POJISTNÉ PODVODY A JEJICH PREVENCE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

POJISTNÉ PODVODY A JEJICH PREVENCE Insurance frauds and their prevention

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Svatopluk NEČAS

Autor: JUDr. Eva DOLEŽALOVÁ

Brno, květen 2008

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

JUDr. Eva Doležalová Pojistné podvody a jejich prevence Insurance frauds and their prevention Financí Ing. Svatopluk Nečas 2008

Anotace Cílem bakalářské práce „Pojistné podvody a jejich prevence“ je komplexněji pojednat o problematice pojistných podvodů, a to ze třech hlavních hledisek. Nejprve se práce zabývá pojistným podvodem jako trestným činem, který je třeba odlišit od obecného podvodu podle českého trestního zákona. Dále je práce zaměřena na oblast pojišťovnictví ve smyslu vymezení různých druhů těchto podvodů včetně některých praktických příkladů, jakož i na negativní ekonomické dopady pojistných podvodů na pojistný trh. Konečně se práce též soustředí na vymezení a zhodnocení možných preventivních opatření ke snížení počtu spáchaných pojistných podvodů. Annotation The goal of the submitted bachelor thesis “Insurance frauds and their prevention” is to provide an analysis of insurance frauds from three main aspects. Firstly, it deals with the insurance fraud as a special criminal act that is to be distinguished from the general fraud according to the Czech Criminal Act. Secondly, it is focused on insurance industry in relation to different kinds of such frauds including some practical examples as well as on negative economic impacts of insurance frauds on insurance market. Lastly, it is concentrated on describing and evaluating the prospective precautionary measures to reduce the number of committed insurance frauds. Klíčová slova pojistný podvod, trestný čin, trestní právo, pojišťovnictví, pojistný trh, pojišťovna, pojištěný, pojistná smlouva, pojistné, pojistné plnění Keywords insurance fraud, criminal act, criminal law, insurance industry, insurance market, insurance company, insured, insurance contract, insurance premium, insurance payment

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Pojistné podvody a jejich prevence vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2008 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Svatopluku Nečasovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce.

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................6 1

TRESTNĚPRÁVNÍ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ ....................................8 1.1 Právní úprava pojistného podvodu v minulosti ..........................................................8 1.2 Současná právní úprava pojistného podvodu..............................................................9 1.2.1 Obecně k přijetí ustanovení § 250a TZ ...............................................................9 1.2.2 Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu .......................................9 1.2.3 Zhodnocení současné právní úpravy pojistného podvodu ................................13 1.2.4 Vybrané statistiky k pojistnému podvodu jako trestnému činu .........................14

2

EKONOMICKÉ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ .......................................18 2.1 Klasifikace podvodů v pojišťovnictví.......................................................................18 2.2 Nejčastější typy pojistných podvodů a jejich indikátory ..........................................19 2.2.1 Pojistné podvody v neživotním pojištění ...........................................................20 2.2.2 Pojistné podvody v životním pojištění ...............................................................24 2.3 Ekonomické dopady pojistných podvodů .................................................................25

3

MOŽNOSTI PREVENCE POJISTNÝCH PODVODŮ .............................................30 3.1 Obecně k nutnosti prevence pojistných podvodů .....................................................30 3.2 Vymezení jednotlivých preventivních opatření ........................................................30 3.2.1 Legislativní opatření .........................................................................................31 3.2.2 Opatření na úrovni jednotlivých pojišťoven .....................................................32 3.2.3 Opatření na úrovni vnitrostátního pojistného trhu ...........................................34 3.2.4 Mezinárodní spolupráce v boji proti pojistným podvodům ..............................34 3.3 Zhodnocení možností a mezí prevence .....................................................................36

ZÁVĚR ....................................................................................................................................39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................43 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT ...................................................................47 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................48

ÚVOD Pojistný podvod lze obecně charakterizovat jako záměrné (úmyslné) klamání jedné strany, zde vždy pojišťovny, stranou druhou, kterou může představovat v zásadě kdokoli, za účelem získání určité výhody, a to i nemajetkové, nebo obohacení, k nimž by nedošlo, pokud by byla skutečnost pravdivě vysvětlena.1 Pojistný podvod je v České republice speciálním majetkovým trestným činem, a tak má i svou vlastní legální definici, která jej odlišuje od obecného trestného činu podvodu. V minulosti tomu tak vždy nebylo a trestné činy pojistných podvodů bylo třeba podřadit pod širší obecné vymezení podvodů, což mnohdy činilo nemalé obtíže a taktéž dosti oslabovalo účinnou právní ochranu společnosti před tímto typem trestných činů, zejména v souvislosti s narůstající profesionalitou a sofistikovaností jejich pachatelů. Pojistné podvody jsou neodmyslitelně spjaty s pojišťovnictvím, a to od jeho samotných počátků. Spolu s rozvojem společnosti, který se nutně odráží i v oblasti pojišťovnictví nárůstem počtu pojistných odvětví, rozšiřující se nabídkou pojistných produktů a značným objemem finančních prostředků, jde ruku v ruce i zvyšující se počet a majetkový rozsah pojistných podvodů, které mají mnohdy mezinárodní rozměr. Pojistné podvody tak dávno nejsou jen vnitřní záležitostí chybného řízení rizik jednotlivých pojistitelů, ale problémem celého pojistného trhu, a tedy i společnosti jako takové. Vždyť téměř každý dospělý člen civilizované společnosti je účasten alespoň některého druhu pojištění, a proto se pojistné podvody bez nadsázky týkají každého z nás. K nárůstu počtu pojistných podvodů dochází celosvětově. Příčiny lze spatřovat ve změně mentality lidí směrem ke konzumnímu způsobu života a z toho plynoucí hledání snadných zisků a snaha vytěžit finanční prospěch z každé vhodné situace na náklady určitého společenství, což má za následek smazání či snížení deliktního charakteru konání pachatelů. Ekonomická krize a nárůst nezaměstnanosti posilují názor, že pojišťovnictví, stejně jako další systémy rozdělující určité finanční prostředky, není nečestné napálit a okrást. Příčiny charakteristické pro pojišťovnictví spočívají v povaze pojistného vztahu, který by měl být založen na důvěře mezi oběma smluvními stranami. Avšak uzavírání i vlastní realizace pojistné smlouvy nabízejí nesčetné příležitosti k podvodům. Ty mnoho pojištěných (mnohdy jinak bezúhonných občanů) pociťuje jako správný způsob jak dostat zpět pojistné, které podle jejich názoru vynaložili zbytečně, jestliže nenastala pojistná událost, za kterou by příslušné pojistné plnění obdrželi. Stejně jako daňový podvod je i pojistný podvod považován za druh ziskového sporu. Podvodníci nemají pocit, že páchají škodu, protože „to tak dělají přece všichni“. Tento postoj, často podporovaný třetími osobami, je umocňován pseudojistotou, že takové chování bude postiženo v nejhorším případě pouze odmítnutím pojistného plnění.2 Benevolence ze strany společnosti je zde neodůvodněně značná. Cílem bakalářské práce bude komplexněji pojednat o problematice pojistných podvodů, zejména pak vymezit pojistné podvody z hlediska trestněprávního, zhodnotit jejich ekonomické dopady na komerční pojišťovny a pokusit se vymezit nejčastější typy pojistných podvodů v neživotním i životním pojištění a jejich indikátory. Dále bude cílem nastínit možná preventivní opatření pojišťoven a zhodnotit případně i jejich úspěšnost. Úkolem bakalářské práce tedy bude zevrubnější pojednání o mnohdy poněkud bagatelizované problematice pojistných podvodů. Tento obecný hlavní cíl potom bude naplněn skrze tři dílčí konkrétní cíle čili hlediska odpovídající jednotlivým kapitolám této práce, které dají nezbytný obsahový rámec výkladu materie pojistných podvodů. Nejprve se práce bude v první kapitole zabývat pojistným podvodem jako trestným činem z hlediska aktuálního českého trestního práva. Současná právní úprava však nevznikla „na zelené louce“, a proto bude na začátek stručně zmíněn i nezbytný historický kontext této problematiky. Nicméně těžiště výkladu bude spočívat v rozboru skutkové podstaty pojistného podvodu a jejích jednotlivých znaků tak, jak je upravena v novelizovaném trestním zákoně, s akcentem na odlišnosti od podvodu obecného. Při této příležitosti bude také přiměřeně odkazováno na právní úpravu pojišťovnictví, neboť návaznost 1

PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8, s. 8. Viz např. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod (překlad Michala Škorpila z francouzského originálu CEA „Le Guide de l´anti-fraude à l´assurance en Europe). Pojistné rozpravy, 1997. č. 1, s. 77.

2

6

trestního a pojistného práva je zde více než zřejmá. Nebude chybět ani zhodnocení vhodnosti a účelnosti současné právní úpravy. Teoretický výklad bude završen praktickou demonstrací v podobě vybraných statistik k problematice trestného činu pojistného podvodu doplněné o několik názorných tabulkových a grafických údajů. Dále bude práce ve druhé kapitole zaměřena na hledisko ekonomické ve smyslu teorie i praxe pojišťovnictví jako nevýrobního odvětví hospodářství a pojistné ekonomiky jako vědy zkoumající ekonomické vztahy, jevy a vybrané ekonomické ukazatele. Bude provedena základní klasifikace podvodů v pojišťovnictví, která se odvíjí zejména od stěžejního rozdělení pojistných odvětví, na pojištění neživotní a životní. Pojistné podvody tak budou podrobněji vymezeny a typizovány jak pro pojištění neživotní, tak i životní, včetně jejich specifik a základních indikátorů. Budou popsány nejčastější typy pojistných podvodů charakteristické pro jednotlivá pojistná odvětví včetně zmínění zajímavých až kuriózních příkladů z praxe, které byly zveřejněny. Bližší pozornost bude taktéž zaměřena na negativní ekonomické dopady pojistných podvodů jak na hospodaření jednotlivých pojistitelů a jejich ekonomické ukazatele, tak i na celý pojistný trh. Zde bude i na praktických číselných údajích demonstrováno, jak mylné je přesvědčení, že pojistné podvody vlastně nikomu neškodí. Konečně v závěrečné třetí kapitole se práce bude soustředit na prevenci pojistných podvodů, o jejíž důležitosti pro neustávající boj s pojistnými podvody nelze pochybovat. Budou vymezena jednotlivá preventivní opatření, která budou vhodně klasifikována, přičemž bude zdůrazněna nutnost jejich vzájemné provázanosti a vhodného propojení. Zde bude akcentován jak vnitrostátní, tak nadstátní regionální, jakož i mezinárodní rozměr. Opětovně dojde také ke zmínění vybraných statistických ukazatelů, tentokrát ve vztahu k jejich možné návaznosti na zesilující preventivní tendence. Na úplný závěr dojde ke zhodnocení možností jednotlivých preventivních opatření a jejich současného i budoucího uplatnění, ale také jejich mezí, protože by bylo naivní domnívat se, že by snad bylo možné bezbřehou prevencí pojistné podvody naprosto eliminovat. Preventivní opatření tak mohou toliko směřovat k co největšímu snížení počtu páchaných pojistných podvodů, což je nepochybně žádoucí. Při zpracování bakalářské práce budou použity metody deskripce, analýzy, syntézy, dedukce, indukce a právně hermeneutické metody výkladu právních předpisů, zejména pak metoda jazyková, logická a systematická. Výsledkem bakalářské práce nemá být vyčerpávající výklad této problematiky, ale podrobnější definování pojistných podvodů z pohledu právního i ekonomického, upozornění na jejich závažné dopady a zdůraznění nutnosti vhodné a účinné prevence tak, jak odpovídá hlavnímu i dílčím cílům vymezeným v úvodu této práce.

7

1

TRESTNĚPRÁVNÍ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ

1.1 Právní úprava pojistného podvodu v minulosti Pojistné neboli pojišťovací podvody jsou zřejmě tak staré jako pojišťovnictví samo, neboť se v něm již od samých počátků jednalo o vysoké hodnoty. Z globálního hlediska měly zvláštní význam podvody v námořním pojištění, protože jestliže byly „řádně“ provedeny, a tedy došlo ke „ztrátě“ lodi kdesi na širém moři, šance podvod prokázat byla velice malá.3 Se vznikem ucelených trestních kodexů zejména v 18. století pak byla takováto podvodná jednání do těchto zákoníků mnohdy výslovně zahrnována a přísně trestána. Právě přímořské státy s rozvinutou námořní plavbou stíhaly pojišťovací podvod umělého ztroskotání lodi. Z hlediska historického byla v minulosti též neopomenutelná ustanovení kriminalizující úmyslné zapálení věcí pojištěných pro případ požáru. Také na vnitrozemském území dnešní České republiky bylo hojně aplikováno ustanovení tehdejšího § 170 trestního zákona rakouského, které hovořilo o zapálení vlastního majetku za účelem zkrácení práv třetích osob. Podle rakouského trestního zákona z roku 1852 nebyl vinen žhářstvím ten, kdo si zapálil svůj vlastní majetek, aniž by cizí majetek uvedl v nebezpečí ohně, byl však vinen podvodem, pokud tím hleděl zkrátit práva osoby jiné. Samožhářství s úmyslem zkrátit práva osoby jiné se zde stavělo na roveň podvodu a význam tkvěl v tom, že zločin byl dokonán již zapálením, které bylo provedeno s úmyslem zkrátit práva osoby jiné. Zvláštní postavení samožhářství jako speciálního případu pojistného podvodu bylo zdůvodňováno tím, že toto tehdy představovalo nejčastější formu tohoto trestného činu. Ostatní formy trestného činu pojistného podvodu se posuzovaly dle obecného ustanovení o podvodu.4 Tato právní úprava byla na našem území aplikována jak za Rakouska-Uherska, tak i za tzv. 1. republiky. Po 2. světové válce a následném nástupu komunismu, kdy došlo k zavedení monopolního postavení jedné celostátní pojišťovny (posléze od roku 1969 dvou národních pojišťoven), byl uzákoněn značně přísný trestní postih pojišťovacího podvodu a tato praxe trvala prakticky až do novely trestního zákona z roku 1990. Na pojistné podvody bylo aplikováno v plném rozsahu tehdejší ustanovení § 132 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v tehdejším znění) o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a za pojišťovací podvody byly ukládány nepodmíněné tresty až v dvojnásobné délce v porovnání s obecným podvodem. Rozsáhlá novelizace zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen TZ) v roce 1990 ustanovení o rozkrádání socialistického majetku zrušila a případy pojišťovacích podvodů tak byly znovu posuzovány dle obecných ustanovení o podvodu v § 250.5 Jak se však vbrzku ukázalo, tato trestněprávní úprava plně neodpovídala nově se rozvíjejícím hospodářským vztahům a potřebám jejich ochrany.6 Podle ustanovení § 250 TZ se totiž trestného činu obecného podvodu (pod který byl tehdy zahrnován i podvod pojistný) dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že někoho uvede v omyl nebo využije něčího omylu a způsobí tak na cizím majetku škodu. Ze zkušenosti je však známo, že pachatel bývá nejčastěji odhalen před výplatou pojistného plnění ve fázi došetřování okolností pojistné události. Nenaplní tak svým jednáním tuto skutkovou podstatu trestného činu, neboť trestný čin nebyl dokonán, protože pojistiteli nevznikla jednáním pachatele škoda. S obecnou skutkovou podstatou podvodu by nebylo možno vystačit ani po novelizaci tohoto ustanovení zákonem č. 253/1997 Sb., kdy bylo toto doplněno ještě zamlčením podstatných skutečností. TZ ovšem pamatuje na postih pachatele, který nedokoná své jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin 3

Srov. RYCHLÍK, A. J. O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980, č. 6, s. 191. Srov. MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J. Kapitoly z historie českého pojišťovnictví (18. část). Pojišťovací podvody. Příloha Pojistného obzoru, 1996, č. 12, s. 2-3. 5 Srov. ŠKORPIL, M. P. Pojišťovací podvody v ČR z pohledu dřívější a dnešní právní úpravy. Právní rádce, 2002, č. 10, s. 12. 6 BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Právní rádce, 2002, č. 6, s. 5. 4

8

spáchat. Toto jednání je považováno za pokus jako obecnou formu trestného činu, jestliže k jeho dokonání nedošlo.7 Pokus trestného činu je sice trestný podle trestní sazby stanovené za dokonaný trestný čin, ale trestnost pokusu zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustí od dalšího jednání potřebného k dokonání trestného činu a odstraní nebezpečí, které jeho pokusem vzniklo zájmu chráněnému zákonem, případně pokud pachatel učiní o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí vzniklé zájmu zákonem chráněnému mohlo být ještě odstraněno.8 Mnohdy tak k beztrestnosti pachatele stačilo, že dobrovolně v dalším jednání nepokračoval a odstranil nebezpečí, které hrozilo zájmu chráněnému trestním zákonem. Oznámením pojistiteli před zahájením trestního stíhání, že nadále neuplatňuje své nároky z pojištění, si pachatel pokusu trestného činu zajistil beztrestnost. Výše zmíněná právní úprava tak byla viditelně nedostatečná a málo účinná, a tak volala po novelizaci, která by vyřešila jak důkazní obtíže, tak i nemožnost postihnout některá jednání jako vývojové stadium trestného činu podvodu.9 Proto se již od počátku 90. let považovalo za vhodné určité zvláštní případy podvodu v hospodářské praxi specifikovat přesněji.10

1.2 Současná právní úprava pojistného podvodu 1.2.1

Obecně k přijetí ustanovení § 250a TZ

S účinností od 1. ledna 1998 bylo do TZ zákonem č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, včleněno (mimo jiné) nové ustanovení § 250a nadepsané jako pojistný podvod. Novela tak konečně vyslyšela volání pojistitelů po důslednější možnosti postihu pojistných podvodů, která by odpovídala běžné trestní praxi v zemích Evropské unie, kde již byl pojišťovací podvod předmětem přísného trestního postihu.11 Novela tímto také reagovala na negativní trendy ve vývoji kriminality, vzrůstající vysokou odbornost pachatelů (tzv. kriminalita bílých límečků) a rovněž na aplikační problémy vznikající při subsumpci čím dále složitějších skutkových podstat pod skutkové podstaty kodifikované, tj. zákonné. Příliš široké formulace skutkových podstat jsou totiž v rozporu se zásadami právního státu a především v rozporu se stěžejní trestněprávní zásadou „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege12, jak též zakotvuje naše Listina základních práv a svobod, kde se v čl. 39 praví, že pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest lze za jeho spáchání uložit.13

1.2.2

Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu

Pojem skutková podstata trestného činu je v teorii trestního práva definován jako zákonný typ trestněprávního deliktu (něco jako šablona či model) umožňující právní posouzení konkrétního skutkového děje, resp. jednotlivého činu a tím i zjištění, zda tu je, či není vina pachatele u konkrétně spáchaného trestného činu.14 Jinými slovy lze říci, že skutková podstata je souhrn znaků trestných činů určitého druhu, zákonodárce jako tvůrce skutkových podstat vybírá pouze takové podstatné znaky těchto činů, které vyjadřují jejich typovou nebezpečnost pro společnost.15 Systematika výkladu v této podkapitole proto bude také vycházet z jednotlivých znaků této skutkové podstaty.

