POČÍTAČ VE VÝUCE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

POČÍTAČ VE VÝUCE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2007 Vedoucí práce:

Ing. Jiří Hrbáček Ph.D.

Vypracoval:

Martin Škoula

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

……………………. Podpis

Poděkování

Děkuji tímto vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Jiřímu Hrbáčkovi Ph.D. za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi během práce poskytl.

Obsah 1. Úvod ...............................................................................................................5 2. Principy využití některých vyučovacích metod ................................................6 2.1 Metody slovní ............................................................................................6 2.2 Monologické metody .................................................................................7 2.3 Dialogické metody .....................................................................................9 2.4 Metody názorně demonstrační ..................................................................9 3. Počítač ve výuce...........................................................................................11 3.1 Funkce počítače v pedagogickém procesu .............................................11 3.2 Nové role učitele v počítačové výuce ......................................................12 3.3 Vhodnost využití počítače ve výuce ........................................................12 3.4 Projektové vyučování ..............................................................................13 4. Příprava výzkumu .........................................................................................16 4.1 Seznámení s prostředím školy ................................................................16 4.2 Rozbor problému.....................................................................................32 4.3 Stanovení hypotézy .................................................................................33 4.4 Metody a postupy použité při výzkumu....................................................33 5. Výzkum využití počítače ve výuce odborných předmětů...............................37 5.1 Výzkum pomocí řízeného rozhovoru s učiteli odborných předmětů ........37 5.2 Výzkum pomocí dotazníku u žáků ve vybraných třídách .........................42 5.3 Výzkum efektivity použití počítače ve výuce odborných předmětů..........45 Diskuze .............................................................................................................49 Závěr.................................................................................................................51 Literární zdroje ..................................................................................................52 Resumé ……………………………………………………………………………….53 Resümee . ………………………………………………………………………...….53 Seznam příloh ………………………………………………………..………………54

4

1. Úvod Odborné předměty, včetně odborného výcviku, patří mezi nejdůležitější předměty ve všech učebních oborech na středních školách a učilištích. Bakalářská práce si klade za cíl ověřit vhodnost využití informačních a komunikačních technologií při výuce odborných předmětů a jejich vliv na zefektivnění výuky. Zabývá se tím, zda takto koncipovaná výuka napomáhá žákům lépe pochopit probíranou látku a zda se tento způsob vyučování pozitivně odráží v jejich klasifikaci. Snahou bude ověřit hypotézu, že výuka odborných předmětů na střední škole s využitím informačních a komunikačních technologií je pro žáky přehlednější, zajímavější a efektivnější.

Za objekt zkoumání byla zvolena Střední průmyslová škola strojnická Plzeň, kde se vyučuje mnoho odborných předmětů jak na střední průmyslové škole, tak na učilišti, které je s touto školou sloučeno. Bakalářská práce je řešena v rámci výzkumného záměru „Škola a zdraví pro 21. století“. č. MSM0021622421.

Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část popisuje základní metody používané při výuce odborných předmětů a funkcí počítače v procesu výuky. Ve druhé části se nachází přípravná část výzkumu, volba metody a stanovení hypotéz včetně seznámení s lokalitou, ve které se tento výzkum uskutečnil. Ve třetí části je zaznamenán průběh výzkumu efektivity využití informačních a komunikačních technologií mezi pedagogy, kteří vyučují odborné předměty na této škole, pak mezi žáky tří učebních oborů.

5

2. Principy využití některých vyučovacích metod

Vyučovací metodou rozumíme cílevědomý, promyšlený postup, kterého učitel při výuce využívá za účelem dosažení stanoveného výchovně vzdělávacího cíle. Vyučovací metody používané v odborných předmětech lze chápat z hlediska forem nebo z hlediska prostředků. Máme-li na mysli průběh vyučování, jsou metody formou, v níž se podává obsah vzdělání a výchovy, máme-li na mysli vzdělávací cíl, potom příslušné metody slouží jako prostředek práce učitele se žáky za účelem jeho splnění. Vyučovací metody v odborných předmětech učitel volí tak, aby respektoval zákonitosti vyučovacího procesu a současně, aby vyučování bylo vedeno v tom smyslu, že žáci nepřijímají jen hotové vědomosti, ale naopak aby pracovali samostatně a pokud to obsah učiva umožňuje, sami poznávali a objevovali nové souvislosti a možnosti využití vlastních získaných poznatků. V odborných předmětech obsah učiva vychází z obsahu učiva společenskovědních a přírodovědných předmětů. Proto volíme především takové vyučovací metody, pomocí kterých žáci sami poznávají uplatnění např. přírodních zákonů a jejich využití v technice. (Maňák, 1967), (Nováková, Maňák, 1969).

2.1 Metody slovní Metody slovní se v odborných předmětech často používají. Jsou ze všech vyučovacích metod nejdůležitější, protože mluvené slovo v určité formě ostatní metody doplňuje. Mluvené slovo má svůj obsah, se kterým učitel seznamuje žáky z oblasti společenských, přírodních nebo technických věd a formu směřující k zapamatování nových informací a k upevnění již osvojených vědomostí. Je třeba si uvědomit, že mluvené slovo při jeho rozhodující úloze v poznávacím procesu je nutno spojovat se smyslovým vnímáním a praktickou činností, aby nedošlo k pouhému verbalismu a formalismu. Verbalismus znamená požadavek, aby žáci odříkávali učební text zpaměti přesně podle učebnice nebo nadiktovaného učiva.

6

V odborných předmětech se mnohdy s tímto jevem setkáváme, není ale vždy žádoucí, protože zanedbává vlastní názor žáků, potlačuje jejich aktivitu a trvanlivost získaných vědomostí. Formalismus vzniká mechanickým osvojováním učiva bez dostatečného pochopení. V odborných předmětech se s formálními znalostmi setkáváme často, např. v mechanice, elektrotechnice, deskriptivní geometrii, strojnictví a celé řadě dalších předmětů. Jedná se zejména o mechanicky nacvičené postupy, které se žáci učí zpaměti, aniž by využili již osvojených znalostí a potřebné vztahy si odvodili.

2.2 Monologické metody Přednáška - zprostředkovává žákům vědomosti v delším souvislém projevu, logicky učleněném a spojeném s rozborem faktů a jevů. Přednáška se zaměřuje na rozbor, popis a výklad, převládají zde myšlenkové postupy, které mají charakter úvahy, pojednání, sdělení apod. Při přednášce se klade důraz na souvislost a ucelenost projevu a vzájemná interakce mezi učitelem a žákem je omezenější. Přednáška se v odborných předmětech uplatňuje zejména při důležitých, obsáhlejších tématech učiva, kdy je třeba vysvětlit vzájemné souvislosti v přednášeném učivu, a kdy je nutné dát celkový pohled na zkoumanou problematiku. Přednáška vyžaduje ze strany učitele pečlivou a důslednou přípravu, včetně přípravy jazykové. Nejde přitom jen o důsledné využívání spisovného jazyka, ale také o správnou a srozumitelnou artikulaci každého slova, vhodné a přijatelné tempo řeči, hlasitost a zabarvení hlasu. Podstatné je, aby důležité učivo dostatečně hlasově zvýraznil, popřípadě zopakoval. Přednášku v odborných předmětech řadíme mezi nejnáročnější slovní vyučovací metody, poněvadž vyžaduje značné soustředění jak od učitele, tak i od žáků. Velké nároky klade zejména na pozornost žáků, jejich logickou paměť, úsudek a myšlení.

7

Vyprávění - je slovní metoda, která zprostředkovává vědomosti žákům podáváním učiva na základě určitého děje. Učitel musí zvážit, které učivo je pro metodu vyprávění nejvhodnější. V odborných předmětech se jedná zejména o počáteční informaci žákům k určitému tematickému celku. Účinnost a zajímavost této metody může učitel zvýšit tím, že použije názorných pomůcek např. obrazů, fotografií, map, modelů, filmu, ale také četby úryvků z knih.

Vysvětlování - je takové zprostředkování a objasňování učiva, předmětů a jevů, které vede k pochopení příčin, souvislostí a podstaty zkoumaného jevu, Na rozdíl od přednášky nebo vyprávění, které se velmi často zabývají vnější stránkou problému, vysvětlování proniká až k vnitřní podstatě, k hlubším souvislostem a návaznostem učiva. Při vysvětlování se učitel soustřeďuje na výklad pojmů, pravidel, zákonů, vede žáky k tomu, aby správně používali úsudky a důkazy. Musí být se žáky v neustálém kontaktu, reaguje na jejich dotazy a připomínky, obrací se na ně s otázkami, aby kontroloval do jaké hloubky a v jakém rozsahu žáci nové učivo pochopili. Metodické zvládnutí techniky vysvětlování patří k základním učitelským dovednostem, jimiž se v podstatě a zřetelně odlišuje pedagogická interpretace od vědecké.

Instruktáž - je teoretické vysvětlení praktické činnosti žákům, její názorné předvedení dílenským učitelem nebo učitelem odborné výchovy za účelem dosažení požadované dovednosti. Tato metoda se nejvíce uplatňuje při praktickém vyučování žáků středních odborných škol a SOU. Důraz se klade na správný technologický postup, kvalitu práce a na dobu provedení zadaného praktického úkolu. Při vlastní instruktáži navazuje dílenský učitel na osvojené teoretické znalosti žáků, seznámí je s pracovním postupem, názorně jim předvede veškeré činnosti, které budou samostatně provádět, seznámí žáky se vzdělávacím cílem, objasní jim význam, smysl a praktické použití získaných dovedností. 8

2.3 Dialogické metody Rozhovor - je souvislé a tematicky návazné střídání otázek a odpovědí mezi učitelem a žáky. Účinnost této metody v odborných předmětech spočívá v dokonalém řízení rozhovoru učitelem a v aktivní účasti všech žáků. Metoda rozhovoru je velmi složitou vyučovací metodou. Má-li být úspěšná, musí se na ni učitel velmi pečlivě připravit a respektovat všechny požadavky, které jsou na použití této metody kladeny.

