Pojistný. obzor. Časopis českého pojišťovnictví. Ročník

Pojistný obzor Ročník 85

2008

4 Časopis českého pojišťovnictví

OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Zvládnout české předsednictví Rozhovor s náměstkyní ministra financí, Mgr. Klárou Hájkovou (Mgr. Ema Novotná) Legislativa a právo K návrhu zákona o mezinárodním právu soukromém (PhDr. Vladimír Přikryl, JUDr. Jana Čechová) Anketa: nový občanský zákoník (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Seminář AML: aplikace právních předpisů Odpovídáme na dotazy ze semináře ČAP k zákonu proti praní špinavých peněz. (Redakce) Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) EKONOMICKÉ INFORMACE Studie QIS počtvrté: vyhodnocení výsledků (Mgr. Ing. Iva Justová, Ph.D., Ing. Miroslav Kotaška) Skupinový dohled očima zástupců CEA, ČNB a MF (Redakce) Ceny zajištění hledají nový směr (Lukáš Čížek) Zdanění rezerv v pojišťovnictví: mýty a pravdy (Ing. Jana Antošová) POJISTNÉ PRODUKTY Cestovní pojištění v zrcadle sezónních období (Ing. Vladimír Fuchs) Velké požáry v České republice (Ing. Jiří Janata, CSc.) CESVIMAP – ve jménu výzkumu, vývoje, inovace (oddělení komunikace MAPFRE)

3

4

6 8 11

13

14 16 18 19

20 22 24

ZE SVĚTA Štát poistenie prakticky nepodporuje 26 Rozhovor s generální ředitelkou Slovenské asociace pojišťoven, JUDr. Jozefínou Žákovou (Mgr. Ema Novotná) Reforma polského penzijního systému 28 (Grzegorz Krasiński) Z DOMOVA Dostal jsem jedinečnou šanci Rozhovor s bývalým generálním ředitelem UNIQA pojišťovny, Ing. Markem Venutou (Mgr. Ema Novotná) Dohoda opět funguje (Mgr. Ondřej Karel) Právníci tentokrát v Sezimově Ústí (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Vídeňské jednání (Mgr. Ondřej Karel) Z tiskových zpráv členských pojišťoven INSURANCE DIGEST To succeed in Czech EU Presidency Interview with Klára Hájková, Deputy Finance Minister (Mgr. Ema Novotná)

31

33 34 34 35

37

Vážení čtenáři, právě se vám dostává do  rukou poslední letoš‑ ní číslo čtvrtletníku Pojistný obzor. Je to v  těch‑ to dnech již rok, kdy jsme dokončovali poslední práce na  nové podobě časopisu, jeho koncepci a obsahu. Naším cílem bylo vytvořit moderní odborný čtvrt‑ letník se srozumitelným obsahem, pravidelnými rubrikami a  strukturovanou podobou. Hodně energie jsme věnovali především dynamice ob‑ sahu a usnadnění orientace čtenářů v odborných textech. V  Pojistném obzoru jsme během roku otiskli mnohé názory významných odborníků a zástupců státní správy vztahující se k pojištění, regulaci i dohledu. Na stránkách časopisu jste se mohli seznámit s nemalým množstvím hodnoce‑ ní a analýz aktuálních témat.

A  jaká témata naleznete v  novém čísle? České předsednictví v Radě EU lze v tuto chvíli považo‑ vat za  klíčové téma i  v  pojišťovnictví. Prolíná se proto ne jednou, ale hned několika rubrikami. V  sekci „Na  aktuální téma“ proto diskutujeme v interview s Mgr. Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra financí, zodpovědnou za tento úkol. Ho‑ vořili jsme s  ní proto zejména o  úkolech, které jsou s předsednictvím bezprostředně spojené. Jaké postoje zachovávají k otázkám skupinového dohledu představitelé Federace národních asoci‑ ací pojišťoven (CEA), České národní banky a mi‑ nisterstva financí, se dočtete na stranách 16 a 17.

Dear readers,

Foto: ČAP

Pevně věřím, že se nám podařilo náš záměr napl‑ nit. O tom především svědčí i dynamicky rostoucí počet předplatitelů.

Vyhodnocení výsledků Studie QIS4 za  český pojistný trh nabízíme na samém začátku rubriky Ekonomické informace. Na  základě mezinárodní spolupráce se věnuje‑ me i národním tématům členských zemí EU. Co momentálně trápí slovenské pojišťovnictví, se můžete dočíst v rozhovoru s generální ředitelkou Slovenské asociace pojišťoven, JUDr.  Jozefínou Žákovou. Naši kolegové z největší španělské po‑ jišťovny vás seznámí s Centrem pro výzkum a vý‑ voj dopravní bezpečnosti, konkrétně na  jakých principech funguje.

Rád bych Vám poděkoval za Vaši přízeň a do no‑ vého roku Vám osobně popřál pevné zdraví, hod‑ ně energie a inspirace do nových úkolů, které vás v roce 2009 čekají. Přeji si, aby Pojistný obzor byl pro Vás i nadále zá‑ rukou zdroje zajímavých informací a  příjemného čtení.

Tomáš Síkora

And which topics will you find in the new issue? The Czech presidency in the EU Council can be regarded as the issue of the highest priority even in insurance business. It is thus interwoven not in one, but several sections. Hence, in the “Current Issue”, we are leading a  debate with Mrs. Klára Hájková, Deputy Finance Minister of the Czech Republic who is in charge of this task at her office. We spoke to her namely about the aspects that are directly related to the Czech presidency.

Insurance Association, you will read about the current difficulties of the local market. In another, our colleagues from the largest Spanish insurance company talk about the principles of the Centre for Research and Road Traffic Safety.

I  hope that the PO  will continue being a  respected source of engaging information and pleasant reading for you.

Throughout the year, in Pojistný Obzor, you could  come  across  numerous  opinions  of distinguished professionals and representatives of public administration concerning insurance, regulation and supervision. You could also find plenty of assessments and analyses of the up‑todate topics on the pages of the magazine.

Next, on pages 16 and 17, you will get acquainted with the approaches towards the group supervision the representatives of the European insurance and reinsurance federation (CEA), Czech National Bank and the Ministry of Finance are upholding. In  the  very  beginning  of  the  “Economic Information” section, we are offering you the evaluation of the results of QIS4, which maps the Czech insurance market.

I  strongly believe that we have managed to meet our goals. The evidence can be seen in the dynamically growing number of our subscribers.

Thanks to the international co-operation we devote several pages to the national topics of other member states. In the interview with Jozefína Žáková, Director General of Slovak

You are holding in your hands the last issue of this year’s Pojistný Obzor quarterly. Almost a year ago we finalized the new image of the magazine, its concept as well as the content. We envisioned for a  modern quarterly for professional  insurers  with  comprehensible content, regular sections and a clear structure. We put a lot of effort primarily into the better dynamics of the content as well as into the easier access of the readers to the professional and scholarly texts.

In this place, I would like to thank you for your loyalty; and sincerely wish you good health, energy and inspiration for all your new efforts in the year 2009.

Tomáš Síkora

Na aktuální téma

Pojistný obzor 4/2008

3

Na aktuální téma

MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

V srpnu jste byla jmenována náměstkyní pro finanční trhy. S jakou vizí jste na novou pozici vstupovala? Za svůj hlavní cíl jsem si stanovila dokončení legislativních prací na  realizaci druhé etapy penzijní reformy. Byla bych ráda, kdyby pří‑ slušná legislativa prošla Poslaneckou sněmov‑ nou ještě v tomto funkčním období. Za klíčové dále považuji úspěšné zvládnutí předsednictví České republiky v Evropské unii.

vedeme diskusi s  ministerstvem spravedl‑ nosti o  budoucí podobě právní úpravy po‑ jistné smlouvy v souvislosti s přípravou no‑ vého občanského zákoníku [viz Anketa na str. 8, pozn. red.]. V roce 2009 tedy budou probíhat práce na  návrhu zákona o  jednot‑ ném dohledu nad finančním trhem, jehož věcný záměr vláda schválila osmého října tohoto roku. Jeho přijetí bude mít samozřej‑ mě dopad do zákona o pojišťovnictví.

Dokončení druhé etapy důchodové reformy znamená pro komerční pojišťovny technickou změnu, která nepřinese žádnou diverzifikaci, respektive žádný nový zdroj financování. Kdy myslíte, že dojde k realizaci plánované třetí etapy? Třetí etapa by měla s  poměrně krátkou ča‑ sovou prodlevou následovat druhou etapu. Plánujeme, že bychom využili institucionál‑ ního rámce druhé etapy i pro etapu třetí.

Kdy bychom se tedy mohli dočkat novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a pojistných likvidátorech? Co se týká zákona o  pojišťovacích zpro‑ středkovatelích a  likvidátorech pojistných událostí, dlouhodobě přetrvává názorová nejednotnost na  charakter možných úprav v  rámci trhu. Obdobná diskuse se vede také v Evropské unii. V současné době není ani vymezen okruh problémů, na něž by pří‑ padná novela zákona měla být zaměřena. Některé návrhy sice existují, avšak často nerespektují náš právní řád ani jednotný evropský pas, který mají všichni pojišťovací zprostředkovatelé. Proto předpokládám, že podstatnější změna tohoto zákona přichází v  úvahu v  návaznosti na  změnu směrnice o zprostředkování pojištění. Ta by měla více sjednotit právní úpravu jednotlivých člen‑ ských států a možná i vyřešit některé otáz‑ ky týkající se našeho pojistného trhu.

Jaké legislativní změny můžeme v pojišťovnictví očekávat v příštím roce? Pro rok 2009 nepočítá ministerstvo financí s  žádnými přímými novelami zákonů v  ob‑ lasti soukromého pojišťovnictví. Letos byla provedena novela zákona o pojištění odpo‑ vědnosti z  provozu vozidla, vláda schválila návrh nového zákona o  pojišťovnictví a  ná‑ vrh jeho doprovodného zákona, které jsou nyní projednávány poslaneckou sněmov‑ nou. V  současnosti navíc intenzivně spo‑ lupracujeme s  Českou národní bankou při přípravě jejích prováděcích vyhlášek k  no‑ vému zákonu o  pojišťovnictví a  vedle toho

Pojďme se nyní věnovat českému předsednictví. Považujete Osmnáctiměsíční program, který se vytvářel ještě před-

Většinu finančních institucí v ČR vlastní zahraniční investoři, proto jsme pro zachování stávající role orgánů dohledu s jasně vymezenou odpovědností.

4

Pojistný obzor 4/2008

Na aktuální téma

Foto: Filip Láb

Zvládnout české předsednictví

V lednu roku 2009 se Česká republika ujme předsednické role v Radě EU. Na plnění tohoto úkolu se podílí i náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

tím, než světem zahýbala finanční krize, za stále relevantní? Došlo mezitím v jeho rámci ještě k nějakým změnám? Za  výraznou změnu považuji zařazení bodu řešení finanční krize do  programu našeho předsednictví. Jde o  přidání nelegislativní agendy – věcně ovšem obsahuje velkou část týkající se evropských právních před‑ pisů, které jsou nebo budou projednávány. Ostatní priority zařazením tohoto bodu zů‑ staly na seznamu. Česká republika hodlá mimo jiné řešit problémy, na něž poukazuje zelená kniha v  oblasti retailových finančních služeb. Jaký vývoj očekáváte v problematice zaměnitelnosti investičních produktů? Čekáme, až nám produkt, který vzejde z ve‑ řejné konzultace, dodá Evropská komise. Vývoj sledujeme, zatím se ale v  této věci nic neděje. Jakmile komise doručí radě ně‑ jaký výstup, stane se jednou z našich priorit.

Ilustračmí foto: Úřad vlády

radě a  parlamentu nové kompromisní zně‑ ní. Scénáře jsou připraveny. Dále budeme usilovat o dokončení projednání novely ban‑ kovní směrnice CRD. Projednávat se bude rovněž nová úprava ratingových agentur, novela stávající směrnice o  elektronických penězích a  směrnice UCITS [o  jednotkách kolektivního investování do  převoditelných cenných papírů, pozn. red.]. Jako nelegis‑ lativní prioritu jsme si vytyčili další harmo‑ nizaci retailového trhu v rámci EU a vztahy unie se třetími zeměmi.

Momentálně se ovšem komise soustřeďuje na problematiku finanční krize. Právě v jejím světle, ale i z hlediska Solventnosti II se Česká republika přiklání na  stranu států upřednostňujících národní dohled před skupinovým. Můžete čtenářům vysvětlit důvody? Ano. Česká republika jakožto stát, v  němž se majoritní část finančních institucí na‑ chází v  rukách zahraničních investorů, se jednoznačně kloní k zachování stávající role

orgánů dohledu s  jasně vymezenou odpo‑ vědností. Ministerstvo financí nepodporuje jakýkoliv přenos kompetencí dohledových orgánů z  hostitelských do  domovských zemí, aniž by byla dořešena nedostatečná harmonizace evropských právních předpisů i  otázka případné odpovědnosti, pokud by došlo k selhání jednoho z orgánů dohledu. Můžete v  souvislosti s  půlročním českým předsednictvím ještě zmínit aktuální hlavní cíle ministerstva v  oblasti finančních služeb, zejména pak v  pojišťovnictví? Ministerstvo se jednoznačně přiklání k  do‑ jednání všech předložených legislativních návrhů. Jedním z  nejdůležitějších je pro nás Solvency II. V případě, že by francouz‑ ské předsednictví projednání této směrnice nedokončilo, hodláme prioritně představit

Jak se muselo na tak významný úkol připravit konkrétně ministerstvo financí? Na  roli předsednictví se připravujeme již dlouhou dobu. Sekce finančních služeb, kterou řídím, se od  1. listopadu 2008 vý‑ znamně personálně rozšířila a  stávající kolegové absolvovali řadu vzdělávacích aktivit k  prohloubení jejich dřívější a  podle mého názoru dostatečné kvalifikace. Práce na  předsednictví tak je v  současnosti říze‑ na vysoce kompetentním aparátem, který disponuje silným expertním know-how, ale i  například zkušenostmi z  práce pro evrop‑ ské instituce. Tým navíc posílili specialisté z České národní banky, kteří posuzují navr‑ hovaná opatření z hlediska výkonu dohledu na finančním trhu, který vykovávají. Co byste popřála českému pojistnému trhu do roku 2009? Co možná nejméně pojistných událostí. Paní náměstkyně, děkuji Vám za rozhovor

Mgr. Klára Hájková (1979)

Ilustračmí foto: Úřad vlády

Vystudovala právnickou fakultu Západo‑ české univerzity v Plzni – nejprve obor ve‑ řejná správa, posléze právo. Na  Ministerstvo financí České republiky nastoupila před pěti lety, v  Odboru legis‑ lativy finančního trhu začala působit na od‑ dělení bankovnictví, jehož vedoucí se stala v  roce 2005. V  srpnu letošního roku byla jmenována náměstkyní ministra financí.

Klára Hájková zastupuje Českou republiku v několika pracovních skupinách Evropské komise a Rady EU. Konkrétně je mimo jiné členkou Evropského bankovního výboru či členkou Pracovní skupiny Rady EU pro ka‑ pitálové požadavky/Basel II. Ve svém volném čase se věnuje olejomalbě, ráda lyžuje, hraje golf a jezdí na kole.

Na aktuální téma

Pojistný obzor 4/2008

5

Legislativa a právo

K návrhu zákona o mezinárodním právu soukromém

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh nového zákona o mezinárodním právu soukromém, který má nahradit současný zákon č. 97/1963 Sb.

PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL JUDR. JANA ČECHOVÁ ODBOR LEGISLATIVY MINISTERSTVA FINANCÍ

Dosavadní zákon o  mezinárodním právu soukromém a  procesním, ve  znění poz‑ dějších předpisů, byl od  doby svého přijetí pouze 13krát novelizován. Úpravy vyvolalo zejména zavedení možné formy církev­ního sňatku, zrušení státních notářství a  přesun jejich pravomoci na soudy a dále transpozice některých směrnic Evropských společen‑ ství a adaptace na jejich nařízení. Z hlediska pojišťovnictví je nejvýznamnější novela pro‑ vedená zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, která transponovala komunitární právní úpravu volby práva v životním a neži‑ votním pojištění (viz § 10a a 10b).

Nutnost nové právní úpravy Jak vyplývá z důvodové zprávy, potřeba no‑ vého právního předpisu je vyvolána celkovou změnou práv­ního řádu rekodifikací soukro‑ mého práva. Při tvorbě kolizních norem, kte‑ ré jsou především v  navrhovaném právním předpisu obsaženy, je třeba mít k  dispozici právní úpravu hmotného práva občanského včetně rodinné­ho a práva obchodního a pra‑ covního. Definitivnímu stanovení kolizních norem musí předcházet definitivní stanovení úpravy hmotného soukromého práva. Úpl‑ ným nahrazením dosavadní úpravy hmotné‑

ho práva novou úpravou se stává dosavadní úprava mezinárodního práva soukromého zastaralou. Proto se dosavadní úprava musí nahradit novou právní úpravou v  navrhova‑ ném zákonu. Při této příležitosti je vhodné úpravu zmodernizovat, některá řešení mo‑ difikovat a zároveň přihlédnout k vývojovým tendencím v  oblasti mezinárodního práva soukromého, jak se jeví i  ze srovnávání právních úprav v jiných státech, a k potřebě slučitelnosti s  úpravou v  Evropských spole‑ čenstvích.

K hlavním principům… ...navrhované právní úpravy důvodová zpráva uvádí:   Mezinárodním právem soukromým se ro‑ zumí odvětví právního řádu, které zahrnuje právní normy, které jsou výlučně určeny pro úpravu soukromo­právních poměrů, jež obsahují tzv. mezinárodní prvek. Podle pojetí, z  něhož vychází tento návrh záko‑ na, se vedle uvedených norem zahrnuje do mezinárodního práva soukromého i tzv. mezinárodní právo procesní, tj. soubor právních norem upravujících postup soudů a jiných orgánů a účastníků a poměry mezi nimi vznikající v řízení o občanskoprávních věcech, v  němž je obsazen mezinárodní prvek.

Mezinárodní prvek

Foto: ČAP

Spo­lečným a rozhodujícím znakem norem mezinárodního práva soukromého je, že k je‑ jich použití dochází pouze při úpravě poměrů s  mezinárodním prvkem. I  přes postupující unifikaci v  mezinárodních vztazích normy mezi­národního práva soukromého zásadně

Autoři článku

6

Pojistný obzor 4/2008

Legislativa a právo

vydávají jednotlivé státy. Mezinárodní právo soukromé je tak součástí právního řádu toho kterého státu.   Mezinárodní prvek je v  soukromoprávním poměru obsažen, jestliže tento poměr má v některém svém prvku, např. u účastníka poměru, skuteč­nosti právně významné pro vznik a  existenci právního poměru, předmětu právního poměru, poměr k zahraničí. V řízení o občanskoprávních věcech může mezinárodní prvek spočívat např. v tom, že účastníkem řízení je cizinec, nebo určitý procesní úkon (provedení důkazu, doručení písem­nosti) je třeba provést v cizině, nebo se žádá o uznání a výkon cizího rozhodnutí atd. Pro zvláštní právní úpravu je mezinárodní prvek dán, jestliže poměr k zahraničí je možno hodnotit jako nikoliv bezvýznamný. Abstraktní předem stanovené vymezení mezinárodního prvku v zákoně je tak nežádoucí a je nutné přenechat jej právní praxi a  úvaze soudů, kdy mezinárodní prvek není z  hlediska používání práva natolik bezvýznamný a  zanedbatelný, že je možné rozumně z něho vycházet při úpravě poměru a rozhodování o něm.   Mezinárodní prvek v civilním řízení je dán nejčastěji a  typicky tehdy, vede-li se toto řízení o  soukromoprávním poměru, který sám obsahuje mezinárodní prvek. Případy, kdy se mezinárodní prvek vy­skytuje jen v  řízení, které se vede o  hmotněprávním poměru jinak čisté vnitrostátní povahy, jsou výjimečné. V  případech s  mezinárodním prvkem má použití norem mezinárodního práva procesního, zejména o  určení pra‑ vomoci soudů daného státu, často i  vliv na  věcný výsledek řízení, neboť soud pak postupuje podle norem mezinárodního prá‑ va soukromého svého státu při určení prá‑ va, podle něhož rozhodne,

  do  mezinárod­ního práva soukromého se zahrnují normy, které podle určitých kritérií určují, kterého právního řádu z  těch, jejichž použití přichází v  úvahu, se má použít pro poměr s mezinárodním prvkem. Jsou to tzv. kolizní normy. V důsledku exis‑ tence mezinárodního prvku v určitém sou‑ kromoprávním poměru dotýká se tento po‑ měr nejméně dvou, někdy i  více právních řádů. Funkcí kolizní normy je výběr mezi těmito právními řády, tj. určení, kterého z nich se pro daný poměr použije.

Tuzemské, nebo zahraniční právo? Pro určité případy soukromoprávních poměrů s  mezinárodním prvkem je tak třeba použít jiného než tuzemského práva. Je to ze‑ jména v zájmu účastníků na spravedlivém řešení jejich poměru, odpovídajícím jejich důvodnému očekávání anebo i  projevené vůli co do  použití rozhodného právního řádu. Soud, který používá zahraničního práva, činí tak přede­vším, protože poměr rozhodovaného případu k  zahraničnímu

my, jejichž funkcí je úprava soukromopráv‑ ních poměrů s mezinárodním prvkem, nejsou a ani nemohou být do zákona zahrnuty hmot‑ něprávní normy, které jsou určeny pro určité skupiny soukromoprávních poměrů s  mezi‑ národním prvkem a  které na  rozdíl od  koliz‑ ních norem samy obsahují věcnou úpravu. Neodkazují tak na normy použitelného práva a jsou bezprostředně použitel­né pro ty pomě‑ ry, které spadají do  jejich předmětu úpravy. Tyto přímé, hmotněprávní normy nemohou být do vnitrostátního zákona zahrnuty, neboť jsou zpravidla vytvářeny mezinárodními, ob‑ vykle mnohostrannými smlouvami. Tolik stručný výtah z  Důvodové zprávy k  ná‑ vrhu zákona. Určení rozhodného práva pro smluvní závazkové vztahy včetně prokazování smluv a  právních jednání se podle § 88 návrhu zákona řídí přímo použitelným předpisem Evropských společenství s odkazem na nařízení č. 593/2008 (Řím I). Smlouvy, na které se předpis uvedený v § 88 nevztahuje, se podle § 89 návrhu zákona řídí právem státu, s  nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo. Volba musí být vyjá‑ dřena výslovně nebo vyplývat bez pochybností

Orientace v právním předpisu není nejjednodušší – návrh zákona totiž odkazuje na nařízení Řím I, které ve svém textu uvádí reference na druhou neživotní směrnici a na konsolidovanou životní směrnici. právu je užší, významnější, převažuje nad pomě‑ rem k tuzemskému právu. Je třeba připo­menout, že případy, v nichž dochází k použití zahraničního práva, jsou poměry soukromého práva. Stanove‑ ním pravidel upravujících podmínky, kdy se pou‑ žije tuzemského nebo zahraničního práva, se tak sleduje, aby se stranám soukromoprávního po‑ měru dostalo spravedlnosti, aby rozhodnutí o je‑ jich věci bylo i co do otázky použití toho kterého právního řádu spravedlivé a vyvážené. Stát, který tato pravidla vydává, a  přikazuje tak v  určitých případech na  jejich základě použít cizího práva namísto tuzemského, nečiní tak z  nějaké zdvo‑ řilosti k  cizímu právnímu řádu a  státu, o  jehož právo jde. Nemá k  tomu dokonce ani nějakou zvláště stanovenou mezinárodněprávní povin‑ nost, i když v zájmu mezinárodní spolu­práce je vhodné při vydávání těchto pravidel určitý stan‑ dard zachovávat.

z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Pojistné smlouvy, na  které se nevztahuje předpis uvedený v  §  88, se řídí právem státu, v němž má pojistník obvyklý pobyt. Strany mohou zvolit použití jiného práva. Strany mohou bez omezení zvolit právo i pro ostatní pojistné smlouvy, ohledně kterých tomu nebrání předpis uvedený v § 88. Ukládá-li právo členského státu povinnost uzavřít pojištění, řídí se pojistná smlouva právem tohoto členského státu.

