Podpora samostatného bydlení

mOdely sOCiálníCh služeb prO OsOby s duŠeVním OnemOCněním prO Okres karlOVy Vary

6

Podpora samostatného bydlení

Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

2

PROGRAM PODPORY V samOsTaTnÉm bydlení prO OsOby s dlOuhOdObÝm duŠeVním OnemOCněním

3

Obsah Základní popis služby 1 Vymezení dle zákona 108/2006 Sb. 2 Podpora samostatného bydlení a case management 3 Case management 3.1 Hlavní zásady CM 3.1.1 Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii 3.1.2 Podstatný je vztah klienta a case managera 3.1.3 Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí 3.1.4 Asertivita intervencí 3.1.5 Terapeutický optimismus 3.1.6 Komunita je zdrojem podpory 4 Využívané intervence 4.1 Základní životní dovednosti 4.2 Rodinné vztahy 4.3 Práce 4.4 Bydlení 4.5 Hospodaření 4.6 Jednání s úřady 4.7 Zdravotní stav 4.8 Medikace 4.9 Zprostředkování služeb 4.10 Poradenství 5 Shrnutí Operační manuál služby 1 Poslání organizace 2 Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu 2.1 Vytvoření operačního manuálu 2.2 Aktualizace operačního manuálu 2.3 Kontrola dodržování operačního manuálu 3 Profil služby 3.1 Obecné organizační schéma jednotlivých služeb 4 Tým podpory samostatného bydlení 4.1 Složení týmu PSB 4.1.1 Vedoucí týmu 4.1.2 Zástupce vedoucího týmu 4.1.3 Pracovník týmu 4.2 Zástupnost v týmu 5 Vzdělání povinné a doporučené 5.1 Vzdělání povinné při nástupu: 5.2 Doporučené vzdělávání k doplnění během práce 5.3 Supervize 6 Náplně práce 6.1 Náplň práce vedoucího Týmu PSB 6.2 Náplň práce pracovníka PSB 7 Struktura porad 7.1 Porady týmu PSB 7.1.1 Pravidelné porady týmu 7.1.2 Mimořádné porady týmu 7.2 Porady v rámci celé organizace: 4

9 9 9 9 10 10 10 10 10 10 10 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 13 13 13 13 13 13 14 14 14 14 14 14 14 14 15 15 15 15 15 15 16 17 17 17 17 17

8 9 10 11 12 13

7.2.1 Provozní porady celého týmu 7.2.2 Porady s ostatními službami v organizaci Dokumentace 8.1 Dokumentace týkající se fungování týmu: 8.1.1 Zápis z pravidelné porady týmu 8.1.2 Zápis z mimořádné porady týmu PSB: 8.2 Dokumentace týkající se práce s klienty: 8.2.1 Složka s písemnými dokumenty 8.2.2 Databáze Systém ochrany osobních údajů 9.1 Obecně 9.2 Předávání informací v týmu a organizaci 9.2.1 Schůzka o problematice vedení osobních údajů klienta Vyřizování stížností a řešení konfliktů 10.1 Vyřizování stížností 10.1.1 Pro klienta 10.1.2 Pro zaměstnance 10.2 Řešení konfliktů v týmu Služba podpora samostatného bydlení 11.1 Poslání služby 11.2 Cíle služby 11.2.1 Cíle vzhledem ke klientovi 11.2.2 Cíle vzhledem ke službě 11.3 Charakter a základní principy poskytování služby 11.3.1 Charakter služby 11.3.2 Principy služby 11.4 Cílová skupina 11.4.1 Dle diagnózy 11.4.2 Dle regionu 11.4.3 Dle věku 11.4.4 Dle potřebnosti 11.5 Kritéria pro poskytnutí služby 11.5.1 První kontakt se zájemcem o službu (vstupní rozhovor) 11.5.2 Týmová diskuse o možnosti poskytnutí služby zájemci 11.5.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení 11.6 Systematická práce s klientem 11.6.1 Obecné zásady 11.6.2 Jednotlivé fáze procesu psychosociální rehabilitace Pracovní postupy 12.1 První kontakt se zájemcem o službu (vstupní rozhovor) 12.2 Týmová diskuse o možnosti poskytnutí služby zájemci 12.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení 12.4 Mapování potřeb v oblasti samostatného bydlení 12.4.1 Co se mapuje 12.4.2 Jak se mapuje 12.4.3 Čeho se vyvarovat 12.4.4 Fáze č. 4 - Plánování 12.5 Intervence vedoucí k naplnění rehabilitačního plánu Základní činnosti při poskytování podpory samostatného bydlení: 13.1 Pomoc při zajištění chodu domácnosti 13.1.1 Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí

17 18 18 18 18 18 18 18 19 20 20 20 20 21 21 21 21 21 22 22 22 22 23 23 23 23 23 24 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 28 28 28 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 5





14 15 16 6

13.1.2 Podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti 31 13.1.3 Pomoc při údržbě domácích spotřebičů 31 13.1.4 Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování 31 13.2 Pomoc se zajištěním stravy 31 13.3 Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami 32 13.4 Sociální dávky 32 13.4.1 Nakládání s příspěvkem na péči 32 13.4.2 Žádost o dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi 32 13.4.3 Intervence související s invalidními důchody 33 13.5 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 34 13.5.1 Podpora při zvládání výchovy dětí v rodině 34 13.5.2 Pracovně výchovná činnost s dětmi 34 13.5.3 Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností 35 13.5.4 Obsluha mobilního telefonu 35 13.5.5 Psaní žádostí, dopisů 35 13.5.6 Dodržování medikace 35 13.5.7 Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou 35 a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob 13.5.8 Podpora v oblasti partnerských vztahů 36 13.5.9 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu 36 13.6 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 36 13.6.1 Doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, 36 na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět 13.6.2 Doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, 36 k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět 13.6.3 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného 37 společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů 13.7 Sociálně terapeutické činnosti 37 13.7.1 Podpora při komunikaci s lékařem 37 13.7.2 Nácvik, jak si říct o pomoc 37 13.7.3 Komunikace se spolubydlícími nebo sousedy 37 13.7.4 Nácvik telefonického rozhovoru 38 13.8 Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 38 13.8.1 Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 38 13.8.2 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí 38 Spolupráce se sociální sítí klienta 39 14.1 Kontakt ze strany blízké osoby aktivního klienta 39 14.2 Asertivní kontaktování osob z okolí klienta 39 14.3 Kontakt s rodinou 40 14.4 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta 40 14.5 Rodina či sociální prostředí klienta ohrožuje 40 Ukončení služby 41 15.1 Obecná pravidla 41 15.2 Přerušení poskytování služby dohodou stran 41 15.3 Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat 42 15.4 Přerušení poskytování služby z důvodů porušení pravidel ze strany klienta 42 Krizové situace při spolupráci s klientem 42 16.1 Protikrizový plán 42 16.1.1 Struktura protikrizového plánu: 42

16.2 Hospitalizace klienta 16.2.1 Dobrovolná hospitalizace 16.2.2 Nedobrovolná hospitalizace 16.3 Agrese klienta 16.3.1 Jak pracovat s klientem, který se projevuje agresivně (zásady bezpečnosti) 16.4 Nezvěstný klient 16.4.1 Základní pravidla 16.4.2 Zhodnocení naléhavosti situace 16.4.3 Postup v situaci, která není naléhavá 16.4.4 Postup v naléhavé situaci 16.5 Úmrtí klienta 16.5.1 Pracovník se dozví o smrti klienta 16.5.2 Pracovník má podezření, že je klient mrtvý 16.5.3 Sebevražda klienta 16.5.4 Obstarání pohřbu 17 Přílohy 17.1 Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení 17.2 Vnitřní předpis o ochraně osobních a citlivých údajů a zpracování rodného čísla 17.3 Vnitřní předpis o řešení stížností 17.4 Etický kodex organizace 17.5 Mapovací formulář 17.6 Individuální plán 17.7 Krizový plán Personální obsazení a kapacita služby 1 Personální obsazení 1.1 Součást týmu případového vedení 1.2 Samostatná služba 2 Kapacita služby Spolupráce se sociálními a zdravotními službami 1 Sociální služby 1.1 Nově zřizované služby 1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje 1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů 2 Zdravotní služby 2.1 Ambulantní 2.2 Lůžkové 3 Další instituce 3.1 Orgány státní správy a samosprávy 3.2 Úřad práce 3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení 3.4 Policie ČR a městská policie 4 Komunitní plánování Plán vzdělávání personálu 1 Základní vzdělávání pro všechny členy týmu 2 Pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu 3 Specializační vzdělávání Hodnocení efektivity služby 1 Možné oblasti sledování a hodnocení 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů 1.2 Šetření kvality života 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování

43 43 43 43 43 44 44 44 44 44 45 45 45 45 45 47 47 50 50 50 50 50 50 51 51 51 51 51 52 52 52 52 52 53 53 53 53 53 53 53 53 53 54 54 54 54 55 55 55 55 55 7

1.4 Šetření potřeb jedince 1.5 Potřeby služeb 1.6 Potřeby akce 1.7 Spokojenost se službami 1.8 Organizační model služeb 2 Přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků Provozní roční rozpočet Implementační roční rozpočet

8

56 56 56 56 56 57 57 58

Základní pOpis služby 1

Vymezení dle zákona 108/2006 sb.

§ 43 (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutické činnosti, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

2

podpora samostatného bydlení a case management

Při práci s cílovou skupinou dlouhodobě vážně duševně nemocných lze podporu v samostatném bydlení považovat za určitou podobu terénní sociální rehabilitace (případového vedení, case managementu), která používá všechny postupy a intervence typické pro case management a specifický je zde pouze cíl – schopnost žít samostatně ve vlastním bytě či domě. Ani zákon o sociálních službách tyto dvě služby nijak významně neodlišuje výčtem základních činností: Podpora samostatného bydlení a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. d) sociálně terapeutické činnosti,

Sociální rehabilitace a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Dle zákona se tedy tyto služby odlišují pouze první aktivitou – pomoc při zajištění chodu domácnosti u podpory samostatného bydlení proti nácviku dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti atd. U podpory samostatného bydlení je pak navíc uvedena aktivita „sociálně terapeutické činnosti“1. Podstatným rozdílem je tedy pouze to, že podporu v samostatném bydlení zákon řadí mezi služby, které jsou placeny klientem z příspěvku na péči, a tedy k jejich poskytování je třeba uzavřít s klientem písemnou smlouvu. V dalším textu se tedy budeme zabývat případovým vedením (case management) jako metodou, kterou je služba podpory v samostatném bydlení poskytována.

3

Case management

Case management (dále jen CM) - v české literatuře někdy nahrazovaný pojmem případové vedení – se objevil v 60. letech 20. století jako metoda koordinace služeb a způsob práce s lidmi, jimž závažné duševní onemocnění způsobuje potíže v řadě oblastí života. Není snadné formulovat jednoduchou a přehlednou definici, a proto bývá case management nejčastěji definován souhrnem svých hlavních znaků: Tento termín zákon 108/2006 Sb. uvádí na 22 místech, aniž by ho definoval.

1

9

1) Získání přehledu o potřebách a schopnostech klienta 2) Plánování péče a podpory 3) Uskutečňování plánu s využitím zdrojů klienta a jeho sociální sítě 4) Monitorování dosažených výsledků 5) Vyhodnocování práce a výsledků společně se všemi, kteří se na práci s klientem podílejí Ačkoliv existují modely zdůrazňující klinický úhel pohledu, většina modelů využívá při práci s klientem hlavně rehabilitační přístup zaměřený na zplnomocňování klienta a posilování jeho silných stránek a dovedností. Ve většině evropských zemí jsou tyto služby pro osoby s duševním onemocněním formálně součástí zdravotní péče, ačkoliv převažují intervence sociálního typu. Za charakteristickou vlastnost case managementu lze považovat také to, že je realizován multidisciplinárním týmem. Týmy bývají složeny ze sociálních pracovníků, zdravotních (psychiatrických) sester, ergoterapeutů, pracovních konzultantů, psychiatrů, psychologů, rodinných terapeutů. V řadě zemí je požadováno, aby členem týmu byl také člověk s vlastní zkušeností klienta psychiatrických služeb. Různé modely se odlišují zejména organizačním uspořádáním, mnohem jednotnější jsou ve způsobu vlastní práce s klientem a v odborné literatuře zmiňovány hlavní zásady případového vedení. 3.1 Hlavní zásady CM 3.1.1 Zaměření na zdravé stránky klienta více než na psychopatologii Psychiatrická diagnóza může klienta stigmatizovat a nevypovídá dostatečně o jeho potížích, schopnostech a nadějích do budoucna. Existence, intenzita a frekvence symptomů jsou významné faktory, nikoli však tak významné, jako schopnost klienta fungovat v sociálních vztazích. 3.1.2 Podstatný je vztah klienta a case managera Vztah je významnější, než přesný plán intervencí. Ve vztahu má obvykle case manager silnější roli, alespoň zpočátku. Case manager by měl budovat vztah s vědomím, že čím více bude klient v postavení partnera a ne pasivního příjemce pomoci, tím více budou intervence odpovídat klientovým skutečným potřebám. Vztah se lépe vytváří a udržuje, pokud case manager sám přímo poskytuje některou službu (práce s rodinou, trénink dovedností, poradenství). 3.1.3 Intervence jsou založeny na klientově rozhodnutí Při práci s osobami s vážným duševním onemocněním nastávají situace (klient je nebezpečný sobě či okolí), kdy case manager musí činit rozhodnutí, které je sice v zájmu klienta (nebo společnosti), ale v rozporu s jeho přáním. Case manager by se měl snažit těmto situacím předejít (například vytvořit s klientem plán řešení možné krize předem) a zohledňovat klientovo přání a volbu, kdykoliv je to možné. 3.1.4 Asertivita intervencí Case manager musí mít dobrý přehled o klientově situaci. Nemůže spoléhat na to, že klient požádá o pomoc sám. To, že se klient nedostavuje na schůzky, není důvodem k ukončení práce s klientem - je třeba ho najít a nabídnout mu pomoc, pokud je jí třeba. 3.1.5 Terapeutický optimismus I lidé s dlouhodobým a závažným duševním onemocněním se mohou měnit, učit, zlepšovat a je třeba je v tom podporovat. 3.1.6 Komunita je zdrojem podpory Při naplňování klientových potřeb by měly být využity v první řadě přirozené zdroje. Klient nepotřebuje „služby center denních aktivit“, ale smysluplně vyplnit čas a rozšířit sociální kontakty. Úsilí case managera by tedy mělo směřovat k pomoci najít klientovi zaměstnání, přátele, zábavu a koníčky. Využití profesionálních služeb je na místě jen tehdy, když ostatní postupy selhávají. 10

4

Využívané intervence

4.1 Základní životní dovednosti • asistence při nákupu potravin a vaření • asistence při nákupu oblečení a péče o oděv • asistence při používání dopravních prostředků 4.2 Rodinné vztahy • krizový management, • konzultace rodinným příslušníkům • psychoedukace rodinných příslušníků • zprostředkování služeb pro rodinné příslušníky • rodinná terapie 4.3 Práce • pomoc při hledání práce • edukace zaměstnavatelů • pracovní asistence • pomoc při řešení konfliktů na pracovišti 4.4 Bydlení • nalezení vhodného bydlení • konzultace či asistence při uzavírání nájemní smlouvy • asistence při vybavování domácnosti a opravách • podpora vztahů v místě bydliště • trénink dovedností potřebných k bydlení 4.5 Hospodaření • plánování rozpočtu • řešení finančních problémů • asistence při platbě účtů • zvyšování nezávislosti v zacházení s penězi 4.6 Jednání s úřady • asistence při vyplňování formulářů a dokumentů • doprovod na úřady • konzultace a asistence v dávkové problematice 4.7 Zdravotní stav • psychoedukace • monitoring zdravotního stavu • zajištění pravidelných návštěv u lékaře • zajištění akutní zdravotnické péče • sexuální a těhotenská edukace 4.8 Medikace • donáška léků • edukace o medikaci • monitorování užívání léků • monitorování vedlejších účinků léků • podání léků 11

4.9

Zprostředkování služeb • zdravotních služeb (péče psychiatra, praktického lékaře, nemocniční péče) • sociálních služeb (pečovatelská služba, osobní asistence) • právní pomoci • asistence dobrovolníka 4.10

Poradenství

5

shrnutí

Podpora samostatného bydlení je specifickou podobou případového vedení, kterou využíváme v případech, kdy jsou splněny následující podmínky: • Cílem podpory je být schopen samostatně žít ve vlastním bytě či domě. • Klient má v této oblasti problémy dlouhodobě, tedy nikoli například jen v souvislosti s aktuálním zhoršením duševního onemocnění nebo v rámci akutní krizové situace. • Klient má přiznán příspěvek na péči nebo splňuje nároky na jeho přiznání. • Klient souhlasí s uzavřením písemné smlouvy o poskytování služby. V situacích, kdy cílem podpory je sice samostatné bydlení, ale není splněna některá z dalších podmínek, jsou intervence prováděny v režimu terénní sociální rehabilitace. Klienti splňující všechny podmínky tvoří poměrně malou část cílové skupiny a nemusí být proto účelné samostatnou službu podpory samostatného bydlení zřizovat. Na druhou stranu služba je ideálním doplňkem či spíše navazující službou na chráněné bydlení v případech, kdy je chráněné bydlení koncipováno jako tréninkové, tj. klienti do něj přicházejí na dobu určitou s cílem obnovit si schopnosti bydlet samostatně (například po dlouhodobé psychiatrické hospitalizaci) a následně se přesouvají do méně chráněných podmínek.

12

Operační manuál služby Operační manuál je především souborem konkrétních pravidel každodenního fungování služby, pracovních postupů a řešení situací, které se v práci s duševně nemocnými klienty často objevují. Značná část jeho obsahu záleží na typu, týmu, který službu realizuje a na vnějších podmínkách služby. Následující text vychází z operačního manuálu obdobné služby realizované občanským sdružením Fokus Mladá Boleslav a měl by být vnímán spíše jako vzor, který je možno použít při vytváření vlastního operačního manuálu nově vytvářené služby.

