světnička Bohuslava Martinů a návštěva pekárny na náměstí. 1% zahrnuje organizované prohlídky s průvodcem, návštěvu hřbitova, pivovaru, městského parku a seznámení se i s jinými rodáky města. Většina dotázaných by návštěvníkům doporučila navštívit hrad Svojanov, hradby, kostel sv. Jakuba a muzeum. Festivaly doporučuje pouze 8% respondentů a 7% uvedlo jinou odpověď.

40

Otázka č. 6 Myslíte si, že tu mají turisté dobré zázemí (ubytování, stravování)? Graf č. 6

Dobrá kvalita zázemí? určitě ano

spíše ano

11%

spíše ne

určitě ne

13%

26% 50%

Zdroj: vlastní

Co se týká kvality zázemí, tak z grafu vyplývá, že polovina respondentů (50%) si myslí, že turisté zde mají spíše dobré podmínky, 13% si myslí, že je tu kvalitní a dobré zázemí. Z grafu vyplývají i negativní názory. 37% respondentů si myslí, že v Poličce není dobré zázemí, z toho 11% odpovídá určitě ne – zázemí není dostačující a vyhovující.

41

3.1.5 Otázka č. 7 Mělo by se ve městě něco pro turisty změnit? Graf č. 7

Mělo by se ve městě něco změnit? ano (kvalitní ubytování za dostupnou cenu, zamezení vjezdu automobilů do náměstí) ne

35% 65%

Zdroj: vlastní

Otázka č. 7 byla určena pro vyjádření vlastního názoru, kde respondenti mohli napsat, co by se ve městě mělo změnit. Nevím, zda se 35% dotázaných bálo sdělit vlastní názor, nebo je opravdu nenapadlo nic, co by se dalo v Poličce změnit. Domnívám se, že je vždy co zlepšovat, upravovat, opravovat, vyvíjet. Modrá plocha grafu značí odpověď 65% lidí, kteří se ve většině případů shodli na stejném názoru. Lidé v dotaznících uváděli: zkvalitnit ubytování za dostupnou cenu. Ve velkém množství byly odpovědi typu: zakázat vjezd automobilům do náměstí z důvodu poškozování fasád, nebo zbytečné přeplněnosti náměstí. Graf ukázal, že při rekonstrukci vzniklo na náměstí mnohem více parkovacích míst, než tomu bylo dříve. Náměstí je skutečně přeplněné auty a zásobovací vozidla mohou jen stěží projet. Je neestetické, když na náměstí stojí jedno auto vedle druhého, jako na běžném parkovišti. Kazí to dojem vzhledu historického náměstí.

42

3.1.6 Otázka č. 8 a č. 9 Otázky číslo 8 a 9 se týkají údajů o respondentech. V dotazníku jsem se zajímala o jejich pohlaví a věkovou kategorii. Graf č. 8

Pohlaví respondentů. muž

žena

24% 76%

Zdroj: vlastní

V grafu týkajícího se pohlaví dotázaných je 76% červenou barvou znázorněno množství žen, které byly ochotné na otázky v dotazníku odpovědět. Mužům se do vyplňování příliš nechtělo, přesto jsem získala i odpovědi od 24% mužů.

43

Graf č. 9

Věková kategorie respondentů. 15-25 let

26-35 let

36-45 let

46 a více let

věk neuveden

4% 15%

9%

44%

28%

Zdroj: vlastní

Graf číslo 9 představuje věkové kategorie respondentů, kteří se akce zúčastnili. Největší plochu (44%) zahrnují lidé ve věku 46 let a starší. V procentuálním vyjádření 28% jsou odpovídající ve věkové kategorii od 36 do 45 let. 15% odpovědí jsem získala od osob ve věku 15 a 25 let, ve věku 26 až 35 let odpovídalo pouhých 9% dotázaných. Bohužel se mi stalo, že 4% respondentů svůj věk nechtěli vůbec uvést, ale přes fakt neuvedení věku, jsem nechtěla dotazníky zařadit do skupiny „nepoužitelné“ kvůli odpovědím na jiné otázky. Jednalo se o věcné připomínky a tak jsem dotazníky zařadila do vyhodnocování.

3.2 Shrnutí dotazníku pro místní obyvatelstvo Na závěr bych ráda shrnula odpovědi na dotazník. Budu postupovat otázku po otázce. Rekonstrukce, kterou náměstí nedávno prodělalo, je na jednu stranu velmi efektivní a v rámci možností má po úpravě docela pěkný vzhled. Ale na druhou stranu je velká škoda, že zde vzniklo více parkovacích míst, než tu bývalo před rekonstrukcí. Kromě odpovědí na dotazník jsem se dozvěděla, že díky rekonstrukci, která dala náměstí téměř původní vzhled – mozaika – by mohlo přilákat více turistů. Když návštěvníci přijedou a uvidí ty hromady aut stojících kolem dokola celého náměstí, před historickými a jinak zajímavými budovami, by se nechtěli na místo vracet, protože to kazí krásu náměstí. Ideální by bylo, kdyby se lidé mohli po náměstí pohybovat volně a nemuseli se stále 44

ohlížet, jestli za nimi náhodou nejede nějaké auto a nemuseli se cítit v ohrožení (v dnešní době motorismu a množství nebezpečných řidičů). Bylo by vhodné vjezd automobilů do náměstí omezit a pouštět pouze zásobování a to jen proto, že není jiná možnost dodání zboží do obchodů, které jsou vybudované na náměstí a v jeho přilehlých ulicích. Vzhledem k atraktivitě města Poličky je určitě potřeba, aby do města a jeho okolí přijíždělo více turistů a to nejen proto, že s tím místní obyvatelé souhlasí, ale hlavně pro rozvoj města, pro zajištění lepší propagace a také pro financování oprav a rekonstrukcí, které jsou neustále na pořadu dne. Jako konkrétní příklad lze uvést kostel sv. Jakuba, kolem kterého je lešení přibližně rok a nedochází ke změnám. Když přijedou turisté do Poličky, málo kdy vidí pohyb „dělníků“ na lešení. Přijíždějícím turistům bych určitě doporučila navštívit všechny památky a zajímavosti, jelikož každá stavba, výstava, expozice, kulturní akce, které zde jsou pořádané, jsou něčím zajímavé a každý návštěvník si zde určitě najde to své, co ho zajímá. Nejedná se pouze o samotné náměstí, ale i o ostatní ulice, ve kterých jsou na domech pamětní desky osobností. Mohli by se seznámit i s jinými velikány než je hudební skladatel Bohuslav Martinů. Samozřejmě nesmím zapomenout na hrad Svojanov, který městu Polička patří. Co říci k ubytovacím a stravovacím zařízením? Restauračních zařízení je zde víc než dost, ale otázkou je, zda kvalita jídla odpovídá ceně, za kterou jsou pokrmy prodávány. Další otázkou by mohl být interiér zařízení. Stravovací zařízení je nedílnou součástí cestovního ruchu. Návštěvníci také potřebují jíst a mnohem raději si posedí v příjemné restauraci, než by si v kiosku dali párek v rohlíku. Ubytovacích zařízení tu je také poměrně dost. Ubytování je zajišťováno převážně penziony, třemi hotely a turistům je poskytováno

i ubytování v soukromí.

