Pokojné a radostné Vánoce Vám všem. Do nového roku vše nejlepší!

Strana

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu Číslo 6 - prosinec 2008�

Pokojné a radostné Vánoce Vám všem. Do nového roku vše nejlepší!

Člověk se nerad loučí s nadějemi a smutno mu, když rok zas opadává, stejně jako padá listí se stromů. Rok 2008 se zanedlouho stane minulostí. Nemusíme tesknit, protože přicházejí Vánoce a s nimi radost, pokoj, požehnání. Strom z jara ověnčí se zas a přijde nové jaro. Právě proto „Uzlík svých všedních dní pevněji utáhni řemenem naděje, oči víry pročisti rosou modlitby a na srdce přitiskni růže, růže trpělivé lásky a směle vykroč. Ráno, v poledne, večer. Dnes, zítra.“ To je jedno z poselství Vánoc, jemuž je z části věnován obsah posledního čísla desátého ročníku. Najdeme v něm nejen pravidelné informace, ale také vánoční čtení, tradiční kvíz i doplňovačku. Oko fotoaparátu Davida Korna zachytilo před časem bílou krásu našeho města. Kéž se i Vaše oko pokochá a srdce rozehřeje, až otevřete stránky našeho časopisu. Přejeme Vám všem příjemné zážitky při čtení. Prožijte krásné Vánoce!

Strana 2

Zpravodaj Štěpánovska

Zamyšlení starosty

Prosinec 2008

Na konci roku píši zamyšlení v počasí již opravdu zimním. Možná o Vánocích takové nebude. Toto je správný čas ohlédnout se zpátky, trochu bilancovat a hodnotit. Již dva roky pracuji jako starosta našeho města a moje články ve Zpravodaji Štěpánovska se zabývají zpravidla hodnocením práce a úkolů, které se nám podařilo splnit. Tentokrát bych chtěl napsat něco o lidech, kteří jsou kolem mě a se kterými spolupracuji. Domnívám se, že vedení města má podporu občanů. Není to jen moje zásluha, ale zásluha všech, kteří se na řízení a správě města podílejí. Samozřejmě, že ne všechno se nám podaří udělat hned. Občané mají požadavky na další projekty a potřeby, ale přijímáme je jako pozitivní jev, když mají občané zájem, aby se jim v našem městě líbilo. Snažíme se dobré nápady využít. Začal jsem reakcemi spoluobčanů, ale zpětná vazba je nutná. Dobře mohu hodnotit i práci se zastupitelstvem. Je to parta lidí, kteří chtějí posunout kvalitu života v našem městě jak po stránce hmotného vybavení, tak i po stránce soužití mezi občany. Věřím, že většina zastává stejnou filosofii jako já, že jsme zde pro občany a pro jejich starosti. Vážím si dobré spolupráce s místostarostou a se všemi členy rady a jsem přesvědčen, že i oni považují tuto nelehkou práci za službu spoluobčanům. Málo se mluví o úřednicích, které tvoří aparát městského úřadu. Hlavně ony vykonávají běžný kontakt s občany a snaží se vzájemně zastoupit, pokud to dovolí povaha jejich práce. S radostí poznamenávám, že už obě mohou ověřovat listiny a podpisy, že tuto službu můžeme stále vykonávat. Od 1. ledna 2008 provozujeme službu CzechPoint. Znamená to, že naši občané a podnikatelé již nemusí jezdit do Vlašimi, Benešova nebo Prahy pro ověřené výpisy z katastru nemovitostí, z obchodního a živnostenského rejstříku a Rejstříku trestů, ale tyto listiny získají u nás. Vážím si toho, že je tady tato služba umožněna. Děkuji paní Františce Pacovské, že ji dobře zabezpečuje vedle své ostatní práce. Děkuji také paní Janě Krucké, že si hned po nástupu na Městský úřad vykonala zkoušky z ověřování podpisů a listin a ověřování provádí. Tyto nové práce zatím obě pracovnice zvládají bez nároku na další pracovní sílu. Děkuji rovněž paní Františce Lejčkové za dlouholetou práci na Městském úřadě ve funkci účetní. V červnu letošního roku odešla do důchodu. Dobře nám slouží Městská knihovna, což je zásluhou ochotných knihovnic paní Ludmily Kornové a Jany Bouškové. Jejich snaha stále zlepšovat službu čtenářům a návštěvníkům internetu se setkává s kladným ohlasem. Stále více si své místo v kulturním životě města získává Muzeum Štěpánovska. I zde se projevuje dobrá práce vedoucí muzea paní Jitky Nové a jejích spolupracovnic. Na mnoha místech naší republiky a dokonce i v zahraničí je známa kvalita Zpravodaje Štěpánovska, za což děkuji šéfredaktorovi zpravodaje Jaromíru Vlčkovi a celé redakční radě. Pan Jaromír Vlček vykonává vzorně i funkci kronikáře a s naší kronikou se můžeme chlubit kdekoliv a kdykoliv. Vážím si práce lidí na našich vesnicích. Tradičně stále se v Sedmpánech starají o pořádek a v rámci SDH i o kulturní a sportovní vyžití. Mám radost, že se rozvíjí společenský život v Dalkovicích, kde pracují také pod hlavičkou SDH. Sportovní aktivitu projevují i v Dubějovicích. Zde je skupina sportovců kolem hřiště a doufám, že jich bude přibývat. Aktivně začínají pracovat také hasiči ve Střechově. V Trhovém Štěpánově nejlépe pracují hasiči, Sokol - oddíl kopané - a Tělocvičná jednota Sokol. U těchto organizací si vážím zejména jejich pravidelné práce s mládeží. Kolem úplně malých dětí hodně práce odvádějí rodiče z Organizace 5. prosince. Za těmito aktivitami jsou šikovní lidé, kterým upřímně děkuji. Mé poděkování směřuje ke všem lidem, kterým jsem toto zamyšlení věnoval, ať jsou to zastupitelé, zaměstnanci nebo dobrovolníci, a slibuji, že se vynasnažíme vytvářet podmínky pro jejich práci. Nyní obrátím Vaši pozornost k několika informacím, kterými navážu na článek v minulém Zpravodaji Štěpánovska. Podrobně jsem informoval o financování kanalizace. Zbývá částka, kterou si vyžádaly opravy komunikací, a ta je ve výši 3 850 000 Kč, z toho 1 302 000 Kč bylo uhrazeno z rozpočtu kanalizace, ale 2 551 000 Kč zůstalo k úhradě městu. Zastupitelstvo schválilo 11.11. 2008 podání žádosti o úvěr na částku 3 000 000 Kč na opravu komunikací v souvislosti s výstavbou kanalizace a kanalizačními přípojkami. Výstavba kanalizace V Bráně byla skutečně dokončena koncem měsíce října. Firma Syner VHS Vysočina ještě provedla položení záchytné kanalizace na dešťovou vodu ve Střechově, a v Dalkovicích napojení obecní studánky na rybník na návsi. Za vydatné pomoci hasičů v Dalkovicích byla provedena oprava obecního domu a zakoupeno vybavení za 140 000 Kč. Zastupitelstvo projednalo rovněž návrh rozpočtu na rok 2009, ve kterém se počítá mimo jiné s pokračováním výstavby kanalizace, výstavbou hřiště pro malé děti na školní zahradě a opravou obecních domů v Dalkovicích a ve Střechově. Zastupitelstvo také schválilo žádost o grant na dětské hřiště v Trhovém Štěpánově a na opravy domů v Dalkovicích a ve Střechově z Programu obnovy venkova.

Strana 3

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Z běžných prací na správě města mohu uvést, že jsme pokračovali se zpracováváním dřeva z větrných kalamit, prováděli jsme pravidelnou údržbu zeleně, byl dokončen chodník na hřbitově a provedena oprava kanalizace v základní škole. V únorovém vydání Zpravodaje Štěpánovska vás seznámím s definitivním rozpočtem na rok 2009, který projedná a případně schválí zastupitelstvo města na své letošní poslední schůzi v prosinci. Ing. Václav Nekvasil, starosta města

Volby do zastupitelstva Středočeského kraje Jak dopadly volby s jejími možnými důsledky informovaly podrobně všechny sdělovací prostředky. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že dojde k tak velké změně, že ČSSD zvítězila v krajích 13:0, tedy ve všech krajích. V Praze, která je samostatným krajem, se volby nekonaly. Jak dopadly volby ve Středočeském kraji? ČSSD 35,16 % 26 křesel ODS 32,81 % 25 křesel KSČM 13,75 % 10 křesel NSK 5,73 % 5 křesel Poznámka: NSK – nezávislí starostové pro kraj – na této kandidátce byl i starosta Trhového Štěpánova Ing. Václav Nekvasil. Do zastupitelstva Středočeského kraje byli zvoleni tito známí kandidáti: MUDr. David Rath – kandidát na hejtmana za ČSSD, prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. z Vlašimi za ČSSD, dále za ODS dosavadní hejtman Ing. Petr Bendl a za NSK Mgr. Luděk Jeništa – starosta Vlašimi. Novým středočeským hejtmanem se stal v pondělí 24.11. 2008 podle očekávání MUDr. David Rath. Jak dopadly volby v městě Benešově? ČSSD 39,65 % ODS 31,74 % KSČM 10,55 % NSK 6,85 % Volební účast v okrese Benešov 43,72 %, v roce 2004 30,15 %. Výsledky voleb v Trhovém Štěpánově Počet voličů zapsaných v seznamu voličů: Účast voličů:

Politická strana

1043 385 ,

Počet hlasů

Komunistická strana Čech a Moravy

23

Nezávislí starostové pro kraj

124

Strana zelených

2

Národní strana

0

Nejen hasiči a živnostníci pro kraj

28

Strana zdravého rozumu

0

Koalice pro středočeský kraj

39

Strana důstojného života

0

Volte pravý blok (dlouhý název krácen)

3

Občanská demokratická strana

81

Česká strana sociálně demokratická

107

tj.

36,91 %

Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví

0

Konzervativní koalice

1

Členky volební komise Marie Formanová, Jana Krucká a Františka Pacovská Z různých pramenů připravil jv