7

WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 73. Viz ust. § 8 TZ. 9 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 74. 10 TERYNGEL, J. Podnikání, hospodářské a majetkové trestné činy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1991. 224 s. ISBN 80-85431-02-5, s. 86. 11 ŠKORPIL, M. P. Pojišťovací podvody v ČR z pohledu dřívější a dnešní právní úpravy. Právní rádce, 2002, č. 10, s. 12. 12 BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Trestní právo, 2002, č. 6, s. 12-13. 13 Viz ust. čl. 39 Listiny základních práv a svobod České republiky (č. 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. 14 Srov. KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 571 s. ISBN 80-210-2985-4, s. 181. 15 Srov. KUCHTA, J a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 182 s. ISBN 80-210-2530-1, s. 4. 8

9

Pojistný podvod, jak již z jeho systematického zařazení do hlavy deváté TZ vyplývá, je trestným činem namířeným proti majetku. Pojistný podvod v ust. § 250a TZ chránící společnost jen před určitým zvláštním typem podvodného jednání je speciální skutkovou podstatou k obecnému podvodu v ust. § 250 TZ16, což znamená, že jsou-li naplněny jeho znaky, ustanovení o obecném podvodu se nepoužijí.17 Ustanovení § 250a o pojistném podvodu obsahuje v odstavcích 1 a 2 dvě základní skutkové podstaty, v odstavcích 3, 4 a 5 potom v závislosti na způsobených následcích další tři tzv. kvalifikované skutkové podstaty vyznačující se vyšším stupněm společenské nebezpečnosti, a tedy při jejich naplnění i přísnějším trestem.18 Charakteristickou odlišností zde je, že u základních skutkových podstat se nevyžaduje, aby pojistným podvodem byla způsobena škoda nikoli nepatrná (jak je tomu u obecné skutkové podstaty podvodu podle ust. § 250 odst. 1 TZ) nebo aby úmysl pachatele byl orientován ke způsobení škody anebo získání majetkového prospěchu pro sebe nebo pro jiného. Způsobení škody je ovšem jedním ze znaků kvalifikovaných skutkových podstat tohoto deliktu.19 Objektem (jako jedním z obligatorních znaků skutkové podstaty pojistného podvodu) neboli chráněnou hodnotou či zájmem je zde cizí majetek, respektive ochrana cizího majetku před taxativně vymezenými útoky v rámci majetkových vztahů vyplývajících z pojištění.20 V souvislosti s objektem se též užívá i pojem předmět útoku, který však není s obecněji vymezeným objektem synonymní, nýbrž se jedná o fakultativní čili nepovinný znak skutkové podstaty trestného činu definovaný jako určitý konkrétní hmotný substrát, na který pachatel svým činem útočí (osoba nebo věc).21 Zde je vždy předmětem útoku konkrétní pojišťovna.22 Objektivní stránka, tj. jednání, následek a příčinný vztah mezi nimi, jako další znak skutkové podstaty, spočívá v tom, že pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci tím, že: 1) při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí (odst. 1) či 2) úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu (odst. 2). Není přitom rozhodné, zda pachatelem zamýšlený následek skutečně nastane. Jde o tzv. skutkovou podstatu složitou, charakterizovanou pluralitou znaků. Její naplnění nevyžaduje všechny uvedené znaky, proto jde o tzv. alternativní skutkovou podstatu.23 K trestnosti postačí nepravdivé uvedení (resp.) zatajení relevantních údajů pro pojistnou smlouvu, anebo samotné způsobení pojistné události či její udržování v úmyslu vzniklou škodu zvýšit. Jde o tzv. předčasně dokonaný trestný čin ve stadiu přípravy.24 Následkem tohoto trestného činu je ohrožení, tedy reálné nebezpečí vzniku poruchy, nikoli již sama porucha. Mezi jednáním a následkem musí být dána příčinná souvislost.25 Podle právního důvodu vzniku se rozlišují dvě základní formy pojištění – pojištění smluvní a pojištění zákonné. Smluvní pojištění, které vzniká a trvá na základě pojistné smlouvy, může být dobrovolné 16

Srov. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 2. vyd. Praha: Linde, 2006. 823 s. ISBN 80-7201-630-X, s. 698-699. 17 Srov. ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7, s. 462. 18 Srov. KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Cit. dílo, s. 186. 19 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s. 699. 20 Srov. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. 5. vyd. Praha: ASPI, 2007. 480 s. ISBN 978-80-7357-261-7, s. 103. 21 KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Cit. dílo, s. 201. 22 Srov. PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8, s. 8. 23 Viz WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 75. 24 JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 24. vyd. Praha: Linde, 2006. 1055 s. ISBN 80-7201-618-1, s. 302. 25 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 75.

10

nebo povinné. Při smluvním dobrovolném pojištění vzniká pojistný vztah dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle určitého subjektu zabezpečit se pojištěním. U smluvního povinného pojištění je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zvláštním právním předpisem. Jedná se o pojištění odpovědnosti za škodu, která může z jistých činností vzniknout třetím osobám, typicky se jedná o odpovědnost při výkonu určitých profesí (notářů, advokátů, lékařů, daňových poradců apod.), ale i při výkonu jiných činností (odpovědnost provozovatele motorového vozidla, provozovatele civilní letecké dopravy apod.).26 Obecně se má za to a doslovný výklad jazykový tento názor též podporuje, že pouze na smluvní pojištění lze vztáhnout ustanovení § 250a odst. 1. Naopak pojistný podvod podle odst. 2 téhož ustanovení může být spáchán v souvislosti s jakýmkoli pojištěním, tedy jak smluvním, tak zákonným. Zákonné pojištění vzniká a trvá automaticky na základě skutečnosti stanovené právním předpisem bez projevu vůle jeho účastníků.27 Tato forma pojištění je však již jen výjimkou. Jedná se o zákonnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání podle ust. § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce a zčásti též některých ustanovení nového zákoníku práce čili zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 28 Od 1. ledna 2008 se potom mělo postupovat podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost však byla odložena zřejmě až do 1. ledna 2010.29 Smluvní pojištění upravuje zejména zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen ZPS), který s účinností od 1. ledna 2005 nahradil v souvislosti s předchozím vstupem České republiky do Evropské unie stávající úpravu pojistné smlouvy v občanském zákoníku, který se nyní použije pouze subsidiárně. Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických nebo právnických osob. Vymezuje základní závazky pojistitele (pojišťovny) a pojistníka jako vzájemně zavázaných subjektů a určitou vzájemnou provázanost jejich plnění. ZPS v ust. § 2 vymezuje tuto smlouvu jako smlouvu o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran. Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, se kterými musí být pojistník před uzavřením smlouvy prokazatelně seznámen. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.30 Sjednáváním pojistné smlouvy se rozumí jak postup při uzavírání pojistné smlouvy, tak i postup při její změně, neboť i projednávání takové změny pojistné smlouvy má zpravidla podstatný vliv na placení pojistného a na rozsah plnění ze strany pojistitele, nastane-li pojistná událost, přičemž i v tomto případě platí povinnost odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele (viz ust. § 14 ZPS).31 Uplatnění nároku z pojistné smlouvy zahrnuje postup při oznamování pojistné události a nárokování plnění z pojistné smlouvy, tj. jednání o uskutečnění plnění z pojistné smlouvy.32 Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje jsou takové, že jejich obsah buď vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž se podává informace, anebo mu odpovídá jen částečně a zkresleně.33 Tyto údaje se například při pojištění majetku mohou týkat stáří, stavu a ceny věcí apod. Při pojišťování osob potom může jít o údaje týkající se věku, zdravotního stavu osoby sjednávající pojistnou smlouvu s pojistitelem, dotazy týkající se užívání návykových látek, kouření aj.34 Podstatné údaje zamlčí ten, 26

Viz ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 131 s, s. 25-26. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s. 700. 28 NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s. 110. 29 FRANTOVÁ, L. Úrazové pojištění zaměstnanců, nastanou změny? BusinessInfo.cz [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/urazove-pojisteni-zamestnancu-zmeny/1000873/47452/ 30 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s. 700. 31 ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s. 471. 32 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Cit. dílo, s 701. 33 NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s 110. 34 NOVOTNÝ, F. , RŮŽIČKA, M. a kol. Trestní kodexy: trestní zákon, trestní řád a související předpisy (komentář). 2. vyd. Praha: Eurounion, 2002. 1640 s. ISBN 80-7317-009-4, s. 368. 27

11

kdo neuvede jakékoli informace, které jsou důležité pro uzavření pojistné smlouvy nebo pro poskytnutí pojistného plnění z ní. Jde například o zamlčení vážného onemocnění pojištěné osoby nebo zkreslení charakteru a hodnoty pojištěného majetku. Úmyslné vyvolání pojistné události spočívá v tom, že pachatel iniciuje vznik události předpokládané v pojistné smlouvě, na kterou je vázáno pojistné plnění a která by jinak byla pojistnou událostí, jejímž nezbytným atributem je však nahodilost jejího vzniku, přestože ve skutečnosti nastala v důsledku jednání pachatele (např. pachatel úmyslně zapálí pojištěný sklad s uloženým zbožím, záměrně finguje dopravní nehodu havarijně pojištěného motorového vozidla apod.). Stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje pachatel v úmyslu zvýšit vzniklou škodu, jestliže sice událost, na niž je vázáno pojistné plnění, nastala nahodile, ale pachatel aktivně přispěl k dalšímu průběhu této události postupem, který byl způsobilý zvýšit (zvětšit, prodloužit, rozvinout) škodlivé následky pojistné události, a tím zvětšit rozsah případného pojistného plnění (např. přilil do místa zachváceného požárem hořlavinu).35 Trestný čin podle § 250a odst. 2 TZ může být spáchán v obou formách jednání, kdy pachatel nejprve úmyslně vyvolá pojistnou událost a poté v úmyslu ještě zvýšit vzniklou škodu udržuje stav vyvolaný pojistnou událostí. Pachatel tedy např. vyvolá požár v části pojištěné provozovny v úmyslu, aby po jejím shoření získal pojistné plnění, a po zjištění, že by požár mohl být brzy zjištěn a uhašen, odstraní několik hasicích přístrojů z ostatních částí provozovny, rozlije zde hořlavinu a vytvoří překážky pro příjezd hasičských vozidel do blízkosti provozovny.36 Stejně tak může pachatel postupně naplnit i více jednotlivých alternativ pojistného podvodu podle odst. 1 i 2, když třeba například ještě před úmyslným vyvoláním pojistné události a jejím případným udržováním při sjednávání pojistné smlouvy zamlčí podstatné údaje. Kromě alternativy vázané v ust. § 250a odst. 1 na údaje poskytnuté při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy je ve všech ostatních případech čin dokonán, aniž byl uplatněn takový nárok.37 Vznik škody na cizím majetku ani obohacení pachatele, jak již bylo výše popsáno, nejsou k trestní odpovědnosti pachatele potřeba, proto ani úmysl pachatele nemusí k takové škodě či obohacení směřovat, i když zpravidla tomu tak bude.38 Pokud však pachatel vyláká pojistným podvodem pojistné plnění, může jít podle jeho výše o způsobení škody, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby ve smyslu § 250a odst. 3 (škoda nikoli malá39), odst. 4 (škoda značná40), odst. 5 (škoda velkého rozsahu41). Vyšší trestní sazbou je pachatel též potrestán, spáchá-li pojistný podvod jako člen organizované skupiny (odst. 4 písm a) nebo jím způsobí zvlášť závažný následek (odst. 4 písm b), který bývá zpravidla povahy nehmotné. Obě dvě skutečnosti jsou považovány za zvýšeně společensky nebezpečné. Zejména v případě organizované skupiny je zřejmé, že nejde jen o ojedinělý exces pachatele, ale o vysoce škodlivou, rozsáhlou, plánovanou, propracovanou a koordinovanou trestnou činnost trvalého charakteru. Kromě objektu a objektivní stránky je dalším nezbytným znakem pojistného podvodu i subjekt neboli pachatel trestného činu. Pachatelem pojistného podvodu podle odst. 1 může být kterýkoli účastník pojistné smlouvy, zejména pak pojistník (ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu) nebo pojištěný (ten, na jehož majetek, život, zdraví, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje). Na straně pojistitele to může být jeho zaměstnanec, ale též pojišťovací zprostředkovatel, kteří mohou například uvádět některé nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, např. o pojistném plnění, nebo mohou zamlčet některé podstatné údaje z pojistných podmínek. Pachatelem pojistného podvodu podle odst. 2 může být kdokoli, zpravidla sice pojištěný, ale třeba i pojistník nebo osoba zcela jiná, která sama není účastníkem pojistného vztahu a může, ale nemusí

35

NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s 110. ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s. 473. 37 NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s 110. 38 ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. Cit. dílo, s. 471. 39 Dle ust. § 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně 25 000,- Kč. 40 Dle ust. § 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně 500 000,- Kč. 41 Dle ust. § 89 odst. 11 škoda dosahující minimálně 5 000 000,- Kč.

36

12

jednat po dohodě s takovým účastníkem (motivem zde může být i např. snaha poškodit pojistitele).42 Podle osoby pachatele se pojistné podvody také rozdělují na vnější, kdy pachatelem je osoba vně pojišťovny, nejčastěji její klient, a vnitřní s pachatelem v zaměstnanci pojišťovny43, jak bude blíže rozvedeno v podkapitole 2.1. Posledním obligatorním znakem pojistného podvodu jako trestného činu je subjektivní stránka, která spočívá v úmyslném zavinění. Je nezbytné, aby daný následek byl pachatelem způsoben úmyslně (viz § 3 odst. 3 TZ), a to buď ve formě úmyslu přímého nebo nepřímého (§ 4 TZ). Bude tedy třeba dokázat, že pachatel např. věděl, že vzniklý následek má znaky pojistné události a tento následek chtěl způsobit, nebo věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn. Trestnost takového jednání nebude naopak podmíněna tím, že pachatel jím úmyslně způsobenou pojistnou událost pojišťovně již oznámil v úmyslu protiprávně získat pojistné plnění, nebo tím, že dokonce takové plnění již získal.44 Podmínkou trestní odpovědnosti pachatele není ani, aby pojišťovna jednala v omylu, resp, aby jednání pachatele vedlo k omylu pojišťovny, na základě kterého by tato poskytla pojistné plnění.45 Jak již bylo výše zmíněno, nevyžaduje se tedy úmysl vylákat pojistné plnění, resp. vyšší pojistné plnění. Jen u alternativy spočívající v udržování stavu vyvolaného pojistnou událostí (§ 250a odst. 2) je třeba úmyslu směřujícího ke zvýšení způsobené škody.46 Závěrem této podkapitoly je vhodné zmínit, jaké tresty na pachatele dopadnou, jestliže naplní jednotlivé znaky skutkových podstat pojistného podvodu. Pokud se týče základních skutkových podstat podle § 250a odst. 1 a 2, tak pachatel může být potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Po naplnění znaků kvalifikovaných skutkových podstat, pak je pachatel trestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitým trestem (odst. 3). Naplnění znaků v odstavcích 4 a 5 pak počítá vzhledem k vyšší společenské nebezpečnosti pouze s trestem odnětí svobody, a to na dva až osm let pro odst. 4 a pět až dvanáct let pro odst. 5.

1.2.3

Zhodnocení současné právní úpravy pojistného podvodu

Vznik a existenci speciálního ustanovení postihujícího pojistné podvody lze bezpochyby hodnotit kladně, na čemž se shodne i odborná veřejnost, která vyzdvihuje zejména nespornou výhodu zjednodušeného dokazování, kdy není třeba prokazovat, že druhá strana jednala v omylu, ani že úmysl pachatele směřoval k jeho obohacení. Jako nedostatek bývá naopak vnímán fakt, že toto ustanovení teoreticky umožňuje postihnout i ta jednání, která objektivně postrádají potřebný typový stupeň společenské nebezpečnosti činu pro společnost.47 Věc pak musí být řešena úvahou orgánů činných v trestním řízení, což může být poněkud rozporné požadavku právní jistoty.48 Další problém byl spatřován zejména ve výkladu některých pojmů, zejména pak ustanovení § 250a odst. 1 věta druhá se jevilo jako nešťastně formulované, neboť opomnělo, že uplatnění nároku na plnění (a přitom uvedení údajů nepravdivých či zamlčení podstatných) lze nejenom ze smluvního pojištění, ale i z pojištění zákonného, které tak podle doslovného gramatického výkladu tohoto ustanovení bylo nepostižitelné.49 Tato výtka však byla opodstatněná zejména, když ještě bylo pojištění odpovědnosti z provozu

42

Srov. ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář II. díl. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 1719 s. ISBN 80-7179-896-7, s. 1490-1492. 43 Srov. ČÍRTKOVÁ, L. a kol. Podvody. Zpronevěry. Machinace. (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). 1. vyd. Praha: ARMEX PUBLISHING, 2005. 247 s. ISBN 80-86795-12-8, s. 18 a násl. 44 WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 76. 45 JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou. Cit. dílo, s. 303. 46 NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Cit. dílo, s 111. 47 Viz JELÍNEK, J. Trestní právo – novelizace v letech 1997 až 1999. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 154 s. ISBN 80-7201-208-8, s. 88. 48 Srov. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část. Bulletin advokacie, 1998. č. 2, s. 14. 49 Srov. KRÁL, V., TERYNGEL, J. K poslední novelizaci trestního zákona v roce 1997. Příloha - Trestní právo, 1998, č. 3, s. III.

13

motorového vozidla pojištěním zákonným50, neboť právě v případě pojištění motorových vozidel dochází v současnosti k pojistným podvodům nejčastěji.51 I přes některé drobné nedostatky je možno považovat toto ustanovení za velice vhodné a při jeho důsledné aplikaci i jako dostatečně účinné. Některé problémy výkladu lze odstranit ustálenou aplikační praxí zohledňující však vždy každý jednotlivý případ individuálně. Navíc nelze opomenout, že chybu, neúmyslné zkreslení údajů nebo nedostatek pečlivosti nelze kvalifikovat jako podvod, protože toto jednání nebo opomenutí nezahrnuje úmysl podvádět. Pojistná událost, která není zcela přesně a pravdivě prezentována, nemusí být bezpodmínečně kvalifikována jako pojistný podvod. U pojistného podvodu musí vždy existovat úmysl podvádět.52 Závěrem lze dodat, že ustanovení o trestném činu pojistného podvodu neplní pouze represivní funkci umožňující snadněji postihnout pachatele, ale má i nesporný preventivní efekt, který je dán již jeho samotnou desetiletou existencí, po kterou se toto již dostatečně mělo dostat do povědomí široké veřejnosti, neboť jak praví stará římskoprávní zásada „Neznalost zákona neomlouvá“. Již sama explicitní formulace tohoto specifického podvodu v trestním zákoně včetně hrozby možné sankce plní svou důležitou úlohu v boji proti pojistným podvodům.

1.2.4

Vybrané statistiky k pojistnému podvodu jako trestnému činu

Na úplný závěr první kapitoly jeví se vhodným doplňkem uvést některé statistické údaje k trestnému činu pojistného podvodu. Zajímavým je srovnání vývoje počtu spáchaných skutků pojistného podvodu podle § 250a TZ a skutků obecného podvodu podle § 250 TZ, jak uvádí následující tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Srovnání vývoje trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu a obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR Rok Pojistný podvod (§ 250a)

2000

382

2001

396

2002

634

2003

617

2004

2005

2006

2007

611

489

496

582

Podvod 14 526 11 742 11 946 7 037 6 752 (§ 250) Pramen:Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR53

6 409

5 186

4 953

Řádově je vidět, že počtu skutků obecného podvodu je daleko více, neboť zahrnují širokou škálu rozličných podvodných jednání, kdežto pojistný podvod je odlišný specifický trestný čin. Nicméně v oblasti obecného podvodu lze zaznamenat poměrně značný pokles, a to o 34 % v roce 2007 oproti roku 2000, klesající trend je patrný po celé sledované období. U pojistného podvodu byl naopak viditelný růstový trend od roku 2000 do roku 2002 až o 60 %. Poté se počet na tři roky ustálil na vyšších hodnotách, za poslední tři roky potom zaznamenal pokles, který ale není příliš markantní a navíc zaznamenává opětovně růstový trend mezi roky 2005 a 2007. Nárůst počtu pojistných podvodů lze alespoň částečně přičíst jejich důslednějšímu odhalování a také jejich správnější právní kvalifikaci ze strany orgánů činných v trestním řízení, které omezují jejich podřazování pod obecné podvody. Přesto se lze domnívat, že stále ne všechny pojistné podvody jsou řádně právně 50

Do účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (ode dne 1. ledna 2000). 51 Srov. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část. Bulletin advokacie, 1998. č. 2, s. 14. 52 PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8, s. 8. 53 Statistické přehledy kriminality v letech 2000 až 2007. Ministerstvo vnitra ČR. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mvcr.cz/statistiky/kriminalita.html

14

kvalifikovány, a tedy i v oblasti obecných podvodů budou zahrnuty některé spáchané podvody pojistné, tudíž je možné, že jejich počet ještě mírně poroste. Pro přehledné srovnání jsou výše uvedené údaje zpracovány do následujících grafů č. 1 a 2. Graf č. 1: Vývoj trestné činnosti v oblasti obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR 16 000 15 000 14 000 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000

2001

2002

2003

Podvod

2004

2005

2006

2007

(§ 250)

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR54

Graf č. 2: Vývoj trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR 700 600 500 400 300 200 100 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pojistný podvod (§ 250a)

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR55

Při srovnání počtu zjištěných trestných činů pojistného podvodu a také celkových škod z těchto podvodů v letech 2002 (povodňový rok, počet pojistných podvodů kulminoval), 2006 a 2007 podle jednotlivých regionů v ČR – viz tabulka č. 2 – je možno jednoznačně konstatovat, že vedoucí pozici ve všech ohledech zaujímá hlavní město Praha (viz žluté barevné označení – pořadí 1). Praha co do výše celkových škod značně převyšuje ostatní regiony zejména v roce 2002, kdy bylo hlavní 54 55

Tamtéž. Tamtéž.