Cena za ubytování odpovídá kvalitě

poskytovaných služeb, i když vlastní zkušenost nemám, soudím jen podle dostupných informací.

45

3.3 Dotazník pro návštěvníky města Polička 3.3.1 Otázka č. 1 Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Graf č. 10

Důvod návštěvy regionu. dovolená

výlet

návštěva příbuzných

služební cesta

5% 19%

39%

37%

Zdroj: vlastní

Z grafu můžeme vyčíst, že největší podíl na návštěvnosti má dovolená lidí a to 39% a pak následují výlety s 37%. Poměrně velké množství turistů do regionu přijíždí na návštěvu příbuzných (19%). 5% dotázaných navštívili region z důvodu služební cesty.

46

3.3.2 Otázka č. 2 Jak často navštěvujete město? Graf č. 11

Četnost návštěvnosti města. poprvé

podruhé

vícekrát

29%

46%

25%

Zdroj: vlastní

Většina respondentů navštěvuje město několikrát (46%) a podle všeho jej bude navštěvovat i nadále. Odpovídajících s odpovědí poprvé je v grafu vyjádřeno modrou barvou (29%). 25% respondentů město navštívilo podruhé.

47

3.3.3 Otázka č. 3 Jak dlouho se v regionu zdržíte? Graf č. 12

Doba strávená v regionu. 3 hodiny

2 hodiny

10 hodin

6 hodin

8 hodin

4 dny

2 dny

3 dny

5 dní

7 dní

10%

15%

6 dní

2% 3%

13%

10%

10% 8%

13%

8%

8%

Zdroj: vlastní

Z grafu vyčteme dobu, kterou v regionu turisté strávili. 15% odpovědí odpovídá 7 dnům, 13% odpovědí odpovídají 4 dny a 3 hodiny. 10% respondentů strávilo zde 5 dnů či 3 dny a 6 hodin. Třikrát 8% z grafu zahrnují odpovědi – 6 dnů, 2 dny a 8 hodin. 3% v grafu vyjádřené tmavší zelenou barvou strávilo v regionu 10 hodin. Po 2% jsou odpovědi 2 hodiny.

48

3.3.4 Otázka č. 4 Jste-li tu na více dní, kde jste ubytováni? Graf č. 13

Ubytování. Polička

Borová

3%

Litomyšl

U příbuzných

Oldřiš

Svitavy

Jedlová

3% 3% 20%

16% 16%

39%

Zdroj: vlastní

Největší plochu (červenou) grafu zabírá 39%, kde respondenti uvedli, že při návštěvě regionu bydlí v Borové v kempu. 20% dotázaných uvedlo, že bydlelo v Poličce. Po 16% bydlelo v Litomyšli nebo u příbuzných. 3% dotázaných bydlelo v Oldřiši, ve Svitavách a v Jedlové.

49

3.3.5 Otázka č. 5 Co Vás motivovalo k návštěvě města? Graf č. 14

Motivace k návštěvě města. reference známých

vlastní zkušenost

informační centrum

internet

informace od CK nebo CA

náhoda

projížďka na motorce 17%

2% 2% 2%

32%

15% 27%

Zdroj: vlastní

Nejvíce respondentů 32% navštívilo město na doporučení svých známých. Červená plocha 27% znázorňuje návštěvu z vlastní zkušenosti. K návštěvě města inspiroval internet 17% respondentů a 15% bylo motivováno informačním centrem. Velmi málo návštěvníků se ve městě ocitlo náhodou nebo díky projížďce na motorce a pouhá dvě procenta byla reakcí na informace od CK nebo CA. Záhadná je odpověď informace od CK nebo CA, která má pouze 2%. Myslím si, že by bylo vhodné zvýšit propagaci pomocí cestovních kanceláří a agentur. Naopak dobrou vizitkou jsou doporučení od známých a vlastní zkušenosti.

50

3.3.6 Otázka č. 6 S čím jste s návštěvou města spokojen(a) a co se Vám líbí? Graf č. 15

S čím jste spokojeni ve městě? Poskytované služby hradby, světnička B.M. vstřícní průvodci lékařská služba historie města 2%

dostatek parkovacích míst náměstí turistické atraktivity park

6% 2% 2% 2% 2%

31% 44% 9%

Zdroj: vlastní

Z grafického znázornění mi vyplynulo, že nejnavštěvovanější jsou hradby a světnička Bohuslava Martinů (44%) a poskytované služby městem s 31%. Je překvapivé, že na posledních místech, což jsou v grafu 2%, se umístily park, turistické atraktivity, lékařská služba a historie města. Zřejmě nebyly pro respondenty dostatečně zviditelněny, nebo přehlédli, že ve městě park, lékařská služba a další využití služeb existují. Může to signalizovat špatnou propagaci nebo celkový nezájem respondentů.

51

3.3.7 Otázka č. 7

Co se Vám ve městě nelíbí? Graf č. 16

S čím ve městě nejste spokojeni? mnoho turistů chybějící obchody se suvenýry málo turistických příležitostí nepořádek 13% 5%

špatné značení málo parkovacích míst spokojenost 5% 2% 27%

15% 33%

Zdroj: vlastní

Fialová barva v grafu, vyjadřující 33% představuje respondenty stěžující si na nedostatečný počet parkovacích míst. I když se zdá, že plochy k parkování by byly, ale ve skutečnosti patří k nákupním střediskům a nelze u nich parkovat déle jak 1 hodinu. Údaj chybějících obchodů se suvenýry není překvapující, jelikož ve městě žádný takový obchod není.

Nachází se zde prodejna keramiky a ratanového zboží, kde je možno

koupit hrneček s věží kostela sv. Jakuba. Procentuální vyjádření nepořádku (5%) značí, že lidé se neumí chovat, a hází odpadky všude kolem sebe a nejsou ochotni je donést do odpadkových košů, kterých je všude dostatek.

52

3.3.8 Otázka č. 8 Co byste ve městě změnili, aby město lákalo více turistů? Graf č. 17

Co změnit?

7%

7%

2%

5%

dokončit úpravy více zajímavostí a kulturního vyžití nic nevím propagace města a okolí větší čistota města obchody se suvenýry parkovací místa dopravní dostupnost zamezení vjezdu automobilů do náměstí kvalitnější ubytovací kapacity 5% 9% 14%

17%

10%

7%

17%

Zdroj: vlastní

Návrhů na změnu padlo až nečekaně mnoho. Jsou sice v menším procentuálním zastoupení, ale každý návrh má něco do sebe. Obchody se suvenýry vykazují 17%. Další nejvíce zastoupené jsou odpovědi „nic a nevím“, které mají 17% a 14% v grafu. Z grafu vyplývá, že je zapotřebí uspořádat více zajímavostí a kulturního vyžití a zvýšit čistotu města a jeho propagaci. 2% respondentů si myslí, že je nezbytně nutné zamezit vjezd automobilů do náměstí.

53

3.3.9 Otázka č. 9 Doporučil(a) byste návštěvu města svým známým a přátelům? Graf č. 18

Doporučení známým. určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

5% 0% 44% 51%

Zdroj: vlastní

Z grafu vyčteme, že 95% respondentů by návštěvu města svým známým a přátelům doporučilo. I když je ve městě několik nedostatků, které je potřeba změnit, je o město zájem hlavně kvůli historickým atraktivitám. 5% dotázaných s odpovědí spíše ne, by si svoji odpověď ještě rozmyslelo, kdyby zjistili, že existují návrhy na změny, kterými by město mohlo v blízké budoucnosti projít.

