Pojistný obzor Ročník 85
2008
1 Časopis českého pojišťovnictví
OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Stát již nebude levnou kořistí Ing. M. Šimáček, náměstek ministra financí, exkluzivně pro Pojistný obzor (Marcela Kotyrová) LEGISLATIVA A PRÁVO Dohled nad pojišťovnictvím v novém (Ing. Ondřej Huslar, Ing. David Rozumek) Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti insolvenčního správce (Mgr. Petr Gruber) Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) Plán legislativních prací vlády ČR na rok 2008 (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) O vývoji legislativního procesu (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) EKONOMICKÉ INFORMACE Předběžné výsledky členů ČAP za rok 2007 (Ing. Josef Keller, Mgr. Ing. Ondřej Martinek) K implementaci mezinárodních účetních standardů v pojišťovnictví v ČR (Ing. Josef Keller) Solventnost II – návrh technických specifikací QIS4 (Kamil Žák, Jiří Fialka) Očima pojišťoven: reforma veřejných financí a zákon o jejich stabilizaci (Ing. Jaroslav Kulhánek) POJISTNÉ PRODUKTY Lze si pojistit zdraví? (Mgr.Petr Bohunský) Role komerčních pojišťoven poroste Rozhovor s MUDr. P. Hroboněm, náměstkem pro zdravotní pojištění MZ ČR. (Marcela Kotyrová) Nově zavedené poplatky u lékaře jako součást náhrady škody z POV (JUDr.Tomáš Beran) Úder blesku a likvidace pojistných událostí (I.) (Ing. Martin Liška) Zákruta č. 361/2000 (Michal Šimon) Zimní odpovědnostní škody na zdraví (Ing. Vladimír Fuchs) Pojišťovny podvody netolerují (Marcela Kotyrová) ZE SVĚTA Evropský trh s motorovým pojištěním (Mgr. Ondřej Karel) Tretí rok horského poistenia na Slovensku (Ing. Ivan Postupka) Z DOMOVA Únor – měsíc životního pojištění (Jana Čechová) Z tiskových zpráv členských pojišťoven vybíráme Motocykl – nejen radost, ale i rizika (Mgr. Ema Novotná) INSURANCE DIGEST Is It Possible to Insure Health? (Mgr.Petr Bohunský) Interview with MD Pavel Hroboň, Czech Republic’s Deputy Minister of Health for Health Insurance (Marcela Kotyrová)
3
4
6 7
9 10 12 13
14 16 17 19
20
22 23 24 26 27 30
33 36
38 40 42
43
45
Vážení čtenáři, právě se vám dostává do rukou první číslo časopisu Pojistný obzor. Od letošního roku se z měsíčníku stává čtvrtletník ve zcela novém stylu – s pravidelnými rubrikami a větším obsahem.
Snahou Pojistného obzoru je publikovat různé názory významných odborníků a zástupců státní správy vztahující se k pojištění, regulaci i dohledu. Tyto příspěvky o situaci nejen informují, ale především ji hodnotí. Názorová platforma vznikla v prvním čísle hned na několika místech, nejvíce pak ale v rozhovorech s osobnostmi, které chod pojistného trhu do značné míry ovlivňují. V rubrice „Na aktuální téma“ naleznete interview s Ing. Milanem Šimáčkem, náměstkem ministra financí. Hovořili jsme s ním zejména o právě probíhajících legislativních změnách, jež se českého pojišťovnictví bezprostředně dotýkají. Jakou variantu hodlá ministerstvo financí prosazovat například v rámci řešení důchodové reformy, se dočtete na stranách 4 a 5. Naše první číslo se samozřejmě věnuje i stále aktuální reformě zdravotnictví. Možnosti, které do současného systému zdravotní péče dokážou vnést komerční pojišťovny,
Foto: ČAP
Časopis s šestaosmdesátiletou tradicí zastává v oblasti tištěných odborných médií naprosto jedinečnou roli. Současně je i jediným specializovaným periodikem, které se zabývá pojišťovnictvím. Tuto historickou tradici nadále ctíme a chceme ji rozvíjet. Moderní doba, rychlost předávání informací a rozvoj elektronických médií nás, Českou asociaci pojišťoven coby vydavatele, přesvědčila, že nastal vhodný čas změnit koncepci časopisu směrem k lepší přehlednosti i dynamice jeho podoby. Našim záměrům jsme věnovali více než půl roku intenzivní práce.
skvěle analyzuje v článku „Lze si pojistit zdraví?“ Mgr. Petr Bohumský. Ke stejnému tématu se vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Pavel Hroboň, M. S. Vyčerpávající interview o pojistných podvodech nám poskytnul předseda Sekce prevence pojistného podvodu ČAP, Ing. Pavel Východský. To jsou ale jen některé články z obsahu nového čísla… Vůbec poprvé si mohou o tom, co se právě děje v českém pojišťovnictví, přečíst i anglicky mluvící čtenáři v rubrice Insurance Digest. Pro české čtenáře jsme do této části přiložili slovníček vybrané pojistné terminologie.
Za významnou přidanou hodnotu pro čtenáře časopisu ještě považuji moderní design a intuitivní členění témat, které jim usnadní orientaci v textech. Přeji si, aby Pojistný obzor byl pro Vás vždy zárukou zdroje zajímavých informací a příjemného čtení.
Tomáš Síkora
Dear readers, You are holding in your hands the very first issue of the re-launched magazine Pojistný Obzor (The Insurance Horizon in English). The former PO monthly has been transformed into a quarterly and prides itself with a brand new style, regular sections and broader contents.
to insurance, regulation and supervision. These articles include not just information but also assessment of the issues in question. This effort is reflected in the very first topics, which offers interviews with people who significantly influence the insurance market.
With its 86-year-long tradition, our magazine has played a unique part among professional printed media. In fact, it is the only periodical on the Czech market that deals with the insurance industry. We don’t intend to disrupt this long historical tradition. On the contrary, we want to develop its full potential. New aspects of life, the speed of information and the growth of electronic media have convinced the Czech Insurance Association (CIA), the PO’s publisher, that it is time to give the magazine a new image to make it more dynamic and better structured. With this in mind, we worked hard for more than six months to develop a new version of the magazine.
The “Current Issue” section includes an interview with Milan Šimáček, deputy minister of finance of the Czech Republic. We spoke to him namely about the latest legislative changes that have an immediate impact on the Czech insurance industry. On pages 4 and 5, for instance, you will find out which alternative of the pension reform the Ministry of Finance is going to uphold. Of course, our first issue could not leave aside the highly topical reform of public health care. “Is It Possible to Insure Health?” by Petr Bohumský is a brilliant analysis of private insurance companies and the possibilities they can bring to the contemporary health care system. On the same topic, we spoke with M.D. Pavel Hroboň, deputy minister of health for health insurance of the Czech Republic. Pavel Východský, the head of the Section of Prevention of Insurance Fraud
The aim of Pojistný Obzor is to publish the opinions of distinguished professionals and representatives of public administration with regard
in CIA, talks in great detail about insurance fraud. And these are just a few examples from the contents of the current issue… For the first time ever, the “Insurance Digest” section offers English-speaking readers the opportunity to read news from the Czech insurance industry. Czech readers might find helpful the glossary of selected insurance terminology. Personally, I believe that the modern design and intuitive sectioning of topics enable easier orientation in the text, representing an outstanding added value of the magazine. I hope that the PO will become a respected source of interesting information and pleasant reading for you.
Tomáš Síkora
Na aktuální téma
Pojistný obzor 1/2008
3
Na aktuální téma
Stát již nebude levnou kořistí Marcela Kotyrová manažer komunikace a vzdělávání
Foto: MF ČR
Česká asociace pojišťoveN
Ing. Milan Šimáček náměstek ministra financí exkluzivně pro Pojistný obzor Rok 2007 znamenal pro pojišťovnictví poměrně náročné období především z hlediska přípravy legislativních změn. Do českého právního systému bylo potřeba implementovat hned několik směrnic EU. Z tohoto důvodu Česká asociace pojišťoven (ČAP) zpracovala pro státní správu v rámci přípravy konkrétních zákonů desítky analýz a argumentů. Za klíčovou je považována zejména novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, díky níž došlo k několika kvalitativním úpravám – zejména v rámci vyšší pojistné ochrany a vymáhání pojistného u neplatičů. I v letošním roce lze očekávat, že dojde díky novelizaci k posunu dalších zákonů, konkrétně například u zákona o pojišťovnictví. Náměstek současného ministra financí Milan Šimáček poskytnul Pojistnému obzoru exkluzivní rozhovor, ve kterém zhodnotil nejen loňský rok. Zejména se zaměřil na zásadní změny bezprostředně spojené s pojišťovnictvím. Jaké trh v roce s osudovou osmičkou na konci čekají?
4
Pojistný obzor 1/2008
Na aktuální téma
Pane náměstku, ministerstvo financí má za sebou rok, který byl výrazně spojený s připravovanou vládní reformou veřejných financí. Můžete nám sdělit to, co považujete za největší úspěch ministerstva v loňském roce? Na prvním místě uvedu zmiňovanou první fázi reformy, která má za cíl zvrátit negativní trend ve vývoji veřejných financí. Jsem rád, že se nám podařilo prosadit změny daňového systému – ten bude více motivační a bude méně trestat aktivitu a píli. Současně jsme v systému zachovali výraznou solidaritu bezdětných směrem k rodinám s dětmi. Zmínit bych měl také novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která odstraňuje problematické skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí, čímž se zamezí „kupčení s obyvateli“, a která posiluje příjmy především malých obcí. Celkem obecním rozpočtům přináší 4,6 miliard korun navíc. Mezi úspěchy bych dále rozhodně zařadil vyřešení některých mezinárodních arbitráží jako například Petrcíle nebo Kratochvíl. Ministerstvo v těchto případech uplatňovalo agresivní přístup, který vysílá jednoznačný signál: stát již nebude levnou kořistí, jako tomu bylo za minulých vlád.
za převratnou změnu. Jeho účinnost se ale plánuje až od roku 2010. Vzhledem k zaměření Pojistného obzoru se nelze nezeptat: co přinese letošní rok do oblasti pojišťovnictví. Jaké legislativní úpravy připravujete? Čtenáři Vašeho časopisu jistě vědí o dvou významných změnách v legislativě soukromého pojišťovnictví. Tou první je transpozice takzvané páté motorové směrnice do zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud bude legislativní proces probíhat bezproblémově, pak zákon nabude účinnosti 1. června 2008. Z hlavních navrhovaných změn bych namátkou připomněl navýšení minimálního limitu pojistného plnění pro škodu na věci, a to ze současné hranice 18 milionů korun na 35 milionů Kč bez ohledu na počet poškozených. Významné je také rozšíření plnění z garančního fondu, jestliže škodu způsobí nezjištěné vozidlo, za které odpovídá nezjištěná osoba. V případě těchto škod již nebude vyloučeno právo na plnění za věcnou škodu, pokud se ze stejné škodné události plní závažné škody na zdraví. Druhou změnu přináší návrh zákona o pojišťovnictví... Ano, významně se do něj promítá zejména směrnice o zajištění, která současně mění i základní podmínky týkající se životního a neživotního pojištění a zásadně mění i doplňkový dohled nad činností pojišťoven a zajišťoven ve skupině. Nový zákon o pojišťovnictví dále upravuje činnost tuzemských a zahraničních zajišťoven proto, že v původním zákonu vůbec nebyla upravena.
Ministerstvo financí s profesními asociacemi konzultuje jak koncepční záměry, tak i přípravu nové legislativy. Spolupráci s nimi proto považuje za významnou. Říká se, že osmička na konci letopočtu je pro nás Čechy osudová. Podle mnohých přináší mimořádné přelomové události. Jaký bude podle Vás rok 2008 pro českou ekonomiku? Máme se těšit na nějaké převratné změny? Žádné převratné změny nečekám. Domnívám se, že česká ekonomika bude pokračovat ve slušném tempu růstu. I když bude poněkud menší než dosud, což vyplývá z její pozice nad potenciálním produktem, kterou nelze dlouhodobě držet bez projevů této nerovnováhy – myslím tím inflačních tlaků. Co se týče daní, ministerstvo financí připravuje věcný návrh úplně nového zákona o dani z příjmu. Lze jej označit
Snahou ministerstva financí bylo také maximálně zákon zpřehlednit a doplnit jej o související prováděcí vyhlášky. V zásadě zákon nově upravuje činnost zajišťoven na území České republiky včetně zavedení principu jednotného pasu pro zajišťovny v zemích Evropského hospodářského prostoru. Zákon ještě zjednodušuje nabývání účastí v pojišťovnách i zajišťovnách a zpřísňuje, ale současně také zpřehledňuje pravidla pro výkon dohledu ČNB. V neposlední řadě zavádí některé povinnosti pojišťoven směřující k větší informovanosti spotřebitelů. Jedná se o nový zákon, který nahrazuje zákon stávající a platit by měl začít od 1. září 2008.
Řada profesních asociací, které působí na českém trhu, aktivně podporuje projekty iniciované ministerstvem financí. V čem obecně spatřujete přínos ve spolupráci s těmito sdruženími a asociacemi? Profesní sdružení jako například Česká asociace pojišťoven hrají bezpochyby významnou roli, protože zastupují subjekty finančního trhu navenek a současně jsou přirozenými autoritami uvnitř, mezi svými členy. Především jsou pak těmi, kdo ví o poskytování finančních produktů a služeb nejvíce – je to jejich práce. Proto s nimi na ministerstvu financí konzultujeme jak naše koncepční záměry, tak i přípravu nové legislativy. Jako vhodný příklad spolupráce v této oblasti mohu uvést projekt finančního vzdělávání. Můžete jej čtenářům představit podrobněji? V závěru roku 2006 jsme se rozhodli přijít s koncepčním přístupem ke zvyšování finanční gramotnosti na celonárodní úrovni. Domníváme se, že toho lze dosáhnout jedině zapojením všech zainteresovaných stran, ať už státu, spotřebitelů nebo subjektů finančního trhu. Z naší iniciativy vznikla Expertní skupina pro finanční sektor, která vytváří nezávislou platformu pro diskusi nad koncepčními otázkami ochrany spotřebitele. Spolupráce byla opravdu nutná. Přestože na trhu existovala řada vzdělávacích projektů, tyto projekty fungovaly izolovaně. Nebyly nijak koordinované a nesdílely společné koncepční
Ing. Milan Šimáček Náměstek ministra financí ČR, sekce finanční trh Narozen: 25. června 1963 v Praze Dosažené vzdělání: Absolvent ČVUT, Fakulta strojní, obor ekonomika a řízení (1982–1987) Dosavadní praxe: září 2005–září 2006 Poradce bankovní rady, Česká národní banka září 2000–září 2005 Člen prezidia, Komise pro cenné papíry (od dubna 2004 do října 2004 úřadující předseda) září 1999–současnost Lektor – katedra měnové politiky a teorie, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze 1995–srpen 2000 Ředitel sekce derivátů a nových produktů, Burza cenných papírů Praha 1995 Vedoucí oddělení rozvoje, Burza cenných papírů Praha
prvky. Proto se tato pracovní skupina podílela na vytvoření Strategie finančního vzdělávání, pomáhala s formulací konkrétních standardů finanční gramotnosti či vymezení cílových skupin a jejích specifik. Projekt chápeme jako běh na dlouhou trať, nicméně prvním a naprosto zásadním krokem je počáteční společná diskuse. Za pravdu nám dává mimo jiné i Evropská komise, která v nedávno zveřejněných principech přístupu k finančnímu vzdělávání doporučuje zapojení subjektů finančního trhu. Jako jeden z příkladů spolupráce s profesními sdruženími bych jmenoval nedávno spuštěný vzdělávací portál www.financnivzdelavani. cz. Na jeho vzniku se podílelo hned několik asociací, které podpořilo ministerstvo financí společně s ČNB. Web napomáhá věcně a bez reklamy na jednotlivé produkty či služby účastníků projektu zlepšovat informovanost čtenářů a nabízí jim například rady jak postupovat v typických životních situacích. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji se asi všichni shodneme na tom, že důchodová reforma je v České republice nevyhnutelná. Považujete tzv. opt-out (neboli vystoupení z veřejného systému) za vhodnou formu pro důchodový systém? Jedná se o alternativu, která má své velké výhody. Umožňuje občanům, aby se rozhodli, jak naloží s určitou částí svých úspor. Mohli by si buď menší
1994 Vedoucí burzovní seance, Burza cenných papírů Praha 1991 Vedoucí manažer sekce privatizace průmyslu, Ministerstvo pro privatizaci a správu národního majetku Odborná činnost: 2003–2005 Výbor pro koordinaci dohledu nad finančním trhem – člen Výboru 2000–2004 Výbor pro makléřské zkoušky – předseda 2002–2005 Řídící výbor pro vytvoření koncepce legislativní úpravy účetnictví a aplikace IAS 2003–2005 Výbor evropských regulátorů finančních trhů (CESR) – člen Výboru 2002–2005 Světová organizace dozorových institucí finančních trhů (IOSCO) – člen IOSCO Publikační činnost: Průvodce kapitálovým trhem (učebnice), Czech Business and Trade Euro, Ekonom, Hospodářské noviny, aj. Politická činnost: Není členem žádné politické strany
část pojistného spořit sami na sebe a vyvázat část prostředků ze státního nemotivačního přerozdělovacího pilíře důchodů. Nebo pokud nebudou důvěřovat soukromým finančním institucím, mohli by zůstat pouze ve státním průběžném pilíři s tím, že by více nesli důsledky demografických změn, které na průběžný pilíř časem dopadnou. S velkou pravděpodobností se v budoucnosti ze státu převede větší část zodpovědnosti za zajištění na stáří nebo zabezpečení zdravotní péče na samotné občany. Významnější roli budou hrát i finanční produkty typu životního pojištění. Jaký je Váš názor na současný systém daňových úlev v oblasti životního pojištění a penzijního připojištění? Ministerstvo financí chce motivovat občany k tomu, aby si naspořené finanční prostředky jednorázově nevybírali, ale aby preferovali měsíční výplaty ke svým penzím. Předpokládáte do budoucna další změny v této oblasti? Jak jsem již zmínil, připravujeme nový zákon o dani z příjmu, který bude nutno podrobit důkladné diskusi. Součástí dialogu bude i „inventura“ všech možných výjimek a úlev. Nechtějte ale po mně, abych tuto diskusi začal přes média. Jak vidíte současnou pozici českého pojišťovnictví a pozici pojišťoven z hlediska jejich stability pro finanční trh? Po zásadních transformačních změnách české ekonomiky se soukromé pojištění stalo nedílnou součástí finančního trhu. Na rozdíl od jiných sektorů tato transformace nebyla zatížena finanční pomocí státu s určitými výjimkami. Pojištění sehrává nezastupitelnou úlohu při ochraně života a zdraví občanů, umožňuje uchování majetkových statků, eliminuje výkyvy v procesu výroby, distribuce a spotřeby, čímž významně přispívá ke stabilitě a rozvoji národního hospodářství. Jako příklad můžu uvést výrazný podíl soukromých pojišťoven na likvidaci následků povodní v roce 1997 nebo 2002. V důsledku vytváření dočasně volných finančních prostředků, které slouží k budoucí úhradě vzniklých závazků z pojištění, vystupují pojišťovny a zajišťovny na kapitálovém trhu jako významní investoři. České pojišťovnictví tak zaujímá z hlediska objemu aktiv dlouhodobě druhou pozici za bankovním sektorem, proto je pokládám za velmi významný a důležitý článek celého finančního trhu v České republice. Všeobecně pojištění přispívá k vytváření větších jistot, které se pozitivně promítají v celkovém podnikatelském klimatu. Pane náměstku, děkujeme Vám za rozhovor
Na aktuální téma
Pojistný obzor 1/2008
5
Legislativa a právo
Dohled nad pojišťovnictvím v novém Ing. Ondřej Huslar sekce licenčních a sankčních řízení ČNB Ing. David Rozumek
Dohled nad pojišťovnictvím prošel v posledních třech letech řadou organizačních změn. Jeho současné uspořádání funguje od 1. ledna 2008.
sekce dohledu nad finančním trhem ČNB
V rámci restrukturalizace dohledu nad finančním trhem došlo k 1. dubnu 2006 k integraci Úřadu státního dohledu v pojišťovnictví a penzijním připojištění (dále jen Úřad) do struktury ČNB (byl dříve součástí Ministerstva financí). Zároveň došlo k začlenění do té doby samostatně fungující Komise pro cenné papíry (KCP, dále jen Komise). Úřad prošel v posledním období na Ministerstvu financí, stejně jako zbytek ministerstva, personálním auditem, jehož výsledkem bylo zeštíhlení početního stavu téměř na polovinu. Cílem integrace orgánů dohledu nad finančním trhem do ČNB bylo zejména: Převzetí institucí a začlenění jejích zaměstnanců do organizace ČNB, sjednocení firemní kultury uvnitř dohledu ČNB s dohledem nad bankovnictvím, zachování bezporuchového výkonu dohledu nad všemi dohlíženými subjekty finančního trhu. Z hlediska začlenění do organizační struktury byl zachován sektorový přístup. Z Komise byla vytvořena sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem a z Úřadu vznikla sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami.
Který model je optimální? Integrace obou subjektů v letech 2006 a 2007 proběhla úspěšně. Nicméně již na počátku roku 2007 bylo zřejmé, že je potřeba provést další změny, které vytvoří další předpoklady pro sjednocení postupů uplatňovaných při dohledu nad dohlíženou částí finančního trhu, resp. přístupu k dohledu nad finančním trhem obecně. Při hledání vhodného organizačního modelu posuzovala Česká národní banka různé varianty, které byly založeny jak na funkcionálním, tak na sektorovém modelu. Po zevrubné diskusi byl zvolen funkcionální model organizačního uspořádání, který nejvíce odpovídal záměrům ČNB.
6
Pojistný obzor 1/2008
Legislativa a právo
Nově vytvořená organizační struktura zachovala rozvržení dohledu do tří sekcí. Ty jsou dále členěny podle základních činností dohledu, kterými jsou příprava regulace, licenční a sankční řízení a výkon dohledu na dálku i na místě. Uvedený diagram na další straně jasně ukazuje, že samotné sekce dohledu se člení na dalších 11 odborů: Sekce regulace a analýz finančního trhu zahrnuje odbor regulace finančního trhu, který se zabývá tvorbou a připomínkováním právních předpisů, právních stanovisek a celkovou metodickou podporou dohledu. Odbor analýz finančního trhu připravuje nejrůznější zprávy a souhrnné analýzy o situaci na finančním trhu a odbor podpory dohledu se věnuje podpůrné činnosti dohledu zaměřené mj. na věcnou správu systémů a tvorbu výkaznictví.
regulovaných trhů, provozovateli vypořádacích systémů a investičními zprostředkovateli. Odbor dohledu nad pojišťovnictvím má na starosti dozor nad pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli. Do kategorie odborů na místě se řadí odbor kontroly řízení rizik. Ten se zaměřuje na kontrolu obezřetnostních pravidel u všech subjektů finančního trhu. Odbor kontroly pravidel jednání a odborné péče kontroluje jednání se zákazníky finančních institucí a devizový dohled. Funkcionální model byl v rámci uvedené organizační struktury doveden až na úroveň jednotlivých odborů. V praxi to znamená, že příslušné činnosti jsou vykonávány vůči všem regulovaným subjektům finančního trhu, resp. v případě odboru podpory dohledu pro všechny útvary dohledu.
Nové uspořádání dohledu nad finančním trhem poskytuje ČNB možnost efektivnějšího uplatňování jednotného přístupu k regulaci finančního trhu jako celku. V sekci licenčních a sankčních řízení funguje odbor licenční, který řeší všechny licenční otázky ve vztahu k dohlíženým osobám působícím na finančním trhu. Odbor cenných papírů a regulovaných trhů se zaměřuje především na problematiku emitentů cenných papírů, a to nejen z finančního sektoru. Odbor sankčních řízení je pak v rámci správních řízení určen k vynucování postupu dohledu. Sekce dohledu nad finančním trhem zahrnuje tři odbory dohledu na dálku a další dva odbory dohledu na místě. Mezi odbory dohledu na dálku patří odbor dohledu nad úvěrovými institucemi, který dohlíží nad bankami a družstevními záložnami. Odbor dohledu nad kapitálovým trhem dohlíží nad obchodníky s cennými papíry, subjekty kolektivního investování, penzijními fondy, organizátory
Výjimku tvoří jen „odbory dohledu na dálku“, kde ČNB z praktických důvodů zachovala sektorové členění. Oblast pojišťovnictví tak pokrývá výše uvedený sektorově orientovaný odbor dohledu nad pojišťovnictvím.
Jednotný přístup k regulaci finančního trhu Hlavním důvodem, proč došlo v rámci ČNB k novému uspořádání dohledu nad finančním trhem, byla zejména možnost efektivnějšího uplatňování jednotného přístupu k regulaci finančního trhu jako celku. Nejde přitom jen o nastavení srovnatelných regulatorních podmínek k podnikání pro celý finanční sektor, ale rovněž o další sjednocování
nástrojů a přístupů dohledu, vybudování společné rizikové a tématické mapy celého finančního trhu. Nové uspořádání by mělo vést k celkově vyšší efektivitě dohledu. ČNB v roce 2008 hodlá systematicky využívat přednosti nového uspořádání. Jejich celkové naplnění lze sice očekávat v delším časovém horizontu, nicméně již po prvním měsíci fungování nové organizace dohledových činností je zřejmé, že první benefity přijdou záhy. Nový průběh dohledových procesů (jejich „streamlining“) bude kontinuálně přinášet další zhodnocení nové organizace dohledu.
Nový zákon o pojišťovnictví Nejpodstatnější změnou v pojišťovnictví v roce 2008 bude zcela nový zákon o pojišťovnictví, který připravuje Ministerstvo financí. Dohledové sekce ČNB se již nyní připravují na práci s novým zákonem tak, aby jakmile vstoupí v platnost, dokázaly využít jeho možností k efektivnějšímu výkonu dohledu.
Organizační struktura vybraných sekcí ČNB
Sekce regulace a analýz finančního trhu
Sekce licenčních a sankčních řízení
Sekce dohledu nad finančním trhem
Odbor regulace finančního trhu
Odbor licenční
Odbor dohledu nad úvěrovými institucemi
Odbor analýz finančního trhu
Odbor cenných papírů a regulovaných trhů
Odbor dohledu nad pojišťovnictvím
Odbor podpory dohledu
Odbor sankčních řízení
Odbor dohledu nad kapitálovým trhem
Odbor kontroly řízení rizik
Odbor kontroly pravidel jednání a odborné péče Zdroj: ČNB
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.