Diskuze – je kolektivní řešení zadaného problému, přičemž na konečném výsledku se podílejí všichni žáci. Při použití této metody ve vyučování, mají žáci možnost procvičit se v problematice, mohou obhajovat své názory a přesvědčovat ostatní o pravdivosti svých soudů a úsudků. V odborných předmětech vyžaduje tato metoda myšlenkovou a odbornou vyspělost, proto se jí používá až ve vyšších ročnících středních odborných škol. Pro tuto metodu je třeba vybrat takové úkoly, při nichž by žáci mohli uplatnit své vědomosti nebo odborné zkušenosti.

2.4 Metody názorně demonstrační Názorně demonstračními metodami označujeme ty vyučovací metody, které umožňují na základě přímého pozorování předváděného předmětu nebo jevu bezprostředně poznávat jeho vlastnosti, skutečnosti či zákonitosti.

Pozorování - je záměrné, účelné a cílevědomé vnímání konkrétních věcí nebo jevů žáky, za účelem fixace vědomostí a dovedností, které si osvojují pozorováním. Metoda pozorování plní ve vyučování dvojí funkci. Předně umožňuje žákům seznámit se s fakty a tím si vytvořit dostatečnou zásobu konkrétních představ jako předpoklad pro jejich další poznávací činnost, druhá funkce je zaměřena na ověřování platnosti závěrů a pouček, k nimž žáci docházejí prostřednictvím výkladu učitele nebo při práci s učebnicí a literaturou.

Předvádění - spočívá v tom, že učitel demonstruje žákům pomocí názorných pomůcek, a to přímo v učebně, nové poznatky. Přestože s metodou 9

pozorování se značně překrývá a doplňuje, odlišují se zejména svým funkčním zaměřením. Zatímco při pozorování se většinou jedná o vytváření celkových představ a pojmů, u předvádění je pozornost žáků plánovitě a cílevědomě vedena k detailní analýze předváděného předmětu nebo jevu. (Čadílek, 2005).

10

3. Počítač ve výuce 3.1 Funkce počítače v pedagogickém procesu Počítač je nutno chápat při použití ve výuce jako jeden z audiovizuálních prostředků s tím rozdílem, že má mnohem více možností než klasické, byť i nejmodernější pomůcky. Je to dáno jeho základními funkcemi: •

přenos a sdílení informací

•

řízení procesů a činností

•

sběr, uchování a zpracování dat

•

zajišťování zpětné vazby

Počítač může sloužit nejen jako zdroj poznatků, ale i jako prostředek pro nácvik dovedností a trénink schopností. (Jandová 1995)

Při prezentaci poznatků je možné využít jemné grafiky a barevné reprodukce, kombinovat možnosti videozáznamu s grafikou, a to zvláště při vytváření trikových sekvencí. Výuka je velice názorná. Počítač je možno využít jako archiv různých znalostí, které může studující sám využívat podle svých potřeb. Toto má velký význam pro podporu samostatného studia. Výuka se stává pro studenta značně efektivní, neboť obsahuje řadu zadání umožňující mu okamžitou autokontrolu kvality nově získaných znalostí Tato zadání navíc obsahují klíč nebo další výklad pro případ chyby.

Učiteli slouží počítač jako pracovní nástroj při přípravě a plánování pedagogického procesu (úvazky, evidence studentů apod.), jako výukový prostředek ve všech didaktických funkcích. V žádném případě však nenahradí osobnost učitele. Počítač nemá možnost empatie, která je dána každému člověku. Jeho zásady jsou deterministické, předem naprogramované. Tento nedostatek lze částečně odstranit rozsáhlým větvením algoritmu výukového programu. Kromě toho je nutno zvážit, je-li nasazení počítače pro danou činnost skutečně vhodné. Velice dobrým pomocníkem je pro učitele počítač při zkoušení studentů. Je schopen eliminovat subjektivní vlivy a umožňuje okamžitou zpětnou vazbu, Oprošťuje učitele od monotónní únavné práce. Navíc program může v řadě 11

případů generovat individuální zadání, která splňují určité požadavky (např. zastoupení jednotlivých témat, obtížnosti apod.). Je možné hodnotit výuku i z hlediska kolektivu třídy (např. četnost jednotlivých známek, rychlost zvládnutí látky apod.).

3.2 Nové role učitele v počítačové výuce Výuka i nadále zůstává procesem řízeným učitelem, učitel naopak získává následující nové role: autor výukového programu •

výukový program je nejdůležitějším nástrojem učitelova řízení počítačové výuky a tím i osvojovacího procesu žáků

•

z hlediska výuky je pro autorství výukového programu podstatné, kdo je autorem pedagogického scénáře výukového programu a nezáleží tolik na autorství programové části

organizátor výuky a operátor počítačového výukového systému •

učitel může operativně v průběhu chodu programu upravit řízení ve vztahu k jednotlivci i ke kolektivu, protože každý výukový komplet má řídící program obsluhovaný učitelem

„osobní učitel“ jednotlivého studenta, zprostředkovaný výukovým programem •

předpokládá učebnu s lokální sítí osobních počítačů, kde každý student pracuje samostatně se svým počítačem

konzultant •

učitel řeší se studentem problém, který s pomocí prostředků, jimiž je program vybaven, nedokáže zvládnout

3.3 Vhodnost využití počítače ve výuce Počítačová výuka na přednášce Počítač je vhodný jako pracovní nástroj učitele pro demonstraci vztahů, modelů a dějů zvlášť ve spojení s využitím grafiky a s videotechnikou (posluchárna musí mít příslušné technické vybavení pro velkoplošnou projekci). Kompletní výklad prováděný počítačem je možno využít jako alternativní formu výuky.

12

Počítačová výuka na semináři Jde-li o klasický seminář, tedy takový, který využívá seminární formy práce (referáty studentů o samostatně prostudované literatuře nebo o samostatném řešení náročnějších zadání, o nichž pak ostatní diskutují za účasti učitele, který diskuzi usměrňuje a shrnuje), pak by zde měla být uplatněna počítačová výuka jen v minimálním vhodném čase.

Počítačová výuka na cvičení Právě

zde,

ve

cvičení

výpočetním,

konstrukčním,

projektovém,

programovacím, při nácviku drilování v jazykové výuce, je hlavní místo počítačové výuky, počítač zde vystupuje ve dvou rolích: •

prostředek řízení a podpory výuky

•

pracovní nástroj

Počítačová výuka v laboratorním cvičení Zde zaujímá počítač také velice důležité místo v těchto rolích: •

prostředek řízení a podpory výuky

•

pracovní nástroj

•

zprostředkování studia různých objektů

•

simulace různých objektů

•

pro kontrolu znalostí

•

konzultant, informátor

Velmi vhodné je zvláště převést na počítač rutinní činnosti, jako statistické výpočty, kreslení obrázků a křivek funkčních závislostí proložených naměřenými body, psaní protokolů atd.

V žádném případě nesmí být výukový program pouhým „zaprogramováním“ učebnice. Počítačová výuka spočívá v syntéze prostředků počítačové techniky a videotechniky. Každý typ počítačové výuky vždy vede učitel.

3.4 Projektové vyučování V projektovém vyučování mohou žáci kolektivně řešit široce zadanou úlohu - projekt, ve kterém navzájem spolupracují na řešení jeho částí. 13

V projektovém vyučování žáci často bádají a zkoumají. Osvojují si přitom nejen poznatky, ale i metody poznávání. Badatelská nebo výzkumná činnost žáků v rámci projektu představuje svéráznou metodologii učení, navozuje základní výzkumnický postoj a buduje návyk hledat otázku dříve než odpověď. (Štech, 1992) V projektové výuce je významná vzájemná spolupráce mezi žáky nebo skupinami žáků. Velmi často se spolupracovníkem žáků stává učitel. Oproti běžným

formám

vyučování

dává

žákům

relativní

volnost

spojenou

s požadavkem na samostatnost a kolektivnost práce. Výsledky práce žáků není často jednoduché pedagogicky hodnotit. Při řešení částí projektu musejí žáci rozhodovat a plánovat svůj postup. Projekt

může

být

krátkodobý,

nebo

dlouhodobější.

U

těch

dlouhodobějších je velké riziko únavy žáků, ztráty zájmu žáků o cíl a konečný výsledek projektu. Záleží tedy nesmírně na udržení motivace žáků.

Podle velikosti řešitelského týmu, který se na projektu podílí a zodpovídá za řešení projektu až do úplného konce, můžeme projekty členit následovně: •

Individuální - řešitelem je žák.

•

Skupinové - skupina žáků řeší svůj vlastní projekt. Obhajoba a prezentace řešení projektu může představovat závěrečnou zkoušku v nějakém předmětu, v níž skupina žáků předvede výsledek a obhájí zvolený postup řešení.

•

Třídní - projekt se řeší v jedné třídě. Třída může být rozdělena do několika skupin, které navzájem spolupracují a jejichž výsledky na sebe navazují.