54

3.3.10 Otázka č. 10 Ve kterém kraji bydlíte? Graf č. 19

Kraj, ve kterém respondenti bydlí.

5%

5%

Pardubický

Vysočina

Liberecký

Praha

Ústecký

Moravskoslezský

Středočeský

Jihočeský

Jihomoravský

Královehradecký Karlovarský 2% 2% 2% 7% 3%

Německo 46%

15%

3% 5% 5%

Zdroj: vlastní

V grafu jednoznačně převažují návštěvníci z Pardubického kraje – 46% a vyšší podíl mají také turisté z Vysočiny (15%). Je škoda, že lidé v jiných krajích nemají povědomí o místě nebo alespoň touhu navštívit atraktivní místa ve vzdálenějších oblastech od jejich trvalého bydliště. Možná by tuto situaci zlepšila již zmiňovaná potřeba zvýšení propagace.

3.3.11 Otázky č. 11 a č. 12 Otázky č. 11 a č. 12 se zabývají údaji o respondentech. Konkrétně jde o jejich pohlaví a věkovou kategorii. Tabulka č. 3: pohlaví respondentů Pohlaví Žena Muž

Procentuální vyjádření (%) 46 54

Zdroj: vlastní

55

Tabulka č. 4: věkové kategorie respondentů Věková kategorie

Procentuální vyjádření (%) 32 19 22 27

15-25 let 26-35 let 36-45 let 46 a více let Zdroj: vlastní

Z tabulek udávajících informace o respondentech vyplývá, že nejvíce ochotných odpovídat na dotazník bylo ve věkové kategorii 15 až 25 let. Převážně na otázky odpovídali muži (54%). Nejméně odpovědí bylo získáno od osob v kategorii 26 až 35 let. Potěšitelné je, že 27% lidí ve věku 46 a více let projevilo zájem o problematiku propagace města a jeho kulturních památek.

3.4 Shrnutí dotazníku pro návštěvníky Poličky Z odpovědí na dotazníky vyplynulo, že převážné množství návštěvníků do našeho regionu jezdí na dovolenou. I když je poměr dovolených a výletů téměř vyrovnaný, bylo by potřeba zvýšit propagaci zajímavých míst a atraktivit. Je zapotřebí, aby do oblasti „Mikroregionu Poličsko“ jezdilo více turistů. Pozitivní je fakt, že sem turisté jezdí jak na dovolenou, tak i na výlet a to vícekrát. Mají pocit, že je se za čím vracet, na co se těšit, co obdivovat. Mohou se účastnit různých kulturních akcí, které se v Poličce konají. Mnoho turistů sem jezdí na výlet a tak tu tráví jen několik hodin, místo toho, aby zde pobyli nějaký den a navštívili více objektů. Za několik hodin není možné navštívit všechny zajímavé atraktivity, které v Poličce jsou (kostel sv. Jakuba, gotické opevnění, barokní radnice, rodná světnička Bohuslava Martinů a hřbitov, kde je skladatel pohřben, centrum Bohuslava Martinů a kulturní akce, které pořádá muzeum, galerie a další zajímavá místa jako je například lesopark Liboháj a ostatní). Pokud se návštěvníci rozhodnou v regionu pobýt několik dní, pak jsou převážně ubytováni v okolních místech (mimo Poličku), což svědčí buď o špatné kvalitě ubytovacích zařízení, nebo o velmi malé propagaci ubytování, která jsou v Poličce vybudována. Dalším důvodem jsou nepřijatelné nebo příliš vysoké ceny za ubytování v penzionech a hotelích.

56

K návštěvě města turisty motivovali příbuzní a také vlastní zkušenost. Svědčí to o tom, že tito respondenti se sem vrací už po několikáté. Polička je velmi málo nabízená cestovními kancelářemi a agenturami. Nedostatek nabídky by se měl změnit a město i jeho atraktivity by měly být více nabízeny a propagovány. S čím jsou návštěvníci města nejvíce spokojeni? Podle dotazníkového šetření vychází odpověď pro gotické opevnění a světnička Bohuslava Martinů. Ve velké míře se objevovaly odpovědi na spokojenost s poskytovanými službami, ale službám je nutné vytknout chybějící obchody se suvenýry, které jsou u atraktivit nezbytně nutné, nejen proto, aby měli návštěvníci vzpomínku na to, že někde něco zajímavého navštívili. Odpovědi ohledně nespokojenosti se pohybovaly okolo chybějících suvenýrů a mála parkovacích míst. Co se týče parkovacích míst je fakt, že pro návštěvníky města žádná větší parkovací kapacita není. V Poličce jsou parkovací místa pouze u obchodních center, kde je povoleno stání pouze na jednu hodinu. Na náměstí je sice vjezd automobilů za poplatek povolen. Navíc parkovací místa na náměstí jsou nevhodná, kazí vzhled historického centra. Mnoho respondentů se bálo vyjádřit vlastní návrh na změny a úpravy města a do dotazníku raději uvedli odpověď „nevím nebo nic bych neměnil“. Návrhy se točí okolo obchodů se suvenýry, kulturního vyžití a také okolo čistoty města. Je pravda, že po městě se válí mnoho odpadků, které lidé nedávají do odpadkových košů a z lenosti je jen tak pohazují po zemi okolo sebe. Není to tím, že by v Poličce bylo málo košů. Další nevhodností jsou psí exkrementy, které se válí všude, kam se jen podíváte. Přitom jsou k dispozici koše, které jsou k těmto účelům určené. Na druhé straně převažují historicky a kulturně cenné atraktivity nad uvedenými nedostatky. Mnoho turistů, mimo dotazník vyjádřilo pochvalu nad zlepšujícím se stavem historického centra. Dobrou vizitkou je, že hosté, co tuto lokalitu navštívili, by doporučili návštěvu svým známým a přátelům. Což přináší městu svým způsobem propagaci a zvýšení návštěvnosti atraktivit a v neposlední řadě zlepšují i ekonomický přínos městu.

57

3.5 Dotazník pro návštěvníky hradu Svojanov V dotazníku pro návštěvníky hradu Svojanov jsou téměř shodné otázky jako pro návštěvníky města Poličky, ale musím jej zařadit, protože se liší odpověďmi respondentů. Dotazník potřebuji pro zpracování návrhu pro Městský úřad v Poličce.

Otázka č. 1 Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Graf č. 20

Důvod návštěvy regionu. dovolená

výlet

návštěva příbuzných

služební cesta

0% 17%

43%

40%

Zdroj: vlastní

V grafu lze vyčíst, že 43% turistů přijíždělo do regionu na dovolenou. Na výletě bylo 40% návštěvníků. Graf ukazuje, že 17% respondentů má v regionu příbuzné a při pobytu si krátí volné chvíle návštěvami zajímavých míst v oblasti Poličska.

58

3.5.1 Otázka č. 2 Jak často navštěvujete tento hrad? Graf č. 21

Četnost návštěvnosti hradu. poprvé

podruhé

24%

vícekrát

43%

33%

Zdroj: vlastní

V grafu „četnost návštěvnosti hradu“ vyšlo, že 43% dotázaných hrad navštívilo poprvé a 33% respondentů na hradě bylo podruhé. Pouhých 24% návštěvníků se na hrad Svojanov vrátilo už po několikáté, což svědčí o dobrých zkušenostech a později to může sloužit i jako propagace hradu. Když je turista spokojen, mělo by fungovat, že památku doporučí svým známým a přátelům.