Strana 4

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Deset let Zpravodaje Štěpánovska V prosinci 2008 je tomu deset roků co se Jaromír Vlček ujal práce redaktora shora jmenovaného časopisu, který před tím nepravidelně vycházel již řadu let. Deset let je v životě člověka dlouhá doba, je to jedna osmina dlouhého lidského života, která není každému určena k prožití. Ptáte se mne, co se za ten čas všechno událo? Bylo toho velice mnoho. Spolupráce s redaktorem Vlčkem začala v minulém století v roce 1998. Jmenovaný se předtím osvědčil jako výborný kronikář obce. S odstupem času si plně uvědomuji jak prozíravé je, že všechna čísla našeho časopisu jsou pečlivě archivována, abychom si mohli přesněji připomenout, čím jsme v uplynulém desetiletí žili a jaké úkoly jsme řešili. Tady si plně uvědomuji jak krátká je lidská paměť, co z ní všechno za ta léta vyprchalo a co je třeba si znovu oživit. Tvrzení lidí, že si všechno dobře pamatují, není nikdy zcela pravdivé, snad s výjimkou lidí geniálních. V roce 1999 začal Zpravodaj vycházet pravidelně každý sudý měsíc. Dostal nové logo se znakem obce. Vánoční číslo vyšlo poprvé ve dvoubarevné úpravě a mělo celkem 20 stránek. V památném roce 2000 jsme oslavili 710. výročí povýšení Trhového Štěpánova na město, což se o několik let později stalo opět skutkem. Vánoční číslo vyšlo opět ve dvoubarevném provedení a mělo 18 stránek. Rostoucí úrovně časopisu si všímají nejen naši občané, ale i občané ze vzdálených obcí a okolí. 12. září 2001 jsme posvětili prapor obce za přítomnosti předsedy Poslanecké sněmovny a dnešního prezidenta republiky pana profesora Václava Klause a za přítomnosti mnoha dalších významných hostů. K této významné události vyšlo zářijové číslo Zpravodaje ve dvoubarevné úpravě s fotografií vzácných hostů na titulní straně. Je třeba poznamenat, že iniciátorem akce o získání praporu obce byl redaktor časopisu a kronikář obce. Od roku 2002 vychází časopis již pravidelně ve dvoubarevné úpravě a vánoční číslo má 20 stránek. V roce 2003 začal časopis vycházet na křídovém papíře a to je další důkaz o stálé péči a práci na zlepšování úrovně časopisu. V tomto roce oslavil Sbor dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově 120. výročí svého vzniku. Celý sbor je vyfotografován na titulní straně únorového vydání. V roce 2005 dostává časopis nové logo, jehož autorem byl David Korn. Ústředním motivem byla malá barevná fotografie kostela svatého Bartoloměje a dokončené budovy muzea. Nejvýznamnější událostí roku 2007 bylo, že Trhovému Štěpánovu byl 12. dubna 2007 vrácen statut města. Časopis vychází v roce 2008 s novým logem opět podle návrhu Bc. Davida Korna. Ozdobný nápis Zpravodaj Štěpánova ve žluté barvě je umístěn na podkladu barevné fotografie části města – opět další krok ke zlepšení časopisu. V redakční radě časopisu se za 10 let vystřídala řada členů. V roce 1999 to byl Josef Korn, Mgr. Květa Kuželová, Olga Polivková, František Skalický, Radek Sviták, Růžena Vobecká a Jaromír Vlček. Během několika let došlo ke změnám, kdy na vlastní žádost ukončili svoji práci Radek Sviták, Mgr. Květa Kuželová a Růžena Vobecká. Místo dřívějších členů se do práce zapojili: v roce 2000 Marie Vojtová, v roce 2003 Mgr. Hana Früblingová a v roce 2007 Josef Tomaides. Vřelý dík za práci na přípravě našeho časopisu patří všem současným i minulým členům redakční rady. Zpravodaj Štěpánovska se v průběhu tohoto desetiletí věnoval řadě témat, z nichž jmenuji zejména: - důležité události v životě města i státu - kapitoly z historie města a okolních obcí - články o přírodě, zeměpisu a ekologii - výročí různých osobností - seriály a úvahy k zamyšlení - poezie i drobná literární tvorba - výstavy v muzeu - recenze knih nebo časopisů - rozhovory s významnými osobnostmi - zprávy ze škol, tělovýchovy a sportu - společenská kronika a řada dalších témat - čas od času jsou do Zpravodaje zařazovány zajímavé články a statě z jiných pramenů a časopisů Z uveřejněných seriálů uvádím zejména: ♦ Zajímavé rostliny Štěpánovska od Ing. Pavla Pešouta ♦ Minulost a současnost Trhového Štěpánova od Jaromíra Vlčka ♦ Javornický nápravník a Počátky soutické školy od Jaroslava Pouzara ♦ Karel Kolman od Jaromíra Vlčka ♦ Fauna Štěpánovska od RNDr. Lubomíra Hanela ♦ Řemesla, živnosti a služby od sourozenců Ludmily a Antonína Šamšových

Strana 5

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

♦ Ptáci Štěpánovska od Ing. Pavla Procházky ♦ Vznik zeměpisných jmen a některých sídel od Jaromíra Vlčka ♦ Pamětní desky od Jaromíra Vlčka ♦ Horniny a nerosty od Ing. Václava Zemka Velmi plodným přispěvatelem je Ing. Zdeněk Uhlíř, který do časopisu napsal více než 40 článků z historie, přírody, o zálibách, činnostech a z vlastních vzpomínek. Nakonec několik statistických údajů: Za vzpomínaných deset let přispělo do časopisu svými články více než 300 autorů, což je skutečně obdivuhodné. Počet výtisků se postupně zvyšoval od počátečních 300 kusů na současných 600 kusů, což svědčí o rostoucím zájmu občanů o náš časopis. Některá čísla měla náklad až 700 výtisků. Celkem bylo vydáno nezanedbatelných 33 650 výtisků na cca 1 100 stránkách. Není snadné shrnout 10 let obsahu našeho časopisu. Je to jistě pestrá mozaika tématických okruhů, které nemají v historii našeho města obdobu. Nelze plně zhodnotit práci redakčních rad ani odpovědného redaktora. Hodnocení jejich práce je nelehké. Časopis Zpravodaj Štěpánovska je dnes významným regionálním časopisem, který si získal široký okruh čtenářů v našich obcích i v širokém okolí. Je důležitým pomocníkem při informování občanů o dění v našich obcích. Děkuji tímto ze srdce redakční radě i redaktorovi za dlouholetou záslužnou práci, stálou péči a zlepšování vpravdě našeho časopisu. Děkuji autorům článků, žákům škol za velmi zajímavé články, fotografům, autorům obrázků a všem, kteří nezištně přispívají do časopisu bez nároků na jakýkoli honorář. Děkuji pracovníkům podnikové tiskárny Sellier & Bellot, a.s. Vlašim za vzornou spolupráci i péči, kterou dosud věnovali při grafickém zpracování, tisku i kompletaci. Práce těchto lidí je třeba si zvláště vážit, neboť oni s ochotou a výrazně přispívají k obecnému dobru v souladu s heslem: „Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastností povah vznešených.“ Josef Tomaides, místostarosta města

Různá loga Zpravodaje Štěpánovska

Strana 6

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Nové sportoviště v Dubějovicích

Již několik let se v Dubějovicích řešil nedostatek sportovní plochy pro mládež a pokročilé a také dětského hřiště. Proto bylo do programu stěžejních akcí pro volební období 2006 – 2010 navrženo a následně schváleno vybudování sportoviště v Dubějovicích. Zastupitelstvo města však podmiňovalo výstavbu sportoviště získáním dotace z Fondu kultury a sportu Středočeského kraje. V roce 2007 byly vytipovány pozemky a následně po schválení zastupitelstva odkoupen pozemek o výměře 2200 m2 v severní části obce. Poté, když byl pozemek ve vlastnictví města, bylo jednáno s několika projektanty s tím, aby zaslali cenovou nabídku na zpracování projektu, rozpočtu včetně vyřízení územního souhlasu pro tuto stavbu. Nejlepší nabídku, a to jak finanční, tak časovou nám zaslal projektant pan Černý z Lokte. Po mnoha konzultacích, hlavně se starostou města panem Ing. Václavem Nekvasilem, byl v druhé polovině září loňského roku předložen projekt včetně územního souhlasu a rozpočtu stavby. Vypracování žádosti o grant se ujal pan Josef Tomaides. Během tří týdnů zpracoval žádost se všemi povinnými přílohami a v řádném termínu ji zaslal na krajský úřad. Čekání bylo dlouhé, ale zato překvapující. Byla nám přidělena dotace 300 000 Kč. Rada města oslovila tři firmy s žádostí o vypracování cenové nabídky na realizaci stavby. Nejlepší a nejnižší nabídku (850 000 Kč) zaslala firma Hradecká spol. s r.o. Protože tato firma již v minulosti pro město bez problémů pracovala, byla smlouva podepsána. Firma začala pracovat v polovině června s tím, že stavba bude dokončena 15. září 2008. Práce probíhaly v podstatě bez problémů, i když samozřejmě bylo nutné řešit některé změny, ale ty byly ve spolupráci všech zodpovědných vyřešeny ku prospěchu sportoviště. Asi největším problémem byl termín dokončení, který byl o tři týdny překročen. Vzhledem k posunu dokončení stavby bylo naplánováno slavnostní otevření až na 4.10. 2008 od 10.00 hodin. Součástí slavnostního otevření byl naplánován nohejbalový turnaj „Dubějovické bodlo“, na který byla pozvána i družstva z okolních obcí. Sobota 4. října se od rána nesla v duchu horečných příprav okolí sportoviště, bufetu, nohejbalového turnaje a také nervozity. Vše se ale za pomoci místních občanů zdařilo. Již v půl desáté hrála reprodukovaná hudba a vše bylo připraveno na příchod prvních návštěvníků a hostů. V deset hodin se na sportovišti shromáždilo poměrně velké množství návštěvníků nejen z Dubějovic, ale též ze Sedmpán a Trhového Štěpánova. Také dorazili pozvaní hosté: Antonín Podzimek – člen rady krajského úřadu Středočeského kraje, Ing. Václav Nekvasil – starosta města, Josef Tomaides – místostarosta města, Karel Barták – ředitel Hradecké společnosti, dodavatele stavby, a zástupce tisku.

Pohled na hřiště Po desáté hodině Ing. Antonín Vošický přivítal přítomné a seznámil je s areálem sportoviště, které má tři části. Asfaltová multifunkční plocha (tenis, nohejbal, pozemní hokej…), travnaté hřiště pro malou kopanou a dětský koutek, který bude dokončen do jara příštího roku. Poté se ujal slova Ing. Václav Nekvasil, který zhodnotil celou realizaci stavby, poděkoval realizátorovi stavby za dobrou spolupráci a popřál všem kvalitní sportovní zážitky. Na závěr pan Antonín Podzimek svým osobitým humorem popřál sportovišti a sportovcům krásné sportovní zážitky a předal organizátorům turnaje „Dubějovické bodlo“ fotbalový míč jako cenu útěchy pro posledního v turnaji. Poté pánové Podzimek a Nekvasil spolu s Péťou Duškem z Dubějovic přestřihli stuhu a tím slavnostně uvedli sportoviště do provozu. Před jedenáctou hodinou byl zahájen nohejbalový turnaj „Dubějovické bodlo“. Toho se zúčastnilo celkem 7 družstev, z toho bylo 5 družstev z Dubějovic, jedno družstvo za Sedmpán a jedno družstvo z Trhového Štěpánova. Turnaj probíhal v přátelské atmosféře. V průběhu turnaje byly vidět i krásné nohejbalové akce, které byly často oceňovány potleskem. Ve čtyři hodiny odpoledne byly vyhlášeny výsledky: 1. My ze Sedmpán, 2. Hasiči Trhový Štěpánov, 3. Trpi a spol., 4. Brazilci, 5. FC Za barákem, 6. Opilci, 7. Staří-

Ing. Antonín Vošický, Antonín Podzimek a Ing. Václav Nekvasil

Strana 7

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

ci. Všichni účastníci byli odměněni cenami a s příslibem účasti ve druhém ročníku „Dubějovické bodlo“ se spokojeně rozešli. Sponzorem turnaje bylo Město Trhový Štěpánov. Sportovci i návštěvníci se v průběhu dne mohli občerstvit v bufetu, ve kterém po celý den obsluhovali manže-

lé Kulíkovi. K poslechu i tanci vyhrávala reprodukovaná hudba. Mohu-li hodnotit, byl to vydařený den, a doufám, že nebyl poslední. Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří přiložili ruku k dílu při přípravě a průběhu slavnostního otevření sportoviště v Dubějovicích. Ing. Antonín Vošický

