Pohřební ritus v neolitu podruhé doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou UK FF v Praze LS 2009
Mapa hrobových nálezů LnK v Čechách
Zápotocká, M. Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500-4200 B.C.) komentář k vybraným otázkám K roku 1998 kompletní katalog, bohužel bez možnosti zahrnutí a komentáře teprve později odkrytého žárového pohřebiště v Kralicích na Hané Již zde M. Zápotocká hodnotí neolit jako období, v němž „pohřbívání zemřelých patřilo již k pravidlům chování neolitické společnosti“ Nepoměr mezi sídlišti (cca 720 obcí) a hrobovými nálezy (52 obcí – pouze 7,2% nalzišť) V 52 obcích na 66 lokalitách - 88 objektů v nich 97 jedinců V 83 objektech 1 osoba, ve 4 objektech 2 osoby a v Třebestovicích 5-6 dětí Základní pravidla ritu: nově tedy kostrové a žárové pohřbívání pohřbívání ve skrčené poloze jak velká pohřebiště (s výjimkou Čech!), tak menší skupiny i jednotlivé hroby (mimo i v prostoru sídlišť) regulérní hroby blízko domů i v sídlištních jamách
Základní pravidla ritu: vedle pohřbů v sídlištních jamách také nálezy jednotlivých kostí a lebek, někdy se stopami řezání a pálení (? zbytek špatně zachované kostry, ? úmyslně odhozené kosti, nelze vyloučit ani různé rituální praktiky, např. antropofagii převládá uložení na L boku (59%), ojediněle poloha na břiše nebo na zádech (11%) orientace hlavou k V (35%), ale i výjimky (hlava k Z nebo úchylky k S nebo J), rozdíly v uložení a orientaci mezi pohlavími nezaznamenány přídavky typické jen mužské (BI, spondylus, kančí kly) nedostatek kvalitních nálezů neumožňuje řešit vztah mezi pohřebním a obytným areálem
Modderman, P.J.R. 1985: Bericht der RGK, Bd. 66 Elsloo (Limburg, NL) – dvoufázový sídelní areál a 100-400 m od něho současná pohřebiště (cca 110 hrobů, jedno z největších) Dohrn-Ihmig, M. 1974: Rheinische Ausgrabungen 15, Frirdich, Ch. 1994: Rheinische Ausgrabungen 36 Niedermerz (Nordrhein-Westfalen, Merzbachtel, Aldenhoven, SRN) – 102 k. hrobů, 11 ž. hrobů pohřební areál patrně společný pro několik okolních sídlišť Krause, R. 1997: Vorträge des 15. Niederbayerischen Archäologentages, Deggendorf Vaihingen (Neckarland, mezi Stuttgartem a Karlsruhe, SRN) – pohřbívání do příkopu kolem sídliště
Pohřby na sídlištích Rulf, J. Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku. Študijné zvesti AÚ SAV 32, 115-123 LnK – pohřby na sídlištích nejsou neznámý fenomén Horoměřice, Dejvice, Veleslavín, Vokovice, Radotín, Statenice, Libkovice, Tuchomyšl, Kolín, Mužský, Třebestovice (5-6 dětí, 4-14 let, Rulf - Čtverák 1997!! z Moravy podobný příklad ve Vedrovicích (Ondruš 1972) – 5 kostrových pohřbů dětí ve stavebích jamách podél chat, další starší nálezy z Boskovštejna, Brna-Komína, Nové Vsi u Rosic, Velatic u Horákova (Steklá 1956), novější z Mikulova, Předmostí u Přerova, Viničné-Lýsky (Koštuřík – Lorencová 1989/1990) StK – starší nálezy pochází z Kolína, Krp na Mladoboleslavsku, Litoměřic, Mostu, Plotiště nad labem, Bubenče, Střešovic, Stodůlek, Třebovle na Kolínsku, Ústí nad Labem, Vchynic na Lovosicku (Steklá 1956) novější nálezy na dně stavebních jam v Plotištích nad Labem (Rybová – Vokolek 1972) nebo opálená dětská kostra mezi mazanicí v chatě z Libenic u Kolína (Steklá (1956)
