POJEM SVOBODA VE STARÉ A STŘEDNÍ ČEŠTINĚ

POJEM SVOBODA VE STARÉ A STŘEDNÍ ČEŠTINĚ

Miloslava Vajdlová oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR [email protected] 1/18

Neb

co jest svoboda? Než motci život vesti, jak chceš. Kto pak život vede, jak chce?Jediné ten, kto jde po věcech spravedlivých. Hrubý, Překlady (sborník z r. 1513)

Časová specifikace období

staročeské:

 od počátku písemného doložení češtiny do r. 1500

období

středněčeské (doba humanistická a barokní):  1500 –1780

Materiálové zdroje stč.:

lístkový archiv oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, v. v. i, Praha ◦ celkem cca 1,8 záznamů (subst. svoboda 255 dokladů)

střdč.:

Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny2 ◦ ◦ ◦ ◦

http://madla.ujc.cas.cz autoři: Petr Nejedlý a kol., ÚJČ AV ČR obsahuje cca 780 000 záznamů vznik v letech 2005–2012

5/18

Novodobé staročeské slovníky http//vokabular.ujc.cas.cz  Jan

Gebauer, Slovník staročeský, Praha 1903– 1916, 19702.

 Kol.,

Staročeský slovník (na–při), Praha 1968–

2008.  Jaromír

Bělič – Adolf Kamiš – Karel Kučera, Malý staročeský slovník, Praha 1979.

 Kol.,

Elektronický slovník staré češtiny, http//vokabular.ujc.cas.cz, Praha 2006– (nedokladový).

8/18

Zásady zpracování staročeského lexikálního materiálu slovní

zásoba jako strukturovaný systém

důraz

na spojitelnost slova

◦ čtu knihu – čtu dětem pohádku – čtu si ◦ bratr pije vodu – bratr pije (elipsa předm.) – bratr pije přístup

(definování slova) z pozice Staročecha

přístup

jazykový

Přístup z pozice Staročecha; přístup jazykový stč.

velblúd ≠ nč. velbloud (Camelus bactrianus a Camelus dromedarius)

stč.

koba: havran, vrána, kavka, krkavec

laodicenský

adj.

k Laodicie (o biskupu ap.) ,laodicenský, mající působiště ve městě Laodicea‘

Poznámky rázu technického hvězdička

před slovem signalizuje slovo rekonstruované (fakticky nedoložené)

jednoduché rezavé v

uvozovky označují význam

písmo značí spojitelnost

hranaté závorce se v rámci dokladu nachází novočeské, v dobovém dokladu neobsažené doplnění

K původu slova existuje

několik různých výkladů

často

se praslovanský výraz svoboda odvozuje od indoevropského *suebho-/*suobho- ,příslušník vlastního rodu (?)‘

alternativní

výklad: praslovanské svoboda je složenina obsahující indoevropské komponenty *sue- ,svůj‘ a *poti- ,pán‘

Pojem svoboda v době staročeské Neb

co jest svoboda? Než motci život vesti, jak chceš. Kto pak život vede, jak chce?Jediné ten, kto jde po věcech spravedlivých. Hrubý, Překlady (sborník z r. 1513)

,svoboda, volnost, nezávislost, možnost svobodného rozhodování a jednání‘ též

„svobodu jmieti“ v čem (majetku, činu ap.), s inf. ap.

 tak

bylo vedlé litery, neb [židovským] dětem nebylo bráněno, než měly svobodu, aby šly, s kterými chtěly, buď s mužmi neb s ženami RokPostA 139a

 ten

má spravedlivě svú svobodu stratiti, kterýžto moci sobě pójčené zle požívá BelA 168a

podvýznam ,svoboda, nezávislost,

volná, ničím neomezovaná šiřitelnost‘  relig.

reform. čeho (víry)

 [žádáme,]

aby KMt dal svobodu zákonu

božiemu a slovu jemu, a zvláště o přijímaní těla božieho a krve božie všemu lidu křesťanskému ArchČ 3, 206 (1419)

 svobodě

řádné slova božieho vedlé Písma svatého i přijímanie těla a krve pána Jezu Krista na svém sboží nejmá překážeti [Oldřich z Roznberga] ListářRožmb 1, 121

