Pojistný obzor Ročník 85
2008
2 Časopis českého pojišťovnictví
OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Práce mne žene dopředu Rozhovor s Vladimírem Mrázem, čestným prezidentem ČAP (Mgr. Ema Novotná) LEGISLATIVA A PRÁVO K novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Zohlednění rovného zacházení s muži a ženami v rámci pojištění (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) EKONOMICKÉ INFORMACE Otázky položené nad statistikami (Mgr. Ing. Ondřej Martínek) Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe (Lukáš Čížek) Solventnost II: QIS4 ve střední Evropě a vybrané otázky ke skupinovému dohledu (Mgr. Kamil Žák, Ing. Helena Palátová) POJISTNÉ PRODUKTY Provoz vozidla v zrcadle nových právních úprav (Michal Šimon) „Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škody (JUDr. Tomáš Beran) Reakce českých řidičů v krizových situacích: využíváme asistenčních služeb? (Radek Jalůvka) Riesterova důchodová reforma – možná inspirace? (Ing. Petr Pavlík) Úder blesku a likvidace pojistných událostí – II. díl (Ing. Martin Liška) Sezóna cestovního pojištění (Ing. Vladimír Fuchs) Pojištění a management rizik v makléřském obchodě Recenze publikace Jiřího Janaty (prof. Ing. Milík Tichý, DrSc.) ZE SVĚTA Každý problém má své řešení: Exkluzivní rozhovor s Michaelou Kollerovou, generální ředitelkou CEA (Mgr. Ema Novotná) Kaprunská tragédie: případ se uzavírá (Jozef Gáfrik) Jaké zkušenosti lze čerpat ze Švýcarského testu solventnosti? (Giovanni Gentile) Z DOMOVA Zasedání shromáždění členů ČAP (redakce) Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Konference ČAP – Regulace a dohled v pojišťovnictví EU a ČR (redakce) Z tiskových zpráv členských pojišťoven (redakce) Pojišťovna roku 2007 (Jana Čechová) Každé 20. vozidlo nemá povinné ručení (Jana Čechová) INSURANCE DIGEST Every issue has a solution Michaela Koller, the Director General of the CEA, exclusively for Pojistný obzor (Ema Novotná) What can be learned from the experience with the Swiss Solvency Test? (Giovanni Gentile)
3
4
6 7 8
10 12 14
18 20 20 22 24 26 27
28
30 31
33 34 34 35 36 37
39
41
Vážení čtenáři,
Foto: ČAP
Tři měsíce uplynuly jako voda a my vám přinášíme letní vydání časopisu Pojistný obzor a v něm dva zajímavé rozhovory. Ing. Vladimír Mráz se počátkem května rozloučil s funkcí generálního ředitele pojišťovny, u jejíhož zrodu počátkem 90. let stál. České pojišťovnictví jej ještě předtím ocenilo tituly Osobnost pojistného trhu, Manažer roku a historicky první čestný prezident České asociace pojišťoven (ČAP). Interview, ve kterém Vladimír Mráz vzpomíná na své začátky v pojišťovnictví nebo prozrazuje, kam povedou jeho další kroky, naleznete na stranách 4 a 5. Nesmírně si cením návštěvy generální ředitelky CEA Michaely Kollerové na březnové konferenci České asociace pojišťoven. V jejím průběhu poskytnula Pojistnému obzoru exkluzivní rozhovor. Tato úspěšná a sympatická dáma se
Dear readers, Three months slipped away and we are pleased to bring you the summer issue of the “Insurance Horizon” magazine which features, among other articles, two interesting interviews. Vladimír Mráz bid farewell to the position of a General Manager of the insurance company – he was one of its co-founders at the beginning of the 1990’s. Before he waved goodbye, he had been acknowledged as the Personality of the Insurance Market, the Manager of the Year and the first Honorary President of the Czech Insurance Association (CAP). In the interview on pages 4 and 5, Vladimir Mráz recalls his beginnings in the industry and also reveals which steps he will take next. I highly appreciate the visit of Mrs. Michaela Koller, CEA’s Managing Director at this year’s conference, which took place this March in Prague and was organized by the Czech Insurance Association. Mrs. Koller gave us an exclusive interview. This likeable and successful lady strives, among other things, to explain which processes slow down the development of the united insurance market. An important part of the second issue is devoted to the themes that appear in more than one article. The amendments regarding the Motor Third Party Liability Act and the Police Act have become common denominator in the “Legislation and Law” and “Insurance
mimo jiné pokouší vysvětlit, co zpomaluje rozvoj jednotného pojistného trhu. Významnou část druhého čísla jsme věnovali tématům, která se prolínají hned několika rubrikami. Novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zákona o policii se tak staly společným jmenovatelem sekcí „Legislativa a právo“ a „Pojistné produkty“. Problematikou se dopodrobna zabývali specialisté České asociace pojišťoven Jaroslav Mesršmíd a Michal Šimon. Motorová vozidla jsou vůbec klíčovým tématem čísla. V průběhu jarních měsíců vyvolávaly někdy až absurdní návrhy poslanců, které se příslušných zákonů týkaly, vlny bouřlivých diskuzí. Pokud by například schvalovacím procesem prošla určitá varianta zákona o policii, museli by účastníci dopravní nehody řešit nastalou situaci jinak než doposud. Jak by tomu bylo v případě tzv. „neodůvodněných“ výjezdů policie k haváriím ve vztahu k náhradě škody, objasňuje Tomáš Beran. Motoristická témata uzavírá zajímavý výzkum, který se zaměřil na české řidiče a jejich reakce v krizových situacích při nehodě na dálnicích. Řekli byste, že 64 procent dotázaných v nouzi jako první zavolá asistenční službu? Já ano, jen mě zaráží, že pouhých 33 procent by nejprve zapnulo výstražná světla a umístilo v odpovídající vzdálenosti trojúhelník. Z vlastní zkušenosti vím, že vůbec nejhorší je, když postáváme u porouchaného automobilu. Relativně v bezpečí je totiž člověk až daleko za svodidly...
Pojistné matematiky a ostatní ekonomicky zaměřené odborníky budou jistě zajímat příspěvky týkající se Solventnosti II. Jaké problematické oblasti studie QIS4, která momentálně probíhá, lze očekávat v regionu střední Evropy, mimo jiné objasňují Kamil Žák a Helena Palátová. Hned několik zahraničních korespondentů projevilo zájem publikovat své příspěvky v Pojistném obzoru. Během své návštěvy v Praze mohl Giovanni Gentile ze Swiss Re zajišťovny reflektovat zkušenosti s testem solventnosti v zemi helvetského kříže – Švýcaři mají díky tzv. testu SST před zeměmi Evropské unie dvouletý náskok. Do diskuze na v Česku stále ožehavé téma s názvem „Důchodová reforma“ přispívají zástupci z Celostátního svazu německého pojišťovnictví. Jak transformace probíhá na západě od našich hranic, zjistíte na stranách 20-23. Na reflexi reformy důchodového systému na Slovensku se můžete těšit příště. Nelze upozornit na všechny články aktuálního čísla, přesto věřím, že si i ostatní témata své čtenáře najdou.
Products” sections. Jaroslav Mesršmíd and Michal Šimon, CAP specialists, dealt with these issues in a great detail. Motor vehicles are actually the key topic of this issue: the proposals heard in the Parliament regarding the above mentioned acts were sometimes next to absurd and produced highly charged discussions in the spring. For example, if the Police Act underwent the approval process in a certain way, the participants of the car accident would have had to deal with the situation differently than they do now. Tomáš Beran explains what they will have to go through in case of “unjustified” call of the police to the site of accident and how this will relate to the accidents’ compensation. An interesting research eventually concludes the “motor topics”. It focuses on the Czech drivers and their reactions in emergencies, when they have an accident on motorways. Would you assume that of all the respondents in distress, 64 percent firstly call the assistance service? I would. Yet I am puzzled that only 33 percent would switch on the hazard lights and place the emergency car warning triangle where they are supposed to. From my own experience I know that the worst thing to do is to hang around the broken car. The relatively safe position for a man is actually far behind the crash barriers... Actuaries and other financial professionals will certainly be interested in the articles concerning Solvency II. Kamil Žák and Helena Palá-
tová explain, among other things, what kind of problems Central Europe can expect due to the QIS4 study, which is currently in progress. Several foreign correspondents expressed an interest in publishing their contributions in Insurance Horizon. During his visit in Prague, Giovanni Gentile from Swiss Re could mirror Swiss experience with the solvency test – thanks to the so-called SST, the Swiss are two years ahead of the EU countries. A continuous debate concerning the thorny issue of “Pension reform” is going on in the Czech Republic. The representatives of GDV revealed the state of the transformation which takes place in the west of the Czech borders. You can check these hot reflections out on pages 20-23. The reform of Slovak pension system will be scrutinized in the next issue. It is impossible to draw attention to all articles contained in the current issue. But I believe you will find, together with other readers, your way to the remaining subjects.
Příjemné léto a zajímavé čtení vám přeje,
Ema Novotná šéfredaktorka Pojistného obzoru
I wish you a pleasant summer and interesting reading,
Ema Novotná Editor-in-Chief, Insurance Horizon
Na aktuální téma
Pojistný obzor 2/2008
3
Na aktuální téma
Práce mne žene dopředu
mgr. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Foto: archiv Kooperativy pojišťovny
říct „Proč ne?“. Tehdy jsem pracoval jako vedoucí provozu v autoservisu, ale nijak zvlášť mě to tam nebavilo. Když mi moji dlouholetí kamarádi z pojišťovny nabídli, jestli nechci nastoupit k nim, a ještě se stovkou navíc na výplatní pásce, neváhal jsem. Neplánoval jsem tu nějakou dlouhou kariéru. Postupně jsem však zjišťoval, že pojišťovnictví je nesmírně zajímavý obor. Dodnes mě fascinuje diverzifikace jednotlivých profesí, které se zde vzájemně protínají: ekonomika, matematika, technika, byznys apod. Pojistný průmysl je snad nejkomplexnější ze všech oblastí. Za ta léta si nevzpomínám, že bych pak chtěl někdy z pojišťovnictví odejít. A když jsem v roce 1990 opouštěl Českou pojišťovnu, logicky jsem zůstal v oboru, který jsem dělal spoustu let. Na počátku 90. let jste se spolupodílel na vzniku první komerční pojišťovny v bývalém Československu. Letos v květnu jste předal žezlo Martinu Divišovi. S jakými pocity jste opouštěl své „téměř dospělé dítě“? Kooperativa pro mě byla a navždy bude mým „dítětem“ a ani můj odchod z funkce, po téměř osmnácti letech, nic na tomto vztahu nemůže změnit. Nebývá obvyklé, aby v čele společnosti stál jeden člověk tak dlouho, ale s ohledem na mých šedesát osm let se domnívám, že nastal ten pravý čas na odchod. Když se ale vrátím k pocitu, s jakým jsem společnost opouštěl, není špatný – těší mě, že je Kooperativa ve výborné kondici a přeji jí, aby se s novým vedením dostala do ještě lepší kondice. Můžete zavzpomínat na začátky, kdy jste se s pojišťovnictvím teprve seznamoval? Co vás na tomto oboru tak zaujalo, že jste v něm vydržel 40 let? Když jsem v roce 1968 nastoupil do pojišťovny, neměl jsem žádné větší ambice, než si
4
Pojistný obzor 2/2008
Na aktuální téma
Tvrdíte, že cesta k úspěchu musí člověka bavit. Jak moc složitá byla vaše cesta? Nechtěl jste někdy boj vzdát? Otevřeně řečeno, nikdy. Nejsem typ, který by měl chuť něco vzdávat. Nad věcmi, co se nepovedou, se dost trápím. Ale s pocitem, že jsem něco vzdal, bych žít nedokázal. Co je ale vlastně cesta k úspěchu? Když už je po letech práce vidět dobrý výsledek. Nicméně si musíme uvědomit, že úspěch se nikdy nedostaví zásluhou jednoho člověka. Je to vždy kolektivní výsledek, který určitým způsobem navenek zosobňuje právě představitel firmy. Co vás v okamžicích, kdy nešlo všechno zcela podle vašich plánů, nejvíce motivovalo k překonávání překážek? V životě se musí umět i prohrávat, ale záleží také jak a co. Pro mě vždy bylo na prvním místě, a dodnes je, zaměstnání. Kooperativa měla v turbulentním ekonomickém prostředí své potíže, ale nikdy se nenacházela v krizové situaci, vždy se nám dost rychle podařilo
Vladimír Mráz v květnu 2008 odstoupil z funkce generálního ředitele Kooperativy pojišťovny a.s., VIG. Rozhovor s ním co by čestným prezidentem ČAP a legendou českého pojišťovnictví naleznete na následujících řádcích.
najít cestu ven. Myslím, že v našem případě nikdy nešlo o to, že bychom prohrávali. Jen se třeba nedařilo všechno tak, jak by si člověk právě představoval. Držel jste se po celou dobu vaší kariéry nějaké zásady, kterou jste nikdy neporušil? Nejsem z těch, které provází celý život jediné motto. Slavné výroky a moudra používám podle potřeby a situace. V řízení se člověk musí naučit hlavně respektovat své spolupracovníky a dávat jim prostor, o což jsem se vždy snažil. U mě musela být navíc práce vždy spojena s něčím smysluplným, ne s vyděláváním peněz za každou cenu. Nikdy jsem se nechtěl zpronevěřit myšlence, že by moje práce nikomu nesloužila. Patřím do generace, která věří, že pojišťovnictví je užitečným institutem. A našel jsem v něm celoživotní zalíbení. Existuje nějaká „formule“, která člověka k úspěchu bezpečně dovede? Všichni moji kolegové vědí, že cesta k cíli vede přes cílevědomou práci a schopnost vybírat si k sobě ty správné lidi. Je důležité vědět, co chci dělat a kam chci dojít. Myslím, že to není žádný zázrak. Když se tak ohlížím zpátky, připadá mi zábavné, jak jsme odhadovali expanzi naší pojišťovny – spíše jsme si stavěli cíle o kousek nižší, než byly nakonec výsledky, kterých jsme dosahovali. Letos jste byl mimo jiné zvolen Manažerem roku. Co pro vás toto ocenění znamená? „Změřit a zvážit“ úspěšnost manažera je úkol mimořádně složitý. Manažerská asociace každým rokem vybírá známá jména, o jejichž profesionalitě nelze pochybovat. V Česku existuje několik různých pohledů na řízení a úspěch v soutěžích, které vyhodnocují nejlepší finanční instituce a jejich manaže-
ry. A přesto, že je v každém ocenění určitá míra relativity, tento titul, stejně jako další, které jsem kdy obdržel, mě samozřejmě těší. Byl jsem však trochu překvapen, protože ani ve chvílích, kdy se snažím být sám k sobě velmi upřímný, nemám pocit, že bych byl geniálním manažerem. Spíše si myslím, že jsem poctivým manažerem a svoji funkci jsem zastával poměrně dlouho. Loď finanční skupiny Vienna Insurance Group ještě opouštět nebudete. Můžete blíže specifikovat, jakým směrem se nyní bude vaše cesta ubírat? Skupina VIG za poslední léta výrazně expandovala – v oblasti nákupů se stala lídrem střední a východní Evropy. Když už nějakou pojišťovací společnost koupíte, pak je třeba ji stabilizovat, řídit, kultivovat a nechat ji expandovat v rámci svých trhů. Byl jsem požádán, abych pomohl s některými menšími společnostmi v rámci holdingu DBIH, který je součástí VIG a vlastní 15 pojišťoven. Mým úkolem v představenstvu bude péče o pojistně-technický rozvoj těchto společností. V rámci jakého časového horizontu se chcete do nového úkolu pustit? V tomto směru bych nechtěl být nijak konkrétní. Mám otevřený mandát… Čtyřicetiletý manažer si může v porovnání s manažerem mého věku pochopitelně dávat daleko smělejší plány. Nicméně když se podívám třeba na Dr. Helmuta Zilka, předsedu dozorčí rady VIG, který je aktivní i ve více než osmdesáti letech, řekl bych, že pokud mi to zdraví dovolí, budu pro pojišťovnictví ještě nějaký čas užitečný. Můžete uvést důvody, které vás stále ještě v pojišťovnictví drží? Máte přece jen spoustu jiných zájmů – jste milovníkem umění, hrajete golf, rád zahrádkaříte … Snažím se stíhat všechno. Třeba na zahradě rád relaxuji. Řadu předsevzetí, které bych ještě chtěl stihnout, jsem si dal mimo jiné
i v oblasti výtvarného umění. Nicméně to, co mne žene dopředu, je práce. Bez ní si život nedovedu představit.
bych si ještě rád vylepšil němčinu. Také mě zajímá oblast počítačové techniky. Rozhodně bych nechtěl, aby vlak „jel mimo mě“.
Jste jednou z výrazných osobností českého pojistného trhu. Mohl byste nám prozradit, koho vy osobně vnímáte a uznáváte jako osobnost v pojišťovnictví a proč? Toto je ošidná otázka. Výtvarný umělec bývá nejlépe zhodnocen, až když umře. Pak už nikdo nemůže nic přidat, ani ubrat. Na stole
Dlouhou dobu jste působil v prezidiu České asociace pojišťoven (ČAP). Mohl byste zrekapitulovat, do jaké míry se její pozice během 15 let působení v rámci pojistného trhu změnila? Od roku 1993, kdy asociace vznikla pod vedením Vlasty Uzla a za naší účasti, jsme se snažili, aby ČAP hrála roli jakéhosi profesního sdru-
Ani ve chvílích, kdy se snažím být sám k sobě velmi upřímný, nemám pocit, že bych byl geniálním manažerem. Spíše si myslím, že jsem manažerem poctivým. mám právě vydanou knihu o Vlastimilu Uzlovi (pozn. red.: bývalém generálním řediteli České pojišťovny a prezidentovi ČAP), který byl nejen mým přítelem, ale i vzorem, a je zapsán do dějin českého pojišťovnictví. V pojišťovnách je dnes spousta skvělých osobností. Řadu jich obdivuji. Pokud se mám zmínit o některých jménech, pak určitě Ladislava Bartoníčka, který je velmi schopným manažerem. Dále věřím, že Martin Diviš a Jakub Strnad povedou Kooperativu a Českou podnikatelskou pojišťovnu od úspěchu k úspěchu, v intencích, které bych si sám přál. Říkáte, že by se člověk měl celý život vzdělávat, poznávat nové věci. Existuje ještě nějaká oblast poznání, které byste se chtěl do budoucna věnovat? Svým dětem jsem slíbil, že si vyzkouším univerzitu třetího věku. Například v dějinách umění bych si potřeboval znalosti prohloubit… Vždy jsem zápasil s učením jazyků. V mládí jsem je trochu zanedbával a mezery jsem později musel tvrdě dohánět. Proto
Ing. Vladimír Mráz (68) Čestný prezident České asociace pojišťoven zastával do počátku května 2008 funkci generálního ředitele a předsedy představenstva Kooperativy pojišťovny a.s., VIG. Čtyři roky po dokončení pražské ČVUT, v roce 1968, nastoupil Vladimír Mráz co by likvidátor do České státní pojišťovny. Rok po sametové revoluci byl spoluzakladatelem první soukromé pojišťovny na území
bývalého Československa. Po rozdělení státu se stal nejvyšším šéfem České Kooperativy, později Kooperativy. Vladimír Mráz se ve světě pojišťovnictví pohybuje úctyhodných čtyřicet let, letos získal, kromě jiných, ocenění Manažer roku 2007 a Osobnost pojistného trhu. K jeho zálibám patří příroda, vážná hudba a umění.
žení, které se v rámci trhu snaží vytvořit nějaké standardy chování, a která pro své členy dělá užitečné věci. Ať už to bylo vzdělávání, časopis Pojistný obzor, desítky organizovaných seminářů apod. Chybějící know-how trh tehdy velmi potřeboval. Velký vliv asociace nepochybně měla, má a bude mít na legislativu – společný názor, kam by měl český pojišťovací svět jít, a poznání, kam se ubírá v Evropě, je pro členy ČAP důležité. Za dobu svého působení jsem zažil práci na desítkách právních norem, které určovaly podmínky, v nichž pojišťovnictví pracuje. Myslím si, že asociace udělala během těch let velký kus práce. Jak se měnila legislativa a situace na trhu, i ČAP procházela určitým vývojem a současná forma je jejím logickým pokračováním. Na jaké oblasti by se ČAP měla nadále zaměřit? Kromě legislativy určitě na ekonomiku, respektive na oblasti související s daňovými předpisy, pravidly pro investování… Co postrádám, je snaha po dodržování rozumných zásad v oblasti obchodu. Nadále se setkáváme s případy dumpingu, soutěží, které nejsou zcela fair… Myslím si, že etika v obchodu je něčím, co zatím není ideální ani na „západ od Prahy“. Přesto je chování obchodních zástupců pojišťoven ve Velké Británii na daleko vyšší úrovni než v České republice. Český trh je v rámci toho evropského poměrně malý, proto by etice mělo být z důvodu ochrany svých zájmů a zájmů své klientely do budoucna věnováno daleko více pozornosti. Pane řediteli, děkuji vám za rozhovor
Na aktuální téma
Pojistný obzor 2/2008
5
Legislativa a právo
K novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.
Legislativním procesem nedávno prošla novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (POV). Jaké změny přináší?
SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Zdrojem pro přípravu novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která je uveřejněná ve Sbírce zákonů jako zákon č. 137/2008 Sb., byla zvláště směrnice 2005/14/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Cílem této směrnice je především odstranit překážky, jež brání rozvoji daného segmentu jednotného pojistného trhu, a zjednodušit i zlepšit podmínky získání pojistné ochrany a odpovídající náhrady škody.
I. Minimální limity plnění vzrostly Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (POV) je ve všech členských státech EHP povinné. Ze zmíněné směrnice vyplývají dvě základní změny, které se promítly do novely zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Jako první lze označit zvýšení minimálních limitů pojistného plnění – ten vzrostl v případě věcné škody z platných 18 milionů Kč na 35 milionů Kč, a to bez ohledu na počet poškozených. Pokud je součet nároků více poškozených vyšší než limit uvedený v pojistné smlouvě, pak se pojistné plnění každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených. Minimální limit pro škody na zdraví nebo usmrcením již v České republice požadavky směrnice splňuje, nebylo tedy třeba zákon měnit. V této souvislosti považujeme za účelné uvést, že v přechodných ustanoveních novely se počítá s tím, že minimální limit u věcné škody u smluv uzavřených před účinností novely zákona se musí zvýšit na již výše uvedenou úroveň, ovšem počínaje dnem 1. června 2012.
6
Pojistný obzor 2/2008
Legislativa a právo
II. Plnění z garančního fondu Druhá změna se týká plnění z garančního fondu u škod způsobených provozem nezjištěných vozidel, za něž odpovídá nezjištěná osoba. Doposud se plnilo za škodu na zdraví nebo usmrcením. Přijetím novely se začne z fondu plnit i za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou na zdraví, ale jen tehdy, budou-li splněny tyto dvě podmínky: současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví, a škoda vzniklá poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škoda vzniklá odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, nebo ušlém zisku, přesáhla 10 000 Kč. Za závažnou škodu na zdraví se přitom považuje usmrcení nebo těžká újma na zdraví či škoda na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného.
III. Zelená karta – jediný doklad o POV Z hlediska změn v zákoně, které nevyplývají přímo ze směrnice (tj. jsou v kompetenci členského státu), musíme upozornit na skutečnost, že jediným dokladem o pojištění se stává tzv. zelená karta. Ta byla doposud vydávána pojistníkovi na jeho žádost po uzavření po-
jistné smlouvy. Kartu lze charakterizovat jako mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení. Jinými slovy to znamená, že pojišťovny již nebudou vydávat (klasický) doklad o pojištění. Zelenou kartou budou řidiči prokazovat sjednané pojištění nejen v zahraničí, resp. ve státech, které jsou na zelené kartě uvedeny, jako tomu bylo doposud, ale už i na území České republiky.
IV. Příspěvek ČKP Větší účinnost v boji proti nepojištěným vozidlům by měl přinést tzv. příspěvek Kanceláři [České kanceláři pojistitelů (ČKP), pozn. red.]. Tento příspěvek je povinen uhradit vlastník tuzemského vozidla za předpokladu, že je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu s daným zákonem. Za úhradu příspěvku odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně vlastníkem. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel je stanovena v příloze zákona. Výše příspěvku se pak vypočítá vynásobením denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti. ČKP odhaduje počet skutečně nepojištěných vozidel na cca 180-200 tisíc (viz příspěvek „Každé dvacáté vozidlo jezdí bez povinného ručení“ v rubrice Z domova). Rozdíl mezi počtem vozidel evidovaných v Centrálním registru vozidel a počtem pojištěných vozidel se ale značně liší. Můžeme se nicméně přiklonit k názoru odborníků, že jde často o vozidla stará, dávno
Příspěvek do garančního fondu ČKP by měl zajistit větší účinnost v boji proti nepojištěným vozidlům.
nepoužívaná, přičemž jejich vlastníci je „opomněli“ odhlásit z registru. Nicméně provozování vozidel bez pojištění lze označit za protispolečenské jednání a je nutno mu čelit. Nakonec totiž na provoz nepojištěných vozidel doplácejí zodpovědní vlastníci, kteří plní svoje povinnosti a platí řádně a včas pojistné. Každý nezodpovědný vlastník by si měl uvědomit, že provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti se nevyplatí i z toho důvodu, že za tento přestupek lze nově udělit pokutu v rozmezí od 5 do 40 tisíc Kč.