15

město postiženo povodní, a tak se někteří občané této katastrofy snažili zjevně využít ve svůj prospěch k vlastnímu obohacení. Praha jako velkoměsto také dává svou anonymitou velký prostor pro různé podvodné pokusy v této oblasti a také je tu vzhledem k velkému počtu obyvatel soustředěna řada kriminálních živlů včetně organizovaných skupin. Pro Prahu se jako alarmující však jeví skutečnost, že ačkoli celkový počet pojistných podvodů od roku 2002, kdy dosáhl vrcholu, mírně klesá, v Praze naopak tento počet stále roste, takže je otázkou, zda je zde činnost policie dostatečně efektivní. Poměrně vysoký počet pojistných podvodů v Severomoravském a zejména Severočeském kraji lze zdůvodnit nižším ekonomickým rozvojem těchto regionů a vyšší nezaměstnaností (zelené barevné označení – pořadí 2, růžové označení – pořadí 3). Tabulka č. 2: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2002, 2006 a 2007 evidované Policií ČR Rok

2002

2006

2007

Počet Celkové Počet Celkové Počet Celkové Pojistné podvody dle zjištěných škody (v zjištěných škody (v zjištěných škody (v § 250a skutků tisících Kč) skutků tisících Kč) skutků tisících Kč) Česká republika 634 182 411 496 93 335 582 74 502 Praha - město 180 117 136 205 40 197 257 29 347 Středočeský kraj 63 11 826 50 7 280 62 17 595 Jihočeský kraj 31 540 22 3 166 32 2 217 Západočeský kraj 67 5 972 26 2 310 19 1 058 Severočeský kraj 89 12 768 69 10 119 72 10 607 Východočeský kraj 37 4 965 40 19 003 34 3 892 Jihomoravský kraj 77 17 930 38 7 315 59 5 885 Severomoravský kraj 90 11 274 46 3 945 47 3 900 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR56

Pro srovnání jsou obdobné údaje jako výše uvedeny v tabulce č. 3 i za Českou pojišťovnu jako jednoho z lídrů našeho pojistného trhu, a to za poslední dva roky. Zde již Praha zdaleka nemá tak jasnou vedoucí pozici. Markantní je výše zjištěných skutků ze strany ČP a také způsobené škody, které značně převyšují počet skutků a škody evidované Policií ČR. Lze se domnívat, že ČP v řadě případů nepodala trestní oznámení, případně orgány činné v trestním řízení pro nedostatek důkazů apod. trestní stíhání odložily, a tak se ČP musela spolehnout na občanské soudní řízení. Tabulka č. 3: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2007 evidované Českou pojišťovnou Rok

2006

2007

Počet Celkové Počet Celkové zjištěných škody (v mil. zjištěných škody (v mil. skutků Kč) skutků Kč) Česká republika 1175 310 739 264 Praha - město 204 39 117 27 Středočeský kraj 132 65 145 37 Jihočeský kraj 108 59 63 19 Západočeský kraj 203 21 72 53 Severočeský kraj 54 12 84 14 Východočeský kraj 105 49 39 35 Vysočina 82 30 74 24 Jihomoravský kraj 103 16 57 22 Severomoravský kraj 184 19 88 33 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů České pojišťovny57 56

Tamtéž.

16

Další statistiky budou ještě uvedeny v rámci výkladu ekonomických dopadů pojistných podvodů ve druhé kapitole a rozboru preventivních opatření ve třetí kapitole této práce.

57

Tisková zpráva. Česká pojišťovna vloni odhalila podvody za více než čtvrt miliardy korun. Česká pojišťovna. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cpoj.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=141

17

2

EKONOMICKÉ HLEDISKO POJISTNÝCH PODVODŮ

2.1

Klasifikace podvodů v pojišťovnictví

Pojišťovací podvody je možné klasifikovat dle mnoha hledisek, přičemž jednotlivé typy těchto podvodů dle různých klasifikací se mohou rozličně překrývat. Pro následující výklad soustřeďující se na oblast pojišťovnictví bude stěžejní jejich nejzákladnější členění na pojištění neživotní a životní tak, jak je rozlišuje zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Toto základní členění v zásadě odpovídá dřívějšímu členění pojistných odvětví podle předmětu pojištění, jak bylo uváděno v občanském zákoníku. Základní pojistná odvětví byla pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu, která náleží nynějšímu neživotnímu pojištění, a pojištění osob, které víceméně odpovídá pojištění životnímu s výjimkou úrazového pojištění, jež je řazeno do pojištění neživotního, i když často bývá doplňkem k pojištění životnímu.58 Na základě této klasifikace se i pojistné podvody rozlišují dle druhu pojištění na podvody v pojištění neživotním a v pojištění životním. Každá z těchto dvou kategorií pojistných podvodů má pak svá specifika. ZPS totiž klasifikuje pojištění na pojištěné škodové, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledky pojistné události, a pojištění obnosové, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Škodovému typu pojištění pak v podstatě odpovídá pojištění neživotní, jinými slovy jaká škoda pojištěnému vznikne, takové pojistné plnění (s omezením daným pojistnou částkou59) od pojišťovny tento dostane. Kdežto obnosovému pojištění koresponduje pojištění životní, pojištěný obdrží takovou částku, jaká byla dopředu sjednána.60 Výjimku tvoří úrazové pojištění, které ač neživotní může být sjednáno alternativně buď jako škodové, nebo i obnosové.61 Výše zmíněné rozlišení má velký význam i pro oblast pojistných podvodů. Pojistné podvody v neživotním pojištění je totiž možné spáchat i v podobě tzv. vícenásobného pojištění, o němž však jednotlivé pojišťovny pachatel úmyslně neuvědomí.62 Obecně je sice možné bez ohledu na charakter pojištění uzavřít více pojistných smluv u různých pojišťoven ke krytí toho samého rizika. Jestliže nastane pojistná událost, vznikne oprávněný nárok na plnění ze všech těchto pojistných smluv.63 Ovšem v neživotním pojištění platí vždy princip maximálního odškodnění neboli zásada, že pojištěný nikdy nemůže dostat více, než jaká je jeho materiální újma (ztráta, škoda), kterou utrpěl pojistnou událostí.64 Pojištěný se tedy z pojištění nesmí obohacovat.65 Proto dané pojišťovny plní pojištěnému v poměru, na jakém se dohodly (většinou v poměru, v jakém bylo zaplaceno pojistné z celkového pojistného v pojistných smlouvách) tak, aby měl uhrazenu vzniklou škodu, avšak nemůže získat nic navíc, jak též odpovídá vymezení škodového pojištění. Nepoctivý pojistník resp. pojištěný pak přesto pojistí své totožné riziko u více různých pojišťoven, tuto skutečnost jim však zamlčí a spolehne se na nedostatečnou výměnu informací mezi nimi. Po vzniku pojistné události se pak snaží inkasovat pojistné plnění v plné výši od každé z těchto pojišťoven a tím si v rozporu se zákonem i základními principy pojištění značně přilepšit. U pojištění obnosového, tedy převážně životního, tento typ pojistného podvodu spáchat nelze, neboť toto má vlastně charakter spoření, což znamená, že při vzniku pojistné události každá pojišťovna vyplatí pojištěnému danou předem smluvenou částku (obnos) bez ohledu na výši škody, neboť ta tu vzniknout vůbec nemusí, případně je objektivně nevyčíslitelná.

58

Srov. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 30. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-32-88-X , s. 19. 60 Srov. tamtéž, s. 20-21. 61 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 47. 62 KOTRBATÁ, J. Vícenásobné pojištění. Pojistný obzor, 2002. č. 10, s. 17. 63 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Cit. dílo, s. 33. 64 Srov. ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 164 s. ISBN 80-210-3525-0 , s. 13. 65 Srov. ust. § 31 ZPS, příp. i dřívější ust. § 807 OZ (účinné do 31. 12. 2004). 59

18

I když bude dále v textu vycházeno ze základní klasifikace pojistných podvodů na podvody v neživotním a životním pojištění, pro úplnost je vhodné zde stručně zmínit i některé jejich další klasifikace. Podle osoby pachatele se pojistné podvody dělí na vnější a vnitřní (viz též podkapitola 1.2.2). U vnějšího pojistného podvodu je pachatelem obvykle pojištěný nebo pojistník. Pachatelem však může být i poškozená osoba, které vznikl přímý nárok na pojistné plnění v rámci pojistné události likvidované z pojištění odpovědnosti za škody způsobené typicky provozem motorového vozidla, tedy i osoba, která není ani pojistníkem ani pojištěným. Tito pachatelé nutně nemusejí a ani často nemají žádné spolupachatele mezi zaměstnanci pojišťovny. U vnitřního pojistného podvodu je pachatelem zaměstnanec pojišťovny, který však má obvykle za spolupachatele pojištěného nebo pojistníka. Tito pachatelé často profitují z toho, že dobře znají činnost pojišťovny, a daleko lépe tak mohou využívat různých nedokonalostí daného pojistného produktu. Jejich jednání se přibližuje zpronevěře, i když v těchto konkrétních případech je kvalifikováno jako pojistný podvod.66 Z hlediska osobnostních charakteristik, způsobu spáchání či předchozího scénáře lze pojistné podvody dělit na nahodilé jakožto příležitostné, spíše ojedinělé, individuálně páchané amatéry podle jejich znalostí a schopností, a organizované, které již jsou vědomé, dopředu plánované s využitím sofistikovaných metod, páchané profesionálními organizovanými skupinami.67 Podle místa spáchání či jejich dopadu lze dělit pojistné podvody na vnitrostátní, které jsou spáchány a mají tak svůj negativní dopad pouze na území jednoho státu, převážně domovského státu pachatelů, a mezinárodní, které hranice jednoho státu přesahují jak místem realizace, tak i samotnými aktéry. Vzhledem k předpokládanému rozsahu této trestné činnosti dochází právě zde k největším škodám.68 Tyto podvody jsou dílem organizovaných skupin, týkají se zejména pojištění motorových vozidel, u kterého využívají otevření hranic uvnitř Evropské unie v rámci tzv. Schengenského prostoru, dále nestejnorodosti národních právních řádů a absence dostatečné spolupráce mezi jednotlivými pojistnými trhy.69

2.2

Nejčastější typy pojistných podvodů a jejich indikátory

Pojistné podvody budou v této podkapitole typizovány podle jejich základní klasifikace dle zákona o pojišťovnictví, a to podvody v neživotním pojištění a v životním pojištění. Nebude zde podáván jejich vyčerpávající výčet, ale budou vybrány pouze některé nejfrekventovanější typy pojistných podvodů charakteristické pro dané pojistné odvětví včetně příkladů z praxe. Indikátory pojistných podvodů jsou faktory (údaje, příznaky, profily) pojistné události, které signalizují, že pojistná událost může být podvodná. Naznačují, zda se jedná o pojistný podvod formou izolované události nebo je součástí celého řetězce pojistných podvodů. Identifikace potenciálního pojistného podvodu se objevuje v jakékoli fázi pojistné události a existuje mnoho indikátorů, které umožňují, aby pojistná událost byla označena za spornou. Indikátory se dělí dle jejich vztahu k pojistné smlouvě a pojištěnému nebo pojistníkovi. Lze rozlišovat indikátory z průběhu pojištění, osobní indikátory a dokumentační indikátory. Indikátory z průběhu pojištění zahrnují například: několik škod během krátkého období, absenci pojistné historie a minulých pojištění, přerušení pojištění, časté změny pojistitelů, zatajení dřívějších postihů či zatajení škodního průběhu. Jako osobní indikátory slouží jakákoli neobvyklá nebo krajní chování a postoje. Tím může být cokoli od vyhýbavého nebo nepřátelského přístupu až k chování přátelskému nebo přespříliš kooperativnímu, konkrétně například: pozdní placení pojistného nebo jeho 66

Srov. PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10, s. 46. 67 KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod (překlad Michala Škorpila z francouzského originálu CEA „Le Guide de l´anti-fraude à l´assurance en Europe). Pojistné rozpravy, 1997. č. 1, s. 77. 68 ČERMÁK, A. Problematika boje s pojistným podvodem v podmínkách pojišťoven. Pojistný obzor, 2000. č. 10, s. 8. 69 ŠKORPIL, M. Pojistný podvod (překlad z francouzského originálu CEA „Le Guide de l´anti-fraude à l´assurance en Europe). Pojistné rozpravy, 1997. č. 1, s .77.

19

neplacení, tlak na rychlou výplatu pojistného plnění v hotovosti a nikoli převodem na účet, neobvyklá informovanost o rozsahu pojistného krytí a vzniku škod či zpětvzetí nahlášené škody. K dokumentačním indikátorům jsou pak řazeny: absence nebo naopak přemíra stvrzenek, pozměněné dokumenty, sporná autentičnost dokumentů, předložení fotokopie dokladů, nedávné ohodnocení majetku nebo věcí, dokumentace pochází z různých zdrojů, ale ty obsahují podobný rukopis, typ písma, případně stejné pravopisné chyby, zahrnutí daně z přidané hodnoty, která ale účetně nesouhlasí.70 Další specifické indikátory budou zmíněny níže v rámci výkladu typů pojistných podvodů dle druhů pojištění.

2.2.1 Pojistné podvody v neživotním pojištění Do odvětví neživotního pojištění se řadí pojištění majetku, které zahrnuje například pojištění domácností a budov občanů, pojištění majetku podnikatelů včetně pojištění přepravovaného zboží a havarijní pojištění motorových vozidel. Do oblasti neživotního pojištění spadá též pojištění odpovědnosti za škodu, do něhož se zařazuje mimo jiné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla neboli povinné ručení či pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu jistých povolání (notáři, advokáti, auditoři, daňoví poradci, lékaři apod.). Konečně do neživotního pojištění spadají i jiná neživotní pojištění, jako například cestovní pojištění včetně pojištění léčebných výloh, úvěrové pojištění a úrazové pojištění.71 Podvody v pojištění domácností a budov občanů zahrnují sporné pojistné události týkající se jak nemovitého majetku (budov), tak i majetku, který je předmětem pojištění domácností. Většinově krytými riziky zde bývá živelní riziko včetně vodovodního, riziko vloupání a krádeží. Při posuzování těchto škod je třeba nenechat se zmást sociálním postavením toho, kdo uplatňuje nárok na náhradu škody. Jako indikátory pojistného podvodu v této oblasti mohou sloužit: předešlé obdobné škody, změna životního prostředí (v sousedství se staví silnice, průmyslový podnik, což ovlivňuje atraktivitu a cenu nemovitosti), jsou pojišťovány staré a nemoderní předměty, škody vzniklé za náhodných a neobvyklých okolností, ztráta pouze jednoho cenného předmětu (je snadné škodu zinscenovat), absence násilného vniknutí, selhání bezpečnostního zařízení, drahé předměty získané darem, nepředložení dokladů o koupi poškozených věcí, pojištěný horlivě usiluje o kompromis s cílem rychlé výplaty pojistného plnění, uplatňovaná škoda je vysoké hodnoty apod.72 Typickým příkladem podvodů zde bývá navýšení vzniklé škody při skutečně vzniklé pojistné události anebo využití objektivní skutečnosti, která by mohla být pojistnou událostí, ale touto se nestala, protože ke škodě nedošlo, leč pojištěný si pod ni podřadil jinou škodu, vzniklou mu dříve a jinak, na kterou se pojistná ochrana nevztahuje. Konečně i celá pojistná událost může být od začátku fingovaná, zejména dochází k zinscenováním vloupání do bytů a odcizení cenných věcí, které jsou ale předem z bytu odvezeny. Zde bývá jako spolupachatel využíván známý pojištěného, který za úplatu údajné vloupání provede.73 Konkrétně potom například v pojištění domácnosti se pojištěný dopustil protiprávního jednání tím, že uplatnil nárok na plnění v souvislosti s vloupáním do bytu a odcizením věcí. Nárok doložil pozměněnými a padělanými doklady o koupi věcí, které nikdy nevlastnil, čímž se pokusil neoprávněně navýšit plnění o 50 000 Kč. Zaměstnanci pojišťovny odhalili nesrovnalosti v předložených dokladech a plnění neposkytli, navíc podali na pojištěného trestní oznámení.74

70

PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10, s. 47-48. 71 Srov. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-8641984-3, s. 164 a násl. 72 PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10, s. 48-49. 73 Srov. KOTRBATÁ, J. Fingovaná pojistná událost z pojištění domácnosti. Pojistný obzor, 2003. č. 1, s. 18. 74 KOTRBATÁ, J. Podmíněné zastavení trestního stíhání u méně závažných pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 16.

