Epigrafické památky Jihomoravského muzea ve Znojmě do roku 1900

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví

Epigrafické památky Jihomoravského muzea ve Znojmě do roku 1900

BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Klára Havlíková

Vedoucí práce: doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr. 2015

"Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Epigrafické památky Jihomoravského muzea ve Znojmě do roku 1900 zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, jsou citovány v poznámkách pod čarou a jsou také uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."

……………………………………

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní doc. PhDr. Heleně Krmíčkové, Dr. za vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat Jihomoravskému muzeu ve Znojmě za moţnost zpracování jejich sbírek a to především panu Jaroslavu Frecerovi, který mi byl při mé práci velice nápomocný. A v neposlední řadě velký dík patří mým přátelům, kteří mě v mé práci podporovali.

Obsah Úvod ............................................................................................................... 5 1. Historie města Znojma ............................................................................ 6 2. Historie Jihomoravského muzea ve Znojmě ........................................... 9 3. Epigrafika, struktura katalogu a systém zpracování katalogových záznamů ............................................................................................................ 16 3.1. Třídění epigrafického materiálu ....................................................................................... 17 3.2. Struktura katalogu ............................................................................................................ 17

4. Katalog .................................................................................................. 19 4.1. Lapidárium ...................................................................................................................... 19 4.2. Lapidárim – přírůstky ...................................................................................................... 50

5. Rejstříky ................................................................................................ 59 5.1. Nositelé nápisů ................................................................................................................. 59 5.2. Lokalizace ........................................................................................................................ 59 5.3. Jazyk ................................................................................................................................ 60 5.4. Písmo ............................................................................................................................... 60 5.5. Fotografická příloha – rejstřík.......................................................................................... 60

6. Závěr ...................................................................................................... 62 7. Literatura a jiné zdroje........................................................................... 64 7.1. Literatura .......................................................................................................................... 64 7.2. Internetové zdroje ............................................................................................................ 64

Úvod Cílem mé bakalářské práce je nahlédnutí do expozic a depozitářů Jihomoravského muzea ve Znojmě a přiblíţení epigrafických památek, které se zde nacházejí, datovaných do roku 1900. V následujících kapitolách bych ráda představila město Znojmo (především jeho historii) a také vývoj jiţ zmíněného Jihomoravského muzea ve Znojmě. Dále se pak věnuji zásadám popisu epigrafických památek a popisu epigrafiky samotné. Mým opěrným bodem při zpracování epigrafických památek byly práce Miroslava Flodra a Jiřího Roháčka zabývající se stanovenými zásadami. Nejdůleţitější kapitolou mé práce je samozřejmě katalog, který obsahuje celkem 47 záznamů. Prvních 39 záznamů patří mezi jiţ zinventarizované památky a zbylých 8 jsou přírůstky, na které inventarizace teprve čeká. Všechny tyto památky bohuţel neobsahují ţádné prameny ani literaturu, ze které by bylo moţné čerpat. Byl mi ale pracovníkem muzea, panem Jaroslavem Frecerem, zpřístupněna evidence sbírky lapidária a databáze Demus, ve které jsou tyto památky zapsány. Informací ani z tohoto systému však nebylo mnoho. Pro lepší orientaci jsou na konci práce uvedeny rejstříky. A na úplném koci je uvedena literatura a zdroje, ze kterých jsem čerpala.Fotografická příloha je přiloţena na CD.

5

1. Historie města Znojma Příznivá poloha, na které se dnešní město Znojmo nachází, byla svědkem osídlení jiţ ve starším paleolitu. To dokazují i jisté archeologické nálezy. Od příchodu Slovanů pak toto území bylo osídleno nepřetrţitě.1 Celá oblast Znojemska se stala součástí Sámovy říše. V 9. století zde bylo zbudováno Hradiště. Byla to vyvýšená pevnost, jeţ byla součástí Velkomoravské říše. Po rozpadu Velké Moravy se přibliţně v polovině 11. století objevila feudální kníţectví (někdy i dost rozsáhlá). Bylo to díky reorganizaci kníţetem Břetislavem, který rozdělil Moravu mezi své syny na tři údělná kníţectví. Tzv. „Znojemská země“ potřebovala nové správní i duchovní centrum, a tak byl na protějším ostrohu zbudován nový avšak daleko menší hrad. Měl naštěstí mnohem výhodnější strategickou pozici a díky tomu nebylo zapotřebí tak velkého vojska na obranu jako dříve v Hradišti. Na tomto sídle znojemských Přemyslovců zbudovali velko-farní kostel – rotundu Panny Marie a sv. Kateřiny, která byla v roce 1134 přestavena a uvnitř nově vyzdobena freskami.2 Fresky obsahově ztvárňují malby dvou vzájemně propojených částí., část s ideologií duchovní, křesťanskou a část světskou, politickou.3 Nejstarší písemná zmínka o Znojmě pochází z roku 1048.4 Jiţ ve 12. století se kolem hradu rozprostíralo sídliště s trţištěm. Dále se zde na tomto románském sídlišti nacházely i dva kostely. Král Přemysl Otakar I. Toto sídliště v roce 1226 povýšil na královské město. Bylo největší pevností na jihu Přemyslovského státu a dokonce se osvědčilo při mnohém obléhání. Také král Přemysl Otakar II. hodně přispěl k vzestupu a rozvoji města, dále pak rozšířil jeho práva. Po své smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 byl sedmnáct let pochován v kryptě minoritského kláštera. Ty byly roku 1296 slavnostně převezeny do Prahy. Před nástupem Jana Lucemburského na český trůn 1

Do znojemské kotliny člověka přivedla především půda velice vhodná pro pěstování mnoha

plodin a povodí řeky Dyje, která touto oblastí protékala. 2

Zobrazují i nejstarší českou pověst o Přemyslu Oráči, který byl povolán na kníţecí stolec

3

DVOŘÁKOVÁ, Kateřina: Rotunda svaté Kateřiny. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve

Znojmě, 2012, str. 38 4

Zmíněno v listině, jíţ kníţe Břetislav zaloţil probošství v Rajhradě. 6

Znojmo značně trpělo rakouskými útoky, které způsobily boje o trůn po vymření Přemyslovců v roce 1306. Roku 1308 se Habsburkové zřekli nároku na trůn a dva roky po té na něj dosedl právě Jan Lucemburský. Za jeho vlády byly městu uděleny mnohé výsady a práva. Bohuţel občas kdyţ přijel na návštěvu do města, přihodilo se nějaké neštěstí. Příkladem toho byla například roku 1335 svatba jeho nejmladší dcery Anny a arcivévody Oty Habsburského, kdy při oslavě vznikl poţár a hrad i s téměř polovinou města vyhořel. Za jeho syna krále Karla IV., mohli Znojemští vinaři prodávat svá vína ve všech zemích koruny české.5 Zikmund a Václav, synové Karla IV., spolu vedli spor. Zikmund se spojil s markrabětem Joštem, markrabětem Vilémem a vévodou Albrechtem. Vytvořili tajný spolek a spojili se proti Václavovi. Město Znojmo ale v tomto sporu stálo na straně českého krále Václava IV. a roku 1404 se uhájilo proti vojskům Zikmunda a vévody Albrechta. Během husitských válek se Znojemští přidali ke katolíkům. Hlavní představitelé husitů ve Znojmě se pokusili o povstání, ale to bylo tvrdě potlačeno a oni skončili v plamenech. Za konec husitské éry ve Znojmě byla povaţována smrt Zikmunda Lucemburského v roce 1437. A tím také vymřela lucemburská dynastie v tomto městě. Po nástupu Jiřího z Poděbrad, který se na trůn dostal po velice krátké vládě Ladislava Pohrobka, se moravská šlechta zdráhala Jiřího z Poděbrad přijmout. Musel se tedy na Moravu vypravit sám, aby je donutil přijmout ho za českého krále. Nakonec byl přeslavně uvítán, díky vítězství umírněné strany. Roku 1462 mohlo město s povolením Jiřího z Poděbrad razit své vlastní mince se znakem města. Tím byla znojemská orlice a jako vylepšení měla na prsou písmeno Z. V roce 1523 městu potvrdil jeho práva král Ludvík Jagelonský. Neřídilo se jimi jen samotné Znojmo, ale i další města a městečka v blízkém okolí. Tyto práva byla sepsána v Kodexu městských práv, který je uloţený v archivu ve znojemském archivu. V šestnáctém století Znojmo vzkvétalo a proţívalo zlaté časy. Po bitvě na Bílé hoře nastaly pro město zlé časy. Bylo dvakrát obsazeno Švédy a při obléhání přišlo o ţivot díky válečným útrapám a moru několik tisíc obyvatel. Roku

5

Prodávat ho mohli ve všech městech kromě Prahy. 7

1645 došlo ke třetímu obsazení města Švédy, coţ bylo vrcholem válečných útrap. Obyvatelstvo města kleslo o polovinu. Josefínské reformy roku 1784 přinesly zrušení několika klášterů a počátky manufakturní výroby. Konec osmnáctého století a počátek století devatenáctého byl ve znamení Napoleonských válek. Roku 1805 dokonce Napoleonovo vojsko prošlo Znojmem, kdyţ táhlo na Slavkov, kde se konala ona slavná bitva. Znojmo trpělo i za rakousko-pruské války roku 1866. po poráţce Francie roku 1871 se objevují české spolky. Prvním z nich byl spolek Beseda, který byl zaloţen Janem Vlkem. Tento rozvoj byl přerušen aţ německou okupací. Po mnichovské dohodě bylo Znojmo odtrţeno a stalo se součástí Sudet. Město bylo osvobozeno aţ poslední den války 8. května 1945. Roku 1971 se stalo historické jádro města památkovou rezervací.