Pohřby na sídlištích StK – z Moravy dvě neúplně kostry z Nové Vsi u Rosic (Steklá 1956). Celkem je z Moravy pouze 13 hrobů StK ze 7 lokalit (Kazdová 1992) J. Rulf již upozornil i na další podobné nálezy kosterních pozůstatků na sídlištích v období eneolitu, v době bronzové, v době halštatské a laténské. Minimum informací je dosud z doby římské, avšak nálezy lidských kosterních pozůstatků v sídlištních objektech nemizí úplně ani v raném středověku Pokus o interpretaci Dvě základní skupiny – rituální (A) nerituální (B) A1 v sídl. jamách s milodary B1 nerituální pohřby A2 v sídl. jamách bez milodarů B2 nerituální pohřby se stopami násilí A3 se stopami násilí B3 pohřby pouze částí těla/skeletu Důvody Etnicko-sociální, rituálně-religiosné, ekonomicko-sociální, morálně-právní, nouzové, tajné (viz též Waldhauser 1993 - Radovesice)
Třebestovice, okr. Nymburk
Třebestovice, okr. Nymburk
Pro srovnání a případné analogie stručná informace i pohřebišti LnK v Nitře
Neolitické pohřebiště v Nitře (Pavúk, J. 1972: Neolithisches Gräberfeld in Nitra. Slovenská archeológia XX-1, 5-105)
Pohřebiště v Nitře Výzkum: • 1964: záchranný výzkum na stavbě objektů pro skladování brambor (Nitra, Priemyslová ul.) 13 hrobů •
1965: výzkum pokračuje celkem prozkoumáno 76 hrobů, LnK pouze 74 (1 hrob jen hypoteticky na základě nálezu láhve a jeden zařazen jako badenský
•
Poloha: jižní okraj Nitry, jižní výběžek pohoří Kalvárie, nm.v. 212,3 m
Pohřebiště v Nitře - ritus
hrobové jámy dobře patrné ve sprašovém podloží, jámy většinou oválně, pouze výjimečně pravoúhlé (hr. 35, 36, 44) jámy pro dospělé – d. 110-180 cm, š. 60-100 cm (dětské hroby rozměry menší) hloubka hrobových jam od povrchu 70-170 cm, převažují hl. 100120 cm žádné doklady nějaké kůlové konstrukce v hrobových jamách
Pohřebiště v Nitře – poloha zemřelých ze 75 hrobů u 69 možno určit polohu skeletu, kromě trojhrobu 48-49-50 pouze jednotlivé pohřby, zásadně skrčená poloha, převládá levý bok ! nepozorujeme rozdíly v uložení M – Ž – D ! D 71 je na pravém boku (+ 2 dospělé hroby) Trojhrob: žena (30-40 let) a dvě děti (2 a 5 let), tedy podle všeho matka s dvěma dětmi V prostředí Lnk nejsou dvoj-, troj- a vícenásobné pohřby příliš obvyklé: Klein-Hadersdorf – dvojhrob (2 D) Blučina (dospělý – dítě – dospělý) – jde o pohřeb na sídlišti Štúrovo – v odpadní jámě Orientace: kromě hr. 53, 39 (JZ) je orientace mezi V-J, převažuje V
Pohřebiště v Nitře
Pohřebiště v Nitře – hrobový inventář, výbava Hrobový inventář: keramika, ŠI, BI, KI, grafit, minerální barviva Osobní výbava: šperk (zejména spondylové), kostěnné náramky a náhrdelníky
Keramika: celkem ve 39 hrobech (nejčastější milodar),tvarově velmi rozmanitá, kromě kulovitých tvarů se ani jednou nevyskytnou dva stejné tvary tenkostěnná zdobená keramika (1), dále tlustostěnná a malé netypické nezdobené formy (1) – amforovité nádoby, láhve, putny, kulovité nádoby, mísy, netypické nádoby, importy
Uložení keramiky v hrobech vlevo Nitra, vpravo Vedrovice
