SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc

SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. [email protected]

1.


Zdroj: BÁRTA, V.,PÁTÍK,L.,POSTLER,M.: Retail marketing. Praha: Management Press. 2009, stran 326 ISBN: 978-80-7261-207-9 Výběr z výzkumů agentury: INCOMA GFK

2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Vyspělé země – konzumní společnost – spotřeba pro spotřebu, plýtvání Hyperkonkurence, ostrý konkurenční boj, značka a její role, prestiţnost spotřeby, Hedonismus, zábava, bulvarizace, móda Na druhé straně: Na Zemi ţije 6 miliard, 863,000 000 obyvatel Roční přírůstek 76 milionů obyvatel

Ze zemí BRIC

ČÍNA

1, 323 151 000

INDIE BRAZÍLIE RUSKO

1, 116 000 000 208, 700 561 141, 000 000

3.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


Říjen 1999 – 6 miliard V roce 2200 – 10 miliard obyvatel 95% přírůstku je v zemích nejméně hospodářsky vyspělých – migrace, interkulturní komplikace, vzdělání, zdravotní péče atd… Hlady trpí 1 miliarda obyvatel Země Pokud se nezastaví drancování země bude za 70 -100 let ţivot na Zemi Na hranici udrţitelnosti – potraviny a voda budou nedostatkové



SVĚTOVÝ MALOOBCHOD V ROCE 2008 – TRŢBY CCA 7 BILIÓNŮ USD (milion milonů) Z toho v Evropě 2,5 bilionu USD EVROPA + USA – cca 70% podíl na celku 25 světových řetězců = 17% podíl na světovém maloobchodu • Ve světě napodobení funkční výhody výrobku = 6 měsíců práce • Výrobky si jsou stále více podobné, proto je obtíţné je racionálními argumenty odlišit • Proto producenti odlišují značkou, jejími atributy, i kdyţ začíná být zřetelná promiskuita klientely vůči značce. • Silná role private labels



OBCHODNÍ ŘETĚZCE SE STALY ZNAČKAMI Nabízejí: • Vztah ke klientovi • Hodnotu jasně definovanou • Identitu a odlišení od konkurence v určitém faktoru (maso, komplexnost, bio, fair trade atd.) • Formy komunikace, • Doplňkové sluţby atd.



Maloobchodní – retailingové – řetězce Nástup zahraničních společností









CHARAKTERISTICKÝ RYS – ZÁŢITKOVÉ NAKUPOVÁNÍ EVENTY, OCHUTNÁVKY, PŘEDVÁDĚNÍ, EMOCE, OSOBNÍ ZKUŠENOST, ZMĚNY V SYSTÉMU NAKUPOVÁNÍ, ZMĚNY ŢIVOTNÍHO STYLU I VOLNÉHO ČASU, S NAKUPOVÁNÍM I KINO, BAZÉN, ZIMNÍ STADION.

KLASICKÝ OBCHOD A DISKONT VĚRNOSTNÍ KARTY A KLUBY NOVÉ FORMY KOMUNIKACE – MOBILNÍ MK



V ROCE 2008 – 14 ŘETĚZCŮ INVESTOVALO DO REKLAMY 2,87 MLD KČ Včetně in store komunikace – cca 5 miliard Zákazník poţaduje hodnotu Nízkou cenu Pohodlí Rozhovor – komunikaci, ne propagaci

4P

4C

Výrobek – Product

Řešení potřeb zákazníka (Customer solution)

Cena – Price

Náklady, které vznikají zákazníkovi (Customer cost)

Místo – Place

Dostupnost řešení – Convenience

Propagace - Promotion

Komunikace - Communication 12. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


KOTLER – 5 M MISSION MONEY MESSAGE MEDIA

Jaké jsou cíle propagace Kolik můţeme investovat Jaká zpráva můţe být vyslána Jaká média mohou být pouţita

MEASUREMENT Jak se budou hodnotit výsledky



TEORIE 4 S Segmentace zákazníků

Cílové skupiny

Stanovení uţitku

Výhody výrobku pro klienta

Spokojenost zákazníků

Orientace na uspokojení potřeb a očekávání Průběţný dialog se zákazníkem, dlouhodobá spolupráce

