Obchodní závazkové vztahy: Obecný úvod do problematiky a o vzniku závazků
© 2006 – 2007 Michal Černý Ph.D. www.michalcerny.eu | www.michalcerny.net
Pojem závazku • Závazek = věřitel <-> dlužník • Vztah mezi nimi (inter partes – mezi stranami) – příklad: kupní smlouva • Odlišně stojí věcná práva (erga omnes – proti všem) – příklad: vlastnické právo
Vznik závazku • Ze smlouvy, event. z jednostranného úkonu • Z odpovědnosti za škodu • Někdy ze zákona nebo na podkladě zákona
1
Úprava závazkových vztahů • Smlouvy – upraveny v mnoha předpisech práva soukromého • Odpovědnost za škodu a náhrada – upravena rovněž v mnoha předpisech
CO obsahují právní úpravy závazků? • • • • • • • •
Jak se sjednává? Podmínky platnosti? Povinné formy Podstatné náležitosti Zajišťovací prostředky Odpovědnosti za škodu Instituty při nesplnění závazku Etc.
KTERÉ závazky jsou obchodní • Význam: jiná pravidla (delší promlčení, neformálnější sjednávání, menší ochrana slabší strany, důraz na smluvní svobodu, jiné možnosti při rušení smluvních povinností) • Určení Obchodních závazkových vztahů = § 261 ObZ
2
SKUPINY obchodních závazkových vztahů • Relativní obchody (2 typy) • Absolutní obchody (věcně vymezeny, nezáleží na osobním statutu účastníka) • Kombinované (smíšené) obchody • Fakultativní obchody • Absolutní neobchody – vztah, který vůbec není vztahem obchodním (např. vztah z pojistné smlouvy)
RELATIVNÍ obchody • Záleží na vztahu a osobách účastníků, jakož i na známém účelu závazku • 1 typ: Vztahy mezi podnikateli navzájem, které se týkají jejich podnikatelské činnosti a tato skutečnost je oběma stranám zřejmá při uzavření závazkového vztahu
Judikatura • Jestliže v posuzovaném případě uvedl nájemce – fyzická osoba při uzavírání smlouvy o pronájmu nového vozidla svoje identifikační číslo, které je shodné s IČ na jeho živnostenském listu, je zřejmé, že smlouvu uzavřel jako podnikatel ve smyslu § 2 a § 261 odst. 1 obchodního zákoníku, nikoliv jako soukromá osoba. • podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 843/2005, ze dne 27.9.2006 (citováno dne 18.11.06 dle www.profipravo.cz)
3
ABSOLUTNÍ obchody • Záleží na věci • Vztahy společenstevní (obchodní společnosti) – mezi společníky navzájem, mezi orgány a společnostmi etd. • Vybrané smluvní typy • Vztahy bankovní a burzovní • Úplatné vztahy k cenným papírům
KOMBINOVANÉ (SMÍŠENÉ) obchody • Řídí se obecně obchodním právem, ale mají občanskoprávní prvek – aplikuje se rovněž předpis práva občanského • POKUD je vztah uzavírán mezi podnikateli, týká se jejich činnosti a stranám je to zřejmé, A ZÁROVEŇ je typová smlouva upravena v předpisu práva občanského (např. nájem nemovité věci, nebytového prostoru atp.) • Z OZ (nebo jiného předpisu) se použije jen ustanovení o smluvním typu, ale jinak se použije ObZ – např. jednání o smlouvě, náhrada škody, smluvní pokuta atd.
FAKULTATIVNÍ obchody • Strany se mohou dohodnout, že vztah podřídí svým rozhodnutím dobrovolně obchodnímu právu. • Jde o vztah, který by bez této dohody byl vztahem občanskoprávním. • Dohoda musí mít písemnou formu. • Je chráněna strana „nepodnikatel“ – ochranná ustanovení dle výčtu v § 262 se použijí vždy
4
Absolutní NEOBCHOD • Jen pojistná smlouva • Na tuto smlouvu se ObZ vůbec neužije, pojistná smlouva se kontrahuje jen podle předpisů práva občanského
KOGENTNÍ A DISPOZITIVNÍ ustanovení • KOGENTNÍ ustanovení – strany se od něj dohodou nemohou odchýlit, taková dohoda je neplatná (je-li tato část oddělitelná, pak je smlouva jako celek platná, ale příslušné ustanovení nikoliv. Místo něj se aplikuje kogentní ust. ObZ) • DISPOZITIVNÍ ustanovení – strany se od něj dohodou odchýlit mohou. Tato dohoda vylučuje pravidlo uvedené v dispozitivním ustanovení
Kogentní / dispozitivní ustanovení v ObZ • 1.část – veřejnoprávní, dispozitivní ust. nejsou (= jsou kogentní) • 2.část (obchodní společnosti a družstvo) – obsahuje jak kogentní, tak i dispozitivní ustanovení. V této části se dispozitivní ustanovení pozná dle textu normy, např. § 97/3 ObZ: Při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jiný počet hlasů. • 3.část – taxativní (=konečný) výčet kogentních ustanovení pro celou 3.tí část ObZ je v § 263. Všechna ostatní ze 3.tí části jsou dispozitivní. V textu to již nebývá dále zvýrazněno. • 4.část – ust. společná, přechodná a závěrečná – vše kogentní.