Pohřebiště v Nitře – broušená industrie ze 74 LnK hrobů pochází 10 kusů BI a v h.41 ještě zlomek z kopytovitého klínu (?) kopytovité klíny – 2 typy založené na dimensiální proporci mezi v a š. převažují nižší klíny s poměrem š x v = 3:2 nebo 4:3 pouze u dvou klínů je tento poměr 1:1 rozměry: d = 9,3-18,4 cm (průměr mezi 15-18,4 cm) š = 2,2-3,8 cm v = 2-3 cm všechny klíny jsou velice dobře opracované Dále je z hrobu 27 plochá sekerka, která je výjimkou i na ostatních pohřebištích mladší LnK Pozn. k významu BI v hrobech LnK J. Pavúk uvádí, že kopytovité klíny nesou pracovní stopy, zatímco plochá sekerka z hrobu 27 má na povrchu zřetelné stopy po hlazení, ale žádné pracovní stopy v pracovní části sekerky. Pracovní stopy na klínech jsou pouhým okem viditelné rýhy paralelní s osou artefaktu. Dalším poznatkem jsou zřetelné stopy na povrchu klínů, které bezpochyby souvisí s upevněním nástroje v násadě. uložení BI v hrobech
Uložení BI v hrobech vlevo Nitra – vpravo Vedrovice
Pohřebiště v Nitře – ŠI a ostatní přílohy ŠI: nalezena v 5 hrobech, neretušované čepele a úštěpy, v hrobě 58 pod lebkou muže byla objevena srpová čepelka s trojúhelníkovitým leskem, přestože srpové čepele nejsou v hrobech LnK tohoto období vůbec známy. Z Nitry, Mlynárců, Rutzingu, Klein-Hadersdorfu nejsou doklady hrotů v hrobech, přestože v západní periferii LnK tyto jsou poměrně hojnější. Lze tam tedy předpokládat větší význam lovu nebo je to dáno kontaktem neolitického osídlení s předneolitickým sídelním horizontem?!? Spondylus: podobně jako BI i spondylový šperk obsahovalo 10 ze 74 hrobů závěr opasku (obr. 41 vpravo, str. 58) kotoučovitý závěsek (obr. 41, vlevo) velké perly, malé perly závěsek s provrtem (hr. 8, obr. 25:2, str. 42) Ostatní ozdoby: kostěné Minerální barvivo: hrob 36 červené barvivo hroby 7, 64, 65 malá jadérka červeného barviva
Pohřebiště v Nitře - chronologie
Chronologie: rozborem keramiky dospěl J. Pavúk k závěru, že pohřebiště patří mladší fázi LnK a želiezovské skupině 2 specifické kvadratické nádoby z hrobu 17: ta jedna (obr. 51:2) je výzdobou blízká alföldské lineární keramice, stejně jako druhá – evidentní import s paralelami v Potisí
Dvě kvadratické nádoby na pohřebišti v Nitře – doklady vztahů s Potisím
Příklad podobné nádoby z Potisí alföldská LnK
Zápotocká, M. Bestattungsritus des böhmischen Neolithikums (5500-4200 B.C.) komentář k vybraným otázkám -
mapy osídlení LnK a StK se neliší rozdíly jsou v mapě s hrobovými nálezy, vedle ojedinělých nálezů jsou z kultury s vypíchanou keramikou známa pohřebiště, zatím publikována 3 - po objevu žárového pohřebiště v Kralicích na Hané není již v StK priorita v aplikaci žárového pohřbívání - StK v Čechách na 637 katastrech, pohřby se zdobenou keramikou na 59 (9%)
Mapa hrobových nálezů StK v Čechách
Žárové pohřebiště StK v Praze - Bubenči Poč. roku 1931 při rozšiřování Ardenské ulice – 2 ŽH daly podnět k výzkumu Výzkum: 16 ŽH, tvořících souvislé pohřebiště + větší počet bylanských hrobů, které někdy porušují hroby StK Parcela s pohřebištěm vymezena na jihu Ardenskou ulicí, na západě Terronskou (dříve A.A. Ždanova) a na severu hraničí s domem č.p. 896. Nejbližší okolí dnes změněno zástavbou.
