Pojištění v českých bankách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovní management

Pojištění v českých bankách Bakalářská práce

Autor:

Pavel Kunský bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Tomáš Prekop

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. ……….Pavel Kunský……………. Sušice dne 25. 04. 2012

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi jakkoliv pomáhali s přípravou bakalářské práce, s náměty a připomínkami. Zejména pak Mgr. Ing. Tomášovi Prekopovi za cenné rady, nápady a ochotu při vedení bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem bankám a pojišťovnám za poskytnuté informace.

Anotace Tato bakalářská práce „Pojištění v českých bankách“ se zabývá pojistnými produkty poskytovanými v českém bankovním prostředí. Zaměřuje se na teoretický popis vývoje bankopojištění v České republice a Evropské unii. Analyzuje příčiny vzniku a rozvoje bankopojištění, zpracovává současný stav, produkty nabízené v českých bankách a porovnává propojenost jednotlivých bankovních a pojišťovacích domŧ a institucí, spolupráci bank a pojišťoven. V závěrečné části se zabývá prŧzkumem trhu

Klíčové pojmy: Banka, pojišťovna, bankopojištění, bankovní produkt, pojistný produkt.

Annotation

Bachelor thesis „Insurance in Czech banks” deals with insurance products available in Czech bank environment. It focuses on theoretical description of the development of bancassurance in the Czech Republic and European Union. It analyzes causes of establishment and development of bancassurance, compiles the present state, products offered in Czech banks and compares interconnection between individual banking and insurance houses and institutions. It also deals with cooperation between banks and insurance companies and with market research in its last part.

Key words Bank, insurance company, bancassurance, banking product, insurance product.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1.

TEORETICKÝ ZÁKLAD BANKOPOJIŠTĚNÍ ........................................... 10

1.1. Trendy a vlivy pŧsobící v bankopojištění ......................................................... 12 1.2. Vývoj spolupráce bank a pojišťoven ................................................................ 14 1.3. Formy spolupráce ............................................................................................. 17 1.4. Výhody a nevýhody bankopojištění ................................................................. 21 2.

HISTORIE BANKOPOJIŠTĚNÍ .................................................................... 25

2.1. Vývoj bankopojištění ........................................................................................ 25 2.2. Vývoj bankopojištění v České republice .......................................................... 27 2.3. Právní úprava bankopojištění v České republice .............................................. 32 2.4. Regulace a dohled v České republice ............................................................... 34 2.5. Vývoj bankopojištění v Evropské unii ............................................................. 36 2.6. Právní úprava bankopojištění v Evropské unii ................................................. 41 2.7. Regulace a dohled v Evropské unii .................................................................. 43 2.8. Předpokládaný vývoj ........................................................................................ 45 3.

ANALÝZA BANKOPOJISTNÝCH PRODUKTŦ ....................................... 48

3.1. Bankopojištění v Československé obchodní bance .......................................... 53 3.2. Bankopojištění v České spořitelně.................................................................... 55 3.3. Bankopojištění v Komerční bance .................................................................... 57 3.4. Shrnutí analýzy ................................................................................................. 58 4.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ BANKOPOJISTNÝM TRHEM V ČESKÉ

REPUBLICE ............................................................................................................. 59 4.1. Popis šetření ...................................................................................................... 59

6

4.2. Analýza hypotéz ............................................................................................... 60 4.3. Závěr šetření ..................................................................................................... 69 ZÁVĚR...................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 73 SEZNAM TABULEK, GRAFŦ A PŘÍLOH ............................................................ 77 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŦ A ZKRATEK .............................................. 79

7

ÚVOD Současná doba, současný svět a zvlášť ekonomika je pod velkým vlivem globalizace a tento trend přetrvává jiţ několik let. Jak na našem, tak na světových trzích dochází k odstraňování bariér a to má za následek zvyšování konkurenčního prostředí. Současný trend se projevuje jak v oblasti bankovnictví, tak i v oblasti pojišťovnictví. Pokud chtějí banky a pojišťovny v neustále se zvyšujícím konkurenčním prostředí být schopny konkurovat a dosahovat úspěchu, musí posilovat a obnovovat své produkty, aby byly neustále zajímavé pro své stávající i nové klienty. Jiţ posledních pár let je moţné sledovat vývojové trendy, které směřují k velké rozmanitosti nabízených produktŧ a k jejich velké diverzifikovanosti. Ve velké míře je rychlý vývoj a trend rozvoje spojen s technologickým pokrokem, elektronizací, automatizací. K integraci a spolupráci mŧţe docházet na trzích, které se vzájemně podporují a vzájemně si nekonkurují. K tomu se oblast bankovnictví a pojišťovnictví náramně hodí a proto je moţné vzájemně propojovat jednotlivé produkty a prodávat pak jako jeden balíček. Bankovnictví je vcelku nové, rozvíjející se prostředí, které má velký potenciál dalšího rozvoje. Přináší výhody všem zainteresovaným stranám, bankám, pojišťovnám, ale hlavně klientŧm. Bankopojištění je v současnosti rozšířené skoro po celém světě, v Evropě jsou však jeho kořeny. Banky některých členských státŧ Evropské unie pŧsobí na trhu jiţ dlouhou dobu, několik desetiletí. Začátek největšího rozvoje v Evropě v tomto odvětví byl zaznamenán před patnácti lety. Pro srovnání s vyspělými trhy v Evropě, respektive Evropské unii je v České republice spolupráce jednotlivých bank a pojišťoven jen pořád ve fázi vývoje, i kdyţ se postupně a docela velmi výrazným zpŧsobem zlepšuje. V první kapitole této bakalářské práce se zaměřím na definici bankopojištění, popis jeho významu a dŧleţitosti v současné době na finančním trhu. Kapitola pojednává o vzniku bankopojištění, vlivech pŧsobících na instituce, vývoji a spolupráci mezi bankami a pojišťovnami, výhody a nevýhody této spolupráce. Druhá kapitola rozkrývá vznik, historii, propojenosti bankovních institucí v České republice změny v pojišťovnách a bankách, etapy vývoje bankopojištění v České

8

republice a Evropské unii, jeho právní úpravu, popisuje jeho současný stav a moţný vývoj. Ve třetí kapitole jsou popsány bankopojistné produkty, které poskytují banky a pojišťovny. Detailněji je vybrán z této nabídky jeden produkt poskytovaný v rŧzných bankovních domech, porovnáme výhody a nevýhody jednotlivých nabídek dle modelŧ daných bank. Ve čtvrté kapitole je provedeno dotazníkové šetření na českém trhu za pouţití několika metod výzkumu trhu. Před vlastním vytvořením dotazníku jsem vyslovil několik hypotéz, které jsem se snaţil tímto šetřením vyvrátit či potvrdit. K šetření bylo vyuţito strukturovaného dotazníku. Pro distribuci bylo vyuţito elektronické formy dotazníku na serveru vyplnto.cz Cílem této bakalářské práce je analýza aktuálního stavu bankopojištění, popsat jeho vzájemnou provázanost v nabídkách vybraných bank v České republice, analyzovat situaci na českém trhu a posléze porovnat s provedeným dotazníkovým šetřením bankopojistného trhu.

9

1. TEORETICKÝ ZÁKLAD BANKOPOJIŠTĚNÍ S termínem bankopojištění se jiţ začíná veřejnost setkávat mnohem častěji a dostává se do povědomí. Přesto si myslím, ţe většina si pod tímto pojmem nedokáţe představit jeho přesný význam. Proto jsem uznal za vhodné, pouţít zde na začátku několik definic a charakteristik z odborných publikací a veřejných zdrojŧ. Slovo bankopojištění vzniklo jako překlad z francouzského „bancassurance“ nebo anglického slova „bankassurance“. Oba výrazy jsou obsahově stejné. Pŧvodní význam anglického slova „bankassurance“ obsahoval pouze spojení nebo vzájemnou vazbu mezi bankou a pojišťovnou. Toto se ovšem s postupem času a vývojem bankopojistných produktŧ natolik rozmělnilo, ţe by si nyní člověk uţ jen velmi těţko dokázal představit banku či pojišťovnu prodávající pouze své produkty bez vzájemného propojení. Německý termín „Allfinanz“ má jiný význam a spíše v sobě zahrnuje propojení rŧzných finančních institucí, ne pouze bank a pojišťoven. Definice bankopojištění není jedna, rŧzní se podle jednotlivých autorŧ: „Prodej pojištění a dalších podobných produktŧ prostřednictvím banky.“1 „Vychází ze záměru nabízet v síti bankovních poboček kromě tradičních produktŧ komerčního bankovnictví také produkty pojistné.“2 „Bankopojištění je prodej pojištění a bankovních produktŧ přes stejný kanál, nejčastěji přes bankovní pobočky prodávající pojištění.“3 „Bankopojištění znamená prodej pojišťovacích produktŧ v obchodní síti bank. V zúţeném pojetí se bankopojištěním rozumí především prodej ţivotního pojištění na přepáţkách bank. Před několika lety to mělo své opodstatnění, ale dnes k tomu jiţ není dŧvod. Stejně jako ţivotní pojištění se totiţ v bankách prodává i celá řada produktŧ 1

What is bancassurance? definition and meaning. WEBFINANCE INC. Investment and Financial Dictionary by InvestorWords.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.investorwords.com/6738/bancassurance.html 2 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-717-9462-7. 3 Bancassurance. In: PIETERSZ, Graeme. Moneyterms: Investment/finance glossary/explanations [online]. 2006-2010 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://moneyterms.co.uk/bancassurance/

10

neţivotního pojištění - platebních karet, schopnosti splácet pŧjčky, cestovní pojištění, pojištění domácnosti nebo vozidel.“4 „Francouzský termín se vymezuje jako prodej pojištění prostřednictvím banky rozvinutými distribučními kanály, známé jako Bancassurer.“5 „Bankopojištění je strukturovaný prodej kombinovaných finančních produktŧ banky a pojištění cíleným skupinám klientŧ.“6 „Podstatou bankopojištění je efektivní vytváření distribuce bankovních a pojišťovacích produktŧ pro společnou skupinu klientŧ. Vychází ze záměru nabízet v síti bankovních poboček kromě tradičních produktŧ komerčního bankovnictví také produkty pojistné.“7 Z výše vypsaných definicí je patrné, ţe rŧzné zdroje a autoři uvádí vlastní verzi definice bankopojištění. Hlavní myšlenka definic je velmi podobná, i kdyţ je moţno pozorovat několik lišících se detailŧ. Všechny definice se vesměs shodují, pojem bankopojištění znamená prodej bankopojistných produktŧ v síti bankovních poboček, ale u některých bankopojistných produktŧ jde o prodej nejen pojistného produktu, ale zároveň i spořícího produktu, který je primárně produktem banky samotné. Klient si nákupem jediného pojistného produktu v bance zajistí pojistnou ochranu spolu se spořící sloţkou. Placením tohoto produktu si zároveň spoří, coţ dle mého názoru nejvíce vystihuje podstatu a hlavní myšlenku termínu bankopojištění. Po prostudování mnoha definic bych se pokusil charakterizovat termín. „Bankopojištění je distribuce a prodej bankovních, bankopojistných a pojistných produktŧ na jednom místě, v bance nebo pojišťovně.“

4

VAVROUŠEK, Michal. Přepáţky bank prodávají stále častěji i pojištění. Bankovnictví. Praha: Ekonomia a.s., 2006, č. 4, s. 22. ISSN 1212-42. 5 Bancassurance Definition | Investopedia. In: Investopedia – The Web’s Largest Investing Resource [online]. © 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/b/bancassurance.asp 6 POHANKOVÁ, Elena. Finance.cz: daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 18.5.2002 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/21845-bankopojisteni-nova-cesta-keklientovi-/ 7 POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, 1999, 208 s. ISBN 80-238-3982-9.

11

1.1.

Trendy a vlivy působící v bankopojištění

Vnitřní vlivy mezi institucemi Bankopojištění je pro mnohé ještě neznámým pojmem. Ve své podstatě mŧţeme mluvit o kombinaci bankovních a pojistných produktŧ a historie spolupráce není dlouhá. Jako dochází v rŧzných odlišných odvětvích k nejrŧznějším fúzím a integracím, tak i na bankovním a pojistném trhu dochází k podobným jevŧm. Touto integrací se snaţí převáţně banky postupně rozšiřovat své sluţby, získat nové klienty, nabízet nové produkty, vyuţívat diverzifikace, sniţovat náklady. Tyto změny mají ve výsledku pozitivní vliv na klienty, jelikoţ je banka schopna klientovi poskytnout celou škálu produktŧ pod jednou střechou. Kromě pozitivních vlivŧ pro banku i pojišťovnu vzrŧstá dobré jméno těchto institucí, lze vyuţít jiţ zavedených cest pro jejich zázemí, infrastrukturu a fungujících systémŧ pro reklamu, nabízení a prodej bankopojistných produktŧ. Současná doba klade velký dŧraz na pokrok, rychlost, a inovaci v portfoliu nabízených produktŧ směrem ke klientovi, protoţe konkurence v těchto oborech je veliká a rychle se mŧţe na trhu objevit někdo jiný s lepší nabídkou. To nutí většinu bank a pojišťoven ke vzájemné spolupráci. Dalším dŧvodem ke spolupráci mezi bankami a pojišťovnami jsou samotné produkty, kdy banka například poţaduje k jeho poskytnutí jako podmínku uzavření pojištění. Toto se často děje v případě spotřebitelského úvěru, ještě častěji však v případě hypotečních úvěrŧ. Pokud by banka sama neposkytovala prodej pojištění k hypotečnímu úvěru, zbytečně by se připravovala o svŧj jednoduchý zisk z prodeje tohoto produktu a klient by nejspíše zaplatil i za dané pojištění více, pokud by bylo uzavřeno samostatně. Často se jiţ také prodává pojištění k platební kartě, které je pro klienta velmi jednoduché a je příjemné si uzavřít tento produkt na jednom místě. Pojištění klienta chrání například proti zneuţití platební karty, její ztrátou nebo mŧţe zahrnovat i cestovní pojištění do zahraničí. Současná doba přináší pro kaţdého spousty změn a klienti čekají od bank a jejich nabídky velkou rozmanitost produktŧ a jiţ se tolik nezajímají, jestli se jedná o produkt bankovní nebo pojistný. Postupně si zvykají a častěji vyuţívají moţnosti, ţe si mohou v bance uzavřít i produkty pojistné, většinou právě společně s nějakým pŧvodním produktem bankovním. K tomuto účelu si vytváří většina velkých bank pro tuto

12

spolupráci své vlastní pojišťovny (například Československá obchodní banka a ČSOB Pojišťovna, ČS a Pojišťovna České Spořitelny) nebo pak existují i spolupráce mezi rŧznými bankami a pojišťovnami. Na našem trhu se vyskytují jak banky, které vlastní majoritní podíl nad pojišťovnami, tak banky s minoritními podíly na pojišťovnách a obráceně. 8 Vnější vlivy na instituce Další z vlivŧ, který vede ke spojování a sbliţování bank a pojišťoven, je celkový vývoj na světových trzích. Současný celkový vývoj na světových trzích i celosvětové trendy ovlivňují chod ekonomiky v daném státě. Je potřeba zmínit pojmy internacionalizace a globalizace. Tyto procesy výrazně ovlivňují a přispívají ke sbliţování jednotlivých odvětví, například v oblasti prŧmyslu, investic, v leteckém prŧmyslu, bankovnictví, pojišťovnictví a mnoha dalších. Globalizace a internacionalizace postihuje všechna odvětví. Postupně vzájemně pŧsobí na provázanost jednotlivých ekonomik daných zemí. Tento proces vede podnikající subjekty na trhu k tomu, ţe hledají moţnosti, jak najít v současném přesyceném trhu volný obchodní potenciál, který by mohly v tomto tvrdém konkurenčním boji vyuţít ve prospěch svého záměru. S tím také souvisí vznik a postupný vývoj bankopojištění. Proces internacionalizace se projevuje v oblasti bankopojištění invazí zahraničních firem, které se od sebe liší samotnou velikostí firem. Také záleţí na sídle mateřské firmy, vlastnících a dalších faktorech. Častá bývá domněnka, ţe nadnárodní spolupráce s sebou přináší menší, moţná i méně kvalitnější dohled a regulaci. Tyto činnosti jsou však nahrazeny regulací ze strany nadnárodní instituce. Dříve nebyla myšlenka nadnárodní spolupráce institucí příliš podporována, ale v současné době, kdy probíhá neustálé sdruţování firem a upevňování jejich vzájemné spolupráce, je tato myšlenka jiţ nedílnou součástí kaţdého trhu. Finanční instituce, podléhající nadnárodnímu vlastníkovi, mají často ještě větší povinnosti uveřejňovat informace o hospodaření neţ je tomu u ekonomik národních.9

8

DAVIDOVÁ, P.; JIRKA,J. ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie - Česká národní banka [online]. 28.3.2006 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040617a.html. 9 POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, 1999, 208 s. ISBN 80-238-3982-9.