Soustavná péče



TEORIE 4 C Customer

Zákazník

Cost

Náklady

Competition

Konkurence

Channels

Komunikační kanály

Proč tolik teorií a tolik modelů? Pochopení určující role hlavního článku - zákazníka



KOMUNIKACE VYSÍLAJÍCÍ SUBJEKT X PŘIJÍMAJÍCÍ CÍLOVÁ SKUPINA Aktivita vysílajícího: • Cílové zamření komunikace •Volba CS •Volba ztvárnění sdělení •Volba média •Volba propagačního prostředku •Volba formy prezentace – frekvence, čas nasazení, media mix atd



Aktivita CS • Motivace příjemců – potřeby, přání, očekávání, postoje, zájem • Volba médií, času atd.pro příjem informací • Intenzita sledování informací • Selekce informací • Způsoby kódování informací a ukládání v paměti • Způsoby vyuţití v rozhodovacích procesech • Způsoby vyuţití v následné komunikaci v sociálním okolí – reference



PROCES ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ •Zdroj a jeho působení •Pozornost •Pochopení – porozumění •Zapamatování – uloţení informací •Opakované vybavení informací •Jejich vyuţití v rozhodovacích procesech •Chování

Co z toho vyplývá pro MK a pro IMK?



ROZHODOVACÍ PROCES •Poznání potřeby •Sběr informací •Analýza informací •Výběr alternativy z mnoţiny nabídek •Rozhodnutí a nákup •Po nákupní chování

Co z toho vyplývá pro MK a pro IMK?



SRUKTURA NÁKLADŮ DO REKLAMY A OSTATNÍCH FOREM MK ATL / BTL Vyspělá Evropa 80. léta 20.stol : 60:40 – převaha masmediální komunikace Dnes – 40: 60 V ČR – postupné vyrovnávání s mírnou převahou ATL

Interkulturní odlišnosti Německo – důraz na tisk, méně TV Velká Britanie – důraz na podporu prodeje Francie – PR Španělsko – veletrhy a výstavy



PODÍL PŘÍMÝCH INVESTIC DO REKLAMY K HDP ZEMĚ Doporučeno – nejméně 1% HDP

REALITA USA – 1,5% Japonsko – 1,3% Německo – 1,2% Česko – téměř1 % - v roce 2008 – 0,77% HDP = 28,7 mld Kč Problém – nesleduje se celek IMK Podle autorů Retail marketingu str.141 – podpora prodeje dnes v ČR cca 75% všech BLT nákladů



TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU – POKLES TRŢEB



SÍŤ SAMOOBSLUH ŢABKA Od r. 2008 – do konce roku 2008 – 32 prodejen Konec roku 2009 – 100, do 2011 – 250, do pěti let – 2013 - plán 500 prodejen Strategie – vykrýt mezery především v síti klasických samoobsluh, akcent na Potravinářský sortiment.Doplňkově – drobná drogerie, spotřební zboţí. Umístění – centra měst a rušné komerční a rezidenční oblasti. Velikost Ţabky – 80-120 m2 – typ supermarket, klasický supermarket ale 400-1000 m2 Doplňkové sluţby – dobíjení kreditů, příjem sázenek, výběr peněz u pokladen. Pracovní doba: 06 – 23,00 Polský řetězec 2007 koupila skupina PENTA za 3,7 mld Kč. V /plsku má ŢABKA 2000 prodejen, obrat 2008 – 500 mil. Eur = 12,75 mld Kč



CELKEM ČR – 2008 – 1325 SUPERMARKETŮ, HYPERMARKETŮ A DIISKONTŮ BILLA – 200 supermarketů v roce 2009 LIDL - 2008 – celkem 190 supermarketů, ročně přibývá 20 jednotek.