8

2. Historie Jihomoravského muzea ve Znojmě Za vznik muzea je povaţován rok 1878. Okamţitě po schválení návrhu se začalo se sbíráním jednotlivých cenných předmětů. Občané znojemského okresu byly vyzváni k věnování či alespoň zapůjčení předmětů do právě vznikajících sbírek. Dary se začaly hromadit na začátku roku 1879. V následujících měsících se aţ do nabytí vlastních prostor měly pořádat alespoň příleţitostné výstavy. Muzeum mělo tehdy tři oddělení: přírodovědecké, uměleckých a řemeslných výrobků a archeologie. První výstava se konala v prostorách šesti místností zeměbraneckého velitelství v kasárnách na znojemském hradě.6 I přes to, ţe výstavu navštívilo nemálo zájemců a velké mnoţství exponátů se prodalo, skončila výstava finančním ztrátou. Po výstavě se sbírky muzea začaly rozšiřovat a nastal problém, kam všechny exponáty umístit. V následujících letech se moţnosti umístění exponátů značně rozšířilo, ale stále nestačilo narůstajícímu mnoţství. V lednu roku 1883 byly muzeu přenechány dvě místnosti v tzv. Goltzově domě. I přes nesmírnou snahu pracovníků muzea, byla expozice otevřena aţ v únoru 1885. Avšak ani Goltzův dům nebyl pro výstavy ideální. V roce 1888 získalo muzeum velkou místnost v nové škole Františka Josefa, kam se muzeum přestěhovalo po ukončení sezóny v říjnu téhoţ roku. Sbírky byly ale zpřístupněny aţ v květnu roku následujícího. Ale ani tyto prostory nebyly dostačující. Občané proto usilovali o předání hradu muzeu. V roce 1901 bylo muzeum dočasně uzavřeno z důvodu reorganizace sbírek. Získání druhé místnosti pro přírodovědecké sbírky v tzv. Heiferově domě bylo pro muzeum velkým přínosem. Bohuţel ne nadlouho, jelikoţ ruku 1908 bylo do této budovy nastěhováno dívčí lyceum. Přírodovědecké sbírky proto museli na čas umístit do beden. Nakonec se muzeum přeci jen dočkalo přestěhování na hrad. Své exponáty mohlo umístit do dvou místností vlevo od vstupního sálu. O toto umístění se nejvíce zaslouţil kustod Antonín Vrbka. K otevření došlo 3. července 1910. Roku 1914 se kuratorium snaţilo o rozšíření místností na hradě. K tomu ale nedošlo a během první světové války není o muzeu ţádných zmínek.

6

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání : sborník ke 130. výročí zalo-

žení. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2008, str. 6. ISBN 978-80-86974-03-3. 9

O znovuotevření bylo rozhodnuto v dubnu 1919. Ve Znojmě došlo ke změně politické situace, která měla za následek i reorganizaci muzejních sbírek. Zvaţovalo se o přeměně na krajinské muzeum s působností pro celou jiţní Moravu. Při prvních volbách v roce 1920 jasně zvítězili Češi, coţ následně přispělo k rozkvětu města. Česká většina jevila zájem o kulturu, na rozdíl od svých německých předchůdců. Celý hrad i s rotundou sv. Kateřiny byl přenechán muzeu. Stejného roku však bylo uzavřeno, protoţe konstrukce stropu ve vstupním sále byla značně porušená. Muzeum bylo zavřeno aţ do roku 1922. Významným rokem byl pro muzeum rok 1926. Uplynulo 700 let od doby, kdy král Přemysl Otakar I. Povýšil Znojmo na královské město. Oslavy se však konaly aţ následující rok, kdy byla uspořádána velká jubilejní krajinská výstava.7 V prvním patře hradu byly místnosti jiţ připraveny k umístění sbírek a došlo i k opravě stropu ve vstupním sále. Výstava byla zahájena 7. srpna 1927. Čtyři roky na to, přesněji 19. července 1931, bylo znojemské muzeum přejmenováno na Jihomoravské krajinské muzeum. S Mnichovem a následnou okupací bylo nutné památky uschovat, aby nedošlo k jejich poničení vojáky. Po domluvě s Moravským zemským muzeem byly památky převezeny do Brna, odkud byly chvíli po tom berlínskou komisí převezeny zpět do Znojma. Okupace samozřejmě nepřinesla muzeu nic dobrého. Rotunda byla aţ do konce války uzavřena, ţidovské kulturní statky zajistilo Gestapo, některé kovové předměty musely být odevzdány k vojenským účelům apod. Ke konci druhé světové války, kdy se blíţil pád Třetí říše, raději uloţili nejvzácnější předměty ve sklepě na radnici, aby byly chráněny před případnými nálety. Ty se Znojmu bohuţel nevyhnuly, a na samém konci války bylo zasaţeno spojenci. Vzhledem k umístění dvou německých protiletadlových děl, byl zasaţen i hrad, na kterém byly umístěny. Exponáty aţ na výjimky neutrpěly váţnější škody. Během náletů byla poničena střecha a vyraţeno mnoho oken, jak na hradě, tak i na rotundě. Ty bylo nutné v co nejkratší době opravit, aby nedošlo k ještě většímu poškození. Následovala rekonstrukce interiérů (restaurace fresek, soch, obrazů atd.). První části, které byly po válce zpřístupněny, byly sály vpravo od vestibulu v roce 1946. 7

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání, str. 9

10

Těsně po válce muzeum obdrţelo nemalé mnoţství nových exponátů. Tyto předměty byly z části darovány a z části získány z majetku zabaveného při německé okupaci. V roce 1946 se i díky novým přírůstkům začal vytvářet nový inventář. Inventární záznamy dokládají to, ţe exponáty byly uloţeny ve dvou depozitních budovách. Byly to tři místnosti pod pravým křídlem hradu a tři místnosti bývalé jezuitské koleje (dnes Okresní archiv). Místa k umístění všech památek bylo nedostačující, a tak po schválení ţádosti o přenechání budovy bývalého minoritského kláštera se začalo s její realizací. Dále se roku 1946 začala opravovat a restaurovat rotunda sv. Kateřiny. Při podrobných průzkumech byl dokonce objeven i nápis s přesnou datací vzniku rotundy. V květnu 1947 bylo konečně „Vlastivědné muzeum královského města Znojma“ otevřeno pro veřejnost. V červenci téhoţ roku se se znojemské muzeum stalo členem Svazu českých muzeí.8 Muzeum byl otevřeno v dubnu 1949 a následujícího roku bylo rozhodnuto, ţe bude přístupné po celý rok. I rotunda sv. Kateřiny byla v listopadu téhoţ roku otevřena. A díky spolupráci s Filozofickou fakultou brněnské univerzity, která na nedalekém Hradišti započala s vykopávkami, se sbírky opět rozšířily. Roku 1949 byl také muzeu přidělen dům č. 11 na Masarykově náměstí. Prvořadým úkolem muzea do dalších let bylo upravit místnosti v minoritském klášteře a v budově č. 11 na Masarykově náměstí pro prezentaci sbírek. V letech 1951-1953 tedy dochází k přeinstalování části sbírek tehdejšího vlastivědného muzea ve Znojmě. Jeho historické oddělení mělo vyhrazeno prostory prvního patra minoritského kláštera, zatímco v prvním poschodí znojemského hradu byly umístěny přírodniny (prehistorie) a v jeho přízemí sbírky uměleckých a průmyslových předmětů. Obrazová galerie se přemístila do renesanční budovy na náměstí Míru (Masarykovo). V přízemí kláštera minoritů měly být po adaptaci umístěny depozitáře, studovna, výstavní a přednáškový sál a lapidárium se sbírkami církevního umění.9 V roce 1953 došlo k první státní reorganizaci československých muzeí. Muzeum v této době dostalo prozatimní název Okresní muzeum ve Znojmě a jiţ roku 1954 dochází k přejmenování na současné Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Dále pak se pokračovalo v přesunu sbírek a po8


9

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání, str. 13.

11

třebnému uspořádání v nových depozitářích kláštera. V tomto období dochází k rozsáhlé inventarizaci, která byla dokončena aţ v 70. letech. Muzeum se opět vzchopilo. Pod správu jihomoravského muzea 17. února 1965 přešlo Městské muzeum v Moravském Krumlově. Sbírky umístěné na místním moravskokrumlovském zámku netvořily stálou expozici a tak byly nakonec přeneseny do Kníţecího domu na náměstí. Rok 1968 přinesl muzeu 90. výročí od jeho vzniku a při této slavnostní příleţitosti bylo zaloţeno i nové přírodovědecké oddělení, které se postupem času stalo neoddělitelnou součástí muzea.10 Sedmdesátá léta jsou téţ obdobím oprav a restaurátorských prací na rotundě, v zahradě minoritského kláštera či na Domě umění. Dále pak dochází k úpravě pracoven a fasád i na dalších objektech. Opravením vnitřních prostor se zkvalitňují i laboratorní práce a rozšiřují se sbírky. Během roku 1971vzniklo oddělení fotoarchivu. Od 1. ledna 1972 pak dostalo muzeum do správy zámek Vranov nad Dyjí a hrad v Bítově.11 I zde dochází k rozsáhlým rekonstrukcím, coţ stálo muzeum hodně úsilí a finančních prostředků. Bohuţel však 1. ledna 1975 se tyto dva historické objekty znovu vrátily pod krajské středisko památkové péče v Brně. Jedním z významných počinů byla také pro celý region spolupráce filozofické fakulty dnešní Masarykovy univerzity a Jihomoravského muzea na archeologickém výzkumu v Těšeticích - Kyjovicích. V roce 1997 byly konečně dokončeny úpravy interiérů na hradě a byla otevřena nová expozice, kde byl k vidění dobový nábytek a další vybavení včetně obrazů, skla a porcelánu. Kromě jiného zde byla vystavena i archeologická část expozice a také lapidárium. V minoritském klášteře se nacházely sbírky zoologie, botaniky, geologie, archeologie Znojemska a tzv. černé řemeslo. Dům umění představoval sbírky znojemského umění, stejně tak byly připraveny místnosti pro výstavy. Roku 1978 se konaly výstavy k oslavě sta let od zaloţení muzea. Během následujícího roku pracoviště muzea v Moravském Krumlově zahájilo novou expozici „ Moravskokrumlovsko v pravěku aţ středověku“. 10