Zlepšit tvorbu regulace: to je hlavní cíl, který si klade RIA. Vždy se ale musí zvažovat, zda by nebylo vhodnější využít jiných prostředků, než je regulace právní.
specialista legislativní sekce Česká asociace pojišťoven
Vláda České republiky přijala svým usnesením č. 877 ze dne 13. srpna 2007 obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (tzv. „Regulatory Impact Assessment“, ve zkratce RIA) s účinností od 1. listopadu 2007. Tyto obecné zásady se vztahují na tvorbu v zásadě všech právních předpisů, které se připravují v souladu s Legislativními pravidly vlády. Podstatné je, že vláda klade značný důraz na kvalitu regulace. Pokud tedy bude regulace zvolena jako nejvhodnější řešení, měla by vykazovat určité kvalitativní ukazatele (principy). Za takovéto principy kvality regulace lze například považovat:
Přiměřenost Regulace by se měly provádět, jen pokud je to opravdu nutné. Přijatá opatření mají odpovídat danému riziku a identifikovaným a minimalizovaným nákladům. Před samotným přijetím regulace musí být zváženy všechny možnosti, jak dosáhnout politických cílů. Dále se musí např. zvážit proporce jednotlivých forem regulace. Odpovědnost Z regulace by mělo být dostatečně zřejmé, kdo komu a za co zodpovídá. Měl by exis-
tovat známý, dobře dostupný, spravedlivý a účinný systém žalob (stížností) a odvolání. Regulace nesmí např. z(ne)výhodňovat některé subjekty na trhu. Konzistence Při přípravě nové regulace by se mělo vycházet z již existujících nebo plánovaných regulací, ať již národního, unijního nebo mezinárodního původu. Regulace musí být předvídatelná, aby poskytovala stabilitu a jistotu těm, na něž se bezprostředně vztahuje.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 1/2008
7
Legislativa a právo
Transparentnost Regulující úřady mají působit transparentně a dále mají disponovat jednoduchými a pro regulované subjekty přijatelnými právními předpisy. Konzultace se musí konat ještě před tím, než dojde k vytvoření konečného návrhu regulace. Jedině tak budou mít zainteresované skupiny a experti jistotu, že byl jejich názor zvážen. Cílenost, směřování Regulace se musí zaměřit na problém a minimalizovat jeho vedlejší efekty a dopady. Regulace by se měla soustředit na řešení daného problému. Regulace by se měla systematicky prověřovat, aby se zjistilo, zda je ještě nutná a účinná.
Regulace zamezí zbytečným regulacím Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace zdůrazňují, že aplikace RIA by měla ve svém důsledku eliminovat vytváření nových regulací, které nejsou bezprostředně nutné. Zejména proto by se metoda RIA měla aplikovat co možná nejdříve, tedy v samém počátku úvah o řešení vzniklého problému. Již v okamžiku, kdy rezort začne uvažovat o zařazení legislativního úkolu do plánu prací vlády, lze využití RIA doporučit. Jak již bylo uvedeno, obecné zásady se vztahují na přípravu všech obecně závazných právních předpisů. Přesto existují výjimky (např. státní rozpočet, státní závěrečný účet, krizové situace či návrhy právních předpisů), jejichž obsahem jsou pouze změny technického rázu, které nemají žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu. Obecné zásady nelze uplatňovat ani v případě obecných procesních předpisů, jakým je kupříkladu správní řád, občanský soudní řád, trestní řád, zákon o kontrole, ani u ostatních naléhavých případů, zejména pokud hrozí citelné ekonomické či jiné ztráty.
Dvoustupňový proces Pro provádění RIA byl zvolen dvoustupňový proces: všeobecné zásady pro hodnocení dopadů regulace budou uplatňovány buď ve zkrácené podobě (tzv. Malá RIA), nebo formou hlubší analýzy, konkrétně v případě očekávaných rozsáhlých dopadů či ohrožení některé ze státem podporované politiky (tzv. Velká RIA).
8
Pojistný obzor 1/2008
Legislativa a právo
Malá RIA: Její součástí je důvod předložení, návrh variant řešení, vyhodnocení nákladů a přínosů i návrh řešení. Velká RIA čerpá z Malé RIA, kterou dále rozšiřuje. V okamžiku, kdy Malá RIA identifikuje určitý dopad, bude uplatněna Velká RIA. Tyto dopady mohou být jak kvantitativního charakteru (dopad přesahuje stanovený limit v mil. Kč), tak i kvalitativního charakteru (dopady mají za následek znevýhodnění některé sociální skupiny a její uplatnění ve společnosti a dále mají vliv na hospodářskou soutěž, nebo zásadním způsobem pozmění podmínky fun-
zmírnit riziko nepředvídaných důsledků, zvýšit porozumění návrhu a zlepšit připravenost zainteresovaných subjektů při implementaci právního předpisu. Způsob provedení konzultací je v kompetenci předkladatele. Pouze v případě Velké RIA je nutné vždy provést závěrečnou veřejnou konzultaci. Ta spočívá ve zveřejnění dokumentu na webových stránkách po dobu minimálně 4 týdnů. V této době má široká veřejnost možnost vyjádřit se k hodnocení dopadů. Výsledek této veřejné konzultace se pak musí promítnout do zpracované zprávy RIA.
RIA se může přímo dotknout asociací a jejích členů zejména v oblasti konzultací a vyhodnocování nákladů a přínosů. gování trhu, nebo napraví jeho selhání). S výjimkami se počítá u Velké RIA, a to tehdy, když se mění sazby daně, výše regulovaných cen, nebo jde o návrh právního předpisu, který implementuje právo ES/EU. V takových případech se vždy provede pouze Malá RIA, která bude obsahovat kvantitativní zhodnocení dopadů, zejména na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Za zvláštní formu konzultací lze pro účely RIA považovat i připomínkové řízení. V souladu s Legislativními pravidly vlády je připomínkové řízení veřejné. Nejen orgány veřejné správy, ale i široká veřejnost tak mají možnost vyjádřit se ke konečnému návrhu právního předpisu a provedené RIA, případně upozornit na nesoulad mezi návrhem a závěrečnou zprávou RIA.
Jak mají pomáhat konzultace?
Snaha o nový rozměr
Obecné zásady dále vyzdvihují například úlohu konzultací v rámci procesních pravidel pro provádění RIA. Ty uvádí, že konzultace se stranami, jichž se týká, jsou základem RIA. Metoda RIA předpokládá, že veškeré dopady navrhované regulace nelze odhadnout „od stolu“. Široké konzultace s odbornou veřejností jsou rovněž v souladu se zásadou otevřenosti a transparentnosti procesů ve veřejné správě. Konzultace, které se provádí v průběhu zpracování Malé i Velké RIA, by měly: nalézat nové perspektivy při nahlížení na problém a identifikovat další možné varianty řešení, usnadnit předkladateli právního předpisu situaci při hledání rovnováhy mezi protichůdnými zájmy, poskytnout nezávislou kontrolu hodnocení možných dopadů provedených úřadem, který RIA zpracovává,
Obecné zásady by měly vnést do legislativního procesu novou kvalitu. Jde však o poměrně náročný proces, který se může setkávat s celou řadou objektivních i subjektivních problémů. Proto vláda České republiky počítá s provedením revize a vyhodnocením účinnosti obecných zásad do 31. prosince 2008 a proto také uložila, aby bylo zajištěno zveřejňování všech provedených hodnocení dopadů regulace způsobem, který umožňuje dálkový přístup. RIA se může rovněž dotknout asociací i jejích členů, zejména v oblasti konzultací a vyhodnocování nákladů a přínosů. Lze předpokládat, že některý z ústředních správních úřadů může požádat např. o kvantitativní analýzu určitého navrhovaného řešení. Pramen: Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace; příloha k usnesení vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti insolvenčního správce
Činnost insolvenčních správců upravuje zákon č. 216/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Co přesně zájemcům o výkon této funkce nařizuje?
Mgr. Petr Gruber předseda pracovní skupiny pojištění odpovědnosti za škody Česká asociace pojišťoven
Aby mohlo ministerstvo spravedlnosti vydat povolení k výkonu funkce insolvenčního správce, musí žadatel podle ustanovení § 6 a § 8 výše jmenovaného zákona mimo jiné na vlastní náklad uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, kterou by mohl způsobit v souvislosti s výkonem této funkce. Smlouva musí být časově sjednána na celou dobu, kdy správce tuto funkci vykonává. Ustanovení § 39 tohoto zákona pak ministerstvo spravedlnosti opravňuje vyhláškou stanovit minimální standardy pojištění odpovědnosti za škodu, které by mohly vzniknout v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce, i minimální limit pojistného plnění.
Minimální limit plnění: 1 milion Kč Vyhlášku o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců vydalo ministerstvo spravedlnosti dne 22. listopadu 2007 pod číslem 314/2007 Sb. Účinnosti pak nabyla 1. ledna 2008. Ustanovení § 2 této vyhlášky říká, že minimální limit pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce, se pro fyzické osoby stanoví částkou 1 milion korun. Pro veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti platí stejná částka (tj. 1 mil. Kč), ovšem násobená počtem ohlášených společníků. Stanovenými minimálními standardy pojistných smluv ve smyslu ustanovení § 3 se rozumí takové pojištění, jež se vztahuje na odpovědnost insolvenčního správce za újmu, která vznikla v souvislosti s jeho výkonem nebo s činností jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce. K dané újmě nicméně musí dojít v době trvání pojištění.
Optimalizace termínů V průběhu roku 2007 jednala Česká asociace pojišťoven (ČAP) s ministerstvem spravedlnosti při přípravě návrhu vyhlášky, která upravuje minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění odpovědnosti insolvenčních správců. ČAP prosazovala, aby svým obsahem podstatně širší odpovědnost za způsobenou újmu nahradila klasická a v České republice běžně používaná odpovědnost za způsobenou škodu. Zástupci ČAP ministerstvo upozorňovali, že tuzemské pojišťovny odpovědnost za újmu nenabízejí. Takovéto pojištění by navíc bylo v rozporu se zákonem o pojistné smlouvě, který pojištění odpovědnosti za způsobenou újmu nezná. Daný argument podpořily jak právní
výhradně na principu „claims made“ – při zachování tohoto principu musí příčina vzniku škody i uplatnění nároku na její úhradu nastat v době trvání pojištění. Nicméně v rámci výše limitů plnění dosáhly pojišťovny společně s ministerstvem vzájemného konsenzu.
Bude možné standardy akceptovat? Při konečném projednávání návrhu vyhlášky nebylo k výše uvedeným stanoviskům České asociace pojišťoven přihlédnuto. Lze tedy předpokládat, že vyhláškou č. 314/2007 Sb. stanovené minimální standardy pojištění nebudou pro většinu tuzem-
Přestože v rámci výše limitů plnění dosáhly pojišťovny a ministerstvo spravedlnosti shody, nebudou stanovené minimální standardy pojištění pro většinu tuzemských pojistitelů přijatelné.
nejasnosti, které vyplývají z příslušných ustanovení insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích, tak připomínky asociace k samotnému návrhu novely § 37 odst. 1 insolvenčního zákona, konkrétně v rámci jasné definice odpovědnosti insolvenčního správce za škodu. Česká asociace pojišťoven dále požadovala, aby z obsahu minimálních standardů nevyplývalo, že pojištění musí být koncipováno na principu příčiny škody, který většina tuzemských pojistitelů nemůže akceptovat s o hledem na požadavky svých zajistitelů. Asociace ještě ministerstvo upozornila, že pojištění profesní odpovědnosti se v současné době sjednává
ských pojistitelů přijatelné. Nicméně i v rámci principu pojištění „claims made“ je možné pojistnou ochranu insolvenčních správců na dobu, kdy již svoji činnost ukončili, smluvně zajistit. Lze to uskutečnit pomocí následného nebo udržovacího pojistného krytí. Teprve praxe ukáže, zda ministerstvo spravedlnosti uzná, že pojistná ochrana ve formě pojistné smlouvy o odpovědnosti insolvenčního správce za způsobenou škodu (nikoli způsobenou újmu) při výkonu jeho činnosti vyhovuje požadovaným standardům.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 1/2008
9
Legislativa a právo
Z nových právních předpisů
JUDr. Jiřina Kotrbatá předsedkyně české sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA)
1. Vyhláškou č. 281/2007 Sb. se mění vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb. Účinnost 1. 1. 2008, část 1. 4. 2008. 2. Vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací. Účinnost 1. 1. 2008.
majetek této právnické osoby je zcela nepostačující), obdobná změna je v zákonu o pojišťovacích zprostředkovatelích. Dále se mění zákony o účetnictví, o bankách, o penzijním připojištění (§ 53 zrušen), o podnikání na kapitálovém trhu občanský soudní řád, živnostenský zákon, obchodní zákoník, daňové zákony a další.
3. Sdělení Ministerstva financí č. 291/2007 Sb. z 23. 11. 2007, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České publiky, 2007-2057, 4,85 %.
5. Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona. Účinnost 1. 1. 2008, část 1. 1. 2009.
4. Zákonem č. 296/2007 Sb. se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. Účinnost 1. 1. 2008, část 1. 1. 2009. Zákon mění více než sto dalších zákonů, např. směnečný a šekový, trestní, o mezinárodním právu soukromém a procesním (§ 11d Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny), o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (v § 26 se doplňuje věta: Probíhá-li insolvenční řízení, v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka vozidla, vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona po svém ustanovení insolvenční správce, jestliže na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla), o pojišťovnictví (§ 10b odst. 2: Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu nepovažuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo jestliže insolvenční soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že
6. Vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců. Účinnost 1. 1. 2008. Minimální limit pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce podle insolvenčního zákona nebo s činností jeho zaměstnanců, se pro fyzické osoby stanoví částkou 1 000 000 Kč. Minimální limit pojistného plnění z pojištění se pro veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti stanoví částkou 1 000 000 Kč násobenou počtem ohlášených společníků. Pojištění se vztahuje na odpovědnost insolvenčního správce za újmu, která je způsobena v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce nebo s činností jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, k němuž došlo v době trvání pojištění.
10
Pojistný obzor 1/2008
Legislativa a právo
7. Vyhláškou č. 323/2007 Sb. se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2008, část 14. 12. 2007.
8. Vyhláškou č. 326/2007 Sb. se mění vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2008. 9. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. 12. 2007 č. 330/2007 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2007 pro účely zákona o zaměstnanosti. Průměrná mzda činí 21 119 Kč. 10. Vyhláška č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008. Účinnost 1. 1. 2008. 11. Zákon č. 344/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 3. 2008. 12. Zákonem č. 345/2007 Sb. se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 1. 2008. 13. Zákonem č. 347/2007 Sb. se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2008. Novela mimo jiné výslovně stanoví, že pokud dojde k zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, výdaje hradí exekutorovi oprávněný. 14. Vyhláškou č. 351/2007 Sb. se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2008.
původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 31. 12. 2007.
15. Vyhláška č. 357/2007 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Účinnost 1. 1. 2008. Sazba za 1 km jízdy činí 4,10 Kč, průměrná cena benzinu 30,60 až 33,10 Kč za 1 litr.
21. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Účinnost 31. 12. 2007. Zákon stanoví povinnost před zahájením klinického hodnocení humánních léčivých přípravků s účastí fyzických osob jako subjektů hodnocení uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu, jehož prostřednictvím je zajištěno i odškodnění v případě smrti subjektu hodnocení nebo v případě škody vzniklé na jeho zdraví v důsledku provádění klinického hodnocení. Uzavření takového pojištění je povinen zajistit zadavatel. Porušení této povinnosti je kvalifikováno jako správní delikt.
16. Zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008. Účinnost 1. 1. 2008. 17. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Účinnost 1. 1. 2008. 18. Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost 1. 1. 2008. Mění se i dalších šestnáct zákonů. 19. Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Účinnost 28. 12. 2007.
23. Sdělení Ministerstva financí ze dne 15. 1. 2008 č. 12/2008 Sb., jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2008-2011, 4,10 %. 24. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Účinnost 1. 7. 2008. 25. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostře-
§
20. Zákon č. 375/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení
?
22. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška). Účinnost 1. 2. 2008.
dí a o změně některých zákonů. Účinnost 12. 2. 2008. 26. Zákon č. 29/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 12. 2. 2008. 27. Zákon č. 34/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 12. 2. 2008. Mění se i § 57 Finanční záruka a pojištění. Finanční záruka podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů musí být složena nebo odpovídající pojištění podle tohoto předpisu musí být prokázáno při podání oznámení o přeshraniční přepravě odpadů. Ministerstvo může povolit složení finanční záruky nebo prokázání odpovídajícího pojištění nejpozději k okamžiku zahájení přepravy. Finanční záruku nebo pojištění schvaluje ministerstvo. Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka nebo pojištění je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů dostatečné, stanoví výši a druh finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro tento účel. 28. Zákonem č. 35/2008 Sb. se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 12. 2. 2008. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond poskytuje i podporu finančních prostředků určených pro podporu pojištění na pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými klimatickými nebo zooveterinárními vlivy.
!
29. Zákonem č. 36/2008 Sb. se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 12. 2. 2008.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 1/2008
11
Legislativa a právo
Vláda ČR na svém zasedání dne 16. ledna 2008 schválila Plán legislativních prací na rok 2008.
Plán legislativních prací vlády ČR na rok 2008
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. specialista legislativní sekce česká asociace pojišťoven
Do tohoto plánu již nejsou zařazeny návrhy z plánu roku 2007 jako například návrh zákona o pojišťovnictví a návrh novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nicméně i u nich v roce 2008 nadále pokračuje legislativní proces. Ani návrh novely zákona o pojistné smlouvě, ani návrh novely zákona o pojišťovnictví, pokud jde o implementaci článku 5 směrnice 2004/113/ES (zavádí se jí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování) plán neobsahuje. I tak jsou legislativní záměry vlády obsáhlé. Konkrétní výběr návrhů právních předpisů, které se přímo nebo nepřímo dotknou pojišťovnictví či pojištění, naleznete v tabulce. Výběr zahrnuje jak reformní návrhy zákonů z ministerstva zdravotnictví, tak i z ministerstva práce a sociálních věcí. Zvláště je třeba upozornit na návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění a návrh věcného záměru zákona, kterým bude realizována III. etapa důchodové reformy. Ministerstvo financí coby regulátor připraví například návrh věcného záměru zákona o dohledu nad finančním trhem. Ministerstvo spravedlnosti by vládě mělo předložit návrh Občanského zákoníku a návrh obchodního zákona apod.
Výtah z plánu legislativních prací vlády ČR na rok 2008 Ministerstvo
Název
Předložení vládě ČR
MŽP
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
MPSV
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady)
11/08
MPSV
Návrh věcného záměru zákona, kterým bude realizována III. etapa důchodové reformy
12/08
MV
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě
12/08
MPO
Návrh zákona implementujícího směrnici o službách
9/08
MZ
Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění
5/08
MZ
Návrh zákona o Úřadu pro dohled nad ZP
5/08
MZ
Návrh zákona o ZP
5/08
MZ
Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě
5/08
MZ
Návrh zákona o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování
MSP
Návrh občanského zákoníku
12/08
MSP
Návrh obchodního zákona
12/08
MSP
Návrh zákona o mezinárodním právu soukromém
12/08
MSP
Návrh novely insolvenčního zákona
12/08
MF
Návrh novely zákona o daních z příjmů
3/08
MF
Návrh věcného záměru zákona o dohledu nad finančním trhem
6/08
MF
Návrh novely zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
MF
Návrh zákona o daních z příjmů
MD
Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích
MD
Návrh novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
3/08
5/08
6/08 12/08 7/08 12/08
Pozn.: Názvy některých právních předpisů byly formálně zkráceny
12
Pojistný obzor 1/2008
Legislativa a právo
O vývoji legislativního procesu
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. specialista legislativní sekce Česká asociace pojišťoven
1. Návrh novely zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk číslo 250) První čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (PS PČR) proběhlo 24. října 2007. Rozpočtový výbor návrh projednal dne 21. listopadu 2007, hlasoval o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ale nepřijal žádné usnesení, resp. doporučení pro plénum Poslanecké sněmovny.
2. Návrh zákona o pojišťovnictví Dne 5. února 2008 předložilo ministerstvo financí po vnějším připomínkovém řízení návrh zákona k dalšímu projednávání do Legislativní rady vlády ČR. První z jejích komisí se jím začne zabývat 15. února 2008. Účinnost zákona je zatím navržena na 1. září 2008. Finální termín účinnosti závisí na rychlosti legislativního procesu.
ťovnám působit v EU či EHP na základě jednoho povolení, v jiných členských státech EU mohou provozovat zajišťovací činnost formou pobočky (právo usazení) nebo formou svobody poskytování služeb. Zajišťovny tak získávají obdobný režim, který mají pojišťovny. Směrnice o zajištění se týká i pojišťoven, které kromě pojišťovací činnosti mohou provozovat i zajišťovací činnost. Konkrétně pro ně existují doplňkové kapitálové požadavky, požadavky na solventnost a garanční fond. Rozsah zajišťovací činnosti ovšem musí v dané pojišťovně tvořit významnou část podnikání. Teprve ve chvíli, kdy daná pojišťovna překročí limity zajistného a technických rezerv, musí dojít například ke zvýšení základního kapitálu pojišťovny a dalších sledovaných ekonomických ukazatelů. Návrh zákona o pojišťovnictví zahrnuje kromě implementace směrnice o zajištění i přenesená a upravená ustanovení dalších evropských směrnic k pojišťovnictví a úpravou zdokonaluje i některá opatření, jež směřují k posílení finanční stability pojišťoven. Mezi ně se například řadí řídicí a kontrolní systém, technické rezervy či skladba finančního umístění.
Toto je již třetí nový návrh zákona o pojišťovnictví v pořadí od roku 1991. Důvodem je rozsah implementace vyplývající zejména ze směrnice o zajištění. Tato směrnice umožňuje zajiš-
Návrh byl ve druhém čtení projednán PS PČR 1. února 2008 a ve třetím čtení 13. února 2008. Sněmovna přijala pozměňovací návrhy, které znamenají: zesílení boje proti nepojištěným vozidlům (Došlo ke schválení příspěvku České kanceláři pojistitelů za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem.), že jediným dokladem o pojištění odpovědnosti bude zelená karta, že upomínka na zaplacení dlužného pojistného bude zasílána nejen pojistníkovi, ale i vlastníkovi vozidla, a to v případech, kdy pojistník není vlastníkem vozidla, že zákon by měl nabýt s výjimkou některých ustanovení účinnost od 1. 6. 2008.
Foto: ČAP
Legislativní proces bude pokračovat projednáváním návrhu novely předmětného návrhu zákona v Senátu Parlamentu ČR.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 1/2008
13
Ekonomické informace
Více než osmiprocentní nárůst celkového předepsaného pojistného znamená proti předchozímu dvouletému období 2005-2006 téměř zdvojnásobení tempa
Předběžné výsledky členů ČAP za rok 2007 Ing. Josef Keller specialista pro ekonomiku a statistiku Mgr. Ing. Ondřej Martinek pověřený vedením Pracovní skupiny statistiky česká asociace pojišťoven
životního pojištění vedl též ke zvýšení jeho podílu na celkovém předepsaném pojistném na 40 %, ovšem proti evropskému průměru kolem 60 % je tento podíl v České republice stále nízký.
Česká asociace pojišťoven shromáždila v lednu letošního roku předběžné výsledky členů za období 1-12/2007. Stručná statistika obsahuje základní ukazatele týkající se předepsaného pojistného, počtu smluv některých druhů pojištění a obchodní produkce v životním pojištění.
O čem vypovídají statistiky
Celkové předepsané pojistné 28 členských pojišťoven ČAP dosáhlo hodnoty 130,3 mld. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 tato suma reprezentuje nárůst o 8,2 %. Členské pojišťovny ČAP se na českém trhu podílí z více než devadesáti procent – aktuální informace uvádějí číslo 97,8 % – proto lze tento údaj považovat za dostatečně spolehlivý i ve vztahu k celému trhu. Více než osmiprocentní nárůst celkového předepsaného pojistného znamená proti předchozímu dvouletému období 2005-2006 téměř zdvojnásobení tempa. Přesto výsledek dosáhnul polovičního růstu proti poslednímu vrcholu, který statistiky zaznamenaly v roce 2003 – dynamiku trhu tehdy představoval téměř 17% nárůst celkově předepsaného pojistného.
Z dostupných údajů lze poměrně dobře odvodit, že za tímto vývojem životního pojištění stojí výrazný rozvoj tzv. investičních pojištění, která jsou často spojena s jednorázovými platbami pojistného. Jednorázové pojistné, jež zaznamenalo po předchozím růstu pokles v roce 2005 o více než 13 % a v roce 2006 stagnovalo, v minulém roce naopak výrazně vzrostlo (o 35,1 %), když posílily zejména čistě jednorázově placené typy pojistných produktů (+41,6 %). Zároveň v tomto segmentu je patrné, že koncentrace trhu má klesající tendenci. Protože však dochází v ostatních typech jednorázových produktů k výraznější koncentraci, mají celkově tři největší pojišťovny za rok 2007 tržní podíl o více než 3 % vyšší než tři největší pojišťovny za rok 2006. Z údajů o obchodní produkci vyplývá,
Srovná se pojistné s HDP? Na přímou otázku přímá odpověď: v porovnání s dosavadním vývojem českého hospodářství můžeme předpokládat, že by se pojistné mohlo v růstu s HDP srovnat, dokonce by jej mohlo i překonat. Měřeno počtem pojistných smluv dosáhl pojistný trh objemu téměř 26 mil. smluv ve kmeni, což představuje meziroční nárůst 4,6 %, a i v tomto ukazateli došlo k akceleraci tempa růstu proti 3,9 % v roce 2006. Na uvedeném výsledku se podstatnou měrou podílí životní pojištění, které vzrostlo o výrazných 14 %. Tento segment pokračoval v oživení od nejnižšího bodu růstu v roce 2005, kdy statistiky zaznamenaly nárůst jen +1,7 %. Tehdy došlo k zastavení poklesu tempa, který nastal po roce 2003. Rychlejší růst
14
Pojistný obzor 1/2008
Ekonomické informace
že průměrné jednorázové pojistné rostlo i v roce 2007. Stabilní růst 6,4 % potvrdilo běžně placené pojistné (+6,7 % v roce 2006). Zde naopak lídři trhu spíše oslabovali, a celková koncentrace trhu se tak mírně snížila. Údaje o obchodní produkci jasně dokazují, že se počet nově uzavřených smluv meziročně zvýšil o bezmála 17 % a jejich korunová hodnota vzrostla o více než 20 %. I u běžně placeného pojistného tedy dochází k růstu průměrného pojistného a dynamika jeho ukazatelů dává příslib stabilního růstu trhu i v roce 2008.