Expandují TESCO (2008 – 113 jednotek, ročně přibývá 15-18) TESCO – mini Tesco do center měst AHOLD, KAUFLAND SPECIALIZOVANÉ OBCHODY: GIGASPORT – dnes 12 jednotek, chystá další ve velkých městech KIKA – od r. 2005 – 4 velkoprodejny , záměr Liberec



ZÁKLADNÍ TYPOLOGIE OBCHODNÍCH JEDNOTEK Záboj, M.: PF MU Brno SUPERETA prodejní plocha asi 200 – 400 m2 samoobsluha potravin širokého sortimentu a většinou i základní druhy nepotravinářského zboţí denní potřeby. SUPERMARKET - prodejní plochy nad 400m2 – 2500 m2 plný sortiment potravin a základní druhy nepotravinářského zboţí, samoobsluţný prodej. V celkovém počtu asi 5000 – 10 000 druhů zboţí, převaha potravin, podíl průmyslového zboţí je rozhodujícím kritériem pro odlišení od ostatních typů (hypermarketu).



HYPERMARKET – 2500 – 20 000 m2 Rozšířený prodej nepotravinářského zboţí převaţuje počtem druhů a velikostí prodejní plochy Umístění – obvykle na okrajích měst nebo za městem. Základní principy pro budování hypermarketů: “No parking, no business“ (ţádné parkování, ţádný obchod) “One-stop shopping“(nákup pod jednou střechou) “Every day low price“(nízké ceny kaţdý den)



PLNOSORTIMENTNÍ OBCHODNÍ DOMY – 10 000 – 20 000 m2 Aţ 200 000 poloţek zboţí, (včetně potravin a prodeje typu shop-in-shop). Centra měst a regionální nákupní centra První obchodní domy se objevily jiţ v polovině 19. stol ve Francii, zbytek vyspělé Evropy v letech 1860–1880. Předpokladem jejich vzniku byl rozvoj výroby a trhu spotřebním zboţím, koncentrace obyvatel do měst a vznik novodobých center měst. Po určité době obchodní domy našly způsob reakce na konkurenci především samoobsluţných obchodních domů (hypermarketů) – podzemní parkoviště, opatření v cenové a změny v sortimentní politice, sluţby, profilace sortimentu konkrétním směrem (na cílovou skupinu), vyuţívání systému shop-in-shop, zásilkového prodeje, prodeje značkového zboţí. Cenová hladina – střední a vyšší Výrazným odlišením od samoobsluţných obchodních domů (hypermarketů) je pro univerzální obchodní domy sortiment odívání (textil, oděvy, obuv), který dává obchodním domům moţnost se výrazněji profilovat a konkurovat diskontně orientovaným jednotkám, pro které sortiment odívání neodpovídá Poţadavkům (vysoká spotřeba ţivé práce, speciální výstavní zařízení, vyšší kvalifikace personálu, nevhodnost samoobsluţné formy prodeje a další). 27. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::




27% respondentů ze sledovaného regionu jmenovalo jako své hlavní nákupní místo supermarket, dalších 25 % respondentů utratí za potraviny a základní nepotravinářské zboţí nejvíce v hypermarketech. Dohromady to představuje celkem 44.3 mil. resp. 41.2 mil. nakupujících (tento počet zahrnuje i členy domácnosti). Diskontní prodejny jsou hlavním nákupním místem potravin a základního nepotravinářského zboţí pro 15 % domácností.



NÁRŮST POČTU PRODEJEN V ČR 2008 Typy prodejen nejčastěji zastoupené v českých nákupních centrech Sortimentní kategorie

Počet prodejen

Počet provozovatelů

Nejčastější nájemce

Oděvy, móda

1988

624

Takko fashion (62)

Gastronomie

724

382

Panda (29)

Obuv, kožené zboží

612

144

Deichmann (61)

Klenoty, hodinky, dárky

505

184

Klenoty Aurum (33)

Elektro, počítačová technika

468

97

Telefónica O2 (85)

Specializované potraviny

401

137

EsoLand (39)

Nábytek, koberce, bytový textil

305

132

Indeco CZ (32)

Sport

293

217

Sportisimo (41)

Drogerie, kosmetika

284

52

DM Drogerie (51)

Tabák, noviny

282

20

Geco Tabak (201)

Květiny

264

79

Flamengo (120)

Lékárny

216

54

Lékárna Dr. Max (76)

290 nákupních center v ČR – retail parků a nákupních pasáţí s hypermarkety – téměř 3 mil m prodejní plochy. 22% ploch je v Praze, nejméně na obyvatele Pardubicko a Vysočina 30. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


Stagnace ekonomiky se promítla také do nákupního chování zákazníků nákupních center, vyplývá, ţe 32 % respondentů určitým způsobem sníţilo své výdaje nákupních centrech, dalších 29 % jiným způsobem upravilo strukturu svých nákupů.