Reprezentanti Dubějovic v nohejbale

Vítězné družstvo ze Sedmpán - připravila Marie Vojtová

Mikroregion Český smaragd má velké plány

Mikroregion Český smaragd připravuje pro příští léta velkou akci, jejímž cílem je podpora cestovního ruchu a významné zvýšení atraktivity našeho kraje. Cílem tohoto velkého projektu je využití potencionálu regionu v oblasti cestovního ruchu, vybudováním, rekonstrukcí a obnovou turisticky atraktivních míst. Region bude díky zajímavým aktivitám vytvářet kvalitní zázemí pro venkovskou turistiku, které vhodně doplní aktivity Kraje blanických rytířů a posílí tak přitažlivost celé této oblasti. Co všechno se připravuje a jaký je současný stav těchto příprav? Jedním z velkých cílů je stavba rozhledny na vrcholu Javornické Hůry. Tento výrazný pahorek vévodí našemu kraji a je vysoký 583 m n. m. a skýtá možnost výborného výhledu do okolní krajiny. Javornická hůra se tak stane významným turistickým cílem. Rozhledna bude vybavena originálními zvukovými a světelnými efekty, jako je např. větrná harfa a velké oko, které nemají obdobu v dalekém okolí. Součástí rozhledny bude též kiosek s možností malého občerstvení. Na cestě k rozhledně se počítá se zřízením naučné interaktivní stezky s pěti až šesti zastávkami, která bude informovat o charakteristice a zvláštnostech zdejší krajinné oblasti. Vhodným způsobem bude informovat i o rozhledně na vrcholu kopce. Pro motorizované návštěvníky bude zřízeno parkoviště v obci Javorník a v Novém Pekle. Upravuje se lesní cesta k budoucí rozhledně. Pro zřízení staveniště byl na vrcholu kopce vyjmut z lesní půdy čtvercový pozemek o výměře 250 m2. Nájemní smlouva se připravuje. Výběrové řízení na projektové práce bylo již provedeno a smlouvy budou v brzké době projednány a uzavřeny. Projektantem stavby bude pan Ing. arch. Jiří Poláček. V rámci připravovaného projektu a žádosti o dotaci z evropských fondů je počítáno s úplným dokončením muzea v našem městě. Bude dostavěn střední a zadní trakt tohoto komplexu včetně úpravy zahrady. Záměrem muzea je představení historie Trhového Štěpánova, historie budovy a prezentace tradičního venkovského produktu, jímž je mléko se všemi dostupnými zajímavostmi. Součástí muzea bude rovněž řemeslná dílna. V rámci zážitkové turistiky budou mít návštěvníci možnost vyzkoušet si přímo na místě zpracování produktů z mléka jako je příprava smetany, výroba másla a sýra. Projektové práce na muzeu bude provádět paní Ing. arch. Olga Kantová z Prahy. Součástí úprav muzea je též výstavba parkoviště před budovou. Projekt na tyto práce připravila firma Grebner s.r.o. z Prahy v rámci rozšíření silnice v lokalitě u kostela. Kapacita parkoviště bude asi 11 vozidel. Trvale bude veřejnosti zpřístupněn i areál židovského hřbitova, kde bude opravena přístupová cesta, vybudováno parkoviště asi pro 5 vozidel s vhodným vybavením: lavičkami, stojanem na jízdní kola, odpadkovým košem a informační tabulí s popisem této jedinečné historické památky města.. V bývalé škole v Hulicích bude v rámci tohoto projektu vybudováno včelařské muzeum. Tato expozice bude interaktivním způsobem prezentovat život a důležitost včel s přínosem této činnosti pro přírodu i práci včelařů. Součás-

Strana 8

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

tí muzea bude řemeslná dílna, ve které budou mít návštěvníci možnost ochutnat med a seznámit se se zpracováním medu, včelího vosku a s dalšími produkty. Projekt na včelí muzeum bude zpracovávat pan Ing. arch. Jiří Poláček. Projekt počítá s opravou kostnice ve Zdislavicích, která bude stavebně upravena a zpřístupněna návštěvníkům jako významná kulturní památka. V měsíci říjnu bylo provedeno půdorysné zaměření objektu. Před kostnicí bude umístěn informační panel s historickými údaji o této stavbě. Projekt na úpravu kostnice bude zpracovávat paní Ing. arch. Olga Kantová. V rámci celého projektu bude vybudován informační systém s vyznačením turistických cílů s úpravami některých cest s využitím jako jsou cyklostezky a pěší stezky. Z uvedených skutečností částek je nepochybné, že příprava žádosti a s ní spojené administrativní i projektové práce nejsou žádnou maličkostí. Pouze projektová příprava a s ní spojené finanční náklady představují pro obce mikroregionu značný problém. Finanční náklady celého projektu převýší částku 65 000 000 Kč. Tím více si však vážím porozumění zástupců členských obcí pro solidaritu a vstřícné řešení těchto velkých problémů. Znovu a již po několikáté se přesvědčuji, že starostové obcí jsou lidé, kteří se dokáží shodnout i na věcech, které jim nepřinášejí okamžité výhody ani prospěch. Tím více mne mrzí přístup nadřízených orgánů. Je to letošní vyřazení mikroregionů z dotačního řízení Programu obnovy venkova, jakoby tyto instituce pro zvelebení svého regionu neudělaly vůbec nic. Pravý opak je pravdou. Toto rozhodnutí považuji za zcela chybné a velice škodlivé. Děkuji všem zástupcům členských obcí mikroregionu za jejich porozumění při řešení těchto náročných úkolů a věřím, že ve spolupráci s nimi se nám tyto velké cíle podaří realizovat.

Josef Tomaides, předseda Mikroregionu Český smaragd ve spolupráci s Petrem Zapletalem, vedoucím projektu

Příprava stolu ke štědrovečerní večeři Už se smráká, začalo chumelit. Vracíme se domů z bruslení. Já teď musím připravit štědrovečerní stůl. Musí to být slavnostní a dokonalé. Začnu tím, že si přinesu zdobené nádobí, příbory, vánoční ubrus, svíčky, ubrousky a skleničky na večerní přípitek. Na stůl si položím ubrus, na něj pokládám nejdříve mělké čistě bílé talíře se zlatým zdobením, pak hluboké talíře na rybí polévku, kterou připravila babička. Jej, zapomněla jsem přinést ještě jednu židli, protože s námi bude jíst babička s dědou. Vedle talířů dám na pravou stranu nůž a lžíce, na levou patří vidlička, vše jsem krásně a pracně vyleštila. Z dálky mě pozoruje natěšený bratr, který se každou chvilku ptá, jestli už budeme jíst, je moc nedočkavý. Tak, základní sestavu stolu mám skoro za sebou, ještě skleničky, a je to. Teď budu jen dolaďovat detaily. Do prostředku stolu se musí vejít mísa se salátem a tác s řízky, takže nemám moc místa na nějaké ozdoby. Svícen jsem si rozmyslela, ten se mi na stůl nevejde. Na talíře upravím bílé ubrousky a vedle položím vánoční ručně vyrobená přáníčka pro všechny členy rodiny. Už jen ta mísa a tác s jídlem, převléknout se a můžeme jít jíst.

Hana Drahošová – 9. třída, Keblov

Příprava kapra ke štědrovečerní večeři Kapr patří k tradičním vánočním pokrmům ve většině českých domácností. U nás s jeho přípravou pomáhám i já. Naštěstí má rodina patří k těm, kteří si kapra raději koupí, než by ho šli ulovit z rybníka. To jsem moc rád, protože tatínek vždy koupí kapra už zabitého, takže se nemusím dívat, jak umírá.

Nejdříve se kapr musí vykuchat, to dělá tatínek. Ryba se rozřízne po celém břiše, rozevře se a vyndají se všechny vnitřnosti, které se použijí na rybí polévku a něco dostane taky náš kocour Mikeš. Poté se ryba stáhne z kůže, uřízne se jí hlava a ocas. Hlavu maminka použije také do polévky. Poslední věc, kterou dělá tatínek je porcování kapra na jednotlivé díly, které uložíme na noc do lednice. Ráno s rybou začíná pracovat maminka. Vyndá ji z lednice, osolí ji a začíná postupně obalovat osolené díly, nejdříve v hladké mouce, rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance. Připravené řízky odpoledne začne smažit na rozpáleném oleji. Jak říká maminka, ryba se musí smažit velice pomalu, aby byla dobře dozlatova osmažená. Když se začne smažit, nastává ta pravá štědrovečerní nálada, protože smažený kapr provoní celý dům a my se nemůžeme dočkat, až se začne večeřet. Jakub Brzoň – 9. třída, Hulice

Strana 9

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Eliška si pustila fantazii na špacír

Jistě se mnou budete souhlasit, že český jazyk je jazyk bohatý. Je velmi hojný i na různá slovní spojení, která mají dohromady trochu jiný význam než jednotlivá slova v nich. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše. Eurocentrum Praha vyhlásilo u příležitosti Evropského dne jazyků, který připadá na 26. září, výtvarnou soutěž „Pusťte si jazyk na špacír“. Této soutěže se zúčastnily i děti ze ZŠ Trhový Štěpánov, a to v kategorii 1.- 5. třída a 6.- 9. třída Nejdříve to byla pro děti trochu španělská vesnice, ale potom popustily uzdu fantazii. Přitom vznikly překrásné obrázky například: má v hlavě vymeteno - kouká, co kde lítá - hází po něm okem - kouká jako pero z gauče - kouká jako telátko na nová vrata apod. S posledně zmíněným obrázkem se Eliška Zadáková z V. A umístila na pěkném 3. místě v konkurenci 70 škol a téměř 1000 obrázků. Všichni jsme skákali radostí až do stropu. Organizátoři pozvali Elišku s celou třídou dne 11. 11. 2008 do Evropského domu v Praze na slavnostní vyhlášení výsledků této soutěže. Venku zrovna nepadaly trakaře a páťáci vyrazili do Prahy. Pro děti byly připraveny soutěže a něco na zub. Každý si odnesl malý dárek, Eliška cenu a diplom. Eli, moc blahopřejeme! Mgr. Ing. Hana Podhadská

Eliška Zadáková

Co je nového v Mateřské škole

Na přehlídkové molo se změnila lavička v Mateřské škole v Trhovém Štěpánově. Na závěr podtématu „Co si obléknout“ si totiž děti vyzkoušely, tak jako v loňském roce, módní přehlídku. A tak se malí kluci a malé holky mohli na pár chvil stát opravdovými modely a modelkami. Každý si mohl obléknout, v čem se cítí nejlépe, co by chtěl nosit či to, co se mu prostě líbí. Na chvíli se vedle sebe sešli filmoví hrdinové, opraváři, sportovci, holčičky ve společenských šatech nebo v plážových modelech. Důležité bylo správné držení těla, pohyb podle hudby, ale i správný výraz. Výkony malých „modelů“ sledovali jejich kamarádi a každého odměnili potleskem. Nezvyklou roli si zahrály i paní učitelky, které se na chvíli staly moderátorkami a glosátorkami módní přehlídky. Ve středu 26. listopadu 2008 se uskutečnilo setkání budoucích školáků a jejich rodičů s paní učitelkou Mgr. Jitkou Chvojkovou. Ta se stane v nadcházejícím školním roce jejich třídní učitelkou. V úvodu děti předvedly ukázku výchovné práce pod vedením paní učitelky Jitky Tomaidesové a poté nakreslily obrázky pro svou budoucí paní učitelku. Ta společně s ředitelkou MŠ Olgou Polivkovou prezentovala, jak by mělo vypadat školsky zralé dítě a co ho po přechodu do I. třídy ZŠ čeká. Rodiče se měli možnost vyjádřit v závěrečné diskusi. Jak vypadá pravá čertovská školka, se mohou děti přesvědčit každý rok před příchodem Mikuláše s nadílkou. Všichni ustrojení do podob čertíků a čertic společně postaví peklo, vyzdobí ho vlastnoručně zhotovenými portréty a řetězy. Vyrobí pomyslné ohniště, na kterém vaří brambory. Než jsou brambory hotové, zazpívají si čertovské písničky, říkají čertovské básničky a nebo zatančí čertovské tance. Když se oloupou a snědí brambory, začne pravé čertovské soutěžení a tanec. Dva snímky z módní přehlídky připravily učitelky MŠ Olga Polivková, ředitelka Mateřské školy