Segment neživotního pojištění… … dosáhl mírného růstu 4,4 % (proti 3,8 % v roce 2006). Obdobně vypadala situace na českém pojistném trhu od roku 2004. Pojištění vozidel (havárie a odpovědnost z provozu vozidla) se tehdy také nacházelo pod průměrem 4,4 % (3,8 % a 3,0 %), když oslabovali především lídři trhu. V návaznosti na tento fakt došlo k mírnému snížení koncentrace
Podíl životního pojištění na celkovém pojistném (%) 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 37,0 36,0 35,0 2002
2003
2004
2005
2006
2007*
Zdroj: ČAP, *údaje za členy ČAP
Předepsané pojistné celkem (tis. Kč)
1-12/2006
1-12/2007
Index 2007/2006
120 411 623
130 269 221
108,19
Životní pojištění
47 232 832
53 864 736
114,04
běžně placené
34 653 207
36 868 072
106,39
jednorázově placené celkem
12 579 625
16 996 664
135,11
– jednorázově placené spojené s existující běžně placenou smlouvou
5 730 519
7 383 583
128,85
6 653 849
9 421 083
141,59
73 178 791
76 404 485
104,41
5 199 571
5 675 928
109,16
samostatně jednorázově placené celkem (vč. návratného vkladu)
Neživotní pojištění z toho: zákonné pojištění odpovědnosti
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
21 891 714
22 552 456
103,02
havarijní pojištění vozidel
15 499 751
16 085 544
103,78
podnikatelská pojištění
16 758 347
16 118 306
96,18
Počet smluv ve kmeni celkem
24 794 893
25 944 970
104,64
Životní pojištění
10 085 958
10 423 248
103,34
Neživotní pojištění
14 708 935
15 521 722
105,53
5 568 998
5 806 974
104,27
793 412
780 865
98,42
16 393 425
22 411 233
136,71 120,89
Počet smluv ve kmeni (ks)
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
podnikatelská pojištění
Obchodní produkce životního pojištění (tis. Kč, ks) Obchodní produkce celkem (smlouvy v tis. Kč) v tom: běžně placené
5 705 497
6 897 310
10 687 928
15 513 923
145,15
– běžně placené smlouvou
5 103 879
6 772 816
132,70
5 382 132
8 541 979
158,71
Obchodní produkce celkem (smlouvy v ks)
627 317
733 465
116,92
v tom: běžně placené
580 530
675 904
116,43
46 787
57 561
123,03
jednorázově placené celkem samostatně jednorázově placené celkem (vč. návratného vkladu)
samostatně jednorázově placené celkem (vč. návratného vkladu)
Zdroj: ČAP, Předběžné údaje 1-12/2007 (www.cap.cz)
trhu ve zmiňovaných pojistných odvětvích. Podnikatelská pojištění dokonce klesla podle předepsaného pojistného o téměř 4 %. Nicméně je třeba upozornit, že oslabovali především menší pojistitelé, čímž došlo k částečné koncentraci trhu. Na výraznějším růstu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (+9,2 %) se nepochybně odráží celkový hospodářský vzestup země. Podíváme-li se dále konkrétně na počet pojistných smluv v neživotním pojištění, trh narostl o 5,5 %, což může na jedné straně indikovat rostoucí cenovou konkurenci a tlak pojistníků na optimalizaci nákladů na pojistné. Na straně druhé však tento pohyb vzhůru může znamenat příslib zvýšení tempa růstu pojistného v dalších letech, stejně jako tomu bylo například v roce 2006, kdy počet smluv ve kmeni narostl o 5,8 %.
Jeden trh, různé tendence Závěrem můžeme konstatovat, že v jednotlivých segmentech pojistného trhu lze pozorovat odlišné
vývojové tendence. Na trhu neživotního pojištění vidíme rychlejší růst počtu smluv než předepsaného pojistného. Naopak tempo růstu pojistného zaostává za růstem hrubého domácího produktu. Koncentrace trhu motorových pojištění se spíše snižuje, zatímco koncentrace trhu podnikatelských pojištění má opačnou, tj. spíše zvyšující se tendenci. Na trhu s běžně placeným životním pojištěním pozorujeme víceméně stabilní růst, který osciluje kolem růstu hrubého domácího produktu. Průměrné pojistné u nové produkce se naopak zvyšuje, přestože koncentrace trhu mírně klesá. Vedle toho na trhu jednorázově placeného životního pojištění je patrný velmi nevyrovnaný vývoj pohybující se
od dvouciferných poklesů k dvouciferným nárůstům, jež provází růst průměrného pojistného a zvyšující se koncentrace trhu. I přesto, že postavení tří největších pojistitelů na území České republiky oslabilo, stále lze hovořit o rozšiřování vedoucí skupiny. Pro rok 2008 se nabízí otázka, jak tyto tendence ovlivní změněné ekonomické podmínky. Bude posílena role pojištění jako nástroje zajištění proti rizikům? Nebo dojde k jeho potlačení jako zbytného statku ustupujícího zajištění ostatních potřeb obyvatel?
Koncentrace trhu podle podílu pojišťoven (%) Celkem Prvních 5 Prvních 10 Prvních 15
2006 75,18 92,22 97,55
2007 72,98 91,76 97,43
Neživotní pojištění 2006 2007 85,45 84,04 96,78 96,62 98,83 98,62
Životní pojištění 2006 2007 72,52 73,43 92,99 92,56 99,41 99,20
Zdroj: ČAP, Předběžné údaje 1-12/2007 (www.cap.cz)
Ekonomické informace
Pojistný obzor 1/2008
15
Ekonomické informace
K implementaci mezinárodních účetních standardů v pojišťovnictví v ČR
V poslední době se objevily úvahy o zavedení mezinárodních účetních standardů i pro účetní závěrky pojišťoven.
Ing. Josef Keller specialista pro ekonomiku a statistiku česká asociace pojišťoven
S ohledem na dosavadní praktické zkušenosti jak s implementací mezinárodních účetních standardů (tj. IAS/IFRS) pro individuální účetní závěrku (podle § 19 odst. 9 zákona o účetnictví), tak i s přípravou podkladů pro konsolidovanou účetní závěrku (podle § 23a zákona o účetnictví) považujeme za účelné rozčlenit danou problematiku nejméně na 3 oblasti: a) vztah mezinárodních standardů a českých účetních předpisů, b) daňové konsekvence implementace mezinárodních účetních standardů, c) dopady použití mezinárodních účetních standardů na úpravu pravidel dohledu. Pro samotné téma je pak důležité mít neustále na paměti i vybrané praktické přístupy. Řadí se mezi ně například tyto:
o účetnictví. Dále není upraveno, která ustanovení zákona o účetnictví se pro společnosti účtující podle mezinárodních standardů stávají irelevantní. Tím se de iure dostává účetní jednotka do situace, kdy při splnění požadavků zákona nevyhoví požadavkům IFRS, a při splnění požadavků IFRS naopak nevyhoví požadavkům zákona. 2. Opětovné přecházení mezi účtováním podle českých účetních předpisů a podle mezinárodních standardů, které je zákonem implicitně předpokládáno, nelze prakticky provádět. Přestože ministerstvo financí tento přechod staví do pozice jakési téměř rutinní operace, není toto přitom dostatečně ošetřeno. Například není upraveno, jak má společnost, která implementovala mezinárodní účetní standardy a která posléze přestala splňovat podmínky podle § 19 odst. 9,
Nelze očekávat, že by se IAS/IFRS jakkoli přizpůsobovaly českému právu. Způsob, jakým jsou IAS/IFRS implementovány do práva EU, prakticky vylučuje dosáhnout plné kompatibility s požadavky IAS/IFRS při současném dodržení např. zákona o účetnictví. (V mnoha ohledech se sice jedná o nesoulad spíše formální, nicméně např. kvůli nepřevzetí koncepčního rámce nedošlo k plné implementaci IAS/IFRS). Provázanost zákona o dani z příjmů s českými účetními předpisy je natolik silná, že si nelze představit rychlou změnu tohoto přístupu, tj. že by např. došlo k oddělení účetnictví a daní.
řešit rozdíly ve výši a struktuře vlastního kapitálu nakumulované za dobu vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů, když je povinna vrátit se k účtování podle českých účetních předpisů.
Současný způsob implementace podle § 19 odst. 9 se jeví jako nedořešený ve vztahu mezinárodních standardů a českých účetních předpisů, protože: 1. Neřeší vztah mezi zákonem o účetnictví a mezinárodními standardy. Proto není zcela jasné, zda se na účetní jednotku vztahují ustanovení např. části čtvrté zákona
3. Vztah mezi mezitímním výkaznictvím není řešen podle mezinárodních standardů a podle českého zákona. Daňové konsekvence zavedení mezinárodních účetních standardů, konkrétně především způsob, jakým zákon o daních z příjmů upravuje postup, kterým se zjišťuje základ daně, je administrativně natolik náročný, že de facto znamená
16
Pojistný obzor 1/2008
Ekonomické informace
vážnou překážku pro efektivní implementaci mezinárodních standardů. Příslušné ustanovení zákona o daních z příjmů ve skutečnosti dotyčné společnosti diskriminuje, neboť bez paralelního vedení účetnictví podle českých předpisů tuto záznamní povinnost není možné beze zbytku splnit. O rizicích a nákladech vyvolaných předmětným ustanovením lze uvažovat jako o nadměrném zatěžování plátce daně. Plošná implementace IFRS do finančního sektoru se nepochybně dotkne i dohledu nad tímto sektorem. Na první pohled jsou patrné formální dopady – orgány dohledu v současné době akceptují nejen výsledky oceňování a vykazování podle českých účetních standardů, ale využívají též formu výkazů upravenou příslušnými předpisy. Tato forma však není ani platná, ani vhodná pro
Způsob, jak zákon o daních z příjmů upravuje postup, kterým se zjišťuje základ daně, je administrativně velmi náročný a tvoří vážnou překážku pro efektivní implementaci mezinárodních účetních standardů.
společnosti vykazující podle mezinárodních standardů, které navíc žádnou jednotnou strukturu výkazů nepředepisují. Rovněž je třeba mít na zřeteli rozdílné přístupy (proti IFRS) v oceňování, které se začínají objevovat v konceptu Solvency II.
Solventnost II – návrh technických specifikací QIS4 Kamil Žák a Jiří Fialka Pracovní skupina pro Solventnost II
Stěžejním tématem roku 2008 bude pro český pojistný trh kalibrace standardního vzorce pro kapitálový požadavek, kterým se bude zabývat Kvantitativní dopadová studie 4.
česká asociace pojišťoven
Pracovní skupina České asociace pojišťoven (ČAP) pro Solventnost II se hodlá i v letošním roce zapojovat do příprav zavedení nové evropské regulace. Kromě zmiňované kalibrace standardního vzorce budou dalšími prioritami letošního roku například rozhodnutí o principu proporcionality nebo o roli lokálního a skupinového dohledu.
mezinárodním dohledům, je konečný termín odevzdání 7. července, u pojišťovacích a zajišťovacích skupin pak 31. července. První konzultace výsledků studie jsou plánovány na přelom září a října 2008. ČAP a ČNB zároveň jednají o možnosti uspořádat seminář ke QIS4 v polovině dubna 2008, na kterém by byl konzultován způsob vyplnění spreadsheetu QIS4.
Solventnost II
Ocenění aktiv a pasiv
Dne 10. července 2007 byl Evropskou komisí (EC) schválen návrh směrnice označované jako Solventnost II (SII), která stanoví nový regulatorní rámec pro evropské pojišťovny a zajišťovny. Podkladem pro tento návrh jsou především technické rady, které komisi poskytnul Výbor evropských pojišťovacích a penzijních dozorů (CEIOPS). V oblasti tzv. prvního pilíře, jenž obsahuje kvantitativní požadavky na pojišťovny, využívá CEIOPS data získaná od pojišťoven v rámci kvantitativních dopadových studií. Dne 21. prosince 2007 zveřejnila Evropská komise návrh technických specifikací Kvantitativní dopadové studie 4 (QIS4). Tato studie proběhne od dubna do července 2008, přičemž oficiální „spreadsheet“ (tj. výpočetní tabulky zveřejněné Evropskou komisí) ke QIS4 bude vydán 25. dubna 2008. Spreadsheet bude přeložen do češtiny, bude vybaven odkazy na příslušné části technické specifikace a dále bude obsa-
Nyní se pokusíme shrnout význačné body studie QIS4 – nejprve se zaměříme na oblast ocenění aktiv a pasiv. Na základě výsledků QIS3, kde 95 % disponibilního kapitálu bylo pojišťovnami klasifikováno jako kapitál Tieru 1, je v QIS4 poskytnut návod pro nutnou charakteristiku kapitálu pro každý z těchto tierů a jsou v něm uvedeny i některé příklady. Dále je poskytnut návod ohledně toho, kdy by mohly být hodnoty aktiv podle International Financial Reporting Standards (IFRS) vhodným zjednodušením ekonomických hodnot, případně jak by mohly být hodnoty podle IFRS upraveny. Tento návod naznačuje, že požitky poskytované vlastním zaměstnancům pojišťovny je nutné považovat za pasiva a následně je testovat jako součást stress testů při výpočtu Solvenčního kapitálového požadavku (SCR). Nicméně pozdější pokyny pro určování vlastních fondů a disponibilního kapitálu nazna-
Zjednodušení ve výpočtech se vztahuje na společnosti podle významnosti testovaného rizika.
hovat zabudované kontroly interní konzistence dat. U pojišťoven a zajišťoven, které budou požádány o předložení svých výsledků QIS4
čují, že by tato pasiva mohla být ignorována. Pasiva musí být oceňována včetně zajištění a budoucí očekávané toky ze zajištění by měly
být oceňovány jako aktivum po zohlednění případných (pravděpodobnostně vážených) ztrát při porušení závazků protistrany. Bezriziková diskontní sazba je nyní definována s odkazem na vládní dluhopisy s ratingem AAA, a nikoliv swapové sazby.
Zjednodušení QIS4 dále obsahuje návrh řady možných zjednodušení ve výpočtech technických rezerv (TP) a SCR, která mohou být použita za určitých definovaných okolností. Zejména je zaveden koncept tzv. proxies, což jsou techniky pro výpočet TP v případě, že pojistitel není schopen zajistit dostatečnou aktuárskou (tj. pojistně matematickou, pozn. red.) expertízu, nebo v případě nedostatku statistických dat. Důležité je, že umožnění používání zjednodušení ve výpočtech se nevztahuje na společnosti podle velikosti, ale podle významnosti testovaného rizika. I pro malé společnosti s významným rizikem proto budou požadovány detailní sofistikované výpočty. Evropský výbor pro pojišťovnictví (CEA) v této souvislosti prosazuje zohlednění rizikovosti společnosti při vykonávání dohledu.
Výpočet SCR Značný prostor je v QIS4 věnován i změnám ve výpočtu SCR proti QIS3. V rámci těchto změn byl odstraněn alternativní přístup vyloučení volných aktiv z měření tržního rizika pomocí stress testů. To znamená, že pojišťovny s velkým množstvím volných aktiv budou vykazovat zhoršené poměry krytí SCR, a to zejména pokud tato volná aktiva budou investována do rizikovějších tříd aktiv. Složka operačního rizika v kapitálu nyní obsahuje 25 % nákladů z produktů investičního životního pojištění.
Ekonomické informace
Pojistný obzor 1/2008
17
Ekonomické informace
Limit ve výši 30 % Základního solvenčního kapitálového požadavku (BSCR) se pak na tuto složku nevztahuje. Hodnota stress testu v submodulu zániku pojistných smluv životního pojištění byla snížena na 30% úroveň hromadného zániku smluv (původní hodnota tvořila 75 %), současně je ale rozšířena tak, aby platila pro všechny oblasti životního pojištění. Parametry modulu rizika neživotního pojištění byly upraveny použitím různých parametrů rizika rezerv a rizika pojistného a změnou faktoru důvěryhodnosti pro odhady parametru rizika pojistného pro konkrétní společnosti. CEIOPS rovněž vítá připomínky ohledně toho, zda by začlenění parametrů pro konkrétní společnosti
lem obsahuje QIS4 kvalitativní dotazník týkající se interních modelů, k jehož vyplnění byly vyzvány i pojišťovny, které interní modely k výpočtům nepoužívají. Interní modely mohou být v některých případech jednodušší než samotná standardní formule, nesmí ovšem dojít k žádné ztrátě informace či pominutí nějakého rizika.
Výpočet MCR V porovnání s QIS3 změnami také prošel výpočet minimálního kapitálového požadavku (MCR). Tento výpočet se opět stal jednoduchým lineárním faktorovým přístupem s procenty aplikovanými na TP a rizikový kapitál pro životní pojišťění a na TP a pojistné pro neživotní
QIS4 aneb Kvantitativní dopadová studie 4 bezesporu znamená jednu z nejvýznamnějších událostí pro sektor pojišťovnictví v roce 2008.
mohlo být rozšířeno i na další parametry – jako například v modulu životního pojištění. Sub-modul katastrof neživotního pojištění se výrazně modifikoval a je nyní složitější. Faktorový přístup je navrhován v případech, kde od místního dohledu nejsou k dispozici žádné regionální scénáře. Kapitálové požadavky pro riziko vichřice, povodně, zemětřesení u pojištění majetku a riziko přírodní katastrofy u sdruženého pojištění jsou agregovány pomocí různých vzorců a korelační matice. Do zdravotního modulu SCR jsou nyní shromážděny tři různé typy zdravotního pojištění – dlouhodobé zdravotní pojištění (specifické pro Německo a Rakousko), krátkodobé zdravotní pojištění a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Kapitálový požadavek pro riziko protistrany byl výrazně změněn, aby obsahoval v míře rizika zvýšenou závislost na protistraně při relevantním stresovém scénáři (pojistné riziko pro zajištění a tržní riziko pro deriváty). Podle QIS4 nyní není povoleno použít dynamické chování managementu (tzv. management actions) ke zmírnění rizik pro snížení efektivního dopadu předepsaných stress testů.
Interní modely Cílem studie je též zmapovat, do jaké míry pojišťovací subjekty používají interní modely pro výpočet SCR, a shromáždit data týkající se vlastností jednotlivých modelů. Za tímto úče-
18
Pojistný obzor 1/2008
Ekonomické informace
pojišťění. Procenta se liší podle typu rizika pojistné smlouvy. Nicméně alternativy, které byly testovány v rámci QIS3, nebyly vyjmuty z diskuse o konečné podobě výpočtu MCR.
Skupiny Rozdíl proti QIS3 nastal v QIS4 i v oblasti skupinových výpočtů. Protože se v rámci QIS3 nepodařilo získat dostatek kvalitních dat, a výsledky tudíž nejsou tak spolehlivé jako u jednotlivých subjektů, je hlavním cílem získat co nejvíce informací o rozsahu diverzifikačních efektů a též shromáždit více informací o interních modelech skupin. Výsledkem by mělo být získání fungující standardní formule pro výpočet SCR pro skupiny a také zohlednění diverzifikačních efektů v této formuli. Zároveň se testuje konsolidovaný přístup ke skupinovému výpočtu SCR a výsledky se porovnávají se součtem jednotlivých SCR výsledků z interních modelů skupiny. Výpočty pomocí výchozí metody SCR budou v rámci QIS4 provedeny odděleně pro subjekty z Evropské Ekonomické Oblasti (EEA) a pro subjekty mimo EEA. Solventnost II (SII) a výpočet SCR jsou velmi často porovnávány ke stanovování ratingu skupin. Na rozdíl od SII se ale rating stanovuje vždy pro jednu entitu s přihlédnutím k dopadu vlastnictví dalších společností.
Závěrem QIS4 je bezesporu jednou z nejvýznamnějších událostí pro sektor pojišťovnictví v roce 2008. Návrh směrnice SII stanovil základní rámec nového regulatorního režimu. Hlavní cíle QIS4 zahrnují mimo jiné získání informací pro vydání nových implementačních opatření v porovnání se současným režimem Solvency I. Výsledky této studie, shrnuté zejména v reportu plánovaném na listopad 2008, by měly v mnohém napovědět, jaké budou konkrétní rysy připravovaného režimu SII. S ohledem na vývoj diskusí v oblasti kapitálového požadavku v pojišťovnictví je vhodné se do tohoto procesu zapojit již nyní, ať již přípravou na splnění budoucích požadavků, poskytnutím informací CEIOPS, či prosazováním svých stanovisek (např. prostřednictvím ČAP, resp. CEA). Evropská komise, Výbor evropských pojišťovacích a penzijních dozorů a další instituce, které se přípravou nového režimu zabývají, jsou připraveny naslouchat komentářům a diskutovat o nich – proto se zde nabízí jedinečná možnost se na tvorbě nového režimu aktivně podílet.
> <
Očima pojišťoven: reforma veřejných financí a zákon o jejich stabilizaci Ing. Jaroslav Kulhánek člen prezidia české asociace pojišťoven
Na podzim roku 2007 byl těsnou většinou prosazen balík zákonů, které mají odstartovat stabilizaci a reformu veřejných financí. Součástí těchto změn je i novela zákona o daních z příjmů. O naplnění politických cílů a slibů se dá jistě polemizovat a výsledek hodnocení bude na každém z nás. Nicméně samotný zákon je počtem změn ve formě téměř stovky novel zákonem, který jistě nenaplňuje očekávání stability a dlouhodobějšího horizontu daňového projektování hospodářské činnosti ekonomických subjektů.
Z pohledu pojišťoven… …je nutné posoudit dopady změn v části, která se dotýká právnických osob. Jmenujme konkrétně některé z nich: Došlo ke snížení sazby daně z příjmů na 21 % v roce 2008, na 20 % v roce 2009 a v roce 2010 na 19 %. Zpřísněna byla uznatelnost úroků (tzv. pravidlo nízké kapitalizace), a to ve dvou směrech: za prvé se zpřísnil poměr mezi vlastním kapitálem a cizím kapitálem u spojených osob na 1:3 a za druhé bude toto pravidlo aplikováno i na nespojené osoby v poměru 1:6. Toto omezení může významným způsobem zvýšit daňovou povinnost z důvodu neuznání velké části hrazených úroků. Minimální doba trvání finančního leasingu se sjednotila s dobou odpisování pronajímaného majetku. Odpisová skupina 1a, podle které se odepisovaly automobily po dobu 4 let, se zrušila a vozidla se přesunula do skupiny 2 s pětiletou dobou odpisování. Osvobození úroků z hypotečních zástavních listů bylo zrušeno.
Zpřísnila se tvorba opravných položek k nepromlčeným pohledávkám, které nejsou řešeny soudně. Byl zrušen limit pro vstupní cenu automobilu a nájemného ve výši 1,5 mil. Kč. Dále došlo ke změnám v souvislosti s novým zákoníkem práce. V zásadě je lze charakterizovat snahou reagovat na filozofii zákoníku práce „Co není zakázáno, je povoleno“. Nový zákon se proto snaží dosáhnout následující koncepce: pokud nějaký výdaj vynaložený na zaměstnance snižuje daňový základ zaměstnavatele, pak je zdanitelným příjmem zaměstnance a současně vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zpřesnil se postup poplatníka v případě sestavení účetní závěrky podle Mezinárodních účetních standardů. V této souvislosti nelze pominout změnu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, kde z daňově uznatelných nákladů byly vyloučeny náklady na tvorbu jiných technických rezerv u životního a neživotního pojištění (ŽP a NŽP) a na vyrovnávací rezervu u neživotního pojištění.
Podpora soukromého ŽP Druhou neméně významnou změnou pro pojišťovací odvětví je úprava té části zákona o daních z příjmů, která se dotýká fyzických osob a upravuje podmínky daňové podpory tzv. soukromého životního pojištění. V zásadě lze konstatovat, že dosavadní koncepce podpory soukromého životního pojištění byla zachována. Těžko se dá posoudit, zda je to výsledek odmítavého stanoviska ČAP k provádění nekoncepčních změn před uvažovanou důchodovou reformou nebo nedostatek odvahy ze strany navrhovatelů. Přesto si myslíme, že lze s dosaženým výsledkem dále pracovat.
Princip provedených úprav ŽP 1. V zákoně došlo ke sloučení limitu osvobozeného od daně z příjmů: výše příspěvku zaměstnavatele na penzijní pojištění a soukromé životní pojištění je nyní stanovena celkovou částkou 24 000 Kč. ČAP tuto úpravu odmítala, ale nepodařilo se udržet oddělení příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. Na jednu stranu může být tato změna výhodou, pokud se podaří vyzdvihnout výhody pojištění. Za tohoto předpokladu lze získat pro pojištění výhodu celých 24 000 Kč osvobozeného příspěvku. Na druhé straně se ale přitvrdí konkurence daňově podporovaných produktů.
2. Zvýšila se konkurence poskytovatelů soukromého životního pojištění s daňovým zvýhodněním o pojišťovny usazené nejen na území ČR, ale i v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechny pojišťovny musí nicméně nabídnout produkt splňující podmínky vymezené místním zákonem o daních z příjmů. 3. Výše uvedené změny v zákoně o daních z příjmů reagovaly na změny zákoníku práce – rozšiřují prostor zaměstnavatelů pro tzv. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, do kterých lze zahrnout i výdaje na příspěvky na soukromé životní pojištění. Na straně zaměstnavatele padl touto úpravou limit 8 000 Kč na daňově uznatelný výdaj na příspěvek na soukromé životní pojištění. Příspěvek na soukromé životní pojištění v neomezené výši je vždy daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele, musí být však zpracován vnitropodnikovou normou nebo dohodou v kolektivní smlouvě. Tato úprava sama o sobě může představovat významný potenciál pro růst životního pojištění i růst odložené spotřeby, resp. finančního zajištění na dobu důchodového věku klientů pojišťoven. 4. Zavedení tzv. rovné daně (ovšem počítané z vyššího daňového základu tzv. superhrubé mzdy ve výši 15 %) devalvuje skutečný přínos možnosti snížení daně z příjmů z titulu uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši až 12 000 Kč. Důvodem je skutečnost, že při dříve uplatňované progresivní dani mohlo přinést snížení daně až o 3 840 Kč, při rovné dani však znamená úsporu na dani z příjmů až 1 800 Kč za rok. 5. Zavedení rovné daně se odrazilo i ve změně nastavení výše sazeb u příjmů, které podléhají zvláštní sazbě daně. Tato úprava znamená to, že jsme ztratili určité daňové znevýhodnění předčasně ukončovaných smluv, kdy odbytné (odkupné) bylo zdaňováno vyšší 25% sazbou daně. Novela zákona o daních z příjmů srovnala výši této daně pro případ předčasného ukončení pojistné smlouvy se standardním plněním ze životního pojištění. Od roku 2008 tak nově činí shodně 15 %. V době, kdy hodnotíme klady a zápory novelizovaného znění zákona o daních z příjmů, se již diskutuje věcný záměr změn provedených v tomto zákoně. Vláda si klade vyšší cíl, na jehož konci by měl být konečně nový zákon. Ten by se oprostil od zátěže a nedostatků zákona, který vznikal na konci minulého století. ČAP se určitě bude chtít do procesu přípravy nového zákona o daních z příjmů aktivně zapojit, a přispět tak ke kvalitní a moderní podobě této důležité právní normy.