13

Globalizace je pak brána jako hlubší proces, který pŧsobí na národní ekonomiky jednotlivých zemí. Pŧsobí na ně navzájem, zpŧsobuje jejich provázanost a podmíněnost. Pro determinaci rozdílu mezi globalizací a internacionalizací lze uvést, ţe při globalizaci vzniká nové uspořádání, při němţ jsou jednotlivé ekonomiky daných zemí pouze jejími částmi celku. Internacionalizace znamená jen invazi zahraničních firem k nám. Globalizace má pozitivní vliv na veškerý pohyb i vzájemnou spolupráci, na druhou stranu je s tímto procesem spojena jeho vzrŧstající rizikovost. Je potřeba dŧkladně zváţit, zda klady, které globalizace přináší, převáţí nad případnými riziky s tímto spojená a jestli je nějaká moţnost se procesu globalizace ještě vŧbec vyhnout.

1.2.

Vývoj spolupráce bank a pojišťoven

Vývoj spolupráce mezi bankami a pojišťovnami je do velké míry ovlivněn globalizačními tendencemi na našem bankopojistném trhu. Dříve byly banky i pojišťovny soupeři, nyní jsou jako vzájemně propojené instituce a stávají se partnery. Vzájemná spolupráce má přinést hlavní efekt, a to představu vyšších ziskŧ při vyuţití současných distribučních kanálŧ. Bankopojištění jich totiţ vyuţívá ze základŧ obou odvětví, jak bankovnictví, tak pojišťovnictví. Pro správný a úspěšný začátek a prŧběh vzájemné spolupráce je zapotřebí mít vypracovaný strategický plán. Následně bych se zmínil jen o některých bodech, které jsou pro strategický plán velmi dŧleţité. Zásadní a základní bod spočívá ve správném nastavení distribučních kanálŧ. Distribuční spolupráce vede z jedné distribuční sítě s vyuţitím té druhé, kdy na konci je zákazník. Dŧleţité je přitom nastavení a vytvoření smlouvy o vyuţívání vzájemných distribučních cest. Výsledkem toho bývá dosahování vyšších pozitivních prodejŧ neţ v případě, kdyby toto vzájemně nefungovalo. Banka a pojišťovna tak mŧţe sníţit mnohé náklady, které by musela vynaloţit na potlačení konkurence. Přínosem pro obě instituce je pak větší vzájemná povědomost o fungující spolupráci, projevující se ve větší dŧvěře klientŧ. Dalším dŧleţitým krokem je dobré nastavení a zpŧsob řízení ve vrcholovém managementu. Obě dvě spolupracující instituce mezi sebou uzavírají vzájemnou dohodu, kdy jsou členové jednoho představenstva zastoupeni i v druhém představenstvu a naopak. Vzájemné propojení bývá i na poli vlastnictví akcií druhé instituce. Pro

14

pozitivní rozvoj bankopojištění a jeho rŧst je významná dobře nastavená synchronizace jednotlivých krokŧ činností a dobré směřování cílŧ. Třetím krokem při tvorbě strategického plánu je vytvoření tzv. společného podnikání. Pod tímto bodem si je třeba představit vznik nové instituce. Bankopojišťovna mŧţe být vedena jednak pojišťovnou, jednak bankou. První případ, kdy pojišťovna pohltí banku, nebývá tak častý. Pojišťovna mŧţe vyuţít existující síť stávajících bankovních poboček a tím se zásadním zpŧsobem přiblíţit k velkému počtu nových klientŧ, kteří jsou pro banku jiţ známí a tudíţ jednodušší na oslovení neţ v případě zcela neznámé klientely. Častěji však nastává situace, kdy banka převezme pod sebe pojišťovnu. Je dŧleţité, aby banka předem dŧkladně zváţila moţná rizika. Špatně prosperující nebo ztrátová pojišťovna mŧţe výrazným zpŧsobem ovlivnit výkonnost celé bankopojišťovny. Další alternativou pro banku je vznik nové dceřiné společnosti – pojišťovny.10 Jak jsem jiţ zmínil, bankopojišťovny mnohem častěji vznikají díky iniciativě bank. Je to tím, ţe mají pro úspěšnou spolupráci vytvořeny dle mého mínění lepší předpoklady. Banky mají všeobecně vyšší počet poboček, které mohou pouţít pro distribuci a prodej pojistných produktŧ. Dle svých zkušeností z praxe vím, ţe banky mají velké mnoţství databází klientŧ, vytváří rozličné mnoţství sestav a leadlistŧ, kde jsou banky schopny klienty rozčlenit dle rŧzných kategorizací. Následně pak mohou pro tyto klienty připravit produkty, které odráţí jejich potřeby i s vyuţitím nabídky pojistných produktŧ Další pozitivum pro banky vyplývá z jejich kontaktu s klienty. Banka se na rozdíl od pojišťovny potřebuje se svými klienty mnohem častěji potkávat na pobočkách za účelem zjišťování potřeb a nabízení nových produktŧ a zároveň také z dŧvodŧ plnění svých nastavených cílŧ prodeje a zisku. Banky získávají prodejem pojistných produktŧ provize, které zvyšují jejich zisky. Tyto prodeje také kladou vyšší nároky na zaměstnance banky, jak na jejich odborné znalosti, tak i na produktivitu. Tím se zároveň dosahuje niţších fixních nákladŧ na daný produkt, coţ přináší bankám i pojišťovnám vyšší zisky. Současným trendem se poslední dobou stává boj o zákazníka. Banky se často předhánějí v lepších nabídkách, vzájemně si konkurují, přichází stále s novými druhy produktŧ, coţ zvyšuje jejich marketingové náklady. Výsledkem toho pak je, ţe se bankám sniţuje zisk z jejich tradičních produktŧ. Vyšším počtem klientovi prodaných

10

KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005, 405 s. ISBN 80-89085-41-5.

15

produktŧ banky získávají jistotu v tom, ţe jim klient zŧstane v jejich bance a nebude reagovat na marketingové nabídky ostatních bank. Tyto snahy jednotlivých bank mohu potvrdit. Banky se posledních několik let tímto směrem vydávají. Zaměstnanci dobře vědí, jak je těţké získat akviziční činností klienta, který má své produkty v jiné bance či pojišťovně. Poslední roky je také výrazný přesun finančních prostředkŧ z tradičních spořících bankovních produktŧ právě do produktŧ bankopojistných. Jednoduchým vysvětlením tohoto trendu je prodluţující se věk populace a snaha bank vytvořit pro klienty produkty odráţející tyto současné demografické změny. Klienti nyní mnohem častěji alokují své investice v horizontu střednědobém aţ dlouhodobém, směřované často právě do fondŧ či ţivotního pojištění, které velmi často obsahují rŧzné formy pro uloţení a dlouhodobé zhodnocování investic.11 Nyní bych se zaměřil na spolupráci, kdy byl vznik bankopojišťovny iniciován samotnou pojišťovnou. Jak jsem jiţ v předchozím textu psal, tato situace se stávala méně často neţ vznik bankopojišťovny z iniciativy banky. Pojišťovna tedy zapojila do své nabídky pojistných produktŧ vybrané bankovní produkty nebo sluţby s předem smluvně domluvenou bankou. Tato iniciativa pro pojišťovnu znamená:  Zdroj nového obchodu. Pro pojišťovnu se ve větší míře otevírají nové moţnosti jak oslovit a získat nové klienty a nové obchody pro pojišťovnu, které dříve neměla moţnost oslovit s produktovou nabídkou. S tím souvisí další výhoda, výhoda geografická. Pojišťovna, nabízející bankovní produkty, snadněji osloví a získá nové klienty banky, které dříve neměla čím získat nebo popřípadě jen minimálně. Demografická výhoda pro pojišťovnu pak spočívá v tom, ţe pojišťovna získá rozličně segmentované portfolio nových klientŧ banky.12  Získání nových distribučních kanálů v bance. Pro pojišťovnu se rozšíří zásadním zpŧsobem počet obchodních míst, kde se budou prodávat buď čistě pojistné produkty nebo společné bankopojistné produkty.

11 12

KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005, 405 s. ISBN 80-89085-41-5. KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005, 405 s. ISBN 80-89085-41-5.

16

 Sníţení nákladů. Pojišťovna dosahuje také úspory na administrativních nákladech tím, ţe jsou její pojistné produkty nabízeny v bance. Zároveň s tímto rozšířením prodejní sítě o jednotlivé pobočky bank dochází pro pojišťovnu i k úsporám investičních nákladŧ neţ kdyby pojišťovna musela sama tuto velkou síť vybudovat. Dá se předpokládat, ţe sníţení nákladŧ povede k větší ziskovosti pojišťovny a také ke zvýšení prodejŧ. Sníţí se cena na daný pojistný produkt nebo sluţbu a na trhu se tyto produkty stanou více konkurenceschopné.  Nové produkty banky. Pojišťovny získají spojením s bankou a vytvořením bankopojišťovny zcela nové portfolio produktŧ, bankovních či bankopojistných, které je kladně hodnoceno u klientŧ. I v tomto případě, kdy vystupuje pojišťovna jako dominantní hráč, je přínos zjevný i pro banku s rozšířením jejího portfolia nabízených bankovních, bankopojistných nebo jen pojistných.. Toto má velmi pozitivní vliv na současný trend, kdy je potřeba rychle a operativně řešit konkurenci.

1.3.

Formy spolupráce

Při porovnávání vývoje vzájemné spolupráce bank a pojišťoven docházelo z časového hlediska k postupnému vývoji od jednodušších forem spolupráce aţ k plné integraci a jednotnému vnímání bankopojištění. Časový prŧběh je znázorněn v následující tabulce.

17

Tabulka 1: Časový průběh vývoje spolupráce bank a pojišťoven Fáze

Počátek

Zralost

Diverzifikace

Koncentrace

Období

1975 - 1985

1985 - 2000

2000 - 2005

2005 -

převzetí a akvizice

aliance a

akvizice

(řízený rŧst)

společenství

výhradně

sjednocování

modifikovaný

distribuce

sluţeb

přístup

externí spolupráce a vytváření dceřiných Forma a druh

společností

spolupráce

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bancaassurance. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767. Dostupné z: http://www.scor.com/images/stories/pdf/library/focus/Life_Focus_102005_EN.pdf

Základním znakem rozdělení v této tabulce je míra vzájemného propojení mezi bankopojišťovnami a bankovními institucemi. Nejdříve docházelo k té nejjednodušší formě vzájemné spolupráce, kdy se bankovní instituce soustředily pouze na spolupráci při distribuci pojistných produktŧ. Po nějaké době při jiţ vzájemně fungující spolupráci začalo docházet k převzetí a akvizici slabších, většinou pojišťoven. Po přelomu století je jiţ velmi častým jevem ve fázi diverzifikace, ţe dochází k vytváření aliancí a společenství, ve kterých jsou obsaţeny bankovní i pojišťovací společnosti. Při formování společné spolupráce vznikly v rŧzných zemích odlišné formy spolupráce. Jak jsem jiţ zmiňoval, jsou akvizice nejčastějším zpŧsobem vzniku bankopojištění současnosti. Dalšími moţnostmi vzniku bankopojišťovny však nadále zŧstává distribuční spolupráce a joint venture. Následující tabulka přehledně shrnuje hlavní přednosti a nevýhody daného modelu.

18

Tabulka 2: Srovnání výhod a nevýhod různých forem spolupráce Forma

Popis

Výhody

Nevýhody

Rozšířenost

spolupráce

Distribuční spolupráce

modelu USA, Německo,

inovaci nových

Velká Británie,

produktŧ, rozdíly v

Japonsko, Jiţní

podnik. kultuře

Korea

přesun

náročné na řízení v

Itálie, Španělsko,

zkušeností a

dlouhém období

Portugalsko, Jiţní

banka představuje

nízká časová a

pro pojišťovnu

kapitálová

zprostředkovatele

náročnost

banka je součástí Joint venture

málo flexibility pro

spolu s pojišťovnou

odborných

Korea

schopností jednotná

Plná integrace

vznik dceřiné společnosti

podniková kultura

Francie, vyţaduje značné investice

Španělsko, Portugalsko, Jiţní Korea

Zdroj: Vlastní zpracování dle Focus. SCOR Life Division, Research and development unit of the substandard risks department. Life. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767.

Distribuční model je nejjednodušší forma kooperace mezi bankou a pojišťovnou. Nejdříve dochází k analýze současného stavu, zjištění potřeb a vytvoření poptávky. Následuje výběr vhodného partnera pro spolupráci s bankou a na závěr dochází k vytvoření odbytové struktury. Banky přímo v tomto modelu zařazují do svého portfolia produkty druhé strany. Ve velkém dochází na pobočkách bank k prodeji ţivotního pojištění pro fyzické osoby. Banky tak představují pro pojišťovnu zprostředkovatele pro prodej pojistných produktŧ. Nespornou výhodou této formy spolupráce je její poměrně krátká časová náročnost na vytvoření nových smluvních vztahŧ mezi pojišťovnou a bankou a zároveň je tato spolupráce z pohledu finanční náročnosti na nejniţším stupni. Nevýhodou je pro obě instituce pomalé zavádění nových společných produktŧ a problém mŧţe vzniknout také v nejednotné podnikové kultuře spolupracujících společností. K největšímu rozšíření modelu distribuční spolupráce došlo ve Spojených státech, Německu, Japonsku a Velké Británii.

19

Další moţnou formou spolupráce mezi bankou a pojišťovnou je joint venture. Joint venture je podnik, který je pod společnou kontrolou dvou či více jiných podnikŧ. Dŧleţitým rysem je společné vlastnictví prostředkŧ, společná účast na řízení a podílu na zisku. Míra kontroly nad těmito seskupeními je závislá na výši vkladu kaţdého investora do tohoto podniku. Zde jsou jiţ produkty nabízeny přes jednotný distribuční kanál, dochází k vzájemné spolupráci a sdílení jednotlivých databází klientŧ. Jako výhoda se povaţuje získání odborných zkušeností a schopností z jednotlivých společností do tohoto nově vzniklého seskupení. Jako nevýhodu je moţno povaţovat sloţitost a náročnost celého řízení společnosti v dlouhodobém období. Nejvíce je ve světě vyuţívána v Itálii, Španělsku a Portugalsku. 13 Zde bych ještě zařadil jeden mezistupeň, který nebyl v tabulce zmíněn, a to jsou fúze a akvizice. Jsou jedny z nejrozšířenějších modelŧ pro bankopojištění. Tyto procesy jsou ve velké míře spojeny s procesem globalizace a probíhají v mnoha firmách jako přirozená součást jejich restrukturalizace. Akvizicí máme na mysli procesy, při kterých dochází k právnímu nebo ekonomickému spojování stávajících podnikŧ – probíhá obvykle nákupem kontrolního balíku akcií slabší společnosti cílovým vlastníkem. U fúzí dochází ke sloučení dvou relativně stejně silných společností, banky a pojišťovny, při nichţ dochází ke spojení jejich čistých aktiv. Mezi dŧvody pro akvizice a fúze patří nejčastěji snaha o rozšíření stávajícího trhu nebo jde o snahu o získání nové technologie. Často se také provádí za účelem likvidace konkurence. 14 Posledním a zároveň nejvyšším stupněm spolupráce mezi bankou a pojišťovnou je plná integrace. Jde o vytvoření nové dceřiné společnosti, při kterém mateřská společnost drţením rozhodujícího podílu ovládá firmu nebo i více dceřiných firem. Společnosti, které tvoří toto nové seskupení, jsou z právního hlediska samostatné subjekty. Velmi často právě instituce zakládají pro svoji mateřskou společnost tuto dceřinou společnost za účelem vzniku bankopojištění. Myslím si, ţe zmíněný model je nejvíce pruţný, s jednotnější vizí do budoucnosti. Pravdou však na druhou stranu je, ţe u tohoto

13

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 3.3.2009 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/joint-venture-evropskesouteznipravo-opu/1000818/51665/#b0 14 Splynutí a sloučení podniku (akvizice) Merger and Acquisition. In: Středoevropské centrum pro finance a management [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Akvizice&IdPojPass=29

20

seskupení jsou nutné vysoké investice. Tato spolupráce je nejvíce vyuţívána v Belgii, Francii, Španělsku a Irsku.

1.4.

Výhody a nevýhody bankopojištění

V následující části bych se pokusil přehledně rozdělit výhody a nevýhody, které bankopojištění nabízí pro klienta a blíţe specifikovat ty, které jsou výhodné pro pojišťovny a které spíše pro banky. K tomu vyuţiji několika rŧzných zdrojŧ a vlastní poznatky z praxe, abych podal ucelený přehled. Mezi přednosti bankopojištění patří: 15  Sníţení nákladů pojišťoven i bank. Pojišťovna dosahuje úsporu nákladŧ v té míře, ţe je pro ni banka mnohem úspornější distribuční kanál neţ externí prodejci (pojišťovací agenti a makléři).  Sniţování rizika pro banku, vhodná diverzifikace. Při uzavření úvěrového produktu často ţádají pojištění sami klienti. Klienti jsou pojištěni například v případě ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci. V některých případech si pojištění schopnosti splácet úvěr vyţádá schvalovatel jako podmínku poskytnutí.  Komplexní sluţba pro klienta. Integrovaná nabídka, nárŧst přitaţlivosti produktŧ. Z vlastní profesní praxe mohu potvrdit, ţe se často setkávám s klienty a jejich pozitivní reakcí například při sjednávání cestovního pojištění na cesty do zahraničí. Pro klienty vyjde tato moţnost připojistit se k platební kartě mnohem levněji, jsou pojištěni na celý rok a nemusí se jiţ před kaţdou cestou zvlášť pojišťovat. Jako alternativu také na naší pobočce banky prodáváme i další produkt pojišťovny, a to např. jednorázové cestovní pojištění do zahraničí, které ţádají často naši bankovní klienti, necestující do zahraničí často a vítají moţnost si cestovní pojištění uzavřít na jednom místě, u svého klientského poradce či

15

Focus. SCOR Life Division, Research and development unit of the substandard risks department. Life. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767. Dostupné z: http://www.scor.com/images/stories/pdf/library/focus/Life_Focus_102005_EN ČEJKOVÁ, V.; NEČAS, S.; ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-32-88-X.