59

3.5.2 Otázka č. 3 Jak dlouho se v regionu zdržíte? Graf č. 22

Doba strávená v regionu. 10 hodin

2 hodiny

6 hodin

7 hodin

12 hodin

8 hodin

4 hodiny

6 dní

4 dny

2 dny

7 dní

14 dní

3 dny

2%

3% 2%

5%

12%

14%

2%

5%

24% 7%

12%

10% 2%

Zdroj: vlastní

Graf ukázal, že nejvíce času zde turisté strávili na 2denní dovolené (24%). Sedmidenní dovolenou v regionu strávilo 14% respondentů a 6 dní tu prožilo 12% dotázaných. Stejnou plochu 12% zabírají návštěvníci, kteří v regionu strávili 6 hodin. Zbývající hodnoty v grafu zastupují převážně několikahodinové pobyty v regionu.

60

3.5.3 Otázka č. 4 Jste-li tu na více dní, kde jste ubytováni? Graf č. 23

Místo pobytu. Polička

Borová

Litomyšl

Jedlová

U příbuzných

Svojanov

Březová

7% 18%

19%

4%

37%

11%

4%

Zdroj: vlastní

Většina turistů, kteří, zde strávili více dní, byla ubytována v Borové (37%), 19% odpovídajících bydlelo u příbuzných a 18% respondentů bydlelo v Poličce. Dokonce i 7% se přiznalo k tomu, že několik nocí strávili přímo na hradě Svojanov v hradní ubytovně.

61

3.5.4 Otázka č. 5 Co vás motivovalo k návštěvě hradu? Graf č. 24

Motivace k návštěvě hradu. reference od známých

vlastní zkušenost

informační centrum

internet

informace od CK nebo CA

cedule u silnice

7%

2% 32%

20%

10%

29%

Zdroj: vlastní

Z grafu vyplývá, že 32% návštěvníků dalo na rady a doporučení svých známých a navštívili hrad Svojanov. Zelená plocha, zabírající 29%, byla inspirována informačním centrem a 20% se rozhodlo k návštěvě díky internetu. Pouhá 2% respondentů byla nalákána k návštěvě pomocí poutací značky u silnice. Podíl 2% je opravdu mizivý, protože ukazatelů je u silnice málo. Nebo jsou snadno přehlédnutelné?

62

3.5.5 Otázka č. 6 S čím jste s návštěvou hradu nespokojeni? Graf č. 25

S čím jste nespokojeni? špatné značení neochotný personál problémy s parkováním spokojenost informační cedule u zajímavých míst hradu občerstvení 2% 3% 13% 26%

5%

51%

Zdroj: vlastní

Dotazník ukazuje, že většina návštěvníků hradu - 51% - měla problém kde zaparkovat. Mezi další problém, spojený s návštěvou hradu, je nutné zařadit špatné značení. Na tento nedostatek si stěžovalo 13% respondentů. Někomu chyběly informační cedule u zajímavých míst hradu, někomu se zase zdál neochotný personál. Ale přes všechnu kritiku se našlo i 26% turistů, kteří byli s návštěvou hradu spokojeni.

63

3.5.6 Otázka č. 7 Doporučil(a) byste návštěvu tohoto objektu svým známým a přátelům? Graf č. 26

Doporučení známým. určitě ano

spíše ano

0%

spíše ne

určitě ne

0%

40% 60%

Zdroj: vlastní

Co se týká doporučení známým a přátelům, tak v grafu nenajdeme jinou odpověď než ano. Odpověď určitě ano vybralo 60% respondentů a 40% řeklo, že spíše ano. Tyto odpovědi jsou velmi potěšitelné a snad to povede ke zvýšení návštěvnosti hradu.

64

3.5.7 Otázka č. 8 Co byste na tomto objektu změnili? Graf č. 27

Co by se na objektu mělo změnit?

dokončit rekonstrukci informační cedule u zajímavých míst hradu nic lepší úschova kol otevírací doba nevím informace o konaných akcích na hradě lepší dopravní dostupnost 10% 12% parkovací místa lepší značení 31%

3% 19%

14%

5%

2%

2%

2%

Zdroj: vlastní

Jak je vidět v grafu, návrhů na změny je poměrně hodně. Určitě je potřeba zajistit parkovací místa. To si také myslí 31% návštěvníků hradu. Našlo se i 33% (19% a 14%) respondentů, kteří nechtěli prozradit svůj názor a zvolili neutrální možnosti jako je „nic nebo nevím“. Někteří uvedli odpověď dokončit rekonstrukci a úpravy hradu. Těchto odpovědí se sešlo 12%. Dále by turisté uvítali lepší možnost úschovy jízdních kol, lepší značení a dopravní dostupnost.

65

3.5.8 Otázka č. 9 Ve kterém kraji bydlíte? Graf č. 28

Kraj, ze kterého návštěvníci pochází.

7%

Pardubický

Zlínský

Praha

Jihomoravský

Vysočina

Plzeňský

Ústecký

Středočeský

Karlovarský 10%

Jihočeský 2% 5%

5%

52%

10%

5%

2%

2%

Zdroj: vlastní

Stejně tak, jako u dotazníku pro návštěvníky města Poličky, převládá návštěvnost z Pardubického kraje a to 52%. Hrad navštívilo 10% turistů z Vysočiny a Středočeského kraje. A po 5% z Jihočeského, Plzeňského a Jihomoravského kraje. Nejméně návštěvníků (2%) přijelo z Karlovarského, Zlínského kraje a z Prahy.

3.5.9 Otázky č. 10 a č. 11 Jako v předešlých dvou dotaznících, tak i v tomto nesmí chybět údaje o pohlaví a věkové kategorii respondentů. Tabulka č. 5: pohlaví respondentů Pohlaví

Procentuální vyjádření (%) 50 50

Žena Muž Zdroj: vlastní

66

Tabulka č. 6: věkové kategorie respondentů Věková kategorie

Procentuální vyjádření (%) 24 28 17 31

15-25 let 26-35 let 36-45 let 46 a více let Zdroj: vlastní

Z těchto tabulek vyplývá, že počet mužů a žen odpovídajících na dotazník je úplně stejný (po 50%). Nejvíce ochotných respondentů (31%) odpovídat na dotazník bylo ve věkové kategorii 46 a více let a nejméně (17%) jich odpovídalo v kategorii 36 až 45 let.

3.6 Shrnutí dotazníku pro návštěvníky hradu Svojanov Jako v předchozím dotazníku pro návštěvníky města Poličky, je důvod návštěvy téměř vyrovnaný (dovolená x výlet), liší se pouhými třemi procenty. Přesto o tři procenta vévodí dovolené.

