Podzim a zima s vèelími medvídky

Rozmnožování a kopírování bez souhlasu vydavatele je v rozporu s autorským zákonem.

PRJ-031.21 PODZIM ZIMA

ØEÈ

POH

EST

POZ

ü ü BIO

ü ü

ü

PSY SOC

ü ü

ü

INT

ENV

Podzim a zima s vèelími medvídky Zámìr celku:

Èinnosti:

Výstupy:

Pomùcky a potøeby:

Tematický celek je propojen motivaènì pøíbìhy z knihy J. Kahouna a I. Houfa „Pøíhody vèelích medvídkù“. Pøíhody Èmeldy a Brumdy provází jednotlivé bloky a nabízené èinnosti jsou jimi evokovány a motivovány. Celý program je zamìøen pøedevším na rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních a k posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním. èinnosti, které pomáhají objevovat sebe sama (relaxace, orientace v tìlesném schématu), rozvíjející hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, motoriku artikulaèních orgánù, pohybovou a senzomotorickou koordinaci, èinnosti, které rozvíjejí smysly, neverbální komunikaci (gesta, øeè oèima, haptika, posturika) i komunikaci verbální, èinnosti výtvarné, hudební, dramatické... adaptovat se v novém prostøedí, aktivnì používat nová slova, pomáhat si vzájemnì, aktivnì naslouchat, být komunikativní, být tvoøivý a vnímavý, cítit sounáležitost s ostatními, dodržovat pravidla vzájemného soužití, chovat se obezøetnì, orientovat se v prostøedí kolem sebe, spolupracovat, ochraòovat své zdraví, osvojovat si elementární poznatky o pøírodì, mít rozvinuté smyslové vnímání, mít rozvinuté verbální i neverbální dovednosti, aktivnì používat rytmické nástroje, koordinovat pohyby s hudbou, reprodukovat øíkanky, mít rozvinuté prosociální dovednosti , osvojit si elementární poznatky o lidském tìle, osvojit si poznatky o práci lidí, prožívat radost ze spoleèných oslav, experimentovat s barvami, experimentovat s výtvarným materiálem, osvojit si poznatky o zvycích, rozumìt projevùm neverbální komunikace, ovládat hrubou motoriku, ovládat jemnou motoriku, pochopit a pojmenovat náladu èi emoci, pøicházet s vlastními nápady, pøijmout tradice oslav, spoluvytváøet, zacházet s pøedmìty a nástroji, zvládat pìvecké dovednosti, zvládnout spolupráci ve skupinì Jsou uvedeny u každého bloku.

Popis: Metodický úvod Dlouhodobé bloky a celky rozvíjejí osobnost dìtí komplexnì. Nacházíme v nich celé soubory výstupù, které vedou dìti k získávání kompetencí. Nejedná se o krátkodobý proces, ale dìti provází po celou dobu docházky do mateøské školy. Soubory výstupù pøedstavují urèité kompetence, které reprezentují v souèasném vzdìlávání cílovou kategorii. Mezi klíèové kompetence pro etapu pøedškolního vzdìlávání patøí i kompetence komunikativní. Základy tìchto kompetencí, položených v pøedškolním vìku, jsou významné pro další pøíznivý rozvoj a vzdìlávání dítìte. K získávání komunikativních kompetencí na obecné úrovni smìøují dílèí cíle v pìti oblastech, do kterých je uspoøádán vzdìlávací obsah.

1. oblast – Dítì a jeho tìlo (oblast biologická) -

-

V souvislosti s rozvojem komunikativních dovedností je vhodné zaøazovat èinnosti k uvìdomování a objevování sebe sama, svého tìla, jeho èástí, na základì tohoto poznávání a uvìdomování jsou dìti schopny spolu komunikovat a komunikovat i s jinými lidmi. Rozvoj komunikaèních dovedností jde ruku v ruce s rozvojem smyslù, bez smyslového poznávání svìta je obsah øeèi chudý, nepøesný. Rozvoj øeèi a gymnastika mluvidel souvisí s rozvojem jemné i hrubé motoriky. Pokud je lokomoce opoždìna, bývá opoždìn i vývoj øeèi a komunikace mùže být rùzným zpùsobem narušena. Fyzická zdatnost souvisí se zdatností psychickou, která mùže také ovlivòovat vývoj komunikace.

