Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví
Pohled na penzijní reformu ČR s důrazem na její kapitálovou část Diplomová práce
Autor:
Vít Krištof Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Leopold Tanner MBA
Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
zpracoval
samostatně
a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Ústí nad Labem dne
Vít Krištof Podpis autora
Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval panu Ing. Leopoldu Tannerovi MBA za cenné rady, doporučení a podnětné konzultace při psaní této práce. Dále chci poděkovat mé přítelkyni Bc. Vendule Filípkové a celé rodině nejen za pevnou podporu při psaní diplomové práce, ale i za podporu během celé doby studia.
Anotace: Téma důchodová reforma, je v dnešní době velice aktuální. V mé práci se nejprve zaměřuji na zmapování samotné podstaty problému, tedy problematiky demografického vývoje. Následně se snažím kvantifikovat možné dopady na ekonomickou situaci a rozebírám jednotlivé návrhy penzijních reforem. Detailněji se zaměřuji na problematiku kapitálové části vládní reformy, hodnotím její přínos a navrhuji vlastní alternativu využití těchto finančních prostředků.
Annotation: The topic of pension reform today is very timely. In my work I first focus on mapping the very essence of the problem, the demographic development. Then I try to quantify the possible impacts on the economic situation and analyze the variol proposals of pension reforms. In detail I focus on the isme of capital of government reforms, I rate its benefits and suggest alternative of usage of these funds.
Obsah 1.PROBLEMATIKA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE ........................................................................ 7 1.1.STRUČNÝ NÁHLED NA VÝVOJ SVĚTOVÉ POPULACE ....................................................................................... 7 1.1.1. Populační expanze a příčiny současného stavu ..................................................................................... 10 1.2. PROGNÓZY VÝVOJE PRO ČR ...................................................................................................................... 14 1.3. MOŽNÉ DŮSLEDKY NEPŘÍZNIVÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE ................................................................ 18 2. NAVRHOVANÉ REFORMY PENZIJNÍHO SYSTÉMU ................................................................ 23 2.1. SOUČASNÝ PENZIJNÍ SYSTÉM ..................................................................................................................... 23 2.2. NÁVRH NERVU .......................................................................................................................................... 27 2.3. VLÁDNÍ NÁVRH ......................................................................................................................................... 30 2.4. NÁVRH ČSSD ........................................................................................................................................... 33 2.5. NÁVRH KSČM .......................................................................................................................................... 34 2.6. KOMPARACE NÁVRHU VLÁDY A NERVU PRO PRŮBĚŽNOU ČÁST A FINANCOVÁNÍ ..................................... 35 2.7. VLIV VYBRANÝCH OPATŘENÍ NA ZÁKLADNÍ DŮSLEDKY DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE ................................ 36 2.7.1. Prodloužení hranice odchodu do důchodu ............................................................................................ 36 2.7.2. Změna konstrukce výpočtu starobního důchodu .................................................................................... 38 2.7.3. Zrušení souběhu starobního a invalidního důchodu.............................................................................. 39 2.7.4. Financování mimostarobních důchodů z jiných zdrojů ......................................................................... 39 2.7.5. Odstranění nerovnosti v odvodech na zdravotním a sociálním pojištění OSVČ a zaměstnanců ........... 39 2.8. PROBLEMATIKA FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU JAKO CELKU .................................................... 40 3. PROBLEMATIKA KAPITÁLOVÉ ČÁSTI DŮCHODOVÉ REFORMY ........................................ 42 3.1. PORTFOLIO FONDŮ DRUHÉHO PILÍŘE ......................................................................................................... 42 3.1.1. Fondy státních dluhopisů....................................................................................................................... 42 3.1.2. Konzervativní fondy ............................................................................................................................... 43 3.1.3. Vyvážené fondy ...................................................................................................................................... 44 3.1.4. Dynamické fondy ................................................................................................................................... 45 3.2. TEORETICKÝ VLIV NA POTENCIÁLNÍ PRODUKT .......................................................................................... 45 3.2.1. Obecný vliv investic na potenciální produkt .......................................................................................... 45 3.2.3. Státní dluhopisy ..................................................................................................................................... 49 3.3.1. Cíl a typ výzkumu................................................................................................................................... 52 3.3.2. Zkoumaný vzorek ................................................................................................................................... 52 3.3.3. Výsledky výzkumu .................................................................................................................................. 53 3.3.4. Vyhodnocení hypotéz ............................................................................................................................. 56 3.3.5. Odpovědi mimo dotazník ....................................................................................................................... 57 3.3.6. Srovnání s ostatními průzkumy .............................................................................................................. 58 3.4.1. PRVNÍ VARIANTA .................................................................................................................................... 60 3.4.2. DRUHÁ VARIANTA .................................................................................................................................. 60 4. NÁVRH NA VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ Z KAPITÁLOVÉHO PILÍŘE .......................................... 62 4.1. STRUKTURA INVESTIC FONDŮ.................................................................................................................... 64 4.1.1. první model:Konzervativní varianta ...................................................................................................... 64 4.1.2. druhý model:Dynamická varianta ......................................................................................................... 66 4.1.3. třetí model:Agresivní varianta............................................................................................................... 67 4.2. MECHANISMUS INVESTIC........................................................................................................................... 68 4.2.1. Koloběh investic .................................................................................................................................... 69 4.2.2. Klady a zápory....................................................................................................................................... 71
Úvod Penzijní reforma je v dnešní době velice diskutované téma. Je to téma, které v lidech budí řadu emocí a zároveň se týká široké části dnešní populace. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zaměřit svou práci na právě probíhající reformní snahy a diskuse. Nejkontroverznější část dnešní vládní reformy je otázka kapitálové části důchodové reformy. Ve své práci se proto primárně zaměřím na zhodnocení přínosu této části důchodové reformy a zároveň připravím vlastní návrhy na případné využití nově získaných prostředků. Nejprve se však pokusím získat základní informace o intenzitě demografických změn, které jsou hlavním argumentem pro zavedení nového penzijního systému. Demografický vývoj zmapuji nejen pro nás, Českou republiku, ale také pro celosvětovou populaci. Tento teoretický základ se pokusím popsat v první kapitole této práce. Následně ve druhé kapitole zmapuji konkrétní body jednotlivých návrhů penzijní reformy. V této kapitole budu klást hlavní akcent na úpravy současných dvou pilířů důchodového systému. Navrhované kapitálové části důchodové reformy budu věnovat celou třetí kapitolu. Rozeberu zde konkrétní vládní návrh. Pokusím se teoreticky nastínit potenciální přínos této části reformy pro reálnou ekonomiku. Na závěr této kapitoly ověřím zájem veřejnosti o kapitálovou část reformy. Konkrétně se budu snažit ověřit, zda má veřejnost zájem o zapojení do vládního návrhu. Následně se pokusím zjistit potenciální skladbu portfolia. Čtvrtá kapitola bude věnována mému vlastnímu pohledu na využití dodatečných prostředků kapitálové části reformy. Pokusím se zde nastínit základní možnost širšího využití v oblasti R&D a tyto možnosti dále kvantifikuji formou základních teoretických modelů.
6
1. Problematika demografického vývoje Témata jako stárnutí populace a penzijní reforma jsou dnes velice populární. V médiích se často objevují informace o nutnosti penzijní reformy, neudržitelnosti současného systému a o budoucím výrazném posunu v poměru mezi ekonomicky aktivní populací a seniory. Ještě před tím, než se začneme bavit o konkrétní verzi a podobě důchodové reformy, je potřeba zjistit, co vlastně demografické změny pro naši společnost znamenají a znamenaly. Z tohoto důvodu se v této kapitole zaměřím na historii demografických změn, pokusím se dohledat příčiny současného diskutovaného stavu a nastíním, co přesně mohou tyto změny znamenat jak pro ekonomiku státu, tak pro život jednotlivce. Pokusím se zde nalézt fakta pro častá tvrzení, která se na nás valí v souvislosti s touto problematikou z úst politiků a médií.
1.1. Stručný náhled na vývoj světové populace Je potřeba si uvědomit, že data o velikosti naší populace jsou z velké části odhady historiků a demografů. Je to z toho důvodu, že na počátku naší civilizace lidstvo spíše než statistická evidence trápila celá řada jiných problémů a historikové se proto musejí spoléhat na přesnost zachovalých písemných pramenů a průzkum archeologických nalezišť. Velikost populace se tak více či méně liší dle konkrétního historika. Přesto však není rozdíl v odhadech natolik markantní, aby nebylo možné sestrojit obecnou křivku vývoje populace.
7
Graf 1:Světová populace od jejího počátku do roku 19501
3000
POPULACE V MILIONECH
2500 2000 1500 POPULAČNÍ KŘIVKA
1000 500
-10000 -6500 -4000 -2000 -500 -200 200 500 700 900 1100 1250 1340 1500 1650 1750 1850 1910 1930 1950
0
LETOPOČET
Graf 2:Světová populace od roku 1950 do roku 20102
8000 7000
Populace v milionech
6000 5000 4000 Populační křivka
3000 2000 1000
1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010
0
Letopočet
1
Zdroj dat: U.S. Census Bureau, International Programs [online]. [citace z 17.03.2012]. Dostupný z http://www.census.gov/population/international/data/idb/worldpoptotal.php 2 Zdroj dat: U.S. Census Bureau, International Programs [online]. [citace z 17.03.2012]. Dostupný z http://www.census.gov/population/international/data/idb/worldpoptotal.php
8
Jak je vidět, tak přibližně od přelomu 18. a 19. století začíná populační vývoj akcelerovat a od roku 1950 v podstatě lineárně roste. Za posledních 61 let tak světová populace vzrostla z původních cca 2,5 na 7 miliard. Při pohledu na křivku v prvním grafu se však objevuje velice zajímavý fakt. V období mezi letopočty cca -400 až 1000 velikost populace stagnovala, nebo rostla jen velmi pozvolna. Přibližně od roku 1250 do roku 1650 vykazuje křivka značnou volatilitu, což dokazuje, že demografické výkyvy znali již naši předkové a není to tudíž pro nás, jako lidstvo, zcela nová situace, jak se může při občasném pohledu na kusé informace v médiích zdát. . „V souvislosti s dějinnými událostmi v době úpadku římské říše, provázenými válečnými střety došlo k rozvratu mnoha společenství. Počet obyvatel Země podle Vallina, Birabena, Duranda, i demografů OSN byl tak v roce 1000 shodný se situací roku nula. Další, snad ještě větší otřes Evropě způsobila morová epidemie, která během let 1348-1350 skosila 20-25% obyvatel starého kontinentu. Celkové období evropské morové nákazy bylo však ještě o pár let delší (1347-1353) a v některých oblastech kontinentu ji podlehla dokonce až polovina tehdejší populace. K epidemii se v následujících letech přidal ještě hladomor a Evropa v roce 1400 měla oproti roku 1348 jen 60% obyvatel“3
Z výše popsané citace lze snadno odvodit, že na rozdíl od dnešní doby byly tehdejší populační výkyvy daleko razantnější a nepředvídatelnější. Obyvatelstvo středověké Evropy tak pravděpodobně zažívalo z dnešního pohledu až nepředstavitelné výkyvy životní úrovně, které pramenily z výrazných demografických změn. Z dostupných zdrojů můžeme odvodit, že tyto výkyvy zapříčinilo několik závažných faktorů.
Faktory ovlivňující středověké demografické výkyvy: stěhování národů, morové rány, válečné konflikty (např. křížové výpravy a stoletá válka mezi Anglií a Francií)4
3
KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 28-29. ISBN: 978-80-7357-588-5 4 Podklady z KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 29. ISBN: 978-80-7357-588-5
9
„V příznivých letech (mírová období, úrodná léta atd.) byla porodnost o něco větší než úmrtnost a počet obyvatel se mírně zvedal. Neznamenalo to však automaticky zajištění trvalého růstu. Války, hladomor a epidemie vytvářely nebezpečí vysoké úmrtnosti, kdy počet obyvatel klesal a hrály tak zásadní roli v demografické rovnováze.“5
Z logiky věci se jedná o v zásadě rozdílné faktory, než ty, které zapříčinily dnešní rozsáhlé debaty o penzijních reformách a stárnutí euro-americké civilizace, byť je 20. století nazýváno stoletím válek a lidstvo si v něm prošlo těmi nejstrašnějšími válečnými konflikty. Přesto však mohou být dopady demografické nestability na běžné obyvatelstvo, bez ohledu na vyspělost dnešního světa a naší západní civilizace, velice podobné.
1.1.1. Populační expanze a příčiny současného stavu Z dat o vývoji světové populace je patrné, že výrazný nárůst je realitou cca posledních 200 let. V podstatě se jedná o období počátku průmyslové revoluce, která začala postupně přispívat k formování dnešní „moderní“ společnosti. Nové technologické objevy začínaly otevírat dveře dosud netušeným možnostem hromadné výroby. V úplných začátcích to byl vynález parního stroje, který výrazným způsobem dokázal posunout efektivitu práce. Postupný nástup osvícenství a následné rušení nevolnictví umožnily svobodný pohyb pracovních sil, což znamenalo otevření trhu s pracovní silou a možnost dělníků cestovat za prací do oblastí, kde se otevíraly továrny. Růst bohatství ve společnosti a schopnost hromadění kapitálu poskytly možnosti pro financování vzniku nových továren a společností. Samotný technologický pokrok ve výrobě by však pravděpodobně k akceleraci růstu světové populace nestačil. Z tohoto pohledu je důležitý odklon od „přirozeného řádu reprodukce“, který se vyznačoval vysokou mírou porodnosti i úmrtnosti a z dnešního pohledu relativně nízkou délkou dožití.
„Lidé poprvé začali uvědoměle ovlivňovat porodnost a úmrtnost. Pokrok ve zdravotní péči, zlepšení životní úrovně, antikoncepce, zároveň i společenské změny promítající se do
5
KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 28. ISBN: 978-80-7357-588-5
10
jiného náhledu na svět se svou měrou promítly do porodnosti a úmrtnosti a narušili původní řád reprodukce.“6
Díky těmto změnám postupně docházelo ke snížení úmrtnosti a prodlužování délky života. V počáteční fázi je charakteristická stále ještě relativně vysoká míra porodnosti a právě kombinace těchto faktorů způsobila akceleraci světové populace. Tento trend začal v Evropě a postupně se šířil v podstatě celým světem. Demografové dělí populační vývoj do čtyř fází7: 1. fáze - období přirozeného řádu reprodukce, vysoká míra porodnosti i úmrtnosti a relativně nízká průměrná délka dožití. 2. fáze - postupné snižování úmrtnosti, při minimálním poklesu porodnosti, počátek výrazného růstu populace. 3. fáze - postupné snižování porodnosti vlivem nových sociálních standardů. 4. fáze - přibližné vyrovnání měr úmrtnosti a porodnosti, v porovnání s první fází jsou však tyto míry na velice nízké úrovni.
Na rozdíl od středověkých výkyvů populace můžeme prvopočátky toho současného hledat v průmyslové revoluci a z ní vyplývajících faktorů jako jsou:
zlepšení životní úrovně, zlepšení hygieny a prevence, nové sociální postoje společnosti, přesun populace z venkova do měst. Z globálního pohledu je však důležité to, že tyto fáze probíhají v každé části světa různorodě. Můžeme s nadsázkou říci, že v případě vyspělých ekonomik bude potřeba zavést další bod populačního vývoje, který bude obsahovat nižší míru porodnosti než úmrtnosti a postupné snižování populace. Naproti tomu řada méně vyspělých zemí je stále ve fázích populačního růstu, což může v budoucnu zapříčinit velké problémy globálního rozsahu. 6
KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 29. ISBN: 978-80-7357-588-5 7 KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 31-33. ISBN: 978-80-7357-588-5
11
Tabulka 1: Průměrný počet dětí na jednu ženu8 Země
Děti
EU-27 ČR USA Kanada Čína Indie Japonsko
Země 1,56 1,26 2,06 1,58 1,54 2,62 1,21
Děti
Afrika Niger Uganda Somálsko Zimbabwe Ghana JAR
4,8 7,6 6,69 6,35 3,63 3,48 2,3
Tabulka 2: Pracující populace (15-64 let) jako % celkového počtu obyvatel (v milionech)9 Počet Evropa Severní Amerika Asie Japonsko Čína Indie
2010 2020 2030 2040 Procento Počet Procento Počet Procento Počet Procento 500
68,3
479
65,4
453
62,4
426
60,3
235
67,1
248
64,8
255
62,2
265
61,6
2796
67,1
3106
67,2
3318
67,5
3393
66,2
81
64,2
74
59,9
68
58,4
59
53,8
973
71,9
996
69,6
983
67,2
916
63
780
64,3
916
67
1021
68,8
1088
69,6
Z dat obsažených v tabulkách výše je patrné, že demografické změny nebudou mít dopady pouze na českou, respektive euro-americkou civilizaci. Zatím co v naší společnosti řešíme témata jako stárnutí populace a úbytek pracovních sil, tak na asijském a africkém kontinentu probíhá opačná diskuse, jelikož se většina jejich státních celků nachází ve 2. nebo 3. fázi populačního cyklu. Zároveň je zde zajímavý rozdíl při porovnání USA a ostatních velkých ekonomik. V USA, respektive Severní Americe sice podle prognóz dochází k postupnému stárnutí populace, ta ale ve své absolutní velikosti pravděpodobně poroste a propad populace 15-64 let bude do roku 2040 pouze 5,5 procentních bodů na rozdíl od EU, kde můžeme tento propad očekávat ve velikosti 8 procentních bodů. V Evropě se zároveň očekává i pokles populace
8
KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 64. ISBN: 978-80-7357-588-5 The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 19.03.2012]. ISSN 1553-8133. Dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/fields/2127.html?countryName=&countryCode=®ionCode=%C2%BA 9 KRIŠTOF, Vít. Mezinárodní obchod a kapitálové trhy v procesu globalizace, bakalářská práce. Ústí nad Labem: BIVŠ, 2010. 62 s.