20

V jiném případě zase pojištěný nahlásil pojistnou událost – poškození rodinného domu, ke kterému mělo dojít následkem bouře s vichřicí. Při uplatnění nároku na plnění uvedl, že mu vichřice poškodila okna i dveře. Škoda byla značná. V průběhu likvidace však bylo zjištěno, že k poškození oken a dveří muselo dojít již dříve (před bouří). Pojištěný uvedl v rozporu se skutečností nepravdivý údaj, kterým se snažil z pojišťovny vylákat plnění ve výši přes 100 000 Kč. Výpovědí svědka při policejním vyšetřování bylo prokázáno, že si u něj obžalovaný objednal opravu oken a dveří již dříve, na smlouvě pak přepsal datum, aby vzbudil dojem, že potřeba opravy vznikla až po pojistné události.75 Podvody v pojištění majetku podnikatelů mohou být signalizovány vysokým škodním průběhem. Za další indikátory je možné považovat špatný stav provozovny (areálu) nebo zařízení, omezení provozu společnosti z důvodu ztráty odbytu, propouštění zaměstnanců, rozpory mezi zbožím na skladě a charakterem a množstvím dluhů, selhání či absence bezpečnostního zařízení, značné dluhy nebo problémy s tokem peněz atd.76 Toto pojištění zahrnuje jak pojištění majetku nemovitého (budovy, sklady) tak i movitého, zejména pak skladovaného, ale i přepravovaného zboží apod. Jako příklad může sloužit požár malebného šumavského penzionu, který byl dva měsíce před jeho vypuknutím pojištěn na mnohamilionovou částku. Požár vznikl jedné podzimní noci a jeho příčinou bylo vznícení od elektrického přímotopu umístěného v podkroví, avšak správce, který penzion průběžně kontroloval, vyvrátil, že by se v té době v opuštěném penzionu topilo, navíc elektřinu při odchodu pravidelně vypínal. V době požáru již nebyl penzion delší dobu užíván, byl částečně vyklizen, bez personálu a hostů, s nejistou budoucností, zda bude v zimě vůbec otevřený. Majitelé firmy byli tři mladí muži, kteří si libovali v rychlých vozech, ale v hoteliérském podnikání se jim příliš nedařilo. Penzion se proto snažili odprodat, ale jejich představa o prodejní ceně byla příliš vysoká, mimochodem korespondovala s pojistnou částkou, na kterou objekt pojistili až v době, kdy jeho provoz končil. Nakonec se ukázalo, že vzhledem k neprodejnosti objektu se majitelé rozhodli řešit své finanční problémy jeho pojištěním a následným zapálením. Jeden z majitelů přijel z Prahy, dům odemkl, zapnul elektřinu a jeden přímotop, kolem něhož nacpal hadry, pustil ho na maximum a zase odjel do Prahy. Samozřejmě že nezapomněl všechna okna i dveře zavřít a zamknout, aby ztížil přístup hasičů do objektu. Pravděpodobně by bylo vše vyšlo majitelům podle plánu, ale jejich pochybné aktivity byly širší, a tak se o ně policie zajímala již delší dobu.77 Podvody v pojištění motorových vozidel jsou vůbec nejfrekventovanějším typem pojistných podvodů (tvoří až 80 % všech případů pojistných podvodů), zejména co se týče havarijního pojištění motorových vozidel, které může zahrnovat riziko živelní, riziko odcizení, riziko vandalismu a riziko havárie, při níž si majitel sám poškodí své vlastní auto.78 Důvodem je zejména rozvoj motorismu, ale také spousta různých příležitostí a možností, které se v této sféře pachatelům nabízejí. Ale ani oblast pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla alias povinného ručení není pojistných podvodů ušetřena. Zde se jedná o povinné smluvní pojištění odpovědnosti majitele vozidla za škodu, kterou způsobí na vozidle někoho jiného, a tak je tu dán prostor pro podvod zejména v případě, že si někdo způsobí škodu na vlastním vozidle, které však postrádá havarijní pojištění, a tak si tento snaží zařídit, aby mu škoda na jeho vozidle byla uhrazena z povinného ručení automobilu jeho známého.79 Jako indikátory těchto podvodů bývají uváděny: rozporné místo škody, chybějící stopy na místě údajné dopravní nehody, nepřímý střet vozidel (vozidlo je údajně vytlačeno ze silnice, řidič je oslněn neznámým vozem, vyhýbá se lesní zvěři apod.), propadlá technická prohlídka, neúplná nebo sporná dokumentace o vozidle, najetý vysoký počet kilometrů, najetý počet kilometrů je v rozporu se stavem nebo stářím vozidla, předchozí vlastnictví, způsob koupě je sporný nebo nejasný, vozidlo je na prodej v době škody, individuálně dovezené havarované vozidlo ze zahraničí krátce před dopravní nehodou, 75

KOTRBATÁ, J. Případ podvodného nároku za poškození rodinného domu. Pojistný obzor, 2002. č. 2, s 18. PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10, s. 49. 77 ČERMÁK, A. Požár penzionu na Šumavě. Pojistný obzor, 2001. č. 3, s. 19. 78 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 35. 79 Srov. SLEZÁK, V. Pojistné podvody: jak se brání pojišťovny? MF DNES [on-line]. 2005. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://fincentrum.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=A050707_130132_fi_osobni_vra 76

21

nadhodnocená faktura za opravu vozidla, velmi časté změny držitele vozidla, typ vozidla neodpovídá životnímu stylu pojištěného, sporné užití vozidla v době pojistné události, vozidlo je nalezeno shořelé (možná s důkazem o sešrotování), kvalita autorádia neodpovídající typu vozidla, relativně nízký věk držitele vozidla atd.80 Podvody v pojištění motorových vozidel se liší od podvodů v ostatních odvětvích pojištění jednak svým mnohdy mezinárodním charakterem spojeným s organizovaným zločinem, což zvyšuje jejich závažnost, a dále tím, že pojištění motorových vozidel v sobě zahrnuje více rizik, jako havárie, odcizení, požár, zákonnou odpovědnost, škody na majetku i na zdraví. Pojistné podvody jsou zde páchány nejčastěji dvěma formami, a to formou fingované havárie motorového vozidla a formou fingované krádeže motorového vozidla. Další oblíbenou formou bývá navyšování skutečné škody, než jaká při havárii či jiném poškození reálně vznikla. Významný podíl v rámci realizovaných pojistných podvodů zaujímají pojistné podvody spáchané při individuálním dovozu motorových vozidel ze zahraničí.81 Jako příklad fingované havárie může sloužit případ dvou přátel, kteří si v Německu za pomoci známých pořídili ojeté, navíc již jednou havarované vozidlo, dovezli ho do ČR, ale před uzavřením pojistné smlouvy úmyslně pozměnili identifikační znaky a doklady vozidla s cílem zatajit skutečné stáří vozidla a jeho havarijní minulost. Poté s vozidlem úmyslně havarovali, čímž se obnovilo jeho starší nedbale opravené poškození. Na pojišťovně poté požadovali z titulu uzavřené havarijní pojistky pojistné plnění na původní poškození vozidla, navíc navýšené jeho „omlazením“, neboť mladší vozidlo mělo pochopitelně i vyšší cenu, z níž se údajná škoda počítala.82 Příkladem fingované krádeže vozidla budiž kuriózní situace jednoho majitele osobního automobilu, který pojišťovně nahlásil krádež svého auta, které večer předtím zaparkoval v místě svého bydliště. Pojišťovna se později od svého smluvního partnera dozvěděla, že tento vůz projížděl v době krátce před svým odcizením do Běloruska. Jako řidič byl zjištěn společník majitele automobilu, který se cestou ubytoval v jednom polském hotelu. Tento řidič byl později předvolán k výslechu, ale tvrdil, že v dané době zmíněným vozem konkrétní trasou do zahraničí neprojížděl, ba že ani nemá cestovní pas, neboť ho před půl rokem ztratil. Z časových souvislostí navíc vyplynulo, že majitel vozu nemohl své auto zaparkovat tak, jak původně uváděl. Tento tedy obratem změnil svou výpověď a tvrdil, že se spletl, že byl opilý a neuvědomil si, že vozidlo tímto způsobem zaparkoval o den dříve. Dané výpovědi působily dosti nevěrohodně a zjevně účelově. Z předkládané verze by totiž vyplýval těžko uvěřitelný sběh událostí. Zloděj ukradl sto kilometrů od Prahy nějakému občanovi automobil, který ihned transportoval do zahraničí. Shodou okolností byl zloděj vybaven cestovním pasem ztraceným před půl rokem na Praze 4 kamarádem majitele vozidla. V průběhu vyšetřování se ukázalo zjevným, že majitel vůz zkrátka předal svému kamarádovi a společníkovi v jedné osobě, ten převezl automobil do Běloruska a tam jej zřejmě prodal, aby zde jeho majitel mohl inkasovat plnění z havarijního pojištění odcizení vozidla, o které by se pak společně podělili.83 Podvody v cestovním pojištění zahrnují zejména fingované ztráty či odcizení zavazadel s těmito typickými indikátory: váha nahlášených zavazadel nekoresponduje s váhou na přepravních dokladech, jízdenkách, letenkách, neodpovídající objem zavazadel, škoda při krátkodobé cestě, vycestování do země, kde žijí příbuzní, ztráta drahých či módních předmětů. Dále sem spadají též podvody v pojištění léčebných výloh v zahraničí s indikátory jako například: asistenční služba nebyla kontaktována v době zranění nebo onemocnění, škody na zdraví vzniklé v zemi, kde má pojištěný

80

Srov. PORADA,V., PRŠAL, V. Podvody v souvislosti se silničními dopravními nehodami. Pojistný obzor, 2002. č. 8, s. 16. 81 Srov. PRŠAL, V. Pojistné podvody v souvislosti s individuálně dováženými vozidly. Pojistný obzor, 2003. č. 6, s. 11. 82 Srov. Srov. PRŠAL, V. Pojistné podvody v souvislosti s individuálně dováženými vozidly. Pojistný obzor, 2003. č. 6, s. 11-12. 83 Srov. ČERMÁK, A. Krádež vozidla Mazda 626. Pojistný obzor, 2001. č. 4, s. 19.

22

příbuzné, nebo v zemích, kde lze snadno získat fingovanou lékařskou dokumentaci, léčení v zemích s vysokou úrovní placených zdravotních služeb.84 Fingované ztráty zavazadel se například k svému obohacení snažil využít pojištěný cestující, kterému se při návratu z dovolené ztratila zavazadla a prostě na letiště v Ruzyni údajně nedoletěla. Pro potřeby likvidace této pojistné události předal doklady o zakoupení údajně ztracených věcí, mezi nimiž byly doklady o zakoupení zimního oblečení a obuvi, které na letní dovolené u moře určitě nebyly potřeba. Bylo provedeno šetření i u ostatních pojistitelů a bylo zjištěno, že mu v minulosti zavazadla na Ruzyň údajně nedoletěla již ve třech případech, což tedy byla zřejmě velká smůla a náhoda. Policie nakonec zjistila, že tento cestující své podvody praktikoval tak, že vždy po příletu manželka odjela z letiště i se zavazadly domů a on počkal na letišti a po určité době šel nahlásit ztrátu zavazadel. Jelikož se letecké společnosti nepodařilo údajně ztracená zavazadla dohledat, vznikl mu nárok na pojistné plnění, a tak tomuto podvodníkovi pojišťovna vždy uhradila převážnou část finančních nákladů, které vynaložil na zakoupení své dovolené.85 Jako případ podvodu v pojištění léčebných výloh v zahraničí může sloužit mladík, který po návratu z Keni předložil své pojišťovně účet na 1500 USD za léčení v tamní nemocnici s podezřením na neidentifikovatelné virové onemocnění. Bližším šetřením se však ukázalo, že sice o kliniku skutečně jde, ale o soukromou gynekologickou, čehož si mladý cestovatel patrně nevšiml. Mladík po celou dobu pobýval na safari a žádné zdravotní potíže u něj nikdo nezaznamenal, jak potvrdil i majitel hotelu, v němž se podvodník ubytoval.86 Podvody v úrazovém pojištění, které je pojištěním fyzické osoby pro případ, kdy u ní v důsledku úrazu dojde k přechodnému či trvalému poškození zdraví nebo smrti, se ve spojitosti se zajímavými finančními částkami na pojistném plnění pozvolna dostávají do popředí. Tato situace se obdobně projevuje i v pojištění životním.87 Úrazové pojištění lze totiž uzavřít jako samostatnou pojistnou smlouvu, ale i jako doplňkové připojištění ke smlouvě životního pojištění. Jeho základní druhy pojistného plnění se uvádí plnění obmyšlenému pro případ smrti pojištěného následkem úrazu, plnění pojištěnému za trvalé následky úrazu, plnění za dobu nezbytného léčení z úrazu, plnění za hospitalizaci vyvolanou úrazem. Indikátorem může být skutečnost, že pojistná událost nastala krátce po vzniku pojištění88, časté změny pojistitelů, existence dalších shodných pojištění, výskyt několika škod v průběhu pojištění, které mají shodný typ zranění nebo je pojištěný ošetřen stejným lékařem, vysoká pojistná částka nebo pojistné, které nejsou v poměru s příjmy pojištěného, neslučitelnost poranění s úrazovým dějem a zdroji lékařského potvrzení, absence lékařského záznamu z důvodu ztráty zdravotnické dokumentace či neúmyslné skartace apod.89 Tyto pojistné podvody jsou často páchány za účasti lékaře jako spolupachatele, často pochopitelně za jistou finanční úplatu. Způsoby spáchání jsou různé. Může být nárokováno plnění za úraz, který se nikdy nestal a k němuž byla lékařská dokumentace zfalšována, anebo se sice stal, ale v daleko menším rozsahu, a tak se jeho následky poněkud „nafouknou“.90 Případně k úrazu sice došlo, ale ještě před sjednáním pojistné smlouvy. Příkladem může být mladý fotbalista, který trpěl onemocněním levého kolene a měl naplánovanou operaci menisku. Tento operační zákrok zrušil a posléze v průběhu jednoho měsíce uzavřel u osmi pojišťoven úrazové pojištění s pojištěním denního odškodného v případě pracovní neschopnosti. Při uzavírání smluv záměrně neuvedl skutečnosti o svém onemocnění levého kolene a původně naplánované operaci. Krátce po uzavření pojištění utrpěl při fotbalovém utkání úraz 84

PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10, s. 50-51. 85 KOLEKTIV AUTORŮ. Ztracená zavazadla. Pojistný obzor, 2007. č. 11, s. 16. 86 ČERMÁK, A. Pojistný podvod v cestovním pojištění. Pojistný obzor, 2001. č. 11, s. 19. 87 RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 12. 88 Pozn.: Zde se však pojišťovny mohou alespoň částečně bránit stanovením tzv. čekací doby v pojistné smlouvě, tedy doby, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost plnit z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi – viz ust. § 3 písm. y) ZPS. 89 Srov. MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 13-15. 90 Srov. POKLOP, S. Úrazové pojištění a pojistné podvody. Pojistný obzor, 2000. č. 9, s. 6.

23

na levém koleni a podrobil se operaci, která byla shodná s již dříve naplánovanou. Policie začala vést šetření na základě anonymního podnětu, dvě pojišťovny mu však již předtím plnily.91 Závěrem této podkapitoly budiž úsměvná příhoda muže v USA, který opouštěl soud na pojízdném křesle s odškodněním půl milionu USD. Pojišťovací detektivové se k němu na ulici připojili a varovali ho: „S tím podvodem neuniknete, budeme vás sledovat až do konce vašeho života.“ „Buďte bez obav,“ odpověděl onen muž, „můžete mě sledovat, jak chcete. Můžete mě sledovat na mé cestě kolem světa a můžete mě sledovat i na mé cestě do Lurd a pak vidět na vlastní oči ten zázrak.“92

2.2.2 Pojistné podvody v životním pojištění Životní pojištění zahrnuje zejména pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití nebo kombinované pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistnou událostí je zde smrt nebo dožití se určitého věku či doby. Do tohoto odvětví patří také pojištění pro případ zproštění od placení pojistného. V případě pojistné události (invalidita pojistníka následkem úrazu nebo nemoci) za něj pojišťovna platí pojistné za jím sjednané pojistné smlouvy, na něž se zproštění od placení vztahuje.93 Indikátory se zde z části shodují s indikátory u úrazového pojištění, přičemž se navíc přidává například úmrtí pojištěného brzy po sjednání pojistné smlouvy – pojištěný věděl, že je vážně nemocen a brzy zemře, a tyto skutečnosti zatajil, nebo zdravému pojištěnému ke smrti někdo „dopomohl“ násilnou cestou. Případně pojistná smlouva byla uzavřena až po smrti pojištěného, avšak za zřejmé spolupráce se zaměstnancem či zástupcem pojišťovny antedatována.94 Dalším příznakem je úmrtí nebo zmizení pojištěného v exotické vzdálené zemi, ve které je pro pojišťovnu obtížné pojistnou událost šetřit.95 Podvody v tomto pojistném odvětví jsou u nás zatím na rozdíl od USA, kde podvody v životním pojištění vedou, méně časté než podvody zejména v pojištění motorových vozidel.96 Lidé však stále více začínají realizovat zabezpečení své i svých rodin do budoucna nějakou z forem životního pojištění, a proto toto pojistné odvětví začíná i u nás nabývat na významu, což může signalizovat větší nebezpečí pojistných podvodů i v této oblasti, neboť zde figurují velice zajímavé finanční částky. Podvod v pojištění pro případ smrti a dožití může být demonstrován příkladem dvou mužů, kteří přesvědčili svého známého, aby uzavřel u pěti97 pojišťoven několik životních pojistných smluv s úrazovým připojištěním, u nichž celková pojistná částka převýšila 20 mil. Kč. Pojištěný uvedl tyto muže jako oprávněné osoby pro případ jeho smrti a tyto osoby za něho platily i pojistné. Pojištěný byl jednoduchý, důvěřivý a na pachatelích závislý. Dostával nepatrné finanční částky za uzavření pojistných smluv. Zhruba po roce pachatelé pojištěného zavraždili a pokusili se zinscenovat, že zemřel nehodou. Oběť byla nalezena v nákladním automobilu a měla se udusit výfukovými plyny. Policii se však zdála smrt dosti neobvyklá. Podvod v pojištění zproštění od placení pojistného lze doložit případem muže, který si v roce 1992 sjednal u pojišťovny životní pojištění s úrazovým připojištěním na pojistnou částku 2 mil. Kč s ročním pojistným ve výši 120 000 Kč. Po dvou letech předložil pojišťovně posudek lékaře, že je plně invalidní v důsledku úrazu – autonehody, která nastala během pojištění. Pojišťovna přiznala plnění 91

MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 14. 92 BOLÉAT, M. Boj s pojišťovacími podvody (podle původního textu přednášky zpracoval J. Kábrt). Pojistný obzor, 1996. č. 3, s. 13. 93 MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 13. 94 RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 13. 95 MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 15. 96 Srov. TROJANOVÁ, E. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č. 11, s. 3. 97 Pozn.: Uzavření vícenásobného pojištění samo o sobě je zde možné, aniž by bylo bez předchozí notifikace ostatním pojišťovnám podvodným, neboť v životním pojištění se jedná o pojištění obnosové, nikoli škodové (viz blíže podkapitola 2.1 této práce).

24

z pojištění od zproštění placení pojistného a po dobu následujících osmi let za muže platila pojistné na jeho pojistnou smlouvu. Takto pojišťovna zaplatila cca 2 mil. Kč. Policie v roce 2002 kontaktovala pojišťovnu na základě podezření, že lékař vystavil nepravdivý posudek, že se autonehoda v roce 1993 vůbec nestala nebo nezpůsobila takové poškození zdraví, které by vedlo k přiznání invalidity. Muž byl současně pojištěn u třech pojišťoven.98 Podvod v pojištění pro případ smrti lze dále demonstrovat případem z Velké Británie, jehož odhalení bylo nedávno medializováno. Brit John Darwin v roce 2002 údajně zmizel, když se plavil na kajaku v Severním moři, byl pak prohlášen za mrtvého, ovšem koncem roku 2007 se přihlásil úřadům a tvrdil, že trpí ztrátou paměti. Jeho manželka mezitím inkasovala jeho životní pojistku ve výši 155 000 liber, prý věřila, že je manžel skutečně mrtev, avšak jen do února 2003, kdy se tajně najednou objevil a přesvědčil ji, že penězi z pojistky zaplatí jejich dluhy. Žena tedy jeho podvod tajila a žili spolu v tajně propojeném dvojdomku v obci na severovýchodě Anglie. S pomocí Darwinova falešného pasu i cestovali do zahraničí a dlouho bydleli v Panamě.99 Utajovaný život se stal ale pro oba nesnesitelným peklem. Z domácí izolace začal prý Darwin šílet a věřil, že když bude předstírat ztrátu paměti a vrátí veškeré pojistné plnění, bude moci začít nový život. Manželům nyní v Británii hrozí až doživotní vězení.100 Závěrem této podkapitoly bude uveden podvod zprostředkovatele životního pojištění. Zprostředkovatel uzavíral na základě smluvního vztahu s více pojišťovnami pojistné smlouvy na různé typy životního pojištění. Ve snaze získat co nejvyšší získatelskou provizi zorganizoval setkání více než 40 studentů, které nalákal na účast v sociologickém průzkumu za slíbenou odměnu. Účastníci setkání vyplňovali dotazníky o zdravotním stavu, aniž by tušili, že by měli ve skutečnosti uzavřít pojistné smlouvy. Zprostředkovatel pak použil údaje z dotazníků k vypracování smluv, které sám podepsal a předal pojišťovnám. Studenti se své odměny nedočkali, zprostředkovatel však za ně zaplatil první měsíční splátku pojistného, což bylo podmínkou k získání provize. Zaměstnancům pojišťoven bylo podezřelé, že bylo uzavřeno takové množství smluv najednou, stejně tak i příliš nápadný zájem zprostředkovatele o urychlené získání provize. Bylo zjištěno, že desítky smluv jsou vyplněny a podepsány stejnou osobou, navíc pojistné za ně bylo uhrazeno jediným příkazem. Při kontaktování údajných pojištěných navíc vyšlo najevo, že si nejsou vědomi, že by měli být pojištěni.101

2.3

Ekonomické dopady pojistných podvodů

Pojistné trhy, tedy složka finančních trhů, na nichž se střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně102, jsou v současnosti významně rozvinuté a stále více konkurenční. Významnou konkurenční výhodou se stává péče o zákazníka a pojistitelé jsou někdy schopni nabídnout téměř cokoli, aby si jej udrželi. Tato snaha a současně tlak na náklady vedou k vytváření call center, které vedle standardního servisu již poskytují možnost hlášení a likvidace pojistných událostí, či k tvorbě internetových produktů, zjednodušování dokumentace a v řadě případů i odstranění požadavku podpisu dokumentace a pojistné smlouvy. Ve snaze získání dalšího objemu pojistného či snížení nákladů na provoz mnohdy ale pojišťovnám uniká mimo kontrolu významná nákladová položka – tou jsou částky vyplacené právě za pojistné podvody.103

98

MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2, s. 14. 99 MACLEAN, S. ‘Dead’ canoeist arrested for fraud: Pictured with wife in 2006. Daily Mirror [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mirror.co.uk/news/topstories/2007/12/05/dead-johndarwin-pictured-with-wife-in-july-2006-89520-20205194/ 100 ČTK. Policie obvinila znovunalezeného Brita z podvodu. MF DNES [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://zpravy.idnes.cz/policie-obvinila-znovunalezeneho-brita-z-podvodu-fv8/zahranicni.asp?c=A071208_192455_zahranicni_adb 101 Srov. KOTRBATÁ, J. Pojistný podvod zprostředkovatele pojištění. Pojistný obzor, 2003. č. 1, s. 18. 102 Viz ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 109. 103 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod – významný prvek provozního rizika pojišťoven. Pojistný obzor, 2006. č. 11, s. 6.