11


12

V dalších letech pak byly sbírky doplňovány a to především na hradě ve Znojmě, kde se připravovalo otevření expozice zoologie. Také se do správy Jihomoravského muzea 1. října 1982 dostal zájezdní hostinec z obce Vranovská ves. Hned záhy po koupi začal být opravován. Budova byla později vyuţita také jako depozitář. Oslava osvobození republiky byla roku 1984 zahájena otevřením nově opraveného Domu revolučních tradic a druţby, kde se pro veřejnost otevřela výstava novodobých dějin. Díky tomu se na znojemském hradě uvolnily další prostory pro úpravu dobových interiérů. Mezi léty 1986-1988 byly veškeré sbírky revidovány. V minoritském klášteře byly v letech 1985-1987 zbudovány veliké depozitáře, kde byl umístěn historický nábytek, sbírky geologie a dokumentace. Snahou bylo také rozšířit expozice, a proto byla roku 1986 otevřena v prostorách bývalé kaple minoritského kláštera expozice „ Zbraně Orientu“. Stejného roku byly uvolněny místnosti v 2. patře v Domě umění. Ty se opravily a byly zde vybudovány expozice starého umění. A na půdě Domu umění se zbudovaly depozitáře pro sbírky umění. Třináctý listopad 1985 byl ve znamení zahájení generálních oprav sýpky v Boskovštejně. Z té se postupem oprav stával opravdu krásný renesanční zámeček. Půdní prostory byly přetvořeny v depozitáře. Počátkem roku 1987 byla na muzeum převedena zřícenina hradu Cornštejna a velice poničený zámek v Uherčicích. Stejného roku se do vlastnictví muzea dostala i tzv. konírna pivovaru a prostranství pod rotundou. Následující rok se restaurovaly fresky v rotundě sv. Kateřiny. K rotundě měly připadnout pozemky po pivovaru, který měl být přesunut na jiţní předměstí. Zůstalo však pouze u projektu a samotnému přesunu nedošlo. Díky rekonstrukcím celé řady objektů se rozpočet muzea vyšplhal na 7 milionů korun. Práce na půdách hradu i nadále pokračovaly. Byl zahájen archeologický výzkum uvnitř i vně budovy rotundy sv. Kateřiny. Na začátku července roku 1988 pod správu muzea přešel znovu památník Prokopa Diviše. V tomtéţ roce, který byl pro muzeum jubilejní (muzeum slavilo 110 let od svého vzniku),

13

se k majetku Jihomoravského muzea připojily některé dosti významné plastiky a sousoší. Po sametové revoluci dochází ke spoustě změn. V Jihomoravském muzeu byla omezena činnost spojená s následnou údrţbou historických památkových objektů. Hned v roce 1990 došlo k zahájen í spolupráce s vědeckými institucemi v Rakousku, jeho hlavním městem Vídní a především se spolkovou zemí Dolní Rakousy, které jsou v pohraničí přirozenou styčnou kulturní a historickou oblastí se Znojemskem.12 Roku 1991 vyšel nový organizační systém. Následující rok bylo do správy místního městského úřadu přičleněno detašované pracoviště v Moravském Krumlově. Na podzim roku 1992 byla otevřena nová expozice v Domě umění (sbírka medailí Jana Tomáše Fischera). Počátkem dalšího roku čekalo muzeum náročné jednání s městským úřadem, který usiloval o vrácení všech historických objektů muzeem spravující. Bohuţel však přišlo o jiţ kompletně zrekonstruovaný zámeček v Boskovštejně, který byl navrácen pod správu obce. Dále byl převeden barokní dvůr ve Vranovské vsi. Muzeum se také snaţilo převést zámek v Uherčicích na jiného majitele, na jehoţ opravy nemělo dostatek finančních prostředků. Nakonec v roce 1996 se zadařilo a byl převeden na Památkový ústav v Brně. Na hradě se mezitím chystala nová expozice pojmenovaná „Z dějin Znojemska“. Realizace se sice malinko pozdrţela kvůli nedostatku finančních prostředků, ale nakonec byla mezi léty 1994-1995 postupně celá zpřístupněna. Nadále byly zpřístupňovány i další výstavy. Při třístém výročí od narození Prokopa Diviše muzeum přeinstalovalo tento významný památník. Po náročných opravách se veřejnosti opět otevřela rotunda sv. Kateřiny. Byl zde zaveden speciální reţim, který závisel na mikroklimatu uvnitř. I hrad Cornštejn byl konečně zpřístupněn. Dokonce zde začala fungovat i průvodcovská sluţba a také tu probíhal kulturní program „Léto na Cornštejně“. Spolu s rokem 1999 muzeum otevřelo studovnu pro badatele. Dále se dokončily práce na tzv. rajském dvoře, jeţ je součástí minoritského kláštera. Pro 12

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání, str. 21 14

ředitelství muzea, větší část odborných pracovišť byla zahájena přestavba bývalého klášterního špitálu. Vybudován zde byl i depozitář pro knihovnu a fotoarchiv. V květnu 2002 byla otevřena modernizovaná stálá expozice „Neţivá příroda Znojemska“. S rokem 2003 přešlo muzeum pod zřizovatelskou pravomoc Jihomoravského kraje, právní forma příspěvkové organizace však zůstala zachována.13 Rok 2006 pak přinesl otevření expozice „Ţivá příroda Znojemska“. Pro následující rok se významnou událostí stalo otevření expozice „Mince zemí Koruny české“. V roce 2008 muzeum oslavilo 130 let od jeho vzniku. Své expozice má i nadále rozmístěny v Domě umění, na hradě či minoritském klášteře. Dále pak má muzeum na starost Památník Prokopa Diviše a v sezóně bývá otevřena i zřícenina hradu Cornštejn. Ke stořicetiletému výročí byl vydán i sborník, ve kterém jsem nalezla spoustu cenných informací pro tuto kapitolu. Poslední důleţitou informací je přestěhování lapidária do Hnanic, které proběhlo v letošním roce.

13

Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání, str. 24 15

3. Epigrafika, struktura katalogu a systém zpracování katalogových záznamů Epigrafika jako vědní disciplína zabývající se nápisovým materiálem bývá tradičně zařazována mezi pomocné vědy historické. Základem tohoto názvu se stalo řecké slovo epigrafé. Pouze němčina si vytvořila název vlastní – Inschriftenkunde. Epigrafika je věda o nápisech, která se zabývá jejich zpřístupňováním a interpretací.14 Rozumějí se jí všechny texty, které byly ryty, tesány, odlévány, řezány, modelovány, páleny, či přímo malovány na nejrůznějších archeologických či jiných nepaleografických látkách.15 Vyloučeny jsou ty texty, které jsou předmětem studia jiných pomocných věd. Příkladem toho je třeba numismatiky, heraldika či sfragistika. Na našem území došlo k rozvoji této vědy aţ v 19. století, studuje ale nápisy především staršího data a to i z období starověku. Dělení této vědecké disciplíny je moţné provádět podle kulturních okruhů, navenek prezentovaných zejména písmem (epigrafika latinská, řecká, hebrejská, arabská, čínská atd.), a také podle chronologických vymezení (například v rámci latinské epigrafiky – antická, křesťanská, středověká a novověká).16 Pro sestavení epigrafického katalogu je vhodné vyuţít pravidel pro sestavování těchto katalogů, jejichţ autory jsou Miroslav Flodr a Jiří Roháček. Pro samotnou katalogizaci je nutná především současná lokalizace jednotlivých památek. To slouţí k evidenci zkoumané památky či předmětu. Není to samozřejmě jediný důleţitý aspekt k určení daného objektu. Dalšími nezbytnými údaji jsou například datace či samotný přepis textu, který nám mnohdy po jeho překladu usnadní další pátrání po vzniku této památky. V muzeích či jiných podobných institucích je kaţdému objektu přiděleno evidenční či inventární číslo. Proto je důleţité, aby v kaţdém katalogovém záznamu byl tento parametr uveden.

14

ROHÁČEK, Jiří: Epigrafika v památkové péči. Praha 2007, str. 8.

15

HLAVÁČEK, Ivan – KAŠPAR, Jaroslav – NOVÝ, Rostislav: Vademecum pomocných věd

historických. Jinočany 2002, str. 373 16

ROHÁČEK, J.: Epigrafika, str. 9 16

3.1.