© INFRA, s.r.o.,KAFOMET pro mateøské školy, www.infracz.cz

Str. 1

P


PRJ-031.21 -

Na pomezí verbální a neverbální komunikace se nachází paralingvistická rovina komunikace. Jde vlastnì o zvukové zacházení s jazykem.

Více slov o komunikaci v mateøské škole Komunikace a interakce v blízkých vztazích umožòuje pøedškolnímu dítìti pronikat a orientovat se v bìžných i nároèných situacích v rámci jeho sekundární socializace. Dítì pøichází do nové skupiny dìtí v mateøské škole s rùznou jazykovou vybaveností a komunikaèními dovednostmi. Uèitelka MŠ mùže pozorovat úzkou souvislost aktivity øeèového okolí dítìte a jeho úrovnì komunikace, ve svém pùsobení navazuje na rodinnou výchovu a doplòuje ji. Uèitelka MŠ má dùležité místo pøi rozvoji komunikativních dovedností, mùže iniciativu dítìte podporovat, ale také brzdit. K podpoøe mohou pøispìt efektivní zpùsoby komunikace, které uèitelka pøi interakci s dítìtem využívá. Ta je pøedpokladem rozvoje osobnosti a pøimìøeného sebevìdomí dítìte a tím i rozvoje jeho komunikativních dovedností. Pøi komunikaci s dítìtem by mìla uèitelka projevovat empatickou úèast, dùležité je také jeho aktivní naslouchání s parafrázováním obsahu a ocenìní iniciativnosti. Svou empatií a aktivním nasloucháním uèí dìti empatii a naslouchání. Správnì naslouchat znamená lépe poznat sebe i druhé, pomáhá vhodnì navázat kontakt i získávat informace pro regulaci svého chování. Dìti jsou velmi citlivé na rovnováhu a nerozporuplnost mezi rovinami verbální a neverbální komunikace, vztahy mezi tìmito rovinami by mìly být shodné. Uèitelka by mìla být ve verbálním a neverbálním projevu srozumitelná, mìla by být sama vzorem správného užívání øeèi. Komunikace prostupuje celý pobyt dítìte v MŠ, nemá podobu permanentní zvukové kulisy monologu uèitelky, ale je vìcnou a vstøícnou vzájemnou komunikací pøi všech aktivitách. Uèitelka dovednost komunikovat verbálnì i neverbálnì rozvíjí v prùbìhu celého dne v rámci spontánních i øízených aktivit. Pøi øízených èinnostech má rozvoj komunikativních dovedností urèitou posloupnost, návaznost. Pro dítì je snazší zaèít se zapojovat nonverbální komunikací. Jde o øeè mimikou, oèima, gesty, haptikou, pohybem a postojem tìla, i o øeè emocí. Èím více smyslù mùže dítì zapojit, tím lépe. Až poté dítì dochází pøes zástupnou øeè ke komunikaci verbální, k rozhovoru, dialogu. Dìti v pøedškolním vìku využívají rùzné formy projevù jako prostøedku komunikace a vyjadøování. Tato oblast zahrnuje projev verbální, smyslový, tìlesný, hudební, výtvarný, dramatický, ale i pøedstupeò psané øeèi a formy symbolického vyjádøení. Všemi tìmito projevy dítì komunikuje se svým okolím. Urèitá metodická postupnost pøi rozvoji komunikace je vhodná pro všechny dìti, i když každé dítì je osobností zcela individuální a má právo vyvíjet se svým tempem. Vèasné podnìtné a stimulující prostøedí, které rozvíjí jeho komunikativní dovednosti, má v jeho vývoji nenahraditelný význam.