21

bankéře. Podrobněji se tímto tématem zabývá část mého dotazníkového šetření ve čtvrté kapitole.  Společný distribuční kanál, informační systém. Při vyuţití našeho systému nepotřebujeme zdlouhavě zadávat všechny osobní údaje u stávajícího klienta banky. Pokud si přijde klient na pobočku uzavřít pojistný produkt, máme ho jiţ v naší databázi.  Synergie finanční skupiny. Obsahuje synergii funkční, finanční (sniţování finančního rizika), trţně-politickou (vyuţívá nehmotná aktiva, např. goodwill). Koncepce více značek a multikanálové distribuce poskytuje moţnost lépe obsluhovat své klienty. Příloha číslo 1 - Synergie finanční Skupiny ČSOB v roce 2010.  Finanční operace pod „jednou střechou“. Klient nemusí navštěvovat další instituce na uzavření více produktŧ. V bance klient má klient přiděleného jednoho bankovního poradce, který je dostatečně proškolen, aby klientovi poradil a prodal potřebné produkty. Pokud se jedná o sloţitější nebo více specializovaný produkt spojený s pojištěním, existují na pobočce odborníci, zabývající se bankopojistnými produkty do větší míry a klient si u nich daný produkt uzavře a nemusí řešit své potřeby jinde.  Nové příleţitosti k dosaţení vyšších zisků. Banky často prodávají produkty dceřiné pojišťovny, které jsou jednodušší na jejich rozmanitosti detailŧ a tím banky mohou tento produkt prodávat pro klienta levněji.  Zavedená distribuční síť a tím spojené úspory nákladů. Pro pojišťovnu je výhodné implementovat nové produkty do stávajícího bankovního systému neţ vytvářet kompletně nový.  Zvýšení atraktivity produktů. Například u jednorázově placeného ţivotního pojištění existuje moţnost výhodného zhodnocení vkladu, které by jinak klient banky neměl moţnost získat samostatně. Mezi nevýhody patří:  Stejná cena produktu. Dokázal bych si představit, ţe by daný produkt měl být v bance levnější, protoţe pojišťovny mají niţší distribuční náklady a klient by

22

měl toto poznat na výsledné ceně produktu. Většinou tomu tak ale není. Výrazná nevýhoda pro klienta však nastává, kdyţ si stejný bankopojistný produkt, například ţivotní pojištění, klient uzavře u externího prodejce. Pojišťovna musí externího prodejce zaplatit a peníze vzít na úkor klientovo plateb či jeho budoucího výnosu. Zde je pravidlem, ţe hodnota ţivotního pojištění je kladná zhruba aţ ke konci druhého roku pravidelného placení. U produktu prodaného v bance či pojišťovně je hodnota pojištění kladná jiţ po několika měsících, maximálně do jednoho roku. Je to tím, ţe pojišťovna má vyšší provozní náklady na školení externích prodejcŧ, vyšší náklady na distribuční síť, komunikaci a musí také zaplatit prodejci provizi za prodej.  Jednoduchost pojistných produktů. Pojistné produkty nabízené v bance jsou častěji produkty univerzálními, tj. jednodušší na prodej, mají menší moţnosti volitelného nastavení. Mohou být pro některé náročné klienty nevhodné.  Změna marketingové přístupu. Vyuţívání jednoho distribučního kanálu pro tzv. cross - selling neboli kříţový prodej je potřeba přizpŧsobit marketingovou koncepci. Je náročnější vytvořit vhodné společné podmínky pro zajištění zájmŧ a potřeb banky i pojišťovny zároveň.  Náklady na kvalifikaci pracovníků. Prodej bankopojistných produktŧ nemŧţe prodávat nekvalifikovaný pracovník banky. Pojišťovny musí tedy pro kaţdého jednotlivce organizovat potřebná školení pro zajištění jejich odborné kvalifikace na prodej. Díky postupnému zkvalitňování a vyvíjení nových produktŧ bank a pojišťoven je potřeba zaměstnance vzdělávat prŧběţně. Jak mohu z těchto výhod a nevýhod soudit, jedna z hlavních výhod pro zakládání bankopojištoven je úspora nákladŧ. Další velkou výhodou prodeje bankopojistných produktŧ je moţnost porovnávání rŧzných produktŧ a projektŧ, coţ probíhá oboje na jednom místě a dochází k úsporám nákladŧ. Neméně významným faktorem je nabídka těchto produktŧ, obzvlášť pro klienty, kteří nemají sami aktivní zájem o tento produkt, ale je jim v bance nabídnut a klient pak v případě potřeby navštíví přímo svoji banku a nemusí jiţ hledat na trhu jinde. Dochází k takzvanému prodeji „pod jednou střechou“. Jak jsem jiţ výše zmiňoval, banky a pojišťovny prodávají bankopojistné produkty za stejnou cenu, aby si vzájemně nekonkurovali. Dále

23

některé banky při uzavírání smlouvy na bankopojistný produkt zvýhodňují klienty, kteří jsou stávajícími klienty, tedy mají u dceřiné banky nebo spolupracující pojišťovny jiţ uzavřen nějaký produkt. Nejedná se o velké zvýhodnění, je řádově několik procent, ale myslím si, ţe tento krok má spíše psychologický efekt v tom, aby klient pociťoval, ţe má konkurenční výhodu oproti ostatním. Uzavření bankopojistné smlouvy v bance pro klienta znamená ještě jednu další výhodu. Banka většinou prodává jednodušší variantu pojištění, coţ znamená pro klienta větší přehlednost, transparentnost jak poplatkovou tak i produktovou a je i lépe daná smlouva pochopitelná. Na druhou stranu toto mŧţe činit některé náročnější klienty poněkud nedŧvěřivými nebo nespokojenými v jejich potřebách nabídnout v daném produktu parametry, šité jemu přímo na míru. Některé klienty mŧţe niţší cena u nového jednoduššího produktu i odradit a nakonec si raději zvolí produkt jiţ starší, ale vyzkoušený.16

16

KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005. 405 s. ISBN 80-89085-41-5.

24

2. HISTORIE BANKOPOJIŠTĚNÍ Počátky bankopojištění nelze přesně určit.17 Velmi rané počátky lze vypozorovat jiţ ve středověku, ale tehdy se tento pojem ještě nepouţíval. Přesně na dny vzniku lze určit u samotné banky či pojišťovny. Zde se jedná o postupný a vzájemný vývoj, který částečně vzniknul z tehdejší situace na světových a evropských trzích. První země, ve kterých mŧţeme předpokládat počátky bankopojistných obchodŧ jsou námořní a obchodní velmoci, především Francie, Portugalsko, Španělsko, Nizozemí a Itálie. Všechny tyto země jsou povaţovány za předchŧdce současného bankopojištění, protoţe se jiţ ve středověku museli obchodníci postarat o svoji loď, posádku, o své zboţí a tento majetek nechat pojistit. Dříve neţ se zcela pojištění osamostatnilo, tak bylo součástí většiny obchodŧ. Pak začaly vznikat díky řadě bankéřŧ oddělené pojišťovny, i kdyţ pořád platila vzájemná spolupráce mezi sebou.

2.1.

Vývoj bankopojištění

Za vznik současného bankopojištění na evropském kontinentě je povaţována druhá polovina 20. století. Banky chtěly zvýšit svŧj zisk, podíl na příjmech z nových produktŧ, chtěly získat další moţné prodeje, které byly navázány na pojistné produkty. Těmito kroky si slibovaly zvýšení podílu na trhu, upevnění své pozice, zajištění si významnějšího postavení na trhu a získání nových klientŧ od konkurence.18 Současné bankopojištění vzniklo ve Francii. Podle dostupných zdrojŧ a svého poznání upřednostňují banky produkty dlouhodobého charakteru z toho dŧvodu, ţe jsou pro banku i dlouhodobým zdrojem. Bankopojištění lze rozdělit na několik podob. Jednak mŧţe jít o prodej čistě pojistných produktŧ v bance a jejich pobočkách nebo jde o nabídku a prodej bankovních produktŧ, které jiţ v sobě mohou tyto některé pojistné produkty obsahovat, například úvěr poskytnutý v bance spolu s jeho pojištěním proti smrti, trvalé invaliditě, pracovní neschopnosti. Samozřejmě existuje i taková podoba

17

Focus. SCOR Life Division, Research and development unit of the substandard risks department. Life. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767. Dostupné z: http://www.scor.com/images/stories/pdf/library/focus/Life_Focus_102005_EN 18 Zpracováno dle: KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005, 405 s.. ISBN 8089085-41-5.

25

bankopojištění, kde pojišťovna prodává bankovní produkty. Toto propojení a existence bankopojištění mŧţe být odlišné. Do určité míry závisí na kaţdé zemi, jak postupně docházelo k vývoji a propojení jednotlivých institucí, v závislosti na zvycích a tradicích a také na míře právního omezení. Následovat bude tabulka, která ukáţe, jak měly jednotlivé země nastavenu moţnost distribuce bankovních či pojistných produktŧ ve své síti poboček. Tabulka 3: Distribuce produktů ve finančních institucích Distribuce-banky

Distribuce pojišťovny

Země

pojistné produkty

bankovní produkty

Belgie

povoleno

za určených podmínek

Dánsko

povoleno

povoleno

Francie

povoleno

povoleno omezeně

Irsko

povoleno

za určených podmínek

Itálie

povoleno

za určených podmínek

Japonsko

zakázána

povoleno omezeně

Lucembursko

povoleno omezeně

za určených podmínek

Německo

povoleno

za určených podmínek

Nizozemsko

povoleno

za určených podmínek

Portugalsko

povoleno omezeně

za určených podmínek

Řecko

povoleno omezeně

za určených podmínek

USA

povoleno omezeně

za určených podmínek

Španělsko

povoleno omezeně

za určených podmínek

Velká Británie

povoleno

za určených podmínek

Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-7179-462-7.

Z tabulky je zřejmé, ţe banky mají lepší moţnosti a podmínky pro poskytování pojistných produktŧ neţ pojišťovny, které by chtěly nabízet produkty bankovní. Jak tato tabulka ukazuje, podmínky jsou v kaţdé zemi hodně specifické, v kaţdé zemi jsou opravdu rŧzná omezení, která bychom nenašli zase jinde. V bankách zemí EU je

26

zakázáno poskytovat pojistné produkty bankami, ale existují zde například výjimky, pokud se jedná o produkty, které přímo souvisí s pojišťěním.(například musí ţivotní pojištění v sobě obsahovat investiční nebo spořící sloţku) Banky si tímto našly alternativu, která jim pak umoţňuje nabízet i tyto produkty ve své síti a jsou ochotny, pokud se jim tato spolupráce vyplatí, zakládat svoje pojišťovny, popřípadě spolupracují s jinými pojišťovnami.

2.2.

Vývoj bankopojištění v České republice

Bankopojištění u nás začalo vznikat počátkem 90. let minulého století, kdy se velké banky začaly zabývat moţným propojením banky a pojišťovny. Tyto banky, které se staly

prŧkopníky

současné

podoby

bankopojištění

stále

patří

mezi

velké

a nejvýznamnější hráče na trhu v České republice. Prvním poskytovatelem pojistných (bankopojistných) produktŧ ve své bankovní síti se stala v roce 1994 Investiční a Poštovní banka, a.s.. V roce 2000 převzala Investiční a Poštovní banku, včetně její finanční Skupiny IPB Group, Československá obchodní banka a.s... Československá obchodní banka má pro tyto účely zřízenu ČSOB pojišťovnu a.s., která poskytuje pojistné produkty pro další banku, a to Poštovní spořitelnu. Jedná se o další značku, která patří také do Skupiny ČSOB. V roce 1995 ji s nabídkou ţivotního i neţivotního pojištění následovala Česká spořitelna a.s... Komerční banka, a.s. začala v roce 1995 s prodejem ţivotních pojistek ve spolupráci s Komerční pojišťovnou, aţ posléze pak v roce 1998 přidala do svého portfolia sluţeb produkty neţivotního pojištění ve spolupráci s pojišťovnou Allianz. Další instituce, patřící mezi přední hráče na trhu v České republice, je ING Česká republika, která je nejenom bankou, ale zároveň také pojišťovnou. Pomocí smluvních partnerŧ poskytuje velké spektrum dalších finančních sluţeb. V roce 2003 byla na Union banku uvalena nucená správa. Union banka měla dříve i svoji pojišťovnu, proto ji zde také zmiňuji.

27

Tabulka 4: Velké finanční skupiny sdruţující bankovní a pojišťovací operace Česká Spořitelna

Komerční banka

Československá obchodní banka

Brokerjet České spořitelny

Pojišťovna KB

ČSOB Pojišťovna

Erste Corporate Finance

ESSOX

Hypoteční banka

Stavební spořitelna České

Modrá pyramida, stavební

Českomoravská stavební spořitelna

spořitelny

spořitelna

Penzijní fond České

Penzijní fond KB

ČSOB Penzijní fond Stabilita

sAutoleasing

Factoring KB

ČSOB Leasing

Factoring České spořitelny

Equipment Finance SOCIETE

ČSOB Asset management, a.s.,

GENERALE

investiční společnost

Protos, uzavřený investiční fond

Patria Finance

spořitelny

Realitní společnost České spořitelny REICO České spořitelny

KB Real Estate

Brokerjet České spořitelny

Bastion European Investments

GRANTIKA České spořitelny PARTNER České spořitelny S MORAVA Leasing Zdroj: Vlastní zpracování z webových stránek daných institucí 1. 4. 2012

Pokud bychom porovnávali na českém finančním trhu váhu jednotlivých typŧ finančních institucí vzhledem k jejich velikosti aktiv, tak zjistíme, ţe je zhruba desetinásobná převaha bank nad pojišťovnami. Pokud se zaměříme na bankopojištění, zjistíme, ţe převaha bank panuje i zde. U třech nejvýznamnějších bankopojišťovacích institucí v České republice převaţují skupiny, které jsou zastřešené bankami.19

19

Zpracováno dle: POLOUČEK, Stanislav. : Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 500. ISBN 80-7179-462-7.

28

Tabulka 5: Spolupráce českých bank a pojišťoven Banka

Pojišťovna Pojišťovna České spořitelny

Česká spořitelna

Kooperativa

Československá obchodní banka, a.s ERA Poštovní spořitelna

ČSOB pojišťovna

Hypotéční banka a.s. Generali pojišťovna GE Money Bank

AIG Europe ING Pojišťovna Komerční pojišťovna

Komerční banka

Allianz pojišťovna Uniqua pojišťovna

Raiffeisenbank

Generali pojišťovna ING Pojišťovna UniCredit pojišť.makléřská spol.

UniCredit Bank

Generali pojištovna Aviva ţivotní pojišťovna Victoria-Volksbanken pojišťovna

Volksbank

Axa penzijní fond

Wüstenrot hypoteční banka

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna

Zdroj: POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-7179-462-7.

Přehled nabídky pojistných produktŧ na českém trhu dle jednotlivých pojišťoven k 31. 12. 2010 v příloze číslo 2.

29

Graf 1: Předepsané pojistné – podíly na trhu Česká Pojišťovna 24,6% Kooperativa pojišťovna 19,8% Allianz pojišťovna 6,8% ČSOB pojišťovna 6,6% Pojišťovna ČS 5,9% Komerční pojišťovna 5,8% Generali pojišťovna 5,7% Ostatní 24,8%

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: http://www.cap.cz

Graf 1 ukazuje, jak velký podíl má na trhu 7 největších pojišťoven v České republice. Těchto 7 pojišťoven zaujímá 75,2 % podílu na trhu, zbylých 23 pojišťoven zaujímá 24,8 % trhu. Graf 2: Struktura pojistného trhu v neţivotním pojištění a ţivotním pojištění 2010 Pojištění spojené s investičním fondem 47,3%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 27,1%

Pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití 32,6% Doplňková pojištění 11,0%

Pojištění majetku 23,9%

Důchodové pojištění 2,9%

Havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových 18,6%

Pojištění svatební, prostředky na výživu dětí 2,7% Pojištění pro případ smrti 3,3%

Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu 14,4% Ostatní 16,0%

Kapitálové činnosti 0,3%

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: http://www.cap.cz

V ţivotním pojištění si největší podíl upevnilo pojištění spojené s investičním fondem, dosáhlo podílové hodnoty 47,3 % oproti 40,1 % v roce 2009, a to zejména na úkor pojištění pro případ smrti nebo doţití, které pokračovalo ve sniţování podílu z předchozích let na 32,6 %. S odstupem od dalších druhŧ ţivotního pojištění, zaujímá i

30

přes mírný pokles z 11,6 % na 11,0 % doplňkové pojištění nemoci nebo úrazu. Z těchto dalších druhŧ zvyšuje podíl pojištění pro případ smrti s podílem 3,2 %. U pojištění vozidel došlo ke sníţení předepsaného pojistného proti předchozímu roku, podíl na neţivotním pojištění však dosahuje i při tomto vývoji téměř 46 %. Další významnou poloţku představuje pojištění majetku s 23,9 %. Pojištění všeobecné odpovědnosti je zastoupeno 14,4 %. K zásadní změně ve struktuře u hlavních poloţek v roce 2010 nedošlo.