  Podle uvedeného pojetí zahrnujícího do me‑ zinárodního práva soukromého všechny nor‑

1. Úprava se vztahuje na  pojistné smlou‑ vy týkající se velkých rizik bez ohledu na  to,

Úprava pojistných smluv Nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu roz‑ hodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím  I) upravuje pojistné smlouvy v čl. 7 následovně:

*) Čl. 5 písm. d) první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu.

zda se kryté riziko nachází v  členském státě, a na všechny další pojistné smlouvy, které kryjí rizika nacházející se na území členských států. Nevztahuje se na smlouvy o zajištění; 2. pojistná smlouva kryjící velké pojistné riziko*) se bude řídit právem, které si zvolí strany. Volba musí být vyjádřena výslovně, nebo jasně vyplývat z  ustanovení smlouvy, nebo okolností případu. Strany si mohou zvo‑ lit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Strany se mohou kdykoli dohodnout, že se smlouva bude řídit jiným právem, než kterým se dosud řídila v důsled‑ ku předchozí volby podle tohoto článku nebo na  základě jiných ustanovení tohoto nařízení. V  případě, že všechny ostatní prvky pro si‑ tuaci významné se v  okamžiku volby práva nacházejí v  jiné zemi než v  zemi, jejíž právo bylo zvoleno, není volbou práva, kterou strany učinily, dotčeno použití ustanovení práva této jiné země, od nichž se nelze smluvně odchý‑ lit. V případě, že se všechny ostatní prvky pro situaci významné v okamžiku volby nacházejí v  jednom nebo více členských státech, není volbou jiného rozhodného práva stranami, než je právo členského státu, dotčeno použití těch ustanovení práva společenství, případně v po‑ době, v  jaké je provedeno v  členském státě sídla soudu, od  nichž se nelze smluvně od‑ chýlit. V míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí prá‑ vem země, kde má pojistitel své obvyklé byd‑ liště. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že smlouva je zjevně úžeji spojena s jinou zemí, použije se právo této jiné země. 3. V  případě jiné pojistné smlouvy mohou strany zvolit v souladu s podmínkami uvedený‑ mi v bodu 2 pouze následující práva: a)  Právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b)  právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c)  v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; d)  právo tohoto státu, v případě pojistných smluv kryjících rizika omezená na události, k nimž došlo v  jednom členském státě, a  to v  jiném, než je členský stát, v němž se riziko nachází; e) v případě pojistníka, který provozuje profe‑ sionální nebo podnikatelskou činnost nebo vy‑ konává svobodné povolání, a pojistná smlouva kryje dvě či více rizik vztahujících se k této čin‑ nosti a  nacházejících se v  různých členských státech, právo kteréhokoli z těchto členských států nebo právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště.

Legislativa a právo

Pojistný obzor 4/2008

7

Legislativa a právo

Pokud v  případech uvedených v  odstavcích a), b) nebo e) poskytují uvedené členské státy větší míru volnosti při volbě rozhodného prá‑ va pro pojistné smlouvy, mohou smluvní stra‑ ny této volnosti využít. V míře, ve které takto nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se bude taková smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uza‑ vření smlouvy. 4. Na pojistné smlouvy, pro které členský stát ukládá povinnost uzavřít pojištění, se vzta‑ hují tato dodatečná pravidla: a) Povinnost uzavřít pojištění není splněna u  pojistné smlouvy, která není v  souladu se zvláštními ustanoveními týkajícími se daného pojištění platnými v členském státě, jenž tuto povinnost ukládá. Pokud je právo členského státu, v němž se nachází riziko, v rozporu s prá‑ vem členského státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, je rozhodným právem právo státu ukládajícího povinnost uzavřít pojištění; b) odchylně může členský stát stanovit, že po‑ jistná smlouva se bude řídit právem členského státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění. 5. Pro účely, kdy nebylo právo rozhodné zvole‑ no stranami podle bodu 3 a pojistná smlouva se řídí právem členského státu, v němž se riziko na‑

chází v okamžiku uzavření smlouvy, a pro účely smluv podle bodu 4, v případech, kdy pojistná smlouva kryje rizika nacházející se ve více než jednom členském státě, považuje se smlouva za složenou z několika smluv, z nichž se každá týká pouze jednoho členského státu.

stát, ve  kterém má pojistník obvyklé bydliš‑ tě, nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, kde se nachází provozovna této právnické osoby, ke které se smlouva vztahuje (čl. 1 odst. 1 písm. g) směrnice 2002/83/ES).

6. Země, v níž se riziko nachází, je určena:

Kolizní ustanovení

a) v případě neživotních pojištění (čl. 2 písm. d) druhé směrnice Rady 88/357/EHS): – členským státem, ve kterém se nachází ma‑ jetek, pokud se pojištění vztahuje buď na  bu‑ dovy, nebo na budovy a jejich obsah, pokud je obsah kryt stejnou pojistnou smlouvou, – členským státem registrace, pokud se pojiš‑ tění vztahuje na vozidla jakéhokoli typu, – členským státem, ve kterém pojistník uzavřel pojistnou smlouvu, pokud se jedná o pojistné smlouvy na dobu maximálně čtyř měsíců, kte‑ ré kryjí rizika na  cestách nebo o  dovolených, bez ohledu na odvětví, – ve  všech případech, které nejsou výslovně zahrnuty v  předcházejících bodech, členský stát, ve kterém má pojistník své obvyklé byd‑ liště, nebo jestliže je pojistník právnickou oso‑ bou, členský stát, ve kterém se nachází provo‑ zovna, jíž se smlouva týká; b) v případě životního pojištění země, v níž se riziko nachází, bude zemí závazku, tj. členský

V § 117 a 118 návrhu zákona jsou pak v soula‑ du se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorga‑ nizaci a  likvidaci pojišťoven zařazena kolizní ustanovení ve vztahu k pojištění a zajištění. Návrh zákona o  mezinárodním právu soukro‑ mém tak proti současnému stavu nezavádí žádné zásadní změny. Pro běžného uživatele je však poněkud složitější orientace v právním předpisu, který v navrhovaném zákonu odkazu‑ je na nařízení Řím I, jež pak ve svém textu od‑ kazuje na druhou neživotní směrnici a na kon‑ solidovanou životní směrnici.

Anketa: nový občanský zákoník

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE

Pozn.: V listopadu 2008 proběhlo tzv. vyřizování připomínek k návrhu zákona. Legislativní proces pokračuje. Po vydání zákona ve Sbírce zákonů se k tématu vrátíme.

Připravovaný občanský zákoník zahrnuje právní úpravu pojištění, respektive pojistné smlouvy. Návrh analyzují vybraní členové pracovní skupiny České asociace pojišťoven.

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

V  období červen-srpen 2008 probíhalo vnější připomínkové řízení k  návrhu připravovaného občanského zákoníku (OZ), který vzešel z ministerstva spravedlnosti. Součástí návrhu je i  právní úprava pojištění, respektive pojistné smlouvy. Pokud by došlo k  jeho přijetí, znamenalo by to zrušení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. V České asociaci pojišťoven (ČAP) se posuzováním návrhu zabývala speciální pracovní skupina legislativní sekce, která vypracovala nejen připomínky, ale i nové znění vybraných

8

Pojistný obzor 4/2008

Legislativa a právo

ustanovení, pokud bylo třeba. Kromě právní úpravy pojištění se další odborné orgány asociace také zabývaly problematikou náhrady škody, obchodního zastoupení apod. Téma návrhu občanského zákoníku vám přinášíme formou ankety, která vám umožní zorientovat se v dané problematice prostřednictvím názorů vybraných právníků, převážně členů zmíněné pracovní skupiny. Úvodní otázka patří předsedovi legislativní sekce České asociace pojišťoven, Mgr. Jindřichu Jandovi:

Pane předsedo, můžete nám přiblížit stanovisko ČAP k návrhu občanského zákoníku, a to zejména z hlediska zrušení zákona o pojistné smlouvě? Předně bych rád řekl, že si velmi cením práce a nasazení profesora Eliáše a jeho týmu na vy‑ tvoření tak rozsáhlého a  významného kodexu. Ačkoliv mohl jen těžko předpokládat, že se stane „doma prorokem“, a svoji práci musel připravo‑ vat s vědomím nespočtu kritických připomínek ze strany odborné i laické veřejnosti, neodradilo ho to od dokončení rekodifikační práce a jejího

  Obecná úprava závazkového práva v  ob‑ čanském zákoníku,   obecná úprava pojištění v zákoně o pojist‑ né smlouvě,   zvláštní úprava jednotlivých pojištění stanovená v  dalších přepisech (zákon č. 168/1999 Sb., č. 38/2004 Sb. apod.). Z tohoto pohledu se domníváme, že začleně‑ ní detailní úpravy pojištění do nového kodexu nepřináší mnoho výhod, a  to ani pro pojisti‑ tele, ani pro spotřebitele. Naopak bude zna‑ menat mj. nutnost samostatné právní úpravy dalších aktuálních otázek dnešní doby – např. ochrany spotřebitele, distanční smlouvy či in‑ formační povinnosti pojistitele – které se v ko‑ dexu neřeší. Navíc již samotné slovo „kodex“ navozuje pocit trvalosti a neměnnosti, naopak smlouvy o  finančních službách jsou před‑ mětem častých novelizací jak národních, tak zejména evropských. Pro pojistitele by tato změna navíc představovala správu pojištění souběžně již ve třetím „právním režimu“.

Závěrem je nutno říci, že ať již bude nový ob‑ čanský zákoník upravovat pojistnou smlouvu, či nikoliv, samotný nový kodex bude předsta‑ vovat velkou změnu v  životě každého z  nás, tedy nejen pojišťoven a nejen právníků.

zmatečná) i náhrady škody. Vzhledem k tomu, že jsem optimista, a navíc jeden z mála zastán‑ ců zařazení pojistné smlouvy do  občanského zákoníku, jsem přesvědčená, že i  kdyby bylo přijato navržené znění (po odstranění věcných chyb), pojišťovny si s tím v praxi poradí.

Členů Pracovní skupiny pro OZ se ptáme: 1) Která ustanovení v návrhu OZ, týkající se pojištění, pokládáte za nejvíce nejasná či problematická a proč? 2) Je/jsou podle Vás v  návrhu naopak ustanovení, které/která lze ve srovnání s  platným zákonem o  pojistné smlouvě považovat za  přesnější či úplnější úpravu? 3) Jaké změny v  nově navržené právní úpravě OZ (zejména v  ustanovení o  pojištění, náhradě škody a  obchodním zastoupení) považujete s  ohledem na  dopad na  činnost pojišťoven za největší/nejdůležitější?

Mgr. Marie Nezvalová 1) Ke  stu paragrafů týkajících se pojištění vznesla asociace více než 70 zásadních připo‑ mínek. Z toho lze usuzovat, že tato část není ideální. Problém spatřuji v určité nekonzistent‑ nosti (autor návrhu čerpal z  více zdrojů – ze současné úpravy, ze zákona o pojistné smlou‑ vě z roku 1934 i 1950, z občanského zákoníku Québecu, ale i z předpisů německých, rakous‑ kých, švýcarských a  italských – a  místy je to znát), dále v  absenci vymezení pojmů, což může vést k  nepochopení a  omylům, určité nejasnosti v dispozitivnosti či kogentnosti jed‑ notlivých ustanovení. 2) Určitě by se něco našlo, ale bez bližšího studia návrhu mě napadá, že nejméně proble‑ matická jsou právě ustanovení doslovně pře‑ vzatá z platné právní úpravy.

Mgr. Petr Gruber 1) Za  největší nedostatek navrhované práv‑ ní úpravy považuji absenci jakékoli definice v  pojistných smlouvách a  v  pojistných vzta‑ zích používaných pojmů. Navrhovaná usta‑ novení budou bez potřebného pojmového vymezení pro většinu populace těžko sro‑ zumitelná. Pojistitelé se s  tím nepochybně vypořádají tak, že potřebné definice umístí do svých pojistných podmínek, které se tak stanou součástí pojistné smlouvy. Nepůjde však zamezit tomu, aby se pojistitelé v defi‑ nicích pojmů obsahově nerozcházeli. Klient se samozřejmě bude v  uzavřených pojist‑ ných vztazích hůře orientovat. 2) Návrh samozřejmě přináší i některé pozitiv‑ ní změny. Kupříkladu pro neplacení bude po‑ jištění zanikat marným uplynutím minimálně jednoměsíční lhůty, kterou pojistitel stanoví pojistníkovi v upomínce o zaplacení pojistné‑ ho. V současné úpravě je tato lhůta nelogicky prodloužena o  1 další den. Nebo: současný název ustanovení § 10 „Pojištění cizího po‑ jistného rizika“, který je v rozporu s obsahem stanovených pojmů, se má změnit na  pod‑ statně přesnější „Pojištění cizího pojistného nebezpečí“. 3) Neexistence možnosti odmítnutí pojistné‑ ho plnění jako zákonem stanovené sankce pojistitele za  hrubé porušení povinností po‑ jistníka a  pojištěného a  neplatnost pojištění nebo jeho zánik v důsledku neexistence nebo ztráty pojistného zájmu klienta. Nákladově nejdražší bude změna pojistných podmínek a pojistných smluv.

3) Největším dopadem do činnosti bude samo‑ zřejmě občanský kodex jako celek. Pojišťovny budou muset změnit veškeré pojistné pod‑ mínky, budou se muset přizpůsobit novému pojetí promlčení (v  návrhu je tato část hodně Ilustrační foto: ČAP

neúnavného obhajování. Musíme si uvědomit, že se nejedná o změnu, která by se týkala pou‑ ze omezeného okruhu subjektů. Naopak, jde o úplnou rekodifikaci převážné části soukromé‑ ho práva, která se každodenně dotkne všech. Klasickým příkladem je odpovědnost za škodu, nově nazývaná „povinnost nahradit újmu“. Po‑ jišťovny se rozhodly nezůstat jen v oné „snazší“ roli pasivního kritika – aktivně se podílejí na pří‑ pravě rekodifikace z  jejich pohledu klíčových ustanovení občanského zákoníku. Legislativní sekcí vytvořená Pracovní skupina pro OZ při ná‑ vrhu změn vycházela ze snahy neměnit tu část právní úpravy, která se do dnešní doby již osvěd‑ čila a neodporuje zavedeným principům nového zákoníku, terminologii a odlišnému jazyku záko‑ na. Nově navrhovaná ustanovení se pak snaži‑ la naformulovat tak, aby odpovídala potřebám praxe a  spravedlivému uspořádání smluvního nebo deliktního vztahu. Potřeba rekodifikace občanského práva je zjevná každému, kdo se setkal s  některým ze zahraničních moderních kodexů. Všechny složitosti každodenního živo‑ ta však nelze formulovat jednoduše v  jednom kodexu. Právě s  ohledem na  již osvědčenou několikaletou praxi se přikláníme jednoznačně k  zachování stávajícího „triumvirátu“ právních norem upravujících pojištění:

Pracovní skupina legislativní sekce asociace pojišťoven k návrhu nového občanského zákoníku vypracovala nejen připomínky, ale i nové znění vybraných ustanovení.

Legislativa a právo

Pojistný obzor 4/2008

9

Legislativa a právo

Členů Pracovní skupiny pro OZ se ptáme: 1) Která ustanovení v návrhu OZ, týkající se pojištění, pokládáte za nejvíce nejasná či problematická a proč? 2) Je/jsou podle Vás v  návrhu naopak ustanovení, které/která lze ve srovnání s  platným zákonem o  pojistné smlouvě považovat za  přesnější či úplnější úpravu? 3) Jaké změny v  nově navržené právní úpravě OZ (zejména v  ustanovení o  pojištění, náhradě škody a  obchodním zastoupení) považujete s  ohledem na  dopad na  činnost pojišťoven za největší/nejdůležitější?

JUDr. Magda Wawerková 1) Celkově nedomyšlená je úprava pojištění ci‑ zího pojistného nebezpečí (§ 2508). Ilustrovat to lze na  úpravě nástupnictví při smrti/zániku osoby v roli pojistníka. Podle ní by neexistující osoba ze zákona vstoupila do vlastního posta‑ vení: ve smyslu odst. 1 uzavírá pojistník pojist‑ nou smlouvu „ve  vlastní prospěch“, přičemž podle odst. 4 pak „osoba, která má na pojist‑ né plnění právo“, to znamená osoba, která pojištění (v roli pojistníka) ve vlastní prospěch sjednala, „vstupuje“ v  důsledku své smrti či zániku bez právního nástupce „do pojištění“, a to do postavení pojistníka. 2) Explicitně vyjádřená možnost přijetí návrhu pojistitele na  uzavření, respektive změnu po‑ jistné smlouvy, zaplacením pojistného (§ 2503 odst. 2). Podle obecné úpravy postoupení smlouvy (§ 1633 až 1638) jedna ze smluvních stran smluvně převede svá práva a  povinnosti ze smlouvy na třetí osobu. K postupu smlouvy se vyžaduje souhlas druhé strany. Soudím, že by byl institut postoupení „celé“ pojistné smlou‑ vy v praxi pojišťoven hojně využíván. 3) Bezprecedentní šíře smluvní svobody, li‑ mitovaná jen velmi sporadickými výslovnými zákonnými zákazy, avšak přinášející relativně nová právní rizika z  hlediska dodržování dob‑ rých mravů a veřejného pořádku, které se os‑ nova nepokouší blíže definovat.

10

Pojistný obzor 4/2008

Legislativa a právo

JUDr. Martin Kalaš 1) Vzhledem k  tomu, že v  návrhu OZ je celá řada ustanovení hodna detailnější diskuze, není jednoduché ukázat prstem na to nejpro‑ blematičtější. Osobně považuji za  poměrně zásadní navrhovanou úpravu přechodu práva na pojistitele § 2552, neboť text tohoto usta‑ novení uvádí, že na pojistitele přechází pohle‑ dávka. Vzhledem k tomu, že osoby zde vyjme‑ nované mají právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, postrádám smysl, proč na po‑ jistitele přechází (pouze) pohledávka. 2) Navržená právní úprava OZ (pojištění) v pod‑ statě kopíruje zákon o pojistné smlouvě, takže v tomto směru zde nespatřuji změnu. Naopak v  navrhované úpravě postrádám výklad poj‑ mů, který je dle mého názoru u  ustanovení upravující pojištění nutný. 3) V nově navržené právní úpravě OZ považuji za poměrně zásadní změnu s ohledem na do‑ pad do činnosti pojišťoven ustanovení upravu‑ jící pojištění odpovědnosti § 2592, které hovo‑ ří mimo jiné o tom, že z titulu tohoto pojištění má pojištěný právo, aby za  něho pojistitel v  případě pojistné události nahradil poškoze‑ nému škodu, popřípadě i  jinou újmu. Pakliže je zde myšlena újma nemajetková (imateriál‑ ní), jde o zásadní změnu proti stávající úpravě. Ta totiž není součástí příslušných ustanovení, která upravují způsob a rozsah náhrady.

JUDr. Karel Kopecký 1) Zejména výklad existence či neexistence pojistného zájmu, a tedy platnosti či ukončení pojistné smlouvy povede podle mého názoru k soudním sporům. Také pojištění cizího pojist‑ ného nebezpečí zavádí nové pojmy a nutnost dokazování, zda třetí osoba se vzdala práva na  pojistné plnění. Nové ustanovení o  kom‑ penzaci nemajetkové újmy v  části o  náhradě škody jistě také vyvolá řadu problémů v oblas‑ ti produktů pojištění odpovědnosti. 2) Při projednávání připomínek k úpravě pojiš‑ tění v občanském zákoníku se některá ustano‑ vení ve stávajícím zákonu o pojistné smlouvě jevila jako přesnější nebo srozumitelnější, asi proto, že zákon o pojistné smlouvě byl navržen a tvořen potřebou a připomínkami vyplývající‑ mi z  pojišťovací praxe. Problém je v tom, že zařazení pojištění do  souhrnného kodexu vy‑ žaduje i jeho přizpůsobení se celku. V ZPS je např. zařazeno vymezení pojmů, které usnad‑ ňuje zejména laikovi lepší orientaci v zákoně.

3) Tato změna bude mít nepochybně velký dopad do  činnosti pojišťoven, ať vzhledem k nutným změnám pojistných podmínek nebo dopadům do  IT systémů a  správy pojistných smluv ve třech režimech – smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku do r. 2005, podle zákona o pojistné smlouvě a podle nového ob‑ čanského zákoníku. Zejména v životním pojiš‑ tění se jedná o smluvní vztahy uzavřené často na mnoho let. [Spíše jsem zastáncem samostatného zákona o pojistné smlouvě, zejména proto, že jakákoliv změna v  oblasti pojištění bude nutně přinášet požadavek novely celého občanského zákoníku, což je vždy složitější a problematičtější, zvláště při cestě sněmovnou a senátem, ať už z jakéhokoliv důvodu.]

Mgr. Viktor Peterka 1) Návrhu nového OZ, respektive jeho části týkající se pojištění, byla za strany legislativní sekce ČAP věnována mimořádná pozornost. Svědčí o  tom celá řada uplatněných připomí‑ nek. Proti stávající právní úpravě neobsahuje návrh OZ definice základních pojmů, které zjednodušují výklad právní normy. Návrh OZ také nevymezuje náležitosti pojistné smlou‑ vy, ale pouze náležitosti pojistky. Podstatné právní nedostatky jsou v  úpravě pojištění ci‑ zího pojistného nebezpečí. Za  zcela zásadní nedostatek považuji absenci úpravy zániku pojištění z důvodu odmítnutí pojistného plně‑ ní (dnešní § 24 zákona o  pojistné smlouvě). Ve  vztahu k  pojištění považuji za  nadbytečný institut obchodních podmínek. 2) Oceňuji snahu o  bližší úpravu pojistného zájmu, který je v  zákoně o  pojistné smlouvě pouze naznačen. Praktické může být i využití institutu postoupení smlouvy. Návrh OZ také důsledně vychází z  principu smluvní autono‑ mie a  dispozitivity, čímž dává smluvním stra‑ nám větší volnost ve smluvní úpravě. 3) Přijetí nového občanskoprávního kodexu bude mít nepochybně zcela zásadní význam nejen pro pojišťovny, ale pro celou společnost a  s  řadou změn se bude praxe vyrovnávat delší dobu. Osobně považuji pro pojišťovny za  podstatné systémové změny v  nahlížení na  odpovědnost za  škodu a  změny v  úpravě promlčení.

Seminář AML : aplikace právních předpisů *

REDAKCE

Na semináři ČAP proti praní špinavých peněz padly zajímavé dotazy, které naznačují, že pojišťovny přistupují k problematice velmi zodpovědně.

ČESKÁ ASOCICACE POJIŠŤOVEN

Jak jsme avizovali ve  třetím čísle Pojistného obzoru, Česká asociace pojišťoven pořádala koncem září seminář k  nové právní úpravě opatření proti legalizaci výnosů z trestné čin‑ nosti a financování terorismu. Výklad k zákonu č. 253/2008 Sb. a  vyhlášce č. 281/2008  Sb., jakož i  k  postupům České národní banky (ČNB) při kontrolách v  této oblasti, přítom‑ ným zprostředkovali lektoři z  České národní banky – Ing.  Pavla Jindřichová, Ing.  Jiří Majer, CIA a Mgr. Filip Vančo. Seminář uve‑ dl RNDr. Pavel Vacek, CSc., MBA, ředitel od‑ boru regulace finančního trhu ČNB, který se později zapojil i do diskuse. Půldenní akce se zúčastnilo více než 70 odborníků z řad členů České asociace pojišťoven, ale i  z  minister‑ stva financí a České národní banky.  Na  úspěšnou akci chce asociace společně s přednášejícími navázat například v oblasti hledání optimální aplikace tzv. uznávaných standardů, respektive osvědčených princi‑ pů a  postupů v  oblasti předcházení legali‑ zaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Před seminářem i v jeho průběhu ČAP předa‑ la České národní bance bezmála třicet otázek, které se týkaly zejména výkladu některých ustanovení předmětného zákona. Z  dotazů vyplývá, že pojišťovny k aplikaci zákona a vy‑ hlášky, zvláště ke zpracování vnitřních zásad, přistupují velmi zodpovědně. Výběr z  toho nejzajímavějšího Vám nyní přinášíme. Odpovědi vycházejí ze znění jednotlivých dotazů, přičemž  nejsou a  ani nemohou být závazným výkladovým stanoviskem k právním předpisům.