•

Školní - do projektu je zapojeno několik tříd téže školy a zpravidla více učitelů různých předmětů.

•

Mezi několika školami - projektu se zúčastní několik škol.

•

Mezinárodní - na řešení projektu se podílí žáci z různých zemí světa.

Základem úspěchu každého projektového vyučování je zadat žákům přitažlivý problém a řešení projektu s žáky dobře organizačně zvládnout. Náměty projektu mohou vymyslet učitelé sami nebo je mohou navrhnout žáci. 14

Mají-li žáci možnost prezentovat své výsledky (např. na školní výstavce, v regionálním tisku, v rozhlasovém vysílání, na internetu aj.) a pocítí-li zájem okolí o své výsledky, posílí to jejich sebevědomí a sebedůvěru a ovlivní to jejich orientaci v hodnotovém světě. (Slavík, Novák, 1997)

15

4. Příprava výzkumu 4.1 Seznámení s prostředím školy Střední průmyslová škola strojnická v Plzni sdružuje pod jednou střechou a pod jedním názvem Střední průmyslovou školu strojnickou a Střední odborné učiliště strojírenské a Učiliště. Ke sloučení došlo 1. července 1999. V současné době se na Střední průmyslové škole v Plzni vyučují tyto obory:

Obory vzdělání s maturitou pro žáky základních škol
78-42-M/001 Technické lyceum
23-41-M/001 Strojírenství
39-41-M/003 Mechatronika
64-42-M/003 Strojírenská technická administrativa
23-45-L/001 Mechanik seřizovač
23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení Tříleté obory vzdělání s výučním listem
23-56-H/001 Obráběč kovů
23-51-H/001 Zámečník
23-57-H/001 Strojní kovář
33-56-H/001 Truhlář
21-53-H/001 Modelář
63-51-H/002 Technicko administrativní pracovník Obory vzdělání s maturitou - denní nástavbové studium
23-43-L/507 Provozní technika
63-42-L/502 Technickohospodářské a správní činnosti - dálkové nástavbové vzdělávání
23-43-L/507 Provozní technika
33-42-L/503 Dřevařská a nábytkářská výroba - externí studium
23-41-M/001 Strojírenství
64-42-M/003 Strojírenská technická administrativa 16

Výpočetní technika ve škole Školní síť - vstup do školní sítě z internetu zajišťuje program Kerio Winroute Firewall, ochranu sítě před viry antivirový systém AVG7 firmy Grisoft, poštu vyřizuje Kerio Mail Server.

4 učebny byly letos díky SIPVZ vybaveny datovými projektory a tak má škola celkem 8 projektorů, z toho 6 v učebnách, jeden ve sborovně a jeden přenosný. Díky přijatému projektu SIPVZ byly pořízeny nové počítače do učebny U64, přičemž původní byly přesunuty do U5. Díky projektům SIPVZ škola získala i dva notebooky, skener a výkonnou barevnou síťovou tiskárnu s duplexem pro formát A4 i A3. Byla využita nabídka ČSOB a škola odkoupila 40 nepotřebných monitorů a navíc dostala sponzorský dar firmy ELFETEX, proto bylo možno

vyřadit celkem 55 kusů 14“ a 15“ monitorů z některých

učeben a z kabinetů. S rostoucím nasazením VT ve výuce se občas objevují potíže se vzájemnou kompatibilitou provozovaných aplikací – ne všechny kombinace SW jsou vždy na konkrétním počítači funkční.

Celkem je do sítě připojeno 188 stanic, dva doménové servery s operačním systémem MS Windows 2003 Server (ALIK ve funkci file serveru a BACKUP jako zálohovací server, neboť jako jediný ve škole má zálohovací mechaniku DAT s kapacitou 36GB), dále má škola licenční server ASTA (Windows 2000) a server pro internet a intranet v demilitarizované zóně (AMD). Ke speciálním strojům patři i PROXY, na kterém běží firewall a mailserver. Poslední, ale zdaleka ne výkonem, je aplikační server (ARGO), který má škola zapůjčen od firmy ELFETEX. Ten slouží jako dočasná náhrada školního nejvýkonnějšího serveru HP ML350, ve kterém došlo během tří let provozu ke zničení celkem pěti disků a jen jeden z nich byl vyměněn v záruce. Ukazuje se, že další kroky již nebudou moci být vedeny snahou po kvantitě, ale škola bude muset přistoupit i ke kvalitativním změnám. Například instalace klimatizace u serverů, nákup nového aplikačního serveru s nejméně tříletou zárukou, ale i pořízení spravovatelných síťových přepínačů, které umožňují řízení síťového

17

provozu, místo obyčejných atd. Zejména výkon sítě bude v budoucnosti důležitý.

Připojení k internetu prošlo v závěru školního roku změnou poskytovatele připojení. Místo ČEZ-DATA a sítě POWERNET má škola Službu Škole Plzeň a CESNET. Zvýšení rychlosti připojení se již projevilo, i když se zatím jedná o připojení provizorní přes SOŠ Majerova. Nová anténa s kapacitou 8 Mbit/s pro obě školy bude totiž instalována až v průběhu prázdnin. Přístup ke školním emailovým schránkám z Internetu je učitelům umožněn již rok a v příštím roce bude rozšířen i o přístup k některým síťovým službám (tisk po síti, přístup k domovským adresářům). Zprovoznění závisí na zavedení a řádném otestování bezpečnosti.

SIPVZ se ve školním roce 2006/2007 soustředila na kurzy P, P-CAD a PGrafika. Byly podány a schváleny dotace na tři nové projekty a pokračuje dvouletý projekt zaměřený na tvorbu výukových materiálů v oblasti CAD. Úspěšně ukončen byl projekt směrovaný na podporu počítačem řízené výroby ve výuce .

Závěrem ještě úvaha – má-li škola 200 počítačů a předpokládá-li se jejich životnost 10 let, mělo by se ročně kupovat kolem 20 nových počítačů a to se škole i díky přijatým projektům daří jen s obtížemi. Je proto nutné alespoň plně využít možností té techniky, která je k dispozici. A to se bez snahy a vynaložení energie nepodaří.

18

Profily absolventů zkoumaných oborů Modelář Obecná úvodní část Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen podle profilace samostatně vyrábět a opravovat modelová zařízení (dřevo, kov, plasty), provádět základní obsluhu a údržbu základních obráběcích strojů na dřevo nebo kov (soustruh, frézka, vrtačka, vyvrtávačka, tloušťkovačka, pila apod.), řídit a provádět práci na těchto strojích, kontrolovat a měřit výrobky a ošetřovat běžné pracovní nástroje. Absolvent je dále schopen vykonávat i operace následující po výrobě modelového zařízení.

Obecné vědomosti, dovednosti a postoje Příprava v učebním oboru směřuje k tomu, aby po jejím absolvování žák: •

zdokonalil

a

upevnil

své

dovednosti

potřebné

k sebepoznání,

seberegulaci a sebevýchově, •

upevnil a prohloubil si žádoucí postoje k osobním i nadosobním hodnotám,

•

uměl v souladu s jazykovými, komunikačními a společenskými normami řešit základní životní a pracovní situace,

•

dokázal vyhledávat informace důležité pro osobní i pracovní rozvoj, dovedl je používat a předávat,

•

chápal funkci spisovného jazyka a rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným, dovedl se správně a výstižně vyjadřovat v mateřském jazyce,

•

byl schopen používat cizí jazyk jako prostředek dorozumění a předávání informací, rozuměl tématům pojednávajícím o otázkách osobního, společenského i pracovního života, dokázal se vyjadřovat v běžných řečových situacích,

19

•

uvědomoval si význam umění pro člověka, orientoval se v druzích a žánrech literatury, dovedl rozlišovat mezi hodnotnými díly a brakovou literaturou, byl tolerantní ke vkusu druhých,

•

cítil spoluodpovědnost za živou i neživou přírodu, za kulturní a historické památky a byl ochoten je ochraňovat,

•

chápal fungování demokracie a disponoval dovednostmi potřebnými k aktivnímu občanskému životu,

•

uvědomoval si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva a respektoval práva ostatních lidí, byl připraven k soužití s různými společenskými minoritami, nepodléhal xenofobii, rasismu a intoleranci,

•

pociťoval odpovědnost za sebe sama, svou rodinu i širší lidské společenství, za svůj stát a jeho bezpečnost, plnil své občanské povinnosti a respektoval zákony,

•

stavěl si v životě takové priority, které jsou v souladu s humanismem, slušností a lidskou solidaritou,

•

rozvinul a prohloubil své numerické dovednosti a návyky, pochopil kvantitativní a prostorové vztahy, porozuměl závislostem,

•

uměl řešit jednoduché pracovní i osobní problémy a pracovat s informacemi,

•

aktivně rozhodoval o svém pracovním uplatnění a orientoval se na trhu práce,

•

osvojil a rozvinul dovednosti, které mu umožní poznávat přírodu i prostředí, ve kterém lidé žijí a pracují (např. Z hlediska ekologie, ochrany zdraví atd.),

•

byl schopen poskytnout první pomoc při úrazu či náhlém onemocnění, ovládal zásady správné životosprávy a zdravého životního stylu, vytvořil si pocit odpovědnosti za vlastní zdraví,

•

měl vytvořeny předpoklady pro žádoucí transfer získaných pohybových dovedností do motoriky pracovních činností, ovládal kompenzační cvičení vhodná pro regeneraci tělesných i duševních sil, usiloval o rozvoj své tělesné zdatnosti a upevňování svého zdraví.