1

poslání organizace

Podpora v samostatném bydlení osob s duševním onemocněním je vždy součástí organizace poskytující širší komplex sociálních služeb osobám s dlouhodobým vážným duševním onemocněním. Tento celek bývá označován jako komplexní psychiatrická rehabilitace a zahrnuje přinejmenším služby zaměřené na podporu samostatného života v komunitě a pracovní rehabilitaci. Ve většině zahraničních modelů je integrální součástí těchto služeb také zdravotní (psychiatrická) péče. Cílem těchto služeb je zvýšení kvality života klientů, zvýšení jejich nezávislosti a snížení potřeby psychiatrické hospitalizace. Veškeré služby jsou poskytovány na základě dobrovolného rozhodnutí klienta.

2

Způsob zpracování, aktualizace a kontroly dodržování operačního manuálu

2.1 Vytvoření operačního manuálu Tento operační manuál vychází z metodik poskytovatelů podobných služeb (jako zdroje byly použity metodiky užívané organizacemi Fokus Mladá Boleslav, Fokus Vysočina, Fokus Praha, Fokus Liberec a Péče o duševní zdraví Pardubice). Jednotlivé metodiky se liší spíše formálním uspořádáním než věcným obsahem, mimo jiné i proto, že historicky první verze těchto metodik byly zpracovány v roce 2002 ve společném projektu jednotlivých regionálních sdružení Fokus. 2.2 Aktualizace operačního manuálu Operační manuál je aktualizován průběžně. Operační manuál mimo jiné slouží jako studijní text pro nové pracovníky služby v období jejich zácviku. Dotazy a připomínky nových pracovníků k manuálu jsou evidovány, následně diskutovány na metodických poradách a případně zapracovány do aktuální verze operačního manuálu. Přibližně jednou ročně je prováděna důkladnější obsahová revize operačního manuálu. Drobné změny operačního manuálu jsou v kompetenci vedoucího týmu a jsou s nimi na poradách organizačního týmu seznamováni odborný ředitel organizace, ředitel organizace a vedoucí ostatních služeb. Změny operačního manuálu, které by mohly zásadním způsobem měnit způsob poskytování služeb nebo se dotýkaly práv klientů služby, schvaluje po poradě s vedoucími služeb odborný ředitel organizace. Kterýkoliv pracovník je oprávněn požadovat schválení operačního manuálu nebo jeho změn statutárním orgánem organizace. Vzhledem k rozsahu a odborné náročnosti textu nejsou s operačním manuálem v rámci běžného chodu služby seznamováni klienti. Operační manuál je veřejný dokument, je zveřejněn na webových stránkách organizace a na požádání bude poskytnut klienti služby či jinému zájemci v elektronické podobě. Zájemci je také možno zapůjčit k nahlédnutí tištěnou verzi operačního manuálu. 2.3 Kontrola dodržování operačního manuálu Všichni pracovníci služby jsou povinni operační manuál dodržovat. Za kontrolu dodržování operačního manuálu odpovídá vedoucí terénního týmu a odborný ředitel organizace. Případné nesrovnalosti mezi operačním manuálem a reálným poskytováním služby či jednáním pracovníka jsou týmově projednány na poradách terénního týmu, případně v rámci týmové supervize. 13

3

profil služby

3.1

Obecné organizační schéma jednotlivých služeb



Odborný Ǝeditel

\editel Ekonomický servis

Služba(program) Vedoucí služby Supervizor Pracovník

Pracovník





4

Pracovník

Tým podpory samostatného bydlení

V dalším textu bude uváděn pouze zkrácený název služby „podpora samostatného bydlení“ - zkratka PSB. 4.1 Složení týmu PSB 4.1.1 Vedoucí týmu Pracuje přímo s klienty a zároveň je zodpovědný za činnost a fungování týmu, má svou pracovní náplň „Náplň práce vedoucího týmu PSB“, která je součástí operačního manuálu, zároveň se řídí i náplní práce „týmu PSB“, za svoji práci se zodpovídá vedoucímu rehabilitace. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog 4.1.2 Zástupce vedoucího týmu Pracuje přímo s klienty, zastupuje vedoucího týmu v případě jeho nepřítomnosti, z náplně práce vedoucího přebírá neodkladné pracovní povinnosti, řídí se pracovní náplní „týmu podpory samostatného bydlení“, za svoji práci je zodpovědný vedoucímu týmu. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog 4.1.3 Pracovník týmu Pracuje přímo s klienty, za svou práci se zodpovídá vedoucímu týmu, jeho pracovní náplň „Náplň práce pracovníka PSB“. Doporučené profese: sociální pracovník, zdravotní sestra, sociální pedagog, psychiatr, psycholog 4.2 Zástupnost v týmu • Jasně určená zástupnost je pouze u pozice „vedoucí týmu“. • Ostatní pracovníci na pozici „Pracovníka týmu PSB“ se zastupují dle potřeby a možností po dohodě v týmu. 14

5

Vzdělání povinné a doporučené

5.1 Vzdělání povinné při nástupu: Kritéria pro výběr nových pracovníků se určují vždy před každým výběrovým řízením, tak aby zároveň splňovala podmínky, které ukládá zákon 108/2006 o soc. službách. 5.2 Doporučené vzdělávání k doplnění během práce Řídí se Vnitřním předpisem o vzdělávání zaměstnanců (viz příloha) a zákonem o soc. službách 108/2006. 5.2 Supervize • Probíhá 1x za měsíc (dle dohody se supervizorem). • Týmová supervize je povinná (s výjimkou pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, dovolené). • Minimální účast na individuální supervizi se řídí Vnitřním předpisem o vzdělávání. • Týmová supervize probíhá při každém termínu supervize. • O individuální supervizi si může každý říct pracovníkovi organizace, který vytváří rozvrh jednotlivých supervizí.

6

náplně práce

6.1 Náplň práce vedoucího Týmu PSB • Vytváří a prosazuje koncepci služby PSB. • Koordinuje práci týmu – přiděluje v týmu úkoly. • Má jasné a srozumitelné požadavky na každého člena týmu a tyto požadavky členům týmu sděluje a kontroluje jejich plnění. • Systematicky kontroluje práci jednotlivých členů týmu. Členům týmu poskytuje pozitivní i negativní zpětnou vazbu. • Členům týmu na jejich žádost pomáhá řešit pracovní problémy. • Prosazuje zájmy týmu v rámci organizace i navenek. • Aktualizuje po dohodě s odborným ředitelem operační manuál. • Monitoruje: » rovnoměrné rozdělení klientů mezi pracovníky » finanční rozpočet týmu » etiku práce s klientem (dle Etického kodexu organizace) • Řídí porady týmu a zajišťuje zápisy, které jsou k dispozici členům týmu a odbornému řediteli organizace nejpozději do 2 dnů po poradě. • Pravidelně (nejméně 1x týdně) kontroluje správnost a úplnost vedení dokumentace (databáze) a v případě nedostatků zajistí nápravu. • Schvaluje dovolené členů týmu. Na dobu vlastní dovolené ho zastupuje zástupce vedoucího. • Zajišťuje předání podkladů pro mzdové účetnictví. • Ví o případných konfliktech mezi týmem a ostatními zaměstnanci organizace a pomáhá hledat konstruktivní řešení. • V otázkách rehabilitace, práce s klientem a personálních otázkách je zodpovědný odbornému řediteli organizace, v otázkách ekonomiky a provozu střediska podléhá řediteli organizace. • Řídí se pracovními postupy a ustanoveními Operačního manuálu Týmu PSB. • Personalistika: » Je přítomen u výběrového řízení na nového člena týmu. » Ve výběrovém řízení má právo veta. » Dává odbornému řediteli návrhy na výpověď členů týmu. » Navrhuje zkrácení či prodloužení zkušební doby nových pracovníků. » Navrhuje výpovědi ve zkušební době. » Vede zaškolování nových pracovníků ve zkušební době. 15

6.2 Náplň práce pracovníka PSB • Pracovník pracuje 40 hodin týdně (plný úvazek), pracovní doba je pohyblivá. • Povinností pracovníka je být v práci 5 dní v týdnu. • Není povinností pracovníků poskytovat služby týmu mimo pracovní dny. • Místo výkonu práce je libovolné, záleží na dohodě s klientem nebo institucí, se kterou pracovník jedná. • Pracovník je povinen být dostupný na služebním telefonu pro kolegy z týmu a organizace ve všední dny od rána 8:00 do 18:00. To s výjimkou služby na telefonu, která na pracovníka připadá jednou za cca 6 týdnů, v tuto dobu je na telefonu dostupný 24 hodin denně. • Není povinností pracovníků týmu zvedat klientům telefony mimo pracovní dobu, pokud se pracovník s klientem na takovém postupu (na určitou omezenou dobu) nedohodl. • Pracovník důstojně reprezentuje tým tak, aby působil důvěryhodným a příjemným dojmem pro okolí. • Pracovník zapisuje všechny pracovní úkony do databáze, pokud možno co nejdříve po provedení úkonu. • Každý pátek má pracovník dopsány všechny pracovní úkony z celého týdne do databáze. • Pracovník se účastní porad týmu a porad celého týmu organizace. • Pokud se pracovník nemůže zúčastnit porady, oznámí to dopředu vedoucímu týmu. • Pokud se pracovník nezúčastní některé porady, je povinen přečíst si co nejdříve zápis z této porady. • Pracovník bere na vědomí a plní úkoly, které mu byly na poradách uloženy. • Pracovník spolupracuje se svými kolegy v týmu, předává jim všechny potřebné informace, dává svým kolegům zpětnou vazbu a sám takovou zpětnou vazbu přijímá. • Pracovník si plánuje svou dovolenou s ohledem na služby poskytované klientům a tak, aby se mohl prostřídat se zastupujícím kolegou. • Pracovník si sám předem sjedná se svými kolegy zástup, pokud má nastoupit na dovolenou. • O dovolenou žádá vedoucího týmu. • Pokud pracovník nastupuje na pracovní neschopnost, informuje vedoucího týmu a předá potřebné informace o klientech, u nichž nelze službu přerušit. Pokud lze službu přerušit, zajistí informování klientů a dalších lidí o pracovní neschopnosti pracovníka vedoucí týmu. • Pracovník udržuje v kanceláři pořádek a účastní se úklidu. • Poslední den v měsíci má pracovník vyplněnu svoji docházku na docházkovém listu. • Pracovník dodržuje finanční rozpočet střediska, případné nákupy konzultuje s vedoucím týmu. • Pracovník se řídí Etickým kodexem organizace a etickými zásadami týmu. • Pracovník přijme a informuje každého člověka, který má zájem o služby organizace nebo si s ním případně domluví schůzku. • Pracovník představuje a nabízí služby organizace psychiatrům, obvodním lékařům a lůžkovým psychiatrickým zařízením. • Pracovník spolupracuje s ambulantními psychiatry a psychiatry v lůžkových zařízeních na vytipování případných nových klientů. • Pracovník se při příjmu klienta do služby řídí předpisem „Vstup klienta do služby“, který je součástí operačního manuálu. • Léky podává pracovník klientovi výhradně po domluvě s ošetřujícím lékařem a přesně dodržuje jeho pokyny. • Pracovník dodržuje všechny vnitřní předpisy organizace a nařízení odborného ředitele organizace. • Pracovník poskytuje svým klientům tyto služby: » pomoc při zajištění chodu domácnosti, » výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, » zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, » sociálně terapeutické činnosti, » pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. • Při práci s klientem postupuje pracovník v ideálním případě po těchto krocích: » Vstupní rozhovory a mapování potenciálního klienta a jeho prostředí. » Diskuse a rozhodnutí týmu o přijetí či nepřijetí potenciálního klienta do služby. » Navazování kontaktu – vztahu. » Mapování potřeb a přání klienta. 16

» Snaha o formulování zakázky. » Plánování kroků, které vedou k naplnění zakázky. » Práce na plnění zakázky, snaha o realizaci zakázky. » Zhodnocení. » Formulace nové zakázky nebo ukončení spolupráce. • Pracovník se řídí pracovními postupy Operačního manuálu týmu podpory v samostatném bydlení. • Případy nedodržování náplně práce a postupů Operačního manuálu se řeší na poradách týmu. • Sankce za nedodržování náplně práce: » Pokud pracovník poruší ustanovení náplně práce, řeší se tato věc na nejbližší poradě týmu ústní výtkou (je o tom záznam v zápise z dané porady). Pokud se porušování pracovní náplně opakuje, je pracovníkovi udělena písemná důtka. » Velmi závažné porušení náplně práce, zejména pokud vedlo nebo mohlo vést k poškození klienta, může být důvodem k okamžitému ukončení pracovního poměru.

7

struktura porad

7.1 Porady týmu PSB 7.1.1 Pravidelné porady týmu Probíhají v kanceláři týmu jednou týdně. Přítomni jsou všichni pracovníci • provozní věci: » dovolené, zastupování » termíny stáží » nabídka konferencí a seminářů » aktuální termíny společných porad s jinými službami » termíny výletů s klienty, zprávy z těchto výletů » termíny a témata supervizí » různé • potencionální klienti: » týmová diskuse u potenciálních klientů o přijetí (nepřijetí) do služby • klienti stávající: » základní informace o všech aktivních klientech » důležité změny u klientů » jakékoliv problémy v práci s klientem » aktualizace individuálních plánů » zpětné vazby Ten, kdo vede poradu, dá během porady přiměřený prostor každému pracovníkovi, hlídá čas, strukturu a téma porady. Zápis z porady pořizuje vedoucí týmu nebo určený pracovník. 7.1.2 Mimořádné porady týmu • Každý pracovník týmu má právo svolat mimořádnou poradu na jakékoli téma, pokud je to nutné. • Účast na těchto poradách – prioritou je, aby se tým sešel vždy pokud možno celý. • Poradu řídí vedoucí týmu nebo jeho zástupce. • Zápis pořizuje do dvou dnů ten, kdo vedl poradu. 7.2 Porady v rámci celé organizace: 7.2.1 Provozní porady celého týmu • Probíhají 1x za 14 dní, zúčastňují se jich povinně vedoucí jednotlivých středisek, ostatní pracovníci, pokud potřebují na provozní poradě něco projednat. 17

• Na těchto poradách se řeší provozní věci středisek a pracovní problémy. • Většinou se neřeší záležitosti klientů (důvod viz ochrana osobních údajů). 7.2.2 Porady s ostatními službami v organizaci • Záleží na dohodě týmu a dalších služeb, zda a kdy se budou společně setkávat na pravidelných poradách nebo budou věci řešit aktuálně, když je to potřeba. • Pokud existuje pravidelná porada s některou službou, koná se zhruba 1x za 1 - 2 měsíce. • Na této poradě se probírají jednotliví klienti (tj. jejich zakázka, plnění zakázky, předání informací), požadavky jednotlivých týmů vůči sobě navzájem a kapacita středisek.

8

dokumentace

8.1 Dokumentace týkající se fungování týmu: • zápisy z porad, • vnitřní předpisy organizace • nařízení odborného ředitele 8.1.1 Zápis z pravidelné porady týmu • kdo je přítomen • provozní věci • potenciální klienti: výsledky týmové dohody • aktivní klienti: základní informace, změny a plánování • zápis mají k dispozici všichni členové týmu a odborný ředitel 8.1.2 Zápis z mimořádné porady týmu PSB: • kdo je přítomen • o čem porada je • vyjádření všech členů týmu • týmová dohoda (pokud k ní došlo) 8.2 Dokumentace týkající se práce s klienty: • Každý pracovník PSB vede dokumentaci o klientech, které má v péči. • Tato dokumentace obsahuje: » složku s písemnými dokumenty viz. níže » počítačovou databázi » kontaktní údaje » souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů » Individuální plán » Podepsanou smlouvu o poskytování služby podpory samostatného bydlení » Mapovací formulář » CAN (dotazníkové šetření potřeb) 8.2.1 Složka s písemnými dokumenty • smlouvu • dokumenty, které klient chce uchovat v kanceláři týmu • kopie dopisů a dalších dokumentů, zaslaným klientům či na úřady v rámci plnění zakázky klienta • kopie dokumentů, které pracovník vypisuje pro klienta v rámci služby „administrativa“ • plné moci, např. ke vstupu do bytu apod. • doklady o hospodaření s finančními prostředky klienta

18

8.2.2 Databáze • karta klienta viz. níže • záznamy intervencí • záznamy o manipulaci s finančními prostředky klienta • statistické přehledy poskytování služeb Pracovník zapisuje každou intervenci, každý telefonát, i když se to netýká jeho klienta. Pracovník nezapisuje krátké rozhovory s klienty před kanceláří, které se týkají momentálního odmítnutí vstupu klienta do kanceláře (např. z důvodu probíhající porady týmu PSB). 8.2.2.1 Karta klienta • Zakládá se ve chvíli, kdy proběhne 1. kontakt a základní mapování. • Obsahuje: » Identifikační kód klienta2 » základní údaje: věk, diagnóza, ošetřující psychiatr a praktický lékař, invalidní důchod, hospitalizace, sociální síť » osobní cíl klienta » 1x ročně shrnutí dosavadní spolupráce 8.2.2.2 Jednání se zájemcem o službu Zaznamenává se: • Jméno a příjmení • věk klienta (alespoň přibližný) • diagnóza (alespoň přibližná) • historie onemocnění • jméno ošetřujícího psychiatra a praktického lékaře • sociální síť klienta (informace, které on sám sdělí, nebo jsme se dozvěděli od třetí strany) • klientova zakázka – co od nás chce (nejlépe uvést doslova) • na čem se pracovník s klientem dohodl 8.2.2.3 Finanční hospodaření Pomoc klientovi s finančním hospodařením musí být vždy vymezena písemnou smlouvou. V případě, že klient deponuje své prostředky v úschově služby, zaznamenává se každá manipulace s finančními prostředky klienta v písemné podobě (peněžní deník). Každý zápis musí obsahovat podpis klienta i case managera. Současně je každá manipulace s finančními prostředky zaznamenána i v elektronické. 8.2.2.4 Ostatní typy intervencí Zaznamenává se: • kde se intervence odehrávala • kdy se uskutečnila • kdo byl přítomen • zda byla intervence předem domluvená a pokud ano, kdy klient dorazil • o čem schůzka byla (proč byla, co se dělo) • co se na konci intervence dohodlo • kdy proběhne další schůzka (pokud bylo domluveno) • záznamy o průběhu a hodnocení poskytované služby

P okud je to možné (podmínkou je písemný souhlas klienta), je používáno rodné číslo (RČ). Důvodem je možnost identifikace klienta, který přichází do služby opakovaně a zpřístupnění dokumentace z předchozích období. RČ je také výhodné z důvodů kompatibility se zdravotnickou dokumentací a při jednání se zdravotnickými službami v krizových situacích.