PODZIMNÍ BLOKY 1. blok – SEZNAMOVANÁ (Navazující na první pøíbìh vèelích medvídkù) Pomùcky: Kniha J. Kahouna a I. Houfa – Pøíhody vèelích medvídkù, maòásky vèelích medvídkù, nahrávky písní Vèelích medvídkù, obrázky znaèek, razítka znaèek, zvoneèek, látka, barevné kartièky, papíry, prstové barvy, folie, pøírodniny. Na mezi za Teskovou zahradou se krèila chaloupka s èervenou støechou a modrými okýnky. V chaloupce bydlela èmeláèí maminka a mìla dvì dìti. Byli to dva èmeláèí kluci. První se jmenoval Brumda a druhý Èmelda. Byli to dva neposedové a zažívali spolu spoustu dobrodružství, o kterém nám budou vždy rádi vyprávìt. To se ale nejdøíve musíme spolu všichni seznámit. Vždy tady máme spoustu nových kamarádù. Hlavní témata - adaptace na nové prostøedí - jména dìtí, znaèky dìtí - MŠ a okolí Konkrétní cíle - zajištìní pøirozené adaptace dìtí, pøizpùsobení se kolektivu, spoleènému programu - seznamování s prostory MŠ (orientace v nich) i jeho okolím © INFRA, s.r.o.,KAFOMET pro mateøské školy, www.infracz.cz

Str. 3

P


PRJ-031.21 - Které nožky k sobì patøí? – zamícháme obrázky chodidel a následnì hledáme dvojice chodidel, které k sobì patøí. - Zastav se – dìti chodí, bìhají po prostoru, pohyb doprovází hudba. Když hudba pøestane hrát, dìti se postaví na nejbližší stopy, které ještì nejsou obsazené. - Do rytmu – obkreslená chodidla rozložíme v prostoru, do rytmu šlápneme vždy jednou nohou na stopu, druhou na koberec. Po stopách jdeme, utíkáme, skáèeme, lezeme, doprovázíme tleskáním, zpìvem… vždy jednou nohou došlapujeme na stopu a druhou volnì na koberec. Ø Vytváøení piktogramù – nožièky mùže tentokrát pøedkreslit a mladším dìtem i vystøihnout uèitelka, dìti je vymalují, vybarví. Starší dìti to zvládnou samy, opakují si pøi tom pojmy pravá – levá. Opìt rozmístíme obrázky – piktogramy do prostor, kde je to potøebné. Nìkteré piktogramy necháme v zásobì, pokud je budeme potøebovat ke konkrétní situaci, nìkteré umístíme také na nástìnku (seznamujeme rodièe dìtí s našimi pravidly) atd. Ø Dupají nožièky (øíkadlo s pohybem) – øíkadlo doplníme pohybem dle slovního obsahu básnièky. Dupají nožièky, vesele dupají, a naše ruèièky nožièkám tleskají. Tleskejte, tleskejte, ruèièky, dlanièky, vesele dupejte nožièky, patièky.

Co si ještì mùžeme zkusit? - trénovat nožièky – vycházky do pøírody, hry s míèem - porovnávat obkreslená chodidla – vìtší – menší - poèítat obkreslená chodidla - z chodidel vytváøet cestièky, hledat zaèátek a konec cesty

3. blok – ŠNEÈKOVÁ (navazující na tøetí pøíbìh vèelích medvídkù) Pomùcky: Matrace, Polykarpova stavebnice, stavebnice kostek, konstruktivní stavebnice – Lego, Seva…, krabice rùzné velikosti, barevné domeèky z papíru, ètvrtky, balicí papír, temperové barvy, provázky, šòùrky, tkanièky, vlna, barevné obruèe, hlína, modelína, šneèí ulity, píšalka, bubínek.

