Nová sociální rizika, jejich měření a možnosti řešení a prevence ►Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – sociolog, statistik- prostorové plánování – předseda správní rady a hlavní expert společnosti ►Ing. Ivana Foldynová – ekonomika, management a regionální rozvoj – vedoucí výzkumného a projektového oddělení
E-mail:
[email protected] Web: http://accendo.cz/
Výzkumný projekt
Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji. Řešený pod vedením Ostravské univerzity, Fakulty sociálních studií (doc. Chytil, prof. Keller, prof. Bamu a další) Financovaný z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci dotace: Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2010 (RRC/03/2010)
Společnost ACCENDO v rámci projektu provádí:
Tvorba metodiky pro měření sociálních rizik, zpracování demo-sociálních analýz prostorových dat a identifikace problémových oblastí v Moravskoslezském kraji Provedení 3xskupinových focus groups s vedoucími odborů sociální služeb. Telefonní výzkum metodikou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) - 40 rozhovorů s představiteli obcí a 40 rozhovorů s představiteli sociálních institucí
© Proces, 2010
Cíl projektu Hlavním cílem projektu je výzkum a analýza demosociální procesů na území kraje včetně analýzy nových sociálních rizik a navržení vhodných metod sociální práce pro řešení soc. problémů na základě zahraničních zkušeností. Nová sociální rizika jsou považována za jeden z rozhodujících činitelů ovlivňující sociální rovnováhu regionů a celých zemí. Projekt se zaměří na některé klíčové sociální skupiny, jež mohou sociální soudržnost ohrožovat, anebo naopak posilovat. Výstupy budou určeny pracovníkům na úrovni kraje (především odbor sociálních věcí), ORP a POU. © Proces, 2010
Metody měření Kvantitativní
založen na statistických datech a z nich odvozených indikátorů. Na těchto datech lze postavit statistické modely, případně je zde možno využít spojitých simulačních modelů. Pro stanovení sociální rizikovosti v obcích, lze použít faktorovou analýzu. Pro identifikaci rizik, pro jednotlivé osoby, lze využít analýzu přežití (Survival analysis), tyto analýzy byly vyvinuty pro zdravotnictví pří sledování zhoubných onemocnění.
Kvalitativní
Stanovit rizika lze následujícími technikami např. skupinové rozhovory (Focus Groups), polo-strukturované expertní rozhovory apod. Výsledky se kvantifikuji prostřednictvím expertního stanovení rizika na základě intervalových škál.
© Proces, 2010
metodu sémantického diferenciálu Ch. Osgood (1957) metoda párového srovnání, T. L. Saaty (1980) metodu DELPHI
Schéma faktorového modelu
F1 = a11 ⋅ Y1 + a12 ⋅ Y2 + a14 ⋅ Y4 + ε FAKTORY= latentní proměnné
a11
Vlastnosti
F1
a14
Y2 Y3 Y4
F2
a25
modelování kauzálního procesu s neznámými prvky © Proces, 2010
Y1
ε1 ŠUM = 2 náhodné složky
ε ε3
nevysvětlená část
ε4
Y5 Indikátory Manifestní proměnné
ε5 5
Výběr indikátoru dostupnost prostorová validita aktuálnost Standardní dat zdroje: ČSÚ, MPSV, MF, Genrální ředitelství cel Územně analytické podklady – rozdílná kvalita a aktuálnost podkladu nedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionu využití koncepce sociálních služeb
Socio-demografické procesy Změna počtu obyvatel Proces vysídlování Stárnutí obyvatelstva (průměrný věk)
Vyplácení dávek hmotné nouze
Vývoj věkové struktury obyvatelstva 1999 - 2050
Vývoj vzdělání obyvatelstva v MSK
Vývoj věkové struktury obyvatelstva 1999 – 2009
© Proces, 2010
Vývoj počtu obyvatel Bruntálska po roce 1970 42 000 41 000
počet obyvatel po
40 000 39 000 38 000 37 000 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000
kalendářní rok (koncové stavy)
k 31.12.2008
SO ORP Bruntál
Město Bruntál
Podíl
populace
38 895
17 387
44,7
produktivní populace
28 329
12 678
44,8
Důvod poklesu obyvatelstva Vývoj přirozeného přírůstku
Vývoj migračního salda
Vr pod P bno raděd ík dv Lu
em
ov
Karlovice
Krnov
á lsk dě An ora H
Karlova Studánka
Široká
Světlá Hora
Bruntál
Obo
Mě sto
Nové Heřminovy
M nad ilotic Op e avo u
rná
Sta ré
em
v vo cla álu Vá runt uB
Bruntál
Moravskoslezský Kočov Valšov
03 81
Dlouhá Stráň
Mezina
Rýmařov
Niva
Rudná pod Praděd
Horní Benešov
Vývoj věkové struktury Bruntálska od roku 1991 až 2008
Je se ník
Věková struktura
Razová
Lo mn ic
e
Nová PláňBruntál
Leskovec nad Moravicí
Roudno
š Kři v ic e
Šternberk
Dvorce
Vítkov is 2008
INDEX STÁŘÍ SO ORP BRUNTÁL (31. 12. 2008)
počet obyvatel (%)
5
10
15 km
hranice NUTS3
méně než 50
hranice SO ORP BR
50 - 79
okolni SO ORP
80 - 99
obce SO ORP BR
100 - 119
0
Opava
Bílčice
o ťan
v ho í třic třic Dě Bys d na
í rn e Ho otic v i Ž Svobodné Heřmanice Staré Heřminovy
120 a více
[
počet et obyvatel (tis.)