20

Neopomenutelným cílem je připravit absolventa tak, aby byl schopen a ochoten se dále vzdělávat, popřípadě podle situace na trhu práce rekvalifikovat.

Odborné vědomosti, dovednosti a postoje Po ukončení přípravy v učebním oboru modelář a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky by měl být absolvent připraven pro výkon činností při výrobě modelových zařízení (dřevo, plast, kovy). Je připravován tak, aby mohl podle výkresové dokumentace pracovat jak v podmínkách průmyslové, tak i živnostenské výroby, aby byl schopen dosahovat požadovaných výsledků, své činnosti sledovat, vyhodnocovat a provádět potřebné korekce.

Absolvent umí v návaznosti na profilaci: •

číst výkresovou dokumentaci a samostatně podle ní pracovat s určením technologického postupu,

•

kreslit jednoduché postupové výkresy podle výkresu součásti a podle tohoto výkresu vyrobit požadované modelové zařízení,

•

samostatně umí určit postup jednotlivých operací potřebných ke zhotovení modelových zařízení,

•

opravovat poškozená modelová zařízení, navrhovat opatření ke snížení poškození modelových zařízení,

•

rozlišovat jednotlivé druhy používaných materiálu při výrobě modelového zařízení,

•

aplikovat použití nových materiálů při výrobě modelového zařízení včetně okování hran modelu nebo obložení části modelu kovem,

•

připravit směsi pro tmelení, lepení a laminování,

•

obsluhovat dřevoobráběcí stroje, provádět jejich údržbu a odstraňovat drobné závady,

•

nastavovat řezné podmínky v závislosti na obráběném materiálu,

•

provádět kontrolu kvality vyráběného modelového zařízení,

•

používat různá měřící zařízení potřebná k výrobě a kontrole vyrobeného modelového zařízení,

•

zhotovit a opravit volné části modelového zařízení ze dřeva, kovu a jiných materiálů, 21

•

obsluhovat kovoobráběcí stroje, provádět jejich údržbu a odstraňovat drobné závady, nastavovat řezné podmínky v závislosti na obráběném materiálu,

•

orientovat se ve vztazích svého oboru k životnímu prostředí a v zásadách ochrany před možnými negativními vlivy,

•

dodržovat zásady bezpečnosti práce a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce,

•

dodržovat zásady protipožární ochrany a zacházení s protipožárním zařízením. Po

vykonání

příslušné

praxe

dovede

samostatně

navrhovat

technologické postupy u složitějších modelových zařízení a dále zvládne podstatu organizace, řízení a plánování práce kolektivu při výrobě modelových zařízení.

V profilaci absolventů, uskutečňované využitím volitelného obsahu předmětů i volbou výběrových předmětů, mohou být jejich vědomosti a dovednosti rozšířeny, popřípadě prohloubeny v oblastech výroby modelových zařízení nebo v operacích metalurgických následujících po výrobě modelového zařízení.

Tuto

část

schvaluje

řiditel

školy

(je

zde

možná

dohoda

s podnikatelskou sférou, pro kterou jsou absolventi vychováváni).

Klíčové dovednosti Nejvýznamnějšími klíčovými dovednostmi absolventa jsou z hlediska profesního uplatnění numerické a fyzikální aplikace, které při řešení reálných problémů spočívají v následujících dílčích dovednostech: •

umí využívat získaných matematických a přírodovědných poznatků k přímému řešení jednodušších praktických úkolů a situací z běžného života i z oblasti vlastní profese,

•

umí vytipovat měřitelné a vypočitatelné složky jednodušší reálné situace a zvolit z běžných i profesně specifických kvalitativních metod metody vhodné pro její řešení,

•

umí správně provádět dílčí matematické operace používané v profesní činnosti při řešení konkrétní situace, 22

•

umí graficky znázorňovat jednodušší reálné situace tam, kde grafické znázornění napomáhá jejich kvalitativnímu řešení, rozumí grafickému znázornění jednodušší reálné situace a umí je využít v praxi,

•

umí třídit číselné údaje, posoudit jejich význam pro osobní život i povolání a přesně vést číselné záznamy,

•

rozumí běžným termínům kvantifikujícího charakteru v mluveném projevu.

Absolvent umí přiměřeně komunikovat v běžných profesních i životních situacích, tj.: •

pohovořit o běžném životním i pracovním tématu s ohledem na posluchače, věnuje pozornost jejich připomínkám a ověřuje si, zda jeho sdělení bylo pochopeno okolím,

•

čitelně zpracovávat běžné písemné materiály v zadané úpravě (např. technickou

dokumentaci)

pro

užší

okruh

uživatelů,

především

spolupracovníky a zaměstnavatele, •

vysvětlit, případně i znázornit běžnou záležitost (např. jednoduchou poruchu) spolupracovníkům nebo zaměstnavateli,

•

číst s porozuměním obsahu a využívat informací získaných četbou jednodušších písemných materiálů, např. jednodušších pracovních dokumentů. Při řešení problémů a problémových situací z hlediska profesního a

z hlediska schopnosti týmové práce absolvent umí: •

při přímé podpoře od zaměstnavatele zdokonalovat vlastní pracovní výkonnost,

•

podílet se na odstraňování nedostatků ve svých pracovních výkonech a na stanovení jednodušších cílů vedoucích ke zlepšení jeho práce,

•

spolupracovat na dosažení kolektivního cíle s druhými osobami, přijímat a nést odpovědnost za vlastní práci a částečně i za práci ostatních,

•

objasnit jednodušší mimopracovní i pracovní problém, využít za tímto účelem jednoduššího srozumitelného návodu a zvolit standardní řešení, které je vhodnou reakcí na problém.

23

Absolvent umí využívat základních zdrojů informací, důležitých pro jeho orientaci v pracovním i mimopracovním životě: •

má přehled o základních zdrojích informací a umí pro vyhledávání běžně požadované informace využít vhodný informační zdroj,

•

umí získané informace zaznamenat,

•

umí na základě konkrétní informace pracovního charakteru přizpůsobit svůj pracovní postup, výkon apod.

Absolvent umí pracovat s osobním počítačem, zvládá základní způsoby jeho obsluhy a dodržuje základy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s počítačem.

Možnosti uplatnění absolventa Absolvent učebního oboru modelář je připraven k výkonu povolání modelář v modelárnách, dřevozpracujících dílnách i provozech na toto pracoviště navazujících. Po absolvování příslušné praxe a případných předepsaných zkoušek může samostatně podnikat v daném oboru.

Možnosti dalšího vzdělávání absolventů Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů, který navazuje na předešlou přípravu.

Truhlář

Obecná úvodní část Absolvent učebního oboru truhlář je středoškolsky vzdělaný pracovník se všeobecným i odborným vzděláním. především jeho odborné vzdělání se stává východiskem pro jeho uplatnění v profesi truhlář; jde o uplatnění dovednosti praktické aplikace získaných poznatků, o přesnost výkonu pracovních činností a o výkonovou stabilitu ve specifických pracovních podmínkách. Získané vzdělání 24

svým obsahem splňuje základ pro další vzdělávání, neboť jeho složky, všeobecné a základní odborné vzdělání, jsou obecnějšího charakteru a lze ho využít i pro případnou rekvalifikaci. Absolvent učebního oboru truhlář je připraven pro výkon povolání ve velkých, středně velkých a malých firmách i živnostech v pozici zaměstnance i podnikatele. Absolvent ovládá základní odborné práce ve výrobě nábytku, bytového zařízení, stavebně-truhlářských výrobků, tesařských výrobků a konstrukcí, lepených dřevěných stavebních konstrukcí, prvků zahradní architektury, sportovních potřeb, hraček, domácích a hospodářských potřeb, obalů, podlahovin apod., rovněž i při provádění jednoduchých oprav a renovací. Kromě toho ovládá i pracovní činnosti v oblasti montáže výrobků, osazování výrobků v objektech, kontroly a jakosti výrobků a v oblasti prodeje a logistiky.

Obecné vědomosti, dovednosti a postoje (Viz obor modelář)

Odborné vědomosti, dovednosti a postoje

Po ukončení přípravy v učebním oboru truhlář a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent: •

zhotovuje v požadované kvalitě nábytek a bytové zařízení, stavebně truhlářské výrobky, tesařské výrobky a konstrukce, lepené dřevěné stavební konstrukce a ostatní výrobky oboru,

•

provádí opravy a renovace,

•

provádí montáž výrobků,

•

provádí osazování výrobků v objektech,

•

ovládá pracovní činnosti v oblasti kontroly a jakosti výrobků při použití vhodné měřící techniky,

•

ovládá pracovní činnosti v oblasti obchodování a logistiky,

•

využívá manuálně řemeslné zručnosti,

•

dbá na estetický vzhled výrobků a přistupuje k práci tvořivým způsobem,

•

používá odbornou terminologii a je schopen využívat obecných poznatků, pojmů, pravidel a principů při řešení praktických úkolů, 25

•

orientuje se v příslušných technických normách a předpisech a dodržuje je,

•

pracuje s návrhy a technickou dokumentací-čte technické výkresy a schémata, znázorní graficky formou náčrtu a technického výkresu skutečný tvar jednoduchého výrobku, nebo jeho součásti a má představu o vztahu mezi skutečným tvarem výrobku, nebo jeho součásti a zobrazením,

•

umí využívat základní počítačové aplikace,

•

zná základní pomocné materiály používané v truhlářské výrobě, jejich vlastnosti a možnosti použití,

•

volí vhodné způsoby a podmínky uskladnění materiálů a manipulace s nimi,

•

pro výrobu truhlářských výrobků volí a používá vhodné základní a pomocné materiály,

•

dodržuje způsoby hospodárného a ekologického užívání a likvidace materiálů po skončení jejich životnosti,

•

pro danou výrobní operaci truhlářské výroby volí vhodné nářadí, pomůcky, strojky, nástroje, stroje a zařízení a umí s nimi pracovat,

•

volí vhodné, obsluhuje a seřizuje stroje a zařízení používané v oboru a provádí běžnou údržbu nástrojů, strojů a zařízení,

•

volí vhodné, používá a přesně dodržuje stanovené technologické postupy výroby truhlářských výrobků, nebo jejich varianty,

•

dodržuje závazné pracovní postupy výroby sestavené pro jednotlivá pracoviště,

•

provádí vhodné způsoby balení, skladování, manipulace a expedice hotových výrobků,

•

dodržuje při práci zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce, dodržuje předpisy

protipožární ochrany

a umí zacházet

s protipožárním zařízením, •

umí připravit a zorganizovat své pracoviště,

•

pracuje samostatně a umí se zapojit do pracovního týmu,

•

sleduje vývojové trendy v oblasti výroby výrobků oboru.