Strana 10

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Vánoce aneb Věčnost v čase

„Ach, kdyby se tak čas mohl zastavit a trvalo to věčně“, povzdychne si člověk ve chvíli intensivního štěstí, jako je poslední pohled na přírodní scenérii před návratem z dovolené. Čas ovšem neodvratně plyne a „nic netrvá věčně“. Čas vládne a nedá se zastavit. Kdo se nechce podřídit, a pěstuje kult „věčného mládí“ stává se směšným, jak stařenka v texaskách. Přesto se v nás něco stále vzpírá podmanit se diktátu času a chce se věřit na věčnost. Ale na jakou? Na tu, jenž vyprošujeme „na dušičky“ našim drahým zemřelým slovy „Světlo věčné ať jim svítí“? Ruku na srdce: Asi těžko. Vždyť říct, že „odešli na věčnost“ není pro nás zrovna důvod k radosti… Věčnost, jakou si člověk přeje, není posmrtné vegetování v říší stínů, ale plnost života. Ale může být život vůbec věčný? Vždyť k životu patří dynamika pohybu, změna a růst, zrání i smrt – zkrátka začátek a konec. To dělá život krásným, i když jednou smutně zaniká. Věčnost je naopak v naší představě nehybná, stále tatáž, šedivá a nudná. Obdivujeme musea, ale nikdo by v nich nechtěl žít. Není pak tedy lepší vzdát se myšlenky na věčnost a užívat si života, dokud je čas? Staré národy měly cyklické pojetí času, spojovaly pojem věčnosti se střídáním ročních období, jako stálý návrat. Až do našich časů se zachoval řecký pojem „kolo dějin“, který inspiroval i biblického Kazatele k povzdechu „Marnost nad marnost, všechno je marnost (Kniha Kazatel 12,8), nic nového pod sluncem“ (Kniha Kazatel 1,9). A skutečně, staří Řekové si věčnost představovali jako kruh, jako hada, jenž se kouše do vlastního ocasu. Tak chápali staří Římané i slunovrat, který slavili 25. prosince jako návrat „nepřemožitelného boha slunce“. Je tu ale co slavit? Vždyť nad každým přírodním cyklem se vznáší melancholie marnosti – roční období se do nekonečna vrací, ale já se jednou nevrátím, a z toho kruhu definitivně vypadnu. Můj život není věčný. Věčný je jen Bůh a ten je vysoko na nebesích. Jsem lidský červ, vystaven hříčkám přírody. Není úniku! Právě do této noci beznaděje zazářila Hvězda: „Když hluboké ticho vše objímalo, a noc ve svém běhu došla do polovice, tvé všemocné slovo, Pane, přišlo z nebe, s královského trůnu“ (Kniha Moudrosti 18,14-15). Tuto noc nazýváme Vánocemi – posvátnou nocí, od německého „Weihnacht(en)“ (tzn. posvěcená noc) – protože se právě v té noci věčný Bůh stal člověkem. Jako nemluvně leží v jesličkách a přesto k nám promlouvá: je přece vtělené Slovo Boží! Chceme se alespoň o Vánocích na chvilku ztišit, zaposlouchat se a vnímat? Mluví o tom, že od Jeho narození, ač žijeme na zemi, nosíme v sobě Nebe. Stačí jen chtít se mu otevřít. Písmo svaté to vyjadřuje takto: „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ a „těm, kteří ho přijali, dal moc stát se dětmi Božími“ (Jan 1,12.14). Toto je to „kouzlo“, to tajemství Vánoc: vůně věčného života, která se line z Betléma do našich všedních dnů. Zdánlivě se nic nemění, čas jde dál a my jsme letos o Vánocích zase o rok starší. A přesto všechno dýchá novostí. Co jinak bylo pouhá marnost, je v Kristu zachráněno pro Věčnost. Spějeme ke smrti a zároveň dorůstáme do Věčnosti. Náš čas se nerozplyne v neznámu, ale zraje do plnosti. Do plnosti života se však paradoxně dorůstá jen smrtí. Východní ikony tuto pravdu realisticky připomínají přímo v betlémské scéně: Panna Maria neklade Ježíška do jeslí, ale do sarkofágu, tedy do hrobu, tzn. Kristus se narodil, aby zemřel. Nepodmanil se tak ale i On přírodnímu koloběhu? Jako člověk ano. Ale jako Bůh mu dal nový vyšší smysl, protože se narodil jako člověk, aby „smrtí smrt přemohl, vstal z mrtvých a těm, co leží ve hrobě, daroval život“. Tak radostně hlásá byzantská liturgie o Velikonocích. On, malý Ježíšek v plenkách, je to nepřemožitelné Slunce života, které vychází každému, kdo v Něj uvěří. Proto slavíme Vánoce právě 25. prosince a stavíme chrámy směrem k Východu. Obecně se má za to, že Vánoce jsou hlavním křesťanským svátkem. Nikoliv, jsou jím Velikonoce! Je to však právě jas betlémské hvězdy, který prozařuje svatou noc, co doroste v oslnivou zář velikonočního rána. Nejsou tedy Vánoce jen iluzorním únikem z neúprosIkona Vánoc ného kolotoče času, který nás Novým rokem opět doběhne, ale radostí z toho, že v Ježíši se Bůh stal člověkem a věčnost s Ním vstoupila do času. Čas, který je každému z nás dán, se tak stává požehnáním. Ne nadarmo se říká, že největší dar, který si navzájem můžeme dát – je čas. Všechno dobré totiž, co v tomto našem čase uděláme, nebo aspoň chceme pro bližního udělat, zůstane na věky. A s druhými je věčnost pravým životem. O ten spolu u jesliček prosme: Všemohoucí Bože, tvé vtělené Slovo nás prozářilo novým světlem. Dej, prosíme, ať víra, která svítí v našich srdcích, září i z našich skutků. Na Vánoce a po celý nový rok! Richard Čemus SJ, Řím

Strana 11

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Každé Vánoce zní Tichá noc už 190 let

Tichá noc se díky náhodě zrodila 190 lety ve vesničce Oberndorf pod Alpami. Je obklopená mírně zvlněnou krajinou s loukami a lány obilí, nad řekou Salzach nedaleko Salcburku. Bylo po napoleonských válkách, psal se 24. prosinec 1818, Štědrý den, kdy teprve šestadvacetiletého pomocného faráře při psaní kázání na slavnostní mši vyrušil jeho příležitostný varhaník a učitel v nedaleké škole z Arnsdorfu. „Důstojný pane, je mi líto, ale půlnoční mše bude bohužel bez hudby,“ oznámil sklesle Franz Xaver Gruber. „Jak to? Co se, stalo?“ zeptal se vyplašeně farář Josef Mohr. „Varhany vypověděly službu. Měchy jsou děravé. Možná je prokousaly myši. Do večera je určitě neopravíme, a opravář dorazí nejdříve za několik týdnů,“ dodal zkroušeně Franz. Dobře věděl, že chyběly peníze jak na opravu kostela svatého Mikuláše, tak na kontrolu varhan. Půlnoční bez varhan? Nemyslitelné! Nezbývalo jim nic jiného než najít řešení. Mohr si vzpomněl, že má v šuplíku vánoční báseň, kterou napsal před dvěma lety. Oslavu noci, v níž se narodil Spasitel. „Franzi, co kdybyste k ní složil hudbu? Postačí pěkná jednoduchá melodie, kterou snadno zahrajeme na kytaru.“ Gruber nelenil, velice rychle ji složil a ještě snad ani nezaschl inkoust a už pospíchal mrazivým podvečerem s hotovou písní na faru. Tichá noc, píseň pro dva sólové hlasy, sbor a kytaru byla na světě. Vybrali tři chlapce a tři dívky a začali zkoušet. O půlnoční mši 24.12. 1818 zazněla Tichá noc poprvé v kostelíku sv. Mikuláše v Oberndorfu. Farář Mohr zpíval tenor a doprovázel na kytaru, učitel Gruber zpíval bas, a malý smíšený dětský sbor se zhostil refrénu. Tichá noc vyjadřovala klid i nádheru štědrovečerní noci: „Stille Nacht, heilige Nacht, alles schläft, einsam wacht...“ Působivá a zároveň jednoduchá melodie se vryla všem do paměti. Naštěstí, protože notový part se nedochoval. Teprve roku 1996 byl znovu objeven vlastní rukopis Josepha Mohra, pomocí něhož mohlo být prokázáno, že složil báseň „Tichá noc“ během doby svého působení ve funkci kooperátora v Mariapfarru. Kdo byli vlastně ti, jejichž dílko neztratilo dodnes na působivosti, a hraje se dokonce v tropech? Prostí, skromní a zbožní muži. Farář Josef Mohr se narodil jako nemanželské dítě chudé pletařky a císařského oficíra a vyrůstal ve velké bídě a odříkání. Teprve když se ho ujal vikář, otevřela se mu cesta ke vzdělání a již jako osmiletý vynikal mezi spolužáky. Do vínku mu byla dána velká láska k hudbě. V učiteli Gruberovi našel spřízněnou duši. Po přeložení z Oberndorfu sloužil na několika farnostech. Když jako vikář jednou na podzim šel poskytnout umírajícímu poslední pomazání, nastydl a dostal zápal plic, kterému 4. prosince 1848 ve věku šestapadesáti let podlehl. Franzi Gruberovi se odmala vedlo lépe než Mohrovi, jeho otec chtěl, aby se vyučil řemeslu. Mladý Franz měl však raději housle a varhany a stal se učitelem. Po Tiché noci prý složil ještě několik písní, ale jejich úspěch se s vánoční ukolébavkou nemohl ani zdaleka srovnávat. Mohr se dožil požehnaného věku - šestasedmdesáti let.

Z Oberndorfu přes Tyrolsko do Ameriky

O tom, jak se píseň dál šířila světem, existuje několik verzí. Podle jedné zavítal dlouho po Vánocích do kostela v Oberndorfu varhanář Karl Mauracher z Fügenu, aby opravil porouchané varhany. Gruber mu zahrál svou koledu a varhanáře tak nadchla, že si Tichou noc vzal s sebou a hrál ji při opravách varhan na mnoha jiných místech. Když se s ní seznámil rukavičkář Strasser z Zillertalu, zahrál ji na vánočních trzích v Lipsku v roce 1832. Tóny vánoční písně si do svého repertoáru zařadila také rodina Rainerových rovněž z Zillertalu, která pobývala u svých hostitelů, vesměs bohatých šlechtických rodin. Tichou noc zpívali nejen císaři Františku I. ve Vídni, ale rovněž ruskému carovi Alexandru I. v Sankt Peterburgu. Kostel svatého Mikuláše v Oberndorfu, kde se Tichá noc poprvé zpívala, se bohužel nedochoval. S dalšími domy ho smetla velká voda rozvodněného Salzachu. Na stejném místě byla postavena nová kaple, kterou o Vánocích navštěvují nejen místní obyvatelé, ale i turisté. Je nazvána podle prvních slov Mohrovy básně: Stille Nacht Kapelle. Kaple Tiché noci. Z původního kostela je zde pouze křtitelnice z roku 1682,“ vypráví Christine Deutingerová, vedoucí muzea Tiché noci naproti kapli věnované Mohrovi a Gruberovi. Na dveřích kaple je vyryt nápis: „Pokoj lidem na zemi, pokoj lidem dobré vůle.“

Tichá noc ve 110 jazycích

Málokterá píseň se zpívá v tolika různých jazycích po celém světě jako Tichá noc. Rakouského obchodníka Otto Praxmarera to fascinovalo natolik, že před 35 lety začal sbírat všechny její záznamy. Dosud se mu podařilo shromáždit kolekci celkem 650 verzí ve 110 jazycích,“ říká Christine a pouští nám verzi v čínštině. Na jednom z plakátu je také česká zpěvačka Yvetta Simonová, která píseň měla na svém repertoáru. Německý institut pro ochranu autorských práv uvádí, že dosud zaznamenal 961 různých pokusů o interpretaci a hudební zpracování Tiché noci.