Prognóza vývoje počtu obyvatel SO ORP Bruntál 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26
32,0 nízká varianta
střední varianta
vysoká varianta 27,0
r o k
Situace na trhu práce a ekonomické procesy
Míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Daňová výtěžnost Obsazená pracovní místa Volná pracovní místa
Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda
Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.
Hrubá měsíční mzda – podnik. sféra Průměr
Medián
1 decil (D1)
9 decil (D9)
Rozdíl
asymetrie
2004
2009
2004
2009
2004
2009
2004
2009
2004
2009
2004
2009
PHA
28.703
38.199
22.057
28.553
11.596
14.616
47.861
64.464
36.265
49.848
2,47
2,58
JHM
19.292
25.949
16.282
21.121
9.689
12.475
30.375
41.359
20.686
28.884
2,14
2,34
STC
20.699
27.042
18.187
23.028
10.321
13.300
31.107
39.842
20.786
26.542
1,64
1,73
LBK
18.827
25.578
16.572
21.521
9.945
13.083
28.321
36.863
18.376
23.780
1,77
1,82
MSK
19.310
23.750
17.275
20.680
10.068
11.941
28.594
35.685
18.526
23.744
1,57
1,72
PLK
19.476
25.099
17.434
21.762
10.884
13.282
28.705
37.783
17.820
24.501
1,72
1,89
KVK
17.986
22.467
15.741
18.812
9.665
11.515
26.679
34.990
17.014
23.475
1,8
2,22
ULK
19.304
24.729
17.143
21.145
10.101
12.203
28.504
37.365
18.403
25.163
1,61
1,81
ZLK
18.707
22.438
16.294
19.574
9.878
12.234
28.639
32.505
18.761
20.271
1,92
1,76
OLK
19.007
23.814
16.263
20.778
9.691
12.489
27.618
35.079
17.927
22.591
1,73
1,73
PAK
17.973
25.224
15.605
20.371
9.695
12.113
27.422
35.277
17.727
23.165
2
1,81
JHC
18.586
22.641
16.446
19.262
10.688
12.067
26.836
34.419
16.148
22.352
1,8
2,11
VYS
18.456
23.616
16.134
19.816
10.343
12.325
27.274
35.340
16.931
23.015
1,92
2,07
HKK
18.301
22.915
15.985
19.861
10.021
12.424
26.966
34.131
16.945
21.707
1,84
1,92
Zdroj: Trexima - Regionální statistika ceny práce 2007
Odvětví činnosti zaměstnaných OKE Č
Popis odvětví
A
Zemědělství, lesnictví a rybářství
B
Těžba a dobývání
C
Zpracovatelský průmysl
D
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
E
Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady
F
Počet zaměstnanců (v tis.) 1993 2009 Rozdíl 11,0 -14,8 25,8
Podíl zaměst. (v %) 1993 4,5
2009 Rozdíl 2,0 -2,5
52,5
22,2
-30,4
9,1
4,0
-5,1
179,0
146,8
-32,2
31,2
26,6
-4,6
10,1
7,3
-2,7
1,7
1,3
-0,4
6,4
7,6
1,1
1,1
1,4
0,3
Stavebnictví
47,0
51,7
4,7
8,2
9,4
1,2
G
Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel
56,2
68,5
12,3
9,8
12,4
2,6
H
Doprava a skladování
39,8
34,7
-5,1
6,9
6,3
-0,6
I
Ubytování, stravování a pohostinství
14,8
17,6
2,8
2,6
3,2
0,6
J
Informační a komunikační činnosti
9,6
10,6
1,0
1,7
1,9
0,2
K
Peněžnictví a pojišťovnictví
5,0
8,6
3,6
0,9
1,6
0,7
L
Činnosti v oblasti nemovitostí
2,1
4,4
2,2
0,4
0,8
0,4
M
Profesní, vědecké a technické činnosti
8,7
15,0
6,4
1,5
2,7
1,2
N
7,9
15,1
7,2
1,4
2,7
1,4
O
Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.