Budou následovat další změny? Závěrem je nutné zdůraznit, že touto novelou není problematika pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zdaleka uzavřena. Evropská komise se zabývá například důvody rozdílů v pojistném mezi jednotlivými členskými státy, možnostmi tvorby panevropského produktu, aby například vlastník vozidla, který přesídlí dočasně do jiného členského státu, nemusel uzavírat novou pojist-
Zohlednění rovného zacházení s muži a ženami v rámci pojištění ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Konkrétně článek 5 této směrnice se přímo dotýká pojištění, respektive pojistně-matematických faktorů. Bod 1 tohoto článku ukládá členským státům povinnost nepoužívat kritérium pohlaví za účelem pojištění u jednotlivých pojištěnců, aby nedocházelo k rozdílům ve výši pojistného a v pojistném plnění. Vzhledem k tomu, že dané ustanovení v pojištění vlastně zakazuje odlišnost pohlaví aplikovat, rozpoutala se mezi členskými státy EU ostrá diskuze, mnohdy zazněl i nesouhlas. Především pak na základě analýz dopadů, které provedli evropští pojistitelé, došlo k přijetí kompromisu, tzv. opt-outu [možnosti zvolit výjimku, pozn. red.]. Členské státy tak v bodě 2 článku 5 získaly možnost rozhodnout o povolení přiměřených rozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění, je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocení rizika založeném na přesných pojistně-matematických a statistických údajích.
Analýza situace v ČR Otázka rozhodnutí o opt-outu vyvstala samozřejmě i v České republice. V rámci České asociace pojišťoven (ČAP) byla v roce 2005 zpracována příslušná analýza, která dospěla k následujícím závěrům:
Rozlišování pohlaví při stanovení sazeb není diskriminací. Případný zákaz tohoto rozlišování by vedl ke zvýšení sazeb pojistného pro jedno pohlaví, aniž by to přineslo úsporu pohlaví druhému. Poškozen bude spotřebitel, v ČR pak zejména ženy. Tuzemským pojišťovnám hrozí nebezpečí konkurenční nevýhody v případě, že pro pojišťovny z jiných členských států EU nebude podle jejich národního zákonodárství zákaz platit. Analýza ČAP obsahovala samozřejmě i konkrétní propočty, které upozorňovaly na dopady u jednotlivých typů pojištění. V rámci sjednocení sazeb u životního pojištění pro případ smrti by například došlo k výraznému zdražení pro ženy a poměrně malé slevě pro muže. Situaci bylo potřeba objasnit i u důchodového pojištění, kde vyšší pojistné nebo nižší anuity u žen způsobuje fakt, že ženy v průměru pobírají doživotní důchod déle, neboť se dožívají vyššího věku.
Výjimka pro všechny pojistné produkty Příslušné ústřední správní úřady měly tuto analýzu k dispozici za účelem jejího využití v rámci
nou smlouvu. Diskuze a prováděné analýzy či z nich plynoucí doporučení zatím ale nesměřují k nějaké právní úpravě formou směrnice. Jinak je tomu v České republice: v rámci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky (sněmovní tisk 440), se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR momentálně projednávají i další dílčí změny zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz článek Michala Šimona v rubrice Pojistné produkty).
Jedním ze základních poslání EU je odstraňovat diskriminaci, a to i mezi muži a ženami. Směrnice Rady 2004/113/ES proto mimo jiné zavádí zásadu rovného zacházení v přístupu ke zboží, službám a jejich poskytování.
přípravy návrhu právní úpravy. Pro rozhodování o opt-outu v České republice bylo také důležité, že mezitím probíhal legislativní proces v jednotlivých členských státech EU. Postupně se ukazovalo, že nedochází k přijímání zákazu, ale spíše opt-outu (i když v různém rozsahu). První návrh tuzemské právní úpravy zahrnoval výjimku ze zákazu používat rozdílů v pohlaví při výpočtu pojistného a pojistného plnění pro vybraná pojistná nebezpečí. Jako určitý problém však vyvstalo například to, že pojišťovny pracují s velkou škálou rizik, jež se neustále rozšiřuje o rizika nová. Právní úprava by tak neumožňovala dostatečnou pružnost tuzemských pojistitelů. Výsledky implementace směrnice ve vybraných členských státech EU, včetně klíčových pojistných trhů, prokazovaly jako nejvhodnější variantu udělení výjimky kompletně pro všechna pojistná odvětví. Výjimky tak lze využít za příslušných podmínek u všech pojistných produktů.
Právní řešení opt-outu Uvedená konstrukce získala nakonec podporu i v České republice. Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení dne 19. března 2008 jako součást návrhu antidiskriminačního zákona i novelu zákona o pojišťovnictví a zákona o po-
Legislativa a právo
Pojistný obzor 2/2008
7
Legislativa a právo
jistné smlouvě, které obsahují právní řešení opt-outu. Jeho podstatu lze shrnout následovně: Pokud pojišťovna používá pohlaví jako určující faktor při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění, má povinnost zabezpečit, že tyto rozdíly jsou založeny na přesných pojistně-matematických a statistických údajích a jsou přiměřené. Při stanovení rozdílnosti výše pojistného apod. pojišťovna vychází z veřejně dostupných údajů, nebo ze statistik společně vytvářených pojišťovnami. Pokud nejsou takové údaje veřejně k dispozici, je pojišťovna povinna publikovat a pravidelně aktualizovat vlastní statistické údaje.
Členské státy EU mohou díky Směrnici 2004/113/ES rozhodovat o povolení přiměřených rozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění, je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocení rizika založeném na přesných pojistně-matematických a statistických údajích. Takové řešení bylo možné zvolit zvláště proto, že v České republice existují kvalitní, spolehlivé a objektivní externí statistické zdroje, které napomáhají věrnému oceňování rizika, což patří k základním principům pojištění.
Pozn.: Legislativní proces se zpozdil a pokračuje i po schválení senátem. O výsledku budeme informovat v dalším čísle.
Z nových právních předpisů
JUDR. JIŘINA KOTRBATÁ předsedkyně české sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA)
1. Pod č. 56/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jak vyplývá z pozdějších změn. 2. Zákon č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. Účinnost 15. 3. 2008. Mění se zejména § 12 Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty. 3. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu. Účinnost 15. 3. 2008. 4. Pod č. 89/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn.
8
Pojistný obzor 2/2008
Legislativa a právo
5. Vyhláška č. 103/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, odznacích, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky. Účinnost 15. 4. 2008. 6. Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). Účinnost 1. 4. 2008. Zákon zapracovává příslušné předpisy ES a upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkům účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v ČR, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v ČR a některé otázky spojené s nabídkou převzetí se zahraničním prvkem a některé další otázky s tím spojené. 7. Zákon č. 122/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 7. 2008. Trestní zákon se mění zejména tak, že se vkládá nový § 129a Poškozování finančních zájmů Evropských společenství a mění se ustanovení o trestních činech podílnictví, podílnictví z nedbalosti a legalizace výnosů z trestné činnosti. 8. Zákon č. 123/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 7. 2008. Mimo jiné byl do občanského soudního řádu vložen nový § 174a, který stanoví, že je-li návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. Za návrh se platí soudní poplatek
300 Kč (do 15 000 Kč) a při částce vyšší 2 % z této částky. 9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 7. 2008. Zákon mění celkem 63 zákonů v souvislosti s vydáváním výpisu z evidence Rejstříku trestů v elektronické podobě na žádost správních a jiných orgánů, včetně zákona o pojišťovnictví, zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. 10. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Účinnost 1. 7. 2008. 11. Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Účinnost 1. 7. 2008. Mění se celkem 24 zákonů. Drobná změna se týká i zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. V zákonu o pojišťovnictví se v § 36 odst. 1 slova „obchodním zákoníkem“ nahrazují slovy „zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev“. V zákonu o kolektivním investování se v § 96 doplňuje odst. 5, který zní: „Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze“. 12. Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podni-
kání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost 1. 7. 2008. 13. Zákon č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. Účinnost 1. 5. 2008. 14. Zákon č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů a další zákony. Účinnost 1. 6. 2008, část 1. 1. 2009. Rozsáhlá novela přináší řadu změn zákona č. 168/1999 Sb., mezi nejvýznamnější patří: § 1 – doplňuje se věta „Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“ § 3 Pojistná smlouva je nahrazena novým textem, nové jsou § 3a Limity pojistného plnění (částka 18 000 000 Kč se u věcné škody zvyšuje na 35 000 000 Kč) a § 3b Stanovení výše pojistného. Mění se § 6 Rozsah pojištění odpovědnosti, § 9a Škodní zástupce pojistitele v jiném členském státě je nahrazen novým textem, nové jsou § 9b Škodní zástupce pojistitele z jiného členského státu pro Českou republiku, § 9c Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku a § 9d. V § 10 Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (postih) se za odstavec 2
vkládá nový odstavec 3 „Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm. b) nebo f), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. Právo na náhradu vyplacené částky podle odstavce 1 písm. f) (řidič se odmítne bezdůvodně podrobit testu na alkohol) proti provozovateli vozidla nevzniká v případě, kdy provozovatel vozidla utrpěl v době, kdy vozidlo sám neřídil, škodu podle § 6 odst. 2, za kterou odpovídá pojištěný, a to do výše, ve které mu podle tohoto zákona vzniklo právo na plnění z pojištění odpovědnosti.“ Změny se dále dotýkají § 15 Evidence pojištění odpovědnosti, § 16, 16a, 16b Přestupky a jiné správní delikty, v § 18 Kancelář se mění zejména odst. 3, který se týká vzniku členství v České kanceláři pojistitelů a § 18a Informační povinnosti Kanceláře. Mění se i § 24 Garanční fond – nově poskytuje Kancelář plnění i za škody na věci nebo ušlém zisku způsobené provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba (viz článek na str. 6–7). Dále poskytuje plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do ČR jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v ČR registrováno. § 24a Náhradní plnění z garančního fondu je nahrazen zcela novým textem, nově je vložen § 24c, který je účinný od 1. 1. 2009 a týká se povinnosti vlastníka vozidla uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez pojištění (viz příspěvek J. Mesršmída na str. 6–7). Doklady o pojištění odpovědnosti vydané podle dosavadní právní úpravy pozbývají platnosti dnem 31. 12. 2008.
Ilustrační foto: ČAP
15. Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů. Účinnost 25. 4. 2008. 16. Vyhláška č. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a o změně vyhlášky č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. Účinnost 7. 5. 2008, část 1. 7. a 1. 9. 2008. Ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti patří i výuka uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě, včetně základů odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
Legislativa a právo
Pojistný obzor 2/2008
9
Ekonomické informace
Otázky položené nad statistikami
MGR. ING. ONDŘEJ MARTÍNEK POVĚŘENÝ VEDENÍM PRACOVNÍ SKUPINY STATISTIKY ČESKÁ ASOCICACE POJIŠŤOVEN
a) s tatistika SŽP uzavírá období s modelem daňové podpory platným do 31. 12. 2007, b) č tvrtletní statistika pojistného trhu přináší první signály mapující chování pojistníků v podmínkách „reformního batohu“.
tvrzení bylo vystaveno na plný odpočet. Na jejich pojistných smlouvách však bylo předepsáno a daňově potvrzeno cca 47–48 % pojistného. A tady nám vznikají první otázky. Daňová reforma se limitu 12 tis. Kč dotkla pouze nepřímo – snížením mezní daňové sazby a zrušením společného zdanění manželů. Jak se tedy zachovají pojistníci, jež svým partnerům s nízkými nebo žádnými příjmy hradili pojistné, které následně v rámci společného zdanění uplatnili jako daňový odpočet? Jak se zachovají pojistníci, kteří už dnes nevyužívali plný odpočet, když úpravami daňových sazeb se maximální možná daňová úspora snížila zhruba na polovinu?
Společným výsledkem obou statistických zkoumání je však více otázek než odpovědí.
Příspěvky pro zaměstnance
V dubnu 2008 zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP) výsledky dvou základních sběrů statistických údajů – roční výkaz o Soukromém životním pojištění (SŽP) a čtvrtletní statistiku o vývoji pojistného trhu. Díky legislativním změnám, které proběhly k 1. lednu 2008, znamenají obě statistiky jistý předěl:
SŽP: rekapitulace Podáním daňových přiznání za rok 2007 se uzavírá jedna etapa státní podpory SŽP prostřednictvím daňových nástrojů. Podívejme se tedy, jak pojistníci a jejich zaměstnavatelé prostor stanovený legislativou pro životní pojištění využívali. V roce 2007 bylo uzavřeno téměř 467 000 nových smluv splňujících podmínky daňové uznatelnosti s obchodní produkcí více než 10 mld. Kč. Ke konci roku tak členské pojišťovny ČAP spravovaly pojistný kmen více než 3 mil. smluv s kmenovým pojistným přes 31 mld. Kč. Za sledované období bylo na těchto pojistných smlouvách předepsáno 28 mld. Kč pojistného, ze kterého si pojistníci v rámci stanoveného limitu 12 tis. Kč mohli uplatnit daňový odpočet v souhrnu více než 22 mld. Kč. Za tímto účelem pojišťovny vystavily pojistníkům 3 mil. potvrzení o pojistném zaplaceném na SŽP.
Využíváme limitu? Zajímá-li nás, jak pojistníci stanovený limit 12 tis. Kč využívali, vidíme, že pouze 13,2 % daňových po-
10
Pojistný obzor 2/2008
Ekonomické informace
Větší daňové změny se odehrály v oblasti příspěvků zaměstnatele. Členské pojišťovny ČAP v souhrnu (nekonsolidovaně) evidují příspěvky od více než 33 000 podniků. Smluv s příspěvkem zaměstnavatele bylo ke konci sledovaného období 402 000 s kmenovým pojistným zaměstnavatelů 22 mld. Kč a kmenovým pojistným zaměstnanců téměř 9 mld. Kč. V roce 2007 na zaměstnavatele připadal předpis pojistného ve výši 22 mld. Kč a na zaměstnance ve výši 6 mld. Kč. Podíváme-li se opět, jak zaměstnavatelé využívali zákonem stanovený limit 8 tis. Kč., můžeme shodně konstatovat, že plnou výši limitu zaměstnavatelé využívají pouze u 12,2 % pojistných smluv. Podíl pojistného je na těchto smlouvách opět vyšší, ale ne už tak výrazně – představuje totiž zhruba 18,7 % pojistného. I zde nám provedené daňové změny pokládají jednu velkou otázku: podniky nejsou nadále omezovány limitem 8 tis. Kč, jediným omezením tak je limit osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance ve výši 24 tis. Kč společný pro SŽP a penzijní připojištění se státním příspěvkem (PPSP). Jak se tedy podniky v nových podmínkách zachovají? Budou dál dělit svou podporu mezi SŽP a PPSP, protože tak mají nastaveny systémy, nebo využijí nabídnutou volnost a pone-
Ovlivní legislativní změny trh se soukromým životním pojištěním? Jaké tendence v chování pojistníků lze vysledovat v poreformních podmínkách? Výsledky členů ČAP za 1. čtvrtletí na mnohé odpovídají.
chají na zaměstnancích, kam si chtějí „svých“ až 24 tis. Kč umístit? Jak se v tom případě zachovají zaměstnanci – zůstanou u SŽP, nebo dají přednost PPSP, nebo budou diverzifikovat riziko a využijí obou možností?
Více otázek než odpovědí Kolem nových daňových podmínek v oblasti SŽP zatím spíše vyvstávají otazníky. První ucelenou odpověď na již položené otázky můžeme dostat až po ukončení daňového roku 2008. Do té doby musíme čekat nebo hledat nějaké pomocné nástroje – situaci by jistě například více osvětlil průzkum mezi podniky (iniciovaný ze strany ČAP), které přispívají svým zaměstnancům na SŽP. Tak by bylo možné dozvědět se, jakým způsobem přistoupily k využívání sloučeného limitu 24 tis. Kč osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnanců.
První čtvrtletí s „reformním batohem na zádech“ V závěru hodnocení vývoje pojistného trhu za rok 2007 jsme si položili otázku, jak ovlivní změněné ekonomické podmínky letošního roku hlavní tendence roku uplynulého: dojde k posílení pojištění jako nástroje zajištění proti rizikům, nebo bude potlačena role pojištění jako zbytného statku ustupujícího zajištění ostatních potřeb obyvatel? Jako kdyby nám výsledky chtěly naznačit, že „a) je správně, ale b) také trochu“. Jak tento jinotaj vysvětlit? Neživotní pojištění za 1. čtvrtletí 2008 meziročně vzrostlo o 5,4 %. Z porovnání srovnatelných údajů za rok 2007 (-1,5 %) dostáváme jednoznačný signál, že role pojištění coby nástroje zajištění proti rizikům posiluje. Běžně placené životní pojištění ve sledovaném období vzrostlo o 9,9 %, což je přibližně dvojnásobné tempo proti 4,6 % v předchozím roce. I tento fakt můžeme interpretovat jako
Využití limitu 8 tis. Kč zaměstnavateli (v %) 18,65
Podíl pojistného na SŽP zaplaceného zaměstnavateli
12,24
Využití limitu 12 tis. Kč pojistníky (v %) 47,69 Potvrzení u smluv na:
Podíl počtu smluv na SŽP s příspěvkem zaměstnavatele Počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele: 87,76 81,35
8 tis. Kč a více Do limitu 8 tis. Kč
posílení role pojištění jako nástroje zajištění proti rizikům.
Do limitu 12 tis. Kč
Podíl počtu vydaných potvrzení o pojistném zaplaceném na SŽP Podíl zaplaceného pojistného na SŽP uvedeného na potvrzeních za danou pojišťovnu
Vrátíme-li se zpět k celkovým údajům o trhu, zaznamenáme téměř dvojnásobné tempo růstu trhu – celkově růst o 5,9 % proti prvnímu čtvrtletí 2006, kdy byl zaznamenán růst 3,2 %. V letošním roce však je tento růst rovnoměrněji rozdělen mezi oba hlavní segmenty – životní pojištění +6,7 % a neživotní pojištění +5,4 %, když ve stejném období minulého roku byla situace výrazně odlišná: životní pojištění +12,5 % a neživotní pojištění -1,5 %. Zrychlení tempa růstu vykazuje i počet pojistných smluv ve kmeni, který se zvýšil o 6,6 %, což je podstatný nárůst ve srovnání s předchozím rokem (4,0 %). Nárůst kmene neživotního pojištění se zvýšil méně dramaticky 6,2% (5,5 % v roce 2007), a ukazuje tedy spíše na růst průměrného pojistného. Výraznou akceleraci tempa růstu pojistného kmene hlásí životní pojištění -7,3 % v roce 2008 vůči 2,7 % v roce 2007 – a tu můžeme považovat za dopad zvýšené obchodní produkce běžně placeného životního pojištění.
celoroční průběh s výraznými nárůsty jednorázového pojistného, nyní se zdá, že se situace může opakovat, ale v opačném směru. Smlouvy se samostatným jednorázovým pojistným vykazují jak pokles pojistného (o 18 %), tak obchodní produkce z těchto smluv v Kč (pokles o téměř 5 %). Třetí sledovaný ukazatel – obchodní produkce v ks – má ovšem tendenci stejně jako loni růstovou (+6,9 %). Jednorázové pojistné k existujícím běžně placeným smlouvám si zachovává nadprůměrný růst (+18,3 %), ale se sníženým tempem, neboť za celý rok 2007 zaznamenalo téměř 29 %. V rámci trhu se životním pojištěním tedy před námi stojí otázka, zda se potvrdí trend zvýšeného růstu běžně placeného pojistného na jedné straně a trend stagnace jednorázově placeného pojistného na straně druhé, a jak tyto trendy ovlivní letošní výsledek. Ze statistik za 1. čtvrtletí můžeme usuzovat, že dojde ke zpomalení tempa růstu ze 14 % za celý rok 2007 na přibližně polovinu (tedy cca 7 %) za rok letošní. V neživotním pojištění si zákonné pojištění odpovědnosti drží stabilní nárůst o 8 %. Havarijní pojištění opět vykázalo stabilní růst na úrovni 3 %. Trvá také pokles u pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, i když došlo k jeho zpomalení z 3,3 % v roce 2007 na 0,8 % v roce 2008. Pokračuje tak zřejmě proces vyrovnávání sezónnosti založené na liberalizaci trhu k 1. 1. 2000. Na rozdíl od minulého roku lze pozorovat obrat u podnikatelských pojištění, jež dosáhla růstu o 8 % proti poklesu o 1,4 % v minulém roce. Dostupné údaje naznačují, že právě růst podnikatelských pojištění je hlavním motorem růstu celého neživotního pojištění. Je ale také evidentní, že při nárůstu pojistného kmene pouze o 1 % se hlavní část růstu odehrává prostřednictvím růstu průměrného pojistného. Otázkou pro další čtvrtletí tedy zůstává, zda se růst průměrného pojistného u podnikatelských pojištění potvrdí, či nikoliv.
Tempo se zřejmě zpomalí
Koncentrace pokračuje…
Růst běžně placeného pojistného je základní pozitivní tendencí trhu životního pojištění a dochází k němu ve všech třech sledovaných ukazatelích – z hlediska obchodní produkce v ks 7,6 %, obchodní produkce v Kč 19,6 % i předepsaného pojistného 9,9 %. Jestliže však v minulém roce výsledek v životním pojištění za 1. čtvrtletí předznamenal
Při analýze výsledků roku 2007 jsme se mimo jiné dívali na výsledky pod úhlem koncentrace trhu nebo jeho segmentů, drželi jsme se však členění podle členských pojišťoven jako individuálních subjektů. V březnu letošního roku byla oznámena dohoda mezi rakouskými koncerny Vienna Insurance Group (VIG) a Erste Bank Group (EBG)
Vada na „kráse“ Radost z pozitivního vývoje kazí pouze vývoj jednorázově placeného životního pojištění. Tento segment zaznamenal ve srovnání s loňským růstem 38,1 % v 1. čtvrtletí pokles o téměř 1 %. Zde se nabízí otázka, zda je to signálem cyklického poklesu, jakých jsme už viděli v minulosti několik, nebo zda se jednorázové životní pojištění aktuálně ocitlo v pozici zbytného statku ustupujícího zajištění ostatních potřeb pojistníků.
Rovnoměrný růst
13,20
12 tis. Kč a více
86,80 52,31
o prodeji pojišťovacího koncernu Sparkassen Versicherung Group (SVG). Tato transakce se ovšem dotkne i našeho pojistného trhu, neboť v barvách VIG už dnes působí na našem trhu Kooperativa a ČPP a v barvách SVG Pojišťovna ČS, které dohromady vytvoří jednu velkou pojišťovací skupinu. Druhým takto definovaným velkým pojišťovacím koncernem na našem trhu jsou od loňského roku Generali společně se skupinou České pojišťovny. Jakou část trhu tedy v 1. čtvrtletí 2008 obhospodařovaly tyto dvě skupiny? Celkově mají stejně jako loni necelých 70 % trhu. Skupina VIG/SVG si však polepšila z 32 % na 33 %, kdežto skupina ČP/Generali zůstala i přes mírný pokles na 37 %. Na trhu neživotního pojištění si obě skupiny přes mírný pokles udržely cca 76% podíl, když si tentokrát svůj podíl 35,5 % podržela skupina VIG/SVG a skupina ČP/Generali lehce poklesla, konkrétně ze 41 % na 40 %. Na trhu životního pojištění si obě skupiny společně polepšily o 2 % na 60 % z loňských 58 %. Skupina ČP/Generali si při mírném nárůstu uchovala 31% podíl a skupina VIG/ /SVG vzrostla z 27 % na 29 %. Bude proto zajímavé sledovat další vývoj koncentrace pojistného trhu, protože už dnes obě finanční skupiny společně s Allianz a ČSOB Pojišťovnou ovládají 90 % trhu neživotního pojištění. Na trhu životního pojištění má tato skupina ještě doplněná o ING pojišťovnu dohromady 85 % trhu. A na celkovém trhu se uvedená vedoucí skupina podílí cca 88 %.
Udrží se nastolený trend? Jak již bylo řečeno v úvodu, statistické informace z minulého čtvrtletí více otázek položily, než zodpověděly. Odpovědi z oblasti SŽP bychom se měli dozvědět, až budou vyplněna daňová přiznání za rok 2008. Nové informace o vývoji pojistného trhu však budeme mít už o prázdninách a již dnes je můžeme netrpělivě očekávat, abychom se podívali, zda se trendy z 1. čtvrtletí potvrdily, nebo změnily. Dovolím-li si tip na závěr, považuji se za optimistu, pokud jde o vývoj v dalších obdobích letošního roku, a i přes zpomalení dynamiky životního pojištění očekávám, že celkový růst pojistného trhu v roce 2008 by se měl pohybovat minimálně na úrovni 5 %.