Strana 12

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

„Tichá noc se stala také mou modlitbou. Vždy si pomyslím na její historii a příběhy, které jsou s ní spjaty. Je v nich poselství lásky a naděje, které potřebujeme nejen o Vánocích,“ dodává Deutingerová, která se nesmírně těší na Štědrý den. „Kaple a okolí jsou každoročně nabity lidmi, kteří sem přijíždějí nejen z okolí, ale také až z Japonska i Ameriky. Když se 24. prosince vpodvečer rozezní Tichá noc, je to nesmírný zážitek, nepopsatelně dojemný okamžik. Asi jako při premiéře v roce 1818,“ říká Deutingerová. V poutním kostele hned vedle se dochovaly varhany, na které Gruber kdysi hrával. Když dva neznámí muži, vesnický farář a vesnický učitel a varhaník, dali před téměř 200 lety světu nádhernou prostou zbožnou píseň, určitě netušili, že se Štědrý den již nikde a nikdy neobejde právě bez ní. Bez Tiché noci. Z internetu podle Zity Senkové z MF DNES upravil jv

Tichá noc Tichá noc, svatá noc. V spánku svém dýchá zem, půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád, /: jen Boží láska, ta bdí.:/ Tichá noc, svatá noc, náhle v ní jásot zní, vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, /: z lásky se člověkem stal.:/ Tichá noc, svatá noc, stín a mráz vůkol nás, v hloubi srdce však Gloria zní, dík, že hříšník se s důvěrou smí /: u svaté rodiny hřát.:/ Překlad písně: Václav Renč

Jak ji zpívá svět? V němčině: Stille Nach, heilige Nacht, ve francouzštině: Douce nuit, sainte nuit ve španělštině: Noche de paz, noche de luz v angličtině: Silent night, holy night

japonsky: Šizukeki majonaka maki no misora finsky: Jouluyö, jouluyö svahilsky: Usiku matakatifu

Šest jmen vánočního příběhu

Prožíváme krásnou dobu Adventu, a Vánoce, tajemství a zázrak Božího vtělení jsou za dveřmi. Jsou vyústěním odvěkého Božího plánu spásy a již samotná jména všech vánočních protagonistů tento Boží záměr naznačují. Vše začíná u rodičů Jana Křtitele. Jan má ten nejlepší původ, protože oba rodiče jsou podle Lukáše z kněžských rodů: kněz Zachariáš z oddílu Abiova a jeho manželka Alžběta z dcer Áronových (Lk 1,5). Zachariáš se hebrejsky řekne Zekaryah a znamená Hospodin se rozpomenul, Hospodin pamatuje. Již samotné Boží jméno Hospodin (hebrejsky Jahve) on sám Mojžíšovi vysvětluje jako ehje ašer ehje (Ex 3,14), tedy „Jsem který jsem“. Hebrejský tvar však zřejmě nechce pouze konstatovat, že Bůh je jen čiré bytí, ale spíše znamená “jsem, který jsem zde pro tebe.” Člověk je tedy vtesán do samotné Boží podstaty (doslovný text z proroka Izajáše 49,16: „Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále“.) a Hospodin na něj neustále pamatuje. Snad právě proto otec toho, kdo ukáže na přicházejícího Ježíše se slovy: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa“ (J 1,29), se nemůže jmenovat jinak, než Zachariáš, Hospodin pamatuje. „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.“ (Iz 49,15). A co Janova maminka? Alžběta se hebrejsky řekne Elišebat a znamená Bůh přísahal, nebo Můj Bůh je přísaha. Je tedy naprosto spolehlivý a věrný při uzavírání své smlouvy, jak řekne také její manžel Zachariáš ve svém chvalozpěvu a spojí v něm své jméno s jejím: „Zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahámovi, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny našeho života“ (Lk 1,71-75).

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 13

Prosinec 2008

Proč cituji Zachariášův chvalozpěv na Boží milosrdenství tak obsáhle? Protože jak uvidíme, skrývají se v něm jména i dalších protagonistů. Začněme u syna, který se jim narodí, u Jana. Jan se hebrejsky řekne Yochanan a znamená Hospodin je milostivý, Hospodin se slitovává. Proto se tedy slitoval nad našimi otci, a jak jeho otec ve svém chvalozpěvu pokračuje dál, jeho syn má dát Pánovu lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, pro slitování a milosrdenství našeho Boha (Lk 1,77-78). Nesmíme však zapomenout na čtvrtého protagonistu, který, třebaže nepatří do pozemského života této rodiny, je ústřední postavou celého příběhu: anděl Gabriel. Gabriel se hebrejsky řekne stejně jako česky a v hebrejštině znamená Bůh je silný, Bůh se projevil jako mocný, nebo také prostě Boží muž. Neobjevuje se v Písmu sv. poprvé, nýbrž důležitou roli hraje již v knize proroka Daniela. U andělů zvlášť je jejich jméno vyjádřením jejich funkce v Božím plánu spásy. Gabriel je poslem posledních dnů, je tím, kdo ohlašuje vyvrcholení Božího plánu s člověkem a světem. Je-li Bůh láska, pak Gabrielovo jméno v sobě právě tuto lásku nese: neboť Boží moc a síla se vůči člověku nemůže projevit jinak, než jako láska. Sv. Jan říká: „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného syna, abychom skrze něho měli život“ (1 J 4,8-9). Gabriel je postavou, která nás pak přivádí ke druhé, vrcholné části vánočního příběhu, k příběhu Svaté rodiny. Začněme Josefem. I jeho jméno zní v hebrejštině stejně jako v češtině a znamená „nechť (Hospodin) přidá“. A Hospodin skutečně dává. Bude mu svěřen do ochrany a výchovy malý Spasitel. Anděl v Josefově snu a při zvěstování Panně Marii mu dává jméno Ježíš, hebrejsky Ješua. Ješua je zkrácením hebrejského jména Jehošua a znamená Hospodin je spása. Proto anděl Josefovi dodává: „Dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mt 1,21), bude tedy Spasitelem. Ježíš dostává i další jména. Gabriel říká Panně Marii, že bude nazván Synem Nejvyššího (Lk 1,32) a Synem Božím (Lk 1,35), a pastýřům, že se jim narodil Spasitel, tedy Vysvoboditel, Kristus, tedy Mesiáš a Pán (Lk 2,11). Evangelista Matouš k tomu dodává, že se to všechno stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: „Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel, to jest přeloženo ,Bůh s námi‘ (Mt 1,22-23).“ Nakonec jsem si nechal Ježíšovu Matku, Pannu Marii. Hebrejsky se Maria řekne Miryam a znamená Vznešená. I když někteří vykladači o této interpretaci diskutují, ponecháme ji bez komentáře. Gabriel ji při zvěstování neoslovuje jejím vlastním jménem, nýbrž ji jakoby přejmenovává na kecharitoméné, Milostiplná, a tedy vznešená par excellence (v pravém slova smyslu, zvláště, nad jiné). Ladislav Heryán Zkratky biblických knih: Ex – Exodus, druhá kniha Mojžíšova Iz – proroctví proroka Izajáše Mt – evangelium sv. Matouše

�

Malý anděl

Když množství nebeských zástupů jásalo v chvalozpěvu nad pastvinami a poli Betléma: „Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobré vůle!“ přestal náhle jeden malý anděl zpívat. Ačkoli šlo v nepřehledném chóru jen o jediný nepatrný hlas, přece jen v té dokonalé harmonii vzbudilo jeho mlčení pozornost. Andělé dosud zpívali ve vyrovnaných řadách a vzniklá mezera byla hned nápadná. Zpěváci v jeho blízkosti vypadli najednou rovněž z rytmu. Mnozí zmlkli a šířící se ti-

LK – evangelium sv. Lukáše J – evangelium sv. Jana 1 J – první list (epištola) sv. Jana První číslo je kapitola, za čárkou druhá čísla označují verše.

cho hrozilo pohltit lahodný chvalozpěv nebeského sboru. Vyvést z konceptu se nenechali jen někteří velcí andělé, jejichž silné hlasy zabránily zhroucení oslavného hymnu. Jeden z nich se vydal k místu, kde zpěv umlkal. Důrazným pokyvováním hlavy a svou blízkostí vracel jistotu váhajícím, až se zastavil u nejmenšího z nich. „Proč nechceš zpívat?“ zeptal se přísně. Ten odpověděl: „Já ale chci zpívat. Zpíval jsem svůj part až k Sláva na výsostech Bohu. Když jsem se ale dostal k tomu a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle, nemohl jsem dále pokračovat. Uviděl jsem najednou spousty římských vojáků

v této zemi, právě tak jako i v jiných. Šíří kolem sebe všude hrůzu a nebezpečí války, deptají obyvatelstvo a nazývají to římským mírem. Ale i tam, kde nejsou vojáci, vládnou spory a násilí. Vidím rány a slyším zlá slova mezi lidmi. Vládne tam tolik nesmiřitelnosti vůči těm, kdo myslí a cítí jinak než mocní, a všude je tolik hořkosti. Dokonce ten pár s narozeným dítětem se musel před porodem vydat na tak dlouhou cestu jen kvůli zdanění a sčítání obyvatelstva. A kdo ví, co lidé s tímto dítětem ještě udělají?“ „Copak ty to víš?“ přerušil ho velký anděl. „Ne, nevím a nedokážu to předvídat,“ odvětil maličký. „Ale

Strana 14 to, co vidím, mně úplně stačí. Není pravda, že by na zemi byl pokoj mezi lidmi, a já nebudu zpívat proti svému přesvědčení!“ A na jeho tváři se objevil vzdor. Někteří z jeho sousedů dávali najevo svůj souhlas. „Dost řečí a zpívejte!“ rozkázal jim velký anděl a vzal si malého rebela stranou. Tam se ho zeptal: „Ty chceš tedy vědět, jak je to s tím pokojem? Připouštíš, aby tato nepokojná myšlenka zasáhla tvé cítění a strháváš další do tohoto svého nepokoje. Narušuješ harmonii naší oslavy Boha a porušuješ jednotu nebeského světa, protože ses zabýval nepokojem světa lidského. Ty nerozumíš tomu, co se stalo dnešní noci v Betlémě a chceš porozumět bídě a nouzi celého světa?“ Malý anděl se bránil: „Nečiním si nárok na to, že bych všemu rozuměl. Ale pozoruji rozdíl mezi tím, co zpíváme, a mezi tím, co je na zemi. To napětí nemůže vydržet žádný anděl!“ Velký anděl se na něj dlouho mlčky díval jakoby nepřítomně. Vypadalo to, že čeká na vyšší pokyn. Pak přikývl a začal mluvit: „Dobře. Trpíš pro rozpor mezi nebem a zemí, mezi vysokostí a hloubkou. Tak věz, že dnešní noci byl tento rozpor překonán. Toto dítě, jež se narodilo a o jehož budoucnost sis dělal starosti, má náš pokoj přinést do světa. Bůh nabízí této noci svůj pokoj všem a chce také ukončit odpor lidí vůči sobě. Proto zpíváme, i když lidé ještě nemohou rozumět tomuto tajemství, ani je slyšet. Nepřehlušíme svým zpěvem ten rozpor, jak se domníváš. Zpíváme pouze novou píseň.“ Malý anděl zvolal: „Když je tomu tak, budu rád zpívat!“ Velký anděl potřásl hlavou a řekl: „Nebudeš s námi dále zpívat. Převezmeš jinou službu. Nenavrátíš se spolu s námi na výsosti. Budeš ode dneška přinášet pokoj Boží a tohoto dítěte lidem. Dnem a nocí budeš na cestách. Musíš zasáhnout jejich domovy a vkládat touhu po Božím míru do jejich srdcí. Musíš usilovat, aby zasáhla jejich vzdorná a vleklá

Zpravodaj Štěpánovska jednání, chaos jejich názorů, záměrů a hrozeb. Vykáží tě ze dveří, ale ty zůstaneš sedět na prahu a tvrdošíjně čekat na svou příležitost. Budeš muset odkrývat jejich pokrytecká slova, odhalovat jejich falešné znění, prokázat jejich nevěrohodnost a vynášet pravdu na světlo. Budeš muset brát nevinné pod svá křídla a budeš nám ukazovat jejich bolest a bědování. Nebudeš zpívat, budeš hodně plakat a naříkat.“ Malý anděl se pod tíhou těchto slov stal nejprve ještě menším, potom ale rostl a rostl, aniž by to sám pozoroval. Chtěl se nejprve vzepřít proti svému poslání, ale druhý anděl řekl: „Tys tomu tak chtěl. Miluješ pravdu víc než Boží chválu. Tento rys tvé osobnosti se stane tvým pověřením. A nyní jdi. Náš zpěv tě bude doprovázet, abys nikdy nezapomněl, že této noci přišel pokoj na svět.“ Zatímco takto mluvili, vzal palmovou ratolest a dýchl na ni. Řekl: „Vezmi si tuto ratolest s sebou. Uchová ti vůni nebe a bude tě posilovat při službě lidem.“ Potom šel na své místo v nebeském chóru. Anděl míru vstoupil do polí kolem Betléma. Putoval s pastýři k dítěti v jeslích a otevřel jim srdce, aby rozuměli tomu, co viděli. Tak začal jeho pohyb a působení po celém světě. Ohrožen a vždy znovu zraněn ko-

Prosinec 2008 nal svou službu. Staral se o to, aby touha po míru nezmizela ze světa, nýbrž narůstala. Znepokojoval lidi a vedl je k tomu, aby hledali a činili pokoj. Kdo se mu otevře a jemu pomáhá, uslyší náhle z velké dálky zpěv, který jej povzbudí, aby dále nesl poslání Božího pokoje mezi lidmi. Podle Wernera Reisera Jan Kašper

Bratrská rodina 1988, číslo 12

Srdečně děkujeme překladateli panu Mgr. Janu Kašperovi, faráři Českobratrské církve evangelické z Brandýsa nad Labem, za laskavý souhlas s otisknutím této povídky.

