Podpora meziobecní spolupráce

Zpráva o postupu realizace projektu

„Podpora meziobecní spolupráce“ za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí (podkladový materiál pro 1. oficiální setkání představitelů obcí)

OBSAH 1.

Úvod ............................................................................................................................................... 3

2.

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP ................................................. 4

3.

Výsledky analýz jednotlivých oblastí - současná situace a vývoj (školství, sociální služby a odpadové hospodářství) ............................................................................................................. 6

4.

Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí .............. 15

5.

Výběr volitelného tématu ............................................................................................................. 21

6.

Stanovení dalšího postupu ........................................................................................................... 21

Příloha 1: Doprava ................................................................................................................................ 23 Příloha 2: Zaměstnanosti a podpora podnikání .................................................................................... 26 Příloha 3: Cestovní ruch ....................................................................................................................... 31

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 2

1.

Úvod Správní obvod (SO) ORP Moravská Třebová se rozprostírá v jihovýchodním cípu Pardubického kraje, který společně s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří Region soudržnosti NUTS II Severovýchod. Z východní strany obepíná území Olomoucký kraj, jižní část sousedí s krajem Jihomoravským. Západ přiléhá ke SO ORP Svitavy a sever k SO ORP Lanškroun. Svoji rozlohou 41 724 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Jedná se o druhý největší správní obvod v Pardubickém kraji. SO ORP Moravská Třebová tvoří 33 obcí, ve kterých žije 26 612 obyvatel (k 1. 1. 2014). Města Moravská Třebová a Jevíčko představují spadová centra správního obvodu. Administrativní členění správního obvodu ORP Moravská Třebová


2.

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP Od zahájení působení realizačního týmu ve SO ORP Moravská Třebová se práce týmu soustředily zejména na mapování stávajícího stavu meziobecní spolupráce a analytické práce. V první části projektu byla uskutečněna dvě dotazníková šetření a souběžně s nimi zpracovávána analytická část za tři stěžejní témata projektu, tzn. školství, sociální služby, odpadové hospodářství. V průběhu dotazníkových šetření nenastaly zásadní nejasnosti nebo komplikace. Byla podána řada podnětů k tématům budoucí spolupráce ze strany představitelů obcí, měst a nastolen vstřícný přístup při poskytování potřebných dat a informací pro práci realizačního týmu.

2.1

Vyhodnocení dotazníku č. 1 V rámci prvního dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 34 respondentů (z toho 33 představitelů obcí a 1 zástupce DSO Regionu MTJ). Již z prvotních setkání vyplynula ochota obcí a měst k záměru budoucí spolupráce. Pouze jedna obec váhala se zapojením do projektu a konečným rozhodnutím byla neúčast na PMOS (viz níže). Stěžejním úkolem šetření bylo představení projektu PMOS a identifikace volitelného tématu, které má být dále rozpracováno ze strany realizačního týmu. Výsledkem byl návrh několika volitelných témat, přičemž nejvyšší shody bylo dosaženo u témat: DOPRAVA a PODPORA ZAMĚSTNANOSTI. Další směřování projektu v jedné z uvedených oblastí bude vyplývat z hlasování představitelů obcí na prvním oficiálním setkání v rámci našeho projektu.

2.2

Zhodnocení průběhu komunikace v území

2.2.1

Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních Do projektu se nezapojila pouze jedna obec z 33 obcí SO ORP. Starosta této obce trval na schválení zapojení do projektu zastupitelstvem dané obce. To však zapojení neschválilo. Nicméně s touto obcí spolupracujeme na poměrně dobré úrovni, poskytuje nám veškeré potřebné informace pro analýzy atd.

2.2.2

Uskutečněná jednání (kdy, kde, počet obcí, témata, závěry jednání, charakter – formální, neformální) Největší počet jednání se konal v souvislosti s vyplňováním dotazníkového šetření. Všech 33 prvních dotazníků (resp. 34, protože respondentem zde byl i víceúčelový DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska) bylo vyplněno na základě osobní schůzky. Na základě osobní schůzky bylo také vyplněno přibližně 90 % druhých dotazníků, někteří starostové nám jej poslali vyplněný elektronicky. Jediné dosavadní jednání nesouvisející s vyplněním dotazníků proběhlo po veřejné obhajobě projektů MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko o.p.s. Toto neformální jednání se uskutečnilo v prostorách zámečku v Jevíčku dne 20. února 2014. Jednání se účastnilo 8 obcí, za jednu z obcí přitom vystupovala i motivující místostarostka, paní Sablíková. Kromě zopakování obecných informací o projektu bylo předmětem jednání volitelné téma. Nejdůležitější a nejdelší částí pak bylo poskytnutí doplňujících informací starostovi jediné obce, který při


vyplňování prvního dotazníku u zájmu o zapojení do projektu uvedl možnost „ne, ale pokud budu mít více informací, zvážím to“. Lze uvést dva hlavní závěry jednání. Za prvé, váhající starosta si stanovil požadavek schválení zapojení do projektu zastupitelstvem obce. Za druhé, představitelé obcí se shodli na tom, že jako volitelné téma bude vhodné vybrat buďto dopravu nebo podporu podnikání a zaměstnanosti. 2.2.3

Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty Při navázání prvotního kontaktu byla patrná vstřícnost a ochota k osobním setkáním ze strany starostů. Tento postoj obecně přetrvává do současnosti. Kromě stávajících směrů spolupráce (např. vodovody a kanalizace, krizové situace, školství) lze na základě výsledků prvního dotazníků tvrdit, že největší ochota ke spolupráci bude v oblasti sociálního podnikání a zaměstnanosti a v oblasti sdružených nákupů. Spolupráce s motivujícími starosty probíhá na výborné úrovni. Pomohli nám např. zasláním kontaktní tabulky s čísly mobilních telefonů starostů všech obcí v ORP, s naladěním některých starostů na projekt (ještě než jsme do některých obcí jeli kvůli vyplnění prvního dotazníku), připomínkováním druhého dotazníku, v neposlední řadě pak s diskusí, která proběhla dne 20. února. V dubnu 2014 poslali starostovi váhající obce další materiály, aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí o zapojení do projektu. V květnu 2014 spolupráce s motivujícími starosty spočívala zejména v usnadnění komunikace s řediteli některých základních škol, připomínkování strategického dokumentu a nástinu variantních návrhů. Také nám pomohli ve zjištění správných dat k finančním tabulkám v oblasti školství, domlouvali jsme se i na přípravách na první oficiální setkání starostů.

2.2.4

Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly Jiné aktivity kromě výše uvedených dosud neprobíhaly.

2.3

Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů V prvopočátku spolupráce nás, motivujících starostů bylo seznámení s kolegy z realizačního týmu - koordinátorem, asistentem a analytikem. Důležité bylo zajištění vzájemné komunikace mezi zastupiteli či starosty obcí a měst v územním obvodu a dále také mezi těmito představiteli a Realizačním týmem v území. Naše vzájemná spolupráce se odvíjí od potřeb celého projektu. Komunikujeme s ostatními starosty a zástupci obcí, ale nejen to, hovoříme i s občany obcí celého Regionu MTJ. Podařilo se do projektu zapojit kromě jedné všechny obce našeho regionu. Připomínkovali jsme strategický dokument a pomohli s nástinem variantních návrhů řešení. Spolupráce celého týmu je výborná, pružná a výsledky za SO ORP toto jen potvrzují.


Všem obcím celého Regionu doporučujeme seznámit se se strategickým dokumentem i s nástinem variantních návrhů. Z těchto dokumentů je možné vycházet při realizaci nové meziobecní spolupráce, která se v některých oblastech nabízí. Tu by bylo vhodné rozvíjet v užším okruhu menšího počtu obcí, které by spojoval daný problém ať už z oblastí, které realizační tým mapoval nebo problém z oblasti jiné. 2.4

Vyhodnocení dotazníku č. 2 Na rozdíl od jiných realizačních týmů jsme nezasílali dotazník č. 2 k elektronickému vyplnění (až na výjimky), ale vyplňovali jsme jej s představiteli obcí na základě osobních schůzek. Díky tomu se nám podařilo dotazník vyplnit za všech 33 obcí SO ORP Moravská Třebová. Celkem se přitom dle zprávy SMO z 19. května 2014 podařilo vyplnit dotazník od 62 % všech obcí v České republice. Nejdůležitější zjištění z dotazníku č. 2 se týkají vymezení nejžádanějších oblastí pro meziobecní spolupráci v oblasti školství, sociálních služeb a odpadového hospodářství (k tomu blíže viz kapitola 3; celkové vyhodnocení dotazníku č. 2 zasíláme s touto zprávou).

2.5

Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP S přípravou na analytické práce jsme započali již v lednu 2014, tedy v první měsíc působení realizačního týmu. Postupovali jsme od obecného k jednotlivému (tzv. metoda dedukce). Proto jsme nejdříve studovali koncepce pro jednotlivé odborné oblasti pro území celého státu, Pardubického kraje či SO ORP Moravská Třebová. Po řádném proškolení od odborného týmu SMO na konci ledna jsme pokračovali v analytických pracích a věnovali se především území SO ORP Moravská Třebová. Pro získání potřebných dat, které jsme nemohli získat samostatně, nebo nám nebyly poskytnuty centrálně od SMO, jsme využili především tři způsoby získávání dat. Za prvé jsme o ně požádali místo/starosty při vyplňování druhého dotazníku. Druhým způsobem, za který jsme velmi vděční zejména v oblasti školství, bylo poskytnutí dat úředními osobami z Městského úřadu v Moravské Třebové. Posledním způsobem pak bylo kontaktování příslušných organizací (poskytovatelů sociálních služeb, ředitelů škol, svozových společností atd.). Při zpracování analytické části jsme nenarazili na žádné významné problémy. Pouze Pardubický kraj odmítl poskytnout data z benchmarkingu1 pro sociální služby.

3.

Výsledky analýz jednotlivých oblastí - současná situace a vývoj (školství, sociální služby a odpadové hospodářství)

3.1

Školství V prvé řadě je třeba uvést, že síť MŠ a ZŠ je ve SO ORP Moravská Třebová dlouhodobě stálá a až na jednu výjimku se od školního roku 2005/2006 nezměnila. Jedinou výjimkou bylo osamostatnění MŠ v Rychnově na Moravě na ředitelství v Třebařově od školního roku 2009/2010. Nedošlo tedy ke změně v počtu MŠ v jednotlivých obcích. Pokud jde o víceletá

1

Srovnání jednotlivých SO ORP podle určitých kritérií.