,nadměrná uvolněnost, nevázanost, nevázané chování‘ jaká

(veliká), čeho (tělesného života), k čemu (hřešení)

kudyžkoli

jel [český král] v těch zemiech, všudy na hospodách byla veliká svoboda a ve všem hojnost LetKřiž 36 (1376)

[kniežaty]

svoboda k hřešení má súžena [býti] MajCarA 5 criminandi licentia

,příležitost k něčemu, možnost něčeho‘ k

čemu, s inf. ap.

hledajte

Hospodina …, dokudž jest čas pokánie, dokudž jest svoboda k slyšení a přijímanie slova božieho JakBetl 65a

také

který svú ženu zabie, anebo ona mužě otráví zjevně, takovým jest zapověděno manželstvie, aby potom jiný neměli příčiny a svobody k mordéřství HusManž 115a

,svolení, přivolení, dovolení, tj. poskytnutí možnosti něco svobodně realizovat‘ s

již psané paní Elišky dobrú vuolí

a svobodú Tovač 179

,volnost pohybu, v místě pohybu, pobytu ap.‘  čeho

(„výjezda“ ap.)

 jako

dítěti hlava trpí spolu s tělem svým svázaným a maličko větší svobodu hnutí má nežli tělo BechNeub 43b

 slíbiv

[Michal] hospodáři na rathúze, by pak měl svobodu, i odšel jest kradmo KorMan 33b

 Jan

vévoda lužický a Prokop markrabie moravský k velikému obecných věcí zlému jeho

,osobní svoboda; stav plných občanských práv a osobní volnosti‘ byl

ot nich [Římanů] obdařen římskú svobodú ComestS 402ba libertate

zpuosobil

[Achileides] …, aby všickni lidé trojánští v službu porobení byli k své svobodě navráceni TrojK 169a libertate

dietky

mladé pohanské, jenžto robotě poddány biechu, kupováše [sv. Václav] k svobodě PulkR 22b infantiles serviles libertati

,osvobození, vysvobození, udělení (osobní) svobody‘ [králi

všeho tvoru] tys všecko [mé] utěšenie, má [české koruny] svoboda i zproštěnie Budyš 53

neoklamej

ho [služebníka] v svobodě BiblPraž Sir 7,23 libertate

,výsada, výhoda‘ s

inf.

proto

mají Hustopečtí svobodu kámen lámati k potřebám svým ArchČ 16, 303 (1486)

podvýznam: ,svoboda, výsada, privilegium‘ jur. čí, jaká (zemská), čeho (města ap.)

,svoboda, výsada, privilegium‘ o

těch svobodách, že králové češčí od placenie všěch daní ciesařských svobodni mají býti PulkR 134b

 když

pak potom [Gunhuta] abatyší byla, mnoho svobody klášteru učinila Půh 171a libertates

 najjasnějšie

knieže a pán pan Jiří, král český …, ráčil jest mně ten duom … s příslušnostmi osvoboditi, list svuoj na to dáti. Ten pak jistý duom … i s tú svobodú prodal sem ArchČ 18, 347 (1467)

variantní a synonymní vyjádření se

všemi svobodami, s požitky i užitky

podlé

práv a svobod našich starodávních

podlé

zápisuov, svobod a obdarovánie

privilegia všech

a svobody

a všelikarekých práv, svobod,

,osvobození od něčeho (zatěžujícího), udělení výsady, privilegia‘

jaká,

čeho, ot čeho

p.