Ekonomické informace
Pojistný obzor 1/2008
19
Pojistné produkty
Zdraví lze pojistit nejlépe zdravým životním stylem, který náš zdravotní stav ovlivňuje ze všeho nejvíce. Ovšem opomenout nemůžeme ani možnosti, které nabízejí pojišťovny…
Lze si pojistit zdraví?
mgr. petr Bohumský specialista pro zdravotní pojištění česká asociace pojišťoven
Konkrétně zdravotní pojišťovny nepojišťují zdraví, ale hradí zdravotní péči z příspěvků vybraných podle nastavené míry solidarity ve společnosti. Komerční pojišťovny naopak na sebe smluvně přebírají riziko ztrát, jemuž jsme v souvislosti se zdravotní péčí vystaveni.
u nás i v dalších zemích s podobnou strukturou financování zdravotní péče jen potvrzuje, že vícezdrojové financování zdravotní péče, v jiných systémech naprosto běžné, je i pro Českou republiku jedinou vhodnou cestou k obnově rovnováhy mezi výdajovou a příjmovou stránkou zdravotnictví. Vývoj podílu soukromých výdajů v čase (viz graf) se v jednotlivých systémech liší. Lze z něj například vysledovat, že dodatečné zdroje do zdravotnictví Švýcarska, stejně jako u nás, přináší veřejné zdroje, zatímco v Nizozemí zdroje soukromé. Díky reformám v Německu a Rakousku došlo k posílení role soukromých výdajů. Francouzský systém spoluúčastí zachovává stejnou proporci a irský pokles podílu soukromých výdajů může být způsoben prostorem pro jejich uplatnění převážně v doplňkových službách.
Veřejné zdravotní pojištění Česká republika je mezi státy OECD zemí s nejvyšším, tj. 90%1 podílem veřejných zdrojů na financování zdravotnictví. Ačkoli české zdravotnictví poskytuje srovnatelně kvalitní péči s rozvinutými státy, navíc s podstatně nižšími náklady, zaostává za nimi svou strukturou financování péče. Ta je příliš závislá na veřejném zdravotním pojištění a dosud se neotevřela dalším způsobům financování, především komerčnímu zdravotnímu pojištění. Chronicky deficitní situace veřejného zdravotního pojištění
Prototyp „ideálního“ systému zdravotní péče vypracovaný organizací NERA2, který
zohledňuje jak nutnost efektivity a výkonnosti systému zdravotní péče, tak sociální aspekty charakterizované principem solidarity, v jednom ze svých doporučení rovněž uvádí, že část výše příspěvků jednotlivce do systému má být odvozena od jeho individuálního rizika.
Soukromé zdravotní pojištění Komerční pojišťovny nabízejí pojistné produkty jako ochranu proti rizikům. Rizika jsou pojistitelná, pokud jsou zjednodušeně řečeno nahodilá, měřitelná a vyskytují se v dostatečném množství. Tyto charakteristiky rizika v souvislosti s újmou na zdraví splňují, proto soukromé zdravotní pojištění existuje bez ohledu na to, zda je pojišťovnictví součástí zdravotnického systému nebo zda finanční toky z pojistných plnění přispívají spíše do domácího rozpočtu pacientů než na financování zdravotní péče.
Vývoj podílu soukromých výdajů na zdravotním pojištění (1990–2003)
Rozlišujeme tři základní typy soukromého zdravotního pojištění:
50
40
30
20
10 1990
1991
1992
Švýcarsko
1993 Irsko
1994
1995
Rakousko
* údaj není znám
20
Pojistný obzor 1/2008
1996
1997
Německo
1998
1999
2000
Nizozemsko
2001
2002
2003
Francie
Zdroj: OECD Health Data, 2nd edition
Pojistné produkty
Plné zdravotní pojištění poskytuje pojištění kompletních zdravotních služeb a v plném rozsahu nahrazuje veřejné zdravotní pojištění („substitutive“), doplňkové zdravotní pojištění pojišťuje tu zdravotní péči, která je veřejným zdravotním pojištěním hrazena jen částečně, nebo není hrazena vůbec („complementary“), zdravotní připojištění pokrývající jiné služby než zdravotní péči zajišťuje rychlejší přístup ke zdravotním službám a pojištěným nabízí širší možnost volby („supplementary“).
Pojistný trh soukromého zdravotního pojištění se mezi jednotlivými zeměmi významně liší. Pokud jde o společnosti, které toto pojištění nabízejí, jsou trhy v Irsku, Dánsku, Finsku, Rakousku, Řecku, ale i ve Velké Británii značně konsolidované. Na druhou stranu například ve Francii, Itálii a Španělsku provozuje takové pojištění více než 100 subjektů. Po zavedení třetí neživotní pojišťovací směrnice do legislativy jednotlivých států došlo v mnoha zemích k další konsolidaci trhu doplňkového zdravotního pojištění. Co se týče velikosti a počtu pojišťoven, které na národních trzích komerční pojištění provozují, je velký počet těchto pojišťoven (ať už vzájemných, nebo komerčních) typický pro země s dlouhou tradicí tohoto pojistného odvětví. Naopak v zemích s malou tradicí komerčního zdravotního pojištění je i počet pojišťoven provozujících toto odvětví zákonitě nízký. Výše příjmu klienta se zdá být hlavní determinantou poptávky po doplňkovém zdravotním pojištění. To platí především v zemích, kde veřejné zdravotní pojištění pokrývá většinu zdravotnických služeb a doplňkové zdravotní pojištění klienti poptávají jen jako
vyspělost, převažující politická orientace či malá tradice soukromého zdravotního pojištění. Signifikantní je i dynamický rozvoj skupinového zdravotního připojištění v těchto zemích. Klíčovou roli ovšem hraje daňové zvýhodnění takového pojištění, které poskytuje stát. Pojistné produkty jsou zpravidla nabízeny jako balíčky mnoha různých zdravotních rizik. Specificky zaměřené produkty se prakticky nevyskytují, což je zřejmě nástroj pro omezení rizika antiselekce. Základní rozdíl mezi produkty tvoří velikost krytí (pojistné částky), méně významným parametrem je pak skladba rizik. U produktů soukromého zdravotního pojištění často existují varianty lišící se velikostí krytí u těch zdravotních rizik, jejichž léčba může být poskytnuta v různé kvalitě.
Transformace zdravotních pojišťoven Také v rámci velmi důležité institucionální problematiky panuje mezi různými státy značná pestrost, avšak v členských zemích
Spolupráce komerčních a zdravotních pojišťoven by mohla být východiskem ze současné situace na trhu se zdravotním pojištěním. luxusní statek. Skutečná nebo vnímaná kvalita poskytovaných služeb v rámci veřejného zdravotnictví patří k dalším významným zdrojům poptávky po doplňkovém zdravotním pojištění. Nejistota poskytnutí služby, čekací doby a větší možnost výběru poskytovatele vedlo např. v Irsku a Austrálii k vyšší poptávce po doplňkovém zdravotním pojištění. Zdravotní stav člověka také rozhoduje o potenciální poptávce. Jedním ze zásadních prvků trhu se soukromým zdravotním pojištěním je, že na něm panuje vysoká míra asymetrické informace. Stabilita trhu je ohrožena, pokud pojišťovny nemají nástroj, kterým by se mohly bránit vysoké míře subjektivního rizika. V řadě zemí hrají vedle individuálních produktů doplňkového pojištění významnou roli i skupinové produkty. Zde stojí za povšimnutí, že se často jedná o země, s nimiž má Česká republika mnoho společného, ať už je to (v rámci EU) nižší ekonomická
EU (s výjimkou Nizozemí od roku 2006 a Slovenska) existuje jasný předěl mezi institucemi, které provozují veřejné zdravotní pojištění a pojišťovnami, jež provozují komerční pojištění nebo připojištění. Podle již zmiňovaného prototypu NERA je teoreticky kombinace provozování pojištění základní péče a pojištění ostatní péče přípustná za předpokladu zamezení přelévání zdrojů. Současná právní úprava v České republice nevylučuje, aby zdravotní pojišťovny poskytovaly pojištění pro takové služby, které nejsou kryty v rámci tzv. hrazené péče. Dokonce to právní úprava výslovně umožňuje. Stávající česká zdravotnická legislativa však není sladěna s právem EU, což může v širším pohledu komunitárního práva narážet zejména v oblastech hospodářské soutěže a pojišťovacích direktiv. Jestliže tedy dojde k transformaci zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, zákonodárce bude muset vymezit rozsah oprávnění
k činnosti. V podstatě pak půjde o politické rozhodnutí, zda by přicházelo v úvahu současné provádění veřejného pojištění a připojištění. Takové řešení je jistě legislativně možné. Nicméně by se jednalo o rizikový krok, který by mohl vést k ohrožení tržního prostředí a mohl by vytvářet prostředí málo odolné proti zneužívání postavení zdravotních pojišťoven na trhu. Problematika je citlivá zejména s ohledem na informace, které jim byly svěřeny v souvislosti s veřejným zdravotním pojištěním a které by jim přinášely nepřiměřenou konkurenční výhodu. Úplné vyloučení komerčních pojišťoven z realizace produktů kryjících rizika, jež souvisejí se zdravím, není proveditelné už kvůli principům pojišťovacího odvětví. Zůstává tedy jen otázkou, zda se zdroje z těchto produktů stanou součástí financování zdravotnictví. Komerční pojišťovny vykazují proti zdravotním pojišťovnám řadu předností, kterých by bylo vhodné v soukromém zdravotním pojištění využít. Jedná se zejména o dlouhodobou finanční stabilitu sektoru a s tím spojenou důvěru občanů, dále pak o efektivní státní dohled, vytváření dlouhodobých technických rezerv podle přísných pravidel převzatých z EU, schopnost prodávat individualizované produkty prostřednictvím prodejních sítí, přítomnost významných nadnárodních pojišťoven na českém pojistném trhu a s ní spojená snadná přenositelnost know-how z trhů s rozvinutým soukromým zdravotním pojištěním. Mezi další výhody lze dále počítat silně konkurenční prostředí, které vytváří tlak na zvyšování kvality služeb pro klienty. Východiskem ze současné situace by mohla být další podpora spolupráce komerčních a zdravotních pojišťoven. Tím se široké kontakty, sítě zdravotnických zařízení a knowhow v oboru medicíny, jimiž disponují pojišťovny zdravotní, spojí s ekonomickou stabilitou a akceschopností pojišťoven komerčních. V situaci, kdy ze čtyř velkých českých zdravotních pojišťoven již dvě mají dceřiné komerční pojišťovny (Pojišťovna VZP a.s. a Vitalitas a.s.), by bylo vhodné zachovat institucionální předěl mezi veřejným zdravotním pojištěním a komerčním pojišťovnictvím i pro soukromé zdravotní pojištění.
1 2
OECD Health Data 2003 National Economic Research Associates
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1/2008
21
Pojistné produkty
rií, která jste rozhodně nechtěli v České republice aplikovat? Vycházeli jsme z vývoje v evropských státech se systémem veřejného zdravotního pojištění s konkurujícími si pojišťovnami. Hlavně jsme se inspirovali Nizozemím, v menší míře Švýcarskem a Německem. Velmi zajímavou zkušeností je samozřejmě vývoj na Slovensku. Rozhodně jsme nechtěli bořit jeden systém zdravotního pojištění pro všechny občany, zavrhli jsme tedy například opt-out [tzv. vystoupení, pozn. red.] z veřejného systému.
Role komerčních pojišťoven poroste
Marcela Kotyrová manažer komunikace a vzdělávání česká asociace pojišťoven
ného zdravotního pojištění, a zajistit tak přístup ke kvalitní péči všem občanům tohoto státu.
Foto: MZ ČR
Jak by měl vypadat ideální systém zdravotní péče v České republice? Je třeba nalézt zcela nový koncept zdravotnictví? Nehledáme žádný zcela nový koncept. Držíme všechny základní principy dnešního systému veřejného zdravotního pojištění – povinnou účast, odvody založené na výši příjmů, přerozdělení, konkurující si zdravotní pojišťovny. To, co děláme, je zlepšování definice rolí, zodpovědností a motivací jednotlivých účastníků systému – konkrétně zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotní péče, státní správy a občanů. Zejména pojišťovny se musí z plateben změnit na aktivní nákupčí zdravotní péče. Tento záměr je zcela v souladu s vývojem ve všech vyspělých zemích.
Rozhovor s MUDr. Pavlem Hroboněm, M.S., náměstkem pro zdravotní pojištění MZ ČR V čem osobně spatřujete největší přínos právě probíhající reformy zdravotnictví? Kdyby toto slovo nebylo v Čechách historicky zdiskreditováno, řekl bych v nastolení normálních vztahů ve zdravotnictví. Skutečně jde o to, aby zdravotnictví a zdravotní pojištění při respektování jejich specifik přestaly být ostrovem socialismu, začaly v nich platit základní ekonomické zákony a byl jim umožněn rozvoj. Z přetrvávajícího vnímání „rozpočtové sféry“ se zdravotnictví prostě musí posunout do postavení, které mu náleží, tedy zřejmě nejvýznamnějšího sektoru služeb v České republice s perspektivou zajímavého růstu. Zároveň je třeba nadále udržet solidární charakter veřej-
22
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
Z kterých států, konkrétně jejich zdravotních systémů, jste čerpali při vytváření českého konceptu? V čem byly pozitivní inspirací? Můžete uvést i příklady krité-
Pavel Hroboň, M.D., M.S.
Zkvalitní se v celkovém měřítku služby ve zdravotnictví díky připravované zdravotní reformě? Jsem o tom přesvědčen. Nebude to ale hned zítra. Nástroje jsou stejné jako v jiných sektorech – konkurence, standardy péče a zveřejnění informací. Jakou roli by měly sehrát v ministerstvem připravovaném systému zdravotního pojištění konkrétně komerční pojišťovny? V čem by mohly být přínosem? Role komerčních pojišťoven poroste. Přesnější vymezení péče hrazené a nehrazené z veřejného pojištění a umožnění dnes zakázané kombinace plateb z veřejného pojištění a plateb soukromých povede k rozvoji komerčního pojištění. Oba sektory, tedy veřejné zdravotní pojištění a komerční pojištění, zůstanou oddělené legislativně i institucionálně. Zdravotní a komerční pojišťovny ale budou moci sdílet distribuční kanály a vytvářet společné nabídky pro klienty. Současné zdravotní pojišťovny hodlá Ministerstvo zdravotnictví České republiky transformovat na akciové společnosti.
Pavel Hroboň v současné době pracuje na Ministerstvu zdravotnictví ČR jako náměstek ministra zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky.
V letech 1998 až 2002 pracoval jako konzultant mezinárodní poradenské firmy McKinsey&Company v několika evropských zemích. K hlavním oblastem jeho činnosti patřilo zdravotnictví a finanční instituce. Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR jako poradce a ředitel strategie.
Původním povoláním je lékař. V letech 1994-95 studoval zdravotní politiku a řízení zdravotnictví na Harvardské univerzitě ve Spojených státech amerických. Po návratu přednášel na 2. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pavel Hroboň je jedním ze zakladatelů a bývalým předsedou správní rady občanského sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz, které připravilo a koncem roku 2005 zveřejnilo komplexní návrh reformy českého zdravotnictví.
Náměstek pro zdravotní pojištění MZ ČR
Proč? Domníváte se, že takto budou fungovat lépe než dosud? Opět jsem o tom přesvědčen. Dnes mají zdravotní pojišťovny zcela zvláštní a nedostatečnou právní úpravu a nemají žádného majitele se zájmem o jejich dlouhodobou stabilitu a rozvoj. Významné zlepšení je třeba v oblasti corporate governance [správy a řízení společností pozn. red.], transparentnosti účetnictví
Jaká zdravotní péče by měla být kryta z veřejného zdravotního pojištění a jaká sféra péče by měla spadat do komerčního pojištění? Jistě existují sporné kategorie (např. pooperační rehabilitace) – jakým způsobem rozhodujete při jejich kategorizaci, kam budou spadat? Kritérií pro rozhodování existuje celá řada, pro nás je ale tím hlavním finanční zátěž pro řado-
Zdravotní a komerční pojišťovny budou moci sdílet distribuční kanály a vytvářet společné nabídky pro klienty. a zvýšení zodpovědnosti managementu. Uvedu jeden příklad za všechny – dnešní členové správních rad zdravotních pojišťoven nemají žádnou právní zodpovědnost za výsledky spravovaných organizací.
vého občana. Nechystáme žádné významné omezení dnešního rozsahu péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V nejbližších letech je cílem zvýšení efektivity poskytování služeb hrazených z veřejného pojištění
a využití významných možností úspor, které dnes v systému existují. Máte již jasnou představu o optimálním poměru financování zdravotní péče mezi veřejným a soukromým pojištěním? Můžete jej, prosím, procentuelně vyčíslit? Žádný univerzálně platný „optimální poměr“ neexistuje. Je ale jasné, že v důsledku stárnutí obyvatelstva a vzrůstajících nároků bude podíl soukromých peněz stoupat. Očekávám tedy, že se postupně budeme blížit k poměrům obvyklým v jiných zemích Evropské unie. I ty se ale budou v důsledku výše zmíněných vlivů měnit.
Děkujeme Vám za rozhovor.
Nově zavedené poplatky u lékaře jako součást náhrady škody z povinného ručení JUDr. Tomáš Beran
V souvislosti se zavedením poplatků u lékaře vyvstala podstatná otázka, zda úhrada těchto nákladů je škodou ve smyslu občanského zákoníku a také zda lze tyto poplatky uplatnit v rámci náhrad z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel (tzv. povinného ručení).
c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,
Poplatky u lékaře byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb. a jejich rozsah je přibližně následující:
e) 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím: 1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři, 2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,
§ 16a Regulační poplatky 1. Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši: a) 30 Kč za návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen „návštěva“) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře, návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3) b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,
d) 30 Kč za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení,
f) 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny. Z hlediska občanského zákoníku a rozsahu náhrad dle ustanovení § 449 občanského zákoníku má poškozený nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Mezi
náklady takto pod náhradu škody zahrnuté patří např. náklady na účelně vynaloženou zvláštní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění (rehabilitace, ozdravné pobyty apod.), případně účelně vynaložené náklady na zdravotnický materiál, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Poplatky u lékaře jsou rovněž účelně vynaloženými náklady na léčení, které poškozený musel vynaložit, neboť se jedná o povinnou platbu pro účely poskytnutí zdravotní péče a z hlediska ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody tak budou uplatnitelné proti osobě, která za škodu odpovídá ve všech režimech odpovědnosti za škodu. Všechny tyto náklady jsou proto předmětem náhrady škody dle občanského zákoníku, a jsou tak shodně předmětem náhrad z povinného ručení, neboť se jedná o náhradu škody na zdraví dle ustanovení § 6 odst. 2, písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na shora uvedené proto platí, že poplatky u lékaře lze uplatnit i z povinného ručení, neboť se jedná o nárok z titulu náhrady škody na zdraví, který je zahrnut v rozsahu plnění z povinného ručení. Poškozený tento nárok může uplatnit, samozřejmě nelze než doporučit uschovat si doklad o zaplacení a při uplatňování nároku na náhradu škody proti odpovědnostní pojišťovně viníka jej předložit. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nízké částky, nelze ani předpokládat, že by tato skutečnost měla zásadní vliv na výši pojistného plnění, a tedy i výši pojistného.
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1 /2008
23
Pojistné produkty
Úder blesku a likvidace pojistných událostí – I. díl
Ing. Martin Liška INSERVIS MVC s.r.o.
Tématy „Úder blesku“, „Ochrana před bleskem“ a „Minimalizace rizik úderu blesku“ se již zabývalo mnoho knih i článků. Nicméně při bližším setkání s touto problematikou vyplývá, že dostupná literatura klade na běžného likvidátora bez hlubšího technického vzdělání v elektrotechnice přílišné nároky. Navíc poznatky z ní lze jen obtížně aplikovat. Pokud ale na druhou stranu pojistitelé v praxi používají různé zjednodušené metodiky, aniž by pochopili základy dané oblasti, mohou docházet k nesprávným výsledkům a závěrům. Naším záměrem proto bylo spojit základní technická fakta a teorii s praktickými postupy při likvidaci škody tak, aby i likvidátor, který není specialistou v oboru elektro, dokázal v co největším počtu pojistných případů postupovat správně. Vzhledem k rozsahu dané problematiky vychází článek ve dvou dílech: první díl vás seznámí se základním technickým minimem, které by měl znát každý likvidátor zabývající se tímto rizikem. Druhá část, zaměřená na základní metodické postupy v praxi (např. jak rozlišit škodu přepětím a úderem blesku, či základní postupy při prohlídkách), vyjde v následujícím čísle Pojistného obzoru.
Blesk, anebo přepětí? Základním předpokladem pro správné vyřízení pojistné události je pro každého likvidátora jednoznačně umět rozlišit, zda jde o škodu způsobenou bleskem, nebo přepětím. Definice popisuje blesk jako atmosférický elektrický výboj vznikající mezi dvěma elektricky nabitými mraky, nebo mezi mrakem a zemí. Při tomto jevu protékají bleskovým kanálem proudy řádově 20 000-60 000 ampérů po dobu cca 250 mikrosekund. Teplo-
24
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
ta bleskového kanálu může dosáhnout až 30 000 oC. Právě účinky toku takových nadměrných proudů bývají hlavní příčinou destruktivního působení na věci, a to nejen v bezprostřední blízkosti, ale i ve větší vzdálenosti od místa úderu. Naopak za přepětí lze obecně označit napětí, které přesahuje nejvyšší hodnotu provozního napětí v elektrickém obvodu. Přepětí pak může ohrozit elektrické zařízení nebo zdraví jeho obsluhy. Při likvidaci škod z rizika blesku na elektrických nebo elektronických zařízeních se setkáváme často se škodami přepětím, které však může vzniknout nejen jako důsledek přímého či nepřímého účinku
Z nedávných požadavků likvidátorů vyplývá, že otázky související s postupy likvidace pojistných událostí v důsledku úderu blesku neztrácejí na aktuálnosti. Pojďme si tedy připomenout základní fakta.
dy (napájení, datové kabely, anténní svody), které vedou v blízkosti, nebo někdy i v souběhu s prvky hromosvodní soustavy. Pokud nebyla provedena žádná náležitá opatření, proteče vysoký vyrovnávací proud s rušivým působením a všemi důsledky přes uzemnění elektrické instalace do napájecího vedení. Část proudu blesku se tímto způsobem dostane také do napájecí sítě. O nepřímém úderu blesku hovoříme tehdy, když blesk neudeří přímo do (pojištěného) objektu, ale ve větší vzdálenosti od něj. Často blesk udeří do země, venkovního vedení nebo do transformátorové stanice, nadzemních sdělovacích a ovládacích
Šetření likvidace pojistných událostí v důsledku úderu blesku není v praxi vůbec jednoduché. blesku, ale také z jiných příčin (nesprávně navržená zdrojová soustava, závady zdrojů, spínací přepětí vzniklé spínáním a vypínáním silových obvodů, výboje statické elektřiny apod.).
Přímý a nepřímý úder blesku Při přímém úderu blesku do budovy nebo jiné věci je proud blesku nebo jeho části sveden především ochrannými prostředky (hromosvodní soustavou), ale i jinými vodivými uzemněnými součástmi (např. potrubními rozvody, plechovou střešní krytinou a dalšími klempířskými prvky či kovovými konstrukcemi). Část bleskového proudu může být dále svedena kabelovými rozvo-
rozvodů, kovových součástí technologie apod. Také blesky mezi dvěma mraky indukují svým elektromagnetickým polem proud ve vedení v okruhu až do jednoho kilometru. Tato indukovaná přepětí, která mohou rovněž dosáhnout více než 10 000 voltů, se dále přenášejí např. po napájecí a telefonní síti a dostávají se touto cestou do přístrojů. Pokud nebyla provedena žádná přídavná ochranná opatření (tato opatření ovšem nikdy nemohou zaručit 100% účinnost), dojde snadno k jejich zničení.
Jak minimalizovat rizika vzniku škody bleskem Základním řešením je jednoznačně provedení vnější ochrany před účinkem blesku.
Správně navržená, správně zhotovená a pravidelně revidovaná vnější ochrana objektů může podstatným způsobem hrozící rizika eliminovat. Ochrana se skládá obecně z jímacího zařízení, svodů a systému uzemnění. Pro konstrukci platí technické normy IEC 61024-1, popř. IEC 62305-3, popis požadavků ovšem přesahuje rámec tohoto článku. Pro objekty s prostory s nebezpečím výbuchu nebo požáru, případně objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 jsou pravidelné revize vyžadovány jednou za dva roky. Lhůta 5 let pak platí pro objekty ostatní. Abychom mohli minimalizovat další výskyt škod na elektronice, je potřeba mít dobře řešené napájecí rozvody – s kvalitním uzemněním ochranného vodiče a bez zemních smyček. Důležitou roli hraje i dobře navržená soustava vyrovnání potenciálu pospojováním vodivých neživých částí.
V zásadě lze říci, že nejvíc se dají rizika škody bleskem minimalizovat již v samotném projektu a následně při kvalitní realizaci elektroinstalace. Na tomto místě je nutné konstatovat, že v případě elektronického zařízení žádná ochrana nemůže přinést absolutní jistotu, že ke škodám nedojde – zejména v případech přímého úderu blesku do objektu. Vhodným opatřením lze však škody výrazně minimalizovat. Způsobem přídavné ochrany elektronických systémů se zabývá řada specializovaných firem. V zásadě se vždy jedná o dodatečnou montáž svodičů přepětí do napájecích rozvodů a ochranu datových rozvodů.