Třídění epigrafického materiálu Ivan Hlaváček má pro lepší třídění a dělení jistý klíč. Nejčastější je dělení podle umístění, formy či funkce. Vymezit je tedy můţeme: A) Podle způsobu zhotovení: 1. tesáním či řezáním, 2. rytím, 3. odléváním, 4. malováním, 5. vnášením do omítek, 6. skládáním do mozaik, 7. psaním či škrábáním na zdech, 8. tkaním či vyšíváním. B) Z hlediska materiálu – látky: 1. kámen, 2. dřevo, 3. látky, 4. kov, 5. omítky a zdi, 6. opracovaná hlína, sklo aj. C) Podle primárního umístění: 1. budovy a stavby, 2. zvony, 3. terén, 4. mobiliář, 5. produkty uměleckého řemesla, 6. textový doprovod uměleckých děl, 7. nápisy literárního charakteru, které nebyly nikdy epigraficky realizovány. D) Podle obsahu: 1. literární, 2. historický, 3. právní, 4. doprovodné.17

3.2.

Struktura katalogu Jednotlivé katalogové záznamy jsou řazeny chronologicky a kromě vlastního přepisu obsahují i základní údaje k nápisu a nositeli na němţ je umístěn. Skládá se z několika částí: 1) Záhlaví Skládá se z čísla pořadového, lokalizace a datace. Vlevo uvádíme číslo pořadové, lokalizaci vepisujeme doprostřed a datum uvádíme vţdy vpravo. Jelikoţ je katalog řazen chronologicky, je první záznam ten nejstarší. Je-li nápis chronologicky nezařaditelný (není-li ho moţno datovat), uvádíme záznam na konec katalogu. Pokud jiţ nápis neexistuje, uvádíme za pořadovým číslem kříţek (+). Uprostřed záhlaví nalezneme základní lokalizaci a vpravo dataci. Známe-li datum pouze z jiných zdrojů, dáváme letopočet do závorek. 2) Vlastní katalogový záznam V této části uvádíme základní informace o nositeli a jeho základní popis (tvar, materiál aj.). Zde se nachází také informace o pozici a technice zhotovení nápisu, jeho velikost, velikost písma, druh písma a stav poškození. Dále pak přesnou lokalizaci, případně předchozí umístění. 3) Přepis textu 17

HLAVÁČEK, Ivan – KAŠPAR, Jaroslav – NOVÝ, Rostislav: Vademecum, str. 380-381 17

Pro přepis textu pouţíváme výhradně transliteraci. Tím zůstanou všechny zvláštnosti textu zachovány. Zachováváme střídání i velikosti písma. Text přepisujeme tučným písmem. Dále pouţíváme tyto pomocné znaky: (abc) rozvedení zkratek; […] přibliţný počet ztracených písmen; [---] přibliţný počet ztracených písmen, které nelze zjistit, chybící část nápisu; [abc] ztracený text, který lze doplnit podle kontextu; [abc]ª ztracený text, který lze doplnit podle jiného zdroje; [±5] přibliţný počet ztracených písmen; <…> úmyslně ponechané volné místo; dodatečně doplněný text; !

vykřičník;

/

konec řádku (pouţívá se v případě dlouhého řádku);

// přechod na další nápisové pole; = dvě čárky uprostřed řádku; : dvojtečka; ¯ zkracovací znaménko; dále pak tečka uprostřed řádku( · ) či na dolní lince ( . ), čárka na dolní lince( , ) anebo pomlčka( - ). 4) Poznámkový aparát V poznámkovém aparátu jsou uvedeny pod malými písmeny specifika textu (poškozená písmena či jiné specifické znaky). Těsně pod přepisem textu je pak citována literatura, ve které nápis nalezneme. Literatura, která pouze souvisí s danou památkou, nalezneme v poznámkách pod čarou opět s číselným označením. 5) Rejstříky 6) Přílohy - fotografické Vybrané fotografie se nachází na konci bakalářské práce. Ostatní fotografie

se

nachází

na

přiloţeném

CD.

18

4. Katalog Katalog je věnován lapidáriu Jihomoravského muzea ve Znojmě. Členěn je na dvě části. První jsou objekty lapidária jiţ zinventarizované (39) a druhou částí jsou nové přírůstky lapidária (8). Všechny informace uvedené v tomto katalogu, pochází z inetrního systému Jihomoravského muzea z databáze Demus.

4.1. Lapidárium 1

Expozice lapidária na znojemském hradě

po r. 1200

Reliéfní portrét muţe byl fragmentem výzdoby pozdně románské stavby v Louce. Velikost tohoto reliéfu je: v. 55cm : š. 45cm. portrét byl do tohoto kamene vytesán, bohuţel časem se odlomil celý nos.

Inventární číslo: La 173 Materiál: vápnitý pískovec Druh písma: kapitála Velikost písma: 7 cm Přepis:

MATEUS

2

Depozitář lapidária

1271

Tyto tři části portálu jsou uloţeny v depozitáři Jihomoravského muzea. Původním umístěním však byl klášter klarisek ve Znojmě. Všechny tři části portálu mají přibliţně stejnou velikost a to: v. 31 cm, š. 140 cm. Části A) a B) jsou tex19

tově prohozeny. Datum na třetí části (C) je silně poškozeno, ale je tam vyryto datum 1271.

Inventární číslo: La 17/1, 2, 3 Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála, arabské číslice; římské číslice Velikost písma: 7 cm Přepis:

A) II REXª FUND B) OTOCARUS C) VII ANNO 1271 ª Zde se nachází vyvýšený výstupek s květinou uprostřed. 3+

Expozice lapidária znojemského hradu

konec 15. stol

Reliéf s postavou muţe drţící stuhu s titulačním nápisem. Tento nápis se do dnešní doby bohuţel nezachoval a není ani znám z jiných zdrojů. Velikost tohoto reliéfu je: v. 93cm: š. 51,5cm. Inventární číslo: La 76 Materiál: vápnitý pískovec Druh písma: neznámý Velikost písma: 5 cm18 Přepis: jiţ neexistující

18

Velikost změřena dle pozůstatků náznaku písmen. 20

4


1500

Prostřední kámen z renesančního oblouku, který se původně nacházel ve Znojmě v Horní české ulici č. 6, měří: v. 95 cm, š. 35 cm.

Inventární číslo: La 72 Materiál: vápnitý pískovec Druh písma: kapitála; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 8 cm Přepis:

SIMANª

HÖCTL

1500 ª Zde se mezi slovy nachází renesanční štít.

5


1537

Tympanon v půlkruhové výseči, jeţ se nacházel Ve Znojmě ve staré mincovně, zobrazuje vy tesanou dvojici dvouocasých lvů, kteří drţí štít se znakem Znojma. Rozměry jsou následující: v. 64 cm, š. 140cm.

Inventární číslo: La 16 Materiál: litavský vápenec Druh písma: arabské číslice Velikost písma: 8 cm

21

Přepis:

1537

6


1543

Cechovní kámen znojemských řezníků byl původně umístěn na starých jatkách v antonínské ulici. Jsou na něm vyobrazeni řezníci, jak poráţí vola. Rozměry tohoto kamene: v. 115cm, š. 145cm. Inventární číslo: La 13 Materiál: litavský vápenec Druh písma: letopočet – arabské číslice; kapitála Velikost písma: 7 cm Přepis:

1543 I ♦ª B +ᵇ KSM ª Vyryt znak přibliţně tohoto tvaru. ᵇ Zde je vyrytý kříţek

7


1544

Tento fragment portálu se dříve nacházel ve Znojmě na Obrokové ulici. Tvoří ho stuha s vytesaným nápisem přepůlená na dvě části (A, B). Rozměry obou částí jsou přibliţně stejné, a to: v. 55 cm, š. 23,5 cm. Inventární číslo: La 102/1,2 Materiál: litavský vápenec Druh písma: A) kapitála B) kapitála; letopočet - arabské číslice Velikost písma: 7 cm 22

23

Přepis: A)

MATHIAS PIHª B)

ᵇLER 1544

ª Poslední písmeno přepůleno. Druhá část se nachází v části B. ᵇ První písmenno nekompletní. Přepsáno v části A.

8

Podzemní expozice Domu umění

1566

Reliéf se znakem zedníků má téměř čtvercový tvar o rozměrech v. 45 cm, š. 51 cm. Je na něm vyobrazen renesanční štít, v jehoţ středu je umístěno kladivo s lopatkou. Inventární číslo: La136 Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 5 cm Přepis:

Lª

Wᵇ 15 66

ª Písmeno ve štítu.

ᵇ Písmeno ve štítu. Letopočet je v tomto místě rozdělen štítem.

24

9


1577

Fragment renesančního portálu pochází ze Znojma z Kovářské ulice, domu č. 6. Horní část se nacházela nad vstupem do domu. Má trojúhelníkový tvar o rozměrech: v. 110 cm, š. 210 cm a jsou na ní dvě postavy drţící stuhu s letopočtem, pod nimi se nachází terčový či turnajový štít. Části B a C jsou bez nápisu. Inventární číslo: La 179/A, B, C Materiál: litavský vápenec Druh písma: arabské číslice Velikost písma: 6 cm Přepis:

1577

10


1672

Reliéf jezuitů s motivem hořícího srdce se nachází v oválu o rozměrech v. 97 cm, š. 87 cm. Přes celý reliéf je vytesán nápis „IHS“ a nahoře nad ním je z levé a pravé strany kříţe vyrytý letopočet. Kde se před tím nacházel, není známo. Inventární číslo: La 44 Materiál: vápnitý pískovec Druh písma: letopočet – arabské číslice; kapitála Velikost písma: letopočet - 7 cm; 50 cm

25

Přepis:

16ª72 IHS ª Letopočet je zde rozdělen kříţem.