25

Činnost v této oblasti bývá často podceněna. Částky, které pojišťovny takto vyplácejí, jsou velmi významné, i když obtížně kvantifikovatelné. Například CEA (Comité Européen des Assurances)104 odhaduje, že pojistný podvod v 25 členských zemích EU (tedy bez Rumunska a Bulharska) dosahuje objemu minimálně 8 miliard euro ročně. To představuje asi 2 % ročního předepsaného pojistného. Avšak z hlediska údajů zveřejněných některými státy, zdá se být tento odhad velmi konzervativní. Někde se lze totiž setkat s čísly, která přesahují 10 % vyplacených škod a v některých oblastech se hovoří dokonce o 30 % podvodného jednání.105 Česká asociace pojišťoven (dále jen ČAP) jako zájmové sdružení komerčních pojišťoven na českém pojistném trhu sdružující členské pojišťovny106, jejichž podíl na celkovém pojistném v ČR je 97,8 %, uvádí obdobné údaje.107 Přesněji, upozorňuje na fakt, že pojistný podvod v posledních letech narůstá do mezinárodních dimenzí, zejména s přihlédnutím k možnostem volného pohybu osob a zboží, bezbariérového pojišťování rizik v rámci EU a stále vyšší profesionalizaci organizovaného zločinu. Podle světových odhadů je ve vybraných segmentech pojištění, zejména v případě automobilů, až 30 % pojistných událostí spojeno s pojistným podvodem (viz i předchozí odstavec). Poslední kvalifikované odhady pak hovoří o celkovém v průměru 10% podílu neodhalených pojistných podvodů na vyplaceném pojistném plnění v evropském měřítku. Pojišťovny v ČR ročně odhalují několik tisíc pojistných podvodů, přičemž výše škod, u nichž bylo podezření na pojistný podvod, například v roce 2005 převýšila 1,3 miliardy korun. U více než poloviny z šetřených případů se podvod podařilo prokázat, z čehož je patrné, že pojišťovny této oblasti začínají věnovat zvýšenou pozornost. Objem uchráněných hodnot tak dosáhl 716 milionů Kč, jak uvedl Pavel Východský, předseda sekce prevence pojistného podvodu ČAP.108 Přehled vybraných statistik pojistného podvodu za rok 2005, zobrazuje následující tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČR za rok 2005 Obor pojištění Pojištění vozidel Pojištění přepravy

Výše nárokovaných Výše prokázaných Počet případů plnění (v tisících Kč) hodnot (v tisících Kč) 2 341 341 677 224 363 4 26 304 25 086

Pojištění majetku a odpovědnosti 506 Pojištění osob 459 CELKEM 3 310 Pramen: Česká asociace pojišťoven109

768 194 205 801 1 341 976

268 679 198 043 716 171

V průběhu roku 2007 pak šetřili specialisté členských pojišťoven ČAP více než 4500 pojistných událostí, u kterých bylo důvodné podezření ze spáchání pojistného podvodu. Prokázáním podvodného jednání uchránily pojišťovny více než půl miliardy korun, přesně 524 milionů Kč, což je o 31 milionů Kč více než v roce 2006 (493 milionů Kč). Specialisté pojišťoven šetřili loni přesně 4548 pojistných událostí, u kterých bylo důvodné podezření ze spáchání pojistného podvodu. Zhruba každá sedmá 104

Pozn.: Evropský pojišťovací výbor jako dobrovolné mezinárodní sdružení asociací pojišťoven – viz ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 104. 105 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod – významný prvek provozního rizika pojišťoven. Pojistný obzor, 2006. č. 11, s. 6. 106 Pozn.: ČAP má v současnosti 27 řádných členů z řad pojišťoven působících na území ČR a 2 členy se zvláštním statutem (AIDA česká sekce mezinárodního sdružení pro pojistné právo a Česká kancelář pojistitelů). ČAP zahájila činnost k 1. lednu 1994 a od roku 1998 je řádným členem CEA – viz http://verejny.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists/Menu%20Verejneho%20webu/O%20nás 107 Webové stránky České asociace pojišťoven: Členové. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists/Menu%20Verejneho%20webu/Členové 108 Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za 716 milionů. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?od=10&list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20tiskové%20zpráv y 109 Tamtéž.

26

pojistná událost tak byla podvodem či pokusem o podvod. Přestože počet šetřených událostí v roce 2007 je zhruba o 10 % nižší než v roce 2006, nelze bohužel hovořit o klesajícím trendu. V roce 2006 bylo velké množství pojistných podvodů odhaleno v souvislosti s likvidací škod způsobených sněhovými kalamitami a následnými povodněmi. I když orkán Kyrill v loňském roce také způsobil mnoho škod na území naší republiky, nepřinesl výrazný nárůst pojistných podvodů či pokusů o ně. Na rozdíl od sněhu a povodní působil úderně a v krátkém časovém intervalu, jak vysvětlil předseda Sekce prevence pojistného podvodu Ing. Pavel Východský. Naopak ve srovnání s rokem 2005, kdy bylo odhaleno více než 3 000 pojistných podvodů, počet šetřených podvodných jednání vloni vykazoval více než 30% nárůst. Již tradičně největší počet podezřelých případů - téměř 3 359 vyšetřovaly v loňském roce pojišťovny v ČR v souvislosti s pojištěním motorových vozidel (tedy celkově bezmála 74 % všech případů pojistných podvodů). Před neoprávněným vyplacením v této oblasti pojišťovny uchránily téměř 270 milionů korun. Naproti tomu k největším ekonomickým škodám v poměru k počtu šetřených případů dochází v pojištění přepravy. V této kategorii na relativně malý počet škod evidují pojišťovny vyšší nárokované finanční hodnoty dané hodnotou převáženého pojištěného nákladu.110 Stručný přehled vybraných statistik pojistného podvodu za loňský rok, tedy rok 2007, zobrazuje následující tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČR za rok 2007 Obor pojištění Pojištění vozidel Pojištění přepravy

Výše nárokovaných Výše prokázaných Počet případů plnění (v tisících Kč) hodnot (v tisících Kč) 3 359 443 342 269 593 15 37 231 4 955

Pojištění majetku a odpovědnosti 654 Pojištění osob 520 CELKEM 4 548 Pramen: Česká asociace pojišťoven111

316 837 38 622 836 032

216 617 32 803 523 968

Česká pojišťovna (dále jen ČP), člen ČAP a jeden z lídrů pojistného trhu u nás poskytující pojištění jak neživotní, tak životní potom odhalila v loňském roce 739 případů pojistných podvodů a uchránila tak na pojistném plnění 264 milionů korun. V roce 2006 to bylo 1175 případů za 310 milionů korun. Největší část připadá na pojištění motorových vozidel (137 milionů korun) a pojištění majetku (118 milionů korun). Zbytek pak připadá na pojištění přepravy a osob. Meziročně nižší částka odhalená detektivy ČP, je ovlivněna charakterem škod, které evidovala ČP v uplynulých dvou letech. V roce 2006 totiž měly téměř 70 milionů korun na svědomí pojistné události způsobené tíhou a sesuvem sněhu a následnými záplavami.112 Dané údaje jsou pro možné přehledné porovnání zpracovány v následující tabulce č. 6. Tabulka č. 6: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČP za roky 2006 a 2007 Obor pojištění Pojištění vozidel Pojištění majetku

Počet případů Výše uchráněných hodnot (v tisících Kč) rok 2006 rok 2007 rok 2006 rok 2007 137 000 118 000

Pojištění přepravy a osob CELKEM 1 175 739 310 000 Pramen: Vlastní zpracování na základě dílčích údajů České pojišťovny113

110

9 000 264 000

Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za více než půl miliardy korun. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20tiskové%20zprávy 111 Tamtéž. 112 Tisková zpráva. Česká pojišťovna vloni odhalila podvody za více než čtvrt miliardy korun. Česká pojišťovna. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cpoj.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=141 113 Tamtéž.

27

Jak je z výše uvedených pojišťovnami zveřejněných hodnot vidět, věnují tyto stále větší pozornost a úsilí odhalování pojistných podvodů, což bude ještě popsáno v závěrečné kapitole zabývající se prevencí pojistných podvodů. Důvod je zřejmý, v sázce jsou totiž značné částky, které pokud by skutečně všechny byly vyplaceny, tak by velice negativně ovlivnily výsledky hospodaření pojišťoven. Například ČAP vykázala za své členské pojišťovny v roce 2005 výsledek hospodaření po zdanění ve výši 8,181 miliard Kč.114 Porovná-li se tato hodnota s částkou prokázaných podvodně nárokovaných pojistných plnění ve výši 716,171 milionů Kč, ukáže se, že zachráněná částka tvoří téměř 9 % celkového zisku pojišťoven. V roce 2006 vykázala ČAP pak téměř dvojnásobný zisk, a to ve výši 14,233 miliard Kč (nejvyšší od roku 1991 díky zejména prodeji majetkových účastí některých pojišťoven)115, jehož porovnáním s částkou uchráněných 493 milionů Kč, se získá výše 3,5 % celkového zisku pojišťoven, což však také není zanedbatelná částka. ČP potom jako významný individuální reprezentant českého pojistného trhu vykázala za rok 2006 čistý zisk ve výši 8,293 miliard Kč116, z něhož uchráněných 310 milionů Kč tvoří téměř 4 % zisku této pojišťovny. Avšak je třeba mít na paměti, že pojišťovnami veřejně deklarované uchráněné hodnoty jsou jenom částečnou útěchou. Stále je tu přítomen onen odhadovaný 10% až 30% podíl neodhalených pojistných podvodů na celkově vyplaceném pojistném plnění, což je alarmující. Tyto ztracené hodnoty jsou však těžko kvantifikovatelné, neboť i pokud dojde k jejich pozdějšímu odhalení a zpětnému nárokování vrácení pojistných plnění třeba i spolu s trestním řízením, tak s tím už se pojišťovny příliš nechlubí. Není totiž v jejich zájmu, aby se klienti dozvěděli, že s penězi, které od nich na pojistném byly vybrány, není v pojišťovně nakládáno s náležitou obezřetností. Vysoké procento vyplacených plnění za podvody na celkovém pojistném plnění pro tu kterou pojišťovnu by jednoznačně snižovalo její důvěryhodnost, tedy i zájem klientů o její produkty. Proto tu také nejsou pro porovnání k dispozici žádné konkrétní údaje, a to ani za individuální pojišťovny ani pochopitelně za celý český pojistný trh, neb ten pouze kumuluje a kvantifikuje údaje poskytnuté jednotlivými pojišťovnami. Negativní dopady částek vyplacených za pojistné podvody na ekonomiku jednotlivých pojišťoven jsou však zřejmé. Tyto zvyšují náklady pojišťoven, a tedy snižují jejich zisky. Dopad lze snadno demonstrovat na ukazateli tzv. škodovosti, který je velice důležitým indikátorem ekonomické úrovně té které pojišťovny a je z něj možno dovodit, jak si komerční pojišťovna stojí na pojistném trhu ve srovnání s ostatními pojišťovnami. Ukazatel škodovosti vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného pojistného nebo kmenového pojistného. Udává se v procentech, měl by být menší než netto pojistné v procentech a rozhodně by neměl dosahovat 100 % pojistného.117 V případě, že je vyšší než netto pojistné nebo dokonce než brutto pojistné, jde o ekonomicky nevyrovnané pojištění, které pojišťovně produkuje ztrátu.118 Částky vyplacené na pojistné plnění za pojistné podvody tak pojišťovně zvyšují její ukazatel škodovosti, což s sebou nese další negativní konotace. Jestliže se totiž zvyšuje škodovost, dochází k poklesu příjmů pojišťovny, tato se svou ztrátu snaží kompenzovat zvýšením pojistného, které ale vede k poklesu pojistného zájmu. Snížení pojistného zájmu znamená, že o pojištění za poměrně vyšší cenu mají zájem převážně klienti, u kterých akutně existuje nebezpečí vzniku pojistné události s vysokou ztrátou, přičemž se mezi nimi objevují i případy budoucích pojistných podvodů.119 Pojišťovna se tak dostává do bludného kruhu – viz následující schéma č. 1.

114

Výroční zpráva ČAP za rok 2005. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://verejny.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20Výroční%20zprávy 115 Výroční zpráva ČAP za rok 2006. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://verejny.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20Výroční%20zprávy 116 Výroční zpráva ČP za rok 2006. Česká pojišťovna. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cpoj.cz/files/vyrocni_zpravy/VZ_2006.pdf 117 Pozn.: Škodovost = pojistná plnění/předepsané pojistné (ideál < netto pojistné v %). 118 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Cit. dílo, s. 22. 119 Srov. tamtéž, s. 54.

28

Schéma č. 1: Vliv zvýšení škodovosti na zvýšení pojistného Zvýšení pojistného Pokles příjmů pojišťovny

Snížení pojistného zájmu Zvýšení škodovosti

Pramen: ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Cit. dílo, s. 54.

Pokud by snad pojišťovna ve strachu z úbytku důvěryhodných klientů nekompenzovala snížení svých příjmů navýšením pojistného, mohla by mít problém s likviditou neboli okamžitou schopností vyplácet klientům pojistná plnění. Tento problém by v delším časovém horizontu mohl vyústit až v insolventnost, tedy neschopnost pojišťovny trvale zabezpečit vlastnímu zdroji úhradu svých závazků, a to už by byl jen krůček k jejímu krachu. Krach jedné či několika pojišťoven pak samozřejmě oslabuje a snižuje dobrou pověst pojišťovnictví jako takového. Pro řešení tohoto problému pak pojišťovně nezbývá než obrátit důraz na důkladný firemní risk management, oblast řízení provozních/operačních rizik, která právě zahrnují mimo jiné rizika lidských selhání a rozličných podvodů.120 Cílem je pak dosáhnout tzv. rizikového vyrovnání, tj. získat dostatečný počet pokud možno poctivých klientů daného pojištění.121 Vysoká škodovost a problémy s likviditou pojišťovny mají také nežádoucí vliv na její rating, což je komplexní analýza prováděná nezávislými ratingovými agenturami, jejímž cílem je zhodnocení schopnosti daného subjektu plnit své závazky. Rating v pojišťovnictví tak dává uživatelům nezávislý náhled na schopnost pojišťovny zaplatit pojištěným klientům jejich nároky na pojistná plnění. Samozřejmě že jde většinou o institucionální pojištěnce, pro které je v jejich objemech obchodů či pojištění tato informace velmi dobrým vodítkem při výběru kvalitního pojišťovacího ústavu.122 A zejména o takové klienty má pojišťovna zájem, neboť právě oni platí obvykle vysoké pojistné a jsou tak pro pojišťovnu zdrojem značných finančních prostředků, které tato může odpovídajícím způsobem zhodnocovat. Jak již bylo v textu naznačeno, pojistné podvody nedopadají negativně pouze na majetek pojišťoven a zisk jejich akcionářů, ale v konečném důsledku v souladu s principem solidárnosti123 též i na majetek všech poctivých pojistníků, resp. pojištěných. Náklady za pojistné podvody jsou totiž zahrnovány do pojistného, které se tímto zvyšuje. Navíc v případě životního pojištění, které mívá spořící charakter s deklarovanou možností podílu pojištěného na přebytcích pojištění či na zisku z investiční činnosti, pojistné podvody snižují pojištěným částku, kterou se tito podílejí na zisku pojišťoven. Pojišťovnictví je však obdobně jako bankovnictví odvětvím hospodařícím převážně s cizími zdroji, existence pojišťoven je na klientech a jejich finančních prostředcích závislá. V tomto odvětví je navíc vysoká konkurence, proto jestliže se s pojistnými podvody neúspěšně potýká jen některá z pojišťoven, klienti mohou přejít k důvěryhodnějšímu a zavedenějšímu pojišťovacímu ústavu. Pokud je však rozsah pojistných podvodů značný, že zasáhne pojistný trh v celém regionu či zemi, je pojišťovnictví ohroženo jako celek. Klienti totiž mohou upřednostnit jiné způsoby finančního krytí svých rizik (samopojištění, úvěr). V případě životního pojištění navíc mohou své budoucí zabezpečení realizovat formou klasického spoření či investováním do jiných bezpečnějších nástrojů finančního trhu.

120

Srov. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0, s. 79. 121 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. Cit. dílo, s. 54. 122 Srov. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. Cit. dílo, s. 238. 123 Pozn.: Solidárnost znamená, že pojištění, resp. pojistníci společně přispívají pojistnými příspěvky, tj. pojistným do pojistných rezerv. Respektují zároveň, že pojistné náhrady či pojistná plnění jsou poskytovány pouze těm členům společenství, kteří měli pojistnou událost. – Viz ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 14.

29

3

MOŽNOSTI PREVENCE POJISTNÝCH PODVODŮ

3.1

Obecně k nutnosti prevence pojistných podvodů

Panuje všeobecná shoda, že je vždy lépe problémům ex ante předcházet než je až ex post řešit. V pojišťovnictví toto tvrzení platí neméně, zvláště pak pro oblast pojistných podvodů, neboť jsou tu v sázce značné částky, které jsou-li neodůvodněně vyplacené jako pojistná plnění, působí pojišťovnám nemalé ztráty. Roli hraje i nebezpečí poškození prestiže pojišťoven, problém tak může vyústit až v ohrožení zdraví pojistných trhů. Prevenci pojistných podvodů jako soustavě rozličných opatření, která mají tomuto nežádoucímu jevu předcházet, je tak třeba věnovat zvýšenou pozornost. Základem preventivního působení na všech úrovních by měla být především změna náhledu veřejnosti na tento typ trestné činnosti. V populaci totiž stále přetrvává ustálená představa, že je pojistný podvod vcelku „gentlemanský“ způsob jak získat peníze.124 Značné společenské toleranci pojistného podvodu napomáhá i fakt, že si někteří lidé pojišťovnu zaměňují za spořitelnu, myslí si totiž, že není nic špatného na tom, když například „nafouknou“ částku skutečné škody, protože koneckonců mnoho let platili pojistné a žádnou škodu přece neměli.125 Vycházejí z teze, že mají právo na peníze za ty roky, co platili pojistné. Takových podvodů se mnohdy dopustí i až doposud poctiví bezúhonní lidé, které by nikdy ani ve snu nenapadlo ukrást jakoukoli bezvýznamnou věc.126 Tito lidé pojistný podvod zkrátka chápou jako prostředek jak získat od pojistitele zpátky alespoň část uhrazeného pojistného, ne-li rovnou plnou výši či ještě více, aby si přilepšili využívajíce ve svůj prospěch výklad principu neekvivalentnosti. Neuvědomují si však, že protipólem placení pojistného není v souladu s principem podmíněné návratnosti automaticky pojistné plnění pro všechny, ale pouze pojistná ochrana.127 Pojistné je tedy cenou za převzetí rizika pojištěného ze strany pojistitele, který je povinen plnění vyplatit, jen nastane-li u pojištěného pojistná událost předem vymezená v pojistné smlouvě.128 Navíc se mnozí domnívají, že pojistný podvod přece nikoho nepoškodí, vždyť pojišťovna to na svých bezedných kontech ani nepocítí a i kdyby, dobře jí tak, stejně kalkuluje nekřesťansky vysoké pojistné. Ve finále ovšem pojistné podvody zaplatí v souladu s principem solidárnosti všichni klienti, neboť o zvýšené náklady na neprávem vyplacená plnění pojišťovny navýší pojistné pro následující období. Pojistné podvody tak způsobují nejen pojišťovnám, ale paralelně i jejich klientům velké finanční ztráty129, o čemž bylo pojednáno v podkapitole 2.3 této práce. Elementární prevence by tedy měla vycházet právě z neustálého působení na vědomí veřejnosti, aby se u ní utvrdilo přesvědčení o reálné škodlivosti pojistného podvodu pro celé solidární společenství pojistníků, protože na ně především dopadají důsledky zvyšování sazeb pojistného.130

3.2

Vymezení jednotlivých preventivních opatření

Obecný základ prevence spočívající v provádění osvěty o negativních důsledcích pojistných podvodů je však třeba naplnit konkrétními preventivními opatřeními realizovanými rozličnými institucemi na různých úrovních. Navíc prevenci je třeba doplnit hrozbou účinné represe, která sama o sobě může působit značně preventivně. Bylo by totiž poněkud naivní se domnívat, že pouhá osvěta o pojistných podvodech povede k jejich nezanedbatelnému zmírnění či dokonce eliminaci.