5
Vznik závazku • Z právního úkonu (ze smlouvy, výjimečně z jednostranného úkonu) • Z porušení právní povinnosti (smluvní, uložené právním předpisem) – viz prezentace Odpovědnost v obchodním právu
Vznik smluvního závazku • Návrh (oferta) + přijetí (akceptace) • Na základě veřejného návrhu • Na základě obchodní veřejné soutěže • Po předchozím postupu dle zákona o veřejných zakázkách (Z 137/2006 Sb.) • Po postupu dle koncesního zákona (Z 139/2006 Sb.)
Teoretické principy technologie kontraktace • • • • • • • •
Oferta Akceptace Právem vyžadovaná forma úkonu (úkonů) Vzájemné dostačující protiplnění Absence nátlaku a právně významného omylu Soulad s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem Plnění možné a dovolené Strany jsou právně způsobilé
• Oferta + akceptace= smlouva (pokud je vůle vzájemná, projev určitý, svobodný, vážný, srozumitelný, plnění pak možné a dovolené a úkon/y je v předepsané formě
6
Oferta + akceptace • Oferta i akceptace – musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy, které vyžaduje zákon (kupní smlouva: předmět koupě, závazek převést vlastnické právo, závazek zaplatit určitou (určitelnou) cenu, závazek převzít předmět koupě, - mezi stranami vzájemně) • Oferta musí směřovat k určitému akceptantovi (nebo více určitým akceptantům současně), akceptace k oferentovi
Forma • Obecně úkony neformální, u některých smluv zákon vyžaduje určitou formu (např. Licenční smlouva kPPV – písemná, společenská smlouva VOS – písemná s úředně ověřenými podpisy, spol.sml. SRO – notářský zápis atd.) • Jen ten úkon, který je v předepsané formě (nebo formě přísnější), může založit právní následky předpokládané zákonem
Čas • Akceptační lhůta:
7
§ 43a OZ • Návrh odvolatelný – může být odvolán, dokud akceptant neodeslal přijetí • Návrh neodvolatený – pokud je v něm vyjádřena neodvolatenost, NEBO pokud je v něm vyjádřena akceptační lhůta • Zrušení návrhu – oferent může i neodvolatelný návrh zrušit, projev o zrušení však musí být doručen adresátu dříve nebo nejpozději současně s návrhem
Zánik návrhu • Marným uplynutím akceptační lhůty • Uplynutím přiměřené lhůty s přihlédnutím k povaze smlouvy a použitým komunikačním prostředkům použitým navrhovatelem • Dojitím projevu o odmítnutí navrhovateli • Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z obsahu vyplývá něco jiného (akceptační lhůta)
Přijetí návrhu - § 43c OZ • Včasné prohlášení nebo včasné jiné jednání, ze kterého lze dovodit souhlas (např. odeslání zboží navrhovateli) • Nabývá účinnosti, když vyjádření dojde navrhovateli • Lze odvolat – zpráva však musí dojít nejpozději současně s přijetím • Pozdní přijetí – má účinky včasného, když navrhovatel bez odkladu vyrozumí akceptanta • Pozdní přijetí – má účinky včasného, pokud z obsahu zprávy vyplývá, že byla odeslána včas a včas by byla také doručena, pokud by přeprava probíhala obvyklým způsobem
8
Uzavření smlouvy • Tehdy, kdy přijetí návrhu nabývá účinnosti • Mlčení či nečinnost samy o sobě nejsou přijetím návrhu
Dodatky, výhrady, omezení • Takový úkon je odmítnutím návrhu a je sám považován za nový návrh (protinávrh) • Přijetím však je, pokud úkon je formuluje jinými slovy obsah návrhu bez dalších dodatků, výhrad či omezení
Návrh více osobám • Navrhovatel osloví více osob společně • Z návrhu je patrná vůle, aby byly zavázány všechny společně • K uzavření smlouvy dojde jen tehdy, pokud všechny osoby přijmou
9
Veřejný návrh • Veřejný návrh je zvláštní způsob uzavírání kontraktace. • právní institut známý pouze v obchodním právu, OZ tento institut nezná. • ObZ obsahuje komplexní právní úpravu v §§ 276-280. Všechna tato ustanovení jsou kogentní. • Veřejný návrh = jednostranný projev vůle určený neurčitým osobám (neurčitému okruhu osob), který směřuje k uzavření smlouvy. • Musí obsahovat podstatné části smlouvy, ke které směřuje. • Pokud některá z těchto náležitostí chybí, jde pouze o nezávazný podnět k podávání návrhů na uzavření smlouvy “klasickým způsobem”.