12
v absolutních číslech. Je to dáno úhrnnou plodností, která v USA dosahuje téměř hodnoty prosté reprodukce, na rozdíl od Evropské unie, kde je tato hodnota 1,56 dítěte na jednu ženu. Při pohledu na absolutní čísla tak bude zároveň docházet ke změně poměru mezi produktivním jádrem Evropy a velkých asijských hráčů jak jsou Čína a Indie. Dnes tvořené prognózy vývoje světové populace předpokládají, ceteris paribus, její postupný nárůst. Pokud během 21. století nenastane žádná globální katastrofa, která by výrazně zredukovala populaci na naší planetě, můžeme pravděpodobně očekávat koncem tohoto století stabilizaci světové populace viz. následující citace.
„V roce 2100, podle Vallina, by na Zemi mělo žít 10,2 miliardy obyvatel. Předpokládá se přitom, že ve 2. Polovině tohoto století by již mělo dojít ke stabilizaci početního stavu světové populace, přičemž nejčastější demografické predikce se pohybují v rozmezí 9 až 12 miliard.“10
Je to dáno zatím stále vysokou plodností v zemích třetího světa, která má sice klesající tendenci, ale ještě potrvá, než dosáhne hodnoty prosté reprodukce.
„Dnešní mladá věková struktura tří čtvrtin lidstva, která je velkým zdrojem růstu, neumožňuje, aby svět dosáhl ustálenosti počtu obyvatel v krátké době. Přes to, že plodnost v rozvojových zemích již v 70. letech poklesla, absolutní přírůstek počtu obyvatel stále stoupá. Střední varianta prognózy OSN předpokládá, že pokles plodnosti bude pokračovat a průměrný počet dětí na 1 ženu se kolem roku 2035 sníží na úroveň zajišťující prostou obnovu generací. Roční přírůstek počtu obyvatel se bude zvyšovat až do počátku příštího století a dalších sto let budeme čekat, než klesne na nulu.“11
Tato citace pochází z publikace vydané v roce 1989, takže je potřeba posunout daná století z dnešního pohledu o jedno nazpět. Autor v této publikaci zároveň zhodnocoval i vysokou variantu OSN, která předpokládala stabilizaci světové populace v průběhu 22. století. Vzhledem k rozsahu a zaměření této práce však budu primárně vycházet ze střední hodnoty, a jak již bylo popsáno, z předpokladu stabilizace světové populace na konci 21. století.
10
KUNA, Zbyněk. Populační vývoj jako globální problém. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Demografický a potravinový problém světa s. 78. ISBN: 978-80-7357-588-5 11 JACQUES, Vallin. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992. Světové obyvatelstvo s. 82. ISBN: 80-200-0437-8
13
1.2. Prognózy vývoje pro ČR Pro zhodnocení vývoje české populace jsem dohledal čtyři základní, dle mého relevantní prognózy. Prognózy českého statistického úřadu z roku 2003 a 2009, prognózu RNDr. Burcina a RNDr. Kučery a prognózu přírodovědné fakulty university Karlovy, která však vychází ze starší práce Burcina a Kučery. Pokusím se zde porovnat výsledky a závěry a z nich odvodit i vážnost demografických změn v české společnosti a nutnost penzijní reformy. Tabulka 3: Prognózy vývoje počtu obyvatel ČR v tisících12 PřF UK PřF UK nízká 2020 2030 2040 2050 2065
10404 10376 10231 10065 9716 X
ČSÚ (2003) střední vysoká
9 874 9 386 8 753 8 066
10 283 10 102 9 795 9 438 X
10 700 10 823 10 842 10 830 X
nízká
ČSÚ (2009) střední vysoká
10613 10491 10187 9837 9111
10797 10909 10873 10842 10690
11025 11408 11687 11998 12376
Burcin a Kučera nízká střední vysoká 10666 10566 10323 10078 9494
10902 11072 11123 11203 11139
11148 11592 11930 12313 12741
Ještě před rozborem věkové struktury budoucího obyvatelstva je potřeba zhodnotit i jeho potenciální absolutní počet, který může v budoucnu výrazně determinovat faktickou velikost naší ekonomiky a zároveň bude mít i přímý vliv na sociální stránku budoucí společnosti. Z tabulky vyplývá, že rozsah celkového počtu obyvatelstva na rok 2050 není až tak jednoduché odhadnout. Pokud porovnáme např. pouze rozdíl výsledů prognóz ČSÚ tak zjistíme, že během pouhých 6ti let došlo k úpravě předpokládané velikosti české populace ve střední variantě z cca 9,5 milionů na téměř 11 milionů obyvatel. Pokud navíc porovnáme rozsahy variant bez ohledu na to, kdy byly sestaveny, tak zjistíme, že rozdíl mezi nejnižší variantou, kterou předpokládá prognóza ČSÚ z roku 2003 a nejvyšší variantou, kterou předpokládá prognóza od Burcina a Kučery z roku 2008 je přes 4 miliony obyvatel. I při porovnání nejnovějších
12 Populační prognóza ČR do roku 2050, [online], Český statistický úřad [zveřejněno 11.06.2004], Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04 Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065, [online], Český statistický úřad [zveřejněno 19.05.2009]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 Prognóza populačního vývoje České republiky 2008-2070, [online], RNDr. Boris Burcin, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., [zveřejněno duben 2010]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf Demografický vývoj, [online], Výkonný tým PřF UK [zveřejněno 23.06.2005]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf
14
hodnot (ČSÚ 2009 a Burcin a Kučera 2008) tvoří rozdíl krajních variant přibližně 2,5 milionu obyvatel. Při pohledu na všechny prognózy vyplývá, že je vcelku irelevantní, kterou konkrétní bychom v tomto ohledu použili. Burcin a Kučera předpokládají ve všech variantách mírně vyšší celkovou populaci, než ČSÚ. Rozdíl je dán na první pohled rozdílným předpokládaným migračním saldem a pravděpodobně dalšími nuancemi, jejichž rozbor však není stěžejním tématem této práce a zároveň ani není potřeba vzhledem k podobnosti závěrů a dlouhému časového horizontu. Vzhledem k velkému rozsahu variant budoucí velikosti populace můžeme odvodit pro naši ekonomiku a hospodářství další možný demografický problém. Tím je dnes faktická nemožnost určení skutečné velikosti v delším časovém horizontu. Mohla by tak, dle mého názoru, teoreticky nastat i situace, kdy budeme mít nepříznivý poměr pracující populace a penzistů a zároveň budeme řešit problém vysoké nezaměstnanosti se všemi jeho potenciálními dopady. Zatímco velikost populace v absolutním měřítku nám dává celou škálu poměrně rozdílných variant, další důležitý faktor, jímž je složení obyvatelstva, již takový rozsah nevykazuje. Tabulka 4: Podíl věkové skupiny 15-64 let vůči celkovému počtu v procentech13 nízká 2020 2030 2040 2050 2065 X
ČSÚ (2003) střední vysoká 66,2 65 61,2 56,1
66 64,5 60,9 56,3 X
65,8 64,2 60,6 56,1 X
nízká
ČSÚ (2009) střední vysoká 64,5 63,5 60,8 55,4 55,2
64,4 63,1 60,3 55,0 54,6
64,4 63,0 60,3 55,2 54,3
Burcin a Kučera nízká střední vysoká 64,2 64,0 61,7 57,4 57,9
63,7 63,1 60,8 56,2 56,8
69,2 63,5 62,7 56,4 56,3
13 Populační prognóza ČR do roku 2050, [online], Český statistický úřad [zveřejněno 11.06.2004], Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04 Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065, [online], Český statistický úřad [zveřejněno 19.05.2009]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 Prognóza populačního vývoje České republiky 2008-2070, [online], RNDr. Boris Burcin, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., [zveřejněno duben 2010]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf
15
Tabulka 5: Podíl věkové skupiny 65+ vůči celkovému počtu v procentech14 nízká 2020 2030 2040 2050 2065 X
ČSU (2003) střední vysoká 20,8 23,6 27,9 33
20,3 22,9 26,9 31,3 X
19,9 22,4 26,4 30,5 X
nízká
ČSÚ (2009) střední vysoká 20,1 23,2 27,0 31,7 33,0
20,1 23,1 26,8 31,1 32,2
19,9 22,7 26,2 30,3 31,7
Burcin a Kučera nízká střední vysoká 19,9 22,1 25,5 28,8 29,2
20,1 22,3 25,4 28,7 29,2
20,3 22,4 25,5 28,5 28,9
Obě dvě nejnovější prognózy naznačují, že by se měl poměr mezi obyvatelstvem v produktivním věku a seniory zhoršovat a to až překvapivě obdobně v podstatě ve všech variantách. I závěry jsou v tomto ohledu velice podobné.
„Věková kategorie seniorů, tedy obyvatelstvo ve věku 65 a více let bude jedinou částí populace, která početně poroste. V období do roku 2035 půjde o vzestup v řádu jednoho milionu osob, v následujících dvaceti třech letech přibude dalších více než 730 tis. seniorů, přičemž do konce prognózy se jejich počet pravděpodobně sníží o necelých 185 tis. osob v důsledku předpokládaného intenzivního vymírání početných kohort narozených v 70. a 80. letech 20. století.“15
„Obyvatelstvo ČR výrazně zestárne, jedna třetina osob bude starší 65 let, jejich zastoupení se více jak zdvojnásobí. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku, počet osob ve věku nad 85 let se podle střední varianty do roku 2066 zvýší na 7,5 násobek.“16
Zatímco dnes máme poměr věkového složení populace přibližně 70,1% pro věkové rozmezí 15-64 let a 15,5% pro seniory nad 65 let, v roce 2050 se předpokládá změna tohoto poměru přibližně na hodnoty 55,5% pro věkové rozmezí 15-64 let a 30% pro populaci 65 let a více. Prognóza od Burcina a Kučery je v tomto ohledu mírně optimističtější, ale rozdíl oproti ČSU je minimální a jedná se o drobnou nuanci. Stejně tak jako v případě prognózování absolutního počtu obyvatel, i při odhadování jejich věkového poměru je irelevantní, kterou prognózu použijeme vzhledem k relativně
14
Viz poznámka č 13. RNDr. BURCIN, Boris, Ph.D., RNDr. KUČERA, Tomáš, CSc. Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008–2070 s. 29. Dostupné z World Wide Web: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html 16 Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 s. 7. Kód: w-4020-09. Zveřejněno 19. 05. 2009. Dostupné z World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/402009 15
16
minimálním rozdílům hodnot. Navíc odhaduji, že na základě výsledků sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, dojde k aktualizaci dat u obou prognóz a je také možné, že se objeví i prognózy úplně nové. Obě prognózy zároveň poukazují na skutečnost, že odhadovaná výše migračního salda je jen obtížně předvídatelná a může mít v budoucnu značný vliv při jejich zpřesňování a aktualizaci. V tomto ohledu budou zároveň důležité i reprodukční návyky imigrantů vycházející z jejich původního sociálního prostředí. Vzhledem k faktu, že se mi nepodařilo získat žádnou další relevantní prognózu, která by navíc vyvracela budoucí nepříznivý demografický vývoj, shrnu závěry a výsledky z těch, které mám k dispozici do následujících bodů.
Předpokládané demografické změny do roku 2050: Absolutní počet obyvatel ve středních variantách mírně poroste, nebo bude stagnovat. Zároveň se ale u obou nejnovějších prognóz předpokládá u nízkých variant mírný pokles a u vysokých poměrně značný nárůst. Obě prognózy předpokládají postupný nárůst populace ve věku 65+ Postupný úbytek populace v produktivním věku, který bude s přihlédnutím k dlouhodobějším prognózám kulminovat právě okolo roku 2050. Stav populace v produktivním věku bude přímo determinován budoucím migračním saldem. Pokud bychom neuvažovali migraci, počet naší populace v absolutních číslech by začal klesat již okolo roku 2020. Na základě předpokládaného prodlužování lidského života a nízké porodnosti bude česká populace postupně stárnout.
Na základě výše uvedených dat a závěrů se přikláním k názoru, že demografický vývoj může v budoucnu výrazně ovlivnit strukturu národního hospodářství. Zároveň se přikláním k názoru, že bude pravděpodobně vzrůstat tlak na současný důchodový systém. Osobně, na základě vlastních zkušeností, předpokládám, že poroste tlak i na naše zdravotnictví.
17
1.3. Možné důsledky nepříznivého demografického vývoje To, jakým způsobem se mohou promítnout nepříznivé demografické změny v reálné ekonomice, se pokusím popsat na níže přiložených příkladech jedna, dva a tři.
Příklad 1. dopady na potravinový trh K popsání dopadů očekávaného demografického výkyvu použiji jednoduchý modelový příklad. Představme si jednoduchou ekonomiku, ve které se lidé živí pouze jedinou potravinou, tou může být např. chléb. Zároveň budeme brát v potaz ekonomiku uzavřenou, bez vlivů zahraničí. Budeme předpokládat, že se v čase t0 potravinový trh, reprezentovaný trhem chleba nachází v rovnováze nabídky a poptávky, jak ukazuje graf č. 1. V podstatě to znamená, že určité množství pekařů živí zbytek společnosti na určité životní úrovni.
Obrázek 1: Počáteční stav na trhu chlebů
V průběhu času však nastane důležitá změna. V čase t1 v ekonomice ubude část pekařů odchodem do důchodu a nedojde k jejich nahrazení novými, mladými pekaři. Na trhu chleba tak v čase t1 dojde, ceteris paribus, k posunu celé křivky nabídky doleva, čímž se zároveň přesune rovnováha na trhu. Pekaři tak budou péci méně chleba za vyšší cenu.
18
Obrázek 2: Změna rovnováhy na trhu chlebů v důsledku posunu křivky S doleva
V praxi došlo k tomu, že menší množství pekařů živí stejné množství lidí. Neboli poptávka po chlebech zůstává stejná, ale možnosti nabídky se snížily. Pokud si odmyslíme peníze, znamená to, že se lidé musí podělit o menší množství potravin, což automaticky znamená pokles jejich životní úrovně, respektive nutnost uskromnit se v tom, kolik chleba denně zkonzumují.
Příklad 2. dopady na celkovou ekonomiku Obdobně jako v příkladě jedna, budeme i zde předpokládat jednoduchou uzavřenou ekonomiku. Nebudeme však uvažovat pouze trh potravin, který určuje pouze to, kolik můžeme zkonzumovat, ale celkový produkt ekonomiky. Budeme vycházet z předpokladu, že ekonomika v čase t0 pracuje na úrovni svého potenciálního produktu. Vycházíme tedy z klasického pojetí ekonomiky a křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu. Klasické pojetí volím z důvodu dlouhodobého charakteru demografických změn. Při pohledu na graf na třetím obrázku můžeme konstatovat, že ekonomika pracuje na plné obrátky, výrobci nejsou schopni dlouhodobě zvýšit produkci a společnost užívá určitého životního standardu.
19
Obrázek 3: Stav AD AS v čase t0
Postupně v ekonomice dochází k tomu, že se v důsledku demografických změn mění poměr mezi ekonomicky aktivní částí populace a seniory, kteří pobírají důchodovou rentu. Vzhledem k faktu, že lidská práce je jeden z výrobních faktorů, začne se postupně snižovat potenciální produkt ekonomiky. To znamená, že se Y* postupně posune doleva s tím, že křivka AD zůstává konstantní. Jak nám ukazuje graf na čtvrtém obrázku, v čase t1 dojde k tomu, že se zmenší celkový produkt a zároveň vzroste cenová hladina. Je to dáno tím, že agregátní poptávka zůstane v podstatě nezměněna (celková velikost populace a tím i její poptávka zůstává stejná), zatímco produkční možnosti ekonomiky se sníží přesunem části populace z ekonomicky aktivního života do seniorského. Obrázek 4: Posun křivky Y* doleva
20
Obdobně jako v prvním příkladu došlo ke snížení množství chleba na jednotlivce, i při pohledu na celkovou ekonomiku dojde ke snížení produktu a tím snížení celkové životní úrovně jednotlivců a celé společnosti. Z pohledu hospodářské politiky je zároveň důležité, uvědomit si, v jakém odvětví bude poptávka růst a kde naopak klesat. Je pochopitelné, že lidé v důchodovém věku budou vyžadovat z části jiné služby a statky, než lidé ve věku produktivním.
Příklad 3. současná situace Vzhledem k tomu, že současná situace v České republice a celkově na globálních trzích nenasvědčuje tomu, že by dnešní ekonomika pracovala na úrovni svého potenciálního produktu, doplním zde ještě poslední příklad. Zde budeme vycházet z kompromisního modelu ekonomiky.
Obrázek 5: Kompromisní varianta AD AS
Výsledek je v tomto případě velice podobný předchozímu příkladu, jen se z krátkodobého hlediska snižuje razance jeho dopadu. Vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v ČR a Evropské unii obecně nachází na úrovni přibližně 8-10%, došlo by v případě skokového odchodu části obyvatel do důchodu ke snížení potenciálního produktu ekonomiky Y*, který by se posunul doleva. Reálný výkon ekonomiky se teoreticky začne snižovat až od bodu, kdy potenciální produkt klesne na úroveň reálného, který se nachází v bodě E.