26

Klíčové dovednosti Absolvent učebního oboru se vyznačuje: • estetickým cítěním a uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě, • pracovní kázní a rozvinutými organizačními schopnostmi, • dovednosti samostatně řešit různé situace a schopností samostatného myšlení a rozhodování, • uměním jednat s lidmi a zapojit se do pracovního týmu, • vědomím, že svým vystupováním a vzhledem reprezentuje firmu, • snahou po dalším vzdělávání a sebevzdělávání, orientací ve světě práce a schopností adaptace na měnící se požadavky trhu práce.

Možnosti uplatnění absolventa Úspěšné zvládnutí tohoto vzdělávacího programu umožní absolventům uplatnění především při výkonu povolání truhlář po krátkém zapracování v široké oblasti zpracování dřeva. Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou ucházet o přijetí do studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů navazujících na předcházející přípravu podle platných právních norem. Získané vzdělávání svým obsahem splňuje základ pro další vzdělávání, neboť jeho složky, všeobecné a základní odborné vzdělání, jsou obecnějšího charakteru a lze ho využít i pro případnou rekvalifikaci.

Obráběč kovů

Obecná úvodní část Po ukončení přípravy, úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a po příslušné praxi je absolvent schopen samostatně provádět nastavení, obsluhu a údržbu základních druhů obráběcích strojů (soustruh, bruska, vrtačka, vyvrtávačka apod.), obsluhovat a řídit proces obrábění na obráběcích strojích s číslicovým řízením a kontrolovat a měřit obrobky a ošetřovat běžné pracovní 27

nástroje. Absolvent může být připraven jako univerzální obráběč s širokou profilací, a nebo na výkon činností v určité technologii strojního obrábění.

Obecné vědomosti, dovednosti a postoje (Viz obor modelář.) Odborné vědomosti, dovednosti a postoje Po ukončení přípravy v učebním oboru obráběč kovů a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky je absolvent připraven pro výkon činností v určité technologii strojního obrábění (soustružení, frézování, vrtání nebo broušení, popř. dalších technologiích třískového obrábění). Je připravován tak, aby mohl podle výkresové dokumentace, technologických a pracovních postupů a norem (případně dalších předpisů), pracovat v podmínkách jak průmyslové, tak živnostenské výroby, aby byl schopen dosahovat požadovaných výsledků, své činnosti sledovat, vyhodnocovat a provádět potřebné korekce.

Absolvent umí: • správně a samostatně číst výkresovou dokumentaci (sestavy, detaily), •

využívat číselné a slovní údaje uvedené ne výkrese, tyto údaje vyhledávat v normách (tabulkách) a určit hodnoty vztahující se k určení geometrického tvaru a polohy a jakosti povrchu, provádět pomocné výpočty a pořídit náčrt zhotovovaných dílů,

• • využívat základních vědomostí a dovedností ze základů zpracování kovů, • strojním obráběním kovů (popř. ostatních strojírenských materiálů) soustružením, frézováním, vrtáním resp. broušením (popř. dalšími metodami třískového obrábění) na klasických obráběcích strojích zhotovit jednodušší strojní součásti o přesnosti až IT 7 (výjimečně IT 6), za dodržení stanovených požadavků na geometrickou polohu a tvar obrobených ploch při jakosti povrchu až Ra 0,4 za respektování vhodných chladiv a maziv,

28

• na základě pracovních podkladů (tvar obrobku a požadovaných obráběcích operací) dovede určit obráběcí stroj pro výrobu, provést jeho celkové seřízení, obsluhu a běžnou údržbu, • rozlišit obráběné materiály podle označení státní normy, určit jejich vlastnosti z hlediska jejich obrobitelnosti stanovit řezné materiály, • upínat obrobky s ohledem na jejich tvar a velikost, způsob obrábění a požadavky na rozměrové, tvarové a polohové tolerance, • nastavit řezné podmínky obráběcího stroje v závislosti na materiálu a tvaru obrobku, řezných materiálech, upínacích prostředcích nástrojů a obrobků a stabilitě obráběcí soustavy, • řídit proces obrábění, analyzovat jeho případné poruchy ke stanovení optimálního procesu obrábění, • na

základě

technické

dokumentace

výrobku

stanovit

příslušné

technologie obrábění a pracovní postup (sledy operací) vzhledem k funkčním,

konstrukčním,

výrobně

technickým

a

hospodárným

hlediskům výroby, • podle stanoveného postupu výroby určit a správně používat obráběcí stroje, nástroje, upínací prostředky nástrojů a obrobků, měřidla a měřící pomůcky, pomocné a pracovní prostředky, • sestavovat, zadávat a provádět korekce programů a zhotovovat jednoduché

obrobky

na

číslicově

řízených

obráběcích

strojích

z kovových i nekovových technických materiálů až do přesnosti IT 7 (výjimečně IT 6) a kvality povrchu až Ra 0,4, • provádět systematickou kontrolu kvality obráběných ploch, ve shodě s průběhem

výroby,

zadanými

parametry

kvality

a

počtem

zhotovovaných kusů, • určit a používat měřící a kontrolní prostředky pro sledování dílčí i konečné kvality obráběných ploch, posuzovat případné odchylky od předepsaného rozměru a získaných informací využít k případným korekcím procesu obrábění, • orientovat se v základních vztazích třískového obrábění k životnímu prostředí a zásadách jeho ochrany před možnými negativními vlivy,

29

dokáže svou pracovní činnost vykonávat tak, aby životní prostředí nenarušoval a dále přispíval k jeho zlepšení, • používat osobní ochranné pracovní prostředky a ovládat předpisy bezpečnosti a hygieny práce, • obsluhovat protipožární zařízení a ovládat předpisy protipožární ochrany. V profilaci absolventů, uskutečňované využitím volitelného obsahu předmětů i volbou výběrových předmětů, mohou být jejich vědomosti a dovednosti rozšířeny, popřípadě prohloubeny v některé technologii třískového obrábění. Profil absolventa musí škola doplnit o cíle, kterých má být touto profilací dosaženo. Tuto část schválí řiditel školy. Po schválení se stává součástí povinné učební dokumentace školy. Doplněná část profilu absolventa může vypadat např. takto:

Absolvent, jehož vědomosti a dovednosti jsou směřovány k soustružení, ovládá základní operace soustružením, frézováním, vrtáním a ručním zpracováním kovů a dále umí vykonávat práce na různých druzích a typech soustruhů v náročné kusové výrobě, kde náročnost je dána požadavkem používání přídavného zařízení (např. brousící), řezání vícechodých závitů nožem včetně pohybových, používání složitých upínacích postupů a prostředků obrobku včetně jeho přepínání, soustružení složitějších obrobků s přepínáním a výkresovým požadavkem dodržení odchylek polohy nebo tvaru nebo dodržení úhlové přesnosti, obrábění složitějších tvarových ploch včetně kulových, vzájemné slícování součástí při renovaci dílů apod. nebo požadavkem výkonu prací

na

vodorovných

vyvrtávačkách,

číslicově

řízených

soustruzích,

obráběcích centrech apod.

popř. takto: Absolvent, jehož vědomosti a dovednosti jsou směřovány k frézování ovládá základní operace soustružením, frézováním, vrtáním a ručním zpracováním kovů a dále umí vykonávat práce na různých druzích a typech frézek v náročné kusové výrobě, kde náročnost je daná požadavkem používání přídavného zařízení pro upínání obrobků (např. otočné stoly), složitějšího způsobu dělení v dělícím přístroji (diferenciální dělení, nestejné rozteče apod.), 30

frézování tvarově složitějších obrobků s přepínáním při dodržení předepsaných úchylek tvaru a polohy nebo dodržení roztečí o vyšším stupni přesnosti nebo požadavkem výkonu prací na hoblovkách, obrážečkách, protahovačkách, strojích na výrobu ozubení, číslicově řízených frézkách, obráběcích centrech apod.

popř. takto: Absolvent, jehož vědomosti a dovednosti jsou směřovány k broušení, ovládá základní operace soustružením, frézováním, vrtáním, broušením a ručním zpracováním kovů a dále umí vykonávat práce na různých druzích a typech brusek v náročné kusové výrobě, kde náročnost je daná požadavkem tvarové náročnosti broušených ploch, stupněm přesnosti a dodržováním úchylek tvaru a polohy, použitím pomocných zařízení pro upínání obrobků apod. nebo požadavkem výkonu prací na speciálních bruskách, bruskách na jemné broušení a bruskách s číslicovým řízením.