2

19

9

systém ochrany osobních údajů

9.1 Obecně • V organizaci existuje pro všechny závazný předpis o ochraně osobních údajů. Tento předpis vychází ze zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění, o ochraně osobních údajů. • Tento předpis zaznamenává účel, k němuž mají být osobní a citlivé údaje klientů zpracovávány, druh osobních a citlivých údajů, které organizace shromažďuje, a osoby, které mají k těmto údajům přístup a rozsah, v jakém mají k údajům přístup. Dále viz příloha. • Povinností člena týmu PBS je, aby se seznámil s obsahem zákona o ochraně osobních údajů a znal vnitřní předpis o ochraně osobních údajů. 9.2. Předávání informací v týmu a organizaci • V týmu jsou předávány informace o klientech během porad, při vzájemném kontaktu pracovníků a také prostřednictvím databáze intervencí. • Vždy jsou předávány informace nezbytné pro chod služby a pro zástupnost. Pokud si klient nepřeje, aby pracovník sděloval nějakou další informaci svým kolegům v týmu, a nejedná se o informaci nezbytnou pro chod služby, pak musí pracovník toto přání klienta respektovat. Pokud pracovník považuje informaci za nezbytnou pro chod služby, vyjednává s klientem o možnosti sdělení této informace zbytku týmu v nějaké omezené a bezpečné podobě. • V organizaci jsou informace o klientech předávány pouze mezi službami, které klient čerpá, resp. mezi klíčovými pracovníky v jednotlivých službách a pracovníkem týmu PSB. • Na „velkých“ poradách (tj. poradách celé organizace) se záležitosti konkrétních klientů neprobírají, protože ne všichni klienta znají. Pokud potřebuje někdo něco probrat, svolá schůzku jednotlivých služeb či jejich klíčových pracovníků. K těmto schůzkám může být přizván odborný ředitel organizace. 9.2.1 Schůzka o problematice vedení osobních údajů klienta Z Vnitřního předpisu o zacházení s citlivými a osobními údaji klientů vyplývá, že je potřeba s klientem dohodnout, komu a co pracovník může sdělovat a jaké údaje mohou shromažďovat služby. Dohodnuté skutečnosti je potřeba zaznamenat. Místo konání schůzky je dle dohody zúčastněných. Schůzku vede pracovník, a strukturuje ji tak, aby byla co nejsrozumitelnější pro klienta, případně pro další zúčastněné (např. rodinný příslušník, opatrovník). Kopii záznamu o poskytování osobních údajů předá pracovník do služeb, které klient využívá. Postup: • Informování klienta o právech na ochranu osobních údajů plynoucích ze zákona, vysvětlení důvodů, které má služba pro vedení osobních údajů klienta. • Klient obdrží písemnou informaci o pravidlech vedení osobních údajů. • Písemně (a následně do elektronické karty klienta) je zaznamenáno, komu a jaké informace o klientovi je možno sdělovat. Klient je cíleně dotazován, komu informace nesdělovat, a pokud někoho takového uvádí, je nutné to vždy zaznamenat. • Pokud má klient omezenou způsobilost k právním úkonům v rozsahu uzavírání smluv nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům, musí se schůzky účastnit i jeho opatrovník, který pak podepisuje zápis ze schůzky společně s klientem.

20

10

Vyřizování stížností a řešení konfliktů

10.1 Vyřizování stížností • Organizace má zpracován Vnitřní předpis o řešení stížnosti, kterým se řídí postup vyšetření a řešení stížnosti. • Organizace má zpracován Etický kodex. 10.1.1 Pro klienta • Klient má právo podat na pracovníka a na kvalitu poskytované služby stížnost. Postup při podávání stížnosti: » Klient může stížnost podat ústně či písemně. » Stížnost může klient předat kterémukoliv pracovníkovi, zaslat poštou či elektronicky. » Vyhodnocovány jsou i anonymně podané stížnosti. » Pro písemnou formu může klient použít formulář, pokud si ho služba vytvoří, může také požádat pracovníka o pomoc při formulaci stížnosti. » Pracovník, který stížnost obdržel, ji předá odbornému řediteli. » Odborný ředitel řeší stížnost dle pravidel stanovených vnitřním předpisem organizace. • U každé stížnosti se sleduje: » Etická závažnost » Provinění proti náplni práce » Provinění proti pravidlům slušného chování nebo pravidlům služby » Nedodržení smlouvy s klientem. » Míra zavinění za strany pracovníka • O řešení rozhoduje odborný ředitel organizace společně s komisí pro řešení stížností. S řešením je možno klienta seznámit na společné schůzce, pokud s tím klient souhlasí. Jinak je mu nutno vyjádření odborného ředitele ke stížnosti doručit. • Stížnost klienta může být důvodem k úpravě operačního manuálu týmu nebo etického kodexu organizace. 10.1.2 Pro zaměstnance • Zaměstnanec podává stížnost buď vedoucímu rehabilitace, nebo vedoucímu služby. Pokud pracovník nesouhlasí s tím, jak je s jeho stížností nakládáno nebo si chce stěžovat na odborného ředitele, přednese toto na poradě vedoucích služeb. Pracovník může také požádat komisi pro řešení stížností o rozhodnutí statutárním orgánem organizace. 10.2 Řešení konfliktů v týmu • Interpersonální konflikty členů v týmu by měly být řešeny uvnitř týmu na pravidelných poradách nebo s využitím týmové supervize.

21

11

služba podpora samostatného bydlení

11.1 Poslání služby Posláním služby je podpora osob s duševním onemocněním vedoucí k plnohodnotnému životu v jejich vlastních domácnostech podle jejich vlastních představ a možností, samostatně mimo zdravotnická a ústavní zařízení. 11.2. Cíle služby • pomoci udržet si vlastní bydlení • rozvoj praktických sociálních dovedností zahrnující každodenní obstarávání domácnosti (nákup, praní, žehlení, úklid, hospodaření s penězi) • samostatné rozhodování v nejrůznějších situacích (při cestování, jednání na úřadech, organizaci volného času, apod.) • obnovení, nebo upevnění kontaktu s rodinou, podpora v oblasti partnerských vztahů • u klientů, kteří prošli službou Chráněného bydlení udržet stávající dovednosti k samostatnému bydlení a podporovat jejich rozvoj • umožnit sociální integraci dlouhodobě duševně nemocných do komunity • snížení počtu dlouhodobých hospitalizací 11.2.1 Cíle vzhledem ke klientovi 11.2.1.1 Zvýšení kvality života klienta Klient subjektivně hodnotí službu jako přínos nebo je přínos služby pro klienta evidentní. 11.2.1.2 Získání a trénink praktických dovedností potřebných k samostatnému bydlení 11.2.1.2.1 Vaření: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen uvařit jídlo samostatně (s nižší mírou podpory, rychleji) 11.2.1.2.2 Úklid: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen zamést, vytřít, utřít prach, vysávat, umýt okna, umýt nádobí (případně s podporou pracovníka) 11.2.1.2.3 Hygiena, praní, žehlení: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen dodržovat osobní hygienu, prát v automatické pračce, žehlit (případně s podporou pracovníka) 11.2.1.2.4 Hospodaření s penězi: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen „vyjít” s penězi na domluvené období (1 týden až 1 měsíc), vytvořit plán výdajů (případně s podporou pracovníka) 11.2.1.2.5 Vycházení s lidmi: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen formulovat přání a požadavky na druhé, přátele, klienty 11.2.1.2.6 Jednání na úřadech vyslechnout druhé, dohody s ostatními: v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) klient ví, na který úřad se může obrátit v konkrétní záležitosti (popř. na koho se obrátit na konkrétním úřadu) a zvládá formality spojené s jednání na úřadech (např. vyplnění formuláře, složenky atd.) 11.2.1.2.7 Struktura dne (časový režim): v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen naplánovat si strukturu dne (týdne, měsíce) a dodržovat ji 22

11.2.1.2.8 Vycházení s lidmi v okolí, se spolubydlícími: viz. vycházení s lidmi se sousedy, s rodinou – viz.1e) vycházení s lidmi + v dohodnutém termínu (dle plánu, dohody) je klient schopen komunikovat s rodinou, sousedy v okolí bytu 11.2.2 Cíle vzhledem ke službě 11.2.2.1 Efektivní využívání kapacity služby • Kapacita služby se bude pohybovat nejméně na 2/3 naplnění – tj. asi 8 „aktivních“ klientů na jednoho pracovníka na plný úvazek. Čas strávený v přímém kontaktu s klientem se bude v dlouhodobém průměru pohybovat v rozmezí 20-40 % pracovní doby (neplatí pro pracovníky v období zácviku). • Služba bude držet rezervu pro nejméně 2-3 nové klienty vyžadující neodkladnou péči. 11.2.2.2 Spolupráce s ostatními službami v regionu • Tým PBS spolupracuje se všemi službami v péči o duševní zdraví (ambulantní psychiatři, lůžková psychiatrická zařízení) v regionu a usiluje o co nejkvalitnější vztahy se službami. 11.2.2.3 Řádné vedení dokumentace • Zápisy v databázi klientů budou úplné • Zápisy v databázi budou včas zapsané • Zápisy v databázi budou odpovídat struktuře popsané v operačním manuálu 11.3

Charakter a základní principy poskytování služby

11.3.1 Charakter služby • Je dobrovolná, klient může kdykoliv spolupráci přerušit a to i bez udání důvodu. • Zaměřená na klienta - charakter, tempo a délku poskytování určuje klient v závislosti na zakázce (kontraktu). • Klient je považován za spojence při společné práci na naplnění zakázky, nikoliv za problém - pokud se klient stává „přítěží“ pracovníka, pak vyjednává (pracovník) v týmu o převzetí klienta kolegou. • Organizace může spolupráci s klientem přerušit jen z jasně stanovených důvodů, které jsou formulovány ve smlouvě o poskytnutí služby. • Vyjednává se i o nereálné zakázce – hledá se, jaké přání a potřeby se maskují pod nereálnou zakázkou. • Pracovník nerespektuje přání klienta, pouze v případě, že je klient nebezpečný sobě (tj. očividně dává najevo snahu se zabít) či okolí (očividná agrese vůči okolí), pracovník může po konzultaci (pokud je možná) s vedoucím PSB nebo vedoucím rehabilitace jednat proti danému „přání“. 11.3.2 Principy služby • podpora samostatnosti a soběstačnosti, vyrovnávání příležitostí v oblasti samostatného bydlení • individuální přístup respektující potřeby a volbu klienta • práce s širším okolím klienta, zejména s jeho rodinou • informovanost klienta (o poskytovaných službách, službách jiných poskytovatelů, běžných veřejných službách, apod.) • respektování a obhajoba práv osob s duševním onemocněním (při kontaktu s úřady, zdravotnickými službami, soudy, institucemi apod.) • respektování práv klientů na ochranu osobních údajů a důvěrnost informací • respektování klientů jako rovnoprávných partnerů • komunitní přístup a komunitní práce 11.4 Cílová skupina Vymezení cílové skupiny:

23

11.4.1 Dle diagnózy3 • Osoby s psychotickou poruchou (schizofrenie, schizoafektivní psychóza, afektivní psychóza) – hlavní cílová skupina • Osoby s těžkou poruchou osobnosti, těžkou neurotickou poruchou, osoby s lehčím mentálním postižením kombinovaným s další psychickou poruchou – vedlejší cílová skupina, u níž se zvláště pečlivě posuzuje míra sociálního handicapu a potřeba pomoci • Osoby, které ještě nebyly diagnostikovány, ale které vzhledem k sociálnímu handicapu, funkčnímu postižení či poruchám chování jsou jako duševně nemocné svým okolím označovány 11.4.2 Dle regionu • Osoby s duševním onemocněním ve vymezeném geografickém regionu a spádových lůžkových zařízeních 11.4.3 Dle věku • Osoby s duševním onemocněním starší 18 let; spodní věková hranice je pevně určená, horní věková hranice není pevně určená 11.4.4 Dle potřebnosti • Osoby s duševním onemocněním s takovou mírou postižení a funkčního handicapu, že pro návrat do „běžného života“ potřebují služby PSB 11.5 Kritéria pro poskytnutí služby 11.5.1 První kontakt se zájemcem o službu (vstupní rozhovor) • Místo, kde se schůzka odehrává, je libovolné, záleží na dohodě se zájemcem o službu. • Cílem schůzky je, aby pracovník představil zájemci službu PSB a domluvil s ním, zda má o službu zájem. • Schůzka by měla začít vzájemným představením a dohodou o tom, jak se bude pracovník a zájemce o službu vzájemně oslovovat. • Pracovník po vyslechnutí příběhu zájemce o službu zjistí, zda patří do cílové skupiny. • Pokud pracovník zjistí, že zájemce o službu nepatří do cílové skupiny, pokusí se ho odkázat na jinou organizaci, která by mu mohla pomoci nebo mu sám podá jednorázové poradenství o tom, co je možné dělat v jeho situaci. • Pokud zájemce o službu potvrdí, že patří do cílové skupiny, informuje ho pracovník o službách. • Pokud má zájemce o službu zhruba jasno, co by od služby potřeboval, může pracovník začít domlouvat podrobnosti zakázky. Pokud si chce vše ještě rozmyslet, předá mu pracovník informační materiály ke službě PSB a smluví si s ním další schůzku, kdy by se zakázka mohla už formulovat. • Je lepší nežádat od zájemce o službu příliš mnoho intimních informací a osobních údajů. Pro začátek stačí např. jméno, příjmení a telefonní číslo. • Pracovník dá zájemci o službu kontakt na sebe. • Při této první schůzce informuje pracovník zájemce o službu i o systému ochrany osobních údajů a o způsobu dokumentace práce. Formuláře s ním zatím nevyplňuje. • Pracovník by se měl zájemce o službu ptát, zda je pro něho vše srozumitelné. • Na konci schůzky by měl pracovník zkontrolovat, že neopominul podstatné věci, tj. » Má informace o tom, zda zájemce o službu patří do naší cílové skupiny. » Zájemci o službu byla představena služba PSB. » Je domluven termín případné další schůzky (může být odloženo až po vyjednání v týmu o přijetí klienta do služby). » Zájemce o službu je informován o zacházení s osobními a citlivými osobními údaji v naší organizaci. » Zájemce o službu obdržel informační materiál ke službě PSB.

S ociální služby (alespoň dle některých výkladů zákona 108/2006 Sb.) nepracují s diagnostickým vymezením. Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (tuto cílovou skupinu zákon explicitně uvádí) nemohou s klienty pracovat účelně a efektivně, aniž by braly v úvahu (a tedy mimo jiné adekvátně pojmenovávaly a vymezovaly) příčinu problémů v sociálním fungování klientů, kterou je nemoc.

3

24

11.5.2 Týmová diskuse o možnosti poskytnutí služby zájemci • Zájemce o službu se stává klientem, pokud jsou splněny dva předpoklady: » týmové rozhodnutí o přijetí klienta » uzavřená písemná smlouva mezi službou a klientem • Následně je založena dokumentace práce s klientem. • Hodnotící kritéria pro vstup do služby: » Patří do naší cílové skupiny? » Má zakázku, cíl spolupráce se službou? » Jsou naše služby schopny zakázku pokrýt? » Máme volnou kapacitu? • Klientovi, který není z cílové skupiny, poskytujeme pouze poradenství a doporučíme mu vhodnější sociální služby. • U klienta z cílové skupiny lze přijetí do služby odložit v případě, že není volná kapacita. Zájemce je zapsán do evidence zájemců a po uvolnění kapacity je okamžitě kontaktován. • Neexistence jasně formulované zakázky není důvodem k odmítnutí klienta. Práce na formulaci zakázky může být dlouhodobá. • V případě, že je klient přijat do služby, je jasně určen pracovník, který s ním bude pracovat, tj. klíčový pracovník. 11.5.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení • Smlouva je uzavírána písemně ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jeden originál • V případě, že klient má opatrovníka, bude smlouva uzavřena s klientem zastoupeným opatrovníkem a jedno vyhotovení smlouvy obdrží i opatrovník. • Smlouvu vyhotovuje pracovník týmu PBS, který s klientem absolvoval vstupní rozhovor. • Podepisuje ji oprávněný zástupce organizace a zájemce žádající o službu, popř. jeho zákonný zástupce. • Pracovník týmu PSB se zájemcem pročte celou smlouvu a všechny body podrobně vysvětlí. Ujistí se o tom, že zájemce o službu všemu porozuměl. Zájemci jsou zodpovězeny případné dotazy a nejasnosti. Pokud zájemce se smlouvou souhlasí, dojde k jejímu podepsání. • Smlouva je platná a zájemce je klientem služby od data podepsání smlouvy oběma stranami. 11.6 Systematická práce s klientem 11.6.1 Obecné zásady • Pracovníci PSB uplatňují při své práci s klienty metody a postupy psychosociální rehabilitace. • Pracovník musí počítat s tím, že rehabilitace je dlouhodobý proces, což může být zdrojem frustrace a pracovník by si měl vědomě pěstovat dovednost vidět a rozpoznat úspěch. • Staví se na zdravých a silných stránkách klientovy osobnosti, počítá se s limity danými onemocněním. • Jednou z důležitých charakteristik rehabilitace je systematičnost – tzn., že pracovník umí rozpoznat, v jaké fázi procesu klient zrovna je, ví, proč s klientem pracuje a jakého cíle chtějí dosáhnout. Za výsledek rehabilitačního procesu je ovšem zodpovědný jak pracovník, tak klient. • Pracovník neposkytuje individuální terapii (i když může být jednou ze součástí rehabilitačního plánu). Pracovník zapojuje do rehabilitačního plánu osoby z klientova prostředí a profesionálně poskytované služby. Lidé, kteří se na rehabilitačním plánu podílejí, by měli spolupracovat, znát role a cíle ostatních, v optimálním případě by se měli pravidelně setkávat, vyhodnocovat výsledky a aktualizovat individuální plán. 11.6.2 Jednotlivé fáze procesu psychosociální rehabilitace • fáze navazování vztahu • fáze mapování potřeb • fáze stanovování cílů • fáze plánování • fáze naplňování cíle • fáze hodnocení 25