21
Krátkodobě by tak mohlo dojít vlivem demografických změn k pozitivnímu jevu, snížení nezaměstnanosti. Je však potřeba si uvědomit, že v praxi tato část populace nezmizela, ale pouze se přesunula do ekonomicky neaktivní části života, kde je ale musí zbytek populace i nadále živit. V době, kdy by začalo docházet k oživení ekonomiky, by však mohla velice rychle narazit na nedostatek volných pracovních sil, což by ji mohlo citelně limitovat.
Ve všech třech případech jsme předpokládali zjednodušenou variantu bez vlivů zahraničí. V případě spolupracujících ekonomik by mohlo dojít ke snížení propadu životní úrovně jedné ekonomiky pomocí importu zboží, který by byl financován z kapitálového účtu platební bilance za předpokladu, že by druhá ekonomika byla schopna a ochotna část své spotřeby vyvážet. Tato situace by mohla platit v případě, že bychom demografický výkyv řešili pouze my, jako Česká republika. Jak jsem však popsal výše, jedná se o problematiku globálního charakteru, která zasáhne v podstatě všechny vyspělé země. Z tohoto důvodu pro účely této práce a demonstraci dopadů na ekonomiku postačí takto zjednodušené příklady.
22
2. Navrhované reformy penzijního systému V této kapitole se zaměřím na zmapování hlavních bodů současného penzijního systému ČR. Dále zde stručně představím jednotlivé návrhy penzijních reforem od níže popsaných tvůrců. Pokusím se zhodnotit potenciální efektivitu vybraných bodů v souvislosti s možnými makroekonomickými důsledky popsanými v předchozí kapitole, tj. možnému poklesu potenciálního produktu ekonomiky v souvislosti se zmenšujícím se produktivním jádrem. Efektivitu dnes tolik diskutované kapitálové části důchodové reformy rozeberu samostatně v další kapitole této práce.
2.1. Současný penzijní systém Je pravděpodobné, že ještě před dokončením této práce vejde v platnost vládní reformní novela. I přesto za současný penzijní systém budu pro účely této kapitoly považovat ten, který vychází z poslední novely zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 sb. a jeho interpretací ministerstvem práce a sociálních věcí. Je to z toho důvodu, že právě k důchodovému systému vycházejícímu z tohoto zákona se vztahují všechny reformní návrhy ať již NERVu, vlády nebo opozice. Současný systém využívá výhradně variantu průběžného financování starobních důchodů. Znamená to, že se na základě odvodů sociálního pojištění financuje důchodový účet, ze kterého jsou vypláceny starobní důchody dnešních seniorů. Výplata tohoto důchodu se skládá ze dvou částí a sice ze základní výměry, která je stanovena částkou 2230 Kč měsíčně a z výměry procentuelní, která se vypočítává z průměrné mzdy v produktivním věku. Výše procentní výměry musí podle zákona činit minimálně 770 Kč měsíčně.
23
Obrázek 6: Příjmy důchodového účtu17
Zajímavé je porovnání vývoje příjmů, výdajů a celkového salda důchodového účtu. Toto porovnání je zobrazeno níže, na grafu č.3 a v tabulce č.6. Tabulka 6: Příjmy a výdaje důchodového účtu v mld. Kč18 rok
2001
Příjmy 185,31 Výdaje 201,12 Rozdíl příjmů a-15,81 výdajů
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
197,69 213,68 -15,99
208,4 226 -17,6
242,27 232,12 10,15
260,87 245,6 15,27
279,08 272,78 6,3
294,44 287,31 7,13
321,29 305,38 15,91
352,61 336,51 16,1
329,49 346,05 -16,56
331,81 363,81 -32
Graf 3: Vývoj salda důchodového účtu v letech 2001 - 201119
Výsledek v mld. kč
20 10 0 -10 -20
Rozdíl příjmů a výdajů
-30 -40
rok
17
Zákon o důchodovém pojištění. In Sbírka zákonů č. 155/1995, ve znění 247/2010 Sb., Česká republika 2010 18 Zdroj dat: Plnění státního rozpočtu [online]. Ministerstvo financí ČR. [citace 17.03.2012]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plneni_stat_rozp.html + archivy za jednotlivé roky 19 Zdroj dat: Plnění státního rozpočtu [online]. Ministerstvo financí ČR. [citace 17.03.2012]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plneni_stat_rozp.html + archivy za jednotlivé roky
24
I když je průběžná část systému dominantní, obsahuje i část dobrovolnou. Tu tvoří z těch státem přímo podporovaných produktů penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění. Oba dva tyto spořící produkty pracují s poměrně dlouhým horizontem výplaty investovaných peněz a zároveň jsou podporovány buďto státními příspěvky nebo daňovými úlevami.
„Doplňkový důchodový systém, PPSP, v současné době nepředstavuje významný zdroj důchodových příjmů v České republice. Je v něm zapojeno cca 70 % ekonomicky aktivních osob (včetně účastníků v postproduktivním věku celkem 4,5 mil. osob). Penzijní fondy spravují přes 200 mld Kč úspor; průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka odpovídá necelým 5 měsíčním splátkám průměrného důchodu z PAYG. Naspořené prostředky jsou v 99 % případů vypláceny formou jednorázového vyrovnání. V systému dlouhodobě klesá průměrná měsíční úložka účastníka ve vztahu k průměrné mzdě.“20
Rozdíl ve velikosti průběžného pilíře a pilíře dobrovolného připojištění je nejvíce patrný při porovnání tabulek 6 a 7. Roční příspěvky střadatelů jsou ve výši maximálně desítek miliard, zatímco příjmy průběžného pilíře jsou v řádech několika set miliard. Vzhledem ke spořícímu charakteru důchodového připojištění je rozdíl velikosti vstupních částek vůči průběžné části pochopitelný. Při pohledu na celkové vklady účastníků však zjistíme, že např. v roce 2010 měli pojištěnci naspořeno i se státním příspěvkem a příspěvky od zaměstnavatele přibližně 216,1 miliardy korun. Vyplacené důchody z průběžné části důchodového systému však v tomto roce činily 346,05 miliard a v roce 2011 byla tato částka na úrovni 363,81 miliard korun. Objemy naspořených peněz pojištěnců tak sice postupem času rostou, jejich celková kumulovaná výše však nedosahuje ani jednoročních výdajů průběžné části tohoto systému. Tabulka 7: Základní údale o vývoji penzijních fondů21 Rok Příspěvky účatníků Počet penzijních připojištění Celkový kumulovaný vklad
1995
1999
2000
2001
2002
3,2 5,3 6,2 6,8 7,2 1 290 126 1 564 250 1 637 584 1 740 143 2 006 276 7,1 24 23,2 31,1 37,4
1996
1997
9,1 2 372 117 49,2
10 2 534 436 61,9
11 2 621 881 63,9
20
1998
Závěrečná zpráva Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí s. 5. Červen 2010. Dostupné z World Wide Web: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html 21 Výroční zprávy penzijních fondů [online]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, dostupné z http://www.cnb.cz.
25
Rok Příspěvky účatníků Počet penzijních připojištění Celkový kumulovaný vklad
2003
2007
2008
2009
11,8 13,2 15,3 17,6 20,2 2 739 556 2 963 730 3 279 727 3 593 645 3 936 357 70,1 94,2 113,2 136,1 162,4
2004
2005
2006
21,8 4 207 236 186,7
22,9 4 394 522 200,7
2010 1-3q 2011 23,2 4 527 774 216,1
17,2 4 553 316 227,9
Příspěvky účastníků jsou bez státního příspěvku a příspěvků zaměstnavatele, zároveň to nejsou hodnoty očištěné o výplaty z fondů. Celkový počet pojištěnců zahrnuje i ty v postproduktivním věku. Příspěvky a kumulovaný vklad jsou vyjádřené v mld. Kč.
Níže uvedený graf nám demonstruje klesající tendenci poměru průměrného příspěvku vůči průměrné mzdě. Vklady a zůstatky v absolutních částkách tak sice rostou, v poměru k celkové životní úrovni reprezentované průměrnou mzdou však dlouhodobě klesají. Graf 4: Příspěvky účastníků penzijních fondů v % průměrné mzdy22 3.50% 3.00% 2.50% 2.00% 1.50% %průměrné mzdy
1.00% 0.50% 0.00%
Dále tento systém stanovuje jako hranici odchodu do starobního důchodu dosažení věku 65 let u mužů a u žen v závislosti na počtu vychovaných dětí 62-65 let. Tyto hranice platí pro ročníky narození po roce 1968.
22 Zdroj dat: Penzijní fondy - vývoj některých sledovaných ukazatelů [online]. Ministerstvo financí ČR [cit. 18.03.2012]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/penzijni_pripojisteni_7723.html?year=2004
26
Pokud bychom v dnešní době neřešili problematiku demografických změn, byl by tento systém v zásadě postačující. Jeho průběžná část udržuje dlouhodobou doživotní rentu a naspořené prostředky v penzijním připojištění poskytují ve většině případů jednorázovou výplatu větší částky v důchodovém věku. Jak však ukazuje graf přiložené modelace, na základě zhoršujícího se demografického poměru může dojít k tomu, že se deficit důchodového účtu postupem času dostane, dle prognózy PES, až na úroveň, přes 4% HDP. Graf 5: Vývoj důchodového účtu na základě prognózy PES23 1.0
Vývoj účtu v %HDP
0.0 -1.0 -2.0 var. 2005
-3.0
var. 2010 -4.0
2012 2016 2020 2024 2028 2032 2036 2040 2044 2048 2052 2056 2060 2064 2068 2072 2076 2080 2084 2088 2092 2096 2100
-5.0
Rok
2.2. Návrh Nervu Národní ekonomická rada vlády působí jako poradní orgán a jejím úkolem bylo mimo jiné sestavení návrhů pro případnou reformu penzijního systému. Tato reforma má za úkol zmírnit dopady budoucích nepříznivých demografických změn na důchodový systém. Provádí to návrhy směřujícími k větší diversifikaci systému, jeho fiskální udržitelnosti. Zároveň řeší i otázku zmírnění mezigeneračního břemene a zvýšení ekvivalence.
23 Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo financí ČR, červen 2010, s. 4. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis_pdf.pdf
27
Cíle reformy NERVu jsou kvantifikovány následovně: zvýšení diverzifikace, zajištění fiskální udržitelnosti, zmírnění mezigeneračního břemene, zvýšení principu ekvivalence. K dosažení těchto cílů představil NERV ve své závěrečné prezentaci řadu doporučení, z nichž některá předložil jednohlasně a u některých rozebíral více možností. Níže vypíši dle mého nejdůležitější návrhy. Ve zkratce však mohu konstatovat, že celková doporučovaná reforma předpokládá zavedení další spořící části do důchodového systému a několik zásadních úprav průběžně financované části tohoto systému.
Úpravy průběžně financované části: Zavedení jednotné věkové hranice pro muže i ženy bez rozdílu věku a to do roku 2035. Následně tuto hranici každý rok prodlužovat. Navrhované tempo prodlužovaní jsou 2 měsíce za každý další rok. Od roku 2025 zavedení valorizace důchodů pouze o hodnotu inflace, odebrání vládě možnosti samovolně důchody navyšovat. Stanovení stropu odváděného pojistného na 3násobek průměrné mzdy. Zamezení souběhu starobního a invalidního důchodu, a zpřísnění kritérií pro přiznávání invalidního důchodu. Snížení důchodového pojištění z dnešních 28% na 23% a případný zvýšený deficit důchodového účtu vyrovnat jinými daněmi a příjmy. Prostřednictvím DPFO řešit souběh starobního důchodu a příjmu ze zaměstnání. Úpravy v kapitálové části: Zavést druhý spořící pilíř. Do tohoto pilíře přispívat 3 p.b. z 23% odváděných na důchodové pojištění, bez dalšího přispívání od občanů. Zavést povinnou účast pro osoby mladší 40ti let. Správu portfolií budou provádět penzijní fondy, investiční společnosti a banky. Struktura portfolií bude záviset na volbě každého občana prostřednictvím konkrétní strategie. Většina instrumentů se však bude obchodovat na burzovních trzích.
28
Správa tohoto pilíře má být co nejlevnější a v ideálním případě by ji měla provádět ČSSZ. Zároveň by jednotliví správci neměli znát identitu klientů a zákon by měl stanovit maximální výši poplatku za správu fondu. Otázku státních záruk nechává NERV otevřenou s tím, že se přiklání k variantě, záruky neposkytovat. V případě, že si občan nebude moci vybrat investiční strategii, bude mu automaticky přiřazena strategie investic do státních dluhopisů, převáženě českých. V otázce počtu správců je navrhována spíše varianta menšího počtu cca do 20ti. Zároveň je doporučována podmínka domicilu správce v ČR.
NERV propočítal a vymodeloval předpokládaný vývoj důchodového účtu pro případ, že budou realizovány jeho návrhy. Očekávaný vývoj je zobrazen v následujícím grafu, kde je zároveň porovnání se základní variantou bez realizace reformních návrhů. Červená křivka zobrazuje vývoj v základní variantě a zelená modelový vývoj po realizaci návrhů NERVu. Graf 6: porovnání důchodového účtu základní varianta a většinová varianta nervu24
Vývoj důchodového účtu v % HDP
0.5 0.0 -0.5 -1.0 -1.5 -2.0 -2.5
var. 2010
-3.0 var. I
-3.5 -4.0 -4.5 2012 2016 2020 2024 2028 2032 2036 2040 2044 2048 2052 2056 2060 2064 2068 2072 2076 2080 2084 2088 2092 2096 2100
-5.0
Rok
Je potřeba zmínit fakt, že NERV navrhuje v souvislosti s důchodovou reformou i změnu sazby DPH. Je navrhována jednotná sazba DPH na úrovni 19% oproti původním sazbám
24 NERV-prezentace-důchodová reforma s. 17 [online]. Vláda ČR. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_Duchodova-reforma.pdf
29
20% a 10%. Úprava této daně má kompenzovat prohloubení deficitu důchodového účtu po snížení sazby důchodového pojištění. Podle propočtů a závěrů NERVu by nemělo dojít k žádné nebo pouze minimální změně životní úrovně obyvatel.
„Je nutné jasně připomenout, že návrh NERVu spočíval ve snížení povinného sociálního pojištění z 28 % na 23 %, přičemž výpadek příjmů by byl kompenzován sjednocením sazeb DPH na úrovni 19 %. Tato operace je fiskálně přibližně neutrální. Jde tudíž o změnu struktury zdanění v ekonomice, nikoliv změnu úrovně daňové kvóty.“25
2.3. Vládní návrh Návrh důchodové reformy, který se dnes snaží vláda prosadit a uvést v život, vychází do značné míry z návrhů NERVu. Ve své finální verzi je však výsledkem řady vyjednávání na úrovni vládní koalice a dále pak na úrovni jednání s dalšími partnery. Výsledná reforma se tak sice drží základní vize zavedení dalšího spořícího pilíře a vyvedení části financí pomocí tzv. opt-outu, řada bodů se však oproti návrhům NERVu více či méně liší.
Důchodový systém by podle vládního návrhu měl mít následující strukturu: průběžně financovaný pilíř (stále majoritní), spořící pilíř obsahující 3% z důchodového pojištění + další 2% ze mzdy (dobrovolný pilíř), spořící pilíř s příspěvky státu a případně zaměstnavatele. Změny v I pilíři Parametrické změny v konstrukci výpočtu starobního důchodu. Zrušení hranice odchodu do důchodu z původní hodnoty 65 let. Ročníky 1936-1977 mají důchodový věk stanovený přílohou zákona a ročníky 1977 budou odcházet do důchodu v 67 letech bez rozdílu pohlaví. U mladších ročníků je zavedeno následné postupné prodlužování rychlostí 2měsíce/rok. Zrušení souběhu starobního a invalidního důchodu, automaticky je vyplácen ten vyšší. Valorizace důchodů pouze na základě vývoje inflace a průměrných mezd. 25
Experti z NERVu: Důchodová reforma očima NERVu [online]. Hospodářské noviny, 14.03.2011 [cit. 25.3.2012]. Dostupné z http://hn.ihned.cz/c1-51131930-experti-z-nervu-duchodova-reforma-ocima-nervu
30
Tabulka:porovnání parametrů výpočtu starobního důchodu26 Stav v roce 2011 Maximální vyměřovací základ pro pojistné Rozhodné období Základní výměra Zápočet za každý rok pojištění 1. Redukční hranice 2. Redukční hranice Zápočet do 1. redukční hranice Zápočet do 2. redukční hranice Zápočet nad 2. redukční hranici
600% PM 25 (30) let 2230 Kč (9% PM) 1,5 % 11000 Kč (≈ 44%PM) 28200 Kč (≈ 114% PM) 100 % 30 % 10%
Navrhovaný stav 400 % PM Celoživotní 9 % PM 1.5 % 44 % PM 400 % PM 100 % 26 % 0%
Nový, II pilíř Tento pilíř bude dobrovolný a vstup je možný maximálně do dosažení věku 35 let. Po vstupu do tohoto pilíře již nebude možné vystoupit. 3% p.b. budou vyvedeny ze současných odvodů na důchodové pojištění, a budou doplněny dalšími 2% z hrubé mzdy (znamená to tedy, že účastníci tohoto pilíře budou na důchod odvádět o 2% více). Vzhledem k vyvedení 3% z prvního pilíře dojde také ke snížení výplat důchodů z prvního pilíře. Dávky z tohoto pilíře budou moci být vypláceny doživotně, případně doživotně s 3letou výplatou pozůstalým po smrti pojištěnce, nebo po dobu 20 let od počátku čerpání. Správci budou penzijní soukromé společnosti se základním kapitálem minimálně 300 mil. Kč a licencí od ČNB. Náklady spojené s propagací ponesou fondy přímo. Účastníci budou odvádět poplatek za správu 0,3%-0,6% z objemu a dále 10% z ročního zhodnocení při zachování pravidla „high water mark“ (v případě fondu státních dluhopisů bude účtován pouze poplatek z objemu). Dostupné budou 4 investiční strategie, respektive zaměření fondů. Fondy státních dluhopisů, konzervativní fondy, fondy vyvážené a fondy dynamické.