Proč vede dovolená? Když je možnost ubytování pro turisty na

Svojanově (ubytovny, penziony), mají více času na prohlídku zajímavých míst, kdežto pokud tu jsou na výletě, tak moc atraktivit nestihnou navštívit. Proto by bylo dobré zlepšit propagaci ubytovacích zařízení a možná zkvalitnit služby poskytované těmito objekty. Co se týká četnosti návštěvnosti hradu, tak sem přijíždějí stále noví turisté. I když mnoho návštěvníků na hrad zavítalo už po několikáté. Svědčí to o dobré pověsti a propagaci hradu. Lidé se rádi vracejí na stejná místa, pokud tam jsou spokojeni. Pak mohou předávat své zkušenosti přátelům a známým, kteří později objekt také navštíví. Doba strávená v regionu je velmi žalostná. Standardní doba pobytu na dovolené je 6 až 7 dní. Těchto dní zde strávilo velmi málo lidí (12% a 14% respondentů). Turisté v regionu ve velké míře strávili zde pouze dva dny. Otázkou je, zda-li to je špatným zázemím (ubytování, stravování) nebo jestli se jim zdá, že je tu málo turistických příležitostí. Asi by bylo potřeba zlepšit obojí a to tak, že se zlepší úroveň poskytovaných služeb v ubytovacích zařízeních a budou více propagovaná zajímavá místa. Stejně tak jako v předešlém dotazníku, tak i v tomto vyšlo, že většina oslovených návštěvníků byla ubytovaná mimo hrad Svojanov a Poličku. Znovu nastává otázka 67

ohledně ubytovacích zařízení v Poličce. Co je v tomto případě špatně? Je to propagace, nebo špatná kvalita? To už asi nelze zjistit, protože téměř nikdo z respondentů na otázku co zlepšit, neodpověděl, že ubytování. Zdá se, že turisté jezdí stále do stejných ubytovacích objektů, protože tam se službami jsou spokojeni a už nechtějí zkusit nic jiného? To je mnoho otázek, zabývajících se ubytováním, jsou ale bez odpovědí. Co nejvíce motivovalo turisty k návštěvě hradu? Z odpovědí v dotazníku vyplynulo, že turisté nejvíce upřednostňují doporučení známých, informačního centra a informace z internetu. To znamená, že hrad je velmi dobře propagován a nabízen (informační centrum v Poličce odvádí velmi dobrou práci, což je podloženo 29% odpovědí respondentů). Malé procentuální zastoupení měly poutače u silnice a doporučení CK nebo CA. Tento fakt není zrovna nejlepší. Bylo by vhodné nabízet poznávací zájezdy do Poličky a jejího okolí v cestovních kancelářích a agenturách. Nespokojenost s parkovacími místy pro hosty je oprávněná. U hradu není kde parkovat. Je tam sice malé parkoviště, ale to bohužel nepojme celou kapacitu turistů. Přes 50% respondentů v blízkosti hradu nemohlo zaparkovat. V blízkosti hradu není prostor na parkoviště. Nedalo by se to nějak vyřešit? Vybudování parkovacích prostor je velmi nákladné, ale dalo by se to řešit i tak, že by se parkovací plocha zajistila kousek dál a turisté by si návštěvu objektu spojili s malou procházkou, třeba lesem, kde se mohou nadýchat čerstvého nezkaženého vzduchu. Všichni respondenti by návštěvu hradu svým známým a přátelům doporučili, což je velmi působivá propagace. Odpovědi jsou opravdu potěšující. Přestože v loňské sezóně na hradě probíhala rozsáhlá rekonstrukce, tak všichni návštěvníci by návštěvu doporučili. Dalo by se předpokládat, že budou všichni turisté otrávení a nebudou se sem nikdy chtít vrátit, ale podle odpovědí v dotaznících je jisté, až bude rekonstrukce dokončena proto většina se na hrad přijede podívat znovu. Změny, které navrhovali sami návštěvníci, stojí za zmínku. Jde o zvětšení parkovacích prostor, dokončení rekonstrukce a lepší značení. Cesta k hradu není složitá, ale ti, co to tu neznají, na hrad bez značení netrefí. Hradu by prospělo, kdyby bylo u silnic vidět více upoutávacího značení (směrové cedule). Nejvíce návštěvníků (52%) na hrad zavítalo z Pardubického kraje a s 10% to dohání Vysočina a Středočeský kraj. Další otázkou může být proč převážně návštěvníci 68

z Pardubického kraje, proč ne více turistů z jiných krajů? Je to špatnou propagací, nebo nevědomostí v jiných krajích o objektu? Svojanov je známý především svojí architekturou. Je jediný svého druhu v republice. Potěšitelné je, že i přes některé nedostatky, hrad navštěvuje mnoho lidí ve věkové kategorii 46 a více let. Je to tím, že v této kategorii je zahrnuto mnoho seniorů, kteří mají čas vzít svá vnoučata a vydat se s nimi na výlet. Hrad navštívili také mladí lidé od 15 do 35 let. Jsou to převážně rodiny s malými dětmi.

69

4 Návrh a doporučení pro Městský úřad v Poličce 4.1 Polička Vzhledem k tomu, jaké jsem získala odpovědi v dotaznících, je potřeba, abych navrhla několik změn. Každý turista potřebuje mít nějaký důvod k tomu, aby si zvolil právě Poličku a hrad Svojanov za turistický cíl. Většina návštěvníků touží po zážitcích a ne po zklamání z cest za ničím. Po světě je mnoho atraktivit a zajímavostí pro turisty. Proč nejprve nepoznat svou vlastní zemi a pak teprve vyrazit do zahraničí? Vždyť v České republice je tolik krásných míst a koutů, které stojí za návštěvu, i kdyby to mělo být pouze jednou. Nejen Polička, ale celý Pardubický kraj, se potýká s problémy v cestovním ruchu. Nevím, zda si turisté myslí, že tu nejsou příliš atraktivní a zajímavá místa? Myslím si, že každý kraj se něčím pyšní. Tak nevím, proč by Polička a její okolí nemohlo být navštěvováno, když tu máme tolik příležitostí k poznání nejen historických objektů. Podle mého názoru by stačila lepší a rozsáhlejší propagace. Samozřejmě chápu, že propagování zajímavých míst je finančně nákladné, ale poté to turisté městu a hradu svojí návštěvností vrátí (co se týká finanční stránky). Důležité je návštěvníky přesvědčit, aby si vybrali právě Mikroregion Poličsko. Dalším velmi důležitým faktem je, že přijíždějícím osobám do oblasti nestačí být jen komfortně ubytováni a v restauračních zařízeních obslouženi. Touží po zážitcích a chtějí si volný čas co nejlépe užít. Je nežádoucí, aby z místa pobytu odjížděli zklamaní. Vhodné by bylo oblast propagovat i v partnerských městech v zahraničí (Holandsko, Maďarsko, Švýcarsko a Rakousko). Propagace by byla vhodná i v sousedním Německu, Polsku a Slovensku. Myslím si, že v Poličce a na Svojanově probíhá mnoho zajímavých a lákavých akcí (koncerty, festivaly a další kulturní programy). Chybou je, že lidé jak místní, tak i cizí návštěvníci o nich nevědí. Ovšem, nevím proč tomu tak je, když město tyto akce propaguje nejen v informačním centru, ale také na vývěsních tabulích a plakátovacích plochách. Je to zřejmě tím, že lidé málo čtou (všeobecně známo), nebo plakáty upoutávají malou pozornost kolemjdoucích. Možná by bylo také vhodné jednorázové akce více propagovat na internetu. Velmi pěkně jsou propagovány akce na internetových stránkách Tylova domu. Tak proč propagaci nerozšířit na další stránky (například na stránky hradu Svojanov)? V Poličce existují pouliční rozhlasy, které jsou využívány minimálně a k propagaci kulturních akcí vůbec ne. Což je podle mého 70