11.6.2.1 Fáze č. 1 - navazování vztahu • službu kontaktuje potenciální klient • službu kontaktuje někdo z okolí klienta • je dobré mít informace o potenciálním klientovi před prvním setkáním – co má rád, co nemá rád, co může kontakt usnadnit nebo zkomplikovat, riziko agrese (ohrožení pracovníka) • první kontakt • u krátkodobé spolupráce – zejména poradenství – přecházíme rovnou do „ akce“ (intervence), rovněž pokud je prvokontakt zároveň krizovou intervencí – pak řešíme neodkladně situaci • vzájemné poznávání • práce na vztahu Důležité je to zejména, pokud se zdá, že půjde o dlouhodobou spolupráci s klientem. Žádoucím výsledkem této fáze je pracovní, osobní, partnerský vztah pracovníka a klienta, v němž má každý své místo a ví o něm. Základem vztahu je důvěra. Pracovník by měl mít na mysli, že účastníkem procesu je nejen klient, ale i on sám – jde o vzájemné ovlivňování. Důležité je poznat, jakým jazykem klient mluví (něco pro něj může mít specifický význam) a jestli rozumí jazyku, kterým na něj mluví pracovník. Úkolem pracovníka je být pro klienta srozumitelný. Někteří klienti jsou obzvlášť nedůvěřiví a nekontaktní. Je užitečnější pokusit se tomu rozumět jako obraně, kterou klient používá, než jako nedostatku motivace ke spolupráci. Osvědčuje se dbát na to, aby prostředí, ve kterém seznamování probíhá, bylo pro klienta co nejbezpečnější (jde o prostor, vztahy, osobnost pracovníka) a aktivně takové prostředí vytvářet. 11.6.2.2 Fáze č. 2 - mapování potřeb 11.6.2.2.1 Co se mapuje • Potřeby, přání, požadavky klienta v oblasti bydlení – určuje klient nikoliv pracovník, pracovník pouze mapuje, nevykládá, co by se mělo a co by se nemělo. • Schopnosti, dovednosti a limity klienta - co jde, na čem se dá stavět a co naopak vázne, s čím je nutné počítat jako s rizikem a problémem (např. klient dobře navazuje vztahy, ale na zátěž reaguje agresí…). • Osobní kritéria - co je pro klienta důležité, čemu přikládá význam, co je druhořadé - jeho hodnoty. • Zdroje – zdroje podpory klienta vztahující se k přání nebo cíli klienta (podpora finanční, emoční……). V zásadě jakákoliv podpora, která funguje. Je dobré se soustředit na profesionální zdroje i na zdroje z přirozeného prostředí klienta, které posilujeme a upřednostňujeme, popř. se snažíme takové vytvořit nebo se pokoušíme obnovit zaniklé. • Možnosti a omezení dané prostředím klienta – zaměření se i na prostředí klienta. Někdy může být výrazně limitující vzhledem k cíli klienta. Měli bychom jasně klientovi vysvětlit např. pracovní trh v regionu, sociální politiku, systém zdravotních a sociálních služeb. 11.6.2.3 Jak se mapuje • Šetření pomocí dotazníku – Pracovníci PSB si mohou vytvořit dotazník (nebo přesněji schéma polostrukturovaného rozhovoru). • Šetření pomocí dotazníku CAN – Pracovníci využívají k šetření nenaplněných potřeb klienta specializovaný dotazník k šetření potřeb, v jehož používání jsou předem vyškolení. • Šetření „rozhovorem“ – Přímo se klienta ptáme. Je dobré mít na mysli schéma, podle kterého postupuji (aby nešlo jenom o „povídání“). • Šetření pozorováním – U některých dovedností je dobré klienta vidět „v akci“ a pak ji s ním reflektovat. Např. klient uvádí, že je naprosto nemožný při nakupování, ale na místě se zjistí, že problém je v oslovení prodavačky atd. 11.6.2.4 Čeho se vyvarovat • Klientovo přání není přijato, vzniká riziko neefektivní intervence a ztráty klientovy motivace. Cítí se přehlížen. • Klientovo přání je sice formálně přijato, ale už se mu nevěnuje dostatečná pozornost. 26

• Klientovo přání je sice přijato, ale neptáme se po smyslu splnění přání a často tak přehlédneme něco důležitého nebo „přání za přáním“, např. „potřebuji práci“ může mimo jiné znamenat: potřebuji být důležitý, potřebuji někam patřit, chci být víc nezávislý na rodičích, chci se naučit něco nového. • Je důležité věnovat dostatečnou pozornost míře podpory, neustále reflektovat co „je málo a co už je moc“. Někdy klient sám obtížně formuluje potřebnou míru podpory, přeceňuje se, podceňuje se, syndrom naučené bezmocnosti, role nemocného. • Soustředíme se pouze na handicap, problém a jeho odstranění a zapomeneme na schopnosti a dovednosti a naopak neakceptujeme omezení. Jde o rovnováhu. • Přehlížíme přirozené zdroje, jakou jsou rodina, přátelé. Pokud klient není proti, je dobré se pokusit zapojit je a dát jim najevo, jak jsou důležití. • Nemoc, porucha, handicap je považována za definitivní a nepřekonatelnou překážku v rehabilitaci. Je důležité nezapomenout na to, ale nepoužívat to jako výmluvu k přerušení spolupráce s klientem. 11.6.2.5 Fáze č. 3 - stanovení cílů spolupráce se službou • cíl se vždy týká kvality života 11.6.2.5.1 Tři formy cíle • klient chce něco nového získat, dosáhnout něčeho nového • klient chce udržet to, co má • klient chce něco změnit • Na základě stanovení cíle (žádoucí situace) se formulují překážky, které brání jeho dosažení, a plánují dílčí kroky k dosažení cíle. • Je výhodné začít krokem, který je možno realizovat během kratšího časového úseku (3 - 6 měsíců), protože to posiluje klientovu motivaci k dalším náročnějším krokům - „něco se hnulo dopředu“ – umožnit klientovi dosáhnout úspěchu. • Pokud je cíl stanovený klientem příliš obecný nebo nejasný: např. „chci se mít lépe než teď“ – vybízíme ho k přesnějšímu popisu. • Má význam akceptovat i cíl, který pracovníkovi nepřipadá dosažitelný - např. klient by si rád dokončil vzdělání a přitom víme, že má velké potíže se soustředěním. 11.6.2.6 Fáze č. 4 - Plánování • Nemusí mít vždy formalizovanou podobu, pokud by vysoké nároky na formální zpracování individuálního plánu byly překážkou ve spolupráci s klientem, stačí vést písemné záznamy o průběhu poskytované služby (intervencích). • Individuální plán tvoří společně klient a pracovník týmu podpory samostatného bydlení podle fakt zjištěných z předchozího mapování klientovy situace. Plán je zaměřen na naplnění potřeb klienta v oblasti samostatného bydlení, či zajištění problémových situací tak, aby klientovi nebránily v samostatném bydlení. • Plán v ústní i písemné dohodě by měl definovat: » CO » JAK » KDO » KDY » KDE • Plán by měl zahrnovat zamýšlené intervence, včetně míry podpory ze strany pracovníka, je nutné sladit plány klienta s možnostmi služby. 11.6.2.7 Fáze č. 5 - naplňování cíle Realizace naplánovaných intervencí: • Je nutné být stále připraven na to, že klient může v průběhu procesu plány změnit, • průběžně reflektovat proces realizace, všímat si, co je jinak, než bylo v plánu, jak se daří dodržet naplánované tempo, jak se mění vztah s klientem, zda nechybí nějaké informace z fáze mapování. 27

11.6.2.8 Fáze č. 6 - hodnocení • Po dosažení cíle (naplnění zakázky) následuje celkové vyhodnocení: » co se povedlo » kde došlo ke změnám v původním plánu a proč » změny ve vztahu pracovník/klient » změny v kvalitě života klienta • Zhodnocení probíhá společně s klientem a jsou o něm prováděny písemné záznamy • Pokud nedojde k naplnění cíle, popřípadě dojde k přerušení spolupráce, tím spíš je nutné provést zhodnocení. Nejde o hledání viníka, ale o zobrazení děje. • Hodnotit je třeba i průběžně. Rekapitulace plánu společně s klientem minimálně jednou za rok. • Pracovník by si měl spolupráci s klientem průběžně vyhodnocovat i sám pro sebe, co ho zaskočilo příjemně, nepříjemně, co jemu samotnému šlo a nešlo, co by měl udělat proto, aby neopakoval chybu.

12

pracovní postupy

Pracovní postupy vychází z jednotlivých fází psychosociální rehabilitace, tak jak byly uvedeny v předchozí kapitole. 12.1. První kontakt se zájemcem o službu (vstupní rozhovor) • Místo, kde se schůzka odehrává, je libovolné, záleží na dohodě se zájemcem o službu. • Cílem schůzky je, aby pracovník představil zájemci službu PSB a domluvil s ním, zda má o službu zájem. • Schůzka by měla začít vzájemným představením a dohodou o tom, jak se bude pracovník a zájemce o službu vzájemně oslovovat. • Pracovník po vyslechnutí příběhu zájemce o službu zjistí, zda patří do cílové skupiny. • Pokud pracovník zjistí, že zájemce o službu nepatří do cílové skupiny, pokusí se ho odkázat na jinou organizaci, která by mu mohla pomoci nebo mu sám podá jednorázové poradenství o tom, co je možné dělat v jeho situaci. • Pokud zájemce o službu potvrdí, že patří do cílové skupiny, informuje ho pracovník o službách. • Pokud má zájemce o službu zhruba jasno, co by od služby potřeboval, může pracovník začít domlouvat podrobnosti zakázky. Pokud si chce vše ještě rozmyslet, předá mu pracovník informační materiály ke službě PSB a smluví si s ním další schůzku, kdy by se zakázka mohla už formulovat. • Je lepší nežádat od zájemce o službu příliš mnoho intimních informací a osobních údajů. Pro začátek stačí např. jméno, příjmení a telefonní číslo. • Pracovník dá zájemci o službu kontakt na sebe. • Při této první schůzce informuje pracovník zájemce o službu i o systému ochrany osobních údajů a o způsobu dokumentace práce. Formuláře s ním zatím nevyplňuje. • Pracovník by se měl zájemce o službu ptát, zda je pro něho vše srozumitelné. • Na konci schůzky by měl pracovník zkontrolovat, že neopominul podstatné věci, tj. » Má informace o tom, zda zájemce o službu patří do naší cílové skupiny. » Zájemci o službu byla představena služba PSB. » Je domluven termín případné další schůzky (může být odloženo až po vyjednání v týmu o přijetí klienta do služby). » Zájemce o službu je informován o zacházení s osobními a citlivými osobními údaji v naší organizaci. » Zájemce o službu obdržel informační materiál ke službě PSB. 12.2. Týmová diskuse o možnosti poskytnutí služby zájemci • Zájemce o službu se stává klientem, pokud jsou splněny dva předpoklady: » týmové rozhodnutí o přijetí klienta » uzavřená písemná smlouva mezi službou a klientem • Následně je založena dokumentace práce s klientem. 28

• Hodnotící kritéria pro vstup do služby: » Patří do naší cílové skupiny? » Má zakázku, cíl spolupráce se službou? » Jsou naše služby schopny zakázku pokrýt? » Máme volnou kapacitu? • Klientovi, který není z cílové skupiny, poskytujeme pouze poradenství a doporučíme mu vhodnější sociální služby. • U klienta z cílové skupiny lze přijetí do služby odložit v případě, že není volná kapacita. Zájemce je zapsán do evidence zájemců a po uvolnění kapacity je okamžitě kontaktován. • Neexistence jasně formulované zakázky není důvodem k odmítnutí klienta. Práce na formulaci zakázky může být dlouhodobá. • V případě, že je klient přijat do služby, je jasně určen pracovník, který s ním bude pracovat, tj. klíčový pracovník. 12.3 Uzavření smlouvy o poskytování služby podpory v samostatném bydlení • Smlouva je uzavírána písemně ve dvou vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží jeden originál • V případě, že klient má opatrovníka, bude smlouva uzavřena s klientem zastoupeným opatrovníkem a jedno vyhotovení smlouvy obdrží i opatrovník. • Smlouvu vyhotovuje pracovník týmu PBS, který s klientem absolvoval vstupní rozhovor. • Podepisuje ji oprávněný zástupce organizace a zájemce žádající o službu, popř. jeho zákonný zástupce. • Pracovník týmu PSB se zájemcem pročte celou smlouvu a všechny body podrobně vysvětlí. Ujistí se o tom, že zájemce o službu všemu porozuměl. Zájemci jsou zodpovězeny případné dotazy a nejasnosti. Pokud zájemce se smlouvou souhlasí, dojde k jejímu podepsání. • Smlouva je platná a zájemce je klientem služby od data podepsání smlouvy oběma stranami. 12.4 Mapování potřeb v oblasti samostatného bydlení 12.4.1 Co se mapuje • Potřeby, přání, požadavky klienta v oblasti bydlení – určuje klient nikoliv pracovník, pracovník pouze mapuje, nevykládá, co by se mělo a co by se nemělo. • Schopnosti, dovednosti a limity klienta - co jde, na čem se dá stavět a co naopak vázne, s čím je nutné počítat jako s rizikem a problémem (např. klient dobře navazuje vztahy, ale na zátěž reaguje agresí…). • Osobní kritéria - co je pro klienta důležité, čemu přikládá význam, co je druhořadé - jeho hodnoty. • Zdroje – zdroje podpory klienta vztahující se k přání nebo cíli klienta (podpora finanční, emoční……). V zásadě jakákoliv podpora, která funguje. Je dobré se soustředit na profesionální zdroje i na zdroje z přirozeného prostředí klienta, které posilujeme a upřednostňujeme, popř. se snažíme takové vytvořit nebo se pokoušíme obnovit zaniklé. • Možnosti a omezení dané prostředím klienta – zaměření se i na prostředí klienta. Někdy může být výrazně limitující vzhledem k cíli klienta. Měli bychom jasně klientovi vysvětlit např. pracovní trh v regionu, sociální politiku, systém zdravotních a sociálních služeb. 12.4.2 Jak se mapuje • Šetření pomocí dotazníku – Pracovníci PSB si mohou vytvořit dotazník (nebo přesněji schéma polostrukturovaného rozhovoru). • Šetření pomocí dotazníku CAN – Pracovníci využívají k šetření nenaplněných potřeb klienta specializovaný dotazník k šetření potřeb, v jehož používání jsou předem vyškolení. • Šetření „rozhovorem“ – Přímo se klienta ptáme. Je dobré mít na mysli schéma, podle kterého postupuji (aby nešlo jenom o „povídání“). • Šetření pozorováním – U některých dovedností je dobré klienta vidět „v akci“ a pak ji s ním reflektovat. Např. klient uvádí, že je naprosto nemožný při nakupování, ale na místě se zjistí, že problém je v oslovení prodavačky atd.

29

12.4.3 Čeho se vyvarovat • Klientovo přání není přijato, vzniká riziko neefektivní intervence a ztráty klientovy motivace. Cítí se přehlížen. • Klientovo přání je sice formálně přijato, ale už se mu nevěnuje dostatečná pozornost. • Klientovo přání je sice přijato, ale neptáme se po smyslu splnění přání a často tak přehlédneme něco důležitého nebo „přání za přáním“, např. „potřebuji práci“ může mimo jiné znamenat: potřebuji být důležitý, potřebuji někam patřit, chci být víc nezávislý na rodičích, chci se naučit něco nového. • Je důležité věnovat dostatečnou pozornost míře podpory, neustále reflektovat co „je málo a co už je moc“. Někdy klient sám obtížně formuluje potřebnou míru podpory, přeceňuje se, podceňuje se, syndrom naučené bezmocnosti, role nemocného. • Soustředíme se pouze na handicap, problém a jeho odstranění a zapomeneme na schopnosti a dovednosti a naopak neakceptujeme omezení. Jde o rovnováhu. • Přehlížíme přirozené zdroje, jakou jsou rodina, přátelé. Pokud klient není proti, je dobré se pokusit zapojit je a dát jim najevo, jak jsou důležití. • Nemoc, porucha, handicap je považována za definitivní a nepřekonatelnou překážku v rehabilitaci. Je důležité nezapomenout na to, ale nepoužívat to jako výmluvu k přerušení spolupráce s klientem. 12.4.4 Fáze č. 4 - Plánování • Nemusí mít vždy formalizovanou podobu, pokud by vysoké nároky na formální zpracování individuálního plánu byly překážkou ve spolupráci s klientem, stačí vést písemné záznamy o průběhu poskytované služby (intervencích). • Individuální plán tvoří společně klient a pracovník týmu podpory samostatného bydlení podle fakt zjištěných z předchozího mapování klientovy situace. Plán je zaměřen na naplnění potřeb klienta v oblasti samostatného bydlení, či zajištění problémových situací tak, aby klientovi nebránily v samostatném bydlení. • Plán v ústní i písemné dohodě by měl definovat: » CO » JAK » KDO » KDY » KDE • Plán by měl zahrnovat zamýšlené intervence, včetně míry podpory ze strany pracovníka, je nutné sladit plány klienta s možnostmi služby. 12.5. Intervence vedoucí k naplnění rehabilitačního plánu Viz další kapitola

13

Základní činnosti při poskytování podpory samostatného bydlení:

13.1 Pomoc při zajištění chodu domácnosti Klient spolu s pracovníkem sestaví na požadovaný nácvik dovednosti individuální plán, ve kterém se domluví na postupu nácviku. Každý z kroků je v individuálním plánu hodnocen jak klientem, tak klíčovým pracovníkem. Individuální plán je možné přizpůsobit, pokud zjistíme, že původně navržený postup není vhodný. 13.1.1 Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí Způsob podpory: • Zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci. Pokud klienti dovednost zcela chybí, je nutné předvést požadovanou činnost názorně. • Když se klient s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem. • Klíčový pracovník po dohodě s klientem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor klienti. • Pokud klient je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene. 30