Ekonomické informace
Pojistný obzor 2/2008
11
Ekonomické informace
LUKÁŠ ČÍŽEK BENFIELD PRAHA
Pokud se na problematiku podíváme zblízka, zjistíme, že jen účet prvních tří největších smolařů, tedy švýcarské UBS s americkými Citigroup a Merill Lynch, již nyní vykazuje velmi nelichotivých 105 miliard dolarů, tedy zhruba polovinu ročního výkonu české ekonomiky! Kromě přímých škod z nesplácených hypoték bankéři také tratí ze zmařených investic, protože mezinárodní účetní standardy nutí banky přehodnotit reálnou hodnotu majetkových podílů ve společnostech postižených hypoteční krizí. Ta je však z důvodů problematické likvidity v současné době téměř nulová – nikdo totiž nechce kupovat, akvizice problematických portfolií nejsou jednoduše na pořadu dne. A tak nejenže bankovní ústavy „hasí“ již nahlášené ztráty dosahující několika miliard dolarů, bojují navíc s propadem trhu hypotečních zástavních listů. Ten se ve Spojených státech snížil během prvního čtvrtletí 2008 o 80 % v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Je tedy zřejmé, že zabezpečení alternativních druhů příjmů bude hrát pro výsledky bank v roce 2008 zásadní roli.
Podpora národních bank nestačí Injekce miliard dolarů od centrálních bank na trhu bezesporu zvýšily likviditu, na druhou stranu však překotné snižování úrokových měr (od září minulého roku snížila Americká centrální banka základní sazbu z 5,25 % na současných 2,25 %, tedy téměř na polovinu) dále prohlubuje problém výnosnosti držby finančních aktiv.
Aktiva pojišťoven se tolik neznehodnocují
Důsledky krize pociťují i zajišťovny
V podobných nesnázích jako bankovní sféra se ocitly i pojišťovny. Americká jednička AIG oznámila počátkem května ztrátu za první kvartál v hodnotě 7,8 miliard dolarů, přičemž hlavním zdrojem ztrát se stala dceřiná společnost AIG Financial Products. Její kumulativní škoda se vinou hypoteční krize vyšplhala již na 19,7 miliardy dolarů (13 miliard USD lze přičíst samotnému úvěrovému riziku, 6,7 miliardy tvoří pokles hodnoty investic). Zprávu nenechala bez odezvy ratingová agentura Standard and Poor’s a bezprostředně po vyhlášení čtvrtletních výsledků snížila americkému gigantu kreditní rating z AA na AA-. I přes tyto události je zřejmé, že pojistný sektor přečká krizi s menšími ztrátami než bankovnictví. Židle se pod šéfy pojišťoven tedy kývou podstatně méně než pod managementem bankovních institucí. Pojišťovny a zajišťovny mají ještě jednu výhodu. Jejich investice historicky směřují spíše do bezpečnějších nástrojů, například do depozit, cenných papírů a nemovitostí. Hypoteční krize tak naštěstí významněji aktiva pojišťoven neznehodnotila. Zatímco americké společnosti preferují investiční strategie formou vkladů, evropské pojišťovny a zajišťovny alokují významnou část prostředků do obligací a nemovitostí – jednoduše řečeno do velmi bezpečných investičních nástrojů. Větší popularitu si v poslední době získávaly hedgeové fondy a podobné rizikovější investice, jejich rozsah ale zůstal omezený.
Při bližším pohledu na oblast zajištění se zdá být jedinou firmou, která je hypoteční krizi výrazněji exponovaná na straně aktiv, XL Capital (viz graf). Americký gigant drží v investicích ohrožených současnými turbulencemi 20,7 % základního kapitálu, což je více než dvojnásobek druhé v pořadí Swiss Re. Jedním z příkladů nepodařené investice XL je společnost Security Capital Assurance, jejíž hodnota ze zářijových 700 milionů dolarů klesla na nulu. Některé garance poskytnuté managementem SCA mohou navíc znamenat, že XL Capital bude muset za drženou SCA splácet další, dosud nereportované závazky. XL ke všemu čelí žalobám menšinových akcionářů SCA, kteří obviňují XL, že jim při nákupu akcií SCA nepo-
Americká hypoteční krize se obecně dotkne pojišťoven a zajišťoven méně než bank, a to díky historickým investicím do bezpečnějších finančních nástrojů.
12
Pojistný obzor 2/2008
Ekonomické informace
Ilustrační foto: archiv
Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe
Finanční svět s obavami očekává každou novou zprávu, která oznámí další škody způsobené americkou hypoteční krizí. Naneštěstí dosud nahlášené ztráty v hodnotě více než 240 miliard dolarů nejsou pravděpodobně konečnou sumou.
Ilustrační foto: archiv
skytoval dostatečné množství informací o masivním množství rizikových hypoték. Důsledky hypoteční krize na straně aktiv pociťují téměř všichni zajistitelé. Na příkladu Partner Re a Renaissance Re lze demonstrovat, že i zajišťovny, neočekávající vinou krize výrazné poškození svých investic, řeší ojedinělé případy poklesu investovaných majetkových podílů k nule. Zmíněné firmy, které vlastní dohromady více než padesát procent akcií Channel Re, nyní v rozvaze u této akvizice uvádí nulu. V porovnání s XL, pro kterou jsou garance poskytnuté prostřednictvím SCA stále velkou neznámou, mohou být Partner Re a Renaissance Re v klidu – Channel Re totiž žádné záruky neposkytoval.
Dotkne se krize i pasiv? Jaký bude mít americká hypoteční krize vliv na závazky (tj. pasiva zajišťoven), zajistitelé v tuto chvíli pouze tuší. Škody budou přicházet zejména z oblasti pojištění D&O (pojištění manažerů a statutárních orgánů) a E&O (pojištění profesní odpovědnosti). Přesnější odhady ale můžeme očekávat až s určitým zpožděním. V současné době řeší americké soudy 56 případů žalob, ze kterých mohou D&O plnění vyvstat. Ocenit přesný rozsah škod z důvodů prodlevy soudních řízení je momentálně zcela vyloučené. Přesto se na trhu objevují první
čísla. Odhady D&O plnění souvisejících s hypoteční krizí se v USA nejčastěji pohybují mezi 6 a 10 miliardami dolarů. Bezpochyby vzrostou nejen vinou plnění z E&O pojistek, ale mohou narůst i kvůli vedlejším efektům. Mezi ně se například řadí žhářství coby častější jev u dlužníků, kteří již nejsou schopni hypotéky splácet. V porovnání s očekávanými škodami bankovního sektoru jsou ale stále důsledky spíše zanedbatelné.
Zajistný makléř Benfield Praha (z Prahy sjednává zajištění pro více než 60 středo- a východoevropských pojišťoven), byl v dubnu a květnu hned dvakrát oceněn za své aktivity v Rusku. Titul „Nejlepší mezinárodní zajistný broker 2007“ udělili účastníci makléři, který jako jediný obsluhuje ruský trh ze zahraničí, na zajistné konferenci v Moskvě. Druhé ocenění v kategorii „Nejlepší zajistný broker v Rusku a postsovětských republikách“, obdržel Benfield v hlasování 350 odborníků, které oslovil a výsledky publikoval britský časopis Reactions.
Aktiva zajistitelů ohrožená hypoteční krizí % základního kapitálu (rok 2007)
23 % 20 % 18 % 15 % 13 % 10 % 8% 5% 3%
AWAC
Endurance
Hiscox
Catlin
Paris Re
Arch
ACE
Validus
Everest
Munich Re
SCOR
Platinum
Hannover Re
Montpelier
Beazley
Axis
Amlin
Max Capital
Swiss Re
XL
0%
Zdroj: Benfield Praha
Ekonomické informace
Pojistný obzor 2/2008
13
Ekonomické informace
Solventnost II: QIS4 ve střední Evropě a vybrané otázky ke skupinovému dohledu
Základní myšlenky režimu Solventnost II jsou víceméně stanoveny, stále ale ještě zbývá dořešit mnoho oblastí.
mgr. KAMIL ŽÁK, ing. HELENA PALÁTOVÁ, PRACOVNÍ SKUPINA PRO SOLVENTNOST II ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Právě probíhající čtvrtá kvantitativní dopadová studie (QIS4) je z technického hlediska bezesporu jednou z nejvýznamnějších událostí na evropských pojistných trzích. Nejen z tohoto důvodu se pracovní skupina České asociace pojišťoven pro Solventnost II do jejího průběhu aktivně zapojuje. Příkladem tohoto zapojení je také seminář za účasti zástupců ČNB na téma vyplňování „spreadsheetu“ (tj. výpočetní tabulky zveřejněné Evropskou komisí) QIS4. V první části tohoto článku se zaměříme na očekávané problematické oblasti studie QIS4 v regionu střední Evropy. Tyto oblasti jsou založeny na zkušenostech získaných v průběhu třetí kvantitativní dopadové studie (QIS3) a rozboru rozdílů mezi QIS3 a QIS4 provedeným v předchozím čísle. Ve druhé části článku se zabýváme problematikou skupinového dohledu, konkrétně zachycením diversifikačních efektů a skupinové podpory. Oblast skupinového dozoru zasáhne většinu ze společností na českém pojistném trhu, neboť jsou součástí mezinárodních pojišťovacích skupin. V souvislosti s tématem diversifikačních efektů a skupinové podpory rovněž upozorníme na praktické účetní aspekty a implikace tohoto přístupu.
QIS4 ve střední Evropě – očekávané problematické oblasti Přes veškeré rozdíly mezi QIS3 a QIS4, kterým jsme se věnovali detailně v minulém čísle, je základ výpočtů shodný. Ty pojišťovny, které si podle postupů QIS3 upravily či nastavily některé vnitřní procesy, si mohou toto nastavení úspěšně otestovat. Jedná
14
Pojistný obzor 2/2008
Ekonomické informace
se jak o výpočty samotné, tak i o postupy reportování a interpretace výsledků. Z poznatků a zkušeností sesbíraných v průběhu studie QIS3 vyplynulo, že běžně používané modely neodpovídaly požadavkům, které na ně klade připravovaný režim solventnosti. Existující modely bylo často velmi pracné a časově náročné přizpůsobit požadavkům studie QIS3. Jednalo se zejména o oblasti modelování šoků na aktivech, modelování zajištění, modelování vzájemných interakcí aktiv a závazků v šokových scénářích, stanovení run-off schémat či rozdělení závazků do předepsaných kategorií. V rámci studie QIS4 budou otestovány další detaily, které mohou znamenat nové požadavky na modely. Další problematickou oblastí, která neumožňuje rychlé řešení, zůstane i nadále oceňování opcí a garancí. To je v současnosti v mnoha případech řešeno pomocí velmi zjednodušených postupů a přístupů, aniž by byla provedena analýza vhodnosti těchto zjednodušení. Zjednodušené přístupy se budou používat i nadále v případech, kdy tento přístup poskytuje odpovídající výsledky. Veškeré přístupy však budou muset být popsány a jednotlivé předpoklady doloženy, minimálně pro účely dohledu. V některých případech byla pro účely studie QIS3 hodnota opcí a garancí dokonce ignorována. Slabé stránky se objevily i v souvislosti s aktuálně používanými IT systémy, které neumožňují sledovat dostatečné množství informací pro výpočty požadované v QIS3,
resp. QIS4. Tento problém se vyskytoval na straně aktiv i pasiv. I zde je QIS4 vhodným testem nastavení vnitřních přístupů pojišťoven a zamyšlení nad případným zlepšením. QIS4 se také zaměřuje na interní modely, zejména porovnání jejich výsledků a výsledků standardní formule. V této oblasti se všeobecně očekává vyšší aktivita v rámci skupin. Většina společností ani skupin působících v našem regionu však zatím nemá plně implementovány vlastní interní modely, ani částečné interní modely. Mnohé interní modely se nacházejí v různých fázích vývoje. Je tedy otázkou, jaké informace tato část studie QIS4 poskytne. V této souvislosti zaráží cíl Evropské komise dosáhnout 60% zapojení.
Otázky ke skupinovému dozoru – diversifikační efekty a skupinová podpora V této části čerpáme z článku Evropské komise týkajícího se využití diversifikačních efektů v rámci skupiny a poskytování skupinové podpory, který byl vydán 13. prosince 2007 v Bruselu. Tato témata jsou nyní na evropské půdě velice aktuální. Rámcově byla sice definována již v návrhu směrnice Solvency II, ale konkrétní postupy a přístupy budou popsány až v imple-
Pracovní skupina ČAP pro Solventnost II se ve spolupráci s ostatními orgány asociace aktivně zapojuje do diskuze o budoucí podobě režimu dohledu v pojišťovnictví.
mentačních opatřeních druhého a třetího stupně. Z uvedeného článku přebíráme sice jednoduchý, ale velmi názorný příklad k režimu skupinové podpory a vlivu diversifikačních efektů. Tento příklad byl připraven v rámci Evropské komise a byl přednesen na pracovní skupině Evropské komise v listopadu 2007. V oblasti skupinové podpory se nabízí dvě různé otázky, a to je-li skupinová podpora nezbytná pro využití diversifikačních efektů, a zda by měla být výše skupinové podpory limitována. Příklad Evropské komise ilustruje čtyři možnosti, které kombinace těchto otázek nabízejí. Tyto možnosti jsou demonstrovány na velmi jednoduché fiktivní skupině. Jedná se o holdingovou mateřskou společnost (neprovozuje tedy vlastní pojišťovací, ani zajišťovací činnost) se dvěma stejně velkými dceřinými společnostmi – každá se solventnostním kapitálovým požadavkem (SCR) ve výši 50. Dále se předpokládá výše diversifikačních efektů 40 % (tzn. skupinový SCR ve výši 60 % ze součtu jednotlivých SCR) a minimální kapitálový požadavek (MCR) obou entit ve výši 1/3 SCR.
1. Ž ádné diversifikační efekty První možnost představuje situaci, kdy skupina nebude využívat žádné diversifikační efekty. Každá společnost by tedy držela kapitál ve výši svého SCR a skupinový SCR by se rovnal součtu jednotlivých hodnot SCR. Situace v dceřiných společnostech bude tedy následující: Dceřiná společnost A Aktiva Použitelný kapitál Pojistné závazky Pasiva celkem
1000 50 950 1000
Dceřiná společnost B Aktiva
1000
Použitelný kapitál
50
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
1000
Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala: Mateřská společnost (sólo báze)
Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala následující: Mateřská společnost (sólo báze)
Účast ve společnosti A
50
Účast ve společnosti A
Účast ve společnosti B
50
Účast ve společnosti B
Použitelný kapitál
100
Aktiva celkem
50 50 100
Použitelný kapitál
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti:
60
Další závazky
40
Pasiva celkem
100
Mateřská společnost (konsolidovaná báze) Aktiva
2000
Použitelný kapitál
100
Pojistné závazky
1900
Pasiva celkem
2000
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti: Mateřská společnost (konsolidovaná báze) Aktiva
2000
Použitelný kapitál
2. V yužití diversifikačních efektů Ve druhém případě by již skupina mohla těžit z diversifikačních efektů tak, že by nemusela držet kapitál ve výši součtu individuálních SCR, jednotlivé společnosti by však stále měly vykazovat kapitál ve výši svého SCR. Rozdíl na skupinové úrovni by mohl být pokryt jinými závazky. Tato možnost s sebou nese nevýhody spojené s držením dalšího závazku na skupinové úrovni. Proti prvnímu případu ale již tento závazek nemusí být kapitálem. Situace v dceřiných společnostech bude tedy stejná jako v prvním případě: Dceřiná společnost A Aktiva
1000
Použitelný kapitál
50
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
1900
Další závazky
40
Pasiva celkem
2000
3. V yužití diversifikačních efektů a jejich alokace Třetí možnost ruší předchozí nevýhodu tím, že umožňuje alokovat skupinové diversifikační efekty na jednotlivé entity formou snížení jejich individuálních SCR. Skupina by tak držela kapitál ve výši součtu jednotlivých (upravených) SCR. Problematickou otázkou zde zůstává způsob alokace diversifikačních efektů mezi jednotlivé entity. V uvedeném příkladě se předpokládá jejich proporcionální rozdělení mezi obě společnosti. SCR obou dceřiných společností by proto bylo sníženo o 40 % na hodnotu 30. Situace v dceřiných společnostech tak bude následující:
1000 Dceřiná společnost A
Dceřiná společnost B Aktiva
60
Pojistné závazky
1000
Aktiva
980
Použitelný kapitál
50
Použitelný kapitál
30
Pojistné závazky
950
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
980
Pasiva celkem
1000
Dceřiná společnost B Aktiva
980
Použitelný kapitál
30
Pojistné závazky
950
Pasiva celkem
980
Ekonomické informace
Pojistný obzor 2/2008
15
Ekonomické informace
Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala: Mateřská společnost (sólo báze) Účast ve společnosti A
30
Účast ve společnosti B
30
Použitelný kapitál
60
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti: Mateřská společnost (konsolidovaná báze) Aktiva Použitelný kapitál
Diversifikační efekty a skupinovou podporu režim Solventnosti II zatím nedokázal vyřešit. Vzhledem k zastoupení mezinárodních společností na českém trhu ovšem jde o téma velmi aktuální. Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala: Mateřská společnost (sólo báze)
1960
Účast ve společnosti A
16,7
60
Účast ve společnosti B
16,7
Pojistné závazky
1900
Ostatní aktiva
27,0
Pasiva celkem
1960
Použitelný kapitál
60,0
První případ zachovává všechny předpoklady nezměněné. Tehdy může mateřská společnost přislíbit skupinovou podporu maximálně ve výši 33,3. To znamená, že by skupina musela držet použitelný kapitál minimálně ve výši 67,7 (tj. 33,3 součet MCR a 33,3 dodatečný kapitál) místo 60 (výše skupinového SCR podle příkladu 3). Situace v dceřiných společnostech bude vypadat následovně:
4. V yužití diversifikačních efektů a využití skupinové podpory Čtvrtá a poslední možnost obsažená v materiálu komise zahrnuje dvě důležitá pravidla: jednotlivé entity musí držet minimálně kapitál ve výši svého MCR a skupinová podpora je míněna mimo jiné i jako prostředek k usnadnění řízení kapitálu na skupinové úrovni (tj. umožňuje držet kapitál kdekoli v rámci skupiny). Tato situace však musí být důsledně ošetřena smluvně. V uvedeném příkladu se předpokládá využití skupinové podpory v nejvyšší možné hodnotě, obě dceřiné společnosti by tedy držely kapitál v hodnotě svého MCR (tj. 16,7) a skupina by garantovala skupinovou podporu ve výši 67 (tzn. diversifikační efekty 40 + kapitál na skupinové úrovni 27). Situace v dceřiných společnostech pak bude následující: Dceřiná společnost A Aktiva
966,7
Použitelný kapitál
16,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
966,7
Dceřiná společnost B Aktiva
966,7
Použitelný kapitál
16,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
966,7
Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřiné společnosti A (B) = 33,3
16
Pojistný obzor 2/2008
Ekonomické informace
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti: Dceřiná společnost A Mateřská společnost (konsolidovaná báze)
Aktiva
Aktiva dceřiných společností
Použitelný kapitál
33,3
Pojistné závazky
950,0
Ostatní aktiva (v mateřské společnosti) Aktiva celkem Použitelný kapitál
1933 27 1960 60
Pasiva celkem
983,3
1960,0
Dceřiná společnost B
Pojistné závazky
1900
Aktiva
Pasiva celkem
1960
Použitelný kapitál
33,3
Pojistné závazky
950,0
Vzhledem k tomu, že se čtvrtá možnost jeví jako nejlepší řešení, je obsažena v návrhu směrnice. V případě hodně výrazných diversifikačních efektů může být požadovaný skupinový SCR jen o málo větší než součet individuálních MCR. Skupina se tedy může rozhodnout pro každou dceřinou společnost samostatně, zda a v jaké výši využije skupinovou podporu k pokrytí rozdílu mezi SCR a MCR této společnosti. V určitých případech se pak může stát, že využití skupinové podpory povede s ohledem na stanovené limity k vyššímu kapitálovému požadavku. Pro využití této teorie v praxi je nezbytné zajistit dostatečné množství okamžitě převoditelného kapitálu v rámci skupiny tak, aby byla pokryta skupinová podpora ve výši, kterou slíbila mateřská společnost v rámci smlouvy. Návrh směrnice k tomu (mimo jiné) v článku 246(3) stanoví podmínku, že „neexistují žádné současné nebo předvídatelné praktické, organizační nebo právní překážky, které by bránily urychlenému převodu použitelných vlastních zdrojů“. Na základě předložených materiálů a probíhající diskuze se předpokládá, že výše skupinové podpory bude limitována (například maximální výší 50 % z rozdílu mezi součtem individuálních MCR a SCR). Tuto problematiku článek dále rozvádí a diskutuje o ní pomocí dvou případových studií.
Pasiva celkem
983,3
1960,0
Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřiné společnosti A (B) = 16,7 Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala: Mateřská společnost (sólo báze) Účast ve společnosti A
33,3
Účast ve společnosti B
33,3
Použitelný kapitál
66,7
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti: Mateřská společnost (konsolidovaná báze) Aktiva dceřiných společností Použitelný kapitál
1966,7 66,7
Pojistné závazky
1900,0
Pasiva celkem
1966,7
Druhý případ předpokládá diversifikační efekty ve výši pouze 20 % (proti 40 % v předchozích případech). To znamená zvýšení skupinového SCR na 80. Pokud se skupina rozhodne využít skupinovou podporu v její maximálně možné výši (tj. 46,7), bude muset skupina držet dodatečný kapitál ve výši 46,7, přičemž jeho část
Časový plán Solventnosti II 2007–2012 2006
2007
Příprava návrhu směrnice (Komise)
2008
2009
Projednání a přijetí návrhu směrnice (Rada a EP)
2010
2011
2012
Provedení směrnice (členské státy)
CEIOPS: práce na technickém doporučení nutném pro prováděcí opatření/sbližování dozoru/příprava na provedení směrnice/vzdělávání Komise: přípravné práce na prováděcích opatřeních
Přijetí prováděcích opatření
červenec 2007 zveřejnění návrhu směrnice
QIS 2
QIS 3
QIS 4 duben-červenec 2008 Zdroj: Evropská komise
do výše 20 bude držena v dceřiných společnostech (protože skupinová podpora je 46,7, musí držet použitelný kapitál v celkové výši 53,3). Skupina tedy bude muset v tomto případě držet použitelný kapitál ve stejné výši (80) jako tehdy, když skupinovou podporu nevyužívala.
Konsolidovaný výkaz mateřské společnosti: Mateřská společnost (konsolidovaná báze) Aktiva dceřiných společností Ostatní aktiva (v mateřské společnosti) Aktiva celkem
Situace v dceřiných společnostech pak bude následující:
Použitelný kapitál
1953,3 26,7 1980,0 80,0
Pojistné závazky
1900,0
Pasiva celkem
1980,0
Dceřiná společnost A Aktiva
976,7
Použitelný kapitál
26,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
976,7
Dceřiná společnost B Aktiva
976,7
Použitelný kapitál
26,7
Pojistné závazky
950,0
Pasiva celkem
976,7
Mimo rozvahu: skupinová podpora dceřiné společnosti A (B) = 23,3 Mateřská společnost by na sólo bázi vykázala: Mateřská společnost (sólo báze) Účast ve společnosti A
26,7
Účast ve společnosti B
26,7
Ostatní aktiva
26,7
Použitelný kapitál
80,0
Účtování o skupinové podpoře Výše popsaný postup je stále ještě spíše vizí než přesným postupem dopracovaným tak, aby mohl vejít v praxi. Jedním z aspektů, které se ještě musí vyřešit, je bezesporu právní forma dokumentu skupinové podpory a její účetní zachycení. Zástupci pracovní skupiny pro Solventnost II ekonomické sekce ČAP předběžně diskutovali nad těmito tématy. Na základě této diskuze bylo poskytnuto ministerstvu financí odborného stanoviska, které ovšem v současnosti nemá oporu v žádném oficiálním dokumentu. Prvním praktickým problémem je definice právní formy dokumentu, jenž zajišťuje funkčnost skupinové podpory. Z dosavadních diskuzí vyplývá, že přesné definování formy dokumentu není důležité. Současné znění v návrhu směrnice (citované výše) se zdá dostačující. Zásadní podmínkou je vynutitelnost poskytnutí skupi-
nové podpory. Lze předpokládat, že dokument by měl mít podobu písemné dohody (smlouvy) mezi jednotlivými entitami. Jeho součástí by měly být i přesně stanovené podmínky, za kterých dojde k převodu kapitálu. Tato dohoda (smlouva) vytvoří pro některé (slabší) entity aktivum a pro ostatní závazek, přičemž její konsolidovaná hodnota bude nulová. S ohledem na to, že vyčíslení aktiva nebo závazku pro jednotlivé entity není v podstatě možné, bude v souladu s IAS 37 podoba skupinové podpory zveřejněna v příloze účetní závěrky, ale pravděpodobně se o ní nebude účtovat. K přesunu kapitálu tedy dojde až v okamžiku potřeby podle podmínek definovaných v dohodě (smlouvě). Příkladem takovéto podmínky může být prolomení MCR jednotlivé entity.
Závěrem Přestože základní myšlenky nového režimu Solventnost II jsou víceméně stanoveny, stále ještě zůstává mnoho nedořešených oblastí. Jednou z nich je bezesporu výše diskutovaná problematika diversifikačních efektů a skupinové podpory. S ohledem na zastoupení mezinárodních společností na českém pojistném trhu je toto téma velmi aktuální. Pracovní skupina České asociace pojišťoven pro Solventnost II se nicméně ve spolupráci s ostatními orgány ČAP aktivně zapojuje do diskuze o budoucí podobě režimu dohledu v pojišťovnictví.