názoru chyba. Lidé by měli být informováni neustále a mít přehled o tom, co se ve městě děje. Netýká se to jen místních obyvatel, neboť rozhlas uslyší i návštěvníci. Tak proč tento fakt nezměnit, když to „nic“ nestojí? Vždyť by městu hodně pomohl, co se týká propagační stránky. Je pravda, že lidem by to usnadnilo námahu číst a prohlížet plakáty, věděli by o všem, co se koná a bude konat. Nestávalo by se, že nejen místním, ale také návštěvníkům, chybí kulturní vyžití, které ve skutečnosti je, ale oni o tom nevědí. V obcích (vesnice) rozhlasy fungují dodnes a nebýt jich, mnoho lidí vzdálených od obecních úřadů, by neměli tušení o plánovaných, jak kulturních akcích, tak i jiných zajímavých činnostech. Místní obyvatelstvo je informováno o pořádaných kulturních akcích pomocí městského zpravodaje „Jitřenka“. Každá domácnost jej dostává vždy k prvnímu dni v měsíci. V Jitřence naleznou kalendář pořádaných akcí. Tento fakt se mi líbí, ale bylo by potřeba něco podobného připravit i pro návštěvníky. Ke chvále jsou určitě občasné propagace v rozhlase na celorepublikovém i regionálním vysílání. Občas se nějaká fakta objeví i v televizním vysílání (pan Vávra – bílý klavír, kde byly propagovány všechny památky v Poličce - gotické opevnění, morový sloup, barokní radnice, rodná světnička Bohuslava Martinů v kostele sv. Jakuba a Šmídova vila atd.). Podle mého názoru by bylo vhodné do Poličky a jejího okolí pořádat zájezdy cestovními kancelářemi a agenturami. Na internetových stránkách jsem nenašla ani jeden poznávací nebo pobytový zájezd do Poličky. Objevila jsem pouze jeden zájezd s ubytováním na Luckém vrchu, což je asi 10 km vzdálená chata od Poličky. Z dotazníků vyplynulo, že by bylo potřeba něco udělat s lepší čistotou města a s auty na náměstí. Ani jedno nebudí v návštěvnících dobrý dojem. V ulicích města můžeme potkat „uklízecí četu“, ale to bohužel nestačí. Odpadků se po ulicích válí velké množství. K úklidu se využívá lidí, kteří jsou odsouzeni k veřejně prospěšným pracem. Jak jsem již v předešlých řádcích zmínila, díky rekonstrukci náměstí, vzniklo několik parkovacích míst navíc. Vjezd do města je zpoplatněn, ale nepřijde mi, že by to městu nějak pomohlo. Přes toto opatření stojí na náměstí nepřeberné množství zaparkovaných aut, což kazí dojem jeho historického vzhledu. Beru na vědomí a chápu, že je potřeba do města pouštět auta (zásobování) se zbožím, ale proč tam pouštět zbytečně ostatní osobní automobily? Zásobovací auta na náměstí stojí jen po nezbytně nutnou dobu a zase odjedou, ale co ta ostatní auta? Proč jsou placená parkoviště volná a ta neplacená přeplněná? V případě parkovišť by bylo zapotřebí sjednocení. Zavést buď všechna parkoviště placená, nebo všechna neplacená. Tím by se zamezilo přeplněnosti 71

neplacených prostor. Parkovacích míst v Poličce není mnoho a díky prostoru se s tím asi nedá nic dělat, ale sjednocení poplatků by mohlo alespoň maličko pomoci.

4.2 Hrad Svojanov Můj návrh pro hrad Svojanov se bude zabývat problémem s parkovacími prostorami. Jak bylo již dříve zmíněno, návštěvníci hradu Svojanov nemají kde zaparkovat své dopravní prostředky. Proto by bylo nutné tento problém vhodným způsobem vyřešit. Ideální by bylo v blízkosti hradu vybudovat parkovací plochu. Ale otázkou je kde vzít pozemek na vybudování parkoviště? V okolí hradu není nic jiného než skály, zemědělské plochy a lesy. Napadá mě pouze jedno řešení a ani to není ideální. Poměrně schůdnou variantou je od zemědělců koupit nebo pronajmout louku a auta parkovat tam. Nemyslím si, že zemědělci by byli ochotni se půdy vzdát úplně ve prospěch vybudování parkoviště. Takže v sezóně, kdy se sečou louky, by se mohlo luk využít a vždy, když budou posečené, by se zde mohla parkovat auta turistů. Plocha by nemusela být přímo v blízkosti hradu. Naskýtá se otázka, zda by bylo možné se z části podílet na parkovném s majiteli pozemku. Z vlastní zkušenosti vím, že tento způsob existuje a je osvědčený (přírodní koupaliště). Podle mého názoru by nebylo špatné návštěvu hradu spojit s příjemnou procházkou lesem, čistým ovzduším, kde si návštěvníci mohou vychutnávat klid a pohodu. Tím bych chtěla navrhnout, aby k hradu vedla ne příliš dlouhá stezka, ale měla by být dobře schůdná, jelikož hrad se tyčí na skalnatém kopci, který je ze všech stran velmi příkrý. Dokážu si představit, že vybudování parkovacích prostor bude velmi nákladné, ale myslím si, že postupem času by se tento problém dal nějakým vstřícným a rozumným způsobem (pro všechny strany) řešit.

72

5 Závěr Teoretická část práce se zabývá základními údaji o městě Polička a o hradu Svojanov. Zaměřuje se také na historii a možnosti kulturního vyžití na zajímavých akcích pořádaných ve městě a na hradě Svojanov. Práce se zabývá stručným popisem historických objektů. Podrobněji se věnuje městu, méně hradu, jelikož je ve městě mnohem více míst, o kterých je potřeba se zmínit a uvést je do povědomí lidí. Hrad Svojanov je součástí města, ale není zde mnoho objektů, o kterých se lze vyjádřit tak, jako v případě Poličky. Hlavním cílem práce bylo vytvořit návrh pro Městský úřad v Poličce, který má sloužit jako inspirace pro zlepšení přitažlivosti města. Návrh vznikl pomocí dotazníkového šetření, které odhalilo nedostatky, kterými je potřeba se zabývat. Výsledky šetření mě moc nepřekvapily. V Poličce nebydlím, ale velmi často do města dojíždím, a tak vidím, jak to ve městě vypadá. Jsou lidé, kteří mají přehled a zajímají se o to, co se ve městě děje. O to se zajímají i turisté. Také se objevují ti, co se o nic nezajímají a pak si stěžují, že se ve městě nic nekoná. Přitom ve skutečnosti tomu tak není. Město je plné atraktivit a zajímavostí, pořádá se zde mnoho kulturních akcí. Ti, co se o dění ve městě nezajímají, nemají tušení, že něco takového probíhá. Návštěvníci zajímající se o dění jsou s pobytem ve městě spokojeni a také by svým známým a přátelům doporučili jeho návštěvu. Nezájem o dění ve městě se týká také místních obyvatel, kteří si stěžují, že se ve městě nic nepořádá. Bylo by dobré, kdyby se prostřednictvím mé práce začali kompetentní zastupitelé města více zajímat o dění kolem sebe a inspirovali místní obyvatelstvo k účasti na kulturním vyžití a na námětech pro další pořádání jiných zajímavých akcí. Návrh pro Městský úřad v Poličce se podařilo sestavit a nyní je už jen na Městském úřadě v Poličce, zda zváží využití návrhu a zda se pokusí s případnými nedostatky něco udělat. Díky této práci vyplynuly na povrch názory, jak místních obyvatel, tak i návštěvníků na město Polička a hrad Svojanov. Co lidem na objektech vadí, chybí nebo naopak s čím jsou spokojeni. Prostřednictvím poznatků se mohu snažit městu pomoci vyřešit nedostatky. Vzhledem k současné ekonomické situaci (vysoká nezaměstnanost, ceny za ubytování, ceny pohonných hmot) v republice a některé problematické stavy nebude

73

možno řešit okamžitě. Práce pomohla blíže se seznámit s historií a současností města i hradu.