S kým je smlouva uzavřena • Publikací veřejného návrhu na sebe bere offerent kontraktační povinnost, která spočívá v tom, že musí potvrdit akceptaci tomu oblátu, který akceptuje ve lhůtě stanovené pro přijetí jako první. • Pokud by navrhovateli došlo současně několik akceptací, má navrhovatel právo volby. • Odlišný režim platí pro veřejný návrh, ve kterém je výslovně stanoveno, že bude smlouva uzavřena se všemi, kteří veřejný návrh ve lhůtě a stanoveným způsobem akceptují. • Obdobně také pokud předpis ukládá povinnost uzavřít smlouvu se všemi, kdo akceptovali (např. povinný výkup akcií)
Potvrzení • Potvrzení je zvláštním právním úkonem, který činí offerent bez zbytečného odkladu po doručení akceptace. • Pozdní potvrzení neznamená bez dalšího uzavření smlouvy, ale umožňuje oblátu svobodné rozhodnutí, zda-li na uzavření smlouvy trvá. • Pokud oblát nemá z jakéhokoliv důvodu zájem na uzavření smlouvy, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat offerenta. • Pokud oblát mlčí, má se za to že s uzavřením smlouvy souhlasí. Jde o zvláštní výjimečný případ, který je výjimkou z pravidla, že mlčení neznamená souhlas.
10
Odvolání veřejného návrhu • Veřejný návrh může být odvolán a to i v případě, že obsahuje akceptační lhůtu. • ObZ stanoví zvláštní právní úpravu pro odvolání veřejného návrhu - navrhovatel může veřejný návrh odvolat oznámením učiněným stejným způsobem, jakým byl veřejný návrh zveřejněn. • Tento úkon musí být učiněn ještě před první akceptací. Za stejný způsob je třeba považovat takový způsob, který má minimálně stejný (lépe větší) rozsah potenciálně oslovených osob.
Obchodní veřejná soutěž • Metoda kontraktace, která se podobá veřejnému návrhu (= oslovení neurčitého okruhu osob) • Čím dál tím více populární • Vyhlašovatel vyhlásí soutěž, vymezí tím její předmět a podmínky. • Vyhlašovatel kontrahuje s tou osobou, která navrhne nejlepší podmínky smlouvy na základě předem vyhlášených kritérií. • Vyhlašovatel má v případě použití obchodní veřejné soutěže relativně největší možnost dozvědět se o představách potencionálních partnerů, investorů etc., a to jak ve vztahu k ceně, tak i dalším náležitostem smlouvy (lhůty a termíny, způsob plnění, další podmínky etc.).
• Obchodní veřejná soutěž dle ObZ představuje soutěž mezi předem neurčitými osobami o podání nejvhodnějšího návrhu na uzavření určité obchodní smlouvy. • Kontraktace začíná de facto vyhlášením obchodní veřejné soutěže. • Pro platné vyhlášení zákon vyžaduje splnění dvou podmínek – písemné vyhotovení podmínek soutěže a jejich uveřejnění vhodným způsobem.