Kresba Drahomíry Svobodové

Vánoce mého dětství Budu vám vyprávět, jak jsme prožívali vánoční čas za mého dětství. To už je velmi dávno. Nebyla ještě elektřina, svítilo se jenom petrolejovými lampami, které vydávaly slabé světlo. A večery jsou v této době velmi dlouhé. Večer před svátkem sv. Mikuláše jsme s bratrem Karlíkem dávali za okno každý svou punčošku a doufali jsme, že jsme byli dostatečně hodní a dostaneme nějakou nadílku. Tatínek prohlásil, že on byl určitě hodný a nepochybně dostane plnou svoji holínku, která byla obrovská, a přiložil ji k našim malým punčoškách. Ráno hned po probuzení jsme běželi k oknu. A ejhle! Tatínkova obrovská holínka byla naplněna až po okraj, ale v našich malých punčoškách také něco bylo. Tatínek zajásal, já jsem dostal nejvíce! Jdeme se na to podívat! V koutku duše jsme mu tak velkou nadílku záviděli. Začal rozbalovat zlaté pozlátko. To bude asi indiánek, liboval si, ale byl to brambor. To nás rozveselilo, a tak to šlo dále – kousky uhlí, malé brambůrky, tvrdé kůrky a podobně. Ani jeden bonbon! Do duše se nám vloudila temná předtucha, co když jsme zlobili a budeme mít podobné věci! S obavami jsme začali rozbalovat punčošky. Sláva, byly tam bonbony, fíky a jiné sladkosti.

Strana 15

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Blížil se Štědrý den, kdy jsme měli strojit stromeček. Dávali jsme dohromady, co na něj dáme. Přes veškerou snahu tety Cilinky bylo to jenom doma pečené cukroví, i když ho balila do pozlátek. Měli jsme ji za to rádi, ale cítili jsme, že to není ono. Byli jsme z toho smutní. Tu přišel listonoš se zprávou, že máme na poště zásilku! Nejstarší z nás, Láďa, byl už školák, a proto okamžitě vystartoval na poštu. Přinesl zásilku od strýčka Josefa. Byla to vánoční kolekce a ještě k tomu dvoupatrová. Měli jsme z ní velkou radost, dodala stromečku ten správný lesk! Na Štědrý den nás upozornila babička, že kdo se nejvíce postí, uvidí večer zlaté prasátko. Petrolejová lampa slabě osvětlovala místnost, v kamnech plápolal čilý oheň a když babička u nich leštila talíř, na stropě se míhalo zlaté prasátko! A víte, jak jsme se o cukroví dělili, aby nebylo hádek? Jeden z nás rozdělil vše na tři díly podle počtu kusů. Zbylí dva si vybrali každý svůj díl. Ten, co rozděloval, dostal díl, který na něho zbyl. Tenkrát jsme ještě netušili, že nám tatínek brzy zemře na nemoc, kterou si přinesl z války. Vy, kteří máte oba rodiče, važte si jich a moc je nezlobte! Pamatujte, že sirotci to mají v životě těžké. Kdo hodně zlobí, ani dnes nemusí dostat žádnou nadílku! Vás všechny zdraví váš přítel, pamětník dávných časů Jiří Kott

Zpívejme, přátelé! Vánoce po roce znovu přicházejí! Vánoce bez zpěvu a hudby? Nemožné, neskutečné! V supermarketech zní koledy a vánoční písně do omrzení už dávno před Adventem. Na koncertech v kostelech, na zámcích, v koncertních síních či někde u rozsvícených stromků pod širým nebem zní hudba a zpěv daleko příjemněji. A když jsou Vánoce, jakoby vstoupila tajemná záře i vůně do našich domovů. Plápolající svíčky či oheň v krbech, blikající světélka v oknech, vůně purpury či františka, cukroví a ovoce vytvářejí skutečné kouzlo Vánoc. Vánoční čas je časem naděje. Časem radosti a veselosti, jak zaznívá v jedné z koled. Ale jsme si všichni tím jisti? Prožívají všichni lidé ten pokoj, o němž zpívali andělé na betlémských pláních před více než dvěma tisíciletími? Když slavíme Vánoce v kruhu rodiny či přátel, je vyhráno. A když je někdo sám, zklamaný a nešťastný z pokažených vztahů, to je ouvej! Žil jeden člověk z bezejmenného davu lidí, který se těšíval na každé Vánoce. O něm Vám povím příběh, který jsem kdysi dávno slyšel. Bylo-li to ve městě či na vesnici, nevím, ale jedno vím, že ten člověk byl plný naděje. Vánoce, na které si po letech vzpomněl, mu proběhly před očima jak rychlý televizní šot. Slavnostní večeře při svíčkách, kdy dva seděli spolu svátečně oblečeni a přitom tiše naslouchali jímavým slovům podbarveným překrásnou hudbou Antonína Dvořáka: „Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám. Posiluj mne, bych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebudu se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, to mne potěšuje.“ Po slavnostní večeři dárky, díky, objímání, políbení i společný zpěv nejznámější české vánoční písně. Pohoda, jakou prožíval každý rok. Netušili, že za několik týdnů jeden z nich půjde šerou roklí smrti. Tak podle slov básníka přišla v předjaří bouře a zbyl jen stín. „Dny těžké zvolna šly jak šedých sester řada. Zle zrnu vedlo se, jež krušil Boží mlýn. Co chtělo růst a kvést, to žloutne, schne a padá, své prutem bolesti si tříbí Hospodin.“ A to toho otázky a na ně odpověď: „I kdybys všecko znal, nic ti to nepomůže. Nech toho, co pomine, chtěj to, co nepomíjí, a uzříš mlhou slz jak v skále pučí růže.“ Po dlouhém čase přišel čas, že v zpěv se dala hlína, přišel nový úsvit a na podzim zavonělo jaro. Nová naděje, nová píseň, nové výhledy do budoucna. Ale než se nadál, znovu přišla bouře a všechno nanovo rozmetala. Uprostřed parného léta udeřila znenadání se vší silou a její následky byly děsivé. Po bouři už „nespoléhal na jiné, jenom na milost, kde čmoud je ze snů o ozdobě!“ Ze snů zbyly jen cáry připomínající stříbrný lesk lamet na vánočním stromku. Léto vystřídal studený a nevlídný podzim. Zima, tma, mlha, déšť, vítr. Samota, slzy, nikde ani záblesk naděje. A přece občas svítala, byla však jako plamének svíčky na svícnu, který stál ve větru. Už už zhasínala, aby se knot znovu rozhořel. Nakonec svíčka zhasla. Blížily se Vánoce, svátky radosti a usmíření, jak napsala básnířka: „Kdo s bližním svým se hněváš, jenž ti snad ublížil, dnes zapomeň, čas lásky se k lidstvu přiblížil. Zda nesmírné div lásky, v tom duch tvůj nevidí? Jsou světlé hody Boží, moc lásky veliká, zpěv andělů zní vzduchem, jas v chaty proniká: Stín zaplašen, mír vůkol – buď čist a svatý v něm, dnes odpusť všem.“ Samota je zlá vždycky. Ale na Vánoce je nesnesitelná! K Vánocům prostě patří, že je rodina pohromadě. Cítíme to tak silně, že jsme dokonce ochotni i odpustit a přizvat ke štědrovečernímu stolu i znesvářené členy rodiny. Zejména matky tu dokážou vyvinout obdivuhodné úsilí, jak alespoň na Vánoce rodinu stmelit.

Strana 16

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Přišly Vánoce, jichž se po letní bouři obával. Vyhlížel smíření a získal je za cenu hlubokého pokoření. Ale lze se usmířit s těmi, kteří o ně nestojí a odmítají je? Tato bolest pronikala jeho srdce jako meč. Rána byla hluboká a ještě otevřená… Kroky těch, kteří mohou chodit, vedou o Štědrém dni na hřbitov. Divný zvyk hledat pokoj na hřbitově! Tam je přece konec všech lidských a pozemských nadějí! Tolik lidí tam přesto chodí a ve vzpomínkách se vracejí do dávné i nedávné minulosti. Zasněný pohled k západu s přibývající tmou žene myšlenky daleko odtud, kamsi k místu, kde pod okoralou vrstvou srdce skomírá to, co se už nikdy nevrátí. Vracel se domů s chlapcem, který mu řekl: „Nejsi sám, jsem s tebou, mám tě rád.“ Nastal Štědrý večer a přichystal koledu. Polena v krbu se rozhořela, oheň tiše plápolal a vydával příjemné teplo. Zůstal sám v rozlehlém, pěkně zařízeném bytě. Najednou někdo zaklepal na dveře a v tu chvíli vstoupili svátečně oblečení lidé, kteří přišli s dárky a s přáním požehnaných, klidných a radostných Vánoc. Jaké radostné Vánoce, když cítil smutek a žal ve vzpomínkách na milovanou bytost? Byla to jen prchavá radostná chvíle, po níž zůstala samota. Ztlumila ji opět krásná hudba a jiné vzpomínky. Vzal do rukou Bibli a četl dva známé úseky o narození Spasitele, který přijal tělo Dítěte. Odvážil se poděkovat Pánu Bohu v modlitbě za všechno, co směl v uplynulém čase od něho přijmout. Ne všechno bylo zlé a neradostné. Proto zněla z jeho úst slova vděčnosti za zdraví, prosby za usmíření s většinou těch, o kterých si myslel, že jim ublížil, a slova díků Nebeskému Otci naplnila jeho srdce radostí a pokojem. Radostně a z plných plic zpíval a zpíval, že nastal čas radosti a veselosti, že se narodil Kristus Pán! To jsou písně naděje i v beznaději! S chutí pojedl to, co mu přinesla návštěva a zavzpomínal na dávný krásný Štědrý večer při Dvořákově hudbě. Toho večera přišli k němu andělé. Neviděl je, ale tak to cítil, že přes všechno, co nebylo dobré, svítá naděje. Vzpomněl si, že kdysi svatý Pavel napsal krásná slova: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha. Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Po Vánocích čas plynul neskutečně rychle a po neurčitém čase se jakákoli naděje proměnila v trvalé a nezměnitelné klima bezčasí. Sny o Vánocích radostných a požehnaných, v kruhu srdcí naladěných ve stejné tónině se rozplynuly jako mlha. Krajina srdce je však znovu prosvětlena a prozářena slunečními paprsky, které pozvolna uzdravují svým teplem. Bouře, která se prudce přehnala, zanechala trvalé následky. Vrcholky kopců však lákají k pohledům dodaleka, ba až za horizont. Snad se znovu zazelenají nové výhonky, které vyrostou do krásy a krajina se znovu obnoví. Vánoce jsou už tady! Proto zpívejme, přátelé! Znovu zní slova jedné krásné básně: „V krajinu adventní se proměň, duše moje, v krajinu adventní, kde vládne běl a jas, a zpívej bez flétny, bez strun a bez hoboje a v zpěvu neustaň, dokud ti stačí hlas.“ Zpívejme radostně, přátelé! Vánoce po roce opět přicházejí! Jan Heřman

