Pojistný. obzor. Časopis českého pojišťovnictví. Ročník

Pojistný obzor Ročník 89

2012

3 Časopis českého pojišťovnictví

OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu! RNDr. Petr Jedlička, Ph.D. Anketa: Situace v povinném ručení ohrožuje pojistný trh Redakce

4 6

LEGISLATIVA A PRÁVO Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Další evropská regulace. Na scénu přichází PRIPs Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Obsah, meze a limity pojmu „odborná péče“ v pojišťovnictví JUDr. Monika Bayerová, Ph.D. Novela zákona č. 56/2001 Sb. klepe na dveře. Co přináší? JUDr. Zuzana Hlaváčková Novinky z legislativy Mgr. Eva Kozojedová

8 11 13

Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu! strana 4

15 17

EKONOMICKÉ INFORMACE 2011 – rok zisků i ztrát Ing. Kateřina Lhotská Solvency II: Malé a střední pojišťovny čeká hodně práce RNDr. Martin Janeček, Ph.D.

18 20

POJISTNÉ SPEKTRUM Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem RNDr. Petr Kouba, MBA Kam spěje pojištění cestovních kanceláří? Mgr. Marie Nezvalová Pojištění rekreačních plavidel zajímá Čechy čím dál více Bc. Jana Korečková

23 25 26

Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny strana 8

ZE SVĚTA Environmentální pojištění: Jak evropské země chrání životní prostředí? Doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D. Klimatické změny jako zdroj inovací pro budoucnost David Bresch Zájem o problematiku underwritingu stále stoupá, říká členka ELHUA Mgr. Jan Cigánik

28 30 32

Z DOMOVA ČAP podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců pojišťoven Marcela Kotyrová Žofínské fórum věnované reformě zdravotnictví Redakce Povodňové mapy: Pojistitelé mění nástroj pro řízení rizika Ing. Marcela Machová Intermap Technologies DIRECT Pojišťovna v Česku končí. Majitele neuspokojily výsledky Redakce

34 36

2011 – rok zisků i ztrát strana 18

37

38

INSURANCE DIGEST 2011 – A year of gains and losses Ing. Kateřina Lhotská Climate change as a source of future innovation David Bresch

39 41

Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem strana 23

Vážení čtenáři, není sporu o  tom, že pojistný trh v  České republice zažívá velmi složité období. Po  mnoha letech růstu totiž dochází poprvé v moderní historii k jeho poklesu. Důvodem je hlavně situace v  povinném ručení. Nebudu daleko od  pravdy, když řeknu, že v této oblasti panuje přetrvávající cenová válka. Již minimálně tři roky jsme svědky neustálého snižování cen, a to i za situace, kdy se každoročně navyšuje objem vyplaceného plnění za  škody z  povinného ručení. Tento stav vede k  reálnému ohrožení existence některých menších pojišťoven v  České republice. Sektor pojišťovnictví navíc mohou v  tomto kontextu ohrozit i další změny, které politiku cen povinného ručení také zcela jistě ovlivní. Účinností nového občanského zákoníku budou zrušeny sazebníky škod na zdraví, jaké se doposud používaly. Výše náhrady má nově vzejít z jednání mezi pojišťovnou a klientem nebo o ní rozhodnou soudy.

Ceny za pojistná plnění škod na zdraví tak ještě pravděpodobně strmě porostou. A  zapotřebí je také zmínit některé aktivity Evropské unie. Mám na mysli zrušení výjimky pro pojišťovnictví z antidiskriminační směrnice pro pohlaví. Takovéto nařízení si zřejmě vyžádá nemalé náklady, přesněji, vyžádá si zásadní změny v kalkulacích cen pojistných produktů a následné zvýšení cen pojištění pro ženy. Pojistný trh zkrátka čekají velké změny, které se nevyhnou nikomu. Stabilita sektoru by tak měla být nejen pro velké hráče na trhu nejdůležitější motivací. Z tohoto důvodu je načase cenovou válku ukončit a  vrátit nepříznivý stav k  normálu. V  rubrice Na  aktuální téma se této problematice věnuje vedoucí oddělení služeb pojistné matematiky a analýz společnosti SUPIN Petr Jedlička. A co nabízí další rubriky? Z klíčových témat zářijového čísla jmenujme článek Jaroslava Mesršmída v rubrice Legislativa a právo, který rozebírá novou směrnici Evropské unie IMD2. Ta si klade za  cíl zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a  posílení ochrany pojistníků. Právnička referátu compliance z České pojišťovny Monika Bayerová hledá v  dalším příspěvku odpověď na  otázku, zda jsou přiměřené kroky ČNB v rámci výkonu dohledu se zřetelem na  cíle, podstatu a  vymezení pojmu „odborné péče” v právním řádu ČR. Zamyšlení nad výsledky roku 2011 přineslo řadu podnětů k rozličným úvahám. Jednu z nich nabízí v rubrice Ekonomické informace analytička společnosti Ness Kateřina Lhotská. Podle jejího názoru

byl loňský rok v mnoha ohledech velmi význačný. Letošní prázdninová sezona ukázala v plné nahotě problém, který se týká pojištění úpadku cestovních kanceláří. Ředitel odboru úrazového a  cestovního pojištění UNIQA pojišťovny Petr Kouba se zaměřil na zmapování současného stavu a poukázal také na některé zajímavé příklady ze zahraničí. V následném článku ho doplnila předsedkyně pracovní skupiny ČAP pro tuto oblast Marie Nezvalová, která celou problematiku přiblížila optikou legislativního vývoje. Zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí se v současné době může stát pro podnikatelský subjekt značnou konkurenční výhodou a pojištění environmentálních rizik začíná být nejen pro zahraniční společnosti neoddělitelnou součástí této filozofie. Taková je ve zkratce ústřední myšlenka úvodníku rubriky Ze světa, jehož autorkou je Eva Vávrová z Mendelovy univerzity v Brně. Rubrika Z domova pak přináší článek manažerky komunikace a  vzdělávání ČAP Marcely Kotyrové, jež se soustředí na  informace o  vzdělávání zaměstnanců členských pojišťoven. Reportážně se také vrátíme k tématu červnového Žofínského fóra, které bylo tentokráte zaměřeno na reformu zdravotnictví.

insurance rates for women. In short, the insurance industry is facing major changes that will affect all participants. The market stability should be key motivation not just for the big players. To achieve that, it is time to end the price war and help the ailing sector return back to normal. Petr Jedlička, head of SUPIN‘s actuarial sciences and analyses department, elaborates on this topic in the Current Issues section. What can you find in other sections? Among key topics of the September issue is an article in the Legislation and Law section, in which Jaroslav Mesršmíd analyzes the proposed Insurance Mediation Directive (IMD2) of the European Union, aimed at ensuring equal conditions for all participants in the sale of insurance products and reinforcing protection of the policyholders. In another contribution, Monika Bayerová, lawyer of Česká pojišťovna’s compliance department, seeks an answer to the question whether the measures adopted by the Czech National Bank in its supervisory role are adequate with regard to the targets, nature and definition of the term ‘professional care’ in Czech legal regulations. The 2011 results have sparked a  number of reflections. One of them, published in the Economic Information section, was penned by Kateřina Lhotská, analyst of the Ness Company. The article points out a  number of last year’s important aspects.

This year’s summer holiday season has fully exposed a  sore issue: bankruptcy insurance of travel agencies. Uniqua’s director of accident and travel insurance, Petr Kouba, maps out the current situation and cites some interesting examples in foreign countries. In a  related article, Marie Nezvalová, chair of CIA’s working group in this field, looks at the problem through the prism of legislative development. At present, a  responsible stance toward environmental protection can earn a  business a  competitive edge. Insurance against environmental risks is becoming an integral part of this philosophy not just for foreign companies. This is the gist of our editorial in the World Issues section, authored by Eva Vávrová of Mendel University in Brno. Finally, the Home Issues section carries an article by Marcela Kotyrová, CIA’s communications and education manager, bringing information about training of the staff of the Association’s member insurers. In addition, we offer a reportage on the central theme of the Žofín Forum held in June reform of the healthcare system.

Přeji Vám zajímavé podzimní čtení, Jan Cigánik šéfredaktor

Dear readers, The insurance industry in the Czech Republic has indisputably entered a  challenging period. After many years of continued growth, the market has contracted for the first time in modern history. The slump stems primarily from the terms of motor third-party liability insurance; it won’t be far from the truth to say that this segment has been the focus of price war for the past three years, in that rates keep falling while the volume of benefits paid out for damage arising from liability insurance policies have been increasing annually. Such conditions jeopardize the business of smaller insurers. In addition, other upcoming changes in insurance can further undermine the sector and will definitely have an impact on the pricing policy in the liability insurance segment. When a  new Civil Code comes into force, the currently used pricelists for compensation in cases of damage to health will be eliminated, to be replaced by benefits based on an agreement between the insurer and the client, or on a court ruling. Consequently, rates for insurance covering damage to health are likely to climb steeply. Some decisions of the European Union need to be mentioned as well, notably voiding the exception granted to the insurance industry within the scope of the gender equality directive. The implementation of the directive will likely incur substantial costs due to the need for fundamental changes in calculating prices of insurance products and the resulting hike in

Wishing you engaging autumn reading,

Jan Cigánik Editor-in-Chief

Na aktuální téma

Snižující se průměrné pojistné nových smluv nepostačuje na krytí souvisejících škod a nákladů. Tento fakt významně ohrožuje dlouhodobé působení některých pojistitelů na trhu povinného ručení.

Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu! RNDR. PETR JEDLIČKA, PH.D. VEDOUCÍ ODDĚLENÍ POJISTNÉ MATEMATIKY A ANALÝZ SUPIN, S. R. O.

Vývoj sazeb POV v posledních letech Je nepopiratelným faktem, že sazby povinného ručení posledních šest let vytrvale klesají a  toto tempo eskaluje od  počátku roku 2009 až do současnosti. Svého vrcholu sazby povinného ručení dosáhly v  průběhu roku 2006, kdy průměrné pojistné překračovalo částku 4119 Kč, a  od  té doby průměrná sazba poklesla až na  aktuální hodnotu pod 2950 Kč ke  konci 1. pololetí roku 2012. Tento klesající vývoj lze pozorovat napříč všemi hlavními tarifními skupinami pojištěných vozidel. Konkrétní hodnoty průměrného pojistného pro osobní automobily nám ukazuje Graf 1. Mezi hlavní příčiny poklesu vedle vysoce konkurenčního prostředí na českém trhu POV patří: ƒƒ Prohlubování nabízených slev v  rámci systémů bonus – malus pro retailové klienty. Vedle situace, kdy je bonusová sleva navyšována postupně, jak si klient „vyjíždí“ bezeškodní průběh, se zejména v  posledních letech rozšířila praxe udělování vysokého bonusu rovnou novému klientovi bez existence odpovídající pojistné a  bezeškodní historie. Nicméně v situaci, kdy klient s vysokým bonusem způsobí škodu, není zpravidla aplikováno odpovídající malusové navýšení pojistného, neboť klient pak často přechází k  jinému pojistiteli a  ten při snaze získat nového klienta bonus neuplatní, přestože informaci o  jeho minulé a  škodní historii má standardně k dispozici. ƒƒ Postupné rozšiřování detailní segmentace vedoucí k  tomu, že klient dostávající segmentační slevu se pojistí

4

Pojistný obzor 3/2012

Na aktuální téma

u společnosti, která mu tuto segmentaci nabídne, zatímco rizikový klient si segmentujícího pojistitele nezvolí a  zůstane u pojišťovny, která sazby (z jeho pohledu nevýhodně) nesegmentuje. ƒƒ Vysoké obchodní slevy uplatňující se zejména u vozidel právnických osob a flotilových pojištění.

Vývoj pojistného v rámci „nového obchodu“ Vedle výše uvedeného přehledu průměrného pojistného za celý kmen konkrétního ročníku je podstatný také vývoj pojistného v rámci tzv. nového obchodu (tj. smluv, jejichž počátek pojištění odpovídá konkrétnímu ročníku). Hodnoty pojistného u  této skupiny vozidel tak nejsou ovlivněny dlouhodobě trvajícími smlouvami s  vyšším pojistným, a  jsou proto výrazně nižší (cca o 10 %), než odpovídá pojistnému ze

všech pojištěných vozidel. Jak dochází postupně k ukončování dlouhodobě platných smluv a sjednání pojištění v rámci nového obchodu za výrazně nižší pojistné, postupně klesá pojistné na množině všech pojištěných vozidel. Tento trend nebyl dlouho patrný z  absolutních čísel předepsaného pojistného, neboť v  letech 2007 až 2009 byl (tehdy ještě poměrně mírný) pokles průměrného pojistného kompenzován výrazným nárůstem počtu pojištěných vozidel. Tento počet mírně roste i  v  letech 2010 až 2012, nicméně vlivem eskalace poklesu pojistného dochází už k  absolutním poklesům pojistného v  povinném ručení a další pokles (téměř o 6 %) lze očekávat i za celý upisovací ročník 2012.

Důsledky poklesu sazeb Výše uvedený vývoj na  straně pojistného by bylo možné považovat za  adekvátní v  situaci výrazného snižování finančních objemů vzniklých škod, nicméně tento stav

Graf 1: Průměrné pojistné – osobní automobily 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2004

osobní automobily 1001–1350 ccm

2005

2006 osobní automobily 1351–1850 ccm

2007

2008

osobní automobily 1851–2500 ccm

2009

2010

osobní automobily nad 2500 ccm

2011 Zdroj: ČKP

na  českém trhu povinného ručení nenastává. Dochází sice k  postupnému poklesu škodní frekvence, spíše než poklesem škod je však tato skutečnost způsobena nárůstem počtu pojištěných vozidel. To zřejmě souvisí i s částečným poklesem intenzity přepravy zejména v  krizovém roce 2009 a  svůj vliv zde rovněž může sehrát narůstající cena pohonných hmot či zlepšování bezpečnostních prvků automobilů. Pokračování těchto trendů nicméně nelze do  budoucna zcela přesně odhadnout. Navíc hodnota průměrné škody pro nároky na  majetku i  na  zdraví stále narůstá, takže celkové úhrny škod povinného ručení meziročně rozhodně neklesají. Jestliže v minulých letech byly zjištěny určité tarifní skupiny vozidel s rizikem technické ztráty (zejména flotilová pojištění např. u  tahačů a  ostatních nákladních vozidel a  z  retailových klientů pak u  mladých pojistníků do  30 let), za  rok 2011 již vychází vlivem nastalého poklesu pojistného napříč všemi hlavními tarifními skupinami kombinované škodní procento ve  výši 101 %. To již znamená technickou ztrátu POV celého trhu, a  nikoliv pouze určitých tarifních skupin a segmentů.

Interpretace výsledků Pro výpočet technického výsledku konkrétního ročníku povinného ručení je vždy potřebné porovnat objem vzniklých škod a  související náklady na  fungování systému se zaslouženým pojistným konkrétního ročníku. Pro ročník 2011 s  pojistným ve výši 20,47 mld. Kč a úhrnem všech nákladů (vyčíslené závazky vůči poškozeným a  související náklady na  správu, likvidaci, sjednání smluv a  administrativu) ve  výši 20,65 mld. Kč vychází kombinované škodní procento již výše zmíněných 101%. Interpretace výsledků povinného ručení na  bázi srovnání předepsaného pojistného a vyplaceného pojistného plnění (ze kterého se někdy nesprávně dovozuje zisk povinného ručení 10 mld. Kč ročně) odpovídá modelu průběžného financování, který ale vzhledem k  dlouhodobosti vzniklých závazků ze škod na zdraví není vhodný pro povinné ručení (podobně jako pro penzijní systémy) a  nemůže být ani v  praxi používán. V  takovémto průběžném systému by totiž úhrada v  budoucnu splatných nároků z  aktuálně vzniklých škod šla k tíži budoucích klientů POV, a  tím by v  celém systému vznikal systematický deficit. Jestliže velká část závazků (zejména

Graf 2: Přehled „combined ratio“ trhu POV 120 % 100 %

30 %

30 %

30 %

30 %

68 %

30 %

30 %

80 % 60 %

66 %

65 %

65 %

2007

2008

2009

71 %

77 %

30 %

83 %

40 % 20 % 0

nákladový poměr

škodní poměr vzniklých škod

2010

2011

2011 – při sazbách obchodu 2011

2011 – při sazbách obchodu 1Q 2012 Zdroj: ČKP

škody na zdraví) je splatná až v dalších letech po  vzniku škodné události, je nutné na  jejich budoucí výplatu alokovat potřebné prostředky z pojistného již v roce vzniku škody, a tímto způsobem zabezpečit zdroje k úhradě v budoucnu splatných závazků z aktuálně vzniklých škod v odpovídajícím období.

Pokračování stávajícího vývoje V  situaci pokračující obnovy dlouhodobě platných smluv za  aktuálně nabízené nižší hodnoty pojistného lze očekávat výrazné navyšování kombinovaného škodního procenta, a  tím i  prohlubování ztráty celého trhu povinného ručení. Jestliže by na celém kmeni pojištěných vozidel byly aplikovány sazby z nově uzavřených smluv roku 2011, stouplo by „combined ratio“ ze stávajících 101% na 107%. U nově uzavíraných smluv v 1. čtvrtletí 2012 bohužel došlo k dalšímu poklesu pojistného a až se tento pokles vlivem obnovy smluv projeví na  všech pojištěných vozidlech, bude odhadované „combined ratio“ vycházet na 113 %, Graf 2. To je pro pojistný trh velmi alarmující.

Riziko pro některé hráče na trhu Jediná situace, která krátkodobě vylepšuje bilanci některých pojistitelů, je částečné snižování závazků ze škod povinného ručení vzniklých v  minulosti. Toto rozpouštění rezerv má zčásti pozitivní dopad na  hodnotu

škodního poměru za daný kalendářní rok, nicméně tento efekt nelze očekávat dlouhodobě a lze jej ve významnějším rozsahu pozorovat pouze u  pojistitelů s  dlouhodobou škodní historií. U  pojistitelů s  kratší škodní historií (provozující POV pouze několik posledních let a vykazující nižší tržní podíly) efekt pozitivního run-offu z  minulosti vzniklých škod nelze výrazně pozorovat. Dostupná data o  celkových nákladech POV potvrzují hypotézu, že nákladový poměr je vlivem fixních nákladů, které musí pojišťovna vynaložit bez ohledu na svou velikost, u těchto pojistitelů zpravidla nad průměrem nákladového poměru pro celý trh. Jak omezené možnosti pozitivního run-offu, tak vysoké nákladové procento, společně s rizikem nízkých sazeb mohou významně ohrožovat dlouhodobé působení některých pojistitelů v  rámci českého trhu povinného ručení!

Garanční fond Přes toto dílčí, avšak významné riziko lze trh povinného ručení jako celek považovat stále za stabilní. Toto konstatování umocňuje i souhlas členské základny České kanceláře pojistitelů s  proaktivním přístupem při obnovené tvorbě části garančního fondu, který shromažďuje prostředky pro případ potenciálního úpadku pojistitele provozujícího povinné ručení. V  této části garančního fondu je k  30. 6. 2012 již alokována částka přes 600 mil. Kč a do 31. 12. 2012 jeho zůstatek stoupne na  1 mld. Kč. Případné ekonomické problémy některých pojistitelů by pak pro zbylé členské pojišťovny neměly představovat negativní dopad, neboť již v  současnosti dostupné prostředky

Na aktuální téma

Pojistný obzor 3/2012

5

Na aktuální téma

garančního fondu by jednorázový náklad při vyčíslení závazků pojistitele v  úpadku pokryly nebo alespoň výrazně snižovaly. Navíc s pokračující tvorbou této části garančního fondu se počítá i v roce 2013 tak, aby cílová částka dosáhla hodnoty cca 1,3 mld. Kč, což je finanční objem postačující k  pokrytí úpadku pojistitele na hladině pravděpodobnosti 99,5 %. Na  druhou stranu by existence tohoto garančního fondu neměla přispívat k morálnímu hazardu ze strany pojistníků ani z jiných stran a sazby pojistného by měly být stanovovány takovým způsobem, aby dokázaly pokrýt očekávané  závazky a další náklady povinného ručení.

Zavedení příspěvku HZS Návrh na  zavedení 6% příspěvku Hasičskému záchrannému sboru (HZS) vycházel (vedle dalších formálních nesrovnalostí) ze zcela mylného předpokladu, že zisk povinného ručení vychází ročně cca 10 mld. Kč z  rozdílu pojistného a vyplaceného pojistného plnění. V reálné situaci se za škodní ročník 2011 již trh povinného ručení jako celek nachází v technické ztrátě, takže zavedení 6% příspěvku by celou ztrátu pouze prohloubilo – ze stávajícího 1% by při zavedení příspěvku technická ztráta stoupla na 7% předepsaného pojistného. Zavedení příspěvku HZS by tak vedlo pouze ke  dvěma možným variantám vývoje:

Anketa: Situace v povinném ručení ohrožuje pojistný trh

ƒƒ Náklady na  financování HZS by se zvýšením pojistného převedly na klienty pojišťoven v rámci povinného ručení. To znamená, že na rozdíl od všech daňových poplatníků by jednotky HZS ve  vyšší míře financovala pouze motoristická veřejnost, což nelze považovat za  systematický přístup, když pouze výrazná menšina zásahů HZS souvisí s dopravními nehodami. ƒƒ K  navýšení pojistného by vlivem ostrého konkurenčního boje nedošlo, což by však v  důsledku ještě rychleji ohrožovalo stabilitu celého trhu povinného ručení.

Čtenářům Pojistného obzoru představí své názory na vývoj v oblasti cen povinného ručení zástupci českého pojistného trhu.

REDAKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

1. S  ituace v cenách povinného ručení je značně problematická, jaké kroky plánuje vaše pojišťovna, aby se tento produkt nestal vyloženě nerentabilním? 2. Jaký bude v této oblasti podle vás další vývoj? Allianz pojišťovna Ing. Pavel Prokš, ředitel úseku pojištění vozidel 1. V  poslední době zaznamenáváme eskalaci nezdravého konkurenčního boje pojišťoven, který se projevuje neustálým nesystémovým snižováním pojistného u  povinného ručení a  jenž má za následek vytváření naprosto neprofitabilních sazeb. Allianz pojišťovna se naopak snaží

6

Pojistný obzor 3/2012

Na aktuální téma

tomuto trendu nepodlehnout a  hledá způsoby, jak zajistit vyvážený poměr mezi vybraným pojistným a  náklady na  škody z  povinného ručení. Při kalkulaci pojistných sazeb a  nastavování systému slev a přirážek dlouhodobě sledujeme řadu osvědčených segmentačních kritérií, která více umožňují stanovit výsledné pojistné podle rizikovosti daného klienta. Kromě věku klienta, místa jeho trvalého pobytu, druhu, stáří a  způsobu užívání vozidla zohledňujeme standardně za  pomoci databáze ČKP zjištěný dosavadní bezeškodný průběh pojistníka a  podle něj přiznáváme klientům bonus, ale také malus – to v  případě, že poměr délky dosavadních pojištění klienta k  počtu jeho registrovaných škod není příznivý. Tímto přístupem chceme klientům a  motoristům vůbec dokázat, že chovat se při řízení vozidla zodpovědně se vyplatí a že Allianz pojišťovna nepatří mezi pojišťovny, které

v zájmu zalíbit se všem klientům nutí řidiče, jež jezdí beze škod, aby dopláceli na  ty, kteří svojí někdy i agresivní jízdou ohrožují okolí. Někteří řidiči jsou totiž ochotni změnit své nevhodné jízdní návyky až teprve ve chvíli, kdy se jim výrazně zdraží pojistné. Stejně tak velký důraz klade Allianz pojišťovna na schopnost garance dostát všem závazkům z provozovaných pojištění, povinné ručení z toho nevyjímaje. 2. Je zcela jasné, že dlouhodobě je tento trend neudržitelný, neboť pojišťovny nabízející pojištění za velmi nízké pojistné nemohou být schopny z takto vybraného pojistného vytvářet dostatečné rezervy na  škody, a  uspokojovat tak oprávněné nároky poškozených účastníků dopravních nehod. Právě zmiňované riziko v podobě nedostatečných rezerv na škody z povinného ručení by mělo vést k brzkému zastavení nebo alespoň k podstatnému omezení prodeje povinného ručení za dumpingové pojistné a přimět k uplatňování osvědčených segmentačních kritérií a  zodpovědnému uplatňování systému bonus/ malus. Čím dříve se tak stane, tím pro celý trh i klienty lépe.