Miliardy Kč

Graf 3: Vývoj předepsaného pojistného 2003 - 2010 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Životní pojištění

Neživotní pojištění

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zprávy 2003 - 2010. 2004 2011. Dostupné z: http://www.cap.cz

U celkového předepsaného pojistného pojišťoven se po sniţujících se přírŧstcích posledních let vývoj zlepšoval a v roce 2010 jiţ pokračoval meziročním tempem 8,1 % oproti 3,1 % v roce 2009. V protichŧdných tendencích v ţivotním a neţivotním pojištění převáţil v roce 2010 rŧstový potenciál ţivotního pojištění s meziroční změnou 19,2 % oproti 5,8 % v předchozím roce 2009, a pokles v neţivotním pojištění byl 0,2%. Na zobrazeném grafu za rok 2010 se u neţivotního pojištění podílel zejména pokles předepsaného pojistného u pojištění vozidel, a to jak u pojištění odpovědnosti, tak u havarijního pojištění. Došlo k poklesu o 6 %, došlo i ke sníţení podílu těchto pojištění na neţivotním pojištění z 50 % na necelých 47 %. Tempo rŧstu u pojištění majetku sníţené meziročně o 1,4 % oproti předchozím 4,9 % nestačilo ani při podílu 22,8 % k

31

vyrovnání ztrát z pojištění vozidel. Výsledkem v neţivotním pojištění je tak zmíněný pokles o 0,2 %. Graf 4: Vývoj ţivotního pojištění v letech 2006 - 2010

Miliardy Kč

80 60 40 20 0 2006

2007

2008

2009

2010

ŽP celkem Pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití Pojištění spojené s investičním fondem Doplňková pojištění

Zdroj: ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zprávy 2003 - 2010. 2004 - 2011. Dostupné z: http://www.cap.cz

Velký vliv na zvýšení meziročního nárŧstu mělo pojištění spojené s investičním fondem, a to z 12,2 % na 40,6 % při dosaţeném objemu pojistného 34,1mld. Kč. Tímto došlo k navýšení podílu na ţivotním pojištění ze 40,2 % na 47,5 %. Druhým nejvýznamnějším pojištění je pojištění pro případ doţití nebo smrti nebo doţití s podílem 32,6 %. Dalším pojištěním jsou doplňková pojištění nemoci nebo úrazu s podílem 10,9 %. Pojištění pro případ smrti se podílí 3,2 %, coţ není v porovnání mnoho, ale zajímavé je, ţe má druhé nejvyšší sledované tempo rŧstu a to 22,6 %. V České republice neexistuje zákon, který by byl čistě zaměřen na bankopojištění. Banky v České republice nemají povolení k přímému provozování pojišťovací činnosti, takţe v bankách platí pro sektor pojišťovací, ţe se musí řídit právními předpisy pro pojišťovnictví. Banky si tedy vytvářejí k těmto potřebám své dceřiné společnosti, se kterými spolupracují. Další moţností je spolupráce s jiţ existujícími pojišťovnami.20

2.3.

Právní úprava bankopojištění v České republice

20

Česká asociace pojišťoven [online]. 26.8.2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad +zpr%c3%a1vy

32

V České republice se musíme řídit zvlášť právními předpisy jak pro bankovní sektor, tak i pro sektor pojišťovnictví. Právní předpisy – pro oblast bankovnictví:21  č. 21/1992 Sb., Zákon o bankách  č. 6/1993 Sb., Zákon o České národní bance  č. 57/2006 Sb., Zákon o změně zákonŧ v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem  č. 253/2008 Sb., Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosŧ z trestné činnosti a financování terorismu  č. 254/2008 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 253/2008 Sb. Právní předpisy pro oblast pojišťovnictví:22  č. 37/2004 Sb., Zákon o pojistné smlouvě  č. 137/2006 Sb., Zákon o veřejných zakázkách  č. 349/2006 Sb., Úplné znění zákona č. 363/1999., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojišťovnictví)  č. 350/2006 Sb., Úplné znění zákona č.38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí  č. 267/2009 Sb., Úplné znění zákona č.168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti z provozu vozidla  č. 277/2009 Sb., Zákon o pojišťovnictví  č. 278/2009 Sb., Zákon o změně zákonŧ v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví V České republice dochází v posledních letech k vývoji, který směřuje ke sbliţování bankovního a pojišťovacího sektoru. Mezi dŧleţité změny v zákonech patří vydání zákona o změně zákonŧ v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem a také zákon o finančních konglomerátech. V České republice došlo v dubnu roku 2006

21

Právní předpisy: Česká národní banka. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/banky_a_zalozny/pravni_predpisy.html 22 Právní předpisy. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/pojistovny_zajistovny_poj_zprostredkov atele/pravni_predpisy.html

33

ke sjednocení dohledu nad finančním trhem a nyní tento dohled vykonává Česká národní banka místo pŧvodních 4 institucí. Téma dohledu a regulace v České republice rozeberu v následujícím odstavci. Se schválením zákona č.377/2005 Sb. O finančních konglomerátech začíná platit v českém právním řádu Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2007/87/ES ze dne 16. prosince 2002. Vznik této směrnice i návrhu tohoto zákona byl především vyvolán samotným vývojem na finančním trhu, zejména má vést k zajištění bezpečné kontroly pro finanční instituce. Finančním konglomerátem jsou označovány finanční skupiny, které byly utvořeny, aby poskytovaly produkty a sluţby v rŧzných oblastech finančních trhŧ. Některé konglomeráty patří i mezi největší finanční skupiny, jako například banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry. Pokud by čelily finančním potíţím, mohly by oslabit a destabilizovat finanční systém a tím také ohrozit jednotlivé pojistníky, investory či vkladatele.23

2.4.

Regulace a dohled v České republice

Jak jsem jiţ několikrát zmínil, pojem bankopojištění není v právním předpisu přesně vymezen. Podobně je to i s jeho regulací a dohledem ze strany státu. Kontrola finančního trhu prochází v Evropě integračními procesy. V některých zemích se uplatňuje tzv. sektorový model, kdy nad bankami provádějí dohled rŧzné instituce a jiné zase nad pojišťovnami, další nad kapitálovým trhem a investicemi. Mohou nastat dvě moţnosti v případě kontroly dohledu nad finančním trhem. Dohled je sloučen do jiné instituce mimo centrální banku nebo má dohled na starosti právě centrální banka daného státu. Po vzniku České republiky došlo s postupným vývojem na finančních trzích ke vzniku institucí, které měli zajišťovat regulaci a dohled. Na počátku nebyla a neexistovala ucelená představa o dohledu. Dohled se vyvíjel postupně jako reakce na privatizaci, liberalizaci a další transformační kroky.

23 LINDNEROVÁ, Markéta. Kontrola finančních konglomerátŧ: epravo.cz. In: Epravo.cz: Sbírka zákonŧ, judikatura, právo [online]. 23.11.2004 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kontrola-financnich-konglomeratu-29367.html

34

Vznikly tedy na finančním trhu čtyři orgány:  Česká národní banka, provádějící od roku 1990 bankovní dohled nad bankami.  Komise pro cenné papíry, která od roku 1998 prováděla státní dozor nad kolektivním investováním a kapitálovým trhem.  Ministerstvo financí, které od roku 1993 také provádělo státní dozor v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění.  Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami, který měl od roku 1997 na starosti provádění státního dozoru nad druţstevními záloţnami, kampeličkami.24 Od 1. dubna 2006 vstoupil v platnost zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonŧ v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Česká národní banka převzala agendu a činnosti Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Sekci regulace a dohledu nad pojišťovnami vykonává nyní dohled, který spravoval do roku 2006 Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Agenda penzijních fondŧ byla přesunuta do části regulace a dohledu nad kapitálovým trhem.25 Od ledna 2008 bylo dosavadní sektorové členění tří dohledových sekcí (dohled nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem) nahrazeno funkcionální organizační strukturou se třemi dohledovými sekcemi s novými pŧsobnostmi. Do pŧsobnosti České národní banky v oblasti finančního trhu patří dohled nad bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrovými druţstvy. Vykonává také dohled nad pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy a dále například nad obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírŧ, osobami vedoucími evidenci investičních nástrojŧ, investičními společnostmi a dalšími osobami, které stanoví právní předpisy upravující podnikání v oblasti kapitálového trhu. Ve spolupráci s Ministerstvem financí České republiky, které je odpovědné za přípravu zákonŧ v oblasti finančních trhŧ, se s Českou národní bankou podílí na tvorbě primární

24 MAŠINDOVÁ, Věra. Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu v Evropské unii a úloha bank Evropského systému centrálních bank ve finanční regulaci a dohledu [online]. Praha, 2005[cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ostatni_analyticke_publikace 25 Integrace dohledu nad finančním trhem - praktické informace. DAVIDOVÁ, P.; JIRKA, J. ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie - Česká národní banka [online]. 28.3.2006 [cit. 2012-0303]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2006/060328_integrace_prakt_info.html

35

legislativy i na tvorbě sekundární legislativy. V této oblasti pak vydává prováděcí předpisy ve formě vyhlášek a opatření.26 Organizační schéma dohledu nad finančním trhem České národní banky je uvedeno v příloze číslo 3.

2.5.

Vývoj bankopojištění v Evropské unii

Bankopojištění Evropské unie je nedílnou součástí českého bankopojištění a naopak. Evropa je od prvopočátku povaţována za hlavní centrum bankopojištění. Měla k tomu i velké předpoklady. Spolupráce mezi bankami a pojišťovnami byla na vysoké úrovni. Například v Německu, Velké Británii, Francii nebyla spolupráce po dlouhou dobu omezována. Některé země však takovou spolupráci omezovaly nebo dokonce zakazovaly. S postupnými integračními procesy došlo k rozšiřování bankopojištění do dalších zemí. Historicky nejstarší institucí, která začala nabízet a prodávat společný „bankopojistný“ produkt v současné podobě se stala britská Griffin Assurance Co. Ltd., později vystupující pod názvem finanční Skupina Barclays a od roku 1974 pod názvem Barclays Life. Griffin Assurance Co. Ltd. Ta nabízela pojistné produkty jiţ v roce 1965. Ty kombinovaly společně produkty pojištění a investiční fondy. Nicméně se tento krok ve Velké Británii ještě neujal. Za vznik se povaţuje na počátku 70. let 20. století udělení povolení k činnosti pojišťovně ACM Vie, která ve Francii začala nabízet pojistné produkty pro své klienty a také produkty banky Bank Crédit Mutuel. Ve Španělsku byla situace poněkud odlišná. Španělská finanční Skupina Banco De Bilbao Group drţela v 80. letech většinový podíl v pojišťovací společnosti s pŧvodním názvem La Vasca Aseguradora SA, nyní Euroseguros SA. Do roku 1991 nemohly španělské banky prodávat produkty ţivotního pojištění, proto do té doby probíhala pouze peněţní spolupráce. V Belgii došlo v roce 1989 k vytvoření bankopojišťovny Alpha Life, která byla vytvořena spojením banky Générale de Banque s největší belgickou pojišťovnou AG. V roce 1990 se spojily v Nizozemí pojišťovna Alpha Life a banka BSV, aby se ještě v témţe roce tato nově

26

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. 2011. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/inde x.html

36

vzniklá společnost spojila s belgickou AG Group a vytvořila první zahraniční finanční Skupinu

Fortis Group. U dalších zemí Evropy docházelo k postupnému vývoji

bankopojištění v delším časovém horizontu.27 Bankopojištění z pohledu celé Evropy vznikalo na základě lepší konkurenceschopnosti institucí na finančních trzích, kdy bylo bankopojištění ovlivněno procesem globalizace a mělo vybudováno dobré podmínky pro jeho další rozvoj. Dŧleţitým mezníkem pro bankopojištění se v Evropě povaţuje červenec 1994, kdy došlo k otevření jednotného pojistného trhu. Tím se docílilo zvýšení konkurence na evropských trzích a zrychlilo jeho další vývoj. Graf 5: Podíl pojištění ve světě v roce 2010

Evropa 37% Asie 27% Sev. Amerika 30% Lat. Amerika a Karibik 3% Oceánie a Afrika 3%

Zdroj::Vlastní zpracování dle European Insurance – Key Facts [online]. 2011[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: www.cea.eu

Evropské pojištění ve světě zaujímá 37% podíl na celosvětovém trhu. Evropský pojišťovací prŧmysl je největší na světě, následuje Severní Amerika s 30 %, pak Asie s 27 %.

27

Focus. SCOR Life Division, Research and development unit of the substandard risks department. Life. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767. Dostupné z: http://www.scor.com/images/stories/pdf/library/focus/Life_Focus_102005_EN

37

Graf 6: Rozdělení pojistného ve světě v letech 2000-2010 4.5 4 3.5 bln. €

3

Ostatní

2.5

Severní Amerika

2

Asie

1.5

Evropa

1 0.5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: Vlastní zpracování dle European Insurance – Key Facts [online]. 2011[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/key-facts-2011.pdf

Graf 6 ukazuje regionální rozdělení pojistného na celém světě v posledních deseti letech. Mezi lety 2002 a 2007 podíl Evropy na světovém trhu vzrostl z 32 % na 43 % díky tomu, ţe pojistné v Evropě rostlo rychleji neţ celkový rŧst celosvětového příjmu z pojistného. Nicméně s poklesem evropského pojistného v roce 2008 a 2009, podíl na trhu poklesl na 39 %. Tato ztráta globálního trţního podílu byla většinou ve prospěch Asie. USA globální trţní podíl také neustále klesal. V roce 2010 ztrácela Evropa trţní podíl ve výši 2 procentních bodŧ ve prospěch ostatních z dŧvodu mnohem menšího nárŧstu evropského pojistného neţ v Asii. Trţní podíl USA zŧstával v roce 2010 stabilní.

38

Graf 7: Distribuce ţivotního pojištění v zemích CEA v roce 2009 100% 90% 80% 70% 60% Ostatní

50%

Bankopojištění

40%

Makléři

30%

Pojišťovací agenti

20%

Zaměstnanci pojišťoven

10% Belgie Bulharsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Turecko Velká Británie

0%

Zdroj: Vlastní zpracování dle European Insurance – Key Facts [online]. 2011[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/key-facts-2011.pdf

S bankopojištěním je moţno se setkat v Evropě od roku 1980. Nyní je jiţ hlavním distribučním kanálem pro produkty ţivotního pojištění v mnoha evropských zemích. Některé země mají výrazný podíl na trhu bankopojištění, v Belgii 42 %, v Portugalsku dokonce 87 %. Graf ukazuje, ţe bankopojištění je velmi dominantní (tj. procentní hodnoty jsou vyšší neţ 50 %) v zemích jiţní Evropy, stejně jako v Rakousku. Na většině těchto trhŧ došlo k významnému zvýšení podílu bankopojištění v roce 2009, přičemţ nejvyšší podíl byl zaznamenán v Rakousku z 52 % na 65 %, v Turecku ze 46 % na 56 % a v Itálii z 62 % na 74 %. Většina z těchto změn byla do značné míry na úkor prodejŧ v pojišťovnách. Ve Francii v roce 2009 zŧstal podíl na trhu bankopojištění stabilní a to na úrovni 60 %. Mezi trhy západní Evropy, ve Velké Británii, na největším evropském trhu s ţivotním pojištěním, tvořilo bankopojištění pouze 15 - 20 % nových obchodŧ. Ve východní Evropě je bankopojištění obecně rŧznorodé, s výraznou výjimkou Polska, kde jsou produkty ţivotního pojištění rovnoměrně distribuovány mezi přímým prodejem, zprostředkovateli a bankopojišťovnou.