Prosinec Po sněhu půjdu čistém, bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až noční půjdu tmou. Tu ztichnu tak, jak housle spící, a malý, náhle dětinný, a v rukou žmole beranici, včarován v ticho mýtiny tu budu blízko již. A budu ještě blíž, svých slz až přejdu bystřiny. Mír ovane mne, jak by z chléva, v němž vůl a oslík klímají, světélka stříknou zprava, leva, noc modrá vzlykne šalmají, tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již, snad pastýři mne poznají… Fráňa Šrámek 19.1.1877 – 1.7.1952

Kresba Drahomíry Svobodové

Strana 17

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

Vánoční a novoroční přání starosty města

Vážení spoluobčané! Prožíváme adventní dobu – dobu očekávání. Je však škoda, že dnešní doba provázaná všemocnými tržními nabídkami a nástrahami potlačuje křesťanské očekávání a snaží se radost z přípravy na Vánoce proměnit v tržby a zisky. Dovolte mi však, abych Vám přesto do této doby popřál, abyste měli možnost užít si právě v Adventu hezké chvíle se svými blízkými v rodinách a přípravy na Vánoce prožívali s někým, koho máte rádi. Přeji Vám všem, abyste očekávané vánoční svátky prožili v dobré pohodě a užili si radosti z dárků a také z obdarování. Dětem přeji hodně radosti z čekání na Štědrý den a ještě více hezkých dárků v radostném prostředí rodiny. Do nového roku 2009 Vám přeji hodně zdraví a štěstí, mnoho úspěchů ve Vašich aktivitách, jak pracovních tak i osobních. Našemu městu Trhový Štěpánov přeji, aby se dále rozvíjelo a vzkvétalo k radosti nás všech. V závěru roku Vám všem děkuji za vaše přispění k rozvoji našeho města. Děkuji zastupitelům, ředitelům příspěvkových organizací, pracovnicím úřadu, knihovny, muzea, pracovníkům města za práci v roce 2008. Ing. Václav Nekvasil, starosta města

Nevánoční i vánoční rozvažování odpovědného redaktora

Vážení a milí čtenáři! Ani mně se nechce věřit, že držíme v rukou desáté vánoční číslo Zpravodaje Štěpánovska. Je to už dlouhých deset roků, kdy jsem byl tehdejší obecní radou vybrán, abych redigoval tento časopis. Nevěděl jsem, čemu všemu se budu v důchodovém věku věnovat a co se budu muset naučit. Zdali důvěru, kterou mi tehdy obecní rada a starosta obce Josef Tomaides dali, nezklamu. Šlo i o důvěru čtenářů, ale i důvěru v Boha, kterému věřím a který mi posílal do života různé lidi. Mnozí lidé mi pomáhali a povzbuzovali mne, když jsem si nevěděl rady, když jsem prožíval zklamání nad tím, co se nepovedlo. Díky redaktorským aktivitám jsem se směl setkat s mnoha lidmi, s kterými bych se za normálních okolností nikdy nesetkal. Byli to lidé ve vysokých církevních i politických funkcích, starostové i starostky mnoha obcí, senátoři i poslanci, redaktoři, umělci. Především to bylo mnoho autorů článků i fotografů, kteří za ta mnohá léta přispěli do našeho časopisu. Mnozí z Vás nám napsali přejné i vysoce hodnotící dopisy nebo jen vzkazy na pohlednicích. Všechny, kteří nám napsali, osobně neznám. Ale na tom nezáleží. Vážím si všech, kteří mi pomáhali radou, pomáhali mi nejrůznějším způsobem, povzbuzovali mne, ale i kritizovali a vytýkali drobné i větší chyby. Ale vše sloužilo a slouží k prospěchu a dobré věci. Děkuji všem, kteří mne berou takového, jaký jsem. V uplynulých 10 letech jsem prožil, stejně jako řada z Vás, mnoho radostných i smutných okamžiků v osobním životě. Jak už to bývá, na to radostné se vzpomíná, na to smutné chceme velmi rychle zapomenout, ale není to snadné. Proto děkuji všem, kteří mi pomáhali překonat zejména nesnadné životní události. Myslím na všechny z Vás, kteří prožíváte tyto dny v samotě, v nemoci, ve vzpomínkách na blízké, kteří nedávno odešli, a věřím, že právě o Vánocích prožijete chvíle tiché radosti. Deset let je dlouhá doba na to, abychom se ohlédli a zhodnotili, co bylo dobré i to, co se nepodařilo. Zpravodaj Štěpánovska vycházel s neúprosnou pravidelností a přinášel na svých stránkách vše, co „přišlo na redakční stůl.“ Jaký byl náš časopis v uplynulých letech, se dočtete od autora povolanějšího na jiném místě tohoto vydání. Milí čtenáři, tímto zamyšlením, jak věřím, nekončí moje pověření. Věřím, že i v dalších létech, jak dá Pán Bůh, se budeme setkávat nad články, fotografiemi, kresbami i informacemi. Věřím, že i nadále zachováte přízeň a zájem Zpravodaji Štěpánovska. Blíží se Vánoce, nejkrásnější svátky kalendářního roku. Všichni se na ně těšíme, připravujeme se na ně různým způsobem. Nakupujeme, sháníme dárky, uklízíme. Ale je ještě jedna oblast příprav: Tou je vnitřní stav naší osobnosti. Kéž nás tyto svátky vedou k zamyšlení, proč jsou, proč je slavíme, co od nich očekáváme. Záleží na každém z nás. Jak se na ně vnitřně připravíme, tak je prožijeme. Upřímně Vám přeji, abyste letošní Vánoce prožili v klidu a pohodě v kruhu svých rodin či přátel. Přeji Vám hodně radosti z toho, že je smíme prožívat ve vědomí, že nás má alespoň někdo z lidí trochu rád, ale především proto, že nás Pán Bůh miloval a daroval nám do Betléma svého milovaného Syna Pána Ježíše. On přinesl pokoj od Boha, smíření s Bohem. Asi 33 let po svém narození zemřel za naše viny a hříchy, abychom mohli každoročně slavit Vánoce a abychom mohli žít také pro druhé. Někdy je to velmi těžké dát či něco dobrého prokázat druhému. Malý dárek, úsměv, vlídné slovo. Ať se nám všem toto daří v novém roce, do něhož Vám co nejsrdečněji přeji pevné zdraví a Boží požehnání. Srdečně Vás pozdravuji. Jaromír Vlček, odpovědný redaktor

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 18

Vánoční přání

Už kolem nás voní čas vánoční a my spřádáme přání půlnoční! Co odnes starý rok a nový donese? Tak jako loni opět ptáme se! Ať hvězda zdraví, štěstí, pohody na cestě denně svítí – Ať láska, upřímnost a přátelství patří zas k našemu bytí…

Dáša Vlčková, Nový Jičín 2007

Prosinec 2008

Přání k Vánocům

Za okny teplo domova, ve váze větvička jedlová. Na míse ořechy a cukroví. Tak zapomeň na to, co přebolí… Ať vánoční dnů čas dá Ti do života jas. Ať nový rok Ti lásku navrátí a ta už se Ti nikdy neztratí.

Tonuška Formanová, Praha 2007

Tradiční vánoční kvíz 1. Kolik měst je na okrese Benešov? a) 7 b) 8 c) 9 2. Kolik městysů je na okrese Benešov? a) 9 b) 10 c) 11 3. Která obec není v našem okolí městysem? a) Zdislavice b) Čechtice c) Soutice 4. Kolikáté výročí sokolovny si připomněli Sokolové v Trhovém Štěpánově? a) 75 let b) 85 let c) 95 let 5. Prvním redaktorem Zpravodaje Štěpánovska byl: a) Josef Malý b) Josef Tomaides c) Jaroslav Šesták

Vánoční doplňovačka s tajenkou Tajenka je v jednom svislém sloupci proud vzduchu gratulace cizí opět opak zdravého výprava sledovat protivník nadmíru smát se věk mínění

6. Kronikářem města Trhový Štěpánov nebyl: a) Josef Tomaides b) Jana Veselá c) František Tomaides

koště

7. Starostou Sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově nebyl: a) Václav Zeman b) Emanuel Pazour c) Lubomír Pazour

pražské údolí

8. Spisovatel Václav Vlček chodil do školy: a) v Souticích b) v Kácově c) v Trhovém Štěpánově 9. Pravnučkou spisovatele Václava Vlčka je módní návrhářka: a) Blanka Matragi b) Iška Fišárková c) Marie Podolská

dočasnost ranní jídlo

hodně náčrt lano nerozhodný nástraha Vánoce první český kronikář

10. Ve Zpravodaji Štěpánovska nikdy nevycházel seriál: a) Minulost a současnost Trhového Štěpánova b) Zajímavé rostliny Štěpánovska c) Štěpánovská nej… - aneb kuriozity či zajímavosti

Tajenku doplňovačky předejte v zalepené obálce na Městský úřad v Trhovém Štěpánově nejpozději do pátku 9. ledna 2008. Odměnu výherci předá osobně redaktor Zpravodaje Štěpánovska. Těšíme se na Vaše odpovědi.

Odpovědi na kvíz předejte v zalepené obálce na Městský úřad v Trhovém Štěpánově nejpozději do pátku 9. ledna 2008. Do slosování budou zařazeni všichni, kteří správně odpoví alespoň na 9 otázek. Odměna výherci bude předána osobně redaktorem Zpravodaje Štěpánovska. Těšíme se na Vaše odpovědi.

Co se říká: Trvá minutu všimnout si někoho zvláštního, potřebuješ hodinu, aby sis ho vážil, den k tomu, abys ho miloval, ale potřebuješ celý život na to, abys na něj zapomněl.

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 19

Rozsvícené jedlí

Čí v té jedli zelené se chví to srdce as, z těch stříbrných světel ticha, jež plují temnou zelení jak lodi a jichž jas tak pohasínavě vzdychá? V tom každém světle dobrý anděl převáží se z tajnotajných dálí… Všichni se tlačí, horlivě si překáží, plamínky jeho chválí. Ježíši, jedli tu mé lásky obtížil hlad v triumfu zatajeném… Má duše poslouchá, chce dnes jen rozdávat tvým přesvatým jménem.