Lacek slyšav žalobu provedl list krále Januov na svobody, což se týká toho zboží jičínského Půh 2, 444 (1415)

král

Jiří měšťanům olomuckým a brněnským, kteříž pánům zprotivilým pomáhají, odjímá svobodu ode cla neb mýta v Pohořelicích, a káže jim je platiti uroz. Jindřichovi z Kunštátu …, kterýž věrně se ho přidržel Půh 6, 506 (1467)

,privilegium, listina potvrzující udělení výsad‘ koho

(krále), na co

kterýžto

duom vysvobodil jest ode všech poplatkuov, dav jemu na to svobodu, list svuoj královský ArchČ 18, 333 (1463)

páni

a vládyky … margrabství [moravského] ukázali sú majestáty a svobody králův českých a margrabí moravských i také registra zemská, kterýchž jsú od staradávna užívali DeskyZemBrn 77 (1496)

,právo, právní zvyklost, zvl. zvykové právo (?)‘ řídké

a sporné

král

Václav potomních dání dáti nemohl proti řádu a svobodám zemským ArchČ 37/2, 1348 (1454)

aby

král český volen byl tak, jakož od starodávna bylo, podlé obyčeje, práva a svobody ArchČ 5, 93

,svobodné (tj. platy a pracovními povinnostmi robotou nezatížené) vlastnictví něčeho‘  předkové

naši i my po nich ty vinnice smy v svobodě bez překážky drželi a ižádných úrokóv jsme z nich neplatili ArchČ 18, 355 (1484)

 [my

král Jiří dovolujeme] tu rychtu …se všemi … půžitky … aby mohli [Slánští] dále … prodati, dáti, změniti, zastaviti … pod purkrecht aneb k svobodě lidem dobrým a hodným nevysokého řádu CJM 3,464–466 (privilegium krále Jiřího pro město Slaný, jen opis z 16. st.) ,k dědičnému nájmu nebo do svobodného vlastnictví‘

,svobodné užívání něčeho veřejného, obecního ap.‘ jur.

na co („sboží“)

[spor

dvou Matějů: jeden postavil na obecním pozemku bránu ke své vinici, druhý říká:] já nemohl bych svobody i jiní súsedé mezi puolem a vinnicí jmieti ArchČ 6, 94

,svoboda, obecná, veřejně, svobodně užívaná půda‘ stč.

jen ojed. m. svobod

všichni

plotové, ješto jě pletú v vikpildě aneb v poli okolo svobodóv aneb okolo zelných zahrad PrávoSasM 59a

latinské ekvivalenty libertas licentia částečně

též libertatio

Staročeské adjektivum svobodný  (o

cestě, pastvině ap.) ,veřejný, volně použitelný, určený k volnému (svobodnému) užívání‘ (o trhu, budově ap.) ,volně přístupný‘

 zlúpili

sú lidi páně [Oldřichovy] … na svobodné silnici ListářRožmb 2, 202 (1442)

 pohání

p. Pročka …, že mi mé lidi sjímal v svém městě v Jevíčku na svobodném trhu Půh 4, 270 (1463)

 chudina

a obyvatelé … mají miesto svobodné k pastvám nahoře u městečka

,svobodný, nezávislý, mocensky nepodřízený, nepodléhající někomu výše postavenému‘  (o zemi, národu ap.)  (o člověku) ,osobně svobodný, neporobený, nepoddaný‘  poněvadž

onen lid Starého zákona postavil jest Buoh svobodný, bez pána ChelčLid 56

 psáno

jest, že Abraham dva syny jměl: jednoho z dievky a druhého z svobodné BiblOl Gal 4,22 de libera (zpodst.)

 kúpíš

li služebníka Žida, šest let bude slúžiti tobě, sedmého otdejde svoboden, darmo BiblPraž Ex 21,2 liber

,svobodný, nezatížený něčím, prostý něčeho‘ (o

člověku, instituci, nemovitosti ap.) jur. ,nevázaný poddanskými povinnostmi‘, (o „sboží“) ,jsoucí ve svobodném držení‘ zemské

desky [budú] otevřieny …, by [zemané] … sobě svá svobodná sbožie mohli v ně klásti ArchČ 37/1, 99 (1431)

,osvobozený, zproštěný, zbavený něčeho (zatěžujícího); též jur.‘ čeho,

ot čeho

kterýž

koli vinný se utekl k tomu obrazu [svatého Nikona], byl svoboden od své viny TrojK 108b

stuol

Kristóv hodovníky své dřieve v dluhy zavázané, když hodně přistupují [k svátosti oltářní], ot dluhóv činí svobodné JakUžit 60

ten svoboda ,hrdina, odvážný, podnikavý, svobodně (o své vůli) jednající muž‘  kněz