Nebe se mraèilo jak bubák a déš byl na spadnutí. Èmeláèkùm se nechtìlo vùbec vstávat. Drželi si peøinky pod bradou a dìlali, že spí. „Kluci!“ volala maminka, „zalete se podívat, jestli už kvete divizna. Ta má hodnì sladkého prášku.“ Èmelda vyskoèil z postýlky jako rybka a postavil se ke dveøím. Zato Brumda se zavrtal pod peøinku a ani nedutal. „Brumdo, vylez, a to ustelu!“ tahala z nìj peøinku maminka. „Poøád jen vstávat,“ bruèel Brumda, „a nìkam lítat.“ Pomalu se šoupal z postele. „To je ale podívaná,“ kroutila hlavou maminka, „lezeš jako šnek.“ „Vidíš,“ øekl vyèítavì Brumda, „a na šneka se nikdo nezlobí. Je to nejvìtší pomalík a nikdo mu nic neøíká. Mami, proè vlastnì šnek leze tak pomalu?“ „Nevím,“ odpovìdìla maminka, „je to zkrátka šnek a všichni šneci lezou pomalu.“ „My to cestou zjistíme,“ øekl Brumda a vybìhl za Èmeldou. Venku dvakrát zakroužili nad chaloupkou a zamíøili za Køidla, kde roste nejvíce divizen. Letìli nad pìšinkou pod borovou strání a najednou Brumda køikl: „Hele ho!“ a snesli se k zatoèenému šneèímu domeèku. „Možná, že je prázdný,“ opøel se do nìj Èmelda. „Poèkej, já ti pomùžu,“ plivl si do dlaní Brumda a zkoušeli domeèek pøevrhnout. „Kdepak, není prázdný,“ øekl Brumda. „Šnek je doma a chrápe.“ Klepal na domeèek a køièel: „Šneku, nechrò a vylez!“ Ale nic se nehnulo. „Jak je ta vylézací øíkanka?“ zeptal se Èmelda, „jak nás ji uèila maminka?“ „Myslíš tuhle?“ spustil Brumda: „Šneèku, šneèku, vystrè nùžky.“ „Rùžky, ty nùžko,“ opravil ho Èmelda. © INFRA, s.r.o.,KAFOMET pro mateøské školy, www.infracz.cz

Str. 11

P


PRJ-031.21 Zatleskáme, zadupáme, na hlavu (záda...) si ruce dáme.

P

Jiná varianta – dìti bìhají pøi hudbì po koberci, pøi ztlumení hudby pojmenuje uèitelka èást tìla, kterou dìti musí co nejrychleji položit na koberec (ruce, zadeèek, ucho, záda, chodidla, kolena, rameno…). Ø Na zrcadla – uèitelka pojmenovává èásti tìla a ukazuje na svém tìle – dìti po ní opakují a také ukazují. Obèas ukáže chybnì – to se dìtem velmi líbí a opravují. Mùže následovat pouze hra Na hádanky – dìti pojmenují tu èást tìla, kterou uèitelka ukáže. Jiná varianta – jedno dítì si lehne pod látku (padák, lehkou deku) a zaujme nìjakou polohu (napø. na boku, na zádech, se skrèenýma nohama…), jedno vybrané dítì pozici poznává po hmatu pøes látku a zaujme stejnou polohu. Po odkrytí konfrontace – srovnáme pozice obou dìtí. Pozor – používáme pouze lehkou látku, aby nedošlo k úrazu. Dítì nenutíme k tomu, aby se ukrylo pod látku. Respektujeme, pokud je dítìti tato úloha nepøíjemná.

Co si ještì mùžeme zkusit? - hledat cestu k babce bylinkáøce, hledat u ní pomoc pro Èmeldu, pro kamaráda - povídat si o našem tìle, pøinést si knihy o našem tìle z domova - naslouchat svému tìlu - pojmenovat èásti tìla - zkoumat podle vùnì, které byliny mìla nasušené babka bylináøka a které jsme nasušili my (šípky, máta, meduòka, bezinky…) - hrát hry na rozvoj zrakové, sluchové, hmatové i èichové pamìti, napø. bylinky v košíku - uvaøit a ochutnat spolu bylinkový èaj, nabídnou jej také rodièùm - vyzdobit si hrníèek na bylinkový èaj – zapouštìním tuše do klovatiny - složit a ozdobit babièce šátek z papíru – vybarvit, vymalovat, vyzdobit ústøižky z barevného papíru

ZIMNÍ BLOKY 8. blok – ÈERTOVSKÁ A MIKULÁŠSKÁ (Zatím, co Èmelda a Brumda spí ve své chaloupce, k nám do školky pøijde Mikuláš s èertíkem …) Pomùcky: Orffovy nástroje, zvoneèek, zrcadlo vytvoøené z papíru, rùžky, reklamní letáky, ètvrtky, lepidla, plastové láhve, krepový papír, špejle, barevné papíry, kartony, balicí papír, krycí barvy, igelitové ubrusy, uhlí, brambory, kameny, kostky na ohništì, látkový tunel.