Česká pojišťovna Ph.D.  Pavel Martynek, vrchní ředitel úseku pojištění motorových vozidel 1. Jedním z  kroků pro udržení rentability pojištění a  zároveň pro zlepšování kvality poskytovaných služeb v  rámci povinného ručení je neustálé rozšiřování sítě našich smluvních servisů. Tato spolupráce nám umožňuje s přijatelnými náklady nabídnout klientům kvalitní servis a  zároveň řadu doplňkových služeb, jako je např. zapůjčení náhradního vozidla. Dalším opatřením je intenzivnější zaměření na  odhalování pojistných podvodů, a  to nejen v oblasti autopojištění. Pro představu, jen v  roce 2011 jsme odhalili pojistné podvody celkem za 338 milionů korun, což je o 22 % více než v roce 2010. 2. V současné době indikujeme první náznaky úpravy sazeb u  jednotlivých pojišťoven, a  to směrem nahoru. Z  tohoto důvodu můžeme usuzovat, že ceny pojištění vozidel se skutečně již dostaly na  své minimum a  pojišťovny se budou postupně ubírat směrem ke stabilizaci trhu. Generali Pojišťovna Ing. Štefan Tillinger, generální ředitel 1. V  letošním roce pokles cen povinného ručení dál pokračuje. V  Generali jsme se rozhodli, že se toho účastnit nebudeme. Neznamená to, že budeme zdražovat. Chceme si výrazně lépe vybírat klienta z pohledu potenciálního rizika, které s ním přichází. Atraktivní cenu budeme nabízet dobrým řidičům, protože si vážíme jejich zodpovědného přístupu. Jinými slovy, klientům dáme takovou cenu,

která bude odpovídat jejich rizikovosti. Dřív nebo později se takhle budou muset chovat všechny pojišťovny. Jinak se pokles nezastaví. Už dnes se na povinném ručení nedá vydělávat. Podobně kritické je to i u havarijního pojištění. Vezměme si vývoj cen nových aut. Dřív se „oktávka“ nekoupila pod 400 tisíc. Dnes ji koupíte za  250 tisíc. Navíc je tady jasný trend. Roste poptávka po stále levnějších vozech. Problém je v  tom, že cena havarijního pojištění se počítá z ceny vozu, ale ceny náhradních dílů přitom zůstávají stejně vysoké. 2. Extrémně rychle roste podíl škod na zdraví. S  tím, jak se mění česká legislativa, je nároků stále víc. Obecně budou pravděpodobně muset řidiči, kteří škody zaviní, platit výrazně víc. Pokud by se tak nestalo, musela by se výrazně zvednout průměrná cena. Není neobvyklé, že desítky škod přesahují pět, deset, někdy i třicet pět milionů korun. Jsou i nehody, které přesáhnou 70 milionů korun. Řidiči, stejně jako široká veřejnost, si to zpravidla neuvědomují, ale náklady na  zdravotní péči jsou extrémně vysoké a  budou pravděpodobně dál růst. Přístup k riziku, stejně jako jeho nacenění tomu musí odpovídat. Kooperativa pojišťovna Ing.  Václav Runštuk, zástupce ředitele úseku pojištění vozidel 1. Průměrné pojistné se zatím v  prvním pololetí roku 2012 snižovalo, ale již v  červnu byl na  trhu zaznamenán mírný nárůst v  některých tarifních skupinách vozidel. Předpokládáme, že ve druhém pololetí bude tento trend pokračovat, zejména u nejvíce rizikových kategorií vozidel. Intenzivněji pracujeme s databází škod, díky které by nezodpovědní řidiči měli platit vyšší pojistné. Jde o to zodpovědně uplatňovat systém bonus/malus, a  to na  celém pojistném trhu. Klientům jsme také vyšli vstříc stavebnicovým produktem NAMÍRU, v rámci kterého si mohou libovolně zvolit rizika, proti kterým chtějí své auto i  sebe chránit. Naše zkušenosti jsou prozatím pozitivní, klienti si k  povinnému ručení v  průměru sjednávají tři

dodatková pojištění, díky čemuž se navyšuje předepsané pojistné. 2. Vzhledem k tomu, že celkový objem předepsaného pojistného má stále klesající trend, tak lze předpokládat spíše nárůst cen (pojistného) než jen jejich stagnaci. Samozřejmě nebude k tomu docházet plošně, záležet bude především na škodní historii klienta – tedy na skutečně doloženém bezeškodním průběhu z databáze škod ČKP. UNIQA pojišťovna Ing.  Martin Žáček, CSc., předseda představenstva a generální ředitel 1. Naše pojišťovna nikdy nesoutěžila o  nejlevnější povinné ručení na  trhu s  ohledem na  strategii trvalého profitabilního růstu. Proto dlouhodobě uplatňujeme systém bonus/malus, který považujeme za  spravedlivý základ pro hodnocení rizikovosti klienta. Letos jsme zavedli ještě hlubší segmentaci rizikovosti klientů na bázi sledování širokého souboru kritérií. Na základě analýz upravujeme i pojistné sazby, protože zejména škody na zdraví stále rostou. V oblasti likvidace pojistných událostí se snažíme zvyšovat efektivitu dalšími interními úsporami. Uvítali jsme nedávný vznik jednotných metodik, které snižují náklady při vypořádávání regresů mezi jednotlivými pojišťovnami a nastavují jasnější pravidla. 2. Doufám, že všichni zodpovědní hráči na  trhu budou v  zájmu dlouhodobé stability využívat nástroj bonus/malus v  souladu s  jeho původní filozofií a  že jejich sazby budou odpovídat pojistně technickým potřebám. Za pozitivní posun považujeme i pohled dozoru na problematiku tzv. otevřených flotil. To vše by mělo přispět ke  stabilizaci odvětví. Pevně věřím, že se nedočkáme situace, v  níž se ocitly sousední Polsko a  Maďarsko, kde se pojišťovny kvůli nelítostnému konkurenčnímu boji dostaly se sazbami sníženými o desítky procent do slepé uličky. Přesto očekávám, že předepsané pojistné bude letos u nás ještě klesat, v příštím roce by se však již mohl dosavadní trend obrátit.

Na aktuální téma

Pojistný obzor 3/2012

7

Legislativa a právo

Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.

Cílem návrhu směrnice IMD2 je zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a posílení ochrany pojistníků.

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Cíle návrhu Evropská komise zveřejnila 3. 7. 2012 návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zprostředkování pojištění, která se v angličtině označuje jako „insurance mediation directive“ často s číslovkou 2 (IMD2).1 Platná směrnice 2002/92/ ES se obvykle zmiňuje pod zkratkou IMD1. Z důvodové zprávy k návrhu plyne, že revize směrnice proběhne kvůli skutečnosti, že byla provedena v  27 členských státech EU podstatně odlišnými způsoby. Dále se jedná o nutnost reagovat na zásady vytýčené G 20 týkající se ochrany spotřebitele, což zahrnuje i  zesílení dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli, a  důvodem revize je také žádost Evropského parlamentu, aby byl realizován přezkum IMD1, který by přitom zohlednil probíhající přezkum směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II). Z  důvodové zprávy lze vyvodit, že Evropská komise usiluje především o  účinné zlepšení právní ochrany retailového pojistného trhu. Zaměřuje se na zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a  na  posílení ochrany pojistníků. Konkrétně by IMD2 měla dosáhnout těchto zlepšení: rozšířit působnost IMD1 na všechny distribuční kanály, vymezit, řídit a zmírňovat střety zájmů, zvýšit úroveň harmonizace správních sankcí a  opatření v  případě porušení základních ustanovení stávající směrnice, rozšířit vhodnost a  objektivitu poradenství, zajistit, aby odborná kvalifikace prodejců odpovídala komplexnosti prodávaných produktů, a zjednodušit a sblížit postupy pro přeshraniční vstupy na pojistné trhy v celé EU.

Srovnání s IMD1 Z  globálního pohledu je třeba zdůraznit, že je předkládán nikoli návrh novely (revize) IMD1, jak se původně předpokládalo, ale nová směrnice

8

o  zprostředkování pojištění s  tím, že IMD1 se navrhuje zrušit. Jistě k tomu vedl zvláště značný rozsah navrhovaných změn. Platná IMD1 má 18 článků, kdežto navrhovaná IMD2 obsahuje celkem 39 článků. S  některými změnami se počítalo s  ohledem na  informace, které byly zveřejněny v  období přípravy návrhu (například zahrnutí zaměstnanců pojišťoven prodávajících pojištění do  působnosti směrnice), některé jsou asi nejen pro autora článku určitým překvapením (například zahrnutí profesionální správy pojistných událostí a  likvidace škod do zprostředkování pojištění). Z  návrhu je skutečně patrná vazba na  MiFID II a  na  návrh nařízení o  sděleních klíčových informací týkajících se investičních produktů. Oproti platné IMD1 se v návrhu IMD2 počítá s aktivitami EIOPA, která je zmocněna vydat některé právní akty v  přenesené pravomoci, což znemožňuje v  této chvíli provést komplexní analýzu dopadů

Z platné definice zprostředkování pojištění v IMD1 se navrhuje vypustit, že „dané činnosti se nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny“. na pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele, protože návrhy těchto aktů nejsou nyní k dispozici. Autor vychází z  toho, že mezi zainteresovanou odbornou veřejností je poměrně značná znalost směrnice IMD1, resp. zákona č. 38/2004 Sb., takže se může omezit na stručnou charakteristiku zásadních navrhovaných změn v IMD2.

ky určené pro zákazníky. Tento zprostředkovatel může pracovat nejen pro jednu nebo více pojišťoven, ale nově též pro jednoho nebo více zprostředkovatelů pojištění. Daný návrh určitě rozšiřuje působnost tohoto zprostředkovatele.

Působnost a definice

Klíčový dopad do  praxe může mít definice „zprostředkování pojištění“. Navrhuje se vypustit „předkládání“ návrhů a  doplnit „poradenství“, kterým se rozumí poskytování doporučení

Návrh rozšiřuje působnost směrnice (čl. 1) tak, že se stanovují pravidla týkající se přístupu fyzických 1)

Pojistný obzor 3/2012

Legislativa a právo

a právnických osob nejen k činnosti v oblasti zprostředkování pojištění a zajištění, ale nově včetně profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. U výjimek z působnosti směrnice, tj. případů, kdy se na osoby směrnice nevztahuje, dochází ke dvěma změnám. Jednou z podmínek pro dosažení výjimky zůstává výše ročního pojistného za pojistnou smlouvu, ale částka 500 eur se mění na 600 eur. Navrhuje se vypustit ustanovení, že celková doba trvání pojistné smlouvy, včetně případných prodloužení, nepřekračuje pět let. Podstatné změny jsou v definicích (čl. 2). Navrhuje se například změna v definici smluvně vázaného zprostředkovatele pojištění. Dá se říci, že definice obsažená v IMD1 byla šitá na míru jen některým členským státům, a byl proto problém s její implementací v některých jiných členských státech EU. Navrhuje se vypustit u tohoto zprostředkovatele zákaz zprostředkovávat pojistné produkty navzájem si konkurující a zákaz vybírat pojistné a část-

Zprostředkování pojištění

Autor využívá v tomto článku oficiální české znění směrnice; neprováděl kontrolu překladu.

Ilustrační foto: Dreamstime.com

zákazníkům buď na jejich žádost, nebo z podnětu pojišťovny či zprostředkovatele pojištění. V souladu s  návrhem čl. 1 se do  definice promítá také „profesionální správa pojistných událostí a likvidace škod“ a naopak se navrhuje vypustit, že dané činnosti se nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny. Dále je nutno upozornit, že se navrhuje řada nových pojmů: pojistný investiční produkt, podmíněná (kontingentní) provize, odměna, křížový prodej, vázaný obchod či sdružování produktů. Není to samoúčelné, důvodem je, že se v návrhu IMD2 stanovují příslušná nová pravidla, zákazy, omezení apod.

Registrace Také v oblasti registrace se navrhuje řada změn. Důležité jistě je, že pojišťovny a jejich zaměstnanci se nebudou muset registrovat. To platí v případě, že pojišťovny jsou registrovány podle směrnic 73/239/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES. Členským státům se dává například možnost stanovit, že osoba, která nese za  pojišťovacího zprostředkovatele (PZ) odpovědnost, tak zodpovídá za zajištění toho, že uvedený zprostředkovatel splňuje podmínky pro registraci uvedené touto směrnicí. Členské státy si mohou rovněž vyhradit, že osoba nebo subjekt, který za zprostředkovatele přebírá odpovědnost, musí tohoto zprostředkovatele zaregistrovat. Členské státy musí zřídit on-line registrační systém; novou úlohu bude mít též EIOPA, pokud jde o registr zprostředkovatelů pojištění a zajištění, kteří vyjádřili úmysl vykonávat přeshraniční činnost. Členským státům se ukládá povinnost stanovit, že žádosti zprostředkovatelů o  zápis do  registru mají být vyřízeny do šesti měsíců od podání úplné žádosti a  že žadatel bude o  přijatém rozhodnutí neprodleně informován. Důraz je v návrhu kladen též na  průběžné sledování toho, zda zprostředkovatelé splňují registrační požadavky. Registraci bude možno udělit, budou-li splněny nově doplněné podmínky uvedené v  čl. 3 odst. 7 návrhu IMD2 týkající se střetu zájmů.

Doplňková činnost Registrační požadavky se však podle čl. 4 nevztahují na zprostředkovatele pojištění, který provádí zprostředkování pojištění jako doplňkovou činnost, pokud splní podmínky uvedené v  návrhu IMD2. Jednou z  podmínek je, že zprostředkovávané pojistné produkty nepokrývají životní pojištění nebo občanskoprávní odpovědnost, ledaže je toto krytí doprovodné ke krytí hlavnímu.

Registrační požadavky se však také nevztahují na toho zprostředkovatele pojištění, jehož jedinou činností jsou služby profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. Takový zprostředkovatel pojištění pak musí předložit příslušnému orgánu svého členského státu původu prohlášení, ve kterém informuje o své totožnosti, adrese a profesní činnosti. Současně se vymezuje, které kapitoly směrnice se na  takové zprostředkovatele vztahují.

FOS a FOE Navrhovaná ustanovení o volném pohybu služeb (freedom of services – FOS) a o svobodě usazování (freedom of establishment – FOE) vycházejí ze současné právní úpravy v IMD1, ale je využit též návrh revize MiFID II a  tzv. Lucemburský protokol. Předně je nutno uvést, že navrhovaný systém „notifikací“ (sdělování údajů) je oproti IMD1 propracovanější a  mnohem širší. Každý zprostředkovatel pojištění, který hodlá působit v  jiném členském státě na  základě svobody dočasně poskytovat služby, musí dodat příslušnému orgánu svého členského státu původu širokou řadu údajů (Čl. 5 odst. 1). Podle IMD1 dostačuje jen informování o  úmyslu zahájit přeshraniční činnost. Ještě více údajů se požaduje v případě výkonu svobody usazování, mezi jiným i  předložení plánu činnosti v  jiném členském státě či jméno osoby odpovědné za  řízení pobočky či jiné trvalé přítomnosti. V návrhu se klade zvýšený důraz na  to, aby zprostředkovatel průběžně informoval o  změnách údajů obsažených v  původní notifikaci.

Podrobněji se upravuje součinnost a dělba pravomocí mezi domovským a hostitelským orgánem dohledu. Jestliže je například hlavní místo podnikání pojišťovacího zprostředkovatele v jiném členském státě, může se dohodnout orgán dohledu tohoto státu s  orgánem dohledu domovského členského státu, že bude jednat, jako by byl orgán dohledu domovského členského státu. V situacích, kdy zprostředkovatel nedodržuje své povinnosti při výkonu činnosti v  hostitelském členském státě, nereaguje adekvátně na opatření domovského orgánu dohledu a jde o činnost proti zájmům spotřebitelů hostitelského členského státu nebo proti řádnému fungování pojistného trhu, může orgán dohledu hostitelského členského státu přijmout tato opatření: zákaz uzavírání dalších obchodů, (nutno informovat Komisi bez zbytečného prodlení) nebo informování EIOPA s žádostí o pomoc.

Profesní požadavky a vzájemné uznávání Požadavky na  odbornou způsobilost se dle čl.  8 odst. 1 IMD2 netýkají jen zprostředkovatelů pojištění a zajištění, jako je tomu v IMD1, ale i osob vykonávajících tuto činnost jako doplňkovou, osob vykonávajících činnosti profesionální správy pojistných událostí, likvidace škod nebo odborné posuzování nároků a zaměstnanců pojišťoven vykonávajících činnosti zprostředkování pojištění. Přiměřené znalosti a schopnosti stanoví členský stát původu nebo pojišťovny. Návrh počítá s tím, že požadovaná odborná způsobilost by měla být přiměřená složitosti pojistných produktů, které se

Legislativa a právo

Pojistný obzor 3/2012

9

Legislativa a právo

zprostředkovávají. Dosti je inovován požadavek, že členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a  zajištění a  zaměstnanci pojišťoven, kteří vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění, obnovovali své znalosti a schopnosti profesním rozvojem, aby si udrželi odpovídající úroveň výkonnosti. Evropské komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesní: ƒƒ pojem odpovídajících znalostí a  schopností zprostředkovatele při výkonu zprostředkování pojištění pro své zákazníky, ƒƒ odpovídající kritéria pro určení zejména úrovně odborné kvalifikace, zkušeností a  schopností vyžadovaných pro vykonávání zprostředkování pojištění, ƒƒ kroky, u  nichž by se dalo rozumně předpokládat, že by je zprostředkovatelé pojištění či pojišťovny mohli podniknout k  obnovení znalostí a schopností prostřednictvím neustálého profesního rozvoje. Návrhy těchto právních aktů nejsou k  dispozici, což znemožňuje komplexně posoudit návrh IMD2, ale také přesně specifikovat prostor, který zůstane dle výše uvedeného pro případné aktivity členského státu nebo pojišťoven.

Informační požadavky Pokud jde o informační požadavky, je především třeba poukázat na  nové informační povinnosti pojišťovny, a to před uzavřením pojistné smlouvy. Zákazníkovi musí být sděleny identifikační údaje, ale také to, zda pojišťovna poskytuje nějaký druh poradenství o prodávaných pojistných produktech, či nikoli. Musí být dále informován rovněž o postupech pro mimosoudní urovnávání sporů. V návrhu čl. 17 odst. 1 písm. d) je zprostředkovateli pojištění a  smluvně vázanému zprostředkovateli pojištění stanovena povinnost informovat o povaze odměny obdržené za pojistnou smlouvu a o tom, zda pracuje na bázi poplatku od zákazníka nebo na  bázi provize nebo kombinace obou způsobů. Dokonce je například navrhováno uvádět celou výši odměny, a  pokud není možné částku přesně vyčíslit, tak alespoň zveřejnit základ pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací. Prvních pět let od data nabytí účinnosti směrnice IMD2 by však měl u  neživotního pojištění fungovat jiný režim. Přesnou částku odměny nebo základ pro její výpočet by zprostředkovatel sděloval jedině tehdy, vyžádá-li si to zákazník. Musí však zákazníka upozornit, že má právo takové

10

Pojistný obzor 3/2012

Legislativa a právo

informace požadovat. To znamená, že po uplynutí zmíněných pěti let by platila plná informační povinnost o výši odměny i pro neživotní pojištění.

Variabilní odměny Pro autora článku je novinkou návrh povinnosti, aby pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění informoval zákazníka o  povaze a  o  základu pro výpočet jakékoli variabilní (proměnné) odměny, kterou obdrží některý z  jejich zaměstnanců za  distribuci a  správu dotčeného pojistného produktu (viz čl.  17 odst. 3). Bližší zkoumání vyžaduje návrh čl. 17 odst. 4, který vymezuje, že informační povinnosti musejí být plněny též v případě, pokud zákazník učiní jakoukoli platbu v rámci pojistné smlouvy po jejím uzavření. Zejména jde o  to, co rozumět pojmem „jakákoli platba“.

Čl. 21 zahrnuje novou právní úpravu křížového prodeje, která je inspirována MiFID. Podstatná je navrhovaná povinnost, že členské státy umožní sdružování produktů, nikoli však vázaný obchod. Klient musí být informován, je-li prodáván balíček, že každý produkt z  balíčku může být prodáván separátně, a musí být podána informace o  nákladech a  poplatcích, jež se váží ke  každé části balíčku, kterou lze prodat či zprostředkovat odděleně. EIOPA by k  tomu měla připravit pokyny pro posouzení křížového obchodu, resp. pokyny pro identifikaci non-compliance daného obchodu s příslušnými ustanoveními návrhu IMD2.

Investiční pojistné produkty Jde o  nové dodatečné požadavky na  ochranu spotřebitele, které se týkají zprostředkovatelů

Z globálního pohledu je třeba zdůraznit, že není předkládán návrh novely (revize) IMD1, jak se původně předpokládalo, ale nová směrnice o zprostředkování pojištění s tím, že IMD1 se navrhuje zrušit. Evropská komise je zmocněna přijmout právní akty v  přenesené pravomoci, které budou specifikovat zvláště: odpovídající kritéria pro určení, jakým způsobem má být zákazník informován o odměně zprostředkovatele, včetně podmíněné provize, a odpovídající kritéria pro určení zejména základu pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací.

Další změny Nový je také návrh ustanovení (čl. 18 odst. 4), že před uzavřením pojistné smlouvy, ať byla rada poskytnuta, či nikoli, sdělí zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi srozumitelnou formou odpovídající informace o  pojistném produktu, aby zákazníkovi umožnili přijmout informované rozhodnutí, a to s přihlédnutím ke složitosti pojistného produktu a  typu zákazníka. Z  tohoto textu vyplývá, že prodej bez poradenství je nadále možný. Pokud jde o informační podmínky a trvalé médium (resp. nosič – viz čl. 11 platné IMD1), tak nově je možné dle čl. 20 odst. 2 návrhu IMD2 využívat internetové stránky, ale jen tehdy, jsou-li splněny konkrétní podmínky vymezené v  návrhu IMD2, mezi něž patří též skutečnost, že zákazník s tím souhlasil.

pojištění a  pojišťoven v  případě prodeje investičních pojistných produktů. Čl. 23 obsahuje dodatečná ustanovení ke střetu zájmů u těchto produktů. Tato ustanovení stručně řečeno vyžadují, aby byly zmíněné střety zájmů odhaleny a bylo tak zabráněno poškození zájmů zákazníků. Komise je zmocněna k vydání právního aktu v přenesené pravomoci, který učiní organizační a správní opatření k zjištění, předcházení, řízení nebo oznamování střetu zájmů při zprostředkování pojištění a  určí odpovídající kritéria pro vymezení druhů střetu zájmů, jež mohou poškodit klienty. Čl. 24 charakterizuje obecné zásady jednání zprostředkovatele pojištění a pojišťovny: jednat čestně, spravedlivě a  profesionálně v  souladu s nejlepšími zájmy zákazníků. Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené pro zákazníky musí být korektní, jasné a  neklamavé. Následně se vymezují nové informační povinnosti ohledně investičních pojistných produktů. Například, je-li poskytováno poradenství, mělo by být upřesněno, zda je poskytováno nezávisle a  zda se zakládá na  široké či omezenější analýze pojistného trhu. Zákazník by měl být též informován o  všech nákladech a  souvisejících poplatcích. Je nutno počítat s tím, že dle návrhu IMD2 hodlá do oblasti informačních povinností vstoupit Evropská komise s tím, že mezi jiným

upřesní povahu již nabízených nebo uvažovaných pojistných produktů, a to včetně různých typů pojistných produktů.

Nastolené otázky Lze očekávat, že v  legislativním procesu v  EU při posuzování návrhu IMD2 vznikne řada otázek. Ponecháme-li stranou zcela konkrétní otázky, jako například tu, zda některé definice týkající se zprostředkování pojištění lze uplatnit i  u  zprostředkování zajištění nebo proč se právní úprava mimosoudního řešení sporů zčásti odlišuje od  návrhu směrnice k  této problematice, jež je též projednávána v Evropském parlamentu a  která nepředepisuje povinnou účast ve zmíněných řešeních jako návrh IMD2, tak samozřejmě v centru pozornosti budou zásadní koncepční otázky. K  nim nesporně patří, zda by se na  pojišťovny, resp. zaměstnance pojišťoven, měly vztahovat stejné požadavky jako na  samostatné podnikatele – pojišťovací

zprostředkovatele (vyjma registrace, která se zaměstnanců nemá týkat). Koncepčního charakteru je též odměňování; jde o  posouzení toho, jakou roli může mít v  ochraně spotřebitele zveřejňování výše odměny, zda se tento aspekt nepřeceňuje s ohledem na stěžejní roli pojistného a kvality pojistné ochrany. Zkoumání vyžaduje definice zprostředkování pojištění, neboť má systémové dopady. Pojišťovna není sice pojišťovacím zprostředkovatelem, ale v případě, že vykonává činnosti obsažené v definici bez zásahu zprostředkovatele pojištění, tak jde o  zprostředkování pojištění. Může však pojišťovna jen napomáhat při plnění smluv? Jaký to bude mít vztah k pojišťovací činnosti? Bude asi třeba si zvyknout na to, že zprostředkovatelem pojištění má být rovněž osoba, jež vykonává pouze činnost profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. Tato osoba musí mít přiměřené znalosti a schopnosti. Ale ty se budou požadovat i od osoby, která podle čl. 8 odst. 1 provádí „odborné posuzování nároků“ (zde by byl asi vhodnější překlad „expertní oceňování

Další evropská regulace. Na scénu přichází PRIPs ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.

škod“). Legitimní je otázka, zda vymezení pojmu odpovídajících znalostí a  schopností zprostředkovatele při výkonu zprostředkování pojištění by nemělo být ponecháno na členských státech apod.

Závěrem Je jisté, že projednávání návrhu nebude jednoduché například vzhledem k  výše uvedeným otázkám, ke  zmíněnému rozšíření právní úpravy a  k  tomu, že návrhy se budou dotýkat v  rozdílné míře jednotlivých členských států, neboť jejich distribuční kanály a způsoby prodeje nejsou samozřejmě totožné. Tato materie se významně týká i českého pojistného trhu a zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a  likvidátorech pojistných událostí. V průběhu legislativního procesu v EU a později implementačního procesu v ČR se tak budeme k IMD2, pokud bude přijata, často vracet.

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení k PRIPs1, který si klade za úkol nastavit harmonizované podmínky pro distribuci produktů plnících obdobnou investiční funkci.

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Důvodová zpráva Podle důvodové zprávy má návrh nařízení k  PRIPs zajistit rovné podmínky pro jednotlivé tvůrce investičních produktů a subjekty prodávající investiční produkty v rámci celé EU a zavést jednotnou úroveň ochrany investorů na  základě stanovení harmonizovaných pravidel transparentnosti, čehož nelze dosáhnout na základě opatření přijatých na úrovni členských států, ale jedině na základě nařízení. Návrh upravuje pouze poskytování informací retailovým investorům, nezabývá se jinými právy a povinnostmi tvůrců produktů, subjektů prodávajících investiční produkty nebo investorů, pro něž by mohla být vhodnou právní normou směrnice. Předložení návrhu nařízení se odůvodňuje i  tím, že s  retailovými investičními 1) 2)

produkty se stále více obchoduje přeshraničně, ale rozdílné vnitrostátní přístupy vedou k  různé úrovni ochrany investorů, zvýšeným nákladům a nejistotě poskytovatelů produktů a distributorů, což představuje překážku dalšího přeshraničního rozvoje trhu v oblasti retailového investování.

Předmět úpravy Předmět úpravy je vymezen v čl. 1 takto: „Toto nařízení stanoví jednotná pravidla formátu a  obsahu týkající se sdělení klíčových informací, které vypracují tvůrci investičních produktů, a jednotná pravidla upravující poskytování tohoto sdělení retailovým investorům.“.2 Stěžejní otázkou pro působnost tohoto návrhu nařízení je vymezení

PRIPs – Packaged Retail Investment Products = strukturované retailové investiční produkty Autor využívá oficiální český překlad návrhu; neprováděl kontrolu tohoto překladu.

investičních produktů, na jejichž tvorbu a prodej se vztahuje. V čl. 2 je použita negativní definice. Návrh se nevztahuje na: vklady, jejichž míra návratnosti je určována ve vztahu k úrokové sazbě; cenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) až g) a  písm. i) a  j) směrnice 2003/71/ES; ostatní cenné papíry, které nezahrnují derivátový nástroj; zaměstnanecké penzijní systémy spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES nebo směrnice 2009/13/ES a penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a  zaměstnanec si nemůže zvolit poskytovatele penzijního produktu. Z toho plyne, že v  těchto případech nejde o  pojistné produkty, jež provozují tuzemské pojišťovny. Jedině snad bude třeba právně analyzovat, zda pojištění důchodu podle zákona č. 426/2011 Sb.,

Legislativa a právo

Pojistný obzor 3/2012

11

Legislativa a právo

o  důchodovém spoření lze pokládat za  zaměstnanecký penzijní systém spadající do působnosti směrnice 2009/138/ES.