11


1704

Náhrobek sv. Trojice je jiţ silně poškozený. Má ulomenou hlavu a odlomenou levou část kříţe. Text je vyryt na zadní straně tohoto náhrobku, zepředu je vytesán reliéf sv. Trojice. Původní umístění známo není. Text je německý, ale vzhledem ţe celý text je psán bez mezer19, působí zvláštním dojmem. Rozměry: v. 150 cm, š. 50cm. Inventární číslo: La 80 Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála – scriptura continua Velikost písma: 4 cm Přepis:

ALH[±2]PVHET [±5]BAHREFPAV [MAR]IATHERESIA LAIDTMEZEPIN PVRGEPESCHVECH MACHEPIIVNDGAST GEBINALHIERISTGE STOP[±1]ENDEN17MARZII 1704[±2]HRESALTER [±2] JAHR GOTTVER LEICHEI H[±1]EEWIGE 19

scriptua continua 26

RVEHEAMEN

12

Volně - chrámová zeď minoritského kláštera

1749

Socha sv. Františka Xaverského s jeho atributem se nachází při boční chrámové zdi minoritského kláštera ve Znojmě. Na podstavci je pak v kartuši vyrytý nápis. Celá socha i s podstavcem měří přibliţně 340 cm. Samotná kartuš pak měří: v. 40 cm, š. 37 cm. Socha byla zrestaurována v roce 2011. Inventární číslo: La 482 Materiál: mušlový vápenec Druh písma: kapitála Velikost písma: 4 cm20 Přepis:

XAVERIO IN DIA RUAªAªAPOSTOLO IGNATII FILIO EREXIT SOCIETAS IESU ª scriptura continua

20

Ke konci posledního řádku se písmena zmenšují. 27

13


1750

Náhrobek ve tvaru obelisku o velikosti: v. 130, š. 43 pochází ze starého hřbitova. Vyobrazeno je na něm plačící dítě zahalené v plachetce. Nápis je hodně poškozený. Horní část (A) není tak poškozená jako ta dolní (B), která je nečitelná úplně. Inventární číslo: La 9 Materiál: litavský vápenec Druh písma: humanistická minuskula; arabské číslice Velikost písma: 3 cm Přepis: A)

Aus den [±3] der Frau

Theresia Schilerin [±10] in Jahr 1704 [±2] 25 [±4] Alters

B)

14

nečitelná

Volně - chrámová zeď minoritského kláštera

2. třetina 18. stol.

Socha sv. Jana Nepomuckého se nachází při boční chrámové zdi minoritského kláštera. Na podstavci pod sochou je v kartuši umístěn samotný nápis a římsová hlavice. Výška sochy je 323 cm. Socha byla zrestaurována v roce 2012. Inventární číslo: La 483 Materiál: mušlový vápenec Druh písma: kapitála Velikost písma: 20 cm 28

Přepis:

IHS 15


1793

Fragment této desky s latinským nápisem je silně poškozen. Její rozměry jsou: v. 56 cm, š. 62 cm. Bohuţel není známo, odkud tato deska pochází. Text je z velké části poškozen, je z části nečitelný. Původně byl zvýrazněn červenou barvou. Inventární číslo: La 271 Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála; arabské číslice Velikost písma: 3 cm Přepis: SPECT DNLISIANAMICI[±1]ª DE ADAMOC H [±4]ARD SEX COM TRENCHI IR [±1]ARA TSAIANI [±1] ANNORUM HICO [±6] IN PACE OBIIT [±3] B[±2]A MDCCXCIII ª skriptura continua

16

Volně - schodiště Domu umění

18. stol.

Hlavice kašny ve tvaru šišky pochází ze znojemské kašny, která původně stávala na dolním náměstí. Na jejím nízkém podstavci je ze všech jeho čtyř stran vyrytý nápis. Datace je zde nejasná. Víme, ţe jde o 18. století, jiţ však není z nápisu známo, o který rok přesně jde. Tato část je bohuţel uštípnutá. Rozměry hlavice: v. 68 cm, š. 26 cm. 29

Inventární číslo: La 53 Materiál: nevápnitý pískovec Druh písma: letopočet – arabské číslice; kapitála Velikost písma: 6 cm Přepis:

A) 17 [_]ª 9 B) [±1] CC [±3] C) IN DICENS D) NOVAM ª Toto číslo je nejasné. Pravděpodobně se jedná o číslo devět nebo nulu.

17


1801

Empírový náhrobek pochází ze starého hřbitova. Nápis se nachází ve spodní části. Je z velké části poškozen a nedá se přečíst. V horní části jsou kněţské insignie a na vrcholu je lebka. Míry náhrobku: v. 139 cm, š. 50 cm. Text je velice poškozený, jde proto přečíst jen stěţí. Poslední dva řádky jsou nečitelné úplně. Inventární číslo: La 14 Materiál: litavský vápenec Druh písma: humanistická minuskula Velikost písma: 2,5 cm Přepis: Hier [±2] in dein Herr de[±2] [±2] [±4] zum o[±3] [±5] geboren von gemeinde sich dar gege[±1]ene Sellorg Mamilian Hannach S[±4]es Alters 53 Jahr gesªtorben den 16 Marzi 30

1801 [---]ᵇ ª dlouhé s ᵇ poslední dva řádky nečitelné 18


1801

Původním místem vzniku tohoto pamětního kamene, ve kterém je vyrytý německý nápis, je město Znojmo. Pochází z výrobny ledku, která stála na místě dnešního soudu. Rozměry této desky jsou. v. 100 cm, š. 55 cm.

Inventární číslo: La 41 Materiál: pískovec Druh písma: kapitála, arabské číslice; římské číslice Velikost písma: 6 cm Přepis:

K. K. AUTHO [±1] SIRTE SALI [±1] TER PLANTAGE 18 III 01 19+


1806

Náhrobek pochází ze starého hřbitova. V horní části se nachází plačící ţenská postava s lebkou. Po stranách se nachází přesýpací hodiny a zlomená hořící svíce. Text byl silně poškozený a bohuţel nečitelný. Rozměry náhrobku: v. 88 cm, š. 63 cm. Inventární číslo: La 11 Materiál: litavský vápenec 31

Druh písma: ? Velikost písma: 2 cm Přepis: nečitelný

20


1810

Empírový náhrobek je uloţený v depozitáři lapidária. V horní části náhrobku se nachází kříţ – Boţí oko. Pod ním je ovce na růţích a andělíček. Ve spodní části náhrobku je vyrytý německý nápis, který je však jiţ velice poškozený a dost obtíţně čitelný. Některé části textu nejsou čitelné vůbec. Rozměry náhrobku: v. 180 cm, š. 68 cm. Inventární číslo: La 73 Materiál: litavský vápenec Druh písma: fraktura Velikost písma: 2,5 cm Přepis: Herr Schiner[±4] gebri[±2]e Aeltern g[±8] [±2]chier [±3]torm [±8] die [±2] Alters Jahre [±4] den 21. May 1810 [---] du so [±4] Schonst der lieben [±3] h[±3] [---] er [±1]uhrsi zum Schanin von den licht [---]cht deine [±1]eute [±7] z[---] [---]ª ª poslední tři řádky nečitelné úplně

21


1810

Původní umístění této pamětní desky je klášter Louka. Je to pamětní deska hrdinů dobývání Monfalcone21 Hermana a Henzla. Pochází od jejich ţáků

21

1809. 32

z loucké akademie. Deska má rozměry: v. 142,5 cm, š. 86,5 cm. Nápis je vyrytý a pozlacený. Inventární číslo: La 57 Materiál: litografický vápenec Druh písma: kapitála Velikost písma: 2 cm Přepis: HELDEN DER VORZEIT GLEICH FIELEN ZWEY EDLE KRIEGER: HERRMANN UND HENSEL, _ IÜNGLINGE BEYDE, EINST ZOGLINGE DIESER ANSTALLT. _ FREYWILLIGE OPFER FÜR KAISER UND VATERLAND. EIN DENKMAHL BESCHLOSSEN DIE WAFFENBRUDER, NICHT DES KÜNSTERS RUHM_ DIE HEROISCHE THAT VEREWICEND NICHT TU DEN WOLKEN PRAHLEND GETHÜRMT, _ SEGENREICHER – DAURENDER. ZWEYEN KNABEN, SPROSSEN DER BEEUNDERNDEN GEFAEHRTEN, ÖFFENET DURCH GROSSEMÜTHIGE GABE, MIT EINHELLIGEM SINNE DARGEBRACHT, SICH DER STEILE PFAD ZUM RUHME, DESSEN GIPFEL IENE ERKUMMTEN. IÜNGLINGE! WO IHR SEYD, FANDEN DIE TODGEN EIHTTEN DAS LICHT, DAS ZUR HÖHE SIE FÜHRTE. 33

IHNEN STREBET NACH! ERREICHEN KÖNNT IHR SIE, ÜBERTREFEN – NICHT.

22


poč. 19. stol

Pamětní deska pochází z počátku 19. století, přesný letopočet vzniku však není znám. Původním umístěním byl klášter Louka. Je to pamětní deska hrdinů dobývání Monfalcone22 Hermana a Henzla, prvních důstojníků z Loucké akademie, padlých v roce 1809. Rozměry této desky: v. 143 cm, š. 87 cm. Písmo je vyryté a pozlacené. Inventární číslo: La 61 Materiál: litografický vápenec Druh písma: kapitála; římské číslice Velikost písma: 2,5 cm Přepis: IOHANN HERRMANN VON HERRMANNSDORF HAUPTMANN IM K: K: INGENIERU – CORPS GEBOREN ZU PRAG IN BÖHMEN DEN XXXª NOVEMBER MDCCLXXXI, GEBLIEBEN ZU PREIDL IN KAERNTHEN, DEN XVIIIª MAY MDCCCIX, UND FRIEDRICH HENSEL HAUPTMANNIM K: K: INGENIEUR – CORPS, 22

1809. 34

GEBOREN ZU KRONSTADT IN SIEBENBÜRGEN, DEN XIIIª AUGUST MDCCLXXXI, GEBLIEBEN ZU MALBORCHETTO IN KAERNTHEN, DEN XVIIª MAY MDCCCIX, BEYDE IN HELDENMÜTHIGER, SELBSTERBETENER VERTHEIDIGUNG UNVOLLENDTER SCHANZEN. GEGEN WILDERHOLT ABCESCHLAGENE ANGRIFFE EINES HUNDERTACH ÜBERLEGENEN FIENDES.