• Klient je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka. • Individuální plán je možné přizpůsobit, pokud zjistíme, že původně navržený postup není vhodný. Každý z kroků je v individuálním plánu hodnocen jak klientem, tak klíčovým pracovníkem. 13.1.2 Podpora při získávání návyků souvisejících se zajištěním chodu domácnosti Klient služby se seznamuje se vším, co je třeba k samostatnému bydlení. Znalosti a dovednosti: • platba nájmu, energií • platba za odpad, TV, rádio • výhody pojištění bytu • domovní řád • vycházení se sousedy 13.1.3 Pomoc při údržbě domácích spotřebičů Způsob podpory: • Zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci. Pokud klienti dovednost zcela chybí, je nutné předvést manipulaci s domácími spotřebiči a jejich a údržbu názorně. • Když se klient s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem. • Klíčový pracovník po dohodě s klientem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor klienti. • Pokud klient je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene. • Klient je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka. 13.1.4 Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování Způsob podpory: • Zpočátku je potřeba vyšší míra pomoci. Pokud klienti dovednost zcela chybí, je nutné předvést požadovanou činnost názorně. • Když se klient s činností seznámí, vykonává práci spolu s klíčovým pracovníkem. • Klíčový pracovník po dohodě s klientem zmenšuje svou pomoc a nechává větší prostor klienti. • Pokud klient je schopen činnost vykonat sám, ale musí být upozorněn na potřebu jejího vykonání, je možné domluvit, že pracovník mu činnost připomene. • Klient je schopen vykonávat činnost samostatně s dohledem či zpětnou kontrolou klíčového pracovníka. 13.2. Pomoc se zajištěním stravy Způsob podpory: V rámci společného vaření: • soupis surovin potřebných k vaření • nákup, uskladnění a výdej surovin na společné vaření • nácvik vaření v rámci společného vaření Individuální stravování klienta: • pomoc se soupisem potřebných potravin • pomoc s rozvržením financí na stravování • pomoc s nákupem a uskladněním potravin • individuální nácvik přípravy stravy (s podporou pracovníků služby) V rámci služby podpora samostatného bydlení je možnost zajistit klienti stravování také prostřednictvím pečovatelské služby: • předáme kontakt na pečovatelskou službu • nacvičíme kontakt s pracovníky pečovatelské služby • nabídneme klienti doprovod, příp. pomoc při jednání s pracovníky pečovatelské služby

31

13.3 Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami Klient má právo hospodařit se svými příjmy podle svého vlastního rozhodnutí. Pokud není zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Pokud hospodaření nezvládá a potřebuje podporu, má klient možnost uložit své finance do trezoru v kanceláři týmu PSB a ve spolupráci s ním sestavit finanční plán, který oba dodržují. Finanční plán obsahuje příjmy a výdaje, je v něm vypočítána částka pro denní obživu. Je stanoveno, jak často si klient chodí pro kapesné. Finanční plán je podle potřeby a možností klienta aktualizován a upravován. Dohoda o uložení finančních prostředků je uložena ve složce u smlouvy klienta. Důvodem takové dohody může být: • Klient není schopen samostatně hospodařit se svými financemi a souhlasil s tím, že mu pracovník pomůže hospodaření plánovat. • Klient je aktuálně hospitalizován a součástí dohody s klíčovým pracovníkem je zajištění nákupů nebo důležitých plateb. • Pravidla » Klíčový pracovník má za svěřené prostředky hmotnou odpovědnost. » Finanční hotovost i bankovní karty jsou ukládány výhradně v trezoru. Existuje písemná dohoda s klientem (na časově omezené období), kde jsou uvedeny konkrétní formy spolupráce při hospodaření s klientovými finančními prostředky. » Klíčový pracovník vede přesnou písemnou dokumentaci o všech manipulacích s finančními prostředky klienta. Dokumentace má podobu formuláře a týká se vždy jen jednoho klienta. Každá manipulace s prostředky obsahuje: * Datum * Částku * Účel výběru či vložení finančních prostředků * Podpis pracovníka, který ji provedl * Podpis klienta Způsob kontroly financí u klientů, kteří mají finance uložené u klíčového pracovníka a hospodaří na základě finančního plánu: • Hotovost klienta, kterou svěřil do správy klíčového pracovníka, je uložena v obálce, která je označena jménem klienta. • Obálka s penězi je uložena v trezoru v kanceláři týmu PSB. • Odpovědnost za uložené finance má klíčový pracovník a vedoucí služby, případně zastupující pracovník. • Klienti, který má u pracovníka uloženy finance, je veden formulář, ve kterém jsou zaznamenávány veškeré příjmy a výdaje. U každé takto zaznamenané transakce je podpis klienta a pracovníka PSB, který částku vydal. • Kontrola zůstatku financí probíhá každý měsíc, provádí ji vedoucí služby PSB. • Klient má právo kdykoliv nahlédnout do svých financí, zkontrolovat správnost vedení a překontrolovat si peníze, uložené u klíčového pracovníka, tato možnost je klienti připomínána a nabízena. • Pokud se klient rozhodne ukončit podporu hospodaření s penězi, nemůže mu pracovník finanční prostředky zadržovat, ale je povinen mu je vydat. 13.4 Sociální dávky 13.4.1 Nakládání s příspěvkem na péči Klienti jsou opakovaně seznamováni se skutečností, že příspěvek na péči je dávka na úhradu sociálních služeb a že si mohou vybrat poskytovatele těchto služeb. 13.4.2 Žádost o dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi • Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou na žádost vypláceny u obecního úřadu obce s pověřeným obecním úřadem, dávky sociální péče u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště. • Řízení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem, dávky sociální péče nemají předepsaný tiskopis, tiskopisy si jednotlivé úřady vytváří sami 32

• Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou vypláceny i klientům hospitalizovaným v nemocnici při splňování ostatních zákonem stanovených podmínek. Osobou v hmotné nouzi však není osoba, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce – mohou zde být výjimky. Dávky sociální péče jsou klientům vypláceny po celou dobu hospitalizace nezávisle na její délce. • Klíčový pracovník může klienta doprovodit na úřad, pokud si to klient přeje. • Do dávek pomoci v hmotné nouzi se řadí příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc, kterých je několik druhů. • Mezi dávky sociální péče patří: jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na zvýšené životní náklady, příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, příspěvek na úhradu za užívání garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, mimořádné výhody (TP, ZTP, ZTP/P), bezúročné půjčky. • K žádosti je třeba doložit (tento výčet je pouze orientační, přesné informace ke konkrétním dávkám samozřejmě sdělují příslušní pracovníci obecního úřadu): » Občanský průkaz » Výše výdělku (pokud je klient zaměstnán) » Potvrzení o přiznání invalidního důchodu (pokud ho klient má přiznaný) » Potvrzení o výši důchodu (pokud ho klient má přiznaný) » Potvrzení o výši nájemného a nákladů na energie » Potvrzení o přiznání dalších dávek a jejích výše (pokud byly přiznány) » Počet lidí žijících ve společné domácnosti, počet nezletilých dětí žijících ve společné domácnosti » Výše výdělku či výše důchodu dospělých osob žijících ve společné domácnosti • Lhůta k vyřízení žádosti u dávek pomoci v hmotné nouzi je 30 dní od data podání žádosti, u dávek sociální péče je sice lhůta také stanovena správním řádem, ale u těch dávek, u kterých se žádá příslušná okresní správa sociálního zabezpečení o posouzení zdravotního stavu žadatele, je praktická doba pro vyřízení žádosti mnohem delší. Klíčový pracovník může také pomoci při sjednávání dalších dávek, na které může mít klient nárok. 13.4.3 Intervence související s invalidními důchody 13.4.3.1 Žádost o změnu typu invalidního důchodu • Klient žádá o změnu typu invalidního důchodu » z vlastního popudu » na doporučení ošetřujícího psychiatra, rodiny nebo někoho dalšího Postup • Klíčový pracovník klientovi vysvětlí výhody a nevýhody jednotlivých typů důchodů. • Společně sepíší „žádost o změnu typu invalidního důchodu“. Neexistuje předepsaný formulář, ale žádost by měla obsahovat typ důchodu, o který klient žádá a krátké zdůvodnění. • Žádost odnese klient nebo klíčový pracovník (po dohodě) na podatelnu Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). • Do měsíce je klient vyzván, aby doložil dokumentaci potřebnou ke změně typu invalidního důchodu. • Obvodní lékař vyplní formulář T400 (ten mu buď pošlou z OSSZ poštou, nebo po klientovi), přiloží vyjádření ošetřujícího psychiatra a vyplněný formulář pošle poštou na OSSZ nebo jej předá klientovi a ten vyplněný formulář zanese na podatelnu. • K žádosti je možné přiložit informaci o průběhu a výsledcích pracovní a sociální rehabilitace, kterou zpravidla sepisuje odborný ředitel organizace společně s vedoucím dílny. • S přílohami je klient vždy předem seznámen a vyjadřuje se k nim. • Klient poštou obdrží vyzvání k jednání posudkové komise.

33

13.4.3.2 Doprovod k posudkové komisi • Doprovod je možný pouze se souhlasem klienta. V některých případech klíčový pracovník klientovi doprovod aktivně nabízí. • Pozvání k posudkové komisi obdrží klient od OSSZ doporučeným dopisem. • Klient termín s časovým předstihem oznámí klíčovému pracovníkovi v dílně nebo klíčovému pracovníkovi. • Klíčový pracovník si sjedná s klientem místo a čas schůzky před jednáním komise. • Klíčový pracovník klientovi zopakuje, jaké doklady potřebuje k jednání. • Na schůzce klíčový pracovník klientovi popíše obvyklý průběh jednání u posudkové komise, a pokud je to třeba, dá mu praktická doporučení pro jednání. • Klíčový pracovník s klientem vyjedná, o čem může (případně nemůže) posudkového lékaře informovat. Dohodu pak plně respektuje. • U jednání může být přítomen také rodinný příslušník. U klientů omezených ve způsobilosti k právním úkonům je nutná přítomnost opatrovníka. • Jednání posudkové komise probíhá zpravidla následovně: » posudkový lékař přečte výsledky všech zdravotních vyšetření, popřípadě zprávu o průběhu pracovní a sociální rehabilitace, pokud je přiložena » posudkový lékař se dotazuje klienta (zdravotní stav, medikace, představy o možnosti pracovního uplatnění, jak zvládá pracovní rehabilitaci apod.), » klíčový pracovník přiblíží, jaké služby organizace klientovi poskytuje, popřípadě doplní potřebné údaje a informace » posudkový lékař se vyjádří ke sděleným skutečnostem a lékařským zprávám a seznámí přítomné s výsledkem jednání » celý průběh jednání je písemně zaznamenán a podepíše ho klient, posudkový lékař a doprovod klienta • Po ukončení jednání u posudkové komise klíčový pracovník s klientem reflektují průběh a výsledek jednání. • Během 2- 3 týdnů obdrží klient doporučeným dopisem oficiální zprávu od České správy sociálního zabezpečení. • Úkoly klíčového pracovníka • Připravit klienta na jednání. • Při jednání hájit zájmy klienta. • Respektovat dohodu s klientem o tom, co smí/nesmí sdělovat. • Po jednání s klientem reflektovat průběh a výsledek jednání, ubezpečit klienta o jeho silných stránkách (práce posudkové komise zpravidla zdůrazňuje klientova znevýhodnění). • Telefonicky urgovat zaslání zprávy ČSSZ, pokud je to třeba. 13.5. Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 13.5.1 Podpora při zvládání výchovy dětí v rodině Způsob podpory: • podpora a nácvik rodičovského chování • společná činnost dětí a rodičů • vedení hospodaření, udržování domácnosti • vedení k pravidelné zdravotnické péči o sebe a děti, k hygienickým návykům • podpora a nácvik schopností a dovedností v jednání na úřadech a školách • vedení rodičů k vytváření denního režimu dětí • vedení k pravidelné docházce do školy a školky • vedení k zajištění klidného prostředí dítěte pro přípravu do školy • doporučení návštěvy pedagogicko-psychologické poradny, předání kontaktů, pomoc s objednáním, doprovod (propojení služeb) 13.5.2 Pracovně výchovná činnost s dětmi Způsob podpory: • podpora zapojení dětí do domácích prací 34

13.5.3 Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností 13.5.4 Obsluha mobilního telefonu Způsob podpory: • podle individuálních potřeb klienta – chce telefonovat, posílat sms, ... • pracovník předvede klientovi, jak se s telefonem zachází • klient si může psát poznámky na papír • klient sám zkouší, jestli obsluhu telefonu zvládá – zkušební prozvonění pracovníka, zkušební sms, ... 13.5.5 Psaní žádostí, dopisů V případě, kdy s klientem řešíme různé půjčky, exekuce, žádosti o zproštění úroků, apod. nejspíše nedosáhneme toho, aby si klient žádost, případně dopis napsal sám. Klient by se však měl alespoň účastnit. Způsob podpory: • Pokud klient přijde se zakázkou napsání nějakého vyjádření, žádosti atp., je vhodné, pokud je alespoň polovinu času přítomen hledání informací, sepisování dopisu nešetřit vlastní čas tím, že dopis sepíšeme o samotě a klientovi pak pouze předvedeme výsledek. • Pokud se v žádosti uvádí diagnóza (např. žádost o zproštění úroků na základě § 38), je nutné, aby dopis klient podepsal, pracovník se na dopis může podepsat jako osoba, která věc sepsala. • Zodpovědnost za odeslání dopisu necháme na klientovi. 13.5.6 Dodržování medikace Klient má možnost požádat klíčového pracovníka o pomoc při dodržování léčebného režimu. Jedná se o podporu při chystání a dodržování medikace Způsob podpory: 13.5.6.1 Aplikace depotních neuroleptik (intramuskulární injekce) • Aplikaci může provádět pouze pracovník s příslušnou kvalifikací (zdravotní sestra, lékař) a výhradně na žádost ošetřujícího lékaře. • Aplikovat injekci je možno výhradně se souhlasem klienta. Pokud klient nesouhlasí, je třeba informovat ošetřujícího lékaře. 13.5.6.2 Manipulace s léky • Součástí služby může být: » vyzvednutí receptu u ošetřujícího lékaře » vyzvednutí léků v lékárně » doručení léků či receptů klientovi » lékový management (příprava léků do dávkovače) » podávání léků • Léky mohou být uloženy v kanceláři (spolu s přiloženým seznamem aktuálně podávaných léků včetně dávkování). Pro případ nečekaného zástupu musí klient vědět, kde má pracovník jeho léky uložené. • Pokud má klient problémy s nadužíváním léků, je možné dávkovat na kratší časové období, min. však na 3 dny (víkend). 13.5.7 Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Formy podpory: • pravidelné schůzky ve složení klient – rodina klienta - klíčový pracovník (vedoucí služby) • pravidelná telefonická výměna informací (pro případ hospitalizace je přání klienta informovat rodinu zahrnuto v KP) • pravidelné zasílání dopisu s popisem práce na individuálních plánech, s vývojem rehabilitace (formou zkráceného hodnocení, které vypracuje asistent společně s klientem) 35

• rodina či osoby blízké nám mohou pomoci při mapování potřeb a přání klienta nebo při sestavení krizového plánu Práce s rodinou nemusí mít jen formu výměny informací o klientech služeb, klientem může být i rodina, potřebující pomoc, s tou pak můžeme pracovat samostatně bez klienta (klient o tom musí vědět). Snažíme se podpořit rodinu v tíživém stavu, ve kterém se nachází, eventuálně podat bližší informace o problematice duševně nemocných, nabídneme literaturu, letáčky, kontakty na lékaře. 13.5.8 Podpora v oblasti partnerských vztahů Způsob podpory: • vyslechneme klienta • pokud je příčinou partnerského problému zdravotní stav klienta, příp. jeho nemoc, nabídneme možnost schůzky i s partnerem, kterému poskytneme informace o nemoci a s ní souvisejících projevech • další možností je odkázat klienta a jeho partnera na psychologickou poradnu 13.5.9 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu Dovednosti přímo související s pracovním uplatněním jsou dovednosti, které nevyplývají z pracovní náplně, ale zaměstnavatel předpokládá, že jimi každý pracovník disponuje, např. převléknout se do pracovního oděvu, převzít výplatu, atd. Dovednosti nepřímo související s pracovním uplatněním jsou dovednosti, které klienti umožňují chodit do práce, např. dostavit se včas na pracoviště, vhodně se obléknout vzhledem k počasí, umět cestovat do zaměstnání, apod. Pracovník služby doporučí klienti službu Job klub, kde klient získá odbornou pomoc. 13.6.