124

Viz RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 12. TROJANOVÁ, E. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č. 11, s. 3. 126 RYCHLÍK, A. J. O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980, č. 6, s. 193. 127 Srov. WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 78. 128 Srov. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. Cit. dílo, s. 14. 129 SLEZÁK, V. Pojistné podvody: jak se brání pojišťovny? MF DNES [on-line]. 2005. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://fincentrum.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=A050707_130132_fi_osobni_vra 130 Srov. WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3, s. 78. 125

30

Preventivní opatření je vhodné pro přehlednost určitým způsobem klasifikovat. Zde budou tedy rozčleněna na opatření legislativní, opatření na úrovni jednotlivých pojišťoven, na úrovni vnitrostátního pojistného trhu a úrovni mezinárodní spolupráce. Samozřejmě, že tato jsou vzájemně provázána, neboť jedině cílenou návazností a důsledným propojením těchto opatření lze dosahovat jejich maximální účinnosti.

3.2.1 Legislativní opatření Významnou etapou v boji proti pojistným podvodům u nás bylo zakotvení trestného činu pojistného podvodu v právním řádu ČR při novelizaci TZ s účinností od 1. ledna 1998, konkrétně stanovením speciální skutkové podstaty pojistného podvodu v ustanovení § 250a. Toto datum lze považovat za významný předěl, který vedl k aktivizaci pojišťoven, ale i orgánů činných v trestním řízení.131 Jestliže v prvním roce účinnosti této novelizace, tj. v roce 1998 bylo státním zastupitelstvím zaznamenáno v ČR 70 trestných činů pojistného podvodu, v roce 2000 činil tento počet již 408 případů a v následujících letech kontinuálně rostl až na 1015 v roce 2004 (viz tabulka níže). V roce 2005 pak již došlo k menšímu poklesu růstu a jistému ustálení. Lze se domnívat, že stále větší důraz na provádění preventivních opatření konečně přispěl k zastavení růstu tohoto typu trestného činu a k jeho alespoň částečnému ustálení. Tabulka č. 7:

Statistický přehled trestných činů (TČ) pojistného podvodu zaznamenaných státními zastupitelstvími v letech 1998 až 2005 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet TČ pojistného 70 167 408 623 962 981 1015 882 podvodu Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva spravedlnosti ČR132

Podobný trend lze vysledovat i ve statistikách Policie ČR zachycujících vývoj trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu v posledních letech: Tabulka č. 8: Statistický přehled Policie ČR o vývoji TČ pojistných podvodů v letech 2000 až 2007 Rok Zjištěno skutků Stíháno osob Z toho recidivistů 382 458 53 2000 396 566 69 2001 634 638 106 2002 617 822 153 2003 611 731 155 2004 489 589 118 2005 496 580 138 2006 582 502 119 2007 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Ministerstva vnitra ČR133

Stíháno osob/recidivisté 11,57% 12,19% 16,61% 18,61% 21,20% 20,03% 23,79% 23,70%

Na základě vývoje zjištěných skutků lze pozorovat rostoucí trend, který kulminoval v roce 2002, poté došlo k určité stabilizaci této trestné činnosti na poměrně vysokých číslech, za poslední tři roky potom nastalo jisté snížení, ovšem s opětovně rostoucím trendem mezi roky 2005 až 2007. Lze však 131

KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková zpráva ČAP. Prevence a boj proti pojistnému podvodu. Pojistný obzor, 2005. č. 6, s. 9. 132 Trestní statistika státních zastupitelství. Statistický přehled za rok 1998 až 2005 - § 250a. Ministerstvo spravedlnosti ČR. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/stati/st_vyber.sqw?s=T 133 Statistické přehledy kriminality v letech 2000 až 2007. Ministerstvo vnitra ČR. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mvcr.cz/statistiky/kriminalita.html

31

předpokládat, že ve vývoji této trestné činnosti došlo k určité stabilizaci, kterou je možno podpořit i zkušenostmi některých pojistitelů, kdy v porovnání s předchozími lety se jeví, že frekvence řešených sporných případů byla nižší než v předchozích letech.134 V současnosti se ukazuje, že se tedy některými preventivními opatřeními podařilo částečně zamezit alespoň dalšímu nárůstu této trestné činnosti, ovšem k jejímu žádoucímu dostatečnému snížení zatím zdaleka nedošlo. Z pohledu počtu stíhaných osob je situace stabilizována, avšak varující je fakt, že velikost podílu recidivistů na této trestné činnosti stoupá. Tento trend tak poněkud oslabuje preventivně represivní efekty zmíněné novelizace. Každopádně se podmínky trestnosti podvodu touto novou úpravou podstatně rozšířily, přičemž vzorem byly obdobné úpravy zahraniční.135 Jak již bylo popsáno v podkapitole 1.2.3, začlenění nového trestného činu pojistného podvodu do TZ by již samo o sobě mělo působit značně preventivně. Je zde jak explicitně formulováno nežádoucí kriminální jednání, tak tu jsou také vymezeny jasné sankce v podobě trestů pro ty, kteří tento trestný čin spáchají. Kombinace prevence s hrozbou trestní represe je tak evidentně daleko účinnější než pouhé vágní působení na svědomí lidí. Aby bylo kýžených efektů skutečně dosahováno, je nutná úzká spolupráce pojistitelů s orgány činnými v trestním řízení, zejména pak s policií. Úspěšně realizované případy by pak navíc měly být jako varování pravidelně prezentovány veřejnosti v médiích.

3.2.2 Opatření na úrovni jednotlivých pojišťoven Vzhledem k tomu, že právě pojišťovna je spolu se svými klienty pojistnými podvody v prvé řadě postižena, měl by být co nejúčinnější boj s pojistnými podvody prioritou jednoho každého pojistitele. Navíc je pojišťovna většinou tou první institucí, která může pojmout podezření při hlášení pochybných pojistných událostí. Její zaměstnanci se neustále setkávají s řadou specifických i podezřelých situací, s celým psychologickým spektrem různých klientů, a tak všech svých léty nabytých zkušeností mohou využít na boj proti pojistným podvodům takříkajíc v první linii. Prevenci pojistného podvodu je vhodné zaměřit jak dovnitř, tak vně pojišťovny. Nejdůležitější vnitřní prevencí je posilování pracovních vztahů, cílené vytváření loajality zaměstnanců vůči pojišťovně. Mělo by se jednat o komplexní přístup zejména k těm zaměstnancům, kteří pracují v obchodě, resp. v likvidaci pojistných událostí. Oni budují s místní znalostí portfolio klientů a na jejich odborné a morální kvalitě závisí výplata pojistného plnění. Jsou tedy citlivým vstupním i výstupním místem do finančního ústavu a výsledek zejména jejich práce rozhoduje o výši zisku. Všechny formy pozitivní motivace mohou výrazně ovlivnit ochotu ke korupčnímu jednání. Další faktor, který může uvnitř pojišťovny působit preventivně proti pojistnému podvodu, je systém přesně a transparentně delegovaných pravomocí doplněný o účinnou kontrolní činnost. Nesmí se však jednat o pouhou formální kontrolu, ale o sdílení odpovědnosti za případ obchodní či případ likvidace pojistné události včetně sankce. Praxe ukázala, že pojistnému podvodu se daří tam, kde nejsou dodržovány pracovní postupy a směrnice, kde kontrola nefunguje vůbec nebo je pouze formální. Selhání jedince, jemuž „s jídlem roste chuť“, pak může získat rysy oslabování či dokonce negování pracovních pravidel a vnitřních nařízení. Kvalitně prováděná řídící činnost včetně kontroly tak značně omezuje prostor pro pojistný podvod.136 Co se týče prevence proti vnějšímu pojistnému podvodu, nejlépe působí kvalitní risk management, jenž by měl zamezit přílivu vysoce rizikových klientů s ohledem na pojistný podvod. Stručně řečeno, nejlepší obchod s těmi, kdo se pojistný podvod chystají provést, je neuzavírat jej. Znamená to věnovat péči portfoliu a bonitě klienta, což stále nutí přemýšlet o obchodní politice pojišťovny.137 Nezanedbatelnou roli hraje i kvalifikovaná a řízená činnost při získávání a správě pojistných smluv a likvidaci pojistných událostí. Pokud už k pojistné události dojde, velmi záleží na odborné kvalitě 134

KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková zpráva ČAP. Prevence a boj proti pojistnému podvodu. Pojistný obzor, 2005. č. 6, s. 10. 135 TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část. Bulletin advokacie, 1998. č. 2, s. 14. 136 RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 13. 137 Srov. tamtéž.

32

likvidátora, na tom zda postřehne indikátory evokující pojistný podvod. Mezi vhodná opatření při likvidaci pojistné události je také systém, kdy se vždy náhodně vybraný likvidátor nikdy nesetká s klientem, aby byl tak co nejvíce omezen prostor pro korupci a následné možné spolupachatelství likvidátora s klientem na pojistném podvodu.138 Obdobně se jeví vhodným systém s důsledným prosazováním vlastních nasmlouvaných opraven, opravářů, lékařů, expertů a znalců, kteří jsou průběžně kontrolováni a jejichž důvěryhodnost a objektivnost je prověřována. Důležitá jsou také pravidelná školení a systematické vzdělávání zaměstnanců v této oblasti. Velice vhodné je věnovat pozornost i zdánlivým maličkostem, jako například důslednému uvádění faktu, že je pojistný podvod trestným činem, na pojistných smlouvách139, což souvisí s osvětou a neustálým udržováním právního vědomí o pojistných podvodech u široké veřejnosti. Speciálně pro odvětví pojištění motorových vozidel, kde pojistné podvody daleko převyšují co do počtu i vzniklých škod ostatní odvětví, je nezbytné aplikování systému bonusů a malusů nebo existence spoluúčasti na majetkových škodách na motorových vozidlech, tyto jsou s to přibrzdit horlivost podvodníků.140 Poslední instancí, která v sobě spojuje prevenci a vyšetřování pojistného podvodu, zůstávají specializovaná pracoviště pojišťoven. Jejich pracovní náplní je v součinnosti s dalšími odbornými útvary šetřit a odhalovat případy pojistného podvodu, zobecňovat příčiny, jež k němu vedou a navrhovat opatření, jak pojistnému podvodu zamezit. Tato specializovaná pracoviště mezi sebou udržují pracovní kontakty a vyměňují si informace v rámci platných zákonných norem. Jsou partnery pro orgány činné v trestním řízení, neboť jim (policii a státním zastupitelstvím) adresují podněty k šetření či hotová trestní oznámení. Úspěšná prevence či šetření pokusů o pojistný podvod se neobejde bez kvalitních a podle požadavku strukturovaných výstupů z informačního systému pojišťovny. Schopnost určit pokus o pojistný podvod z vlastních dat pojišťovny patří k onomu více či méně sofistikovanému know-how, které si každý útvar chrání. Na trhu informačních technologií dnes existují nabídky software, který dokáže detekovat podezřelé pojistné smlouvy a podezřelé pojistné události a těmto výstupům přidělovat i další informační podporu. Je však třeba mít se na pozoru, aby se případná výměna citlivých informací nedostala do rozporu se zákonnou ochranou osobních údajů.141 Jako příklad konkrétní pojišťovny a jejího boje s pojistnými podvody lze uvést Allianz pojišťovnu, která stejně jako ostatní pojišťovny, v boji proti pojistným podvodům využívá specializovaného pracoviště. Toto pracoviště je součástí oddělení interního auditu a kontroly. Jeho pracovníci provádějí svou činnost při odhalování pojistných podvodů i školení likvidátorů tak, aby na základě indikátorů dokázali rozpoznat jednání pojištěného nebo pojistníka, které signalizuje, že by se mohlo jednat o pojistný podvod. Významným prostředkem napomáhajícím v boji proti pojistnému podvodu je softwarový systém pro odhalování pojistných podvodů Fraud Management System (FMS). Systém pracuje nad datovým skladem a napomáhá vyšetřovatelům k přijímání správných opatření k prevenci pojistných podvodů, k jejich odhalování a vyšetřování. Ve FMS získali vyšetřovatelé velmi přesný nástroj, který vede nejen k nárůstu počtu identifikovaných pojistných podvodů, ale i k výraznému zvýšení procenta prokázaných podvodů z šetřených podezřelých pojistných případů. Systém FMS na základě naprogramovaných indikátorů automaticky hlásí podezřelé či anomální procesy v rámci správy pojistných smluv nebo likvidace pojistných událostí pojišťovny. FMS pokrývá také oblasti tzv. vnitřních podvodů, tedy případnou nekorektní činnost zaměstnanců a obchodních zástupců.142

138

TROJANOVÁ, E. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č. 11, s. 4. Tamtéž, s. 5. 140 Srov. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod (překlad Michala Škorpila z francouzského originálu CEA „Le Guide de l´anti-fraude à l´assurance en Europe). Pojistné rozpravy, 1997. č. 1, s. 83. 141 Srov. RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 13. 142 Allianz Info 2006/4. Pojistné podvody jsou nemocí všech. Allianz [on-line]. 2006. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/tiskove-centrum/e-casopis/clanek/?id=86 139

33

3.2.3 Opatření na úrovni vnitrostátního pojistného trhu Vzhledem k tomu, že se pojistitelé sdružení v ČAP na celkovém pojistném v ČR podílí číslem 97,8 %, lze relevantní tuzemský pojistný trh v zásadě se členy této asociace ztotožnit. ČAP věnuje boji proti pojistnému podvodu trvalou pozornost již od svého založení v roce 1994. Ve své činnosti úzce spolupracuje nejen s tuzemskými partnery, především s příslušnými složkami policie ČR, ale i s národními asociacemi pojišťoven zemí EU za účelem získání a výměny zkušeností.143 Úspěšné předcházení pojistným podvodům totiž vyžaduje vhodnou spolupráci všech pojistitelů, které ač konkurenty zde spojuje společný zájem, ČAP potom může jejich kroky vhodně koordinovat a poskytnout jim prostor ke sdílení informací. V rámci asociace se pojistnému podvodu věnuje jeden z jejích výkonných orgánů – Sekce prevence pojistného podvodu. Ve své odborné způsobilosti se zaměřuje na otázky prevence a represe pojistného podvodu ve všech odvětvích pojištění, zpracovává připomínky k souvisejícím právním předpisům, připravuje metodická doporučení pro členy ČAP, zabezpečuje výměnu zkušeností získaných v rámci členských pojišťoven i se zahraničními pojistnými trhy a organizuje spolupráci se specializovanými orgány těchto trhů a ve spolupráci se sekcí public relations se podílí na preventivních akcích ve vztahu k veřejnosti. Zároveň usiluje o maximální využití informačních technologií s cílem snížit prostor pro pojistné podvody a chránit pojistníky členských pojišťoven.144 S využitím zahraničních zkušeností asociace např. zpracovala interní metodickou příručku pro prevenci, vyšetřování a indikaci pojistných podvodů. Indikátory napomáhají při zvyšování účinnosti práce všech, kteří se předmětnou agendou v pojišťovnách zabývají.145 ČAP také pravidelně pořádá konference a setkání odborníků i bezpečnostních složek, začasté s mezinárodní účastí. Například v květnu roku 2005 se konala tisková konference ČAP a Policejního prezidia ČR, která navazovala na podepsanou dohodu o spolupráci mezi Policií ČR a ČAP, jejímž účelem je zvýšení efektivity vzájemné spolupráce při ochraně majetku, života a zdraví občanů. V této souvislosti byla zdůrazněna i spolupráce při likvidaci pojistných událostí a při preventivní činnosti proti pojistným podvodům.146

3.2.4 Mezinárodní spolupráce v boji proti pojistným podvodům Pojistné podvody zejména v pojištění motorových vozidel se neomezují jen na státní hranice jednotlivých národních států, ale mají často svůj mezinárodní rozměr. Tyto mezinárodní pojistné podvody svým rozsahem působí pojišťovnám největší škody, navíc se jedná v naprosté většině případů o činnost organizovaných skupin, tedy jejich společenská nebezpečnost je značná. V této oblasti jsou zřejmé i aktivity policie, která sice pomalu, ale přece činí opatření k dokumentování této trestné činnosti a postihům konkrétních pachatelů. Možnosti samotných pojišťoven jsou v tomto směru omezené. Zásadním pro potírání této trestné činnosti jsou dobře fungující mezinárodní vazby do států, které jsou využívány k tranzitu či jako cílové země, získání odpovídajících informací s možností jejich procesního zadokumentování. Zvláště problém fingovaných odcizení motorových vozidel a s tím souvisejících pojistných podvodů byl již mnohokrát konstatován ve sdělovacích prostředcích. Vždyť finanční obrat z těchto podvodů se přirovnává k obchodu s drogami.147

143

KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková zpráva ČAP. Prevence a boj proti pojistnému podvodu. Pojistný obzor, 2005. č. 6, s. 9. 144 Česká asociace pojišťoven. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za více než půl miliardy korun. Měšec.cz [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pojistovnyodhalily-pojistne-podvody-za-vice/ 145 KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková zpráva ČAP. Prevence a boj proti pojistnému podvodu. Pojistný obzor, 2005. č. 6, s. 9. 146 KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková konference České asociace pojišťoven a Policejního prezidia ČR k významu spolupráce. Pojistný obzor, 2005. č. 6, s. 9. 147 Srov. ČERMÁK, A. Problematika boje s pojistným podvodem v podmínkách pojišťoven. Pojistný obzor, 2000. č. 10, s. 8.