Uvedené okruhy představují pouze příklady možného zaměření výuky. Podle podmínek regionu, stavu trhu práce, požadavku zaměstnavatelů apod. je možno směřovat přípravu na další problematiku obrábění kovů a ostatních technických materiálů nebo připravovat široce profilovaného absolventa, připraveného jako univerzální obráběč (bez konkrétního zaměření). Škola užívá kód a název oboru 23-56-H/001 Obráběč kovů, je-li příprava absolventa výrazně změněna může škola odděleně od tohoto názvu uvádět zaměření (např. soustružník kovů, frézař kovů, obsluha číslicově řízených strojů apod.).

Klíčové dovednosti (Viz obor modelář.) Možnosti uplatnění absolventa Absolvent učebního oboru obráběč kovů je připraven k výkonu povolání např. obráběče, soustružník kovů, frézař kovů, brusič kovů a nebo obsluha NC a CNC strojů.

31

Po absolvování příslušné praxe a případných předepsaných zkoušek může samostatně podnikat v daném oboru.

Možnosti dalšího vzdělávání absolventů Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů, který navazuje na předešlou přípravu.

4.2 Rozbor problému Na Střední průmyslové škole strojnické, Plzeň se výuce odborných předmětů v různých oborech věnuje 35 vyučujících. Výzkum má za úkol zjistit, kolik vyučujících odborných předmětů využívá při své výuce počítač, jakým způsobem, jaké využívají programy pro tvorbu a prezentaci jednotlivých témat a mimo jiné i zda se jim zdá, že takto koncipovaná výuka je efektivnější než klasická výuka. Dále pak je úkolem zjistit u dotazovaných studentů, zda je pro ně přínosnější a zajímavější ten, či onen způsob výuky.

Druhá část obsahuje výzkum, který je konkrétně zaměřen na zkoumání efektivity použití informačních a komunikačních technologií při výuce žáků oborů modelář, truhlář a obráběč kovů. U těchto tří oborů se některé odborné předměty shodují, a tak je možné vyučovat jeden předmět u jednoho oboru klasickou metodou (pomocí výkladu, vysvětlení, nákresu na tabuli, popisem a předvedením konkrétní pomůcky) a u druhého oboru je možné na výklad toho samého tématu použít jako pomůcku počítač s data projektorem a vhodným programem. Porovnáním výsledků kontrolních testů, které žáci obdrží, je možné zjistit míru efektivity toho, či onoho způsobu vedení výuky.

32

4.3 Stanovení hypotézy •

Ověřit zda výuka odborných předmětů na střední škole s pomocí počítače je efektivnější, než-li výuka vedená klasicky.

4.4 Metody a postupy použité při výzkumu K ověření stanovaných hypotéz, budou použity tyto metody: 1. Metoda řízeného rozhovoru - rozhovor s pedagogy, kteří využívají ve výuce odborných předmětů informační a komunikační technologie, podle předem připravených otázek. 2. Metoda dotazníku - formou dotazníku budou osloveni studenti a žáci těchto pedagogů. 3. Metoda testu - formou testu budou ověřeny znalosti u zkoumaných žáků a

tím

ověřena

míra

efektivity

výuky

s pomocí

informačních

a

komunikačních technologií.

Na Střední průmyslové škole strojnické, Plzeň jsou vyučovány odborné předměty, při kterých je používání počítačů nutnost. Tento výzkum je tedy zaměřen na ty odborné předměty, ve kterých je použití počítače pouze pomůckou ve výuce.

V první části výzkumu bude osloveno 27 vyučujících těch odborných předmětů, u kterých není použití počítače ve výuce v osnovách. Budou dotazováni formou řízeného rozhovoru za účelem zjištění, kolik z nich a jakým způsobem využívá informační a komunikační technologie při výuce předmětu.

Ve druhé části bude dotazováno celkem 78 žáků a studentů ze tříd těch vyučujících, kteří při výuce odborných předmětů počítač využívají. Tím by mělo být zjištěno, zda je pro ně tento způsob výuky něčím přínosný.

Ve třetí části bude proveden výzkum ve třech třídách I. ročníku u oborů modelář,

truhlář

a

obráběč

kovů

v předmětech 33

Strojnictví,

Technická

dokumentace a Materiály. U oborů modelář a obráběč kovů se shodují předměty Strojnictví a Technická dokumentace a u oborů modelář a truhlář předmět Materiály, který se u modelářů nazývá Strojírenská technologie, ale obsahově jsou v I. ročníku stejné. V jedné třídě bude vybrané téma daného předmětu vyučováno klasicky a ve třídě druhé s pomocí počítače. Na závěr výuky budou žáci podrobeni didaktickému testu a porovnání výsledků by mělo ověřit, která z těchto dvou metod výuky je efektivnější.

Strojnictví Zkoumané skupiny:

24 žáků oboru Modelář 28 žáků oboru Obráběč kovů.

Metoda výuky:

Obráběč kovů - klasicky Modelář - pomocí počítače

Vybrané téma:

2.1.1. Druhy a části šroubových spojů

Hodinová dotace tématu:

2 hodiny

Cíl výuky:

Naučit žáky znát druhy šroubů, matic, podložek, zajištění spoje a jejich použití.

Obráběč kovů Výuka bude prováděna ve dvou oddělených hodinách. V první hodině budou probrány druhy šroubů a jejich použití a ve druhé hodině druhy matic, podložek a pojištění šroubových spojů. K výuce bude použit výklad, praktické pomůcky ve formě některých šroubových spojů, práce s učebnicí (DOLEČEK, J. –HOLOUBEK, Z. Strojnictví I. Praha: SNTL, 1984.), diktování poznámek a kreslení vybraných obrázků do sešitů. V následující vyučovací hodině bude žákům předložen k vypracování didaktický test na toto téma (viz příloha č. 2) a zpracovány jeho výsledky.

Modelář Výuka bude opět prováděna ve dvou oddělených hodinách, se stejným rozvržením látky do obou hodin. K výuce látky bude použit opět výklad, praktické pomůcky a promítnutí prezentace tématu s pomocí notebooku a přenosného data projektoru. Tato prezentace bude žákům volně zpřístupněna 34

na webových stránkách školy. Ověřovací didaktický test bude zcela shodný s testem u oboru Obráběč kovů.

Technická dokumentace

Zkoumané skupiny:

24 žáků oboru Modelář 28 žáků oboru Obráběč kovů

Metoda výuky:

Modelář - klasicky Obráběč kovů - pomocí počítače

Vybrané téma:

3.1.3. Zobrazování jednoduchých a složených těles

Hodinová dotace tématu: 4 hodiny Cíl výuky:

Naučit žáky umět zobrazovat tělesa v pravoúhlém promítání a umět nakreslit jednoduchá i složená tělesa v dimetrickém, kosoúhlém a izometrickém promítání.

Modelář Téma bude vyučováno ve dvou dvouhodinovkách. K výuce bude použito modelů těles, nákresů na tabuli, učebnice (HOLOUBEK, Z. –LIENVEBER, J. – ŠVERCL, J. Technické kreslení. Praha: SNTL, 1989.). V první dvouhodinovce bude žákům vysvětlen princip pravoúhlého promítání a technika rýsování a zobrazování těles v dimetrickém, kosoúhlém a izometrickém promítání. Žáci budou rýsovat do sešitů vybrané obrázky z učebnice. Ve druhé dvouhodinovce bude probíhat nácvik zobrazování těles na tabuli i do sešitů. V následující vyučovací hodině bude žákům předložen didaktický test (viz příloha č. 3) na doplňování nárysů, půdorysů, či bokorysů do předtištěných testů a zpracovány jeho výsledky.

Obráběč kovů Výuka tématu proběhne opět ve dvou dvouhodinovkách se stejným rozvržením výuky jako u žáků oboru Modelář. K výuce bude použito kromě modelů těles, učebnice a nákresů na tabuli ještě promítnutí konkrétních těles,

35

vymodelovaných v programu AutoCAD pomocí data projektoru a notebooku. Didaktický test bude opět u obou oborů shodný.

Materiály - Strojírenská technologie

Zkoumané skupiny:

24 žáků oboru Truhlář 24 žáků oboru Modelář

Metoda výuky:

Truhlář - klasicky Modelář - s pomocí počítače

Vybrané téma:

3.3.1. Jehličnaté dřeviny

Hodinová dotace tématu: 4 hodiny Cíl výuky:

Naučit žáky rozeznat jednotlivé druhy jehličnatých dřev, znát jejich vlastnosti a použití.

Truhlář Výuka tématu bude rozdělena do čtyř jednotlivých hodin. V první hodině bude probrána první nejpoužívanější dvojice jehličnatých dřevin (Smrk ztepilý a Jedle bělokorá), ve druhé hodině druhá dvojice (Modřín opadavý a Borovice lesní), v dalších hodinách potom ostatní jehličnaté dřeviny používané v jednotlivých oborech. K výuce budou použity kromě výkladu i ukázky jednotlivých druhů dřevin, učebnice (NUTSCH, W. Příručka pro truhláře. Praha: Europa-Sobotáles cz. s.r.o., 2006.) a žákům bude nadiktován zápis do sešitů. V následující hodině bude žákům předložen didaktický test (viz příloha č. 4) na probrané téma.