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

13.6.1 Doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět Způsob podpory: • příprava cesty na úřad, plánek, jízdní řád, seznam potřebných věcí • pokud klient potřebuje doprovod, jde klíčový pracovník s ním, nebo je klient nasměrován na terénního pracovníka, se kterým si domluví doprovod • doprovod je možný částečný (k budově, ke kanceláři, k ordinaci) nebo úplný (na žádost klienta až přímo k jednání) • klient a doprovod se domluví na tom, jak má doprovod postupovat v případě, že klient není schopen v dané věci jednat samostatně (ze stresu zapomene, co chtěl ...) • doprovázení zpět je domlouváno a plánováno stejným způsobem a dle individuální potřeby 13.6.2 Doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět Způsob podpory: • příprava cesty na úřad, plánek, jízdní řád, seznam potřebných věcí • pokud klient potřebuje doprovod, jde klíčový pracovník s ním, nebo je klient nasměrován na terénního pracovníka, se kterým si domluví doprovod • doprovod je možný částečný (k budově, ke kanceláři, k ordinaci) nebo úplný (na žádost klienta až přímo k jednání) • klient a doprovod se domluví na tom, jak má doprovod postupovat v případě, že klient není schopen v dané věci jednat samostatně (ze stresu zapomene, co chtěl ...) • doprovázení zpět je domlouváno a plánováno stejným způsobem a dle individuální potřeby

36

13.6.3 Podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů Pracovníci služby podporují klienta: • ve využívání běžně dostupných služeb podle jeho individuální potřeby • v účasti na běžně dostupných kulturních, společenských a sportovních akcích Další podporu poskytují pracovníci služby v aktivitách směřujících: • k běžné informovanosti o denních událostech – tisk, TV, četba • k seznamování se s prací na PC • k seznamování se s internetem jako informačním zdrojem 13.7 Sociálně terapeutické činnosti Socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob. 13.7.1 Podpora při komunikaci s lékařem Někteří klienti mají problém komunikovat se svým lékařem o svých potížích a změnách zdravotního stavu. Je vhodné je motivovat k tomu, aby lékaři předávali pravdivé informace. Způsob podpory: • klientovi vysvětlujeme, že lékař mu může pomoci jen tehdy, pokud má informace • pokud má klient komunikační problém, můžeme s ním hovor s lékařem nacvičit (převezmeme roli lékaře, příp. klienta) • s klientem můžeme na lístek sepsat vše, co ho trápí, aby na nic nezapomněl • po dohodě s klientem můžeme také dopředu telefonicky informovat lékaře, že klient má pro něj připraveny jisté záležitosti k probrání a že by bylo vhodné, pokud nezačne sám klient, se na toto téma zaměřit 13.7.2 Nácvik, jak si říct o pomoc Tuto dovednost zkoumáme již během nástupu do služby, zvláště pokud klient není z města, kde je služba poskytována a existuje tedy riziko, že by mohl zabloudit nebo že netrefí, kam potřebuje. Stává se také, že klient má problém říci o pomoc i pracovníkům služby. Způsob podpory: Pokud má klient blok v kontaktu s pracovníky služby • pravidelně klientovi vysvětlujeme, jaké služby poskytujeme, s čím mu můžeme pomoci, snažíme se o vytvoření důvěry • v případě, kdy se klient na pracovníka s žádostí o pomoc obrátí, toto pak kladně zhodnotíme a dále ho motivujeme, aby si o pomoc, pokud ji potřebuje, říkal Pokud má klient problém s tím, obrátit na např. na osobu na ulici • trénink může probíhat v kanceláři vymýšlením různých situací, do kterých se klient může dostat, rozebíráme, jak oslovit člověka na ulici • poté je vhodné, vyzkoušet si to i v terénu (např. pracovník jde nedaleko od klienta, ten se pokusí oslovit kolemjdoucího s žádostí o sdělení, kde se nachází pošta, atp.) • klienta, pokud toto zvládne, oceníme, pokud ne, pokračujeme v tréninku 13.7.3 Komunikace se spolubydlícími nebo sousedy Někteří klienti mají problém s navazováním kontaktu, případně s řešením konfliktnějších situací. Klienta motivujeme k tomu, aby dokázali slušnou formou hájit svá práva. Způsob podpory: • pracovníci služby mohou sami dávat pozitivní příklad toho, jak komunikovat se svým okolím a jak řešit konflikty a další nepříjemné situace • klientům je opakovaně sdělováno, že mají možnost, obrátit se na pracovníka a konzultovat s ním, jak situaci řešit, příp. mají možnost požádat ho o řešení 37

• pokud se klient dostává do podobných situací, se kterými si neví rady, je možné komunikaci trénovat na fiktivním rozhovoru, problému - důležité je zdůrazňovat rozdíl ve výsledku, pokud jednáme slušně a v klidu a tím, jak dopadá řešení situací křikem apod. • po každém více či méně zvládnutém jednání dává pracovník zpětnou vazbu 13.7.4 Nácvik telefonického rozhovoru Pokud má klient problém s telefonováním, je důležité zjistit, zda je to z důvodu, že telefon obsluhovat neumí, nebože mu vadí telefonování jako způsob komunikace. Způsob podpory: • pracovník s klientem rozebere náležitosti telefonátu – je potřeba se představit, vědět, co chci vyřídit, mít u sebe papír na poznámky, atd. • pracovník může klientovi předvést fiktivní telefonický rozhovor na předem stanovené téma (např. klient se chce objednat k lékaři – pracovník předvede, jak by se objednal sám) • poté zkouší (tolikrát, jak je to potřeba) fiktivní telefonát klient – je vhodné, klienti dopřát klid v kanceláři • pokud má klient problém s pozorností, může si osnovu telefonátu napsat na lístek, který bude mít během telefonátu před sebou • pracovník společně s klientem zhodnotí, jak se rozhovory daří 13.8

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

13.8.1 Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů Klíčový pracovník může s klientem spolupracovat, poskytovat v jeho záležitostech radu a vedení nebo v rámci poskytnuté plné moci klienta zastoupit resp. zastoupit jej při jednáních v jeho záležitostech jak písemně, tak osobní účastí. 13.8.2 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Veškeré kroky jsou realizovány podle individuální potřeby klienta. 13.8.2.1 Zdraví a lékařská péče • Klient má možnost požádat klíčového pracovníka o pomoc při akutní nebo průběžné péči o svůj zdravotní stav (zpracováno v krizovém plánu). • Může se jednat o akutní, opakované nebo preventivní zajištění a vyhledání vhodné lékařské péče, registraci k lékařům, zajištění termínů ošetření, doprovod k ošetření nebo vyšetření, příp. průběžné zajišťování potřeb klienta v průběhu hospitalizace ve spolupráci služby a terénních pracovníků. Způsob podpory: • klíčový pracovník může po dohodě s klientem zjišťovat např. možnosti poskytnutí lékařské péče podle potřeb klienta • klíčový pracovník může zajistit termíny lékařských ošetření nebo vyšetření • klienti je nabídnuta možnost domluvit se s klíčovým pracovníkem na připomenutí termínů • klient je upozorněn, že má možnost požádat pracovníky služby o průběžné zajišťování svých potřeb v době hospitalizace a pobytu ve zdravotnických zařízeních

38

14

spolupráce se sociální sítí klienta

Spolupráce s rodinou je důležitou součástí psychosociální rehabilitace člověka s duševním onemocněním. Ve všech našich službách, které poskytujeme, se snažíme o navázání spolupráce s rodinnými příslušníky klientů. 14.1. Kontakt ze strany blízké osoby aktivního klienta • Někdo klientovi blízký kontaktuje klíčového pracovníka. Může to být rodina, lékaři, jiní odborníci, lidé z klientovy sociální sítě. • Vždy přicházejí se zakázkou » Vyslovenou » Skrytou • Klíčový pracovník zvažuje: » Co je důvodem kontaktu? » Je vyjádřena nabídka konkrétní pomoci? » Je kontaktující osoba pro klienta významná? » Může být pro klienta zdrojem pomoci či podpory, kterou potřebuje při realizaci svého rehabilitačního plánu? » Je nějak upraveno poskytování informací této osobě? » Je zahrnuta v klientově souhlasu s poskytnutím osobních údajů? » Omezil nějak klient poskytování informací? » Je zakázka v souladu s rehabilitačním plánem klienta? • Pokud daná osoba směřuje k tomu, aby klíčový pracovník překročil hranice služby nebo jednal v rozporu s cílem služby, snaží se klíčový pracovník vyjednat změnu zakázky, případně zakázku odmítne. Poznámky • Ideálním řešením bývá zapojit osobu, která přišla se zakázkou do řešení problému. • Pokud klient zakázal někomu sdělovat osobní údaje, je to nutno bezpodmínečně respektovat. Výjimkou jsou pouze situace vymezené zákonem (ohlašovací povinnost). Eticky přijatelné může být také jednání s profesionály vázanými mlčenlivostí v situacích, kdy klientovi neposkytnutím informací hrozí závažné problémy. • Klíčový pracovník vždy informuje klienta, že ke kontaktu se třetí osobou došlo a čeho se týkal. (Požadavek: „Neříkejte mu, že jsem tady byl“ je nepřijatelný. Osobu, která pracovníka kontaktovala, na to musí zřetelně upozornit.) 14.2 Asertivní kontaktování osob z okolí klienta • Klíčový pracovník společně s klientem hledá zdroje v komunitě, které by mohly klientovi pomoci v naplňování rehabilitačního plánu. • Klíčový pracovník se tak snaží zapojit některé, pro klienta významné, osoby do jeho plánu a tím může přispívat k lepšímu přijetí klienta jeho komunitou. Postup: • Klíčový pracovník vytipuje společně s klientem možný „zdroj“ a společně si vyjasní klientovo očekávání od tohoto zdroje. Dále se dohodne s klientem, zda má „zdroj“ klíčový pracovník kontaktovat sám nebo zda chce být klient přítomen. • Pokud se kontaktu účastní i klient, musí si s ním klíčový pracovník domluvit společný postup a scénář setkání. • Většinou jde klíčový pracovník za „zdrojem“ (domů, do práce). • Při samotném vyjednávání: » na počátku sdělit důvod setkání » zdůraznit, v čem může být pomoc „zdroje“ klientovi užitečná » vyslechnout stanovisko (příběh) druhé strany » vyjednávat se „zdrojem“ o případných alternativách » nepožadovat nic, co „zdroj“ nemůže nebo nechce splnit » lepší je spokojit se s malou pozitivní dohodou než „zdroj“ zmanipulovat k přijetí úkolu, který pravděpodobně nesplní 39

• Na konci setkání klíčový pracovník shrne vše, co bylo dohodnuto a ověří si, zda to tak chápou obě strany. • Nechá na sebe kontaktní údaje, případně se domluví o způsobu další komunikace. 14.3 Kontakt s rodinou Kontaktování rodinných příslušníků probíhá po domluvě s klientem. Pokud klient souhlasí a s pracovníkem se dohodnou, že kontaktovat rodinu je účelné, proběhne dohoda o tom, kdo to udělá: • pracovník • klient • společně a jakým způsobem: • písemně • telefonicky • osobním kontaktem Součástí dohody je, co má být cílem kontaktování rodiny. Při kontaktu s rodinou pracovník vychází z toho, že je spojenec klienta, to neznamená, že je proti rodinným příslušníkům. Pracovník má s klientem vyjednáno, může-li rodinným příslušníkům o něm poskytovat informace, a pokud ano, které informace může poskytovat. Schůzky s rodinnými příslušníky se odehrávají výhradně za přítomnosti klienta. 14.4 Systematická práce s rodinou či sociální sítí klienta • Cílem je zapojení rodiny nebo jiných blízkých osob do plánu klienta. • Hlavním prostředkem systematické práce jsou pravidelné schůzky klíčového pracovníka a rodiny či osoby ze sociální sítě klienta. • Klíčový pracovník dané osoby informuje o pokračování plánu, naslouchá jejich problémům a pomáhá je řešit. • Pokud se problémy týkají soužití s klientem, snaží se klíčový pracovník zmírnit konflikt » Funguje jako prostředník tam, kde je přímá komunikace mezi členy rodiny nefunkční nebo emočně přetížená » Pokouší se dohodnout s klientem i dalšími osobami změny chování » Nabídne klientovi možnosti naplnění volného času tak, aby z rodiny na chvíli odešel a oni si mohli odpočinout • Součástí práce s rodinnými příslušníky zpravidla bývá edukace v problematice onemocnění klienta. • Klíčový pracovník by měl rodinným příslušníkům co nejpřesněji vysvětlit možnosti a hranice služby, aby se vyhnul nereálným očekáváním. • Většinou jsou rodinní příslušníci ochotní klientovi pomoci a daří se korigovat jejich „antirehabilitační“ požadavky a slaďovat potřeby rodiny s potřebami klienta. • Spolupráce s rodinou klienta může váznout z důvodů » osobní antipatie klíčového pracovníka » nízká motivace rodinných příslušníků » značná patologie rodinného prostředí • V takových případech je třeba přistoupit k náhradním řešením » Rozdělení role klíčového pracovníka (jeden pracovník pracuje s klientem, druhý s rodinnými příslušníky) » Omezení práce s rodinou na udržení kontaktu a monitorování situace. 14.5 Rodina či sociální prostředí klienta ohrožuje • Informace o možném ohrožení pochází od klienta • Klíčový pracovník zjistí od klienta, v čem ohrožování spočívá. • Klíčový pracovník vyjednává s klientem o možnostech pomoci. Platí zásady: » nejednat bez vědomí klienta a bez dohody s ním » ptát se klienta na jeho řešení situace » aktivně nabízet pomoc 40

• Pokud klient pomoc odmítne, klíčový pracovník situaci nadále monitoruje a je připraven reagovat, pokud si klient o pomoc řekne. • Na část takových situací se může vztahovat ohlašovací povinnosti (spáchaný nebo hrozící závažný trestný čin), v tom případě klíčový pracovník neprodleně kontaktuje vedoucího týmu a odborného ředitele, může být účelné i vyžádat si konzultaci právníka. Informaci získal pracovník jinak. Například: • byl sám svědkem události • informaci sdělil někdo další Podle naléhavosti • klíčový pracovník naplánuje další postup společně s týmem na nejbližší poradě týmu • klíčový pracovník okamžitě informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace a společně naplánují řešení

15

ukončení služby

15.1 Obecná pravidla • Smlouva o ukončení či přerušení služby nemusí mít písemnou formu. • Formálně je služba ukončena rozhodnutím na poradě týmu. Rozhodnutí je uvedeno v zápisu z porady. • Formálním ukončením služby vzniká pracovníkovi povinnost zkontrolovat úplnost, správnost a srozumitelnost dokumentace klienta, případně dokumentaci doplnit a zaznamenat ukončení či přerušení služby včetně důvodů, případně popisu situace, která k ukončení vedla. • Ukončení či přerušení služby pracovník oznámí všem osobám, kterých se týká (ošetřující psychiatr, praktický lékař, klíčoví pracovníci služeb, které klient využívá, rodina klienta, další osoby zahrnuté v rehabilitačním plánu). Respektuje přitom pravidla ochrany osobních údajů (Viz část 9: Systém ochrany osobních údajů). 15.2 Přerušení poskytování služby dohodou stran • Pracovník a klient se shodli, že » bylo dosaženo stanoveného cíle a klient další služby čerpat nechce nebo je již nepotřebuje » cíle sice dosaženo nebylo, ale klient si nepřeje či nemůže dál na dosažení cíle pracovat * má pro to srozumitelné důvody * důvody nechce nebo neumí sdělit Úkoly pracovníka: • zjistit důvody přerušení či ukončení služby » Pracovník může asertivně požadovat vysvětlení klientova požadavku ukončit službu, pokud mu nerozumí. » Pracovník může klienta asertivně přesvědčovat, aby své rozhodnutí ukončit službu změnil, pokud ho nepovažuje za správné či bezpečné. • společně s klientem zhodnotit službu – pozitivní i negativní stránky, výsledky • informovat klienta o možnosti obnovit využívání služby • pokud je služba pouze přerušena, domluvit: » na jak dlouho » jaké okolnosti mají nastat, aby byla služba obnovena » předat mu potřebné informace (telefonní čísla, vizitky) • podat klientovi informace o možných jiných službách, které by mohl využít • informovat klienta o způsobu zacházení s jeho dokumentací po ukončení služby • vyjednat s klientem, koho je třeba o přerušení či ukončení služby informovat (včetně vyžádání si souhlasu klienta) • všechny okolnosti týkající se přerušení či ukončení služby zaznamenat do dokumentace klienta

41

15.3

Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat

Klient nekomunikuje, vyhýbá se schůzkám. Úkoly pracovníka: • Pokusit se obnovit kontakt. Výsledkem může být obnovení spolupráce či ukončení služby dohodou obou stran. Pracovníka může v těchto jednáních zastoupit spolupracovník z týmu, pokud je důvod domnívat se, že klientovo vyhýbání se kontaktu může mít osobní rovinu.Selžou-li pokusy o kontakt s klientem, zaslat klientovi dopis obsahující: » sdělení, že poskytování služby je přerušeno » informaci o tom, že službu je možno obnovit » kontaktní údaje na službu » informaci o tom, jak bude nakládáno s klientovou dokumentací » sdělení, koho dalšího bude pracovník informovat o ukončení služby • Všechny okolnosti týkající se přerušení či ukončení služby zaznamenat do dokumentace klienta. 15.4 Přerušení poskytování služby z důvodů porušení pravidel ze strany klienta • Důvodem k přerušení služby je nebezpečná agrese klienta nebo odmítnutí sdělení informací nezbytných pro chod služby. Méně závažná porušení pravidel ze strany klienta by měla být řešena jinými postupy (například předáním klienta jinému pracovníkovi služby PSB) než ukončením služby. • Ve výše uvedených dvou může pracovník jednostranně přerušit službu a klientovi jasně sdělit, za jakých podmínek mohou znovu začít spolupracovat. Sdělení může mít formu dopisu. • Stejně jako v ostatních případech je i zde naprosto nezbytné zapsat všechny okolnosti ukončení služby do dokumentace klienta. • Pokud je spolupráce znovu navázána, měl by pracovník minimálně jednu schůzku věnovat revizi důvodů k přerušení služby. Opatření snižující riziko opakování podobné situace by měla být zaznamenána v krizovém plánu klienta.

16

krizové situace při spolupráci s klientem

16.1 Protikrizový plán Protikrizové plány jsou součástí RHB plánů. Vytváří je klient a jeho klíčový pracovník (popř. další osoby dle dohody). Protikrizový plán je vyhotoven písemně. Protikrizové plány jsou revidovány nejméně jednou za půl rok a po každé krizi. 16.1.1 Struktura protikrizového plánu: Jak klient vidí krizi: • co ho přivádí do krize (zda vůbec o krizi ví) • jak vypadá klientova krize (popis) • jak pozná krizi klient • jak poznají krizi ostatní Co klientovi v krizi pomáhá: • jak a čím si klient v krizi může pomoci sám • existuje někdo, kdo mu v krizi může pomoci a jakým způsobem Jaké kroky mají být podniknuty k zvládnutí krize: • co bude dělat klient • co mají dělat ostatní • co má dělat pracovník služby PSB • jsou nějaké kroky, které si zásadně nepřeje, aby byly podniknuty Pracovník musí klientovi jasně sdělit, kdy nemůže respektovat jeho přání a jasně popsat: • jak situace bude vypadat • jak ji bude pracovník řešit 42