11
Soutěžní podmínky • vymezení předmětu závazku alespoň obecným způsobem (např. uzavření kupní smlouvy na movité věci – 20 tun jablek) • zásady ostatního obsahu smlouvy, bez nichž není vyhlašovatel ochoten smlouvu uzavřít (např. v případě obchodní veřejné soutěže na uzavření smlouvy o dílo - výstavbu investičního celku výrobní kapacita, poskytnutí úvěrů, celkový a dílčí termín předání a sankce za jejich nedodržení etc.) - opět písemně alespoň obecným způsobem • způsob podávání návrhů • lhůta pro podávání návrhů • lhůta pro oznámení vybraného návrhu
… soutěžní podmínky – nepovinné nál. • výhrada vyhlašovatele obchodní veřejnou soutěž měnit a zrušit • povolená tolerance odchýlení se od podmínek soutěže • právo na náhradu nákladů navrhovatelů • možnost navrhovatelů odvolat návrh i po uplynutí lhůty pro předkládání návrhů • možnost podaný návrh měnit doplňovat • způsob výběru nejvhodnějšího návrhu • výhradu vyhlašovatele odmítnout všechny předložené návrhy • vícestupňovou soutěž (zde s vymezením práv a povinností účastníků dalších stupňů soutěže)
Které návrhy vyhlašovatel posuzuje • Do soutěže je vyhlašovatel povinen zařadit všechny návrhy, které odpovídají vyhlášeným podmínkám a v případě, že v podmínkách poskytl navrhovatelům právo na odchýlení se od nich, také ty návrhy, které jsou v této povolené toleranci. • Nesmí ale zařadit do soutěže ty návrhy, které byly předloženy po lhůtě. • Podáním návrhu na sebe bare offerent kontraktační povinnost, která spočívá v povinnosti uzavřít smlouvu, bude-li jeho návrh posouzen jako nejvhodnější.
12
Výběr nejvýhodnějšího návrhu • Výběr nejvhodnějšího návrhu provádí vyhlašovatel soutěže ve lhůtě a způsobem, které byly určeny při vyhlášení soutěže. Pokud způsob výběru nebyl výslovně určen, je vyhlašovatel oprávněn vybrat si podle svého uvážení návrh nejlepší. • Nejvíce používanými kritérii pro výběr “vítězného návrhu” bývají: • - cena (kupní cena, cena za dílo), • - termín plnění, • - poskytnuté záruky za jakost, • - platební podmínky (způsob platby, odklad platby kupní ceny apod). • Nebo kombinace – např. procentuální
Veřejné zakázky • Smlouvy, u kterých je plnění v zásadě hrazeno z veřejných finančních zdrojů • Tyto smlouvy se kontrahují v přísnějším režimu (Z 137/2006 Sb.) • Pomocí předepsaných postupů před samotným podpisem smlouvy (pod sankcí absolutní neplatnosti v případě nedodržení) • A pod veřejným dohledem nad dodržováním zákona
Veřejné zakázky - § 7 Z137/2006 • (1) Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
13
Dělení veřejných zakázek • podle předmětu: na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce • podle výše předpokládané hodnoty: nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
Zadavatel • Veřejný zadavatel • Dotovaný zadavatel • Sektorový zadavatel
Význam kategorizace zakázek a zadavatelů • ZVZ předepisuje různé postupy kontraktace, jakož i další povinnosti – a to v závislosti na osobě zadavatele, druhu zakázky a jejímu objemu • Zákaz umělého dělení jedné zakázky na více (problém např. s nákupem knih do univerzitní knihovny – neví se předem, co se bude kupovat, takže ani nejde přesně vymezit předmět zakázky) • Zásada hospodárného nakládání s veřejnými prostředky
14
Veřejný zadavatel • a) Česká republika, • b) státní příspěvková organizace, • c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, • d) jiná právnická osoba, pokud • 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a • 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
Dotovaný zadavatel • právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o • a) veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 4 a předmětem této veřejné zakázky • 1. je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, nebo • 2. je provedení stavebních prací podle § 9 týkajících se zdravotnických zařízení, sportovních zařízení, zařízení určených pro rekreaci či volný čas, škol a budov určených pro administrativní účely, nebo • b) veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce podle písmene a), jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 3 písm. b).