Blesk a pojistné podmínky pojišťoven A nyní se pojďme opět věnovat praxi. Definice pojistných podmínek pro riziko blesk je
velmi ustálená a u řady pojišťoven se v podstatě shoduje. Uvedené příklady (zkrácené citace) to jen dokazují: „…přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do pojištěné věci. …místo přímého zásahu do pojištěné věci musí být spolehlivě zjištěno… pojistnou událostí není poškození nebo zničení elektrických a elektronických přístrojů… přepětím nebo indukcí, která nastala v souvislosti s úderem blesku.“ „… za úder blesku se považuje bezprostřední přechod blesku na pojištěnou věc… za škodu… se nepovažuje škoda způsobená v průběhu bouře na elektrických a elektronických zařízení přepětím.“ „Úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie nebo teploty jeho výboje na věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na věci nebo na budově, v níž byla věc v době pojistné události uložena. Úderem blesku není dočasné přepětí… k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.“ Z uvedených citací je zřejmé, že pojistné podmínky striktně vyžadují prokázání přímého poškození věci energií blesku. Jeden z citovaných výkladů pojmů dokonce vyžaduje „spolehlivé zjištění místa přímého úderu blesku“. Z pojistného krytí jsou naopak vyloučeny veškeré škody, které vznikly přepětím, a to i když toto přepětí vzniklo v příčinné souvislosti s blízkým úderem blesku.
Foto: ČAP
Je nesporné, že likvidace škody v důsledku blesku vyžaduje odborné posouzení všech okolností a provedení takového šetření, které by prokázalo, anebo případně vyloučilo platnost uvedených definic. To není v praxi vždy jednoduché. Navržené základní postupy pro toto posouzení budou popsány v příštím díle.
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1/2008
25
Pojistné produkty
Zákruta č. 361/2000
Do dnešního dne bylo v rámci chystané novely zákona 361/2000 Sb., podáno již více než 860 pozměňovacích návrhů na úpravu jeho stávající právní normy. Možná změna ustanovení § 47, který upravuje postup účastníků při vzniku dopravní nehody, se dotkne i pojistného sektoru.
Michal Šimon specialista pro neživotní pojištění česká asociace pojišťoven
Za účelem posouzení jednotlivých návrhů zmiňovaného zákona, jenž upravuje pravidla provozu na pozemních komunikacích, zřídilo ministerstvo dopravy expertní skupinu, která má za úkol věcně posoudit jednotlivé návrhy a následně rozhodnout, jaké pozměňovací návrhy budou předány poslanecké sněmovně. Mezi všemi pozměňovacími návrhy se nachází i mnoho takových, jež pozitivně ovlivní bezpečnost silničního provozu. Z pohledu každého motoristy, potažmo řidiče, bude jistě zajímavé sledovat vývoj v otázce možné změny bodového systému. Nicméně mezi nepřeberným množstvím pozměňovacích návrhů lze nalézt hned několik, které mohou mít výrazný dopad i na pojistný sektor.
Ve většině evropských států policie šetří pouze takové škody, při kterých dojde ke značné hmotné škodě nebo ke škodě na zdraví. Právě dohledová činnost policie by měla být hlavním nástrojem na zlepšení bezpečnosti v provozu na pozemních komunikacích: policejní statistiky zcela jasně dokazují, že na vzniku dopravních nehod se nejvíce podílejí řidiči, kteří nedodržují přiměřenou rychlost. Pokud se Policie České republiky bude moci více věnovat dohledové činnosti, můžeme očekávat jisté zvýšení bezpečnosti v silničním provozu a s tím spojené snížení celkového počtu dopravních nehod. Pro výrazné nezvyšování stávajícího limitu se zasazují přede-
Některé z více než 860 pozměňovacích návrhů na úpravu stávající právní normy zákona o provozu na pozemních komunikacích bezprostředně ovlivní činnost pojišťoven. Postup při dopravní nehodě Pravděpodobně nejvýznamnější změnu očekáváme u ustanovení § 47, které upravuje postup účastníků při vzniku dopravní nehody (DN). V ustanovení § 47 odst. 4 je upravena povinnost přivolat na místo dopravní nehody policii, mimo jiné pokud dojde na některém ze zúčastněných vozidel ke škodě zjevně přesahující 50 000 korun. Pro změnu tohoto limitu hovoří optikou Policie České republiky následující fakta: Z policejních statistik vyplývá, že zhruba 85 % všech šetřených nehod tvoří nehody se zjevnou škodou do stávajícího limitu. Šetření těchto nehod ovšem nadměrně vyčerpává kapacity policie. Dopravní složky PČR se nemohou z personálních důvodů věnovat své hlavní činnosti, tj. dohledu nad bezpečností v silničním provozu a její prevenci.
26
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
vším pojišťovny. Při likvidaci škod z dopravních nehod se v současné době policejní protokoly využívají coby stěžejní podklady, z nichž likvidátoři pojistných událostí následně vycházejí. Stávající činnost PČR v rámci šetření dopravních nehod pro pracovníky pojišťoven samozřejmě znamená velký přínos. Pojistný sektor se proto obává extrémního zvyšování limitu, hovoří se až o výši 250 000 Kč, především kvůli nárůstu rizika pojistných podvodů. Právě oblast pojištění motorových vozidel momentálně nejvíce „postihuje“ výskyt pojistného podvodu. Rozumnou hranici lze spatřovat ve zvýšení limitu na 100 000 korun.
Vyřeší situaci záznam o nehodě? Z výše uvedeného vyplývá, že argumenty policie vyznívají mnohem pádněji. Proto k posunutí minimálního limitu s největší pravděpodobností dojde. V tom případě ale bude záležet na všech pojišťov-
nách a jejich uchopení celé situace. Jedním z možných řešení, jak nahradit přítomnost policie u tzv. bagatelních škod, je zavedení zákonné povinnosti sepsání záznamu o dopravní nehodě. Pro tento účel lze jasně stanovit, jaké náležitosti by takovýto záznam měl obsahovat. Případně by bylo možné využít stávající formulář – tzv. Evropský záznam o nehodě (viz. ilustrace). Sepsáním takovéhoto dokumentu by došlo k řádnému zadokumentování vzniklé situace. Tíha určení míry odpovědnosti a správného vyhodnocení dopravní nehody (kdo a jakým způsobem se podílel na jejím vzniku) by pak ležela především na pracovnících pojišťoven. Současně se zde otevírá i prostor pro pojišťovny, které by měly své klienty informovat, jak správně při nehodě postupovat. Dokument, který účastníci DN na místě sepíší, by pak měl být dostatečným důkazním materiálem pro odškodnění vzniklých nároků. Jaké změny nám chystaná novela zákona č. 361/2000 Sb. nakonec přinese a zda schválená ustanovení naplní hlavní očekávaní, tj. zvýší bezpečnost na našich silnicích, prozatím zůstává nezodpovězeno.
Zimní odpovědnostní škody na zdraví
Letošní zima se zdá být již za svým zenitem, likvidátorům pojištění odpovědnosti se přesto ještě může významně připomenout. Obzvláště odpovědnostní škody na zdraví se totiž k pojišťovnám dostávají s významným zpožděním.
Ing. Vladimír Fuchs Europ Assistance
Z odpovědnostních škod na zdraví v rámci cestovního pojištění jsou problematické zejména škody, které působí čeští rekreační lyžaři, snowboardisté apod. (dále jen lyžaři) jiným lyžařům, většinou jiným státním příslušníkům, při svých zahraničních aktivitách. Jenom na území rakouských Alp se ročně stane přes 70 000 lyžařských úrazů, které si vyžádají ošetření v nemocnici. Rakouské úřady uvádí, že celých 10 % je způsobeno kolizí s jiným lyžařem a přibližně v 5000 případech existuje nárok na odškodnění. Připojištění odpovědnosti pro lyžování v Alpách si coby velmi relevantní produkt zaslouží pozornost pojišťoven i klientů.
Viníkem, nebo poškozeným? Pro celý ráz likvidace odpovědnostních událostí tohoto typu je velice důležité zejména určení viníka a poškozeného. K určení viníka dojdeme na základě rozboru dané kolize, chování jednotlivých účastníků bezprostředně před kolizí a na základě analýzy dodržení platných pravidel ze strany všech aktivních účastníků této potenciální pojistné události. V lyžařských areálech napříč alpskou oblastí se platná pravidla chování návštěvníků dají zjednodušeně shrnout do následujících skupin: Asi nejdůležitějšími pravidly uplatňovanými na značených sjezdových tratích jsou základní pravidla mezinárodní lyžařské federace FIS (Fédération Internationale de Ski). Jde o deset pravidel, která jsou uznávána celoevropsky, a lyžaři se s nimi mohou seznámit na internetu nebo v tištěné podobě například v hotelích, penzionech či cestovních kancelářích. Pravidla FIS bývají také vyvěšena v hlavních evropských jazycích na informačních tabulích u nástupních míst lanovek a vleků téměř všech alpských středisek. S tímto desaterem se lyžaři mohou setkat i v českých lyžařských centrech. Pravidla FIS však zůstávají určitým všeobecně platným rámcem chování či provozním řádem, rozhodně nejsou zákonnými normami. Poprvé byla
formulována v roce 1967 a poslední revize se datuje do roku 2002. Jednotlivé země pak pravidla FIS doplňují o další specifická pravidla pro snowboardisty, případně o další podrobnější celkovou úpravu pravidel „provozu“ na sjezdových tratích. Tyto doplňky vyhlašují různé profesní či odborné svazy a sdružení. V Rakousku jsou to například známá pravidla POE (Pistenordnungsentwurfes des Östereichischen Kuratorium für alpine Sicherheit). Specifická doplňková pravidla rovněž platí v Itálii, Švýcarsku a ve Francii. Druhou skupinu pravidel tvoří všeobecně platné zákony a legislativní předpisy dané země. Ty samozřejmě upravují všeobecná pravidla chování, v nejednom případě ale tyto zákonné normy i přímo upravují chování lyžařů na sjezdových tratích. Zákony zpravidla řeší
a jejich porušování může být i sankcionováno. Z právě uvedených tří skupin pravidel, které upravují pravidla „provozu“ na sjezdových tratích, bývají pro posuzování jednotlivých událostí kolizí na sjezdových tratích nejčastěji aplikována pravidla FIS.
Pozor! Jde o pojistnou událost. Pro „zimní odpovědnostní“ pojistné události bývá typické, že ke stanovení přesného popisu události, ke které dojde na lyžařském svahu, často dochází až se zpožděním. V takových případech již není možné zpětně událost detailně dokumentovat a mnohdy chybí i možnost kontaktovat svědky události. Zkušenosti naší
Jenom na území rakouských Alp se ročně stane přes 70 000 lyžařských úrazů, které si vyžádají ošetření v nemocnici. ublížení na zdraví, využívání horské služby (viz článek o zpoplatnění zásahů horské služby v rubrice Ze světa), povinnosti poskytnutí pomoci apod. Ze specifických zákonných předpisů můžeme jako příklad uvést zákon platný od roku 2005 v Itálii, který nařizuje použití homologované přilby pro děti do věku 14 let. Další skupinu tvoří místní vyhlášky a nařízení, které upravují podmínky přímo v dané lokalitě či středisku a limitují např. vstup do určitých oblastí, zabývají se místním značením, lavinovým nebezpečím nebo nově dokonce i omezují rychlost na úsecích sjezdových tratí. I tyto vyhlášky bývají k dispozici v informačních materiálech přímo v daných destinacích. Všichni klienti stejně jako případní likvidátoři pojistných událostí by o nich měli mít přehled. Jde o zákonné či podzákonné normy daných zemí
asistenční služby říkají, že klienti si stále ještě málokdy dokážou na daném místě a v potřebném čase spojit kolizi, při níž sami nejsou zraněni, přímo s pojistnou událostí. V tuto chvíli si většinou neuvědomí, že po nich někdo může požadovat náhradu škody. Klienti se v takovém případě snaží situaci řešit sami bez kompetentní pomoci, ať už ze strany asistenční služby, pojišťovny, či jiných odborníků. V této fázi je velice důležité získat přesný popis okamžiku, kdy se pojistná událost stala, a zejména popis mechanismu jejího vzniku. Asi každá pojišťovna má zkušenosti s událostmi, kdy přesný popis kolize ze strany pojištěných neodpovídal popisu ze strany poškozených, případně neodpovídal formální dokumentaci o události. Je velice důležité, aby si každý klient pojišťovny dokázal na místě vážnější události zajistit alespoň jednoho svědka a jeho kontaktní údaje si
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1/2008
27
Pojistné produkty
poznamenal. Účast policie bývá na místě kolize spíše výjimečná. Speciální jednotky policie (např. rakouská Alpingerdarmerie) jsou určeny především pro vyšetřování událostí s větším rozsahem škod či vážnými následky než pro řešení běžných kolizí na sjezdových tratích. Horská služba většinou řeší událost zejména po lékařské stránce a zápisy mechanismu událostí jsou pro potřeby šetření pojišťovny nedostatečné. Potřebná detailní hlášení o průběhu událostí tak bývají vyplňována až s časovým odstupem a většinou pouze na základě vyjádření poškozeného a jeho svědků. Svědky jsou často rodinní příslušníci. Nejvíce policejních zápisů kolizí vzniká až následně na služebně, či sepsáním policejního protokolu s poškozeným v nemocnici.
Boční nárazy: nejčastější příčiny kolize
stává nezodpovězeno. Někteří klienti na sebe pravděpodobně přebírají vinu pouze z důvodu neznalosti pravidel, či jejich nesprávné aplikace. Když jsou po vzájemné kolizi konfrontováni rozborem paragrafů od druhé strany a jsou jí onačeni za viníky, ihned se přiznají a danou verzi potvrdí. V zahraničí tuto praxi, která ovšem nepůsobí ve prospěch pojišťoven, ještě zvýrazňuje jazyková bariéra.
Ovlivnit příčinu události je téměř nemožné Výše škod z pojištění odpovědnosti bývají vysoké a často přesahují 100 000 Kč. Tak jako u jiných odpovědnostních škod na zdraví jsou i pro tyto škody velice běžné nároky nejen na úhradu přímých nákladů lékařské péče, či úhrady nákladů na zásah horské služby. Většinou na pojišťovnu současně putují i nároky na úhradu nákladů na opatrovníka, ušlé mzdy, bolestného, ztížení společenského uplatnění apod. Pokud pojišťovna obdrží odpovědnostní škodu z lyžařské kolize ze zahraničí, snaží se běžně co nejrychleji docílit shody na částkách plnění tak, aby nedošlo k nákladnému soudnímu řízení. V rámci soudního řízení by si pojišťovna totiž musela samozřejmě platit zahraničního právní-
Foto: ČAP
Každopádně i přesný popis události v protokolu a dostatek svědků ještě neznamená, že lze jednoznačně určit viníka a poškozeného. Uveďme si jako příklad pojistné události, které by měly být vyřešeny díky pravidlu 3 ze souboru pravidel FIS, tj. pravidla o volbě jízdní stopy (pravidla FIS jsou uvedena v kompletním znění
v rámečku na straně 29). Toto pravidlo se při řešení kolizí používá jako jedno z nejčastějších. Problematice aplikace pravidla 3 se detailně věnuje například Dr. Gschöpf ve své práci Wer hat Vorrang auf der Piste? Dr. Gschöpf dokumentuje, že velká většina kolizí na sjezdových tratích se nestane jednoznačným nárazem zezadu rychleji jedoucího lyžaře do pomaleji jedoucího lyžaře před ním, což by byla z hlediska aplikace pravidla 3 jednoznačná situace pro určení viníka. Tuto variantu si také většina laiků chybně vykládá za pomoci analogie kolize motorových vozidel. Většina kolizí na sjezdových tratích se však stává při setkání obloukových, pro lyžování tak typických, trajektorií dvou lyžařů. Kolize tak vznikají mechanismem nárazu z boku až zpředu. Při těchto bočních nárazech je velice těžké určit přesně úhly nárazu a rychlosti při srážce. Označení viníka aplikací pravidla 3 se tak stává značně obtížným úkolem. Pouze pokud je následně na místě kolize zkušený odborník, který dokáže situaci analyzovat, lze s dostatečnou pravděpodobností závěry akceptovat. Tento příklad aplikace pravidla 3 jasně dokumentuje složitost problematiky určení viníka a poškozeného při kolizi dvou lyžařů. Mnoho odpovědnostních pojistných událostí se dnes k pojišťovnám dostává s písemným přiznáním pojištěného. Kolik pojistných událostí určení viníci skutečně zavinili, ovšem zů-
28
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
10 pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích
2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům jakož hustotě provozu. 3. Volba jízdní stopy Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. 4. Předjíždění Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru. 5. Vjíždění a rozjíždění Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se,
ka, případně hradit výlohy a pobyt tuzemského právníka. To vše za podstoupení rizika nejistého výsledku a hrazení nákladů celého soudního řízení a nákladů protistrany. Celkové výše škod se navíc v takových případech pohybují ve statisících. Možnosti pojišťoven v soudním řízení limituje skutečnost, že na prokazování průběhu kolize měla druhá strana dostatek času. Oficiální protokoly jsou na pojišťovnu často hlášeny s právně připravenou pozicí poškozeného. Události se tak likvidují především dohodou na výši plnění, ale samotnou podstatu šetření, tj. příčinu kolize, její okolnosti, určení viníka již lze ovlivnit pouze výjimečně. Z praxe právních zástupců poškozených dále vyplývá, že urgovat klienta-viníka lze běžně soudními upomínkami. Tlak je vyvíjen zejména v případech, kdy se pojišťovna (či její zmocněnci pro likvidaci) snaží případ a jeho okolnosti hlouběji prověřovat. Pojišťovny proto někdy mohou pro docílení dohody o plnění disponovat pouze omezeným časem na likvidaci události.
že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní. 6. Zastavení Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji. 7. Stoupání a sestup Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě. 8. Respektování značek Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci. 9. Chování při úrazech Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc. 10. Povinnost prokázání se Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.
Foto: HZS SK
1. Ohled na ostatní lyžaře Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
pouze potvrdit průběh události a případně jej připomínkovat. Závěrem si dovolím konstatovat, že i přes uvedený rozbor unikátních specifik škod na zdraví ze sjezdových tratí přeci jenom existuje analogie s provozem motorových vozidel na silnicích: hlavní prevencí kolizí na sjezdových tratích totiž také zůstává vlastní chování, opatrnost a ohleduplnost účastníků provozu.
Zdroj pravidla FIS: Horská služba ČR
Komunikace především Lze takovémuto typu událostí nějak předcházet? Jsem přesvědčen, že vhodná komunikace ze strany pojišťoven směrem ke klientům dokáže zajistit nejen lepší prevenci problematických událostí, ale mohla by i ovlivnit odbyt (při) pojištění odpovědnosti. Témata této komunikace nejsou vždy zřejmá, připojme proto několik základních: Klienti by měli vždy využít rady a konzultace asistenční služby. Ta je událostí provede a může okamžitě zajistit i tlumočení, kontaktování konzulátu, asistenci pro jednání s policií. Klienti by nikdy neměli podepisovat dokumenty, jejichž obsah detailně neznají, případně mohou do protokolu napsat i svou verzi v češtině. Klienti by si vždy měli poznamenat svědky události. Nikdy by neměli v protokolu potvrzovat, že jsou viníky, či spoluviníky, ale
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1/2008
29
Pojistné produkty
Pojišťovny podvody netolerují
Marcela Kotyrová
Na téma pojistných podvodů a jejich prevence hovoříme s Ing. Pavlem Východským, předsedou sekce prevence pojistného podvodu ČAP.
manažer komunikace a vzdělávání česká asociace pojišťoven
Foto: ČAP
Jakou oblast pojišťovnictví vnímáte jako nejrizikovější v souvislosti s pojistným podvodem a proč? To může být velmi různé podle země a jejího legislativního prostředí, včetně společenského vnímání hodnot, na kterých se podvody páchají. Např. v zámoří je nejčastější oblastí páchání pojistných podvodů životní, úrazové a zdravotní pojištění, včetně podvodů například s léky ze zdravotního pojištění. To vyplývá z komerčního prostředí ve zdravotním pojištění, ale také z toho, že náhrady škod se v této oblasti pohybují v nesrovnatelně vyšších částkách než například u nás a jsou výrazně vyšší než škody na majetku např. na motorových vozidlech.
Pojistné podvody (PP) způsobují každoročně velké finanční ztráty, na které nedoplácí jen poctiví klienti, ale zejména pojišťovny, které tyto neoprávněné škody hradí. Bohužel v mnoha zemích se trestný čin pojistného podvodu společensky toleruje, protože bezprostředně po činu není vidět žádná zraněná, napadená či okradená oběť. „Skutečnost, že pojistný podvod je trestný čin a že jeho důsledky mají dopad na hospodaření pojišťoven a následně pak i na řádného klienta, je pro pachatele nepodstatná, v některých případech může být dokonce záměrem. Jisté procento osob, které páchá tyto podvody, totiž neskrývá svůj velmi negativní až nesnášenlivý vztah vůči pojišťovnám, kdy nejde jen o vlastní obohacení, ale navíc o poškození pojišťovny,“ upozorňuje předseda sekce prevence pojistného podvodu České asociace pojišťoven Ing. Pavel Východský, kterého jsme požádali o rozhovor.
30
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
A jak je tomu u nás? V našem i středoevropském měřítku jsou nejčastější pojistné podvody páchány na motorových vozidlech a na majetku, a to z požárních škod či ze škod odcizení či zničení. To je pochopitelné, protože pohybují-li se náhrady škod na vozidlech či majetku v řádech statisíců a milionů, narozdíl od škod na zdraví, které se až na výjimky vyplácejí v řádech tisíců až desetitisíců, jsou škody na vozidlech a majetku nejzajímavější z pohledu hodnoty získané případným podvodem.
ní nehody jednoho vozidla vznikne poškození, které by za normálních okolností bylo kryto z havarijního pojištění. Při neexistenci takového pojištění je však „nutné“ takzvaně pozměnit nehodový děj za účasti jiného vozidla, které by mělo údajně způsobit uvedené poškození, a z jehož povinného ručení by pak mohla být náhrada škody vyplacena. Tím je nutné zinscenovat nehodový děj, který se jinak ale nestal a to je poté předmětem šetření příslušného pojistného podvodu pomocí zkoumání technické přiměřenosti nehodového děje. Statistiky potvrzují, že velké množství pojistných podvodů vzniká v období přírodních katastrof. V roce 2006 bylo u nás téměř 25 % pojistných podvodů odhaleno právě při likvidaci pojistných událostí vzniklých při sněhových kalamitách a povodních. Bohužel je to tak. V období kalamit a přírodních katastrof se riziko páchání pojistných podvodů poměrně značně zvyšuje. Vyplývá to z toho, že lidé většinou utrpí výrazně vyšší škodu než v případě běžných nahodilých událostí na jejich majetku a při tom si obvykle uvědomí, že tyto hodnoty neměli v okamžiku katastrofy pojištěné nebo je měli pojištěné v neodpovídajícím rozsahu nebo na špatně nastavené hodnoty.