34

Mezinárodní spolupráce zahrnující nejen potírání pojistných podvodů s přeshraničním dosahem, ale i výměnu zkušeností a informací z této oblasti se realizuje především formou vzájemné spolupráce národních, regionálních a mezinárodních sdružení pojistitelů. Například CEA již v říjnu 1993 vyhlásilo zahájení boje s pojistnými podvody v celoevropském měřítku a od této doby se boj proti pojistným podvodům stává pro CEA (jehož členem je i ČAP) frekventovaným tématem.148 CEA při stanovení strategie boje s pojistným podvodem určilo za prioritní následující oblasti: využívání informačních databází k prevenci pojistného podvodu, systém vzdělávání (školení) pracovníků pojišťoven k problematice pojistného podvodu, osvětu vůči veřejnosti k dosažení změny pohledu spoluobčanů na pojistný podvod, důsledné detektivní prošetřování vytypovaných škodních událostí (na základě indikátorů pojistného podvodu).149 Lze konstatovat, že tyto cíle přijala za své i ČAP a její členské pojišťovny. Spolupráce v boji s pojistnými podvody se neodehrává pouze na úrovni evropské, ale i celosvětové. V roce 1986 bylo v USA z iniciativy úřadů a institucí, které se věnují prevenci a represi pojistného podvodu v USA a Kanadě založeno Mezinárodní sdružení agentur pojistného podvodu neboli International Association of Insurance Fraud Agencies (IAIFA).150 Tato asociace s původním sídlem v Kansas City sdružuje fyzické a právnické osoby, které se profesionálně zabývají bojem proti pojistným podvodům. IAIFA se zaměřuje na účinná preventivní i represivní opatření a výměnu zkušeností z jednotlivých zemí s cílem zvýšit efektivitu boje proti pojistným podvodům na mezinárodní úrovni. V současnosti má okolo stovky individuálních i kolektivních členů z mnoha zemí všech kontinentů, členem je i ČAP.151 Vzhledem ke značnému počtu evropských členů a snaze o větší mezinárodní image se má sídlo IAIFA přesunout do Ženevy, kde se má též letos uskutečnit pravidelná výroční konference této asociace.152 V rámci sdružení mají možnost se pravidelně setkávat zaměstnanci pojišťoven, pojišťovacích asociací, dozorčích úřadů, policie a specializovaných kanceláří. IAIFA klade zvýšený důraz na boj proti podvodům v pojištění motorových vozidel, fingovaná odcizení a předstírané dopravní nehody mají totiž škodlivé důsledky nejen pro samotné pojištění motorových vozidel, ale také pro pojištění životní, zdravotní a úrazové. Velkou pozornost je tak třeba věnovat činnosti mezinárodně organizovaných gangů v této oblasti, proto je nezbytná mezinárodní spolupráce pojistitelů a policejních složek, kterou lze posílit rozšiřováním činnosti Interpolu a Europolu také do oblasti pojistného podvodu. Velké nebezpečí představují podvodné nároky klientů, kteří spolupracují s nepoctivými právníky, lékaři a provozovateli autoopraven. Úspěšnou metodou boje s těmito nepoctivci je skrytá videokamera v rukou specialistů. IAIFA zdůrazňuje nezbytnost vzájemné spolupráce prostřednictvím budování a využívání společných registrů, které ovšem musí respektovat právní úpravu ochrany osobních údajů. Protože pojistné podvody často přesahují hranice jednoho státu, je nezbytné sjednocování legislativy v oblasti ochrany dat, aby byla možná jejich bezproblémová výměna na nadnárodní úrovni. Přestože jsou pojistitelé nuceni vynakládat značné částky na prevenci a šetření pojistných podvodů, bylo statisticky prokázáno, že pokud postupují společně a systematicky, nakonec se dostaví výsledky a vynaložené náklady se mnohonásobně vrátí v podobě úspor na pojistném plnění.153 Konečně i na půdě IAIFA je velká pozornost věnována roli sdělovacích prostředků, prostřednictvím nichž mohou pojišťovny veřejnost seznamovat s tím, jak škodlivé důsledky mají podvody v pojišťovnictví pro všechny účastníky pojistných vztahů, tedy i pro klienty.154

148

Srov. LEHUTA, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 2002. č. 12, s. 133. ČERMÁK, A. Problematika boje s pojistným podvodem v podmínkách pojišťoven. Pojistný obzor, 2000. č. 10, s. 8. 150 VINŠ, V. V Bruselu o pojistných podvodech. Pojistný obzor, 1999. č. 8, s. 16. 151 KOTRBATÁ, J. Pojistný podvod mezinárodně. Pojistný obzor, 2001. č. 8, s. 8. 152 Press Release. Annual Conference of the International Association of Insurance Fraud Agencies. International Association of Insurance Fraud Agencies [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.iaifa.org/09-07pressreleaseexecom.pdf 153 KOTRBATÁ, J. Pojistný podvod mezinárodně. Pojistný obzor, 2001. č. 8, s. 8. 154 Srov. VINŠ, V. V Bruselu o pojistných podvodech. Pojistný obzor, 1999. č. 8, s. 16. 149

35

3.3

Zhodnocení možností a mezí prevence

Sofistikovanost podvodných praktik jistých účastníků pojištění neustále roste, a proto je třeba věnovat prevenci pojistných podvodů maximální pozornost, aby se těmto subjektům jejich prostor co nejvíce omezoval. Velice podstatným krokem byla kriminalizace tohoto typu podvodu jako speciálního trestného činu, která tak značně usnadnila jeho postih. Ústavní soud však také potvrdil opodstatněnost této přísnější právní úpravy, která kriminalizuje ne pouhé majetkové poruchy jako u podvodů obecných, nýbrž i jejich tzv. předpolí, tzn. kriminalizuje činy teprve hrozící takovými poruchami. Pojistnými podvody je totiž ohrožen nejen majetek pojistitelů, ale i jiných účastníků pojištění, jichž se pojistný podvod spáchaný jiným pojištěným majetkově dotýká tím, že objektivně zužuje možnost tvorby přebytků pojistného, na nichž se pojištění jinak podle určitých principů podílejí. Každý ze subjektů pojistné smlouvy může být jak pachatelem podvodu, tak i poškozeným, pokud je pachatelem jiný subjekt. Ohrožení majetku či jeho porucha způsobená pojistným podvodem jsou proto ve svém reálném důsledku závažnější než poruchy vyvolané podvodem obecným, kde provázanost různých subjektů pojištění chybí.155 Trestní represe uplatňovaná vůči podvodníkům je bezpochyby důležitým prostředkem v prevenci pojistného podvodu. Je třeba upozornit zejména na důležitost podnětné spolupráce pojišťoven s policií. Experti ze strany pojišťoven však mnohdy kritizují činnost policie v této oblasti. Z pohledu počtu oznámení předaných pro podezření z pojistného podvodu k šetření a věcí, kde bylo zahájeno trestní stíhání, se jeví činnost policie jako velmi nedostatečná.156 Toto tvrzení vychází i ze skutečnosti, že v pojišťovnách působí převážně bývalí policisté s mnohaletými zkušenostmi a že jejich výsledky šetření před předáním věci policii jsou často na takové úrovni, že by bylo možno zahájit trestní stíhání. Bohužel se mnohdy policie zabývá otázkou jak věc „vyřídit a nikoli vyšetřit“, prvořadým zájmem policistů, kterým je věc předána, je najít způsob jak věc předat jinému útvaru. V této snaze jsou často podporováni i státními zástupci. Dalším faktorem, který působí negativně ve smyslu dokazování pojistného podvodu je, že pojistné podvody jsou překvalifikovány na obecné podvody, jestliže se jedná o pachatele, kteří nejsou v žádném pojistném vztahu vůči pojistiteli (např. poškození u škod hrazených z povinného ručení, zmocněnci pojištěných, pracovníci autoservisů, kteří oznamují škody za pojištěné apod.). Dokazování obecných podvodů je pak pochopitelně obtížnější.157 Tento stav rozhodně není žádoucí, protože preventivní efekt hrozící trestní represe je liknavým jednáním policie dosti oslabován a řada osob je ochotna v této trestné činnosti dále pokračovat. Je třeba volat po zkvalitnění práce policie v této oblasti. I z výše uvedeného důvodu ne úplné spolehlivosti policie je třeba uvést, že se pojišťovny při vyšetřování podezřelých škodních událostí spoléhají především na svá zjištění, zjištění svých specialistů nebo najatých soukromých detektivů. Poté teprve případně podávají trestní oznámení.158 Při získávání důkazů také vždy počítají s variantou, že tyto důkazy budou alespoň moci použít při případném občanskoprávním soudním řízení, skončí-li podání trestního oznámení neúspěšně. V rámci občanskoprávního řízení musí důkazy předkládat obě strany a není zde obvyklé, že jedna strana předkládá důkazy – jako je tomu v trestním řízení, kdy pojišťovny předávají své důkazy policii, a druhá strana hledá jen způsob jak tyto důkazy zpochybnit a nikoli prokázat, že se skutek nestal. Zde naopak je dokazování, zda ke sporné události došlo a jedná-li se o pojistnou událost krytou pojištěním, rozloženo rovnou měrou mezi pojistitele a osobu uplatňující nárok na pojistné plnění.159

155

Srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2001 č. 127/2001 Sb. Srov. PRŠAL, V. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor, 2007. č. 12, s. 15. 157 Srov. PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8, s. 9. 158 MIKLUŠÁKOVÁ, V. K otázce podvodů v oblasti pojišťovnictví. Pojistný obzor, 2005. č. 8, s. 17. 159 Srov. PRŠAL, V. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor, 2007. č. 12, s. 17. 156

36

Těžiště prevence pojistných podvodů spočívá na pojišťovnách také proto, že to jsou ony, kdo se v první linii setkává z rozličnými pochybnými případy, a tak je mohou zachytit už v zárodku a zároveň se z nich poučit do budoucna a na základě všech svých zjištění nastavit a průběžně doplňovat svůj systém boje s pojistnými podvody. Pro pojišťovny je důležitá jak důsledná systematická kontrola a vhodná motivace zaměstnanců včetně jejich pravidelného vzdělávání, tak i vhodná opatření zaměřená navenek. Pozornost je třeba zaměřit na vnitřní i vnější složku nebezpečí pojistných podvodů, jen tak lze pojistným podvodům účinně čelit na všech frontách. V zavádění a pravidelné aktualizaci informačních systémů umožňujících detekci podezřelých okolností již při sjednávání pojistných smluv lze spatřovat budoucnost. Důležitá je také vzájemná spolupráce pojišťoven, které na tomto poli nejsou konkurenty, neboť zvýšeným nárůstem pojistných podvodů není ohrožena jen jedna pojišťovna, ale celý pojistný trh. Vhodným řešením by mohlo být vytvoření společné centrální databáze, ve které by pojišťovny zjistily informaci o klientovi, jeho smlouvách či poskytnutém pojistném plnění. Vytvoření společné databáze, která by pojišťovnám pomáhala při odhalování pojistných podvodů, je úkol, který má více dimenzí. Je třeba vytvořit takový projekt, který bude nejen administrativně a technicky zvládnutelný, ale i v souladu s platným právem a na kterém budou pojišťovny ochotny participovat. Je třeba si uvědomit, že v takovém systému by se nacházela velmi citlivá data o pojištěných osobách, která by v případě jejich získání konkurencí nebo třetí osobou mohla být obchodně i jinak zneužitelná. Proto je nutné správně definovat objem a obsah těchto dat a zajistit jejich maximální ochranu. Ze zahraničních zkušeností je však známo, že investice do takového systému se pojišťovnám i jejich klientům vyplatí. Sekce pojistného podvodu v rámci ČAP se v současné době definováním takového projektu intenzivně zabývá.160 Nutnost přeshraniční spolupráce je více než zřejmá, a to nejen kvůli mezinárodním pojistným podvodům, které stále nabývají na významu, ale i pro potřebu výměny informací a zkušeností na tomto poli. Regionální a mezinárodní spolupráce může veškeré preventivní aktivity vhodně koordinovat, zastřešovat a rozšiřovat tak, aby se informace o nich dostaly ke každému pojistiteli, kterému mohou být nápomocny. V neposlední řadě by měl být stále důraz kladen i na tolikrát již zmiňovanou osvětu. Možnost zmenšení tohoto problému lze vidět právě ve vzdělávání a zvyšování informovanosti lidí a vysvětlování principů pojištění a pojišťovnictví, a také v postihování osob, které se podvodného jednání dopustily. Tento postih nemusí znamenat jen trestní stíhání, ale i důsledné vymáhání neoprávněně získaného pojistného plnění občanskoprávní cestou, zvýšenou ostražitost vůči těmto osobám a vhodnou medializaci nejkřiklavějších případů. Pomocí všech těchto prostředků by mělo dojít k tomu, že větší část společnosti správně pochopí principy pojišťovnictví a dojde ke snížení společenské tolerance vůči pojistným podvodům.161 Pouze aktivní přístup k řešení této závažné problematiky dává předpoklad, že snahy nepoctivých klientů budou postupně omezovány.162 Závěrem je vhodné připomenout, že ač úkolem všech zainteresovaných subjektů by mělo být počet pojistných podvodů vhodnými souladnými preventivními opatřeními co nejvíce omezit, nelze tyto úplně eliminovat. Bylo by pošetilé, aby pojišťovna usilovala o to odhalit každý pokus o pojistný podvod. Důležité je, aby prostor pro pojistný podvod byl co nejmenší a toho stavu bylo dosaženo nikoli represí, ale zejména prevencí. Aby vztah pojištěnce a pojišťovny byl věrohodný a těm, kteří pojistné podvody páchají, bylo poskytováno co nejméně příležitostí. Vždyť obchodní vztah je dobrovolný, nikoli povinný, a tak jak si pojištěnec hledá a vybírá svou pojišťovnu, i pojišťovna má právo se rozhodnout, zdali se zájemcem obchod uzavře a v případném odmítnutí nelze hledat sebemenší důvod diskriminace. V České republice zatím pojišťovny bojují a zápasí o klienta, avšak zkušenosti z vyspělých demokracií říkají, že je to právě klient, kdo se uchází o to, uzavřít pojistnou 160

Srov. BUŘÍK, L. Síkora: Pojistný trh má velký potenciál. Finance.cz [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/114664/ 161 Srov. tamtéž. 162 Srov. ČERMÁK, A. Problematika boje s pojistným podvodem v podmínkách pojišťoven. Pojistný obzor, 2000. č. 10, s. 8.

37

smlouvu s renomovanou pojišťovací společností.163 Proto by snahy daných institucí ani v této bohulibé preventivní činnosti neměly překročit únosnou míru. Pojišťovny by měly mít vždy na zřeteli skutečnost, že „dokonalá“ prevence podvodu, která spatřuje v rozporu se zásadou dobré víry v každém klientovi podvodníka, by mohla způsobit nezájem klientů o pojištění. Pouze dobrá práce zaměstnanců pojišťoven může veřejnost přesvědčit o tom, že podvádět se nevyplácí. Úkolem pojistitele je přesvědčit potencionální zákazníky, že by si měli koupit pojištění, že uzavřeli dobrý obchod, když platí pojistné a nemají žádné škody a že se jim dostane dobrých služeb, když budou mít v důsledku pojistné události nárok na pojistné plnění.164

163 164

Srov. RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9, s. 13. Srov. VINŠ, V. Prevence a represe pojistného podvodu. Pojistný obzor, 1999. č. 4, s. 7.

38

ZÁVĚR Pojistné podvody jsou specifickým případem podvodných jednání, v nichž dochází ke klamání pojišťovny ze strany jiných subjektů, kteří se tímto obvykle snaží získat určitou majetkovou, ale i nemajetkovou výhodu. Ačkoli v současnosti stále dochází k celosvětovému nárůstu počtu takto spáchaných skutků, je tato problematika zejména ze strany laické veřejnosti mnohdy poněkud bagatelizována. Cílem bakalářské práce bylo poskytnout komplexnější pohled na pojistné podvody, a to ze třech v úvodu vymezených hledisek – trestněprávního, ekonomického a prevence, která tvořila náplň třech kapitol této práce. Pojistné podvody tak byly v souladu s dílčími cíly této práce zevrubněji vymezeny z hlediska trestního práva, dále byly typizovány na podvody v neživotním a životním pojištění včetně vymezení hlavních indikátorů. Nemalá pozornost byla také věnována ekonomickým dopadům pojistných podvodů na komerční pojišťovny a potažmo celý pojistný trh. Konečně byla též nastíněna možná preventivní opatření, která je třeba v boji proti pojistným podvodům neustále doplňovat a zdokonalovat, aby mohla být hodnocena jako úspěšná. Teoretický výklad příslušné materie byl tam, kde se to jevilo vhodným a účelným, průběžně doplněn číselnými ilustracemi a praktickými příklady, aby výklad nepostrádal žádoucí autentičnost. Lze konstatovat, že deklarovaného cíle bylo dosaženo, neboť text na předchozích stranách v dostatečném rozsahu pojednává o všech cílových tématech této práce. Pojistné podvody existují od počátků pojišťovnictví, již tehdy působily značné majetkové ztráty, a proto byly se vznikem trestněprávních kodexů také kriminalizovány, o čemž vypovídá i právní úprava na našem území již z doby Rakouska-Uherska. Povětšinou byly pojistné podvody subsumovány pod skutkovou podstatu podvodů obecných, což se však se změnou hospodářsko politického systému v 90. letech 20. století u nás začalo stále více jevit jako nedostačující. Bylo potřeba zpřísnit a především usnadnit postih za tyto trestné činy. S účinností od 1. ledna 1998 tak byla do trestního zákona včleněna nová speciální skutková podstata trestného činu pojistného podvodu, která se aplikuje vždy, jsou-li naplněny její znaky. Česká republika se tak konečně zařadila po bok většiny států Evropské unie, které prosazují důslednější postih pojistných podvodů. Důležitým pokrokem je zde zejména zjednodušené dokazování, kdy není třeba prokazovat, že druhá strana jednala v omylu, ani že úmysl pachatele směřoval k jeho obohacení, jak je nezbytné pro prokázání obecného podvodu. Nicméně úmysl pachatele podvádět je třeba prokázat vždy, proto je zbytečné obávat se, že by touto úpravou snad došlo ke kriminalizaci neúmyslných chyb a opomenutí, kterých se kdokoli z účastníků pojištění může dopustit. Opodstatněnost této speciální přísnější právní úpravy také potvrdil ústavní soud, neboť pojistné podvody neohrožují pouze majetek pojistitelů, ale v souladu s principem solidárnosti druhotně i majetek všech účastníků pojištění, a tak mají dalekosáhlejší dopad než podvody obecné. Je třeba také zdůraznit, že ustanovení o trestném činu pojistného podvodu neplní pouze represivní funkci umožňující snadněji postihnout pachatele, ale má i nesporný preventivní efekt, který je dán již jeho samotnou desetiletou existencí, po kterou se toto již dostatečně mělo dostat do povědomí široké veřejnosti. Již sama explicitní formulace tohoto specifického podvodu v trestním zákoně včetně hrozby možné sankce plní svou důležitou úlohu v boji proti pojistným podvodům. Existenci trestného činu pojistného podvodu je tedy třeba hodnotit kladně, ovšem za předpokladu, že orgány činné v trestním řízení tuto skutkovou podstatu skutečně využívají. Růstový trend počtu pojistných podvodů ve vztahu k podvodům obecným, jak vyplývá z vybraných statistik, lze tedy částečně vysvětlit správnou právní kvalifikací těchto podvodů a jejich důslednějším odhalováním. Avšak jsou v této oblasti ze strany policie i státních zastupitelství stále jisté rezervy, jak je možné dovozovat z počtu pojistných podvodů zjištěných Českou pojišťovnou jako významným reprezentantem českého pojistného trhu a pojistných podvodů evidovaných Policií ČR za celou Českou republiku. Počet těchto podvodů u České pojišťovny dokonce přesahuje počet pojistných podvodů evidovaných policií za celý český pojistný trh, což lze vysvětlit jedině tím, že se Česká pojišťovna musela v řadě případů spolehnout pouze na občanské soudní řízení. Z hlediska pojišťovnictví jako ekonomické vědní disciplíny lze pojistné podvody různě klasifikovat. Nejvýznamnější je potom dělení na podvody v pojištění neživotním a v pojištění životním, jak vyplývá z klasifikace v zákoně o pojišťovnictví. Toto rozlišení je mimo jiné důležité také pro rozlišení