39

Ze dvou tradičních zprostředkovatelŧ – pojišťovacích agentŧ a makléřŧ – pojišťovací agenti představují obrovský podíl na distribuci produktŧ ţivotního pojištění ve většině zemí. Pojišťovací agenti jsou velmi rozšíření v Bulharsku 62 %, Slovinsku 60 %, Německu 54 % a Chorvatsku 42 %. Na Slovensku rozdíl mezi těmito dvěma zprostředkovateli není k dispozici, ale podle údaje z roku 2008, pojišťovací agenti také odpovídají za větší podíl. V letech 2008 a 2009 se trţní podíly pojistných agentŧ obecně zvětšovaly velmi mírně, s výjimkou Německa, kde se ztratil 1 procentní bod. Nicméně největší změna v navýšení byla zaznamenána ve Slovinsku, a to z 53 % v roce 2008.28 Graf 8: Distribuce neţivotního pojištění v zemích CEA v roce 2009 100% 90% 80% 70% 60% Ostatní

50%

Bankopojištění

40%

Makléři

30%

Pojišťovací agenti

20%

Zaměstnanci pojišťoven

10% Belgie Bulharsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Turecko Velká Británie

0%

Zdroj: Vlastní zpracování dle European Insurance – Key Facts [online]. 2011[cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/key-facts-2011.pdf

Stejně jako v předchozích letech, pojišťovací agenti a makléři zŧstávají nadále největšími zprostředkovateli produktŧ ţivotního pojištění ve většině evropských zemí. Přímý prodej zaměstnanci pojišťoven se zdá být více běţný v oblasti neţivotního sektoru, protoţe tyto produkty jsou druhým největším distribučním kanálem po pojišťovacích agentech. V meziročním porovnání nebyly pozorovány ţádné

28

Zpracováno dle: European Insurance in Figures [online]. 2011[cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/european-insurance-in-figures-2011.pdf

40

významné změny, i kdyţ na Slovensku v roce 2009 přímým prodejem zaměstnanci pojišťoven získali 9 procentních bodŧ, většinou na úkor makléřŧ. Graf 8 ukazuje, ţe stejně jako v ţivotním pojištění, pojišťovací agenti obecně představují největší podíl z distribuce produktŧ neţivotního pojištění. I přes mírný pokles svých podílŧ na trhu v roce 2009, pojišťovací agenti jsou i nadále rozšíření zejména v Itálii 83 %, Turecku 69 %, Slovinsku 65 % a Portugalsku 55 %. Naopak v zemích jako je Belgie, Irsko a Spojené království, jsou makléři převládající v oblasti neţivotního sektoru s velkým podílem na trhu, respektive 62 %, 58 % a 57 %. Opačně vyvíjející trend je vidět u přímého prodeje zaměstnanci pojišťoven u neţivotního pojištění. Ve dvou zemích je i hlavním distribučním kanálem, zejména v Chorvatsku s trţním podílem 72 % a Nizozemí s 49 %. Dobré podíly v prodeji jsou také v Irsku 42 % a v Rakousku a Francii, kde zaznamenaly 35% podíl na trhu. Vzhledem k tomu, produkty ţivotního pojištění jsou ve většině evropských zemí převáţně prodávány jako bankopojišťovací produkty ve většině evropských zemí, bankopojištění v oblasti neţivotního pojištění obvykle hraje podruţnou roli. Graf 8 ukazuje, ţe na bankopojištění připadá maximálně 14 procent z celkového prodeje. Tato výše byla zaznamenána v Portugalsku, kde došlo k navýšení o 4 % oproti předchozímu roku. Bankopojištění je také nejoblíbenějším distribučním kanálem pro ţivotní pojistky v Portugalsku. S podíly na trhu 12 % Turecko a 10 % Francie pomalu dohání Portugalsko.

2.6.

Právní úprava bankopojištění v Evropské unii

Bankopojištění je stejně jako v České republice tak i v Evropské unii upraveno dvojicí legislativ. Legislativou vztahující se k bankovnictví a druhou k pojišťovnictví. V této části se podrobněji zmíním o postupném vývoji evropské integrace. V Římě 25. března 1957 byly podepsány Římské smlouvy, které byly jedním ze základŧ pozdější evropské integrace, mezi které patří volný pohyb zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. Jedná se o Smlouvu o zaloţení Evropského společenství a pak následně v roce 1992 o Smlouvu o Evropské unii. Spolu se svými novelami (např. Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterdamská smlouva, Smlouva z Nice) tvoří základ primárního práva. Maastrichtská smlouva z roku 1992 dala základ pro Hospodářskou a měnovou unii včetně jednotné měny. Postupné novelizace však nepřispěly 41

k přehlednosti evropského primárního práva. Euro bylo zavedeno v roce 1999, primární legislativě chyběl jeho název. V letech 2002-2003 zasedal Konvent o budoucnosti Evropské unie, který ustanovil základní primární právo – Smlouvu o Ústavě pro Evropu, která byla podepsána v říjnu 2004. Nicméně zŧstal nedokončen ratifikační proces, zejména neúspěšná referenda ve Francii a Nizozemí. Následně se ukázalo, ţe nebude moţné dokument v pŧvodním znění přijmout. V prŧběhu německého předsednictví v roce 2007 bylo dosaţeno toho, ţe bylo upuštěno od myšlenky jedné evropské ústavní smlouvy. Nadále tedy budou existovat stávající dvě smlouvy. Smlouva o fungování Evropské unie (pŧvodní název byl Smlouva o zaloţení Evropského společenství) a Smlouva o Evropské unii. Jejich novela byla označena jako Reformní Smlouva. Navrhovaný text byl v říjnu 2007 schválen na jednání v Lisabonu. Ratifikační proces Lisabonské smlouvy pokračoval v roce 2008 celkem úspěšně, byla schválena 25 parlamenty členských zemí. V Irsku skončilo první referendum neúspěšně, avšak podle rozhodnutí Evropské rady z června 2008 se mělo v ratifikaci pokračovat. Od počátku ledna 2009 předsedala Česká republika Evropské unii. V tuto dobu byla Lisabonská smlouva schválena oběma komorami Parlamentu České republiky. 2. října 2009 proběhlo druhé kolo referenda v Irsku, kde byla smlouva schválena. Poslední podpis v rámci ratifikace připojil prezident české republiky Václav Klaus dne 3. 11. 2009 a Lisabonská smlouva nabyla platnosti 1. prosince 2009.29 První bankovní směrnice vznikaly jiţ v roce 1966 za účelem naplňování cílŧ Smlouvy v oblasti společného trhu bankovních a finančních sluţeb. První bankovní směrnice je Směrnice 77/780/EHS Rady ES z 12. 12. 1977 o koordinaci zákonŧ, nařízení a správních předpisŧ vztahujících se ke zřizování a provozování činnosti úvěrových institucí. Nejzásadnější pro tuto směrnici bylo nastavení opatření pro řádné provozování obchodní činnosti úvěrové instituce a doporučení postupu spolupráce mezi orgány dohledu. Druhá bankovní směrnice 89/646EHS Rady ES je z 15. 12. 1989 o koordinaci zákonŧ, nařízení a správních předpisŧ vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí. Tato směrnice mění a doplňuje směrnici 77/780/EHS Rady ES, přibliţuje trh k liberálnějším podmínkám jeho fungování. Cílem této směrnice bylo

29

Česká národní banka. ČNB [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-05]. http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/lisabonska_smlouva/index.html

42

Dostupné

z:

vytvořit podmínky pro poskytování bankovních sluţeb a pro volné podnikání poboček bank tak, aby byly uznávány jednotlivé zákony ostatních členských státŧ ES/EU.30

2.7.

Regulace a dohled v Evropské unii

Regulace a dohled a jeho uspořádání nepatřilo v Evropské Unii k velmi diskutovaným tématŧm. Dŧsledkem této změny byla neustále větší provázanost daných odvětví a to vedlo k vytváření vyšší potřeby na vzájemnou koordinaci finanční regulace a dohledu. V evropských zemích se setkáváme s oběma modely institucionálního uspořádání finanční regulace a dohledu. Sektorový model (odvětvový), u kterého jsou finanční regulace a dohled uspořádány podle základních sektorŧ finančního zprostředkování (bankovní dohled a regulace pro bankovnictví, kapitálový trh a investiční sluţby, pojišťovnictví a penzijní připojištění). Funkcionální model, kde existuje jedna instituce pro ochranu investorŧ a spotřebitelŧ, další instituce pro obezřetnostní dohled a regulaci, centrální banky, která zodpovídá za stabilitu systému a pak regulátor pro hospodářskou soutěţ. Aktuální a velmi zlomový v regulaci a dohledu finančního trhu v Evropské unii byl rok 2010, kdy byla schválena legislativa, která vedla ke změnám institucionálního uspořádání regulace a dohledu. Dokončila se tímto transformace výborŧ ( CEBS, CESR, CEIOPS) a došlo k legislativní úpravě stávajících orgánŧ na tři nové evropské orgány dohledu. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) byl zaloţen v dŧsledku reforem struktury dohledu nad finančním sektorem v Evropské unii. Reforma byla zahájena Evropskou komisí na základě doporučení Výboru, kterému předsedá pan de Larosiére. Ten je podporovaný Evropskou radou a Evropským parlamentem. Před a během finanční krize v letech 2007 a 2008 se Evropský parlament vyslovil pro přechod směrem k integrovanému evropskému dohledu s cílem zajistit skutečně rovné podmínky pro všechny účastníky na úrovni Evropské unie, které odráţí rostoucí integraci finančních trhŧ v unii. V dŧsledku toho byl posílen kontrolní rámec pro sníţení rizik a závaţnosti budoucích finančních krizí. EIOPA je součástí Evropského

30

TOMÁŠEK, Michal. Bankovnictví jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Praha: Linde, 1997, 516 s. ISBN 80-720-1052-2.

43

systému orgánŧ finančního dohledu, zahrnující tři evropské orgány dohledu, jeden pro bankovní sektor, jeden pro odvětví cenných papírŧ a jeden pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, stejně jako v Evropské radě pro systémová rizika. Hlavní cíle EIOPA jsou:  Lépe chránit spotřebitele, obnovení dŧvěry ve finanční systém.  Zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně regulace a dohledu s přihlédnutím

k rŧzným zájmŧm všech členských státŧ a odlišné povahy finančních institucí.  Větší harmonizace a jednotné uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy

v celé Evropské unii.  Posílení dohledu nad přeshraničními skupinami.  Podporovat koordinovanou reakci dohledu v Evropské unii.

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění má za základní povinnost podporovat stabilitu finančního systému, transparentnost trhŧ a finančních produktŧ, stejně jako ochranu pojistníkŧ a účastníkŧ penzijního systému. Je pověřena sledovat a identifikovat trendy, moţná rizika a zranitelnosti. EIOPA je nezávislým poradním orgánem Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění řídí dozorčí rada, která spojuje příslušné vnitrostátní orgány v oblasti pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních pojištění v kaţdém členském státě. Národní dohlíţecí orgány Evropské unie jsou zdrojem odborných znalostí a informací o pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištění.31 Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) byl zřízen nařízením č. 1093/2010 Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. listopadu 2010. Evropský orgán pro bankovnictví oficiálně vstoupil v platnost 1. ledna 2011 a převzal všechny stávající a probíhající úkoly a povinnosti z Evropského výboru orgánŧ bankovního dohledu (CEBS). Evropský orgán pro bankovnictví má některé poměrně široké pravomoci. Má předcházet regulační arbitráţi, má zaručit rovné podmínky pro

31

EIOPA: About EIOPA. EIOPA: Home [online]. [2010] [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/index.html

44

všechny, posílit mezinárodní koordinaci dohledu, podporovat sbliţování dohledu a poskytovat poradenství institucím Evropské unie v oblasti bankovnictví, plateb a elektronických peněz a regulace, jakoţ i odpovídat na otázky týkající se správy a řízení společností, auditu a finančního vykazování.32 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je nezávislý orgán EU, který přispívá k zachování stability finančního systému Evropské unie, zajišťuje integritu, transparentnost, účinnost a řádné fungování trhŧ s cennými papíry, jakoţ i zvýšení ochrany investorŧ. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy podporuje sbliţování dohledu a to jak mezi regulátory cenných papírŧ, tak napříč finančními sektory. Spolupracuje s ostatními evropskými orgány dohledu pŧsobícími v oblasti bankovnictví (EBA), a pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (EIOPA).33

2.8.

Předpokládaný vývoj

Z hlediska historického vývoje bankopojištění a jeho pokračujícího posilování v zemích Evropské unie neočekávám pokles prodejŧ v nadcházejících obdobích. Banky a pojišťovny neustále rozšiřují nabídku bankopojistných produktŧ. Ta pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost jednotlivých institucí, která je jiţ ověřena z minulosti. Z vlastní bankovní praxe hodnotím výsledky propojení mezi jednotlivými institucemi jako pozitivní krok, nabízející klientovi více pohodlí, komfortu a dostupných sluţeb poskytovaných na jednom místě. Dále předpokládám další invaze na trhy, kde ještě není bankopojištění na tak vysoké úrovni. Překáţkou v některých zemích mohou být legislativní omezení, kde tyto podmínky zpomalují rozvoj bankopojištění. I přesto se však domnívám z vlastní zkušenosti z bankovního prostředí, ţe bude bankopojištění v příštích několika letech rŧst, bude zdrojem ziskŧ pro banky a pojišťovny. Napomáhá k tomu i postupné sjednocování bankopojistného trhu napříč Evropskou unií, vytvořením jednotného bankopojistného trhu. Na pozitivní vývoj bankopojištění mají vliv velké mezinárodní instituce, které ovlivňují rychlost rozvoje bankopojištění v méně rozvinutých trzích. Je zde výrazný globalizační

32

European Banking Authority - EBA - European Banking Authority - About Us. European Banking Authority EBA Home [online]. 2010 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.eba.europa.eu/Aboutus.aspx 33 European Securities and Markets Authority [online]. [2010] [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: www.esma.europa.eu/

45

trend. Například na českém finančním trhu jsou tři největší hráči, Skupina ČSOB je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC, pŧsobící aktivně v Belgii, v regionu střední a východní Evropy. Česká spořitelna patří do velké rakouské Skupiny Erste Group, nabízí své sluţby prostřednictvím finančních institucí v Rakousku, Česku, Slovensku, Polsku, Chorvatsku a dalších zemí. Poslední z „velké trojky“ je Komerční banka, která je součástí mezinárodní Skupiny Société Générale. Tyto velké banky se soustřeďují na komplexní nabídku bankopojistných produktŧ. Na našem trhu však budou nadále pŧsobit instituce, mající produktovou nabídku uzpŧsobenou pro uţší okruh zákazníkŧ, kde pak mohou vytvářet produkty, které jsou připraveny

přímo

pro

určitý

segment

zákazníkŧ.

Bankopojišťovny

budou

i v budoucnosti zaměřovat své snahy na zvýšení svého podílu na trhu a tohoto se budou snaţit dosahovat neustálým zlepšováním nabídky jak těch stávajících produktŧ, tak i nabídkou nových, atraktivnějších produktŧ pro své klienty. Dŧraz bude také kladen na udrţení si stávajícího klienta, aby ho konkurence neoslovila s nějakou novou, lepší nabídkou. Všechny tyto instituce si uvědomují jiţ nyní, jak těţké je získat nové klienty od konkurence a myslím si i ze své zkušenosti, ţe se bankopojistné produkty stanou ještě více zajímavým produktem pro klienty, neţ jsou v současnosti. Klienti zde mohou například v rámci ţivotního pojištění dosahovat vyššího zhodnocení vloţených prostředkŧ neţ na bankovním spořícím produktu. Tento trend potvrzuje i současný vývoj v České republice, kde je v rámci ţivotního pojištění, které je spojené s investičním fondem, za poslední sledované období dosahováno nadprŧměrného rŧstu. Dalším faktorem, nacházející v bankopojištění ještě větší uplatnění, jsou neustále se rozvíjející informační technologie a vliv internetu. Tento distribuční kanál má velké moţnosti svého dalšího rozvoje, především v moţnostech získávání informací o produktech, stará se jiţ nyní o zvyšování povědomí o jednotlivých produktech a dle provedeného dotazníkového šetření má velký vliv na prodej některých bankopojistných produktŧ. Zatím si však troufám tvrdit, ţe tento kanál výrazně ovlivnil prodej zejména jednodušších produktŧ jako je například cestovní pojištění. U produktŧ ţivotního pojištění bych však nadále viděl jako hlavní distribuční kanál síť poboček jednotlivých bank a pojišťoven, kde je potřeba přímo s klientem řešit jeho potřeby. I klienti dávají přednost prodeji ţivotního pojištění prostřednictvím svých poradcŧ na pobočkách před prodejem prostřednictvím internetu a myslím si, ţe se to v nadcházejících několika letech výrazným zpŧsobem nezmění. 46

Vývoj bankopojištění v České republice i v Evropské unii samozřejmě bude do velké míry ovlivňovat světová ekonomika a vývoj na světových trzích.

47

3. ANALÝZA BANKOPOJISTNÝCH PRODUKTŮ V této kapitole nejdříve charakterizuji jednotlivé produkty, které se na našem bankopojistném trhu nabízejí. Posoudím jejich výhody a nevýhody pro klienta. Provedu analýzu ţivotního pojištění v největších bankovních domech v České republice Pojišťovnictví je velmi specializované odvětví, které reaguje na potřeby osob a subjektŧ..34

Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění patří mezi poměrně nová pojištění. Jedná se o pojištění pro případ smrti spojené se spořením, kde kromě pojištění si klient sám aktivně rozhoduje, kam své prostředky na zhodnocení bude investovat. Investiční riziko a výše zhodnocení je závislé na klientem zvolené investiční strategii. Zpravidla přináší vyšší zhodnocení, které ale nebývá garantováno. Některá investiční ţivotní pojištění mají kromě moţnosti investování do fondŧ (peněţních, dluhopisových, akciových) i moţnost investovat do garantovaného programu, kde má klient garantovánu pevnou sazbu, která je vţdy platná na celý rok. Mezi hlavní výhody daného pojištění bych zařadil moţnost rozšířit rozsah pojistné ochrany formou rŧzných připojištění, moţnost kdykoliv měnit nastavení a rozsah pojistné ochrany. To znamená, ţe si klient mŧţe v prŧběhu trvání smlouvy měnit výši pojistné ochrany, také si mŧţe prŧběţně měnit investiční strategii. Klientovi je rovněţ umoţněno sníţit si výši plateb na pojistné krytí sníţením pojistné částky a tyto prostředky směřovat do investování. Toto pojištění je daňově uznatelné. Mezi nevýhody investičního pojištění bych zařadil to, ţe není garantována výše zhodnocení a tedy i výše pojistné částky při doţití. V případě úmrtí klienta je vyplacena celá pojistná částka nebo aktuální hodnota pojistky, popřípadě obojí dle podmínek dané pojišťovny. V případě doţití je vţdy vyplacena aktuální hodnota klientova účtu. Pro nejvyšší míru zhodnocení a tím pádem

34

Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cap.cz/

48

omezení investičního rizika je doporučována minimální doba trvání pojištění na 10 let a více.

Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění nabízí pojištění pro případ smrti nebo doţití. Pojistná částka pro obě rizika mŧţe být stejná nebo individuální pro kaţdé riziko zvlášť. Pojištění je dobrou alternativou ke klasickému spoření. Nabízí pojištění v případě neočekávaných ţivotních situací a zároveň umoţňuje spořit finanční prostředky do dŧchodu. Kapitálové ţivotní pojištění je určeno pro klienty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti nebo chtějí mít garantovanou částku pro případ doţití. Tento produkt patří mezi tradiční produkt, který pojišťovny nabízejí po celém světě. Daná pojistná částka není závislá na trţních změnách a je garantováno minimální zhodnocení vloţených prostředkŧ. Mezi moţné nevýhody bych zařadil nemoţnost měnit nastavení v prŧběhu pojištění. V případě úmrtí klienta je vyplacena celá pojistná částka, v případě doţití je pak vyplacena sjednaná pojistná částka plus podíly na výnosech. V případě dalších připojištění je vyplaceno plnění dle sjednaných podmínek. Pro nejvyšší míru zhodnocení a tím pádem omezení investičního rizika je doporučována minimální doba trvání pojištění na 10 let a více. Kratší doba mŧţe negativně ovlivnit výši zhodnocení.

Rizikové ţivotní pojištění Toto rizikové ţivotní pojištění patří mezi nejstarší ţivotní pojištění, které zahrnuje pojištění pro případ smrti. Tento druh produktu neobsahuje spořící sloţku a je často vyuţíváno pro ty kdo chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti a často také slouţí pro vinkulaci pojistného plnění ve prospěch například hypotéky. Mezi výhody patří garantovaná pojistná částka pro případ smrti, s moţností rozšíření pojistné ochrany na další rizika, uzavření pojištění na dobu jiţ od 1 roku, kdy není nutno volit delší časový horizont. Dále mezi výhody řadíme moţnost vinkulovat pojistné plnění ve prospěch jiného subjektu. Mezi nevýhody patří v případě ukončení pojistné smlouvy nevplacení ţádného plnění, jelikoţ toto pojištění neobsahuje spořící sloţku. V případě úmrtí je vyplacena pojistná částka. V případě ukončení pojistné smlouvy není vyplaceno ţádné plnění, pokud nejsou k dané smlouvě uzavřena další připojištění.

49

Důchodové pojištění Toto pojištění obsahuje pojištění pro případ doţití, kdy si klient chce zabezpečit propad příjmŧ v poproduktivním věku. Vyplácí se ve formě doţivotního dŧchodu nebo formou jednorázového plnění, které si klient stanoví na začátku při sjednání pojištění, nelze jej tedy v prŧběhu měnit. Tato částka je včetně garantovaného zhodnocení. V případě úmrtí klienta je vyplaceno zaplacené pojistné, v případě dalších sjednaných připojištění je plnění dle podmínek připojištění. Produkt je vhodné uzavřít na dobu 10 let a více, aby byla vytvořena kapitálová hodnota pojištění v dostatečné výši.

Vkladové ţivotní pojištění Vkladové ţivotní pojištění obsahuje pojištění pro případ doţití za návratný vklad. Je to jednorázově vloţené pojistné na začátku pojištění. Pravidelné pojistné se platí samo z výnosŧ. Celý vklad zvýšený o úrok a podíly na výnosech je na konci pojištění vrácen zpátky. Toto pojištění je určeno pro klienty, kteří chtějí zhodnocovat své prostředky při garantovaném zhodnocení finančních prostředkŧ. Tato garantovaná částka je vyplácena při doţití, v případě smrti je vrácen návratný vklad včetně podílŧ na výnosech. Je moţnost pojistnou ochranu rozšířit formou dalších připojištění, měnit nastavení a rozsah pojistné ochrany, vkládat a čerpat finanční prostředky v prŧběhu trvání pojištění. Jako nevýhodu je moţné povaţovat v případě sjednání rizika doţití nemoţnost aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. V případě doţití dostane klient sjednanou pojistnou částku včetně návratného vkladu a podílŧ na výnosech. K tomuto pojištění je moţno sjednat další připojištění. Doba trvání pojištění se doporučuje minimálně 5 let pro dosaţení co moţno nejvyššího zhodnocení.

Univerzální (flexibilní) ţivotní pojištění Univerzální ţivotní pojištění je pojištění pro případ smrti s tvorbou kapitálové hodnoty pojištění s minimálním garantovaným zhodnocením. U tohoto pojištění je také moţnost měnit alokační poměr mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředkŧ v závislosti na zvolení výše pojistného a pojistné částky. Toto pojištění je určeno pro klienty, kteří chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti, mají zájem o dlouhodobé a pravidelné zhodnocování prostředkŧ, kde mohou volně nakládat s naspořenými prostředky. Tento druh ţivotního pojištění nabízí garantovanou částku pro případ smrti, 50

garantované minimální zhodnocení finančních prostředkŧ, moţnost rŧzných dalších připojištění, jakoţ i moţnost změny nastavení pojištění a rozsahu pojistné ochrany, čerpat a vkládat finanční prostředky v prŧběhu pojištění. Jako nevýhody lze spatřovat to, ţe není garantována výše vyplácené částky při doţití a také nelze ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. Pokud dojde k úmrtí klienta, bude vyplacena sjednaná pojistná částka nebo kapitálová hodnota pojištění, popřípadě obojí dle jednotlivých podmínek pojištění. V případě doţití je vyplacena aktuální kapitálová hodnota pojištění. Všechny výše uvedené produkty splňují podmínky pro daňovou uznatelnost v případě, pokud jsou splněny následující podmínky dle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ:  pojistník je zároveň i pojištěným  smlouva je sjednána minimálně na 5 let  smlouva je sjednána minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne 60 let  obsahuje-li pojištění pevnou částku na doţití, jejíţ minimální výše je 40.000 Kč u pojistných smluv na 5 – 15 let 70.000 Kč u pojistných smluv nad 15 let

Úrazové pojištění Tento druh pojištění většinou obsahuje pojištění pro případ smrti následkem úrazu, trvalých následkŧ úrazu, tělesného poškození nebo pojištění doby nezbytného léčení úrazu v rŧzných kombinacích. Běţná je ještě širší volba pojistných ochran dle nabídky zvolené pojišťovny. Pojištění je určeno pro klienty, kteří chtějí zabezpečit sebe nebo své blízké pro případ úrazu a jeho následkŧ, popřípadě chce mít garantovanou částku vyplacenou v případě úmrtí následkem úrazu. Mezi výhody tohoto pojištění bych zařadil velkou škálu rŧzných forem pojištění a pojistných ochran dle specifických potřeb kaţdého klienta a moţnost měnit nastavení pojištění. V případě úmrtí následkem úrazu je vyplacena sjednaná pojistná částka, u trvalých následkŧ se uplatňuje procentuální plnění z pojistné částky dle stanovených oceňovacích tabulek jednotlivých pojišťoven. Při ukončení pojištění se nevyplácí ţádné plnění, protoţe toto pojištění neobsahuje spořící sloţku. U tohoto pojištění se volí pojištění dle individuálních potřeb klienta, doba pojištění nemá ţádný vliv na cenu daného pojištění.

51

Cestovní pojištění Cestovní pojištění kryje rŧzná rizika. Dochází zde ke kombinování rŧzných pojistných produktŧ. Cestovní pojištění většinou obsahuje krytí léčebných výloh včetně asistenční sluţby, ambulantní lékařské ošetření, pojištění odpovědnosti za škodu. Dále je pak moţnost nechat se připojistit například na krytí rizik úrazového pojištění (trvalé následky úrazu, smrti následkem úrazu), pojištění odpovědnosti za škodu, jednorázové odškodnění za hospitalizaci, zubní ošetření k odstranění akutní bolesti. Pojistná smlouva na cestovní pojištění se uzavírá na konkrétní dny, respektive v jednoletých cyklech. Náklady na léčbu v některých zemích jsou mnohdy výrazně finančně náročnější, neţ stojí daná léčba v České republice. Naši občané při pobytu v Evropské unii mají nárok na zdravotní péči hrazenou na účet svých zdravotních pojišťoven, ale v mnoha případech vyţaduje pojišťovna vysokou spoluúčast klienta, kterou pojišťovna neplatí. Mezi faktory ovlivňující cenu pojištění patří územní platnost pojištění, doba pobytu v zahraničí, věk pojištěného a typ cesty (rekreační, sportovní). Pojištění je moţno uzavřít na pobočkách bank a pojišťoven, v cestovních kancelářích, na internetových stránkách. Některé banky vyuţívají jako prodejní kanál i bankomat pro prodej tohoto produktu.

Pojištění právní ochrany Tyto produkty nabízejí pojištění pro fyzické a právnické osoby, které mají za cíl chránit klienty před dŧsledky právních sporŧ. Pojištěný tímto získá pojistné plnění, ve kterém jsou kryty především soudní náklady a výdaje, náklady na soudce, svědky, náklady pojištěného na cesty k soudnímu řízení.

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Toto pojištění zajišťuje pojistnou ochranu pojištěnému v případě škody zpŧsobené provozem vozidla. Pojištění se nabízí v základní pojistné ochraně 30 milionŧ na kaţdého zraněného nebo usmrceného a také v této výši na všechny majetkové škody. Dané pojištění se řídí ustanovením zákona č.168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ. V tomto pojištění se lze pojistit na škody vzniklé na zdraví, na léčení zraněných, na věcné škody, na náklady vzniklé při právním zastupování poškozeného. Existuje zde 52

i celá škála doplňkových připojištění jako například asistenční sluţby, zapŧjčení vozidla v případě poruchy, havarijní pojištění. Výši pojistného ovlivňuje kategorie vozidla, jeho výkon motoru, zvolený pojistný limit a dále téţ věk řidiče i tzv. systém bonusŧ v případě prŧběhu řízení v minulosti bez zpŧsobené škody.

Pojištění majetku Pojištění majetku obsahuje pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Pojištění domácnosti pojišťuje movité věci, nacházející se v domácnosti a slouţí ke krytí rizik, které mŧţe z jejich pouţívání plynout. Pojištěným místem jsou obytné prostory na uvedené adrese. Pojištění nemovitosti zahrnuje pojistnou ochranu obytných budov a staveb, které jsou součástí pozemku. Pojištěným předmětem mŧţe být rodinný dŧm, bytový dŧm, chata, chalupa a další. Všeobecně se pojišťuje majetek pro rizika plynoucí z ţivelných, vodovodních a havarijních rizik a také z rizik krádeţe a vandalství.

3.1.

Bankopojištění v Československé obchodní bance

Československá obchodní banka, a.s.. (ČSOB), pŧsobí jako univerzální banka, sama je 100 % ovládána společností KBC Group a patří mezi přední poskytovatele finančních sluţeb v České republice. V retailovém bankovnictví pŧsobí společnost pod dvěma základními obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. Své sluţby poskytuje všem fyzickým osobám, malým a středním podnikŧm a korporátním a institucionálním klientŧm. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Finančních center Poštovní spořitelny a obchodních míst České pošty. Do produktového portfolia patří financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky, pŧjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv i specializované sluţby (leasing a factoring). Skupina ČSOB na českém trhu pŧsobí prostřednictvím svých dceřiných společností a čtyř hlavních obchodních značek, konkrétně ČSOB, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS.35

35 O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx

53

Dostupné

z:

ČSOB měla ke konci roku 2010 více neţ 4 miliony klientŧ, které obsluhuje na svých 580 pobočkách a poradenských centrech a přibliţně 3260 obchodních místech České pošty. Aktiva pod správou 885055 milionŧ Kč. Dle výročních zpráv je zřejmé, ţe celá Skupina ČSOB chápe bankopojištění jako velmi významnou část svých aktivit. Spolupracující pojišťovnou je pro banku ČSOB pojišťovna, a.s.. ČSOB Ţivotní pojištění MAXIMAL PROFIT36 Jedná se o produkt s pravidelnými platbami, které je určeno pro občany od 18 do 65 let. Firmy mohou pomocí druhé varianty pojištění Maximal Profit Z hradit pojistné svým zaměstnancŧm. Toto pojištění nabízí dlouhodobé zhodnocování investovaných prostředkŧ s moţností vlastního rozhodování, kde budou dané prostředky zhodnocovat. Mezi hlavní výhody daného pojištění bych zařadil:  Srozumitelnost pro klienta, ţádné skryté poplatky.  Odpovídající pojistná ochrana, která se mŧţe měnit podle potřeb a věku pojištěného.  Moţnost volby vlastní investiční strategie, případně moţnost pevného zhodnocení.  Při splnění zákonných podmínek moţnost daňových úlev.  Sjednání ţivotního pojištění bez nutnosti zdravotní prohlídky i zdravotní dokumentace.  Platební prázdniny a mimořádné vklady. U tohoto ţivotního pojištění je umoţněno zhodnocovat vloţené prostředky a výhodně investovat do 6 programŧ investování, kde je umoţněno klientovi vybrat si ten pro něj nejlepší od konzervativního programu investování aţ po fondy s větším rizikem, které mohou

dosahovat

většího

potenciálního

výnosu.

Jednotlivé

programy

konzervativní, vyváţený, rŧstový, dynamický, akciový a garantovaný.

jsou

Poslední

zmíněný program je určen pro ty klienty, kteří poţadují jistotu pevného zhodnocení. Pro aktuální rok je její výše 2,4 % p. a. Toto ţivotní pojištění umoţňuje zdarma jednou ročně změnit program investování. Výše sazby je vţdy vyhlášena na začátku roku

36

ČSOB Ţivotní pojištění Maximal Profit. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Zivotni-pojisteni/Stranky/CSOB-Zivotni-pojisteni-MaximalProfit.aspx

54

a platná po celý rok. Minimální výše platby na ţivotní pojištění je 130 Kč měsíčně a je moţno platit pojistné s frekvencí roční aţ měsíční. Model Ţivotního pojištění MAXIMAL PROFIT je uveden v příloze číslo 4. Tento produkt nabízí pojistné krytí pro případ smrti, plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu, úmrtí následkem úrazu. Zajímavou nabídku pojistných krytí u tohoto produktu spatřuji v pojištění váţných chorob, zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity, které se vztahuje i na spořící sloţku a hospitalizaci následkem úrazu jiţ od 1 dne. Dalším pozitivem u tohoto produktu je automatické dvojnásobné pojistné plnění v případě smrti následkem dopravní nehody. Další bankopojistné produkty nabízené na pobočkách banky jsou pojištění k pŧjčkám, pojištění proti ztrátě a krádeţi platební karty, pojištění na cesty do zahraničí. Pro děti nabízí Ţivotní pojištění Maxík a například úrazové pojištění k ČSOB Dětskému kontu Slŧně. Pojistné produkty nabízející ČSOB Pojišťovna. Jedná se o produkty:  Ţivotní pojištění FORTE (pro celou rodinu), VARIACE (investiční), SPEKTRUM (univerzální).  Úrazové pojištění.  Pojištění dětí ČTYŘLÍSTEK (dětské ţivotní pojištění), KORUNKA (spoření). Do Skupiny ČSOB řadíme i Poštovní Spořitelnu, která má v nabídce své produkty ve spojení s produkty ČSOB pojišťovny. Jsou často velmi podobné těm, které jsou nabízeny v ČSOB. Po dŧkladné analýze produktŧ ve Skupině ČSOB mohu tvrdit, ţe právě Skupina ČSOB hraje velmi dŧleţitou roli v nabídce bankopojistných produktŧ v České republice. Velkou oporu má Skupina ČSOB ve svých vlastnících, KBC Group, patřící mezi hlavní bankopojistné skupiny ve střední Evropě. Skupina ČSOB je především v posledních letech často vnímána jako instituce, která má pro prodej bankopojistných produktŧ všechny potřebné předpoklady. Nabídka produktŧ je řízena multikanálovou distribuční sítí, produkty jsou nabízeny jak v rámci pojišťovny, tak i v bance. Skupina ČSOB je dle mého výzkumu od stolu jedničkou na trhu v České republice.

3.2.

Bankopojištění v České spořitelně 55

Česká spořitelna a.s. je naší nejstarší bankou. Její historie sahá aţ do roku 1925, má více neţ 5 milionŧ klientŧ a má aktiva pod správou ve výši 698014 milionŧ Kč. Je naší největší bankou. Patří do finanční Skupiny Erste Group a zaměřuje se na drobnou retailovou klientelu, malé, střední podniky, města, obce, ale také i velké korporátní klienty. Drţí si první místo v počtu poboček a bankomatŧ v České republice. Spolupracující pojišťovny České spořitelny jsou dvě pojišťovny. Pojišťovna České spořitelny a.s. a Kooperativa pojišťovna a.s..