Vliv na pojišťovny Pojišťoven se však návrh dotýká v každém případě, neboť čl. 2 písm. a) návrhu zní: „pojistné produkty, které neposkytují odbytné nebo u  nichž není odbytné zcela ani z části přímo ani nepřímo vystaveno rizikům výkyvů trhu.“ Pomůžeme-li si

dokument3 zřetelně odlišený od  propagačních materiálů, který by se například snadno četl, vyhýbal se žargonu a také odborným pojmům tam, kde je možné místo nich použít běžná slova. Nezapomíná se ani na  použití barev ve  sdělení či na umístění názvu „Sdělení klíčových informací“ a vysvětlivky, vymezené v čl. 8 návrhu, v tomto dokumentu. Pokud jde o  zmíněnou vysvětlivku, tak kromě základní charakteristiky „sdělení“ obsahuje i tuto větu: „Pro informované rozhodnutí, zda danou investici provést, se doporučuje seznámit se s tímto sdělením.“

Ilustrační foto: Dreamstime.com

Specifické informační povinnosti

důvodovou zprávou, tak se tedy návrh nařízení nevztahuje na „pojistné produkty, které poskytují pouze pojistné plnění, jako například produkty sloužící pouze k pojistné ochraně nebo produkty neživotního pojištění, u nichž nevzniká žádný nárok na  odbytné, který by podléhal výkyvům výkonnosti jednoho nebo více podkladových aktiv nebo referenčních hodnot“. Bod 6 preambule návrhu prezentuje pozitivní definici – tj. návrh se vztahuje například na životní pojištění s investičním prvkem. Ale přitom v návrhu není jednoznačně stanoveno, že nařízení se vztahuje jen na pojistné odvětví č. III – pojištění, která jsou spojena s  investičními fondy – dle přílohy II směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Tedy, pokud nařízení nabude účinnosti, bude muset každá pojišťovna prověřit své portfolio pojistných produktů a vyčlenit ty, jež budou mít zvláštní režim podle tohoto nařízení.

Podstata návrhu Pokud pojišťovna zjistí, že některý její pojistný produkt podléhá nařízení, musí vypracovat sdělení klíčových informací pro každý produkt a před jeho prodejem toto sdělení zveřejnit na  internetových stránkách. Čl. 6 až 11 návrhu se pak zabývá formou a  obsahem sdělení klíčových informací. Stručně lze uvést, že se klade důraz na  přesnost, pravdivost, jasnost sdělovaných informací a pochopitelně je tam obsažen i zákaz uvádět klienta v  omyl. Dále je třeba uvést, že sdělení klíčových informací musí být samostatný

Za podstatu sdělení je nutno pokládat informace obsažené v čl. 8 odst. 2. Jedná se o poměrně široký výčet informací, který si může zainteresovaná osoba přečíst v návrhu. V tomto článku chce autor spíše upozornit na některé nové, a přitom z hlediska pojištění hodně specifické informační povinnosti. U  každého produktu musí být definován cíl a  prostředky k  jeho dosažení. Například v popisu investice musí být uvedeny i údaje o  tom, zda tvůrce investičního produktu usiluje o  konkrétní výsledky v  oblasti životního pojištění, sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení. V  případě, že investiční produkt nabízí pojistná plnění, pak se zmíní údaje o  těchto plněních. V  oddíle dokumentu „potenciální ztráty“ musí být údaj o tom, zda může dojít ke ztrátě kapitálu včetně informace o  poskytovaných zárukách nebo ochraně kapitálu včetně jejich případných

Pojistný obzor 3/2012

Legislativa a právo

Pravomoci Evropské komise Je třeba zdůraznit, že Evropská komise (EK) má být zmocněna přijímat akty v  přenesené pravomoci, kterými se mimo jiné stanoví obsah jednotlivých informací obsažených v čl. 8 odst. 2 návrhu. Návrh nařízení otevírá prostor též pro EIOPA tím, že má vypracovat návrhy regulačních norem s  cílem stanovit metodiku podporující prezentaci rizika a výnosů a výpočet nákladů zmíněných výše. EK i  EIOPA musí zohlednit rozdíly mezi investičními produkty. Nařízením tedy nebude problematika „sdělení klíčových informací“ uzavřena, ale je nutno počítat s  realizací opatření druhé a  třetí úrovně, což vlastně znamená, že v současné době nelze úplně vyhodnotit dopady (náklady) na pojišťovny.

Jak se sdělením pracovat? V zásadě platí, že subjekt prodávající investiční produkt retailovým investorům je povinen poskytnout jim sdělení klíčových informací v  dostatečném předstihu před uzavřením transakce. Výjimka platí pro využití dálkových komunikačních prostředků a  pro jiné případy, kdy není sdělení možné předložit před uzavřením transakce. V  posledně uvedeném případě však musí subjekt prodávající investiční produkt retailového investora o  této skutečnosti informovat. Sdělení se poskytuje bez-

Nařízení vymezuje jednotná pravidla formátu a obsahu týkající se sdělení klíčových informací a jednotná pravidla upravující poskytování tohoto sdělení retailovým investorům. omezení. V  oddíle „rizika a  potenciální výnosy“ se vymezí poměr rizik a  výnosů investičního produktu včetně souhrnného ukazatele tohoto poměru a  upozornění na  veškerá konkrétní rizika, která nejsou v  tomto souhrnném ukazateli plně zohledněna. Nesmí být opomenuty ani výsledky v  minulosti, a  to tehdy, jestliže jsou významné s ohledem na povahu produktu a délku jeho historie a opomenuty nesmí být ani náklady spojené s investicí do investičního produktu zahrnující přímé i  nepřímé náklady investora včetně souhrnných ukazatelů. Tyto informace se předkládají v jednotném formátu včetně jednotlivých 3)

12

nadpisů a  ve  standardizovaném pořadí tak, aby bylo možné snadné porovnání informací s jiným investičním produktem.

platně, a  to na  papíře nebo jiném trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek. Sdělení klíčových informací je však možné poskytnout prostřednictvím internetových stránek jen tehdy, pokud tyto informace budou určeny osobně retailovému investorovi, nebo bude splněno celkem pět podmínek, mezi něž patří i  souhlas retailového investora s  poskytnutím sdělení klíčových informací prostřednictvím internetových stránek. Je třeba dodat, že po sdělení klíčových informací následují v návrhu nařízení články upravující vyřizování stížností, zjednávání nápravy, správní sankce a opatření a závěrečná ustanovení.

„Sdělení klíčových informací“ odpovídá v angličtině pojem „Key Information Document“.

Závěr Legislativní proces se rozběhne na podzim 2012. Kromě legislativních orgánů EU a jiných institucí na  něj jistě soustředí svoji pozornost Insurance Europe a národní asociace pojišťoven, které připraví detailní stanoviska či pozměňovací návrhy. Obecně je nutno uvést, že mezi pojištěním a  investičními produkty jsou nesporné rozdíly.

Porovnáváním „investičních parametrů“ s  jinými investičními produkty se mohou „vytratit“ klasické vlastnosti pojištění (pojistná ochrana), což může vést i  ke  ztrátě transparentnosti u  životního pojištění. Další obecnou otázkou, kterou si posuzovatelé návrhu musí položit, je, zda se nové informační povinnosti nepřekrývají s povinnostmi uloženými například směrnicí 2009/138/ ES Solventnost II a směrnicí 2002/92/ES o zprostředkování pojištění. Třetí možná obecná otázka,

Obsah, meze a limity pojmu „odborná péče“ v pojišťovnictví JUDR. MONIKA BAYEROVÁ, PH.D. REFERÁT COMPLIANCE

která může vyvstat, je optimální navržená vazba mezi legislativními opatřeními první, druhé a třetí úrovně. Není návrh nařízení, který je legislativním krokem první úrovně, příliš podrobný – například pokud jde o  formát dokumentu, jeho strukturu apod.? Nebyla by místo nařízení vhodnější směrnice? Vrátíme-li se k cíli nařízení, je plně srozumitelný, nicméně je nutné podotknout, že význam přeshraničního obchodu, co se týče životního pojištění, je poměrně nízký.

Článek analyzuje obsah pojmu „odborná péče“ s přihlédnutím k tomu, zda je tato povinnost uložena pojišťovně, zajišťovně či pojišťovacímu zprostředkovateli.

ČESKÁ POJIŠŤOVNA

Otázka, na kterou se pokusíme najít odpověď, se týká přiměřenosti kroků ČNB v rámci výkonu dohledu se zřetelem na  cíle, podstatu a  vymezení pojmu „odborné péče“ v  právním řádu České republiky. Zaměříme se na  úroveň interpretační volnosti ČNB v kontextu rozšiřování výkladu pojmu „odborná péče“, co vše je možné pod tento pojem zahrnout a co by již mohlo být v rozporu s článkem 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod – „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.

Vymezení pojmu „odborná péče“ Pojem „odborná péče“ je jedním z  ústředních principů výkonu pojišťovací činnosti pojišťovnou i  pojišťovacím zprostředkovatelem. S  „odbornou péčí“ je povinna dle § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. jednat pojišťovna i dle § 21 zákona č.  38/2004 Sb. pojišťovací zprostředkovatel. Také zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zmiňuje požadavek „odborné péče“ v  §  4 odst.  1. Avšak pouze poslední z  uvedených zákonů vymezuje pojem „odborná péče“ (i  když jen ve  vztahu k  tomuto zákonu) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze

od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a jež odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. V souvislosti s odkazem na § 6 odst. 1 zákona o pojišťovnictví je vhodné připomenout, že vedle povinnosti jednat s „odbornou péčí“ je pojišťovna povinna postupovat obezřetně, neprovádět činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a  stabilitu či bezpečnost a  stabilitu osob s  ní propojených. Ze vzájemné vazby těchto povinností dovozuji nezbytnost nahlížet na jejich výkon komplexně, s  vědomím toho, že jsou neoddělitelně spjaty a  vzájemně se podmiňují. Jedna bez druhé samostatně existovat nemůže. Zákonem je tedy pojišťovně uloženo jednat s „odbornou péčí“ a postupovat obezřetně. Orgán dohledu v  pojišťovnictví však vynechal jeden z  potřebných, ne-li nezbytných kroků, jenž měl vcelku logicky po přijetí zákona o pojišťovnictví následovat (pro úplnost – původní zákon o pojišťovnictví povinnost jednat s „odbornou péčí“ pojišťovnám neukládal, tuto povinnost měli pouze pojišťovací makléři a agenti). Tímto chybějícím krokem, který by měl tvořit neoddělitelnou součást výkonu dohledu v  pojišťovnictví, je právě vymezení pojmu „odborná péče“ ve  vazbě na  pojišťovnu coby subjekt povinný jednat způsobem, který ji neomezí v její povinnosti postupovat obezřetně.

Současný stav Dnes tedy existuje zákonná povinnost pojišťovny jednat s „odbornou péčí“, a pak již následují v  úředním sdělení ČNB detailní pokyny ohledně toho, jaké konkrétní kroky má pojišťovna činit. ČNB však do  dnešního dne neupřesnila a  nespecifikovala, jak vykládá pojem „odborná péče“ ve vztahu k pojišťovně, neodlišila zvláštnosti a  jedinečnost tohoto pojmu způsobem, který by představoval předvídatelný základ budoucích požadavků ČNB ohledně jednání s „odbornou péčí“ ze strany pojišťovny. Podle mého názoru je úkolem ČNB jako orgánu dohledu odlišit alespoň v  obecné rovině obsah tohoto pojmu. Nelze totiž přijmout názor, že v případě tří výše uvedených zákonů (zákon o pojišťovnictví, zákon o  pojišťovacích zprostředkovatelích a zákon o ochraně spotřebitele) je obsah pojmu totožný. Přesto v  některých pasážích Úředního sdělení ČNB z 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a  během trvání životního pojištění adresát tento pocit má.

Rozdíl mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem Domnívám se, že nelze akceptovat výklad, že obsah pojmu „odborná péče“ je vždy stejný bez

Legislativa a právo

Pojistný obzor 3/2012

13

Foto: archiv ČAP

Legislativa a právo

Česká národní banka

ohledu na subjekt, kterému je uloženo s „odbornou péčí“ jednat. Naopak jsem přesvědčena, že se věcné vymezení tohoto pojmu u  pojišťovny a pojišťovacího zprostředkovatele významně liší. V praxi tedy nelze povinnost jednat s „odbornou péčí“ uloženou pojišťovně (mimo případů, kdy pojistnou smlouvu uzavírá sama pojišťovna prostřednictvím svého zaměstnance) zaměňovat s  povinností jednat s  „odbornou péčí“, která je uložena pojišťovacímu zprostředkovateli. Konkrétní obsah této formálně stejné povinnosti se v  těchto případech zásadním způsobem liší. V případě pojišťovacího zprostředkovatele, jehož každodenní činnost je charakterizována bezprostředním kontaktem s konkrétním klientem, má a  musí mít pojem „odborná péče“ jiný obsah než v případě pojišťovny. Ta se z pozice instituce odpovědné za  činnost výhradního pojišťovacího agenta primárně snaží o zavedení takových interních kontrolních postupů směrem k  němu, aby zajistila plnění zprostředkovateli zákonem uložené povinnosti výkonu činnosti s „odbornou péčí“, a minimalizovala tak svoji případnou odpovědnost v  souvislosti s  činností zprostředkovatele. Kontakt s  klientem je tedy výsadou pojišťovacího zprostředkovatele, naopak pojišťovna mu poskytuje takovou míru součinnosti, aby předcházela nedostatkům v jeho činnosti.

Konstatování ČNB Ostatně sama ČNB na  svých stránkách konstatuje: „I  když základní činnosti dohledu jsou v  jednotlivých sektorech shodné nebo velmi podobné, existují i  určitá specifika vyplývající zejména z  odlišného charakteru činnosti jednotlivých typů institucí finančního trhu.“ Stejně tak sama ČNB odlišuje dohled nad pojišťovnami od  dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli a  samostatnými likvidátory pojistných událostí.

K  problematice věcného rozsahu povinností pojišťovacího zprostředkovatele upravenému v § 21 zákona č. 38/2004 Sb. a k vysvětlení základních pojmů se vyjádřila ČNB ve svém Úředním sdělení ze dne 27. srpna 2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele1, ve  kterém vysvětluje mimo jiné pojem „odborná péče“ coby neurčitý právní pojem, který nelze efektivně vymezit taxativním způsobem. Ani jeden z  výše zmíněných materiálů výslovně nerozebírá tento pojem ve  vztahu k  pojišťovně a  jí zákonem uložené povinnosti jednat s  „odbornou péčí“. Extenzivním výkladem s  drobnými modifikacemi

Pojistný obzor 3/2012

Legislativa a právo

Spletitá situace Současná situace je tak pro pojišťovny velmi nepřehledná. Chybí prvek předvídatelnosti

Pojišťovny se obvykle snaží ČNB vycházet vstříc a přizpůsobovat své činnosti jejím požadavkům. Je nutné však mít na paměti zásadní věc – úřední sdělení dohledového orgánu nejsou pro pojišťovny právně závaznými dokumenty! je však Úřední sdělení ČNB z  27.  srpna 2010, které je v obecné rovině využitelné i pro potřeby pojišťovny. Sama ČNB toto chápání (a rozlišování) pojmu „odborná péče“ zastává a akceptuje, když na str. 2 výše uvedeného úředního sdělení konstatuje, že: „Požadavek jednání s odbornou péčí nestojí sám o  sobě jako samostatná povinnost, ale vždy se váže ke konkrétní činnosti, kterou povinný subjekt vykonává“.

Další nejasnosti V  Úředním sdělení ČNB ze dne 2. května 2012 k  některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění je však 1)

14

tento přístup k chápání a výkladu pojmu „odborná péče“ popřen. ČNB se v tomto dokumentu snaží o propojení povinností pojišťovny a pojišťovacího zprostředkovatele tak, že v konečném důsledku přenáší na pojišťovnu odpovědnost za nedostatek odborné péče způsobené zprostředkovatelem v  situaci, kdy má pojišťovna podle § 6a zákona č. 38/2004 Sb. „pouze“ odpovědnost za  škody způsobené jeho činností. Ve zmíněném úředním sdělení ČNB vypočítává, jaké konkrétní kroky musí pojišťovna učinit směrem k zájemci o uzavření smlouvy investičního životního pojištění. Diskutabilní je rovněž konstatování ČNB, jež se objevuje v bodě II. Obecně k plnění informačních povinností odst. 1 a které v konečném důsledku dále umocňuje potřebu či až nezbytnost jasného vymezení pojmu „odborná péče“. Jde o následující tvrzení: „ČNB upozorňuje, že formální splnění informačních povinností uvedených v  zákoně o pojistné smlouvě nelze zaměňovat se splněním povinnosti jednat při sjednávání pojištění s odbornou péčí, jelikož z povinnosti jednat s odbornou péčí mohou plynout dodatečné nároky na rozsah, způsob či formu informování zájemců o uzavření pojistné smlouvy a pojistníků“.

dalších kroků dohledového orgánu, kterými bude pojem „odborné péče“ interpretován a zpřesňován způsobem, jenž umožní dohlíženým subjektům (v tomto případě pojišťovnám) optimalizovat činnost tak, aby byla naplněna nejen zákonná povinnost jednat s  „odbornou péčí“, ale i  požadavek obezřetného postupu při provádění všech činností. V bodě II. Obecně k  plnění informačních povinností odst.  4 výše uvedeného úředního sdělení je konstatováno: „ČNB očekává, že pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel v rámci své povinnosti jednat s  odbornou péčí a  s  ohledem na  zákaz nekalých obchodních praktik poskytnou zájemci… úplné, aktuální a  nezkreslené informace o  nabízeném pojištění“, aniž by se dohledový orgán

Zveřejněno ve Věstníku ČNB, částka 15/2010 ze dne 3. září 2010, (vycházela přitom z metodiky Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče).

jakkoli vypořádal s faktem, že povinnosti uložené pojišťovacím zprostředkovatelům v § 21 zákona č. 38/2004 Sb. na pojišťovnu nedopadají, stejně jako se povinnosti uložené pojišťovně v  zákoně 277/2009 nevztahují na  pojišťovací zprostředkovatele. Fakt, že činnost obou těchto subjektů je vzájemně propojena a v konečném důsledku je neoddělitelná, neznamená, že obsah a náplň jimi vykonávaných činností je totožný. Není!

Obsah pojmu „odborná péče“ u pojišťovny Existuje široká škála činností a  postupů, kterými pojišťovna naplňuje zákonem stanovenou povinnost výkonu své činnosti s  odbornou péčí. V  obecné rovině sem patří přiměřené ověřování toho, zda jsou zájemcům o  uzavření pojistné smlouvy řádně pojišťovacími

zprostředkovateli předávány informace, a dále zavedení efektivních kontrolních postupů směrem k  pojišťovacím zprostředkovatelům. Nejčastěji jsou tyto požadavky naplněny zakotvením v  jednotlivých vnitřních předpisech, jež jsou jménem konkrétní pojišťovny jednající zprostředkovatelé povinni dodržovat, případně jsou ujednány smlouvou mezi pojišťovnou a  konkrétním zprostředkovatelem. Takto pojatý obsah pojmu „odborná péče“ však pokrývá pouze jeho část. Nezbytné je stanovení hranice či vzájemného vztahu mezi jednáním s  odbornou péčí a  plněním informačních povinností. Tato potřeba je aktuální mimo jiné s ohledem na extenzivní výklad těchto pojmů ze strany ČNB.

Povaha úředních sdělení ČNB Pro úplnost je vhodné také připomenout povahu úředních sdělení vydávaných Českou

Novela zákona č. 56/2001 Sb. klepe na dveře. Co přináší? JUDR. ZUZANA HLAVÁČKOVÁ VEDOUCÍ ODDĚLENÍ LEGISLATIVY A EKONOMIKY ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Návrh novely zákona o  podmínkách provozu vozidel na  pozemních komunikacích obsahuje zejména doplnění a  změny, jejichž cílem je implementace práva EU. Některé úpravy reagují na  praktické poznatky (nová úprava registrace vozidel, přidělování registračních značek, úprava postihující neoprávněný zásah do tachometru). Součástí jsou také související návrhy dílčích novel zákona o silničním provozu, zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a  zákona o  správních poplatcích. Návrh novely také zahrnuje novou úpravu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla (tzv. přeregistrace). Nově upravuje jednotlivé druhy vyřazení vozidla z  registru, možnost přidělování registračních značek „na  přání“ nebo možnost převodu registrační značky mezi vozidly či ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci.

Nedokonalá registrace Stávající nejednoznačná a  nedokonalá právní úprava zápisů změny údajů (tzv. „přeregistrace“ vozidla) umožňovala obcházení nebo porušování povinností dosavadního i  nového vlastníka (či provozovatele) vozidla řádně a včas zajistit zápis změny údaje vlastníka či provozovatele silničního vozidla. Bylo to způsobeno tím, že k  přeregistraci vozidla bylo třeba dvou úkonů, a sice „odhlášky“ dosavadního vlastníka a „přihlášky“ nového vlastníka, tedy úkonů, které nemusely, a v praxi mnohdy ani reálně neprobíhaly, v těsné časové návaznosti. Důsledkem dosavadní úpravy je např. existující stav „polopřevodu“ u řady vozidel a neaktuálnost údajů v registru o vlastnících nebo provozovatelích vozidel. Uvedená situace měla, a  v  současnosti stále ještě má, i  negativní dopady na subjekty, které pro svou

národní bankou, která jsou upravena v  zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Dle §  49b odst. 6 tohoto zákona Česká národní banka vydává úřední sdělení, kterými informuje například o  výkladových stanoviscích ČNB. Jde tedy o  stanoviska, názory ČNB, nikoli o pro pojišťovnu závazné akty. Jednotlivá úřední sdělení lze na  stránkách ČNB najít v  sekci Metodické a výkladové materiály. Bez ohledu na to, že pojišťovny se obvykle snaží s dohledovým orgánem vycházet a  přizpůsobovat své činnosti a  jednotlivé kroky jeho požadavkům, je nutné mít v této souvislosti na paměti jednu zásadní věc – totiž, že úřední sdělení ČNB nejsou pro pojišťovny právně závaznými dokumenty. Proto případné nenaplňování některých stanovisek ČNB uveřejněných v  jednotlivých úředních sděleních v praxi nelze bez dalšího posuzovat jako porušení daného pravidla se všemi možnými důsledky. Vždy bude nutné posoudit každý konkrétní případ a danou situaci.

Poslanecká sněmovna projednává návrh novely zákona č. 56/2001 Sb. a dalších souvisejících zákonů. V tomto příspěvku podáváme stručný přehled hlavních změn, které se dotknou českých řidičů. A nejen jich.

činnost údaje z Centrálního registru vozidel čerpají. Jako příklad můžeme uvést Policii ČR při vyšetřování dopravních nehod nebo při pátrání po  odcizených vozidlech. Stávající situace se také úzce dotýkala České kanceláře pojistitelů, a  to zejména při zjišťování údajů o  vlastnících a provozovatelích vozidel bez pojištění odpovědnosti pro účely vymáhání příspěvku nepojištěných do garančního fondu.

Úprava zápisu Cílem novely je změna způsobu vedení registru vozidel a zápisů do něj tak, aby zejména údaje o  vlastnících a  provozovatelích silničních vozidel odpovídaly skutečnosti. Novela proto např. zpřísňuje povinnosti při zápisu silničního vozidla do registru a při zápisu změny údajů o vlastníkovi tak, že je třeba vždy doložit písemný Legislativa a právo

Pojistný obzor 3/2012

15

Legislativa a právo

Vyřazování vozidel z registru Další velkou změnou je právní úprava vyřazování vozidel z  registru. Nově má obecní úřad s  rozšířenou působností právo (a  povinnost) dlouhodobě vyřadit vozidlo z  provozu v  případě, kdy zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a kdy ve lhůtě do 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva. Zákon pak vlastníkovi vozidla v takovém případě ukládá řadu povinností – musí například odevzdat osvědčení o registraci vozidla anebo zabezpečit vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí. Vlastník pak musí také dokládat splnění těchto povinností obecnímu úřadu ve  stanovených lhůtách. Současně budou obce s rozšířenou působností na základě návrhu novely oprávněny kontrolovat plnění těchto povinností.

Registrační značky Nově je upraven i  způsob přidělování registračních značek a vydávání tabulek s přidělenou registrační značkou. Návrh umožňuje přidělování značek obsahujících kombinaci znaků na  přání žadatele. S  cílem úspor na  výdajové stránce státního rozpočtu omezením potřeby výroby a vydávání tabulek registračních značek umožnuje návrh převod značky mezi vozidly, ponechání značky vozidlu i  po  jeho přeregistraci za  stanovených podmínek a  umožňuje kompenzovat

16

Pojistný obzor 3/2012

Legislativa a právo

prostředky vydávané na výrobu a distribuci tabulek registračních značek.

Nesouhlas pojišťoven Uvedená možnost převodů registračních značek se však na  straně pojišťoven nesetkala s  pozitivní reakcí. Lze totiž na  základě dosavadních zkušeností s  údaji Centrálního registru vozidel s  vysokou pravděpodobností očekávat, bude-li uvedená úprava schválena, ještě větší problémy při jednoznačné identifikaci vozidla ve všech uvažovaných oblastech činností (vyšetřování dopravní nehody, vyhledávání a identifikace odcizených vozidel apod.).

Ty spočívají a vyplývají zejména z nejednotnosti vedení systému. O  problémech spojených se spuštěním nového registru vozidel již byly popsány mnohé řádky na jiných místech, proto poznámku o  novém registru vozidel uvádíme jen na okraj a pro úplnost.

Schvalování typu vozidel Návrh novely rovněž obsahuje novou komplexní úpravu schvalování typu vozidla a jeho komponentů v souladu s předpisy práva EU. Dosavadní úprava, v zásadě respektující unijní předpisy, totiž nebyla koncepční, úplná a  systematická, a z tohoto důvodu vyvolávala aplikační a výkladové problémy. Návrh respektuje znění rámco-

Nové skutkové podstaty Zákon také vymezuje v  návaznosti na  provedené změny i  nové skutkové podstaty přestupků a správních deliktů za porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Nově se např. přestupku či správního deliktu (podle právní povahy subjektu) dopustí ten, kdo nepožádá o zápis změny údajů o vlastníkovi vozidla či jiného údaje k vozidlu, kdo (dle podmínek zákona) nepožádá o  trvalé vyřazení vozidla, nebo ten, kdo nezabezpečí dočasně vyřazené vozidlo tak, aby neohrožovalo či nepoškozovalo životní prostředí. Za  uvedené přestupky a  správní delikty lze uložit pokutu až do  výše 50 tisíc Kč a  za  přestupek v  blokovém řízení až do výše 5 tisíc Kč.