gymnázia, od školního roku 2013/2014 se v území nachází pouze jediné – Gymnázium Moravská Třebová. Gymnázium Jevíčko již nemá žádnou třídu osmiletého gymnázia na nižším stupni. Jedním z klíčových faktorů, který vždy bude ovlivňovat vývoj předškolního i základního školství, je počet dětí a žáků ve školách (i za situace, pokud se podaří změnit financování škol z příspěvku na žáka na příspěvek na třídu). Z tohoto hlediska se školství ve SO ORP Moravská Třebová nachází ve zlomovém období. Od roku 2005/2006 postupně stoupal počet dětí v MŠ a klesal počet žáků ZŠ. Propad v počtech žáků mezi rokem 2005/2006 až 2012/2013 činil 443 žáků z celkového počtu 2 688 v roce 2005/2006. V roce 2013/2014 už došlo ke zvratu a navýšení o 15 žáků. U MŠ naopak počet dětí vzrostl na stávajících 1022 z 928 dětí v roce 2005/2006. Vzhledem k těmto datům je jisté, že v příštích letech dojde k lepší naplněnosti kapacit základních škol. Na druhou stranu u MŠ dojde s největší pravděpodobností k úbytku počtu dětí, se snižováním porodnosti v Pardubickém kraji počítá i projekce demografického vývoje provedená ČSÚ. Zvyšování počtu dětí v základních školách povede k nárůstu úvazků pedagogických pracovníků v ZŠ, k opačnému trendu zřejmě dojde v MŠ. V souvislostí s výše uvedeným vývojem je výhodou zejména dostatečná kapacita ZŠ. U MŠ bude pravděpodobně v budoucnu nutné přistoupit k jinému využití některých prostor. Zejména ZŠ spolu velmi dobře spolupracují na společných projektech ze strukturálních fondů. Ať již jde o projekt „Tady jsem doma“, díky kterému vznikly regionální učebnice, příp. „Centrum integrované podpory - Moravskotřebovsko a Jevíčsko“. Zásluhou posledně uvedeného projektu získaly školy mj. prostředky na zřízení pracovního místa speciálního pedagoga a jeho udržení do konce školního roku 2013/2014. Z projektů přesahující hranice SO ORP Moravská Třebová se školy zapojily např. do projektu „EU peníze školám“ či „Recyklohraní“. Pokud jde o samostatné projekty, školy (či obce pro školy) také aktivně žádaly o dotace prostřednictvím MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko o.p.s. i jiných institucí. Z dosavadního aktivního čerpání dotací v minulém programovacím období vyplývá velká příležitost v novém programovacím období, protože školy se už seznámily s fungováním nejen strukturálních fondů. Značným problémem pro některé obce i školy mohou být budovy školy, které nezřídka vyžadují značné náklady na rekonstrukci přesahující i 10 milionů korun. Na druhou stranu, provedení rekonstrukce se nezbytně projeví v úspoře provozních nákladů (zejména za energie). Samotné školy jsou v tomto ohledu naprosto závislé na obci a příp. úspěchu žádosti o dotaci na rekonstrukci školy. Výdaje obce na školství přitom zpravidla významným způsobem přesahují příspěvek poskytovaný státem obcí na školství z RUD. Z rozhovorů se starosty jsme zjistili, že běžně doplácí i na platy pedagogům, zejména na menších obcích. I přes „dotování“ školy z rozpočtu obcí je jasným cílem starostů udržet v obci školu, protože zastávají názor, že bez školy se obec postupně začne vylidňovat a dojde tak k útlumu života v obci.


−

relevantní výsledky proběhlých dotazníkových šetření pro oblast školství: V rámci dotazníkového šetření č. 1 bylo u tématu školství zjišťováno, zda je podle obcí správního obvodu ORP Moravská Třebová oblast školství vhodná pro meziobecní spolupráci a zda v této oblasti obce spolupracují. Z 33 obcí SO ORP se jedna obec nevyjádřila. Odpovědi ostatních představitelů obcí jsou shrnuty v následujících dvou tabulkách. Hodnocení 1 (naprosto vhodné až nezbytné) 2 (velmi vhodné) 3 (vhodné) 4 (spíše nevhodné) 5 (naprosto nevhodné)

10%

6%

Počet obcí 16 9 3 2 2

6% 1 (naprosto vhodné až nezbytné)

50%

2 (velmi vhodné) 3 (vhodné)

28%

4 (spíše nevhodné) 5 (naprosto nevhodné)

Je zřejmé, že drtivá většina obcí považuje meziobecní spolupráci v oblasti školství za vhodnou, velmi vhodnou či naprosto vhodnou až nezbytnou. To je podle našeho názoru dáno uvědoměním představitelů obcí o významnosti tématu školství pro život v obci i pro naši budoucnost. Spolupráce ano ne, ale chceme ne

6%

Počet obcí 27 2 3

9% ano ne, ale chceme ne

85%


Oblast školství můžeme jednoznačně považovat za typickou oblast pro meziobecní spolupráci (zejména u těch obcí, které jsou zřizovatelem školy). Druhým dotazníkovým šetřením jsme mimo jiné zjistili témata, ve kterých starostové považují za účelné spolupracovat v oblasti školství a mohli by v těchto tématech najít společnou shodu s jinou obcí. Od největší shody po nejmenší respondenti vybrali tato témata (každý mohl vybírat až 5 možností): −

prohloubení zájmu rodičů o dění ve škole (17 z 33),

−

čerpání dotací a finančních prostředků z grantů a operačních programů (12 z 33),

−

nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit (10 z 33),

−

optimální naplněnost tříd (10 z 33),

−

motivace kvalitních učitelů (7 z 33),

−

posilování regionální identity (4 z 33),

−

podpora celoživotního vzdělávání (4 z 33),

−

poradenství pro výběr dalšího vzdělávání a volbu povolání (3 z 33),

−

využívání zahraničních zkušeností (2 z 33),

−

po jednom hlasu získala oblast poradenského servisu pro školy a zřizovatele; školní autobusy; integrace škol pro úsporu nákladů a vynaložení volných prostředků do zkvalitnění výuky; zajištění vyšší kvality předškolní výchovy.