Systémová výměna informací mezi pojišťovnami je důležitým krokem v boji s pojistným podvodem. Na motorových vozidlech je specifickou oblastí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, takzvaně povinné ručení, kde se velmi často využívá efektu, že se náhrada škody vyplácí poškozenému, který není v žádném klientském vztahu vůči pojišťovně, a nikoliv viníkovi, tedy pojištěnému čili klientovi příslušné pojišťovny. Povinné ručení je také nejnáchylnější k výplatě náhrady škody, která se ve skutečnosti stala jinak a podle skutečnosti by nebyla kryta žádným pojištěním. Například důsledkem doprav-
To jsou pak okamžiky, kdy dochází k páchání pojistných podvodů takzvaně „ze zoufalství“. Častěji bohužel dochází k úmyslnému zkreslování rozsahu poškození například v důsledku vichřice, kdy se pár spadaných tašek „doplní“ o dodatečně shozenou starou střechu, aby pojišťovna vlastně uhradila rekonstrukci celé střechy. Nespoléhají pachatelé takových podvodů na to, že pojišťovny mají v tomto období
výrazně zvýšený nápor případů k šetření a chtějí je řešit co nejrychleji? Ano, pachatelé takových podvodů zneužívají přístupu pojišťoven, které se snaží co nejrychleji vyjít vstříc poškozeným např. tím, že poškození sami pořídí na pokyn pojišťovny fotodokumentaci rozsahu poškození a urychleně začnou s opravou poškozených věcí, aby se tím zabránilo vzniku dalších škod v důsledku toho, že z kapacitních důvodů by způsobenou škodu mohl likvidátor prohlédnout až s časovým zpožděním. Co je nutné říci, že se pojišťovnám daří takové nekalé praktiky odhalovat a neoprávněné škody z přírodních katastrof nenechat bez vyšetření i s příslušnými důsledky. Mají stejné zkušenosti i v zahraničí? V zahraničí je situace stejná. Například ve Spojených státech amerických byla po hurikánu Katrina odhadována celková hodnota škod na 100 miliard USD. Z toho bylo zhrzba 1,6 milionu registrovaných pojistných událostí v celkové hodnotě téměř 35 miliard USD na pojistném plnění. Odhad pojistných podvodů na těchto škodách byl v hodnotě 6 miliard USD. To byl důvod, kdy nejvyšší státní zástupce vyhlásil speciální program boje proti pojistným podvodům souvisejících s hurikánem Katrina s nulovou tolerancí vůči těmto podvodům. V této souvislosti bylo FBI předloženo celkem 70 žalob na pojistný podvod, kde došlo k prokázání viny v 60 případech. Jaké mechanismy mohou pojišťovny v boji proti pojistnému podvodu využít? Mechanismy jsou několikerého druhu v závislosti na druhu pojistného podvodu. Nejzákladnější členění pojistných podvodů neboli fraudů je na klientský fraud a interní fraud. Klientským fraudem se nazývá pokus klienta či jiné osoby účastné na pojištění či pojistné události o předložení nepravdivých či změněných údajů za účelem získání neoprávněné výhody vyjádřené neoprávněnou hodnotou pojistného plnění z pojistné události. Interním fraudem pak rozumíme takovou událost, na které má přímo či nepřímo podíl či účast některý ze zaměstnanců pojišťovny opět s úmyslem získat neoprávněné plnění z pojistné události, ať už pro kteroukoliv osobu zúčastněnou na pojištění či pojistné události, nebo pro sebe sama. Proti klientskému fraudu je možné uplatňovat například systémy včasného vyhledávání podezřelých pojistných událostí, a to podle rizikových kritérií, která jsou jednotlivými pojišťovnami vyvíjena a upravována podle zkušeností z praxe. Jednou z metod použití rizikových kri-
térií je vážená hodnota pravděpodobnosti výskytu pojistného podvodu u příslušného typu pojistné události, charakterizované konkrétním kritériem či kombinací více kritérií. Další možností je vyhledávání podezřelých souvislostí v klientském chování ve více zdánlivě nesouvisejících případech, případně i ve více pojišťovnách. Pojišťovny mají poměrně velké množství dat o svých klientech, které postupem času stále více využívají ke studiu chování podezřelých případů či klientů. A jak se pojišťovny vyrovnávají s interním podvodem? Proti internímu fraudu můžeme bojovat více způsoby. Obdobně účinný je systém vyhledávání podezřelých pojistných událostí za použití rizikových kritérií, jako je tomu u klientského fraudu, ale tentokrát kritérií modifikovaných s ohledem na aspekt účasti zaměstnance na podvodu. Dalším způsobem boje proti internímu fraudu jsou důsledně uplatňovaná pravidla vnitřního kontrolního a řídicího systému příslušné pojišťovny. Tento princip vychází z nastavení kontrolních mechanismů v jednotlivých hlavních procesech, následně v jejich monitorování, poté vyhodnocování a opětovně upravenému nastavení původních kontrolních procesů. Tato metoda se týká v podstatě všech významných procesů, kde může dojít k vlivu zaměstnance na průběh pojištění či vyřizování pojistných událostí včetně platebních procesů. Schematicky to můžeme zobrazit následovně:
Definice změn kontrolních mechanismů
Vyhodnocování výsledků
Nastavení kontrolních mechanismů
Monitorování kontrolních bodů
Mezi neméně závažný fraud patří i podvodná jednání zástupců, jak vlastních obchodních sítí, tak i externích pojišťovacích poradců. Jak pojišťovny přistupují k těmto podvodům? Je poradci odebrána licence k podnikání v tomto oboru, jestliže se u něj podvodné jednání prokáže? Tam, kde se na podvodu podílí obchodní zástupce, nezáleží, zda interní či externí, pojišťov-
ny postupují stejně jako v případě klientského fraudu. To znamená, že vyšetřují tento případ, jako kterýkoliv jiný pokus o podvod. Pokud se potvrdí profesní pochybení, a nikoliv podvod, pak se zpravidla rozvazuje smlouva o obchodním zastoupení. V případě, že se prokáže podvod a přímá účast obchodníka na tomto podvodu, je rovněž rozvázána smlouva o obchodním zastoupení, a navíc se případ řeší z trestně právního hlediska ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Pravdou však zůstává, že nezřídka se takový obchodník zajímá o stejnou práci v jiné pojišťovně, kde může úspěšně pracovat v obchodě dál. Pokud si ad hoc tyto informace pojišťovny vymění, postupují vůči takovým obchodníkům dříve, než stačí podobnou činnost provádět u jiné pojišťovny. Významně by však všem pojistitelům na trhu pomohlo systémové řešení výměny informací o takových ne zcela poctivých obchodních zástupcích. V některých blízkých evropských zemích již existuje takový registr, který používají všechny pojišťovny v dané zemi a případný nepoctivý obchodní zástupce, jestliže profesně pochybí nebo je trestně stíhán pro podvody na pozici obchodního zástupce, nemá již šanci se v tomto oboru uplatnit. Výměna dat hraje obecně významnou roli v odhalování pojistných podvodů, chystá se i u nás podobné systémové řešení? Právě proto, že pachatelé podvodů se zpravidla nesoustřeďují pouze na jednu pojišťovnu, považujeme výměnu informací o podezřelých případech za velmi důležitou k vytvoření celého obrazu vztahů příslušných osob a subjektů k předmětným případům. To, co se osamoceně v jedné pojišťovně může jevit jako nahodilá událost s nepotvrzeným podezřením, může být ve světle znalostí z jiné, případně jiných pojišťoven jako zcela jasný a v souvislostech prokazatelný podvod. Nezřídka se stává, že osoba či subjekt, kterému je prokázáno podezření na pojistný podvod, se objevuje v jiných případech, ovšem stejně provedených i u jiných pojišťoven. Výměna informací mezi pojišťovnami za účelem šetření podezření z podvodného jednání, která je na základě zákona o pojišťovnictví možná, je jedním z významných informačních zdrojů při zkoumání podezřelých vazeb a souvislostí mezi subjekty zapojenými do páchání této trestné činnosti. Nutno říci, že se pojišťovny mezi sebou snaží významně spolupracovat při výměně těchto informací a na základě těchto vztahů se podařilo objasnit či významně rozšířit mnohá podezření z podvodného jednání. V současné době pracujeme na projektu, který by řešil tuto výměnu informací systémově.
Pojistné produkty
Pojistný obzor 1/2008
31
Pojistné produkty
Je systém sdílení dat, který připravujete v rámci odborné sekce prevence pojistných podvodů v ČAP srovnatelný se zahraničními systémy? Připravovaný systém výměny informací v rámci ČAP je obdobný a srovnatelný se systémy používanými v blízkém i dalekém zahraničí. Proti těm zahraničním má však jednu přednost. Systémy, které bylo možno doposud shlédnout, fungují na bázi dotazů do extraktu dat jiných pojišťoven pro práci vyšetřovatelů příslušné pojišťovny tak, aby tento vyšetřovatel získal komplexnější informace k případu, který právě řeší. Navrhovaný systém by měl využívat i funkcionalitu vyhledávání duplicitních a jinak podezřelých pojistných událostí na základě předem definovaných kritérií. Informace o těchto podezřelých souvislostech by měl automaticky poskytovat příslušným pojišťovnám, které jsou k daným subjektům nějakým způsobem vázány. Podvodníci stále zdokonalují metody páchání trestné činnosti, pojišťovny musí rychle reagovat a implementovat do kontrolních mechanismů nástroje k jejich odhalení. Není to začarovaný kruh? Může to připomínat začarovaný kruh, ovšem ze širšího pohledu se takové věci dějí historicky. Dochází ke zdokonalování trestné činnosti na jedné straně a současně zdokonalování způsobů šetření na straně druhé. Není to tedy jen aspekt dnešní doby, ale je to dlouhodobý proces ochraňování hodnot pojišťoven a současně i poctivých klientů. Byly doby, kdy pojišťovny neměly specializované útvary pro šetření těchto podezřelých případů. Dnes je mají a tyto útvary neustále zdokonalují své nástroje pro práci s informacemi. Také trestní právo se z pohledu pojistného podvodu vyvíjí. Ještě před několika lety nebyl pojistný podvod v trestním zákoně samostatně definován. Nicméně už několik let je pojistný podvod veden jako samostatný trestný čin, což mimo jiné není samozřejmostí ve spoustě vyspělých zemí. Navíc formou novelizací trestního zákona se Česká asociace pojišťoven snaží zapracovávat do tohoto samostatného paragrafu i důsledky nových trendů ve vývoji pojistného podvodu. Dobrým příkladem je snaha o změnu rozsahu osob, na které se může vztahovat tento trestný čin z účastníků pojištění i na třetí osoby, které mají s pojištěním či pojistnou událostí souvislost a mohly by svým přičiněním získat nebo umožnit neoprávněnou výhodu v podobě neoprávněné výplaty náhrady škody. Pojistné podvody již dávno přesáhly regionální charakter a řadí se do kategorie nad-
32
Pojistný obzor 1/2008
Pojistné produkty
národní kriminality. Je jedním z důvodů páchání této trestné činnosti u mezinárodně organizovaného zločinu praní špinavých peněz? Praní špinavých peněz je často zaměňováno s pojistným podvodem. Je to však činnost řešená podle zvláštního zákona. Zjednodušeně řečeno, praní špinavých peněz se pojišťoven týká pouze v oblasti životního pojištění a jde o činnost, kdy například někdo potřebuje jednorázovým vkladem na životní pojistku zlegalizovat výnosy z jiné trestné činnosti tím, že po uplynutí doby pojištění si dotyčný přijde do pojišťovny pro výplatu plnění z dožití životní pojistky, a tím by mohly být jeho původně „nelegální“ peníze zlegalizované, chcete-li „vyprané“. Pro tento případ mají mít pojišťovny nastavené mechanismy ohlášení tzv. podezřelého obchodu podle zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Naproti tomu pojistný podvod je zjednodušeně řečeno chování, kdy dotyčná osoba chce získat prospěch v podobě neoprávněné výplaty plnění z pojistné události tím, že pojišťovně uvede nesprávné, upravené či jinak zkreslené údaje při sjednání pojištění nebo při vyřizování pojistné události. To se zejména týká jak neživotních pojištění (vozidel, majetku, odpovědnosti, přepravy zásilek atd.), úrazového pojištění, tak i životního pojištění například v případě nesprávných údajů ve zdravotní dokumentaci. Kde vidíte u nás rezervy v odhalování pojistného podvodu ve srovnání se zahraničím? Myslím, že ze zkušeností je možno říci, že v zahraničí existuje mnohem lepší a systematičtější spolupráce pojišťoven s policií a ostatními orgány činnými v trestním řízení. V řadě zemí existují v policejních strukturách specialisté či specializované útvary pro vyšetřování pojistných podvodů. Dobrým příkladem je specializovaná jednotka vyšetřování pojistných podvodů FBI ve Spojených státech amerických. I v evropských zemích bychom našli specializované útvary pro vyšetřování pojistných podvodů, třeba ve Velké Británii či Německu. V těchto zemích si uvědomují, že pojistný podvod je společensky nebezpečným trestným činem, z jehož zdrojů je financována jiná trestná činnost. Další rezervy lze spatřovat v relativně malém počtu případů, které se dostanou až do fáze soudního řízení a poměrně dlouhé době od okamžiku odhalení k okamžiku trestu. Podvodníci pak mohou nabýt dojmu relativně velké beztrestnosti jejich počínání. V čem jsme naopak proti zahraničí poměrně daleko, je definice pojistného podvodu
jako trestného činu včetně relativně vysokých trestních sazeb. V některých zemích jsou výše trestu podstatně nižší v řádech měsíců odnětí svobody a pokuty v hodnotách stovek či tisíců, např. dolarů. Co vnímáte do budoucna jako hlavní úkoly v tomto vyrovnaném boji s podvodníky? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď, ale zjednodušeně řečeno by se to dalo shrnout do několika bodů. I. Výsledky vs. kapacity Při vyšetřování podvodů v jednotlivých členských pojišťovnách jde ve velké míře o velmi individuální práci vyšetřovatelů, tzn. kapacity, které pojišťovny na tuto práci věnují, jsou limitující pro výsledky v této oblasti. Občas jsou tyto kapacity považovány za lidské zdroje, které spotřebovávají náklady, a jejich práce se dá obtížně plánovat a jen těžko měřit. Zkušenosti z několikaleté historie ukazují, že prokázané hodnoty zejména na podvodných pojistných událostech činí v dlouhodobém pohledu asi 8 až 15 milionů korun na jednoho vyšetřovatele za rok. To při podstatně nižších nákladech na jejich provoz znamená významný přínos do uspořených nákladů zejména na vyplacená plnění. Cílem v této oblasti tedy je prosazování názoru, že výsledky vyšetřování jsou významným přínosem do hospodaření pojišťoven a náklady na ně jsou dobrou investicí. II. Systémová podpora Vyšetřování podvodů v pojišťovnách již nemůže být založeno jen na ruční intuitivní práci vyšetřovatelů. Bez systémové podpory efektivního vyhledávání podezřelých případů a subjektů včetně předcházení jejich vzniku nelze již dnes efektivně bojovat proti zdokonalujícímu se „průmyslu na pojistné podvody“. Základním cílem je tedy budování systémových nástrojů efektivního vyhledávání podezřelých případů a subjektů s tím, že náklady vynaložené na jejich budování jsou velmi rychle návratné investice. III. Výměna informací Z důvodu zdokonalování podvodů a profesionalizace podvodníků je důležitá spolupráce mezi pojišťovnami, tzn. implementace systému pro efektivní výměnu informací mezi pojišťovnami v mezích zákona je důležitým krokem k vyšší kvalitě společného boje proti pojistným podvodům v rámci celého pojistného trhu.
Ze světa
Evropský trh s motorovým pojištěním Mgr. Ondřej Karel specialista pro mezinárodní vztahy Česká asociace pojišťoven
Koncem ledna 2008 vyšla publikace Evropského pojišťovacího výboru (CEA) The European Motor Insurance Market 2006, která chce především poukázat na velmi důležitou ekonomickou roli motorového pojištění v Evropě a jeho celkovou komplexnost. Publikace vycházející ze statistických údajů členských asociací CEA a externích statistických zdrojů (IRTAD, OECD, EUROSTAT) přináší jednak obecné informace o vývoji a trendech evropského motorového pojištění jako celku a jednak materiály týkající se významných událostí, ke kterým došlo na jednotlivých trzích v roce 2006. Svým obsahem také reaguje na Zelenou knihu o retailových finančních službách (viz vložený článek „Zelená kniha“), v níž Evropská komise kritizovala především roztříštěnost trhu s motorovým pojištěním, nízký objem přeshraničních transakcí a velké rozdíly v ceně pojištění mezi jednotlivými státy, ale i některé Evropskou komisí navrhované iniciativy k posílení integrace evropského trhu s motorovým pojištěním. Stručný výtah toho nejzajímavějšího z publikace o evropském trhu s motorovým pojištěním se dočtete na následujících řádcích.
Objem trhu Počet pojišťoven nabízejících motorové pojištění v Evropě postupně klesal z 1634 v roce 1998 na 1250 v roce 2006, průměrně tedy o 3 % ročně. S přibližným počtem 300 milionů motorových vozidel, z nichž okolo 78 % tvoří osobní a komerční čtyřkolá vozidla, 10 % užitková vozidla a 12 % motocykly, je evropský trh vůbec největším trhem s motorovým pojištěním na světě. Na druhém místě se nachází severoamerický trh s přibližně 250 miliony vozidel. Podle celkového přijatého pojistného je motorové pojištění s 127,2 mld. eur za rok
Zelená kniha Evropská komise v současnosti přezkoumává jednotný trh, aby zajistila, že její politika odpovídá potřebám 21. století. V návaznosti na Bílou knihu o politice finančních služeb 2005-2010 vydala komise v dubnu 2007 Zelenou knihu o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu. Veřejná diskuse k ní probíhala do července 2007. V úvodu tohoto dokumentu jsou vymezeny zejména tyto cíle navrhované politiky: Zajistit, aby regulované otevřené trhy a silná hospodářská soutěž poskytovaly produkty, jež odpovídají potřebám spotřebitelů a zajišťují výběr, hodnotu a kvalitu. Zvýšit důvěru spotřebitelů tím, že budou odpovídajícím způsobem chráněni a že poskytovatelé služeb budou finančně zdraví a důvěryhodní. Posílit postavení spotřebitelů, aby mohli přijímat správná rozhodnutí s ohledem na svou finanční situaci. To je založeno na několika prvcích včetně finanční gramotnosti, poskytování jednoznačných potřebných a včasných informací, vysoce kvalitního poradenství a rovných podmínek u produktů, které jsou vnímány jako produkty s obdobnými vlastnostmi. Komise v Zelené knize prezentuje, že integrace maloobchodních finančních služeb dosud nedosáhla svého potenciálu a hospodářská soutěž se na některých trzích jeví jako nedostatečná. Je možné, že spotřebitelé v rámci Evropské unie nebudou schopni plně využít výhod jednotného trhu. Tyto názory podporují údaje prokazující nízkou přeshraniční aktivitu v oblasti finančních služeb, velké kolísání cen (retailové bankovnictví – značné rozdíly se např. vyskytují u platebních služeb). Dokazují to i další příklady týkající se omezené rozmanitosti produktů a značných rozdílů ve výkonnosti trhu. Opatření, jak zlepšit fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb, které Evropská komise navrhuje, jsou pochopitelně jádrem Zelené knihy. Pojišťovnictví se mohou zvláště tyto úkoly:
dotknout
Přezkoumat vnitrostátní právní předpisy o „veřejném zájmu“ s přihlédnutím k příslušným zásadám judikatury: jedná se zejména o to, zda nejsou požadavky a ná-
roky na pobočky a podniky, které působí v hostitelské zemi na základě svobody poskytování služeb (např. ve výkaznictví), nadměrné. Tato svoboda vyplývá z právních předpisů veřejného zájmu. Ovšem na druhé straně je nutné prověřit, jestli nedochází k ochranářství domácího trhu. Tento úkol by měl zabezpečit CEIOPS (Výbor evropských orgánů dohledu nad pojišťovnami a zaměstnaneckými penzijními fondy). Analyzovat vývoj trhu pomocí prostředků dlouhodobých úspor soukromých osob: cílem je určit produkty, které jsou v současnosti k dispozici, hlavní distribuční kanály a vliv na výběr spotřebitelů. Komise úkol řeší zadáním příslušného externího výzkumu. Posoudit, zda směrnice o uvádění finančních služeb na trh na dálku dosáhla svých cílů a zhodnotit právní a ekonomické dopady této směrnice. Analyzovat trh v oblasti zprostředkování úvěru: na základě výsledků rozhodnout, zda je nutné navrhnout odpovídající evropský právní rámec. Přezkoumat směrnici o zprostředkování pojištění: úkolem je zjistit, zda směrnice dosáhla vytyčených cílů v oblasti ochrany spotřebitele při současné podpoře jednotného pojistného trhu. CEIOPS by měl překontrolovat způsob, jakým byla směrnice provedena. Tato zpráva se má použít jako základ pro případnou revizi směrnice v letech 2008-2009. Co se kolísání cen týče, komise se letos hodlá na tento problém zaměřit v hlavních maloobchodních finančních službách. V Zelené knize je zmínka, že např. u pojištění motorových vozidel nebo u pojištění domácnosti lze základní ceny pojistného produktu porovnávat obtížněji, protože se značně liší pojistné krytí a místní podmínky rizika. Nicméně na základě této zmínky a následného zpřesňování záměrů komise v oblasti pojištění motorových vozidel zpracovala federace národních asociací pojišťoven (CEA) studii o evropském trhu pojištění motorových vozidel (viz článek „Evropský trh s motorovým pojištěním“). -jmPozn: Podrobnou studii o Zelené knize naleznete v čísle 22 časopisu Pojistné rozpravy, které vyjde v červnu 2008.
Ze světa
Pojistný obzor 1/2008
33
110
Ze světa
100
90 107,9% 109,7% 113,6% 111,3% 107,6% 100,9% 99,3%
94,0%
93,7%
96,3%
97,5%
2003
2004
2005
2006
80
6%
70 000
350
5%
60 000
300
4%
50 000
250
3%
40 000
200
2%
30 000
150
1%
20 000
100
0%
10 000
50
-1%
2006 největší kategorií neživotního pojištění – na celkovém předepsaném pojistném se podílí z 31 procent.
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (POV) Celkové přijaté pojistné za POV, které je založeno na povinně smluvním principu, činilo v roce 2006 v Evropě 64 miliard eur. Přestože toto číslo neustále mírně roste díky zvyšujícímu se počtu pojištěných vozidel, úroveň růstu tohoto odvětví se již druhým rokem projevila negativně a dostala se nejníže za posledních 10 let. V roce 2006 tento pokles činil -1,8 % proti -1,5 % v roce 2005. Nejnižší úroveň růstu POV lze zaznamenat na nasycených západních trzích (např. v Německu, Portugalsku, Nizozemí či Francii). Za tímto poklesem stojí především vysoká míra konkurence mezi pojistiteli na těchto trzích, kteří při soutěžení o získání co největšího podílu na trhu nabídli zákazníkům různé slevy a pobídky – například v podobě slev pro dobré řidiče, zavedení taxace podle najetého počtu kilometrů, podílu na ziscích apod. Nutno poznamenat, že podobná situace vládne na poli s motorovým pojištěním obecně. Naopak nejvyšší dynamiku růstu v tomto segmentu vykazují nové členské státy EU.
2005
2006
Zdroj: CEA
– příjem z tohoto pojistného vzrostl v roce 2006 o 2,6 % proti 0,9 % v roce 2005. Silnější růst tohoto odvětví v roce 2006 byl dán především zvýšením cen náhradních dílů, které se ve finále do pojistného promítlo. 0
-10 000 Analýza nákladů motorového pojištění -20 000
Kombinovaný škodní poměr je pro analýzu ná-30 000 kladů jedním z klíčových ukazatelů, neboť vyjadřuje poměr nákladů na kompenzaci pojistných událostí včetně vlastních nákladů pojistitele na provoz -40 000 pojištění vůči příjmu z pojistného. Dlouhodobé sledování tohoto údaje poukazuje na cykličnost motorového pojištění, která se projevuje stoupá-50 000 ním a klesáním onoho poměru. „upisovací 1996 1997 1998Tyto1999 2000 cykly“ trvají v průměru 6-9 let. Podle jejich nejrozšířenějšího vysvětlení je způsobuje samotný průmysl především destruktivním soutěžením v rámci konkurenčního boje a následným snížením
Švédsko
2004
Malta
Míra růstu (po započtení inflace)
-2% 2003
Norsko
0 2002
Portugalsko
2001
Německo
2000
Španělsko
1999
Slovinsko
POV
1998
Rakousko
1997
Belgie
1996
Lucembursko
0
Lotyšsko
400
Polsko
80 000
nabídky tak, aby se obnovila výdělečnost pojištění. Poměr mezi těmito dvěma faktory nejvíce ovlivňují náklady vyplácené na pojistná plnění. Vlastní náklady pojistitele s provozem pojištění jsou totiž proti nim relativně malé: na západě tvoří zhruba 20 % celkových nákladů. Výše zmiňovaný poměr do roku 1998 prudce rostl: reflektoval zvyšující se počet nehod a s nimi i pojistná plnění, na něž ale trh nereagoval růstem ceny pojištění. Následkem toho došlo až ke vzniku technického deficitu, který si pojistitelé v průběhu těchto let přivodili. Mimo jiné díky zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zároveň snížení počtu nehod došlo v dalších letech ke zlepšení, na něž však ceny pojištění přímo nereagovaly. Teprve v roce 2002 tento poměr poprvé klesl pod 100 %, čímž došlo ke snížení finanční závislost pojistitelů na příjmech z investic. Turecko
Přijaté pojistné z POV (v milionech EUR)
Estonsko
2002
Slovensko
2001
Finsko
2000
Chorvatsko
1999
Francie
1998
CEA
1997
Řecko
1996
V letech 2005 a 2006 se příjmy z pojistného snížily více než výdaje za pojistná plnění, a škodní poměr se tak opětovně zvýšil. Tento ukazatel naznačuje, že se evropský pojistný sektor nachází na počátku nového obchodního cyklu.
Celkový technický výsledek v mínusu Ačkoli se technické výsledky od roku 1999 zlepšovaly, pozitivní trend nastal až od roku 2002. Navzdory jistému zlepšení situace v posledních letech je třeba říci, že současné pozitivní výsledky dosud nenahradily ztráty způsobené v minulých letech. Celkový technický výsledek pojištění za poslední desetiletí činí mínus 22 miliard eur a tuto markantní ztrátu dosud nesli pojistitelé. Negativní výsledek odpovídá na otázku, proč dochází k menšímu snižování pojistného, úro2001 2002 2003 2004 které 2005nekopíruje 2006 veň snižování výdajů na pojistná plnění. Vysvětluje také, proč se současná úroveň kombinovaného škodního poměru nachází pod 100 %.
Kombinovaný škodní poměr (POV + HAV) 120
110
100
Havarijní pojištění (HAV) Havarijní pojištění, které je založeno čistě na dobrovolném principu, tvoří menší část celkového přijatého pojistného motorového pojištění. Ovšem na rozdíl od POV vykazuje pozitivní úroveň růstu
34
Pojistný obzor 1/2008
Ze světa
90 107,9% 109,7% 113,6% 111,3% 107,6% 100,9% 99,3%
94,0%
93,7%
96,3%
2003
2004
2005
97,5%
80 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2006 Zdroj: CEA
Nákladnost pojistných událostí… …určuje především průměrná hodnota škody. Evropský průměr činí podle výpočtů CEA 3300 eur. Výše této částky se ovšem v jednotlivých zemích opět výrazně odlišuje. Pro srovnání: více než 5 000 eur dosahuje ve Finsku proti více než 4 000 eur v Itálii a méně než 1 000 eur na Slovensku. Za nejnákladnější položku odškodnění lze jednoznačně označit kompenzaci škod na zdraví. Také zde je ale podíl náhrady škody na zdraví na celkové sumě vyplacené poškozenému pokaždé jiný – v Itálii jej představuje zhruba 75 %, ve Finsku, Francii a Belgii 50 %. V mnohem menším procentuelním vyjádření se podíl pohybuje ve východních státech EU, například ve Slovinsku a Estonsku.
400 350 300 250 200 150 100 50
-40 000
Další faktory -50 000 1996na odškodnění 1997 1998 2000 Náklady pojistitelů obětí1999 dopravních nehod ovlivňují i následující faktory: Cena vozidel a náhradních dílů: za posledních 10 let vzrostly cena práce autoopraven a ceny náhradních dílů v průměru o 36 %, což reprezentuje 3,5% roční nárůst. V některých zemích jako např. na Slovensku nebo v Portugalsku se dokonce zdvojnásobily. Ceny náhradních 120 dílů se mohou na jednotlivých národních trzích opět výrazně lišit. Náklady na lékařskou péči obecně rostou mno110 hem rychleji než ostatní indexy cen. Také náklady na právní zastupování se rok 100 od roku zvyšují.
Lotyšsko
Turecko
Polsko
Estonsko
Slovensko
Chorvatsko
Finsko
CEA
Francie
Řecko
Malta
Podle zjištění CEA je průměrná hodnota škodních událostí, při kterých došlo ke škodě na zdraví, zhruba desetkrát vyšší než událostí, při nichž došlo pouze 0 ke škodě na majetku. Podíl těchto škod na zdraví se na všech škodách v Evropě podílí přibližně šesti procenty. -10 000 rozdíly lze mezi jednotlivými státy pozoVýznamné rovat i v kategorii „Následky dopravních nehod“. Podle statistiky OECD připadá na jednu smrtelnou -20 000 dopravní nehodu v Německu průměrně 13, 7 hospitalizovaných lidí, zatímco v Norsku a Portugalsku je-30 to000 pouze 3,7 osob. Velké rozdíly také panují ve vztahu k dopravním prostředkům použitým k přepravě.