Lze blíže vysvětlit definici „obchodního vztahu“ v § 4 odst. 2, zejména tu skutečnost, že zahrnuje i tuto formulaci: „…jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke  všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění“? Jde zvláště o  podmínku „opakujícího se plnění“. K definici obchodního vztahu uvádí např. také důvodová zpráva k zákonu č. 253/2008 Sb., respektive její část k § 4: „Obchodní vztah je proto třeba pro účely tohoto zákona definovat. Na rozdíl od směrnice však není obchodní vztah definován trváním, když časovou hranici nelze konkrétně stanovit a i jednorázový obchod může probíhat po delší časový úsek; jako měřítko bylo proto zvoleno „opakující se plnění“, přičemž není stanoven směr takového plnění.“ „Plněním“ je podle našeho názoru potřeba ro‑ zumět (u finančních institucí) poskytování slu‑ žeb (respektive v souvislosti s nimi nakládání s majetkem klienta), které se vztahují k podni‑ katelským činnostem finanční instituce podlé‑ hajícím působnosti zákona č. 253/2008 Sb. Opakujícím se plněním je i  takové plnění, které je rozděleno do více než dvou splátek. Např. jestliže je životní pojištění placeno jed‑ norázově, vylučuje se možnost jednostran‑ ně hradit další pojistné a  rovněž plnění má být provedeno jednorázově, nejedná se pod‑ le zákona č. 253/2008 Sb. o obchodní vztah (není zde znak „opakujícího se plnění“).

identifikační údaje, které v  době uzavírání smlouvy nebyly zákonem vyžadovány, tj. konkrétně zejména místo narození, respektive zjišťovat jiné skutečnosti, které je nově třeba zjišťovat, ač v  době uzavírání smlouvy tato povinnost neexistovala, tj.  zejména politicky exponované osoby? Ano.  Povinnosti  stanovené  zákonem č. 253/2008 Sb. musí plnit každý od 1. 9. 2008, tedy včetně § 8 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb.: „(6) V  době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech povinná osoba kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v  rámci kontroly klienta (§ 9) nebo důvodnost výjimky z  kontroly klienta (§ 13) a  zaznamenává jejich změny.“ Chybějící údaje tedy povinná osoba dopl‑ ní a  uvede do  souladu s  požadavky zákona č. 253/2008 Sb. Klient má povinnost poskytnutí součinnos‑ ti při identifikaci – viz § 8 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb. Podotýkáme, že požadované identifikač‑ ní údaje (jejichž rozsah stanoví § 5 zákona č.  253/2008 Sb.) musí být povinnou oso‑ bou uchovávány v  souladu s  § 16 zákona č.  253/2008 Sb. To však neznamená, jak je naznačeno v dotazu, že tyto musí být obsa‑ ženy „v  dodatku ke  smlouvě“. Domníváme se, že toto by ani nebylo v některých přípa‑ dech vhodné, respektive praktické.

V  případě  smluv,  uzavřených  před 1.  9.  2008, dojde-li k  uzavírání dodatku např. při zvýšení cílové částky u  smluv o stavebním spoření, při změně výše pojistného apod. (tedy jednání, směřujícímu k nakládání s majetkem klienta) – je nutné doplňovat v  dodatku ke  smlouvě

Pokud jde o  výplatu odkupného nebo pojistného plnění u smluv, které byly uzavřeny před 1. 9. 2008 – bude nutné v případě výplat po 1. 9. 2008 provést identifikaci oprávněné osoby, přestože se jedná o smlouvy, uzavřené v režimu před 1. 9. 2008 (respektive o  smlouvy, v  případě kterých dosud

*AML = Anti-Money Laundering („proti praní špinavých peněz“).

Legislativa a právo

Pojistný obzor 4/2008

11

Legislativa a právo

identifikace oprávněné osoby před výplatou prováděna nebyla)? Ano.  Povinnosti  stanovené  zákonem č. 253/2008 Sb. musí plnit každý od 1. září 2008, tedy včetně § 7 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. Změna AML/CFT legislativy není součástí „reži‑ mu uzavírání smluv“ – tyto jsou soukromopráv‑ ními úkony/vztahy mezi povinnými osobami a jejich klienty. Klient má povinnost poskytnutí součinnos‑ ti při identifikaci – viz § 8 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb. Je neživotní pojišťovna povinnou osobou podle nového zákona č. 253/2008 Sb., o  některých opatřeních proti legalizaci výnosů z  trestné činnosti a  financování terorismu? Ne, není. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb. je povinnou osobou pojiš‑ ťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkova‑ tel a  samostatný likvidátor pojistných udá‑ lostí pouze při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění.

Jaké státy jsou považovány za  rizikové z  hlediska nedostatečně uplatňovaného opatření proti legalizaci výnosů z  trestné činnosti? Existuje nějaký oficiální seznam? Takovýmto seznamem je, tzv. NCCT (Non‑Cooperative Countries) List FATF. K  tomu web FAÚ (http://www.mfcr.cz/cps/ rde/xchg/mfcr/xsl/leg_aml_cft.html): „Seznam zemí, které vůbec neuplatňují opatření proti legalizaci výnosů ve  smyslu § 6 odst. 1 písm. h) – non-cooperative countries and territories podle FATF. Na tomto seznamu zemí, které podle FATF vůbec neuplatňují opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, není v současné době uveden žádný stát.“ Blíže viz web FATF (http://www.fatf-gafi.org/ document/51/0,3343,en_32250379_3223 6992_33916403_1_1_1_1,00.html k  tomu také dokument FATF „Annual Review of Non-Cooperative Countries and Territories 2006-2007: Eighth NCCT Review“.

Jak má vypadat identifikace klientů při skupinovém pojištění? Identifikace klienta musí vždy odpovídat po‑ žadavkům zákona č. 253/2008 Sb. (§ 8 záko‑ na č. 253/2008 Sb.). Přichází-li do úvahy uzavírat skupinové pojiš‑ tění při výkonu činností souvisejících s  pro‑ vozováním životního pojištění ve smyslu § 3 písm. k) a § 53 zákona č. 37/2004 Sb., o po‑ jistné smlouvě, lze patrně za klienta (k tomu srov. definici „obchodu“ respektive „ob‑ chodního vztahu“ v § 4 zákona č. 253/2008 Sb.) povinné osoby považovat pojistníka. Rozhoduje tedy, kdo je klientem povinné osoby, respektive s kým povinná osoba uza‑ vírá obchodní vztah, respektive uskutečňuje obchod ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. Osobu, která má právo na plnění ze životní‑ ho pojištění, povinná osoba identifikuje pod‑ le § 7 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. nejpoz‑ ději v době vyplacení pojistného plnění.

Inzerce

12

Inzerce_pf.indd 1 Pojistný obzor 4/2008

20.11.2008 13:58:58 * AML = Anti-Money Laundering. Legislativa a právo

Ilustrační foto: ČAP

Z nových právních předpisů

JUDR. JIŘINA KOTRBATÁ předsedkyně české sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA)

1. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České repub‑ liky. Účinnost 1. 1. 1009, část 1. 1. 2012. Záko‑ nem se ruší dosavadní zákon č. 283/1991 Sb. 2. Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění ně‑ které zákony v  souvislosti s  přijetím zákona o  Policii České republiky. Účinnost převážně 1. 1. 2009. Zákon mění dalších 59 zákonů. V  zákonu č. 200/1990 Sb., o  přestupcích se mění v  § 22 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunika‑ cích odst. 1 písmeno j): přestupku se dopustí ten, kdo při dopravní nehodě, při které byla způsobena na  některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí pouze hmotná škoda 100  000 Kč a  nižší nebo při které došlo k poškození nebo zničení součás‑ ti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodleně nezastaví vozidlo a  neprokáže totožnost navzájem včetně sdělení údajů o  vozidle, nebo odmítne sepsat společný záznam o  dopravní nehodě nebo nedovo‑ leně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po  poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody. V zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích se mění v  §  5 Po‑ vinnosti řidiče odst. 1 písmena f) a g), podle kterých je řidič povinen se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návy‑ kovou látkou na  výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie. V § 47 Dopravní nehoda se v odst. 3 doplňu‑ je písmeno g), podle kterého jsou účastníci dopravní nehody povinni v  případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a  neprodleně předají po‑ jistiteli; tento záznam musí obsahovat iden‑ tifikaci místa a času nehody, jejích účastníků a  vozidel, její příčiny, průběhu a  následků.

V  odst.  4 se slova „nebo na  jiných věcech částku 50  000 Kč“ nahrazují slovy „částku 100  000  Kč“. Odstavec 5 je nahrazen no‑ vým textem, podle kterého povinnost podle odst. 4 platí i v případě, kdy při dopravní ne‑ hodě a) dojde ke  hmotné škodě na  majetku třetí osoby, s  výjimkou škody na  vozidle, je‑ hož řidič má účast na  nehodě, nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) do‑ jde k  poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace nebo c) účastníci nehody nemohou sami bez vynalo‑ žení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na  pozemních komunika‑ cích. Nový je § 79a Měření rychlosti vozidel – k  měření je oprávněna policie. Změněn je § 123b Započítávání bodů. V § 5 odst. 1 pís‑ meno c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z  provozu vozidla se slova „Policie České republiky útvarů kriminální policie a vyšetřování“ nahrazují slovy „útvarů Policie České republiky pověřenými vyšetřo‑ váním podle zvláštního právního předpisu“. 3. Vyhláška č. 281/2008 Sb., o  některých požadavcích na  systém vnitřních zásad, po‑ stupů a  kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování tero‑ rismu. Účinnost 1. 9. 2008. 4. Vyhláška č. 282/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obe‑ zřetného podnikání bank, spořitelních a úvě‑ rových družstev a  obchodníků s  cennými papíry. Účinnost 1. 9. 2008. 5. Vyhláška č. 283/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 347/2004 Sb., o  způso‑ bu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu in‑ vestiční společnosti a  investičního fondu. Účinnost 15. 8. 2008.

6. Zákon č. 304/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zně‑ ní pozdějších předpisů, a  některé zákony. Účinnost 1. 1. 2010, část 1. 1. 2009. 7. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském po‑ jištění, ve  znění pozdějších předpisů, a  ně‑ které  další  zákony.  Účinnost  1.  1.  2009, část 21. 8. 2008, část 1. 9. 2008. 8. Zákon č. 383/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změ‑ ně některých dalších zákonů, ve  znění poz‑ dějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o  Policii České republiky, ve  znění pozděj‑ ších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o pod‑ mínkách provozu vozidel na  pozemních ko‑ munikacích a  o  změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způ‑ sobenou provozem vozidla a o změně někte‑ rých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z  provozu vozidla), ve  znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2009. V  §  13 zákona č. 56/2001 Sb. (Trvalé a  do‑ časné vyřazení vozidla z  registru silničních vozidel) se doplňuje odst. 1 písm. b), který se týká vyřazení vozidla z registru v souvislosti se zánikem pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 9. Vyhláška č. 385/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 307/2004 Sb., o  předkládání in‑ formací a  podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve  znění vyhlášky č. 34/2006 Sb. Účinnost 1. 12. 2008. 10. Vyhláška č. 392/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formu‑ lářích na podávání návrhů na zápis do obchod‑ ního rejstříku. Účinnost 30. 10. 2008.

Legislativa a právo

Pojistný obzor 4/2008

13

Ekonomické informace

V rámci příprav směrnice Solventnost II proběhla na jaře tohoto roku studie QIS4. Článek shrnuje výsledky za český pojistný trh a srovnává je s předešlým kolem.

Studie QIS počtvrté: vyhodnocení výsledků

Mgr. Ing. Iva Justová, Ph.D., Ing. Miroslav Kotaška, Česká národní banka

Na  rozdíl od  QIS3 nebyl tentokrát kladen důraz na  kalibraci samotného standardního vzorce, ale zejména na  otestování navržených zjedno‑ dušených a  aproximativních výpočtů, ať už pro technické rezervy pojišťoven, nebo pro kapitálo‑ vé požadavky. Další významné změny ve studii zahrnovaly:   Výpočet minimálního kapitálového požadav‑ ku (MCR1) tzv. kombinovaným přístupem,   testování tzv. „equity dampener“ pro akciové riziko, v jehož rámci se bere v úvahu durace závazků,   testování různých přístupů k zohlednění ma‑ jetkových účastí,   vytvoření nového modulu pro zdravotní po‑ jistné riziko,   testování geografické diverzifikace v neživot‑ ním pojistně-technickém riziku atd.

Účast v  QIS4 byla zcela dobrovolná a  ne všechny pojišťovny vyplnily celý dotaz‑ ník. Zaslaná data nejsou ověřená, proto je potřeba považovat uvedené výsledky za  přibližné. Zároveň je vzhledem k  sou‑ časné situaci na  finančních trzích nutné zdůraznit, že výsledky odpovídají datům k 31. prosinci 2007.

V České republice se do QIS4 zapojilo celkem 14 tuzemských pojišťoven. Následující tabulka uka‑ zuje rozdělení účastníků podle velikosti a podle

požadovanou míru solventnosti, nicméně tato pojišťovna nevyplnila údaje za všechny příslušné rizikové moduly. Mezi českými účastníky v QIS4

Malé pojišťovny

Střední pojišťovny

Celkový počet účastníků (Celkem trh)

Celkový podíl na trhu v %

Životní pojištění

3

7

10 (18)

85,5

Neživotní pojištění

5

7

12 (31)

94

Pozn. Členění podle velikosti bylo shodné s QIS3. V České republice nespadá žádná pojišťovna do kategorie velká.

provozovaných odvětví včetně podílu na trhu ži‑ votního a neživotního pojištění. Univerzální pojiš‑ ťovny jsou zahrnuty jak v kategorii životního, tak neživotního pojištění. Z  českých účastníků byly dvě pojišťovny klasifikovány jako životní a  čtyři pojišťovny jako neživotní.

Shrnutí kvantitativních výsledků Solventnostní kapitálový požadavek SCR2 v prů‑ měru vzrostl o 149 % proti současné požadované míře solventnosti, přičemž tento nárůst byl čás‑ tečně kompenzován zvýšením vlastních zdrojů. Celkově pak solventnostní poměr v  průměru klesl ze současných 335 % na 235 %. Pouze jed‑ na pojišťovna uvedla SCR nižší než současnou

se na  rozdíl od  minulého kola neobjevila žádná pojišťovna, která by nesplňovala kapitálové poža‑ davky. V  grafu č. 1 je porovnána současná sol‑ ventnostní pozice a  solventnostní pozice podle QIS4 pro české účastníky. Hodnota technických rezerv vypočtená novou metodikou podle očekávání poklesla – v  prů‑ měru o  27 % v  životním a  o  25 % v  neživotním pojištění. V některých segmentech životního po‑ jištění se dokonce objevovala i záporná hodnota Graf č. 2: Změny v hodnotě technických rezerv proti současnému stavu 120 % 100 % 500 % 80 % 60 % 40 %

Zvýšený zájem účastníků Proti loňskému kolu studie došlo zhruba k tře‑ tinovému  nárůstu v  počtu účastníků – na  ev‑ ropské úrovni se na  QIS4 podílelo celkem 1  412 pojišťoven ze všech  30 států EHP, což odpovídá zhruba třetině všech evropských pojišťoven. Převedeno na tržní podíly, v život‑ ním pojištění pokrývají účastníci zhruba 75 % a v neživotním pojištění přibližně 69 % evrop‑ ského trhu.

14

Pojistný obzor 4/2008

Ekonomické informace

Graf č. 1: Solventnostní pozice účastníků 700 %

20 % 0% Technické rezervy ŽP

Technické rezervy NP

600 % 500 % 400 % 300 % 200 % 100 % 0% DMS/PMS

Vlastní zdroje/SCR

DMS – Disponibilní míra solventnosti; PMS – Požadovaná míra solventnosti; SCR – Solventnostní kapitálový požadavek

(především u  investičního životního pojištění). Poměr rizikové přirážky k  technickým rezervám pak dosahoval 9 % v neživotním pojištění (NP), re‑ spektive 10 % v životním pojištění (ŽP). Graf č. 2 ilustruje, jak se u jednotlivých pojišťoven změnila výše technických rezerv v porovnání s jejich sou‑ časnou hodnotou.

Zvýšená pozornost byla v QIS4 věnována vlast‑ ním zdrojům. Účastníci měli uvést detailní in‑ formace o  jednotlivých používaných nástrojích, zejména tzv. hybridech. Čeští účastníci však podobně jako v předchozí studii vykázali drtivou většinu vlastních zdrojů z  Tier 1, přičemž mezi nejvýznamnější složky patřily oceňovací rozdíly, nerozdělené zisky a základní kapitál. Pouze jeden účastník použil také podřízený dluh z Tier 2. Cel‑ kové vlastní zdroje vzrostly proti současné dispo‑ nibilní míře solventnosti o 75 %. Podoba výpočtu SCR doznala několika změn. K  základnímu SCR, který agreguje dílčí kapitá‑ lové požadavky pomocí korelační matice, se přičítá kapitálový požadavek k operačnímu riziku. Výsledek je následně upraven o  schopnost od‑ ložených daní absorbovat ztráty a  o  schopnost budoucích nezaručených podílů na  zisku absor‑ bovat ztráty (spočívající v přenosu části neočeká‑ vaných ztrát na pojistníky). Největší podíl na ka‑ pitálových požadavcích tvořilo neživotní pojistné riziko, tržní riziko (zde má největší podíl akciové podriziko) a životní pojistné riziko (velký vliv rizika stornovosti). Naopak riziko selhání protistrany se jeví jako nevýznamné. Operační riziko pak vyšlo v průměru ve výši 6 % SCR. Jak jsme již v  úvodu zmínili, důležitou součástí QIS4 bylo testování zjednodušených výpočtů. Nejčastěji byly tyto zjednodušené výpočty po‑ užity u  tržního rizika a  životního pojistného rizi‑ ka. U  prvně jmenovaného dávala zjednodušení nižší výsledky než standardní vzorec (zejména požadavek k úrokovému riziku poklesl při použití zjednodušení v průměru o 50 %). Naopak u ži‑ votního pojistného rizika (s výjimkou rizika dlou‑ hověkosti) zjednodušení dávala vyšší požadavky – zejména pro riziko stornovosti. Na rozdíl od minulé studie Česká národní banka obdržela od jednoho účastníka i data z parciální‑ ho vnitřního modelu pro životní pojištění. Základ‑ ní premisy modelu se shodovaly se standardním vzorcem (SCR na úrovni 99,5 % VaR3 s jednole‑ tým horizontem), avšak srovnání s výsledky stan‑ dardního vzorce není možné provést. Zajímavé je, že pojišťovna volila v  rámci akciového rizika šok ve výši 44,4 % a kapitálový požadavek pro ri‑ ziko úmrtnosti byl výrazně vyšší než ve standard‑ ním vzorci. V kvalitativním dotazníku pak většina účastníků uvedla, že v budoucnu plánuje zavést vnitřní model, zejména pro pojistná rizika a  pro akciové a úrokové riziko. V QIS4 byl testován kombinovaný přístup k vý‑ počtu MCR s  dolním limitem 20 % a  horním limitem 50 % SCR. Individuální poměry MCR

k  SCR včetně vyznačení nastaveného korido‑ ru ukazuje graf č. 3. Průměrný poměr MCR (po aplikaci limitů) k SCR vyšel 31 %, což kore‑ sponduje s cílem kalibrace MCR v QIS4. Všech‑ ny zúčastněné pojišťovny měly vlastní zdroje výrazně vyšší než MCR. Pro informaci rovněž uvádíme, že v  průměru odpovídala výše MCR 70 % současné požadované míry solventnosti. Na tři účastníky by se dále vztahovalo absolutní minimum MCR, které je v návrhu směrnice sta‑ noveno na 1 mil. EUR4. Graf č. 3: Poměry MCR k SCR 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% MCR/SCR

Proti loňské studii neobdržela Česká národní banka žádná data týkající se výsledků pojišťova‑ cích skupin.

Shrnutí kvalitativních odpovědí

pojišťovnami drženy po delší dobu. Česká národ‑ ní banka se s tímto názorem ztotožňuje. Stejně jako v loňském roce se objevoval zásadní požadavek na  výpočet MCR pomocí tzv. kom‑ paktního přístupu. Česká národní banka se nic‑ méně domnívá, že kombinovaný přístup je mož‑ ným kompromisem k  výpočtu MCR. V  rámci vyjednávání v Radě EU byl do návrhu směrnice zapracován právě tento přístup k výpočtu MCR. Jeden účastník navrhl zohlednit ve výpočtu MCR kombinovaným způsobem i aktivní stranu bilan‑ ce. Dalším opakujícím se požadavkem od účast‑ níků bylo zohlednění korelace operačního rizika s  ostatními riziky. Objevil se také požadavek na  zohlednění diverzifikace při výpočtu rizikové přirážky v technických rezervách. Účastníci si v  dotaznících stěžovali na  nejedno‑ značnost obecných definic a  na  nedostupnost dat v požadované struktuře (především v rámci výpočtu technických rezerv podle jednotlivých odvětví). Pro některé pojišťovny bylo také ob‑ tížné zařadit své produkty, zejména produkty kryjící zdravotní rizika, do  navržených kategorií. Časté opravy spreadsheetů ze strany Výboru evropských supervizorů pro pojišťovny a penzijní fondy (CEIOPS) také přispěly ke značné časové náročnosti vyplnění kvantitativních dotazníků, která se v průměru pohybovala okolo pěti člově‑ koměsíců.

Poděkování závěrem Vedle kvantitativních dotazníků zaslalo celkem šest pojišťoven také odpovědi na  kvalitativní otázky. V  rámci těchto kvalitativních dotazníků měli účastníci mimo jiné možnost vyjádřit se k navržené metodologii výpočtů. Velkou odezvu vzbudilo začlenění možnos‑ ti výpočtu akciového rizika za  použití „equity dampener“. Čeští účastníci obdobně jako po‑ jišťovny i  dohledové orgány z  ostatních zemí tuto variantu poměrně striktně odmítli. Jako ar‑ gument byla nejčastěji uváděna nekonzistence se základní filosofií Solventnosti II (výpočet ka‑ pitálových požadavků v horizontu 1 roku) a fakt, že akciím by se tak dostávalo výhodnějšího za‑ cházení proti jiným investicím, které jsou také

Obecně lze nad výsledky českých účastníků konstatovat, že se nijak výrazně nevymykají ev‑ ropskému průměru, není proto důvod uzpůsobo‑ vat výpočty specifikům českého trhu. Je zřejmé, že české subjekty uvítají detailnější instrukce a návody. Jménem České národní banky ještě jednou děkujeme českým pojišťovnám za účast v QIS4. Věříme, že se díky této studii české pojišťovny blíže seznámily s  novými regulatorními pravidly a že jim pomohla lépe se na ně do budoucna při‑ pravit.

Výsledky českých účastníků se nijak výrazně nevymykají evropskému průměru, není proto důvod uzpůsobovat výpočty specifikům českého trhu.

 CR = Minimální kapitálový požadavek. M SCR = Solventnostní kapitálový požadavek. 3) VaR = Value at Risk, tj. ukazatel hodnoty v riziku. 4) Z průběhu vyjednávání o návrhu směrnice v Radě EU pak vyplývá, že absolutní minimum MCR bude zvýšeno na současnou výši minimálního garančního fondu, tedy na výši 2,2 až 3,2 mil. EUR (podle provozovaných odvětví). I tyto požadavky by čeští účastníci splňovali. 1) 2)

Ekonomické informace

Pojistný obzor 4/2008

15

Ekonomické informace

Francouzům se během předsednictví v Radě EU zřejmě nepodaří ukončit vyjednávání o směrnici Solventnost II, problematiku tedy budou muset řešit Češi.