Antonín Sova 26.2.1864 – 16.8.1928

Vánoce znamenají ♦

♦

♦ ♦ ♦

Setkání s láskou Boží, která v dítěti Ježíši přišla na svět. S láskou, která je nabízena celému lidstvu, která se ale ani jedinému člověku nevnucuje. S láskou, která otevírá dveře víry, ale nemá žádné donucovací prostředky, kterými by zlé lidi donutila jednat dobře. Ježíš se narodil také pro tebe - ať jsi kdokoliv. Starý či mladý, šťastný nebo nešťastný, úspěšný nebo neúspěšný. Narodil se pro tebe a k tobě chce také přijít. Chce přijít, aby ti ukázal naději, která nezávisí na tvých schopnostech, výhrách či prohrách. Chce přijít, aby ti otevřel cestu k bohatství, které není závislé na tvých úspěších, ani na míře inflace. Chce přijít, aby ti ukázal, že ti může být odpuštěno a že i ty můžeš dojít naplněného života... Boží Syn se stal jedním z nás. Takto k nám Bůh přichází, aby o sobě promlouval a ukazoval nám cestu, po níž k němu můžeme dojít. Bůh není někde daleko, vzdálený. On je mezi námi a s námi. Bůh přišel viditelně na tento svět jako bezmocné dítě,

Prosinec 2008

dýchal náš vzduch, nosil naše oblečení, jedl naše jídla. Stal se bratrem všech lidí a nyní klepe i na dveře tvého srdce. Touží se s tebou setkat. Z internetu

Než půjdete na půlnoční: Žalm 145 Bible, ekumenický překlad

Chvalozpěv Davidův

Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. Po všechny dny ti chci dobrořečit a tvé jméno chválit navěky a navždy. Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem, hlásají tvé bohatýrské činy. Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech. Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti. Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost, budou jásat, jak jsi spravedlivý. Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný. Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí, ať hovoří o tvém slavném kralování, ať promluví o tvé bohatýrské síle, aby lidem uváděli ve známost tvé bohatýrské činy a slávu a důstojnost království tvého. Tvoje království je království všech věků, tvoje vláda přečká všechna pokolení. Ve všech svých slovech je Hospodin věrný, je svatý ve všech svých skutcích. Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je. Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje. Z mých úst zazní chvála Hospodinu, jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo navěky a navždy. a w

Strana 20

Zpravodaj Štěpánovska

Bohoslužby o svátcích Římskokatolická církev

Kostel sv. Bartoloměje Trhový Štěpánov

Prosinec 2008

Církev bratrská Trhový Štěpánov - modlitebna, Dubějovická 50

4. adventní neděle 21.12.2008 08,30 pravidelná mše svatá

4. adventní neděle 21.12.2008 09.30 bohoslužba s pravidelným programem

Středa 24.12.2008 Štědrý den 24.00 půlnoční mše svatá

Čtvrtek 25.12.2008 Hod Boží vánoční 09.30 sváteční bohoslužba s pravidelným programem

Čtvrtek 25.12.2008 Hod Boží vánoční 08.30 pravidelná mše svatá

Neděle 28.12.2008 09.30 bohoslužba s pravidelným programem

Pátek 26.12.2008 sv. Štěpána 08.30 pravidelná mše svatá

Středa 31.12.2008 15.00 Bohoslužba na ukončení roku s programem

Neděle 28.12.2008 08.30 pravidelná mše svatá

Čtvrtek 1.1.2009 09.30 novoroční bohoslužba s pravidelným programem

Středa 31.12.2008 poslední den roku 2008 16.00 Slavnost na ukončení roku

Církev bratrská Vlašim

Nový rok čtvrtek 1.1.2009 08.30 pravidelná mše svatá

4. adventní neděle 21.12.2008 10.00 bohoslužba s dětskou slavností ve Spolkovém domě na Palackého nám. 7

Kaple sv. Václava Kladruby

Pátek 26.12.2008 sv. Štěpána 10.00 vánoční ekumenická bohoslužba v Podblanickém muzeu Vlašim – zámek

Neděle 28.12.2008 10.30 mše svatá

Kaple sv. Jana Nepomuckého Chlum 4. adventní neděle 21.12.2008 10.30 mše svatá

Kostel sv. Petra a Pavla Zdislavice 4. adventní neděle 21.12.2008 08.00 pravidelná mše svatá Středa 24.12.2008 Štědrý den 24.00 půlnoční mše svatá Čtvrtek 25.12.2008 Hod Boží vánoční 08.00 pravidelná mše svatá Pátek 26.12.2008 sv. Štěpána 08.00 pravidelná mše svatá Neděle 28.12.2008 08.00 pravidelná mše svatá Středa 31.12.2008 poslední den roku 2008 16.00 Slavnost na ukončení roku Nový rok čtvrtek 1.1.2009 08.00 pravidelná mše svatá

Omluva redaktora

Korektury říjnového vydání provedli dva lidé. Přesto se stalo, že jejich pozornosti unikly některé skutečnosti. Pod článkem „Jaká byla Předsedova holina 2008“ chybí jméno autorky, je jí paní Ivana Voslářová. „Nové plynové topení v Sokolovně“ fotografoval František Skalický, fotografie k článku „EKOSO není…“ jsou od autora článku pana Jiřího Lachmana. Pan Josef Korn pořídil fotografie k článkům „Vzpomínka na prázdniny“ a „Větrná smršť.“ Ve Společenské kronice není uvedeno příjmení manželů Paťhových, kde jsou s dcerou Magdalénou. Všem jmenovaným se omlouvám za nedopatření a děkuji za laskavost a prominutí. Jaromír Vlček

Modrý kontejner

Na Náměstí pod autobusovou čekárnou a Pod Pasekou u hřiště se objevily nové plastové kontejnery na tříděný odpad. Mají modrou barvu a jsou určeny pro odkládání nepotřebných výrobků z papíru. Patří do nich noviny, časopisy, reklamní letáky, obaly, sešity, kartony, krabice (pro úsporu místa prosíme rozložit) a ostatní. Nesmí se vhazovat papír zamaštěný nebo znečištěný. Apelujeme na uvědomělost našich občanů a doufáme, že budou i nadále třídit odpad, abychom naše životní prostředí zatěžovali co nejméně. Děkujeme Vám.

Strana 21

Zpravodaj Štěpánovska

Prosinec 2008

MUZEUM ŠTĚPÁNOVSKA Vás zve na prodejní vánoční

výstavu keramiky Majky Blažejové v Trhovém Štěpánově Výstava potrvá od neděle 14.12. do neděle 21.12. 2008 Otevřeno denně od 9-16 hodin

Vernisáž zahájí skupina Diogenes v sobotu 13.12. v 15.00 hodin

Orientální tanec – nabídka výuky

Tento tanec je určen pro ženy a dívky, které se chtějí cítit lépe ve svém těle. Je doporučován jako mimořádně vhodná terapeutická metoda pro typicky ženské fyzické a psychické potíže. Informace: ♦ Michaela Havelková, telefon 737 68 58 67, e-mail: [email protected] ♦ Městská knihovna, Sokolská 23, 257 63 Trhový Štěpánov, telefon: 317 851 638

Autoři a spolupracovníci prosincového čísla: Brzoň Jakub, Hulice - Prof. Dr. Čemus Richard, SJ, Itálie, Řím - David, král izraelský, (in memoriam, z Bible) - Drahošová Hana, Keblov - Formanová Tonuška, Praha – Mgr. Früblingová Hana - Hejzlar Jakub, Zdislavice (počítačová úprava Ikony Vánoc) - Heřman Jan - Heryán Ladislav, Praha - Internet - Kašper Jan, Brandýs nad Labem (překlad povídky Malý anděl) - Kott Jiří - P. Martiška Marek (bohoslužby o svátcích) – Lukl Jan (bohoslužby CB Vlašim) - Ing. Nekvasil Václav - Pacovská Františka – Nová Jitka - Mgr. Ing. Podhadská Hana - Polivková Olga - Renč Václav - Senková Zita, MF DNES (Tichá noc) - Sova Antonín - Svobodová Drahomíra, Vlašim (ilustrace k povídkám) - Šrámek Fráňa - Tomaides Josef - Vlček Jaromír Vlčková Dáša, Nový Jičín – Vojtová Marie (fotografie z Dubějovic) - Ing.Vošický Antonín - Werner Reiser, Německo (povídka Malý anděl).

Strana 22

Zpravodaj Štěpánovska

Společenská kronika 17.11. – Viktorie Brožová, Trhový Štěpánov

93 let

18.11. – Miloslava Mejšnerová, Dubějovice, ve věku 80 let

Vzpomínáme na naše milé zesnulé

Životní jubilea 04.12. 2008 – Václav Čermák, Trhový Štěpánov 70 let 08.12. 2008 – Marie Vinšová, Dubějovice

80 let

09.12. 2008 – Břetislav Filip, Dubějovice

60 let

09.12. 2008 – Miloslav Votruba ml., Trhový Štěpánov 50 let 10.12. 2008 – Marie Hotovcová, Trhový Štěpánov 81 let 14.12. 2008 – Jiřina Hospergrová, Trhový Štěpánov 86 let 14.12. 2008 – Jaroslav Forman, Trhový Štěpánov 75 let 84 let

20.12. 2008 – Helena Kopecká, Trhový Štěpánov 50 let 21.12. 2008 – Jiřina Jakoubková, Střechov

12.11. – Jaromír Mirovský, Střechov, ve věku

22.11. – Miloslava Vávrová, Trhový Štěpánov, ve věku 63 let

Narodili se

19.12. 2008 – Pavel Kaleta, Trhový Štěpánov

Prosinec 2008

84 let

23.11. 2008 – Jaromír Hospergr, Trhový Štěpánov 251 65 let 27.12. 2008 – Anna Peroutková, Sedmpány

91 let

28.12. 2008 – Marie Veselá, Trhový Štěpánov

60 let

30.12. 2008 – Božena Kamarýtová, Sedmpány

88 let

03.01. 2009 – Jaroslav Šesták, Trhový Štěpánov 89 let 07.01. 2009 – Zdeňka Filipová, Dubějovice

88 let

15.01. 2009 – Ladislav Holada, Sedmpány

86 let

16.01. 2009 – Anežka Chvojková, Trhový Štěpánov 81 let

Před 4 lety, 29. listopadu 2004 – odešla z našeho středu paní Zdeňka Kořínková z Dalkovic. Vzpomínáme na ni s vděčností za její lásku i na vše, co jsme s ní mohli prožít. Václav Kořínek s rodinou

Vzpomeňte si prosím s námi, že 6.12. 2008 tomu bylo již pět let, co nám navždy odešla naše maminka, dcera, manželka a sestra, paní Jitka Musilová, rozená Tomaidesová. Moc nám všem, Jitko, scházíš. Tvůj úsměv i optimismus, Tvé pilné ruce i pohlazení. Nezbývá nic než zahánět smutek vděčnými vzpomínkami. Rodina Tomaidesova a Musilova

„Každý z nás má někoho, kdo pro něho znamená celý svět, o to horší je ztratit ho a uchovávat jen ve vzpomínkách.“

Dne 25.1. 2009 uplyne jeden smutný rok ode dne, kdy nás navždy opustil náš milovaný Péťa Přenosil. Kdo jste ho znali, věnujte mu prosím malou vzpomínku. S láskou vzpomíná rodina, kamarádi z Nesměřic, Prahy, Mladé Boleslavi, spoluhráči – hokejisti.

21.01. 2009 – Josef Tomaides, Trhový Štěpánov 75 let 21.01. 2009 – Antonín Horák, Dubějovice

65 let

30.01. 2009 – Jaroslav John, Trhový Štěpánov

83 let

Sňatek uzavřeli 08.11. – Štěpánka Uhlířová, Trhový Štěpánov a Miroslav Zeman, Odlochovice

Navždy odešli: 18.10. – František Kopecký, Dalkovice, ve věku 73 let 12.11. – Antonín Šamša, Trhový Štěpánov, ve věku 80 let

Fotografie Petr Přenosil

Zpravodaj Štěpánovska - informační a kulturní dvouměsíčník vydává Město Trhový Štěpánov pro Město Trhový Štěpánov a obce Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu. Vychází pravidelně každý sudý měsíc. Povoluje Městský úřad tamtéž. Registrační číslo MK ČR E 10766. Adresa redakce: Dubějovická 269, 257 63 Trhový Štěpánov. Internetové stránky: www.trhovystepanov.cz. Elektronická adresa: mesto@trhovystepanov. cz. Řídí redakční rada: Mgr. Hana Früblingová, Olga Polivková, Marie Vojtová, Josef Korn, František Skalický – fotograf, Josef Tomaides - místostarosta a Jaromír Vlček – odpovědný redaktor. Logo: © Bc. David Korn. Za obsah příspěvků odpovídají autoři, nepodepsané články netiskneme. Názor redakční rady nemusí být shodný s názorem autora. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Příspěvky přijímáme psané ručně i na psacím stroji, pokud píšete na počítači, přiložte disketu ve formátu Word. Tiskne Sellier & Bellot, a.s., Vlašim. Náklad 600 ks. Cena 1 výtisku 5,- Kč. Uzávěrka dne 27.11. 2008. Předáno do tiskárny 1.12. 2008. Další číslo vyjde v únoru 2009. Uzávěrka únorového vydání bude 28. ledna 2009.