16.2 Hospitalizace klienta 16.2.1 Dobrovolná hospitalizace Při dobrovolné hospitalizaci pracovník PSB funguje jako prostředník, který hospitalizaci zprostředkovává. Záleží na dohodě mezi pracovníkem a klientem, v jakém rozsahu se pracovník zapojuje v zařizování hospitalizace. Může jít o poradenství, jak si hospitalizaci zařídit (co vše je k tomu potřeba, koho kontaktovat, atd.) nebo se pracovník může aktivně zapojit při zařizování potřebných formalit pro přijetí do psychiatrické léčebny. Jedná se o: • Doporučení od ambulantního psychiatra – pracovník může případně domluvit schůzku - pracovník PSB, klient, ambulantní psychiatr • Kontaktovat příjmové oddělení psychiatrické léčebny Dále může pracovník klientovi zajistit převoz do psychiatrické léčebny (služebním autem), pomoci mu sbalit věci na pobyt v psychiatrické léčebně, asistovat při jeho příjmu v psychiatrické léčebně (souhlasí-li příjmový lékař) Při domluvě hospitalizace se pracovník a klient domlouvají na provozu domácnosti – např. pracovník může vstupovat do klientova bytu a zalévat mu květiny. Pracovník PSB informuje klíčové pracovníky v jednotlivých službách, které klient využívá a rodinu (s klientovým souhlasem) o hospitalizaci v psychiatrické léčebně. 16.2.2 Nedobrovolná hospitalizace Nedobrovolná hospitalizace by měla nastat v případě, že: • klient ohrožuje sebe nebo jiné. Pracovník zajišťuje hospitalizaci přivoláním sanitky, je-li potřeba i policii. Pracovník by měl kontaktovat ambulantního psychiatra. 16.3 Agrese klienta • Pokud se klient projevuje agresivně, pracovník označí toto chování za nepřípustné. Konfrontuje klienta s následky jeho chování, současně mu nabídne pomoc v hledání postupů, jak zvládnout agresivní stavy. • Po každém incidentu se pracovník PSB snaží v klidném prostředí s klientem situaci reflektovat, hledat příčiny, které spustily agresi a cesty, jak impulsy řešit, aby nedocházelo k těmto krajním situacím. • Pokud klient nehodlá o své agresivitě hovořit, či ji řešit, je upozorněn klíčovým pracovníkem, že jeho chování může vést k odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele služeb. • Pokud klient hodlá situaci řešit (s agresivitou pracovat) – je zaneseno do rehabilitačního plánu: » co agresi vyvolává (ví-li to klient – popis klienta, popř. neví-li to, popis situace pracovníkem, který jí byl přítomen) » hledání spouštěčů » co může dělat klient » co mohou dělat ostatní » co může dělat klíčový pracovník 16.3.1 Jak pracovat s klientem, který se projevuje agresivně (zásady bezpečnosti) • pracovník oznámí kolegům, že jde za rizikovým klientem • domluví se s kolegou, aby šel s ním a jistil ho (stál před domem, přede dveřmi) • pracovník si dá s klientem schůzku na veřejném místě • vyzve klienta, aby se posadil • pracovník pokud možno zkontroluje, aby klient neměl zbraň • postaví se zády k východu • nestojí u okna nebo u schodů • uvolní se, nesedá si vedle klienta, zůstává stát • postaví se tak, aby klient viděl, že neschovává nic v ruce • má u sebe vždy mobilní telefon pro případ potřeby přivolat pomoc • oslovuje klienta vždy jménem a klientovi se sníženou orientací vždy řekne své jméno, funkci, místo a čas 43

• všímá si příznaků klientova stresu – dýchání, tón hlasu, výraz očí, pocení, pulsace krčních tepen • všímá si klientových pohybů • klade neutrální a jednoduché otázky a při klientových odpovědích se tváří klidně • projevuje pochopení pro klienta, ale neslibuje nic, nediskutuje a hlavně nevyhrožuje • je-li zapotřebí fyzického zásahu, volá POLICII 16.4 Nezvěstný klient Nezvěstný klient je klient • se kterým nelze navázat kontakt v domluveném čase (nedorazil na schůzku, nebere telefon, není doma) • jsou reálné důvody k obavám o jeho zdraví, život nebo sociální situaci 16.4.1 Základní pravidla • Pracovník je zodpovědný za to, že bude informovat všechny osoby, kterých se daná situace týká. • Pracovník je zodpovědný za to, že všechny podniknuté kroky budou řádně dokumentovány. • Pracovník (nebo terénní tým) může učinit jen základní kroky k nalezení klienta. • Bez ohledu na to, zda je situace naléhavá nebo ne, učiní pracovník opakovaně pokus obnovit s klientem kontakt (zavolá mu, pokusí se ho navštívit doma, napíše mu dopis). 16.4.2 Zhodnocení naléhavosti situace Situaci je třeba považovat za naléhavou v případě, že: • z předchozího kontaktu s klientem nebo z anamnesy lze usoudit, že klient se může chovat způsobem pro něj nebo pro okolí výrazně nepříznivým či nebezpečným (např. má bludy, které se projevují v jeho chování) • z předchozího kontaktu s klientem nebo z anamnesy lze usoudit na vysoké riziko sebevražedného jednání (klient uvažoval o sebevraždě, měl v minulosti v podobných situacích sebevražedné pokusy, byl v poslední době depresivní) • klient má uloženu ochrannou ambulantní psychiatrickou léčbu 16.4.3 Postup v situaci, která není naléhavá • Oznámí situaci na nejbližší schůzce týmu. • Opakovaně se pokusí o kontakt, všechny pokusy a jejich výsledek zaznamená do dokumentace klienta. • Zanechá klientovi vzkaz o možnosti obnovení kontaktu. • Dále postupuje dle operačního manuálu (odstavec 15.3 Přerušení služby v případě, že klient přestal spolupracovat). 16.4.4 Postup v naléhavé situaci • Pracovník o ztrátě kontaktu s rizikovým klientem co nejdříve informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace. • Pokusí se využít kontaktů, které má v klientově okolí. Musí však respektovat omezení týkající se zacházení s osobními údaji klienta. • Informuje ošetřujícího psychiatra o situaci. • V případě, že klient je v ochranné léčbě, domluví se pracovník s ošetřujícím psychiatrem o informování policie – podle zákona je to povinnost ošetřujícího lékaře. • Pracovník informuje o situaci všechny členy týmu, pro případ, že přijde nějaká informace v době, kdy nebude pracovník právě dosažitelný. • Pracovník se pokusí zajistit, aby dostal zprávu v případě hospitalizace klienta ve spádovém zařízení. • Zanechá klientovi vzkazy na místech, kde by se mohl objevit. • Na základě znalosti individuální situace klienta, může pracovník realizovat i jiné kroky. Konzultuje je vždy s vedoucím týmu, popřípadě s dalšími pracovníky, kteří klienta znají a mohou pomoci. • Po obnovení kontaktu s klientem se pokusí uzavřít s ním dohodu, která riziko opakování situace sníží.

44

16.5 Úmrtí klienta 16.5.1 Pracovník se dozví o smrti klienta • Pracovník zjistí od zdroje informace (ambulantní psychiatr, psychiatrická léčebna, policie atd.), zda byla informována rodina. V případě, že ne, vyjedná, kdo bude rodinné příslušníky informovat. • Nejpozději do jednoho měsíce je třeba rodinným příslušníkům předat osobní dokumenty, věci či peníze, které měl klient uloženy v trezoru. Dokumentace klienta zůstává v majetku organizace. • Pravidla o ochraně osobních údajů se týkají i klienta, který zemřel. • Pokud je to třeba, může pracovník pomoci rodině se zajištěním pohřbu. • Organizace může být obstaravatelem pohřbu, pokud klient nemá rodinu či blízkou osobu. Koho informovat o úmrtí klienta • rodinu nebo nejbližší osoby • ošetřujícího psychiatra • obvodního lékaře • obecní úřad či magistrát • ošetřujícího lékaře v lůžkovém zařízení (pokud byl nedávno propuštěn) 16.5.2 Pracovník má podezření, že je klient mrtvý Pracovník má podezření, že nezvěstný klient mohl zemřít ve svém bytě. V tom případě • Neprodleně informuje vedoucího týmu a odborného ředitele organizace a domluví se na společném postupu a rozdělení úkolů. Pravidla: • Pracovník nepracuje sám. • Informaci o možném úmrtí klienta podává pracovník výhradně osobám, kterých se bezprostředně týká a které se podílejí na jejím řešení. • Pracovník informuje rodinu o svém podezření a domluví, zda příbuzní otevřou byt sami, či je potřeba asistence členů týmu PBS. • Otevření bytu (násilím, klíči zapůjčenými od třetí osoby bez její fyzické přítomnosti) má proběhnout za asistence policie. Přijatelnou alternativou je, že byt zapůjčenými klíči otevře pracovník v přítomnosti nejméně dvou dalších osob (pracovníků organizace). • Při podezření, že je v bytě puštěný plyn, je třeba zabránit výbuchu (nezvonit, nekouřit přede dveřmi atd.). • Není-li možné získat klíče, požádá pracovník o otevření bytu policii ČR. 16.5.3 Sebevražda klienta • Sebevražda klienta představuje velkou zátěž pro pracovníka i celý tým. Pracovník má v takovém případě právo na podporu a pomoc spolupracovníků, odborného ředitele a supervizora. • Případná obvinění pracovníka ze zavinění smrti klienta řeší odborný ředitel organizace. Pokud pracovník nezanedbal své povinnosti (vymezené operačním manuálem a relevantními právními normami), hájí odborný ředitel jeho zájmy. • Pracovníkovi a všem ostatním členům týmu se nedoporučuje podávat jakékoliv informace médiím a nezúčastněným osobám. • Na týmové poradě je nutno událost reflektovat včetně kritického zhodnocení postupu pracovníka, případně dalších zúčastněných osob. Naopak kriticky komentovat postup pracovníka či dalších zúčastněných profesionálů na veřejnosti je eticky sporné. • Další povinnosti pracovníka, případně dalších pracovníků mohou vyplývat ze zákona (povinnost spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, svědectví u soudu atd.). 16.5.4 Obstarání pohřbu • Pracovník obstarává pohřeb pouze v případě, že to nemůže udělat rodina nebo jiná blízká osoba klienta. Postup • Pohřeb je potřeba obstarat co nejdříve jakmile dá policie nebo nemocnice souhlas k převozu těla a pohřbu. • Pohřební služba zařizuje převoz i vystavení úmrtního listu. 45

• Po obdržení úmrtního listu může obstaravatel pohřbu žádat na Magistrátu města či u pověřeného obecního úřadu o výplatu pohřebného. Potřebuje k tomu svůj občanský průkaz, úmrtní list, účet vystavený pohřební službou. • Výši pohřebného je třeba zjistit na obecním úřadě předem a přizpůsobit tomu výdaje.

46

17

přílohy

17.1

Smlouva o poskytnutí služby podpory samostatného bydlení

Pan/paní: Jméno: Rodné číslo: Číslo OP: Opatrovník: Jméno: Rodné číslo: IČO: Číslo OP: Adresa:

dále jen „Příjemce služby“ a

Poskytovatel:









IČO: Zastoupený:

dále jen „Poskytovatel“ uzavřeli v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách tuto Smlouvu o poskytnutí služby Podpory samostatného bydlení podle § 43 I. Popis a rozsah poskytování služby Podpory v samostatném bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Poskytovatel se zavazuje poskytovat Příjemci služby Podpory v bydlení v tomto rozsahu a) pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) výchovně, vzdělávací a aktivizační služby, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) sociálně terapeutickou činnost, e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí II. Fakultativní činnosti Poskytovatel se zavazuje poskytnout Příjemci služby následující fakultativní činnosti nad rámec základních činností uvedených v čl. I: Dopravu osoby a jejích věcí do anebo z místa, v rámci území Středočeského kraje. 47

III. Místo a čas poskytování sociální služby Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje v místě bydliště příjemce služby. Služba sjednaná v čl. I. Smlouvy se poskytuje po dobu platnosti smlouvy v tomto časovém rozsahu: úkony péče: v pracovní dny od 800 do 1700 v rozsahu dle individuální dohody s asistentem týmu podpory v samostatném bydlení. IV. Výše úhrady a způsob jejího placení Příjemce služby je povinen zaplatit úhradu za poskytované služby dle ceníku, který je přílohou smlouvy. Příjemce služby je povinen zaplatit za poskytování péče podle zákona č. 108/2006 Sb. na základě měsíčního vyúčtování poskytnutých služeb. Maximální výše úhrady za kalendářní měsíc je částka ve výši přiznaného příspěvku na péči. Jestliže Příjemci služby není přiznán příspěvek na péči, je Příjemce služby povinen zaplatit za úkony péče částku 1,-Kč měsíčně. Činnosti sjednané v čl. II. jako fakultativní se poskytují za úhradu nákladů těchto činností. Doprava osob nebo osobních věcí je účtována ve výši určené zákonem o cestovních náhradách. Poskytovatel je povinen předložit Příjemci služby nebo opatrovníkovi vyúčtování úhrady podle odstavců 1 až 3 za kalendářní měsíc, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce. Příjemce služby se zavazuje platit úhrady za veškeré služby zpětně, a to do čtrnácti dnů od předložení vyúčtování Poskytovatelem. Příjemce služby se zavazuje platit úhradu podle tohoto článku v hotovosti v pokladně Poskytovatele nebo na účet Poskytovatele. V. Ujednání o dodržování pravidel stanovených Poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb Příjemce služby prohlašuje, že byl seznámen s Pravidly pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení, v němž se poskytuje sociální služba podle této Smlouvy. Příjemce služby prohlašuje, že Pravidla pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení mu byly předány v písemné podobě, že tyto dokumenty přečetl a že jim plně porozuměl. Příjemce služby se zavazuje Pravidla pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení dodržovat. VI. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty Příjemce služby může Smlouvu vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta pro výpověď Příjemcem služby činí dvacet dní. Poskytovatel může Smlouvu vypovědět pouze • pokud Příjemce služby hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména: » nezaplacení úhrady, byl-li Příjemce služby povinen platit úhradu podle čl. IV. Smlouvy » jestliže Příjemce služby i po opětovném napomenutí hrubě poruší povinnosti, které mu vyplývají z Pravidel pro poskytování služby Podpory v samostatném bydlení. • v případě zániku služby Podpory v samostatném bydlení nebo organizace. Výpovědní lhůta pro výpověď danou Poskytovatelem činí dvacet dní a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla tato výpověď Příjemci služby doručena. VII. Doba platnosti smlouvy Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Doba platnosti a účinnosti smlouvy je uzavírána na dobu určitou do dne … 48

VIII. Další ujednání Příjemce služby nemůže práva z této Smlouvy postoupit na jiného. Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou přílohy č. 1 až 4. Smlouva může být měněna nebo zrušena pouze písemně. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že Smlouvu neuzavřely v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Smluvní strany prohlašují, že smlouvu přečetly, jejímu obsahu rozumí a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. Přílohy Příloha 1: Ceník poskytovaných služeb Příloha 2: Pravidla pro poskytování služby Podpory samostatného bydlení Příloha 3: Kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů Příloha 4: Formulář pro podání stížnosti V ............................dne .......................

.......................................... (podpis příjemce služby)

.................................................. (podpis poskytovatele)

.......................................... (podpis opatrovníka)

Příloha 1: Ceník služby podpory v samostatném bydlení Služba Cena služby za 1 hodinu pomoc při zajištění chodu domácnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační služby zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 100 Kč sociálně terapeutické činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Příloha 2: Pravidla o poskytování služby podpory v samostatném bydlení Práva a povinnosti příjemce služby Podpory v samostatném bydlení Práva • právo užívat službu Podpory v samostatném bydlení tak, jak je definována ve smlouvě o Poskytování služby Podpory v samostatném bydlení • právo rozhodovat o tom, jak a kdy bude služba Podpory v samostatném bydlení poskytována • právo na to, aby pracovník respektoval jeho rozhodnutí, zároveň má právo být pracovníkem seznámen s důsledky tohoto rozhodnutí • právo znát obsah složky svých osobních materiálů • právo na ochranu informací poskytnutých pracovníkovi PZ před třetí osobou 49

• právo podávat stížnosti • právo na odstoupení od smlouvy o poskytování služeb v rámci programu bez udání důvodu Povinnosti • pravidelná platba za přijímané služby Podpory v samostatném bydlení • aktivní spolupráce s asistentem týmu Podpory v samostatném bydlení při naplňování zakázky příjemce služby. Práva a povinnosti pracovníka týmu Podpory v samostatném bydlení Práva • vyžadovat od příjemce služby plnění jeho povinností vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí služby Podpory v samostatném bydlení • nerespektovat osobní rozhodnutí či konání příjemce služby, pokud by ten přímo či nepřímo ohrožoval sebe, člena týmu Podpory v samostatném bydlení anebo třetí osobu • oznámit zjištění vyplývající z oznamovací povinnosti plynoucí z platných zákonů České republiky • chránit sebe odpovídajícím způsobem (např. v případě nutnosti zavoláním pohotovostní služby) • konzultovat otázky týkající se procesu poskytování služby s týmem Podpory v samostatném bydlení a supervizorem týmu. Povinnosti • poskytovat podporu a pomoc dle dohody s příjemcem služby • brát ohled na rozhodnutí příjemce služby • nezasahovat do osobních záležitostí příjemce služby bez jeho vědomí a souhlasu, pokud by se nejednalo o výjimečnou situaci • poskytovat informace o příjemci služby pouze s jeho souhlasem, pokud by se nejednalo o informace, které vyplývají z ohlašovací povinností ukládané platnými zákony České republiky • jednat s rodinou příjemce služby a dalšími osobami pouze s vědomím a souhlasem příjemce služby • umožnit příjemci služby nahlížet do složky s materiály týkající se jeho osoby • vyslechnout případné výhrady příjemce služby a zaujmout k nim stanovisko, informovat příjemce služby o možnosti podat stížnost • určit svého zástupce po dobu nepřítomnosti a seznámit ho s příjemcem služby. 17.2

Vnitřní předpis o ochraně osobních a citlivých údajů a zpracování rodného čísla

17.3

Vnitřní předpis o řešení stížností

17.4

Etický kodex organizace

17.5

Mapovací formulář

17.6

Individuální plán

17.7

Krizový plán

50

persOnální ObsaZení a kapaCiTa služby 1

personální obsazení

V úvahu připadají dvě odlišné formy uspořádání služby: 1.1 Součást týmu případového vedení Praktické uspořádání, kdy ke službě případového vedení (registrovaného jako sociální rehabilitace) je zřízena druhá registrace pro službu podpory samostatného bydlení. Služby jsou tak personálně shodné a formálně lze rozdělit úvazky v poměru odpovídajícímu podílu klientů, kteří splňují kritéria pro poskytování služby podporovaného bydlení. (Orientačně 5-10 % z celé cílové skupiny). 1.2 Samostatná služba Toto uspořádání je užitečné především v případech, kdy má služba zajištěno stálé množství klientů splňujících kritéria. Tedy například v případě, že služba slouží jako navazující služba pro tréninkové chráněné bydlení a celý systém pak slouží k umísťování dlouhodobě hospitalizovaných pacientů psychiatrické lůžkové instituce zpět do komunitních podmínek. Minimální personální obsazení (za předpokladu, že v regionu je sociální či zdravotní služba schopná spolupracovat s týmem podpory samostatného bydlení při řešení urgentních a krizových situací): 2,0 úvazku – sociální pracovníci 1,0 úvazku - pracovník v sociálních službách.

2

kapacita služby

Okamžitá kapacita Roční kapacita Roční počet intervencí Celková délka intervencí za rok

18 klientů 24 klientů 8004 1200 hodin

(1 pracovník/6 klientů)

Intervence - každý dokumentovaný kontakt s klientem, od několikahodinového nácviku dovedností po dvouminutový telefonický hovor.