Švédsko
Portugalsko
Norsko
Německo
Španělsko
Slovinsko
Rakousko
0 Belgie
S ohledem na to, co bylo uvedeno výše, stojí za povšimnutí průměrná cena tzv. povinného ručení v jednotlivých evropských státech a faktory které ji ovlivňují. Například v Lucembursku je průměrná cena POV 391 eur, tedy dvojnásobná proti průměru zemí CEA. Naopak průměrná cena POV v Lotyšsku činí pouhých 72 eur a odpovídá méně než 40 % průměrné ceny zemí CEA. Obecně nejvyšší ceny POV nalezneme v západních státech, které jsou ekonomicky vyspělejší, nejnižší nabízí země z tzv. bývalého východního bloku. Pro doplnění uveďme, že v roce 2005 činila průměrná ceny POV v České republice, a to při zachování metodiky jejího výpočtu, přibližně 4 000 Kč. Objektivně se tedy pohybovala pod průměrem CEA. Z obecného hlediska stojí za upozornění i fakt, že se cena POV významně liší nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale v některých zemích – např. v Německu nebo Itálii – i mezi jednotlivými regiony. Výši POV a zákonitě i cenové rozdíly mezi jednotlivými státy ovlivňují především četnost pojistných událostí, jejich nákladnost, náklady pojistitelů na zabezpečení produktů a v některých státech i zdanění příjmů z pojistného. Četnost pojistných událostí, měřenou jako poměr mezi počtem pojistných událostí a počtem pojištěných vozidel, pak ovlivňují konkrétní podmínky v dané zemi, případně regionu – za určující faktory lze považovat např. geografii a klima, hustotu provozu, řidičské schopnosti řidičů, právní úpravu pravidel silničního provozu, místní zvyklosti atd. Průměrná škodní frekvence, tj. počet škodních událostí na 100 pojištěných vozidel ve státech CEA činí 6,6 % s tím, že se mezi jednotlivými zeměmi značně liší. Například v Rakousku dosahuje hodnoty 11 %, zatímco ve Finsku pouhá 3 %.
Průměrná cena pojistného POV, v EUR (2005)
Lucembursko
Průměrná cena POV
Zdroj: CEA
V některých zemích je tento druh pojištění navíc daňově zatížen: například v Dánsku dosahuje zdanění příjmů z POV téměř 60 %!
Závěry studie Studie se svým obsahem snaží dokázat, jak složitý a komplexní evropský trh s motorovým pojištěním je. V pozadí nezůstává ani vysoká míra konkurence, ani fakt, že v určitých aspektech mezi jednotlivými státy existují velké rozdíly. Studie tak koriguje některé názory EK, např. ohledně možnosti zavedení „přenositelnosti“ pojistek mezi státy nebo vytvoření produktu „ panevropské pojistky“. Publikace vysvětluje proces tvorby ceny pojištění a uvádí důvody rozdílnosti cen napříč Evropou. Dále z ní 2001 2002 2003 2004 CEA 2005 pro2006 vyplývají některá doporučení Evropskou komisi nebo odpovědné orgány jednotlivých států, která by mohla být provedena ve prospěch pojistníků. Řadí se mezi ně také:
s nížení úrovně pojistného pomocí snížení frekvence pojistných událostí (zvýšením bezpečnosti silničního provozu) a snížení průměrných nákladů těchto pojistných událostí (minimalizace počtu škod způsobených nepojištěnými vozidly, boj s pojistným podvodem), další integrace trhu s motorovým pojištěním pomocí zlepšování existujících právních předpisů EU a posilováním řešení pomocí samoregulace, Náklady pojistitelů na zabezpečení produktů zvýšení výhod evropské integrace tohoto od90 obsahují jak náklady na akvizici, které se opět značvětví pro spotřebitele sbližováním předpisů ně diferencují podle metody získávání klienta, tak 100,9%týkajících registrace vozidel. 107,9% 109,7% 113,6% 111,3% 107,6% 99,3% se 94,0% 93,7% 96,3% 97,5% i náklady 80 nutné k obstarání všech operačních čin1996 se1997 1999 pojištění. 2000 2001 2003 2004na internetových 2005 2006stránností spojených vznikem1998 a provozem Studii 2002 lze zdarma stáhnout Obecně tvoří 20-40 % z celkových nákladů. kách CEA (www.cea.eu) v oddíle „Statistika“.
Ze světa
Pojistný obzor 1/2008
35
Ze světa
Slovenské hory poskytujú nádherné zážitky, ale niekedy aj utrpenie. K bolesti sa môžu pridružiť ďalšie nepríjemné veci – účet od Horskej a záchrannej služby. S povinnosťou návštevníkov hôr hradiť náklady na jej zásahy vznikol v niektorých slovenských poisťovniach nový produkt – horské poistenie.
Tretí rok horského poistenia ing. Ivan Podstupka vedúci redaktor Poistné rozhl’ady slovenská asociácia poisťovní
Zákon o Horskej a záchrannej službe č. 544/2002 Zb. platí od 1. januára 2003. Osobe, ktorá sa nachádza v horskej oblasti, stanovuje povinnosť uhradiť horskej službe náklady spojené s výkonom záchrannej činnosti alebo s pátraním, ktoré sa jej týkajú, okrem nákladov, ktoré sa uhrádzajú z povinného zdravotného poistenia. Podstatná zmena nastala po prijatí zákona č. 567/2005 Z. z. Vypustili sa slová „okrem nákladov, ktoré sa uhrádzajú z povinného zdravotného poistenia“. Novela nadobudla účinnosť 1. júla 2006. Najnovšie bol Zákon o Horskej a záchrannej službe nepriamo novelizovaný zákonom č. 519/2007 Z. z. Z povinnosti boli vyňaté fyzické osoby, ktoré sú maloleté, a fyzické osoby, ktoré nemajú spôsobilosť na právne úkony.
Reakcie poisťovní
na osobu a deň a 390 na osobu a rok. Iná poisťovňa zvolila odlišnú konštrukciu produktu. Základ, kde sa platí 20 korún na osobu a deň, alebo 500 korún za osobu a rok. Sem patrí napríklad pešia turistika, lyžovanie, sánkovanie. Pri stupni extrém sa odráža zvýšené riziko: platí sa dvojnásobok – je pre všetky aktivity typu základ, plus
môže vzťahovať na viac poistencov). Keďže produkt sa ponúka od polovice roka 2006, nie je podľa Kataríny Janákovej z Allianz – Slovenská poisťovňa možné zodpovedajúco stanoviť vývoj záujmu o poistenie nákladov na záchranné akcie horskej služby. Poisťovne odporúčajú uzavrieť toto poistenie lyžiarom, ktorí jazdia mimo zjazdo-
Na Slovensku si už vyše troch rokov musia technické zásahy horskej služby hradiť sami postihnutí. napríklad pre horolezectvo, jaskyniarstvo, paragliding. Výška poistného plnenia sa pohybuje v státisícoch korún, to má stačiť aj na prevoz vrtuľníkom. Za desať mesiacov predchádzajúceho roka bolo v Allianz-Slovenskej poisťovni uzavretých 9-tisíc zmlúv (jedna zmluva sa
viek a vyznačených bežeckých trás. Vtedy od nich horská služba môže žiadať úhradu nákladov na zásah. Inak, na udržiavaných lyžiarskych strediskách preberá zodpovednosť a prípadné náklady prevádzkovateľ trate. Podobne to platí v lete pri pohybe turistov po nevyznačených chodníkoch
Produkty sa ponúkajú v buď rámci balíkov, ako pripoistenie či osobitné poistenie. Uzatvoriť sa môžu jednorazovo alebo na celý rok. Hoci sa poistenie v jednotlivých poisťovniach niektorými črtami líši, spája ich úhrada nevyhnutných nákladov spojeného s pátraním, vyslobodzovaním, prvou pomocou a prevozom do zdravotníckeho zariadenia a v najtragickejších prípadoch prepravou telesných pozostatkov. Jedna z poisťovní v ponuke vymenováva horské oblasti, kde poistenie platí – Malá Fatra, Veľká Fatra, Stredné Beskydy, Nízke, Západné, Vysoké a Belianske Tatry, Slovenský raj a Pieniny. Podľa miery rizika je poistné od 10 korún
36
Pojistný obzor 1/2008
Ze světa
Foto: ČAP
Na Slovensku poskytuje poistenie, respektíve pripoistenie nákladov vyplývajúcich zo zásahu horskej služby šesť poisťovní. Predáva sa cez vlastné siete poisťovní, sprostredkovateľov, ale i obchodné miesta inštitúcií, s ktorými majú poisťovne zmluvy, napríklad banky a cestovné kancelárie.
a technických zariadeniach – rebríky, reťaze, stupačky a iné sprístupňovacie zariadenia. Zásah Horskej a záchrannej služby musí turista bez horského poistenia zaplatiť sám. Poisťovne upozorňujú klientov na výluky z poistného plnenia, alebo znížené plnenie za istých okolností – napríklad pri udalosti pod vplyvom alkoholu. Podobne je to s poistením a pripoistením na viac či menej rizikové rekreačné činnosti v zahraničí. Na nebezpečných lyžiarskych terénoch je povinná prilba, deti ju tam musia mať bezpodmienečne, podobne, v mnohých krajinách je povinná pri bicyklovaní.
Záchrana v horách Každý zásah treba rozdeliť na dve časti. Jednou je poskytovanie zdravotnej starostlivosti a druhou technický zásah. Všetky úkony týkajúce sa zdravotnej starostlivosti naďalej hradia zdravotné poisťovne. Technické zásahy si bude musieť postihnutý uhradiť sám. A to bez rozdielu, či bol porušený zákon, či si úraz a následný zásah záchranárov zavi-
nil, alebo nie. Novela zákona č. 544/2002 Z. z. stanovuje, o aké technické zásahy ide. Napríklad vyhľadávanie a vyslobodzovanie osôb v tiesni, poskytovanie prvej pomoci, s vylúčením nákladov, ktoré je zo zákona povinná hradiť zdravotná poisťovňa (teda lekár a lieky), preprava k najbližšiemu dopravnému prostriedku alebo zdravotníckemu zariadeniu, prevoz telesných pozostatkov. Typickým technickým zásahom je uviaznutie. Človek príde do terénu, kde nemá možnosť ísť ďalej ani sa vrátiť a vtedy potrebuje pomoc záchranárov. Časté sú pátrania po stratených osobách.
n áklady na prepravu k najbližšiemu dopravnému prostriedku zdravotníckeho zariadenia, prípadne náklady na prepravu priamo do zdravotníckeho zariadenia, v najtragickejšom prípade prevoz telesných pozostatkov Pritom nezáleží, či sa turista riadil alebo neriadil bezpečnostnými pokynmi Horskej záchrannej služby. Musí hradiť náklady.
Technický zásah Je to všetko to, čo nehradí zdravotná poisťovňa: náklady spojené s výkonom záchrannej činnosti alebo s pátraním, náklady na vyhľadávanie a vyslobodzovanie osôb v tiesni, náklady na poskytovanie prvej pomoci osobe v tiesni, s vylúčením nákladov, ktoré je zo zákona povinná hradiť zdravotná poisťovňa (t. j. výkon lekára, lieky), Inzerce
Možnosti, jak zákonem upravit financování Horské služby v ČR Na Slovensku platí Zákon o Horskej a záchrannej službe č. 544/2002 Zb. šestým rokem a místní pojišťovny již déle než tři roky nabízejí Pojištění nákladů na zásah HS. Horská služba ČR svou činnost financuje především ze státního rozpočtu, případně ze sponzorských darů. „Od roku 2005 se dotace z důvodů úsporných opatření vlády nezměnily. Navíc ani do budoucna nelze předpokládat, že k jejich navýšení dojde. A to i přesto, že s rozvojem cestovního ruchu roste návštěvnost českých horských středisek, a logicky tedy i počet úrazů a následných zásahů horské služby,“ sdělila nám JUDr. Magda Krytinářová z Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. „S hrazením služby ze státní pokladny nemusí souhlasit ti čeští občané,
kteří na hory nejezdí. V takovém případě se mohou cítit poškozeni, že je z jejich daní hrazen každý zásah horské služby,“ okomentovala Krytinářová současné hledisko, proč se uvažuje o zpoplatnění zásahů horské služby z kapes samotných návštěvníků hor. „Pojistit se je dnes při cestě do zahraničí zcela samozřejmé, neboť ve všech okolních státech jsou zásahy Horské služby zpoplatněny. Zejména proto řešíme, zda budou její zásahy zpoplatněny také v České republice. Momentálně analyzujeme možnosti, a to i ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven,“ informovala JUDr. Krytinářová. -noe-
in association with
Pro rozvoj nových TPA projektů hledáme do našeho týmu kolegy na tyto pozice:
- specialista - likvidátor - administrativní pracovník
E T Ě
N D LÉ
Požadujeme flexibilitu a samostatnost. Jazykové schopnosti a praxe v oblasti pojišťovnictví vítány.
H E Ř
P E N
Nabízíme zajímavou práci na nových projektech s vazbou na zahraničí. Další informace na: www.inservis.com Adresa pro zasílání CV:
[email protected]
Ze světa PO-2008-person.indd 1
Pojistný obzor 1/2008
37
19.3.2008 17:44:54
Z domova
Únor – měsíc životního pojištění
Česká asociace pojišťoven (ČAP) se rozhodla zintenzivnit komunikaci vůči české veřejnosti. V rámci zlepšení ochrany spotřebitele proto vyvíjí aktivity, které si kladou za cíl zvýšit informovanost občanů a jejich finanční povědomí.
Jana Čechová Hauska & Partner
Česká asociace pojišťoven letos poprvé vyhlásila únor měsícem pojištění: každým rokem v tuto dobu hodlá informovat občany o specifické oblasti pojistných produktů – letos se zaměřila na problematiku životního pojištění. Související informační kampaň „Pojisti život“ si především kladla za cíl srozumitelnou formou vysvětlit význam životního pojištění a vyvrátit různé mýty a polopravdy, které se v souvislosti s ním objevují.
Pro informace na www.pojistizivot.cz „Kampaň, letos zaměřená konkrétně na životní pojištění, sice odstartovala v únoru, nicméně informace budeme klientům předávat v průběhu celého roku. Za tímto účelem jsme zprovoznili web www.pojistizivot.cz,“ říká Marcela Kotyrová, manažerka komunikace a vzdělávání z České asociace pojišťoven. A jaké informace na stránkách zájemci o tuto problematiku naleznou? Konkrétně například desatero užitečných rad, na co si dát při sjednávání životního pojištění pozor. Na nejčastější dotazy z praxe, které kladou klienti pojišťoven, odpovídá rubrika Často kladené dotazy (FAQ). Návštěvníci se dále dozví, jaký produkt dokáže optimálně vyřešit specifické životní situace. Na webu se nachází i tzv. produktové listy, které srozumitelně a komplexně charakterizují jednotlivé produkty životního pojištění. Koncem loňského roku je vytvořil tým odborníků ČAP. Ke společnému využívání obsahu produktových listů se přihlásily všechny člen-
ské pojišťovny. „Naším společným cílem je poskytnout klientovi před nákupem životního pojištění takové informace, aby byl s jejich pomocí schopný identifikovat vhodnost produktu pro svoje potřeby,“ vysvětluje hlavní důvod kampaně Marcela Kotyrová. Na webových stránkách klienti dále získají přehled o aktuální nabídce jednotlivých produktů členských pojišťoven ČAP.
Hlavní cílovou skupinou kampaně „Pojisti život“ je řadový občan – finanční povědomí českého spotřebitele je stále nízká Kampaň podpořili mediální partneři,… …jmenovitě internetové servery Finance.cz, Peníze.cz, FinančníNoviny.cz, ČeskéNoviny.cz a Měšec.cz, kteří výraznou měrou přispěli k informovanosti veřejnosti a účinné medializaci kampaně. Ke zvýšení návštěvnosti internetových stránek kampaně napomáhalo i umístění bannerů, hypertextů, článků a PR textů s aktivními prokliky na www.pojistizivot.cz na portálech zmíněných mediálních partnerů.
Pozornost médií Kampaň „Pojisti život“ nastartovala 31. ledna tisková konference za vysoké účasti novinářů.
www.pojistizivot.cz 38
Pojistný obzor 1/2008
Z domova
Ještě týž den se informace objevily ve vysílání České televize – v odpoledním studiu na ČT24 poskytnul rozhovor výkonný ředitel České asociace pojišťoven. Základní fakta o kampani zmínil pořad Ekonomika 24 i druhý den v poledních zprávách na ČT1. Český rozhlas 2 - Praha zvolil problematiku životního pojištění tématem dne ve vysílání 5. února 2008. Celodenní vysílání zakončil odpolední pořad „Káva o čtvrté“.
V přímém přenosu na dotazy posluchačů reagoval výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora společně se specialistkou na životní pojištění ČAP Ivanou Menclovou. Deník Právo věnoval kampani v polovině února speciální šestistránkovou přílohu. Příspěvky se také hojně objevovaly na internetových serverech, v některých denících i odborných médiích. Hlavní cílovou skupinou kampaně České asociace pojišťoven stále zůstává řadový občan, nezapomínali jsme tedy ani na tematické, osvětové články o životním pojištění, které byly publikovány v několika lifestylových magazínech a časopisech pro ženy – např. v Katce, Květech, Nové Tině, Rytmu života apod. „Díky velmi intenzivní práci v průběhu kampaně ČAP ukázala zástupcům médií, že je velmi fundovaným odborníkem pro oblast pojištění. Podařilo se nám tak podpořit, rozvinout a v ně-
kolika případech i navázat novou spolupráci s dalšími novináři,“ shrnula přínosy kampaně Marcela Kotyrová.
Členové ČAP aktivitu uvítali Za velice důležitý dílčí úspěch celé kampaně považuje Marcela Kotyrová podporu členských pojišťoven:„Jako velmi pozitivní vnímám snahu a schopnost pojišťoven sjednotit své úsilí při vytvoření projektu, který cíleně podporuje ochranu klienta.“ Na přípravě koncepce celé kampaně se významně podílela pracovní skupina komunikace ČAP. Odbornou garanci nad připravovanými materiály převzala sekce životního pojištění ČAP. Jednotlivé členské pojišťovny se připojily k propagaci celé kampaně zejména umístěním bannerů a loga kampaně na svých webových stránkách. Někteří členové v souvislosti s kampaní poskytovali různé benefity v rámci sjednaných pojistek životního pojištění v tomto období.
Klienti především Jak už bylo zmíněno na začátku článku, kampaň si mimo jiné kladla za cíl vyvrátit přetrvávající mýty a polopravdy o životním pojištění. „Potenciální klienti se paradoxně nejčastěji mýlí v účelu sjednání životního pojištění,“ vysvětluje výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora. „Hlavním úkolem životního pojištění je totiž opravdu zabezpečit sebe a své blízké pro případ nečekané životní události. Spoření či daňové úlevy by měly být až druhořadé důvody,“ zdůrazňuje. Stejně tak by lidé měli mít na paměti, že životní pojištění je strategický finanční nástroj dlouhodobého charakteru, většinou nejméně na deset let: „Není tedy vhodné pojistnou smlouvu předčasně ukončit, protože takovýto
postup může mnohdy znamenat finanční ztrátu,“ varuje Síkora. S delším časovým horizontem ještě souvisí i další častý omyl stávajících klientů: mnoho z nich se totiž domnívá, že životní pojištění, které si sjednali před několika lety, jim v průběhu celé doby trvání pojištění vytvoří dostatečnou rezervu i na důchod. Ovšem nemusí tomu tak být vždy – očekávání od životního pojištění je třeba neustále „aktualizovat“, a to zejména v intencích pojistných částek.
Vzdělaný a informovaný klient se umí dobře pojistit Jedním z povzbudivých výsledků kampaně je zvyšující se počet dotazů, které ČAP zaregistrovala: nejenže se znásobily, ale zvýšila se i jejich kvalita. „Otázky klientů jsou konkrétnější a směřují mnohem více do hloubky. Tazatelé evidentně o životním pojištění více přemýšlejí, umí si již najít relevantní informace a pracovat s nimi,“ uvádí Marcela Kotyrová. Každý zodpovědný klient by měl být schopen získat základní informace o životním pojištění, rámcově si udělat představu o svých očekáváních, která vlastně má. Výběr konkrétního produktu by pak měl konzultovat s pojišťovacím poradcem. Ten klientovi orientaci v nabídce na trhu usnadní
Jedeme dál… Česká asociace pojišťoven již nyní uvažuje o dalším pokračování úspěšné kampaně. Na letošní únorovou kampaň, podporující životní pojištění, by v dalších letech mohly navázat kampaně zaměřené například na pojištění vozidel, cestovní pojištění nebo pojištění majetku.
a zároveň ho seznámí s všeobecnými pojistnými podmínkami. Důležité je nebát se zeptat na případné nejasnosti. Dobrý pojišťovací poradce se nevyhýbá žádným otázkám a na všechny ochotně odpoví vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci klienta.
Přehled medializace kampaně „Pojisti život“ 2 % 10 % 49 %
Internet Tištěná periodika Televize Rozhlas
39 %
Zdroj: ČAP
Zdroj: ČAP
Z domova
Pojistný obzor 1/2008
39
Z domova
Z tiskových zpráv členských pojišťoven (podle data vydání)
O výsledcích za rok 2007 EGAP – 22. ledna 2008 EGAP v roce 2007 uzavřel 364 nových pojistných smluv v celkovém objemu téměř 50 mld. Kč. Přibližně 2/3 tohoto objemu představují pojistné smlouvy na pojištění rozsáhlých vývozů, tj. vývozů, jejichž hodnota přesahuje 1 mld. Kč. Dosažený výsledek znamená meziroční nárůst o cca 67 %. Za celé období činnosti EGAP (1992-2007) byly se státní podporou pojištěny úvěry, investice a záruky v celkové hodnotě 310 mld. Kč. VIENNA INSURANCE GROUP ČR – 22. ledna 2008 VIENNA INSURANCE GROUP ČR (Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna) vykázala za loňský rok meziroční růst předepsaného pojistného o 6 % na celkových 33,7 mld. Kč. Zisk před zdaněním VIG ČR vzrostl dokonce o 26 % a dosáhl 1,6 mld. Kč. Kooperativa se na úspěšných výsledcích podílela hrubým ziskem 1,4 mld. Kč a předepsaným pojistným 28,9 mld. Kč. ČPP vloni dosáhla zisku před zdaněním 203 milionů Kč, pojistné pak výše 4,7 miliardy Kč. UNIQA pojišťovna – 29. ledna 2008 Podle předběžných výsledků za minulý rok se předepsané pojistné UNIQA pojišťovny zvýšilo o 20,1 % na 3,783 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2006 rostla UNIQA během minulého roku dvojnásobným tempem. Na výsledku se podílelo neživotní pojištění předpisem ve výši 2,675 mld. Kč a životní pojištění 1,108 mld. Kč. Životní pojištění UNIQA pojišťovny vzrostlo meziročně o 31 % a poprvé překročilo miliardovou hranici pojistného. Neživotní segmenty narostly proti roku 2006 o 16,2 % a doznaly výrazného oživení. Dá se očekávat, že i ve srovnání celého trhu dosáhla UNIQA mimořádné dynamiky. AXA – 11. února 2008 Finanční skupina AXA zaznamenala v roce 2007 velmi silný růst příjmů. Celkové neauditované příjmy dosáhly výše 78 miliard eur, což je mezi-
40
Pojistný obzor 1/2008
Z domova
ročně o 20 % více. Úspěšná byla AXA ve všech hlavních oblastech svého podnikání, kterými jsou životní pojištění a spoření, pojištění majetku, úrazové pojištění a správa aktiv. ČSOB pojišťovna – 27. února 2008 V roce 2007 se ČSOB stala nejziskovější pojišťovnou Skupiny KBC ve střední Evropě. Nadprůměrným tempem rostlo i předepsané pojistné. Celkové předepsané pojistné ČSOB Pojišťovny loni stouplo o 18 % na 9,055 miliardy korun. V životním pojištění vyskočilo předepsané pojistné o více než 22 % na 5,420 miliardy korun, přitom tržní podíl ČSOB Pojišťovny překročil 10 % a v neživotním pojištění, jež vykázalo růst o 12 % na 3,635 miliardy korun, vzrostl na téměř 5 %. ČESKÁ POJIŠŤOVNA – 29. února 2008 Loňské hospodaření ČP dle předběžných výsledků skončilo ziskem ve výši 6,7 mld. korun po zdanění. Celkové předepsané pojistné u neživotního pojištění se stejně jako v r. 2006 přehouplo přes 26 mld. Kč. Největší meziroční nárůsty zaznamenalo pojištění odpovědnosti občanů s 32procentním růstem a pojištění plodin a technických rizik, obě s více než patnáctiprocentním meziročním nárůstem. Předepsané pojistné v životním pojištění narostlo o 3 procenta – ze 13,2 miliardy korun v roce 2006 na 13,6 miliardy korun v roce 2007. V jednorázově placeném pojištění si ČP připsala dokonce osmnáctiprocentní meziroční zlepšení. Běžně placené pojištění vykazuje více než dvouprocentní vzestup. AVIVA – 3. března 2008 Celkový objem hrubého předepsaného pojistného dosáhl v r. 2007 788,5 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst 8,77 %. Rok 2007 byl pro AVIVU úspěšný především v oblasti pravidelně placeného pojistného, na které se pojišťovna primárně orientuje. V tomto segmentu dosáhla meziročního růstu 12,63 %. Pojišťovna České spořitelny – 7. března 2008 Pojišťovna ČS vykázala k 31. prosinci 2007 čistý zisk ve výši 369,21 mil. Kč (počítáno podle čes-
kých účetních standardů CAS). V meziročním srovnání jde o nárůst o více než 20 %. Výsledek podle CAS odpovídá zhodnocení vloženého kapitálu (ROE) ve výši 21,9 %. Objem technických rezerv životního pojištění vzrostl meziročně o 14,7 % na úroveň 15,45 mld. Kč. AEGON Pojišťovna – 10. března 2007 Celkový čistý zisk dosáhl výše 2,5 mld. EUR. V porovnání s rokem 2006 tak poklesl o 20 %. Hlavním důvodem poklesu je přepočet zisků amerických společností skupiny AEGON na Euro a z tohoto hlediska negativní oslabování kurzu Amerického dolaru vůči Euru. AEGON současně oznámil, že bilance společnosti nebyla nikterak významně dotčena krizí kolem amerického hypotečního trhu. AEGON subprime portfolio, v celkové výši 2,9 mld. EUR, má i nadále vysokou kvalitu – více jak 99 % investic je hodnoceno ratingem AA a AAA. ING ČR – 10. března 2008 V r. 2007 zaznamenala retailová část společnosti ING ČR (životní a zdravotní pojištění, penzijní fond, podílové fondy, spořicí účty a hypotéky) 22% nárůst aktivit ve správě na celkem 79,88 mld. Kč. Velké investice ING ČR vložila do vývoje a propagace přímého distribučního kanálu spořicího účtu ING Konto. I přesto čistý zisk ING Retail vzrostl o 4 % a ke konci roku činil 1,12 mld. Kč. Investice do ING Konta se jednoznačně vyplácí, protože přivedla velkou část nových klientů. Ke konci r. 2007 mělo smlouvu s ING 867 629 klientů, což je o 15 % více než v r. 2006. ALLIANZ pojišťovna – 13. března 2007 Allianz pojišťovna vytvořila v roce 2007 zisk po zdanění podle IFRS ve výši 1,11 mld. Kč. To představuje v meziročním srovnání nárůst o 53,8 %. Jedná se o nejlepší výsledek v celé patnáctileté historii Allianz pojišťovny. Celkové hrubé předepsané pojistné za rok 2007 dosáhlo objemu 9,6 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 2,4 %. V oblasti životního pojištění předepsané pojistné v meziročním srovnání vzrostlo o 21,7 %
a dosáhlo objemu 2,6 mld. Kč. Allianz pojišťovna tak v životním pojištění překonala průměrný růst trhu, který v roce 2007 dosáhl 14 %. V oblasti neživotního pojištění Allianz pojišťovna dosáhla předepsaného pojistného v objemu 6,99 mld. Kč, což je o 3,3 % méně než v roce 2006.