Obr. č. 12: pohled na město Polička z 26. Září 1962

Obr. č. 13: Letecký pohled na město Polička z roku 2009

74

6 Literatura 6.1 Související, nepoužitá literatura Polička 2004-2005, Tiskárna Polička RŮŽIČKA, J. a KRUŠINA J.: Dějiny města Poličky, Kruh Hradec Králové 1968 LANGROVÁ, J.: BP - Význam městské památkové zóny Polička pro cestovní ruch, Jihlava 2009

6.2 Použitá literatura [1] PETŘÍČEK, V.: Svojanov a okolí, CORONA s.r.o., ISBN 80-903363-4-5 [2] KONEČNÝ, S. a RŮŽIČKA, J.: Polička Věnné město českých královen, Litomyšl: Stanislav Konečný, 2010, ISBN 978-80-254-8663-4 [3] KONEČNÝ, S. a RŮŽIČKA, J.: Věnné město českých královen Polička, Agro, 2001, ISBN 80-7203-397-2 [4] KONEČNÝ, S.: Poličsko – Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím, SURSUM Tišnov 2005, str. 215, ISBN 80-7323-106-9 [5] Okres Svitavy, HRGL Litomyšl 1997, str. 32 [6] GLOSER, J. ml.: Místopis okresu Svitavy, OKRESNÍ PADAGOGICKÉ STŘEDISKO Svitavy 1982, str. 77

[7] KONEČNÝ, S.: Hrad Svojanov, Litomyšl 2007, str. 11 [11] GLOSER, J.: Polička městem krok za krokem, AGRO 2003, str. 230, ISBN 807203-552-5 [13] OMPHALE – MAREČEK, P.: Lyžařské trasy v Mikroregionu Poličsko, Mikroregion Poličsko 2007 [17] Informace poskytnuté Městským úřadem v Poličce [18] Informace poskytnuté Informačním centrem Polička [19] Na hradě přibyla korouhev s tepanou královskou korunou: Zajímavost na Svojanově. Svitavský deník. 2011, 30.12.2011.

75

[20] Kastelán: Opravíme hradby a na nich vznikne nový prohlídkový okruh s romantickými altány. Svitavský deník. 2012, 9.3.2012

6.3 Elektronické zdroje: [12] http://www.policka.org/ ze dne 2011-12-04 http://cs.wikipedia.org/wiki/Poli%C4%8Dka ze dne 2011-09-12 http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_%C4%8Cesku_podle_po%C 4%8Dtu_obyvatel ze dne 2011-09-12 [8] http://www.divadelniklub.cz/o-klubu/ ze dne 2012-01-23 [9] http://www.tyluvdum.cz/ 2012-01-23 [10] http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=32&id_t_oblasti=113864 ze dne 2012-01-24 [14] http://www.tespolicka.cz/cenik_koupaliste_2012.pdf ze dne 2012-01-24 [16] http://www.svojanov.cz/ ze dne 2012-01-25 [15] http://zajimavosti.infocesko.cz/content/svitavsko-historicke-zajimavostihistoricke-budovy-smidova-vila-v-policce.aspx ze dne 2012-01-22

6.4 Seznam citací: (1) Věnné město českých královen Polička. Polička: Argo, 2001. 142 s. ISBN 807203-397-2. (2) Lyžařské stopy v Mikroregionu Poličsko. Mikroregion Polička, 2007 (3) Koupaliště Polička-provozní doba. http://www.tespolicka.cz/cenik_koupaliste_2012.pdf (4) Restaurace hradu Svojanov. http://www.svojanov.cz/index.php/restaurace (5) Studie ekonomického hodnocení projektu Revitalizace hradu Svojanov pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Informace poskytnutá Měú Polička (6) Kastelán:Opravíme hradby a na nich vznikne nový prohlídkový okruh s romantickými altány. Svitavský deník. 9.3.2012, str 8.

76

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Porovnání návštěvnosti v letech 2009 a 2010

27

Tabulka č. 2: Návštěvnost hradu Svojanov v jednotlivých letech

34

Tabulka č. 3: Pohlaví respondentů (Polička)

55

Tabulka č. 4: Věkové kategorie respondentů (Polička)

56

Tabulka č. 5: Pohlaví respondentů (Svojanov)

66

Tabulka č. 6: Věkové kategorie respondentů (Svojanov)

67

Seznam grafů Graf č. 1: Spokojenost s rekonstrukcí náměstí.

36

Graf č. 2: Spokojenost s městem jako turistickým cílem.

37

Graf č. 3: Více turistů ve městě?

38

Graf č. 4: Z jakého důvodu více turistů?

39

Graf č. 5: Co by měli turisté navštívit?

40

Graf č. 6: Dobrá kvalita zázemí?

41

Graf č. 7: Mělo by se ve městě něco změnit?

42

Graf č. 8: Pohlaví respondentů.

43

Graf č. 9: Věková kategorie respondentů.

44

Graf č. 10: Důvod návštěvy regionu. (Polička)

46

Graf č. 11: Četnost návštěvnosti města.

47

Graf č. 12: Doba strávená v regionu. (Polička)

48

Graf č: 13: Ubytování. (Polička)

49

Graf č. 14: Motivace k návštěvě města.

50

Graf č. 15: S čím jste spokojeni ve městě?

51

Graf č. 16: S čím ve městě nejste spokojeni?

52

Graf č. 17: Co změnit?

53

Graf č. 18: Doporučení známým?

54

Graf č. 19: Kraj, ve kterém respondenti bydlí.

55

77

Graf č. 20: Důvod návštěvy regionu. (Svojanov)

58

Graf č. 21: Četnost návštěvnosti hradu.

59

Graf č. 22: Doba strávená v regionu. (Svojanov)

60

Graf č. 23: Místo pobytu.

61

Graf č. 24: Motivace k návštěvě hradu.

62

Graf č. 25: S čím jste nespokojeni. (Svojanov)

63

Graf č. 26: Doporučení známým.

64

Graf č. 27: Co by se na objektu mělo změnit?

65

Graf č. 28: Kraj, ze kterého respondenti pochází.