Sektorový zadavatel • osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4, pokud • a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo • b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že • 1. disponuje většinou hlasovacích práv sám 3) či na základě dohody s jinou osobou, nebo • 2. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
15
Relevantní činnosti • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
a) v odvětví plynárenství 4) 1. výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti, 2. poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, 3. poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo 4. poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, b) v odvětví teplárenství 4) 1. výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo 2. poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům, c) v odvětví elektroenergetiky 4) 1. výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo 2. poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, d) v odvětví vodárenství 5) 1. poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu podle zvláštního právního předpisu 5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, 2. provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě podle zvláštního právního předpisu 5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo 3. dodávka pitné vody do vodovodu podle bodů 1 a 2, e) činnost osob vykonávajících relevantní činnost podle písmene d), pokud tato činnost 1. souvisí s projekty vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že objem vody, který má být využit pro dodávky pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody, které uvedené projekty nebo zavlažovací či odvodňovací zařízení poskytují, nebo 2. souvisí s odváděním odpadních vod kanalizací sloužící veřejné potřebě nebo s čištěním odpadních vod, f) činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy 6) a provozování veřejné autobusové dopravy 7) (dále jen "dopravní síť"); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována podle podmínek stanovených příslušným správním orgánem, zejména pak podmínek týkajících se poskytování či provozování dopravní sítě, přepravní kapacity nebo frekvence poskytování takové činnosti,
•
… relevantní činnost • • • • •
• • • • • • • • •
g) činnost související s poskytováním 1. vyhrazených poštovních služeb, které jsou nebo mohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství 8) , nebo 2. jiných poštovních služeb, které nemohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství 8) ; poštovními službami se rozumí služby spočívající v podání, třídění, směrování a dodávání poštovních zásilek, přičemž za poštovní zásilku se považuje zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost a jejímž obsahem mohou být kromě písemností zejména knihy, katalogy, noviny a časopisy či jiné zboží, h) činnost související s poskytováním jiných než poštovních služeb uvedených v písmenu g), pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje rovněž některou z poštovních služeb podle písmene g) a pokud současně poskytování poštovních služeb podle písmene g) není vyloučeno z působnosti tohoto zákona podle § 20; za jiné než poštovní služby se považují 1. služby bezprostředně související s poštovními službami, tedy služby předcházející podání či následující po dodání, zejména služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta, 2. služby bezprostředně související s poštovními službami a poskytované zcela elektronickými prostředky, včetně zabezpečeného přenosu kódovaných dokumentů elektronickými prostředky, služby správy adres a přenosu registrované elektronické pošty, 3. služby týkající se zásilek neuvedených v písmenu g), zejména neadresné reklamní zásilky, 4. finanční služby uvedené v kategorii 6 přílohy č. 1 a v § 18 odst. 1 písm. e), a to včetně poštovních peněžních poukázek a žirových převodů, 5. filatelistické služby, nebo 6. logistické služby spočívající ve službách kombinujících fyzické doručení či uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi, i) činnost prováděná při využívání geograficky vymezeného území za účelem 1. vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ropy, plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo 2. poskytování a provozování letišť 9) , námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.
Veř.zakázka na dodávky • Předmětem je: pořízení věci ("zboží"), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). • předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.
16
Veř.zakázka na stavební práce Taková zakázka, jejímž předmětem je: • a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, • b) provedení stavebních prací podle písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo • c) zhotovení stavby 10) , která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. • (2) Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. • (3) Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.
Veř.zakázka na služby • veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. • také veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž • a) poskytnutí dodávky podle § 8, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo • b) provedení stavebních prací podle § 9, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. • Služby se dělí do kategorií stanovených v přílohách ZVZ.
Finanční limity - § 12 an. ZVZ • Limity jsou stanoveny v závislosti na osobě zadavatele a druhu zakázky • Limity jsou stanoveny bez DPH • Zakázky malého rozsahu – méně než 6mil Kč pro stavební práce, méně než 2mil Kč pro dodávky a služby • Zakázky podlimitní – 6mil Kč a méně než limit pro stavební práce, 2mil Kč a méně než limit pro dodávky a služby
17
Příklad limitů • Zadavatel – veřejná vysoká škola zřízená zákonem (§ 2 odst.2 písm. d) ZVZ) • Limit pro veř.zakázku na dodávky: 6.607.000 Kč • Limit pro veř.zakázku na služby: 6.607.000 Kč • Veř.zakázka na stavební práce: 165.288.000 Kč
Výjimky z použití zákona • § 18 – obecné výjimky (utajované informace, souvisí s bezpečnostními opatřeními, koupě zbraní a zbraňových systémů, výzkum a vývoj v určeném rozsahu atd.) • § 19 – výjimky pro sektorové zadavatele
Druhy zadávacích řízení • • • • • •
a) otevřené řízení (§ 27), b) užší řízení (§ 28), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), e) soutěžní dialog (§ 35), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
18