Koncepce registru Nově je registr navrhován jako informační systém veřejné správy podle zvláštního zákona (365/2000 Sb. o  informačních systémech veřejné správy). V  rámci této koncepce je upraveno poskytování referenčních údajů Ministerstvu dopravy pro účely výkonu působnosti dle tohoto zákona ze strany Ministerstva vnitra, Policie České republiky nebo Českého statistického úřadu. Nová úprava tedy vychází z koncepce jednotného registru vozidel propojeného s ostatními systémy státní správy a  umožňuje komplexní využívání elektronických databází a  výměnu zákonem stanovených souborů dat. V  tomto kontextu jistě stojí za  zmínku, že v  souvislosti s  převodem zajišťování technického provozu registru vozidel z  Ministerstva vnitra na  Ministerstvo dopravy byl na  přelomu měsíců června a  července spuštěn nový registr silničních vozidel, jehož technické řešení mělo překonat existující nedostatky.

Ilustrační foto: Dreamstime.com

souhlas vlastníka silničního vozidla s  úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem. Dále je zapotřebí písemný souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silničního vozidla do registru uvedena jako provozovatel silničního vozidla, je-li odlišný od  vlastníka, se zápisem údaje o provozovateli silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem. Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru (či při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele) písemnou plnou mocí, musí být tato plná moc rovněž obdobně podepsána zmocnitelem. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost vlastníka nebo osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, písemné souhlasy se nebudou vyžadovat. Vzor žádosti o  zápis silničního vozidla do  registru silničních vozidel a písemných souhlasů stanoví prováděcí právní předpis. K  provedení úkonů týkajících se zápisů změny vlastníka stanoví zákon lhůtu 10 pracovních dnů.

vé evropské směrnice 2007/46/ES (rámec pro schvalování motorových vozidel a  jejich přípojných vozidel, jakož i  systémů, konstrukčních částí a  samostatných technických celků určených pro tato vozidla) a  související technické předpisy.

STK a měření emisí Z  důvodu dosavadní nedostatečné úpravy obsahuje návrh novely současně zpřesnění a doplnění právní úpravy provozování stanic technické kontroly a  stanic měření emisí. Zejména pak přesně a nově upravuje povinnosti jejich provozovatelů a povinnosti a podmínky odborné způsobilosti (včetně povinnosti jejího prohlubování) kontrolních techniků STK a  mechaniků SME. Předmětem novely je i  podrobnější úprava činnosti státního odborného dozoru nad jejich činností. Vzhledem k  nedokončenému legislativnímu procesu se ke  konkrétním dopadům novely na činnost pojišťoven (zejména pokud jde o novelu zákona č. 168/1999 Sb.) vrátíme v některém z příštích čísel Pojistného obzoru.

Novinky z legislativy Foto: archiv autorky

Období 1. 5.–31. 7. 2012

MGR. EVA KOZOJEDOVÁ PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA)

Mgr. Eva Kozojedová

1. Zákon č. 142/2012 Sb., o  změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. Účinnost 1. 7. 2012. 2. Vyhláška č. 144/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o  stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel. Vyhláška stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla na historickou původnost. Zvyšuje se minimální stáří mechanicky poháněného vozidla na 30 let, jakožto jedna z podmínek pro schválení vozidla jako historického. Účinnost 10. 5. 2012. 3. Nález Ústavního soudu č. 147/2012 ze dne 21. února 2012 sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ve věci návrhu na  zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č.  99/1963  Sb., občanský soudní řád, ve  znění pozdějších předpisů. Uplynutím dne 31.  12. 2012 se ruší § 237 odst. 1 písm. c) zákona č.  99/1963  Sb., občanský soudní řád. Ústavní soud zrušil pro neurčitost část ustanovení umožňující dovolání v  případech, kdy bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a  dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve  věci samé po  právní stránce zásadní význam. Účinnost 31. 12. 2012. 4. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a  o  změně některých zákonů, ve  znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost 1. 7. 2012. 5. Zákon č. 169/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ruší se povinnost povinného označování provozoven identifikačním číslem. Podnikatel může nově zažádat, aby se změnou bydliště proběhla automaticky i  změna

místa podnikání, bez nutnosti oznamování živnostenskému úřadu. Účinnost 30. 6. 2012. 6. Zákon č. 170/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Novela zpřesňuje podmínky odstoupení od  smlouvy u  spotřebitelských smluv. Právo na odstoupení od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé pro podnikání dodavatele nevzniká u smluv o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost, pokud dodavatel neprovedl jinou než vyžádanou opravu nebo údržbu nebo nedodal jiné zboží než nutné k provedení opravy či údržby. Účinnost 14. 6. 2012. 7. Zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve  znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zavádí nový institut dohody o vině a trestu. Součástí dohody o vině a trestu je také dohoda o náhradě škody nebo náhrady nemajetkové újmy v  penězích, jež byla trestným činem způsobena, nebo o  vydání bezdůvodného obohacení, které bylo získáno. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Účinnost 1. 9. 2012. 8. Zákon č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve  znění pozdějších předpisů, a  některé další zákony. Mění podmínky pro umisťování a provozování reklamních zařízení u dálnic, silnic I. třídy a/nebo v jejich blízkosti. Novela dále stanoví podmínky pro kontrolní vážení silničních motorových vozidel. Účinnost 1. 9. 2012, část 13. 6. 2012. 9. Zákon č. 197/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Novela stanoví podmínky pro přívěsné vozíky za jízdní kola pro přepravu dětí. Účinnost 13. 6. 2012. 10. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o  mediaci). Umožňuje

řešit netrestní spory namísto před soudem pomocí mediace. Předpokladem je dohoda o  osobě mediátora a  uzavření dohody o  provedení mediace. Uzavření dohody o  provedení mediace a  zahájení mediace dle tohoto zákona staví mj. běh promlčecí doby. Výsledkem mediace je mediační dohoda, která je následně předložena ke  schválení soudu a  schválením se stává exekučním titulem. Tato forma řešení sporů by měla přinést zkrácení doby nutné pro vyřešení sporu a zároveň snížení finančních nákladů stran sporu. Účinnost 1. 9. 2012. 11. Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu. Vyhláška stanoví rozsah odborných znalostí a dovedností osob oprávněných nabízet a zprostředkovat penzijní produkty. Dále stanoví minimální rozsah věcných, organizačních a  personálních předpokladů akreditované osoby, která pořádá odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti zprostředkovatelů penzijních produktů, a požadavky na její zkouškový řád. Účinnost 28. 6. 2012, část 1. 1. 2013. 12. Vyhláška č. 243/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a  spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. Mění se specifikace náležitostí řidičského průkazu České republiky a  vzory žádosti o  řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu. Stanoví se seznam harmonizovaných kódů, které se uvádějí v řidičském průkazu. Účinnost 19. 1. 2013. 13. Úřední sdělení České národní banky ze dne 2.  května 2012 k  některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění. Úřední sdělení obsahuje popis plnění informačních povinností ve  vztahu k  zájemci o  uzavření pojistné smlouvy na  životní pojištění nebo pojistníkovi. Dále se podrobně věnuje informování o nákladovosti životních pojištění a informování o způsobu určení výše odkupného.

Legislativa a právo

Pojistný obzor 3/2012

17

Ekonomické informace

2011 – rok zisků i ztrát

ING. KATEŘINA LHOTSKÁ INSURANCE COMPETENCE EXPERT NESS CZECH, S.R.O.

Výjimečnost roku 2011

Ne vše se podařilo

Loňský rok byl v  mnoha ohledech význačný. Po dlouhé době jsme nezažili žádné velké kalamity a přírodní katastrofy. Poprvé od liberalizace pojistného trhu došlo dočasně dokonce ke změně jeho lídra. Dluhová krize pak zařídila, že padly „jistoty“ týkající se bezpečnosti investic do státních dluhopisů. Již tradičně došlo k  odkladu Solvency II. Tentokrát na 1. ledna 2014. Ani toto datum však nemusí být konečné. Soudní dvůr Evropské unie také zrušil výjimku z antidiskriminační směrnice umožňující používat pohlaví pro určení výše pojistného.

Výsledky loňského roku však přinášejí i  některé horší zprávy. Došlo k poklesu celkového zisku pojišťoven. Propad o 55 % z 21,1 miliardy na 9,3 vypadá hrozivě. Ovšem zisk roku 2010 byl nejvyšší za období samostatného českého pojišťovnictví, a  tedy výjimečný. Z  dlouhodobého pohledu se tak loňský výsledek řadí k těm průměrným. Jsou dvě základní oblasti poklesu: výrazně horší výsledek finančního umístění a zhoršení v pojišťovací činnosti u neživotního pojištění. Došlo i ke snížení objemu pojistného o  1 miliardu. Téměř celý úbytek připadá na neživot. Největší ztráty zaznamenalo povinné ručení (2 miliardy) a havarijní pojištění (0,7 miliardy). Zdá se, že zbytek neživota rostl, ovšem není to úplně pravda. „Růst“ totiž téměř přesně odpovídá objemu pojistného, kte-

Rok inovací Objevily se i zajímavé produktové novinky. Například v  pojištění odpovědnosti z  provozu vozidla (povinné ručení) došlo ke zvýšení limitů plnění až na 150 milionů pro škody na majetku i na zdraví. Častěji se také používá princip, že škody nezpůsobuje vozidlo, ale řidič. Pojišťovny dále zareagovaly na  obavy svých klientů odcestovat do  neklidných severoafrických zemí a  rozšířily akceptované důvody storna zájezdu i o tuto příčinu. Již na  začátku roku se pak objevil na  trhu úplně nový produkt – povinné pojištění pracovní agentury pro případ úpadku. Díky novým technologiím se objevily i  některé novinky v  oblasti služeb. Takzvané chytré telefony začínají plnit roli servisního kanálu. Užitečné jsou především při hlášení a  zdokumentování pojistné události, lze jimi však úspěšně poskytovat i  asistenční služby. Technologie pomáhají také v boji s pojistným podvodem. V poslední době se jej daří lépe odhalovat. To je obvykle interpretováno jako prudký růst podvodů jako takových. Ve skutečnosti jich však zásadně nepřibývá, ale výrazně se zvýšila úspěšnost pojišťoven.

18

Pojistný obzor 3/2012

Ekonomické informace

Zamyšlení nad výsledky roku 2011 přináší řadu podnětů k úvahám a příležitostí k poučení. Bez zajímavosti není ani konfrontace s prognózami, které byly vysloveny na tomto místě před rokem.

není ani struktura tohoto poklesu. Zatímco samostatné jednorázy ztratily 2,3 miliardy, mimořádné pojistné o  1,6 miliardy rostlo. Pozoruhodný je také odlišný roční průběh pojistného. Mimořádné vklady dosahují nejvyšších hodnot v  okrajových čtvrtletích roku, pro samostatné jednorázy tato pravidelnost neplatí. Začátkem tohoto roku pak vzbudil pozornost výrazný pokles objemu pojistného o 30 %. Šlo však o zbytečný rozruch. Srovnatelné období roku 2011 bylo totiž podle objemu pojistného nejúspěšnější v  historii (8,7 miliard). Letošní pokles tak očekáváme do  5 %. V  nejbližší době pak nepředpokládáme růst podobný nedávnému boomu. Povinné ručení – vyčkávání V této oblasti jsme předpovídali pokles objemu pojistného o 5 %, přičemž jsme odhadovali, že při průměrném růstu škod (kolem 2 %), by toto

Loňský rok byl v mnoha ohledech význačný. Po dlouhé době jsme nezažili žádné velké kalamity a přírodní katastrofy. ré bylo postoupeno jiným členským pojišťovnám ČAP v rámci zajištění. Loňský rok nás také připravil o několik iluzí. Ukázalo se, že jednorázy nemohou neustále růst, a  naopak, že cena povinného ručení nemůže ustavičně klesat. Dále, že přímá likvidace u  tohoto produktu nemá na  poměry na  trhu téměř žádný vliv. Před rokem jsme na tyto falešné představy upozorňovali a odhadovali jsme další vývoj. Podívejme se, jak jsme byli úspěšní. Potvrzení poklesu u jednorázů Avizovali jsme obrat trendu z  růstového na  pokles. Náš odhad se potvrdil, když došlo k úbytku pojistného o 700 milionů (2,3 %). Bez zajímavosti

pojištění mohlo skončit blízko tzv. „černé nuly“. Jaká byla skutečnost? Pojistného bylo nakonec méně a škody rostly nadprůměrně. Přesto skončilo pojištění v kladných hodnotách. Jak je to možné? Stejně jako v  roce 2010 zachránilo „černá čísla“ rozpuštění rezerv a  projevil se také příznivý vliv zajištění. A jaký je odhad pro letošní rok? Objem pojistného klesne, přičemž dosavadní vývoj naznačuje propad kolem 5 %. To by znamenalo objem asi 19,4 miliardy. Příznivě se zatím vyvíjejí škody, které by mohly klesnout jak v počtu, tak i v objemu. Opět je velkou neznámou změna výše technických rezerv. Pokud však nedojde k výrazným posunům, čeká nás sice horší výsledek než v roce 2011, ale

Tabulka 1: Povinné ručení 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

11/10

11/06

21 892

22 427

23 622

24 007

22 490

20 442

19 400

90,9 %

93,4 %

Počet vozidel [tis. ks]

5 619

5 904

6 259

6 502

6 627

6 640

6 660

100,2 %

118,2 %

Průměrné pojistné [roční]

3 896

3 798

3 774

3 692

3 394

3 079

2 913

90,7 %

79,0 %

Hrubé pojistné [mil. CZK]

Prům. pojistné – nové smlouvy

3 314

3 202

3 377

3 020

2 692

2 616

2 541

96,1 %

78,9 %

10 215

9 770

10 255

10 634

10 324

10 841

10 600

105,0 %

106,1 %

Počet škod [ks]

348 428

330 483

347 875

352 918

360 058

333 929

323 000

92,7 %

95,8 %

Průměrná škoda

29 318

29 564

29 478

30 131

28 647

32 466

32 817

113,3 %

110,7 %

Škody hrubé [mil. CZK]

* odhad

Zdroj: ČAP, ČNB

stále ještě „černý“. Tabulka 1 dokumentuje vývoj některých veličin v posledních letech a jejich odhad na rok 2012. Velkou otázkou je další vývoj sazeb. Před rokem jsme jako jedni z prvních upozorňovali, že prostor pro jejich snižování už není velký. Tento názor pak začal převažovat a také pojišťovny začaly připouštět zdražení. Nikoliv však plošné, ale zaměřené na horší řidiče. Pro plošné zvýšení cen je zapotřebí překonat i psychologickou bariéru „být první“. Impulzem k tomuto kroku může být nezvládnutí současné situace některou z pojišťoven a její konec v povinném ručení. Ohroženější jsou menší pojišťovny, které přitom rychlé snižováním cen vyvolaly. Pokud se sazby udrží na  stávající úrovni, některá z  nich na  svoji „dumpingovou“ politiku nejspíš doplatí. Panuje názor, že už to potkalo pojišťovnu DIRECT. Není to pravda. Jejím problémem nebyly sazby, ale špatný obchodní model. Distribuce založená výhradně na přímém kanálu nemá v našich současných podmínkách šanci na úspěch. Havarijní pojištění – růst sazeb nutností Havarijní pojištění vykazuje dlouhodobě trend zhoršování výsledků, který vyvrcholil negativním výhledem na  rok 2011. Ten se bohužel potvrdil a  pojištění skončilo ve  ztrátě. Ovšem průběžná letošní data naznačují mírné zlepšení možná až na úroveň „černé nuly“. Náklady na pojistná plnění zatím klesají výrazněji než výnosy z  předepsaného pojistného. Konečný výsledek tak opět nejvíce ovlivní změny rezerv. Tabulka 2 nám

přibližuje vývoj v  předchozích letech včetně odhadu na  rok letošní. Je zřetelně vidět, že vedle poklesu objemu pojistného se dlouhodobě snižuje i průměrné pojistné na jedno vozidlo. I přes možný pozitivní letošní výsledek je však nutnost zvýšení sazeb naléhavá.

Není jen pojištění vozidel

citlivé na  jakýkoliv vnější vliv, a  tak je tento odhad jen orientační. Obdobné platí i pro pojištění finančních ztrát. Horších, i když stále „černých“, výsledků nejspíš dosáhne cestovní pojištění. Zatím však neznáme výstupy z letní sezony, která je obvykle rozhodující. Celkový výsledek se tak může přiblížit loňskému.

Rušný závěr letošního roku

Pojďme se ve stručnosti podívat na ostatní produktové linie. Pro životní pojištění je jako obvykle nejdůležitější výsledek finančního umístění. Díky němu skončilo v roce 2011 v zisku, ovšem výrazně menším než v roce předchozím. Již tradičně byla, a nejspíš nadále budou, stabilní jistotou připojištění úrazu a nemoci. Ta ostatně dosahují velice slušných výsledků i jako samostatné produkty neživotního pojištění. Z ostatního neživota mají výrazný dopad do celkového výsledku majetková pojištění. V  roce 2011 byl jejich vliv pozitivní a dokonce lepší než v předchozích letech. Letos by mohla dopadnout o  něco hůře, ale stále ziskově. Nejpříznivěji dopadá do výsledků pojišťoven pojištění všeobecné odpovědnosti. Opět se tak potvrzuje, že spojení majetku a odpovědnosti je pro pojišťovny velice zajímavé. A navíc je pozitivně přijímáno i klienty. Nejspíš jako důsledek zhoršující se ekonomické situace se již několik let nedaří pojištění úvěru. Průběžné výsledky roku 2012 naznačují zastavení tohoto trendu. Toto pojištění je však velmi

Kromě již zmiňovaného budou poslední měsíce roku určovat další dvě velká témata. Prvním bude blížící se konec výjimky z antidiskriminační směrnice. Druhým pak, pokud bude schváleno, omezení provize u  rezervotvorných produktů od  1. ledna 2013 podle novely zákona 38/2004 o pojistných zprostředkovatelích. Každý z těchto vlivů by sám o  sobě zapříčinil výrazné zvýšení aktivity všech distribučních kanálů zaměřených na  životní pojištění. Jejich spojení je však násobí. Na místě jsou obavy ze zneužití situace řadou „zprostředkovatelů“ projevující se ještě intenzivnějším otáčením smluv s falešným odvoláváním se na „nařízení z EU“. Pokud tomu včas nezabrání samotní účastníci pojistného trhu, již dnes řádně pošramocená pověst našeho oboru utrpí další šrámy. Jestli si však při hodnocení roku 2012 budeme moci říci, že v této oblasti „svítá na lepší časy“, tak je to důležitější zpráva než změna nějakého ukazatele.

Tabulka 2: Havarijní pojištění

Hrubé pojistné [mil. CZK] Počet vozidel [tis. ks] Průměrné pojistné [roční] Prům. pojistné – nové smlouvy Škody hrubé [mil. CZK]

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

11/10

11/06

15 283

15 986

16 767

16 601

15 525

14 880

14 400

95,9 %

97,4 % 132,9 %

1 167

1 249

1 428

1 431

1 445

1 551

1 600

107,3 %

13 095

12 796

11 739

11 603

10 740

9 593

9 000

89,3 %

73,3 %

8 658

8 701

10 031

9 854

7 282

6 782

6 237

93,3 %

78,3 %

9 706

9 480

10 186

10 269

11 130

11 077

10 300

99,5 %

114,1 %

Počet škod [ks]

293 810

298 322

330 478

346 628

405 382

399 967

395 000

98,7 %

136,1 %

Průměrná škoda

33 036

31 779

30 882

29 626

27 456

27 696

26 076

100,9 %

83,8 %

* odhad

Zdroj: ČAP, ČNB Ekonomické informace

Pojistný obzor 3/2012

19

Ekonomické informace

Solvency II: Malé a střední pojišťovny čeká hodně práce RNDR. MARTIN JANEČEK, PH.D. MANAGING DIRECTOR TOOLS4F, S.R.O.

Vnímání Solvency II ze strany pojišťoven Na základě zkušeností ze středoevropského trhu můžeme říci, že současná situace ve vývoji Solvency II v pojišťovnách se dá zjednodušeně popsat takto: všechny společnosti vědí, že SII je nová regulace podnikání v pojišťovnictví, že požaduje zejména podstatně jiný a  komplikovanější výpočet kapitálové přiměřenosti (solventnosti), než byl doposud, a  že termín její implementace se stále přibližuje, i  když byl už několikrát odložen. Většina pojišťoven tuší, že se jedná o  velký projekt vyžadující vysoké náklady (zejména IT) na implementaci a na významné expertní kapacity (z oblastí financí, pojistné matematiky apod.). Můžeme také říci, že většina pojišťoven už zahájila kroky k  implementaci této směrnice, avšak jen málokterá společnost už dotáhla implementaci do  konce a  do  rutinního provozu. Větší subjekty jsou již zpravidla v  pokročilejším stádiu vývoje. Například se účastnily některého z  „QISů“ (takže už získaly představu, jaké jsou základní principy výpočtu apod. – 1. pilíř SII), rozvíjejí interní risk mana­ gement (jako základ pro ORSA, Own Risk and Solvency Assessment, vlastní posouzení rizik a  solventnosti, 2. pilíř SII) a  některé již pracují i  na  vytvoření infrastruktury pro požadované detailní vykazování výsledků SII (3. pilíř). Naopak menší a  střední společnosti bývají zejména z  kapacitních a  finančních důvodů teprve na začátku tohoto projektu. Pro menší  a  střední společnosti je mnohem komplikovanější nalézt potřebné finanční prostředky, a  zejména také expertní kapacity. Disponují například pouze omezeným počtem pojistných matematiků (často jen jedním).

20

Pojistný obzor 3/2012

Ekonomické informace

Ti  navíc mnohdy ve  společnosti zpracovávají více agend najednou, od pojistně matematických výpočtů technických rezerv a pojistného přes úpravy a testování IT systémů, účetnictví, vykazování až po  přípravu plánů, pojistných podmínek apod.

„Malé“ pojišťovny Manažeři pojišťoven si často kladou otázku, co Solvency II obnáší. Stručně a  výstižně – – velmi mnoho! Ve  všech pojišťovnách to je, anebo v nejbližší době určitě bude, jeden z největších projektů, který vyžaduje zkušené personální kapacity (aktuáři, finance, IT, manažeři…), čas pro jejich práci, a tedy i vysoké náklady společnosti. To samozřejmě může být problémem zejména pro menší pojišťovny, které mají výše uvedeného jen omezené

Směrnice Solvency II, jejímž cílem je regulace pojistného trhu, bude zavedena v roce 2014 a bude mít zcela zásadní dopady na evropský pojistný trh. Jaký bude vliv této regulace na menší a střední pojišťovny?

článku 76 Směrnice nepřekročí 25  milionů eur; (Pozn.: Článek 76 stanovuje, že technické rezervy se pro účely SII uvažují v  jejich tržní hodnotě, a  definuje, co tržní hodnota znamená. Může to být částka podstatně odlišná od  současné účetní výše technických rezerv.); ƒƒ je-li podnik součástí skupiny, celková hodnota technických rezerv skupiny bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek nepřekročí 25 milionů eur; ƒƒ činnost podniku nezahrnuje pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v  oblasti odpovědností, úvěrů a  záruk (kaucí), pokud nepředstavují doplňková rizika ve  smyslu čl.  16 odst. 1; (Pozn.: Článek 16 definuje, co je míněno „doplňkovým rizikem“.

Není vyloučeno, že pro některé malé a střední pojišťovny budou náklady na implementaci Solvency II neúnosně vysoké a jejich další rozumná existence bude ohrožena.

množství. Pro takovéto pojišťovny existuje možnost vynětí z  režimu Solvency II. Musí však splňovat tyto podmínky tzv. „malé“ pojišťovny: ƒƒ hrubý roční výnos pojišťovny z  předepsaného pojistného nepřesahuje 5 milionů eur; ƒƒ celková hodnota technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a  od  zvláštních účelových jednotek podle

Ve zkratce to je takové riziko, které: a) souvisí s hlavním rizikem, b) týká se předmětu, který je pojištěn proti hlavnímu riziku, a c) je pojištěno ve smlouvě, kterou je pojištěno hlavní riziko.); ƒƒ činnost podniku nezahrnuje zajišťovací operace, jejichž objem překročí částku 0,5  milionu eur, pokud jde o  hrubý výnos z  předepsaného pojistného, nebo 2,5  milionu eur, pokud jde o  hodnotu technických rezerv bez částek vymahatelných ze

Pokud je kterákoliv z výše uvedených částek překročena ve třech po sobě následujících letech, použije se Směrnice od  čtvrtého roku. Ostatních pojišťoven, které definici „malé pojišťovny“ nesplňují, se již pravidla uvedená ve Směrnici týkají. A co tedy musí pojišťovny zvládnout, pokud chtějí působit pod regulatorním režimem Solvency II?

Studium První krok se týká studia zákonů a  dalších textů. Za minimální rozsah považujeme zvládnutí zejména textu Směrnice a aktuální verze Implementačních opatření. Záměrně používáme slovo „studium“, ne „přečtení“. Zmíněné texty jsou totiž jednak celkem obsáhlé a jednak i  komplikované na  pochopení (například: Směrnice – cca 150 stran, Implementační opatření – cca  400 stran, nepočítáme-li další doplňující konzultační dokumenty blíže vysvětlující podstatu výpočtů, která není vždy na  první pohled zřejmá). Studium by navíc měly provádět specialisté, kteří mají velmi dobré znalosti a zkušenosti v oblasti pojistné matematiky, financí, účetnictví apod. Správné pochopení pravidel SII může v  dalším vývoji ušetřit mnoho nákladů. Samostatné nastudování zákonů odhadujeme na cca 1 až 2 měsíce intenzivního studia kvalifikovanou osobou. Se studiem souvisí následná intepretace textů. Pokud již pojišťovna disponuje znalým člověkem, který správně pochopil příslušné texty, je třeba je do  větších či menších detailů vysvětlit nejen spolupracovníkům a managementu, ale i  ostatním, kteří budou dodávat data do výpočtů a eventuálně výpočty i  provádět. Všichni tito lidé musí znát ve  své oblasti velké detaily. Časovou náročnost této fáze bychom odhadli na cca 2 měsíce, samozřejmě za  předpokladu, že všichni relevantní pracovníci budou k dispozici.