66

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Znak města Polička (Zdroj: http://www.policka.org)

13

Obrázek č. 2: Gotické opevnění (Zdroj: vlastní)

16

Obrázek č. 3: Barokní radnice (Zdroj: vlastní)

17

Obrázek č. 4: Morový sloup (Zdroj: vlastní)

18

Obrázek č. 5: Kostel sv. Jakuba (Zdroj: vlastní)

18

Obrázek č. 6: Měšťanské domy (Zdroj: vlastní)

19

Obrázek č. 7: Znak zakladatelů Svojanova (Zdroj: Svojanov, 71. svazek vlastivědných průvodců » Putujeme po hradech a zámcích «) 28 Obrázek č. 8: Vstupní brána hradu (Zdroj: Svojanov, 71. svazek vlastivědných průvodců » Putujeme po hradech a zámcích «)

29

Obrázek č. 9: Věž s vyhlídkou (Zdroj: Svojanov, 71. svazek vlastivědných průvodců » Putujeme po hradech a zámcích «) 29 Obrázek č. 10: Socha malého pastýře v zahradě (Zdroj: Svojanov, 71. svazek vlastivědných průvodců » Putujeme po hradech a zámcích «)

30

Obrázek č. 11: Hrad Svojanov (Zdroj: propagační materiál Svojanov)

32

Obrázek č. 12: Pohled na město Polička z 26.září 1962 (Zdroj: http://policka.wz.cz/orbis.htm)

74

Obrázek č. 13: Letecký pohled na město Polička z roku 2009 (Zdroj: Historický kalendář Polička 2009, KONEČNÝ, S. Mgr) 74 78

Přílohy Přílohy A: Dotazníky Příloha A.1: Dotazník – město Polička z pohledu místních obyvatel

Dotazník – město Polička z pohledu místních obyvatel Dobrý den, jsem studentka VŠPJ oboru Cestovní ruch. V rámci mé bakalářské práce, bych Vás touto cestou chtěla požádat o spolupráci a vyplnění krátkého dotazníku, který se týká města Polička. Prosím Vás tedy o vyplnění tohoto dotazníku, který Vám zabere jen pár minut. 1. Jste spokojen(a) s rekonstrukcí, kterou prodělalo poličské náměstí? a) Určitě ano c) Spíše ne b) Spíše ano d) Určitě ne 2. Jste spokojen(a) s tím, že je Polička turistickým cílem? a) Určitě ano c) Spíše ne b) Spíše ano d) Určitě ne 3. Uvítal(a) byste ve městě více turistů? a) Určitě ano c) Spíše ne b) Spíše ano d) Určitě ne 4. Z jakého důvodu? a) Ekonomického b) Propagace města 5. Co byste návštěvníkům doporučil(a), aby určitě navštívili? a) Kostel sv. Jakuba e) Festivaly b) Hradby f) Jiné:........................................... c) Muzeum ... d) Hrad Svojanov 6. Myslíte si, že tu mají turisté dobré zázemí (ubytování, stravování)? a) Určitě ano c) Spíše ne b) Spíše ano d) Určitě ne 7. Mělo by se ve městě něco pro turisty změnit? a) Ano, co?................................................................................................................................. . b) Ne, vše bych nechal(a), tak jak je. 8. Jste: muž žena 9. Věková kategorie, do které spadáte? a) 15-25 let c) 36-45 let b) 26-35 let d) 46 a více Děkuji za Vaši ochotu a čas!

Jana Patková, VŠPJ obor Cestovní ruch 79

Příloha A.2: Dotazník – město Polička z pohledu návštěvníka

Dotazník – město Polička z pohledu návštěvníka Dobrý den, jsem studentka VŠPJ oboru Cestovní ruch. V rámci mé bakalářské práce, bych Vás touto cestou chtěla požádat o spolupráci a vyplnění krátkého dotazníku, který se týká města Polička. Prosím Vás tedy o vyplnění tohoto dotazníku, který Vám zabere jen pár minut. 1. Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? a) dovolená c) návštěva příbuzných b) výlet d) služební cesta 2. Jak často navštěvujete město? a) poprvé b) podruhé c) vícekrát 3. Jak dlouho se v regionu zdržíte? a) kolik hodin (bez přenocování).......... b) kolik dnů ........ 4. Jste-li tu na více dní, kde jste ubytován(a)? a) v Poličce c) v Litomyšli b) v Borové d) jinde:...................................... 5. Co Vás motivovalo k návštěvě města? a) reference známých d) internet b) vlastní zkušenost e) informace od CK nebo Ca c) turistické informační f) jiné:...................................... centrum 6. S čím jste s návštěvou města spokojen(a) a co se vám líbí? a) poskytované služby c) hradby, světnička B. Martinů b) dostatek parkovacích míst d) jiné:................................. 7. Co se Vám na městě nelíbí? a) mnoho turistů d) málo parkovacích míst b) špatné značení e) málo turistických příležitostí c) chybějící obchody se f) jiné:....................................... suvenýry 8. Co byste ve městě změnili, aby město lákalo více turistů?................................ 9. Doporučil(a) byste návštěvu města svým známým a přátelům? a) určitě ano c) spíše ne b) spíše ano d) určitě ne 10. Ve kterém kraji bydlíte?.................................................. 11. Jste: muž žena 12. Věková kategorie, do které spadáte? a) 15-25 b) 26-35 c) 36-45 d) 46 a více Děkuji za Váš čas a ochotu!

Jana Patková, VŠPJ obor Cestovní ruch 80

Příloha A.3: Dotazník – hrad Svojanov z pohledu návštěvníka

Dotazník – hrad Svojanov z pohledu návštěvníka Dobrý den, jsem studentka VŠPJ oboru Cestovní ruch. V rámci mé bakalářské práce, bych Vás touto cestou chtěla požádat o spolupráci a o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká hradu Svojanov. Prosím Vás tedy o vyplnění tohoto dotazníku, který Vám zabere jen pár minut. 13. Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? e) dovolená g) návštěva příbuzných f) výlet h) služební cesta 14. Jak často navštěvujete tento hrad? d) poprvé e) podruhé f) vícekrát 15. Jak dlouho se v regionu zdržíte? c) kolik hodin (bez přenocování).......... d) kolik dnů ........ 16. Jste-li tu na více dní, kde jste ubytován(a)? e) v Poličce g) v Litomyšli f) v Borové h) jinde:...................................... 17. Co Vás motivovalo k návštěvě hradu? a) reference od známých d) internet b) vlastní zkušenost e) informace od CK nebo CA c) turistické informační f) jiné:....................................... centrum 18. S čím jste s návštěvou hradu nespokojeni? a) špatné značení c) problémy s parkováním b) neochotný personál d) jiné:....................................... 19. Doporučil(a) byste návštěvu tohoto objektu svým známým a přátelům? a) určitě ano c) spíše ne b) spíše ano d) určitě ne 20. Co byste na tomto objektu změnili:.............................................................. 21. Ve kterém kraji bydlíte?............................................................. 22. Jste: muž žena Věková kategorie, do které spadáte? a) 15-25 let b) 26-35 let

c) 36-45 let d) 46 a více

Děkuji za Váš čas a ochotu! Jana Patková, VŠPJ obor Cestovní ruch

81

Příloha B: Mapa Příloha B.1: Mapa Poličky

82

Příloha C: Fotogalerie

Foto č. 1: Ulice Na Bídě

Foto. č. 2: Měšťanské domy s horní kašnou

83

Foto č. 3: Kašna na dolní straně náměstí

Foto č. 4: Pohled na hrad ze zahrady

84

Foto č. 5: Půdorys hradu Svojanov

85