Ekonomické informace
Pojistný obzor 2/2008
17
Pojistné produkty
Provoz vozidla v zrcadle nových právních úprav MICHAL ŠIMON SPECIALISTA PRO NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Novelizace zákonů č. 361/2000 Sb., a č. 168/1999 Sb. ovlivní provoz na pozemních komunikacích. Na co se budou muset čeští řidiči nejspíše připravit?
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Ilustrační foto: ČAP
V souvislosti s probíhající vládní novelou zákona o Policii České republiky, kterou projednával Parlament České republiky a kterou jsme se poprvé zabývali v Pojistném obzoru 1/2008, jsou mimo jiné navrženy i změny, jež upravují dva zákony bezprostředně se týkající provozu vozidla. Konkrétně se jedná o zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a také o zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jaké dopady může novelizace motoristům přinést? Z pohledu běžného motoristy je největší pozornost věnována návrhům na změnu ustanovení § 47, který upravuje povinnosti účastníků silničního provozu při dopravní nehodě (DN). Týká se jak stanovení limitu výše vzniklé škody, při kterém je nutné přivolat na místo havárie policii, tak i situací, v nichž sice nevznikne limitem stanovená škoda, ale dojde např. ke škodě na majetku třetí osoby, nebo ke škodě na zdraví. Novelizace se také věnuje situacím, kdy se účastníci nehody nedohodnou na míře účasti, či zpoplatnění zásahů policie u DN, kdy nebyla dána povinnost nehodu ohlásit. Zásadní diskuzi vyvolala především dvě témata, kterým se budeme podrobně věnovat na následujících řádcích. Jde o přehodnocení limitu škody a z toho vyplývající nejasnosti u stanovení míry účasti jednotlivých aktérů dopravní nehody. Pojďme se nejprve zaměřit na problematiku týkající se výše škody.
I. Změna limitu Dne 25. února 2008 byl v parlamentu předložen návrh novely zákona o Policii České republiky (PČR), kterým se již detailně zabýval článek „Zákruta 361/2000“ v PO 1/2008. Zmiňovaný návrh prosazuje, aby policie vyjížděla pouze k nehodám, u nichž by limit škody přesahoval částku 250 000 Kč. Pro toto zvýšení hovoří následující fakta: Z policejních statistik vyplývá, že zhruba 85 % všech šetřených nehod tvoří případy se zjevnou škodou do stávajícího limitu, tj. do 50 000 Kč. Výjezdy a vyšetřování těchto nehod nadměrně vyčerpává kapacity policie. Policejní dopravní složky se nemohou z personálních důvodů věnovat své hlavní činnosti, tj. dohledu nad bezpečností v silničním provozu a její prevenci. Ve většině evropských států policie šetří pouze takové případy, při kterých dojde ke značné hmotné škodě nebo ke škodě na zdraví. Z hlediska postupu policie v ostatních evropských státech lze argument uvedený českými strážci zákona považovat za relativně opodstatněný. Jak je patrné z přehledu na str. 19, v jednotlivých státech se nejčastěji využívá modelu, který stanovuje účastníkům nehody povinnost hlásit škody policii, při nichž došlo ke škodě na zdraví. Z výše uvedených argumentů i funkčních zahraničních příkladů lze usoudit, že současný
vládní návrh má jisté opodstatnění. Nicméně pokud má být zachována logika neúčasti policie při „drobných dopravních nehodách“ bez následků škod na zdraví, pak je zcela na místě se zamyslet, zda je navrhovaný limit 250 000 Kč z hlediska praxe optimální.
Názor pojistného trhu Navrhovaný limit vládního návrhu je problematický jak pro pojistný trh, tak pro spotřebitele. Základní argumenty proti navrhované výši jsou: U škod, které přesahují limit 100 000 Kč, dochází ve většině případů zároveň ke škodě na zdraví (v takových případech již zákon účastníkům DN ukládá povinnost policii přivolat). Stanovení vyššího limitu než 100 000 Kč by tedy s ohledem na argumentaci PČR o nutnosti snížení šetření havárií téměř nic neřešilo. Odhadnout škodu 250 000 Kč na jednom z poškozených vozidel je z pohledu běžného účastníka DN velice složité. S největší pravděpodobností by se rozšířilo pole působnosti pro páchání pojistných podvodů na dražších vozidlech. Stanovením limitu na 100 000 Kč dojde i nadále k zajištění a nestrannému vyšetření Policií ČR, čímž budou dostatečně ochráněna práva účastníků DN s vyšší škodou. Průměrný „věk“ vozového v parku se v České republice pohybuje mezi 13 a 14 lety – lze tedy vyvodit, že cena takto starého vozidla se pohybuje pod hranicí 100 000 Kč.
Navrhované změny si primárně kladou za cíl motivovat řidiče k bezpečnému chování v silničním provozu.
18
Pojistný obzor 2/2008
Pojistné produkty
II. Sporná míra účasti V souvislosti s dalšími povinnostmi, jež se týkají přivolání policie k dopravní nehodě, počítá vládní návrh se zcela novým pojetím: policie by totiž nemusela být volána ke škodám, které by vznikly na majetku třetích osob, tedy i v případě, kdy se jedná o škodu na vozidle služebním, nebo v majetku leasingové společnosti. Argumentace policie se i v tomto případě opírá především o statistiky, ze kterých vyplývá, že více než 40 % všech šetřených nehod spadá do stávajícího limitu (tj. 50 000 Kč) a tyto byly policii oznámeny pouze z důvodu škody na majetku třetí osoby.
Názor pojistného trhu podruhé Uvedená změna nepředstavuje z pohledu pojistného trhu takové riziko jako např. změna limitu škody, nicméně zde je důležité upozornit na dopad v případě přijetí tohoto návrhu. Pokud by návrh prošel v této podobě, odpadla by účastníkům dopravní nehody povinnost přivolat policii i v případě, že by se nedohodli na míře účasti vzniklé škody. V praxi by pak návrh účastníkům DN dovoloval nezaznamenat ani průběh, příčinu, ani následek havárie, což by do značné míry zkomplikovalo šetření pojistných událostí. Zejména by se výrazně ztížila situace poškozených při zajišťování dostatečných důkazů pro potřeby uplatňování svého nároku na náhradu škody vůči odpovědnostní pojišťovně viníka.
Nutné (možné) řešení V rámci zabezpečení dostatečné ochrany práv poškozených je nasnadě využívat řešení, které se osvědčilo ve většině evropských zemí. Právní předpis by měl ukládat účastníkům dopravní nehody povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli. Požadovaný zá-
Výjezdy policie k dopravním nehodám v zahraničí Německo: zákon stanoví povinnost volat policii pouze k dopravním nehodám se škodou na zdraví. Řidiči ji však mohou volat i v případě způsobení vysoké škody na majetku nebo podezření na způsobení nehody vážným porušením předpisů. Police má vždy povinnost přijet a zdarma nehodu vyšetřit, nicméně řidiči jsou motivováni využívat k dokumentaci nehody „Evropské hlášení“ a řešit banální nehody bez její účasti. Rakousko: účastníci musí zavolat policii k těm dopravním nehodám, při kterých došlo ke škodě na zdraví. Pokud je důvodem k výjezdu policie pouze dokumentace dopravní nehody, uhradí účastník nehody, který trval na přítomnosti policie, za její výjezd správní poplatek ve výši 36 EUR. Irsko: zákon řidičům ukládá povinnost oznamovat policii všechny dopravní nehody – teprve na základě poskytnutých informací policie rozhodne, zda na místo nehody vyjede, či nikoliv. Pokud kdokoliv z účastníků na její přítomnosti trvá, musí přijet. Švédsko: zde platí povinnost volat policii k dopravním nehodám, při nichž došlo ke škodě na zdraví nebo na majetku třetích osob (není-li jeho majitel, nebo správce přítomen: týká se např. zaparkovaných vozidel nebo nemovitostí). Tehdy musí policie k DN přijet, v ostatních případech zákon policii výjezd neukládá. Nizozemsko: povinnost volat policii není právně zakotvena, k nehodám se škodou na zdraví ale obvykle policie dorazí s ambulancí. Stav na místě dopravní nehody dokumentují její účastníci prostřednictvím „Jednotného evropského hlášení“. Zdroj: ČAP
znam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků i vozidel, příčiny, průběhu a jejích následků. Pro tyto účely bude možné využívat tiskopis „Záznam o dopravní nehodě“, tzv. Evropské hlášení. Tento proces bude zaveden pouze v těch případech, kdy zúčastněným nevznikne povinnost oznámit nehodu policii.
Případ drobných nehod V neposlední řadě představuje vládní návrh revoluční myšlenku – zavedení zpoplatnění výjezdu policie k těm dopravním nehodám, u nichž nebyla její přítomnost povinná. Tvůrci vládního návrhu mají snahu přenést odpovědnost za řádné zdokumentování skutečně drobných dopravních nehod na samotné aktéry. Z policejních statistik totiž vyplývá, že v loňském roce bylo zhruba 10 % všech šetřených dopravních nehod se škodou do 10 000 Kč. Motivací pro samotné účastníky vyřešit drobnou havárii bez přítomnosti PČR je jednak zrychlení samotného procesu šetření u DN, což má vliv na obnovení průjezdnosti místa, ve kterém k nehodě došlo, a jednak zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního pro-
vozu. V neposlední řadě také odpadá postih od policie za způsobení malého dopravního přestupku. Stanovisko pojistného trhu vystihuje názor JUDr. Tomáše Berana, který naleznete na další straně. Pozn: Tento text vznikal před projednáním návrhu zákona o policii v parlamentu. Poslanci novelu schválili 25. 6. 2008 s těmito změnami: proti platnému stavu bude nově stotisícový škodní limit a povinnost účastníků zdokumentovat nehodu. Návrh ještě musí projít senátem.
Foto: ČAP
Z argumentů jednoznačně vyplývá, že stanovení hranice neúčasti policie u dopravních nehod do 250 000 Kč je problematické. V konečném důsledku by její akceptování vedlo nejen k poškozování spotřebitelů, pojišťoven, ale i k obohacování spekulantů. Navíc hlavní cíl návrhu – oprostit policii od účasti na „drobných nehodách“ – by nad hranici 100 000 Kč nic neřešilo.
Do jakého limitu byste ocenili škodu na vyfoceném vozidle? Do 50, 100, nebo 250 tisíc korun? Odpověď není jednoduchá...
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2/2008
19
Pojistné produkty
„Neodůvodněné“ výjezdy k dopravním nehodám ve vztahu k náhradě škody JUDr. Tomáš Beran
S novým zákonem o Policii ČR a s ním souvisejícím prováděcím zákonem, který nedávno projednávala Poslanecká sněmovna pod číslem tisku 440/0, se mimo jiné rozproudila bouřlivá diskuze nad povinností účastníků nehody volat Policii ČR (PČR) k dopravním nehodám. Pokud poslanci navrhovanou právní úpravu přijmou v podobě uvedené v tisku 440/0, pro poškozeného by to znamenalo, že by měl výrazné ztíženou situaci při prokazování míry (ne)viny na nehodě. Policie totiž až doposud sloužila jako víceméně objektivní arbitr při posuzování viny. V budoucnosti by mnohem větší míra odpovědnosti ležela na samotném poškozeném, který by si musel zajistit dostatek důkazů na to, aby svůj nárok na náhradu škody dostatečně prokázal. Silniční provoz a dopravní nehody, které provází odpovídající dohled policie, se již jednou staly, a to zcela pochopitelně z důvodu jejich rozsahu a důsledků, věcí veřejnou. Je tedy s podivem, když citovaný návrh předpokládá, že si účastníci nehody budou muset náhle sami zajišťovat vlast-
ní podklady a důkazy – ať již z hlediska důkazního, nebo i z hlediska odborného „určovatele“ viny na nehodě. Určování viny na dopravní nehodě je přeci nutné především kvůli společenským dopadům zahrnout mezi věci veřejné! Dokladem toho budiž příslušná míra úpravy stávajících pravidel silničního provozu. Tato otázka je však spíše politického, nikoliv právního charakteru. Co se samotných nákladů za neodůvodněné zavolání policie týče, jejich vtažení do režimu náhrady škody, kterou by poškozený mohl uplatnit vůči viníkovi, lze jednoznačně vyloučit. Aby se jednalo o nárok z titulu náhrady škody, muselo by jít o náklad, který oprávněně vzniknul v souvislosti s porušením povinnosti viníka nehody. Jestliže však zákon jednoznačně stanoví podmínky pro situaci, kdy vyžádání asistence policie bude bezplatné a poškozený je nedodrží, nemůže se na základě tohoto svého porušení domáhat úhrady uvedených nákladů proti viníkovi. Zde je nutné upozornit na jednoznačně chybějící příčinnou souvislost mezi vznikem takového
Reakce českých řidičů v krizových situacích: využíváme asistenčních služeb?
nákladu a porušením povinnosti viníka nehody, které k nehodě vedlo. V takovém případě poškozený tento nárok z povinného ručení viníka uplatnit nebude moci. Závěrem lze ještě zmínit jednu otázku, která v souvislosti s touto úpravou často vyvstává. Je vůbec přípustné, aby policie takovou platbu za výjezd k dopravní nehodě požadovala, když je její výkon činnosti hrazen z prostředků daňových poplatníků? Odpověď na tuto otázku se čtenářům patrně nebude příliš líbit. Pokud totiž zákon taková pravidla stanoví, pak tento postup v rozporu s ním není. Vyloučit fakt, že by takováto platba mohla být považována v rozporu s některým ze základních práv podle Listiny anebo v rozporu s pravidly stanovenými v Ústavě, samozřejmě nelze. Pozn: Parlament dne 25. 6. 2008 zpoplatnění výjezdu PČR k DN zamítnul. Návrh ještě musí projednat senát.
Dramatické jarní nehody na dálnici D1 iniciovaly průzkum chování českých řidičů na našich silnicích.
RADEK JALŮVKA, CEO IPSOS TAMBOR
Agentura Ipsos Tambor provedla v březnu 2008 průzkum, který zaměřila na chování motoristů a jejich počínání při malé nehodě či poruše automobilu na dálnici. Dále se dotazovala na způsob řešení vzniklé situace – například jaký typ pomoci bychom si přivolali. A co výsledky průzkumu, jenž byl realizován telefonicky na reprezentativním vzorku 1000 řidičů z České republiky, ukazují?
Hlavní zjištění Při poruše na dálnici by dvě třetiny řidičů volaly asistenční službu: našly by si v materiálech od vo-
20
Pojistný obzor 2/2008
Pojistné produkty
zidla kontakt na tu, kterou jim doporučila pojišťovna či leasingová společnost. Zato pouhá třetina řidičů by v případě poruchy vozidla na dálnici jako první zapnula výstražná světla a umístila výstražný trojúhelník. Z průzkumu dále vyplynulo, že čeští řidiči spoléhají na asistenční služby a vědí kam se při řešení krizových situací obrátit: respondenti
během dotazování překvapivě dokázali, že přestože na trhu existuje celá řada společností poskytujících asistenční služby, většina řidičů přesně ví, kterou zavolat. Naopak zarážející je, že motoristé stále podceňují význam výstražných trojúhelníků, výstražných světel i reflexních vest, které mohou pomoci předejít vzniku další rizikové situace.
Dvě třetiny dotázaných řidičů spoléhají při poruše na dálnici na asistenční služby, ovšem pouhá třetina by místo správně označila a zabezpečila.
v% n = 1000
Graf 1: Kterou asistenční službu byste zavolal/a?
21 %
16 %
Nevím
14 %
Asistenční službu mé pojišťovny, mého povinného ručení, mé leasingové společnosti
Spíše důvěřuji
ABA 1240/Autoklub Bohemia Assistance
Vůbec nedůvěřuji
7 %
50 %
5 %
Nevím/Nedokážu posoudit 1 %
Asitstenční službu mé opravny, mojí značky auta
15 %
27 %
Zdroj: Ipsos Tambor
Jak postupovat při poruše na dálnici Třetina oslovených řidičů by v případě poruchy vozidla jako první zapnula výstražná světla a umístila trojúhelník, dvě třetiny by rovnou zavolaly asistenční službu a pětina by se nejdříve poradila s rodinou či přáteli (viz Graf 3). Je ale takový postup bezpečný? Policie ČR (viz www. policie-cr.cz „Co dělat při dopravní nehodě“) radí, abychom co nejrychleji učinili všechna bezpečnostní opatření (zapnuli výstražná světla, oblékli si reflexní vestu, umístili výstražný trojúhelník) a dostali se na bezpečné místo za svodidla na pravé straně dálnice. Čekání ve vozidle totiž může být osudné – snadno se stane, že projíždějící auto ve vysoké rychlosti nestihne provést vyhýbací manévr, a způsobí tak další vážnou dopravní nehodu.
Spoléháme na smluvní asistenční služby Z dalších otázek, které v průzkumu padly, vyplynulo, že pětina dotázaných by při havárii či poruše vozidla zavolala asistenční službu, kterou jim doporučila pojišťovna či leasingová společnost (viz Graf 1). Kontakt by motoristé hledali v materiálech od vozidla. Dvě třetiny respondentů, dohromady přesně 65 % (viz Graf 2), celkově důvěřuje asistenčním službám a jediné, čeho by se při jejich volání obávaly, je vysoká cena (15 %) a dlouhá čekací doba (11 %), než přijede.
Osobní zkušenost respondentů Desetina dotazovaných Čechů již někdy v minulosti využila servisu asistenční služby. Je zajímavé, že přestože má řada z nich velmi podobné názvy, lidé si je nepletou, a přesně vědí, koho mají volat a na jaké číslo.
Naprosto důvěřuji
Spíše nedůvěřuji
Jiné
44 %
v% n = 1000
Graf 2: Do jaké míry důvěřujete asistenčním službám?
Zdroj: Ipsos Tambor
Graf 3: Představte si situaci, kdy se vám na dálnici porouchá auto. Do cíle vám zbývá ještě 100 km a nenacházíte se v blízkosti žádného města ani vesnice. Auto najednou přestalo jet, ale není na něm žádná viditelná závada. Vy tedy nevíte, z jakého důvodu nejede, a musíte zastavit u krajnice. Co uděláte?
v% n = 1000
64 Zavolám asistenční službu Zavolám rodině/přátelům 35
33 Zapnu výstražná světla a umístím trojúhelník 16
Snažím se sám/a zjistit, co se porouchalo, a snažím se to opravit Pozn. Tazatelé měli možnost zvolit více odpovědí. Zdroj: Ipsos Tambor
A jak obstáli zástupci nabízející pomoc motoristům v nouzi? Výrazná většina řidičů hovořila o pozitivních zážitcích. Ovšem vnímání času a ceny může být relativní. Záleží na mnoha faktorech, zejména pak jak se postižení dokážou vyrovnat se stresovou situací. V průběhu výzkumu se nicméně ukázalo, že asistenční služby často zabezpečují i pomoc na dálku, tedy radou, případně dalšími informacemi, které pomohou řidiči nenadálý problém vyřešit. Závěrem uvádíme typické vyjádření jednoho z řidičů: „Dvakrát poradili pouze po telefonu a pomohlo to, vždycky vše proběhlo v pořádku.“
Agentura Ipsos Tambor působí více než 15 let v oblasti výzkumu trhu. Díky dynamickému vývoji v posledních 5 letech se původní společnost Tambor stala v roce 2006 součástí sítě Ipsos – jedné z největších světových výzkumných sítí. Ipsos Tambor patří mezi 3 největší firmy na českém trhu, spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 51 zemích světa, disponuje více než stovkou zkušených pracovníků v ČR. Kromě výzkumu trhu nabízí i poradenskou činnost. Ipsos Tambor je členem profesních organizací ESOMAR a SIMAR, řídí se podle jejich etických principů a metodických pravidel. Více na www.ipsos-tambor.cz.
Ještě k problematice asistenčních služeb Proč se spoléhat na smluvního poskytovatele asistenčních služeb? Vybraný partner pojišťovny poskytuje kvalitní, prověřené služby. Likvidace pojistné události tak probíhá rychleji a bez komplikací. Jste poškozeným a nemáte možnost využít asistenci v rámci svého havarijního pojištění? Doporučujeme požádat o zprostředkování asistence viníka dopravní nehody, případně o telefonní číslo na „jeho“ službu.
Nechce s vámi účastník DN spolupracovat? Zavolejte smluvního poskytovatele asistenční služby vaší pojišťovny. Zajistíte si tak, že vám budou poskytnuty kvalitní služby a díky snadnější komunikaci s touto asistencí bude vaše pojistná událost rychleji likvidována. Chraňte sami sebe! Zpozorněte v případech, kdy u nehody zastaví nesmluvní poskytovatel asistenční služby, kterého nikdo nevolal. REDAKCE ČAP
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2/2008
21
Pojistné produkty
ING. PETR PAVLÍK PORADCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A. S. VIG
Do povědomí německé veřejnosti, ale i té české se proto zákon dostal pod názvem „Riesterova reforma“. Jejím základním aspektem je zavedení státní podpory doplňkovému systému penzijního spoření ve II. pilíři důchodového systému – tzv. „Riesterově penzi“ (Riester-Rente). Reforma reflektuje nejen akutní potřebu diverzifikovat zdroje krytí důchodů v důsledku nepříznivých prognóz demografického vývoje, ale reaguje také na stále rostoucí počet občanů, kteří ukončili svou účast ve veřejném důchodovém systému a formálně přecházeli do režimu práce „na volné noze“. Součástí reformy byla i parametrická změna vzorce výpočtu důchodu, zaměřená na zmírnění stoupajícího tlaku veřejného důchodového PAYG-systému. Souhrnně můžeme Riesterovu reformu označit za první významný krok vedoucí od rigidního průběžného systému k fondovému systému financování.
Záměry reformy Důvody, jež vedly k následujícím změnám, lze shrnout do tří bodů: 1) Zamezit rostoucím nákladům na pracovní sílu, stabilizovat dlouhodobě udržitelnou příspěvkovou sazbu do veřejného důchodového systému do roku 2020 pod hranicí 20 % a do roku 2030 pod 22 % (v roce 2008 je příspěvková sazba 19,1 %, z toho 9,55 % hradí zaměstnavatel a 9,55 % zaměstnanec). Součástí reformní strategie je i návrh na prodloužení důchodového věku z 65 let na 67 let s tím, že mezi lety 2012 a 2035 by se měla věková hranice každoročně zvyšovat o jeden měsíc. V této souvislosti přijala německá vláda tzv. „iniciativu 50 plus“, která má zlepšit možnosti pracovních příležitostí pro starší občany.
2) Ve snaze zajistit dlouhodobou finanční stabilitu budou penze z veřejného důchodového systému postupně snižovány z úrovně průměrného náhradového poměru 70 % na zákonem garantovanou hladinu cca 64 % čistého předdůchodového příjmu do roku 2020. Rozdíl mají postupně kompenzovat zaměstnanecké a soukromé důchody, které mají generovat příjmy o náhradovém poměru 6,3 % v roce 2020, 10,3 % v roce 2030 a až 13 % v roce 2050. 3) Limitovaný růst státních penzí bude postupně nahrazován příjmy přicházejícími z doplňkových zaměstnaneckých nebo soukromých penzí s tím, že tyto doplňkové systémy budou z počátku podporovány státními příspěvky.
Základní parametry Riesterovy penze (RP1) Účastníkem RP mohou být pojištěnci veřejného důchodového systému a státní zaměstnanci, kteří se rozhodnou přesunout část pojistného ve prospěch RP (v roce 2008 max. 2 100 EUR – viz tabulka č. 2). Živnostníci mají od roku 2005 možnost využívat tzv. Rürupovu penzi, která má obdobné podmínky jako RP (Bert Rürup, v letech 2001–2005 předseda expertní komise pro důchodovou reformu). Operátorem RP jsou ve většině případů komerční pojišťovny. Státní podpora je poskytována při uzavření smlouvy na jeden z certifikovaných produktů RP a účastník řádně platí příspěvky s tím, že tyto může hradit zaměstnavatel, zaměstnanec či oba.
Riesterova reforma byla prvním významným, a navíc úspěšným krokem směřujícím od rigidního průběžného systému k fondovému systému financování.
Vlastní státní podpora, o kterou musí účastník každoročně žádat, má formu jak přímého státního příspěvku, tak daňového odpočtu. Státní příspěvek se člení na tzv. „základní příspěvek“ a „příspěvek na dítě“. Základní příspěvek náleží osobám s nárokem na státní podporu. Základní příspěvek náleží také tomu z manželského páru (například ženě v domácnosti), pokud uzavře vlastní smlouvu na RP a druhý z manželů platí povinné pojistné na základní důchodové pojištění. Příspěvek na dítě je vyplácen, pokud v minulém roce vznikl nárok na přídavek na dítě. Pokud se rodiče nedohodnou jinak, náleží příspěvek na dítě matce. Maximální výše státních příspěvků je poskytována v závislosti na výši příspěvků placených účastníkem na RP v procentech vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné důchodové pojištění. Od roku 2008 je maximální státní příspěvek poskytován účastníkům, jimiž placené vlastní příspěvky na RP spolu se státním příspěvkem dosahují 4 % jejich výdělků (tabulka č. 1). Foto: Deutscher Bundestag / Jens Neumann / Edgar Rothmann
Riesterova důchodová reforma – možná inspirace?
Před sedmi lety Německo schválilo nový penzijní zákon, který začal platit od 1. ledna 2002. Prosadil jej tehdejší ministr práce a sociálních věcí Walter Riester.