Analýza Dalším a nutným krokem v projektu SII je analýza a realizace výpočtů podle tzv. „standardního vzorce“. Standardní vzorec není, jak by se z názvu mohlo zdát, jen jeden nebo několik

prostých vzorců s jednoduchými vstupy. Jedná se o  velké množství výpočtů (stovky), které většinou nejsou komplikované po matematické stránce, pro společnosti však často bývá složité zajistit správná vstupní data. Ta jednak nemusí být ve  společnosti dostupná v požadovaném detailu anebo k jejich získání už může být zapotřebí komplexnějších (např. aktuárských) modelů. Pro představu o rozsahu projektu uvedeme v této části jako příklad jen dva, avšak velmi významné vstupy do výpočtu solventnosti – hodnoty technických rezerv a investic.

bývá záležitostí několika měsíců (typicky až 1 rok). Finanční instrumenty Najít tržní cenu finančních instrumentů pojišťovny k  danému datu už bývá mnohem snazší, neboť investice zejména menších společností často bývají jednoduché a obchodované instrumenty (typicky státní dluhopisy). Avšak vzhledem k  tomu, že

Technické rezervy Základním principem výpočtů solventnosti podle SII je, že všechna aktiva i  závazky mají být hodnoceny v  jejich tržních cenách. Obecná definice tržní ceny závazků z pojištění (technických rezerv), které většinou tvoří podstatnou část pasiv společnosti, je uvedena v článku 76 Směrnice takto: „Hodnota technických rezerv musí odpovídat stávající částce, kterou by pojišťovny a  zajišťovny musely vyplatit, pokud by okamžitě převedly své pojistné a  zajistné závazky na  jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu“. Avšak vzhledem k  tomu že likvidní trh se závazky z  pojištění neexistuje (nejen v  ČR), je v  další části Směrnice (článek 77) uvedeno, jak se taková hodnota vypočte. Základem pro výpočet je model diskontovaných budoucích peněžních toků. K  vytvoření modelu budoucích cash flow je zapotřebí zejména: ƒƒ aktuárské know-how pro vytvoření modelu; ƒƒ nástroj, ve kterém se model připraví. Tradiční nástroje, jako např. MS Excel, už většinou nestačí a  je potřeba využít některých specializovaných; ƒƒ příprava předpokladů budoucího vývoje – úmrtnost, náklady, stornovost, inflace, výnosy z investování a mnoho dalších; ƒƒ příprava diskontních faktorů pro výpočet současné hodnoty budoucích cash flow (je pravděpodobné, že tyto údaje budou pravidelně zveřejňovány na  stránkách EIOPA) a  jejich stochastických scénářů (to  již dáno pravděpodobně nebude, a  tedy musí být připraveno individuálně každou pojišťovnou). Podle našich zkušeností existuje mnoho menších pojišťoven, které takovýto model buď ještě nemají vůbec, nebo disponují nějakou zjednodušenou verzí, jež požadavkům Solvency II většinou nevyhovuje. Vytvoření či přepracování takového modelu (modelů) interními kapacitami menší společnosti

Ilustrační foto: Dreamstime.com

zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, nebo více než 10 % jejich hrubého výnosu z  předepsaného pojistného nebo více než 10 % jejich technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a  od  zvláštních účelových jednotek.

principy SII vyžadují zejména pro stanovení výše tržního rizika i  hodnoty těchto investic při změněných výnosových křivkách (které na rozdíl od technických rezerv nejsou dány EIOPA), je i pro aktiva důležité mít model pro stanovení jejich tržních cen (jako současná hodnota budoucích cash flow). To tedy znamená, že pojišťovna musí vytvořit model aktiv a mít dostatečné know-how a  nástroj na  odvození výnosové křivky pro danou skupinu aktiv (např. stáních dluhopisů daného státu a  měny, korporátních dluhopisů apod.). Ještě si dovolíme zmínit, že výpočet solventnosti založený na  stanovení tržních cen je jednou z  nejzákladnějších změn principů ze Solvency I na Solvency II.

Zásady proporcionality Solvency II také umožňuje použít zjednodušení (simplifications) pro některé

Ekonomické informace

Pojistný obzor 3/2012

21

Ekonomické informace

výpočty při dodržení zásady tzv. proporcionality. Ve Směrnici jsou tyto zásady definovány tak, že „…uplatňování této Směrnice má být provedeno přiměřeným způsobem a  vzhledem k rizikům, jimž jsou pojišťovny vystaveny…“ K zásadám proporcionality se vztahují tyto články Směrnice: 29 (obecně), 41 (o  řídicím a  kontrolním systému), 86 (o  zjednodušeních ve  výpočtech technických rezerv), 109 (zjednodušení výpočtů některých rizik), 111 (kritéria pro použití zjednodušení budou definována v  Implementačních opatřeních). Konkrétněji jsou pak jednotlivá zjednodušení uvedena v Implementačních opatřeních. A to zejména v částech nazvaných „Proportionality and Simplifications” v kapitolách: Technical provisions V  této kapitole jsou uvedeny možnosti zjednodušení výpočtů technických rezerv. Nejprve se definuje, kdy se mohou zjednodušení použít (tedy, kdy je splněna zásada proporcionality), a poté je uvedeno šest zjednodušení pro některé aspekty výpočtu. Základní princip výpočtu technických rezerv metodou diskontovaných budoucích cash flow však zůstává nedotčen, žádné zjednodušení pro něj uvedeno není. Solvency capital requirement standard formula V této kapitole jsou uvedena zjednodušení výpočtů kapitálového požadavku pro některá rizika. Opět se nejprve definuje, kdy se mohou použít zjednodušení (kdy je splněna zásady proporcionality), a poté je uvedeno 13 zjednodušení pro některá rizika. Principem většiny z nich je, že pro daná rizika není zapotřebí znovu spouštět výpočet technických rezerv se změněnými předpoklady, který může být náročný na výpočetní čas, ale je možno použít zjednodušený vzorec. Zmíněná zjednodušení mohou pomoci pojišťovnám, které nemají optimální model cash flow z  pojistných smluv (pro výpočet technických rezerv) a  výpočty dalších scénářů by byly časově neúnosné. Nicméně máme za  to, že často bývá efektivnější využití větší HW síly (například zapojení více počítačů) a  vypočítat hodnoty technických rezerv pro požadované scénáře s použitím modelu cash flow než prokazování zásady proporcionality v daném případě.

Další kroky Když už má společnost všechny vstupy připraveny (podobným způsobem jako pro

22

Pojistný obzor 3/2012

Ekonomické informace

výše uvedené vstupy technických rezerv a  investic), je další úlohou výpočet standardního vzorce samotného. Ani tato část není triviální a  vyžaduje detailní znalost principů výpočtu se všemi jeho detaily a  také i  určitou programátorskou zručnost osoby, která výpočet definuje. V  této fázi už může pojišťovna udělat také časový a  finanční plán implementace výpočtů podle standardního vzorce. Časovou náročnost celého projektu nelze samozřejmě obecně stanovit, velmi závisí na situaci v  každé pojišťovně (zejména jak vyspělé jsou její technické výpočty, jaké nástroje už má k dispozici, jak kvalitní má interní experty apod.). Společnost už by také měla být schopna alespoň nějakým způsobem vypočítat výsledky solventnosti podle standardního vzorce. Významnou součástí celého procesu je pak automatizace těch-

co nejvíce automatizovaného vyplňování požadovaných reportů je zase velmi rozsáhlým zejména IT  projektem, možná srovnatelným s  částí pilíře  1 – vytvoření výpočtu solventnosti.

Sledování legislativy Nesmíme zapomenout na  legislativu. Požadavky na  výpočet SII (např. uvedených v  Implementačních opatřeních) se stále průběžně mění – zatím máme k  dispozici většinou nefinální drafty. Proto může být logický přístup některých manažerů v menších pojišťovnách – počkáme s  implementací Solvency II, až bude finální legislativa. Avšak, při zvážení rozsahu projektu zavedení SII do činností pojišťovny (viz také tento článek) a  také vzhledem k  tomu, že už se

Obecnou časovou náročnost implementace SII nelze stanovit, závisí na situaci v každé pojišťovně.

to výpoč­t ů (aby bylo zapotřebí co nejméně ručních vstupů a úprav, a tedy bylo omezeno operační riziko) a automatizace procesu získávání správných dat včetně schopnosti prokázat, že data jsou správná apod. Ze zkušenosti víme, že společnosti i po několikaleté aplikaci výpočtů standardního vzorce často nacházejí další více či méně významné chyby. K jejich dřívějšímu odhalení velmi pomůže, když postupy výpočtů a výsledky jsou validovány (velmi detailně) ještě i třetí osobou, nejen jejich tvůrcem.

ORSA a reporting Doposud jsme probírali nutné kroky ke zpracování výpočtu solventnosti (alespoň podle standardního vzorce). To je sice nevyhnutelný, ale jen první, a  nikoliv jediný krok v celém procesu implementace SII. Dalším a velmi významným počinem zůstává zavedení 2.  a  3. pilíře – ORSA a  reporting. Podrobnosti k těmto dalším etapám v projektu zavedení SII v pojišťovnách jsou nad rámec tohoto článku, omezíme se tedy pouze na stručné zhodnocení. Obě tyto části jsou velmi významnou součástí SII a  jejich implementace je opět časově velmi náročná. Implementace ORSA vyžaduje zejména expertní a manažerské kapacity. Uskutečnění

obecně nepředpokládají principiální změny konečných standardů od  současných draftů, máme za  to, že je spíše potřebné obecný vývoj SII sledovat a  již dnes začít konat kroky k její implementaci (podle současných draftů a  event. průběžně upravovat své postupy podle jejich aktuálnějších verzí).

Zamyšlení Je zřejmé, že celý projekt implementace Solvency II vyžaduje zejména vysoké náklady a velké úsilí pracovníků. Tento fakt se pak o  to více vztahuje na  menší a  střední společnosti. SII bude mít samozřejmě velký vliv na  celé podnikání v  pojišťovnictví. Na  jednu stranu přinese Směrnice pravděpodobně větší kontrolu dozoru a  lepší hodnocení solventnosti pojišťoven. Na druhou stranu náklady na  její implementaci a následné dodržování budou velmi vysoké a  budou se muset promítnout do  cenové politiky společností. Není také vyloučeno, že pro některé, zejména malé a střední pojišťovny budou neúnosně vysoké a jejich další rozumná existence bude ohrožena. To může přinést změnu v  pojistném sektoru i v tom smyslu, že malých a středních pojišťoven na trhu bude ubývat.

Pojistné spektrum

Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem RNDR. PETR KOUBA, MBA ŘEDITEL ODBORU ÚRAZOVÉHO A CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ UNIQA POJIŠŤOVNA

Krachy cestovních kanceláří začínají pomalu patřit k  typickému českému létu. Vždyť poslední dobou neuplyne období dovolených, které by nebylo ve  znamení zklamaných a  nespokojených turistů. Ohlédněme se nejprve zpět do  minulosti a  podívejme se, jaký vlastně byl v  oblasti pojištění cestovních kanceláří historický vývoj? Do roku 1989 působilo na území bývalého Československa pouhých devět cestovních kanceláří (například ČEDOK, Autoturist atd). Po roce 1990 došlo díky otevření hranic k  obrovskému podnikatelskému boomu, který vedl ke  vzniku nových společností zaměřujících se na cestovní ruch. Souviselo to se značnou poptávkou, jež vysoce převyšovala tehdejší nabídku. Pozitiva nově získaných cestovatelských možností, však rychle narušily negativní jevy. Zejména v  oblasti rizikové charterové přepravy docházelo kvůli rychle se měnícím podmínkám obchodování a  malým zkušenostem managementu ke  krachům velkých a  zdánlivě stabilních subjektů. V roce 1997 se to týkalo například CK East West Travel a  CK Čechie a  také CK Travela, která nechala v zahraničí téměř dva tisíce lidí! Jejich návrat pokryl částečně Garanční fond. Ovšem refundace cca 1 800 klientů v hodnotě cca 48 milionů Kč nebyly v té době nijak řešeny.

Regulace cestovního ruchu Tento vývoj posílil tlak na  další opatření, a  to zejména na  regulaci podnikání v  oblasti cestovního ruchu. Došlo i  k  úpravě legislativy, která se převážně týkala oblasti

ochrany práv zákazníka. Vznikl nový zákon č.159/1999 Sb. o  některých podmínkách podnikání v  oblasti cestovního ruchu, jenž je aplikací směrnice Rady ES z  13. června 1990 č. 90/314/EHS. V  té době evidoval živnostenský registr více než 10 tisíc subjektů podnikajících v  oblasti provozování cestovní kanceláře. Zákon nově vyžadoval rozlišení činnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury. Odlišnost mezi oběma druhy živností spočívá v tom, že pouze v rámci koncesované živnosti provozování cestovní kanceláře je možné nabízet a  prodávat zájezdy, s  nimiž je spojena zvýšená ochrana zákazníka. Po  povinné transformaci CK ze živnosti volné na živnost koncesovanou se počet koncesovaných cestovních kanceláří zastavil na čísle cca 1000. Od té doby však tato suma opět narostla na  současně uváděných 1457 subjektů.

2009 pád CK Tomi Tour. V zahraničí zůstalo v době úpadku cca 3 400 lidí a dalších cca 13 tisíc klientů mělo koupeno zájezd (odhad požadavků cca 180 mil. Kč).

Určení limitu pojistného plnění Pro stanovení výše limitu pojistného plnění zákon požaduje hodnotu 30 % ročních tržeb z  prodeje zájezdů. Přesněji z  plánovaných ročních tržeb z  prodeje zájezdů. Pokud je

Pojistný pool V  reakci na  zmíněný zákon vznikl pool devíti pojišťoven, který v  konkurenci se Zürich Pojišťovnou poskytoval nové pojištění pro případ úpadku. V  roce 2003 se však do  dalšího vývoje vložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který tomuto poolu neprodloužil výjimku nutnou pro fungování. Proto od  1. 1. 2004 pojišťují toto riziko již jednotlivé pojišťovny. Tento stav s  velmi drobnými změnami ve  složení pojišťoven trvá až do současnosti, kdy pojištění nabízí čtyři tuzemské a  jedna slovenská pojišťovna. Od  1. 8. 2006 se pojištění, v  souladu se zákonem č. 214/2006 Sb., který upravuje zákon č. 159/1999 Sb., vztahuje i na zájezdy sestavené na  základě individuálního požadavku tzv. forfaity. Ještě si dovolím zmínit, že největším krachem cestovní kanceláře za poslední roky u nás byl v červenci

Foto: archiv autora

Vznik cestovních kanceláří

Současná zákonná úprava stanoví cestovním kancelářím povinnost pojistit se proti úpadku. Tato norma však rozhodně není dokonalá a říká si o určité zpřísnění. Jaký je v této oblasti vývoj?

RNDr. Petr Kouba, MBA

tento plán nižší než skutečnost v  předchozím roce, vezme se za  základ výpočtu předchozí rok. Ve srovnání se Slovenskem, Polskem či Maďarskem je tento limit v České republice nejvyšší. Jen pro zajímavost,

Pojistné spektrum

Pojistný obzor 3/2012

23

Pojistné spektrum

v  původním návrhu zákona dokonce figurovalo 50 %. Slovensko má limit 25 %, v  Polsku je po  nedávném zvýšení maximum 16 % a  v  Maďarsku 20 %. V  Polsku a  Maďarsku je pro cestovní kanceláře se specifickými parametry počet procent dokonce i  menší, než je uváděné maximum. Tato procentuální hranice však nemusí vždy pokrýt veškeré nároky klientů. V  případě CK, která by provozovala pouze prázdninové pobyty dětí a zájezdy by pořádala z 95 % jen v červenci a srpnu, krytí nutně nebude postačující. To samé se týká i úpadku, který by u „letní“ CK proběhl na přelomu června a července. Co se týče ročních tržeb za zájezdy, pojišťovna si do jisté míry může ověřit historické údaje a může i odhadnout plán předložený cestovní kanceláří na následující rok. Rozhodně však nemůže každý týden provádět kontrolu, zda se neprodává více zájezdů nebo zda nebyl realizován jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč. Tady záleží jen na  poctivosti dané společnosti, zda zvýšení pojistného rizika pojišťovně nahlásí.

Reálný stav Mezi lety 2004 až 2012 odškodnily pojišťovny v České republice klienty 22 cestovních kanceláří, které vyhlásily úpadek (nejsou započteny ještě neukončené případy). V  šestnácti případech vyplatily pojistné plnění ve  výši 100 % vzniklé škody, ve  dvou případech to bylo méně než 50 % vzniklé škody. Je nepopiratelným faktem, že vzhledem k  současné ekonomické situaci krachují cestovní kanceláře bohužel po celém světě a  také do  budoucna se dá očekávat zvýšený počet úpadků. A to se přitom jedná o  v  podstatě velmi stabilní podnikatelské odvětví. Reálně krachuje 0,5–0,7 % společností a  počet firem v  úpadku souhrnně za  všechna odvětví je cca 4–5 %. Například v  sousedním Polsku v  letošním roce zkrachovalo již devět kanceláří a  po  úpadku obrovské Orbis Travel v  roce 2010 k  3.  7.  2012 ohlásila úpadek také jedna z  největších CK v  Polsku Sky Club, známá pod obchodním jménem Triada. Podle předběžných údajů se odhadují náklady na  repatriaci a  odškodnění poškozených 4,7 tisíce klientů na 30 milionů zlotých a  náklady na  refundace 18 tisíců klientů, kteří vůbec neodjeli, na 18 milionů zlotých. Limit plnění pro krytí těchto škod je přitom údajně pouhých 25 milionů zlotých. Proto se v  Polsku diskutuje o  vzniku nového

stupně zabezpečení. Má se jednat o  fond, který by poskytoval další ochranu po vyčerpání prostředků z pojištění.

Jak zlepšit současný stav? Na  základě několika do  očí bijících případů z poslední doby se rozpoutala poměrně silná celoevropská mediální kampaň, která však není vždy vedena konstruktivně, viz např. argumentace povinnosti pojišťovny stoprocentně plnit na  základě rozsudku Soudního dvora EU v případu žaloby J. Pawlika proti Hanse Merkur Reiseversicherung AG1 . Přitom tři z letošních úpadků CK

Pojišťovna nemůže každý týden provádět kontrolu, zda CK neprodává více zájezdů nebo zda nerealizovala jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč. v  ČR lze označit za  problematické – jedna CK podnikala zcela bez pojistky, u  dalších dvou se patrně jednalo o  podvod ze strany majitelů a  jednatelů společností. Ani sebelepší zákon nedokáže ochránit před podvodným jednáním provozovatelů CK, lze pouze minimalizovat dopady na klienty. Náměty na  zlepšení situace pak lze podle mého názoru rozdělit do  oblasti pojištění a do oblasti cestovního ruchu. Oblast pojištění ƒƒ u  malých či nových CK nejčastěji dochází k  dynamickým změnám, proto by měl být zaveden minimální limit pojistného plnění pro CK, například 5 mil. Kč; ƒƒ zavedení dalších alternativ k povinnému pojištění nemůže nikdy zaručit lepší návratnost zákazníkem vynaložených prostředků, pokud by mělo dojít ke změně, doporučuji vícestupňový systém; ƒƒ rozšíření pojmu zájezd i  o  poskytování ubytování v zahraničí na více než tři noci (např. tedy i  pro týdenní a  delší pobyty v apartmánech s vlastní dopravou); ƒƒ zavedení centrálního registru pojištěných CK s  povinností neodkladné aktualizace údajů; ƒƒ certifikáty o  pojištění pro CK vydávat pouze na dobu určitou; ƒƒ uvedení sjednaného limitu na certifikátu o pojištění, popřípadě i doplnění o potvrzení pojišťovny o  zaplacení celé částky pojistného CK. 1)

24

Pojistný obzor 3/2012

Pojistné spektrum

Oblast cestovního ruchu ƒƒ zpřísnění podmínek pro udělování nových koncesí. Počet koncesovaných CK v  ČR stále stoupá. Nyní se jedná již o  1 457 subjektů, každoročně se tento počet zvyšuje o  30–100 nových společností. Přitom takováto síť cestovních kanceláří nemá v  Evropě obdoby, jde snad o  nejhustší síť v  EU vůbec, například v  Německu připadá na  jednu cestovní kancelář řádově 15x více potenciálních zákazníků než v České republice, ƒƒ nastavení zábran pro některé nekalé praktiky, jako jsou například oddalování vyhlášení insolvence formálními chybami, možnost transformace cestovní kan-

celáře na cestovní agenturu, opakující se osoby, popřípadě osoby v příbuzenském vztahu v insolvencích CK, prodej CK nastrčené osobě - tzv. bílému koni apod. Bezmoc vůči těmto praktikám přiznává i  Ministerstvo pro místní rozvoj, které upozorňuje na  odpovědnost živnostenských úřadů podléhajících Ministerstvu průmyslu a obchodu. Dle obou ministerstev nelze za stávající právní úpravy proti těmto jevům účinně postupovat.

Závěr Jakékoli jednostupňové řešení či alternativy zajištění nezaručí stoprocentní odškodnění klientů. Navrhovanými úpravami by se současný stav zlepšil a předešlo by se nedávným excesům. Jako běžný spotřebitel však nechápu, proč bych měl být například u refundací za neuskutečněné zájezdy zcela zbaven odpovědnosti a  své spoluúčasti za  výběr cestovní kanceláře. Napadá mě jen srovnání s  bankovní licencí a  výběrem banky či družstevní spořitelny, v  žádném jiném odvětví podnikání takových práv zákazník nepožívá. Jako spotřebitel mám k  dispozici internet (fóra a  blogy o  CK se zkušenostmi a  stížnostmi), srovnání cen pro daný typ zájezdu a  jako stabilizační prvek vnímám i  délku kontraktu CK s pojišťovnou – změna pojišťovny určitě má jistou vypovídající negativní hodnotu.

http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-02/cp120013cs.pdf

Kam spěje pojištění cestovních kanceláří? MGR. MARIE NEZVALOVÁ PRACOVNÍ SKUPINA PRO POJIŠTĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Letošní rok je na úpadky cestovních kanceláří (CK) velmi bohatý – doposud jich bylo sedm. V několika případech se však bohužel jedná o úpadky nestandardní, které naladily média, Ministerstvo pro místní rozvoj, cestovní kanceláře a jejich asociace a potažmo celou veřejnost výrazně proti pojišťovnám.

Nedostatečný limit Důvodem je zejména to, že limit pojistného plnění sjednaný v  pojistné smlouvě je nedostatečný, a  proto zákazníci cestovní kanceláře dostanou od  pojišťovny pouze část peněz, o  které v  důsledku úpadku CK přišli. Minimální výši limitu pojistného plnění (30 % tržeb z  prodeje zájezdů) stanoví zák. č. 159/1999 Sb., o  některých podmínkách podnikání a  o  výkonu některých činností v  oblasti cestovního ruchu. Stejně jako je

tomu u  jiných druhů pojištění, i  zde musí horní hranici pojistného plnění stanovit pojistník, tedy CK (ona jediná ví, jaké jsou její skutečné tržby). Podle pojistných podmínek pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře je CK rovněž povinna kdykoliv během trvání pojištění oznámit pojistiteli změnu (tj. i  zvýšení) pojistného rizika; tuto povinnost však cestovní kanceláře neplní. Cílem nahlašování nižších než skutečných

viníka samozřejmě slyší i cestovní kanceláře a  média. Argumenty „zlých“ pojišťoven v podstatě nikoho nezajímají.

Nejbližší vývoj Co můžeme v nejbližší době očekávat? Ministerstvo připravuje novelu zákona, která prý má upřesnit povinnosti cestovních kan-

Pojišťovny se obávají, že pod „upřesněním povinností pojišťoven“ se skrývá jednoznačné zavedení povinnosti plnit do výše vzniklé škody bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. tržeb je „optimalizace“ pojistného (tím se rozhodně nechci dotknout poctivých CK, kterých je většina). Ochrana spotřebitele se tak dostává až na druhé místo.

Autor zákona

Ilustrační foto: Dreamstime.com

O prožitek z dovolené a o své peníze z důvodu krachu cestovní kanceláře ročně přichází několik tisíc klientů. Nepříznivé situaci napomáhá i stav české legislativy.

Tvůrcem uvedeného zákona, jehož úkolem bylo mimo jiné implementovat do  našeho právního řádu evropskou směrnici o  souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy požadující rovněž zabezpečení návratnosti zákazníkem vložených prostředků, pokud se CK ocitne v  úpadku (proto povinné pojištění), je Ministerstvo pro místní rozvoj. To si je nyní vědomo toho, že zákon v praxi nefunguje tak, jak by měl, a snaží se odpovědnosti za  vzniklou situaci elegantně zbavit. Dle ministerstva je tak za  dostatečnost limitu pojistného plnění odpovědná pojišťovna a klient musí vždy dostat 100 % vzniklé škody. Na  toto snadné nalezení

celáří a pojišťoven, údajně zvažuje i alternativu k  povinnému pojištění – bankovní záruku. Pojišťovny se trochu obávají (osobně si myslím, že oprávněně), že pod „upřesněním povinností pojišťoven“ se skrývá jednoznačné zavedení povinnosti plnit do výše vzniklé škody bez ohledu na  sjednaný limit pojistného plnění. To je samozřejmě zcela nepřijatelné. Zatím se však pohybujeme v rovině spekulací, neboť ministerstvo přes své předchozí sliby s Českou asociací pojišťoven v této zásadní věci příliš nespolupracuje a návrh novely jí k připomínkám dosud (do  5. září) nepředložilo. Doufejme, že se vzájemná komunikace zlepší a  že ministerstvo bude na  případné připomínky ČAP slyšet. V  opačném případě by se skutečně mohlo stát to, že žádná ze 4 tuzemských pojišťoven provozujících pojištění záruky by je z  objektivních důvodů nemohla nadále cestovním kancelářím nabízet.

Pojistné spektrum

Pojistný obzor 3/2012

25

Pojistné spektrum

Pojištění rekreačních plavidel zajímá Čechy čím dál více

BC. JANA KOREČKOVÁ DÜRL & PARTNER

Pohled do historie pojištění lodí má své zvláštní kouzlo, dovolí nám totiž nahlédnout do  samotné kolébky pojišťovnictví. Tehdy samozřejmě nešlo o  pojištění rekreačních plavidel, tak jak jej známe dnes, ale o  pojištění lodí obchodních. Na počátku stáli majitelé plavidel obchodující se vzácným zbožím z Afriky, Asie nebo jiných významných center středověkého obchodu, kteří se začali spojovat do  obchodních klubů. Zde každý z nich přispíval částí svého výdělku, aby si v  případě škody vzájemně kryli ztráty. Tímto způsobem vzniklo vzájemné pojištění. Také zrod komerčního pojištění je spojený s  námořním průmyslem. Nejstarší dochovaná komerční pojistná smlouva pochází z 2. poloviny 14. století a je to námořní pojišťovací smlouva. Zajímavý je také fakt, že i nejstarší známá zajistná smlouva se týká plavidla, respektive zboží přepravovaného lodí.