BIOPOTRAVINY V ŘETĚZCÍCH – TRVALÝ VZESTUP Nejvíce biopotravin, celkem za 1,33 mld. korun, Češi v roce 2007 nakoupili v prodejnách maloobchodních řetězců. To je o 461 mil.korun více neţ v roce 2007 Maloobchodní řetězce tak měly na trhu s biopotravinami podíl 74 %, o 6,5 % více neţ o rok dříve. Své postavení naopak ztrácejí specializované prodejny, jejichţ podíl na prodejích biopotravin klesl o 4,5 bodu na 18 %. Vyplývá to z údajů agentury Green Marketing. Privátní značky tvoří přes 30 % z nabízeného biosortimentu v řetězcích. Největší nabídku pod vlastní značkou předkládají hypermarkety Tesco - bioznačka Tesco Organic čítá 108 poloţek. Privátní bioznačka Intesparu Natur*pur 98 poloţek. Albert Bio má 60 poloţek. Rossmann 49. Naše bio řetězec Billa v červnu 2009 nabízel 18 poloţek. 32. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


Prodejci v supermarketech, hypermarketech, diskontních prodejnách a drogistických řetězcích v červnu nabízeli celkem 1317 biopotravin. Čeští spotřebitelé za biopotraviny ve 2008 utratili 1,8 mld. korun. Tempo růstu na trhu s biopotravinami, který v tuzemsku trvá jiţ několik let, ale ve srovnání s rokem 2007, kdy dosáhl 70 %, výrazně zpomalilo na 40 %. Hlavním důvodem je současná hospodářská situace, kdy lidé šetří. Na celkové spotřebě potravin v Česku se loni biopotraviny podílely 0,75 %. Nejrychleji rostoucí kategorií biopotravin bylo loni pečivo. Jeho prodej ve finančním vyjádření vzrostl meziročně o 324 %. Výrazně rostl také prodej ovoce a zeleniny, který se meziročně zvýšil o 61 % na 111 mil. korun. Ve specializovaných prodejnách zdravé výţivy a biopotravin lidé loni utratili 324 mil. korun. Jejich obrat meziročně vzrostl o 11 % a výrazně zaostal za růstem celého trhu. Specializované prodejny nezachytily obrovský nárůst poptávky v posledních letech. Od roku 2005 ztratily 19% podílu na obratech trhu. Proč???? 33. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


DISKONTY A ČERPACÍ STANICE – DOPLŇKOVÝ PRODEJ Jako své hlavní nákupní místo pohonných hmot jmenovala více neţ polovina řidičů jeden ze tři největších řetězců v zemi: SHELL, BENZINA nebo OMV. Preference čerpacích stanic SHELL a OMV jsou přitom výraznější u mladších věkových kategorií, BENZINA je naopak preferována spíše staršími řidiči.

Relativně velmi dobré postavení má ovšem také specifická skupina provozovatelů čerpacích stanic - řetězce hypermarketů velkých zahraničních společností.V Česku jsou provozovateli těchto čerpacích stanic řetězce Globus, Hypernova, Makro a Tesco. Hlavní nákupní místo pohonných hmot - tyto řetězce jiţ pro téměř 25 % řidičů. V roce 2002 tu přitom bylo pouze 17 takovýchto čerpacích stanic, roku 2005 jiţ 31 a 2009 počet 63 čerpacích stanic. Počet těchto provozoven průběţně stoupá a očekává se i nadále pokračování tohoto trendu. Téměř ţádný z tradičních prodejců přitom není schopen konkurovat cenám těchto čerpacích stanic, které prodávají PHM s minimální marţí. 34. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ VEŘEJNÉ ČERPACÍ STANICE Benzina ÖMV Čepro / EuroOil Shell PAP Oil Agip RoBiN OIL Lukoil (Jet) Esso (vlastněno Agipem od r.2007) Slovnaft KM - Prona Unicorn SVAM Avanti (vlastněno ÖMV od r.2007) ČS u řetězců hypermarketů Hypernova Tesco Globus Makro Ostatní veřejné ČS CELKEM