FLEXI Ţivotní pojištění37 Flexi ţivotní pojištění je známý produkt, nejen mezi klienty České spořitelny, ale i mezi širokou veřejností. Jedná se o rodinné pojištění, kdy lze v jedné smlouvě uzavřít pojištění pro dva dospělé a pět dětí. Vstupní věk pro dospělého je 18 – 70 let a pro dítě 0 – 18 let. V základním pojištění je pojištění pro případ doţití a pro případ smrti. Dále je moţnost pojištění rozšířit o pojištění pro případ trvalých následkŧ úrazu, denního odškodného za dobu léčení úrazu a další. V prŧběhu trvání pojistné smlouvy lze měnit pojistná rizika dle aktuální situace. Tento produkt obsahuje také moţnost spoření. Česká spořitelna nabízí klientovi moţnost volby, kam bude svoji spořící sloţku investovat. Garantovaný fond nabízí klientovi minimální rŧst 2,4 % p. a., nebo si zvolí některý z konkrétních investičních fondŧ z portfolia akciových, dluhopisových a nemovitostních fondŧ. V případě méně zkušeného klienta v oblasti investování se zde nabízí ještě varianta investování do konzervativní, vyváţené, nebo progresivní strategie a program řízení investic. Minimální měsíční platba je 300 Kč. Další výhody tohoto ţivotního pojištění jsou:  Zamykání výnosŧ. Má za úkol ochránit dosaţené zhodnocení v pojistné smlouvě při zhodnocení vyšším neţ 5 %.  Bonus za věrnost, který činí 5 % ze skutečného a zaplaceného pojistného, vyplácen je aţ po 15 letech.  Pojištění rizikových rekreačních sportŧ. Klient má moţnost si zdarma určit 30 dní v roce, kdy bude platit i pojištění rizikových sportŧ.

37

FLEXI ţivotní pojištění. Osobní finance - Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/flexi-zivotni-pojisteni/o-produktu-d00013490

56

Kalkulace FLEXI Ţivotního pojištění je uvedena v příloze číslo 5.

Bankopojištění v největší bance na českém trhu je také na vysoké úrovni. Ve srovnání s Československou obchodní bankou však pozoruji dle výročních zpráv daných bank, ţe Česká spořitelna nedosahuje takové dynamiky prodeje. U České spořitelny nedochází k tak výrazné spolupráci mezi jednotlivými institucemi. Česká spořitelna pro tyto účely uzavřela v roce 2004 distribuční smlouvu s pojišťovnou Kooperativa. Od této doby začala fungovat mezi institucemi distribuční spolupráce, kdy pojišťovna nabízí na svých prodejních místech bankovní produkty České spořitelny a naopak. Dle výročních zpráv není pro Českou pojišťovnu bankopojištění tak významnou činností, přesto si myslím, ţe její produkty dokáţou být pro klienty zajímavé a dokáţe tím být dobrým konkurentem pro ostatní bankopojišťovny. Mezi další nabízené produkty Českou spořitelnou patří například kapitálové ţivotní pojištění Kapitál, pojištění pohřbu, flexibilní pojištění Junior (ţivotní pojištění dítěte), cestovní pojištění.

3.3.

Bankopojištění v Komerční bance

Komerční banka a.s. vznikla v roce 1990 vyčleněním z bývalé Státní banky československé a v roce 2001 stát prodal vlastnický podíl francouzské Société Générale. V současné době patří do trojice nejsilnějších bank na českém trhu. Komerční banka pŧsobí jako komplexní banka, poskytuje sluţby v oblasti pro soukromou, firemní klientelu, korporace, obce, města a další. Banka má 1,62 milionu klientŧ, 397 poboček a 693 bankomatŧ, aktiva pod správou ve výši 698014 milionŧ Kč. Spolupracující pojišťovny jsou Komerční pojišťovna a Allianz pojišťovna. Ţivotní pojištění VITAL INVEST38 Jedná se o investiční ţivotní pojištění pro případ smrti a doţití, kdy má klient moţnost aktivně ovlivňovat dle jím zvolené strategie z 6 nabízených fondŧ jak budou jeho

38

Vital Invest. Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2012-04-17]. http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/pojisteni-a-bezpeci/pojisteni-osob/vital-invest.shtml

57

Dostupné

z:

prostředky zhodnocovány. Také zde je moţno zvolit Fond s garantovaným zhodnocením a to ve výši 2,2 % p. a.. V prŧběhu pojištění je moţnost změny většiny parametrŧ. Ţivotní pojištění Vital Invest obsahuje 4 varianty pojištění, dle kterých se určuje pojistné krytí. Jednotlivé varianty se liší výší rizikového pojistného:  Spořící, 0 % z pojistného je pouţito na krytí rizika.  Základní, 2.5 % z pojistného je pouţito na krytí rizika.  Klasická, 7,5% z pojistného je pouţito na krytí rizika.  Ochranná, 22,5 % z pojistného je pouţito na krytí rizika. Zvolenou strategii lze kdykoliv změnit. Je zde záruka návratnosti investice pro případ nepříznivého vývoje trhu, kdy je v případě pojistné události vyplácena vyšší z částek. Vyplacena bude aktuální hodnota vloţených prostředkŧ k datu úmrtí nebo zaplacené pojistné, respektive jeho investovaná část. Lze také kdykoliv změnit nastavení daného ţivotního pojištění. Minimální investice je 500 Kč měsíčně. Ţivotní pojištění VITAL INVEST je moţno uzavřít v Komerční bance i Komerční pojišťovně za shodných podmínek, u Komerční pojišťovny je moţno nastavit větší variabilitu při nastavování rizik a dalších připojištění. Tento fakt jsem si potvrdil i u Skupiny ČSOB a České spořitelny. Pokud poţaduje klient individuální poţadavky na nastavení podmínek ve své smlouvě o ţivotním pojištění, je pak lepší navštívit některou z poboček pojišťoven, u které je moţnost sjednat ţivotní pojištění dle individuálních poţadavkŧ klienta.

3.4.

Shrnutí analýzy

Tyto detailněji popsané produkty vybraných bank poslouţí k vytvoření komplexnějšího pohledu na oblast bankopojištění na českém trhu. Zdánlivě stejný produkt ţivotní pojištění je v těchto bankách nabízen individuálně, u kaţdé banky lze nalézt řadu odlišností v podmínkách, pojištěných rizikách a limitech plnění. Ve všech třech zkoumaných institucích bych se nebál uzavřít tento produkt, klientovi bych doporučil, aby si zjistil všechny potřebné informace, které ho zajímají a které mŧţe jeho pojistná smlouva obsahovat. Dŧleţité jsou také pojistné podmínky, kde jsou detailně definovány podmínky plnění pojišťovny. Osobně bych z pozice klienta zvolil finanční skupinu ČSOB, která se i představuje jako bankopojišťovna, má s bankopojištěním největší zkušenosti a také dobře vyškolené zaměstnance. 58

4. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ BANKOPOJISTNÝM TRHEM V ČESKÉ REPUBLICE Pro zjištění aktuální situace rozloţení bankopojištění (zejména části ţivotního pojištění) bylo provedeno dotazníkové šetření prostřednictvím serveru vyplnto.cz. Pro doplnění informací také porovnávám provedená zjištění s výzkumem České asociace pojišťoven (ČAP) z prosince roku 2009 - „Jak si lidé v České republice pojišťují ţivot?“

4.1.

Popis šetření

„Jak si lidé v České republice pojišťují ţivot?“ Realizace:prosinec 2009 Cíl: zmapovat, jakou dŧleţitost občané přikládají ţivotnímu pojištění, orientace obyvatel v produktech ţivotního pojištění, odhalit nedostatky v informovanosti veřejnosti, nastavení pojistných částek a rizik – aktualizace smluv. Respondenti:

vzorek

1043

respondentŧ

se

zohledněním

relevance

všech

sociodemografických kritérií. „Bankovní a pojistné produkty“ Realizace:březen 2012 Cíl: získat podklady pro analýzu vyuţívání bankovních a pojistných produktŧ klienty bank v návaznosti na zpracovávanou bakalářskou práci. Respondenti:

vzorek

109

respondentŧ

sociodemografických kritérií.

59

se

zohledněním

relevance

všech

4.2.

Analýza hypotéz

Před zpracováním výše uvedeného dotazníku bylo stanoveno 7 hypotéz, které vycházely z informací z veřejně dostupných zdrojŧ zejména ČAP a odborného tisku (např. Pojistný obzor) 1. Postupně se zvyšuje chápání dŧleţitosti ţivotního pojištění mezi obyvatelstvem. 2. Prodluţuje se doba, na jakou se klienti pojišťují. 3. Zvyšuje se podíl klientŧ s připojištěním dalších pojistných rizik k základní pojistce. 4. Prodeje ţivotního pojištění se zvyšují. 5. Význam pojišťovny při prodeji samostatných pojistných produktŧ přetrvává 6. Podíl nejvýznamnějších pojišťoven na trhu roste 7. Bankopojistné produkty neţivotního pojištění se nejčastěji vyskytují při prodeji hypotéky. (např. pojištění bytu či nemovitosti) Postupně se zvyšuje chápání důleţitosti ţivotního pojištění mezi obyvatelstvem. Graf 9: Poměr prodejů ve vybraných věkových skupinách

Zdroj: Fakta o ţivotním pojištění. Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni

V roce 2009 mělo ţivotní pojištění 51 % respondentŧ, přičemţ si mŧţeme všimnout niţší úrovně zájmu o pojištění ze strany mladších ročníkŧ. Pokles u starších ročníkŧ souvisí s efektivitou a cenou pojištění v pozdějším věku.

60

Graf 10: Prodeje ţivotního pojištění

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

V prŧzkumu z roku 2012 vyplynulo, ţe počet pojištěných vykazuje mírně vzrŧstající trend. Nicméně stále je to pouze 55 %, coţ je nárŧst na úrovni statistické chyby. Graf 11: Věkové rozloţení pojištěných u Ţivotního pojištění

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

Co se týče rozloţení dle věku pojištěných. Tato skupina pojištěných zahrnuje ponejvíce spotřebitele ve středním věku. Z detailní analýzy výsledkŧ také vyplynulo, ţe podíl osob ve věku 18-26 let s uzavřeným pojištěním se nezměnil a zŧstává na hranici 44 %. 61

Na základě výše uvedených faktŧ není moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou.

Prodluţuje se doba, na jakou se klienti pojišťují. Graf 12: Doba pojištění u Ţivotního pojištění

Zdroj: Fakta o ţivotním pojištění. Pojisti ţivot [online]. 2010 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni

Přes polovinu respondentŧ vlastní ţivotní pojištění sjednané na dobu kratší neţ do 60 let. Sjednání ţivotního pojištění do 60. let a více je výhodné zejména pro uplatnění daňového odpočtu. Delší doba přináší větší zhodnocení vlastní naspořené sumy, 10 let označují pojišťovny jako minimální standard, kratší pojistky jsou vhodné pouze ke konkrétnímu krátkodobému účelu (např. k zajištění leasingu, úvěru). Pouze 11 % respondentŧ má smlouvu sjednanou na kratší dobu neţ 10 let.

62

Graf 13: Doba pojištění u Ţivotního pojištění

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

Z vlastního šetření v roce 2012 vyplynulo rozdílné rozloţení četností délky smluv. Zejména v rozmezí 0-10 let 18 % oproti 11 %. Vzhledem k zaměření dotazníku na bankopojistné produkty jejichţ minimální délka se pohybuje na hranici 5 let (u speciálních pojistných smluv např. k úvěrŧm i od 1 roku) lze tento výkyv povaţovat za nepodstatný. Nicméně ze srovnání také vyplývá, ţe podíl pojistek sjednaných nad 20 let zŧstává přibliţně stejný na 62 %. Na základě výše uvedených faktŧ není moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou.

63

Zvyšuje se podíl klientů s připojištěním dalších pojistných rizik k základní pojistce. Graf 14: Připojištění rizik - detail

Zdroj: Fakta o ţivotním pojištění. Pojisti ţivot [online]. 2010 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni

V rámci výzkumu ČAP uvedla většina (65,5 %) všech pojištěných, ţe má v rámci ŢP sjednané připojištění. Bez ohledu na věk se klienti pojišťoven (41 %) nejčastěji připojišťují pro případ trvalých následkŧ úrazu, dále pak pro případ invalidity (25 %). Graf 15: Připojištění rizik - detail

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

Z dotazníkového šetření na serveru vyplnto.cz vyplývá, ţe podíl klientŧ s pojištěním rizika pro případ trvalých následkŧ vykazuje rŧst. 64

Na základě výše uvedených faktŧ je moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou. Prodeje ţivotního pojištění se zvyšují. Graf 16: Doba od uzavření smlouvy o Ţivotním pojištění

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

Z vlastního dotazníkového šetření z roku 2012 vyplynulo, ţe více neţ 45 % respondentŧ pojištění uzavřelo před méně neţ pěti lety. 26 % méně neţ třemi lety. Z toho lze usuzovat, ţe prodeje pojištění v posledních letech stoupají. Na základě výše uvedených faktŧ je moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou.

65

Význam pojišťoven při prodeji samostatných pojistných produktů přetrvává. Graf 17: Význam pojišťoven

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

Pro ověření tohoto faktu jsem provedl šetření na běţné sluţbě – pojištění na cesty do zahraničí. Více neţ polovina řeší toto pojištění přímo s pojišťovnou, ať jiţ fyzicky či i přes internet. Pro doplnění je nutné uvést, ţe toto pojištění poskytují také cestovní kanceláře přímo ve smlouvách, nicméně poskytovatelem je vţdy smluvní pojišťovna. Na základě výše uvedených faktŧ je moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou.

66

Podíl nejvýznamnějších pojišťoven na trhu roste Graf 18: Předepsané pojistné – podíly na trhu 2010 Česká Pojišťovna 24,6% Kooperativa pojišťovna 19,8% Allianz pojišťovna 6,8% ČSOB pojišťovna 6,6% Pojišťovna ČS 5,9% Komerční pojišťovna 5,8% Generali pojišťovna 5,7% Ostatní 24,8%

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: http://www.cap.cz Graf 19 - Předepsané pojistné – podíly na trhu 2011 Česká Pojišťovna 26,9 % Kooperativa pojišťovna 19,5 % Allianz pojišťovna 8,1 % Generali pojišťovna 7,3 % ČSOB pojišťovna 6,3 % Pojišťovna ČS 5,2 % Česká podnikatelská pojišťovna 5% Ostatní 21,7 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva 2011. 2012. Dostupné z: http://www.cap.cz

Ze srovnání výše uvedených grafŧ vyplývá, ţe podíly nejsilnějších pojišťoven rostou

67

případně stagnují. Kdeţto u pojišťoven do 10 % trţního podílu dochází ke změnám. Aktuálně sedm nejsilnějších pojišťoven drţí více neţ 78,3% trţní podíl. To znamená o 3 % více neţ v roce 2010. Na základě výše uvedených faktŧ je moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou. Bankopojistné produkty neţivotního pojištění se častěji vyskytují ve formě doplňujících balíčků k bankovním úvěrům. (např. pojištění bytu či nemovitosti) Graf 20: Doplňkové prodeje pojistných produktů

Zdroj: Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/

V rámci vlastního dotazníkového šetření v roce 2012 87,5 % respondentŧ uvedlo, ţe mají v rámci sjednaného hypotéčního úvěru uzavřeno neţivotní pojištění bytu případně jiné nemovitosti. To potvrzuje snahy finančních institucí o cross - selling těchto produktŧ s jinými finančními instrumenty. Na základě výše uvedených faktŧ je moţné hypotézu povaţovat za potvrzenou.

68

4.3.

Závěr šetření

1. Nepodařilo se potvrdit hypotézu, ţe se zvyšuje chápání dŧleţitosti ţivotního pojištění mezi obyvatelstvem, a ani nedošlo k výraznému nárŧstu prodejŧ. 2. Hypotéza, ţe se prodluţuje doba, na kterou se klienti pojišťují, zŧstala nepotvrzena, zde platí stagnace s vysokým zastoupením smluv na dobu delší neţ 20 let. 3. Bylo potvrzeno, ţe se zvyšuje podíl smluv, které jsou uzavřeny spolu s dalším připojištěním rizik. Uplatňuje se zde cross - selling, kdy je klientovi prodáván daný produkt s více rŧznými instrumenty. 4. Prodeje ţivotního pojišťění narŧstají. Dle provedeného dotazníkového šetření lze tuto hypotézu potvrdit. 5. Podařilo se potvrdit, ţe přetrvává význam pojišťovny při prodeji samostatných pojistných produktŧ. Šetření bylo provedeno na produktu cestovní pojištění. Je nutno zmínit, ţe i zde je vidět snahu cestovních kanceláří o cross - selling, uzavřít s klientem více smluv na jednom místě, kdy uzavře s klientem pojistnou smlouvu za pojišťovnu přímo zaměstnanec cestovní kanceláře. 6. Dokázalo se potvrdit dle nejnovějších údajŧ za loňský rok, ţe podíl nejsilnějších pojišťoven posiluje. 7. Došlo k potvrzení hypotézy, ţe bankopojistné produkty neţivotního pojištění se velmi často prodávají v souvislosti s poskytnutým bankovním úvěrem, respektive hypotékou.