Walter Riester, spolkový ministr práce a sociálních věcí v letech 1998–2002 1
22
Pojistný obzor 2/2008
Pojistné produkty
RP = doplňkové spořicí penzijní pojištění
V případě nižších příspěvků účastníků je státní příspěvek odpovídajícím způsobem krácen. 1. Maximální výše státních příspěvků Od roku
Příspěvek placený účastníkem
Státní základní příspěvek
Státní příspěvek na dítě
2002
1%
38 EUR
46 EUR
2004
2%
76 EUR
92 EUR
2006
3%
114 EUR
138 EUR
2008
4%
154 EUR
185 EUR
Zdroj: Německý zákon o daních z příjmu (Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)
Od roku 2009 je plánováno zvýšení státního příspěvku na děti narozené na 300 EUR ročně a osobám mladším 21 let, které uzavřou smlouvu na RP, bude vyplácen jednorázový bonus ve výši 100 EUR. Příspěvky na RP mohou být odečteny ze základu daně z příjmu, pokud je úspora na daních vyšší než státní příspěvky. Nejvyšší možné odpočty zachycuje následující tabulka. 2. Maximální výše daňově odečitatelných výdajů Od roku
Odečitatelné výdaje (ročně) včetně státních příspěvků
2002
525 EUR
2004
1 050 EUR
2006
1 575 EUR
2008
2 100 EUR
Zdroj: Německý zákon o daních z příjmu (Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI.)
Certifikační podmínky RP, které musí být splněny pro získání státní podpory: 1. Prostředky musí být vázány do 60 let věku účastníka. 2. Musí být zajištěna výplata doživotní měsíční anuity s konstantní, nebo rostoucí výší, alternativně jsou možné platby z fondových či bankovních účtů vázaných na penzijní pojištění ve výplatní fázi ve věku od 85 let. Jednorázová výplata části prostředků je možná, avšak ta může činit maximálně 30 % kapitálu na začátku výplatní fáze. 3. Na začátku výplatní fáze musí být poskytovatelem RP (zpravidla komerční pojišťovnou) garantována minimálně nominální hodnota vložených příspěvků (příspěvky účastníků a státní příspěvky). Smlouvy mohou zahrnovat penzi pro případ poklesu schopnosti výdělečné činnosti a pozůstalostní penze.
4. Existuje zákonná ochrana prostředků během spořící fáze. 5. Smlouvy uzavírané od 1. 1. 2006 musí vycházet z použití unisex úmrtnostních tabulek.
O oblibě RP… …svědčí skutečnost, že zatímco v prvním roce fungování reformy se účastníky soukromého spoření na stáří staly 3 miliony osob, v letech 2002–2007 došlo k nárůstu o dalších 5 milionů osob (+174 %) na dnešní kmen o rozsahu 8 milionů osob. Přičemž jen za rok 2007 přibyl 2,1 milion účastníků. Poptávka po produktech typu RP výrazně vzrostla zejména po roce 2005, kdy došlo ke zjednodušení, a tím i většímu zprůhlednění schématu RP. Převážná většina uzavřených smluv (68 %) představuje individuální pojištění. Smlouvy kolektivního pojištění se podílejí 1 %, zbývajících 38 % připadá na ostatní smlouvy, u kterých není poskytovatelem RP subjekt pojistného průmyslu (např. banky či podílové fondy apod., které splňují licenční podmínky RP).
Podnikové zaopatření na stáří
Reformovaný německý důchodový systém, posilující význam soukromého a zaměstnaneckého zabezpečení, je koncipován jako takzvaný třívrstvý model (viz schéma). V první vrstvě se nachází základní péče o důchodce. Jejím zdrojem může být také renta vyplývající z dodatečného pojištění i renta z povinného pojištění ve výkonu povolání. Ve druhé vrstvě nalezneme dodatečné zabezpečení, kdy je zdrojem buď pojištění, penzijní fondy, nebo Riesterova penze. Ve třetí vrstvě, tedy úplně nahoře, se vyskytují produkty, které poskytují kapitálové výnosy: kapitálové životní pojištění, akcie, fondy, renty a výnosy z naspořených peněz, nemovitosti atd. Významným prvkem úspěšnosti reformy je skutečnost, že si obyvatelstvo uvědomilo nutnost vytvářet dodatečné zdroje příjmů na penzi. Přispěla k tomu zejména cílená mediální informační kampaň vedená tehdejší vládou.
Třívrstvý model platný od 1. 1. 2005
Třípilířový model platný do 31. 12. 2004 Veřejné důchodové pojištění
Tři úspěšné pilíře
Soukromé zaopatření na stáří
3. vsrtva Kapitálové produkty Životní pojištění, renty, fondy apod. 2. vsrtva Doplňkové kapitálové zaopatření Riesterova penze + podnikové zaopatření 1. vsrtva Základní zaopatření Veřejné důchodové pojištění
Zdroje: Dirk Czaya (2008) Die Riester-Rente in Deutschland (prezentace pro ČAP dne 2. 4. 2008) Börsch-Supan, A. H., Wilke, CH. B. (2003) The German Public Pension System: How it Was, How it Will Be, University of Michigan Retirement Research Centre, WP 2006-041 http://www.mrrc.isr.umich.edu/publications/Papers/pdf/wp041.pdf Einkommensteuergesetz, Abschnitt XI http://bundesrecht.juris.de/estg/index.html National Strategy Report on Old-Age Pension Provision 2005, Federal Republic of Germany. http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2005/de_en.pdf Wagner, J. (2007) German government sweetens Riester pension, IPE news, http://www.ipe.com/news/German_government_sweetens_Riester_pension_25382.php
Jednání ČAP a GDV: také o důchodové reformě Již mnoho let se pravidelně každý rok koná společné pracovní jednání zástupců České asociace pojišťoven (ČAP) a Celostátního svazu německého pojišťovnictví (GDV). Letos se toto setkání uskutečnilo v Praze, dne 2. dubna. Hlavním předmětem diskuze je vždy pro obě strany velmi podnětná výměna zkušeností z obou pojistných trhů.
Jednou ze zásadních oblastí, která bezpochyby ovlivňuje rozvoj českého i německého pojišťovnictví, letos byla důchodová reforma, v Německu nazývaná „Riester Rente“. Aktuální informace, jež se nám podařilo získat od německých kolegů, čtenářům zprostředkovává článek na této dvoustraně. -jm-
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2 /2008
23
Pojistné produkty
Úder blesku a likvidace pojistných událostí – II. díl
ING. MARTIN LIŠKA INSERVIS MVC S.R.O.
Následky úderu blesku na majetek Při posuzování příčiny škody se musíme seznámit s tím, jaké účinky může úder blesku mít. Jak je možné, že elektrický výboj dokáže způsobit rozsáhlou devastaci rodinného domu a jindy „pouze“ poškodí citlivou elektroniku? Jak již bylo jednou uvedeno v prvním díle, při bleskovém výboji dochází k toku proudu řádově desetitisíců ampér a teplota v dráze bleskového výboje dosahuje úrovně až 30 000 °C. Působení přímého bleskového výboje na věci lze zjednodušeně rozdělit do několika částí: tepelné působení – vysoká teplota bleskového výboje může spolu s dostatečnou energií způsobit zapálení lehce vznětlivých materiálů (dřevěných součástí budov, střech apod.), mechanické působení – průchod blesku stavebním materiálem může vysokou teplotou dále způsobit prudké a náhlé odpaření vody, které je obsaženo v příslušné konstrukci (vlhké dřevo, zdivo). Tlakem vzniklé vodní páry, uzavřené v objemu materiálu, může dojít až k fyzikálnímu výbuchu, při němž se nahromaděná pára uvolní a na příslušnou konstrukci má destruktivní následky. Takto lze vysvětlit trhliny ve zdivu, popraskání konstrukce krovů apod. Zaznamenány byly také statické poruchy zejména u starších staveb v důsledku otřesu terénu při úderu blesku do země či předmětů v bezprostřední blízkosti,
působení elektrodynamických sil – průchodem proudu vodiči dochází ke vzniku elektrodynamických sil. Elektrodynamické síly využíváme běžně v praxi např. u elektromagnetů a elektromotorů. Při průchodu proudu bleskového výboje kovovými předměty a vodiči elektroinstalace může dojít k vytržení vodičů ze zdí, uvolnění a destrukci jiných zasažených kovových předmětů. Jsou známy případy, kdy došlo k vytrhání vodičů i pod keramickými obklady v kuchyni, přepětí v důsledku úderu blesku – vysoké hodnoty napětí a proudu při úderu blesku do rozvodů napětí, po zavlečení do elektrických a elektronických přístrojů, způsobí jejich poškození nebo zničení. Jak je vidět, působení přímého úderu blesku může zapříčinit i zdánlivě málo pravděpodobné následky. Vlivem šíření výboje různými konstrukcemi jsou pak leckdy patrné na neočekávaných místech. Nejmarkantnější škody samozřejmě vznikají na objektech bez vnější ochrany před bleskem.
Charakteristika škod na elektronických zařízeních Zvláštní kapitola se věnuje popisu účinku blesku na elektronická zařízení. K jejich poškození dochází zpravidla zavlečením části bleskového proudu po rozvodech napájecího napětí, případně jinými cestami (anténními svody, rozvody datových sítí, telefonními přípojkami apod.). Napájecí obvody a vstupy elektronických zařízení jsou ve většině
Posouzení příčiny škody a její likvidace může být problematické – podíl nerozhodných případů se navyšuje, není-li provedena podrobná prohlídka a místní šetření.
24
Pojistný obzor 2/2008
Pojistné produkty
V pokračování článku z minulého čísla se zaměříme na praktické postupy, které by mohly pomoci likvidátorům posoudit, zda v daném případě došlo k přímému úderu blesku, nebo ke škodám z jiných příčin. případů vybaveny ochrannými obvody, které jsou však navrženy tak, aby eliminovaly přepětí a přepěťové špičky způsobené běžným kolísáním napětí a průmyslovým přepětím. Energie úderu blesku je však řádově vyšší, standardní zabudované ochranné obvody a filtry proto nejsou účinné.
Průmyslové přepětí… …vzniká jako nežádoucí důsledek při spínání a vypínání spotřebičů, zejména indukčního charakteru. Těmito spotřebiči jsou např. veškeré elektromotory, elektromagnety, transformátory, tedy i běžné domácí spotřebiče. Vzniklé napěťové špičky se potom šíří po napájecích rozvodech do jiných zařízení. Správně navržené elektronické zařízení by však mělo odolat působení „běžného“ přepětí, které je definováno v příslušných odborných normách.
Jak rozlišit škodu přepětím a úderem blesku? Působení blesku a průmyslového přepětí je v zásadě shodné – vždy se jedná o impulzní přepětí, resp. proudový impulz, který přesahuje jmenovité parametry, na které je zařízení konstruováno. Rozdíl je v parametrech: při úderu blesku se napětí i proud poruchového děje pohybují o mnoho řádů výše než u průmyslového přepětí. Působením průmyslového přepětí se mohou zničit citlivé elektronické součásti, nedochází však k masivní destrukci polovodičových součástí, plošných spojů a dalších konstrukčních prvků. Pokud takové stopy na zařízení při prohlídce zaznamenáme, je to podstatná informace podporující předpoklad, že bylo zařízení zasaženo zavlečením bleskového proudu. Přechod energie blesku je typický tím, že se jedná o místní působení velmi vysoké energie (výskyt značně vysokého napětí řádově až stovky kV a tok
proudů až stovky kA) po velmi krátkou dobu (řádově milisekundy – 10–3 s). Elektronické součásti jsou v důsledku působení takto vysokých energií v řadě případů mechanicky poškozeny (od prasklých až po „vystřelená“ pouzdra polovodičových součástí, explodované elektrolytické kondenzátory, roztavené či dokonce odpařené vodivé dráhy na plošných spojích, kontaktech, přepínačích apod.). Lokální akumulací tepelné energie vzniká v řadě případů i požár zasaženého přístroje. Nejvíce zasaženy přitom bývají bloky vstupů/výstupů, přívodů napájení a zdrojů, vnějších řídicích a ovládacích systémů. Obecně tam, kde je zprostředkován styk s vnějším prostředím, ze kterého poruchový děj přichází. Následující fotografie dokládá typický stav – vyznačena místa v kroužcích dokumentují, kde došlo v důsledku energeticky obsažného přepětí k mechanickému poškození (roztržení) pouzder integrovaných obvodů. Jaký můžeme díky fotografii vyvodit závěr? Je pravděpodobné, že tuto škodu způsobil blesk.
1
Jsou viditelné škody na budovách přímým úderem blesku? (popište)
ANO/NE
Popis budovy (počet podlaží, konstrukce, střecha…) Popis umístění budov (areálu) v okolí, dominanty, okolní objekty… 2
Došlo k poruchám na zařízeních v objektu (areálu)? – telefony (ústředna)
ANO/NE
– počítačová síť
ANO/NE
– EPS, EZS, silnoproudé rozvody, osvětlení, rozvaděče
ANO/NE
3
Jsou na částech zařízení viditelné stopy poruchy (ožehnutí,...)? (pokud ano, popište, doložte fotodokumentací, věci předložte)
ANO/NE
4
Došlo k výpadku napájení nízkého napětí (nn)
ANO/NE
– z vnějších příčin (v rozvodně, mimo objekt,…)?
ANO/NE
– výpadkem jističů v rozvaděči, aniž vznikly škody?
ANO/NE
Došlo k poškození vodičů (nn, sdělovací,...)?
ANO/NE
6
Došlo k restartu počítačů, „měkkému“ selhání elektronických systémů?
ANO/NE
7
Došlo k obdobným poruchám/škodám v blízkém okolí?
ANO/NE
5
8
Je instalována vnější ochrana na budově?
ANO/NE
Byla vnější ochrana od zahájení provozu revidována? Kdy?........ (datum revize)
ANO/NE
Byly přitom zjištěny nedostatky?
ANO/NE
Byly tyto nedostatky odstraněny?
ANO/NE
Byla vnější ochrana revidována po úderu blesku?
ANO/NE
Foto: Inservis MVC
Kdy?........ (datum revize)
Základní postupy při prohlídkách a posouzení pojistného krytí Posouzení příčiny škody a její likvidace z rizika blesk může být velmi problematické pro zjednodušené postupy likvidace (Desk-top Claim Handling – likvidace „od stolu“), které nyní řada pojišťoven aplikuje u škod z občanského pojištění a škod malého rozsahu v průmyslu. Zda se jedná o úder blesku podle definice v pojistných podmínkách, obecně zhodnotí komplex otázek (a příslušných odpovědí), které je nutno vyhodnotit jako celek. I tak zůstane řada případů, ve kterých nebude možné rozhodnout s jistotou. Podíl těchto „nerozhodných“ případů se podstatně navyšuje v okamžiku, kdy nebyla provedena podrobná prohlídka a místní šetření. Jako vodítko pro posouzení, zda se pravděpodobně jednalo o škodu v důsledku úderu blesku, doporučujeme sestavit seznam otázek a provést následné vyhodnocení odpovědí.
Byly zjištěny stopy úderu blesku, nedostatky a/nebo závady? (popište)
ANO/NE
9
Je zřízeno vyrovnání potenciálů (pospojováním)?
ANO/NE
10
Došlo před škodou při stavebních nebo jiných úpravách k případnému narušení ochrany před bleskem?
ANO/NE
11
Silový přívod (nn) je zřízen podzemním kabelem/venkovním vedením?
12
Jsou instalovány bleskojistky, přepěťové ochrany silových rozvodů?
13
Kde jsou ochrany zapojeny?
14
Obsahují instalace budovy vedení sdělovací (telekomunikační, datová, měřicí, řídicí, signalizační apod.)?
15
Jsou sdělovací rozvody mimo budovu zřízeny podzemním/nadzemním vedením?
16
Jsou zařízení připojená ke sdělovacím a datovým vedením chráněna přídavnou ochranou?
17
Jaké (obdobné) škody již vznikly v minulosti účinkem blesku nebo přepětím?
Vyhodnocení získaných údajů z otázek i dalších informací (např. z Českého hydrometeorologického ústavu), by mělo odpovědět na základní otázky: 1. Byla v daném místě a čase bouřka s výskytem blýskavic? (Zpravidla postačuje hlášení z nejbližší pozorovací stanice ČHMÚ, případně hodnověrné svědecké pozorování.) 2. Došlo k úderu blesku na pojištěné místo? (Vyhodnocení odpovědí na otázky 1–7.) 3. Jakými cestami byla energie blesku zavlečena na poškozená zařízení? (Vyhodnocení odpovědí na otázky 2–7, také s informacemi o způsobu vedení rozvodů, tj. otázky 9–11.) 4. Odpovídá charakter škod typickým důsledkům úderu blesku? (Odpověď na otázku 3, zjištění vizuálních stop po úderu, zkoumání
ANO/NE ANO/NE
ANO/NE
stop na poškozených předmětech – elektronika viz výše.)
Závěr Tento příspěvek si alespoň částečně kladl za cíl pomoci likvidátorům při jejich práci. Zájemcům o bližší informace můžeme doporučit odbornou literaturu k dané problematice, případně odborné články v zahraničních publikacích. Z uvedeného seznamu je patrné, že vyhodnocení není vždy jednoznačné a na některé otázky se získat odpověď nepodaří. V takovém případě záleží na pojistiteli, zda sleví na přísnosti pojistných podmínek ve prospěch klienta, nebo zda bude riskovat dlouhé spory…
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2/2008
25
Pojistné produkty
Sezóna cestovního pojištění
Kvalitní služby prodejců cestovního pojištění a zvýšená informovanost klientů mnohdy zamezí problematickým pojistným událostem.
ING. VLADIMÍR FUCHS EUROP ASSISTANCE
Cestovní pojištění je obecně pokládáno za rychloobrátkový produkt s významným vlivem na budování vztahu s klientem. Má sezónní význam a k jeho občasnému upozaďování může svádět například běžný prodej pojištění po internetu, automatické zahrnování cestovního pojištění do balíčku k jiným produktům (platební karty, letenky, zájezdy…) či poměrně nízká cena pojištění v absolutních částkách (v relativních již toto srovnání neplatí). Jistě ale nelze popřít skutečnost, že zejména u pojištění léčebných nákladů v zahraničí jde o problematiku často hluboce zasahující do života klienta, případně i jeho blízkých. V turistické sezóně se tak cestovní pojištění vždy dostává do zaslouženého zájmu pracovníků pojišťoven, odbytových kanálů, ale také například médií. Pojďme si nyní stručně shrnout některé zásadní prvky a trendy, jež provázejí letní sezónu tohoto produktu.
Prodej cestovního pojištění Kvalita prodeje cestovního pojištění má významný vliv na spokojenost zákazníků. Nehovoříme nyní o objemu prodejů daného zprostředkovatele, ale zejména o kvalitě poradenství. Prodej cestovního pojištění ovlivňuje velký rozsah různých odbytových cest, ale i ráz sezónnosti produktu. V rámci odbytu cestovního pojištění se nedostatky mohou objevit zejména v externí distribuci u sezónních prodejců (např. u cestovních agentur a kanceláří), kteří nemají dostatečné kapacity ke školení svých zaměstnanců či brigádníků. Stejná rizika se objevují i u prodejců, jež prodej pojištění nemají jako hlavní činnost (např. letecké společnosti, banky). Další riziko sníženého povědomí zákazníka o nakupovaném produktu skýtá rychle se rozvíjející prodej pojištění po internetu. U něho by mělo být samozřejmostí dostupné call centrum s vyškolenými pracovníky, kteří budou schopni klientům jejich případné specifické dotazy k produktům zodpovědět.
26
Pojistný obzor 2/2008
Pojistné produkty
Informace chrání v nouzi Z naší zkušenosti můžeme definovat hned několik prvků, které se nejvíce opakují při problematických pojistných událostech. Jejich výskytu lze pravděpodobně předcházet zkvalitněním informovanosti a kompetence prodejců. Témata, která by při školení prodejců měla zaznít, jsou následující: Upozornění na výluky: u prodejců, kteří se nespecializují přímo na cestovní pojištění, se častěji stává, že klient není při prodeji upozorněn na důležité výluky a omezení. Opakovaně se do této kategorie dostává zejména výluka preexistence zdravotních obtíží, které mnohdy bývají důvodem následného zamítnutí plnění. Preexistence se nejčastěji týká onemocnění srdce a krevního oběhu, diabetu, vředů (této problematice jsme se již věnovali v PO II/2006 v příspěvku „Pojistná událost v hlavním vysílacím čase“). Další výlukou, kterou by prodejce měl rozhodně zmínit, je „alkohol“. Nicméně v dnešní době se stalo aktuální i upozornění na výluky pro jednání pod vlivem dalších návykových látek. Komplexní rozbor výluk rizikových sportů, vysokohorské turistiky a jiných typických zástupců z této skupiny, které si klienti nemusí při koupi pojištění uvědomovat, by měl být základním prvkem při prodeji. Pokud je prodejce aktivně neuvede, může klienta nesprávně pojistit. Aktivace pojistné smlouvy: produkty cestovního pojištění jsou často aktivovány netradičním způsobem, např. použitím kreditní karty, výjezdem, pro který je třeba mít doklad apod. Problematika uplatnění pracovního úrazu v rámci turistické pojistky, o který se klient po návratu ze zahraničí snaží, se v letní sezóně vyskytuje také častěji. Tyto případy ale spíše než do oblasti školení prodejců spadají do kategorie pokusů o pojistné podvody.
O frekventovaných variantách pojištění se spoluúčastí klienta, jež bývají součástí služeb nabízených k platebním kartám, je třeba při prodeji také transparentně informovat. Rovněž problematika vlivu evropské zdravotní karty EHIC je pro školení prodejců stále velice aktuální. Každý prodejce by měl dobře rozumět průnikům i rozdílům v krytí v rámci systému EHIC a komerčního cestovního pojištění a tato umět klientům vysvětlit. Upozornění na kontaktování asistenční služby při jakýchkoliv potížích je základním pravidlem, které by nemělo být opomenuto. Vhodným školením prodejců mohou pojišťovny usnadnit roli sobě i klientům při preventivní činnosti proti pojistným podvodům, ale i proti potenciálně nepříjemným mediálním kauzám, které provázejí každou turistickou sezónu.
Likvidace a pojistné podvody Pojistné podvody z letních období cestovního pojištění mívají nejrůznější podobu. Pokusy o podvody se objevují jak ze strany poskytovatelů zdravotní péče, tak i ze strany klientů. Pojistné podvody ze strany lékařských zařízení jsou typické zejména v oblasti ambulantních ošetření. Lékařští specialisté naší společnosti nejčastěji identifikují „prohřešky“ předražování výkonů a také vykazování ambulantních výkonů, které vůbec nebyly provedeny. Jedná se zejména o pojistné události v Řecku, Egyptě, Bulharsku a Chorvatsku. Dalším častým negativním jevem objevujícím se ve výše uvedených destinacích je provizní spolupráce delegátů některých cestovních kanceláří a lékařů působících v cílových destinacích či hotelech. Tyto postupy se často pohybují na hraně etických principů. Lékaři obcházejí klienty a snaží se jich dotazovat, zda jim nic nechybí a zda nepotřebují nějakou péči – vždy se odkazují na bezplatnost služeb, které jsou poté účtovány
Ilustrační foto: ČAP
Cestovní pojištění se posouvá směrem ke službám: roste zájem o předcestovní asistenci, rozšiřuje se nabídka specifických připojištění i jejich limitů...
pojišťovně. Touto praxí jsou generovány zbytečné návštěvy lékařů, předepsané léky, ale také čas, který klienti musí trávit administrací úkonů s lékaři. U exotických destinací jsme také zaznamenali pokusy o podvody při proplacení neuskutečněné hospitalizace. S takovými událostmi si musí asistenční služby standardně poradit a být pro pojišťovnu schopným partnerem. Účinnou prevencí ze strany pojišťoven by mohla být zlepšená komunikace směrem k průvodcům a delegátům cestovních kanceláří. Prevence ze strany asistenčních společností je pak zaměřena především na detailní komunikaci s lékařskými zařízeními a lékaři v dané lokalitě (mezi běžné nástroje asistenčních společností patří smluvní ceny, centralizace objemů, ale i seznamy zařízení, se kterými se pro porušování dohodnutých principů nespolupracuje).
Tato pravidla platí jak pro kvalitu, tak i pro cenu služeb jednotlivých zařízení. Ze strany klientů jsou pokusy o pojistné podvody častěji zaznamenávány například při ošetřeních jiné osoby na cizí platnou pojistku, při pojistných událostech ztráty zavazadel (z hlediska obsahu ztracených věcí i způsobu ztráty či odcizení) a v již zmíněné oblasti vykazování pracovních úrazů v rámci pojistných událostí pro turistické pojistky. Neobvyklé není ani uplatnění jedné pojistné události u více pojistitelů.
Trendy v oblasti cestovního pojištění Pro letní pojistnou sezónu v oblasti asistenční činnosti lze vysledovat několik zajímavých trendů. Mezi ně patří i výraznější posun cestovního pojištění směrem ke službám. Jako příklad můžeme uvést služby předcestovní asistence, které jsou
při rozšiřující se škále exotických destinací stále častěji využívány (poskytnutí informací před výjezdem např. na očkování, zdravotní situaci a rizika v cílových destinacích, vízová politika cílové země…). Významně se též rozšiřuje škála specifických připojištění a jednotlivé limity těchto připojištění (např. sportovní rizika, sportovní výbava, oblast golfu, odpovědnostní rizika, zpoždění přepravního prostředku.). Ze strany klientů lze sledovat na jedné straně zvýšení povědomí o pojištění, zvýšení využívání on-line distribučních cest pro koupi pojištění a na druhé straně zvýšení poptávky po kvalitnějších krytích jak z hlediska výše limitů, tak i komplexnosti pojištěných rizik. Tento prvek se také projevuje u vícenásobného pojištění. Stále přibývá klientů, kteří neváhají investovat do dalšího kvalitního komplexního krytí platného pouze po čas vybrané dovolené, a to i přesto, že mají platné běžné základní dlouhodobé pojištění.