Rozvoj námořního pojištění Rozvoj námořního pojištění souvisí s průmyslovou revolucí a  s  velkým nárůstem obchodu. K nejmohutnějšímu vývoji pojištění došlo zvláště v Anglii, kde se významným centrem

pojišťovnictví je něco, o  čem se Středoevropanům může jen zdát. Svoji výjimečnost a  význam si Anglie na  poli pojištění udržela dodnes. Současné anglické instituce, působící v oboru pojišťovnictví, pracují v ohromných objemech, ale navzdory tomu dokáží být neuvěřitelně flexibilní a nesmírně rychle reagují na změny na trhu a na aktuální potřeby svých klientů. Pomáhá jim v  tom velká šíře záběru a zároveň ohromná hloubka znalostí lidí, kteří pro ně pracují. Ne náhodou se velká část zcela nových, neobvyklých či málo známých rizik pojišťuje právě zde.

Pojištění rekreačních plavidel v ČR Je zřejmé, že pro pojišťovny i  jiné instituce, působící v poměrně malém středoevropském státě, který nemá moře, nebude pojištění plavidel, zvláště pak pojištění rekreačních plavidel, tím ústředním tématem. Od konce roku 1989 se však vzdálenosti k moři v pomyslné rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stoupá počet těch, kteří si splnili klukovský sen

Od konce roku 1989 se vzdálenosti k moři v pomyslné rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stoupá počet těch, kteří si splnili klukovský sen a koupili si plachetnici, jachtu nebo motorový člun. námořního pojištění stala londýnská kavárna Edwarda Lloyda. V ní se scházeli majitelé lodí, obchodníci a  také brokeři schopní vyjednat nejlepší možné podmínky s  rostoucí skupinou subjektů ochotných pojištění nabídnout. Více než tři sta let vývoje Lloyd’s a anglického

26

Pojistný obzor 3/2012

Pojistné spektrum

a koupili si plachetnici, jachtu nebo motorový člun. Pod českou vlajkou dnes v různých částech světa pluje několik set rekreačních lodí a hodnota těchto plavidel s jistými výkyvy stále roste. A  jaké jsou v  tomto kontextu možnosti pojištění v  České republice? Většina

Přibývá majitelů rekreačních plavidel, kteří pro krytí rizik souvisejících s vlastnictvím a provozováním svých lodí hledají vhodné pojištění. Jaká panuje situace na trhu?

pojišťoven se tomuto odvětví nevěnuje a pro další se jedná pouze o  okrajovou záležitost. Nabídka produktů není v  mnoha případech schopna uspokojit potřeby majitelů lodí. Ti si pak často sjednávají pojištění až přímo v místě, kde s lodí kotví – nejčastěji v Chorvatsku, buď u  lokálních pojišťoven, nebo u  velkých evropských pojišťoven, které tam mají své zastoupení.

Česko vs. Anglie Přesto však existují případy, kdy je nabídka některé z českých pojišťoven pro klienta, českého majitele lodě, nejvýhodnější. Ve  srovnání s  anglickými pojišťovnami, které jsou na globálním trhu v této oblasti nejvyspělejší, uspějí ty české relativně častěji zejména v případě menších lodí s nepříliš vysokou hodnotou. Zatímco majitelé lodí větších, s  velmi vysokou hodnotou nebo jinak výjimečných, téměř vždy nejvhodnější možné pojištění najdou u  anglického pojistitele. Průměrná hodnota lodě českého klienta pojištěného u  některé z anglických pojišťoven byla podle mých zkušeností v  roce 2011 téměř patnáctkrát vyšší než průměrná hodnota lodě českého klienta pojištěného u tuzemského pojistitele. Je to dáno částečně tím, že sazba pojistného se u  anglických pojistitelů s  růstem hodnoty lodě také snižuje rychleji, než je tomu u pojistitelů českých. Pojistné krytí je u  anglických pojišťoven obecně širší než u  těch českých, s  růstem hodnoty lodě se ale v  některých případech ještě rozšiřuje. A  naopak zejména u menších lodí české pojišťovny kryjí i některé riziko, jež pojišťovny anglické kryjí až v případě lodí větších. Upisovací kapacita v tomto odvětví či ochota přijmout riziko v  případě větších či jinak výjimečných lodí je pochopitelně u českých pojišťoven nižší. Co se v případě rekreačních lodí pojišťuje?

Ilustrační foto: Dreamstime.com

širším rozsahu a  s  mnohonásobně vyššími limity pojistného plnění, než je běžné u standardního pojištění odpovědnosti. Z  hlediska pohledu na  vývoj pojišťovnictví je P&I pojištění velmi zajímavé také jako výjimka vzdorující času. Pojištění kdysi vzniklo jako pojištění vzájemné, v průběhu času ale postupně stále více rostl význam pojištění komerčního a pojištění vzájemné stále více ztrácelo na významu. Ne všude byl tento proces tak intenzivní jako v  České republice, ale tato tendence je celosvětově velmi silná. P&I pojištění stojí zcela stranou tohoto vlivu. Ač je nesmírně moderní a sofistikované, zůstává striktně pojištěním vzájemným.

Úloha pojišťovacího makléře Pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti z provozu plavidla patří v  České republice mezi pojištění povinně smluvní. Nabízí se analogie s  pojištěním vozidel, respektive s  pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Ovšem i zde je znát, že je pojištění lodí u nás okrajovou záležitostí, regulace není ani zdaleka přísná. Nejběžnější výše limitu pojistného plnění se pohybuje v případě odpovědnosti z provozu plavidla u velkých globálních pojišťoven v případě standardních rekreačních lodí mezi 2–5 miliony eur. Některé naše pojišťovny nabízejí toto pojištění s limity výrazně nižšími, což je dle mého názoru jedna z nejpodstatnějších nevýhod jejich nabídky. I v České republice však působí pojišťovny, které nabízejí tyto limity na světové úrovni. Kasko pojištění Nepřekvapí, že kasko pojištění je v  naprosté většině případů to, které majitele lodí zajímá nejvíce. Rozsah pojistného krytí u  českých pojišťoven v  některých případech vychází z klasického „suchozemského“ pojištění majetku podnikatelů, navíc kryje některá další rizika. Pojistné krytí u  anglických pojistitelů obecně bývá velkorysejší a je v zásadě všerizikové jen s malým počtem výluk. Je ale třeba, aby se klient dobře seznámil s některými u  nás neobvyklými podmínkami. Příkladem takové podmínky může být zajištění přívěsu, na kterém se loď převáží, „botičkou“ v době, kdy není pod dohledem. Pojištění válečných rizik Pro našince je zajímavé, že pojištění válečných rizik se v  případě pojištění rekreačních 1)

2)

lodí anglickými pojistiteli stalo téměř standardem. I  v  základním rozsahu je šíře pojistného krytí poměrně velká, ovšem pouze mimo území pravidelně aktualizovaných a  vyhlašovaných válečných zón.1 Doplňková pojištění a připojištění V  souvislosti s  pojištěním lodě pojišťovny nabízejí i  řadu dalších doplňkových pojištění a  připojištění. Běžně se lze setkat například s  pojištěním osobních věcí na  palubě ale i  mimo, pokud nějak souvisejí s  užíváním lodě. Velmi časté je pojištění úrazu osob přítomných na palubě (v základním rozsahu bývá u anglických pojistitelů součástí balíčku pojištění a  jako součást těchto balíčků se netýká posádek lodí). V nabídce je také například pojištění nákladů na  ubytování, cestování a  návrat po pojistné události, v důsledku které se loď stala neobyvatelnou. Pojištění posádek lodí Pojištění personálu lodí u anglických pojistitelů připomíná cestovní pojištění přizpůsobené pro tuto specifickou skupinu. Může zahrnovat dlouhou řadu rizik od  základního úrazového pojištění a  pojištění léčebných výloh až po pojištění únosu či nákladů na evakuaci při přírodní katastrofě. U  českých pojistitelů jsem se s tímto produktem za dobu své praxe nesetkala. P&I pojištění P&I 2 pojištění je exkluzivní záležitostí týkající se luxusnějších lodí. Jedná se o velmi sofistikovanou a intenzivní pojistnou ochranu, jejímž základem je pojištění odpovědnosti a fakticky také pojištění právní ochrany, ovšem v daleko

 eznam pravidelně aktualizuje a vyhlašuje Joint War Committee of the Lloyd’s Market Association and S International Underwriting Association of London. P&I znamená Protection & Indemnity, čili ochrana a odškodnění.

Velmi podstatná (podstatnější než u  některých jiných odvětví) je dle mého názoru v oblasti pojištění rekreačních plavidel úloha pojišťovacího makléře. Značná část majitelů lodí v  současné době u  českých pojistitelů adekvátní pojištění vůbec nenajde a mnohdy pak hledají pojištění v  zahraničí na  vlastní pěst. Najít a  poznat skutečnou kvalitu je však pro ně velmi obtížné. Pojišťovací makléř znalý tohoto specifického odvětví a trhu může svému klientovi umožnit překonat jazykové a kulturní bariéry. Měl by co nejlépe poznat konkrétního klienta a jeho potřeby, stále sledovat vývoj jak trhu, tak potřeb jednotlivých klientů, vyhledávat a aktualizovat pojištění tak, aby pro klienta bylo co možná nejvhodnější. Měl by nabízet svůj servis v souvislosti s pojistnými událostmi nejen tehdy, kdy už nastanou a  kdy jde o samotnou likvidaci, ale také poskytnout své zkušenosti a  rady tak, aby k  pojistným událostem pokud možno docházelo co nejméně, a pokud už k nim dojde, aby rozsah škod byl co nejmenší.

Shrnutí Několik set českých majitelů lodí – a odhaduji, že počet a hodnota jejich lodí do budoucna stále pomalu, ale stabilně poroste – hledá pro svá plavidla co nejvhodnější pojistné produkty. Český pojistný trh však v  současné době nedokáže příliš dobře konkurovat zahraniční nabídce. Otázka pro české pojišťovny tak zní: stojí za to věnovat tomuto odvětví více pozornosti a  pokusit se prosadit v  globální konkurenci?

Pojistné spektrum

Pojistný obzor 3/2012

27

Ze světa

Environmentální pojištění: Jak evropské země chrání životní prostředí? DOC. ING. EVA VÁVROVÁ, PH.D. ÚSTAV FINANCÍ PROVOZNĚ EKONOMICKÉ FAKULTY

Zodpovědná environmentální politika se v současné době může stát pro podnikatelský subjekt značnou konkurenční výhodou. Podívejme se, jak se tomuto tématu věnují v zahraničí.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Se zvyšujícím se zájmem o problematiku životního prostředí souvisí i  otázka odpovědnosti za  případné škody na  životním prostředí, které podnik svojí činností nebo náhlou havárií může potenciálně způsobit. Pokud se tak stane, má daná společnost povinnost uhradit vzniklou škodu. S  takovou situací je spojena nutnost finančního zajištění. Jednou z možností je environmentální pojištění. To můžeme dle metodiky OECD rozčlenit na: ƒƒ pojištění odpovědnosti za  škodu na  životním prostředí (environmental impairment liability, EIL) – jde o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím stranám. Obvykle se nevztahuje na škody na životním prostředí samotném, na biodiverzitě a nezahrnuje náklady na sanace;

Environmental Liability Directive (ELD) Směrnice 2004/35/ES Environmental Liability Directive (ELD) nestanovuje přímo povinnost tohoto pojištění, nicméně některé státy se rozhodly do svých právních řádů zahrnout environmentální pojištění jako povinné. V České republice bude povinnost finančního zajištění pro určité činnosti stanovena od  1. ledna roku 2013 včetně možnosti výběru z  jiných alternativních produktů finančního zajištění jako např. bankovních záruk. Česká republika spolu s dalšími 22 členskými státy nedodržela termín 30. 4. 2007, stanovený pro implemen-

Rizika krytá environmentálním pojištěním mají svá specifika, následky větších havárií navíc mohou dosahovat katastrofických rozměrů. ƒƒ pojištění sanačních nákladů (coverage for on-site cleanup liability) – lze sjednat, pokud jsou náklady na sanace vyloučeny z EIL; ƒƒ cleanup cost cap policy-brownfield site – zahrnuje neočekávané náklady na sanace, vyplývající např. z nadměrné kontaminace; ƒƒ pojištění odpovědnosti dodavatelů (contractor’s pollution legal liability) – pojišťuje znečištění, které způsobí pojištěný při své činnosti vyplývající z  dodavatelské smlouvy; ƒƒ pojištění při dopravě (transportation coverage) – kryje nehody při dopravě nebezpečných látek; ƒƒ pojištění skládek (environmental coverage for landfills) – pojištění provozovatelů skládek.

28

Pojistný obzor 3/2012

Ze světa

tování ELD. Směrnice byla v  ČR implementována s  účinností od  17. 8. 2008 zákonem č.  167/2008 Sb., o  předcházení ekologické újmě a  o  její nápravě. Na  rok 2013 je odložena pouze lhůta pro finanční zajištění environmentálního rizika. To nic nemění na faktu, že již od 17. 8. 2008 mají čeští provozovatelé aktivit potenciálně ohrožujících životní prostředí objektivní odpovědnost za způsobenou nebo hrozící ekologickou újmu (biodiversity damage). Finanční zajištění rizika lze provést pojištěním, bankovní zárukou, vázaným vkladem nebo účastí v  poolu. Rizika krytá environmentálním pojištěním mají svá specifika, následky větších havárií navíc mohou dosahovat katastrofických rozměrů. Z  těchto důvodů

v  některých zemích pojišťovny a  zajišťovny vytvářejí pooly, které umožňují kvalitněji diverzifikovat riziko a poskytovat lepší podmínky pro vývoj nových produktů. Pooly existují např. ve  Francii (Assurpol), Nizozemí (Nederlandse Milieupool), Itálii (Pool Inquinamento) nebo ve Španělsku (Pool Español de Riesgos Medioambientales). Zaměřme se na environmentální problematiku v  kontextu některých evropských zemí.

Německo Ochrana životního prostředí a environmentální politika vůbec je v  Německu považována za  velmi důležitou. Povinnost chránit životní prostředí je zakotvena v článku 20a německé ústavy a stejně tak i v ústavách většiny spolkových zemí. Veřejnost je obecně k  těmto otázkám velmi vnímavá. Tudíž i  s  ohledem na  environmentální pojištění lze konstatovat, že Německo má nejlépe propracovaný systém. Studie Evropské komise o  efektivnosti implementace ELD a  souvisejících záležitostech finančního zajištění z  listopadu 2009 řadí Německo mezi země s  vyspělým trhem environmentálního pojištění. U  větších německých pojišťoven je toto pojištění standardně nabízeno v  rámci pojištění odpovědnosti pro podnikatelské nebo zemědělské subjekty a často funguje jako samostatný produkt. Pojištění je nabízeno ve  dvou formách – Umwelthaftpflichtversicherung, tj. pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí týkající se třetích stran, a  Umweltschadenversicherung, tj. environmentální pojištění odpovídající požadavkům ELD, kryjící škody na  životním prostředí samotném. V  Německu existuje ještě jiný typ pojištění související se životním prostředím, a  to pojištění odpovědnosti za  znečištění vody, tzv. Gewässerschadenversicherung. Poskytuje ho většina

pojišťoven v  rámci soukromého pojištění odpovědnosti osob, kdy odpovědnost je zde objektivní bez ohledu na zavinění.

Švédsko vždy patřilo mezi země s rozvinutou ochranou životního prostředí, čemuž odpovídá i  legislativa. Důkazem je 4. místo v  EPI1 za  rok 2010 právě díky vysoké úrovni environmentální legislativy. Co se týče činnosti podnikatelů, podle švédské environmentální legislativy je každý, kdo provádí činnost ohrožující životní prostředí, povinen přijmout nezbytná opatření k  prevenci havárií nebo znečištění životního prostředí. Environmentální kodex obsahuje sankční systém s  pravidly za  postih za  způsobenou škodu. Podnikatelské subjekty, které pro svoji činnost potřebují povolení, musí uzavřít pojištění. Environmentální pojištění v  některé z  jeho forem nabízí více než polovina pojistitelů buď jako součást pojištění podnikatelů nebo pojištění stavebního průmyslu, kdy kryje škody na životním prostředí týkající se třetích stran, anebo jako samostatný produkt zahrnující i škody na biodiverzitě a sanační náklady. Pro Švédsko je dále specifické pojištění recyklace (nabízí Länsförsäkringar AB), což stimuluje podniky k  zodpovědnějšímu chování vůči životnímu prostředí a  k  výběru šetrnějších materiálů při výrobě.

Velká Británie Environmentální pojištění má na  britském trhu dlouhou tradici již od  sedmdesátých let 20. století. Vývoji trhu environmentálního pojištění napomohlo nařízení Asociace britských pojistitelů (ABI) z  roku 1991, které omezilo v  rámci pojištění obecné odpovědnosti za  škodu způsobenou znečištěním na  „náhlé, neúmyslné a  nečekané“ znečištění, což donutilo podnikatelské subjekty hledat krytí pro jiné případy znečištění ve formě nových specializovaných produktů. Ve  Velké Británii je vyžadováno povinné pojištění nebo jiné finanční zajištění pro činnosti spojené s odpadovým hospodářstvím a s dopravou paliv po moři. Pro žádnou jinou oblast environmentálních rizik není pojištění povinné, což se ovšem do budoucna může změnit. Na britském trhu jsou nabízeny produkty: ƒƒ environmental impairment liability (pollution legal liability) – pojistný produkt kryje ztráty z  minulých znečištění s  následky 1)

Ilustrační foto: Dreamstime.com

Švédsko

v  přítomnosti na  daném pojištěném místě; ƒƒ operation risks – produkt kryje škody ze znečištění, které nastalo po  uzavření pojistné smlouvy. Je často využíván provozovateli průmyslových podniků ohrožujících životní prostředí, neboť může zahrnovat i postupné znečištění. Pojištění kryje nároky třetích osob, náklady na uvedení do  původního stavu a  související právní náklady; ƒƒ remediation cost cap/step loss – kryje neočekávané náklady během sanací; ƒƒ contractor’s pollution liability – kryje odpovědnost dodavatele za  škodu na  životním prostředí.

Itálie Itálie jako jeden z  mála členských států EU byla schopna dodržet určený termín implementování ELD, což učinila již v dubnu 2006. Povinnost pojištění nebo jiného finančního zajištění není stanovena s  výjimkou určitých průmyslových odvětví (např. činnosti související s  jadernou energií, doprava, skladování nebezpečných látek, zásobování plynem). Pojistné podmínky umožňovaly původně pouze

Index EPI (Environmental Performance Index) hodnotí ekonomiky dle ukazatelů týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví a ekosystému vitality. Sestavují ho výzkumné týmy univerzit v Yale a Columbii. Sleduje, jak vláda pečuje o životní prostředí země, kvalitu ovzduší a vody, vliv životního prostředí na zdraví obyvatel atd. Za rok 2010 byl na 1. místě Island.

pojištění havarijního znečištění (inquinamento accidentale) jako součást obecné odpovědnosti za škodu způsobenou vlivem znečištění třetím stranám. Po  roce 2000 umožnil Pool Inquinamento vznik produktu pojišťujícího i  postupné znečištění. Environmentální pojištění tedy v současné době existuje jednak jako součást obecného odpovědnostního pojištění firem pojišťující havarijní znečištění a jednak jako součást pojištění odpovědnosti za znečištění, což kryje havarijní i postupnou kontaminaci. Typická forma environmentálního pojištění ovšem převážně zahrnuje krytí škod z  havarijního znečištění a  je uvedena jako výjimka v pojistných podmínkách, neboť škody na životním prostředí jsou totiž ze standardního pojištění odpovědnosti vyloučeny. V  Itálii je environmentální pojištění spolu se souvisejícími produkty organizováno poolovou formou. Pool Inquinamento vznikl v roce 1979, v současnosti se skládá ze 40 pojišťoven a 4 zajišťoven a funguje pod vedením Munich Re. Pool umožňuje pojišťovnám rozložit riziko, které by jinak bylo těžko pojistitelné. Mj. provádí analýzy životního prostředí, analýzy a oceňování rizik, soustřeďuje odborníky v dané oblasti, poskytuje informace, likviduje pojistné události atd. Každý italský region má své vlastní environmentální vyhlášky, které

Ze světa

Pojistný obzor 3/2012

29

Ze světa

musí korespondovat s právním řádem celého státu. Na rozdíl od ostatních uvedených zemí bývá v Itálii pojištění škod na životním prostředí často součástí nabídky pojištění pro zemědělský sektor.

Česká republika Nabídka environmentálního pojištění a  souvisejících produktů je v  České republice úzce svázána s  následujícími zákony. Jednak se zákonem č. 59/2006 Sb., o  prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Jedná se o  novelu původního zákona č. 353/1999 Sb. Zákon se v  §12 zabývá přímo pojištěním odpovědnosti za  škodu vzniklou v  důsledku závažné havárie. Podle tohoto zákona je provozovatel povinen sjednat pojištění odpovědnosti za  škodu s  výší limitu pojištění dle rozsahu možných dopadů havárie a  musí být pojištěn po  celou dobu provozu zařízení. Dále jde zmíněný zákon č. 167/2008 Sb., o  předcházení ekologické újmě a  o  její nápravě, kterým byla do  českého právního řádu implementována směrnice ELD. Finančním zajištěním se zabývá §14, který stanoví, že provozovatel vykonávající vymezené činnosti je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona. Velikost finančního zajištění musí odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti

vytvářeného rizika ekologické újmy. Bez tohoto zajištění nelze vymezené činnosti provozovat. Ovšem podnikatelský subjekt, který vstoupí do  programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) nebo zavede EMS (Environmental Management System) podle ČSN EN ISO 14000, nemusí finanční zajištění provést. Jednou z  forem finančního zajištění je právě environmentální pojištění. V podmínkách pojistného trhu ČR nabízí environmentální pojištění v některé z jeho forem několik ko-

merčních pojišťoven. Dle nabídky produktů na webu České asociace pojišťoven se jedná o  8 pojišťovacích společností. Environmentální pojištění nabízejí někteří pojistitelé jako samostatný produkt nebo skupinu produktů (ACE European Group Ltd., Chartis Europe  S.A. a  Kooperativa pojišťovna, a.s.) a také jako připojištění k odpovědnosti podnikatelského subjektu (Generali Pojišťovna a.s.). Jedná se o  nízký počet pojistitelů ve srovnání s jinými zeměmi EU, neboť škody způsobené znečištěním životního prostředí bývají obvykle z  pojistného plnění

DAVID BRESCH HEAD SUSTAINABILITY SWISS RE

30

Pojistný obzor 3/2012

Ze světa

Shrnutí problematiky V  rámci shrnutí problematiky srovnání systémů environmentálního pojištění v  některých zemích Evropské unie lze konstatovat, že v  podmínkách České republiky environmentální pojištění jako samostatný produkt nabízí vcelku adekvátní pojistnou ochranu

V českých podmínkách lze uvažovat o vzniku poolu, který by umožnil na základě analýz, environmentálních auditů, ocenění rizik a vedení statistik lépe rozložit riziko.

Klimatické změny jako zdroj inovací pro budoucnost

Mluvíme-li o klimatických změnách, většinou máme na  mysli tající vrcholky ledovců, nebezpečně stoupající hladiny moří, zvyšující se emise oxidu uhličitého a  obdobné katastrofické scénáře. Několik desítek let trvající výzkum měnícího se klimatu však přinesl

v  pojistných podmínkách všech ostatních pojistitelů vyloučeny.

také významné pozitivní nápady. V  současnosti se například ukazuje, že průmysl obnovitelné energie je bohatou líhní pro nové technologické postupy zmírňující klimatické změny a  pro inovativní způsoby jejich zavádění do  praxe. Můžeme říci, že odborné

srovnatelnou s ostatními zeměmi. Povinnost finančního zajištění, která vstoupí v platnost v českých podmínkách od ledna 2013, pravděpodobně dokáže výrazněji podnítit poptávku po environmentálním pojištění. V českých podmínkách lze uvažovat i  o  vzniku poolu, který by umožnil na základě analýz, environmentálních auditů, ocenění rizik a vedení statistik lépe rozložit riziko. Pool by mohl napomoci i vývoji nových souvisejících pojistných produktů napomáhajících širší a  promyšlenější ochraně životního prostředí v  souladu s principy tržní ekonomiky.

Výzkum klimatických změn, který proběhl v posledních desetiletích, byl zdrojem významných inovací nejen pro pojistitele, ale i pro průmysl obnovitelné energie, neziskové organizace a vládní kabinety.

modelování rizika a  tvorba scénářů určují celosvětová hospodárná opatření sloužící k  nutné adaptaci na  měnící se podnebí. Využívání zmíněných inovativních ochranných opatření se ukazuje jako překvapivě prospěšné a účinné.

V současné době je předvojem technických inovací k boji proti změnám klimatu průmysl obnovitelné energie. Pokroky v  oblasti solárních, větrných a  vodních zdrojů energie jsou široce publikovány a také hojně využívány v praxi. Manažeři pro řízení rizika nicméně potřebují „klimatickým“ rizikům lépe porozumět, aby odpovídajícím způsobem zajistili finanční prostředky pro úspěch tohoto průmyslu, a vhodně tak reagovali na jeho energický a rychlý vývoj.

Foto: Swiss Re

Průzkum mínění

David Bresch

Střízlivý pohled na věc Aktuální situace v  oblasti klimatických změn nutí k opravdu vážnému zamyšlení. Podle zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu se v průběhu příštího století zvýší globální teplota o cca 2 °C až 6 °C. Více než polovině světové populace hrozí v současné době přírodní katastrofy. Z  ekonomického hlediska vzrostly pojistné škody způsobené přírodními pohromami souvisejícími s počasím z 5,1 miliardy amerických dolarů ročně v období mezi rokem 1970 a  1989 na  27 miliard dolarů ročně v  posledních dvou desetiletích. Další vývoj povede pouze ke zvyšování škod v důsledku událostí souvisejících s vlivem podnebí. Jen na starém kontinentu se očekává koncem tohoto století více než čtyřnásobný nárůst škod způsobených vzedmutím hladiny u pobřeží Severního moře z průměrných 600 milionů dolarů na 2,6 1) 2)

miliardy. Specifická regionální rizika by pak mohla stát rychle se rozvíjející ekonomiky do roku 2030 až 19 % jejich HDP1.