Skupinový dohled očima zástupců CEA, ČNB a MF REDAKCE ČESKÁ ASOCICACE POJIŠŤOVEN

1) Návrh směrnice předpokládá, že pojišťovny budou moci pokrývat část kapitálového požadavku diverzifikačními efekty. Podporujete tento návrh a proč? 2) Jak se stavíte k  roli skupinového dohledu ohledně udělování navýšení kapitálových požadavků (capital add-ons)? Domníváte se, že při skupinovém výpočtu kapitálového požadavku by měl mít národní dohled možnost udělovat addon a proč? 3) Jakou roli bude hrát české předsednictví při dokončování směrnice? Domníváte se, že se podaří vyjednávání uzavřít v průběhu českého předsednictví? Alberto Corinti, ředitel sekce ekonomiky a financí Federace národních asociací pojišťoven (CEA) 1) Solventnost II (SII) ve  své podstatě nechce pojišťovnám umožňovat, aby kryly část svých kapitálových požadavků pomocí diverzifikačních efektů. Diverzifikace ve svém důsledku snižuje kapitálový požadavek společnosti. Výpočet sol‑ ventnostního kapitálového požadavku skupiny uznává diverzifikační efekty na skupinové úrov‑ ni. Režim skupinové podpory, jak jej navrhuje směrnice SII, umožňuje uznávat tyto dopady a zohledňovat je v praxi. Jedině pojišťovny, kte‑ ré splňují specifické podmínky, by byly schopné využít výhod tohoto režimu. Podle našeho názoru je diverzifikace nezbytnou součástí SII a také klíčem k ekonomickému re‑ gulatornímu režimu, který je založen na  riziku. Diverzifikace vyplývá z  rizik, jež nevyvstanou ve stejný okamžik či na stejném místě. Diverzi‑ fikace je jádrem pojišťovnictví, které se zakládá na  sdílení rizika a  jeho rozložení. Bez diverzifi‑

16

Pojistný obzor 4/2008

Ekonomické informace

kace by pojištění bylo velmi obtížné a  velmi drahé.

ba se vyhnout situaci, v níž se úroveň navýšení výrazně v jednotlivých zemích liší. CEA důrazně podporuje požadavek, aby Výbor evropských orgánů dohledu v pojišťovnictví a zaměstnanec‑ kém penzijním pojištění (CEIOPS) zveřejňoval informace o  průměrné úrovni a  rozdělení kapi‑ tálových navýšení pro každý členský stát s do‑ statečnými bezpečnostními opatřeními, která by zajistila anonymitu. Zveřejnění na  úrovni členských států by mělo podpořit harmonizaci a mělo by sloužit jako stimul pro dohledy, aby si počínaly transparentně a uvážlivě.

2) Na základě Procesu kontroly orgánem dohledu (tzv. Supervisory Review Process) mohou dohle‑ dové orgány uložit navýšení kapitálu („add-ons“). K uplatňování těchto navýšení by nicméně mělo docházet pouze za výjimečných okolností. Rám‑ cová směrnice říká, že než abychom považovali navýšení kapitálu za normální stav – tj. s pravidel‑ ným vyhodnocováním, zda je navýšení kapitálu nadále namístě – mělo by být spíše výjimečné. Jakmile společnost jednou nedostatky, které je způsobují, napraví, mělo by se od navýšení kapitálu upustit. CEA tento názor silně podporuje. Rámcová směrnice uvádí, že v režimu skupinové‑ ho dohledu může místní dohled navrhnout uvale‑ ní dodatečného kapitálového požadavku na úrovni dceřiné společnosti. Nicméně toto opatření musí schválit a použít skupinový dohled. Na skupinové úrovni rozhoduje skupinový dohled. Nejdůležitější proto je, aby všechny dohledy působily společně prostřednictvím kolegia orgánů dohledů a aby byl jasně nastavený mechanismus pro rozhodování. Harmonizace mezi dohledy je dalším klíčovým tématem, pokud jde o navýšení kapitálu. Je tře‑

3) Jednání o  Solventnosti II probíhala do  konce roku 2008 během francouzského předsednictví s tím, že se podařilo dosáhnout pokroku v mnoha oblastech návrhu. Pro CEA je klíčové, aby se po‑ dařilo dosáhnout dohody před březnem 2009, aby bylo možné o ní hlasovat během volebního obdo‑ bí současného Evropského parlamentu. Vyjedná‑ vání by tak mohla být ukončena ještě buď během francouzského, nebo českého předsednictví. Ja‑ kékoliv zpoždění v  hlasování by mělo nepříznivý vliv na  harmonogram nabytí účinnosti směrnice Solventnost II a zdrželo by výhody, které směrni‑ ce přinese jak pojišťovnictví, tak i spotřebitelům. Přestože se včasnému přijetí směrnice přikládá vysoká důležitost, CEA také považuje za  ne‑ zbytné zachování integrity klíčových principů Solventnosti II. Návrh SII nám poskytuje ino‑ vativní obezřetnostní regulatorní režim, který je založen na  riziku a  který má potenciál nastavit v  této oblasti standard světové úrovně. CEA nicméně uznává, že by v  některých ohledech směrnice mohly být požadovány určité kompro‑ misy. Ty by nicméně neměly změnit celkovou filosofii Solventnosti II. Foto: CEA

Odborníkům z řad Federace národních asociací pojišťoven, České národní banky a Ministerstva financí jsme proto položili následující dotazy:

Alberto Corinti, ředitel sekce ekonomiky a financí Federace národních asociací pojišťoven (CEA)

RNDr. Pavel Vacek, CSc., MBA, ředitel odboru regulace finančního trhu České národní banky (ČNB) 1) Diverzifikační efekty jsou známy z investování dávno. Teoreticky tato věc vypadá samozřejmě,

v praxi však naráží na to, jak korelace výnosností aktiv či korelace mezi jednotlivými riziky exaktně odvodit. Problémem je například přesné stano‑ vení definic jednotlivých rizik, interakce mezi riziky i nedostatek věrohodných a dlouhodobých statistických měření. Z tohoto důvodu se odvo‑ zení obvykle spíše zakládá na  expertních úva‑ hách než na nějakých podložených výpočtech. V  období plynulého vývoje, respektive v  období konjunktury lze očekávat, že korelační koeficien‑ ty jsou relativně stabilní, tedy že jejich volatilita je nízká a  tedy že i  expertní odhady se mohou blížit realitě. Avšak je vysoce pravděpodobné, že turbulence na  trhu způsobují výrazné posuny

3) Na začátek je třeba předeslat, že kompetent‑ ním orgánem pro české předsednictví je pro směrnici Solventnost II ministerstvo financí, kte‑ ré bude mít při vyjednávání hlavní slovo. Česká národní banka bude při projednávání vystupovat pouze v roli národního experta. Již teď je jisté, že hledání kompromisu mezi Radou EU a  Evropským parlamentem bude úkolem českého předsednictví, které tedy bude hrát významnou roli. Nejprve je třeba si uvědo‑ mit, že kvůli volbám do  Evropského parlamen‑ tu je prostor pro vyjednávání zkrácen prakticky pouze na čtyři měsíce. Navíc pozměňovací návr‑ hy odhlasované parlamentním výborem ECON

Z pohledu CEA je klíčové, aby se podařilo dosáhnout dohody před březnem 2009. (Alberto Corinti, CEA) v korelačních koeficientech, které se tak mohou blížit jedné, a k efektu diverzifikace proto nedojde. Efekty diverzifikace jsou teoreticky popsány mj. v dokumentech různých organizací (CRO Forum, Groupe Consultatif), nicméně praktické zkuše‑ nosti s jejich chováním v čase jsou zatím minimál‑ ní. Proto k  úvahám o  diverzifikaci přistupujeme v ČNB s jistou dávkou obezřetnosti. K ní přispívá i současná situace na finančních trzích. Uznání diverzifikace na  úrovni samostatné po‑ jišťovny v současném návrhu směrnice je impli‑ citně dáno podobou standardního vzorce. Právě korelace mezi kapitálovými požadavky k jednot‑ livým rizikům zaručuje výsledný SCR na úrovni 99,5 % VaR1. Pokud jde o pojišťovny náležící do pojišťovací sku‑ piny, musím zdůraznit, že krytí kapitálových poža‑ davků diverzifikačními efekty není podle návrhu směrnice pro všechny pojišťovny ze skupin au‑ tomatické – pojišťovací skupiny by musely splnit řadu podmínek pro vstup do tzv. režimu podpory skupiny. Připustit pak možnost, aby diverzifikač‑ ní efekty kryly část kapitálových požadavků, je z výše uvedených důvodů velice problematické. 2) Navýšení kapitálového požadavku je nástroj, k  němuž by dohled měl sahat ve  výjimečných případech definovaných ve směrnici, a to pokud se rizikový profil pojišťovny odchýlí od  předpo‑ kladů standardního vzorce nebo vnitřního mo‑ delu, nebo pojišťovna má nedostatky v  řídicím a  kontrolním systému. Už z  povahy takových případů je zřejmé, že nejvíce informací ke správ‑ nému posouzení situace pojišťovny má přísluš‑ ný národní dohled, který by proto měl mít tuto pravomoc. Národní dohled musí být samozřej‑ mě schopný obhájit si své rozhodnutí před pojiš‑ ťovnou i před skupinovým dohledem. 1

jdou v  řadě případů – zejména v  dohledu sku‑ pin – zcela jiným směrem než obtížně se rodí‑ cí kompromis v radě. Toto pozici předsednické země značně komplikuje, nicméně si uvědomu‑ jeme, že přijetí směrnice je netrpělivě očekává‑ no od celého evropského pojistného trhu. Proto doufáme, že se nám podaří přispět k  nalezení kompromisu přijatelného pro všechny strany. Pokud se podaří vyjednávání ukončit, tím lépe. Mgr.  Daniel Tošner, vedoucí oddělení Pojišťovnictví a penzijní připojištění Ministerstva financí České republiky 1) Koncepce diverzifikačních efektů v  návrhu Solvency II vychází z poměrně jednoduché úva‑ hy. K diverzifikaci dochází uvnitř samotné pojiš‑ ťovny, a  to jak v  rámci jednoho pojistného od‑ větví, tak také mezi jednotlivými odvětvími téže pojišťovny navzájem. Logickým krokem Sol‑ vency II je uznání diverzifikačních efektů mimo jeden subjekt, tj. mezi členy pojišťovací skupi‑ ny. Problémem je, že členové takové skupiny většinou působí v  různých členských státech, podléhají proto různým právním řádům. Právo ovšem v otázce diverzifikace není harmonizová‑ no, a  přes hranice ji tak není možné pro účely krytí kapitálových požadavků použít. Problém s  uznáním diverzifikace mezi členy po‑ jišťovací skupiny spočívá v tom, že jde prozatím spíše o teoretickou úvahu. Praktická zkušenost je v podstatě minimální. Z uvedeného důvodu zauja‑ lo ministerstvo financí spíše opatrné stanovisko. 2) Otázku nelze oddělovat od  zbytku návrhu Solvency II. Zvýšení kapitálového požadavku – add‑on – lze uložit jak na úrovni skupiny ve vzta‑ hu ke  skupinovému solventnostnímu požadav‑

ku (group SCR), tak na úrovni jednotlivého člena skupiny – dceřiné pojišťovny ve vztahu k jejímu kapitálovému požadavku. V  prvním případě je nepochybně na místě, aby tohoto nástroje uží‑ val orgán dohledu nad skupinou. Ve druhém pří‑ padě odpověď závisí na  tom, zda je kapitálový požadavek kryt skupinovou podporou. Návrh Solvency II původně počítal s  tím, že v  režimu skupinové podpory může add-on dceřiné pojišťovně uložit orgán dohledu nad skupinou. Bez tohoto režimu užívá zmíněné‑ ho nástroje orgán dohledu, do jehož jurisdikce dceřiná pojišťovna náleží. Otázka proto směru‑ je právě na variantu dceřiné pojišťovny s reži‑ mem skupinové podpory. Při tomto režimu musí pojišťovací skupina splňo‑ vat navíc některé kvalitativní požadavky. Jedním z nich je nezbytnost jednotného řízení (centrali‑ zace). Návrh počítal s tím, že se pojišťovací sku‑ pina při řízení z jednoho bodu bude chovat jako jeden celek. Proto také návrh počítal s převede‑ ním výkonu dohledu do jednoho bodu – do orgá‑ nu dohledu nad skupinou. V  tomto směru měl návrh své opodstatnění. Otázkou je, zda orgán dohledu nad skupinou má k ruce dostatek informací o všech trzích jed‑ notlivých členských států a zda je tedy schopen kvalitně posoudit potřebnost takového kroku v každém jednotlivém případě. Z uvedeného dů‑ vodu ministerstvo financí v  rámci kompromisu požaduje, aby tuto pravomoc měl orgán dohle‑ du nad dceřinou pojišťovnou. 3) Současné francouzské předsednictví se stává méně a méně čitelným a lze jen těžko předvídat další vývoj. S postupujícím časem se proto k čes‑ kému předsednictví upíná stále více pozornosti s  nadějí na  uzavření vyjednávání. Zda se toho podaří dosáhnout, je otázkou. Na  jedné straně jsme omezeni časem (volby do Evropského par‑ lamentu, výměna komise), na  druhé straně se debaty v Radě EU ubírají opačným směrem než návrhy v  Evropském parlamentu. Rada je díky přítomnosti států rezervovaných vůči režimu skupinové podpory celkově vůči tomuto návrhu zdrženlivější. Naproti tomu Evropský parlament tento režim jednoznačně podporuje. V případě, že dojde k  výraznější polarizaci těchto stanovi‑ sek, bude uzavírání vyjednávání mnohem obtíž‑ nější. Mimo jiné to závisí na stavu, ve kterém je převezmeme od  našich francouzských kolegů. Rozhodným bude prosinec, kdy by návrh mohl být předložen ke schválení v ECOFIN a den nato projednáván v  plénu Evropského parlamentu. Uvidíme… Pozn. Text byl zpracován před ukončením francouzského předsednictví v Radě EU (31. 12. 2008).

VaR = Value at Risk, tj. ukazatel hodnoty v riziku Ekonomické informace

Pojistný obzor 4/2008

17

Ekonomické informace

Ceny zajištění hledají nový směr

LUKÁŠ ČÍŽEK AON BENFIELD

Ceny zajištění několik let v řadě klesaly, což mělo na  hospodaření tuzemských pojišťoven pozitivní vliv. Mezi zajistiteli, kteří vypláceli poslední velká plnění před třemi lety při hurikánu Katrina, pano‑ val lítý boj, kdo nabídne lepší podmínky s  cílem usadit se na  zajistných programech perspektiv‑ ních středoevropských pojišťoven. Situaci, kterou bychom mohli nazvat „měkkým trhem“, zdá se, střídá vystřízlivění. Finanční krize s vydatnou podporou hurikánu Gustav a Ike a re‑ cesí na obzoru by se mohly stát impulsem k růstu cen zajištění.

Gustav a Ike pod kontrolou Hurikány Gustav a  Ike by samy o  sobě velký rozruch neznamenaly. Přestože celkové škody mohou dosáhnout až dvaceti miliard dolarů, v po‑ rovnání s  Katrinou a  její sedmdesátimiliardovou škodou, jde spíše o událost středního významu. Toto potvrzují i  informace od  zajistitelů. Zatím‑ co PX Re, které utrpělo škodu z  Katriny ve  výši 54 procent svého kapitálu, zajistný trh opustilo, Chaucer, zajistitel dosahující pravděpodobně nej‑ horšího relativního výsledku z letošní sezóny hu‑ rikánů, vyplatí pouze škody na úrovni 12 procent vlastního jmění a důsledky rozhodně nebudou tak tragické.

Podzimní překvapení Letní sezóna i počátek září tedy začaly spíše v op‑ timistické náladě. Polovina září a říjen však již ni‑ koli. „Kvalita a  jistota má v  zajištění svou cenu. Ve  světle rostoucí ceny kapitálu a  zvyšující se poptávky po zajištění předpokládáme výrazné na‑ výšení sazeb, s nejméně dvouciferným růstem,“ prohlásil Ludger Arnoldussen, člen představen‑ stva Munich Re na konferenci v Baden Badenu. Nezůstalo však pouze u siláckých vyjádření svě‑ tové jedničky. Další zajišťovny v pořadí, s tím jak zveřejňují chřadnoucí výsledky za třetí kvartál, se k  proklamacím o  nárůstu cen zajištění ochotně

18

Pojistný obzor 4/2008

Ekonomické informace

přidávají. Finanční krize má důsledky nejen na gi‑ ganty, jež plní první stránky ekonomického zpra‑ vodajství, ale prorůstá celým zajistným trhem až k těm nejméně významným hráčům. Rozvahy zajišťoven sice nevyžadují sanaci, jakou jsme v uplynulých týdnech sledovali v bankovním sektoru, omezený přístup k penězům, hroutící se akciové indexy, kolaps finančních institucí i  neo‑ čekávané pohyby měnových kurzů však na zajiš‑ ťovny negativní dopad bezesporu mají. Zisk z  investic je po  třech kvartálech spíše teo‑ rií a  ani v  dohledné době nelze zlepšení čekat. Obranná strategie velí představenstvům pre‑ ferovat bezpečnější, ale zároveň méně ziskové investiční nástroje, což v  budoucnu profitabilitu zajistitelů negativně ovlivní. I  tento aspekt tedy může mít vliv na cenu zajištění pro středoevrop‑ ské pojišťovny.

České pojištění mimo nebezpečí Šéfům zajištění v českých pojišťovnách v budouc‑ nu mohou přibývat vrásky z  rostoucích cen, ne‑ vyplácení zajistných plnění se však bát nemusí. Participace bankrotující Lehman Re jsou nevý‑ znamné. Hrozbou by mohly být pokračující potíže velkých hráčů.

XL versus AIG Na  příkladu XL Re, které je ve  střední Evropě šestým nejvýznamnějším zajistitelem, se zdá, že problémy jsou zažehnány. XL Capital se v srpnu za  1,4 miliardy dolarů zbavila závazků v  dceřiné

Přebytek kapitálu na světových finančních trzích v posledních letech naplňoval šéfy českých pojišťoven optimismem, který nyní střídá vystřízlivění.

společnosti SCA, jejíž portfolio bylo navázáno na velké množství nesplácených hypoték ve Spo‑ jených státech. Management XL Capital je navíc schopen okamžité reakce: poté, co cena akcie XL spadla 9. října o 54 %, přispěchal s předčasným oznámením o hospodaření za třetí čtvrtletí, z ně‑ hož bylo možné vyčíst kapitálovou rezervu z před‑ chozí dokapitalizace spojené s  SCA. Klienti XL dosavadní výsledky přivítali stejně jako ratingové agentury, jež ponechaly rating beze změny. Méně úspěšný byl bývalý management AIG. Největší pojistitel na světě ústy svého současné‑ ho šéfa Edwarda Liddyho nedávno prohlásil, že ani státem přislíbená pomoc ve výši 123 miliard dolarů nebude dostatečná. AIG je navíc nuceno prodat sekci životního pojištění, ale například také svůj 59procentní podíl v  Transatlantic Holdings. Jak trh tato prohlášení vstřebá a zda se AIG po‑ daří udržet zákazníky alespoň v  těch oblastech, na  které se plánuje v  budoucnu zaměřit, tedy především v  neživotním pojištění a  také v  život‑ ním pojištění na rozvíjejících se trzích Číny a Indie, zůstává otázkou.

Kapitál rozhodne Příklad AIG naznačuje, stejně jako potřeba stát‑ ních injekcí do privátních bank, že apetit soukro‑ mého kapitálu je v  současnosti velmi limitován. Pokud by nedostatek oportunistického kapitálu opanoval i  zajistné trhy, cesta k  vyšším cenám zajištění by mohla být nečekaně rychlá. Do  jaké míry se proklamace zajistitelů o nárůstu cen po‑ tvrdí, bude zřejmé za pár týdnů. Intenzivní jednání o  obnově zajistných smluv skončí nejpozději se silvestrovským přípitkem.

Finanční krize má důsledky nejen na giganty, jež plní první stránky ekonomického zpravodajství, ale prorůstá celým zajistným trhem

Zdanění rezerv v pojišťovnictví: mýty a pravdy ING. JANA ANTOŠOVÁ MANAŽER DELOITTE ADVISORY S.R.O.

Podle platné právní úpravy je tvorba technických rezerv na životní i neživotní pojištění, s výjimkou jiných technických rezerv a  vyrovnávací rezervy neživotního pojištění daňově uznatelným nákla‑ dem pro účely zjištění základu daně z příjmů práv‑ nických osob. V  návaznosti na  toto ustanovení pak čerpání, případně rozpuštění těchto rezerv představuje zdanitelný výnos pojišťovny. Proti zdaňovacím obdobím započatým před rokem 2008 došlo ke změně v oblasti daňového posou‑ zení technických rezerv pojišťoven. Změna spo‑ čívá v odlišném přístupu k tzv. jiným technickým rezervám a  k  vyrovnávací rezervě, jejichž tvorba a následně rozpuštění doposud také představova‑ la daňově účinný náklad, respektive výnos. Současně, podle přechodného ustanovení k zá‑ konu o  stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla změna s  účinností k  1. 1. 2008 zavedena, mají být zůstatky jiných rezerv a  vyrovnávací rezervy k  datu účinnosti této změny dodaněny aktuální sazbou daně z příjmů právnických osob, tj. sazbou 21 %. Mýtus č. 1 – „Technické rezervy jsou a vždy byly plně daňově účinné“ Tvorba technických rezerv byla plně daňově účin‑ ná v období let 2001–2007: Do  konce roku 2000 byla daňová uznatelnost technických rezerv částečně omezena, kdy za daňově uznatelný náklad nebylo možné pova‑ žovat tvorbu rezervy na  nezasloužené pojistné. Před rokem 2000 existovala ještě další omeze‑ ní. Všechna omezení byla ze zákona s účinností

od 1. 1. 2001 odstraněna na základě poslanecké‑ ho návrhu – a od tohoto data bylo možné pova‑ žovat tvorbu všech technických rezerv pojišťoven za daňově účinný náklad. Jak vyplývá z  důvodové zprávy k  zákonu o  sta‑ bilizaci veřejných rozpočtů, který byl schválen na  konci roku 2007, ministerstvo financí tento stav nepokládalo za vyhovující. Pojišťovnám totiž údajně umožňuje spekulativně snižovat daňový základ a  přenášet podnikatelská rizika prakticky v  plné výši do  základu daně. Proto ministerstvo financí začalo vyvíjet snahy o zpřísnění legislativy v oblasti zdanění technických rezerv. První návrhy ministerstva obsahovaly poměrně rozsáhlá ustanovení omezující daňovou uznatel‑ nost technických rezerv. Tyto návrhy však byly současně velice nejasné a  nesrozumitelné z  in‑ terpretačního hlediska. Nakonec došlo ke zruše‑ ní daňové uznatelnosti pouze pro tvorbu jiných technických rezerv a vyrovnávací rezervy. Avšak v  současné době Poslanecká sněmovna parlamentu ČR projednává návrh nového zákona o  pojišťovnictví a  v  souvislosti s  tímto zákonem jsou navrženy změny dalších zákonů, mimo jiné také zákona o rezervách. Návrh obsahuje ustano‑ vení, podle kterého by tvorba vyrovnávací rezervy mohla být opět považována za daňově uznatelný náklad. Navržená účinnost změny je 1. 1. 2009. V okamžiku redakční uzávěrky tohoto článku ješ‑ tě nebylo známé, zda tato změna bude nakonec schválena. Mýtus č. 2 – „Nová úprava zdanění představuje výrazné zpřísnění v oblasti zdanění technických rezerv pojišťoven“

Daňová úprava rezerv v pojišťovnictví není komplikovaná. Přesto lze v praxi narazit na mýty související s jejich zdaněním, které uvádíme na pravou míru.

kých rezerv členů asociace k 1. 1. 2008 přibližně 5,8 mld. Kč. V absolutní částce tak dodanění sta‑ vu těchto rezerv sazbou ve výši 21 % bude odha‑ dem činit 1,2 mld. Kč za celý pojišťovací sektor. Na druhou stranu je však třeba upozornit na sku‑ tečnost, že tyto rezervy představují pouze 2,6 % celkového stavu technických rezerv ke stejnému datu. Z dlouhodobého hlediska by tedy nový pří‑ stup ke zdanění těchto rezerv neměl mít na zda‑ nění pojišťoven zásadní vliv. Omezení daňové uznatelnosti vyrovnávací rezervy by se navíc mělo opět zrušit. Zvýšení nákladu na  daň z  příjmů právnických osob by mělo být současně kompenzováno vý‑ nosem z tvorby tzv. odložené daně, protože tyto rezervy představují pouze dočasný rozdíl mezi daňovým základem a hospodářským výsledkem pojišťoven. Proto by se nový přístup ke zdanění technických rezerv neměl výrazně promítnout do hospodářského výsledku pojišťoven po zdaně‑ ní. Bude nicméně znamenat reálný odliv hotovos‑ ti ve prospěch finančních úřadů. Pro komplexní posouzení dopadu je také nutné zohlednit dopad snižujících se sazeb daně z  pří‑ jmů právnických osob. Zatímco tvorba vyrovná‑ vací rezervy a  jiných technických rezerv nastala v obdobích s vyšší daňovou sazbou, k rozpouště‑ ní či čerpání rezerv dochází v  obdobích se saz‑ bou daně nižší. I když tedy nyní dojde k dodanění zůstatků některých rezerv, mohou se pojišťovny konejšit alespoň skutečností, že tyto rezervy byly uplatněny jako daňový náklad v  obdobích, kdy byla sazba daně vyšší (24 %–31 %) ve  srovnání se sazbou aktuální (21 %).