ª vloţeno = a nad těmito čárkami uprostřed slovo ten

23


1830

Pamětní kámen pochází ze Znojma z Trauznického mlýna. Je to pamětní kámen přestavby Trauznického mlýna, jehoţ majitelem byl pan Erlinger. Rozměry: v. 47 cm, š. 66 cm. Inventární číslo: La 70 Materiál: ţula Druh písma: humanistická minuskula; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 7,4 cm

35

Přepis:

Erbaut ANNªo 1830 Michael Erlinger ª Dvě obrácená N 24


1840

Reliéfní znak města Znojma. Je na něm vyobrazena orlice, která uprostřed hrudi nese písmeno Z. Kolem hlavy je vyryt letopočet. Rozměry tohoto znaku: v. 36,5 cm, š. 36,5 cm. Inventární číslo: La 47 Materiál: litevský vápenec Druh písma: letopočet – arabské číslice; kapitála Velikost písma: 8 cm Přepis:

18ª40 Zᵇ ª Letopočet je rozdělen hlavou orlice. ᵇ na hrudi orlice

25


1842

Pamětní mramorová deska má vyrytý nápis, který byl dříve pozlacený, ale dnes jiţ nacházíme jen zbytky této barvy. Rozměry: v. 88,5 cm, š. 57,5 cm. Není jiţ známo, odkud tato deska pochází. Inventární číslo: La 212 36

Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; datování – arabské číslice; jména – kapitála; humanistická kurzíva Velikost písma: 1. řádek – 3 cm; 2. - 13. řádek – 2,5 cm; 14. - 17. řádek – 2 cm Přepis:

Denkmal Kindlicher Liebe und Dankbarkeit Dem bürgerlichen Handelsmanne IOSEPH SAGAVE geb.ª den 23. Dezemb. 1781, gesᵇ

1842

und sᵇeiner Gattin VINCENTIA SAGAVE, geb.ª Löw, früher verehlichten Glasner, geb.ª

1775, gesª

1841

gesªetzt von VINCENZ, ANTON, ALEXANDER, BARBARA und ALOISIA GLASNER und MARIA SAGAVE Gelindert wird in Erdenthale Durch manchen Gram das Menschenherz Bis es verklart am ewgen Strahle.

37

Zur Seligkeit schwebt Limmeiwarts ª zkráceno slovo gebornen ᵇ dlouhé s zkrácení slova gestorben zkrácení slova September zkrácení slova November

26


1848

Horní část náhrobku plukovníka Kopala23 je zdobená kříţem. V dolní část náhrobku24 se nachází italský nápis, který je do mramoru vyrytý. Rozměry náhrobku: v. 150 cm, š. 68 cm. Původní místo vzniku je neznámé. Inventární číslo: La 21/A, B Materiál: mramor (A), vápenec (B) Druh písma: kapitála; arabské číslice Velikost písma: druhý řádek 4 cm, ostatní 2,5 cm Přepis: A

CARLO VON KOPAL NATO A SCHIDROWITZ MORAVIA IL 3. FEBRUARIO 1788 PATRIZIO DELLE LIBERE CITTA DI FIUME I BUCCARI ECC. ECC I.R. COLLONELO COMANDANTE IL X˚ BATAGLIONE G(C)ACCIATORI DI CAMPO EROE A S. LUCIA DI VERONA ED A VICENZA 23 24

21/A 21/B 38

FERITO SUI MONTE BERICO IL I_ E MORTO I_ VICENZA II. 17. GUIGNO 1818 ALL AMATISSIMO PADRE I FIOLI CARLO VITTORIA CITTORE ERNESTIA E ROBERTO RICONOSCENTI

27

Volně - před znojemským hradem

1848

Pamětní kámen s ozdobným reliéfem a vyrytým nápisem má tvar homole a nachází se volně nad mostem před znojemským hradem. Nahoře tohoto kamene je pětilistá růţice. Rozměry: v. 65 cm, š. 50 cm. Střed textu byl silně poškozen a je nečitelný. Inventární číslo: La 146 Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 4,5 cm Přepis:

P[±3]A 1868

28


1871

Fragment této náhrobní desky se dnes nachází v depozitáři lapidária Jihomoravského muzea ve Znojmě, odkud ale pochází, není známo. Má ušípnutý pravý roh a na levém boku jsou viditelné známky toho, ţe byl k něčemu přilepený. Rozměry desky: v. 58,5 cm, š. 59 cm

39

Inventární číslo: La 204 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; 3., 4. a 7. řádek - kapitála; humanistická kurzíva; arabské číslice Velikost písma: 1. řádek - 6 cm; 2. řádek – 2 cm 3. řádek – 4 cm 4. řádek – 5,5 cm 5. – 8. řádek – 2 cm Přepis:

Ruhe stätte des

THEODOR KEITREIBER geboren den 16. Juni 1850 gestorben den 1. Novemb.ª 1871

RUHE SANNT A. Junginckl. jun. ª Zkrácení slova November

29


1874

Náhrobní deska Josefa Wandrasche, se nyní nachází v depozitáři Jihomoravského muzea. Deska má ušítpnutý levý horní roh. Rozměry desky: v. 40 cm, š. 110 cm. Nápis je do desky vyrytý, ale jiţ ne úplně snadno čitelný. Inventární číslo: La 209

40

Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; datování – arabské číslice Velikost písma: druhý řádek 3,5 cm ostatní 2,5 cm Přepis:

Hier ruhe

Josef Wanrasch gevesner Bürgrmeisetr des Stadt Znaim Biller des Franz Josef orden gestorben den 7. September 1874 in seinem 70 Lebensjahre Tief Gelrai[±3] von seiner ihn innigheben den Gattin

30


1879

Fragment náhrobní desky je uloţený v depozitáři Jihomoravského muzea. Je to odlomená část náhrobku, který je zde také uloţen, ale pod jiným inventárním číslem25. Rozměry: v. 18 cm, š. 59 cm. Inventární číslo: La 201 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula Velikost písma: 3,5 cm Přepis:

25

La 205 41

Hier ruhe

31


1879

Fragment náhrobní desky je uloţený v depozitáři Jihomoravského muzea. Jedná se spodní část náhrobku, který je nahoře odlomený. Odlomená část se nachází pod inventárním číslem La 201. Nápis je do desky vyrytý a pozlacený. Rozměry: v. 65 cm, š. 59 cm. Inventární číslo: La 205 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; 3. – 4. řádek – kapitála; datování – arabské číslice; humanistická kurzíva Velikost písma: 1.- 3. řádek - 4 cm 4. řádek – 7 cm 5.- 7. řádek – 2,5 cm Přepis:

Ihnigst getrauert von allen Hinlerbliebenen ALOISED

HINKLMANN gebornen 1816 gestorben den 31. Mai 18 A.Junginckl

42

32


1880

Pamětní deska se nachází v depozitáři Jihomoravského muzea. O jejím původním umístění není zmínek. V levém dolním rohu je mírně odlomená. Nápis je do desky vyrytý a celá deska má rozměry: v. 57,5 cm, š. 55,5 cm Inventární číslo: La 213 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; humanistická kurzíva; 3. řádek – kapitála; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 1. - 2. řádek - 3,5 cm 3. řádek – 7 cm 4. – 5. řádek - 3,5 cm 6. – 8. řádek – 1,5 cm Přepis:

Zur Erinnerung an as Billere leiden u. sterben

JESU CHRISTI genidmel durch die Wohl thüler der Geminde Hödnitz

1880 Vereertiger Fr. Kočvara in Znaim

43

33


1882

Pamětní deska se nachází v depozitáři Jihomoravského muzea. Její původ je neznámý. Pravděpodobně k ní náleţela ještě levá půlka26, ta se ale nedochovala. Nápis je do desky vyrytý. Rozměry desky: v. 48 cm, š. 48. cm. Inventární číslo: La 307 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; letopočet – arabské číslice Velikost písma: 3,4 cm Přepis:

Bugeliaut in Jahre 1848 von Franz Erlinger Müller meister

34


1882

Náhrobní obdélníková deska je uloţena v depozitáři Jihomoravského muzea. Není známo, odkud pochází. Horní část je zaoblená a těsně nad textem je umístěn kříţ. Pravá část je poškozená, nápis tak není kompletní. Rozměry desky: v. 97 cm, š. 60 cm.

Inventární číslo: La 326 Materiál: mramor 26

Vlevo jsou vidět známky po odlomení. 44

Druh písma: humanistická minuskula; 2., 3., 5., 6., 9., 10. řádek – kapitála, arabské číslice Velikost písma: 1. – 2. a 4. – 5. řádek - 2,5 cm 3., 6. a 10. řádek – 5 cm 7. – 9. a 11. – 14. řádek – 2 cm Přepis:

Ruhe stätte DER FRAU

ANNA WIDL Privetiers Gattin HERR

IGNAZ WIDL Hausbesitzet in Znaim Zief betrauert von seiner Gattin ind Tochter DESSEN GATTIN FRAU

MARIA WIDL geb.ª Schwarz gestorben 1882 gewinden meiner leben unver gesslichen [---] [--]ᵇ Znaim ª zkráceno slovo gebornen ᵇ Pravděpodobně předloţka in.