Možnost „u žádného tématu“ volili zpravidla starostové nejmenších obcí, kteří nemají žádné či nepatrný počet školou povinné děti. Tuto možnost však zvolili i starostové dvou obcí, kteří mají MŠ. U všech představitelů obcí, které mají školu, byl znát zřejmý zájem na zachování školy, dokud to bude finančně únosné pro obec. 3.2

Sociální služby Na území správního obvodu ORP Moravská Třebová sídlí 7 zařízení sociálních služeb, které poskytují celkem 8 registrovaných sociálních služeb dle zákona č. 108/2002 Sb., o sociálních službách. Nejčastěji zastoupenou sociální službou v území SO ORP je pečovatelská služba, kterou zajišťují Město Jevíčko, příspěvková organizace města Moravská Třebová a společnost s ručením omezeným Domov na Kalvárii se sídlem v Jaroměřicích. Kapacita pečovatelské služby je v území zatím dostačující, poskytovatelé pečovatelské služby neevidují žádné neuspokojené žadatele. Nedostatečná je ovšem kapacita Domova pro seniory v Moravské Třebové, který provozují (stejně jako pečovatelskou službu) Sociální služby města Moravská Třebová (příspěvková organizace). Kapacita tohoto pobytového zařízení je 200 lůžek. V roce 2012 bylo do Domova pro seniory evidováno 123 žadatelů, z toho 99 z dlouhodobějšího časového horizontu. V současné době má podanou žádost o registraci sociální služby domovy pro seniory s kapacitou 50 lůžek také zařízení Domov na Kalvárii s.r.o. Po dokončení úplné rekonstrukce tohoto zařízení (pravděpodobně v září 2014) je plánováno kapacitu navýšit na 80 lůžek.


Do Domova pro seniory v Moravské Třebové nelze přijímat osoby s demencí (Alzheimerova demence), protože osoby s tímto onemocněním vyžadují vysoké požadavky na péči. Ve vyšším stupni tohoto onemocnění je nutný celodenní trvalý dohled a dopomoc. Počet osob s tímto onemocněním se v regionu Moravskotřebovska a Jevíčska (stejně jako v celé ČR) neustále zvyšuje. Je to dáno jednak tím, že se prodlužuje délka života, a také tím, že počet osob nad 65 let neustále narůstá. Alzheimerova či jiné formy demence jsou totiž častým průvodcem vyššího věku. Zařízení, která se nachází v okolí (v Sobotíně, ve Svitavách) nepokrývají dostatečně poptávku zájemců o tuto sociální službu. Vhodná by proto byla přetransformace jednoho oddělení Domova pro seniory v Moravské Třebové na Domov se zvláštním režimem (předpokládaná kapacita 20 lůžek). Další cílovou skupinu, na kterou se zaměřují sociální služby, představují osoby se zdravotním postižením. Sociální služby pro tyto osoby doznaly ve správním obvodu ORP Moravská Třebová značného pokroku díky Oblastní charitě Moravská Třebová, která poskytuje sociální služby denní stacionář a sociálně terapeutické dílny. Ve SO ORP však chybí sociální služby, které řeší bydlení osob se zdravotním postižením. V zákoně o sociálních službách jsou definovány čtyři formy těchto služeb: domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionář, chráněné bydlení a podpora samostatného bydlení. Vzhledem k výsledkům z dotazníkového šetření č. 2 se jako nejvhodnější forma jeví terénní služba podpora samostatného bydlení. Dostupné jsou ve správním obvodě ORP Moravská Třebová také sociální služby určené pro cílovou skupinu rodiny s dětmi. Jedná se o nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které provozuje Občanské sdružení Bonanza, a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zajišťované Oblastní charitou Moravská Třebová. Zcela však v území chybí sociální služby pro osoby bez přístřeší (azylový dům nebo noclehárna). Sociální pracovnice při práci v terénu neustále řeší problém, kde zajistit ubytování matkám s dětmi bez domova. Všechny azylové domy v okolí (Koclířov, Svitavy) mají kapacitu plně obsazenou. Město Moravská Třebová se rozhodlo řešit problematiku osob bez přístřeší přes státní program. Rada města schválila začátkem roku 2014 předložení projektu Aktivizace osob se sociálním vyloučením v rámci účasti v Programu prevence kriminality vyhlášeného Ministerstvem vnitra ČR. Cílem aktivizačního pracovníka bude těmto lidem nejen pomáhat, ale také je motivovat při hledání pracovního uplatnění a zařazení do běžného života. Nutné však bude hledat prostory pro zřízení azylového domu, příp. noclehárny. Azylový dům by byl vhodnější, protože umožňuje s osobami bez přístřeší dlouhodoběji a intenzivněji pracovat. Komunitní plánování sociálních a souvisejících služeb probíhá v současné době pouze v Moravské Třebové, která má zpracovaný Střednědobý plán rozvoje sociální služeb Moravské Třebové na období 2012 - 2015. Do komunitního plánování by však měl být zapojen celý správní obvod ORP Moravská Třebová.