Ilustrační foto: ČAP

Podle údajů České asociace pojišťoven činí úhrnný stav vyrovnávací rezervy a jiných technic‑

V období posledních dvou let dochází k častým změnám ve způsobu zdanění technických rezerv. Tyto změny mají dopad do běžné i do odložené daně. Ekonomické informace

Pojistný obzor 4/2008

19

Pojistné produkty

Cestovní pojištění se sice profiluje jako sezónní produkt, přesto není nezajímavé. Tentokrát jsme se zaměřili na pojistné události z pohledu jednotlivých destinací a diagnóz.

Cestovní pojištění v zrcadle sezónních období ING. VLADIMÍR FUCHS EUROP ASSISTANCE

pojistných událostí). Asistenčním zásahem na‑ zýváme zprostředkování a úhradu lékařské po‑ moci v zahraničí. Tato služba lékařské asistence se skládá ze zajištění a  administrace následu‑ jících úkonů: rozbor klientovy situace či jeho obtíží za asistence lékaře, vyhledání vhodných lékařských zařízení, zprostředkování úhrady ná‑ kladů za ošetření včetně úhrady nákladů.

Ilustrační foto: ČAP

Letní turistická sezóna 2008

Zimní turistickou sezónu letos téměř bezpro‑ středně vystřídala letní. Pojďme se podívat kon‑ krétněji na několik parametrů, které tato výraz‑ ná období odlišují z pohledu pojistných událostí v cestovním pojištění. Srovnání bylo provedeno na  základě výskytu pojistných událostí v  jed‑ notlivých zemích a také dle nejčastějších typů diagnóz. Letní turistická sezóna začíná pravidelně v květ‑ nu a končí na přelomu měsíců září a říjen. Hlav‑ ní zimní turistická sezóna se výrazněji hlásí v  pozdním listopadu a  vrcholí v  březnu. Europ Assistance zajišťuje ročně pro české klienty přes 6 500 zásahů z oblasti cestovního pojiště‑ ní. V tomto roce jsme zatím řešili pojistné udá‑ losti pro české klienty v 94 zemích. Níže uvedené parametry se vztahují k portfoliím pojišťoven, které Europ Assistance obsluhuje na českém trhu. Nelze je tedy přímo aplikovat na portfolia jiná. Kromě toho musíme zdůraznit, že níže popisované pojistné události řešila asi‑

20

Pojistný obzor 4/2008

Pojistné produkty

stenční služba. Nejde tedy o komplexní rozbor všech pojistných událostí daných pojišťoven (asistenční služba je v  našem portfoliu klientů cestovního pojištění využita cca v  72 % všech

Destinací s  největším počtem pojistných udá‑ lostí v  letošní letní turistické sezóně se stal poprvé Egypt (20 % všech zásahů) těsně ná‑ sledován Řeckem (17 %). Tuto skutečnost také nepřímo podložilo hodnocení léta 2008 aso‑ ciací cestovních kanceláří, která vyzdvihovala významný růst počtu zájezdů právě do  těchto dvou zemí. Destinace, jež dominovaly této sta‑ tistice v  posledních třech letech, Chorvatsko (letos 8 %) a  Bulharsko (12 %) následují až s větším odstupem. Nejvíce zastoupenou skupinou letních diagnóz podle četnosti se staly střevní potíže a infekč‑ ní onemocnění (více než 20 %). Logicky jsou

Největší počet pojistných událostí Letní sezóna 2008

Zimní sezóna (2007–2008)

Země

(v %)

Egypt

20

Rakousko

35

Řecko

17

Itálie

20

Bulharsko

12

Chorvatsko

8

Diagnóza

Země

(v %)

Francie

13

USA

13

Diagnóza

Střevní potíže a infekční onemocnění

20

Úrazy

52

Respiračních infekce

17

Střevní potíže a infekční onemocnění

19

Úrazy

15

Respirační onemocnění a ORL 

16

Sluneční expozice Zdroj: Europ Assistance

6

častější skupinou diagnóz se staly střevní potí‑ že a infekční onemocnění (19 %) následované respiračními onemocněními a ORL (16 %).

Léto versus zima Z  pohledu destinací a  výskytu pojistných udá‑ lostí v nich se zimní sezóna od letní v podstatě neliší: 80 % pojistných událostí je totiž kon‑ centrováno pouze do 4 zemí. Jejich výčet jistě žádným překvapením není, protože se jedná dlouhodobě (s výjimkou Egypta) o nejoblíbeněj‑ ší destinace českých turistů. Velký rozdíl panu‑ je v rozptylu zbylých 20 % pojistných událostí. V poslední letní sezóně řešila naše společnost pojistné události celkem v  82 zemích a  ve  49 státech v sezóně zimní. Také v oblasti diagnóz lze najít společný parametr – v obou obdobích tvoří nejfrekventovanější diagnostická skupina 50 %. V létě tvoří dominantní skupinu diagnóz

Z pohledu destinací a výskytu pojistných událostí jsou si zimní a letní sezóny překvapivě podobné: 80 % událostí lze přisoudit pouze čtyřem zemím. infekce horních cest dýchacích, záněty ucha apod. Čtvrtou skupinou diagnóz se s již větším odstupem stala sluneční expozice (6 %).

Zimní turistická sezóna 2007–2008 Zimní destinace, které jsou významněji zastou‑ peny v žebříčku zemí s nejvyšší četností pojist‑ ných událostí, reprezentují až na jedinou výjim‑ ku alpské země. Nejvyšší počet škod se v zimní sezóně 2007–2008 (ale i v  sezónách předcho‑ zích) stalo v  Rakousku, kde jsme v  poslední zimní sezóně zaznamenali 35  % ze všech po‑ jistných událostí. Naše jižní sousedy následuje Itálie s 20 %, Francie se 13 % a již zmiňovaná jediná nealpská země USA (13  %). Všechny tyto destinace se do čela dostaly zejména kvůli alpskému lyžování. USA se i  v  zimním období „prosazují“ výhradně klasickou poznávací turis‑ tikou a dále dlouhodobými pracovními pobyty. Z  hlediska zimních diagnóz převažuje domi‑ nantní skupina úrazů (52  % všech pojistných událostí). Mezi úrazy se nejčastěji vyskytují lyžařská poranění dolních končetin či velkých kloubů. U lyžařů také pravidelně dochází k po‑ raněním hlavy, zlomeninám horních končetin a různým dalším pohmožděninám. Druhou nej‑

střevní a infekční potíže, v zimě naopak úrazy. Dalším výrazně rozdílným prvkem je počet hos‑ pitalizací na sto provedených zásahů. Zimní úra‑ zy jsou více než dvakrát častěji spojeny s nut‑ ností hospitalizace klienta přímo v zemi, kde se pojistná událost stala. V  zimě tak zaznamená‑ váme 16 hospitalizací na  100 zásahů, v  létě 7 hospitalizací na  100 zásahů. Pro pojišťovny je také důležité, že téměř všechny zimní hospitali‑ zace se vztahují k alpským zemím. V tomto ob‑ dobí tak může asistenční služba zajistit výrazně vyšší uplatnitelnost hrazení nákladů léčebných výloh v  rámci systému EHIC (tj. Evropského průkazu zdravotního pojištění). Na  závěr toho‑ to odstavce ještě srovnejme pojistné události způsobené sluneční expozicí, které se mohou zdát být aktuální pro obě období. Tuto, v  létě čtvrtou nejčastější příčinu nutnosti vyhledání lé‑ kaře, jsme v loňské zimní sezóně zaznamenali pouze jednou.

Ilustrační foto: ČAP

spojena zejména s  pobytem v  subtropických a  tropických zemích. V  těchto destinacích je rizikovým faktorem odlišná strava a  všeobec‑ ně snížené standardy hygienických podmínek. Vyšší počet těchto pojistných událostí statistiky zaznamenaly zejména v  Egyptě. Druhou sku‑ pinou diagnóz se staly úrazy. Proti minulému roku (48 %) jsou však zastoupeny v  létě 2008 „pouze“ z 15 % mezi všemi pojistnými událost‑ mi. Dominantní příčinou intervence asistenční služby k  úrazu byly nejrůznější typy řezných ran, kdy poranění vznikla například o skálu, ká‑ men nebo jiný ostrý předmět. Pravidelně jsme také evidovali řezné rány nožem související s kempováním či tábořením. Naši lékaři tradič‑ ně řešili bodné rány způsobené hmyzem nebo šlápnutím na  mořského ježka. V  případě bod‑ nutí hmyzem bývá důvodem lékařského zásahu následná alergická reakce. Za třetí nejčastěji in‑ dikovanou skupinu statistiky označily respirační infekce (17 %), mezi něž se řadí různé virózy,

a  dopravní infrastruktury. Europ Assistance bohužel i  letos likvidovala několik pojistných událostí souvisejících s úmrtím českého klienta v zahraničí. Repatriace ostatků byla zajišťována v 26 případech, které se ve velké většině váží k letnímu cestování. Zde překvapivě nebudeme komentovat vyšší četnosti dopravních nehod, stresovou zátěž a  vliv prudkých změn klimatu na  lidský organismus. Lékařky naší asistenční služby ke  zdůvodnění rozdílu mezi období‑ mi v  této kategorii uvádějí i  další významnou skutečnost. Na rozdíl od zimního cestování se letního účastní více osob s náchylností k srdeč‑ ním příhodám – tedy k diagnóze, kterou může‑ me označit za nejčastější příčinu případů úmrtí v zahraničí.

Neobvyklé zásahy Obě popisovaná období samozřejmě provází i zásahy, které se sice ve statistikách neumís‑ ťují svou četností, zato se vyznačují svou je‑ dinečností. V  létě jsme například poskytovali asistenci klientovi, který omylem vypil lampový olej, nebo jsme řešili případ pokousání lesní zvěří. V zimní sezóně jsme takto zasahovali při zasypání klientů lavinou. Doufejme, že nastávající zimní pojistná sezóna z  pohledu cestovního pojištění přinese všem klientům, pojišťovnám i  zainteresovaným pra‑ covníkům mnoho spokojenosti a  pojistných událostí bude co nejméně.

Repatriace Ze srovnání tohoto kritéria vyplývá, že z  alp‑ ských zemí se v zimě většina repatriací provádí speciálními sanitními vozidly, v případě Francie často i  letecky. Letní repatriace probíhají růz‑ nými způsoby, které vždy vycházejí z okolnos‑ tí dané destinace, klientova zdravotního stavu

Pojistné produkty

Pojistný obzor 4/2008

21

Pojistné produkty

Velké požáry v České republice

ING. JIŘÍ JANATA CSC. MARSH S.R.O. PRAHA

V souvislosti s říjnovým požárem levého křídla Průmyslového paláce se následující téma stalo vysoce aktuální. O které události naší novodobé historie konkrétně jde?

Ilustrační foto: UNIQA pojišťovna

Podrobné požární statistiky se vedou již od začátku sedmdesátých let minulého stole‑ tí. Z nich vyplývá zajímavé zjištění – v rozmezí let 1974 a 2007 se u nás stalo celkem 60 po‑ žárů se škodou nad 100 mil. Kč, z nich pak 4 překročily hranici 1  000 mil. Kč, další 4 byly větší než 400 mil. Kč, při 18 požárech vystou‑ paly škody ještě nad 200 mil. Kč, zbývajících 34 spadá do rozmezí 100 až 200 mil. Kč. Úhr‑ nem celková škoda způsobená těmito 60 po‑ žáry činí 16 965 mil. Kč, což odpovídá průmě‑ ru 282,7 mil. Kč na  jednu událost. Všechny hodnoty jsme přepočetli na  cenovou úroveň roku 2007 s  využitím koeficientů, publikova‑ ných Státním úřadem statistickým, aby bylo možné údaje z  různých let porovnávat vzá‑ jemně mezi sebou.

1974: Požár století Pokud nebereme v  potaz požáry z  období 2.  světové války, jež způsobilo bombardo‑ vání, pak k  největšímu požáru dvacátého století u  nás došlo ve  Veletržním paláci, dne 14. srpna 1974. Materiální ztrátu tehdejší od‑ borníci vyčíslili na  224 mil. Kč, což by v  ce‑ nách roku 2007 představovalo úctyhodných 1 832 mil. Kč. Požár zapříčinilo samovznícení čisticích textilií, kontaminovaných fermeží, které byly volně položené na  vzduchu, přes‑ tože norma vyžaduje jejich uložení v  uzavře‑ né kovové nádobě. Negativní roli dále hrálo minimální úsilí při použití hořlavých přepážek, když se palác přestavoval na  kanceláře – požár se tedy mohl rychle rozšířit. V  roce 1974 statistiky zaznamenaly další zá‑ važnou událost – výbuch uvolněného oblaku par v  Chemopetrolu (Záluží u  Mostu), který zabil 17 lidí a několik desítek jich zranil. Škoda 160 mil. Kč odpovídá asi 1 308 mil. Kč (2007). Další velký požár se stal v roce 1980. Provozy ČKD Naftové motory v  Praze 5 byly úmyslně

22

Pojistný obzor 4/2008

Pojistné produkty

zapáleny. Škoda tehdy dosáhla 142,8  mil.  Kč (1 165  mil. Kč v  roce 2007). Poslední požár se škodou nad 1 mld. Kč (1 068 mil. Kč v ce‑ nách 2007) vznikl ve Spolchemii v roce 2002; za  oběť mu padla výrobna syntetických prys‑ kyřic. Další případy již nebyly tak výrazné, re‑ spektive žádný další požár již neznamenal větší škodu než 1 mld. Kč.

1993–2007: Již bez Slovenska Podívejme se nyní blíže na  situaci za  po‑ sledních patnáct let, tj. v  rozmezí 1993 až 2007, kdy existuje samostatná Česká repub‑ lika. Z  globálních údajů za  období vyplývá, že v  České republice každoročně dochází v  průměru k  23  626 požárů. Škody, které byly při nich způsobeny, dosahují v průměru

2 197 mil. Kč za rok, tedy zhruba 2,2 mld. Kč. O  život každoročně přijde při požáru v  prů‑ měru 119 lidí. Z  grafu č. 3, který ukazuje průběh požárních škod za těchto patnáct let, vyplývá, že jednotlivé roční celkové škody oscilují kolem střední hodnoty. Není zde evi‑ dentní nějaká tendence nárůstu, spíše mír‑ ného poklesu. Opět byl proveden přepočet na  cenovou hladinu 2007. Důležitý je údaj o  velkých požárech, při nichž škoda přesa‑ huje 1 mil. Kč. – každým rokem došlo v prů‑ měru ke 270. Úhrnná škoda, kterou způsobí, se pohybuje okolo 1  416 mil. Kč, tj. 64,4 % celkových škod v  roce (brán opět průměr). Na jednu takovou událost připadá v průměru 5,2 mil. Kč. Je patrné, že tyto velké škody bývají závažnější než ostatní.

Požáry vs. pojištění

2003–2007: Pozitivní tendence

Webové stránky asociace pojišťoven uvádí, že v roce 2006 se vybralo za pojištění občanů za domy a stavby 3 137 mil. Kč, a u podnika‑ telů pak přijaté pojistné činilo 17 583 mil. Kč. I  když pojištění kryje ještě další kategorie po‑ jistných nebezpečí, lze říci, že v tomto případě mají pojišťovny na krytí požárních škod dosta‑ tečné prostředky. Navíc platí, že i v základním živlu se rizika zajišťují. Jedině povodně by moh‑ ly ohrozit pojišťovny, ovšem kdyby tato rizika nebyla patřičným způsobem zajištěna. A  díky správnému zajištění se velká pojištěná škoda při povodních v roce 2002 našeho pojistného trhu prakticky nedotkla. V  období 2003–2007 došlo pro každý rok ke zpracování tabulek deseti největších požá‑ rů; dohromady se tedy zanalyzovalo 50 přípa‑ dů. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěv‑ ku nebylo možné všech 5 tabulek publikovat, uvedeme pouze výsledky jejich rozboru.

Jakých objektů se dotkly velké požáry, k  nimž došlo v posledních pěti letech v České repub‑ lice? Často dochází k  požárům v  oblasti práce

se týká provádění požárně nebezpečných prací (svařování, řezání, práce s  otevřeným ohněm, atp.). Zavádění zmíněného dokumentu do  pra‑ xe doprovázely přísné kontroly ze strany orgánů HZS, zabývajících se prevencí. Svou roli hrají další

Na příznivé situaci se dnes podílí mj. přísné kontroly ze strany orgánů HZS při zavádění vyhlášky č. 87/2000Sb., která stanovuje podmínky požární bezpečnosti

700 600 500 400 300 200 100 2003–07

1998–02

1993–97

1988–92

0 mil Kč

1983–87

Jaká je struktura největších požárů v  ne‑ dávném období 2003–2007 u  nás z  hledis‑ ka příčiny? Největší počet připadá na  ško‑ dy  způsobené  nedbalostí,  37  případů, v poměru finančních hodnot to činí 63,4 %. Dále se vyskytlo poměrně velké množství případů, kdy příčina nebyla jednoznačně ur‑ čena, konkrétně 15 z 50 případů, tj. 21,5 % ve  finančních hodnotách. Poměrně velký počet událostí se týká úmyslného zapálení (8 případů,  12  %). Nedbalost při požárně nebezpečných pracích se vyskytla pouze v  jednom případě, (ABLO Property s.r.o., 29. 11. 2003, v  důsledku neopatrnosti při rozbrušování vznikl požár skladu potravin se škodou 111,9 mil. Kč). Ostatní případy se již nevyskytují ve větším počtu.

Graf č. 2

1978–82

Nedbalost hlavní příčinou

opatření. Např. nová logistická centra u dálnic jsou již vesměs plně vybavena adresnou požární de‑ tekcí a speciálními sprinklery s hlavou ESFR, které se vyznačují vysokou citlivostí a velkou intenzitou dodávky vody. A  příkladů dobrého zabezpečení a náležité práce s rizikem neustále přibývá.

1973–77

se dřevem (výroba nebo prodej dřevěného ná‑ bytku a strojní pily na zpracování dřeva) – bylo zjištěno 10 případů, tj. 20 %. Čtyřikrát vyhořela prodejna nebo sklad potravin (8 %). Velmi čas‑ to se jednalo o  skladové objekty, 14 případů (28 %). Jednou vyhořel historický objekt zámku, vybuchl uhelný prach v  kotelně teplárny,  dále došlo k  požáru telefonní ústředny, koksovny, výrobní haly transformátorů, k velké škodě způ‑ sobené neodbornou manipulací se zábavnou pyrotechnikou, k požáru tiskárny a skládky pne‑ umatik. Největší škoda ve sledovaném období vznikla při požáru výrobny zdravotnické techni‑ ky v Nové Pace v roce 2007 ve výši 210 mil. Kč. Ani tato událost nesplňuje minimum Swiss Re pro škody na majetku při velkých požárech rov‑ né částce 41,1 mil. USD (zhruba 658 mil. Kč). Potěšující je, že v  posledních 5 letech nedošlo k žádné škodě větší než zmíněných 210 mil. Kč. V  letech 1974–2002 vznikly 4 škody nad 1 mld. Kč, 4 škody nad 400 mil. Kč a ještě 18 dal‑ ších škod bylo větších než 200 mil. Kč. Zdá se, že jsme nastoupili správnou cestu, což je pozitivní zpráva. To je přece jeden z cílů požární prevence.

Průměrné škody v mil. Kč na jeden velký požár (nad 100 mil. Kč) v pětiletých obdobích 1973–2007.

Graf č. 3 3 000 2 500

Kvalitní práce s riziky

2 000 1 500

Podíl na této příznivé situaci mají zřejmě předpi‑ sy jako například vyhláška č. 87/2000Sb, která

1 000 500

Graf č. 1

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

0 mil Kč

Celkové škody způsobené požáry v letech 1993–2007

2 000 1 500 1 000 500

Řada 1

Řada 2

Řada 3

Řada 4

Diagram velkých požárů se škodou nad 100 mil. Kč v letech 1974–2007 v České republice. K těmto událostem docházelo maximálně 4x do roka, proto jsou znázorněny ve 4 řadách

2007

2004

2001

1998

1995

1992

1989

1986

1983

1980

1977

1974

0

Komentář ke grafům č. 1 a 2: Velké požáry se škodou nad 100 mil. Kč v letech 1972 až 2007 znázorňuje Graf 1. Tady se ukazuje, že na  začátku sledovaného období je patrná větší kumulace škod. Tuto situaci potvrzuje Graf 2, který ukazuje, že průměrná výška škody nad 100 mil. Kč způsobené požárem má klesající tendenci. Dokonce škody v období 2003 až 2007 dosáhly v  průměru jen 116 mil. Kč, přičemž dolní limitní hodnota je 100 mil. Kč.

Pojistné produkty

Pojistný obzor 4/2008

23

Pojistné produkty

CESVIMAP – ve jménu výzkumu, vývoje, inovace ODDĚLENÍ KOMUNIKACE MAPFRE

Centrum pro výzkum a vývoj silniční dopravní bezpečnosti (CESVIMAP) španělské pojišťovny MAPFRE je velkým průkopníkem ve světovém měřítku.

PŘEKLAD: ENTRE

Foto: MAPFRE

klech. Tímto způsobem odborníci dokážou zjistit a předat informace o vlastnostech kaž‑ dého nového modelu, jednotlivých částí vy‑ bavení či způsobu opravy, aby posléze mohli vyškolit profesionály zaměřené na  posuzo‑ vání oprav a  výše odškodnění a  aby mohli realizovat nejrůznější výzkumné projekty a technické zkoušky. Ostatní činnosti CESVIMAP v oblasti výzkumu a  předávání informací se odvíjejí od  dalších pracovních oblastí zaměřených na  karoserie, lakování, elektromechaniku, motocykly, prů‑ myslová a  zemědělská vozidla, strojírenství, posuzování pojistných událostí, časových a materiálových harmonogramů a rekonstruk‑ ce dopravních nehod.

CESVIMAP na mezinárodním poli Práce CESVIMAP se zaměřuje především na posuzování pojistných událostí a na opravy vozidel.

Centrum CESVIMAP vzniklo ve  Vicolozanu (severozápadně od Madridu) v roce 1983 s ně‑ kolika cíly:   provádět výzkum v oblasti oprav automobilů,   poskytovat školení ve všech aspektech to‑ hoto oboru,   poskytovat školení v oblasti likvidace škod na  vozidlech, které vzniknou při silničních nehodách. Středisko se zabývá výzkumem nových metod oprav, které aplikuje společně s  nejnovějšími technologiemi a  materiály, jež používají vý‑ robci automobilů. Práce centra se zaměřuje především na  posuzování pojistných událostí a na opravy vozidel. Přestože zpočátku měl CESVIMAP poskytovat výhradní služby společnosti MAPFRE, postup‑

24

Pojistný obzor 4/2008

Pojistné produkty

ně svou činnost rozšířil a  spolupracuje s  au‑ toservisy, úředními institucemi, dalšími pojiš‑ ťovnami či výrobci vozidel, vybavení a  nářadí, s nimiž se dělí o výsledky výzkumu.

Výzkum Výchozím bodem výzkum jsou nárazové testy, během nichž se vozidla v regulované rychlos‑ ti střetávají s  nezničitelnou zdí. Tento proces pracovníkům umožňuje zjistit, které části vo‑ zidla utrpí nárazem nejvíc (nárazníky, blatníky, chladič atd.). Následně studují proces jejich opravy. Stejně tak sledují dobu opravy a  hod‑ notí nejúčinnější a nejvhodnější metody oprav nebo výměn poškozených dílů. Analýzy CESVIMAP provádí na  osobních autech, zemědělských a  průmyslových vo‑ zidlech (autobusech a kamionech) i motocy‑

Díky  pozitivnímu  vlivu  práce  centra CESVIMAP ve  Španělsku se MAPFRE roz‑ hodla investovat v  zahraničí a  svou filozo‑ fii o  výzkumu oprav automobilů rozšířila do dalších zemí. Podobná centra tak vznikla v  Argentině (1996), Brazílii (1996), Kolum‑ bii (1999), Mexiku (1998) a  Francii (1999). Společnost CESVI umožnila místním pojiš‑ ťovnám získat v  těchto střediscích akciové podíly. V  rámci trendu propojování trhů au‑ tomobilových oprav poskytuje CESVIMAP služby řadě firem po  celém světě, jejichž činnost souvisí s  automobilovými oprava‑ mi. Nabyté zkušenosti přitom přizpůsobuje zvláštnostem té které země. CESVIMAP je také členem Výzkumné rady pro automobilové opravy RCAR (Research Council for Automobile Repairs). V  této ce‑ losvětové organizaci působí jako člen řídicí‑ ho výboru rady. RCAR tvoří 24 výzkumných středisek v  19 zemích, jejichž zástupci se

Poradenské služby CESVIMAP v  rámci poradenství navrhuje individuální řešení pro automobilové oprav‑ ny, podílel se například na budování největší opravny na  africkém kontinentu v  Angole. Centrum také využívá hodnotící systém kvality autoservisů, známý pod pojmem TQ, jenž posuzuje schopnost těchto opra‑ ven poskytovat kvalitní služby. Bere přitom v  úvahu dostupné zdroje a  pracovní meto‑ dy. Firmám nakonec stanoví postup zlepše‑ ní výsledků. CESVIMAP navíc využil své zkušenosti v této oblasti a vyvinul IT program Spiga+ pro řízení autoservisů.