26
Česko. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s 16. Rok 2011.
31
Stát nebude prostředky, ani výnosy z těchto fondů garantovat vůči nepříznivým podmínkám na trhu. Pokud pojištěnec zemře před dosažením důchodového věku, jsou prostředky předmětem dědictví.
Změny ve III pilíři Majetek správce a pojištěnců bude oddělen. Zůstává garance nezáporného zhodnocení u stávajících pojištěnců. Noví nebo stávající pojištěnci (pokud se tak rozhodnou) si budou moci zvolit i agresivnější investice bez garance nezáporného zhodnocení. Parametry státní podpory budou upraveny a to tak, že se zvýší minimální vklad účastníka na 300 Kč a maximální státní příspěvek na 230 Kč. Daňová podpora má být v rozmezí úložek 1000 – 1500 Kč.
Předpokládané změny povedou v prvních letech reformy ke zvýšení deficitu důchodového účtu. Ten chce vládní návrh kompenzovat (obdobně jako předpokládá návrh NERVu) postupným sjednocením a zvýšením sazby DPH. Podle novely zákona o DPH by mělo dojít ke zvýšení dolní sazby z 10 na 14% a ke snížení základní sazby z 20 na 17,5%. Od roku 2014 se předpokládá další růst dolní sazby na 17,5% tj. dojde ke sjednocení sazeb. V souvislosti se změnou této daně předpokládal NERV, jak již napsáno výše, snížení sazby na důchodovém pojištění. Na místo toho však vláda počítá s úlevami pro rodiny s dětmi formou zvýšení slevy na vyživované dítě a valorizací důchodů. Součástí návrhu nového zákona o důchodovém pojištění je i důvodová zpráva, která obsahuje modelaci předpokládaného vývoje důchodového účtu. Ze zprávy však není zcela patrné, zda-li výsledný graf pracuje pouze s úpravami prvního pilíře nebo již zahrnuje i předpokládaný opt-out druhého pilíře.
32
Graf 7: bilance důchodového pojištění v % HDP27
2.4. Návrh ČSSD ČSSD jako opoziční strana také připravila řadu bodů své důchodové reformy. Zároveň otevřeně deklaruje, v případě vítězství v dalších volbách do poslanecké sněmovny, vůli změnit, nebo zrušit řadu vládních návrhů. Základní struktura penzijního systému by měla být podle návrhu ČSSD zachována. Předpokládají se tedy pouze dva současné pilíře. V obou pilířích se však počítá s řadou úprav.
Základní body reformy ČSSD: Zachování stávajících příspěvků do průběžného důchodového systému (nevyvádět část prostředků formou opt-out). Odstranění nerovnosti OSVČ a zaměstnanců v otázce odvodů na sociálním pojištění a ponechání stropu odvodů na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy. Zavést financování mimostarobních důchodů z jiných zdrojů
27 Česko. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s 19. Rok 2011.
33
Zvyšováním příjmů ze sociálního pojištění a zahrnutím dalších daňových příjmů vytvořit mírný přebytek důchodového účtu pro budoucí výpadky očekávané v letech 2025-2070. Zvyšování věku odchodu do důchodu od roku 2025-2030. Toto zvyšování však bude prováděno na základě pětiletého vyhodnocování makroekonomických dat tak, aby byla zároveň respektována potenciální zaměstnanost budoucích penzistů. Valorizaci důchodu provádět na základě inflace, ale tu pro potřeby důchodců vypočítávat z indexu životních nákladů důchodců. Zachování pouze jednoho spořícího pilíře, v případě potřeby budoucím obou spořících pilířů a zamezení navrhovaného opt-outu. Zvýšení státního příspěvku ve spořícím pilíři a motivace zaměstnavatelů do tohoto systému více přispívat v rámci zaměstnaneckých benefitů. Státní příspěvek bude zpětně vymahatelný v případě, že nedojde v doživotní výplatě renty ze spoření. Zvýhodňovat dlouhodobé spoření a upravit investiční strategii fondů na strategii životního cyklu, avšak s garancí návratnosti investic. Propojení důchodové reformy s prorodinnou politikou a postupným zvyšováním výdajů na služby v oblasti podpory rodin s dětmi o hodnotu 0,5-0,65% HDP vůči roku 2007.
Návrhy ČSSD přímo odsuzují spojování důchodové reformy a zvyšování daní, respektive výše popsané změny v oblasti HDP. Ty samé návrhy však předpokládají zvyšování výdajů i mimo důchodový účet a financování z jiných daňových příjmů. Součástí důchodové reformy to přímo není, avšak vzhledem k politickému zaměření se dá předpokládat zavedení progresivního zdanění a zvýšení odvodů na důchodovém pojištění pro financování navrhovaných změn.
2.5. Návrh KSČM KSČM jako opoziční strana přímo odmítá myšlenku vyvádění části peněz z důchodového systému a zvyšování ekvivalence. Z podkladů, které se mi podařilo získat, vyplívá, že KSČM považuje současný systém za vyhovující a případné úpravy by měli být pouze parametrické a mají pouze zohledňovat aktuální vývoj. Z tohoto důvodu nepovažuje za nutné zavádět razantní reformní změny a současné navrhované úpravy vidí jako asociální a
34
nechce se na nich tudíž jakýmkoli způsobem podílet, snad pouze na jejich úplném zrušení a ponechání původního systému.
Pohled KSČM na důchodový systém se dá kvantifikovat následovně: Hlavní část systému zůstane průběžná a bude garantovat minimální náhradový poměr na úrovni 40% průměrné mzdy Systém zůstane příjmově i generačně solidární Má být státem garantovaný a regulovaný Důchodový účet má být financovaný z přebytků výkonné hospodářské politiky, která zajistí nízkou nezaměstnanost a vyrovnaný státní rozpočet jako celek.
Celkový postoj KSČM k důchodové problematice jsem tedy pochopil tak, že předpokládají jen drobné parametrické změny důchodového systému. Pracují spíše s myšlenkou úpravy celého národního hospodářství, které poté zajistí udržení důchodového účtu viz. email od Dr. Miroslava Opálky v příloze. Vzhledem k rozsahu, zaměření a snaze o apolitičnost této práce nebudu detailněji rozebírat pohled KSČM na celkovou hospodářskou politiku.
2.6. Komparace návrhu vlády a NERVu pro průběžnou část a financování V oblasti průběžně financovaného pilíře je vidět značná shoda a ze strany vlády přijetí návrhů ekonomické rady za své. Vláda v podstatě plně implementovala myšlenku sjednocení odchodu do důchodu pro muže i ženy a prodlužování důchodového věku, dále zamezení souběžného čerpání důchodů a valorizace na základě změny ekonomických ukazatelů. Rozkol však panuje na straně příjmové, kde NERV počítal se sjednocením daně z přidané hodnoty na úrovni 19% a snížením odvodů na důchodovém pojištění o 5 procentních bodů. To by vykompenzovalo, podle jejich závěrů, výpadek příjmů důchodového účtu a zároveň by to nemělo výraznější dopad na rozpočty rodin a občanů. Dle slov zástupců NERVu nemělo dojít k nárůstu daní, ale pouze k úpravě struktury zdanění. Vláda na místo toho počítá se sjednocením daně na úrovni 17,5% a zachováním odvodů na důchodovém pojištění na úrovni 28%. Zvýšení sazby pak nebude kompenzováno nižšími odvody na pojištění, ale daňovými úlevami u vybraných skupin obyvatel. V souvislosti 35
s tím vládá očekává větší výběr z DPH, který má být spjatý s důchodovou reformou, dle slov ministra Drábka však nebude na důchodový účet adresně vázán28.
2.7. Vliv vybraných opatření na základní důsledky demografického vývoje 2.7.1. Prodloužení hranice odchodu do důchodu Toto je řešení, které se s pohledem na demografický vývoj přímo nabízí a zároveň s ním ve větší či menší míře počítají všechny návrhy. KSČM sice nemá tento bod přímo zařazený v koncepci důchodového systému, zároveň však přiznává, že tento systém musí respektovat „reálný stav a posun v čase“. Tento postoj osobně chápu tak, že prodlužování důchodového věku je možné až v případě, že se jasně ukáže nedostatek pracovní síly na trhu a reálný potenciál pro zaměstnání starší populace. Pokud tento návrh vztáhneme k příkladům s pekaři z první kapitoly, zjistíme, že takovéto opatření má ceteris paribus přímý stimulační vliv na křivku agregátní nabídky v dlouhém období. Pomocí prodlužování věku odchodu do důchodu tak dochází k omezení úbytku potenciální pracovní síly v důsledku demograficky nepříznivých změn. V extrémním případě by mohlo dojít k tomu, že by intenzita prodlužování věku odchodu do starobního důchodu byla natolik vysoká, že by se křivka agregátní nabídky neposunula doleva, ale vlivem většího množství potenciálního vstupu doprava.
28 Hydepark 2.1.2012 [online]. Česká televize 2.1.2012, Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/212411058080102-hyde-park/
36
Obrázek 7: potenciální posun důchodového věku na potenciální produkt
Pokud prodlužování produktivní délky života nebude dosahovat intenzity stárnutí obyvatelstva, dojde k posunu Y* doleva v rámci pásma Y*-Y*A. Pokud bude naopak prodlužování produktivního věku intenzivnější než stárnutí obyvatelstva, dojde paradoxně k posunu Y* doprava v rámci pásma Y*-Y*B. Graf samozřejmě předpokládá velice zjednodušenou situaci. I kdyby nastal extrémní případ (pohyb Y doprava), jedná se pouze o potenciální nárůst jednoho ze vstupů ekonomiky. Muselo by být přihlédnuto i k zákonu klesajících výnosů a tudíž k přiměřenému navýšení i ostatních vstupních faktorů a zároveň k potenciálně klesající produktivitě pracovníků v pokročilém věku. Nesmíme zapomínat na fakt, že pouze prosté administrativní prodloužení produktivního věku nemá příliš společného s reálnou zaměstnatelností starších lidí. Pokud se přeneseme z teoretického příkladu do praktické ekonomiky, tak se z pohledu národního hospodářství jedná pouze o první krok. Pokud se totiž dostaneme do situace, kdy bude většina lidí v předdůchodovém věku registrována na úřadech práce, logicky toto opatření žádný praktický účinek nepřinese. Pro zajímavost uvádím v tabulce 8, jak vysoký by musel být důchodový věk ve vybraných letech, aby byl zachován poměr potenciálně pracujících vůči starobním důchodcům.
37
Tabulka 8: Potřebný důchodový věk pro zachování poměru potenciálně ekonomicky aktivních a seniorů29 2011 2020 2030 2040 2050
rok poměr potenciálně pracujících obyvatel na jednocho starobního důchodce Věk potřebného odchodu do důchodu
4,39
4,2
4,22
4,36
4,17
65
68
70
73
75
2.7.2. Změna konstrukce výpočtu starobního důchodu Tento bod neřeší problematiku vycházející z demografických výkyvů. Zaměřuje se čistě na problematiku ekvivalence průběžného systému a má zohledňovat tolik diskutovaný nález ústavního soudu. Úprava rozhodného období a maximálního vyměřovacího základu sice znevýhodňuje jedince, kteří dosáhli výrazně větších příjmů až ke konci kariéry nebo jejich příjmy výrazně převyšovaly průměrnou mzdu, úprava redukčních hranic má však nakonec docílit toho, že budou mít tito lidé vyšší důchod než v případě původního výpočtu. Dle slov pana ministra Drábka30 by mělo dojít k mírnému snížení důchodů pro střední vrstvy obyvatelstva a k „adekvátnímu“ navýšení pro tu část obyvatelstva, která do systému dlouhodobě přispívala větší sumy. Přesnější kvantifikace je k dispozici v případové studii, která je součástí nového zákona.
„U nově přiznávaných důchodů zůstane náhradový poměr v prvním decilu, který je prezentován 10 % jedinců s nejnižšími příjmy, zachován pro jedince s příjmy do výše cca 10 900 Kč (to odpovídá první redukční hranici). U jedinců s příjmy mezi současnou první redukční hranicí a současnou druhou redukční hranicí dojde k poklesu náhradového poměru v rozmezí do 3 %. Náhradový poměr v posledním decilu, který je reprezentován jedinci s příjmy vyššími než 36 000 Kč, vzroste v průměru ze současných 29 % na 36 %. Navrhované řešení tedy zajistí posílení principu ekvivalence, a to zvýšením náhradového poměru v posledních dvou příjmových decilech, tj. u příjmů vyšších než 30 000 Kč při současném zachování solidarity u nízkopříjmových jedinců v prvním decilu. Náklady na
29
Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065, střední varianta, [online], Český statistický úřad [zveřejněno 19.05.2009]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 30
Hydepark: 2.1.2012 [online]. Česká televize 2.1.2012, Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/212411058080102-hyde-park/
38
růst náhradového poměru tedy budou rozloženy mezi zbylých cca 70 % pojištěnců, avšak úroveň jejich důchodů nepoklesne tak, aby byla ohrožena jejich životní úroveň.“31
2.7.3. Zrušení souběhu starobního a invalidního důchodu Zrušení souběhu starobního a invalidního důchodu bude mít za následek přímou úsporu ve vyplácených důchodech. To, že někdo dosáhne věku starobního důchodu a bude mít tedy přiznánu jinou, i o něco vyšší, dávku, neznamená, že zmizí jeho invalidita. Z pohledu státního rozpočtu jako celku proto neočekávám prostou úsporu v poměru 1:1. Osobně si myslím, že se část lidí bude obracet na pomoc státu vyplácenou z jiných kapitol rozpočtu. Konečný poměr tak bude záviset na situaci jednotlivých invalidů a jejich rodin a zároveň na přísnosti posuzování případných žádostí, kde vláda mimo jiné avizuje zpřísnění.
2.7.4. Financování mimostarobních důchodů z jiných zdrojů Otázka financování mimostarobních důchodů z jiných zdrojů podle návrhu ČSSD je dle mého pouze „přesouvání peněz z jedné kapsy do druhé“. Vyřeší se tak částečně problematika deficitního důchodového účtu, ale při pohledu na státní rozpočet jako celek nedojde v absolutních číslech k výraznější změně. Obě dvě výše popsaná opatření mají za následek zlepšení poměru příjmů a výdajů důchodového účtu, můžeme tedy říci zlepšení jeho fiskální udržitelnosti. V otázce stimulace budoucího potenciálního produktu ekonomiky však nehrají významnou roli.
2.7.5. Odstranění nerovnosti v odvodech na zdravotním a sociálním pojištění OSVČ a zaměstnanců Vzhledem k tomu, že se jedná o bod vybraný z opozičního návrhu, kde není bližší specifikace, je zhodnocení dopadu poměrně komplikované. Primární dopad bude na příjmovou stránku důchodového účtu. Podle konkrétního nastavení tak může dojít jak ke snížení příjmů důchodového účtu, tak k zachování jejich výše nebo jejich růstu. Zároveň zvýšením odvodů pro OSVČ může dojít ke zvýšení nezaměstnanosti, popřípadě snaze u určité části nevykazovat všechny příjmy v účetnictví.
31
Česko. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s 16-17. Rok 2011.
39
V případě snížení odvodů pro zaměstnance může, ale také nemusí, dojít ke snížení nezaměstnanosti v důsledku zlevnění pracovní síly. Zde by záleželo na tom, jestli, a případně v jakém poměru, by se snížily odvody strhávané přímo zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, v jaké části politického spektra se nachází strana, která má tento návrh uvedený v materiálech k důchodové reformě, očekávám snahu o zvýšení celkové daňové zátěže pro OSVČ, což momentálně nevidím jako stimulační krok.
2.8. Problematika financování důchodového systému jako celku Myslím si, že je důležité na důchodový účet nehledět pouze z pohledu důchodového účtu ve státním rozpočtu. Snaha o prostou vyrovnanost tohoto účtu je nedostatečná. Je potřeba sledovat výdaje obyvatel na celý důchodový systém, respektive alespoň na jeho evidovatelnou část.
Obrázek 8: důchodový systém celek
40
S přijmutím předpokladu zhoršení demografického poměru ve společnosti, s přihlédnutím k
jeho popsaným
možným
důsledkům
pro
potenciální
produkt
ekonomiky
a k proklamované snaze vlády i opozice zachovat poměr životní úrovně mezi seniory a ekonomicky aktivní částí obyvatel na přibližně stejné úrovni jako je tomu dnes, musí zákonitě dojít ke zvýšení příjmů důchodového systému jako celku. Pokud bude do systému přispívat méně lidí než je tomu dnes a zároveň z něj bude více lidí čerpat, musí zákonitě dojít k nerovnosti vůči současnému stavu a to bez ohledu na to, jestli se podaří udržet potenciální produkt ekonomiky na stejné úrovni, například pomocí zvýšení produktivity práce. Zvýšení příjmů tohoto systému může být provedeno buďto zvýšením přímých odvodů nebo nepřímo dofinancováním z ostatních zdrojů rozpočtu, případně kombinací těchto variant. Pro zachování smysluplného penzijního systému tak bude muset dojít k omezení reálné spotřeby a příjmů některých subjektů v ekonomice. Jedná se o na první pohled jednoduchou logickou úvahu. Rozhodl jsem se ji do mé práce připojit proto, že když vidím naše představitele, připadá mi, že se snaží prezentovat důchodovou reformu jako spásné řešení pro všechny, což však vzhledem k výše popsanému zkrátka není možné.