Podnebí se ještě změní I  pokud by se okamžitě zastavilo vypouštění oxidu uhličitého, podnebí na  Zemi by stejně nadále procházelo rozsáhlými proměnami. Důsledek je jasný, lidé se budou muset chtě nechtě vypořádat s  rostoucími náklady na  krytí rizik souvisejících s  klimatem tak, aby bylo možné udržet tyto náklady pod kontrolou a  aby byly také pojistitelné. K vyřešení tohoto problému by obecně měly vést dvě cesty: lidstvo musí usilovat o  snížení množství emisí skleníkových plynů a musí přijímat opatření, která pomohou zvýšit odolnost vůči nastávajícím změnám.

http://www.swissre.com/rethinking/climate/  ttp://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_Swiss_Re.html h

Za  tímto účelem provedly nedávno Swiss Re a Economist Intelligence Unit 2 průzkum veřejného mínění mezi téměř 300 vysoce postavenými manažery pro energii v  odvětví obnovitelných zdrojů energie. Některé výsledky se daly očekávat. Podle nich patří mezi nejrizikovější oblasti finanční rizika, jako jsou přístup ke  kapitálu a  provozní rizika. Avšak objevila se i překvapení. Stejně vysoko jako obchodní rizika byla zařazena politická rizika a  regulatorní změny. Respondenti jsou připraveni na  provozní a  finanční rizika a  jsou proti nim pojištěni, 30 % respondentů však nemělo žádné řešení a ani představu o tom, jak se vyrovnat s regulatorním rizikem. Tento výsledek poukazuje na roli politických vlád, kterou musí hrát při vytváření stability v  této oblasti. Velkou úlohu mají také pojistitelé. Studie ukázala, že hlavní mechanizmy přenosu rizika v  současné době představují pojistná řešení; je zde však místo i  pro další způsoby přenosu rizika jako například finanční deriváty a dluhopisy. Dalším způsobem, jak se vyrovnat se změnami klimatu, je adaptace na ně. Zde hraje klíčovou roli odborná znalost řízení rizika, která pomáhá osobám s  rozhodovací pravomocí upřednostňovat nákladově efektivní opatření takovým způsobem, aby daná organizace či komunita dokázaly klimatickým změnám a  rizikům odolat. Význam těchto opatření v kontextu zachování pojistitelnosti budoucích rizik nelze podceňovat.

Odborná znalost rizika K  dispozici je hned několik příkladů ilustrujících, jak může odborná znalost rizika pomoci nalézt hospodárné postupy pomáhající k  adaptaci na  změny klimatu a  jakou roli má v  této situaci pojištění. Například studie s názvem Economics of Climate Adaptation,

Ze světa

Pojistný obzor 3/2012

31

Ze světa

jejímž spoluautorem je Swiss Re, se zaměřila na oblast jižní Floridy. Podle scénáře, který počítá s významnou změnou podnebí v této oblasti, vzrostou roční odhadované ekonomické ztráty následkem hurikánů na  Floridě do roku 2030 na závratných 33 miliard dolarů! To je celých 10 % celkového HDP tohoto regionu. Zatímco asi 40 % těchto škod je možné odvrátit opatřeními, jako jsou zátopné hráze, programy regenerace pláží (tj. je-

Rozvojový svět Snad nejzajímavější a  nejinovativnější vývoj v  oblasti adaptace pojistné ochrany na  měnící se podnebí se odehrává v  rozvojovém světě. Iniciativa Swiss Re‘s R4 - Rural Resilience3 pomáhá spolu s  mezinárodní charitativní organizací Oxfam a  Světovým potravinovým programem (WFP) farmářům ze

Podle zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu se v průběhu příštího století zvýší globální teplota o cca 2 °C až 6 °C. jich rozšiřování dosypem písku z jiných lokalit) nebo stavebními úpravami, u  zbývajících 60 % je vysoce pravděpodobné, že obdobná adaptační opatření fungovat nebudou. U tradičních pojistných řešení a převodů rizika kapitálového trhu bude v tomto kontextu nutné stanovit horní hranici ztrát; zmírnit náklady zainteresovaných stran a chránit místní trhy před ekonomickými dopady.

Senegalu, Etiopie a  Haiti zajistit si základní živobytí i  přes klimatická rizika, jako jsou sucho a  nemoci. Tyto programy posunují hranice pojistitelnosti tím, že využívají potenciál inovativních řešení na  základě určitého indexu. Například u  etiopských projektů byl zaveden mechanizmus platby malým farmářům za  pracovní úkony chránící úrodu před suchem. V  dalším projektu v  Malawi byla

Zájem o problematiku underwritingu stále stoupá, říká členka ELHUA MGR. JAN CIGÁNIK POJISTNÝ OBZOR

Evropská asociace underwriterů životního a  zdravotního pojištění (ELHUA) byla založena na  podzim roku 2008. Iniciátorem tohoto kroku byl ředitel úseku životního a zdravotního underwritingu Swiss Re John Turner, který byl také na  prvním společném zasedání v  Curychu v  listopadu 2008 zvolen prezidentem asociace. Ta vznikla za  účelem zvýšení povědomí o  životním a  zdravotním underwritingu na  evropském pojišťovacím trhu a kvůli výměně informací

a zkušeností z jednotlivých zemí. Zakládající členkou asociace a zástupkyní České republiky je PhDr. Jana Tomanová z Komerční pojišťovny. Naše poslední setkání proběhlo před dvěma lety, jak se asociaci za  tu dobu dařilo plnit svůj hlavní cíl, a to zvýšit povědomí o životním a zdravotním underwritingu na  evropském pojišťovacím trhu? 3)

32

Pojistný obzor 3/2012

Ze světa

pak ochrana úrody kukuřice propojena s  indexem výskytu deště. Při prohlížení databáze Local Coping Strategies4 OSN si je možné všimnout, že adaptační opatření na  klimatické změny mohou být i velmi jednoduchá. Jde třeba o  již zmíněnou regeneraci pláží na Floridě nebo přizpůsobení importovaného zavlažovacího systému keňskému prostředí. Adaptační postupy však mohou být na  druhou stranu také nesmírně složité, jako příklad uveďme zásadní změny infrastruktury v  dané oblasti. Principy zajištění a  pojištění pak často představují pragmatický způsob doplnění těchto opatření.

Vzájemné partnerství Důležité je, že vlády, průmysl a neziskové organizace se aktivně podílejí nejen na zmírnění probíhajících klimatických změn, ale také na přípravě společnosti, aby byla schopna se nastalým změnám správně přizpůsobit. Prostřednictvím inovací a  vzájemného partnerství budeme schopni dosáhnout toho, aby byly tyto proměny klimatu v  budoucnosti zvládnutelné a také pojistitelné.

Evropská asociace underwriterů životního a zdravotního pojištění (ELHUA) má za sebou již čtyři roky své existence. Zástupkyně České republiky Jany Tomanové jsme se zeptali, jak asociace plní své cíle.

Nejprve mi dovolte zmínit, že asociace je nezisková organizace a celá její činnost je zajišťována dobrovolníky z evropských zajišťoven nebo pojišťoven. V tomto kontextu byl vznik asociace provázen mnoha administrativními a  organizačními problémy. Ten největší se týkal personální otázky, zakládající tým měl totiž pouze devět členů, kteří se vůbec poprvé setkali na podzim roku 2008 v Curychu. Pro fungování asociace se pak ukázala jako klíčová konference v  Bruselu v  roce

http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html 4) http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/

Foto: Michel Berthold

Kromě zvýšení povědomí o životním a zdravotním underwritingu obecně je hlavním úkolem asociace příprava v pořadí již třetí konference, která se tentokráte uskuteční v Praze.

Příští konference ELHUA se bude v roce 2014 konat v Praze.

2010, která přivítala už kolem sedmdesátky účastníků. To, že založení této organizace byl vhodný krok a  že povědomí o  životním a  zdravotním underwritingu pomalu roste, dokazuje poslední setkání, které proběhlo ve  Vídni a  jež navštívilo na 150 účastníků z celé Evropy. To je podle mě jasným signálem, že zájem o problematiku underwritingu stále stoupá. Jedním z  úkolů asociace bylo také vytvořit a  zajistit certifikovaný a  uznávaný vzdělávací program pro tuto profesi. Povedlo se tyto kroky naplnit a  jaký je současný stav? Vzhledem k  tomu, že jednotlivé evropské státy mají organizaci školení underwriterů životního pojištění velmi různorodou nebo dokonce žádnou, nebylo možné v tak krátké době připravit a  zajistit jednotný vzdělávací program pro tuto profesi. Problém spočívá především v tom, že jednotlivé národní asociace se zatím do tohoto projektu nezapojily. Velkou překážkou je také jazyková vybavenost a v neposlední řadě i finanční náročnost projektu. Otázce vzdělávacího programu se detailně věnovala výše zmíněná vídeňská konference. Česko zde bylo reprezentováno pěti zástupci pojišťoven, jen pro srovnání – – v Bruselu to byli pouze dva čeští underwriteři. Určitou inspiraci by asociace mohla čerpat u zajišťoven. Ty mají pro své klienty (pojišťovny) připraveny velmi kvalitní systémy vzdělávacích seminářů, které jsou prověřeny dlouholetými zkušenostmi z praxe. Jaké další cíle si asociace pro nejbližší období vytýčila? Kromě zvýšení povědomí o  životním a  zdravotním underwritingu obecně je tím hlavním úkolem příprava v  pořadí již třetí konference, která se tentokráte uskuteční v  Praze v  roce 2014. Velmi důležitý bude výběr témat, jimiž se bude konference zaobírat. Je totiž velmi složité sladit odbornou úroveň přednášek tak, aby si všichni

odnesli poznatky využitelné v  praxi. Jde o  to, že účastníci mají různou délku praxe a úroveň vzdělání. Pro přítomné lékaře jsou tedy některé vybrané přednášky malým přínosem, naopak pro underwritery jsou úplně nové poznatky z medicíny, které jsou podloženy velmi často různými zajímavými statistikami, velmi cenné a nenahraditelné. Zeptám se trochu obecně, myslíte si, že pojišťovny dostatečně reagují svými produkty na současné změny v chování spotřebitelů? Pojišťovny se dokázaly velmi rychle přizpůsobit zrychlenému životnímu tempu a jejich produktová nabídka přesně odráží poptávku současného kosmopolitního člověka. Tomu odpovídá také způsob sjednávání pojištění, kdy se čím dál více do  popředí dostávají různé dříve velmi okrajové kanály jako například populární on-line komunikace. Také klasické životní pojištění s  výplatou pojistné částky v  případě dožití nebo smrti je v  současnosti často nahrazováno

Vídeňské setkání underwriterů PhDr. Jana Tomanová členka výkonného výboru ELHUA Když se řekne Vídeň, každému se vybaví něco jiného – Marie Terezie, dort sachr, Vídeňští filharmonici, vídeňský řízek nebo dokonce slavný valčík. V dubnu 2012 se do tohoto krásného města sjeli underwriteři životního pojištění z celé Evropy. Po Bruselu v roce 2010 se tak rakouská metropole stala druhým místem, kde se tato konference konala. Cílem setkání bylo podpořit prestiž profese pojišťovacího underwritera a umožnit výměnu zkušeností v  rámci celé Evropy. Hlavním tématem pak bylo vzdělávání v oboru pojišťovací medicíny. Mezi hosty byli také vybraní zástupci zajišťoven, kteří pracují jako posudkoví lékaři nebo jako underwriteři posuzující zdravotní rizika. Za všechny jmenujme Johna Schoonbee ze Swiss Re, který měl velmi poučnou přednášku o  rakovině prsu, a  Craiga Butlera z  Hannover Re, jehož neméně zajímavý

investičním pojištěním s různými možnostmi připojištění. Na to má samozřejmě také velký vliv fakt, že pojišťovny v České republice přebírají zkušenosti svých mateřských společností, čímž se zahraniční trendy dostávají na český pojistný trh. Jaký vývoj na pojistném trhu očekáváte v nejbližší budoucnosti? Dle mého názoru dojede v důsledku finanční krize k prodeji či fúzím některých společností nejen v  České republice, ale i  v  Evropě. Bude to znamenat bohužel i  ztrátu pracovních míst pro odborníky s  dlouholetými zkušenostmi v  pojišťovnictví. Obecně můžeme konstatovat, že pracovní tempo v  pojišťovnách se, z  důvodu požadavku pojištěných obdržet pojistku co nejdříve, nebývale zvýšilo. Bohužel má tento stav úzkou vazbu na  hodnotu obchodu, a  tedy i  na  proces kvalitního a  velmi pečlivého underwritingu.

příspěvek se věnoval diabetes mellitus. Tato choroba globálně trápí na 215 000 000 lidí, což z ní dělá epidemické onemocnění! Velmi zajímavá byla také přednáška Nicky Virgo ze zajišťovny RGA o významu rodinné anamnézy pro oceňování zdravotního stavu klientů. Například karcinom prsu u žen (babička – matka) může zvýšit riziko rakoviny prostaty u  syna. Prezentace věnovaná posuzování invalidity u  onemocnění páteře od  Cillian Tierney ze zajišťovny Partner RE potvrdila, že tento problém není jen v České republice, ale že se jedná o  celoevropský trend. Konference se konala v hotelu Marriott, trvala dva a půl dne a celkem šestnáct velmi přínosných přednášek z  oboru pojišťovací medicíny si vyslechlo na 150 účastníků. V rámci setkání byla také zvolena nová prezidentka asociace Susan Hentschel z Munich Re, která ve funkci nahradila duchovního otce asociace Johna Turnera. Příští setkání pojišťovacích underwriterů se bude konat v  roce 2014 a  hostit jej bude česká metropole Praha.

Ze světa

Pojistný obzor 3/2012

33

Z domova

ČAP podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců pojišťoven MARCELA KOTYROVÁ MANAŽER VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Při organizaci vzdělávacích akcí ČAP věnujeme velkou pozornost obsahovému zaměření přednášek a  seminářů. Strukturu programu i  rozsah informací konzultujeme s  odbornými sekcemi ČAP. Pojišťovny tak mají možnost prostřednictvím svých zástupců definovat konkrétní požadavky na charakter informací, které potřebují ke své každodenní praxi. V loňském roce absolvovalo vzdělávací akce ČAP více než 1 000 zaměstnanců pojišťoven.

I. pololetí 2012 V první polovině letošního roku jsme se již věnovali například elektronické kontraktaci. Se současnou a  připravovanou právní úpravou elektronických právních úkonů se zvláštním zaměřením na soukromoprávní úkony včetně kontraktace seznámil účastníky prof. Ing. Vladimír Smejkal,  CSc. LL. M., soudní znalec a  člen Legislativní rady vlády. Na  půdě ČAP se také sešli specialisté na  životní pojištění z  členských pojišťoven se zástupci společnosti LIMRA v  panelové diskuzi na  téma „Globální trendy v  životním pojištění“. Pořádali jsme také seminář o důchodové reformě, v  rámci kterého zodpověděli aktuální dotazy týkající se zejména vymezení role pojišťoven ve 2. a 3. pilíři zástupci České národní banky.

II. pololetí 2012 – co připravujeme? Mezi nejžádanější vzdělávací akce ČAP patří semináře zaměřené na  zdravotní problematiku. Pro letošní podzim připravujeme tři tyto semináře, budeme se věnovat drogové závislosti, hematologii a psychiatrii. Chystáme také dva semináře na  téma „Vývoj a  trendy v  oblasti neživotního pojištění

34

Pojistný obzor 3/2012

Z domova

a  v  oblasti životního pojištění“. Do  panelové diskuze jsme přizvali odborníky z  členských pojišťoven. V říjnu proběhne seminář právníků, tentokráte v  hotelu Jezerka na  Seči. Do  programu bude zařazena panelová diskuze na téma „Odborná péče“ a  „Informační povinnosti“. S  judikáty týkajícími se náhrady škody, pojistné smlouvy a zprostředkovatelské činnosti již tradičně seznámí účastníky JUDr. Petr Vojtek. Druhý den se budeme věnovat elektronické komunikaci a povinným datovým schránkám. V průběhu října a listopadu pak proběhne cyklus šesti přednášek, ve kterých se budeme detailně věnovat změnám, jež přináší nový občanský zákoník, a jejich implementaci do praxe. Veškeré informace o  vzdělávacích akcích ČAP jsou k  dispozici na  webových stránkách České asociace pojišťoven.

Nové semestrální studium „Základy pojišťovnictví“ V průběhu loňského roku se sekce vzdělávání ČAP věnovala přípravě nového semestrálního studia „Základy pojišťovnictví“. Jeho základem se stal stávají kurz Základy

Kurzy a odborné semináře, které pro své členy organizuje Česká asociace pojišťoven, se každoročně těší velkému zájmu. Jsou zárukou aktuálnosti prezentovaných témat a výběru erudovaných lektorů.

trhu. Vznikl tak unikátní cyklus přednášek, jehož účastníci získají komplexní přehled o  jednotlivých oblastech pojistného trhu a procesech, jež uvnitř funguji a které jsou nezbytné pro další uplatnění posluchačů v  praxi. Zárukou vysoké kvality přednášek jsou lektoři, které jsme přizvali ke  spolupráci na přípravě jednotlivých témat. Jedná se o specialisty z členských pojišťoven, jež dlouhodobě pracují v  dané oblasti a  mohou, kromě odborných znalostí, předat posluchačům i  spoustu praktických rad, zkušeností a příkladů ze své dosavadní praxe. Jejich prezentace a projevy přesně vystihují danou problematiku a  reagují na  dotazy účastníků. Lektoři se také významně podíleli na  zpracování studijních skript, jimiž jsou všichni studenti vybaveni a  která jim zároveň pomáhají sledovat aktuálnost předaných informací. Díky zvolenému formátu skript existuje možnost jejich průběžné aktualizace. Studium obsahuje celkem 16 lekcí a  je zakončeno závěrečnou písemnou zkouškou. I  nadále je velký důraz kladen na  pojistné právo, další lekce jsou zaměřeny na  problematiku zajištění, riskmanagementu, likvidace, underwritingu, ekonomiky i  významu obchodu v  pojišťovnictví. Účastníci se seznámí s jednotlivými subjekty podnikání

S cílem vytvořit katalog základních pozic pro pojistný trh se Česká asociace pojišťoven připojila k realizaci projektů Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK). pojistného práva, který byl rozšířen o další témata z oblasti pojišťovnictví tak, aby pokryl tematicky celou strukturu pojistného

v pojišťovnictví a jejich rolemi a navíc získají informace z konkrétních produktových oblastí.

Úřad práce ČR a agentury práce, tak pro občany. Má ambice stát se nástrojem pro řízení lidských zdrojů ve  firmách, základem nového číselníku, elektronické komunikace a  informační základnou trhu práce pro všechny zúčastněné cílové skupiny. Zároveň je NSP výchozí základnou pro vytvoření kvalitní soustavy kvalifikací včetně vytvoření podnikových nástrojů k jejich využívání. Národní soustava kvalifikací NSK vymezuje obsah každé kvalifikace a  popisuje způsoby, jakými lze ověřit zvládnutí příslušných způsobilostí. Struktura a obsah kvalifikací jsou výsledkem konsenzu, v němž mají klíčovou úlohu reprezentanti zaměstnavatelů sdružení v sektorových radách. Realizace projektu zajišťuje provázanost s  Národní soustavou povolání a sleduje vazby soustavy na další celostátní či evropské systémy, navrhuje kontrolní mechanizmy uplatnitelné v síti autorizovaných osob, zajišťuje další vývoj informačního systému NSK a nezbytnou propagaci. Mgr. Jan Března

Sektorová rada Katalog NSP a  dosud vytvořené kvalifikace v rámci NSK odráží aktuální požadavky na jednotlivé pracovní činnosti, jak je definovali zaměstnavatelé reprezentovaní sektorovými ra-

Prostřednictvím anonymních dotazníků získávala ČAP zpětnou vazbu k jednotlivým přednáškám. Nová koncepce i celkové zabezpečení celého studia měly velmi příznivé ohlasy. Katalog typových pozic a kvalifikační standardy Nedílnou podmínkou náboru kvalifikovaných zaměstnanců je dostatečně popsaná pracovní pozice, její kompetence a  nutné kvalifikační požadavky pro výkon práce. S  cílem vytvořit katalog základních pozic pro pojistný trh se Česká asociace pojišťoven připojila k realizaci projektů Národní soustava povolání (NSP) a  Národní soustava kvalifikací (NSK). Oba projekty jsme blíže představili v PO č. 2/2011. Národní soustava povolání V  rámci projektu NSP vzniká aktuální celostátní katalog prací, který vytváří sami zaměstnavatelé. Ten jasně definuje poptávku, představuje transparentní informace jak pro

Foto: Kooperativa pojišťovna

První běh semestrálního studia V  letošním roce proběhl první běh semestrálního studia. Zúčastnilo se ho 97 účastníků. Závěrečné zkoušky v  řádném termínu absolvovalo 83 osob, z nichž 65 je úspěšně složilo, 15 z nich se podrobí ústní doplňkové zkoušce a  3  studenti neuspěli. Zbylých 14 účastníků bude skládat zkoušku v náhradním termínu. Prostřednictvím anonymních dotazníků jsme získávali zpětnou vazbu k  jednotlivým přednáškám. Zajímal nás názor na  obsah zpracovaných témat, výběr a úroveň lektora, dostatečnost časové dotace, zpracování studijních materiálů a organizační zabezpečení. Nová koncepce i celkové zabezpečení celého studia měly velmi příznivé ohlasy. Účastníci zejména ocenili komplexní rozsah informací a praktický přístup lektorů. Na  všeobecné studium „Základy pojišťovnictví“ naváže sekce vzdělávání v příštím roce přípravou specializovaných odborných studijních programů. Ty budou zaměřeny na rozvíjení znalostí v konkrétních oblastech pojišťovnictví jako například v pojistném právu, v oblasti likvidace, underwritingu a  podobně. Cílem těchto úzce specializovaných studijních cyklů je umožnit rozvoj v dané oblasti bez ohledu na dosažené vzdělání a věk, a stát se tak kvalifikovanou pracovní sílou pro pojistný trh.

dami. Pro resort pojišťovnictví vznikl nejprve expertní tým, který zahájil práce na obou projektech. Následně se k  němu přidali experti z  oblasti bankovnictví a  ostatních finančních služeb a  koncem loňského roku společně ustanovili Sektorovou radu pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby (SR). Expertní tým pro pojišťovnictví od počátku běhu projektu NSK2 pracoval na  několika kvalifikacích, které jsou nyní ve  schvalovacím procesu a  brzy budou v  katalogu zveřejněny: Pracovník klientského centra pojišťovny, Taxátor pojistných smluv, Likvidátor škod z  pojištění majetku a  odpovědnosti, Likvidátor škod z  cestovního pojištění, Likvidátor škod z  pojištění osob, Likvidátor škod z  pojištění motorových vozidel. V  letošním roce plánuje SR zpracování dalších 3 profesních kvalifikací: Produktový manažer v  pojišťovnictví, Upisovatel rizik pro

neživotní pojištění, Upisovatel rizik pro pojištění osob.

Slovo předsedy SR na závěr Funkci předsedy pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby vykonává Mgr. Jan Března, člen výkonného výboru sekce vzdělávání ČAP, který má jako ředitel personálního odboru Kooperativa pojišťovny dlouholeté zkušenosti v  oblasti řízení lidských zdrojů. „Pojišťovnictví jako takové je v  současném školním vzdělávacím systému ČR tak trochu popelkou. NSK a NSP tak vnímáme jako reálnou možnost tento stav napravit, a to zejména u středoškolských kvalifikací,“ říká předseda Sektorové rady. Pokud se tento cíl podaří uvést do praxe, tak budou naprosto srozumitelně popsány ty nejzákladnější činnosti „pojišťováckého řemesla“. „Veřejnosti bude známa cesta, kde a  jak se tomuto „řemeslu“ mohou lidé naučit, kde a jak mohou získané vědomosti a znalosti obhájit a získat legitimní doklad toho, že danou činnost ovládají. Získáme tak společné měřítko použitelné pro srovnání zájemců o  činnost v  pojišťovnictví, což zcela jistě přispěje ke  kultivaci pojistného trhu. Další velkou výhodou, byť obecnou, je to, že NSK a NSP výrazným způsobem umožní lidem pružně reagovat na změny na trhu práce a třeba i několikrát za  život zásadně změnit svoji profesi,“ uzavírá Jan Března.

Z domova

Pojistný obzor 3/2012

35

Z domova

Žofínské fórum věnované reformě zdravotnictví

134. Žofínské fórum se zaměřilo na reformy českého zdravotnictví v praxi. Součástí konference byl také pohled na roli komerčních pojišťoven.

REDAKCE POJISTNÝ OBZOR

Foto: Agentura NKL

Od  začátku letošního roku zažívá české zdravotnictví mnoho významných změn. Především nové reformní zákony přinášejí inovace, které jsou přirozeným důsledkem vývoje medicíny 21.  století, nově však také například vnímají postavení pacienta coby rovnocenného partnera. Reforma klade důraz nejen na  ekonomickou stabilitu systému zdravotnictví, ale také zejména na  posílení práv pacientů. Takový byl ve  zkratce light motiv 134. Žofínského fóra, které se konalo ve Velkém sále pražského paláce Žofín a  jehož partnerem byla také Česká asociace pojišťoven. Výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora během svého vystoupení v rámci 134. Žofínského fóra.

Kam směřuje české zdravotnictví? Ústřední prezentace ministra zdravotnictví Leoše Hegera se zaměřila na informace o celkovém stavu českého zdravotnictví v kontextu probíhající reformy. Hned v úvodu své řeči ministr zdůraznil, že tuzemské zdravotnictví na tom není tak špatně, jak by se mohlo zdát. Tento stav podle něj potvrzuje evropský spotřebitelský index zdravotní péče (EHCI), podle kterého se Česká republika umístila na patnáctém místě, těsně za sousedním Německem. „Za posledních pět let se stav českého zdravotnictví skutečně zlepšil. Dříve totiž bylo Česko na místě sedmnáctém,“ řekl Leoš Heger. Ministr však vzápětí dodal, že zdravotnictví je potřeba reformovat. Za tím stojí především ekonomické problémy, jejichž příčinou jsou demografické změny, stále rostoucí očekávání pacientů a  neefektivita poskytovatelů péče a celého systému.