Modelář Výuka bude členěna stejně jako u oboru Truhlář se stejným rozvržením učiva. K výuce bude kromě výkladu a ukázek dřevin použita prezentace, která bude promítnuta pomocí data projektoru a notebooku. Prezentace bude žákům zpřístupněna na školních webových stránkách. Didaktický test bude opět shodný jako u oboru Truhlář.

36

5. Výzkum využití počítače ve výuce odborných předmětů 5.1 Výzkum pomocí řízeného rozhovoru s učiteli odborných předmětů 1. Využíváte při výuce odborného předmětu počítač? Po první otázce byli eliminováni ti pedagogové, kteří při výuce odborných předmětů počítač vůbec nepoužívají. Vyučující odborných předmětů celkem

27

Vyučující využívající počítač ve výuce odborných předmětů

10 37,04%

Vyučující nevyužívající počítač ve výuce odborných předmětů

17 62,96%

100%

Využití počítače ve výuce učiteli

10; 37%

17; 63%

V dalších otázkách již byli dotazováno pouze 10 vyučujících, kteří počítač ve výuce používají.

2. Pokud ano, tak kde a jakým způsobem? Touto otázkou bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vyučující využívají počítač na prezentaci výukových materiálů v hodinách. Většina využívá počítačové učebny nebo učebny, ve kterých se nachází počítač se zabudovaným data projektorem. Jen malá část vyučujících pracuje s přenosným data projektorem a notebookem. Vyučující používající IKT učebny Vyučující používající přenosné IKT

37

7 70,00% 3 30,00%

Využití IKT učeben

3; 30%

7; 70%

3. Vytváříte si výukové materiály sám? Zde bylo jednoznačně zjištěno, že všichni dotazovaní vyučující si vytvářejí výukové materiály sami. Ano Ne

6 60,00% 4 40,00%

Samostatnost při tvorbě výukových materiálů

4; 40%

6; 60%

4. Jakých využíváte prostředků a programů pro tvorbu a prezentaci výukových materiálů? V této otázce nebyl jako prostředek myšlen počítač, ale jiné pomocné technologie, jako např. digitální fotoaparát, digitální kamera, internet atd. Nejvíce používané programy pro tvorbu a prezentaci výukových materiálů jsou AutoCAD, Autodesk Inventor, Microsoft Word, Excel a PowerPoint.

Prostředky a programy využité při tvorbě výukových programů digitální digitální Autodesk fotoaparát kamera Inventor internet AutoCAD Word Počet vyučujících %

Excel

PowerPoint

10

3

10

6

4

2

7

8

100%

30%

100%

60%

40%

20%

70%

80%

38

5. Myslíte si, že vám výuka s pomocí počítače usnadňuje práci? Zde opět všichni dotazovaní odpověděli jednoznačně, že ano. Příprava na vyučování sice zabere více času, ale výuka samotná se mnohem usnadní.

Ano Ne

10 0

100% 0%

Usnadnění výuky

0; 0%

10; 100%

6. Setkal jste se někdy s negativním ohlasem žáků na tento způsob výuky? Žádný z dotazovaných pedagogů se nikdy s negativním ohlasem žáků nesetkal. Naopak se domnívají, že žáci jsou díky tomuto způsobu výuky pozornější. Ano Ne

10 0

100% 0%

Ohlas žáků na výuku

0; 0%

10; 100%

39

7. Myslíte si, že použití počítače při výuce odborných předmětů zefektivňuje výuku? Ano rozhodně Ne zcela Ne

7 2 1

70% 20% 10%

Efektivita výuky s počítačem

1; 10% 2; 20%

7; 70%

8. Jsou vaše výukové materiály studentům volně přístupné?

Ano Ne

6 60,00% 4 40,00%

Přístupnost materiálů žákům

4; 40%

6; 60%

40

9. Myslíte si, že poskytnutí materiálů pro výuku žákům zvyšuje nepozornost v hodinách odborných předmětů? Zde se názory vyučujících rozcházely. Jedni byli toho názoru, že poskytnutí výukových materiálů žákům jejich pozornost nejen zmenší, ale že dokonce někteří žáci se výuky vůbec nezúčastní. Naproti tomu druzí zase bez nejmenších obav materiály zveřejňují volně ke stažení na školních webových stránkách. Ano Ne

4 40,00% 6 60,00%

Zvyšování nepoz ornosti ž áků

4; 40%

6; 60%

10. Byl byste ochotný poskytnout vámi vytvořené výukové materiály ostatním vyučujícím odborných předmětů? V této otázce byla myšlena vzájemná spolupráce mezi jednotlivými vyučujícími, kteří učí stejný předmět nebo poskytnutí výukových materiálů učitelům odborných předmětů, kteří možnost nebo kompetenci vytvořit si tyto materiály sami. Ano Ne

8 80,00% 2 20,00%

Poskytnutí materiálů kolegům

2; 20%

8; 80%

41

5.2 Výzkum pomocí dotazníku u žáků ve vybraných třídách 1. Je pro vás výuka s pomocí počítače zajímavější, než-li výuka vedená klasickým způsobem?

65 83,33% 8 10,25% 5 6,41%

Ano Ne Nevím

Zajímavost výuky s počítačem

5; 6%

8; 10%

65; 84%

2. Jsou vám takto zprostředkované informace pochopitelnější?

Ano Ne Nevím

58 74,35% 12 15,38% 8 10,25%

Pochopitelnost informací pomocí výuky s počítačem

8; 10% 12; 15%

58; 75%

42

3. Využíváte k učení materiály, které můžete volně stáhnout na školní síti? Ano Ne Nevyhledávám je

55 12 11

70,51% 15,38% 14,10%

Využití volně stažitelných materiálů ze školní sítě

11; 14% 12; 15%

55; 71%

4. Používáte počítač při samostudiu doma? Ano Ne Někdy

44 56,41% 10 12,82% 24 30,77%

Používání počítače při samostudiu

24; 31%

44; 56% 10; 13%

43

5. Myslíte si, že je výuka odborných předmětů s pomocí počítače efektivnější? Ano Ne Někdy

44 56,41% 10 12,82% 24 30,77%

Efektivita využití počítače ve výuce odborných předmětů

8; 11%

3; 4%

63; 85%

44

5.3 Výzkum efektivity použití počítače ve výuce odborných předmětů Strojnictví - klasicky

Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Obráběč kovů Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků - 28 3 7 12 4 2 % 10,71% 25,00% 42,86% 14,29% 7,14%

Průměr třídy-2,82 Strojnictví - pomocí počítače Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Modelář Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků-24 6 8 8 2 0 % 25,00% 33,33% 33,33% 8,33% 0,00%

Průměr třídy-1,92

45

Technická dokumentace - klasicky Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Modelář Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků-24 3 7 10 3 1 % 12,50% 29,16% 41,66% 12,50% 4,16% Výsledky testu-Technická dokumentace-Modelář

3; 13%

1; 4%

3; 13% 1 2 3 7; 29%

4 5

10; 41%

Průměr třídy-2,66 Technická dokumentace - pomocí počítače Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Obráběč kovů Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků-28 7 13 6 2 0 % 25,00% 46,43% 21,43% 7,14% 0,00% Výsledky testu-Technická dokumentace-Obráběč kovů

2; 7% 0; 0% 6; 21%

7; 25%

1 2 3 4 5

13; 47%

Průměr třídy-2,11

46

Materiály - Strojírenská technologie - klasicky Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Truhlář Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků-24 4 4 14 2 0 % 16,66% 16,66% 58,33% 8,8,33% 0,00% Výsledky testu-Materiály-Truhlář

2; 8%

0; 0%

4; 17% 1 2 3 4; 17%

4 5

14; 58%

Průměr třídy-2,58 Materiály - Strojírenská technologie - pomocí počítače Výsledky ověřovacího didaktického testu u oboru Modelář Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Počet žáků-24 6 15 2 1 0 % 25,00% 62,50% 8,33% 4,16% 0,00%

Výsledky testu-Strojírenská technologie-Modelář

2; 8%

1; 4% 0; 0%

6; 25%

1 2 3 4 5

15; 63%

Průměr třídy-1,92

47

Shrnutí výsledků

Předmět

Obor

Metoda výuky

Průměr třídy

Strojnictví

Obráběč kovů Modelář

Klasicky S počítačem

2,82 1,92

Technická dokumentace

Modelář Obráběč kovů

Klasicky S počítačem

2,66 2,11

Materiály

Truhlář Modelář

Klasicky S počítačem

2,58 1,92

48

Diskuze

Z údajů vyplývá, že na Střední průmyslové škole strojnické, Plzeň vyučuje odborné předměty celkem 35 učitelů. Výukou odborných předmětů s pomocí počítače se věnuje zhruba 27 vyučujících. 17 z nich počítač používá ve výuce, jelikož jim to předepisují osnovy, 10 pak používá počítač při výuce odborných předmětů jako pomůcku. Dále bylo zjištěno, že většina těchto vyučujících využívá počítačové učebny a jen někteří z nich přenosnou techniku. Výukové materiály a prezentace si vytvářejí učitelé většinou sami a z větší části jsou ochotni se o ně s ostatními učiteli podělit. Všichni jsou přesvědčeni, že takto koncipovaná výuka usnadňuje práci a žákům se stává přehlednější a pochopitelnější.