−

relevantní výsledky proběhlých dotazníkových šetření pro oblast sociálních služeb V rámci dotazníkového šetření č. 1 bylo u tématu sociální služby zjišťováno, zda je podle obcí správního obvodu ORP Moravská Třebová oblast sociálních služeb vhodná pro meziobecní spolupráci a zda v této oblasti obce spolupracují. Z 33 obcí SO ORP se jedna obec nevyjádřila. Odpovědi ostatních představitelů obcí jsou shrnuty v následujících dvou tabulkách. Hodnocení 1 (naprosto vhodné až nezbytné) 2 (velmi vhodné) 3 (vhodné) 4 (spíše nevhodné) 5 (naprosto nevhodné)

19%


25%

1 (naprosto vhodné až nezbytné) 2 (velmi vhodné)

31%

3 (vhodné)

22%

4 (spíše nevhodné)

3%

5 (naprosto nevhodné)

Jak lze vidět z grafu výše, polovina respondentů považovala oblast sociálních služeb za vhodné téma pro meziobecní spolupráci, 31 % dotázaných za spíše nevhodné a 19 % za naprosto nevhodné. Spolupráce ano ne, ale chceme ne

Počet obcí 13 4 15

41%

47%

ano ne, ale chceme ne

12%


Počet obcí, které spolupracují v oblasti sociálních služeb a které nikoliv, je poměrně vyrovnaný (rozdíl představují dvě obce). Čtyři představitelé obcí uvedli, že v oblasti sociálních služeb nespolupracují, ale chtěli by. Dotazníkové šetření č. 2 bylo již zaměřeno podrobněji na sociální služby. Nejprve bylo zjišťováno, jaké největší problémy obce v oblasti sociálních služeb řeší. 14 respondentů z 33 uvedlo, že žádné problémy nemají. Z ostatních odpovědí mezi nejčastější patřily: chybějící možnosti dostupného bydlení (7 obcí), nedostatek financí, které je možné směřovat do sociální oblasti (7 obcí) a nedostatečná kapacita služeb pro seniory – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem (5 obcí). U další otázky představitelé obcí vybírali témata, u kterých by bylo možné a účelné spolupracovat s jinou obcí. Mezi témata, která dostala nejvíc hlasů, patří: možnosti pro aktivní zapojení seniorů do veřejného života (12 obcí), rozvoj dobrovolnictví a neformální péče (8 obcí), služby ambulantní a terénní obecně (8 obcí) a vytváření a koordinace vytváření nových pracovních míst (8 obcí). Respondenti v rámci dotazníkového šetření č. 2 také uváděli, jaké sociální služby by obce jejich velikosti mohly zajišťovat. 18 místo/starostů uvedlo, že jejich obec by neměla zajišťovat žádné sociální služby. Ze služeb sociální péče byla 7x zvolena pečovatelská služba a 5x domovy pro seniory. Z další oblasti, služeb sociální prevence, vybrali respondenti 3x možnost azylové domy, 3x terénní programy, 2x nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a 1x noclehárny. 3.3

Odpadové hospodářství Z celkové analýzy odpadového hospodářství (dále jen OH) obcí a měst SO ORP Moravská Třebová vyplývá, že kromě samotného vlivu obcí, měst má nezanedbatelný vliv i rozvržení sídelní struktury, vysoké zastoupení obcí menší velikosti, převládající venkovský charakter krajiny, demografický vývoj a v neposlední řadě i samotná poloha, situovaná v jihovýchodním cípu Pardubického kraje. S ohledem na rozsah dílčích analýz jsou níže vystiženy stěžejní poznatky analytické části odpadového hospodářství. V rámci analýzy bylo zjištěno, že podíl komunálního odpadu na celkové produkci se pohybuje v průměru kolem 35 %. Přesto samotná produkce odpadů pocházející od obcí, měst, firem apod. od roku 2010 mírně narůstá. Vyšší podíl na celkové produkci odpadů představují pouze odpady skupiny 17 - stavební a demoliční odpady, třetí nejpočetnější skupinou je 12 - odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy kovů a plastů. S komunálními odpady se významně pojí i směsný komunální odpad. Protože produkce a budoucí nakládání se směsným komunálním odpadem se stává velice diskutabilním tématem, je podstatné shrnout i jeho vývoj za území. Během pětileté časové řady klesá jeho podíl na celkové produkci komunálního odpadu. Výjimkou byl pouze rok 2012, kdy podíl mírně vzrostl na 49 %. Pozitivní trend vychází i z porovnání produkce SKO na obyvatele správního obvodu vůči průměrné hodnotě za ČR (279,1 kg). Ve správním obvodu byla hodnota na obyvatele nižší o 32,2 kg.