Počet ČS 337 203 192 172 129 82 69 44 42 31 27 25 22 17 63 20 18 13 12 2123 3578

35.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ POTRAVINY Hypermarkety potvrzují svou dominantní pozici mírným nárůstem a celkovým 39 % podílem preferencí. Diskonty (25%) si udrţují druhou pozici. Obliba supermarketů po poklesu v předchozích letech zůstala letos stabilní (16%). Menší samoobsluhy neudrţely svou loňskou pozici a klesly o 2 % na 12% úroveň preferencí.



Pro úspěch formátu je velmi důleţitý jejich profil -zboţí, které si zákazník automaticky spojí s konkrétní prodejnou. Podle výzkumu Shopping Monitor 2009 tak například diskontní prodejny jako celek ukazují celkem jasný profil zaměřený na suché a konzervované výrobky (např. cukrovinky, slané pochutiny, káva, čaj, apod.), mraţené potraviny a zmrzliny, nealkoholické nápoje, dţusy a pivo, ale také na mléčné výrobky (máslo, sýry, jogurty a mléko). Naopak například v drogistickém zboţí, tabákových výrobcích a v ostatních čerstvých potravinách (čerstvé maso, uzeniny, lahůdky, čerstvé pečivo) si diskonty jako celek příliš dobře nevedou. Podle studie Shopping Monitor 2009 tvoří výjimku pouze čerstvé ovoce a zelenina, coţ je ovšem výsledkem jasné profilace řetězce Lidl, který má ve skupině diskontních formátů velmi silné zastoupení a tedy i výrazný vliv na výsledný průměr celku. 37. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::




V roce 2009 působilo na českém trhu téměř 590 prodejen klasických potravinářských diskontů. Celkový obrat diskontních řetězců působících v ČR dosáhl podle odhadů společnosti INCOMA Research 54,2 mld.Kč. Podíl segmentu diskontních prodejen na českém potravinářském trhu se zvýšil v roce 2008 na 15 %, coţ představuje zvýšení obratu o 3,1 mld. Kč oproti roku 2007. Podíl diskontních řetězců na celkovém maloobchodní obratu FMCG je jiţ vyšší neţ u supermarketů. Plochy diskontních prodejen se od konce roku 2007 do 1.6.2009 rozrostly o přibliţně 14 tis. m2 na 430 tis. m2. Největší rozlohu mají prodejny řetězce Lidl, a to i přes výrazně menší počet prodejen neţ má řetězec Penny Market. Nejsilněji v roce 2008 expandoval řetězec Penny Market (především díky převzetí řetězce Plus Diskont). Počet prodejen tohoto řetězce se od roku 2007 do 1.6.2009 zvedl o 141! Také Lidl silně expandoval a za stejné období zvýšil počet prodejen o 28. Tyto dva řetězce trhu diskontních prodejen jednoznačně vévodí, Norma a COOP Diskont 39. následují se zřetelným odstupem. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::




Nejvýznamnější faktory při výběru zboţí pro domácnost, dílnu a zahradu jsou (podle studie DIY 2009 společnosti INCOMA GfK) cena následovaná kvalitou. Aţ s velmi výrazným odstupem následuje např. vzhled výrobku, materiál nebo značka. Cena hraje největší roli v případě nákupu svítidel a osvětlovací techniky, nejmenší význam má naopak při nákupu barev a malířských potřeb. Kvalita je zase zvláště důleţitá při výběru nářadí, nejméně důleţitá zase u svítidel a osvětlovací techniky, kde se podobně jako u obkladaček významněji prosazuje faktor vzhledu. Při výběru konkrétní prodejny pro nákup zboţí pro domácnost, dílnu a zahradu hraje podle studie DIY 2009 společnosti INCOMA GfK hlavní roli odbornost a dostupnost personálu prodejny, která je rozhodující pro téměř 4/5 zákazníků.