Naše know-how posíláme dál Po provedeném výzkumu musí následovat ší‑ ření získaných poznatků. CESVIMAP je prvním výzkumným centrem pro opravy vozidel, které vzniklo ve Španělsku a zároveň je prvním stře‑ diskem tohoto typu, jež nabízí jak tradiční, tak i on-line školení. Během své pětadvacetileté existence uspo‑ řádal CESVIMAP více než 3  300 různých kurzů, které byly zaměřeny na  tyto oblasti:

karoserie, lakování, management, ocenění škody aj. Školení se zájemci mohou účast‑ nit on-line nebo formou tradiční docházky. Ve  druhém případě se školitelé mohou dr‑ žet předem stanovené osnovy, nebo výuku upravují v  souladu s  konkrétními požadav‑ ky firmy. Mezi klienty, kteří se obrátili na  CESVIMAP,  se  řadí  přední  autovýrobci a  související odvětví, ministerstvo školství a  místní policejní sbory, pojišťovny, samo‑ statní likvidátoři a  další instituce. Celkem 243 kurzů v  loňském roce navštívilo 2  856 účastníků (likvidátoři škod, členové místních policejních sborů, zaměstnanci autoopraven apod.). Kurzy byly zaměřeny na rekonstrukce dopravních nehod, oceňování škod na hava‑ rovaných automobilech, průmyslová vozidla, organizaci autoopraven, opravy a  sváření hliníkových komponentů, lakování plastů atd. V  rámci virtuální školy mohli zájemci navštěvovat on-line kurzy. Metodologie této výuky je inovativní a flexibilní a učí studenty organizovat si svůj čas a dosahovat pokroku při zvládání povinností v zaměstnání. Virtuál‑ ní škola nevyžaduje, aby studenti za výukou cestovali a  koordinovali své aktivity v  reál‑ ném čase. Důkazem zpřístupňování know-how veřejnosti CESVIMAP je distribuce publikací, konkrétně více než 55 000 dosud prodaných výtisků ma‑ nuálů a  učebnic pro profesionální vzdělávací instituce. Jejich prostřednictvím CESVIMAP usiluje o  zajištění celosvětového šíření zna‑ lostí, jež navíc doplňuje na internetu dostupná virtuální knihovna CESVITECA.

CESVIMAP v číslech 2008 Zaměstnanci

116 2007

1983-2007

243

3 322

2 856

37 730

726

14 784

Výzkumné projekty

21

332

Nárazové testy vozidel

17

324

Časové a materiální rozvrhy týkající se výměn, oprav a mechaniky

75

1 051

Školení Kurzy Počet studentů v kurzech Počet dnů v kurzech Výzkum

Technické testy – výbava a produkty

44

995

Rekonstrukce silničních nehod (hodiny)

1 618

44 622

Hodnocení (počet vozidel) Poradenství pro autoopravny (hodiny)

Foto: MAPFRE

každoročně setkávají, aby si vyměnili infor‑ mace a  závěry ze všech svých konkrétních projektů.

Prostřednictvím dekontaminace odstavených vozidel a recyklace dílů usiluje CESVI Recambios o snižování ekologických dopadů na životní prostředí.

Recyklační centrum pro odstavená vozidla Výzkum končí v okamžiku, kdy vozidla doslou‑ ží. V  roce 1997 začal CESVIMAP vyvíjet cen‑ trum pro odstavená vozidla (tzv. End-of‑Life Vehicle Treatment Centre). Konkrétně se jedná zejména o recyklační centrum CESVI Recambi‑ os, které vzniklo v roce 2004 a patří k předním zařízením v  Evropě s  tak vysokým stupněm automatizace v tomto oboru. „Tuto iniciativu jsme vyvinuli proto, aby se odpisy MAPFRE určitým způsobem staly ren‑ tabilní. V  Evropě začaly obíhat první návrhy směrnic pro nakládání s vozidly, jež dosloužila. Proto jsme v  roce 2002 začali budovat nové středisko a zprovoznili je v roce 2004. Stalo se z něj výnosné centrum obchodu: podle strate‑ gického plánu jsme měli dosáhnout vyrovna‑ ných účetních výsledků v 48. měsíci, avšak my jsme jich dosáhli již v 25. měsíci. Od té doby každoročně zaznamenáváme růst,“ říká gene‑ rální ředitel CESVIMAP Ignacio Juárez. Recyklační centrum usiluje o  snižování eko‑ logických dopadů způsobených odstavenými vozidly pomocí jejich dekontaminace. Využitel‑ né komponenty se s  kompletní zárukou vrací do  oběhu. Jen v  minulém roce bylo centrem dekontaminováno více než 2 800 vozidel. Od roku 2003 je CESVIMAP držitelem certifiká‑ tu ISO 9001 v oblasti výuky, což dokládá tvůrčí přístup k  uspokojování individuálních požadav‑ ků studentů, a dále certifikátu ISO 14001, který společnost zavazuje provozovat činnost s maxi‑ málním ohledem na životní prostředí.

14 811 2 579

Cesvi Recambios Počet recyklovaných vozidel

2 834

13 958 (od r. 1997)

Pojistné produkty

Pojistný obzor 4/2008

25

Ze světa

Štát poistenie prakticky nepodporuje MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA

Foto: SLASPO

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Paní ředitelko, můžete prosím zmínit tři problémy, které Slovenská asociace pojišťoven (SLASPO) řeší? Keď obídem prechod na euro, ktorý je v istom zmysle vlastne za nami – pre nás bolo ťažisko tejto práce v minulom roku a do polovice toh‑ to roka – sú to predovšetkým veci súvisiace s ochranou spotrebiteľa. Dokument s názvom Koncepcia ochrany spotrebiteľa schválila vláda v  lete minulého roka a  teraz prebieha záve‑ rečná etapa prípravy právnych noriem. Budú to dve právne normy – prvá sa bude zaoberať jednotnou  úpravou  sprostredkovania  na  fi‑ nančnom trhu,  druhá sa bude venovať vlast‑ nej ochrane spotrebiteľa na  finančnom trhu, finančnému  vzdelávaniu  a  mimosúdnemu riešeniu sporov. Pripomienkujeme tieto návr‑ hy a spolupracujeme s ministerstvom financií (MF SR) ako gestorom týchto zákonov tak, aby

26

Pojistný obzor 4/2008

Ze světa

zákony boli v súlade s realitou, a aby boli apli‑ kovateľné v praxi. Treťou dôležitou úlohou je príprava nového Občianskeho zákonníka. Podľa zverejneného legislatívneho zámeru, predloženého minister‑ stvom spravodlivosti SR na medzirezortné pri‑ pomienkové konanie, by mal zahŕňať aj usta‑ novenia o  poistnej zmluve. Možno je českej odbornej verejnosti známe, že Slovensko má stále úpravu poistnej zmluvy v občianskom zá‑ konníku a v zásade v takom znení, ako to bolo ešte v časoch spoločného štátu. Významnou časťou našej práce je aj snaha aktívne ovplyvňovať tvorbu európskej legis‑ latívy. Toto úsilie je však limitované nielen odbornou a  personálnou kapacitou sekre‑ tariátu asociácie, ale aj záujmom členských poisťovní o  európsku legislatívu. Možno je vhodné pripomenúť, že drvivá väčšina našich členských poisťovní je dcérskymi spoloč‑ nosťami materských spoločností so sídlom v  iných členských krajinách EÚ. Preto je aj postoj našich členov k rôznym legislatívnym aktivitám EÚ logicky podmienený názorom materských spoločností. To je aj dôvod, pre‑ čo napríklad naši členovia podporili v pripra‑ vovanej smernici Solvency II tzv. režim sku‑ pinovej podpory napriek tomu, že Slovensko je medzi tými 12 krajinami, ktoré sú katego‑ ricky proti. Důchodová reforma na Slovensku má proti České republice tříletý náskok. Považujete směr, kterým se ubírá, za správný? Dôchodková reforma na  Slovensku sku‑ točne pred tromi rokmi prebehla a  na  prvý pohľad sa nijako nemala dotknúť poistného trhu. Komerčné poisťovne mali byť zahrnuté do  dôchodkového systému až o  niekoľko ro‑ kov, v  momente, keď si prví sporitelia budú hľadať poisťovňu pre vyplácanie anuity. Niek‑ toré poisťovne sa však do  procesu zapojili hneď na začiatku tak, že si založili dôchodko‑

Ještě před vstupem Slovenska do eurozóny jsme o aktuálních tématech hovořili s Jozefínou Žákovou, generální ředitelkou Slovenské asociace pojišťoven.

vé správcovské spoločnosti (DSS) ako svoje dcérske spoločnosti . Otázka, či je smer, ktorým sa naša reforma ube‑ rá správny, je samozrejme legitímna. Odpovedať sa však na ňu dá z rôznych uhlov pohľadu, a to sa teraz na Slovensku rozsiahlo využíva, až zneuží‑ va. Napríklad vláda Slovenskej republiky neustá‑ le upozorňuje sporiteľov na riziká súvisiace s in‑ vestovaním úspor v  druhom pilieri a  poukazuje pritom na aktuálnu svetovú finančnú krízu. To bol aj dôvod, prečo znovu – už druhýkrát počas tohto volebného obdobia – otvorila druhý pilier s tým, že nabáda ľudí, aby z  neho vystúpili a  vrátili sa aj so svojimi dôchodkovými úsporami do prvého piliera – teda priebežného systému. Finančné inštitúcie a aj poisťovací sektor sú však opatrnejší v úsudku a zaujímajú pragma‑ tický prístup. Pri tvorbe dôchodkovej refor‑ my bolo relatívne dosť času zvážiť všetky al‑ ternatívy vývoja a zapojiť sa alebo odmietnuť navrhovaný systém. Ako som už spomenula, niektoré poisťovne sa priamo zapojili do  re‑ formy tým, že si zriadili DSS, iné počítajú s tým, že sa budú môcť zapojiť v budúcnos‑ ti pri vyplácaní anuít. Nie je mi známe, že by niektorá z  poisťovní bola a  priori proti dôchodkovej reforme. V  čase schvaľovania reformy panoval takmer všeobecný názor, že priebežný systém nie je dlhodobo udržateľ‑ ný, a  preto sa poisťovne reforme nebránili. Naopak, pripravovali si stratégie pre budúci prienik poistného a dôchodkového systému. Preto aktuálne zásahy vlády do systému po‑ važujú dotknuté finančné inštitúcie za  kon‑ traproduktívne a  v  dlhodobom časovom ho‑ rizonte škodlivé. Otvorenou otázkou je, či by sa existujúci sys‑ tém dal skvalitniť. Domnievame sa že, na túto tému by bolo možné rozsiahlo diskutovať. Poľu‑ tovaniahodné je, že na tento typ diskusie nie je politická vôľa a súčasná finančná kríza, bohužiaľ, nepodporuje ani spoločenskú diskusiu.

Spolupráce na startu členů sekretariátů České a  Slovenské asoci‑ ace pojišťoven. Bratislavu jsme navštívili kon‑ cem srpna, abychom si během dvoudenního setkání a intenzivního jednání se slovenskými kolegy vyměnili cenné zkušenosti. Disku‑ tovalo se o  aktuálním stavu na  obou trzích, o komplikovaném legislativním vývoji i zkuše‑

nostech z implementací evropských směrnic. Bilaterální jednání přineslo mnoho podnětů pro oboustrannou spolupráci. Důkazem toho jsou i  články, které vám přinášíme na  strán‑ kách Pojistného obzoru. -noe-

Foto: ČAP

Kdysi jeden stát, dnes dvě samostatné re‑ publiky. Přestože má Česká republika se Slo‑ venskem stále mnoho společného, jen na pří‑ kladu pojišťovnictví lze demonstrovat, že obě země kráčí vlastní cestou. Právě odlišný vývoj v  zásadních oblastech pojišťovnictví byly hlavním motivem setkání

Mají podle Vás komerční pojišťovny ve stávajícím třípilířovém systému dostatečný prostor pro realizaci svých záměrů? Komerčné poisťovne na Slovensku sú momen‑ tálne súčasťou iba tretieho piliera. Ako som spomínala, do  druhého piliera sa potenciálne budú môcť zapojiť až o niekoľko rokov, keď sa začnú vyplácať dôchodky, a aj to iba v prípade, že zostane zachované status quo podľa zákona o dôchodkovom sporení. Na prvý pohľad prežíva teraz poisťovací sektor boom v životnom poistení. Predpísané poistné tu v minulom roku dosiahlo úroveň predpísané‑

Na Slovensku, bohužiaľ, štát poistenie praktic‑ ky nepodporuje. Máme iba minimálnu daňovú úľavu pri uzavieraní životných poistení. Je to iba 12  000 slovenských korún ročne. O  túto sumu sa delia poisťovne spolu s  bankami a inými finančnými inštitúciami, ktoré poskytu‑ jú podobné produkty. Zamestnávatelia nemajú žiadnu daňovú úľavu s výnimkou doplnkových dôchodkových sporiteľní, ktoré poskytujú do‑ plnkové dôchodkové sporenie ako súčasť tre‑ tieho piliera. Naša asociácia dlhodobo a  systematicky pra‑ cuje na tom, aby sa komerčné poistenie moh‑

Na prechod na euro sa poisťovne začali pripravovať už na začiatku roku 2007 – každá z nich musela vytvoriť vlastný model úpravy svojich poistných systémov... ho poistného v neživotnom poistení a táto ten‑ dencia pokračuje. V skutočnosti je to do veľkej miery dôsledkom rýchleho rastu investičné‑ ho životného poistenia, ktoré však vzhľadom na  dôsledky finančnej krízy môže významne poškodiť imidž poisťovacieho priemyslu.

lo považovať de iure aj de facto za prirodzenú, aj keď dobrovoľnú súčasť sociálneho systému. Na  to je však nutný iný pohľad vlády na  fi‑ nančné inštitúcie a  tiež výchova obyvateľstva k  tomu, aby sa nespoliehalo iba na  starost‑ livosť štátu. Veríme, že v  rámci koncepcie ochrany spotrebiteľa, kde sa počíta aj s finanč‑

ným vzdelávaním obyvateľstva, sa niektoré po‑ stoje ľudí časom zmenia. Česká národní banka v září 2008 stanovila v  rámci institucí, nad nimiž dohlíží, samostatný odbor na ochranu spotřebitele. Jak reaguje slovenské pojišťovnictví na  zvýšenou poptávku klientů po  srozumitelných informacích? Funguje například v  rámci Národní banky Slovenska (NBS) ombudsman? Ombudsman zatiaľ na Slovensku zriadený nie je. Tento inštitút je v štádiu zrodu, a to v rámci pripravovaného zákona o ochrane spotrebiteľa. Podľa vládou schváleného vecného zámeru však ombudsman nemá byť súčasťou NBS, ale má byť samostatnou inštitúciou, ktorá bude zriadená na  základe zákona o  ochrane spotrebiteľa. Na  jeho vytvorení a  financovaní sa majú podieľať štát, spotrebiteľské združenia a finančný trh. Je faktom, že momentálne má NBS vo svojej organizačnej štruktúre oddelenie ochrany spo‑ trebiteľa. Samotná banka však deklaruje, že sa na základe tohto faktu necíti byť orgánom kon‑ troly nad dodržiavaním spotrebiteľských práv podľa osobitných predpisov na  ochranu spo‑ trebiteľa. Spomínané oddelenie vníma iba ako

Ze světa

Pojistný obzor 4/2008

27

Ze světa

útvar, ktorý v  rámci dohľadu nad finančným trhom dohliada aj na  dodržiavanie zákonov, ktoré upravujú spotrebiteľské práva. Odvoláva sa pritom na ustanovenie zákona o poisťovníc‑ tve, ktoré hovorí, že predmetom dohľadu nie je prejednávanie a rozhodovanie sporov medzi poisťovňou a klientom. Domnievame sa však, že takýto výklad je dlhodobo neprijateľný a ča‑ som NBS prevezme aj tento druh „dohľadu“, respektive kontroly. Možný je však aj iný vývoj, pretože pripravo‑ vaný úrad ombudsmana nemá zatiaľ presne vymedzenú pôsobnosť, takže by teoreticky mohli pod neho spadať aj niektoré kontrolné činnosti na úseku ochrany spotrebiteľa. Pokiaľ ide o  informačné nároky klientov voči poisťovniam, snaží sa naša asociácia spolu‑ pracovať s  tvorcami legislatívy na  tom, aby množstvo informácií, ktoré by podľa rôznych zákonov mal klient pred uzavretím zmluvy do‑ stať, nebolo v jeho neprospech. Podľa pravidiel existujúcich na Slovensku musí totiž poisťovňa poskytovať predpísané informácie podľa zákona o poisťovníctve, Občianskeho zákonníka, záko‑ na o poskytovaní finančných služieb na diaľku. Ak sa uzaviera zmluva cez sprostredkovateľa, musí aj on pridať súbor informácií podľa zákona o  sprostredkovaní. Robíme všetko pre to, aby tieto informácie na seba nadväzovali a tvorili lo‑ gický a pre klienta zrozumiteľný celok.

Funguje v  rámci SLASPO již systém vzájemné výměny informací? Existujú viaceré informačné kanály. Prvým sú odborné sekcie, ktoré sa pravidelne schádzajú, komunikujú aj elektronickou cestou. Čoraz vý‑ znamnejšou pôdou na odovzdávanie informácií je webová stránka asociácie. Má svoju internú zónu, kde členovia získavajú informácie o dianí v asociácii a tvorbe legislatívy na národnej i eu‑ rópskej úrovni. Predpokladám však, že vaša otázka smeruje k výmene informácii, ktoré sú dôležité pre odhaľovanie poistných podvodov. Takúto výmenu informácii nám umožňuje sys‑ tém Centrálna evidencia poistných udalostí. Poisťovne, ktoré pristúpili k  tomuto projektu, dodávajú do  systému špeciálne upravené in‑ formácie o poisteniach a poistných udalostiach a môžu pracovať s údajmi, ktoré tam vložili iné poisťovne. Je to veľmi efektívny a jednoduchý spôsob, ako pomôcť vyhľadávaniu a vyšetrova‑ niu poistných podvodov. Slovensko vstupuje 1. ledna 2009 do  tzv. eurozóny. Jak se na tento krok musely připravit pojišťovny na Slovensku? Poisťovne sa začali na tento projekt pripravo‑ vať už na  začiatku roku 2007, kedy sa začal pripravovať tzv. generálny zákon. S  odstu‑ pom času možno konštatovať, že sme mož‑ no mali razantnejšie vstúpiť do  tvorby textu návrhu zákona, a  tak sa vyvarovať mnohým problémom pri jeho implementácii. Napriek

Reforma polského penzijního systému GRZEGORZ KRASIŃSKI

tomu však možno konštatovať, že sa nám podarilo byť pri všetkom dôležitom, ktoré mohlo tento proces v poisťovniach ovplyvniť. Boli sme členom Výboru pre zavedenie eura pri NBS. Spolu s  NBS a  MF SR sme zriadili aj podvýbor pre zavedenie eura pri SLASPO, kde sa riešili veľmi špecifické problémy v po‑ isťovníctve a  tvorila sa podzákonná legisla‑ tíva. Ďalšia pracovná skupina bola vytvo‑ rená čisto iba zo zamestnancov členských poisťovní. Výsledky práce tejto skupiny boli základným zdrojom informácií pre prácu spomínaných „vyšších“ výborov. Na  skúse‑ nosti sme sa spýtali aj slovinskej poisťovne Triglav, ktorá s  nami ochotne komunikovala a poskytla nám cenné rady. Logické však je, že hlavnú záťaž prechodu na euro nesie každá poisťovňa sama, pretože každá z  nich musela vytvoriť vlastný model úpravy svojich poistných systémov. Väčšine z nich podali pomocnú ruku ich matky, ktoré už v eurozóne pôsobia. Napriek tomu, že príprava nebola vždy bez problémov, pevne veríme, že vlastný prechod na  euro naše členské poisťovne zvládnu bez väčších ťažkostí.

Reforma penzijního systému v Polsku započala v roce 1999. Jak si s problematikou financování důchodů poradili naši sousedé?

SPECIALISTA NA ŽIVOTNÍ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ POLSKA IZBA UBEZPIECZEN PŘEKLAD: ENTRE

Penzijní systém, který fungoval v  Polsku do 31. prosince 1998, byl tzv. dávkově defino‑ vaný. Jeho hlavní rys tvořila nulová souvislost mezi výší příspěvků na sociální pojištění a výší budoucí penzijní dávky. Starý systém lidem zdánlivě poskytoval pocit bezpečí, ve  skuteč‑ nosti ovšem znamenal, že část pojištěnců profitovala na  úkor ostatních. V  tomto gene‑ račním penzijním systému založeném na  do‑

28

Pojistný obzor 4/2008

Ze světa

hodě vyplácel penze ze současných příspěvků zaměstnanců Ústav sociálního pojištění (Za‑ kład Ubezpieczeń Społecznych: ZUS). Určité znevýhodňující demografické tendence (tzv. stárnutí společnosti) se intenzivněji projevi‑ ly počátkem devadesátých let – způsobila je zvláštní privilegia (např. možnost dřívějšího odchodu do  důchodu) poskytnutá vybraným skupinám zaměstnanců. Tehdy vznikla potřeba

systém reformovat. Fondu sociálního pojištění totiž hrozila ztráta solventnosti. Další zvýšení příspěvků na  sociální pojištění (z  25 % v  roce 1981 na  45 % v  roce 1998) tak bylo jedinou alternativou reformy. V  budoucnu totiž jinak hrozil rozklad ekonomiky způsobený vysokými mzdovými náklady.

mohou nastavit libovolnou formu platby bu‑ doucí dávky. V rámci třetího pilíře mohou na‑ víc firmy společnosti vytvářet Zaměstnanec‑ ké penzijní programy (Pracownicze Programy Emerytalne:  PPE).  Každý  si  rovněž  může přispívat na  připojištění individuálně v  rámci tzv. Individuálních penzijních účtů (Indywidu‑ alnych Kont Emerytalnych: IKE).

Jiné metody placení

Ilustrační foto: ČAP

Stejně jako ve  starém systému, činí povinný příspěvek (do  prvního a  druhého pilíře) 45  % hrubé mzdy, jen metody hrazení příspěvků se liší. Reforma začala zahrnutím části příspěvku do  mzdy zaměstnance (cca 23  %). Zaměst‑ nanci však nemají tyto prostředky k dispozici, neboť musejí platit povinné příspěvky do fon‑ du  zdravotního,  důchodového  a  penzijního. Ve  skutečnosti tyto dodatečné peníze vůbec nevidí, neboť příspěvky za  ně odvádí zaměst‑ navatel. Cílem tohoto kroku je, aby si zaměst‑ nanci uvědomili, že oněch 23 % tvoří ve sku‑ tečnosti součást jejich mzdy. Částka je ovšem odložena stranou a  určena na  výplatu budou‑ cích doživotních penzijních dávek.

Předpoklady reformy penzijního systému Nový druhý pilíř penzijního systému, zavedený od  1.  ledna 1999, je založen na  následujícím obecném předpokladu: dostanete tolik, kolik jste zaplatili. Funguje na principu, v němž výše budoucí penze závisí na souhrnné částce uhra‑ zených příspěvků, situaci na  pracovním trhu (v  případě účasti v  prvním pilíři) nebo na  tom, jak efektivně byly investovány prostředky shro‑ mážděné  v  otevřených  penzijních  fondech (v případě druhého pilíře). Zmíněný příspěvkový systém je odolný proti tlaku, který vyvíjejí určité skupiny zaměstnanců. Začaly fungovat soukro‑ mé Otevřené penzijní fondy (Otwarte Fundusze Emerytalne: OFE) a  jejich úkolem je shromaž‑ ďovat a investovat prostředky určené na budou‑ cí penze. Osoby pojištěné u ZUS a OFE mohou samy výši vloženého kapitálu kontrolovat.