4

51

spOlupráCe se sOCiálními a ZdraVOTními službami Služba vždy pracuje jako forma case managementu a tedy jednou z hlavních zásad metody práce je individuální plán vytvářený společně s klientem a sdílený se všemi relevantními formálními i neformálními poskytovateli služeb či podpory. Kontaktům a konzultacím se zdravotními a sociálními službami a neformálními poskytovateli podpory (například rodinnými příslušníky) bývá věnováno obvykle 30% pracovní doby pracovníků. Spolupráci s ostatními službami a koordinaci služeb dle individuálního plánu si pak služba zajišťuje sama (pokud je de facto funkcí týmu případového vedení) nebo prostřednictvím týmu případového vedení (pokud je samostatná). Následující výčet spolupracujících služeb a institucí nelze chápat jako definitivní, pro každého klienta by měla vzniknout účelná síť služeb odpovídající jeho individuální situaci a problémům, které je třeba řešit.

1

sociální služby

1.1 Nově zřizované služby V rámci projektu vznikají v Karlových Varech služby pro osoby s dlouhodobým duševním onemocněním: • Terénní sociální rehabilitace (case management) • Ambulantní sociální rehabilitace (denní docházkový program a volnočasové aktivity) • Sociálně terapeutická dílna (program základní pracovní rehabilitace) Program terénní sociální rehabilitace bude mít v komplexu těchto služeb koordinační roli, většina klientů bude přicházet do dalších služeb právě přes program terénní sociální rehabilitace s již vytvořeným rehabilitačním plánem definujícím rehabilitační zakázky vůči ostatním službám. V dalším rozvoji regionálního systému péče o osoby s duševním onemocněním by měly vznikat další služby (nejen sociální): • Chráněné bydlení • Pracovně rehabilitační programy (podporované či přechodné zaměstnávání, chráněná dílna či sociální firma) I u těchto služeb bude program terénní sociální rehabilitace plnit obdobnou koordinační roli. 1.2 Obdobné služby v dalších okresech Karlovarského kraje V dalších dvou okresech Karlovarského kraje by měly postupně vznikat vlastní regionální systémy služeb pro osoby s duševním onemocněním. Týmy terénní sociální rehabilitace by měly být úzce komunikačně propojené. Měly by být schopné se vzájemně zastupovat zejména v krizových intervencích, v ideálním případě se profesně a dovednostně rozlišovat a pracovat jako krajská služba terénní sociální rehabilitace s regionálními subtýmy. 1.3 Sociální služby jiných zřizovatelů Tým terénní sociální rehabilitace by měl komunikovat se všemi sociálními službami v regionu zabývajícími se cílovou skupinou osob s dlouhodobým duševním onemocněním alespoň okrajově či příležitostně nebo schopnými své služby na tuto cílovou skupinu rozšířit. Především se jedná o: • Pečovatelské služby • Domovy se zvláštním režimem a další rezidenční služby • Azylové domy • Služby pro osoby závislé na návykových látkách

52

2

Zdravotní služby

2.1 Ambulantní Tým bude komunikovat se všemi ambulantními lékaři v regionu, s nimiž bude sdílet klienty. Především s • ambulantními psychiatry • klinickými psychology • psychiatrickým denním stacionářem • psychoterapeuty • praktickými lékaři V případě potřeby bude zajišťovat svým klientům i služby lékařů specialistů a stomatologů. Minimálně s jednou psychiatrickou ambulancí by měla být navázána úzká systematická spolupráce a ambulantní psychiatr by měl být dostupný týmu k odborným konzultacím a také případně převzít alespoň dočasně léčbu u klientů týmu, kteří nemají svého psychiatra a naléhavě potřebují psychiatrickou péči. 2.2 Lůžkové Systematická spolupráce se předpokládá s psychiatrickým oddělením nemocnice Ostrov. Bude vytvořen systém pravidelných setkání s týmem oddělení a návštěv právě hospitalizovaných klientů. Systém vzájemného informování by měl být vytvořen i se spádovou psychiatrickou léčebnou Dobřany. Intenzivnější spolupráce by byla žádoucí, nicméně ji komplikuje vzdálenost a dopravní dostupnost spádové léčebny.

3

další instituce

Tým terénní sociální rehabilitace bude spolupracovat se všemi institucemi významnými pro klienty. 3.1 Orgány státní správy a samosprávy • Krajský úřad Karlovarského kraje • Magistrát města Karlovy Vary • Obecní úřady Významné jsou zejména sociální odbory, orgány sociálně právní ochrany dítěte, terénní sociální pracovníci, dávkoví specialisté. 3.2 Úřad práce Oddělení zaměstnávání osob se zdravotním postižením, posudková služba. 3.3 Okresní správa sociálního zabezpečení Posudková služba, dávkoví specialisté. 3.4

Policie ČR a městská policie

4

komunitní plánování

Služba se aktivně zapojí do procesu komunitního plánování v regionu, což je kromě jiného další cesta k udržování a rozšiřování kontaktů a spolupráce se sociálními službami v regionu.

53

plán VZděláVání persOnálu Plán vzdělávání je zcela identický s plánem vzdělávání pro týmy případového vedení, protože oba typy služeb poskytují shodné spektrum intervencí.

1

Základní vzdělávání pro všechny členy týmu

Psychosociální rehabilitace duševně nemocných (cca 40 hodin) Psychiatrické minimum, práva duševně nemocných a etika práce s klientem (cca 20 hodin) Základy krizové intervence (cca 20 hodin) Case management Právní minimum pro pomáhající profese / sociálně právní minimum První pomoc (nezdravotničtí pracovníci) (Noví zaměstnanci by měli toto vzdělávání absolvovat v průběhu 12-18 měsíců po nástupu.)

2

pokračující vzdělávání pro všechny členy týmu

Základní kurz telefonické krizové intervence (40 hodin) Komplexní krizová intervence (100 hodin) Práce s rodinami duševně nemocných (20 hodin) Způsoby zvládání obtížných situací při práci s klientem (20 hodin) Práce s klienty s hraniční poruchou osobnosti (20 hodin) Krizové plánování (20 hodin)

3

specializační vzdělávání

(dle zaměření a role v týmu) Sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik (500 hodin) Výcvik v rodinné terapii (500 hodin) Pracovní rehabilitace (40 hodin) Základy adiktologie, duální diagnózy (100 hodin) Vedení týmu Standardy sociálních služeb

54

hOdnOCení efekTiViTy služby 1

možné oblasti sledování a hodnocení

Zajímá nás především efektivita intervencí v rámci služeb komunitní péče, která se odráží v tom, jak je služba schopna změnit a ovlivnit následující ukazatele: a) životní spokojenost (well-being) jednotlivce b) jeho kognitivní funkce/emoce c) chování d) zdraví (symptomatologie) e) interpersonální fungování (sociální fungování a role - sociální integrace, fungování obecně, například pracovní integrace) f) společenské ukazatele (např. ekonomické ukazatele) g) zatížení rodiny (pečovatelů) h) spokojenost se službami i) organizační model služby 1.1 Sledování nepřímých ukazatelů Nepřímé ukazatele se používají k šetření změn v oblasti celkové závažnosti stavu (symptomatiky, kognice, emocí). Tyto nepřímé ukazatele mohou být však výrazně ovlivněny i dalšími faktory (např. lůžková obložnost), které jsou od ostatních jen obtížně diferencovatelné. Příklady nepřímých ukazatelů: a) Počet hospitalizací v daném období (například během poskytování služby) a ve srovnání s jiným obdobím (např. v období bez poskytované služby) – tzv. pre-post hodnocení, četnost recidivy (opět v různých variantách sledování) b) Celková délka pobytu v nemocnici (dny, měsíce) c) Množství léků (pro naši cílovou klientelu připadá v úvahu sledování množství předepisovaných neuroleptik přepočítávané na haloperidolový ekvivalent) d) Sebevražednost 1.2 Šetření kvality života Nástrojem hodnotícím sociální kvalitu života je Dotazník sociální integrace SIS (Social Integration Survey – Self-Report Version 1.0 © 2001 Piedmont Research Institute, Inc.), který se zaměřuje na kvalitu mezilidských vztahů respondenta a míru jeho zapojení do společenského života. Dotazník je nástrojem subjektivního hodnocení kvality života, obsahuje 57 položek a lze jej využít i pro měření sociálního fungování, sociálních rolí. 1.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování Psychiatrické škály (symptomatologie) - v češtině existuje řada dostupných škál. Vzhledem k typu klientely našich služeb připadají v úvahu zejména škály zaměřené na symtomatologii schizofrenie. Méně vhodné jsou škály depresivní symptomatologie. Moderní psychiatrie pracující v rámci komunitního přístupu používá rutinně škály, které měří nejen symptomatologii či obecněji zdravotní ukazatele, nýbrž i ukazatele sociální. Pro naše účely se jeví, jako vhodný HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales- HoNOS © The Royal College of Psychiatrists, 1996), což je 12 položkový nástroj hodnotící oblasti zdravotního a sociálního fungování u osob se závažným duševním onemocněním (dospělí jedinci). Hodnoceny jsou oblasti (položky) jako: nadměrná aktivita, agresivita, rušivé či agitované chování, záměrné sebepoškození, problémy s drogami, alkoholem, kognitivní problémy, fyzické zdraví a zneschopnění, problémy spojené s halucinacemi a bludy, depresivní náladou, jiné problémy v duševní oblasti či v chování, problémy se vztahy, aktivitami každodenního života, životními podmínkami, problémy spojené se zaměstnáním a prací. Každá položka je hodnocena od 0 (není problém) po 4 (závažný až velmi závažný problém). Získáno je celkové skóre. Škála umožňuje opakované skórování a posuzování změn. Je administrována poskytovatelem služeb (profesionálem) a je vyplňována na základě úsudku hodnotitele, tedy nikoliv klienta. 55

1.4 Šetření potřeb jedince Metodou, která se snaží o zachycení potřeb a problémů se zvládáním sociálních rolí u lidí se závažným duševním onemocněním, je Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (CAN), který byl poprvé publikován Phellanem a kol. (1995), příručka vyšla v roce 1999 (CAN:Camberwell Assessment of Need. A comprehensive needs assessement tool for people with severe mental illness © The Royal College of Psychiatrists, 1999). CAN byl od té doby přeložen a adaptován v řadě zemí. CAN zahrnuje zdravotní a sociální potřeby, přičemž potřeby upozorňují na oblast, ve které může péče, terapie, pomoci. Potřeby tedy nejsou totožné s přáním, ale je to „schopnost mít nějaký prospěch ze zdravotní a sociální péče“ (CAN, 1999). Účelem šetření je tedy zjistit, ve kterých oblastech by pacient, klient, potřeboval nějakou pomoc, ve kterých oblastech se mu jí dostalo a ve kterých oblastech žádnou pomoc nepotřebuje. Dotazník pokrývá 22 oblastí (ubytování, strava, péče o domácnost, péče o sebe, denní činnosti, tělesné zdraví, psychotické symptomy, informace, psychické potíže, nebezpečnost sobě či jiným, sexualita, doprava, peníze), ve kterých může mít respondent (osoba s duševní poruchou) potíže, problém. Existuje krátká verze CANSAS, verze klinická (CAN-C) a výzkumná verze (CAN-R). 1.5 Potřeby služeb Instrumenty této kategorie se snaží zachytit především dostupnost psychiatrických služeb, velmi často jsou to kombinace metod, které slouží zejména k popsání potřeb lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Vycházejí z myšlenky, že nenaplněné potřeby mohou ukazovat na problém v dostupnosti služeb. 1.6 Potřeby akce Tato kategorie se snaží mapovat potřeby pro změnu, akci, a používají se zejména pro účely plánování postupu při rozvoji a transformaci služeb. 1.7 Spokojenost se službami Spokojenost s péčí (službami, zdravotníky, léčením a zařízením) je nejčastěji spojována s nástrojem VSSS-54, Veronská škála spokojenosti se službami (Verona Service Satisfaction Scale, Ruggeri,M., Dall´Agnola,R., 1993). Dotazník je sebeposuzovací, obsahuje 54 položek, které jsou rozděleny do 3 částí. V první respondent hodnotí na škále od 1 (špatný) do 5 (výborný) svou spokojenost se službami. Druhá část obsahuje otázky na typy intervencí. 1.8 Organizační model služeb Pro některé typy služeb je v zahraničí určitý konkrétní model přijímán jako standard. Například PACT (Psychiatric Assertive Community Treatment) model Steina a Testové slouží jako standard pro služby poskytující case management. Podobně se někdy používá model použitý ve Fountain House v New Yorku jako standard pro služby typu „clubhouse“ (komplex centra denních aktivit a podporovaného zaměstnávání řízený samotnými klienti za podpory profesionálů). Pro některé z těchto služeb existují poměrně široce používané metody srovnávající věrnost konkrétní služby původnímu organizačnímu modelu. Příkladem může být PACT Fidelity Scale (PACT-FS). Dotazník obsahuje dvanáct otázek na aspekty organizačního uspořádání služby s možnou pětistupňovou škálou odpovědí.

56

2

přehled sledovaných indikátorů u služby a očekávaných výsledků

Indikátor Zdroj dat / nástroj Zaměření na cílovou skupinu Databáze klientů dlouhodobě vážně duševně CAN-C nemocných Účinnost rehabilitace Individuální individuální plány

Očekávané výsledky F20 - nejméně 70 % klientů Střední skóre nenaplněných potřeb u přijímaných klientů (2-5) Pravidelné hodnocení, naplňování cílů Detailní vyhodnocení (formou týmové supervize nebo „case conference“) všech případů, kdy není naplněn základní cíl služby a klient trvale opouští samostatné bydlení (např. návrat k rodičům, dlouhodobá hospitalizace) CAN - C Snižování skóre nenaplněných potřeb, zvyšování skóre naplněných potřeb Počet dnů hospitalizace v pre- Pokles o 20-30 % v druhém roce post sledování

Kapacita služby Organizační model

Etika služeb

Databáze klientů

6 aktivních klientů na pracovníka (po zácviku - cca 6 měsíců) PACT - FS Skóre shody alespoň 25 bodů FACT model (Nástroj bude dostupný pravděpodobně v roce 2012) Veronský dotazník (adaptace) Spokojenost se službou nejméně 85 % Stížnosti klientů

Systém sběru, hodnocení a řešení stížností.

Provozní roční rozpočet (Varianta pro samostatnou službu) Nákladová položka

z toho:

z toho:

z toho:

1. Provozní náklady celkem 1.1. Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - ostatní materiálové náklady 1.2. Nemateriálové náklady celkem 1.2.1 Energie - elektřina - plyn - vodné, stočné - zboží 1.2.2 Opravy a udržování - opravy a udržování budov - opravy a udržování aut - ostatní 1.2.3 Cestovné

Náklady

Poznámka

540 500 111 500 0 6 500 20 000 30 000 55 000 324 000 80 000 30 000 40 000 10 000 0 30 000 20 000 0 10 000 27 000

57

Nákladová položka

Náklady

Poznámka

z toho:

z toho:

z toho:

- cestovné zaměstnanců 27 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000,-Kč 1.2.4 Ostatní služby 187 000 - telefony 30 000 - poštovné 5 000 - internet 12 000 - nájemné 90 000 30 m2 x 250 Kč x 12 - právní a ekonomické služby 6 000 - školení a vzdělávání 24 000 - pořízení DDNM do Kč 60 tis. 20 000 software - jiné ostatní služby 0 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte 105 000 - daně a poplatky 5 000 - pojištění 10 000 - odpady, odpisy 90 000

z toho:

2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady - hrubé mzdy

- OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady Celkové náklady na realizaci služby Úhrady klientů služby Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad klientů)

1 556 500 1 140 000 3,0 úvazku + podíl nákladů na 1 080 000 managementu organizace 5% 0 60 000 0 399 000 17 500 2 097 000 0 2 097 000

Implementační roční rozpočet (Varianta pro samostatnou službu) Nákladová položka

z toho:

1. Provozní náklady celkem 1.1. Materiálové náklady celkem - potraviny - kancelářské potřeby - vybavení (DDHM) - pohonné hmoty - ostatní materiálové náklady 1.2. Nemateriálové náklady celkem 1.2.1 Energie

58

Náklady

Poznámka

720 500 191 500 0 6 500 100 000 3 NTB, 1 tiskárna, skartovačka 30 000 55 000 424 000 80 000

Náklady Poznámka - elektřina 30 000 - plyn 40 000 - vodné, stočné 10 000 - zboží 0 1.2.2 Opravy a udržování 30 000 - opravy a udržování budov 20 000 - opravy a udržování aut 0 - ostatní 10 000 1.2.3 Cestovné 27 000 - cestovné zaměstnanců 27 000 - cestovné klientů 0 Pozn.: DDHM - drobný dlouhodobý hmotný majetek do 40 000,-Kč 1.2.4 Ostatní služby 287 000 - telefony 30 000 - poštovné 5 000 - internet 36 000 - nájemné 90 000 30 m2 x 250 Kč x 12 - právní a ekonomické služby 6 000 - školení a vzdělávání 60 000 - pořízení DDNM do Kč 60 tis. 60 000 software - jiné ostatní služby 0 1.3 Jiné provozní náklady - konkretizujte 105 000 - daně a poplatky 5 000 - pojištění 10 000 - odpady, odpisy 90 000 z toho:

z toho:

z toho:

z toho:

z toho:

Nákladová položka

2. Osobní náklady celkem 2.1. Mzdové náklady z toho:

- hrubé mzdy - OON na DPČ - OON na DPP - ostatní mzdové náklady 2.2. Odvody sociální a zdravotní pojištění 2.3. Ostatní sociální náklady Celkové náklady na realizaci služby Úhrady klientů služby Celkové skutečné náklady na realizaci služby (rozdíl celkových nákladů a úhrad klientů)

1 556 500 1 140 000 3,0 úvazku + podíl nákladů na 1 080 000 managementu organizace 5% 0 60 000 0 399 000 17 500 2 277 000 0 2 277 000

59

60

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CrpdZ) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost.

svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty – vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace)

www.cmhcd.cz

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka:

Mgr. Barbora Wenigová

Vedoucí expertních týmů:

MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík

Manažerka projektu:

Mgr. Zuzana Barešová

61

VíTe, že: • téměř třetina dospělých evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? i když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v karlovarském kraji bylo v roce 2008 cca 8400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v hlavním městě praha bylo v roce 2008 cca 97 700 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • v celé české republice bylo v roce 2008 cca 466 400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - pravdou je, že se lidé se schizofrenií nepodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! - pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života!

Dodavatel projektu

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail: [email protected] 62

www.rpkk.cz