Těsně za faktorem personálu pak následuje rozumná cenová hladina s dobrými akčními cenami na prodejně, tento faktor je rozhodující pro ¾ spotřebitelů sortimentu pro domácnost, dílny a zahradu. Dalšími klíčovými faktory jsou moţnost parkování u prodejny a široká nabídka DIY sortimentu. Zboţí pro domácnost, dílnu a zahradu nakupují české domácnosti nejčastěji v prodejnách řetězců OBI a BAUMAX; tyto řetězce navštívilo za poslední rok shodně téměř 60% zákazníků. Řetězce Hornbach, Mountfield a Globus navštívila shodně téměř 1/3 domácností, které nakupují DIY sortiment. Oblíbený je také řetězec Bauhaus.



CO JE PRO VÁS PŘI NAKUPOVÁNÍ DIY / DO – IT - YOURSELF ZBOŢÍ DŮLEŢITÉ? (% respondentů kteří uvedli faktor jako důleţitý)





Nákupy odívání a obuvi se stále častěji odehrávají v nákupních centrech. Prodeji dominuje Tesco a specializované řetězce. 54 % výdajů za odívání a obuv spotřebitelé realizují ve velkých nákupních centrech, kde prodejny módy v současné době představují dominantní sortiment – na začátku roku 2009 tvořily 46 % prodejních jednotek v nákupních pasáţích. Podle studie FASHION MARKET 2009 spotřebitelé pro nákupy oblečení volí nejčastěji prodejny Tesco, ze specializovaných prodejen pak C&A. Mezi populární prodejny patří dále i H&M, Takko a New Yorker, v případě nákupů obuvi je to Baťa a Deichmann. Význam ostatních hypermarketových řetězců pro nákupy módy se ve srovnání s předchozími lety sníţil.

Ke změně nákupního chování přistoupilo v důsledku zhoršené ekonomické situace 35 % domácností, zejména ty z menších sídel a s niţšími příjmy – většina z nich nakupuje oblečení aţ kdyţ je to nezbytně nutné. 45. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


V asijských prodejnách nebo na trţištích nakupuje oblečení aspoň někdy 74 % Čechů. Pro 22 % populace je to časté nákupní místo, naopak 32 % zde nakupuje méně neţ před dvěma lety. V hypermarketech nakupuje oblečení alespoň někdy 84% dotázaných. Vztah Čechů ke značkovému zboţí je spíše pragmatický – značky nakupujeme, pokud nám vyhovují uţitné vlastnosti výrobku, značka sama o sobě je důleţitá jen pro menší část dotázaných, zejména pro mladší ročníky. 40 % respondentů povaţuje značkové zboţí vzhledem k jeho vlastnostem za předraţené. Mezi nejčastěji nakupované mezinárodní značky patří Adidas, Baťa, Nike, Puma, Triumph, nejznámějšími českými značkami prádla a odívání jsou Triola, Alpine Pro, Litex, OP Prostějov a Andrie. 46. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


FASHION MARKET 2009



Podle studie ELEKTRO 2009 společností INCOMA Research a GfK Praha nejčastěji vyuţívají nákup na splátky mladší lidé: téměř polovina z nich má jiţ s nákupem na splátky zkušenost. Naopak pouhých 10 % zákazníků ve věkové kategorii na 55 let vyuţilo někdy v minulosti tento druh financování nákupu elektro zboţí. Nejčastěji se spotřebitelé chystají na splátky pořídit televizor, případně chladničku nebo kombinaci chladničky s mrazákem a také pračku. K nákupu na splátky mají - podle studie ELEKTRO 2009 společností INCOMA Research a GfK - čeští spotřebitelé elektro sortimentu v úmyslu vyuţít nejčastěji společnosti CETELEM nebo HOME CREDIT. Třetí pozici obsadila společnost GE MONEY MULTISERVIS.



Jaký je váš postoj k nákupu elektro na splátky


SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc

Recommend Documents