Hlavní témata - èerti a peklo - Mikuláš Konkrétní cíle - podílení se na pøípravì spoleèných akcí a výzdobì tøídy - uvìdomování si pøíjemných a nepøíjemných citových prožitkù a rozvoj schopnosti tyto prožitky, pocity a emoce vyjádøit rùznými prostøedky - uèit se rozlišovat pojmy malý, velký, nejvìtší, nejmenší, smutný, veselý, zlý, hodný - podpora dìtského zpìvu a rytmizace pøi høe na Orffovy nástroje - rozvoj pohybových schopností pøi skluzu ze šikmé plochy, prolézání tunelem

Písnièky a básnièky o èertech Ø Èerte, èertíku – pøipravíme si rám z papíru – zrcadlo, zpíváme všichni otázku. Uèitelka zpívá odpovìï a podruhé opakuje vybrané dítì, znázoròujeme mimikou, gesty emoce, náladu.


Str. 27


PRJ-032.11 JARO LÉTO

POH

POZ

ØEÈ

ü ü

EST

BIO

ü ü

ü

PSY SOC

ü ü

ü ü

INT

ENV

Jaro se vèelími medvídky Zámìr celku:

Èinnosti:

Výstupy:


Tematický celek volnì navazuje na blok Podzim a zima s vèelími medvídky PRJ-031.21. Jednotlivé bloky jsou motivaènì propojeny pøíbìhy z knížky J. Kahouna a I. Houfa „Pøíhody vèelích medvídkù“. Program je opìt zamìøen na rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních, posiluje fantazii, pøedstavivost a vede k posilování prosociálního chování. Aktivity, které pomáhají objevovat sebe sama (relaxace, orientace v tìlesném schématu), rozvíjející hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, motoriku artikulaèních orgánù, pohybovou i senzomotorickou koordinaci, èinnosti rozvíjející smysly, neverbální komunikaci (gesta, øeè oèima, haptika, posturika) i komunikaci verbální, èinnosti výtvarné, hudební, dramatické… Pomáhat si navzájem, aktivnì naslouchat, být komunikativní, být tvoøivý a vnímavý, cítit sounáležitost s ostatními, spolupracovat, osvojovat si elementární poznatky o pøírodì, mít rozvinuté smyslové vnímání, mít rozvinuté verbální i neverbální dovednosti, koordinovat pohyb s hudbou, reprodukovat øíkanky, mít rozvinuté prosociální dovednosti, experimentovat s barvami, experimentovat s výtvarným materiálem, rozumìt projevùm neverbální komunikace, ovládat hrubou motoriku, ovládat jemnou motoriku, pøicházet s vlastními nápady, vnímat krásu pøírody, chápat nutnost ochrany pøírody a životního prostøedí, zvládat pìvecké dovednosti, zvládat spolupráci ve skupinì. Jsou uvedeny u každého bloku.

Popis:

13. blok – KYTIÈKOVÁ JARNÍ (navazující na tøináctý pøíbìh vèelích medvídkù) Pomùcky: Kniha J. Kahouna a I. Houfa – Pøíhody vèelích medvídkù, maòásky vèelích medvídkù, sluníèko z látky, pøírodniny, vìtvièky, kamínek, tráva, hlína, semínka øeøichy, obrázky kvìtin, hmyzu, stromù a keøù, temperové barvy, pastely, tuše, pastelky, nùžky…, barvy, škrob, pøeložené ètvrtky, barevné papíry, provázky, stužky, vlna, vyfouklé skoøápky vajec, na ozdobu mák, ovesné vloèky, korálky…, hlína (modelovací hmota), CD Zvuky kolem nás. Celou zimu èmeláèci spali. Byla to taková dlouhá doba, jako kdyby usnuli nadobro. Ale neusnuli. První se po dlouhém spánku probudil Brumda. Protahoval se v postýlce a koulel oèima. Pak skoèil na zem a porazil stolièku. „Proè nespíš?“ ozvala se v polospánku maminka. „Já nevím. Zdálo se mi, že už je venku jaro.“ „Kde by se vzalo,“ vzdychla maminka. Ale Brumda mìl pravdu. Venku zaèínalo jaro. Jenže slabounké jako první tráva. Povídání probudilo Èmeldu. Zívl a hned hlásil: „Já mám hrozný hlad.“ „Nic si z toho nedìlej,“ øekla maminka, „my taky, viï, Brumdo?“ „A jaký,“ povídá Brumda. Po dlouhém zimním spánku všem pìknì vytrávilo. A ve špajzce zbyl jen jeden hrníèek medu. „Tohle sníme a co pak, to nevím,“ mìla starost maminka. „Poletíme ven a nìco pøineseme,“ povídá Brumda. © INFRA, s.r.o.,KAFOMET pro mateøské školy, www.infracz.cz