Zdravotní pojišťovna v době reforem V dalším vystoupení ředitel VZP Pavel Horák představil plánované reformní kroky největší zdravotní

36

Pojistný obzor 3/2012

Z domova

pojišťovny v  ČR. Na  úvod své prezentace znovu upřesnil skutečnost, že mluvíme-li o  veřejném zdravotním pojištění, pak mluvíme o  zdravotní dani, nikoliv pojištění. Role zdravotní pojišťovny je efektivně vybírat tuto daň a  financovat zdravotní péči, nikoliv zdravotnická zařízení. „Je to systém, kdy příjem veřejného pojištění závisí na  vyšší moci, tedy na  ekonomickém cyklu a  na  HDP,“ zmínil ve  svém projevu Pavel Horák a  dodal: „Zdravotní pojišťovny by se měly stát garantem zajištění péče, přičemž pacient má jasně stanovený, vymahatelný nárok na poskytnutí této péče.“

Komerční pojišťovny a jejich role Na zástupce VZP navázal výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora, který zmínil, že v rámci probíhající reformy zdravotnictví zatím není využit potenciál pro uplatnění soukromého zdravotního pojištění. „Pro komerční pojišťovny je podstatné, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro zdravotní služby, které nejsou kryty veřejným zdravotním pojištěním. Dokud tedy nebude rozsah nehrazených nebo částečně hrazených zdravotních služeb dostatečný a jednoznačně vymezený, nelze trh komerčního zdravotního

pojištění standardně rozvíjet. Myslím si, že komerční pojišťovny musí být ještě více nápomocny odborné diskuzi k definování nadstandardů,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven. Mezi současné nadstandardy patří například oční čočky, lehká sádra nebo některá očkování. Lze si připlatit i za nadstandardní služby, jako jsou volba lékaře, lepší pokoj nebo strava při hospitalizaci. „Když celou problematiku shrnu – nejen pro zdravotnictví, ale i pro samotné občany je podstatná informace, že určitá část péče nehrazená veřejným systémem může být financována prostřednictvím komerčních pojistných produktů, a jsem pevně přesvědčen, že pojištění nadstandardů si budou moci dovolit i středně příjmové kategorie obyvatel,“ uzavřel výkonný ředitel ČAP.

Z dalších prezentací Dále v rámci programu vystoupili generální ředitel Zdravotní pojišťovny MV ČR Jaromír Gajdáček, prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba a  ředitel B. Braun Medical v  ČR a  SR Lubomír Klepáč. Neméně zajímavá byla také vystoupení předsedy Společnosti klinické výživy a  intenzivní metabolické péče ČLS JEP Luboše Sobotky a  prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy.

Povodňové mapy: Pojistitelé mění nástroj pro řízení rizika ING. MARCELA MACHOVÁ SPECIALISTKA NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Zakoupením multilicence pro využívání aktuální datové sady se pojistitelům dostává do rukou skutečně moderní a účinný nástroj řízení rizika povodně.

INTERMAP TECHNOLOGIES

Myšlenka řízení rizika povodně se na českém pojistném trhu poprvé objevila po  povodních v roce 1997, které způsobily extrémně vysoký počet škod, a od té doby se téměř každoročně s  větší, či menší intenzitou opakují. Od  prvních pokusů vyhodnocování rizika povodně prostřednictvím zpětné analýzy škod pokročilo modelování rizika přes dosud využívaný pravděpodobnostní model RZ 2005, vytvořený společností Intermap Technologies, až k  aktuálnímu modelu RZ 2011, který představuje využití nejmodernějších technologií a  metod. K participaci na využívání aktualizované datové sady se přihlásilo sedm členských pojišťoven ČAP, které dohromady pokrývají cca 95 % trhu.

zaplavení daného objektu úzce koreluje s celkovou škodou, jež povodeň způsobí. V rámci modelu jsou také zohledněna statická protipovodňová opatření vybudovaná po roce 2002. Datová sada RZ 2011 plynule navazuje na doposud používanou sadu RZ 2005, zároveň však přináší výrazné zkvalitnění a  zpřesnění údajů. Při aktuálním srovnání rizikových zón z  roku 2005 a  z  roku 2011 můžeme pozorovat, že zóna odpovídající periodě návratu (RTP) 20 let

dosud využívaná verze nedokázala namodelovat. Tyto mapy zobrazují území, kterým hrozí zaplavení kvůli intenzivním krátkodobým dešťům.

Využití datové sady Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším systémům na  správu rizika povodně v  Evro-

Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším systémům na správu rizika povodně v Evropě a mj. bude součástí aplikace Povodňové mapy na webových stránkách ČAP.

Nový digitální 3D model Aktualizovaná datová sada využívá oproti té předešlé nový digitální 3D model terénu NEXTMap® Europe z roku 2008 s vysokým rozlišením (cca 5 m) a velkou přesností (cca 2,5 m). Model umožňuje současně s čárami rozlivu zapracovat i  maximální hloubky zaplavení, které dále determinují riziko v rámci stejné záplavové zóny. Mapa maximálních hloubek je klíčová pro modelování očekávaných škod, protože hloubka

se podstatně rozrostla, s ní se zvětšil i rozsah zóny s RTP 50 let. Naopak zóny s větší extremitou (100 až 500 let) se mírně zmenšily.

Modelování záplav Datová sada RZ 2011 zcela nově obsahuje mapy pluviálních povodní (záplav), které

Rozdíl mezi zónami rozlivu z roku 2011 (vpravo) a z roku 2005 (vlevo) u soutoku Moravy a Bečvy. Z obrázku je patrné zvětšení nejmenší zóny (20leté) a zmenšení největších zón (100 až 500 let).

pě pro účely pojišťovnictví. V současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v opravdu vyspělých evropských zemích. Kromě pojišťoven, které systém využijí při příjmu rizika pro stanovení pojistných limitů a zejména pro stanovení pojistných sazeb, může model najít další uplatnění, a  to například u  soukromých osob při rozhodování o  koupi či stavbě nemovitosti, u  realitních kanceláří, developerských firem, u  průmyslových podniků jakožto i ve veřejném sektoru, například u obcí a krajských úřadů při tvorbě ekonomicky zdravého územního plánu. Díky aktualizované datové sadě bude možné posoudit nejen, jak rozsáhlé zaplavení hrozí konkrétnímu objektu, ale např. také zda v případě povodně bude nutná evakuace obyvatel či zda lze předpokládat přerušení provozu ve výrobě. Pojistitelé nyní stojí před zásadním úkolem, a to stanovit si, jakým způsobem nového nástroje využijí pro skutečně reálné nastavení výše pojistného a pojistných podmínek v majetkovém pojištění a pro vývoj nových pojistných produktů.

Z domova

Pojistný obzor 3/2012

37

Z domova

DIRECT Pojišťovna v Česku končí. Majitele neuspokojily výsledky

DIRECT Pojišťovna přestala sjednávat v České republice nové pojistné smlouvy. Jde o strategické rozhodnutí jejího stoprocentního vlastníka společnosti RSA.

REDAKCE POJISTNÝ OBZOR

Důvodem utlumení činnosti DIRECT Pojišťovny v České republice jsou podle vyjádření společnosti RSA nepříznivé podmínky na  tuzemském pojistném trhu, které i  přes řadu pozitivních výsledků neumožnily docílit dostatečné velikosti a  ziskovosti v  přijatelném časovém horizontu. Samotné ukončení činnosti bude probíhat několik let.

Obtížné rozhodnutí

Ilustrační foto: www.direct.cz

„Naší strategií je dosáhnout na  vybraném trhu určité velikosti, jež nám umožní vytvářet udržitelný zisk. S  ohledem na  situaci a  vývoj českého pojistného trhu si uvědomujeme, že v České republice toto v rozumném časovém horizontu možné nebude, a proto jsme učinili obtížné rozhodnutí se z trhu stáhnout,“ uvedl v  tiskové zprávě generální manažer RSA pro střední a  východní Evropu Andrew Burke. „Ukončit provoz v  České republice bylo náročné rozhodnutí, které jsme přijali po důkladném zvážení. Jsme připraveni dostát všem

38

Pojistný obzor 3/2012

Z domova

„Ukončit provoz v České republice bylo náročné rozhodnutí, které jsme přijali po důkladném zvážení. Jsme připraveni dostát všem svým závazkům, dokud nebude naše podnikání v České republice ukončeno,“ řekl Andrew Burke. svým závazkům, dokud nebude naše podnikání v České republice ukončeno. Chtěl bych ujistit všechny stávající zákazníky, že jejich pojistky zůstávají v  platnosti v  nezměněném rozsahu,“ doplnil Burke. Rozhodnutí se týká jen DIRECT Pojišťovny a České republiky. Na ostatních trzích regionu RSA zůstává a další své divize v regionu bude naplno podporovat. Například v  sousedním Polsku bude i nadále působit pojišťovna Link4. DIRECT Pojišťovna také oznámila, že se její generální ředitel a předseda představenstva Ján Čarný rozhodl neúčastnit procesu ukončování činnosti společnosti. Ve  firmě zůstal po dobu potřebnou k předání funkce a poté, po čtyřech letech práce, po  vzájemné dohodě odešel.

Novým generálním ředitelem firmy se stal dosavadní finanční ředitel Roman Fink.

Pohled zpět DIRECT Pojišťovna vstoupila na český trh v polovině května 2007 s  přímým prodejem autopojištění. Nejdříve nabízela povinné ručení, které pak doplnila o havarijní pojištění. V dubnu 2009 rozšířila nabídku o  pojištění majetku a  odpovědnosti občanů a  od  loňského podzimu nabízela klientům také cestovní pojištění. Společnost se soustředila na sjednávání smluv prostřednictvím telefonu a  on-line služeb a od začátku svého působení 21. května 2007 získala za  pět let cca 74  000 aktivních pojistných smluv. Ke konci roku 2011 měla pojišťovna 14 680 smluv na havarijní pojištění, 69 263 na povinné ručení. Pojišťovna uvádí, že v roce 2011 využilo nabídky na  cestovní pojištění přes 25  000 klientů. Ukončení činnosti bude probíhat ve vlnách, ale v každém případě bude obnášet snižování stavu zaměstnanců. Pojišťovna v Česku zaměstnávala 180 lidi. Skupina RSA, stoprocentní vlastník DIRECT Pojišťovny, je jednou z největších celosvětově působících pojišťovacích skupin. Její operace se soustřeďuje zejména na trh Velké Británie, dále Skandinávie, Kanady, Irska, Asie a Středního východu, ale i Latinské Ameriky a  regionu CEE. Služby nabízí ve  zhruba 140 zemích. V  roce 2011 zaměstnávala zhruba 23 tisíc lidí, předepsané pojistné skupiny dosáhlo 8,1 miliardy liber.

Insurance Digest

2011 – A year of gains and losses

ING. KATEŘINA LHOTSKÁ INSURANCE COMPETENCE EXPERT NESS CZECH, S.R.O

Exceptional aspects of 2011 Last year was quite noteworthy in many respects. After a  turbulent period, we finally got a  break from large-scale calamities and natural disasters. For the first time since the liberalization of the insurance market, its leader temporarily changed. The debt crisis undermined the long-established security of investing into government bonds. The planned implementation of Solvency II was yet again postponed and the new date might not be the final one. And the Court of Justice of the European Union voided the exception from the gender equality directive allowing insurers to calculate premiums on the basis of sex.

The year of innovations Last year saw some interesting product innovations. For example, in motor third-party liability insurance, the limits for indemnification were raised to CZK 150 million for claims arising from damage to property and health, in addition to a more frequently applied principle of the damage being caused by a  driver, not by a  vehicle. Insurance companies responded to clients’ apprehensions about travelling to volatile North African countries and added this argument to acceptable reasons for trip cancellations. A  brand new product was introduced at the beginning of the year: mandatory insurance of personnel agencies against bankruptcy. Due to new technologies, some innovations were designed to improve services. Smart phones are beginning to play the role of a service channel; they are very useful for reporting and documenting an insurance event, but they can also serve for providing assistance services. Advanced technology helps combat insurance fraud, too, in that it improves the chances of its detection. This tends to be interpreted as a steep climb in the occurrence of fraud. In reality, cases

of fraud have not substantially increased, but insurers have become much more successful at detecting them.

Not all went well Some of the last year’s results were not so much good news. Aggregate profits of insurance companies fell. A 55% drop from CZK 21.1 billion to CZK 9.3 billion looks disastrous, but the 2010 profit was the highest in the history of independent Czech insurance, which makes the figure outstanding. In the long run, the last year’s result is average. The decline stems from two key factors: the substantially worse financial placement and a slump in non-life insurance. In addition, the volume of premium income fell by CZK 1 billion, most of which can be attributed to the non-life insurance segment. Major losses were recorded in motor third-party liability insurance (CZK 2 billion) and motor damage insurance (CZK 0.7 billion). It may appear that the rest of the non-life segment grew, but that was not quite the case. The “growth” almost entirely corresponded to the volume of premiums assigned to other member insurers of the Czech Insurance Association (CIA) within the scope of reinsurance. Some illusions were dismantled in 2011. It became manifest that single-premium policies could not keep growing and, conversely, rates of motor third-party liability insurance could not keep falling. And it turned out that direct loss adjustment applied to liability insurance had almost no impact on the market conditions. A year ago we pointed out these wrong assumptions and predicted the upcoming prevailing trend. Let’s take a look at how we fared. Confirmation of a  drop in single-premium insurance We foresaw a reversal of the trend from growth to decline. Our prognosis was reaffirmed by

The 2011 results have sparked a number of reflections and brought opportunities for learning. Also of importance is to reconcile with the prognoses spelled out in this periodical a year ago.

a  drop of CZK 700 million (2.3%) in premiums written. The structure of the drop is also significant. Whereas separate single-premium policies fell by CZK 2.3 billion, extraordinary-premium policies grew by CZK 1.6 billion. Premium fluctuations in the course of the year were also noteworthy. Extraordinary deposits peaked in the first and last quarters, however, this pattern did not apply to single-premium policies. In early 2011, a significant decline of 30% in the volume of premiums made news, but the stir it caused was needless. The volume of premium income recorded in a  comparable period of 2011 represented an all-time high, amounting to CZK 8.7 billion. This year’s projected decrease is not expected to exceed 5%. Growth similar to the recent boom is unlikely to recur in the near future. Motor third-party liability insurance – marking time We predicted a 5% drop in premiums in this segment and estimated that, at an average increase in claims (around 2%), the segment might approximate the so-called “black zero”. What was the actual outcome? The volume of premium income was even lower and claims grew at an above-average rate. Still, the entire segment remained in the black. How was it possible? Similarly to 2010, it was the result of releasing provisions and of a favourable effect of reinsurance. What is the forecast for this year? The volume of premiums is to decline; the current development indicates a dip of about 5%, which would represent the resulting premium income of CZK 19.4 billion. So far, the trend in claims has been favourable; they are likely to fall in terms of their number and volume. The level of technical provisions is as hazy as ever. Provided there are no major shifts, however, the 2012 figures should stay in the black, although they are expected to be worse than in 2011. Table 1 shows the trend in some indicators in recent years, and their estimates for 2012. What happens to rates is a  big question

Insurance Digest

Pojistný obzor 3/2012

39

Insurance Digest

Table 1: Motor third-party liability insurance 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

11/10

11/06

21,892

22,427

23,622

24,007

22,490

20,442

19,400

90.9%

93.4%

Number of vehicles [in thousand]

5,619

5,904

6,259

6,502

6,627

6,640

6,660

100.2%

118.2%

Average premium [annual]

3,896

3,798

3,774

3,692

3,394

3,079

2,913

90.7%

79.0%

Average premium – new policies

3,314

3,202

3,377

3,020

2,692

2,616

2,541

96.1%

78.9% 106.1%

Gross premiums [CZK million]

Gross claims [CZK million] Number of claims Average claim

10,215

9,770

10,255

10,634

10,324

10,841

10,600

105.0%

348,428

330,483

347,875

352,918

360,058

333,929

323,000

92.7%

95.8%

29,318

29,564

29,478

30,131

28,647

32,466

32,817

113.3%

110.7%

* estimate

Source: CIA, CNB

mark. A year ago we were one of the first to point out that room for further lowering of the rates was tightening. This view began to prevail and insurers themselves conceded they might need to increase the rates, albeit not across the board, but only for drivers with bad record. To increase rates for all clients will require to overcome the psychological barrier of “being the first”. An impulse for this step might be a failure of one of the insurers to keep up and its termination of thirdparty insurance. Smaller companies are more prone to such failure, even though they triggered the fast rate reduction. But if the current rates stay in place, some insurers are likely to suffer the consequences of their “dumping” policy. Speculation that the Direct insurance company fell victim to such pricing policy is unfounded. Direct’s key problem were not rates but a  bad business model. Distribution based solely on direct channels has no chance of success under the current circumstances. Motor damage insurance – rate growth is critical The long-term decline in motor damage insurance resulted in a  negative prospect for 2011 which, unfortunately, materialized and the segment was in the red at the year-end. Current 2012 figures indicate slight growth with a  chance of reaching “black zero” since indemnification costs are falling faster than premium revenues. The outcome of this trend will have a major impact on changes in provisions. Table 2 illustrates the development in recent years and estimates for this year. It clearly

shows that in addition to decreasing volumes of premiums written, average premiums per vehicle have also been falling. Even if this year’s results are in the black, an increase in rates is critical.

The industry is more than motor insurance

forgoing applies also for insurance against financial losses. Travel insurance is likely to weaken, although it should stay in the black. We are yet to learn the outcome of this summer season, as it is usually instrumental in assessing annual performance. In the end, this year’s results may be close to last year’s figures.

Busy year-end to come Let’s take a quick look at other product lines. The most important factor of life insurance is financial placement, which in 2011 contributed to generating a  profit, albeit significantly lower than in the previous year. Supplementary injury and sickness insurance is traditionally a stabilizing factor. Both showed solid results also as independent products of non-life insurance. Of other non-life insurance products, property insurance tends to have the greatest impact on overall performance. In 2011, its effect was positive and results surpassed those recorded in prior years. This year’s outlook is somewhat more conservative, but still anticipating a profit. General liability insurance is the most beneficial contributor to insurers’ performance. Once again it demonstrates the attractiveness of linking property and liability for insurance companies and clients alike. Credit insurance has been weak in the past few years, most likely as a  result of the worsening economic situation. Current figures for 2012 indicate the negative trend might see an upturn, but prognoses are volatile due to the sensitivity of this type of insurance to any external influence. The

Aside from the aforementioned factors, the last months of the year will be dominated by two major events. The first is the upcoming voiding of the exception from the gender equality directive. The second, with approval still pending, is the planned restriction of commission from provisionmaking products as of 1 January 2013, pursuant to an amendment to Act No. 38/2004, on Insurance Intermediaries. Each of these events alone would result in a significant boost to operations of all distribution channels focused on life insurance, but their conjunction multiplies the effect. Concerns about potential misuse of this situation by some “intermediaries”, resulting in an accelerated turnover of policies, while deceptively referring to “EU regulations”, are well-founded. If market participants themselves do not succeed in banishing such practices, the already damaged reputation of the entire sector will suffer even more harm. But if we look back at 2012 and we can say that there is light at the end of the tunnel in this respect, it will be more important news than some improved indicator.

Table 2: Motor damage insurance

Gross premiums [CZK million]

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

11/10

11/06

15,283

15,986

16,767

16,601

15,525

14,880

14,400

95.9%

97.4%

Number of vehicles [in thousand]

1,167

1,249

1,428

1,431

1,445

1,551

1,600

107.3%

132.9%

13,095

12,796

11,739

11,603

10,740

9,593

9,000

89.3%

73.3%

Average premium – new policies

8,658

8,701

10,031

9,854

7,282

6,782

6,237

93.3%

78.3%

Gross claims [CZK million]

9,706

9,480

10,186

10,269

11,130

11,077

10,300

99.5%

114.1%

293,810

298,322

330,478

346,628

405,382

399,967

395,000

98.7%

136.1%

33,036

31,779

30,882

29,626

27,456

27,696

26,076

100.9%

83.8%

Average premium [annual]

Number of claims Average claim * estimate

40

Pojistný obzor 3/2012

Source: CIA, CNB Insurance Digest

Climate change as a source of future innovation DAVID BRESCH HEAD SUSTAINABILITY

The last decades of climate research have been a great source of innovation for insurers, the renewable energy industry, NGOs and governments.

SWISS RE

Sobering The current state of affairs in climate change is sobering. According to findings from the Intergovernmental Panel on Climate Change, the increase in the average glo-

Future developments will only increase the losses from climate related events. In Europe alone, losses from surge events along the North Sea coast are expected to more than quadruple from an average of USD 600 million to USD 2.6 billion towards the end of the century. Specific regional risks could cost emerging economies up to 19% of their GDP by 20301.

Climate is still going to change Yet, even if all carbon emissions were stopped at once, the Earth‘s climate is still going to change. This means local populations will still be exposed to the increasing costs of climate related risks. In order to keep these costs manageable and insurable, a two-pronged approach is needed: mitigation efforts to reduce greenhouse gases,

The current state of affairs in climate change is sobering. According to findings from the Intergovernmental Panel on Climate Change, the increase in the average global temperature over the next century will be anywhere between 2°C and 6°C. bal temperature over the next century will be anywhere between 2°C and 6°C. Over half of the world‘s population is currently threatened by natural hazards. In economic terms, insured losses from weather-related disasters jumped from USD 5.1 billion per year in the period between 1970 and 1989 to USD 27 billion over the last two decades. 1) 2)

and adaptation measures to help societies become more resilient to the changes which are on the way. The renewable energy industry is currently in the vanguard of technological innovation to combat climate change. Advances in solar, wind and hydro-electric technologies are being widely publicized and implemented.

 ttp://www.swissre.com/rethinking/climate/ h http://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_ Swiss_Re.html

Photo: Swiss Re

When we talk of climate change, we tend to think of the frightening scenarios of melting ice-caps, rising sea-levels, growing carbon emissions and the like. However, the last decades of climate research have been a  great source of innovation. For example, the renewable energy industry is proving a rich breeding ground for innovative climate change mitigation technologies and the means of implementing them. Expertise in risk modeling and scenario-building is identifying cost-effective climate adaptation measures globally, and surprisingly simple grassroots measures are already putting innovative protection measures in place.

David Bresch

However, to match the vibrancy of this industry and ensure a  financial basis for its success, risk managers need better understand the risks involved.

Surveyed To this end, Swiss Re and the Economist Intelligence Unit2 recently surveyed nearly 300 senior-level energy executives in the renewable energy sector on the risks they face. Some results are predictable. Financial risks, such access to capital, and operating risks topped the perceived high risk areas. However, there were surprises. Political risks and regulatory changes ranked as highly as strategic business risks. Further, whereas respondents appeared to have plans and insurance in place for operational and financial risks, 30% of respondents had no solution, or no idea of how

Insurance Digest

Pojistný obzor 3/2012

41

Insurance Digest

to deal with regulatory risk – highlighting the role governments need to play in creating stability in this area. Insurers also have a large role to play. The study showed that insurance solutions currently constitute the main risk transfer mechanisms, with room for other risk transfer techniques, such as financial derivatives and bonds. The second part of dealing with climate change is climate adaptation. Here, risk management expertise is playing a key role in helping decision-makers to prioritize cost effective measures to make their communities resilient to climate risks. The role of these measures in keeping future risks insurable cannot be underestimated.

Risk expertise There are currently several examples to illustrate how risk expertise can locate cost-effective adaptation measures and the role of insurance. For example, the Economics of Climate Adaptation, a  study co-authored by Swiss Re, identified Southern Florida a  prime example. Under a  high climate

change scenario, annual economic losses from hurricanes in Florida are estimated to rise to a staggering USD 33 billion by 2030, or 10% of the region‘s total GDP. Whereas around 40% of this loss can be averted cost-effectively though measures such as local levees, beach nourishment programs or building improvements, the remaining 60% is unlikely to be averted cost-effectively through adaptation measures. Traditional insurance solutions and capital market risk transfers will need to cap losses; smooth out costs for stakeholders and protect local economies from the economic impact.

Developing world Perhaps the most exciting and innovative work in climate adaptation and insurance protection is taking place in the developing world. Together with Oxfam and the World Food Programme Swiss Re‘s R4 - Rural Resilience3 Initiative is helping farmers from Senegal, Ethiopia and Haiti to secure their livelihoods in the face of climate risks, drought and disease. These programs are

pushing the boundaries of what is insurable by exploiting the potential of innovative index-based solutions. For example, with the Ethiopia projects, labour based payment mechanisms have been introduced to provide crop protection in the face of drought. In an earlier project in Malawi, protection for Maize crops is linked to a rainfall index. Browsing through the United Nations‘ Database on Local Coping Strategies4, one sees that adaptation measures can be as simple as beach and mangrove regeneration in Florida, or adapting imported sprinkler systems in Kenya, or as complex as large infrastructure improvements - re/insurance solutions often present a pragmatic approach to complement these. The important thing is that governments, industry and NGOs are active in both mitigating and adapting to climate change. Through innovation and partnerships we can ensure that the effects of climate change will be manageable and insurable in the future.

Práce s požárními riziky a některé speciální rizikové zprávy V červnu 2012 vychází v nakladatelství Professional Publishing další kniha Jiřího Janaty „Práce s požárními riziky a některé speciální rizikové zprávy“. Publikace navazuje na dvě předchozí práce autora „Pojištění a management rizik v makléřském obchodě“ (2008) a „Metodika přípravy rizikové zprávy pro pojistné trhy“ (2010). V první se uvádějí základy oboru se zvýrazněním aspektů činnosti makléře, druhá se pak zabývá sestavováním zprávy o riziku v některých základních praktických aplikacích. Nová kniha se k problematice zprávy o riziku vrací. Rozšiřuje poznatky o postupy z požární oblasti, kterým náleží nejvyšší priority. Jsou navrženy periodické a každodenní inspekce, umožňující získat a trvale udržet nejvyšší standardy v protipožární prevenci. Příloha obsahuje fiktivní vzor zprávy o riziku pro společnost holdingového typu. Další složitou úlohou, u které bývá riziko požáru a výbuchu dominantní, je oblast chemického průmyslu. Také pro tuto záležitost se prezentuje vzor zprávy o riziku. Autor: Ing. Jiří Janata Vydal: Professional Publishing Formát B5, tuhá vazba 140 stran, cena cca 200 Kč

3)

42

Pojistný obzor 3/2012

Insurance Digest

http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_ Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html 4) http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/

POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví www.pojistnyobzor.cz

SUDOKU

3/2012 Ročník LXXXIX

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Redakční rada: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, Ing. Marcela Machová, Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, MBA, Ing. Eva Svobodová, Jaroslava Fašková, JUDr. Zuzana Hlaváčková, Milan Káňa. Šéfredaktor: Mgr. Jan Cigánik Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 Telefon: (+420) 222 350 161 Fax: (+420) 221 413 400 E-mail: [email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r.o., Husovo náměstí 54, 533 04 Sezemice (okres Pardubice) ISSN 0032-2393 Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem vydavatele: SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice

VÝSLEDEK OSMISMĚRKY Z MINULÉHO ČÍSLA

E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 225 985 225 Fax: (+420) 225 341 425 GSM: (+420) 777 333 370 SMS: (+420) 605 202 115 www.send.cz Předplatné na Slovensku: Magnet Press, Slovakia s.r.o. Šustekova 8, 851 04 Bratislava Telefon: (+421) 267 201 921 E-mail: [email protected] www.press.sk Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: Veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 78 Kč Roční předplatné: 250 Kč

Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.

www.piassurance.eu

Tajenka: spoluúčast

www.pojistnyobzor.cz