39

možného způsobu spáchání pojistného podvodu, neboť v neživotním škodovém pojištění je pojistný podvod spáchán i tehdy, když dojde k uzavření úmyslně zamlčeného vícenásobného pojištění. Škoda je zde totiž objektivně vyčíslitelná, a tak nemůže být uhrazena několikanásobně, tedy od každé pojišťovny v plné výši, aniž by se pojištěný nezákonně neobohatil. Naopak v pojištění životním obnosovém tento způsob spáchání pojistného podvodu možný není, protože toto má spořící charakter, a tak má pojištěný v případě pojistné události nárok na nekrácené plnění od všech svých pojišťoven a o jeho obohacení se nikdy nejedná. U neživotního úrazového pojištění pak záleží na tom, v jaké z těchto dvou forem bylo sjednáno. Za zmínku stojí také klasifikace pojistných podvodů podle osoby pachatele na vnitřní, kdy je pachatelem zaměstnanec či smluvní partner pojišťovny, a vnější s pachatelem nejčastěji v osobě klienta či osobě, která není s pojistitelem v žádném vztahu. Toto rozlišení je též důležité pro možná preventivní opatření, která jsou rozdílná dovnitř a vně pojišťovny. Pojistné podvody v neživotním i životním pojištění bývají signalizovány rozličnými indikátory neboli ukazateli upozorňujícími na podezřelé okolnosti vzniknuvší v jakékoli fázi pojistného vztahu. Tyto indikátory bývají zapracovány do systémů snažících se odhalovat možné pojistné podvody již v jejich zárodcích, které stále hojněji využívají pojišťovny v souladu s důrazem na prevenci pojistných podvodů. Obecně se u nás zatím vyskytují pojistné podvody více v neživotním pojištění než v pojištění životním, na rozdíl například od Spojených států amerických. Důvod je prostý, v České republice totiž stále co do počtu pojištěných osob i majetkových hodnot převažuje právě pojištění neživotní. Nicméně tento trend se postupně začíná měnit. Lidé totiž stále více začínají realizovat zabezpečení své i svých rodin do budoucna nějakou z forem životního pojištění, a proto toto pojistné odvětví začíná i u nás nabývat na významu, což může signalizovat větší nebezpečí pojistných podvodů i v této oblasti, neboť zde figurují velice zajímavé finanční částky. Mezi nejčastějšími podvody v neživotním pojištění jednoznačně převažují podvody v pojištění motorových vozidel, které jsou zde zastoupeny až z 80 % všech případů. Uvádí se, že až každá pátá pojistná událost v tomto druhu pojištění je podvodná. Důvody souvisí s rozvojem motorismu, povinným charakterem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a také spoustou příležitostí ke spáchání. Právě tyto pojistné podvody mají často mezinárodní charakter s podílem organizovaných skupin různých gangů, a proto je jejich společenská nebezpečnost velice vysoká. Dalšími rozšířenými podvody v tomto pojistném odvětví jsou podvody v pojištění domácností a budov občanů, v pojištění majetku podnikatelů, v cestovním pojištění a pojištění úrazovém. Podvody v pojištění přepravy jsou sice méně časté, avšak majetkové škody zde dosahují vysokých hodnot. Podvody v životním pojištění zahrnují jak podvody v pojištění pro případ smrti a dožití, tak i podvody v pojištění zproštění od placení pojistného. Specifikem je zde fakt, že pojistnou událostí je často smrt pojištěného či v případě zproštění od placení invalidita pojistníka, v důsledku které pojišťovna místo něho platí pojistné za jím sjednané pojistné smlouvy, na něž se zproštění od placení vztahuje. Zde se pak otevírá prostor pro spolupachatelství ze strany lékařů posuzujících zdravotní stav pojištěných. Tito mohou většinou za patřičnou úplatu skutečnou diagnózu uměle „nafouknout“, případně naopak důležité údaje o špatném zdravotním stavu pojištěného zatajit nebo zbagatelizovat. Vyloučit nelze ani nebezpečí násilné trestné činnosti ze strany obmyšlených, kteří zlákáni vidinou pojistného plnění v případě smrti pojištěného tomuto k předčasnému skonu dopomohou. Živná půda je dána i spolupachatelství ze strany likvidátorů či zaměstnanců pojišťovny, kteří mohou (opět za slušnou úplatu) pojistnou smlouvu uzavřenou až po smrti pojištěného záměrně antedatovat. Negativní ekonomické dopady pojistných podvodů jsou značné, jak vyplývá i ze zveřejněných statistik prokázaných a uchráněných hodnot v posledních letech za celý český pojistný trh (dle České asociace pojišťoven) i za jednotlivé pojišťovny (demonstrováno na příkladu České pojišťovny). Výše ohrožených, avšak uchráněných majetkových hodnot dosáhla až 9 % celkového zisku pojišťoven. Je však třeba připomenout, že pojišťovnami veřejně deklarované uchráněné hodnoty jsou jenom částí skutečně ohrožených či dokonce ztracených hodnot. Vždyť se uvádí odhadovaný 10 až 30% podíl neodhalených pojistných podvodů na celkově vyplaceném pojistném plnění. Tyto ztracené hodnoty jsou však těžko kvantifikovatelné, neboť i pokud dojde k jejich pozdějšímu odhalení a zpětnému

40

nárokování vrácení pojistných plnění třeba i spolu s trestním řízením, tak s tím už se pojišťovny příliš nechlubí. Není totiž v jejich zájmu, aby se klienti dozvěděli, že s penězi, které od nich na pojistném byly vybrány, není v pojišťovně nakládáno s náležitou obezřetností. Vysoké procento vyplacených plnění za podvody na celkovém pojistném plnění pro tu kterou pojišťovnu by jednoznačně snižovalo její důvěryhodnost, tedy i zájem klientů o její produkty. Proto také nejsou pro porovnání k dispozici žádné konkrétní údaje, a to ani za individuální pojišťovny ani pochopitelně za celý český pojistný trh, neb ten pouze kumuluje a kvantifikuje údaje poskytnuté jednotlivými pojišťovnami. Každopádně lze konstatovat, že pojistná plnění vyplacená za zavčas neodhalené pojistné podvody jsou významné nákladové položky v ekonomice jednotlivých komerčních pojišťoven. Pojišťovnám se tak snižují zisky a zvyšuje hodnota ukazatele škodovosti, což s sebou nese další negativní konotace. Jestliže se totiž zvyšuje škodovost, dochází k poklesu příjmů pojišťovny, tato se svou ztrátu snaží kompenzovat zvýšením pojistného, které ale vede k poklesu pojistného zájmu. Snížení pojistného zájmu znamená, že o pojištění za poměrně vyšší cenu mají zájem převážně klienti, u kterých akutně existuje nebezpečí vzniku pojistné události s vysokou ztrátou, přičemž se mezi nimi začasté objevují i případy budoucích pojistných podvodů. Vysoká škodovost snižuje rating pojišťoven a také jejich důvěryhodnost pro velké institucionální klienty, kteří by pro pojišťovny mohli být zdrojem značných finančních prostředků. Pojistné podvody navíc nedopadají negativně pouze na majetek pojišťoven a zisk jejich akcionářů, ale v konečném důsledku v souladu s principem solidárnosti též i na majetek všech poctivých pojistníků, resp. pojištěných, a tedy na celý pojistný trh. Náklady za pojistné podvody jsou totiž zahrnovány do pojistného, které se tímto zvyšuje. Navíc v případě životního pojištění, které mívá spořící charakter s deklarovanou možností podílu pojištěného na přebytcích pojištění či na zisku z investiční činnosti, pojistné podvody snižují pojištěným částku, kterou se tito podílejí na zisku pojišťoven. To vše tak může v konečném důsledku vést k odklonu klientů od pojišťovnictví jako takového. Klienti mohou zvolit jiné formy krytí svých rizik a jiné bezpečnější způsoby svého budoucího zabezpečení. Vzhledem ke značné škodlivosti pojistných podvodů pro celou společnost je třeba věnovat maximální pozornost jejich prevenci. Základem preventivního působení by měla být především účinná snaha změnit tolerantní přístup veřejnosti k tomuto typu trestných činů prostřednictvím vhodné osvěty a důsledné medializace prokázaných případů. Důležitým krokem v boji s tímto typem podvodu byla i jeho již zmiňovaná kriminalizace, neboť zostřená trestní represe uplatňovaná vůči podvodníkům je bezpochyby důležitým prostředkem v prevenci pojistného podvodu. Zde je však velice významná účinná spolupráce pojišťoven a orgánů činných v trestním řízení, zejména policie. Statistické ukazatele vývoje počtu zjištěných skutků v této oblasti částečně potvrzují zvýšenou aktivitu policie v této oblasti, kdy po kulminaci počtu těchto skutků došlo k jejich jisté stabilizaci, kterou lze přisoudit jistým preventivním účinkům této trestní represe. Avšak na druhou stranu nelze ani pominout fakt, že někteří policisté ve snaze ušetřit si práci provádí chybnou právní kvalifikaci těchto trestných činů, které podřazují pod podvody obecné a případ následně pro nedostatek důkazů odkládají, což jistě není žádoucí. Řada osob je potom ochotna v této trestné činnosti pokračovat, o čemž svědčí i nárůst počtu recidivistů. Je třeba volat po efektivnější práci policie v této oblasti. Těžiště prevence pojistných podvodů spočívá zejména na pojišťovnách. Jsou to totiž právě ony, kdo se v první linii setkává z rozličnými pochybnými případy, a tak je mohou zachytit už v zárodku a zároveň se z nich poučit do budoucna a na základě všech svých zjištění nastavit a průběžně doplňovat svůj systém boje s pojistnými podvody. Pro pojišťovny je důležitá jak důsledná systematická kontrola a vhodná motivace zaměstnanců včetně jejich pravidelného vzdělávání, tak i vhodná opatření zaměřená navenek. Téměř všechny také mají zřízena specializovaná pracoviště pro boj s pojistnými podvody. Budoucnost lze spatřovat v neustálém aktualizování zavedených informačních systémů se speciálním software, které dokáží podchycovat nejen podvody vnější, ale i vnitřní, jak lze také demonstrovat na příkladu Allianz pojišťovny a jejím úspěšném FMS systému. Neopomenutelná je také nutnost vzájemné spolupráce pojišťoven, a to jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni. Vytvoření speciální sdílené databáze, která by napomáhala boji s pojistnými podvody, by bylo jistě účelné, avšak za důsledné garance ochrany osobních údajů dotčených subjektů.

41

Nelze však předpokládat, že by kdy mohlo dojít k úplné eliminaci pojistných podvodů. Takové přehnané preventivní snahy, kdy by byl v rozporu se zásadou dobré víry v každém klientovi a priori viděn podvodník, by mohly šikanou poctivých pojistníků či pojištěných vést ke ztrátě jejich zájmů o pojištění jako takové a k ohrožení existence pojistných trhů. Pojišťovny by se také měly snažit vyvracet jistou skepsi k prevenci pojistných podvodů ze strany klientů, z nichž někteří mají názor, že i když dojde k úbytku počtu pojistných podvodů, vysoké pojistné se stejně nesníží, jen naroste už tak dost značný zisk pojišťoven. Úkolem pojistitelů je tak především přesvědčit veřejnost, že podvádět se nevyplácí, a tím odradit nepoctivé klienty, a zároveň poctivé potencionální zákazníky utvrdit adekvátně nastavenou výší pojistného a vhodnými výhodami a bonusy v tom, že uzavřeli dobrý obchod a že se jim dostane dobrých služeb, a tato svá tvrzení také v podobě rychlého a bezchybného vyřizování pojistných událostí skutečně dodržovat. Je to sice úkol nelehký, ale každá renomovaná pojišťovna by k jeho naplňování měla směřovat.

42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné publikace •

• • • • • • • • • • • • • • •

ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 164 s. ISBN 80-210-3525-0. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 131 s. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-32-88-X. ČÍRTKOVÁ, L. a kol. Podvody. Zpronevěry. Machinace. (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). 1. vyd. Praha: ARMEX PUBLISHING, 2005. 247 s. ISBN 80-86795-12-8. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. JELÍNEK, J. Trestní právo – novelizace v letech 1997 až 1999. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 154 s. ISBN 80-7201-208-8. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 2. vyd. Praha: Linde, 2006. 823 s. ISBN 80-7201-630-X. JELÍNEK, J. a kol. Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 24. vyd. Praha: Linde, 2006. 1055 s. ISBN 80-7201-618-1. KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 571 s. ISBN 80-210-2985-4. KUCHTA, J a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 182 s. ISBN 80-210-2530-1. NOVOTNÝ, F. , RŮŽIČKA, M. a kol. Trestní kodexy: trestní zákon, trestní řád a související předpisy (komentář). 2. vyd. Praha: Eurounion, 2002. 1640 s. ISBN 80-7317-009-4. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R. a kol. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. 5. vyd. Praha: ASPI, 2007. 480 s. ISBN 978-80-7357-261-7. ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7. ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář II. díl. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 1719 s. ISBN 80-7179-896-7. TERYNGEL, J. Podnikání, hospodářské a majetkové trestné činy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1991. 224 s. ISBN 80-85431-02-5.

Odborné časopisy •

• • • • • • • •

BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Právní rádce, 2002, č. 6. BERKA, J. Podvod, pojistný podvod a úvěrový podvod v českém trestním právu. Trestní právo, 2002, č. 6. BOLÉAT, M. Boj s pojišťovacími podvody (podle původního textu přednášky zpracoval J. Kábrt). Pojistný obzor, 1996. č. 3. ČERMÁK, A. Krádež vozidla Mazda 626. Pojistný obzor, 2001. č. 4. ČERMÁK, A. Pojistný podvod v cestovním pojištění. Pojistný obzor, 2001. č. 11. ČERMÁK, A. Požár penzionu na Šumavě. Pojistný obzor, 2001. č. 3. ČERMÁK, A. Problematika boje s pojistným podvodem v podmínkách pojišťoven. Pojistný obzor, 2000. č. 10. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod (překlad Michala Škorpila z francouzského originálu CEA „Le Guide de l´anti-fraude à l´assurance en Europe). Pojistné rozpravy, 1997. č. 1. KOLEKTIV AUTORŮ. Pojistný podvod – významný prvek provozního rizika pojišťoven. Pojistný obzor, 2006. č. 11.

43

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková konference České asociace pojišťoven a Policejního prezidia ČR k významu spolupráce. Pojistný obzor, 2005. č. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Tisková zpráva ČAP. Prevence a boj proti pojistnému podvodu. Pojistný obzor, 2005. č. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Ztracená zavazadla. Pojistný obzor, 2007. č. 11. KOTRBATÁ, J. Fingovaná pojistná událost z pojištění domácnosti. Pojistný obzor, 2003. č. 1. KOTRBATÁ, J. Podmíněné zastavení trestního stíhání u méně závažných pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2003. č. 2. KOTRBATÁ, J. Pojistný podvod mezinárodně. Pojistný obzor, 2001. č. 8. KOTRBATÁ, J. Pojistný podvod zprostředkovatele pojištění. Pojistný obzor, 2003. č. 1. KOTRBATÁ, J. Případ podvodného nároku za poškození rodinného domu. Pojistný obzor, 2002. č. 2. KOTRBATÁ, J. Vícenásobné pojištění. Pojistný obzor, 2002. č. 10. KRÁL, V., TERYNGEL, J. K poslední novelizaci trestního zákona v roce 1997. Příloha Trestní právo, 1998, č. 3. LEHUTA, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 2002. č. 12. MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J. Kapitoly z historie českého pojišťovnictví (18. část). Pojišťovací podvody. Příloha Pojistného obzoru, 1996, č. 12. MIKLUŠÁKOVÁ, V. K otázce podvodů v oblasti pojišťovnictví. Pojistný obzor, 2005. č. 8. MRÁKOVÁ, M. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor, 2003. č. 2. POKLOP, S. Úrazové pojištění a pojistné podvody. Pojistný obzor, 2000. č. 9. PORADA,V., PRŠAL, V. Podvody v souvislosti se silničními dopravními nehodami. Pojistný obzor, 2002. č. 8. PORADA, V., PRŠAL, V. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10. PRŠAL, V. Pojistné podvody v souvislosti s individuálně dováženými vozidly. Pojistný obzor, 2003. č. 6. PRŠAL, V. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor, 2007. č. 12. PRŠAL, V. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8. RŮŽEK, J. Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9. RYCHLÍK, A. J. O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980, č. 6. ŠKORPIL, M. P. Pojišťovací podvody v ČR z pohledu dřívější a dnešní právní úpravy. Právní rádce, 2002, č. 10. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část. Bulletin advokacie, 1998. č. 2. TROJANOVÁ, E. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č. 11. VINŠ, V. V Bruselu o pojistných podvodech. Pojistný obzor, 1999. č. 8. VINŠ, V. Prevence a represe pojistného podvodu. Pojistný obzor, 1999. č. 4. WAWERKOVÁ, M. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy, 1998, č. 3.

Internetové zdroje •

Allianz Info 2006/4. Pojistné podvody jsou nemocí všech. Allianz [on-line]. 2006. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/tiskove-centrum/ecasopis/clanek/?id=86

•

BUŘÍK, L. Síkora: Pojistný trh má velký potenciál. Finance.cz [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/114664/

•

Česká asociace pojišťoven. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za více než půl miliardy korun. Měšec.cz [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pojistovny-odhalily-pojistne-podvody-za-vice/

44

•

ČTK. Policie obvinila znovunalezeného Brita z podvodu. MF DNES [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://zpravy.idnes.cz/policie-obvinila-znovunalezeneho-brita-z-podvodu-fv8/zahranicni.asp?c=A071208_192455_zahranicni_adb

•

FRANTOVÁ, L. Úrazové pojištění zaměstnanců, nastanou změny? BusinessInfo.cz [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/urazove-pojisteni-zamestnancuzmeny/1000873/47452/

•

MACLEAN, S. ‘Dead’ canoeist arrested for fraud: Pictured with wife in 2006. Daily Mirror [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mirror.co.uk/news/topstories/2007/12/05/dead-john-darwin-pictured-with-wife-injuly-2006-89520-20205194/

•

Press Release. Annual Conference of the International Association of Insurance Fraud Agencies. International Association of Insurance Fraud Agencies [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.iaifa.org/09-07pressreleaseexecom.pdf

•

SLEZÁK, V. Pojistné podvody: jak se brání pojišťovny? MF DNES [on-line]. 2005. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://fincentrum.idnes.cz/fi_blind.asp?r=fi_osobni&c=A050707_130132_fi_osobni_vra

•

Statistické přehledy kriminality v letech 2000 až 2007. Ministerstvo vnitra ČR. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.mvcr.cz/statistiky/kriminalita.html

•

Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za 716 milionů. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?od=10&list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20 tiskové%20zprávy

•

Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za více než půl miliardy korun. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20tiskové %20zprávy

•

Tisková zpráva. Česká pojišťovna vloni odhalila podvody za více než čtvrt miliardy korun. Česká pojišťovna. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cpoj.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=141

•

Trestní statistika státních zastupitelství. Statistický přehled za rok 1998 až 2005 - § 250a. Ministerstvo spravedlnosti ČR. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/stati/st_vyber.sqw?s=T

•

Výroční zpráva ČAP za rok 2005. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://verejny.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20Výroč ní%20zprávy

•

Výroční zpráva ČAP za rok 2006. Česká asociace pojišťoven. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://verejny.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro%20web%20Výroč ní%20zprávy

45

•

Výroční zpráva ČP za rok 2006. Česká pojišťovna. [on-line]. 2008. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cpoj.cz/files/vyrocni_zpravy/VZ_2006.pdf

•

Webové stránky České asociace pojišťoven: Členové. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists/Menu%20Verejneho%20webu/Členové

•

Webové stránky České asociace pojišťoven: O nás. [on-line]. 2007. [cit. 15. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://verejny.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists/Menu%20Verejneho%20webu/O%20ná s

Právní předpisy •

• • • • •

Listina základních práv a svobod České republiky (č. 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Ostatní zdroje •

nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2001 č. 127/2001 Sb.

46

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT Tabulky: Tabulka č. 1: Srovnání vývoje trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu a obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR………………… 14 Tabulka č. 2: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2002, 2006 a 2007 evidované Policií ČR……………………………………………………………………..16 Tabulka č. 3: Zjištěné pojistné podvody a celkové škody z nich v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2007 evidované Českou pojišťovnou………………………………………………………………... 16 Tabulka č. 4: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČR za rok 2005………………………………26 Tabulka č. 5: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČR za rok 2007………………………………27 Tabulka č. 6: Vybrané statistiky pojistného podvodu v ČP za roky 2006 a 2007…………………….. 27 Tabulka č. 7: Statistický přehled trestných činů (TČ) pojistného podvodu zaznamenaných státními zastupitelstvími v letech 1998 až 2005………………………………………………………………... 31 Tabulka č. 8: Statistický přehled Policie ČR o vývoji TČ pojistných podvodů v letech 2000 až 2007. 31

Grafy: Graf č. 1: Vývoj trestné činnosti v oblasti obecného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR…………………………………………………………... 15 Graf č. 2: Vývoj trestné činnosti v oblasti pojistného podvodu v letech 2000 až 2007 z hlediska počtu spáchaných skutků evidovaných Policií ČR…………………………………………………………... 15

Schémata: Schéma č. 1: Vliv zvýšení škodovosti na zvýšení pojistného………………………………………….29

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CEA ČAP ČP IAIFA OZ TČ TZ ZPS

Comité Européen des Assurances neboli Evropský pojišťovací výbor Česká asociace pojišťoven Česká pojišťovna International Association of Insurance Fraud Agencies neboli Mezinárodní sdružení agentur pojistného podvodu zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů trestný čin/trestné činy zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů

48