Boleslav snažně bohu slúžieše, / a pro to sě jemu vešde dobřě dějieše. / Polany pevně pobi / a všie země až do Krakova doby. / ... / Neb svoboda veliká bieše, / a pro to čest i sbožie jmějieše DalV 32,57 varianty: svoboda veliký ~C, svobody veliké ~Z, svobodný velmi ~P

ten svoboda Lipolt,

rakúský vévoda, / ten veliký svoboda, / krále českého sbada / a uváza sě až do znojemského hrada DalL 80,12

englický

král poče na jiného [vybraného účastníka klání] volati: „Ipolite, ty veliká svobodo, pokus své síly! Dokudž já jsem žív, budeš v méj přiezni.“ ŠtilfA 10a

Pojem svoboda v době středněčeské oproti

době stč. chybějí významy: ,svolení, dovolení‘ ,osvobození, vysvobození, udělení osobní svobody‘ ,svoboda, obecná, veřejně užívaná půda‘

nové

významy: ,zlá vůle, svévole‘ ,sebevědomí, svobodomyslnost, odvaha‘ ,otevřenost (svoboda řečového

,svoboda, volnost, nezávislost, možnost svobodného rozhodování a jednání‘ kdo

chce jíti do nebe, nebo do pekla, má to na svobodě RvačMas 206a

ješto

ty věci [užívání ornátů při bohuslužbě] jsou na svobodě zanechány SkálaHist 2, 58

,osvobození, udělení výsady, privilegia‘ immunitas,

vacatio a muneribus et oneribus :: svoboda od obecných břemen a prací VelDict Ppp 2b (1579)

privilegium

:: zvláštní svoboda aneb

obdarování immunitas :: svoboda od obecných uřadů a břemen impunitas :: svoboda od trestání a pokuty VelSilva 1483

,právo, právní zvyklost, zvykové právo‘

podlé

svobod blížností lepší právo má ke vsi [Markéta] nežli ona Anežka Drn 69 ,podle příbuznosti‘

,zlá vůle, svévole (tj. špatné a nadměrné využívání svobody jednání)‘ vojsko

císařské … města Manteni se zmocnilo, svou svobodu a drancování provozovalo BeckPost 3, 177

,sebevědomí, svobodomyslnost, odvaha‘ jeho

Milosti Královské žádost plná byla důstojnosti a svobody KronTur 2, 294

císař

podiviv se té svobodě biskupově [jenž mu zabránil vstoupit do chrámu] LautPol 544

,otevřenost, svoboda řečového projevu‘  čí,

koho v čem (řeči)

 to

ten kardinál uslyšev, svobodú mú nic nejsa rozhněván, toto řekl jest Hrubý, Sborník 292b  abych netoliko předivnou svobodu toho pobožného muže v mluvení ukázal CassTrip 256  utíká

mu svoboda před rozumem KomMoudr 68  my s svobodou říci musíme: … BiblVácl ad Neh 8 (SZ, 1715, 859) ,otevřeně‘

,útočiště, bezpečné, chráněné místo, azyl (na nedotknutelném místě)‘ jaká

(kostelní), kde (v kostele)

o

svobodě neb frajdu v kostele BrikcíPráv 72 (1536)

svoboda,

svobodství, svobodné, výsadní místo, utočiště; glejt; místo, kdež jeden sebou bezpečen býti může a kdež právo nesmí a nemůže :: asylum, locus profugii VelSilva 1483

okrajové: na svobodu jíti ,přidat se ke vzbouřencům, jít ke zbojníkům, stát se zbojníkem‘ když

bejval na Březůvkách [Martin Panenka], že přišli k němu Černoušek a Pelíšek z Kudlova a jeho namlúvali, aby s nimi šel na svobodu TrestBuchlov 179 (1727)

okrajové: vlastní jméno osobní

do

lejster psávali písaři k takovému domu: má svobodu, a proto i majitel slul Svoboda TeplýDěj

Děkuji Vám za pozornost