Pojištění a management rizik v makléřském obchodě – recenze PrOF. INg. mILÍK TIChÝ, DrSC.
Úvodní statě publikace, kterou počátkem roku vydalo nakladatelství Professional Publishing, pojednávají o pojistných trzích, jejich vývoji v posledních letech, o celosvětově přijatém pojistném a jeho struktuře. Vynechány nebyly ani velké pojištěné škody. Zajištěním rizika a alternativními metodami pojištění a zajištění se zabývá jedna ucelená kapitola. Samostatnou úvahu autor věnuje tzv. kaptivnímu pojištění, které není v Česku zatím rozšířeno, a naše podniky s ním obecně nejsou seznámeny. Výklad o elektronickém obchodě, který je atraktivním postupem blízké budoucnosti, lze rozhodně považovat za důležitý. Vývoj na těchto úsecích by měl pojišťovací makléř neustále sledovat. Kapitola o českém pojistném trhu uvádí požadavky na práci makléře
a dále charakterizuje metody výběru makléřské společnosti. Těžiště publikace spočívá zejména v popisu obecného postupu rizikového managementu a některých jeho základních metod, jako například periodické inspekce, komparativního hodnocení pracovišť, stanovení rizikového profilu podniku a metody „Risk Focus“. Výklad ještě doplňuje popis prověrky rizikového managementu. Další samostatná kapitola se zabývá přípravou rizikové zprávy a tvorbou pojistného programu, tedy ústředními body práce makléřské společnosti. Publikace poskytuje návod jak postupovat v obecném případě a jak hodnotit rizika, aby upisovatel získal z rizikové zprávy ucelený obraz o situaci. Text se zabývá některými speci-
fickými obory – např. chemickým inženýrstvím, průmyslem papíru a celulózy či farmakologií – a dále obecnými úvahami o technických rizicích, škodách na životním prostředí, o ochraně elektronických zařízení a také o bezpečnosti tunelů. Autor se podrobně věnoval likvidaci škod, jejímž managementem je pojišťovací makléř pověřen. Tato činnost se též řadí mezi nejdůležitější body spolupráce s klientem a v knize lze nalézt řadu instruktivních příkladů ze skutečných událostí. Čtenáři jistě ocení rejstřík a slovníček základních termínů. Publikaci můžeme doporučit především jako studijní materiál pro zaměstnance makléřských firem, je ale také vhodná pro zaměstnance pojišťoven a specialisty na průmyslové a podnikatelské pojištění. Další okruh případných čtenářů patří do oblasti studentů vysokých i odborných škol, kteří mají o pojišťovnictví zájem.
Autor: Ing. Jiří Janata, CSc. Vydal: Professional Publishing, Praha, 2008 180 stran. Doporučená cena 288 Kč.
Pojistné produkty
Pojistný obzor 2/2008
27
Ze světa
Každý problém má své řešení
Michaela Kollerová, generální ředitelka Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA) exkluzivně pro Pojistný obzor.
MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Paní ředitelko, současnou pozici zastáváte již déle než rok. Můžete, prosím, zrekapitulovat vaši dosavadní činnost v CEA? Tento rok byl jednoznačně náročný. Federace prošla mnoha interními změnami: zrušili jsme například naši pobočku v Paříži. Bruselskou kancelář jsme restrukturalizovali a zároveň jsme přijali nové zaměstnance. I přes tyto změny se nám podařilo neztratit z dohledu naše klíčové poslání, tedy hájení zájmů našich členů. Evropská komise má neustále na pořadu jednání rozsáhlou agendu, která se týká pojišťovnictví, Solventností II počínaje, přes otázky týkající se důchodů nebo motorových vozidel. CEA byla a je neustále aktivní v oblastech, které chod pojišťoven ovlivňují. Za celou dobu existence CEA jste se stala první dámou, která uspěla ve výběrovém řízení na pozici generální ředitelky. Vnímáte, že určitá témata se vám právě z tohoto důvodu hůře řeší? Opravdu se mi nikdy nestalo, že by měly být rozdíly mezi ředitelem a ředitelkami. Osobně jsem nic takového nezažila – zřejmě i díky bruselskému prostředí, kde se se všemi zachází poměrně
rovnocenně. Když se podívám na členské asociace CEA, tak devět z třiatřiceti členů kormidlují generální ředitelky. Při své práci se zabýváte řešením složitých úkolů. Které z nich, bez ohledu na gender, vnímáte jako nejobtížnější? Mohlo by to vyznít až příliš sebejistě, ale já se domnívám, že na každý problém existuje řešení. Hlavní je umět si určit priority. Myslím, že je důležité stanovit si nejprve správně priority a pak už se nesnažit zvládnout vše najednou. Mohla byste se naopak pochlubit některými úspěchy, kterých se vám podařilo dosáhnout a na něž jste právem hrdá? Rozhodně bych zmínila tři věci. Zaprvé, jednoznačně nejdůležitějším přínosem federace je v evropském měřítku reputace, kterou CEA má v rámci evropských institucí. S potěšením musím konstatovat, že naše pověst i v průběhu interní restrukturalizace neutrpěla. Ba právě naopak. Podařilo se nám ji ještě více posilnit – zejména pak díky velkému množství informací, kterým přispíváme na evropská jednání. Domnívám se, že Evropská komise si nás za to váží. Zadruhé musím s potěšením konstatovat, že cítíme velmi silnou podporu od našich členů. Představili jsme mnoho, někdy i poměrně kontroverzních změn. Přesto nám naši členové projevovali obrovskou podporu. Za třetí velký úspěch považuji transformaci naší společnosti. Zaměstnanci CEA si společně se změnami ve vedení prošli obtížným obdobím – došlo na výrazné personální změny: polovina bývalých pracovníků v CEA zůstala, nicméně druhá
Naším hlavním posláním v Bruselu je především vysvětlovat rozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů. Bez vaší pomoci bychom to nezvládli.
28
Pojistný obzor 2/2008
Ze světa
Foto: CEA
Letošní konference, která se pod záštitou České asociace pojišťoven konala 26. března a věnovala se aktuálnímu stavu a vývoji regulace a dohledu v pojišťovnictví EU a ČR, se zúčastnila i generální ředitelka Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA), Michaela Kollerová. K stěžejním tématům následujícího rozhovoru se řadí zásadní změny odehrávající se v Bruselu – ať již na půdě Evropské komise nebo samotné federace.
polovina lidí je zcela nová. Naši zaměstnanci jsou nejen výborně kvalifikovaní, ale mají také nesmírnou motivaci. Koncentrují se na dosažení stanovených cílů v rámci všech materiálů, kterými se momentálně zabýváme, samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že vždy musíme hájit zájmy našich členů, jak jen nejlépe umíme. Dosažené úspěchy v těchto třech oblastech dělají z nové CEA podnětné a vzrušující pracoviště. Jaké hlavní cíle jste si coby generální ředitelka CEA stanovila? Jak jsem již říkala, CEA musí v prvé řadě dobře hájit zájmy svých členů. Musíme být schopni evropským institucím a dalším, v evropském měřítku zainteresovaným stranám vysvětlovat, na jakých principech pojišťovnictví pracuje, a proč je důležité, abychom měli odpovídající regulační systém zákonů. CEA coby evropský mluvčí pojišťovnictví a zajišťovnictví musí zabezpečit, aby se pojišťovnictví a fakt, že se významně podílí na ekonomickém růstu a zaměstnanosti, dostaly v rámci Evropské unie do povědomí. Toto období je klíčové pro rozvoj vnitřního trhu a CEA zajis-
tí, aby byl hlas pojišťovnictví slyšet v úsilí, které bude korunováno dokončením jednotného trhu pro finanční služby. CEA musí dále zastupovat evropské pojišťovny a zajišťovny na širší, tedy světové scéně. Musíme například vést kampaň proti kolaterálním požadavkům v USA. Jak to vypadá s restrukturalizací CEA? Které změny byly ve vašich očích nejdůležitější a nejrozsáhlejší? Jaké klady nové uspořádání federace přinese? Osobně věřím, že se nám daří měnit strukturu federace velmi dobře. Zrušení pařížské pobočky nebylo jednoduchým krokem, ale pomohlo nám zkvalitnit efektivitu práce. Obecně bych řekla, že se zlepšily i koordinace i komunikace, což byla rozhodně důležitá změna. Nicméně se zabýváme i reformou uspořádání komise, zpracováním interních dat a také změnami v přístupu a zpracovávání informací. Všechny tyto okruhy máme pod drobnohledem, nemyslím si tedy, že bych dokázala vyzdvihnout jedno konkrétní téma. Jde o kombinaci všeho dohromady – stejně jako to máte s jednotlivými dílky puzzle. Naším cílem je nakonec vytvořit dobrý celkový obraz. Učinili jsme obrovský kus práce, posunuli jsme se nesmírně kupředu a věřím, že jsme na správné cestě. Nyní musíme dokončit nedořešené otázky, abychom si vytvořili pevné základy pro naši další práci. Pojďme se nyní věnovat dalšímu vážnému tématu. Zastáváte společně s Evropskou komisí stejný názor na překážky, které zpomalují rozvoj jednotného pojistného trhu? Ve skutečnosti na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Komise není homogenním orgánem. Tvoří ji mnoho generálních ředitelství, která se starají o různorodé iniciativy. Když se tedy podíváme na pracovní plán komise, pak na něj musíme jednoznačně nahlížet z pohledu různých sektorů. CEA v mnoha oblastech bezvýhradně sdílí komisí stanovený přístup – například v Solventnosti II či změnách v rámci postupů dohledu. Naopak v jiných oblastech bychom se přiklonili k jinému názoru – po komisi bychom požadovali provedení mnohem podrobnějších analýz, abychom pak dokázali lépe určit dopad těchto konkrétních návrhů. Mohla byste v kostce shrnout, jaké stanovisko CEA zastává v rámci návrhu nové směrnice Solventnost II? Obecně tuto směrnici podporujeme. Jistě, některé drobné technické záležitosti by se ještě daly zlepšit. Nicméně podpora Solventnosti II a ekonomického přístupu založeného na riziku je ze strany pojišťovnictví naprosto zřejmá. Naši práci také soustředíme na témata proporcio-
nality, tak aby znění směrnice mohly použít jak velké skupiny, tak i středně velké i malé společnosti. Přístup komise také podporujeme v rámci naší práce na skupinovém dohledu. Přejděme nyní ke středoevropským záležitostem. Do jaké míry jste seznámena s problematikou českého pojišťovnictví? Ráda bych měla větší znalosti, nicméně díky bilaterálním jednáním – jako například s výkonným ředitelem ČAP – mám šanci se o trhu dozvědět více. Naše oddělení statistik významně těží z informací jednotlivých trhů, které od našich členů získáváme. Právě to nám ohromně pomáhá, abychom lépe porozuměli souvislostem. Ovšem pro nás jsou zároveň nezbytně nutná pravidelná setkání. Z tohoto důvodu se osobně velice ráda účastním konferencí, jako je tato – pomáhají mi totiž proniknout k jádru problémů. Musím konstatovat, že dnes na mě například udělala ohromný dojem prezentace ředitelky odboru dohledu v pojišťovnictví, doktorky Silberové z ČNB, která představila systém regulace dohledu v České republice. Myslím, že několik stupňů, které na konferenci objasnila, Solventnost II teprve představí. Můžete české pojišťovnictví okomentovat z mnohem širší, řekněme evropské perspektivy? Z podkladů, které v CEA máme, je evidentní, že český trh v sobě skrývá velký potenciál. Ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi, kde jsou již trhy mnohem saturovanější, vykazuje ten český naprosto mimořádný růst. Pokud se konkrétně zaměřím na země střední a východní Evropy, pak se české pojišťovnictví
drží nastoleného trendu společně s ostatními zeměmi tohoto regionu. Mohla byste, prosím, zhodnotit vzájemnou spolupráci CEA a ČAP? Naši spolupráci považuji za ohromně přínosnou. Jsem nesmírně ráda, že se Česká asociace pojišťoven aktivně účastní našich výborů a pracovních skupin. Bez vámi poskytnutých informací, ať už písemných nebo i ústních, bychom v podstatě nebyli schopni pracovat. Naším hlavním posláním v Bruselu je především vysvětlovat rozdíly, které se dějí v rámci evropských trhů. Bez vaší pomoci bychom to nezvládli – proto potřebujeme dobrou zpětnou vazbu. Smím se nyní zeptat na méně formální otázku? Byla jste už někdy v České republice na dovolené? Doposud jsem k vám cestovala jen služebně. Ve své dřívější pozici jsem se zde před lety účastnila shromáždění – při té příležitosti jsem absolvovala okružní cestu Prahou s průvodcem, nicméně Hradčany jsem stále ještě nestačila prozkoumat. Zatím jsem je vždy viděla jen zdálky. Jak se Vám líbí atmosféra Prahy? Asi nevíte, že pocházím z Bavorska, což není daleko od českých hranic. Jsem přesvědčená, že sdílíme podobné tradice – dobré pivo, klobásy, pečínky a knedlíky. Proto kdykoliv přijedu do Prahy, vždy se sháním po jídle, na které jsem z domova zvyklá a které v Bruselu není k mání. Paní ředitelko, velice děkuji za váš čas.
Michaela Kollerová
O CEA
je od ledna 2007 generální ředitelkou Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). Za sebou má již mnohaleté zkušenosti z oblasti finančních služeb na evropské i mezinárodní úrovni. Evropské pojišťovnictví a zajišťovnictví pravidelně reprezentuje na jednáních a panelových diskuzích, které organizují evropské instituce. Od roku 2001 do doby, než začala pracovat pro CEA, se Michaela Kollerová angažovala coby členka řídícího výboru Evropské skupiny spořitelen. Současná generální ředitelka CEA dříve působila v několika poradních skupinách založených Evropskou komisí. Jmenovitě se mimo jiné podílela na vzniku Výboru pro evropské bankovnictví.
CEA je Evropská pojišťovací a zajišťovací federace, která prostřednictvím svých 33 členů (tj. národních pojišťovacích asociací) reprezentuje všechny druhy pojišťoven a zajišťoven. CEA zastupuje podniky, jejichž podíl na celkovém evropském přijatém pojistném činí přibližně 94 %. Pojištění zásadně přispívá k rozvoji a růstu evropské ekonomiky. Evropské pojišťovny vytvářejí přijaté pojistné v hodnotě 1 110 mld. eur, zaměstnávají více než milion zaměstnanců a do hospodářství investují více než 7 200 mld. eur.
Ze světa
Pojistný obzor 2/2008
29
Ze světa
Jozef Gáfrik
Generální guvernér rakouské centrální banky Klaus Liebscher i přes vzniklé administrativní komplikace znovu potvrdil (viz rámeček), že pozůstalí po obětech tzv. kaprunské tragédie dostanou definitivně první splátku odškodného v červnu tohoto roku. Liebscher zároveň předsedal zprostředkovatelské komisi, která se významně zasadila o dořešení případu. Celkově má být obětem neštěstí vyplaceno 13,4 milionů eur, které si podle dohodnutého klíče rozdělí Rakouská republika, pojišťovna Generali a Gletscherbahn Kaprun AG (tj. provozovatel lanové dráhy, na níž se neštěstí přihodilo).
Mezinárodní tragédie Při požáru v jednom z tunelů pozemní lanovky 11. listopadu 2000 zahynulo v plamenech a kouři celkem 155 pasažérů z různých zemí, především však z Německa, Rakouska, USA a Japonska. I tato mimořádná geografická rozptýlenost států, ze kterých oběti pocházely, byla jedním z důvodů, kvůli nimž se případ řešil tak dlouho. A protože hrozilo, že prosazení požadavků pozůstalých soudní cestou by trvalo ještě léta, navíc s nejistým efektem, nakonec došlo k dohodě mimosoudní. Podle německého advokáta Bernarda Podosovnika, zastupujícího celkem jedenáct rodin, to byla už prakticky jediná cesta, jak bylo vůbec možné dospět k nějakému řešení, i když do značné míry jen symbolickému. V tomto smyslu se vyslovil pro německý ekonomický list Handelsblatt.
Speciální systém odškodnění Pojišťovna Generali společně s bankou a provozovatelem lanovky vypracovala pro odškodnění zvláštní bodovací systém, který zohledňuje stupeň příbuzenského poměru k obětem. Ti, co neštěstí přežili – a takových šťastných jedinců bylo z celého vlaku jen dvanáct – dostanou každý po 32 360 eur, zatímco například vdovám a vdovcům připad-
30
Pojistný obzor 2/2008
Ze světa
ne po 24 270 eur. Představitelé zainteresované pojišťovny přitom zdůraznili, že jejich ústav udělal už v průběhu minulých let několik jednostranných kroků, které jdou nad rámec pojišťovací smlouvy. Provozovatel byl totiž celkově pojištěn jen na 46 milionů německých marek (v přepočtu asi 23 milionů eur), přičemž plnění za možné škody na zdraví osob bylo zohledněno jen zlomkem této sumy. Paralelně s úsilím zmíněné rakouské komise se o řešení případu pokoušel i kontroverzní americký advokát Ed Fagan, který chtěl záležitost řešit na půdě USA. Jak známo, tam bývá odškodné zpravidla mnohem vyšší. Neuspěl však - americký soud mu loni případ odebral. Vyplacení odškodného, resp. bolestného, znamená zároveň zánik jakéhokoliv dalšího nároku na náhradu škody, a Rakouská republika tím považuje věc za uzavřenou. Podle vídeňského tisku s řešením souhlasilo 95 procent ze 420 osob, které požadovaly náhradu.
Osudové rozhodnutí Vyšetřování katastrofy ukázalo, že mnohé z obětí se při požáru dopustily fatální chyby – pěšky se vydaly tunelem směrem nahoru, tedy tam, kam
Předseda zprostředkovací Komise požární katastrofy v Kaprunu a Generální guvernér rakouské centrální banky Dr. Klaus Liebscher dne 13. května 2008 veřejnosti sdělil, že požadované nabídky na finanční vyrovnání byly od téměř všech žadatelů k rozhodnému dni, tj. 30. dubnu 2008, dodány v termínu. Nejdříve však na počátku, či v polovině června t. r. bude možné oznámit, zda se řešení komise uskuteční. Nejprve totiž musí být zpětně dodané texty týkající se vyrovnání přezkoumány z hlediska úplnosti. Chybějící informace, případně podklady si komise musí doda-
Foto: archiv
Kaprunská tragédie: případ se uzavírá
Jeden z vůbec nejkomplikovanějších pojistných případů na území Evropy, který se odehrál u našich rakouských sousedů, se po více než sedmi letech uzavírá.
na základě fyzikálních zákonů proudily prudce jedovaté spaliny z hořící gumy a umělé hmoty. V nich se naneštěstí většina udusila. Ti, kteří přežili, se rozhodli pro delší, ale správnou cestu směrem dolů. Tunel, v němž k tragédii došlo, byl uzavřen a zakonzervován a provozovatel vybudoval novou lanovku. Neštěstí dnes už připomíná pomník na místě této smutné události (viz foto) a otazníky nad (ne)dostatečností pojistek, které státy požadují od provozovatelů podobných dopravních zařízení.
tečně vyžádat – mnoho žadatelů mimo jiné nepřipojilo bankovní spojení, soudní povolení (či samotnou žádost) k opatrovnictví. Jako maximální dodatečnou lhůtu pro předložení chybějících podkladů komise stanovila konec letošního května. Teprve pak Rakouská republika, společnost Gletscherbahnen Kaprun AG a pojišťovna Generali Versicherungs AG posoudí, zda bude možné deklarovat přijetí srovnávací nabídky na vyrovnání ve výši 13,4 mil. eur. -jm-
Jaké zkušenosti lze čerpat ze Švýcarského testu solventnosti? GIOVANNI GENTILE SWISS RE
Testování Švýcarského testu solventnosti (SST) proběhlo v roce 2005. K jeho implementaci došlo o rok později – před Solventností II má tedy dva roky náskok.
TRANSLATION: ČAP
Co má společného hurikán na Floridě se zemětřesením v Japonsku? V podstatě velmi málo – zejména proto, že tyto skutečnosti se zatím nepromítly do požadavků na regulatorní kapitál evropského pojistného trhu. Tento fakt možná nikoho nepřekvapuje vzhledem k tomu, že pravidla, podle nichž se evropský trh doposud řídil, jsou téměř 30 let stará a nezohledňují ani vývoj v oblasti řízení rizik, ani inovaci pojistných produktů v posledním desetiletí. V důsledku rámcové směrnice Solventnost II, kterou prosazuje Evropská komise, nicméně ke změnám určitě dojde.
Moderní regulační standardy Evropská komise zveřejnila novou rámcovou směrnici v červenci 2007 a nyní čeká na její schválení Evropským parlamentem. Jakmile
dojde k implementaci těchto pravidel (za předpokladu, že zůstanou v současné navrhované podobě), Evropská unie bude mít nejprogresivnější a nejmodernější regulační standardy na světě, a to jak v rámci pojišťovnictví, tak i zajišťovnictví. Nový regulační režim zlepší porozumění rizikům, kterým pojišťovny ve skutečnosti čelí. Díky režimu tak dojde ke zlepšení ochrany pojistníků i transparentnosti pro akcionáře. S příchodem nového regulačního režimu již mnoho předních evropských pojišťoven zřídilo pozici „Chief Risk Officer“ (tzv. vedoucího řízení rizik). Řízení rizik se tímto oddělilo od vývoje produktů, stanovování sazeb a upisování rizik. K implementaci systémové směrnice Solventnost II nemá dojít dříve než v roce 2011. Postup pojišťoven však již nyní naznačuje, že směrnice stačila změnit kulturu řízení rizik v pojišťovnictví.
Foto: Swiss Re
Větší transparentnost v pojišťovnictví
Giovanni Gentile, autor článku
Díky směrnici Solventnost II dojde k většímu zprůhlednění procesů uvnitř pojišťovnictví. Za účelem zdokonalení efektivity kapitálu bude nový regulační režim využívat nejnovějších finančních postupů. Vůbec poprvé mohou být všechna rizika, kterým pojišťovny čelí, vyčíslena stejným způsobem. Díky tomu mohou pojišťovny získat přehled a zároveň schopnost odhadnout závislosti mezi nimi. Solventnost II by také měla přinést použití diverzifikace ve všech rizikových kategoriích, a to i s ohledem na geografické oblasti. Ve srovnání se sedmadvaceti různými režimy, které máme dnes, dojde poprvé ke sjednocení regulačního režimu pro celou Evropskou unii, což povede ke snížení počtu případů neefektivního řešení přeshraničních
pojistných událostí, které je vlastní současné struktuře pojišťovnictví.
Integrovaný rizikový model Jedním z klíčových prvků Solventnosti II je zavedení integrovaného rizikového modelu. Aktiva i pasiva pojišťovny budou hodnocena tržně konzistentními metodami, dojde k utřídění rizik, která budou ověřena z hlediska jejich souvztažností. Podobně jako v bankovním sektoru budou pojišťovny muset ověřit, zda jejich kapitál solventnosti dokáže pokrýt předpokládané nároky na plnění, ale i případné neočekávané velké škody. Za starého režimu společnosti pouze jednoduše kontrolují jednotlivá rizika v různých druzích pojištění, bez celkového pohledu na věc – v důsledku by se tak mohlo stát, že budou podceněny vzájemné závislosti a kumulace odlišných rizik. Jak jsem již zmínil na začátku tohoto příspěvku, souvislost mezi hurikánem na Floridě a zemětřesením v Japonsku neexistuje. Jelikož nepředpokládáme, že se tyto události dějí v jednom okamžiku a mezi těmito dvěma škodami není žádná souvislost, vznikne diverzifikační efekt, který sníží náklady na převzetí těchto rizik a povede k lepší efektivitě kapitálu. Dnes platná směrnice Solventnost I tyto diverzifikační efekty nereflektuje. Směrnice Solventnost II však neřeší jen zlepšení kapitálové efektivity. Zabývá se také správným oceňováním rizik, a tedy i rozpoznáním závislostí mezi různými druhy pojištění. Přírodní katastrofa, jakou je kupříkladu obrovská povodeň, může vyvolat požadavky na náhradu škody hned v několika různých druzích pojištění: v rámci pojištění majetku, úrazu či životního pojištění. Plnění požadavků solventnosti mají v dnešní době nejčastěji na starosti finanční útvary, nebo útvary Compliance. Přestože tyto útvary hrají v pojišťovnách důležitou roli, nezabývají se analýzou pojištění a rizik finančního trhu.
Ze světa
Pojistný obzor 2/2008
31
Ze světa
Solventnost II požaduje, aby všichni odborníci pracovali společně, napříč funkcemi, aby vytvořili model integrovaného rizika, který by dokázal zlepšit porozumění rizikům, jež na sebe pojišťovny vzaly.