Systém tří pilířů Pojištění v  rámci prvního pilíře je všeobecné a povinné. Stejně jako dříve se zakládá na sys‑ tému přerozdělování, tj. na generační dohodě. Příspěvky vybrané v  rámci druhého pilíře řídí a  spravují Obecné penzijní společnosti (Powszechne Towarzystwa Emerytalne). I  toto je všeobecné a  povinné pojištění, ale kapitálo‑ vého typu. Třetí pilíř tvoří penzijní připojištění,

které doplňuje oba povinné pilíře. V rámci tře‑ tího pilíře si zájemci mohou koupit připojiště‑ ní, které jim v budoucnu zvýší penzijní dávky. V  současné době činí minimální věk pro od‑ chod do důchodu 60 let u žen a 65 let u mužů. Jakmile pojištěnec dosáhne tohoto věku, má nárok na penzijní dávky. To ale neznamená, že musí ukončit zaměstnání. Naopak, reformova‑ ný systém zahrnuje určité motivační pobídky k  tomu, aby si dobu zaměstnání prodloužil: za  každý odpracovaný rok navíc získává urči‑ tý benefit (příplatek). Stát garantuje minimál‑ ní penze z  prvního i  druhého pilíře v  celkové výši 28 % celostátního průměrné hrubé mzdy. Podmínkou pro získání penze je dosažení pen‑ zijního věku a  rovněž příslušný počet odpra‑ covaných let (u  žen 20 let a  u  mužů 25 let). I v případě, že určitá konkrétní osoba odpracu‑ je minimálně 35–40 let a její příjmy se pohybo‑ valy na úrovni celostátního průměru, dosáhne tzv. substituční sazba pouze 50 %.

Doplněk povinného pojištění Penze odpovídající polovině mzdy není vy‑ soká. Proto byl vytvořen tzv. třetí pilíř, který představuje  dodatečnou  dávku  doplňující povinné pojištění. Její výhodou je, že se lidé mohou svobodně rozhodnout, kdy s připojiš‑ těním začnou a kdy jej ukončí, stejně jako si

Zaměstnanec tak platí příspěvky:   2,45 % do zdravotního fondu,   6,50 % do důchodového fondu,   9,76 % do penzijního fondu. Zaměstnavatel hradí příspěvky:   1,62 % do zdravotního fondu,   6,50 % do důchodového fondu,   9,76 % do penzijního fondu.

Rekapitulace Příspěvek do penzijního fondu ve výši 19,52 % hrubé mzdy platí zaměstnanec a zaměstnava‑ tel přesně půl na půl. Následně si tuto částku dělí ZUS (12,22 % příspěvku) a obecné penzij‑ ní společnosti (7,3 % příspěvku). Výše uvedené příspěvky nedávají dohromady 45 %, protože část z  nich je hrazena z  cel‑ kového příjmu. Ale, je-li brána jako základ mzdy před zahrnutím příspěvku na  penzi, potom příspěvek na  penzi představuje cca 24 % mzdy, zatímco příspěvek do  anuitního fondu tvoří 16 %, příspěvek do  zdravotního fondu 3 % a  příspěvek do  úrazového fondu 2 % mzdy. Celkem se tak dostáváme na výše zmíněnou hodnotu 45 %. Mzda zaměstnance se nezměnila a příspěvky jsou nadále placeny zaměstnavatelem. Nemusíme proto přijímat žádná zvláštní opatření, s výjimkou volby fon‑ du druhého pilíře.

Ze světa

Pojistný obzor 4/2008

29

Ze světa

Osoby s vyššími příjmy Těchto lidí se týká ještě jeden aspekt. Pokud celkové příjmy takového zaměstnance pře‑ sáhnou 30násobek průměrné měsíční mzdy stanovené pro určitý rok, neplatí již příspěvky do  penzijního a  rezervního penzijního fondu (příspěvky na zdravotní pojištění a do úrazové‑ ho fondu ovšem nadále zůstávají). V  takových případech stojí za  zvážení přesun těchto dodatečných peněz do třetího penzijního pilíře. Pokud se jedinec s vyššími příjmy neroz‑ hodne pro penzijní připojištění, bude náhradní sazba, bohužel, mnohem nižší než průměrná.

Současný stav penzijního systému Všechny starobní penze, momentálně vyplá‑ cené, se ještě řídí starým systémem, protože první jednotlivci pojištění v  již reformovaném systému (narozeni po 1. lednu 1948) dosáhnou penzijního věku v  roce 2009. Nicméně, první výhody vyplývající z  operací kapitálové části systému můžeme pozorovat již nyní. Kdokoliv se rozhodl zapojit do  druhého pilíře a  zvolil si jakýkoliv otevřený penzijní fond (OFE), získá vyšší penzijní kapitál než ten, kdo se rozhodl pro první pilíř. Z  hlediska státního rozpočtu budou výhody reformy patrné až v dlouhodobém horizontu.

Hodnota aktiv a počet účastníků ve druhém a třetím pilíři penzijního systému (k 31. 12. 2007)

Počet účastníků Hodnota aktiv (v mld. PLN)

Reforma se musí dokončit Dokončení reformy započaté v roce 1998 je mo‑ mentálně největším problémem, který Polsko musí řešit. Mezi nejdůležitějšími úkoly zbývá:

30

Pojistný obzor 4/2008

Ze světa

IKE** i PPE (3. pilíř)

13 134 000

1 227 000

140,0

5,7

* OFE: Otevřené penzijní fondy ** IKE: Individuální penzijní účet *** PPE: Zaměstnanecké penzijní programy

  Odstranit privilegia (dřívější odchod do dů‑ chodu) některých skupin zaměstnanců (při jejich zachování by rozpočet v  období 2009–2020 musel počítat s náklady ve výši cca 45 miliard zlotých (PLN)),   zvýšení penzijního věku pro ženy a zavede‑ ní stejné hranice pro odchod do  důchodu pro obě pohlaví,   určení pravidel výplaty penzí z druhého pi‑ líře (OFE) a   zavedení motivačních pobídek ke  spoření v rámci 3. pilíře, které je v současné době na nízké úrovni.

Pokračování reformy Ministerstvo práce a sociální politiky v součas‑ nosti pracuje na návrzích zákona o kapitálových penzích a celoživotních kapitálových penzijních fondech. Tyto zákony vymezí institucionální rámec i  pravidla hrazení části penzí z  kapitálu shromážděného v OFE.

Výhody vyplývající z operací kapitálové části systému lze pozorovat již dnes, přestože první pojištěnci v reformovaném systému dosáhnou penzijního věku v roce 2009. Náklady na  dávky vyplácené z  prvního pilíře a měřené jako podíl na HDP budou klesat (ze zhruba 13 % v roce 2005 na 8 % v roce 2050). Nicméně náklady spojené s  přechodem, tzv. tranzitní náklady, je nutné nést již v  součas‑ nosti. S klesajícími příjmy z příspěvků do Fon‑ du sociálního pojištění (Funduszu Ubezpieczeń Społecznych: FUS) se zvyšují dotace z rozpočtu.

OFE* (2. pilíř)

Výše zmíněné návrhy zákona obsahují tyto hlavní předpoklady: 1. Individuální  kapitálová  celoživotní  penze bude základní dávkou získanou z prostředků uložených v OFE. 2. Výše penze bude počítána na základě tabu‑ lek předpokládané délky života, které budou stejné pro muže a pro ženy. 3. V případě úmrtí penzionované osoby v prv‑ ních třech letech po odchodu do důchodu, je zaveden garantovaný mechanismus plateb. Obmyšlená osoba pak dostává 1/36 původní‑ ho vloženého kapitálu po dobu tří let od data odchodu zesnulého do důchodu.

4. Pokud vložené prostředky nestačí k  uhra‑ zení celoživotní penze, bude OFE vyplácet po dobu 3 let místo penze dočasnou dáv‑ ku. Zbývající prostředky pak budou zahrnu‑ ty do plateb z prvního pilíře. 5. Ženy, které odejdou do důchodu před do‑ sažením 65 let věku, dostanou dočasnou kapitálovou penzi z  OFE, tj. vložené pro‑ středky budou vyděleny počtem měsíců předpokládané doby dožití. Při dosažení 65 let si budou muset zakoupit celoživot‑ ní penzi od  Penzijní společnosti (Zakład Emerytalny: ZE). 6. Jelikož budou zavedeny společné tabulky pravděpodobnosti dožití pro muže a  pro ženy, bude používán kompenzační mecha‑ nismus spočívající v  převodu prostředků z podniků s nadprůměrným podílem mužů do podniků s vyšším podílem žen. 7. Penzijní dávky budou vyplácet nové institu‑ ce s názvem Penzijní společnosti (ZE). 8. Penzijní společnosti budou spravovat fond celoživotních kapitálových penzí prostřed‑ nictvím právnické osoby; toto řešení bylo navrženo ve  vztahu k  „Solventnosti II“, aby bylo možné udržet kontrolu nad aktivy garantovanými státním rozpočtem. 9. Fyzicky se budou dávky proplácet prostřed‑ nictvím Ústavu sociálního pojištění (ZUS). 10. Zřízení penzijních společností bylo odlože‑ no do 1. ledna 2014. 11. Dohoda s Penzijní společností bude nezru‑ šitelná. 12. U Penzijních společností se nepředpoklá‑ dají žádné aktivní akvizice. 13. Předpokládá se možnost založení penzijní společnosti vlastněné státem. 14. Bude založen Fond garantovaných celoži‑ votních kapitálových penzí, který v případě likvidace penzijní společnosti převezme její závazky. 15. Penzijní společnosti zřídí Fond kapitálových penzí, který bude obsahovat:   Základní fond vytvářený z příspěvků,   Kompenzační fond tvořený z vlastních pro‑ středků společnosti (4–8 % kapitálových penzijních rezerv).

Z domova

Dostal jsem jedinečnou šanci     mgr. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Foto: UNIQA pojišťovna

Slovenska. Pro Českou republiku jsme byli pověřeni vytvořit novou pojišťovnu. Přípravné práce probíhaly velice rychle – prvního ledna 1993 jsem začínal s  jednou spolupracovnicí, a  v  červenci, kdy jsme spustili operativní čin‑ nost, nás bylo šestnáct. Jsem opravdu rád, že jsem společnost mohl formovat, ale bez zkušeností vlastníků mateřské společnosti by naše začátky byly mnohem obtížnější. Dnes se naše pojišťovna rozrostla na  více než 750 zaměstnanců s  působností na  více než 120 místech. Produkci v  hodnotě 4,5 milionu ko‑ run a 250 smluv, na něž jsme byli za první rok fungování společnosti velice hrdí, zvládneme dnes přibližně během půlky pracovního dne.

Pane řediteli, v  devadesátých letech jste stál u  zrodu tehdy Česko-rakouské pojišťovny, dnes UNIQA pojišťovny, kterou jste spoluzaložil. Jak vnímáte tuto mimořádnou příležitost, která se Vám naskytla, s odstupem patnácti let? Rok 1989 znamenal nejen pro českou ekono‑ miku, ale celou společnost výraznou změnu. Od  budoucího akcionáře UNIQA pojišťovny jsem dostal nabídku, abych se v  tehdejším Československu podílel na založení pojišťovací společnosti. Byla to zvláštní doba: naše aktivi‑ ty jsme rozvíjeli v podmínkách, které ještě ne‑ byly zákonem jasně definovány, a jen málokdo z  nás měl skutečně s  komerčním pojištěním pracujícím v  konkurenčním prostředí zkuše‑ nosti. Již v  v  prosinci roku 1990 jsme založili společnost Otčina, která po  rozpadu Česko‑ slovenska svou působnost omezila na  území

Myslíte si, že je ještě dnes reálná šance založit v roce 2008 na českém trhu pojišťovnu, nebo je trh již nasycen? Ano i  ne. Některé věci jdou dnes mnohem snáz – máme jasnější zákonný rámec, více zkušeností… Ovšem trh je dnes už také mno‑ hem saturovanější. Z tohoto pohledu by to měl nový hráč daleko těžší než my před lety. Bu‑ dování pojišťoven „na zelené louce“ již podle mne spíše odzvonilo, možná s výjimkou ústa‑ vů specializovaných na úzký segment. V sou‑ časné době žijeme spíše v  éře fúzí a  akvizic – a to napříč evropským kontinentem.

Marek Venuta, generální ředitel UNIQA pojišťovny, předal v červnu 2008 Martinu Žáčkovi svou pozici a zároveň po třinácti letech opustil prezidium ČAP.

Pojišťovnictví u  nás po  roce 1989 zahájilo zcela novou etapu, vyvíjelo se v  podstatně odlišných podmínkách. Přesto mělo z  čeho čerpat – vždyť tradice českého pojišťovnictví má hluboké kořeny v  19. století. V  rozhodují‑ cích otázkách se i  dříve státní pojišťovna řídi‑ la potřebnými zákonitostmi a  tito lidé nadále působili a  působí v  nových pojišťovnách jako experti. K  výměně generací, o  které mluvíte, dochází průběžně. Již přede mnou a  panem Mrázem odešlo z  pojišťovnictví několik novo‑ dobých zakladatelů. Mám na mysli především Vlastimila Uzla, který stál ve vedení České po‑ jišťovny a  má obrovskou zásluhu na  tom, že se pojišťovnictví po  roce 1990 vyvíjelo lépe než jiné obory českého finančnictví. Léta jsem s pány Uzlem, Mrázem i jinými kolegy působil společně v  prezidiu České asociace pojišťo‑ ven. Musím říct, že nám šlo vždy především o zabezpečení zájmů a zdravého rozvoje celé‑ ho domácího pojišťovnictví. Říkáte, že ať jste dělal v  životě jakoukoli práci, vždy jste ji dělal rád a  naplno. Čím Vás pojišťovnictví tak oslovilo, že jste se u něj rozhodl zakotvit? Ano, je pravda, že jsem v životě prožil více pra‑ covních etap a  na  všechny vzpomínám rád, všechny mne něco užitečného naučily. Pojiště‑ ním se zabývám posledních 18 let. Bylo pro mě

V prezidiu České asociace pojišťoven nám vždy šlo především o zabezpečení zájmů a zdravého rozvoje celého domácího pojišťovnictví. Letos v červnu jste předal funkci generálního ředitele Ing.  Martinu Žáčkovi. Vladimír Mráz učinil to samé o měsíc dříve. Dalo by se říci, že v pojišťovnictví dochází k výměně generací?

obrovskou výzvou. Dostal jsem jedinečnou šanci vytvářet a formovat novou společnost, a zároveň jsem s  jejím  rozvojem sám rostl. Cíl mateřské společnosti vybudovat v  České republice zdra‑ vou společnost jsem bral jako závazek. Uspěli

Z domova

Pojistný obzor 4/2008

31

Z domova

Ing. Marek Venuta (třetí zprava) se počátkem září rozloučil s prezidiem ČAP.

jsme díky tomu, že jsme se vždy chovali dobře ke  svým klientům i  zaměstnancům. Řídili jsme se zásadou, že jedině uvnitř zdravá společnost může dlouhodobě vysílat zdravé signály ven. Dříve jste působil v  diplomatických službách. Lze v pojišťovnictví a diplomacií nalézt nějaké styčné body? Mají tyto obory něco společného? Každé srovnání pokulhává, nicméně v  obou profesích lze hodně dokázat. Lze říci, že oba obory jsou o porozumění lidem, snaze komu‑ nikovat a  řešit problémy. Pojišťovnictví pře‑ devším pracuje s důvěrou lidí. Naše produkty jsou vlastně fyzicky neuchopitelné – stavíme na slibu, že v případě problémů klienta daným závazkům dostojíme. Image naší společnosti posiloval fakt, že v  případě pochybností jsme se vždy maximálně snažili rozhodovat ve pro‑ spěch klienta a touto cestou se hodláme nadá‑ le ubírati i v budoucnu. Klíčovou roli při vybudování důvěry mezi klienty a  pojišťovnou UNIQA hrály povodně v roce 1997. Můžete jít více do detailů? Jsem přesvědčen, že české pojišťovnictví teh‑ dy složilo maturitu. V roce 2002 už se jednalo o  státní zkoušku. V  roce 1997 jsme byli kon‑ frontováni s obrovskými národohospodářskými škodami za zhruba 70 miliard korun. Pojišťovny v ČR na tyto škody vyplatily 10 miliard. Došlo k tomu za situace, kdy ještě nebyly zcela dola‑ děny podmínky, za kterých se měli poškození odškodňovat. Chyběly také odpovídající zkuše‑ nosti s katastrofou takového rozsahu. K řešení tehdejší situace velmi napomohly partnerské zajišťovny. Mimořádně pozitivní úlohu také se‑ hrál dozor nad pojišťovnictvím.

32

Pojistný obzor 4/2008

Ze světa

Ing. Marek Venuta (1944) Před vstupem do  pojišťovnictví v  roce 1991 pracoval bezmála dvacet let v  di‑ plomatických službách. Stál u  zrodu po‑ jišťovny Otčina, která rozvíjela své aktivity zejména na Slovensku. S  rozdělením Československa se v  roce 1993  stal  spoluzakladatelem  Česko-rakouské pojišťovny, která se v  roce 2001 přejmenovala na UNIQA pojišťovnu. V průběhu let se mu se svým týmem po‑ dařilo vytvořit univerzální pojišťovnu, kte‑ rá má dnes téměř osm set zaměstnanců. Do  konce června 2008 zastával Marek Venuta funkci předsedy představenstva a generálního ředitele UNIQA pojišťovny. Nyní byl v  koncernu pověřen přípravou projektu rozvoje privátního zdravotního pojištění ve střední a východní Evropě. Marek Venuta byl v letech 1995–2008 čle‑ nem prezidia České asociace pojišťoven.

V roce 2002 jsme do řešení vzniklých problé‑ mů vstupovali v  mnohem konsolidovanější podobě. Tehdy byla národohospodářská škoda vyčíslena zhruba na  75 miliard korun a  české pojišťovnictví se na  ní podílelo už celou polo‑ vinou. Na  krytí povodňových škod vynaložila v roce 2008 UNIQA pojišťovna skoro miliardu korun. Přestože jste odstoupil z  funkce generálního ředitele společnosti, UNIQA Group neopouštíte. Jakým směrem se bude Vaše cesta ubírat nyní?

České pojišťovnictví dnes v  oblasti služeb již snese srovnání s produktovou nabídkou i kvali‑ tou služeb nejvyspělejší částí Evropy. Pokulhá‑ váme zatím v podílu životního pojištění a v ob‑ lasti soukromého zdravotního pojištění. O svůj další úkol jsem si v  podstatě řekl sám. Budu se podílet na koordinaci přípravy zemí střední a východní Evropy v oblasti soukromého zdra‑ votního pojištění. Všechny takzvané reformní země před tímto problémem stojí a  náš kon‑ cern má v tomto segmentu významné zkuše‑ nosti – na  rakouském trhu je v  tomto druhu pojištění dlouhodobě jedničkou. Přestože ne‑ lze předpokládat, že toto odvětví přinese v ČR a sousedních zemích ze dne na den velké ob‑ jemy pojistného, s  rostoucí životní úrovní na‑ šich občanů se však bude trh se soukromým zdravotním pojištěním výrazně rozvíjet. Pova‑ žujeme to za zdravý vývoj – jde přeci o cestu k zajištění lepší kvality života. Překvapilo mě, jaké jsou mezi jednotlivými ze‑ měmi střední a východní Evropy na tomto poli rozdíly. O to víc mě těší, že ve srovnání s okol‑ ními zeměmi patří naše zdravotnictví ke  špič‑ ce. Rozhodně to ale neznamená, že na našem trhu není prostor pro přípravu infrastruktury soukromého zdravotního pojištění. Proto jsem velmi rád, že se na  přípravě vstupu UNIQA pojišťovny do tohoto segmentu, který považu‑ ji za  významný pro celé české pojišťovnictví, mohu osobně podílet. Vstup komerčních pojišťoven do  zdravotnictví ale do  značné míry komplikuje legislativa. Myslíte si, že u nás již brzy dojde k zásadním reformám? Obávám se, že se pro zdravotnictví zatím dělá příliš málo. Měli bychom si pospíšit – naše ekonomika v posledních letech výrazně rostla a stejně tak rostly příspěvky do státní pokladny. To by mělo zabezpečit, aby z nich mohly být potřeby českého zdravotnictví – a  sice na  bázi jasně formulovaného zákon‑ ného  rámce  –  uspokojovány.  Tempa  hos‑ podářského růstu z  minulých let se ovšem s  ohledem na  aktuální vývoj nezopakují. Se stagnací musíme počítat stejně jako s  fak‑ tem, že do zdravotnictví poplyne méně pro‑ středků. Přitom náklady na  léky a  zdravotní techniku v poslední době výrazně rostou. Je opravdu načase intenzivně hledat systémové řešení. Máme k němu sice lepší předpoklady než v  jiných zemích, ale čas nesmíme pro‑ mrhat. Totéž se týká například i problematiky zabezpečení lidí ve stáří. Věříte, že právě komerční pojišťovny mohou zlepšit úroveň českého zdravotnictví? Jakým způsobem?

České pojišťovnictví dokáže českému státu na‑ bídnout reálnou možnost hledání optimálních variant, jak by se klienti/pacienti mohli začlenit do  spoluúčasti na  zdravotní péči za  předpo‑ kladu, že by se nemusela omezovat základní péče. Jsme připraveni poskytnout seriózní a  současně průhledný rámec, jak vyjít vstříc lidem, kteří chtějí pro zdraví své a  svých blíz‑ kých udělat více a jsou ochotni si připlatit. Na  riziko a  naléhavou potřebu zabezpečení rozvoje soukromého zdravotního pojištění by měla svými aktivitami nadále upozorňovat Česká asociace pojišťoven i  všichni jednotliví členové. Vždyť mnoho z  našich společností čerpá z mezinárodních zkušeností. A jsou na tento krok Češi připraveni? Aktuální vývoj ukazuje, že veřejnost jako ce‑ lek zatím není příliš nakloněna reformám, které by znamenaly jakoukoli finanční zá‑

těž. Rozhodně nepůjde o  revoluci, ale spíše o evoluci. Postupně musíme klientům proble‑ matiku vysvětlit, že stejně jako při zabezpeče‑ ní ve stáří musíme uvažovat i v případě naše‑ ho zdraví. Ne vše dokáže řešit stát. Jestliže si chci dlouhodobě zachovat svou pracovní schopnost a  udržet si vysokou kvalitu života i  v  pokročilejším věku, musím pro své zdra‑ ví něco dělat. Náklady na zdraví jednoznačně porostou a prostřednictvím investice do pre‑ vence a nadstandardní péče si můžeme naši pozdější životní situaci výrazně ulehčit. V  souvislosti s  palčivou finanční krizí mi nedá se nezeptat. Ustojí ji podle Vás české pojišťovnictví lépe než například naše bankovnictví? Nejsem expertem na  tuto oblast, nicméně jsem přesvědčen, že české pojišťovny pro své aktivity a  pro zabezpečení prostředků

Dohoda opět funguje     MGR. ONDŘEJ KAREL

svých klientů využívají velmi bezpečných a  konzervativních nástrojů. Investují do  ob‑ lastí, kde je riziko z  pohledu pojistníků mi‑ nimální. Vyspělé evropské pojišťovnictví, kam patří i Česká republika, si odpovědnost za své klienty, a tudíž i za celý pojistný seg‑ ment velmi dobře uvědomuje. Určité problé‑ my některých pojišťoven v minulosti vyvolaly součinnost dalších společností, které jim po‑ mohly nepříznivé období vyřešit. Vždyť celá image pojišťovnictví závisí na  důvěře jeho klientů. Kdybychom výrazně selhali, těžko bychom už hledali možnosti znovu se na trhu důvěryhodně etablovat. Pane řediteli, děkuji Vám za odpovědi.

Sekce prevence pojistného podvodu České asociace pojišťoven navázala na dřívější spolupráci s kriminální policií.