Str. 1

P


PRJ-032.11 Putování malé kapky Malá zvìdavá kapka deštì padá z mrakù na zem. Poøád se rozhlíží a jásá, když zahlédne domy, stromy, øeky, louky plné kvìtin a lidi. Je moc zvìdavá, jak to bude vypadat dole na Zemi, protože už dlouho plula v moøské vodì a zapomnìla, jaké je to na souši. Kapka dopadla na pláštìnku malého chlapce, který si hraje v louži na chodníku. Nabírá vodu kbelíkem a pøelévá ji do jiné nádoby. „Péo,“ zavolá na chlapce maminka z okna domu, „pojï dovnitø, pøipravila jsem ti svaèinu.“ „Už jdu,“ odpoví chlapec, setøese z pláštìnky vodu a odejde do domu. Kapka dopadla pøímo do louže, v níž pøed chvíli stál malý Péa. Spolu s dalšími kapkami se vsákla do zemì. Poøád však myslela na chlapce, který se jí na první pohled zalíbil. Moc si pøála jej ještì nìkdy potkat. Kapka spolu s ostatními kapkami pod zemí dlouho nezùstala. Vytvoøily pramínek vody a vytlaèily se na povrch zemì. V malém proudu vytvoøily potùèek, potom vtekly do vìtší øeky a dostaly se až do moøe. Cestou kapka jásala a obdivovala cizí mìsta, krásné domy, veliké lodì a zajímavé rostliny. Jakmile ucítila slanou vodu, vìdìla, že je zase v moøi. Uplynulo nìkolik let. Jednou zase slunce hodnì høálo. Naše kapka se vypaøila a jako vodní pára stoupala vzhùru do mrakù. Tam už èekaly další kapky promìnìné ve vodní páru. Zafoukal vítr, znovu a znovu a mraky se posunuly až nad pevninu, pøibližnì nad místo, kde bydlel chlapec Péa s rodièi. Zaèalo pršet. Kapka padala dolù a netrpìlivì vyhlížela malého chlapce. Uvidìla jen staršího kluka. Když dopadla na zem, blízko nìj, poznala, že je to Péa, který mezitím vyrostl. Už nebyl malý. Než se kapka znovu dostane kolobìhem vody na zem, bude už z Péti dospìlý muž. Kapka mu zamávala. Zdálo se jí, že si toho Péa všiml, protože se na ni široce usmál a øekl: „Jé, koneènì prší. To jsem moc rád.“ Kapka pokraèovala ve svém putování.

·

Výtvarné èinnosti

Ø Co mùže namalovat déš – pozorujeme za oknem, jak prší, jaký obraz se nám promítá – nevidíme konkrétní pøedmìty, vìci, svìt je rozmazaný, uplakaný, ale pøesto kouzelný – zkusíme hádat, co nám obrysy pøipomínají. Každé dítì si vezme kreslicí karton formátu A3. Temperovými barvami dìti kreslí krajinu za oknem, když neprší. Když mají dokonèeno, uèitelka rozloží na zem igelitové ubrusy. Dìti postupnì pøicházejí se svým výkresem a cákají na svou jarní krajinu ve svislé poloze vodou a sledují, co se s barvami a krajinou dìje. Lze využít i rozprašovaè s vodou. Pokud to organizaènì zvládneme, zkusíme dát výkres na chvíli pøímo na déš, zajistí dospìlí, dopomoci nám mùže napø. paní uklízeèka. Ø Koho schovám pod deštník – nejprve z barevného papíru vystøihneme støechu deštníku, kterou propíchneme špejlí, uèitelka dìtem pomùže. Zopakujeme si èásti lidského tìla s ukazováním. Z hlíny (modelíny) dìti vytvoøí postavu – sebe. Aby nám pod deštníkem nebylo smutno, vymodelujeme si ještì nìkoho, koho schováme, aby nezmokl. Po dokonèení èinnosti si sedneme do kruhu a výtvory umístíme doprostøed. V reflektivním dialogu si povídáme o tom, koho jsem schoval pod deštníkem a proè. Ø Stromy a kvìtiny – sedneme si na koberec do kroužku a vyprávíme si o tom, komu prospívá déš, kdo jej potøebuje ke svému životu – stromy, rostliny, zvíøata, lidi. Uèitelka má pøipravené geometrické tvary vìtších rozmìrù – trojúhelníky, obdélníky, kruhy, ètverce (pøedem vystøíhané z barevného papíru). Spoleènì si je s dìtmi prohlédneme a vytvoøíme dohromady první mozaiku pøímo na koberci – velkou kvìtinu, strom. Každé dítì postupnì pøikládá jeden dílek (tvar) ke vznikající mozaice. Pøi tvoøení se dìti seznámí s øíkankou: Já pìstuji zvláštní kytky, dvì jsou moje a dvì Jitky. Až mi pùjèí konvièku, pokropím jim suknièku.