Výzkum mezi žáky, u kterých je při výuce odborných předmětů použito počítače, prokázal, že žákům se tento způsob výuky většinou líbí, stává se pro ně zajímavější a i podle jejich odpovědí zefektivňuje výuku.

Třetí část výzkumu mezi žáky oborů modelář, truhlář a obráběč kovů jasně potvrdil efektivitu využití počítače při výuce odborných předmětů. Z výsledků je patrné, že žáci dosahovali při výuce pomocí počítače v průměru lepších výsledků, než při výuce klasickou metodou.

Ačkoliv bylo ve výzkumu jednoznačně prokázáno, že výuka s podporou počítače ji do značné míry zefektivňuje, přesto se většina vyučujících tomuto stylu výuky brání. Přitom téměř všichni učitelé na škole absolvovali vzdělávací kurzy na práci s počítačem a jeho programy. Většina učitelů odborných předmětů argumentuje tím, že nemá čas na tvorbu pomocných prezentací a že bude i nadále pokračovat s výukou podle zaběhlých a léty ověřených postupů. Přitom vybavení školy, co se týče prostředků informačních a komunikačních technologií, je na docela vysoké úrovni. Bylo by zajímavé zjistit skutečnou příčinu odmítání používání počítače ve výuce. Mnohé žáky takto koncipovaná výuka zaujala natolik, že jsou sami ochotni se podílet na tvorbě výukových prezentací formou seminárních prací na zvolené téma v daném předmětu. Tento styl výuky je pro ně mnohem 49

zajímavější, protože pracuje s technologiemi, které jsou jim mnohem bližší nežli některým pedagogům, jelikož svět počítačů a digitálních technologií obklopuje žáky takřka od narození. Tím nechci tvrdit, že výuka odborných předmětů vedená klasickými vyučovacími metodami je méně kvalitní. Ale žákům se po čase může zdát jako stereotypní. Proč tedy výuku nezpestřit? Vždyť k tomu stačí tak málo - zkusit to. A z výsledků si pak každý pedagog může udělat úsudek, zda je použití počítače ve výuce efektivní či nikoliv.

50

Závěr

V této práci bylo hlavním úkolem zjistit, zda využití počítače při výuce odborných předmětů zefektivňuje výuku. Výzkum byl prováděn na Střední průmyslové škole strojnické Plzeň. V řízeném rozhovoru byli dotazováni učitelé, kteří při svých hodinách počítač více, či méně používají. Formou dotazníku byli dotazováni jejich žáci a nakonec byl prováděn výzkum přímo ve výuce několika odborných předmětů ve třídách tříletých oborů s výučním listem: modelář, truhlář a obráběč kovů. Podle výsledků lze jednoznačně říci, že použití počítače ve výuce odborných předmětů jako pomůcky při výkladu látky zvyšuje efektivitu výuky. Žákům se tato metoda jeví jako velice zajímavá a pro ně mnohem přijatelnější, než-li použití klasických metod výuky. Učitelům, kteří počítač ve výuce používají, se takto učí snadněji a názorněji. Výzkum byl prováděn pouze na jedné střední škole. A to na škole zabývající se většinou výukou ve strojírenských oborech. Pro zjištění efektivity využití počítače ve výuce by bylo jistě zajímavé, rozšířit výzkum ještě na více středních škol v regionu, či v celé republice. Zaměřit se cíleně na školy, které vyučují různé obory. Zjistit, jak se efektivita využití počítačů při výuce projevuje například na uměleckých školách, jazykových školách, stavebních oborech apod.

51

Literární zdroje BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1979. ČADÍLEK, M. Didaktika odborného výcviku technických oborů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-1081-9 DOLEČEK, J.-GAJDOŠ, P.-NOVÁK, V. Stroje a zařízení I.Praha: SNTL, 1970. FOŘT, P.-KLETEČKA, J. Auto CAD 2000. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-229-7 FOŘT, P.-KLETEČKA, J. Autodesk Inventor. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0398-6 GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. JANDOVÁ, L. Počítačová výuka. Plzeň: Pedagogická fakulta ZČUv Plzni, 1995. 22 s. ISBN 80-7043-147-4. MAŇÁK, J. a kol. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 1994. MAQERA, I. Microsoft Office Power Point 2003. Praha: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0398-6 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 134 s. ISBN 80210-1880-1 PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum, 1995. RET, B.-RIČ, V.-MÁLEK, M. Materiály pro 1. a 2. ročník oboru dřevomodelář. Praha: SNTL, 1973. SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983. SLAVÍK, J., NOVÁK, J. Počítač jako pomocník učitele. Praha: Portál, 1997. 119 s. ISBN 80-7178-149-5. SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. Brno: Masarykova univerzita, 2003.

52

Resumé

Práce se zabývá výzkumem efektivity využití počítače při výuce odborných předmětů. Zkoumá formou řízeného rozhovoru s vyučujícími odborných předmětu, kolik z nich a jakým způsobem používá počítač ve výuce. Dále zkoumá formou dotazníků, jaký přístup k takto koncipované výuce mají žáci. A nakonec zkoumá přímo ve výuce odborných předmětů na určitém vzorku žáků z učebních oborů, zda je použití počítače ve výuce efektivnější, než-li výuka klasickými metodami bez pomoci informačních a komunikačních technologií.

Resümee

Die Arbeit befasst sich mit der Forschung der Effektivität der Computerausnutzung im fachtheoretischen Unterricht. Sie erforscht in Form von gesteuerten Dialogen mit den Lehrern der fachtheoretischen Fächer, wie viel Lehrer und wie sie im Unterricht den Computer benutzen. Weiter erforscht sie in Umfrageform die Einstellung der Schüler zu dem auf solche Art konzipierten Unterricht. Zum Schluss erforscht die Arbeit direkt im Fachunterricht in einer Schülergruppe, ob die Computernutzung im Unterricht effektiver ist, als der Unterricht mit klassischen Methoden ohne Anwendung von Informations- und Kommunikationstechnologien.

53

Seznam příloh

Příloha č. 1 – Dotazník pro žáky

Příloha č. 2 – Didaktický test – Strojnictví

Příloha č. 3 – Didaktický test – Technická dokumentace

Příloha č. 4 – Didaktický test – Materiály, Strojírenská technologie

54

55

Příloha č. 1 - Dotazník pro žáky

1. Je pro vás výuka s pomocí počítače zajímavější než-li výuka vedená klasickým způsobem? Ano Ne Nevím

2. Jsou vám takto zprostředkované informace pochopitelnější? Ano Ne Nevím

3. Využíváte k učení materiálů volných ke stažení na školní síti? Ano Ne Nevyhledávám je

4. Používáte počítač i při samostudiu doma? Ano Ne Někdy

5. Myslíte si, že výuka odborných předmětů s pomocí počítače efektivnější? Ano Ne Nevím

Příloha č. 2 – Didaktický test – Strojnictví Druhy a části šroubových spojů

1. Rozděl šrouby do přehledu.

2. Pojmenuj druh a části šroubu.

Druh šroubu………………..

3. Pojmenuj šroubové spoje na obrázku.

4. Popiš druhy matic na obrázcích a jejich použití.

5. Pojmenuj druhy podložek na obrázku.

6. Pojmenuj druhy pojištění šroubových spojů.

7. Popiš jaký je rozdíl mezi běžným šroubem a šroubem lícovaným.

8. Co je to momentový klíč?

9. Jaké jsou přednosti hlav šroubů s křížovou drážkou?

10. Nakresli šroub a vrut se zápustnou hlavou.

Příloha č. 3 – Didaktický test – Technická dokumentace

Příloha č. 4 – Didaktický test – Materiály, Strojírenská technologie

Jehličnaté dřeviny

1. Urči druh dřeviny podle větvičky na obrázku.

…………………………..

2. Popiš záměnné dvojice u jehličnatých dřevin.

3. Podle kterých znaků rozeznáš dřevo smrku od dřeva jedle?

4. Urči, o jaký druh borovice se jedná podle šišky na obrázku.

…………………………….

5. Jak se jmenuje jediný jehličnan, který na podzim opadává?

6. Urči druhy stromů na obrázcích.

……………………..

……………………….

………………………

7. Na jaké výrobky se nejvíce používá dřevo ze Smrku?

8. Vyjmenuj vlastnosti dřeva z Borovice.

9. Pojmenuj co je na obrázku.

…………………………………

10. Vyjmenuj další jehličnany rostoucí u nás.

Anotace

ŠKOULA, Martin. Počítač ve výuce odborných předmětů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2007. 54 l., 9 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Jiří Hrbáček

Bakalářská práce se zabývá výzkumem využití počítače ve výuce odborných předmětů na Střední průmyslové škole strojnické v Plzni.

Klíčová slova: Vyučovací metoda, výuka, učení, výzkumná metoda, výzkum, počítač, škola, učitel, žák

Annotation

ŠKOULA, Martin. Der Computer im Unterricht der Lehrfächer: Bachelorarbeit. Brno:

Masaryk

Universität,

Pädagogische

Fakultät,

Lehrstuhl

für

die

didaktischen Technologien, 2007. 54 S., 9 S. Anl. Leiter der Bachelorarbeit Jiří Hrbáček

Die

Bachelorarbeit

befasst

sich

mit

der

Forschung

von

Computerausnutzung im Unterricht von Lehrfächer an der Fachoberschule für Maschinenbau in Pilsen.

Schlüsselwörter:

Unterrichtsmethode,

Unterricht,

Forschungsmethode, Forschung, Computer, Schule, Lehrer, Schüler

Lernen,

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2007

Martin Škoula