29,2
33,9
4,7
5,1
6,1
1,0
P
Vzdělávání
31,4
36,5
5,1
5,5
6,6
1,1
Q
Zdravotní a sociální péče
29,9
41,6
11,7
5,2
7,5
2,3
R
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
6,9
8,7
1,8
1,2
1,6
0,4
S
Ostatní činnosti
12,2
10,6
-1,6
2,1
1,9
-0,2
574,7
552,5
-22,3
100
100
Celkem
Obsazená pracovní místa
Zdroj: MF k 1.12.
Vývoj koncentrace pracovních míst 1.12.2006
1.12.2007
1.12.2008
Ostrava
167 570
172 840
182 751
Moravskoslezský kraj
480 884
493 709
507 541
34,8
35,0
36,0
Podíl Ostravy (v %)
Zdroj: MF – Počty zaměstnanců Pozn.:Do tohoto počtu nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Míra nezaměstnanosti v MSK dle vzdělání
Vývoj míry nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV
Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry 2005
2006
2008
2009
2007
15% 10% 5% 0% 15% 10% 5% 0%
10
20
MN (v %)
30
10
20
MN (v %)
30
Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry Box-plot
Nerovnoměrnost procesu
Zdroj: Magistrát města Ostrava (1. 1. 2010)
Závěr Na trhu práce bude nadále docházet k růstu koncentrace pracovních míst do měst, to povede k výraznějším nerovnoměrnostech v osídlení obyvatelstva především v periferních a těžko dostupných oblastech. Výraznou roli budou hrát vnitřní periferie, které částečně mohou kopírovat hranice krajského uspřádání. Odliv mladých vzdělaných lidí z důvodu nedostatku pracovních míst bude způsobovat další zhoršování demo-sociální struktury a snižování rozvojových možností.
Možnosti řešení a prevence nových sociálních rizik na úrovni měst a regionů ►Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – sociolog, statistik- prostorové plánování – předseda správní rady a hlavní expert společnosti ►Ing. Ivana Foldynová – ekonomika, management a regionální rozvoj – vedoucí výzkumného a projektového oddělení
E-mail:
[email protected] Web: http://accendo.cz/
Rozvoj versus udržitelnost soc. služeb růst extenzivní – zvýšením finančních zdrojů intenzivní – technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou lidské práce
konkurenceschopnost (specializace) udržitelnost diversita, soběstačnost, samoregulace.
Možnosti řešení soc. rizik Občan Posilování funkce rodiny nebo komunity
Obec/kraj Měření a včasná identifikace problémů Stanovení priorit a možnosti financování
Poskytovatel Diversita poskytovaných služeb Zefektivnění poskytovaných služeb Procesní řízení Porovnání nákladu mezi poskytovateli
Víceúrovňové komunikační platformy založené na principech procesního řízení a prostorového plánování KRAJ
MPSV
OBEC
KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA MPSV CZSO ÚZEMÍ +
OBYVATELÉ
© ACCENDO o.p.s., 2010
OK SYSTÉM - OK SLUŽBY
POSKYTOVATELÉ SOC. SLUŽEB
NADPIS KRAJ
OBCE
KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA
MPSV
© ACCENDO o.p.s., 2010
OK SYSTÉM OK SLUŽBY
POSKYTOVATELÉ
Procesní řízení je Systémový přístup k organizaci, který umožňuje jasnější pohled na její strukturu a fungování za účelem efektivnějšího řízení a optimalizaci v rozhodování. Systém, který umožňuje řízení organizace v návaznosti na strategické cíle. Filozofie, jejíž základem je:
Uchopení a popis činnosti (procesů) Popis vstupů, výstupů a zdrojů činnosti (procesů) Uchopení, popis a následné odstranění veškerých rizik vstupujících do činnosti (procesů) Odstranění veškerých zbytečných a přebytečných kroků v dané činnosti (procesu) Průběžné vzdělávání pracovníků a společná tvorba vhodné metodiky pro organizaci soc. služeb.
© Proces, 2010
Specifikace procesu, neboli co je to proces ? Proces je ohraničená skupina vzájemně provázaných činností s předem definovanými vstupy a výstupy. Proces má jasně definovaný začátek a konec. ZDROJE
VSTUPY
© Proces, 2010
ČINNOST
ČINNOST
VÝSTUPY
Rozdělení procesů podle důležitosti. ŘÍDÍCÍ PROCESY
Zabezpečují rozvoj a řízení organizace
HLAVNÍ PROCESY
Zabezpečují naplnění poslání organizace
PODPŮRNÉ PROCESY
Zabezpečují chod organizace
© Proces, 2010
Schéma strategického plánovaní a řízení POSLÁNÍ strategické analýzy
strategické cíle
VIZE
STRATEGIE
DÍLČÍ STRATEGIE ROZVOJE
PROCESY A PROJEKTY
© Proces, 2010
KAM směřujeme ?
JAK se tam dostaneme ?
JAK oblasti rozvíjet ?
CO a JAK musíme udělat ?