Str. 11

P


PRJ-033.8 LÉTO

POH

POZ

EST

ü ü

ØEÈ

BIO

ü ü

ü

PSY SOC

ü

ü

INT

ENV

Léto se vèelími medvídky Tematický celek zakonèuje øadu volných pokraèování, se kterými jste se mohli setkávat v pøedchozích aktualizacích (PRJ-032.11, PRJ-031.21). Jednotlivé bloky jsou motivaènì propojeny pøíbìhy z knížky J. Kahouna a I. Houfa „Pøíbìhy vèelích medvídkù“. Projekt je všestrannì zamìøen, opìt se zde nabízí velký prostor pro rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních, fantazie, pøedstavivosti a posilování prosociálního chování. Komunikaèní aktivity v komunitním kruhu, pohybové a hudebnì-pohybové hry, relaxace, pohybová improvizace, hry pro rozvoj smyslového vnímání, výtvarné a tvoøivé èinnosti, hry rozvíjející pozornost a pamì, èetba, aktivity pro rozvoj tvoøivé dramatiky, prostorové tvoøení. Pomáhat si navzájem, aktivnì naslouchat, být komunikativní, být tvoøivý a vnímavý, cítit sounáležitost s ostatními, spolupracovat, osvojovat si elementární poznatky o pøírodì, mít rozvinuté smyslové vnímání, mít rozvinuté verbální i neverbální dovednosti, koordinovat pohyb s hudbou, reprodukovat øíkanky, mít rozvinuté prosociální dovednosti, experimentovat s barvami, experimentovat s výtvarným materiálem, rozumìt projevùm neverbální komunikace, ovládat hrubou motoriku, ovládat jemnou motoriku, pøicházet s vlastními nápady, vnímat krásu pøírody, zvládat pìvecké dovednosti, zvládat spolupráci ve skupinì.

Zámìr celku:

Èinnosti:

Výstupy:


Jsou uvedeny u každého bloku.

Popis:

17. blok – SLUNÍÈKOVÁ (navazující na sedmnáctý pøíbìh vèelích medvídkù) Pomùcky:

Kniha J. Kahouna a I. Houfa – Pøíhody vèelích medvídkù, sluníèko ušité z látky, plyšová hraèka – beruška, èervené, žluté a zelené lístky (podložky), tmavá látka takové velikosti, aby zakryla 1-2 dìti, tmavé látky nebo šátky menší velikosti pro každé dítì, pruhy látek, barevná vlna, knoflíky…, sáèek s papírovými sluníèky, mìsíèky a hvìzdièkami – možno opatøit fólií, aby tvary déle vydržely, ozvuèná døívka a jiné nástroje – triangl, zvoneèek, èinely, flétna…, skoøápky oøechù, pøírodní materiál (kamínky, klacíky, mušle rùzných tvarù a velikostí), temperové barvy, štìtce, voskové pastely, barevné papíry, papírové podložky, ètvrtky, ètvrtky kruhového tvaru, provázky k zavìšení na krk, pastelky, fixy, èerné tuše, tenké høebíèky, nùžky, lepidlo, lepenka Michala Nesvadby, domino Berušky, publikace J. Hirschové a P. Šamšuly – Prùvodce výtvarným umìním IV., MC Veselé písnièky 1. – písnièky vybral a nahrál Jiøí Hruška, internet.