41
3. Problematika kapitálové části důchodové reformy Zavedení kapitálové části, respektive druhého pilíře důchodové reformy má v budoucnu jednak snížit zátěž na výdajové straně pilíře průběžného a zároveň zvýšit ekvivalenci celkového systému, neboť dojde k fixaci části odvodů ke konkrétnímu pojištěnci. Vzhledem k možným dopadům demografických změn na potenciální produkt ekonomiky a faktu, že životní úroveň populace je na tento produkt přímo navázána, vyvstává důležitá otázka: Může kapitálová část ovlivnit budoucí potenciální produkt nebo pouze upraví poměr mezi životní úrovní penzistů a pracujících obyvatel? Vládní reforma počítá s dobrovolností druhého pilíře. To je faktor, který pravděpodobně přímo ovlivní výslednou efektivitu reformy jako celku. V souvislosti s tím tedy vyvstává ještě jedna důležitá otázka: Bude se chtít do kapitálové části zapojit dostatečná část veřejnosti, aby bylo možné zajistit fiskální udržitelnost průběžné části tak, jak předpokládá modelace v grafu č. 7.
3.1. Portfolio fondů druhého pilíře Před tím, než se pokusím odpovědět na výše položené otázky, je potřeba, podávat se detailněji na navrhovanou strukturu nového pilíře. Každá investiční společnost, která bude chtít vystupovat ve druhém pilíři, bude muset nabídnout následující paletu fondů.
3.1.1. Fondy státních dluhopisů Jak napovídá název, tento fond bude mít v portfoliu výhradně státní dluhopisy. Většina dluhopisů v portfoliu má být České republiky a menší část mají tvořit dluhopisy dalších vyspělých a stabilních států.
Dle zákona se bude jednat o následující instrumenty: Dluhopisy a nástroje finančního trhu, které emituje ČR, nebo ČNB. Dluhopisy států OECD, případně jejich centrálních bank s ratingem na maximálně páté nejhorší kategorii. Nástroje peněžního trhnu států OECD, případně jejich centrálních bank s krátkodobým ratingem v investiční kategorii. Vklady u regulovaných bank se splatností do dvou let. 42
„(2) Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. a) až d). Důchodový fond státních dluhopisů může do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) investovat nejvýše 30 % hodnoty svého majetku. Ustanovení § 53 se na důchodový fond státních dluhopisů nevztahuje.“32
Dle této citace vyplývá, že tyto fondy budou investovat minimálně 60% hodnoty do dluhopisů ČR a nástrojů peněžního trhu emitovanými ČR nebo ČNB, dále musí být portfolio fondu zajištěné vůči měnovému riziku ze sta procent.
3.1.2. Konzervativní fondy Na rozdíl od fondů státních dluhopisů nebude u konzervativních fondů kladen primární důraz na české dluhopisy, ale na dluhopisy a nástroje peněžního trhu dalších stabilních zemí.
Dle zákona se jedná o následující instrumenty: Dluhopisy států OECD, případně jejich centrálních bank s ratingem na maximálně páté nejhorší kategorii. Nástroje peněžního trhnu států OECD, případně jejich centrálních bank s krátkodobým ratingem v investiční kategorii. Dluhopisy nebo nástroje peněžního trhu emitované mezinárodními institucemi, které mají záruky členských států a které schválí ČNB. Jedná se např. o MMF, ECB, Evropský fond finanční stability atd. Dluhopisy dalších emitentů, kteří splňují podmínku ratingu maximálně do páté nejhorší kategorie. Nástroje peněžního trhu dalších emitentů, kteří se nacházejí dle krátkodobého ratingu v investiční kategorii. Cenné papíry dalších podílových fondů.
32
Česko. Zákon o důchodovém spoření. In Sbírka zákonů č. 426/2011, Česká republika. 2011, částka 149, strana 5602.
43
„(3) Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).“33
Dle této citace vyplývá, že budou konzervativní fondy investovat nejméně 70% majetku do instrumentů dle písmen a) b) a c) prvního odstavce tohoto paragrafu, tedy dluhopisů a nástrojů peněžního trhu zemí OECD a mezinárodních institucí schválených ČNB. Dále musí být konzervativní fondy zajištěné vůči měnovému riziku ze sta procent.
3.1.3. Vyvážené fondy Portfolia těchto fondů budou moci obsahovat krom „bezpečných instrumentů“ i určitou část akcií a dalších nástrojů kolektivního investování.
Dle zákona se bude jednat o tyto instrumenty: Všechny nástroje, které jsou uvedeny u konzervativních fondů s tím, že nejhorší rating u dlouhodobých závazků se posouvá z páté na sedmou kategorii dané ratingové agentury. Akcie obchodované na evropském regulovaném trhu nebo obdobném zahraničním trhu, který je schválen ČNB. Cenné papíry veřejně nabízené fondy v ČR, které jsou regulovány zákonem o kolektivním investování.
Vyvážené fondy mohou investovat maximálně 40% hodnoty do akcií, cenných papírů fondů investujících převážně do akcií a dalších instrumentů přímo navázaných na akcie. Z toho vyplývá, že zároveň bude minimálně 60% hodnoty investováno do dluhopisů a instrumentů peněžního trhu obdobně, jako u konzervativních fondů. Fondy musejí být zajištěné vůči měnovému riziku minimálně ze sedmdesáti pěti procent.
33
Česko. Zákon o důchodovém spoření. In Sbírka zákonů č. 426/2011, Česká republika. 2011, částka 149, strana 5603.
44
3.1.4. Dynamické fondy Tyto fondy budou mít skladbu investičních instrumentů obdobnou jako fondy vyvážené. Lišit se však bude jejich jednotlivá váha s tím, že se předpokládá vyšší váha u akciové složky portfolia.
Dle zákona bude jednat o tyto instrumenty: Všechny nástroje popsané u konzervativního a dynamického fondu s tím, že nejhorší rating dlouhodobých závazků emitenta může být v deváté kategorii dané ratingové agentury.
Dynamické fondy mohou investovat maximálně 80% hodnoty do akcií, cenných papírů fondů investujících převážně do akcií a instrumentů přímo navázaných na akcie. Z toho zároveň vyplývá, že fondy budou investovat minimálně 20% hodnoty do dluhopisů a instrumentů peněžního trhu. Fondy musejí být zajištěné vůči měnovému riziku minimálně z padesáti procent.
3.2. Teoretický vliv na potenciální produkt O variantě penzijní reformy se zavedením dalšího spořícího pilíře se mluví již poměrně dlouhou dobu. V roce 2010 jsem v diskusním pořadu české televize „Máte slovo“ zaslechl zajímavý dotaz jednoho občana.
„Jak mi pomohou naspořené peníze v době, kdy bude pracovat méně lidí než dnes. Jakou hodnotu tyto peníze vytvoří v letech s nejhorším demografickým poměrem.“34
3.2.1. Obecný vliv investic na potenciální produkt Výše uvedená otázka byla v pořadu zamluvena a v podstatě zůstala občanovi nezodpovězena. Pro nalezení odpovědi použiji teorii investic a vztahnu ji k příkladům z první kapitoly. Zároveň tím dostaneme částečnou odpověď na otázku vlivu investic na sekundárních kapitálových trzích na potenciální produkt reálné ekonomiky.
34
Máte slovo: 8.4.2010 [online]. Česká televize 8.4.2010, Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/210572230800014/video/
45
Ekonomická teorie chápe na té nejzákladnější úrovni investici jako odložení dnešní spotřeby s očekáváním větší spotřeby v budoucnu. Dojde tak vlastně k tomu, že část zdrojů nespotřebujeme dnes, ale použijeme je k potenciálnímu zvýšení budoucí produkce.
Příklad 4: Investiční teorie vztažená k prvním příkladu Představme si, že v dané ekonomice pracuje 100 pekařů a každý z těchto pekařů je schopen každoročně upéct 10 tun pečiva. V jednom roce se však autority této ekonomiky dohodnou, že je potřeba pracovat na rozšíření produkčních možností a dva pekaře pověří po celý příští rok výzkumem efektivnějšího postupu. Dojde tak k tomu, že následující rok ekonomika vyprodukuje o 20 tun pečiva méně. Pokud se však dvěma pekařům převedeným do výzkumné činnosti podaří zamýšlený plán a naleznou způsob, jak zefektivnit práci ostatních pekařů např. o 1 tunu ročně, bude postupně docházet k navyšování produkce. Navyšování bude přímo úměrné tomu, jak rychle budou schopni tito dva pekaři zaškolovat své kolegy. Graficky můžeme situaci vyjádřit následujícím grafem.
Graf 8: investiční teorie vztažená k příkladům z první kapitoly Produkce pečiva v tunách
1100 1050 1000 vývoj bez investice 950
vývoj s investicí 1. varianta vývoj s investicí 2. varianta
900 850 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Jednolivé roky
Červená přímka značí vývoj ekonomiky bez investování. Zelená křivka značí schopnost pekařů vyškolit dva kolegy v novém postupu za půl roku. Fialová počítá se schopností vyškolit 4 kolegy pekaře za půl roku. Pokud bychom považovali pečivo za jediný produkt ekonomiky, docházelo by postupně k posouvání potenciálního produktu doprava.
46
Tento jednoduchý příklad nám dává odpověď na otázku potenciálního vlivu investic na udržení potenciálního produktu ekonomiky. Pokud budou prostředky investovány do přímé ekonomiky, budou mít na produkční možnosti této ekonomiky stimulační vliv. Musíme samozřejmě zohlednit i možné riziko, které s největší pravděpodobností povede k neúspěchu některých realizovaných investic. Investice v tom nejzákladnějším smyslu jsou schopné zvyšovat, jak jsme si ukázali výše, produkční možnosti ekonomiky. Ostatně z tohoto důvodu jsou také realizovány. Důležitý je však v tuto chvíli pohled na zamýšlené investice ve druhém pilíři. Nepředpokládají se zde investice do přímé ekonomiky, ale tzv. finanční investice. Vzhledem k výše popsaným, zákonem definovaným investičním instrumentům můžeme předpokládat, že drtivá většina aktiv nových penzijních fondů bude investována na sekundárních organizovaných kapitálových trzích, případně na trzích státních dluhopisů a dalších krátkodobých instrumentů.
Původní přínos těchto trhů pro ekonomiku byl následující: Organizované kapitálové trhy mají pomoci získat prostředky pro rozvoj firem, které se rozhodnou na těchto trzích emitovat své cenné papíry. Vývoj na těchto trzích má odrážet vývoj reálné ekonomiky, je to její tzv. barometr. Uchování hodnoty úspor - za cenným papírem se nachází buďto pohledávka vůči emitentovi, nebo vlastnické právo na emitentovi.
Vliv na reálnou ekonomiku mají dnes tyto trhy v následujících bodech: Při emisi nových cenných papírů, kdy emitent získává prostředky pro svůj rozvoj a přímo je investuje v reálné ekonomice. Při případném zpětném odkupu akcií nebo vyplácení dividend, kdy ale většinou dochází k odlivu prostředků z reálné ekonomiky. Při rozhodování investorů o případných nových investicích nebo stažení peněz a realizování zisku/ztráty. Reálný vývoj celkových indexů a prognózy mají určitý vliv na náladu subjektů v ekonomice a zprostředkovaně tak částečně vstupuje do rozhodování o reálných investicích a spotřebě.
Problematikou těchto trhů dnes obecně je jejich odtrženost od reálné ekonomiky. Každý den na nich dochází k přesunu obrovského množství peněz z jednoho obchodního účtu 47
na druhý a v reálné ekonomice má řada menších a středních firem výrazné problémy se sháněním prostředků pro svůj rozvoj.
3.2.2. Akcie a další instrumenty na organizovaných trzích Na organizovaných kapitálových trzích je cena jednotlivých instrumentů kotována na základě momentální nabídky a poptávky. K tomu, aby mohli dnešní investoři v budoucnu realizovat nějaký zisk, je bezpodmínečně nutné, aby na těchto trzích z dlouhodobého pohledu poptávka převyšovala nabídku, tj. aby na tyto trhy přitékalo stále více volných prostředků. Zhoršující se demografický poměr bude, jak vyplývá z první kapitoly, nejen naší problematikou, ale také vyspělé Evropy a Severní Ameriky. Řada lidí ve vyspělém světě si spoří na část svého důchodu právě prostřednictvím penzijních fondů nebo fondů kolektivního investování a to může negativně ovlivnit právě potřebnou poptávku na sekundárních trzích. Jednoduše řečeno, do penzijních fondů bude přitékat méně peněz, než z nich bude odtékat a to může být faktor, který do značné míry negativně ovlivní výnosnost těchto investic. I kdyby se přeci jen podařilo udržet výnosnost fondů pomocí poptávky dalších velkých hráčů, případných zpětných odkupů akcií a vhodné regionální diverzifikace do států s prozatím příznivým demografických faktorem, přínos pro potenciální produkt ekonomiky může být relativně zanedbatelný a pravděpodobně bude narůstat inflační tlak, jak ukazuje následující graf na obrázku.
Obrázek 9: Potenciální vliv masivního odlivu a pozdějšího přílivu finančních prostředků z reálné ekonomiky na globální kapitálové trhy
48
Křivky Y*1 a AD1 představují počáteční stav ekonomiky a bod PE1 představuje počáteční cenovou hladinu. Masivní odliv peněz z ekonomiky na globální kapitálové trhy bude tlačit na posun křivky AD doleva. To by teoreticky mělo cenovou hladinu krátkodobě snížit. Postupem času však dojde působením demografického faktoru ke smršťování produktivního jádra ekonomiky, což zapříčiní tlak na posun křivky Y*1 doleva. Ten je na grafu zobrazen jako posun na úroveň Y*2. Zároveň bude vlivem demografického faktoru docházet k postupnému přivádění peněz zpět do ekonomiky a to zapříčiní posun agregátní poptávky doprava tj. posun křivky AD2 na AD3. Koneční stav reprezentují bod E2, Y*2 a PE2. Výsledný efekt je takový, že ekonomika bude vyrábět menší produkt při vyšší cenové hladině. Příklad je samozřejmě velice zjednodušený a neuvažuje řadu dalších vlivů, které do ekonomiky budou zasahovat. Zároveň pracuje výhradně s dlouhým obdobím, tj. s předpokladem že AS=Y*. Jak jsem již zmínil v první kapitole, současná česká i světová ekonomika se v tomto bodě nenachází. Pro demonstrativní ukázku vlivu sekundárních trhů a nepříznivého demografického vývoje však tento graf postačuje.
3.2.3. Státní dluhopisy Otázka státních dluhopisů by dnes vydala na samostatnou práci. Dluhová krize většiny vyspělých států, která se nejvýrazněji projevuje v EU, dle mého podkopává axiomatické tvrzení o státním dluhopisu jako nejbezpečnějším cenném papíru. Do určité míry je platnost tohoto tvrzení samozřejmě zachována, je však velikou otázkou, kam a jak se současná situace v této oblasti vyvine.
49
Tabulka 9: přehled ratingu zemí eurozóny po poslední změně agentura SaP35 Rating před Rating po 13.1.2012 13.1.2012
Stát Belgie Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Lucembursko Malta Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko
AA AAAAA AAA BBB+ A BBB AAA A AAA AAA BBBAAA CC A+ AAAA-
AA AAAAA AA+ BBB+ BBB+ BB+ AAA AAAA AAA BB AA+ CC A A+ A
V neposlední řadě také vyvstává otázka, jak efektivně státy prostředky z dluhopisů využívají a jestli se dají dlouhodobě splácet.
3.2.4. Podmínky fungování Pro to, aby byl vstup do kapitálové části reformy zajímavý, musí dojít k tomu, že výnosy připravovaných penzijních fondů budou dlouhodobě nejen překonávat inflaci, ale zároveň musí nakumulovat dostatek zdrojů pro to, aby měli účastníci druhého pilíře alespoň stejně velký důchod, jaký budou mít lidé, kteří se jej nezúčastní. Respektive celkový důchod bude muset být oproti účastníkům pouze průběžného pilíře větší alespoň o 2% průměrné mzdy, což je částka, o kterou budou účastníci kapitálové části odvádět více. S přihlédnutím k výše popsanému relativně nízkému přínosu předpokládaných investic do reálné ekonomiky vyspělých zemí, potažmo ČR, bude muset být potenciální produkt ekonomiky podpořen dalšími opatřeními.
35 Eurozone Sovereign Rating And Country T&C Assessment Histories. [online]. Standardandpoors [zveřejněno 13.01.2012], Dostupné z http://www.standardandpoors.com/ratings/articles/en/eu/?articleType=HTML&assetID=1245327302187
50
Tato opatření musí směřovat k prorůstové hospodářské politice a mohou to být: Zefektivnění veřejného sektoru ekonomiky a následný přesun části pracovní síly do sektoru privátního. Cílená imigrační politika, která zabrání přísunu cizinců pracujících ilegálně a zároveň zajistí přísun takových profesí, pro které bude obtížné shánět vhodné pracovníky. Podpora odvětví, která mají největší šanci zajistit budoucí konkurenceschopnost naší ekonomiky. Uspokojení případné poptávky ještě větším dovozem statků primárně ze zemí, kde prozatím nedochází ke smršťování produktivního jádra.