Dominantní formou nakládání se směsným komunálním odpadem zůstává i v roce 2012 skládkování, důvodem je existence skládky komunálních odpadů v území, výše poplatku za uložení odpadu a vysoká dojezdová vzdálenost k nejbližší spalovně KO. Pozitivním jevem zůstává alespoň skutečnost postupného růstu materiálového využití komunálního odpadu od roku 2010, v roce 2012 bylo využito 9,58 %. Samotná míra využití odpadu vyplývá i ze schopnosti obcí zajistit, co možná nejvýhodnější podmínky pro tříděný sběr odpadu. V roce 2012 vytřídil v průměru každý obyvatel České republiky 39,1 kg, v rozsahu Pardubického kraje byla hodnota již 43,6 kg na obyvatele a za SO ORP Moravská Třebová dosahuje výtěžnost hodnoty 69,1 kg na obyvatele. Na množství skládkovaného směsného komunálního odpadu má vedle míry separovaného sběru (sbírá se především papír, plast, sklo, nápojové kartony) zásadní vliv i zavedení sběru a třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů v obcích a městech. Některé komodity patřící do kategorie BRKO jsou sbírány v obcích za pomoci kolektivních systémů např. sběr textilu, oděvů nebo prostřednictvím svozové společnosti např. sběr a svoz objemného odpadu jednou až dvakrát do roka, popř. dle potřeby dané obce, města. Provedenou analýzou byl zjištěn mírný růst této kategorie odpadů a nedostatečné zavedení systémového řešení sběru a nakládání s BRKO u více než poloviny obcí. Efektivní systém sběru, třídění a využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (konkrétně odpady ze zahrad obyvatel, z údržby veřejné zeleně, kuchyňský odpad, apod.), může významně napomoci ke snížení SKO končícího na skládkách. V rámci jednotlivých oblastí nakládání s odpady je nutné zejména u menších obcí dovybavit systém nakládání s tříděnými odpady tak, aby bylo možné v každé obci třídit všechny běžné komodity, jako papír, plasty, sklo, kompozitní obaly popřípadě i rozšířit možnosti třízení odpadů např. o kovy, textil a oděvy, apod. v rámci celého území. Zejména z pohledu ekonomické únosnosti i dojezdové vzdálenosti vybudovat nové sběrné dvory společné pro více obcí a dbát o pravidelnou osvětu a ekologickou výchovu obyvatel. V oblasti legislativy již proběhla změna, která umožní zvýšení sazby místního poplatku za systém nakládání s odpady na území obcí a měst. Současná výše, které se za SO ORP pohybuje v průměru 450 Kč, je naprosto nedostatečná a skutečné náklady na oblast odpadového hospodářství dosahují téměř dvojnásobné výše. Od 1. 1. 2013 může obyvatel zaplatit až 1 000 Kč ročně. Umožnil to zákon č. 174/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. V souvislosti s finanční analýzou, doplatků obcí na systém OH a starosty zmiňované vysoké ceny za svoz odpadů, by měla být rovněž řešena dle vůle obcí a měst vhodná reorganizace (optimalizace) systému nebo cen svozových společností za poskytované služby. −

relevantní výsledky proběhlých dotazníkových šetření pro oblast odpadového hospodářství: V rámci dotazníkového šetření č. 1 bylo u tématu odpadové hospodářství zjišťováno, zda je podle obcí správního obvodu ORP Moravská Třebová oblast odpadového hospodářství vhodná pro meziobecní spolupráci a zda v této oblasti obce spolupracují. Odpovědi ostatních představitelů obcí jsou shrnuty v následujících dvou tabulkách.


Hodnocení 1 (naprosto vhodné až nezbytné) 2 (velmi vhodné) 3 (vhodné) 4 (spíše nevhodné) 5 (naprosto nevhodné)

18%


21%

15% 21%

1 (naprosto vhodné až nezbytné) 2 (velmi vhodné) 3 (vhodné) 4 (spíše nevhodné) 5 (naprosto nevhodné)

25%

Jak lze vidět z grafu výše celkem 67 % obcí považuje oblast OH za vhodnou, 15 % respondentů považovala oblast OH za spíše nevhodné téma, 18 % dotázaných za naprosto nevhodné pro meziobecní spolupráci. Spolupráce ano ne, ale chceme ne

Počet obcí 12 10 11

33%

37% ano ne, ale chceme ne

30%

Počet obcí, které spolupracují v oblasti OH a které nikoliv, je poměrně vyrovnaný. Rozdíl představuje pouze jedna obec. Deset představitelů obcí uvedlo, že v oblasti OH nespolupracují, ale chtěli by. Dotazníkové šetření č. 2 bylo již zaměřeno podrobněji na OH. Nejprve bylo zjišťováno, jaké největší problémy obce v oblasti OH řeší. 15 respondentů z 33 uvedlo, že největším problém jsou černé skládky. Druhým nejvíce zastoupeným problémem jsou vysoké ceny za svoz odpadů (uvedlo 10 respondentů). Třetí pozici zaujala problematika neinformovanosti občanů (7).


Stěžejním výstupem setření č. 2 byl nástin témat, ve kterých si obce a města SO dokážou představit účelnou meziobecní spolupráci. Za oblast OH byla nejvíce podpořena problematika řešení biologicky rozložitelných odpadů (16 respondentů), dále realizace projektů zařízení k nakládání s odpady (sběrné dvory, třídící linky, apod.) – uvedlo 15 dotázaných, zefektivnění třídění odpadů (11). Poslední nejčastěji uváděnou možností spolupráce byla osvěta a komunikační kampaň směrem k občanům obcí v oblasti ekologické výchovy a odpadového hospodářství (10). Připravovaný Plán odpadového hospodářství ČR předpokládá povinné zavedení tříděného sběru, rozšířený o kovy do roku 2015. Dále zdůrazňuje potřebnost zavedení možnosti třídit BRKO v obcích a městech, aby byly naplněny limity, ke kterým se ČR zavázala. V šetření celkem 15 dotázaných uvedlo možnost třídit kovy a pouze 4 respondenti uvedli možnost třídit bioodpad.

4.

Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí

4.1

Školství

I.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Společný fundraiser I.1 Popis stávající situace a návrh řešení Ve SO ORP Moravská Třebová se již uskutečnilo či ještě realizuje několik velice zajímavých a užitečných společných projektů škol. Jde např. o projekt „Tady jsem doma“, díky kterému vznikly regionální učebnice a školy se dovybavily např. interaktivními tabulemi. Dalším příkladem takového projektu je „Centrum integrované podpory - Moravskotřebovsko a Jevíčsko“. Zásluhou posledně uvedeného projektu získaly zapojené školy mj. prostředky na zřízení pracovního místa speciálního pedagoga a jeho udržení do konce školního roku 2013/2014. Výborné nápady na tyto projekty vznikly v hlavách ředitelů místních škol. K jejich realizaci pak došlo díky spolupráci s dalšími pedagogy, příp. obchodními partnery, kteří nápad sepsali do projektové žádosti. Problém ovšem nastává s dnešní uspěchanou dobou, množícími se případy syndromu vyhoření nejen u pedagogických pracovníků atd. Proto se stává, že jednak pedagogové i ředitelé nemívají čas na sledování projektových výzev, natož na sepsání projektů. V rámci dotazníkového šetření, bylo zjištěno, že představitelé obcí mají druhý největší zájem o spolupráci v oblasti školství právě v tématu čerpání dotací a finančních prostředků z grantů a operačních programů (toto téma zvolilo 12 z 33 respondentů z řad místo/starostů). Za slabou stránku školství ve SO ORP Moravská Třebová lze považovat ekonomickou náročnost školských budov v některých. Úspěšné žádosti o dotaci jsou jedním z předpokladů pro snížení této náročnosti.


Variantní řešení Najmutí společného fundraisera, zkušené osoby s vysokým počtem úspěšných žádostí o dotace v oblasti školství. Každá zapojená ZŠ by na společného fundraisera přispívala poměrnou částkou (např. vzhledem k počtu žáků). Úkolem společného fundraisera by bylo pravidelné monitorování veškerých výzev, do kterých by se mohly školy zapojit (jak pro samostatné, tak pro společné projekty). Dalším jeho úkolem by bylo i sepsání projektových žádostí. II.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Společná školení pro učitele ze všech škol v ORP I.2 Popis stávající situace a návrh řešení Pedagogové obvykle dojíždějí na školení do krajských měst. Jedno takové školení, byť dvouhodinové, pro ně znamená celodenní absenci ve škole. Navíc, pokud jedou autem, i poměrně vysoké cestovní náklady. Z tohoto důvodu někteří pedagogové nemusí mít zájem trávit polovinu dne na cestě a raději na školení nejedou. Variantní řešení Zaplacení kvalitních školitelů, kteří by přijeli školit pedagogické pracovníky ze škol v SO ORP Moravská Třebová přímo do Moravské Třebové, Jevíčka, příp. do jiné obce, která má vhodné prostory pro uskutečnění školení.

4.2

Sociální služby

I.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Komunitní plánování na území ORP Moravská Třebová Ve správním obvodě ORP Moravská Třebová neprobíhá komunitní plánování (komunitní plánování sociálních služeb probíhá pouze v Moravské Třebové). Obce ve správním obvodu individuálně přispívají poskytovatelům sociálních služeb na jejich provoz, ale dle informací z dotazníkového šetření č. 2 nemají informace o tom, jak jsou jejich příspěvky využívány. Do komunitního plánování ve SO ORP Moravská Třebová by měli být kromě všech poskytovatelů sociálních služeb zapojeni také zástupci jednotlivých měst a obcí. Přínos komunitního plánování spočívá především v tom, že systém sociálních a souvisejících služeb odpovídá zjištěným potřebám v regionu, a je schopen pružně reagovat na změnu požadavků a potřeb. Navíc jsou finanční prostředky vynakládány efektivněji.

II.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Podpora přetransformace jednoho oddělení Domova pro seniory na Domov se zvláštním režimem V regionu Moravskotřebovska a Jevíčska (stejně jako v celé ČR) stále přibývá osob s demencí (Alzheimerova demence). Toto onemocnění vyžaduje vysoké požadavky na péči, které není možné zajistit v domovech pro seniory. Náročnost péče ve vyšším stupni tohoto onemocnění


vyžaduje celodenní trvalý dohled a dopomoc. Občané s tímto onemocněním musí vyhledávat služby v jiných regionech, ale i v těch je kapacita domovů se zvláštním režimem plná. Řešením by bylo přetransformovat jedno z oddělení (ve starší zástavbě) Domova pro seniory v Moravské Třebové na Domov se zvláštním režimem s předpokládanou kapacitou cca 20 lůžek. III. VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Podpora zřízení azylového domu pro lidi bez domova V současné době jsou některé osoby bez přístřeší ze SO ORP Moravská Třebová ubytovány ve františkánském klášteře v Moravské Třebové. Oblastní charita Moravská Třebová (OCHMT) přispívá františkánům na zajištění péče o tyto osoby z prostředků Tříkrálové sbírky a Postní almužny. Sociální pracovnice OCHMT při práci v terénu také neustále řeší problém, kde zajistit ubytování matkám s dětmi bez domova. Všechny azylové domy v okolí (Koclířov, Svitavy) mají plnou kapacitu. Azylový dům pro lidi bez domova v našem regionu velmi chybí. Oblastní charita Moravská Třebová by díky dlouholetým zkušenostem v oblasti poskytování registrovaných sociálních služeb neměla problém tuto sociální službu zajišťovat. IV. VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Podpora zřízení pobytové služby komunitního typu (podporované bydlení) pro osoby se zdravotním postižením Na území správního obvodu ORP Moravská Třebová zcela chybí sociální služby, které řeší bydlení osob se zdravotním postižením. Z ekonomického a lidského hlediska se jako nejvhodnější sociální služba jeví podpora samostatného bydlení, kdy provozovatel nemusí hradit náklady spojení s provozem objektu. Ty hradí klient formou nájmu. Každý den klienty navštěvuje terénní sociální pracovník, který jim poskytuje podporu pro zvládání úkonů spojených s péčí o domácnost a o vlastní osobu, a také zejména podporu v oblasti využívání veřejně dostupných služeb, což je klíčovým prvkem služby. Lidé, kteří využívají podporované bydlení, mohou zároveň využívat i další sociální služby (denní stacionář, sociálně terapeutické dílny apod.), příp. chodit do zaměstnání. Nemusí tak trávit celý den v budově chráněného bydlení nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením. Podporované bydlení je vhodné i pro skupinu lidí, neboť nechává větší prostor k integraci. Oblastní charita Moravská Třebová by díky dlouholetým zkušenostem v oblasti poskytování registrovaných sociálních služeb neměla problém tuto sociální službu zajišťovat.