Sluníèko sedìlo na nebi jako kakabus. Mraèilo se a vùbec nehøálo. „Když vidím takovéhle sluníèko, tak mì nic nebaví,“ øekl Èmelda. „Proè nehøeješ?!“ volal nahoru Brumda. Sluníèko nic. „Ty nemáš náladu nebo co? Jak to, že nemáš náladu? Sluníèko má mít poøád náladu!“ køièel Èmelda. © INFRA, s.r.o.,KAFOMET pro mateøské školy, www.infracz.cz

Str. 1

P


PRJ-033.8 P

„Jak jsi na to pøišel?“ bliklo sluníèko. „To ví pøece každé èmeláèí mrnì,“ povídá Èmelda. „Sluníèko má mít poøád náladu, aby ji mohlo všem rozdávat.“ „A co když se špatnì vyspí, jako dneska já?“ øeklo sluníèko. „Kde ji mám vzít?“ „Nevím,“ krèil rameny Brumda. „A nejhorší je, že ti jí nemùžeme dát ani kousek, protože taky žádnou nemáme, když teple nesvítíš.“ „Tak vidíš,“ mrklo nevesele sluníèko a sedìlo dál jako trpká amrhelka. „Znáš pohádku o smutné princeznì?“ zeptal se brášky Èmelda. „Trochu.“ „Tak dìlej prince a já budu jako princezna,“ povídá Èmelda. Pak se urozenì uklonil a padl na zem. Brumda si zas vznešenì vykraèoval a pøitom zakopával o vlastní nohy. Také napodoboval cvrèka a skoky koníka. A Èmelda ze sebe dìlal køeèka. Panáèkoval, prskal a nafukoval tváøe. Brumdu to rozesmálo, ale sluníèko nic. Mraèilo se dál. „Kdyby mìlo aspoò nohy, tak ho pošimráme na chodidlech,“ øekl Èmelda. „Jenže nemá. Ale poèkej, bráško, máš je ty,“ povídá Brumda. „Lehni si na záda.“ „Proè?“ divil se Èmelda a natáhl se do trávy. Brumda ho chytil za nohu a zaèal lechtat. „Chi, chi, chi!“ rozesmál se Èmelda. „Cha, cha, cha! Už dost! Dost! Nech si toho!“ „Tak mì lechtej taky,“ položil se Brumda obrácenì vedle brášky. Jeden šimral druhého a smáli se, až slzeli. Sluníèko slyšelo smích a rozesmálo se taky. Smálo se, až mìlo z tváøí èervená jablíèka. Vrátila se mu dobrá nálada a høálo víc než kamínka. Kluci ucítili teplo v kožíšku a spokojenì bzuèeli. Zamávali sluníèku a letìli sbírat medový prášek.

·

Hlavní témata - sluníèko - slunéèko sedmiteèné - oslava svátku dìtí - den a noc

·

Konkrétní cíle - vytváøení citového vztahu k pøírodì, vnímání krásy kvetoucí pøírody, barev a zvukù kolem nás, vytváøení pøíležitosti k získávání základních poznatkù o pøírodì, o životì na louce - rozvíjení komunikace verbální i neverbální – pomocí hudební, výtvarné, pohybové, dramatické èinnosti - rozvíjení vnímání a vyjadøování tempa v pohybových improvizacích - seznamování s netradièními výtvarnými technikami, spojení materiálù - vytváøení povìdomí o knížkách, encyklopediích jako zdrojích informací - upevòování poètu, pøevádìní poètu do symbolù a orientace v prostoru i v ploše

·

Èinnosti a aktivity v komunitním kruhu

Ø Naslouchání pøíbìhu vèelích medvídkù – po pøeètení pøíbìhu si uèitelka vypráví s dìtmi o letním sluníèku, èím je prospìšné kvìtinám, stromùm, zvíøatùm, ptákùm, hmyzu i èlovìku, že bez slunce není život, ale také je potøeba se pøed ním chránit. Nakopírovaný text pøíbìhu si každý nalepí do své knížky a nakreslí si obrázek. Ø Co víš o Slunci a Zemi? Hledáme informace v knížkách a encyklopediích – ty má jistì každá mateøská škola k dispozici – vyprávíme si o Slunci, Zemi a dalších planetách – co o nich víme a co se mùžeme dozvìdìt z médií – encyklopedie, televize, internet. Str. 2


Podzim a zima s vèelími medvídky

Recommend Documents