45

35


1885

Náhrobní deska je uloţena v depozitáři Jihomoravského muzea. Není známo, odkud pochází. Nahoře je zaoblená a v oblouku těsně nad textem je umístěn kříţ. Vyrytý nápis byl dříve dle pozůstatků barvy pozlacený. Levý spodní roh je odlomený. Některá slova, která chybí, však bylo moţno doplnit dle kontextu. Rozměry desky: v. 85,5 cm, š. 55 cm

Inventární číslo: La 208 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula, kapitála, arabské číslice Velikost písma: 1. řádek – 2 cm 2. řádek – 4 cm 3. řádek – 7 cm 4. – 7. řádek – 3 cm Přepis:

hier ruhet Frau

THERESIA

SEYDL GEB. WODY [ges]ªtorben 12. December 1885 [in]ᵇ 73. Lebensjahre. R. I. P. ª doplněno dle kontextu ᵇ doplněno dle kontextu 46

36


1887

Náhrobní deska se nachází v depozitáři Jihomoravského muzea, bohuţel není známo odkud. Text je do mramoru vyrytý a kříţ spolu s příjmením Kreil ještě nesou známky zabarvení. Rozměry desky: v. 66. cm, š. 47,5 cm.

Inventární číslo: La 210 Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; 2. – 4. a 7. – 8. řádek – kapitála; datování – arabské číslice Velikost písma: 1. řádek – 3 cm 2. řádek – 3,5 cm 3. řádek – 4 cm 4. řádek – 6,5 cm 5. – 6. řádek - 2,5 cm 7. – 8. řádek – 3 cm Přepis: Dem unvergesslicchen Gatten und Vater

HERRN

JULIUS

KREIL gestorben den 17. Mai 1887 Ruhe im Freiden GEWIMDET VON DER TRAUERNDEN FAMILIE 47

37


Část architrávu s dedikačním nápisem, pochází z období gotiky. Přesné datum vzniku však není známo. Byl rozlomen na dvě části (A, B) a nyní jsou tyto dva kusy vystaveny v expozici lapidária na hradě ve Znojmě o rozměrech: A) v. 23 cm., š. 109 cm; B) v. 23 cm, š. 99 cm.

Inventární číslo: La 178/A, B Materiál: litavský vápenec Druh písma: kapitála, římské číslice Velikost písma: 7 cm Přepis:

A) E POSTERITAS MVLTIS [±1] E STVRXIT PENSIS VT ANNO SALVTIS M D B) RAVIBVSO SEBASTVS PRE POSTERITAS X VIII CIX 38


Náhrobek plukovníka Kopala je uloţený v depozitáři Jihomoravského muzea. Není přímo datovaný, ale bude přibliţně z poloviny 19. století. V horní části náhrobku se nachází přilbice a vavříny, které symbolizují jeho vojenský úspěch v bitvě u Berica, kde se jeho prapor zaslouţil o vítězství nad Italy. Nápisová část je dosti poškozená, ale sále čitelná. Rozměry náhrobku: v. 80 cm, š. 94 cm.

Inventární číslo: La 22/A, B 48

Materiál: vápenec Druh písma: kapitála Velikost písma: 2,5 cm Přepis: CARL VON KOPAL K. K. OBERST UND COMANDANT DES I[±1] TELDIAGER BATALLION RIT DER DES OESTERREICHISCHEN MILIT ARISCHEN MARIE THERESIEN UND LEOPOLD ORDENS GESTORBEN ZU VICENZA AM XVI JUNI MDCCCXLVII AN DER BEI ERSTÜRMUNG DES MONTE BERICO ERHALTNEN WUNDE DEM ANDENKEN DES THEUEREN VATERS GEWEIHT VON SEINEN DANKBAREN KINDERN CARL VICTORINE VICTOR ERNESTINE UND ROBERT

39


Pomníček (sloupek) s nápisem ve tvaru sloupku byl nalezen na bývalém vojenském hřbitově v ulici Boţeny Němcové u Jubilejního parku. Byl zachráněn před likvidací. Nyní je uloţen v depozitáři Jihomoravského muzea. Jeho svrchní část je malinko poškozená. Rozměry sloupku: v. 98cm, š. 33 cm. Inventární číslo: La 97 Materiál: beton

49

Druh písma: humanistická minuskula Velikost písma: 3 cm Přepis:

Meyluth Bekir

4.2. Lapidárim – přírůstky Ke všem objeveným přírůstům nejsou ţádné další informace neţ ty, které jsou uvedeny v těchto katalogových záznamech. 40


1843

Tato pamětní deska je uloţena v depozitáři prozatím jako nový zatím nezinventarizovaný přírůstek. Rozměry této desky: v. 79,5 cm, š. 63 cm.

Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; humanistická polokurzíva; fraktura; datování – arabské číslice Velikost písma: 3 cm Přepis:

Zum Anderhen der unrergesªslichen Gattin

Franziska Romana Fleisªchhakl geboren den 8. Mai 1782. gestorben den 27. August 1837 und Jhre auf diesen Friendhofruhenden wurdigen Eltern

herrn Philipp kalb 50

jubl. k. k. wirklicher Hofrath und dessen Gattin

Victoria von dem liefgebeugten Gatten

Anton Fleisªchhakl gewester k. k. Hauplmann und jubl. k. k. Bancal Ober Einnehmer dem diese Ruhestätte erwartet Er folgte seiner ewigen Besªtimmung am 31. Mai 1843. ª dlouhé s

41


1849

Náhrobní deska je přírůstkem uloţeným v depozitáři lapidária Jihomoravského muzea. Nápis na desce je dobře čitelný, v jeho spodní části je ale barva, kterou je vyplněn, jiţ trochu poškozena. Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; jména – kapitála; letopočty – arabské číslice Velikost písma: 1., 3. – 5. a 7. – 8. řádek – 2,5 cm 2. a 6. řádek – 4 cm 9. – 12. řádek – 2 cm Přepis:

Hier ruhet Herr

IGNAZ WILDNER Oberbeamte in Pension 51

Gestb. 1849 Und dessen Gattin

THERESIA Geborne Krikl Gestb.ª 1848. Hier in Steine sool die Nachwel lessen Die besten Altern sind sie ims gewesen Nur thre Hille ruht in diesem Brab. Segrend bliekt ihr Geist auf uns herab. ª zkrácení slova gestorben

42


1851

Zdobená náhrobní deska, je téţ přírůstkem uloţeným v depozitáři lapidária. V horní části této desky je umístěn kříţ. Celá deska má rozměry: v. 47 cm, š. 47 cm. Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; humanistická polokurzíva; humanistická kurzíva; 2. řádek – kapitála; datování – arabské číslice

Velikost písma: 1., 5. – 6. řádek - 2,5 cm 2. a 4. řádek – 1 cm 3. řádek - 3,5 cm 7. – 10. řádek – 1,5 cm 52

Přepis: Ruhe Stätte DES

Andreas Schwedt heisigen Bürgrs

geboren d.ª 19. November 1766 gestorben d.ª 14 May 1851 Die Evinnerung an seinen fromen lebenswandt Wird seinen hauernen Kindern und Enheln_ immer Heilig bleiben so wie sich auch ihre kindliche libe Und Danchbavheit niemachls Vermindern wiro Martínek

ª zkrácení slova den

43


1851

Náhrobní deska je nepoškozena a své místo našla prozatím jako přírůstek v depozitáři lapidária Jihomoravského muzea. Rozměry desky: v. 60,5 cm, š. 40,5 cm. Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; humanistická polokurzíva; datování – arabské číslice Velikost písma: 1. – 3., 7. řádek – 5 cm 4. – 6. řádek – 3 cm Přepis:

Hier ruhet

Frau 53

Anna Helmsauer geb.ª Frey in von Stampach gestorben am 18. Juni 1858 im 65. Jahr ihres . Illers.

Ruhe ihrer Ilsche. ª zkrácení slova gebornen

44


1859

Tato náhrobní deska je uloţena téţ v depozitáři lapidária. Její nápis je silně poškozen a těţce čitelný. Barva, kterou byl vyplněn, je z velké části smazána. Rozměry desky: v. 48 cm, š. 43 cm Materiál: litografický kámen Druh písma: humanistická minuskula; 1., 2., 5., 6. a 9. řádek kapitála; datování – arabské číslice Velikost písma: 1., 3. – 6. a 9. řádek – 2 cm 2. řádek – 3 cm 7., 8., a 10. – 17. řádek – 1 cm Přepis:

HIER RUHET

WILHELM HOFFMANN Burger u. Lithografiebesitzer geb.ª den I. May 1828 gest.ᵇ den 11. Marz 1856 UND DESSEN KINDER 54

EDUARD

EMMA

geb.ª den 7. März 1852

geb.ª den 30. März 1855

gest.ᵇ

gest.ᵇ

7. May 1859

6. April 1856

MARTA Geboren den 14. August 1856

gestorb.ᵇ

18

In der schönsten Bluthe deines lebens Tief durch elubt vom geiste bessern Strebens Schiedst Du viel zu früh von Deinem lieben Denen uvergesslich Du verlust Dich mit den deinem Alles Huld auf ewig DORT vereinen Die fraue inde Familie

ª zkrácení slova gebornen ᵇ zkrácení slova gestorben zkrácení slova den zkrácení slova Februar poškozená část textu - nečitelné

45


1866

Pamětní deska se nachází, jako ostatní přírůstky, v depozitáři lapidária. Je nepoškozena. Pouze jméno autora této desky je hůře čitelné. Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; humanistická kurzíva; 4. řádek – kapitála; datování – arabské číslice Velikost písma: 1. a 3. řádek – 3,5 cm

55

2. a 5. řádek – 3 cm 4. řádek – 4 cm 6. – 10. řádek – 2 cm 11. řádek – 0,5 cm Přepis:

Ruhe stätte Der Frau

Theresia

TUTSCHEK Geboren Höck Sie sturb von ihrem Gatten Und der einziegen überlebenden Tochter beweimt Am 27. August 1866 im 51. Lebensjahre. Heil ihrer Sede – Ruhe ihrer Asche

[±1]ª. Martínek

ª písmeno poškozeno

46


18

Dalším z přírůstků, které jsou uloţeny v depozitáři lapidária, je náhrobní deska o rozměrech: v. 92,5 cm, š. 61 cm. Deska je víceméně nepoškozena, pouze ve spodní části je znečištěna.