Žárové pohřebiště StK v Praze - Bubenči H12 Původně asi mohyla, zachována ale pouze spodní část, krytá lomovými kameny, západní část hrobu zničena Pohřeb je v jižní části, kryté největšími kameny – malé množství spálených kostí 15 (!) nádob na ploše ne víc než 1m2 , mísa č. 4 = antropomorfní ornament uvnitř a schématický ornament vně
Žárové pohřebiště StK v Praze - Bubenči
• Žárový hrob č. XII
Žárové pohřebiště StK v Praze – Bubenči mísa s antropomorfním ornamentem (hr. XII)
Žárové pohřebiště v Praze - Bubenči Závěr: Pouze H 7, 10, 11 neporušené H 1, 2, 12, 15, 16 zachované z větší části Žeh: mimo hroby, ale i s milodary ŠI, BI (přepálené pazourky!) Hroby: hloubka mezi 40-75 cm, tvary nezjištěny Pouze v H10 uloženy kosti v nádobě, keramika až do hrobu se spálenými kostmi, obsahovala patrně potravu – nespálené zvířecí kůstky StK: starší fáze (pupky nebo prstování připomíná ještě LnK!)
Žárové pohřebiště v Praze – Bubenči příklady starší StK hr. 2 (vlevo) a 7 (vpravo)
Kazdová, E. 1992: K pohřebnímu ritu lidu s vypíchanou keramikou na Moravě, SPFFBU 37, 7-24
E. Kazdová (1992): výzkum StK je delší dobu zastíněn podrobnějším studiem civilizace s MMK prameny sídlištního charakteru poměrně početné, prameny funerální povahy jsou vzácnější cenné informace zejména díky hrobům z Těšetic-Kyjovic Těšetice-Kyjovice - celkem 6 hrobů - hroby nevytvářejí těsnější seskupení, velmi řídce rozmístěny v různých částech sídliště, nejbližší vzdálenost je mezi H13 a H5 – 22 metrů - 5 ze šesti hrobů leží v pásmu mezi příkopem lengyelského kruhového areálu a jeho vnější palisádou, jde ale patrně o prostou náhodu, nikoli o vědomé začlenění hrobů do kultovního objektu lidu MMK - nelze také vyloučit, že některé hroby StK mohly být při hloubení příkopu MMK zničeny
Kazdová, E. 1989/1990: Hrob H12 s vypíchanou keramikou a červeným barvivem z Těšetic-Kyjovic. SPFFBU 34-35, 127-141. objeven 1987 Výzkum: - pod ornicí nevelký objekt oválného tvaru s tmavou výplní - již na povrchu zlomky StK a drobné fragmenty poškozených kostí - po snížení úrovně o 10 cm se objevily větší zlomky lidských kostí a shluky keramiky z několika původně celých nádob - větší část hrobové výbavy v delší ose objektu nad středem jámy do 20 cm - na malé ploše těsně vedle sebe 4 nádoby, dále další rozptýlené střepy, 2 kus ŠI a 4 zvířecí kosti - nádoba (1) uložena okrajem dolů, stejně jako nádoby (2) - Pod nádobou (2) byly jako pod pokličkou uloženy další dvě menší nádoby (3) a (4)
nezdobená (3) se čtyřmi výčnělky stála blíže k pravému okraji misky, vedle ní na boku malý válcovitý pohárek, zdobený vypíchanou ornamentací - nádobka (3) naplněna, obsah zakrýval silnostěnný střep, položený v hrdle těsně pod okrajem (propadl samovolně z rozbitého dna převrácené misky - v nádobce přírodní barvivo, 558 g silně koncentrovaného pigmentu karmínově červeného zabarvení - barvivo po rozboru určeno jako neadekvátní barvivu, které používal lid s MMK - chronologie dle keramiky: III. stupeň StK (Steklá 1959) - ŠI: pozoruhodný je větší artefakt, připravený z křemence typu Skršín, který je v moravském prostředí poměrně vzácným importem, druhý je prostý křemen Interpretace: - s ohledem na výbavu lze uvažovat o celku rituálním - nádobka s barvivem svědčí o znalosti a shromažďování přírodních pigmentů ještě před příchodem lidu s MMK - poprvé zaznamenán křemenec typu Skršín v moravském prostředí -
Kazdová, E. 1989/1990: Hrob H12 s vypíchanou keramikou a červeným barvivem z Těšetic-Kyjovic. SPFFBU 34-35, 127-141
Kazdová, E. 1989/1990: Hrob H12 s vypíchanou keramikou a červeným barvivem z Těšetic-Kyjovic. SPFFBU 34-35, 127-141