Švýcarský test solventnosti: o 2 roky napřed Fakt, že všechny výše zmiňované výhody nejsou jen šedou teorií, již prokázal Švýcarský test solventnosti (Swiss Solvency Test, tj. SST). SST, který je se Solventností II srovnatelný, byl testován v roce 2005 a o rok později zaveden do praxe. Na Solventnost II nicméně v některých zemích pohlížejí skepticky – především malé a specializované pojišťovny, které se obávají, že se jim výrazně zvětší objem práce. Místní orgány dohledu upozorňují na to, že nemají dostatečné zdroje a někteří politici se obávají, že dojde k diskriminaci místních společností ve prospěch větších mezinárodních skupin. Ve Švýcarsku některé z těchto obav také panovaly, ovšem nakonec se nepotvrdily ani ve zkušebních kolech, ani během oněch dvou let, kdy byl test SST uveden do praxe. Již v testovacích kolech bylo švýcarským orgánům dohledu i pojišťovnám jasné, že stávající metody nepostihovaly skutečná rizika, kterým pojišťovny doposud čelily. Testy zároveň ukázaly, že dokonce i malé a velmi úzce zaměřené pojišťovny dokážou nové principy bez obtíží implementovat. Ve Švýcarsku působí okolo pěti velkých a dvou set malých pojišťoven. Švýcarský test solventnosti se nicméně od směrnice Solventnost II v jednom liší. Švýcarské
Díky novému režimu solventnosti bude moci český regulátor vidět nejen závazky, jež má pojistitel v jejich zemi, ale také výsledky celé skupiny. úřady všem zajistily „standardní model“, který společnosti mohly používat jako základ. Ten si přizpůsobily a vytvořily si interní model. Poté, co malé a středně velké společnosti absolvovaly testovací kolo, dospěly k závěru, že model má mnoho výhod a větší množství práce s ním spojené i jeho komplikovanost jsou bohatě kompenzovány tím, že jim pomáhají získat komplexnější přehled o rizikové struktuře jejich společnosti. Solventnost II zefektivní rozložení rizik mezi pojistitele, zajistitele a kapitálové trhy, protože všechna řešení přenosu rizika jsou přijímána nezávisle na právním uspořádání. Důvodem je fakt, že z ekonomického hlediska všechny přenosy rizika vedou ke snížení rizika, a umožňují tedy snížit kapitál solventnosti. Ve Švýcarsku byli menší pojistitelé schopni využít informací o distribuci rizik, které jim test SST poskytnul, k rozšíření svých obchodních aktivit.
Přínos malým pojistitelům Celkově lze říci, že malí pojistitelé ve Švýcarsku z nového režimu Solventnosti profitují nejvíce, nestali se z nich tedy poražení. Především se nepotvrdily obavy, že malí pojistitelé přestanou existovat, nebo že je případně pohltí silnější konkurence. Malí pojistitelé na trhu stále jsou. Nyní však tyto společnosti mají nástroj umož-
ňující jim analyzovat svá rizika, který předtím neměly. Větším pojistitelům nový režim tak velké změny nepřinesl, většina z nich totiž již s ekonomickými modely pracovala. Režim Solventnosti II může přinést místním regulátorům, kteří se momentálně obávají, že ztratí svůj vliv důležitou výhodou – další informace. V budoucnosti tak český regulátor například uvidí nejen závazky, jež má pojistitel v jejich zemi, ale i výsledky celé skupiny. Regulátoři si je ale zároveň mohou intenzivně vyměňovat se svými dohlížejícími kolegy v jiných zemích.
Po neprošlapané cestě Přestože všechny výše zmíněné obavy musí být brány vážně, pojišťovnictví bude pokračovat tímto novým směrem bez ohledu na to, jakou podobu směrnice systému Solventnosti II bude mít. Některé z plánovaných změn se již v mnoha společnostech uskutečnily – a to i přesto, že není zcela jasné, jakou bude mít směrnice Solventnost II ve finále podobu. Evropa má díky této směrnici velkou šanci vydobýt si pozici lídra globálního pojišťovnictví a byla by škoda, kdyby se myšlenka rámce Solventnosti II vytratila vinou politických zájmů, jež by směrnici dokázaly rozmělnit.
Přehled vybraných modelů solventnosti Modely založené na jednotlivých rizikových faktorech
Modely založené na vícerizikových faktorech
Modely, které zevrubně kvantifikují rizika a jejich vzájemné závislosti
Scénáře
EU
Solventnost I
Solventnost II návrh CEIOPS standardní model GDV model CEA podle ESA
Solventnost II model CEA podle ESA interní modely
Solventnost II
Nizozemsko
Solventnost I
Velká Británie
Solventnost I
Švýcarsko
Solventnost I
Nizozemský test solventnosti Zvýšené kapitálové požadavky pro pojistitele NŽP
Zvýšené kapitálové požadavky pro pojistitele ŽP Standardy individuální kapitálové přiměřenosti (ŽP i NŽP) Švýcarský test solventnosti
Ratingové agentury
S&P, Moody‘s, AMBest
IAA
Návrh IAA
Pozn.: NŽP - neživotní pojištění, ŽP - životní pojištění, CEIOPS - Výbor evropských dohledů v pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištění GDV - Celostátní svaz německého pojišťovnictví, CEA - Evropská pojišťovací a zajišťovací federace, ESA - Evropský standardní přístup, IAA - Mezinárodní asociace aktuárů Zdroj: Sigma 4/2006 s využitím Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting
32
Pojistný obzor 2/2008
Ze světa
Z domova
Foto: ČAP
Zasedání shromáždění členů ČAP 26. března 2008
redakce
Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP, přítomné nejprve podrobně seznámil s tím, jak si asociace vedla v roce 2007. Jmenovitě v rámci legislativy zástupci asociace řešili a připomínkovali celkem 14 návrhů zákonů ve vztahu k pojišťovnictví, vypracovali 14 stanovisek a komentářů k legislativě EU. Mezi klíčové projekty, kterými se asociace v průběhu loňského roku zabývala, rozhodně patřilo soukromé zdravotní pojištění, důchodová reforma, Solventnost II, systém výměny informací o podezřelých okolnostech (SVIPO),
Profily nových členů Triglav pojišťovna, a.s. Triglav pojišťovna, a. s., vznikla v roce 2000 z původní Všeobecné pojišťovny, kdy jediný akcionář, mateřská společnost Zavarovalnica Triglav ze Slovinska, odkoupil 100 % akcií této společnosti. Triglav pojišťovna dnes působí na celém území České republiky. Vedle generálního ředitelství v Brně jsou již vybudovány oblastní agentury v Praze, Českých Budějovicích, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Liberci a Olomouci. Pojišťovna patří ke středně velkým subjektům na neživotním pojistném trhu v ČR. V roce 2007 dosáhla na českém neživotním pojistném trhu 0,7% podíl. Z hlediska předepsaného pojistného se mezi neživotními pojišťovnami umístila na jedenácté příčce. Rozvojový plán na příští léta však předpokládá do roku 2010 dosažení 1,2% podílu na zmíněném neživotním trhu, a tím desátého místa. Triglav pojišťovna je součástí mezinárodního finančního konglomerátu Skupiny Triglav, který tvoří kromě pojišťoven na území střední a jihovýchodní Evropy také zajišťovna (Triglav RE), banka a společnosti zabývající se správou investic.
databáze neetických zprostředkovatelů. Česká asociace pojišťoven modernizovala a neustále vylepšovala svůj extranet a intranet, na němž byly spuštěny nové informační aplikace, v rámci zvyšování finanční gramotnosti byly na webových stránkách www.cap.cz vyvěšeny tzv. Produktové infolisty věnované životnímu pojištění. Vladimír Mráz dále představil změny Kodexu etiky v pojišťovnictví, kterým se ČAP připojila k základním etickým pravidlům pro celý český finanční trh (viz vložený článek J. Mesršmída „Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví“ na
Ing. Martin Diviš, MBA – viceprezident ČAP Vystudoval Západočeskou univerzitu, zaměření management a marketing, kde získal titul Bc., a dále Zemědělskou universitu v Praze (Ing.). Foto: archiv Kooperativy pojišťovny V roce 2005 dokončil postgraduální studium MBA na Prague International Buisness School. V roce 1995 začal pracovat v Kooperativě jako tiskový mluvčí. Od roku 1999 byl zodpovědný za reklamní strategii, sponzoring a PR. Od roku 2001 byl ředitelem Odboru marketingu a komunikace s odpovědností za všechny marketingové aktivity druhé největší pojišťovny v ČR. V roce 2005 byl jmenován vrchním ředitelem a členem nejužšího vedení Kooperativy a poté členem představenstva firmy se zodpovědností za pojištění vozidel, marketing, vývoj produktů, spolupráci s asistenčními službami, strategickou spolupráci s Finanční skupinou ČS a likvidaci pojistných událostí. Dne1. listopadu 2006 se stal náměstkem generálního ředitele firmy a od května 2008 je jejím generálním ředitelem. Ing. Martin Diviš,
str. 34). ČAP rozšířila svou členskou základnu o Triglav pojišťovnu a v současnosti má 27 členů. Shromáždění členů v závěru zvolilo prezidium, jeho novými členy se stali Ing. Martin Diviš a Dalibor Šajar, který byl do prezidia kooptován v září 2007 (viz Profily nových členů). Za celoživotní přínos pro rozvoj pojistného trhu a za zásluhy o budování silné pozice ČAP se historicky prvním čestným prezidentem ČAP stal Vladimír Mráz. Rozhovor s ním si můžete přečíst v rubrice Aktuálně na straně 4.
MBA, je zároveň členem koncernového vedení Vienna Insurance Group a viceprezidentem České asociace pojišťoven. Mezi jeho koníčky patří zejména létání – ve volném čase pilotuje menší dopravní letadla a je plně kvalifikovaným obchodním pilotem. Dalibor Šajar – člen prezidia ČAP V Prezidiu České asociace pojišťoven reprezentuje společnost ING Dalibor Šajar, generální ředitel Obchodní služby ING ČR a člen Výkonné Foto: archiv ING rady ING ČR/SR. Dalibor Šajar (1973) pracuje v ING od června 2004, kdy nastoupil na pozici Obchodního ředitele. V současnosti je generálním ředitelem Obchodní služby ING ČR a členem Výkonné rady ING ČR/SR. Dalibor Šajar před nástupem do ING pracoval na různých manažerských pozicích v oblasti obchodu a financí společnosti Kimberly Clark v České republice i Velké Britanii. Zkušenosti dále sbíral ve společnosti Mazard & Gerard Prague. Jeho hlavními koníčky jsou sport a cestování.
Z domova
Pojistný obzor 2/2008
33
Z domova
Úprava Kodexu etiky v pojišťovnictví
Cílem Etického kodexu finančního trhu je sjednotit základní etická pravidla pro celý český finanční trh.
ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN
Pracovní skupina Expertní skupiny pro finanční sektor (MF, ČNB, MPO, spotřebitelé, ČAP a další vybrané asociace) připravila Etický kodex finančního trhu. ČAP se k tomuto Etickému kodexu připojila a sladila s ním Kodex etiky v pojišťovnictví. V asociaci se touto otázkou zabývala pracovní skupina v rámci legislativní sekce, která navrhla doplnění Kodexu etiky v pojišťovnictví ve dvou bodech (viz níže). Ostatní ustanovení z Etického kodexu finančního trhu jsou v něm v zásadě obsažena, což potvrdilo jeho kvalitu – ukázalo se, že Kodex etiky v pojišťovnictví má vysoký standard etických požadavků, takže plně dostačuje provést jeho doplnění o sice o stručné, zato významné navrhované úpravy:
Přijaté úpravy Kodexu etiky v pojišťovnictví: 1. Bod 5.1 Kodexu se doplňuje takto: „Členové ČAP se při své činnosti řídí zásadami uvedenými v Kodexu a v Etickém kodexu finančního trhu“.“ Pro členy ČAP se tímto stane kromě Kodexu etiky v pojišťovnictví závazný i druhý kodex. 2. Bod 5.2 kodexu ČAP se doplňuje takto: „Spory mezi pojišťovnami a stížnosti klientů, týkající se porušení pravidel Kodexu, může v ČAP řešit v rámci smírčího jednání Etický výbor ČAP. Tento výbor se při svém jednání, tj. posuzování stížnosti, bude řídit jednacím řádem, který schvaluje, stejně jako členy Etického výboru, prezidium asociace. Klient musí
však uplatnit svou stížnost nejdříve vůči pojišťovně.“ V souladu s Etickým kodexem finančního trhu se tedy změní proces posuzování stížností klientů na porušení Kodexu etiky v pojišťovnictví. Nejdříve musí stížnost posoudit příslušná pojišťovna. Pokud klient nebude s výsledkem spokojen, může se obrátit na ČAP. Pozn.: Novelizovaný Kodex etiky v pojišťovnictví i Etický kodex finančního trhu lze nalézt na www.cap.cz
Foto: ČAP
Konference ČAP – Regulace a dohled v pojišťovnictví EU a ČR
redakce
Za řečnickým pultem Tomáš Síkora společně s přednášejícími (zleva) Michaelou Kollerovou, Ines Alpertovou a Zuzanou Silberovou
ČAP uspořádala 26. března 2008 konferenci, která se věnovala aktuálnímu stavu a vývoji regulace a dohledu v pojišťovnictví jak v rámci Evropské unie, tak České republiky. V hotelu Dorinth Donn Giovanni se sešlo téměř 100 účastníků – zástupců členských pojišťoven, ministerstva financí a České národní banky. Po úvodním slovu výkonného ředitele ČAP Tomáše Síkory vystoupila s příspěvkem „Pojišťovnictví a zajišťovnictví: nové výzvy pro EU“ Ines Alpertová, národní expert útvaru pojišťovnictví
34
Pojistný obzor 2/2008
Z domova
EK. Zasloužený potlesk sklidila se svou prezentací „Budoucí výzvy pro evropský pojistný trh“ generální ředitelka Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA) Michaela Kollerová. Exkluzivní rozhovor, v němž mimo jiné hovoří o akuálních problémech, kterými se CEA zabývá na evropské úrovni, naleznete v tomto čísle na straně 28. Český úhel pohledu na aktuální otázky a záměry v oblasti regulace českého pojišťovnictví prezentoval náměstek ministra financí ČR Milan Šimáček, kterého vystřídala
Zuzana Silberová, ředitelka odboru dohledu v pojišťovnictví, sekce dohledu nad finančním trhem z České národní banky. Příspěvek Dr. Silberové s názvem „Dohled nad pojišťovnictvím v ČR – stav a vize“ pochválila zástupkyně CEA, která se vyjádřila následovně: „Ohromný dojem na mě udělala prezentace ředitelky odboru dohledu v pojišťovnictví, která představila systém regulace dohledu v České republice. Myslím, že několik stupňů, jež na konferenci objasnila, Solventnost II teprve představí.“
Z tiskových zpráv členských pojišťoven
(podle data vydání)
Z významných událostí: Kooperativa pojišťovna – 17. dubna 2008 Vítězem jubilejního 15. ročníku soutěže Manažer roku se stal Vladimír Mráz, dnes již bývalý generální ředitel a předseda představenstva společnosti Kooperativa pojišťovna. Soutěž se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky, vítěze vybrala z 68 finalistů patnáctičlenná Národní komise složená ze zástupců vyhlašovatelů a organizátorů soutěže a manažerů oceněných v předchozích ročnících. Generali – 21. dubna 2008 Penzijnímu fondu Generali se v roce 2007 zvýšil počet klientů o 11 %. Celý trh penzijního připojištění přitom zaznamenal nárůst o 9 %. Zhodnocení prostředků vložených účastníky za rok 2007 činí rekordních 4,1 %. Průměrné zhodnocení prostředků účastníků penzijního fondu za období od založení penzijního fondu Generali v roce 1995 do roku 2007 činí 6,3 % ročně. AXA pojišťovna – 13. května 2008 Rodina společností finanční skupiny AXA se rozrostla o AXA pojišťovnu. Česká národní banka udělila 12. května 2008 AXA pojišťovně povolení k poskytování neživotního pojištění. AXA pojišťovna tak rozšíří své komplexní produktové portfolio životního pojištění o první produkty neživotního pojištění – pojištění automobilů, nemovitostí a odpovědnosti za škodu. Česká pojišťovna – 16. května 2008 Česká pojišťovna je připravena odškodnit klienty cestovní kanceláře Prácheň z Písku, která jí oznámila úpadek. Během následujících šesti měsíců bude požadavky klientů na vrácení peněz evidovat asistenční služba a poté je předá České pojišťovně, která klienty odškodní.
Triglav pojišťovna – 20. května 2008 Pojišťovna Triglav, výhradně zaměřená na neživotní pojištění, představila výsledky hospodaření za rok 2007: loni předepsala hrubé pojistné v celkovém objemu 21,7 mil. eur a vyplatila pojistné plnění ve výši 8,8 miliónů eur. Dosažený index růstu pojistného v porovnání s rokem 2006 je 1,25. V rámci zdokonalování služeb klientům a firmám hodlá Triglav v ČR začít nabízet nové druhy pojištění (úrazové, cestovní, životní), jiné, jmenovitě občanské pojištění a pojištění odpovědnosti, bude v průběhu roku inovovat.
Personálie: Wüstenrot, životní pojišťovna – 18. března 2008 Novou členkou představenstva životní pojišťovny Wüstenrot s odpovědností za řízení správy pojistných smluv, likvidace pojistných událostí a pojistné matematiky a zajištění je od 18. března, kdy obdržela souhlas od ČNB, Anna Petiková. Do Wüstenrot přichází s odbornými znalostmi a bohatými zkušenosti z pojišťovnictví, především z pojišťovny Generali, kde působila od roku 1995. Nahradila Haralda Mayer-Rönneho, který však Wüstenrot zcela neopouští a nadále bude v pojišťovně působit jako konzultant. Kooperativa pojišťovna – 7. května 2008 Novým generálním ředitelem Kooperativy se stává Ing. Martin Diviš, MBA. V čele druhé největší pojišťovny českého trhu tak nastává vůbec první změna na nejvyšším výkonném postu – až do dnešního dne pojišťovnu od jejího vzniku v roce 1991 vedl Vladimír Mráz – jedna z klíčových osobností českého pojišťovnictví posledních dvou dekád. AXA – 14. května 2008 Představenstvo AXA pojišťovny od poloviny května posílil Ludvík Bohman (35), s jehož
nominací vyslovila ČNB souhlas. Již od dubna pracuje ve vedení finanční skupiny AXA jako ředitel právního oddělení. Do skupiny AXA přišel po více než pěti letech v České pojišťovně na pozici ředitele právního odboru.
Nové produkty pojišťoven: Allianz – 1. dubna 2008 Allianz pojišťovna nabízí nový typ jednorázového investičního životního pojištění MaxIndex. MaxIndex nabízí stoprocentní ochranu vloženého kapitálu a maximalizaci výnosů díky unikátnímu zamykání dosažených výnosů. Klient navíc získá zcela bezplatné pojištění pro případ smrti úrazem. Kooperativa pojišťovna – 3. dubna 2008 Se zcela novým produktem životního pojištění vstupuje na trh od dubna Kooperativa – druhá největší pojišťovna českého trhu. Uvádí na trh RUBIKON – komplexní rizikové životní pojištění za běžné pojistné. Produkt je na českém trhu naprosto unikátní, a to jak množstvím, tak i variabilitou pojištěných rizik. Česká pojišťovna – 10. dubna 2008 Česká pojišťovna prostřednictvím dceřiné společnosti ČP ZDRAVÍ nabídla nový pojistný produkt „Pojištění denní podpory ve výši regulačního poplatku při pobytu v nemocnici“. Od února do začátku dubna si pojistku sjednalo 8067 lidí, kterým ČP Zdraví v případě hospitalizace tzv. regulační poplatky vrátí. AMCICO AIG Life – 16. dubna 2008 Novinku uvedla v dubnu na trh pojišťovna AMCICO AIG Life: pojištění pro případ závažných onemocnění. AMCICO-VitaLife ochrání pojištěného pro případ onemocnění některým z 32 závažných onemocnění nebo pro případ úrazu.
Z domova
Pojistný obzor 2/2008
35
Z domova
AEGON – 22. dubna 2008 Pojišťovna AEGON v těchto dnech uvádí na trh nový produkt, vytvořený na míru diabetikům (kterých v současné době žije v ČR více než 700 tisíc). Jedná se o životní pojištění Invest & Live s připojištěním DIALife, které představuje možnost pojistit se pro případ smrti a čtyř závažných onemocnění, kterými jsou diabetici nejvíce ohroženi – mrtvice, oslepnutí, selhání ledvin a amputace nohy nad kotníkem. AEGON se tak stal vůbec první pojišťovnou v Evropě, která takovýto produkt diabetikům nabízí. Pojišťovna České spořitelny – 28. dubna 2008 Pojišťovna České spořitelny rozšířila nabídku investičního životního pojištění o novinku zvanou FLEXI INVEST2008. Tento moderní pojistný produkt kombinuje životní pojištění s širokým pojistným krytím a s možností zhodnocení vložených prostředků prostřednictvím investování do podílových fondů. ČSOB Pojišťovna – 30. dubna 2008 ČSOB Pojišťovna uvedla na trh nové pojištění rodinných domů a domácností Domov Expres, jímž si lze snadno a rychle pojistit trvale i do-
časně obydlenou nemovitost a její vybavení proti všem hlavním rizikům. Uniqa – 5. května 2008 UNIQA pojistí povinné poplatky za pobyt v nemocnici. Produkt s názvem NEMOCNICE nabízí pojišťovna za jednotné pojistné 500 Kč ročně, přičemž plnění ve formě denní dávky za každý den pobytu v nemocnici je odstupňováno od 60 až do 200 korun podle pohlaví a věku klienta. Česká podnikatelská pojišťovna – 29. května 2008 ČPP nabízí nově spolu s Pojišťovnou VZP celoroční, komplexní cestovní pojištění – s jednoduchým názvem Europojištění. Platí ve všech zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarsku a Čechy často navštěvovaném Chorvatsku.
Ostatní
republice zaměřuje výhradně na pojištění motorových vozidel a své služby u nás bude poskytovat zatím pouze zákazníkům leasingové společnosti LeasePlan Česká republika. Česká asociace pojišťoven (ČAP) – 30. dubna 2008 Podle výsledků ČAP za první čtvrtletí 2008 vykázalo nejvýraznější tempo růstu ve srovnání se stejným obdobím předchozích let neživotní pojištění. Celkové předepsané pojistné vzrostlo proti prvnímu čtvrtletí 2007 téměř o 6 %. Proti stagnujícím výsledkům z předchozích dvou let registruje segment neživotního pojištění více než pětiprocentní nárůst. Česká asociace pojišťoven – 2. června 2008 Za dva měsíce od ničivé vichřice Emma zlikvidovaly pojišťovny 80 procent pojistných událostí nahlášených na území České republiky a vyplatily pojistná plnění ve výši 597,4 mil. Kč. Vyplývá to z aktuálních statistik ČAP, které k 30. dubnu zaevidovaly celkem 35 070 pojistných událostí s celkovou škodou 1,22 mld. Kč.
Euro Insurances – 2. dubna 2008 Na český trh vstoupila nová pojišťovna Euro Insurances. Tato irská pojišťovna se v České
Foto: AČPM
Pojišťovna roku 2007
JANA ČECHOVÁ Zleva Miroslav Singer, viceguvernér ČNB, Vladimír Mráz, letošní Osobnost pojistného trhu a Dominik Štros, místopředseda AČPM
HAUSKA & PARTNER
Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) letos vyhlásila již osmý ročník ankety Pojišťovna roku 2007. Jejím cílem je posoudit služby pojišťoven na českém trhu z pohledu nezávislých zprostředkovatelů pojištění. K hodnotícím kritériím se tak například řadí, jak dokážou pojistitelé uspokojit požadavky pojistníků, jak kvalitní produkty nabízejí a jak spolupracují se svými obchodními partnery. Celkem 550 registrovaných pojišťovacích makléřů získalo v letošním ročníku příležitost ohodnotit 36 pojišťovacích společností, které na českém trhu působí.
36
Pojistný obzor 2/2008
Z domova
„Hodnocení profesionálních makléřů vychází z podrobné znalosti jednotlivých produktů a osobních zkušeností s kvalitou poskytovaných služeb každého z pojistitelů. To jsou aspekty, jimiž si soutěž vydobyla vysokou prestiž mezi pojistiteli i pojistníky,“ podotýká předseda AČPM Zdeněk Voharčík. Prestižní první místa ve čtyřech hlavních kategoriích získaly: Kooperativa v rámci neživotního pojištění a Pojišťovna České spořitelny v životním pojištění. Evropská cestovní pojišťovna se stala nejlepším specializovaným pojistitelem. Titul Pojistný produkt roku 2007 vybojovalo životní pojištění Flexi Pojišťovny České spořitelny.
Prezidium Asociace českých pojišťovacích makléřů udělilo titul Osobnost pojistného trhu Ing. Vladimíru Mrázovi za jeho celoživotní vynikající a mimořádný přínos k rozvoji českého pojišťovnictví (viz rozhovor na str. 4-5). Slavnostní vyhlášení výsledků ankety Pojišťovna roku 2007 za přítomnosti viceguvernéra ČNB Miroslava Singera a představitelů většiny pojišťoven na českém pojistném trhu se uskutečnilo dne 21. května 2008 v Top Hotelu Praha.