Pokud se nepodaří udržet potenciální produkt ekonomiky nebo se případně nepodpoří importem, bude pravděpodobně docházek k výrazným inflačním tlakům. Výnosy penzijních fondů nemusí a pravděpodobně ani nebudou schopny případnou zvýšenou inflaci překonat. Paradoxně tak může dojít k tomu, že lidé účastnící se kapitálové části budou mít reálně menší důchod než lidé, kteří zůstanou pouze v průběžné části důchodového systému, která má v zákoně zakotvená pravidla pro mimořádnou valorizaci. Obdobná situace může vzhledem k demografickým výhledům nastat ve většině vyspělých zemí. To by mohl být obdobný inflační šok, jaký vyspělý svět zažil např. při ropné krizi v 70. letech.
3.3. Je veřejnost ochotna zapojit se? Kromě otázky efektivnosti a přínosnosti zamýšleného opt-outu pro potenciální produkt ekonomiky bude také důležité, kolik lidí z běžné populace se do této části reformy zapojí. Nejde pouze o životaschopnost připravovaných fondů, ale zároveň o fiskální udržitelnost průběžného pilíře. Pokud se kapitálová část reformy bude potýkat s relativním nezájmem veřejnosti, bude to mít výrazný dopad do financování i průběžné části. Předkládaný model, počítající s deficitem důchodového účtu v nejhorších letech na úrovni přibližně 2% HDP, tak může být značně odchýlen od reality. Kromě nedůvěry v současné kapitálové trhy může být pro rozhodování lidí důležité také to, že současné průzkumy naznačují pravděpodobné vítězství opozice v příštích parlamentních
51
volbách a ta otevřeně deklaruje snahu o zrušení nebo významné omezení připravované kapitálové části.
3.3.1. Cíl a typ výzkumu Vzhledem k navrhované dobrovolnosti druhého pilíře jsem se rozhodl provést vlastní průzkum, který má částečně poodkrýt dvě, dle mého, pro reformu důležité otázky.
Jak vysoké procento populace se do reformy zapojí? Jaký bude poměr v jednotlivých fondech? Na základě těchto otázek formuluji dvě hypotézy, které budu dále ověřovat. Tyto hypotézy formuluji na základě osobních zkušeností a názorů, které v mém okolí pozoruji. Bude se tedy jednat o ověření subjektivních pocitů na danou problematiku.
První hypotéza: Lidé zamýšlenému opt-outu nevěří a bude o něj mít zájem jen relativné malé množství veřejnosti (odhaduji maximálně 20%).
Druhá hypotéza: Češi v oblasti investování preferují zajištěné investice a tolerují jen nízkou volatilitu portfolia, tj. jsou rizikově averzní (očekávám předpokládanou účast v dluhopisovém a konzervativním portfoliu minimálně 50%).
K ověření hypotéz jsem se rozhodl použít kvantitativní metodu zasílání dotazníků. Tyto dotazníky budu zasílat svým kolegům ze zaměstnání. Mým zaměstnavatelem je v tuto chvíli Raiffeisenbank a.s. a dotazníky budou zaslány všem pracovníkům na pozici poradce pro prémiovou klientelu.
3.3.2. Zkoumaný vzorek Kolegové na zmíněné pozici se starají o svěřená portfolia bonitních klientů banky, což se dá zjednodušeně zužit na klienty s čistým příjmem alespoň 25 000 Kč nebo investicí v minimální výši 500 000 Kč. S těmito klienty kolegové zpracovávají dlouhodobé finanční plány, jejichž součástí jsou mimo jiné i pravidelné portfoliové investice a plánování 52
důchodového zajištění. Jednotlivá portfolia obsahují přibližně 400 klientů a odhadem je v nich přibližně 40% klientů do 35let věku. Po konzultacích s vedoucím práce jsem se rozhodl dotazník nezaměřovat přímo na své kolegy, ale na jejich klienty. Tímto krokem dosáhnu toho, že pomocí relativně malého počtu dotazníků získám data pro relativně velké množství populace. Dle předchozího odstavce bude tento poměr teoreticky 1:160. Jeden dotazník tak bude obsahovat odpovědi za přibližně 160 klientů. Zároveň jsem se rozhodl, vzhledem k vytíženosti kolegů, dotazník zkrátit na dvě základní otázky. Tímto opatřením očekávám zvýšení návratnosti dotazníků.
Otázka k ověření první hypotézy je formulována následovně: Jak vysoké procento klientů z Vašeho portfolia by se podle Vás mohlo zapojit do 2. pilíře připravované důchodové reformy?
Otázka k ověření druhé hypotézy je formulována následovně: Jak vysoké bude podle Vás procentuelní obsazení jednotlivých fondů s ohledem na klienty, kteří mají potenciál pro zapojení do 2. pilíře? -Fond českých státních dluhopisů -Konzervativní fond -Vyvážený fond -Dynamický fond
3.3.3. Výsledky výzkumu Celkem jsem rozeslal 279 dotazníků, odpovědí jsem obdržel 127. Z obdržených odpovědí bylo následně 15 omluvných, kde se kolegové pouze omlouvali, že si nedovolí na dané otázky odpovědět, 6 dotazníků se vrátilo pouze s odpovědí na první, nebo druhou otázku. Konkrétně to byly 3 dotazníky bez odpovědi na první otázku a 3 bez odpovědi na druhou otázku. Tabulka 10: Přehled vrácených dotazníků
Absolutní četnost Relativní četnost Dotazníků celkem Odpovědí celkem Relevantních odpovědí
279 127 98
53
45,52% 35,13%
Pro vyhodnocení odpovědí na první otázku zkoumající zájem o důchodovou reformu jsem použil: Prostý aritmetický průměr Modus-nejčetnější hodnota souboru Medián-střední hodnota souboru Rozdělení četnosti odpovědí do intervalů po decilech Tabulka 11:Výsledné očekávané procento zapojení do kapitálové části
Procento zapojení
Modus
Medián
27,45%
10
22,5
Hodnotu „procento zapojení“ jsem vypočetl prostým aritmetickým průměrem.
Tabulka 12: počty odpovědí v intervalech Interval v procentech 0-10 10-20 20-30 30-40 40-50 50-60 60-70 70-80 80-90 90-100 Počet odpovědí absolutní četnost 27 19 19 9 10 6 4 1 0 0 Počet odpovědí relativní četnost 28,42% 20,00% 20,00% 9,47% 10,53% 6,32% 4,21% 1,05% 0,00% 0,00%
Graf 9: počty odpovědí v intervalech absolutní četnost 30
25
20
15 počet odpovedí absolutní četnost 10
5
0
54
Pro vyhodnocení odpovědí na druhou otázku zkoumající potenciální rozložení účastníků v jednotlivých navrhovaných investičních profilech: Prostý aritmetický průměr Rozdělení četnosti odpovědí do intervalů po decilech Tabulka 13:: rozložení prostředků v připravovaných připravovaných fondech Fond
Dluhopisové Konzervativní Vyvážené Dynamické fondy fondy fondy fondy
Obsazenost
30,46%
30,56%
21,94%
16,76%
Hodnoty pro jednotlivé fondy vypočetl pomocí aritmetického průměru získaných hodnot. Pro přehlednost přikládám vyobrazení v klasickém „koláčovém koláčovém“ grafu. Graf 10: potenciální rozložení prostředků v připravovaných fondech v %
16,76 6,76% 30 30,46% Dluhopisové fondy 21,94%
Konzervativní fondy Vyvážené fondy 30,56%
55
Dynamické fondy
Graf 11 Obsazenost fondů podle počtů odpovědí v jednotlivých intervalech
70 60 50 40
Dluhopisový Konzervativní
30
Vyvážený 20
Dynamický
10 0
3.3.4. Vyhodnocení hypotéz 1. hypotéza Z odpovědí na první otázku dotazníku vyplývá, že v průměru bude 27,45% Čechů s nadprůměrnými příjmy ochotno zapojit se do druhého pilíře důchodové reformy. Dále se téměř 70% odpovědí nachází v prvních třech intervalech tj. do třiceti procent. Na základě těchto výsledných čísel, očekávám účast vyšších příjmových skupin obyvatel mírně pod hranicí 30%. Výsledek je mírně optimističtější, než předpokládala první hypotéza, stále z něj však nevyplývá výrazná ochota veřejnosti zapojit se do hlavního bodu reformy. Z tohoto důvodu první hypotézu, na základě vlastního výzkumu, potvrzuji. Přidávám však dodatek, že procento movitějších Čechů, kteří se budou ochotni do druhého pilíře zapojit, je mírně pod hodnotou 30%.
2. hypotéza Odpovědi na druhou otázku dávají poměrně jasnou představu o preferencích českých investorů. Do fondů konzervativních a fondů státních dluhopisů by mělo směřovat v součtu 56
přibližně 61% investovaných prostředků. Vyvážené fondy mohou obsahovat přibližně 22% investic a do dynamických fondů může přitéct přibližně 17% investovaných prostředků. Po vyhodnocení odpovědí na druhou otázku potvrzuji pravdivost druhé hypotézy. Čeští investoři jsou momentálně výrazně konzervativní a tedy rizikově averzní. Do dynamických fondů bude přitékat jen poměrně malé procento investovaných prostředků.
3.3.5. Odpovědi mimo dotazník To, že připravovaná reforma je zajímavé téma, dokresluje i fakt, že mi řada kolegů odeslala s dotazníkem i vlastní názor a komentář. Pro zajímavost a dokreslení výsledků průzkumu níže odcituji několik nejzajímavějších komentářů.
„Klienti se moc o důchodovou refermu nezajímají - jsou to většinou mladí klienti, kteří buď s žádným důchodem nepočítají, nebo to moc neřeší.“ Poradce pro prémiovou klientelu z Prahy.
„podle mých zkušeností s Fin. plánem a tím, jak klienti reagují, když se zmíní slovíčka spoření na penzi, né mnoho klientů si bude spořit do 2. pilíře, ať z důvodu, že na to nebudou fin. prostředky, nebo z důvodu nedůvěry a nechtěnosti volatility finančních prostředků.“ Poradce pro prémiovou klientelu z Prahy.
„Všeobecně jsou klienti velice nedůvěřivý k podílovým fondům, upřednostňují produkty, které jsou zajištěné i za cenu mnohem nižších výnosů. Klienti nejsou dostatečně zodpovědní, aby již dnes mysleli na svou penzi, uvědomují si, že od státu dostanou méně než je tomu dnes, ale i přesto mají např. pouze penzijní připojištění, kde platí 500,-Kč/měs. a netuší, že toto jim kvalitní život v penzi nezajistí.“ Poradce pro prémiovou klientelu z Prahy.
„Pokud se pro tohle spoření někdo rozhodne - zřejmě využije většina lidí konzervativní fond, páč Češi jsou prostě konzervy jako hrom a také české dluhopisy - to je také evergreen.“ Poradce pro prémiovou klientelu z Olomouce.
57
Všechny doručené komentáře se nesly v podstatě ve stejném duchu, jako výše popsané. Dokreslují tak momentální náladu české veřejnosti a její postoj vůči reformě a kapitálovým trhům obecně.
3.3.6. Srovnání s ostatními průzkumy Pro úplnost jsem se rozhodl přiložit výsledky dalších průzkumů zabývajících se postojem veřejnosti k reformě. Podařilo se mi dohledat dva, dle mého relevantní, průzkumy a jejich výsledky přikládám na následujících grafech. Graf 12: výsledek průzkumu přejatý z deník.cz36
21%
Rozumím tomuto návrhu a podporuji jej
12%
Návrhu rozumím, ale nepodporuji jej Nad návrhem váhám a ještě nevím
34% 33%
Návrh je mi zcela nesrozumitelný
Graf 13: Výsledek průzkumu přejatý z CT2437 3% 12%
11% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Neví
30% 44%
36 Průzkum: Lidé penzijní reformu nepodporují, nerozumí ji [online]. Deník.cz [10.12.2011]. Dostupné z http://www.denik.cz/z_domova/pruzkum-lide-penzijni-reformu-20111210.html 37 Suma sumárum, Reforma penzí: Tři čtvrtiny Čechů nevěří druhému pilíři [online], Česká televize [11.11.2011]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/152739-reforma-penzi-tri-ctvrtinycechu-neveri-druhemu-piliri/
58
I na základě přejatých výsledků dalších průzkumů vyplývá, že momentální důvěra veřejnosti v druhý pilíř a následná ochota zapojit se je poměrně nízká. Vůli zapojit se tak například v průzkumu pro ČT projevilo 14% respondentů a pro deník.cz pouze 12%. Výsledky mého průzkumu jsou mírně optimističtější, což může být dáno jeho zaměřením výhradně na nadprůměrně příjmové skupiny obyvatel a zprostředkovaným odpovědím skrze osobní poradce. V zásadě mohu říci, že výsledky mého i ostatních průzkumů jsou v souladu a nenasvědčují valný zájem veřejnosti o druhý pilíř. Osobně jsem se snažil vyhledat i nějaký průzkum, jehož výsledky by výše popsané vyvracely. I přes značnou snahu se mi však žádný takový průzkum vyhledat nepodařilo.
3.4. Potenciální vliv na reformu Ani po příslibu spolupráce pana ministra práce a sociálních věcí se mi nepodařilo získat bližší data a podklady ke grafu číslo 7. To, že tyto data nemám k dispozici, do značné míry limituje mé možnosti vztáhnout výsledky průzkumu k celkové reformě. I přes tento nedostatek se však o základní zhodnocení pokusím. Na základě průzkumů budu počítat se zapojením veřejnosti do druhého pilíře v rozmezí 20-30% V případě schválení povinného druhého pilíře a tedy stoprocentního zapojení populace do 35 let by došlo k okamžitému propadu příjmů důchodového účtu o cca 3,39%. Postupem času by nakonec došlo k poklesu příjmů o cca 10,71% a to v roce, kdy by odcházela do důchodu populace posledního ročníku, který se do druhého pilíře z důvodu věku nemohl zapojit. Bude se jednat o jedince narozené v roce 1978 a těm vznikne nárok na starobní důchod v roce 2045. Předpokládám zde start druhého pilíře v roce 2013. V souvislosti s tím by se od následujícího roku snížily výdaje na nově přiznávané důchody z prvního pilíře o proklamovaných 15% vůči původnímu stavu. Z pohledu celkových výdajů prvního pilíře by v tomto roce došlo k poklesu o cca 0,97% a plná úspora 15% by vznikla až v době úmrtí posledního žijícího pobíratele starobního důchodu, který se do druhého pilíře nemohl zapojit. Pro vyhodnocení možných dopadů výzkumu použiji dvě krajní varianty.
59
3.4.1. První varianta Graf 7, zohledňuje 100% zapojení veřejnosti do druhého pilíře. Pokud budu vycházet z předpokladu, že model zohledňuje plné zapojení veřejnosti do druhého pilíře, je výsledný graf vzhledem k relativnímu nezájmu veřejnosti zkreslený následujícím způsobem. Do roku 2045 bude předpokládaný schodek prvního pilíře nižší. Bude to způsobeno menším reálním zájmem veřejnosti o vyvádění prostředků z prvního do druhého pilíře. Rozdíl bude maximalizován v roce 2045 a v letech těsně před ním. Do prvního pilíře totiž nebude přitékat o plánovaných cca 10,71% méně, ale pouze o cca 2-3% méně, viz. výsledek průzkumu. Po roce 2045 začne docházet k přibližování schodku k modelovému příkladu. Nové starobní důchody totiž nebudou vypláceny s předpokládanou úsporou 15%, ale pouze s průměrnou úsporou cca 3-4,5%. V prvním roce tak nedojde ke snížení výdajů o cca 0,97% ale, o cca 0,19-0,29%. Schodek se bude k modelovému příkladu přibližovat a postupem času jej překoná a bude se dále navyšovat až do doby, kdy budou výdaje z prvního pilíře nižší o výše popsaná cca 2-3%. To bude bod, ve kterém snižování výdajů vyrovná předchozí snížení příjmů. Od tohoto bodu budou výdaje i nadále klesat, až dosáhnou hodnoty vůči původnímu stavu nižší o 3-4,5%. Zde se schodek stabilizuje pod modelovým grafem a bude jej kopírovat. Bude to doba, kdy v důchodovém systému zůstane pouze populace, která měla možnost volby vstoupit nebo nevstoupit do druhého pilíře.
3.4.2. Druhá varianta Graf 7, zohledňuje pouze parametrické změny prvního pilíře. Pokud budu, na rozdíl od první varianty, vycházet z předpokladu, že model prozatím vůbec nepočítal se zapojením veřejnosti do druhého pilíře, bude zkreslení grafu opačného charakteru. Do roku 2045 bude schodek důchodového účtu vyšší, v důsledku již popsaného snížení příjmů. Schodek bude v tomto případě vyšší i po roce 2045, od tohoto roku však dojde k přiznávání nových důchodů v nižších částkách a postupnému přibližování k modelu. Na úroveň modelu se schodek dostane až v době, kdy snižování výdajů prvního pilíře dosáhne stejné úrovně, o kterou budou sníženy příjmy, to znamená o cca 2-3%. Až od tohoto bodu bude docházek k postupnému zlepšování bilance vůči modelu a stabilizace nastane v době, kdy se snížení výdajů dostane na hodnotu 3-4,5% oproti stavu bez zavedení druhého pilíře. Jak jsem již popsal u první varianty, bude to doba, kdy 60
v důchodovém systému zůstane pouze populace, která měla možnost volby vstoupit nebo nevstoupit do druhého pilíře. Pokud by model skutečně nepočítal se zavedením druhého pilíře, bylo by jeho zkreslení relativně menší, než v případě, že by počítal s účastí 100% populace do 35let. Je to dáno již popsaným, relativně nízkým zájmem veřejnosti o vstup do kapitálového pilíře. Na závěr této kapitoly přidávám základní propočet nárůstu kumulovaných prostředků v novém pilíři.