69

ZÁVĚR Bankopojištění je v současné době nedílnou součástí ekonomiky. Česká republika se snaţí postupně dohánět západní trhy, které měly větší moţnosti k dřívějšímu rozvoji bankopojištění. Je zde moţno pozorovat rŧzné konkurenční síly, mající velký vliv na celkový vývoj bankopojištění. K hlavním pozitivním trendŧm ve vývoji patří sjednocování a integraci jak jednotlivých produktŧ, tak i celých institucí. Velký vliv na rychlost tohoto sjednocování a vývoje mají zákony platné v jednotlivých zemích. Cílem této bakalářské práce byla analýza postupného vývoje bankopojištění v České republice a Evropské unii, analýza a dotazníkové šetření bankopojistných produktŧ na českém trhu. Pro tyto účely a pochopení problematiky jsem zpracoval nejprve teoretickou stránku dané problematiky. Následovala analýza jednotlivých produktŧ na českém bankopojistném trhu. K potvrzení postupného vývoje bankopojištění jsem k závěru práce provedl dotazníkové šetření. V úvodu první kapitoly jsem uvedl několik definic bankopojištění. Jelikoţ není tento pojem jasně definován zákonem, existuje více pohledŧ na tento pojem. Definice samotná se s postupem času také vyvíjela a nyní mŧţeme chápat pojem bankopojištění jako kombinaci bankovního a pojistného produktu, v kterém se odráţí právě spolupráce mezi bankou a pojišťovnou. V následující části kapitoly jsem se zaměřil na vlivy, které pŧsobí na dané instituce, vývoj spolupráce bank a pojišťoven. V další části kapitoly jsem rozdělil výhody a nevýhody, které bankopojištění přináší. Druhá kapitola se zabývá historií bankovnictví, jeho vznikem a postupným vývojem v České republice a Evropské unii. V kapitole uvádím druhy spolupráce mezi jednotlivými bankami a pojišťovnami. Zajímavý je i podíl na českém trhu, kdy 7 největších pojišťoven zaujímá většinu našeho pojistného trhu. Zde jsem jiţ detailněji porovnával vývoj v ţivotním a neţivotním pojištění, kde je vidět pokračující upevňování významu ţivotního pojištění jako bankopojistného produktu, ve kterém výrazným zpŧsobem posiluje pojištění spojené s investičním fondem. Nejvýznamnější ze zkoumaných bank bych povaţoval Skupinu ČSOB, která se jako jediná označuje jako bankopojišťovna a je tedy zřejmé, ţe sama vidí bankopojistné produkty jako velmi zajímavou a část svého portfolia a neponechává tuto část pozadu za ostatními nabízenými produkty. Skupina ČSOB má také pro tyto účely pouze jedinou pojišťovnu, 70

a to ČSOB pojišťovnu. Pro srovnání Česká spořitelna spolupracuje pro tyto účely s pojišťovnou České spořitelny a od roku 2004 i s pojišťovnou Kooperativa. I zde dochází k neustálému vývoji, ale toto uskupení nepŧsobí tak uceleně jako u Skupiny ČSOB. Česká spořitelna se neprezentuje také jako bankopojišťovna. Pociťuje jako samozřejmost nabízet bankopojistné produkty, aby nezaostávala proti konkurenci, ale pŧsobí na mne dojmem, ţe toto není její prioritou. Komerční banka vyuţívá pro oblast ţivotního pojištění sluţeb Komerční pojišťovny, pro oblast neţivotního pojištění sluţeb pojišťovny Allianz. Také Komerční banka nevystupuje jako bankopojišťovna a u této banky bych viděl podobně jako u České spořitelny, ţe bankopojištění není její prioritou. Třetí kapitola popisuje bankopojistné produkty a pak je vybrán jeden produkt ţivotního pojištění z třech nejvýznamnějších bank na českém trhu. Pro ověření současného vývoje je provedeno dotazníkové šetření, které má potvrdit či vyvrátit konkrétní hypotézy. Všechny zkoumané produkty jsou kvalitní, kaţdý produkt se odlišuje v některých detailech od produktu nabízeného v jiné bance. Osobně jsem se setkal při zajišťování modelŧ ţivotního pojištění, které je přílohou této bakalářské práce, s odlišným přístupem bankovních pracovníkŧ. Kaţdá banka volí rŧzné metody při nabídce tohoto produktu a jen se mi potvrdilo, ţe některé banky, potaţmo jejich zaměstnanci, berou bankopojištění jako méně dŧleţitou součást jejich portfolia nabízených produktŧ. Při sjednávání sloţitějšího ţivotního pojištění bych osobně upřednostnil návštěvu pojišťovny. O tomto mém názoru jsem byl i utvrzen po návštěvě jedné z bank, kde mi bylo pro detailnější moţnosti nastavení rizik ţivotního pojištění doporučena návštěva spolupracující pojišťovny. Budoucí vývoj bankopojištění lze z minulého vývoje předpokládat jen velmi omezeně. Lze očekávat, ţe současný vzrŧstající trend bude pokračovat. Banky a pojišťovny dle mého mínění budou pokračovat ve vzájemné spolupráci v oblasti bankopojištění, bude docházet ještě k většímu vzájemnému vyuţívání prodejních kanálŧ. Osobně bych přivítal, kdyby se stal tento produkt pro klienta srozumitelnější a nesetkával se s mnohastránkovými obchodními a pojistnými podmínkami, ve kterých se klient velmi komplikovaně orientuje a mohou klienta i odradit od sjednání bankopojistného produktu. Ale na druhou stranu je spousty klientŧ, kteří ani nevědí, ţe jiţ některý z bankopojistných produktŧ vyuţívají. Myslím si, ţe k většímu povědomí a ještě 71

rychlejšímu rozvoji bankopojištění povede větší informovanost o těchto produktech ze strany bank a pojišťoven, ale i samotný zájem klientŧ o to, aby měli svŧj ţivot pojištěn pro nenadálé situace, které v ţivotě mohou potkat kaţdého z nás.

72

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné monografie ČEJKOVÁ, V.; NEČAS, S.; ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-32-88-X. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 338 s. ISBN 80-869-4600-2. HRUBOŠOVÁ, Marcela. Profese pojišťovací zprostředkovatel. Praha: Linde, 2009, 119 s. ISBN 978-80-7201-775-1. KORAUŠ, Anton. Bankopoisťovníctvo. Bratislava: SPRINT, 2005, 405 s. ISBN 8089085-41-5. POLOUČEK, Stanislav. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava: Ethics, 1999, 208 s. ISBN 80-238-3982-9. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 s. ISBN 80-7179462-7. TOMÁŠEK, Michal. Bankovnictví jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Praha: Linde, 1997, 516 s. ISBN 80-720-1052-2. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999, 594 s. ISBN 80-726-5030-0. Odborné články v časopisech VAVROUŠEK, Michal. Bankovnictví. Bankovnictví. Praha: Ekonomia, 2006, č. 4. ISSN 1212-42. DOI: 1212-42. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-18284970prepazky-bank-prodavaji-stale-casteji-i-pojisteni Internetové zdroje a články Bancassurance. In: PIETERSZ, Graeme. Moneyterms: Investment/finance glossary/explanations [online]. © 2006-2010 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://moneyterms.co.uk/bancassurance/ Bancassurance Definition | Investopedia. In: Investopedia – The Web’s Largest Investing Resource [online]. © 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/b/bancassurance.asp DAVIDOVÁ, Petra a Jiří JIRKA. ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie - Česká národní banka [online]. 28.3.2006 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_04061 73

7a.html Bankovní a pojistné produkty. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/bankovni-a-pojistne-produkty/ DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/joint-ventureevropske-souteznipravo-opu/1000818/51665/#b0 Česká asociace pojišťoven http://www.cap.cz/

[online].

2010

[cit.

2012-04-02].

Dostupné

z:

ČSOB Ţivotní pojištění Maximal Profit. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Zivotni-pojisteni/Stranky/CSOBZivotni-pojisteni-Maximal-Profit.aspx EIOPA: About EIOPA. EIOPA: Home [online]. [2010] [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/index.html European Banking Authority - EBA - European Banking Authority - About Us. European Banking Authority - EBA - Home [online]. 2010 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.eba.europa.eu/Aboutus.aspx European Securities and Markets Authority [online]. [2010] [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: www.esma.europa.eu/ Fakta o ţivotním pojištění. Pojisti život [online]. 2010 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/fakta-o-zivotnim-pojisteni POHANKOVÁ, Elena. Finance.cz: daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2002 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/21845-bankopojisteni-nova-cesta-ke-klientovi-/ FLEXI ţivotní pojištění. Osobní finance - Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/flexi-zivotni-pojisteni/oproduktu-d00013490 Focus. SCOR Life Division, Research and development unit of the substandard risks department. Life. Francie: SCOR, 2005. ISBN 1636-4767. Dostupné z: http://www.scor.com/images/stories/pdf/library/focus/Life_Focus_102005_EN MAŠINDOVÁ, Věra. Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu v Evropské unii a úloha bank Evropského systému centrálních bank ve finanční regulaci a dohledu [online]. Praha, 2005[cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ostatni_analyti cke_publikace Integrace dohledu nad finančním trhem - praktické informace. DAVIDOVÁ, Petra a Jiří JIRKA. ČNB. Bankopojištění v ČR nepatří jen do oblasti teorie - Česká národní banka [online]. 2006 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: 74

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2006/060328_integrace _prakt_info.html LINDNEROVÁ, Markéta. Kontrola finančních konglomerátŧ: epravo.cz. In: Epravo.cz: Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 2004 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kontrola-financnich-konglomeratu-29367.html O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: ČSOB Ţivotní pojištění Maximal Profit. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Zivotni-pojisteni/Stranky/CSOBZivotni-pojisteni-Maximal-Profit.aspx O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx Právní předpisy. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/pojistovny_zajistovny_ poj_zprostredkovatele/pravni_predpisy.html Právní předpisy. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/banky_a_zalozny/prav ni_predpisy.html Splynutí a sloučení podniku (akvizice) Merger and Acquisition. In: Středoevropské centrum pro finance a management [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Akvizice&IdPojPass=29 Vital Invest. Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/pojisteni-a-bezpeci/pojisteni-osob/vital-invest.shtml What is bancassurance? definition and meaning. WEBFINANCE INC. Investment and Financial Dictionary by InvestorWords.com [online]. © 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.investorwords.com/6738/bancassurance.html Výroční zprávy Česká asociace pojišťoven [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3% bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy European Insurance in Figures [online]. 2011[cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu/uploads/Modules/Publications/european-insurance-infigures-2011.pdf KOMERČNÍ BANKA. Výroční zpráva 2010. 2011. http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2010.pdf 75

Dostupné

z:

ČSOB. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/OCSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocnizpravy/VZ_CSOB_2010.pdf ČESKÁ SPOŘITELNA. Výroční zpráva 2010. 2011. http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2010.pdf

Dostupné

z:

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. 2011. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vyk onu_dohledu/index.html

76

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH

Seznam tabulek TABULKA 1: ČASOVÝ PRŦBĚH VÝVOJE SPOLUPRÁCE BANK A POJIŠŤOVEN........ 18 TABULKA 2: SROVNÁNÍ VÝHOD A NEVÝHOD RŦZNÝCH FOREM SPOLUPRÁCE .. 19 TABULKA 3: DISTRIBUCE PRODUKTŦ VE FINANČNÍCH INSTITUCÍCH .................... 26 TABULKA 4: VELKÉ FINANČNÍ SKUPINY SDRUŢUJÍCÍ BANKOVNÍ A POJIŠŤOVACÍ OPERACE .......................................................................................................................... 28 TABULKA 5: SPOLUPRÁCE ČESKÝCH BANK A POJIŠŤOVEN....................................... 29

Seznam grafů GRAF 1: PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ – PODÍLY NA TRHU .................................................................. 30 GRAF 2: STRUKTURA POJISTNÉHO TRHU V NEŢIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ A ŢIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ 2010 ............................................................................................................................. 30 GRAF 3: VÝVOJ PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO 2003 - 2010 ....................................................... 31 GRAF 4: VÝVOJ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V LETECH 2006 - 2010 ................................................... 32 GRAF 5: PODÍL POJIŠTĚNÍ VE SVĚTĚ V ROCE 2010........................................................................ 37 GRAF 6: ROZDĚLENÍ POJISTNÉHO VE SVĚTĚ V LETECH 2000-2010 ........................................... 38 GRAF 7: DISTRIBUCE ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ZEMÍCH CEA V ROCE 2009 ............................ 39 GRAF 8: DISTRIBUCE NEŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ZEMÍCH CEA V ROCE 2009 ...................... 40 GRAF 9: POMĚR PRODEJŦ VE VYBRANÝCH VĚKOVÝCH SKUPINÁCH .................................... 60 GRAF 10: PRODEJE ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ...................................................................................... 61 GRAF 11: VĚKOVÉ ROZLOŢENÍ POJIŠTĚNÝCH U ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................ 61 GRAF 12: DOBA POJIŠTĚNÍ U ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................... 62 GRAF 13: DOBA POJIŠTĚNÍ U ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................... 63 GRAF 14: PŘIPOJIŠTĚNÍ RIZIK - DETAIL ........................................................................................... 64 GRAF 15: PŘIPOJIŠTĚNÍ RIZIK - DETAIL ........................................................................................... 64 GRAF 16: DOBA OD UZAVŘENÍ SMLOUVY O ŢIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ ......................................... 65

77

GRAF 17: VÝZNAM POJIŠŤOVEN ....................................................................................................... 66 GRAF 18: PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ – PODÍLY NA TRHU 2010........................................................ 67 GRAF 19 - PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ – PODÍLY NA TRHU 2011 ...................................................... 67 GRAF 20: DOPLŇKOVÉ PRODEJE POJISTNÝCH PRODUKTŦ ........................................................ 68

Seznam příloh PŘÍLOHA ČÍSLO 1: PŘEHLED STAVU NABÍZENÝCH POJISTNÝCH PRODUKTŦ K 31. 12. 2010 PŘÍLOHA ČÍSLO 2: SYNERGIE SKUPINY ČSOB PŘÍLOHA ČÍSLO 3: ORGANIZAČNÍ SCHÉMA DOHLEDU NAD FINANČNÍM TRHEM ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY K 1. 3. 2011 PŘÍLOHA ČÍSLO. 4: PRODUKT ČSOB – ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ MAXIMAL PROFIT PŘÍLOHA ČÍSLO. 5: PRODUKT ČESKÉ SPOŘITELNY – FLEXI ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘÍLOHA ČÍSLO. 6: PRODUKT KOMERČNÍ BANKY – VITAL INVEST

78

SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK AEGON

AEGON Pojišťovna, a.s.

a.s.

akciová společnost

ALLIANZ

Allianz pojišťovna, a.s.

AVIVA

Aviva ţivotní pojišťovna a.s.

AXA - ŢP

AXA ţivotní pojišťovna a.s.

AXA

AXA pojišťovna a.s.

CARDIF

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

CEBS

Evropský výbor orgánŧ bankovního dohledu

ČMSS

Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

ČAP

Česká asociace pojišťoven

ČP

Česká pojišťovna a.s.

ČP ZDRAVÍ

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

ČPP

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group

ČS

Česká spořitelna a.s.

ČSOB

Československá obchodní banka, a.s.

ČSOBP

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

D.A.S.

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.

DEUTSCHER RING DEUTSCHER RING Lebensversicherungs-Artiengesellschaft pobočka pro Českou republiku DIRECT

DIRECT Pojišťovna, a.s.

EBA

Evropský orgán pro bankovnictví

ECP

Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s.

EIOPA

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

ESMA

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

HDI

HDI Versicherung AG

GP

Generali Pojišťovna a.s.

HVP

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

ING

ING Ţivotní pojišťovna N.V. pobočka pro Českou republiku

KB

Komerční banka, a.s. 79

KBC

Kredietbank ABB Insurance CERA Bank

KOOP

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

KP

Komerční pojišťovna, a.s.

MAXIMA

MAXIMA pojišťovna, a.s.

MetLife AMCICO

MetLife Amcico pojišťovna a.s.

např.

například

p.a.

ročně

PČS

Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

PVZP

Pojišťovna VZP, a.s.

Sb.

sbírky

SLAVIA

Slavia pojišťovna a.s.

TRIGLAV

Triglav pojišťovna, a.s.

UNIQA

UNIQA pojišťovna, a.s.

VICTORIA

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.

WÜST

Wüstenrot pojišťovna a.s.

WÜST - ŢP

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s.

80

Příloha č. 1 List č. 1 Synergie Skupiny ČSOB

Zdroj: ČSOB. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/OCSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2010.pdf

Příloha č. 2 List č. 1 Přehled stavu nabízených pojistných produktů k 31. 12. 2010

Zdroj: www.cap.cz Výroční zpráva 2010 dostupné na http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad+z pr%c3%a1vy

Příloha č. 3 List č. 1 Organizační schéma dohledu nad finančním trhem České národní banky k 1. 3. 2011 Bankovní rada

Sekce regulace a analýz finančního trhu

Sekce licenčních a sankčních řízení

Sekce dohledu nad finančním trhem

Odbor regulace finančního trhu

Odbor licenční

Odbor dohledu obezřetnosti

Odbor mezinárodní spolupráce na fin. trhu

Odbor cenných papírů a regulovaných trhů

Odbor dohledu odborné péče

Odbor podpory dohledu

Odbor sankčních řízení

Odbor kontroly obezřetnosti

Samostatný odbor ochrany spotřebitele

Odbor kontroly odborné péče Zdroj: Vlastní zpracování dle ČNB. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. 2011. Dostupné z: ://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/

Příloha č. 4 List č. 1 Produkt ČSOB – Ţivotní pojištění MAXIMAL PROFIT

Příloha č. 4 List č. 2

Příloha č. 5 List č. 1 Produkt České spořitelny – FLEXI Ţivotní pojištění

Příloha č. 5 List č. 2

Příloha č. 6 List č. 1 Produkt Komerční banky – VITAL INVEST

Příloha č. 6 List č. 2