Každé 20. vozidlo nemá povinné ručení
V loňském roce způsobili řidiči vozidel bez pojištění odpovědnosti, tzv. povinného ručení (POV), celkem 4 687 škod.
JANA ČECHOVÁ HAUSKA & PARTNER
Podle předběžných statistik přesáhne celková výše zmiňovaných škod 450 mil. Kč. Z garančního fondu (GF) jsou prostřednictvím České kanceláře pojistitelů (ČKP) hrazeny právě škody způsobené nepojištěnými vozidly – za rok 2007 byla poskytnuta pojistná plnění ve výši 276,2 mil. Kč. Kumulativní objem závazků garančního fondu pak dosáhl v tomto období výše 2,67 mld. Kč.
Jednu ze základních zákonných povinností řada majitelů vozidel stále ignoruje – jednoduše jezdí bez pojištění odpovědnosti. Pokud takto nepojištěný řidič způsobí v silničním provozu škodu, vstupuje do hry Česká kancelář pojistitelů. Ta z garančního fondu, který spravuje, uhradí poškozeným jejich oprávněné nároky a veškerou vyplacenou úhradu škody následně vymáhá na viníkovi. „V posledních letech nedochází k výraznějšímu nárůstu počtu škodních událostí, zvyšuje se však jejich závažnost. Evidujeme relativně více vážných škod na zdraví s vysokými finančními nároky a dlouhou dobou výplaty, což navyšuje celkový objem závazků garančního fondu,“ vysvětluje JUDr. Ing. Jakub Hradec, výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů.
Lidé podceňují rizika Při nehodě často nejde jen o hmotné škody, které se obvykle pohybují v řádech desetitisíců korun. Pokud nepojištěný viník způsobí poškozenému újmu na zdraví, mohou náklady na jeho léčbu a následnou zdravotní péči dosáhnout milionů korun.
Ilustrační foto: ČAP
Zvyšuje se závažnost nepojištěných škod
Nejvyšší škoda způsobená nepojištěným vozidlem v loňském roce se přiblížila částce 35 milionů korun. „Pojistné plnění poškozenému vyplatí ČKP prostřednictvím garančního fondu, nicméně tyto finanční prostředky vymáhá, a to velmi úspěšně na viníkovi, který je v konečném důsledku musí zaplatit,“ říká Jakub Hradec
a dodává: „Počínání majitelů vozidel bez pojištění odpovědnosti lze přirovnat k ruské ruletě. Stačí chvilka nepozornosti na silnici, jež změní celý jejich život. Škodu po způsobené nehodě pak budou splácet až do smrti. Ve srovnání s tím je zaplacení povinného ručení ve výši několika tisícovek ročně zanedbatelnou položkou.“
Celkový počet nepojištěných škod a jejich vztah k pojištěným škodám Kalendářní rok
Evidované nepojištěné škody
Počet evidovaných škod POV
Podíl nepojištěných škod
2003
4 584
308 017
1,5 %
2004
4 920
301 830
1,6 %
2005
5 098
303 358
1,7 %
2006
4 853
308 413
1,5 %
2007
4 687
300 878
1,6 %
Pozn.: POV = pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zdroj: ČKP
Z domova
Pojistný obzor 2/2008
37
Nepojištěný viník za škodu tak či tak zaplatí
V posledních letech se zvyšuje závažnost škodních událostí – ČKP eviduje relativně více vážných škod na zdraví s vysokými finančními nároky a dlouhou dobou výplaty. Rizikoví mladí muži Mezi viníky nepojištěných škod se nejčastěji řadí muži (80 %), spíše mladší – dvě třetiny jsou v kategorii do 36 let. Nehody často způsobují pod vlivem alkoholu nebo v důsledku nepřiměřené rychlosti. Výrazně vyšší frekvence nepojištěných škod pod vlivem alkoholu potom vychá-
Fenomén Disko nehody Diskotéky a vesnické zábavy bývají především v letních měsících líhní nejen dobré nálady, svádějí také k usednutí za volant v ne zcela střízlivém stavu. Z podkladu Centra dopravního výzkumu vyplývá, že u tzv. disko nehod, jejichž pachatelé se do značné míry podílejí na případech nepojištěných škod, které řeší ČKP, lze vystopovat řadu společných negativních atributů: Dvě třetiny těchto havárií se odehrají o víkendu v pozdních nočních hodinách nebo brzy nad ránem. Významnou roli, která se na smrtelných tragédiích podílí, hraje alkohol, případ-
zí na nehody způsobené o letních víkendových večerech a nocích (tzv. disko nehody – viz rámeček). Příkladem může být havárie, kterou způsobil 15letý mladík na otcově pionýru. Vinou nepřiměřené rychlosti vyjel mimo vozovku do lesa, kde havaroval a došlo k těžkému zranění jeho spolujezdce. Způsobená škoda na zdraví spolujezdce přesáhla 20 milionů korun. Za chlapce splácí škodu jeho rodiče.
ně drogy a touha zvednout si adrenalin v krvi jízdou na prázdné silnici ve vysoké rychlosti. V až 50 % případech havárií mladých v obcích a 72 % na dálnici je zjištěno, že účastníci utrpí různě těžká poranění, protože se před jízdou ve vozidle nepřipoutali. Ve voze se mnohdy veze více pasažérů, než povolují normy. Ve třetině všech diskotékových případů se srazí jedno vozidlo s dalším, často i několik najednou. Jedna pětina takovýchto havárií se odehraje v táhlých levotočivých zatáčkách. -noe-
Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou částku po nepojištěném pachateli. Jestliže dotyčný ve stanovené lhůtě dluh neuhradí, ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává kancelář případ k externímu vymáhání, v další etapě pak soudům. ČKP dosahuje vysoké úspěšnosti při prosazování práv na náhradu vyplaceného plnění z GF od viníků u soudů, jež převyšuje 95 %. „Tím, že způsobí nehodu a musí splácet své závazky vůči garančnímu fondu, často tito lidé způsobují problémy nejen sami sobě. Můžou totiž dramaticky zasáhnout do rodinného rozpočtu, do životní úrovně celé rodiny. V případě, že viník při nehodě sám zemře, přechází splácení pohledávky na jeho dědice,“ doplňuje Jakub Hradec.
Na viníky doplácí poctiví plátci Na nezodpovědné chování řidičů, kteří vyjíždějí na silnice s vozy bez povinného ručení, doplácí poctiví plátci povinného ručení. Z jejich peněz členské pojišťovny ČKP povinně odvádění do fondu členské příspěvky. Prostřednictvím svých pojišťoven tak do GF přispívají slušní motoristé, kteří povinné ručení platí: v průměru 50–200 Kč ročně v závislosti na kategorii vozidla.
GF – přehled vyplaceného plnění za nepojištěné viníky Sankce budou vyšší
3 000,00
2 216,23
Vyplacené pojistné plnění Nárůst celkového závazku
2 500,00
2 216,23 Celkový kumulativní objem závazků
456,56
276,16
447,14
264,76
379,11
1 769,09
257,56
212,62
500,00
835,02 365,02
1 000,00
554,97
1 389,98
1 500,00
110,32
mil. Kč
2 000,00
0,00 2003 Zdroj: ČKP
38
Pojistný obzor 2/2008
Z domova
2004
2005
2006
2007
Přimět majitele a provozovatele vozidel, aby více dbali zákonných povinností a sjednali pro své vozidlo pojištění odpovědnosti, by měly přísnější sankce, které na základě novely zákona č. 168/1999 Sb. vstoupily v platnost od začátku letošního června. Pokuta za provozování vozidla bez povinného ručení se zvyšuje na nejméně 5 000–40 000 Kč. Řidiči si také připlatí za pokutu, pokud při silniční kontrole na požádání příslušníka Policie ČR nepředloží doklad, kterým prokáže platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Další zpřísňující opatření, která na majitele a provozovatele nepojištěných vozidel dopadnou, nabudou účinnosti od ledna 2009.
Insurance Digest
Every issue has a solution
Michaela Koller, Director General of the European insurance and reinsurance federation (CEA), exclusively for Pojistný obzor.
EMA NOVOTNÁ EDITOR IN CHIEF CZECH INSURANCE ASOCIATION
Michaela Koller attended this year’s conference, which took place at the end of March under the auspices of the Czech Insurance Association (CAP). The conference was devoted to the current situation and trends in the regulation and supervision in the insurance sector within the EU and the CR. The following interview focuses on major changes that take place in Brussels – be it in the European Commission, or the CEA itself. You have been holding your office for already one year. Can you look back and sum up your one-year-long activity in the CEA? It was clearly a challenging year. We went through a lot of changes internally: closing the Paris office and restructuring the office in Brussels with new staff members, but we succeeded in ensuring that we didn’t lose sight of our key focus, which is representing the interests of our members. The European Commission has a full agenda of initiatives that impact on the insurance sector; from Solvency II to pension and motor issues, and the CEA has been active in all the areas that affect insurers. In the history of CEA, you have been the very first lady who succeeded at the position of Director General. Do you find certain issues more difficult to handle because of this fact? It has never really occurred to me that there should be any difference between male and female directors. Personally, I have not experienced any. It is probably thanks to the Brussels environment, where treatment of men and women is pretty much equal. Also, when I take a look at the CEA’s membership, of 33 members, 9 have female directors general at the helm of their association. Certainly, there are some difficult issues to manage at your work. Regardless of the
gender, which do you personally reckon as the worst? It might sound overly self-confident, but I don’t think there are any issues for which we cannot find a solution. The key is to prioritize. So I think the challenge is first to get your priorities right and then not to try to do everything at once. On the contrary, can you name some of your achievements that you are proud of? There are certainly three issues, I would mention. The most important asset of the federation at the European level is its reputation with the European institutions. That has not suffered during the internal restructuring. Indeed, on the contrary, we have built up our reputation – we are providing a lot of input into the European debate and I think we have been
make the new CEA secretariat a stimulating and exciting place to work. What are the main objectives you would like to achieve as the CEA’s Director General? First and foremost the CEA must represent the interests of its members well. We need to be able to explain to the European institutions and other European stakeholders how insurance functions and why it is important to have an appropriate regulatory framework2 for the industry. The CEA, as the European voice of the (re)insurance industry, must make sure that the huge contribution of insurance to economic growth and employment in the EU is recognized. This is a key period in the development of internal market and the CEA will ensure that the voice of the insurance industry is heard in the drive to complete an integrated
Our main job is to explain the differences that happen in European markets. Without your help we would not be able to manage this. recognized for that by the European Commission. Secondly, I am pleased to say that I feel very strong support from our members. We introduced many changes and sometimes even changes that were rather controversial, yet throughout our members have demonstrated their strong support. The third big achievement is clearly within the office. The CEA staff went through a difficult period with the change of management. We went through a significant recruitment program: half of the old staff stayed in the CEA but the other half is new. Our staff members are not only very well qualified, but also extremely motivated. They are firmly focused on achieving their goals on all the many dossiers1 with which we are currently involved; making sure that we represent the interests of our members to the very best of our ability. These three issues combined
market for financial services. The CEA must also represent European (re)insurers on the wider world stage; campaigning against the collateral requirements3 in the US, for example. Regarding the restructuring of the CEA, how is it going? Which changes do you consider the most important and the greatest in terms of scope? What will be the benefits of the new structure? Personally I believe that the restructuring of the federation is going really well. The closing of the Paris office was a difficult step, but it helped to improve the efficiency of our office. In general, I would say that coordination and communication are better. This was certainly an important change. Nevertheless, we are also looking into the reform of our committee structure, and also our internal data processing
Insurance Digest
Pojistný obzor 2/2008
39
and information handling. All these things are currently under scrutiny so I don’t think we can pull out one single issue. It is a combination of everything – like pieces of puzzle. The aim is to produce a good picture in the end. We have made enormous progress and I believe we are on the right track. Now we need to finalize outstanding questions so that we have a robust foundation for our work. Let us get to another, rather serious, topic now. Do you hold the same opinion with the European Commission regarding the obstacles which slow down the development of the united insurance market4? There is actually no simple answer to this question. The Commission is not one homogenous body. It consists of many different directorates taking lots of different initiatives. Therefore when we look at the current Commission
Michaela Koller is the Director General of the CEA, a representative organization for the European insurance and reinsurance industry. Amongst other projects, she testifies regularly on behalf of the European insurance and reinsurance industry in hearings and panel debates organized by EU institutions or stakeholders. Since 2001 and prior to joining the CEA in February 2007, Michaela Koller has been a Member of the Management Committee of the joint office of the European Savings Banks Group and the World Savings Banks Institute. In her earlier career she was the Head of the European Office of German Building Societies and deputy managing director in charge of the interest representation of the European Federation
work plan, we definitely need to differentiate between sectors. In certain areas, we wholeheartedly share the Commission’s approach; for example on Solvency II or changes to supervisory practices. Yet there are other areas where we might have different views. There we would probably ask the Commission to undertake more in-depth analyses5 of the sector so that the impact of particular proposals can be better measured. Can you comment the CEA view of the proposal of the directive Solvency II6? We are broadly supportive of this new directive. Obviously there are small technical issues that could be improved, but there is clear support from the industry for a risk-based economic approach. We are concentrating our work also on proportionality issues, so that the directive can be applied by big groups and small- and mid-
of Building Societies. Michaela is a German national and holds a law degree from Augsburg University. She is married with two children and lives in Brussels.
About the CEA CEA is the European insurance and reinsurance federation. Through its 33 member bodies, the national insurance associations, the CEA represents all types of insurance and reinsurance undertakings that account for approximately 94 % of total European premium income. Insurance makes a major contribution to Europe’s economic growth and development. European insurers generate premium income of €1,110bn, employ over one million people and invest more than €7,200bn in the economy.
Selected insurance terminology from the text Vybraná pojistná terminologie z textu dossiers – dokumenty, materiály regulatory framework – regulační systém zákonů 3 collateral requirements – kolaterální požadavky 4 development of the united insurance market – rozvoj jednotného pojistného trhu 5 in-depth analyses – hloubkové, podrobné analýzy 1 2
40
Pojistný obzor 2/2008
Insurance Digest
directive Solvency II – směrnice Solventnost II 7 Chief Executive – výkonný ředitel/-ka 8 statistical department – oddělení statistik 6
Czech Insurance Association – Česká asociace pojišťoven Czech National Bank – Česká národní banka
sized companies alike. And there is our work on the group supervision issues, where we are supportive of the Commission’s approach. To what extent are you familiar with the Czech insurance market? I wish I knew more about it, but from bilateral meetings – such as with your Chief Executive7 – I get a chance to learn more about the market. In our statistical department8 we benefit hugely from the input we receive from individual member markets. This greatly helps us to increase our understanding, but it is essential for us to have these regular meetings, and it is also the reason why I like to attend conferences such as this one – it gives me the right insight. Today, I must say, I was impressed by the outline given of the supervisory regulation that exists in the Czech Republic. I think that a number of measures that were explained at the conference by the Insurance Companies Supervision Director of the Czech National Bank will only be introduced elsewhere by Solvency II. Can you comment on the Czech insurance market from the European point of view? Based on the information we have in the office, we see that this is a market with a lot of potential. Compared to the western European countries, where markets are more saturated, there is growth that is quite extraordinary. Looking more specifically at Central and Eastern European countries, the Czech market is broadly in line with the trend in those countries. Can you also comment on the co-operation between the CEA and the CAP? I consider the cooperation to be hugely beneficial. I am very happy about the association’s active participation in our committees and working groups. In fact, we could not do our work without the written and oral contributions that we receive from you. In Brussels, our main job is to explain the differences that happen in European markets in the first place. Without your help we would not be able to manage this – that is why we need good feedback. Do you like the atmosphere of Prague? You might not know, but I come from Bavaria, which is close to the Czech border. I believe we share similar traditions like good beer, bratwursts, roasts and dumplings. So whenever I come to Prague, I always search for food I am used to from home and I normally cannot get in Brussels.
Thank you for your time, indeed.
Insurance Digest
What can be learned from the experience with the Swiss Solvency Test?
The Swiss Solvency Test (SST) was tested in 2005 and implemented in 2006, and is therefore two years ahead of Solvency II.
GIOVANNI GENTILE SWISS RE
Modern regulatory standards The European Commission published the new framework directive in July 2007 and now awaits the decision of the European Parliament on it. Once the rules, if they remain in their current proposed form, have been implemented the EU will have the worlds most progressive and modern regulatory standards in both the insurance and reinsurance industries. The new regulatory regime will bring a better understanding of the risks an insurance company is really facing and hence better protection for policy holders and more transparency for shareholders. In anticipation of the new regulatory regime many of the leading European insurance companies have already introduced the function of a Chief Risk Officer and have separated the risk management from product development, pricing and underwriting. This shows that although the implementation of the Solvency II Framework Directive is not planned before 2011, the directive has already changed the risk culture of the insurance industry.
Greater transparency Solvency II will bring the insurance industry much greater transparency. The new regulatory regime will use the newest techniques in finance to improve capital efficiency. For the first time all the risks an insurance company is facing can be quantified in the same way, providing an overview and the ability to assess dependencies. Solvency II should also bring the acceptance of diversification in all risk classes and over different geographical areas. And for the first time the EU will have one single regulatory regime compared to the 27 different regimes that are in place today, thereby reducing the cross-border inefficiencies inherent within the current industry structure.
Integrated risk model One of the key elements of the Solvency II Directive is the introduction of an integrated risk model. Assets as well as liabilities of an insurance company will be evaluated with market consistent methods, the risks will be quantified and they will be checked for correlations. Similar to the banking industry the insurance companies will have to check if their solvency capital can cover expected claims as well as possible unexpected large losses. Under the old regime the companies would simply check the separate risks in the different business lines, without a consolidated view, meaning inter-dependencies and the cumulation of the different risks could be underestimated. As mentioned at the beginning of this article, there is no correlation between a hurricane in Florida and an earthquake in Japan. As it is not expected that these incidents happen at the same time and there is no connection between the two losses, there is
a diversification effect, lowering the cost of taking on these risks and improving capital efficiency. The Solvency I directive that is in place now does not reflect these diversification effects. But Solvency II is not only about improving capital efficiency. It is also about assessing a risk correctly and therefore identifying dependencies between business lines. A natural catastrophe like a huge flood can create claims in many different departments: property insurance, casualty insurance and life insurance. Today it is often the Compliance or Finance Department that is in charge of fulfilling the solvency requirements. While they have a role to play, these departments are not engaged in analyzing the insurance and financial market risks. Solvency II requests that all experts work together cross-functionally to generate an integrated risk model capable of improving the insight in to the risks that have been taken.
Photo: Swiss Re
What does a hurricane in Florida have to do with an earthquake in Japan? Actually, very little, but so far this has not been reflected in the regulatory capital requirements of the European insurance industry. This is perhaps not surprising given that the rules that govern the industry are almost 30 years old and take into account neither developments in risk management nor the innovations in insurance products of the last decade. With the Solvency II Framework Directive of the European Commission, however, things are set to change.
The author of this article – Giovanni Gentile
Insurance Digest
Pojistný obzor 2/2008
41
Insurance Digest
In the future, a Czech regulator, for example, will not only see the liabilities an insurer has in their country but will also see the results from the whole group. Swiss Solvency Test: 2 years ahead That all the advantages mentioned above are not just dull theory is shown by the Swiss Solvency Test (SST). Comparable to Solvency II, the SST was tested in 2005 and implemented in 2006. However, Solvency II is still treated with skepticism in some quarters, especially by small and specialized insurers who are afraid of an increase in work load. Local regulators call attention to their scarcity of resources and some politicians fear that the local insurance companies will be discriminated against in favor of larger international groups. Some of these fears also existed in Switzerland, but they have not emerged in either the test runs or during the last two years after the introduction of the SST. Already during the test runs it was apparent for the Swiss regulators and the companies that the methods that had been in place did not capture the true risks the companies were facing. The tests also showed that even small and very specialized insurance companies could easily implement the new principles. Switzerland has about five big companies and 200 smaller ones. However, one difference
from Solvency II is that the Swiss authorities provided a “standard model” that could be used as a basis for adaptation creating a type of internal model. After the test run the small and mid-sized companies came to the conclusion that the additional workload and the complexity of the model was more than compensated for by the additional insights they got into the risk structure of their company. Solvency II will make the risk distribution among the primary insurers, reinsurers and the capital markets more efficient, because all risk transfer solutions are accepted independent of the legal outline. This is because from an economic view point they all bring a risk reduction and therefore allow for a reduction in solvency capital. In Switzerland smaller insurers were able to use the information the SST provided about the distribution of their risks to expand their business.
Benefit for small insurers Over all, it can be said that in Switzerland the small insurers are not the losers of the new Solvency regime but the ones that benefit most. For one, the fear that the smaller insurer will disappear or be taken over by bigger
competitors did not materialize. The companies are still around. At the same time these smaller companies now have a tool at hand to analyze their risk that they didn’t have before. For the bigger insurers the changes were not that big because most of them already worked with economic models. Additional information could be the one important advantage the local regulators that are now afraid to lose their say, can take out of the new Solvency II regime. In the future a Czech regulator for example will not only see the liabilities an insurer has in their country but will also see the results from the whole group. At the same time they may have an intensified exchange with their supervising colleagues in other countries.
Walking on the new path Even though all the mentioned concerns have to be taken seriously, the insurance industry will continue to walk on this new path irrespective of the form the Solvency II Framework Directive will take. Some of the planned changes have already taken place in many companies – even though it is not yet clear what the final Solvency II Directive will look like. With Solvency II, Europe has a great chance to take a lead in the global insurance industry and it would be a pity if the spirit of the Solvency II framework gets lost because political interests dilute the Directive.
Overview of selected solvency models Single-risk-factorbased models
Multi-risk-factor based models
Models which comprehensively quantify risks and their interdependencies
Scenarios
EU
Solvency I
Solvency II CEIOPS proposal GDV standard model CEA ESA model
Solvency II CEA ESA model internal models
Solvency II
The Netherlands
Solvency I
UK
Solvency I
Switzerland
Solvency I
Dutch Solvency Test Enhanced Capital Requirements non life insurers
Enhanced capital requirements life insurers Individual Capital Adequacy Standards (life and non-life) Swiss Solvency Test
Rating agencies
S&P, Moody‘s, AMBest
IAA
IAA proposal
Footnote: CEIOPS - Committee of Eropean Insurance and Occupational Pensions Supervisors, GDV - German insurance association, CEA - Comité Européen des Assurances, ESA - European Standard Approach, IAA - International Association of Actuaries Source: Sigma 4/2006: Swiss Federal Office of Private Insurance, Swiss Re Economic Research & Consulting
42
Pojistný obzor 2/2008
Insurance Digest
POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví 2/2008 Ročník LXXXV
Co vzkazuje Ing. Vladimír Mráz, čestný prezident České asociace pojišťoven, čtenářům Pojistného obzoru, prozradí následující osmisměrka: „Pojišťovnictví je obor, ve kterém stojí za to pracovat. Přináší totiž kromě peněz také …“ (Dokončení je v tajence osmisměrky)
Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Redakční rada: Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, Ing. Eva Svobodová, Michal Šimon, Ing. Marek Vích. Šéfredaktorka: Mgr. Ema Novotná Adresa: Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4 Telefon: (+420) 222 350 161 Fax: (+420) 261 142 409 E-mail:
[email protected],
[email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: DOT Tiskárna s.r.o., Hálkova 2, 120 00 Praha 2 ISSN 0032-2393 Distribuce: A.L.L. PRODUCTION F. V. Veselého 15, 193 00 Praha 9 Telefon: (+420) 234 092 851 Fax: (+420) 234 092 813 Objednávky a předplatné na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1 E-mail:
[email protected] www.predplatne.cz Předplatné na Slovensku: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34 Telefon: (+421) 244 373 311 Fax: (+421) 244 453 711 E-mail:
[email protected]
ANUITA - ARTIKL - BANKA - BYRETA - ČERPÁNÍ - DĚDINA - JISTINA - JMÉNO - KAVÁRNA - KLAUN - KLAUZULE - KOMPAS - KOŘIST - KREDIT - KRYTÍ KVĚTEN - LEPORELO - MAKETA - MAKLÉŘ - MOTTO - NÁHON - NÁKLON NANUK - NÁPLAST - NÁVRAT - NEVDĚK - NEVINA - OBSTARÁNÍ - ODHADCE - ODPOVĚDNOST - PÁSMO - PLÁTCE - PLNĚNÍ - PLURALITA - POHOVOR POJISTITEL - POSTŘEH - POZEMEK - PRÁVO - PROGRAM - PROSPĚCH - PŘÍHODA - PŘIPOJIŠTĚNÍ - PŘIPSAT - REAKTOR - RIZIKO - RODOPIS - ROZDÍL - SAZBA - SAZEBNÍK - SHODA - SKART - SMĚNA - SNÍŽIT - SOLÁR - SPLÁTKA - SPONKA - STUDOVNA - ŠKATULKA - ŠVESTKA - ÚSPORA - VAGON - VAKUS - VÁZANOST - VĚŘITEL - VRATKA - VÝLUKY - VYPOČÍST - ZÁBAVA - ZÁLOHA - ZÁVAZEK
Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn. P - 330/98. Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 75 Kč Roční předplatné: 240 Kč
Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.
www.piassurance.eu
Na aktuální téma
Pojistný obzor 2/2008
3
Česká asociace pojišťoven Na Strži 1702/65, 140 00 Praha 4, Česká republika tel.: +420 222 350 150 fax: +420 261 142 409 e-mail:
[email protected] http://www.cap.cz