Graf 14: kumulované prostředky prostředky v důchodových fondech, absolutní hodnota
Graf 15: kumulované prostředky v důchodových fondech, fondech, poměr k HDP 70.00% 60.00% 50.00% 40.00% Kumulovaný Poměr HDP 30
30.00%
Kumulovaný Poměr HDP 100 20.00% 10.00% 0.00%
61
4. Návrh na využití prostředků z kapitálového pilíře V březnu roku 2000 byla na půdě Evropské Unie vytvořena tzv. Lisabonská strategie. Ta si mimo jiná dávala za cíl vytvořit z Evropy nejdynamičtější ekonomiku světa založenou na investicích do inovativních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Dle tohoto dokumentu se měly investice do vědy a výzkumu přiblížit k hodnotě alespoň 3% HDP. Výsledná hodnota v jednotlivých zemích a potažmo celé EU se k této úrovni přibližuje jen s obtížemi. Graf 16: vývoj investic do vědy a výzkumu38 3.5 3 2000 2.5
2001 2002
2
2003 2004
1.5
2005 1
2006 2007
0.5
2008 2009
0
2010
38
Zdroj dat: Eurosat [online] dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsiir020 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsc00001 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tsiir030&language =en
62
4.5 4 2000
3.5
2001
3
2002 2.5
2003
2
2004
1.5
2005 2006
1
2007
0.5
2008
0
2009 2010
Na Lisabonskou strategii navazuje další dokument přijatý v roce 2010 nazvaný Evropa 2020. Oba dva dokumenty si v oblasti investic do vědy a výzkumu stanovují velice podobné cíle. Opět je tak stanovena hranice pro investice do vědy a výzkumu na 3% HDP. Této hodnoty má být dosaženo kombinací investic soukromého i veřejného sektoru. Zároveň se mají státy zaměřit na zefektivnění a zkvalitnění všech fází výzkumného procesu. Tedy od prvních kroků základního výzkumu až po jeho efektivní uvedení na trh a realizaci přidané hodnoty pro společnost a samozřejmě následného generování zisku. Česká republika přijala prostřednictvím národního programu reforem 2011 řadu předsevzetí, které směřují k realizaci cílů Evropy 2020.
Jsou to zejména: Zefektivnit investice do veřejného sektoru. Prohloubit spolupráci veřejného a soukromého sektoru, Navýšit investice v oblasti R&D do roku 2020 na objem 1% HDP z veřejných zdrojů a 2%HDP z privátních zdrojů. Prostřednictvím daňových úlev podpořit soukromé investice v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, převážně v oblasti seed-corn a start-up.
63
V souvislosti s investiční teorií, současným přínosem sekundárních kapitálových trhů a všeobecně příznivých vlivů investic do vědy a výzkumu vidím využití dlouhodobých prostředků akumulovaných ve druhém pilíři jinde, než předpokládá vládní reforma. Osobně si myslím, že by se část těchto prostředků lépe uplatnila v reálné ekonomice. V této kapitole tak níže rozepíši vlastní návrh na to, jak by mohly být prostředky rozloženy a využity.
4.1. Struktura investic fondů Mé návrhy vycházejí z předpokladu, že investice do nových penzijních fondů budou mít velmi dlouhý investiční horizont, řádově přes 30 let. Větší či menší část těchto peněz by se nemusela vyvádět na dnes „klasické kapitálové trhy, ale prostřednictvím fondů rizikového a rozvojového kapitálu by se dala využít pro rozvoj české ekonomiky a zlepšení její konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku. Zároveň předpokládám využití části peněz i v oblasti základního výzkumu. Jeho výsledky a poznatky mohou být dále využity přímo přenesením do oblasti rizikového kapitálu nebo např. přeprodány prostřednictvím trhu patentů a průmyslových vzorů. Níže popsané modely zobrazují základní varianty možného rozložení prostředků spravovaných penzijními fondy.
4.1.1. první model:Konzervativní varianta Obrázek 10: Základní vývoj skladby portfolia konzervativní varianta 100 90 80 70
Pásmo investic do klasických instrumentů kapitálového trhu
60 50 40
Investice
30 20
Pásmo investic do R&D
10 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045
0
64
Vzhledem k výrazné rizikové averzi českých investorů, která vyplynula z výsledků průzkumu ve třetí kapitole, přikládám nejprve konzervativní variantu. Základní náčrt konzervativního portfolia zobrazuje obrázek „základní vývoj skladby ptf. konzervativní varianta“. Jak je vidět, pracuji s myšlenkou, že v prvních letech by bylo investováno 50% svěřených prostředků do oblasti R&D. Následně by došlo k lineárnímu poklesu v portfoliu a tento pokles by se zastavil na hodnotě 30%. Této hodnoty by bylo dosaženo v době, kdy by z fondu začaly být vypláceny první důchody. Zbytek portfolia, tedy z počátku 50% a postupem času 70%, bude investován do klasických instrumentů spadajících do konzervativních portfolií. Procentuelní zastoupení jednotlivých instrumentů by mohlo být totožné, jako u navrhovaných konzervativních a dluhopisových fondů, popsaných ve třetí kapitole. Při použití této varianty by došlo k zachování likvidity a solventnosti fondů pomocí silné složky klasických fondových investic, od doby výplat prvních důchodů na úrovni 70% portfolia. Zároveň by došlo k posílení investic v oblasti R&D. Posílení v této oblasti bude zároveň financováno ze zdrojů, které můžeme zařadit do privátního sektoru. Tyto investice tak pomohou naplnit část cílů národního plánu reforem. Konkrétně může dojít k navýšení investic do vědy a výzkumu, v případě povinného fondu, až o cca 0,7% HDP ročně a kumulovaná investice může v roce 2045 činit 22,44 % HDP. Konkrétnější teoretický vývoj mapují grafy 17 a 18. Graf 17:Roční investice pojištěnců v % HDP Graf 18:Kumulované investice pojištěnců v % HDP 0.90%
25.00%
0.80% 20.00%
0.70% 0.60%
15.00%
0.50% 100
0.40%
100 10.00%
30
0.30% 0.20%
30
5.00%
0.10% 2013 2017 2021 2025 2029 2033 2037 2041 2045
2045
2041
2037
2033
2029
2025
2021
2017
0.00% 2013
0.00%
65
4.1.2. druhý model:Dynamická varianta Obrázek 11: Vývoj skladby portfolia dynamická varianta 100 90 80
Pásmo investic do klasických instrumentů kapitálového trhu
70 60 50
Pásmo investic do R&D Investice
40 30 20 10 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045
0
Druhý model počítá, jak napovídá název, s větším podílem investic do R&D na celkovém portfoliu, oproti konzervativní variantě. Vývoj zachycený na obrázku „Vývoj skladby ptf. dynamická varianta“ počítá se zapojením v prvních letech reformy až na úrovni 75%. Po prvních deseti letech bude docházet k postupnému lineárnímu poklesu těchto investic až na úroveň 50% portfolia v období prvních výplat z fondu. Na této hodnotě by mělo dojít ke stabilizaci pro následující roky. Druhá část portfolia, která bude investována do instrumentů, jež dnes využívají fondy kolektivního investování. Její charakter bude spíše konzervativní s pouze malou akciovou složkou na úrovni maximálně 10%. Je to dáno již relativně vysokým podílem investic v oblasti R&D. Pokud by byla i druhá část portfolia investována do relativně volatilních instrumentů užívaných dnešními dynamickými a agresivními fondy, nemusela by být zachována likvidita a solventnost fondů, popřípadě by byly vyplácené dávky značně nestabilní a to není v případě penzijního systému žádoucí stav. Při použití výhradně dynamických a povinných fondů by došlo k navýšení investic do R&D až o cca 1,19% HDP ročně a kumulované investice by mohly v roce 2045 tvořit až 37,41% HDP. Zjednodušený teoretický vývoj je zachycen na grafech 19 a 20.
66
Graf 19: Roční investice pojištěnců v % HDP Graf 20: Kumulované investice pojištěnců v % HDP
1.40%
40.00%
1.20%
35.00% 30.00%
1.00%
25.00% 0.80% 0.60%
100
20.00%
100
30
15.00%
30
0.40%
10.00%
2013 2017 2021 2025 2029 2033 2037 2041 2045
2045
2041
2037
2033
2029
2025
0.00% 2021
0.00% 2017
5.00% 2013
0.20%
4.1.3. třetí model:Agresivní varianta Obrázek 12: Vývoj skladby portfolia agresivní varianta
Pásmo investic do R&D Investice
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Pásmo investic do klasických instrumentů kapitálového trhu
Poslední model, označený jako agresivní, bude mít největší složku zainvestování v oblasti R&D, bráno vůči předchozím modelům. V prvních letech by se jednalo o 100% spravovaných prostředků a po deseti letech by se tato složka lineárně snižovala až na 67
úroveň 70% portfolia v době prvních výplat obdobně jako v případě předchozích modelů. Modelový vývoj zachycuje obrázek „vývoj skladby ptf. agresivní varianta“. V případě agresivní varianty bude složka, z pohledu dnes běžných investičních instrumentů, relativně malá. Jejím účelem bude převážně zachovat likviditu, solventnost a relativní stabilitu. Z tohoto titulu bude tato složka výrazně konzervativní a oproti dynamickému portfoliu nebude obsahovat žádnou část akciových investic. V podstatě se bude jednat výlučně o investice na peněžních trzích, případně na trzích bonitních dluhopisů. Pokud budeme počítat pouze s agresivním a povinným modelem, mohou se roční investice do oblasti R&D zvýšit až o 1,65% HDP. Kumulované investice mohou dosáhnout hodnoty přibližně 50,78% HDP v roce 2045. Zjednodušený modelový vývoj zachycují grafy 21 a 22.
Graf 21: Roční investice pojištěnců v % HDP Graf 22: Kumulované investice pojištěnců v % HDP 2.00%
60.00%
1.80% 50.00%
1.60% 1.40%
40.00%
1.20% 1.00%
100
0.80%
30
30.00%
100 30
20.00%
0.60% 0.40%
10.00%
0.20% 2013 2017 2021 2025 2029 2033 2037 2041 2045
2045
2041
2037
2033
2029
2025
2021
2017
0.00% 2013
0.00%
4.2. Mechanismus investic V případě, že bude skutečně část portfolií fondů investována výše popsaným způsobem, vyvstávají další důležité otázky. Jak tyto peníze efektivně využít a jak například zajistit dostatek prostředků pro investice v počátečních letech, kdy bude nakumulováno relativně malé množství prostředků nebo když bude projekt zkrátka příliš nákladný a z důvodu diverzifikace nebude možné jeho stoprocentní financování? V této části se pokusím nastínit rámcová řešení těchto problémů. 68
4.2.1. Koloběh investic Na začátku by podle mého názoru mělo dojít k vytvoření tzv. klastru založeného na kompetencích či nějaké obdobné struktury. Jedná se o základní předpoklad pro efektivní propojení výzkumu na primární úrovni s praktickým, komerčním využitím v podnikatelské sféře a tedy přenesením do reálné ekonomiky.
„Klastr založený na kompetencích se soustředí na konkrétní oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. V tomto typu klastru se nejedná o klíčové dodavatelské vazby v rámci daného sektoru, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč velmi odlišnými hospodářskými aktivitami. Příklad takového klastru by mohly být informační technologie a software, jejichž geografická koncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé.“39
Základ klastru by měl být financován převážně z veřejných zdrojů, kde jsou výdaje cíleny na 1%HDP ročně. Investice do konkrétních projektů by již byly financovány z prostředků fondů. Kromě základního výzkumu mohou být prostředky fondů použity i při financování mladých podnikatelských subjektů s inovativním potenciálem. Problematiku nedostatků zdrojů fondů je možné řešit například přizváním dalších privátních investorů. Tím se mohou zvýšit možnosti financování větších projektů a zároveň tímto opatřením dále vzroste podíl investic privátního sektoru v oblasti R&D. Možné základní schéma celého procesu jsem se pokusil zachytit na obrázku 13. Popis jednotlivých vazeb přikládám pod schématem.
39
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Definice klastrů. Czech Invest. Průvodce Klastrem s. 8
[online]. březen 2007. Dostupné na http://download.mpo.cz/get/30622/33658/355293/priloha001.pdf
69
Obrázek 13: Schéma investic penzijních fondů
70
Legenda: 1- Investice do výzkumných klastrů. Prostředky ze státního rozpočtu budou primárně využity pro financování vzniku klastrů. Prostředky fondů a dalších privátních investorů budou primárně použity na výzkum konkrétních projektů. 2- Investice fondů a soukromých investorů do začínajících podnikatelských subjektů s inovativním potenciálem a potenciálem růstu. 3- Výsledky práce výzkumných klastrů. 4- Na základě části výsledků výzkumu klastrů vzniknou konkrétní podnikatelské záměry financované a dále podporované penzijními fondy a privátními investory. 5- Část výsledků výzkumu klastrů bude prodána dalším podnikatelským subjektům. Bude se jednat o takové poznatky, které nebude možné realizovat bodem 4. 6- Postupný rozvoj podnikatelských projektů až do stádia stabilních výdělečných podniků. 7- Postupná realizace výstupů z podnikatelských projektů formou např. IPO, MBI, odprodejem strategickému investorovy atd. 8- Realizace zisku z prodeje patentů a průmyslových vzorů 9- Realizace zisku na základě výstupu z podnikatelských subjektů
4.2.2. Klady a zápory Každý návrh má svá pro a proti. Pokusím se zde vypsat nejdůležitější přednosti a úskalí výše popsaného návrhu na využití prostředků penzijních fondů.
Klady Investice jsou realizovány v reálné ekonomice, v konkrétních projektech, což by mělo podpořit posun křivky Y* doprava. Výplaty penzí budou podpořeny reálnými investicemi v ekonomice a v kombinaci s posunem křivky Y* doprava bude zmírněn případný inflační tlak, který může způsobit nepříznivý demografický faktor. Úspěšné projekty budou tvořit zisk dlouhodobě a budou tak přinášet pozitivní efekty naší ekonomice např. tvorbou pracovních míst, platbou daní a dalšími investicemi do rozvoje.
71
Zápory Relativně problematická legislativní realizace. Vysoké riziko krachu velkého množství konkrétních projektů. Relativně složitá kotace hodnoty fondu v konkrétním okamžiku. Řízení fondů bude vyžadovat komplexnější pohled a pravděpodobně dojde ke zvýšení poplatků za správu oproti klasickým podílovým fondům. Projekty budou finančně náročnější, což bude převážně v prvních letech znevýhodňovat fondy vůči ostatním privátním investorům. Komunikace na multilaterální úrovni bude hrát významnou roli v konečné úspěšnosti projektů. I konzervativní varianta může být oproti vládou navrhovaným fondům relativně volatilní. Z toho vyplývá složitá pozice tohoto návrhu v očích širší veřejnosti.
72
Závěr Shromážděním demografických prognóz a průzkumů jsem v první kapitole této práce ověřil relativní vážnost demografických změn pro naši společnost a to nejen pro Českou republiku, ale také pro celou euro-americkou civilizaci. Při pátrání po různých demografických prognózách se mi nepodařilo vyhledat takovou, která by přímo rozporovala problematiku demografických změn. Jediná další cesta, jak ještě více tyto prognózy ověřit, by bylo vyhotovení vlastní prognózy, což ale není stěžejním tématem této práce. Z tohoto důvodu považuji výsledky jednotlivých prognóz za relativně správné. Pomocí základů teoretické ekonomie jsem se zde dále pokusil vyjádřit případné dopady demografických změn na celkovou ekonomiku a tyto změny pro nás neshledávám jako kladné. Zmapováním jednotlivých návrhů na změny průběžného a současného spořícího systému napříč hlavními dostupnými návrhy jsem zjistil, že jen relativně malá část z nich řeší skutečný problém, jímž je snížení produktivního jádra a potenciálního produktu ekonomiky. Většina vládních i opozičních návrhů řeší spíše problematiku solidárnosti a ekvivalentnosti průběžného systému či problematiku jeho účetního financování, což jsou však kroky řešící „pouze“ relativní poměr mezi chudými a bohatými, případně mezi penzisty a pracujícími. V podstatě jediné opatření, kterým může současný důchodový systém zmírnit dopady nepříznivého demografického vývoje, je prodloužení věku odchodu do důchodu. Jedná se o velice nepopulární opatření, které však ve větší či menší míře zmiňují všechny návrhy. Ve třetí kapitole jsem pracoval s problematikou navrhovaného nového pilíře důchodové reformy. Jedná se dle mého názoru o nejkontroverznější návrh celé reformy. Myšlenka vyvést další část peněz na sekundární kapitálové trhy má řadu úskalí a vyžaduje značné množství komunikace a přesvědčování směrem k běžné veřejnosti. Obecně jsem rozebral problematiku
teoretického
přínosu
současných
sekundárních
kapitálových
trhů
a pomocí průzkumu jsem ověřil potenciální zájem veřejnosti zapojit se do navrhovaného druhého pilíře. Čtvrtou, závěrečnou kapitolu jsem věnoval vlastnímu návrhu na využití dlouhodobých prostředků v novém důchodovém pilíři. Hlavní myšlenkou bylo nalézt relativně efektivnější a přínosnější využití, než jejich vyvedení na sekundární kapitálové trhy. Toto využití jsem nakonec nalezl v oblasti R&D. Formou třech základních modelů jsem se pokusil kvatnifikovat potenciální množství finančních prostředků, které mohou do této 73
oblasti přitéct a vztáhnul jsem je k HDP České Republiky. Na závěr kapitoly jsem ještě představil základní schéma koloběhu těchto prostředků a vyjádřil jsem zde myšlenku případné spolupráce nových fondů, státu a dalších privátních investorů. Na základě poznatků, které jsem získal v průběhu psaní této práce jsem si upevnil názor, že demografický vývoj má silný potenciál ovlivnit budoucí ekonomiku a to i v globálním měřítku. Z tohoto důvodu si myslím, že je velice důležité nehledět na penzijní reformu pouze z úhlu vyrovnaného rozpočtu, ale i z úhlu celého národního hospodářství. Životní úroveň budoucích penzistů bude daleko více determinována výkonností a postavením naší ekonomiky na globálních trzích než tím, jestli se nám podaří zavést druhý pilíř reformy a udržet vyrovnaný důchodový účet. Proti druhému pilíři zároveň hovoří momentálně relativně nízký teoretický přínos pro reálnou ekonomiku, nezájem a nepochopení u široké veřejnosti a neshoda širšího politického spektra nad konkrétní úpravou a koncepcí. Dobrovolnost tohoto pilíře je podle mého názoru krok špatným směrem. Vím, že se jedná o kompromisní řešení, které má lidem poskytnout možnost volby. To však může mít fatální důsledky pro tuto část reformy. Myslím si, že druhý pilíř reformy měl být zavedený jako povinný nebo neměl být zaváděný vůbec. Pokud přijmu myšlenku zavedení dalšího kapitálového pilíře, jsem přesvědčen, že prostředky v nich obsažené by měly být investovány do reálné ekonomiky, konkrétně do vybudování inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou a růstovým potenciálem. Jsem si vědom toho, že mnou navrhovaná řešení ve čtvrté kapitole jsou pravděpodobně společensky a politicky neprůchodná. Mají však za úkol alespoň otevřít diskuzi o dalších možnostech využití případných zdrojů nového kapitálového pilíře. Pouze čas ukáže, jestli jsou mé závěry správné nebo se mýlím a o vstup do kapitálové části reformy projeví zájem většina veřejnosti a její přínosy zajistí blahobyt budoucích penzistů. Mohu však téměř s jistotou tvrdit, že se toto téma bude ještě dlouhou dobu přetřásat ve společnosti a že bude patřit mezi hlavní body příštích volebních kampaní.