SPECIALISTA PRO MEZINÁRODÍ VZTAHY

Foto: ČAP

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Zástupci Sekce prevence pojistného podvodu ČAP (dále jen zástupci ČAP) vystoupili kon‑ cem letošního října ve školicím středisku PČR v  Červené nad Vltavou s  prezentací na  téma odhalování a  prevence pojistných podvodů. Svou účastí na  instruktážně metodickém za‑ městnání (IMZ) příslušníků Služby kriminální policie a  vyšetřování pracujících na  Odborech hospodářské kriminality v  jednotlivých krajích

znovu zahájili spolupráci s  Úřadem služby kriminální policie ČR. Základem kooperace mezi oběma zmíněnými subjekty je dohoda uzavřená v  roce 2005 mezi ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) a  prezidentem ČAP, která umožňuje oběma stranám mimo jiné vzájemně si vyměňovat in‑ formace, spolupracovat při vzdělávací činnosti a praktickou spolupráci při řešení konkrétních případů. Spolupráce podle této dohody však nebyla až dosud naplňována z důvodu nezájmu na straně původního vedení ÚSKPV. Obnovení spolupráce potvrzuje, že jak noví představitelé ÚSKPV, tak pojišťovny si uvědomují potřebu vzájemného dialogu v otázce boje s pojistným podvodem. Cílem úvodní přednášky zástupců ČAP na IMZ bylo seznámit přítomné policisty se základními principy pojištění a  pojišťovnictví, prezento‑ vat práci speciálních útvarů pojišťoven, které

se zabývají odhalováním pojistných podvo‑ dů. V  rámci seznámení s  jejich činností byly představeny policistům výsledky této činnosti a  některé zvlášť zajímavé případy pojistných podvodů, které tyto útvary v  minulosti řešily. Hlavním motivem vystoupení bylo předat po‑ licistům informaci, že pojišťovny mají v  rámci své organizační struktury vyčleněny osoby nebo oddělení, které se zabývají problemati‑ kou odhalování pojistných podvodů, předat jim kontakty na tyto osoby a navázat v oblasti boje s pojistným podvodem neformální spolupráci. Vystoupení zástupců ČAP se setkalo s  úspě‑ chem.  Zúčastněné  subjekty  se  domluvily na dalších pravidelných setkáních.

Z domova

Pojistný obzor 4/2008

33

Z domova

Právníci tentokrát v Sezimově Ústí    

Ve dnech 12. a 13. listopadu 2008 se konal již šestnáctý ročník semináře právníků ČAP.

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Foto: ČAP

  Návrh nového zákona o pojišťovnictví a pří‑ slušných prováděcích vyhlášek,   ochrana spotřebitele v  působnosti České národní banky,   regulace hospodářské soutěže,   náhrada škody/návrh nového občanského zákoníku,   aplikace insolvenčního zákona.

Seminář obsahově připravuje legislativní sekce asociace, která měla ve výběru lektorů i témat šťastnou ruku i letos. Kromě velice cenných informací o  aktuálním vývoji legislativního procesu i  návrhů práv‑ ních předpisů týkajících se pojišťovnictví byla na  semináři prezentována a  diskutována tato problematika:

Přednášky měly díky lektorům z ministerstva financí, České národní banky, Nejvyššího soudu ČR, Západočeské univerzity, advokátní kanceláře Wilson & Partners i  ČAP vysokou úroveň a  vyvolávaly živou diskusi. To lze po‑ važovat za jeden z hlavních přínosů semináře v  letošním roce. Tím dalším je nesporně vý‑ měna zkušeností mezi právníky jednotlivých členských pojišťoven, a to jak v rámci progra‑ mu, tak i  během neformální části programu. Nelze nakonec nezmínit skutečnost, že se‑

minář otevřel některé problémy, jež bude tře‑ ba dále hlouběji analyzovat. Řadí se mezi ně například návrhy ustanovení k náhradě škody v  návrhu občanského zákoníku či diskuse týkající se vymezení pojmu „outsourcing“ a  jeho promítnutí do  řídicího a  kontrolního systému pojišťovny v  oblasti zprostředkova‑ telské činnosti vykonávané pro pojišťovnu po‑ jišťovacími zprostředkovateli. Semináře se zúčastnilo 93 právníků z  člen‑ ských pojišťoven.  Včetně lektorů a  zaměst‑ nanců sekretariátu ČAP bylo v Sezimově Ústí celkem 107 osob. Po  dlouhé době došlo ke  změně místa koná‑ ní semináře. Dvoudenní setkání právníků se letos poprvé konalo v  hotelu MAS v  Sezimo‑ vě Ústí. Pozitivní ohlasy účastníků vypovídají jak o  přínosnosti jednotlivých prezentací, tak o  kvalitním organizačním zabezpečení celé akce úsekem vzdělávání ČAP.

Vídeňské jednání

Foto: VVO

MGR. ONDŘEJ KAREL SPECIALISTA PRO MEZINÁRODÍ VZTAHY ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Dne 7. listopadu 2008 se ve Vídni uskutečni‑ lo každoroční bilaterální setkání ČAP se Sva‑ zem pojišťoven Rakouska (VVO). Cílem bylo prezentovat ekonomický a legislativní vývoj na obou trzích za poslední rok a diskutovat

34

Pojistný obzor 4/2008

Z domova

o nejdůležitějších mezinárodních otázkách stejně jako o specifických národních problé‑ mech, které asociace v  jednotlivých oblas‑ tech pojištění řeší. Pracovní setkání s  nabi‑ tým programem přineslo mnoho pozitivního

všem zúčastněným nejen po odborné strán‑ ce, ale pomohlo i k  navázání osobních kon‑ taktů, které mají pro vzájemnou spolupráci zásadní význam.

Z tiskových zpráv členských pojišťoven

(podle data vydání)

Česká asociace pojišťoven – 3. listopadu 2008 Přestože světové trhy zachvátila finanční krize, předběžně výsledky členů České asociace po‑ jišťoven za 3. čtvrtletí roku 2008 nadále vykazují stabilní růst. Ve  srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke  zvýšení objemu celko‑ vého předepsaného pojistného o 6,2 procenta. Vyrovnaná je rostoucí dynamika jak životního (+6,6 %), tak i neživotního (+6,0) pojištění. Cel‑ kové předepsané pojistné 27 členských pojišťo‑ ven již přesáhlo 100 mld. Kč.

Z významných událostí: Kooperativa pojišťovna, Vienna Insurance Group – 27. listopadu 2008 Kooperativa pojišťovna, Vienna Insurance Group, získala prestižní titul Pojišťovna roku 2008. V le‑ tošní soutěži MasterCard Banka roku uspěla druhá největší pojišťovna na českém trhu i v dal‑ ších kategoriích – třetí místo získala jak v kate‑ gorii Životní pojištění roku 2008 za produkt Ru‑ bikon, tak v kategorii Nejdynamičtější pojišťovna roku 2008. AXA pojišťovna – 27. listopadu 2008 Finanční skupina AXA uspěla ve dvou kategori‑ ích soutěže MasterCard Banka roku 2008. AXA penzijní fond se v  kategorii Penzijní fond roku umístil na druhém místě. Stejnou pozici získala i AXA životní pojišťovna v kategorii Nejdynamič‑ tější pojišťovna roku.

Personálie: Česká pojišťovna – 16. září 2008 V představenstvu a nejvyšším vedení České pojiš‑ ťovny došlo ke změnám. Členem představenstva se stal Štefan Tillinger, který do České pojišťovny přichází z  funkce generálního ředitele Generali Pojišťovny. Tillinger se rovněž od 1. října 2008 stal

novým náměstkem pro retail se zodpovědností za obchod retailu, produkty a marketing. Generali Pojišťovna – 25. září 2008 Generali Pojišťovna a.s. má od 1. 10. 2008 nové‑ ho generálního ředitele – Petra Kopeckého (38). Kopecký do Generali přichází z funkce náměstka pro obchod retailu České pojišťovny. Po získání potřebných regulatorních souhlasů bude Petr Kopecký nominován rovněž do  funkce člena představenstva Generali. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA – 20. listopadu 2008 Generálním ředitelem a předsedou představen‑ stva pojišťovny se stal Ing. Zdeněk Jaroš, který doposud v pojišťovně zastával pozici obchodní‑ ho ředitele. Do představenstva také přišel Fabri‑ ce Pomiers z BNP Paribas Assurance z Francie, který se stal provozním ředitelem pojišťovny. Třetím členem představenstva je Ing.  David Wolski na pozici finančního ředitele. Česká pojišťovna – 21. listopadu 2008 Novou náměstkyní pro finanční řízení se od 1. prosince 2008 stává Jaroslava Hirschová. Do ČP přichází ze skupiny General Electric (GE), kde v posledních 12 letech pracovala v různých vedoucích pozicích v  České republice, Velké Británii a  Finsku. Na  pozici náměstkyně pro finanční řízení vystřídá současného generálního ředitele ČP Ivana Vodičku.

Nové produkty pojišťoven: Česká pojišťovna – 11. září 2008 Česká pojišťovna nově nabízí variabilní úrazové po‑ jištění, které je vhodnou ochranou jak pro dětské‑ ho, tak dospělého klienta. Při optimální kombinaci jednotlivých rizik lze na něm výrazně ušetřit, nebo dokonce mít některé z nich zcela zdarma.

UNIQA pojišťovna – 19. září 2008 UNIQA pojišťovna zavádí na  trh optimalizova‑ ný produkt úrazového pojištění SIMPLY. Jeho součástmi je krytí pro případ vážných trvalých následků s vysokou pojistnou částkou a dvěma připojištěními, dále dopravní pojištění, pojištění plné invalidity a nemocničního odškodného. Kooperativa pojišťovna, Vienna Insurance Group – 6. října 2008 Kooperativa začala nabízet unikátní pojištění ordi‑ nací a lékáren online. Unikátní produkt ORDINACE je pojištění speciálně určené pro zdravotnická zaří‑ zení, lékárny a veterinární praxe. Allianz pojišťovna – 16. října 2008 Allianz pojišťovna uvedla na trh nový typ inves‑ tičního životního pojištění PETROLinvest. Jedná se o limitovanou sérii výhodného spojení atrak‑ tivní investice a  životního pojištění. PETROLinvest je osvobozen od všech poplatků a inves‑ tice klienta je 100% garantovaná. Česká pojišťovna – 29. října 2008 Pojištění svého domácího mazlíčka mohou nově uzavřít i majitelé koček. Tento nový pojišťovací pro‑ dukt navazuje na  pojištění psů MAZLÍČEK, které Česká pojišťovna již déle než rok chovatelům nabízí. Česká pojišťovna – 10. listopadu 2008 Česká pojišťovna ZDRAVÍ po úspěšné letní pilot‑ ní kampani začíná nabízet nové pojištění pracov‑ ní neschopnosti a  hospitalizace při dopravních nehodách. Pojištění je dostupné i jako další pro‑ dukt ČP po internetu. AEGON Pojišťovna – 12. listopadu 2008 AEGON Pojišťovna přichází na  trh s  inovacemi finančních fondů tvořících investiční složku jeho pojištění. Mezi hlavní novinky patří nízkonákla‑ dové fondy ETF a výběr fondů podle metodolo‑ gie Morningstar. Nové portfolio klade také větší důraz na diverzifikaci fondů.

Z domova

Pojistný obzor 4/2008

35

Z domova

Allianz pojišťovna – 12. listopadu 2008 Cestovní pojištění Allianz pojistí i jízdu se psím spřežením. Existuje řada zimních sportů, které jsou zařazeny mezi nepojistitelné sporty. Allianz pojišťovna však vychází v  takových případech vstříc požadavkům sportovních klubů, které daný sport provozují na profesionální úrovni, a vytváří jim speciální cestovní pojištění na míru.

Allianz pojišťovna – 21. října 2008 Allianz jako první z  pojišťoven zařadila již kon‑ cem roku 2003 do  výpočtu sazeb povinného ručení další parametry, jako jsou region, věk kli‑ enta, nebo zda se jedná o občana, podnikatele nebo právnickou osobu. V tzv. segmentaci klien‑ tů pokračuje a průběžně tento systém doplňuje o další kritéria, která většině klientů zvýhodňují konečnou cenu povinného ručení.

Ostatní:

UNIQA pojišťovna – 22. října 2008 UNIQA jako hlavní pojistitel a ČPP jako soupojis‑ titel jsou připraveny vyplatit přiměřenou zálohu na  pojistné plnění okamžitě, jakmile pojištěný klient dodá potřebné podklady. Práce obou po‑ jišťoven na vyřízení likvidace škody na levém kří‑ dle Průmyslového paláce pražského Výstaviště se rozběhly bezprostředně po  odchodu hasičů z  místa požáru a  pokračují nejvyšším možným tempem.

Česká kancelář pojistitelů – 14. října 2008 Od ledna 2009 budou vlastníci a provozovatelé vo‑ zidel, kteří nemají sjednáno povinné ručení (POV), hradit za každý den, kdy není vozidlo pojištěno, pří‑ spěvek do garančního fondu ČKP. Sazba příspěv‑ ku se bude podle druhu vozidla pohybovat od 20 do 300 Kč denně. Podle údajů ČKP je u nás regis‑ trováno přibližně 850 tisíc vozidel bez POV.

ČSOB Pojišťovna – 5. listopadu 2008 Podle statistik ČSOB využívají klienti z asistenč‑ ních služeb nejčastěji pomoc při nehodě vozidla. V  roce 2007 a  stejně i  v  prvních sedmi měsí‑ cích roku 2008 volala na bezplatnou linku asis‑ tenčních služeb ČSOB Pojišťovny kvůli nehodě více než čtvrtina všech klientů, kteří potřebovali pomoci nebo poradit v nesnázích. Hned na dru‑ hém místě s  pětinovým podílem na  tísňových voláních jsou žádosti o  pomoc v  případě one‑ mocnění v zahraničí. ČSOB Pojišťovna – 19. listopadu 2008 Působení vody je nejčastější příčinou majetko‑ vých škod v  domácnostech. Na  ně podle sta‑ tistik a  zkušenosti likvidátorů ČSOB Pojišťovny připadá bezmála čtvrtina z  celkového počtu škod hrazených z pojištění domácností a rodin‑ ných domů. S provozem domácností jsou však spojeny i četně škody na zdraví, z nichž daleko nejčastější jsou pořezání nožem.

POJISTNÉ ROZPRAVY č. 23 Tentokrát 224 stran Pojistně teoretický bulletin Pojistné rozpravy vychází v nepravidelných intervalech a přináší detailní informace a odborné názory z oblasti pojistné teorie, pojistného práva, pojistné matematiky a ekonomiky pojištění.

Co zajímavého najdete v aktuálním čísle?   Aplikovaný výzkum v pojišťovnictví (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)   Prováděcí právní předpisy k návrhu nového zákona o pojišťovnictví (RNDr. Monika Šťástková, Mgr. Ing. Petr Jiška)   Bez finančně gramotných klientů to nepůjde (Ing. Dušan Hradil)   Compliance v pojišťovnictví (JUDr. Drahomír Kubáň)   Solventnost: teorie a praxe (prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc.)   Hledání optimálního systému bonus-malus (Mgr. Jan Šváb, Ph.D.)   Model obezřetné tvorby škodních rezerv a solvenčního kapitálu (prof. Dr. Petr Mandl, DrSc., Mgr. Ing. Iva Justová, Ph.D)   Globalizace pojistných rizik a jejich řízení (Ing. Petr Bohumský)   Asymetrie v přístupu k veřejným prostředkům jako strategická hrozba odvětví (Ing. František Kalouda, CSc., MBA)   Bloková výjimka v pojišťovnictví (Mgr. Ondřej Karel)   K významu právní úpravy pojišťovnictví (JUDr. Věra Škopová)   Ratingové agentury (Ing. Marie Staňková, CSc., MSc, Ing. Helena Sovová)   Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část / Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.)

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Kde si můžete PR objednat: www.cap.cz/publikace, [email protected] Cena (bez DPH): 150 Kč

Upozornění pro předplatitele! Vzhledem k neustále rostoucím nákladům na výrobu odborného bulletinu se od nového roku zvyšuje jeho cena na 250 Kč (bez DPH). Cena je uvedena včetně poštovného.

36

Pojistný obzor 4/2008

Z domova

Insurance Digest

To succeed in Czech EU presidency1 EMA NOVOTNÁ EDITOR IN CHIEF

In January 2009 the Czech Republic will stand at the helm of the EU Council2. Deputy Finance Minister Klára Hájková is a member of the team preparing for this task.

CZECH INSURANCE ASSOCIATION

Foto: Filip Láb

translation: ENTRE

In August you were appointed a deputy for financial markets. What was your vision in taking this position? As the key goal I  have set completion of drafting legislation for implementation of the second phase of the pension reform. It would be good to see this law pass in the Lower House before the end of this term. Another key goal is to succeed in the Czech presidency over the European Union. For insurance companies, finalizing the second phase of the pension reform entails technical change only which won’t bring about any diversification or new sources of financing. When do you think the planned third phase is to be implemented? The third phase should follow the second phase implementation in a  relatively short time. We expect to apply the institutional framework of the second phase in the third phase.

What legislative changes pertaining to insurance can be expected in the coming year? The Ministry of Finance does not prepare any direct amendments to laws3 regulating the commercial insurance sector in 2009. This year, an amendment has been passed to the law on Motor Third-Party Liability4 and the government has approved a  draft insurance bill and a  draft supplementary bill to the insurance bill; both draft bills are currently being discussed in the Lower House. We also actively collaborate with the Czech National Bank in drafting regulatory decrees for the new insurance bill, and we have been discussing with the Ministry of Justice the legal formulation of an insurance contract regarding drafting of a  new civil code5. In 2009 we will focus on preparing a  draft bill on uniform financial market supervision, the intent of which was approved by the cabinet on 8 October 2008. Its passage will undoubtedly have an impact on insurance legislation.

proposals don’t take into account the Czech legal system or the EU passports held by all insurance intermediaries. I assume substantial legislative change to this law could follow change to the regulation on licensed insurance services, which should harmonize legislation of the EU member countries and, perhaps, resolve some issues concerning the Czech insurance market.

When can we expect an amendment to the law on insurance intermediaries6 and claims adjusters? There have been ongoing disputes regarding the character of necessary changes in this market in terms of legislation pertaining to insurance intermediaries and claims adjusters. Similar discussions have been going on in the European Union. Currently there hasn’t even been defined the scope of issues that need be addressed in that amendment. Some existing

The Czech Republic plans to tackle, among others, issues spelled out in the green paper regarding retail financial services. What development do you foresee in the segment of comparable investment products7? We have been waiting for the European Commission to deliver a  product resulting from public debate. We have been monitoring the development, but there is little happening at the moment. As soon as the commission delivers some outcome to the council, we

Let’s now take a  look at the upcoming Czech EU presidency. Do you consider the 18-Month Program, compiled before the global financial crisis struck, still relevant today or has it been modified? A  significant modification of the program is, in my opinion, an inclusion of the financial crisis issue. It entails a non-legislative agenda, but it touches on a  number of European legal regulations that have been or will be discussed. However, adding the global crisis agenda has not changed or removed our program priorities.

As most Czech financial institutions are in the hands of foreign investors, we support the preservation of the current role of the supervisory authorities whose responsibilities are clearly defined.

Insurance Digest

Pojistný obzor 4/2008

37

Insurance Digest will make it one of our priorities. At this point, though, the commission is more absorbed in finding solutions to the financial crisis. With regard to the crisis, coupled with Solvency II, the Czech Republic is leaning toward the countries preferring national supervision to group supervision. Can you explain the rationale of this approach? Yes. The Czech Republic as a  country with a majority of financial institutions in the hands of foreign investors is unequivocally supporting the preservation of the current role of the supervisory bodies whose responsibilities are clearly defined. The Ministry of Finance does not support any transfer of supervisory authorities’8 competencies from the host countries to the home countries without prior discussion on the existing insufficient harmonization  of  the  European  legal regulations and accountability in case one of the supervisory authorities fails. Regarding  the  6-month  Czech  EU presidency, can you define the Ministry’s key targets in the financial services sector, notably insurance services? The Ministry strongly supports completing talks on all submitted legislative proposals. We view Solvency II as one of the most important issues. If discussions on this

regulation are not wrapped up during the French presidency, our priority is to present to the EU Council and Parliament a  new compromise draft. Possible scenarios are ready. We will make effort to finish the debate on an amendment to the CRD banking regulation. On the agenda are also new rules for rating agencies, an amendment to the regulation on electronic money and the UCITS (Undertakings for Collective Investments in Transferable Securities) regulation9. Our nonlegislative priority is further harmonization of the EU retail market and the union’s relations with third-world countries.

What would you wish the Czech insurance market in 2009? As few covered events as possible. Ms. Hájková, thank you for the interview.

Mgr. Klára Hájková (1979) Ms. Hájková graduated from the Law School  of  Západočeská  univerzita  in Pilsen, where she majored first in public administration and then in law. She was hired by the Ministry of Finance of the Czech Republic five years ago. Initially, she worked at the banking department of the Financial market legislation section, and in 2005 she was appointed the head of the banking department. Ms.  Hájková  represents  the  Czech Republic in several working groups of the European Commission and the EU Council. She is a member of the European Banking Committee and a  member of the EU Council Working Group for capital requirements/Basel II. In her leisure time Ms. Hájková enjoys oil painting, skiing, golf and biking.

How has the Ministry of Finance prepared for this important task? We have been preparing for the presiding role for a  long time. The Financial services department, which I head, has hired a number of new staff as of 1 November 2008, while the old staff enrolled in extensive training to improve their already, in my view, sufficient skills. Preparatory work on the upcoming presidency is being handled by a  highly qualified team with strong know-how and great experience in working for European institutions. The team will be further supplemented with Czech National Bank experts who will oversee the proposed measures in terms of financial market supervision which they provide.

Selected terminology from the text Vybraná pojistná terminologie EU presidency – předsednictví Evropské unie EU Council – Rada Evropské unie 3 direct amendments to laws – přímé novely zákonů 4 law on Motor Third-Party Liability – zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 1 2

drafting of a new civil code – příprava nového občanského zákoníku 6 an insurance intermediary – pojišťovací zprostředkovatel 7 comparable investment products – srovnatelné investiční produkty 5

Tisková omluva: V minulém čísle časopisu Pojist‑ ný obzor jsme u článku Solvent‑ nost II a Pilíř 5 otiskli graf „Třípi‑ lířový přístup“ v chybné podobě. Za vzniklé nedopatření se autor‑ ce i všem čtenářům omlouváme a přikládáme správnou verzi. -red-

38

Pojistný obzor 4/2008

8 9

supervisory authority – orgán dohledu Undertakings for Collective Investments in Transferable Securities regulation – směrnice o jednotkách kolektivního investování do převoditelných cenných papírů

Třípilířový přístup PILÍŘ 1

PILÍŘ 2

PILÍŘ 3

Kvantitativní kapitálové požadavky

Vyhodnocovací dohled procesu

Tržní disiplína

  Kvantitativní kapitálové požadavky   Technické rezervy   MCR, SCR   Aktiva, vlastní kapitál   Standardní vzorec nebo interní model   Konzistenční tržní ocenění   Kapitálové požadavky založené na ocenění rizik

Insurance Digest

  Správa společnosti a odpovědnost managementu   Řízení rizik, vnitřní kontrola a audit outsourcing   ORSA

  Vykazování dohledu   Informace veřejnosti (SFCR)

PILÍŘ 5

POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví

… do nového roku 2009 s ČAP.

4/2008 Ročník LXXXV

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Redakční rada: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, Ing. Eva Svobodová, Michal Šimon, Ing. Marek Vích. Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná Adresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 Telefon: (+420) 222 350 161 Fax: (+420) 261 142 409 E-mail: [email protected], [email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: Integraf, s.r.o., Běloveská 187, 574 01 Náchod ISSN 0032-2393 Distribuce: Ve Žlíbku 1800, 193 00 Horní Počernice Objednávky a předplatné přijímá jménem vydavatele: SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 225 985 225 Fax: (+420) 225 341 425 GSM: (+420) 777 333 370 SMS: (+420) 605 202 115 www.send.cz Předplatné na Slovensku: Magnet Press, Slovakia s.r.o. Šustekova 8, 851 04 Bratislava Telefon: (+421) 267 201 921 E-mail: [email protected] www.press.sk Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv.

Tajenka osmisměrky z čísla 3/2008 zní: dožití.

© Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 75 Kč Roční předplatné: 240 Kč

Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.

www.piassurance.eu

Napište nám, jak se Vám líbí Pojistný obzor. Vaše náměty, názory a připomínky uvítáme na e-mailové adrese [email protected] Vaše redakce.

Česká asociace pojišťoven Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republika tel.: +420 222 350 150 fax: +420 261 142 409 e-mail: [email protected] http://www.cap.cz