56

Materiál: mramor Druh písma: fraktura; datování – arabské číslice Velikost písma: 1. řádek - 3 cm 2., 6., 9. a 12. řádek – 3,5 cm 3. – 4. řádek – 2,5 cm 5., 7., 10. a 13. řádek – 2 cm 8., 11. a 14. řádek – 1,5 cm Přepis:

Hier ruhen

Franz Kirtreiber hanzhelirzen und gemeinderath der R. Stadt Znaim, gest.ª am 9. Juli 1869 im 56. Lebensjahre

Leopoldine Kiretreiber, Verehlichter Junak gest.ª am 9.Mai 1852 im 26. Lebensjahre

Michael Kirtreiber Bürger u. Hausbesitzer in Znaim gest.ª am 15. November 1846 im 63. Lebensjahre

Josef Kirtreiber Rmister der Pharmacie Gest.ª am 15. Juli 1844 im [±2] [Lebe]ᵇnsjahre.

ª zkrácení slova gestorben ᵇ doplnění dle kontextu

57

47


1875

Poslední z přírůstků uloţených v depozitáři lapidária je náhrobní deska, která není nijak poškozena a její text je velice dobře čitelný. Rozměry této desky jsou: v. 63,5 cm, š. 37,5 cm. Materiál: mramor Druh písma: humanistická minuskula; datování – arabské číslice Velikost písma: 1. řádek – 3 cm 2. řádek – 6,5 cm 3. a 4. řádek – 2,5 cm Přepis:

Hier ruhet

Katharina Glaser Gestorben den 28. April 1875 Im 86. Lebensjahre

58

5. Rejstříky Umoţňují snadnější vyhledávání v textu.

5.1.

Nositelé nápisů Architráv

37

Cechovní kámen

6

Hlavice kašny

16

Jiné (fragment desky) 15 Náhrobek

11, 13, 17, 19+, 20, 26, 38

Náhrobní deska

28, 29, 30, 31, 34, 35, 36, 41, 42, 4, 44, 46, 47

Pamětní deska

21, 22, 25, 32, 33, 40, 45

Pamětní kámen

18, 23, 27

Portál

2, 7, 9

Reliéf, reliéfní znak 1, 3+, 8, 10, 24

5.2.

Renesanční oblouk

4

Sloupek

39

Tympanon

5

Lokalizace Depozitář lapidária

2, 4, 10, 11, 13, 15, 17, 19+, 20, 21, 22, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 39,40, 41, 42,43, 44, 45, 46, 47


1, 3+, 5, 6, 7, 9, 24, 37

Jiné (předměty umístěny volně)

12, 14, 16, 27 59


5.3.

8, 18, 23

Jazyk Italština

26

Latina

1, 2, 10, 12, 14, 15, 16, 18, 23, 37

Němčina

4, 7, 11, 13, 17, 20, 21, 22, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47

5.4.

Písmo Arabské číslice

2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,13, 16, 18, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 40, 41,

42,43, 44, 45, 46, 47 Fraktura

20, 38, 40, 43

Humanistická kurzíva

25, 28, 31, 32, 45

Humanistická minuskula

13, 23, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 47

Humanistická polokurzíva

40, 42, 43

Kapitála

1, 2, 4, 6, 7, 8, 10,12, 14, 16, 18, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 41, 44

Římské číslice

5.5.

2, 18, 22, 37

Fotografická příloha – rejstřík 1

1_La_173

26

26_La_21-A,B

2

2_La_17/1,2,3

27

27_La_146

3

3_La_76

28

28_La_204 60

4

4_La_72

5

5_La_16

29

29_La_209 30

30_La_201

6

6_La_13

31

31_La_205

7

7_La_102/1,2

32

32_La_213

8

8_La 136

33

33_La_307

9

9_La_179/A; 9_La_179/B; 9_La_179/C

34

34_La_326

10 10_La_44

35

35_La_208

11 11_La_80

36

36_La_210

12 12_La_482(obr. 1); 12_La_482(obr. 2)

37

37_La_178-A,B

13

13_La_9(obr. 1); 13_La_9(obr. 2)

38

38_La_22/B (obr. 1,2,3)

14 14_La_483(obr. 1); 14_La_483(obr. 2)

39

39_La_97

15 15_La_271

40

40_P1

16 16_La_53 (obr.1,2,3,4,5)

41

41_P2

17 17_La_14

42

42_P3

18 18_La_41

43

43_P4

19

44

44_P5

20 20_La_73(obr. 1,2)

45

45_P6

21

21_La_57

46

46_P7

22

22_La_61-1

47

47_P8

23

23_La_70

24

24_La_47

25

25_La_212

19_La_11

61

6. Závěr Cílem mé bakalářské práce byl soupis epigrafických památek Jihomoravského muzea ve Znojmě do r. 1900. Do epigrafického katalogu jsem zahrnula ale pouze podsbírku lapidária, neboť zařadit tam i další podsbírky byla by práce minimálně trojnásobná. Tyto další podsbírky, bude-li mi to umoţněno, bych ráda zahrnula v práci magisterské. Prvním krokem této práce byl výběr vhodné literatury pro první dvě kapitoly. Ty pojednávají jednak o historii města a jednak o vzniku a historii Jihomoravského muzea. Nezbytnou součástí je třetí kapitola, jeţ obecně shrnuje a charakterizuje epigrafiku jako vědní disciplínu. Obsahuje také základní strukturu katalogu a systém zpracování katalogových záznamů. Následující kapitolou je samotný katalog. Ten jsem rozdělila do dvou částí. První část jsou památky, které má muzeum jiţ zinventarizované a druhou částí jsou památky, které teprve na inventarizaci čekají tzv. přírůstky. V podkapitole Lapidárium je tedy umístěno 39 jiţ zinventarizovaných památek a v podkapitole Lapidárium – přírůstky 8 památek. Při terénní práci mi byl velice nápomocen jeden z pracovníků muzea, kurátor uměleckohistorických sbírek pan Jaroslav Frecer. Byl velice ochotný se mnou zajet do depozitářů, které byly letošního roku přestěhovány na hranice s Rakouskem do Hnanic. Odtud také pochází velká část památek zaznamenaných v mé práci. Kromě depozitářů jsou některé památky vystaveny v expozici na znojemském hradě a část se také nachází v podzemní expozici pod domem umění. V katalogu jsou poté ještě další čtyři památky, které se nachází mimo tyto jmenovaná místa. Práce v terénu byla velice zajímavá a to uţ jen proto, ţe se člověk dostal v neobvyklou dobu na nepřístupná či do expozic, kam se člověk přes zimní období většinou nedostane. Co mě ale bohuţel zklamalo, byl nedostatek zdrojů, ze kterých jsem mohla čerpat. Většina informací, které k památkám jsou, pochází z interního zdroje muzea, evidenčního systému Demus. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří mi umoţnili zpracování tohoto epigrafického materiálu. Snaţila jsem se, aby všechny nápisové památky, patřící do této podsbírky, byly řádně zdokumentovány a byly přínosem i do budoucna.ě 62

63

7.

Literatura a jiné zdroje

7.1.

Literatura DVOŘÁKOVÁ, Kateřina: Rotunda svaté Kateřiny. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2012. FALCOVÁ, Zdeňka – Stehlíková, Drahoslava: Nemovité kulturní památky jižní Moravy. Soupis památek a literatury. Sv. 5. Okres Znojmo. Brno 2000. FILIP, Aleš. Znojmo od středověku po moderní dobu: Znaim vom Mittelalter bis in die Moderne. Vyd. 1. Brno: K-Public, 2012, 144 s. FLODR, Miroslav: Zásady popisu středověkých a novověkých epigrafických památek. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno, 1974 – 1975. C 21 – 22, s. 167 – 174. HAVLÍK, Lubomír Emil. Dějiny královského města Znojma a znojemského kraje od nejstarších dob do sedmdesátých let 19. století. Brno, 1998, 271 s. HLAVÁČEK, Ivan – KAŠPAR, Jaroslav – NOVÝ, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 2002, 544s. Jihomoravské muzeum ve Znojmě: muzeum - brána k poznání : sborník ke 130. výročí založení. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2008, 91 s. PEŘINKA, František Vácslav: Znojemský okres. Brno 1904, 2sv. ROHÁČEK, Jiří: Epigrafika v památkové péči. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2007, 102s.

7.2.

Internetové a jiné zdroje http://www.znoj-tyden.cz/_old/index.php?a=910 http://www.jgbnoe.at/kopaljaeger/?lng=de&sekt=8&txt=8

Evidence sbírky Jihomoravského muzea ve Znojmě (MZN/002-0510/175002). Podsbírka 24 – Lapidárium.

64

Epigrafické památky Jihomoravského muzea ve Znojmě do roku 1900

Recommend Documents