Z významných událostí: GENERALI PPF Holding – 17. ledna 2008 Generali a PPF Group prostřednictvím České pojišťovny spojují svá pojišťovací aktiva v regionu SVE a vytváří významný subjekt trhu pojišťovnictví v tomto regionu, který zpočátku plánuje působit ve 12 zemích. Tento krok je součástí strategie expanze do dalších zemí regionu, jakož i dalšího rozvoje podnikání na stávajících trzích. Ladislav Bartoníček, současný předseda představenstva České pojišťovny bude generálním ředitelem Generali PPF Holding. Sergio Balbinot, generální ředitel Generali Group, pak bude zastávat funkci předsedy představenstva nové holdingové společnosti. VIENNA INSURANCE GROUP – 22. ledna 2008 Akcie Wiener Städtische Versicherung AG Vienna Insurance Group budou po dohodě s vídeňskou burzou od 1. února 2008 obchodovány pod mezinárodním názvem Vienna Insurance Group se zkratkou cenného papíru VIG. Od 5. února 2008 jsou akcie Vienna Insurance Group (VIG) kotovány na pražské burze. Akcie budou obchodovány na hlavním trhu pražské burzy a průběžné obchodování akcií bude probíhat v nejdůležitějším burzovním segmentu SPAD, ve kterém je realizováno přibližně 95 procent všech obchodů. ČESKÁ POJIŠŤOVNA – 8. února 2008 Česká pojišťovna získala jedno z nejvyšších možných ratingových hodnocení, kterého lze v České republice dosáhnout. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s jí zvýšila úvěrové hodnocení i rating finanční síly o tři stupně z BBB na stupeň A se stabilním výhledem. O měsíc později Mezinárodní ratingová agentura Moody´s zvýšila rating finanční síly České pojišťovny o tři stupně z Baa3 na stupeň A3 se stabilním výhledem. Česká pojišťovna tak v krátkém sledu získala již podruhé jedno z nejvyšších možných ratingových hodnocení, kterého lze v České republice dosáhnout. AXA – 13. února 2008 Finanční skupina AXA uzavřela dohodu o koupi 50% podílu firmy OYAK ve společnosti AXA OYAK Holding A. Ş. („AXA OYAK“), kterou AXA a OYAK založily v roce 1999. Podle podmínek do-
hody AXA za tento podíl zaplatí v hotovosti 525 milionů amerických dolarů. AXA – 19. února 2008 Skupina AXA dosáhla dohody se společností ING, týkající se nabytí 100 % akcií mexické pojišťovací společnosti ING Seguros za 1,5 miliardy amerických dolarů.
Personálie ČESKÁ POJIŠŤOVNA – 15. ledna 2008 Jan Ježdík ukončí své působení v ČP na pozici náměstka pro podnikatelská rizika ke konci srpna 2008, dokdy bude působit ve funkci člena představenstva, a se skupinou PPF a ČP bude i nadále spolupracovat. Ve funkci ho vystřídá pan Milan Beneš (39 let). AEGON – 28. ledna 2008 Novým členem představenstva AEGON Pojišťovna, a.s. se stal p. Dušan Friedl, který nahradil dosavadního člena představenstva p. Libora Nekvasila. Dušan Friedl od ledna zároveň zastává pozici ředitele divize obchod. AXA – 31. ledna 2008 Generálním ředitelem finanční skupiny AXA pro ČR a SR bude od 1. února 2008 Dušan Doliak (42), který dosud působil jako provozní ředitel skupiny AXA ČR a SR. Doliak nahradí Petra Žaludu, který se rozhodl přijmout novou výzvu a po více než deseti letech úspěšné práce pro skupinu AXA v ČR a SR požádal o uvolnění ze svých funkcí. ING – 21. února 2008 Od 1. března 2008 bude mít ING Retail ČR/SR novou generální ředitelku a předsedkyni výkonné rady. Stane se jí Alexis George, která přichází z Austrálie, kde dosud pracovala jako výkonná ředitelka pro osobní investice. Alexis nahradí dosavadního generálního ředitele ING Retail ČR/SR Dicka Okhuijsena, který odchází do Japonska.
Pojišťovny nabídly nové produkty UNIQA pojišťovna – 8. ledna 2008 UNIQA od začátku roku 2008 rozšířila Pojištění přerušení provozu podnikatelů na několik desítek dalších podnikatelských aktivit v oblasti služeb a řemesel. Pojištění je konstruováno stavebnicovým způsobem – klient si vybírá krytí jednotlivých položek nákladů, které mu
vzniknou v případě přerušení provozu – například nájemné, mzdy pro zaměstnance, leasingové splátky apod. V případě zahrnutí do krytí lze pojistit také ušlý zisk, kterého by v případě normálního fungování prokazatelně mohl dosáhnout. AIG EUROPE, S.A. – 22. ledna 2008 AIG EUROPE, S.A., pobočka pro ČR nabízí pojištění denního odškodného při hospitalizaci. Uzavřením takového pojištění je možno se chránit před nově zavedenými poplatky za pobyt v nemocnici, kdy je pacient odkázán na nemocenské dávky. Firmy, které sjednají toto pojištění svým zaměstnancům, mohou využít skupinové slevy. ČESKÁ POJIŠŤOVNA – 28. ledna 2008 ČP nabídla prostřednictvím své dceřiné společnosti ČP ZDRAVÍ „Pojištění denní podpory ve výši regulačního poplatku při pobytu v nemocnici“. Tento produkt kryje povinný šedesátikorunový poplatek za pobyt v nemocnici. ČP ZDRAVÍ nabízí také pojištění PULS – Pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, kde se výše denní podpory pohybuje podle přání klienta. Aviva – 4. února 2008 Aviva představuje v březnu prostřednictvím reklamní kampaně „Protože děti a budoucnost nelze předvídat“ změny v dětském životním pojištění TALISMAN. AXA – 4. února 2008 Rodiče, kteří budou chtít své dítě ochránit a zároveň mu spořit, mohou od 1. února uzavřít u AXA investiční životní pojištění pro děti Medvídek. Nabízí jim velké množství různých připojištění s 50% slevou a volnost v rozhodování, jak velká část bude určena na pojištění a jak velká na investice. Navíc v případě úmrtí či plné invalidity rodičů pojištění nezaniká, neboť jej dítěti i nadále hradí pojišťovna. GENERALI Pojišťovna a.s. – 5. února 2008 Generali nabízí pojištění denních dávek při pobytu v nemocnici z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství a porodu. Při dlouhodobém pobytu v nemocnici lze pojistné plnění na základě žádosti klienta vyplácet také zálohově. UNIQA pojišťovna – 28. února 2008 UNIQA pojišťovna nabízí pojištění povinných poplatků za každý den hospitalizace. Produkt s názvem Nemocnice nabízí pojišťovna za jednotné roční pojistné, přičemž plnění ve formě denní dávky za každý den pobytu v nemocnici je odstupňováno podle pohlaví a věku klienta.
Z domova
Pojistný obzor 1/2008
41
Z domova
Na výstavě Motocykl 2008 v rámci projektu „Bezpečná jízda na motocyklu“ hovořil zástupce ČAP o aktuálních trendech na poli havarijního pojištění i povinného ručení
Motocykl – nejen radost, ale i rizika mgr. ema novotná šéfredaktorka PO česká asociace pojišťoven
(viz tabulka). Statistiky do třetice všeho zlého mimo jiné konstatují, že osoby mladší 35 let reprezentují téměř 42(!) % z celkového počtu usmrcených při nehodách, které se v loňském roce staly.
Foto: ČAP
Zájem o motorky je enormní
Přestože oficiální statistiky Policie České republiky za období leden-prosinec 2007 zaznamenaly v rámci nehod významný pokles v celém spektru příčin jejich zavinění, smutnou výjimku tvoří karamboly způsobené řidiči motocyklů. Nepříznivou situaci chtějí pomocí interaktivního DVD zvrátit členové Mobility Clubu s ministerstvem dopravy za podpory pojišťoven ČAP. Vraťme se ale ještě k právě uvedeným statistikám, konkrétně k posledně jmenované kategorii: v rámci dopravních nehod, které vloni zavinili řidiči motocyklů, došlo k citelnému nárůstu o více než 19 %, což představuje rovných 351 havárií. Z hlediska jejich závažnosti připadá bezmála 39 usmrcených osob na tisícovku dopravních nehod – proti průměrné hodnotě 6,15 úmrtí na 1000 nehod v České republice je tento více než šestinásobný počet alarmující
Vliv na nelichotivá data, která mapují především následky provozu jednostopých motorových vozidel, má logicky i jejich prodej. Ten se podle Svazu dovozců automobilů loni v rámci nových strojů zvýšil o celou čtvrtinu, konkrétně o téměř 25 000 kusů! Ze zahraničí na český trh navíc v roce 2007 doputovalo dalších 19 000 ojetin. Zvýšený zájem o motocykly svědčí nejen o rostoucí životní úrovni obyvatel, ale i o nezkrotné touze majitelů po adrenalinových zážitcích. A právě nezvládnutí motocyklu v dnes už poměrně hustém provozu s sebou především v řidičských začátcích přináší katastrofální následky. Nejvíce ztrát (ať už hmotných, nebo na zdraví) pak logicky sčítají nejméně chránění účastníci provozu, tedy sami motocyklisté.
Boj se zanedbanou prevencí Čísla ze statistik v úvodu tohoto článku jen potvrzují smutný fakt – motocykly v silničním provozu s sebou bohužel nesou neúměrně vysoké riziko nehodovosti, mnohdy se smrtelným zraněním. Tento negativní trend se rozhodlo změnit zájmové sdružení Mobility Club, které se na propagaci bezpečného sil-
Počet nehod připadajících na 1000 havárií podle vybraných druhů vozidel Druh vozidla
2007
2006
2005
Malý motocykl
13,3
12
25,3
Motocykl
38,7
41,3
33,2
6,3
5,1
Osobní automobil
5,7 Zdroj: PPČR
42
Pojistný obzor 1/2008
Z domova
ničního chování primárně zaměřuje. Členové klubu proto přišli s nápadem, který zrealizovali společně se zástupci Ministerstva dopravy České republiky. V rámci projektu „Z kola na moto“ vytvořili interaktivní DVD, ve kterém se formou krátkých instruktážních šotů cíleně zaměřují především na rizikové mladé řidiče. DVD doprovází populární moderátor a vášnivý motorista Standa Berkovec, který radí, jak například bezpečně zvládnout různé typy krizových situací na silnici za řídítky motocyklu. Tolik potřebnou osvětu se rozhodly podpořit i členské pojišťovny České asociace pojišťoven, které se podílejí na distribuci tohoto DVD. Standa Berkovec projekt Z kola na moto blíže představil i návštěvníkům březnové výstavy Motocykl 2008. Ve dnech 6. a 7. března se prezentace zúčastnil také specialista na neživotní pojištění ČAP Michal Šimon, který v rámci doprovodného programu „Bezpečná jízda na motocyklu“ představil účastníkům pojistné produkty zaměřené na motocykly. Přítomným také odpovídal na dotazy týkající se motopojištění a vysvětloval důvody, proč si je sjednat. Opominuty nezůstaly ani vývoj a poslední trendy v této oblasti.
Insurance Digest
The best health insurance is actually a healthy lifestyle, which affects our health condition most of all. Nevertheless, we cannot ignore the possibilities that are offered by insurance companies …
Is It Possible to Insure Health? Petr Bohumský health Insurance specialist Czech Insurance Association translation: entre
Specifically, public health insurance companies do not insure health, but they cover health care1 from contributions that are collected through the system of solidarity applied in the society. On the contrary, depending on the contract, private insurance companies take over the risk of losses we face in connection with health care.
Public health insurance Among OECD countries, the 90% (OECD Health Data 2003) share of public health care on total financing in the Czech Republic is ranked the highest. Although the quality provided under the Czech health care system is comparable to advanced countries, even at substantially lower costs, it lags behind in terms of the structure of financing of the care. It depends to a very large extent on public health insurance, and has not yet opened up to other funding methods, primarily to private health insurance. The chronic deficits within the public health sector in the Czech Republic, as well as in other countries with similar structures of health care funding, confirm that multi-source financing of health care2, considered a standard in other
systems, is the only suitable way for the Czech Republic. This will lead to the recovery of the balance between costs and revenues in the health care system. The share of private expenses3 in individual systems varies over time (see the chart below). It shows that in other states, similar as in our country, additional funds are provided to the health care system from public sources, just like in Switzerland, while in the Netherlands they come from private sources. In Germany and Austria, the role of private expenses was reinforced thanks to the accomplished reforms. In the French system, the shares are proportionate. The drop in the share of private expenses in Ireland may be caused by their larger use mostly in complementary services. The prototype of an “ideal“ health care system processed by NERA (National Economic Research Associates), which takes into account the necessity of the health care system’s efficiency and effectiveness, as well as social aspects expressed by the principle of solidarity4, also recommends that part of an individual’s contributions to the system should be related to his/her individual risk.
Trend in the Proportion of Pivate Expenses in Health Insurance (1990-2003) 50
40
30
20
10 1990
1991
1992
Switzerland
* n/a
1993 Ireland
1994
1995 Austria
1996
1997 Germany
1998
1999
2000
2001
The Netherlands
2002
2003
France
Source: OECD Health Data 2003
Private health insurance Private insurance companies offer insurance products as protection against risks. The risks are insurable5 if they – simply said – happen by chance, are measurable and occur in sufficient quantity. Risks related to damage to health6 meet these terms; that’s why private insurance exists regardless whether the insurance industry is part of the health care system, or whether the cash flowing from indemnity7 contributes more to the patients’ home budget or to health care funding. We distinguish three basic types of private health insurance: Substitutive health insurance8 covers insurance of comprehensive health care services and fully substitutes for public health insurance; Complementary health insurance9 insures the health care, which is covered from public health care only partially, or not at all; Supplementary health insurance10 covers also other services than health care and ensures faster access to health care services, and offers the insured a wider range of options. The private health care insurance market in individual countries greatly varies. In terms of companies providing such insurance, markets in Ireland, Denmark, Finland, Austria, Greece as well as in Great Britain, are consolidated to a large extent. On the other hand, in France, Italy and Spain private health insurance is provided by more than 100 entities. After the implementation of the third non-life insurance directive11 in the legal system of individual countries, the complementary health insurance market in many countries further consolidated. In terms of size and number of the insurance companies, which provide private health insurance on their national markets, the high number of such insurance companies (be it reciprocal, or private) is typical for countries where this insurance sector keeps a long tradi-
Insurance Digest
Pojistný obzor 1/2008
43
tion. Adversely, in countries with a short tradition of private health insurance, the number of insurance companies operating in this insurance sector is naturally low. The income of the client seems to be the main determinant of the demand for complementary health insurance. This especially applies in countries where public health insurance covers most of the health care services and clients demand complementary health insurance only as a luxury item. The actual or perceived quality of services provided in the framework of the public health care system is another significant source of demand for complementary health insurance. For example in Ireland and Australia, the uncertainty of provision of a service, the waiting time and larger choice of the service provider led to a higher demand for complementary health insurance. The health condition of an individual also determines potential demand. One of the vital features of the private health insurance market is the high measure of asymmetric information. The market’s stability is endangered if the insurance companies do not have an instrument that could help them protect themselves against a high level of subjective risk. In addition to individual complementary insurance products, group products also play an important role in many countries. It is worth mentioning that very often this applies to countries that have a lot in common with the Czech Republic; they are (within the EU) either less economically advanced, have a prevailing political orientation or short tradition of public health insurance. Dynamic development of supplementary group health insurance in these countries is also significant. However, tax benefits provided by the state for such insurance play the key role. Insurance products are usually offered as packages covering many various health risks. Specifically streamlined products almost do not appear, and this is apparently an instrument serving the curbing of the risk of anti-selection. The amount of insurance coverage (sum insured) is the crucial factor distinguishing separate products; the structure of risks is a less important parameter. Private health insurance products often feature variations with a different scope of coverage of those health risks whose medical treatment can offer a different quality range.
Netherlands since 2006, and Slovakia) there is a clear boundary between institutions providing public health insurance and insurance companies providing private insurance, or additional insurance12. According to the NERA prototype mentioned above, the combination of basic health care insurance and insurance of other health care is theoretically permissible on condition that it would be possible to prevent mixing of sources. The current legal system of the Czech Republic does not bar the health insurance companies from providing insurance for services that are not covered in the framework of so-called “covered care”. The formulation of the law even explicitly allows it. But the current Czech laws governing health care have not yet been harmonized with the EU law
Cooperation of private and public health insurance companies could be the way out of the current situation on the health insurance market and this can, in the broader perspective of the communitarian law, create obstacles especially in the sphere of economic competition and insurance directives. Hence, if the health insurance companies are transformed into joint-stock companies, the lawmaker will have to specify the scope of licences. This will in fact involve a political decision whether concurrent provision of public insurance and supplementary insurance is feasible. From the point of law, such solution is possible, however, it would be a risky step; it could endanger the market environment and create an environment insufficiently resistant against misuse of the health insurance companies’ market position. The issue is sensitive especially with respect to information that was entrusted to them in connection with public health insurance, and that would provide them with an inadequate competitive advantage. Complete exclusion of private insurance com-
Individual countries also greatly differ with respect to vital institutional issues; however in EU member countries (with the exception of the
44
Pojistný obzor 1/2008
Insurance Digest
know-how transferability from markets with advanced private health insurance. Other advantages include a highly competitive environment that creates pressure on enhancing the quality of services to clients. Further support of cooperation of private insurance companies and health insurance companies could be the way out of the current situation. It would connect wide contacts, medical facilities’ networks and medical know-how of health insurance companies with the economic stability and efficiency of private insurance companies. In the situation where two of four big Czech public health insurance companies have subsidiaries that are private insurance companies (Pojišťovna VZP a.s. and Vitalitas a.s.), it would be proper to keep the institutional line between public health insurance and private insurance also in the sphere of private health insurance.
Selected insurance terminology from the text Vybraná pojistná terminologie z textu health care – zdravotní péče, zdravotnictví multi-source financing of health care – vícezdrojové financování zdravotní péče 3 private expenses – soukromé výdaje 4 principle of solidarity – princip solidarity 5 insurable – pojistitelný 6 damage to health – újma na zdraví 7 indemnity – pojistné plnění 8 substitutive health insurance – plné zdravotní pojštění 1
2
Transformation of Health Insurance Companies
panies from the realization of products covering health-related risks is not feasible – because of principles applying to the insurance sector. The question is whether sources generated through these products will be part of funds used for financing of public health care. Compared with public health insurance companies, the private ones have many advantages that should be used in private health insurance. They include in particular, long-term financial stability of the sector connected with the confidence of citizens, efficient state supervision, creation of long-term technical reserves under strict rules taken over from the EU, the ability to sell customized products through sales networks, the presence of major supranational insurance companies on the Czech insurance market and easy
complementary health insurance – doplňkové zdravotní pojištění 10 supplementary health insurance – zdravotní připojištění, které pokrývá jiné služby než zdravotní péči 11 insurance directive – pojišťovací směrnice, pojišťovací direktiva 12 additional insurance – připojistění 9
Insurance Digest
The Importance of Private Insurance Companies Will Grow Marcela Kotyrová Communications and Training Manager Czech insurance association
Health care must move to the position it deserves, i.e. to the position of the most significant service sector in the Czech Republic with an interesting prospect for growth.
translation: entre
Foto: ČAP
on it deserves, i.e. to the position of the most significant service sector in the Czech Republic with an interesting prospect for growth. At the same time, it is necessary to preserve the solidarity of public health insurance, and ensure access to good quality care to all citizens of our country.
Interview with MD Pavel Hroboň, M.S., Czech Republic’s Deputy Minister of Health for Health Insurance What, in your opinion, is the greatest benefit of the currently implemented health care reform? If the word was not as discredited in Czechia as it is, I would say the establishment of normal relations in the health care sector. In reality, the health care system and health insurance should stop being islands of socialism – while respecting their specific features – and that basic economic laws should start applying to them so that they can develop. The health care sector has still been perceived that it belongs to the “budgetary sphere” – and this must change. Health care must move to the positi-
What would an ideal health care system in the Czech Republic look like? Is it necessary to find a completely new health care concept? We are not searching for any brand new concept. We wish to adhere to all basic principles of the current public health insurance system – compulsory participation, income-based contributions, re-distribution, competing insurance companies. We are aiming at improving the definition of roles, competencies and motivation of individual participants of the system – specifically the insurance companies, health care providers, state administration and citizens. Namely the insurance compa-
nies must be transformed from mere payers to active buyers of health care. This objective fully complies with development in all advanced countries. Which states, or better, which health care systems, did you use as examples for the Czech concept? In what aspects did they serve as a positive inspiration? Can you give us an example of criteria that you definitely did not want to apply in the Czech Republic? We based our concept on the development in European countries that have public health insurance with competing private insurance companies. We were mostly inspired by the Netherlands, a little less by Switzerland and Germany. Current development in Slovakia is also a very interesting experience. We definitely did not want to crush the concept of one health insurance system for all citizens, therefore we have for example rejected the option of opt-out from the public system.
Pavel Hroboň, M.D., M.S. Deputy Minister of Health for Health Insurance of the Czech Republic
the Czech Republic and in 2005, he worked for VZP as a director of strategy.
Pavel Hroboň currently works as a deputy to the Minister of Health of the Czech Republic and is responsible for health insurance and reimbursement of drugs and medical devices.
In 1998-2002 Pavel worked as a consultant for the Prague office of McKinsey&Company. At McKinsey he consulted his clients in health care, insurance and banking in several European countries.
He is a co-founder and former chairman of a think-tank Health reform.cz. Its aim is to prepare and support implementation of a substantial overhaul of the Czech health care system. In 2002-2004 Pavel has advised the CEO of the General Health Insurance Fund (VZP) of
Pavel has a M.D. from the Charles University in Prague and Master of Science degree in health policy and management from the Harvard School of Public Health. Pavel also has experience from practicing medicine and teaching public health at the Charles University in Prague.
Insurance Digest
Pojistný obzor 1/2008
45
Insurance Digest Will the quality of health care services on the whole improve thanks to the prepared health care reform? I am convinced abou that. But it will not happen tomorrow. The instruments are the same as in other sectors – competition, health care standards and publishing of information. What role should the private insurance companies play in the health care system prepared by the Ministry? In what way can they benefit the system? The role of private insurance companies will grow. A more exact definition of health care, either covered or not covered by public insurance, and facilitation of today’s banned combination of payments from public insurance and by private payments, will lead to the development of private insurance. The public health insurance and private insurance sectors will remain separated both in terms of legislation and institutions. However, health insurance companies together with private insurance firms will be able to share distribution channels and create joint bids for clients.
The Ministry of Health of the Czech Republic intends to transform current insurance companies into joint stock companies. Why? Will they then function better than now? Again, I strongly believe they will. Today, the public health insurance companies have very odd and insufficient legal regulation, and they have no owner who would care for their longterm stability and development. They need major improvements in the area of corporate governance, transparency in accounting and increasing the liability of management. I will give you one example for all – current members of management councils of public health insurance companies are not legally liable for the results of the organization they manage. Which types of health care should be covered from public health insurance and which should fall under private insurance? Surely there are certain border-lines, or disputable categories (for example post-operative rehabilitation) – how do you decide in which category they should fall?
Many criteria have to be taken into account in the decision-making, but the key criterion for us is the financial load of an ordinary citizen. We do not prepare any major limitation of today’s scope of care covered by public health insurance. Our aim for the coming years is increasing the efficiency of services covered by public insurance and use of cost-effective measures which exist in the current system. Do you already have a clear idea what would be the optimal proportion of health care funding by public and private insurance? Can you please express it in per cent? Actually, no universally applicable “optimal proportion” exists. But it is quite clear that the share of private money will rise – as a result of the ageing of the population and growing requirements. I expect that we will gradually approach conditions now usual in other EU countries. But these will also change in consequence of the above mentioned factors.
Thank you for your time.
Inzerce
Sanace škod způsobených ohněm a vodou Vysoušení dokumentů BELFOR Czechia, spol. s r.o. centrála: Družstevní 17 • 250 90 Jirny Tel.: +420 281 960 519 Fax: +420 281 865 145
46
Pojistný obzor 1/2008
Insurance Digest
pobočka: Rudná 78 • 700 30 Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 596 789 490 Fax: +420 596 789 491
24-hodinový servis
800 235 367
www.cz.belfor.com
POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví 1/2008 Ročník LXXXV Vydavatel: Česká asociace pojišťoven
Redakční rada: Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, Ing. Eva Svobodová, Ing. Marek Vích Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná Adresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 Telefon: (+420) 222 350 161 Fax: (+420) 261 142 409 E-mail:
[email protected],
[email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: DOT Tiskárna s.r.o., Hálkova 2, 120 00 Praha 2 ISSN 0032-2393 Distribuce: A.L.L. PRODUCTION F. V. Veselého 15, 193 00 Praha 9 Telefon: (+420) 234 092 851 Fax: (+420) 234 092 813 Objednávky a předplatné na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1 E-mail:
[email protected] www.predplatne.cz Předplatné na Slovensku: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34 Telefon: (+421) 244 373 311 Fax: (+421) 244 453 711 E-mail:
[email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn. P - 330/98. Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 75 Kč Roční předplatné: 240 Kč
Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.
www.piassurance.eu
Na aktuální téma
Pojistný obzor 1/2008
3
Česká asociace pojišťoven Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republika tel.: +420 222 350 150 fax: +420 261 142 409 e-mail:
[email protected] http://www.cap.cz