74
Seznam použité literatury Tištěné monografie KUNA, Zbyněk. Demografický a potravinový problém světa 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 337 s. ISBN: 978-80-7357-588-5
JACQUES, Vallin. Světové obyvatelstvo 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 147 s. ISBN: 80200-0437-8
Lisabonská strategie: Cesta k vyššímu hospodářskému růstu, plné zaměstnanosti a k lepším životním podmínkám. Úřad vlády České republiky, 2004. 15 s. ISBN: 80-86734-20-X
KLVAČOVÁ, Eva. MALÝ, Jiří. MRÁČEK, Karel. Lisabonská strategie - posílí nebo oslabí evropskou konkurenceschopnost? 1.vyd. Professional Publishing, 2006. 116 s. ISBN: 80-86946-25-8 Legislativní dokumenty Zákon o důchodovém spoření. In Sbírka zákonů č. 426/2011, Česká republika. 2011, částka 149.
Vládní návrh na vydání zákona, č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Rok 2011.
Zákon o důchodovém pojištění. In Sbírka zákonů č. 155/1995, ve znění 247/2010 Sb., Česká republika 2010. Elektronické monografie, webovská sídla a webovské databáze Census Bureau, International Programs [online]. [citace z 17.03.2012]. Dostupný na http://www.census.gov/population/international/data/idb/worldpoptotal.php
The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 19.03.2012]. ISSN 15538133. Dostupné na https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/fields/2127.html?countryName=&countryCode=®ionCode=%C2%BA
Populační prognóza ČR do roku 2050 [online], Český statistický úřad [zveřejněno 11.06.2004], Dostupné na http:// www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04 75
Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 [online], Český statistický úřad [zveřejněno 19.05.2009]. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09
RNDr. BURCIN Boris Ph.D., RNDr. KUČERA Tomáš CSc., Prognóza populačního vývoje České republiky 2008-2070, [online], [zveřejněno duben 2010]. Dostupné na http:// www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf
Výkonný tým PřF UK, Demografický vývoj [online]. [zveřejněno 23.06.2005]. Dostupné na http:// www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf
Plnění státního rozpočtu [online]. Ministerstvo financí ČR. [citace 17.03.2012]. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plneni_stat_rozp.html + archivy za jednotlivé roky
Závěrečná zpráva Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí [online] Červen 2010. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html
Výroční zprávy penzijních fondů [online]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, dostupné na http:// www.cnb.cz.
Penzijní fondy - vývoj některých sledovaných ukazatelů [online]. Ministerstvo financí ČR [cit. 18.03.2012]. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/penzijni_pripojisteni_7723.html?year=2004
Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo financí ČR, červen 2010 Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis_pdf. pdf
NERV-prezentace-důchodová reforma [online]. Vláda ČR. Dostupné na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_Duchodova-reforma.pdf 76
Hydepark 2.1.2012 [online]. Česká televize 2.1.2012, Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/212411058080102hyde-park/
Hydepark: 2.1.2012 [online]. Česká televize 2.1.2012, Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/212411058080102hyde-park/
Máte slovo 8.4.2010 [online]. Česká televize 8.4.2010, Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/210572230800014/video/
Eurozone Sovereign Rating And Country T&C Assessment Histories. [online]. Standardandpoors [zveřejněno 13.01.2012], Dostupné na http://www.standardandpoors.com/ratings/articles/en/eu/?articleType=HTML&assetID=12 45327302187
Lidé penzijní reformu nepodporují, nerozumí ji [online]. Deník.cz [10.12.2011]. Dostupné na http://www.denik.cz/z_domova/pruzkum-lide-penzijni-reformu-20111210.html
Suma sumárum, Reforma penzí: Tři čtvrtiny Čechů nevěří druhému pilíři 11.11.2011 [online], Česká televize 11.11.2011. Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/152739-reforma-penzi-tri-ctvrtiny-cechuneveri-druhemu-piliri/
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Definice klastrů. Czech Invest. Průvodce Klastrem [online]. březen 2007. Dostupné na http://download.mpo.cz/get/30622/33658/355293/priloha001.pdf
Důchodová reforma ČSSD [online]. Česká strana sociálně demokratická. Dostupné na http://www.cssd.cz/data/files/duchody-0004.pdf
Důchodová reforma [online]. Komunistická strana Čech a Moravy. Dostupné na http://www.kscm.cz/politika-kscm/duchodova-reforma 77
Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů Seznam použitých grafů Graf 1:Světová populace od jejího počátku do roku 1950 ................................................................. 8 Graf 2:Světová populace od roku 1950 do roku 2010........................................................................ 8 Graf 3: Vývoj salda důchodového účtu v letech 2001 - 2011 .......................................................... 24 Graf 4: Příspěvky účastníků penzijních fondů v % průměrné mzdy ................................................ 26 Graf 5: Vývoj důchodového účtu na základě prognózy PES ........................................................... 27 Graf 6: porovnání důchodového účtu základní varianta a většinová varianta nervu........................ 29 Graf 7: bilance důchodového pojištění v % HDP ............................................................................ 33 Graf 8: investiční teorie vztažená k příkladům z první kapitoly ...................................................... 46 Graf 9: počty odpovědí v intervalech absolutní četnost ................................................................... 54 Graf 10: potenciální rozložení prostředků v připravovaných fondech v %...................................... 55 Graf 11 Obsazenost fondů podle počtů odpovědí v jednotlivých intervalech.................................. 56 Graf 12: výsledek průzkumu přejatý z deník.cz ............................................................................... 58 Graf 13: Výsledek průzkumu přejatý z CT24 .................................................................................. 58 Graf 14: kumulované prostředky v důchodových fondech, absolutní hodnota ................................ 60 Graf 15: kumulované prostředky v důchodových fondech, poměr k HDP ...................................... 61 Graf 16: vývoj investic do vědy a výzkumu..................................................................................... 62 Graf 17:Roční investice pojištěnců v % HDP .................................................................................. 65 Graf 18:Kumulované investice pojištěnců v % HDP ....................................................................... 65 Graf 19: Roční investice pojištěnců v % HDP ................................................................................. 67 Graf 20: Kumulované investice pojištěnců v % HDP ...................................................................... 67 Graf 21: Roční investice pojištěnců v % HDP ................................................................................. 68 Graf 22: Kumulované investice pojištěnců v % HDP ...................................................................... 68
Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Průměrný počet dětí na jednu ženu ................................................................................ 11 Tabulka 2: Pracující populace (15-64 let) jako % celkového počtu obyvatel (v milionech) ........... 12 Tabulka 3: Prognózy vývoje počtu obyvatel ČR v tisících .............................................................. 14 Tabulka 4: Podíl věkové skupiny 15-64 let vůči celkovému počtu v procentech ............................ 15 Tabulka 5: Podíl věkové skupiny 65+ vůči celkovému počtu v procentech .................................... 16 Tabulka 6: Příjmy a výdaje důchodového účtu v mld. Kč ............................................................... 24
78
Tabulka 7: Základní údale o vývoji penzijních fondů ...................................................................... 25 Tabulka 8: Potřebný důchodový věk pro zachování poměru potenciálně ekonomicky aktivních a seniorů .............................................................................................................................................. 38 Tabulka 9: přehled ratingu zemí eurozóny po poslední změně agentura SaP .................................. 50 Tabulka 10: Přehled vrácených dotazníků ....................................................................................... 53 Tabulka 11:Výsledné očekávané procento zapojení do kapitálové části ......................................... 54 Tabulka 12: počty odpovědí v intervalech ....................................................................................... 54 Tabulka 13: rozložení prostředků v připravovaných fondech .......................................................... 55
Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Počáteční stav na trhu chlebů ........................................................................................ 18 Obrázek 2: Změna rovnováhy na trhu chlebů v důsledku posunu křivky S doleva ......................... 19 Obrázek 3: Stav AD AS v čase T0 .................................................................................................... 20 Obrázek 4: Posun křivky Y* doleva ................................................................................................. 20 Obrázek 5: Kompromisní varianta AD AS ...................................................................................... 21 Obrázek 6: Příjmy důchodového účtu .............................................................................................. 24 Obrázek 7: potenciální posun důchodového věku na potenciální produkt ....................................... 37 Obrázek 8: důchodový systém celek ................................................................................................ 40 Obrázek 9: Potenciální vliv masivního odlivu a pozdějšího přílivu finančních prostředků z reálné ekonomiky na globální kapitálové trhy ............................................................................................ 48 Obrázek 10: Základní vývoj skladby portfolia konzervativní varianta ............................................ 64 Obrázek 11: Vývoj skladby portfolia dynamická varianta ............................................................... 66 Obrázek 12: Vývoj skladby portfolia agresivní varianta.................................................................. 67 Obrázek 13: Schéma investic penzijních fondů ............................................................................... 70
Seznam příloh Příloha č. 1 ....................................................................................................................................... 80 Příloha č. 2 ....................................................................................................................................... 83 Příloha č. 3 ....................................................................................................................................... 84
79
Přílohy Příloha č. 1
Výpočtové vzorce Budoucí příjem penzijního systému: 100
100
BPPS- Budoucí příjem penzijního systému, po odchodu do penze té populace, která se nemohla zapojit. Ob- Procentuelní odvody na důchodovém pojištění v budoucnu, dle reformy 28%. Od- Dnešní procentuelní odvody na důchodovém pojištění.
Příjem penzijního systému v prvním roce reformy:
PPSR1- Příjmy penzijního systému v prvním roce reformy. BPPS- Budoucí příjem penzijního systému. P1- Populace, která má možnost zapojit se, do důchodové reformy. P2- Populace, která se již z věkových důvodů nemůže reformy zúčastnit.
Kumulovaný zůstatek ve druhém pilíři:
KZ- Kumulovaný zůstatek U- Potenciální maximální počet zapojené populace ve druhém pilíři PM- Průměrná hrubá mzda, počítaná jako konstanta 25803 Kč 40 40
Průměrné mzdy – 4. čtvrtletí 2010 [online]. Český statistický úřad, 09.03.2011, dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030911.doc
80
VS- Vestavěný stabilizátor PPZU- Předpokládané procento zapojené populace ve druhém pilíři r- konkrétní rok
Vestavěný stabilizátor: VS- Vestavěný stabilizátor OP- Odváděné procento hrubé měsíční mzdy do druhého pilíře, počítáno jako 3%+2% M- Počet měsíců v roce
Kumulovaný zůstatek ve druhém pilíři v poměru k % HDP:
100
KZHDP- Kumulovaný zůstatek v poměru s HDP HDP- Hrubý domácí produkt, brán jako konstanta 3775237000000 Kč41
Investice modelových fondů do R&D v poměru k HDP pro daný rok: ! "
#
IF- Investice fondů do sektoru R&D v daném roce v poměru k HDP I- Procento investic fondů vynaložených v daném roce do sektoru R&D
Kumulované investice modelových fondů do R&D v poměru k HDP:
41
Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele [online], Český statistický úřad, 01.03.2012, dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989
81
! "
#
KIF- Kumulované investice fondů do sektoru R&D v poměru k HDP
82
Příloha č. 2
Emailová komunikace Email od Miroslava Opálky, člena KSČM Vážený pane Krištofe,
děkuji Vám za zájem a požadavek, s kterým jste se na mne obrátil.
Obecný návrh na webu KSČM je stále aktuální. Jde jen o to vrátit se do výchozí pozice! Nezávislý tým (Bezděkův) propočítal náš návrh jako uvinancovatelný do r. 2100. Nemáme proto moc co měnit. Vytvářet nové a nové verze je bezpředmětné, neboť napřed je nutná společenská shoda na sociálním cíli a k jeho zabezpečení je třeba hledat takové parametry, které ho zabezpečí. Současná vláda - pravicová koalice má jiné cíle, které balí do proklamace o neudržitelnosti a zodpovědnosti. Má zájem privatizovat alespoň část veřejných financí (2. a 3. pilíř), omezit přerozdělovací procesy - solidaritu ve prospěch ekvivalence (pomohl i Ústavní soud svým nálezem) a snižovat legislativními úpravami příjmovou stránku důchodového účtu. Deficit pak používat jako argument k razantnější a rychlejší "reformě". Přitom základní problémy s ufinancováním důchodů stojí mimo důchodový systém. A to zejména v demografie (příklad řešení je např. ve Francii či Švédsku) a ve výkonné hospodářské politice, která vytvoří nová efektivní pracovní místa. Díky nim se pak zvýší kupní síla a poptávka po novém zboží a službách, což udrží vyšší zaměstnanost...
Nově by tedy v našem návrhu bylo třeba upravit některé parametry, které musí respektovat reálný stav a posun v čase. V současné době neustálých změn však jde o práci zcela zbytečnou. Vylepšovat asociální systém nechceme.
83
Příloha č. 3
Data z výzkumu Přehled odpovědí na dotazníky číslo dotazníku
Potenciál zapojení
1 2 3 4 x 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 x 55 56 57 58 x 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98
Dluhopisový
10 30 50 10 30 5 60 30 10 30 50 20 40 6 20 33 x 33 60 15 10 40 22,5 16 17,5 20 20 10 5 10 50 40 50 25 50 7,5 x 80 65 30 6,5 30 63 20 x 35 25 10 30 5 20 50 0 0 20 30 10 20 0 10 10 20 45 3 50 22,5 10 12,5 25 20 20 10 70 30 60 35 20 30 35 10 10 30 60 5 15 30 40 45 65 60 60 25 45 15 20 10 10 30
Konzervativní
40 20 50 0 55 2,5 1 10 10 30 50 35 60 10 0 30
Vyvážený
20 40 50 0 20 2,5 1 10 60 30 30 25 30 50 5 50 x
80 40 50 20 60 20 50 20 40 30 50 25 60 0 30 0 40 0
x 0 30 20 20 20 30 45 20 30 40 50 50 15 0 30 70 30 50
x 40 40 10 20 40 100
0 10 15 30 5 20 0 30 10 10 0 10 5 50 10 10 10 20 x
20 20 40 20 20 0 x
20 35 40 40 40 30 25 40 90 30 80 20 35 50 50 30 20 20 70 20 40 10 20 10 30 20 50 40 10 20 30 20 20 40 15 60 10 60 30 50 60 40 10 15 30 30 20 40 40 40 30 20 35 20 10
84
x
x
x
10 20 0 0 5 80 95 40 0 10 10 15 5 20 80 10
20 20 15 30 15 30 5 30 20 20 0 15 20 50 30 20 20 30
30 30 20 10 30 0
50 25 25 30 40 40 50 60 5 35 20 30 50 40 20 0 50 50 5 20 40 10 10 10 20 40 15 40 10 40 50 30 40 30 0 25 25 0 20 0 25 30 0 70 40 30 10 20 20 45 30 20 50 55 80
Dynamický
30 20 0 100 20 10 2 40 30 30 10 25 5 20 15 10
10 10 30 50 10 0 x
15 30 20 20 10 15 15 0 0 20 0 40 10 0 15 50 20 20 10 30 10 10 60 60 20 10 25 10 60 30 10 30 30 20 80 15 25 30 40 30 10 20 10 10 20 20 20 30 30 10 30 20 10 20 2,5
15 10 15 10 10 15 10 0 5 15 0 10 5 10 15 20 10 10 15 30 10 70 10 20 30 10 10 10 20 10 10 20 10 10 5 5 40 10 10 20 5 10 80 5 10 20 50 10 10 5 10 40 5 5 2,5