4.3

Odpadové hospodářství I.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Předcházení vzniku BRKO

I.1 Popis stávající situace a návrh řešení Z provedeného dotazníkového šetření vyplynula potřeba obcí řešit problematiku nakládání s BRKO, kde se téměř polovina obcí vyjádřila k ochotě spolupracovat v této souvislosti. Rovněž analýza potvrdila skutečnost, že více než polovina obcí SO ORP nemá systémově zajištěn třídění, svoz a nakládání s BRO. Výjimkou jsou pouze sezónní svozy v obcích, popřípadě odložení bioodpadu ve sběrném dvoře (dále jen SD). Vznik BRKO není sezónní záležitostí, ale odvíjí se od četnosti např. údržby zahrad obyvatel, množství restaurací, jídelen, charakteru zástavby apod. Rovněž rostoucí vzdálenost obyvatel od SD snižuje pravděpodobnost odvozu odpadu do tohoto zařízení. V rámci meziobecní spolupráce je vhodné vypracovat kolektivní žádost o dotaci na nákup domovních kompostéru, které si obyvatelé obcí dobrovolně umístí na své zahrady. Hlavní význam ve společné žádosti tkví v tom, že řešení problému nakládání s odpady má regionální dopad, nikoliv pouze lokální. Obce se tak odkazují na celistvost při předcházení vzniku odpadu a řešení problematiky BRKO v regionu, která jim není lhostejná. Samotné pořízení kompostérů se může minout účinku, pokud mu nebude předcházet důsledná osvěta, informovanost obyvatel o významu a přínosech třídění odpadů pro ně samotné, obec a ŽP. Kromě osvěty může mít i nezanedbatelný vliv motivační složka (snížení místního poplatku za odpady při prokazatelném třídění bioodpadu ale i jiných tříditelných složek). Významným krokem, před konečným rozhodnutím o pořízení nádob, je provedení průzkumu zájmu o domovní kompostéry mezi obyvateli. II.

VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Osvěta I.2 Popis stávající situace a návrh řešení V území ORP Moravská Třebová je dlouhodobě dosahováno výborných výsledků v tříděném sběru odpadů. Na tento stav odkazuje i provedená analýza, která mapuje množství separovaného sběru odpadů v jednotlivých letech včetně měrné produkce na obyvatele. Právě ta od roku 2010 každoročně narůstá v průměru o 6,5 %. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v letech 2009 a 2012. Poslední zmíněný rok byl porovnán s měrnou produkcí kraje i České republiky. Vůči oběma hodnotám, byla hodnota za území ORP znatelně vyšší. Přesto se v dotazníkovém šetření téměř třetina starostů přiklonila k potřebě osvěty a ochotě spolupracovat v této oblasti. Aby tento stav nadprůměrné výtěžnosti pokračoval i v letech budoucích, je vhodné pravidelně vzdělávat obyvatelstvo v problematice nakládání s odpady, významu třídění, přínosech pro ŽP apod. Aby dopady spolupráce byly, co možná nejširšího rozsahu, je spolupráce obcí vysoce příhodná. Možným postupem může být vypracování ucelené koncepce environmentální výchovy zacílené výhradně na třídění odpadu tak, aby průběžná osvěta vycházela z uceleného zdroje a potřeb území. S přihlédnutím k nedůvěře v měkké


projekty, by v případě přípravy koncepce mohl vyplynout negativní přístup. Náhradní variantou může být uvedení osvěty a environmentální výchovy přímo do praxe, například navržením plánu na 1 rok, který bude zahrnovat společenské akce, besedy, soutěže škol v třídění, distribuci informačních materiálů, uvádění rubrik v místních zpravodajích, spolupráce s MŠ, ZŠ v regionu apod. (obecně: osvěta na všech generačních úrovních tudíž i odpovídající formou pro danou skupinu, s pravidelným informačním servisem a možnými akcemi konanými v různých obcích ORP) a to vše v rámci MOS. Po roce bude zhodnocen dosavadní průběh, výsledky, pozitiva a negativa osvěty + rozvržení kroků pro příští rok. Konkrétními variantami tohoto návrhu může být: 1. Komplexní pojetí osvěty, bez zacílení na konkrétní věkovou skupinu obyvatel. Obecný přístup, který by poukazoval na to, že třídění je přirozenou záležitostí každodenního života. Postupně seznamovat s problematikou třídění odpadu, co se s odpadem následně děje, jaké jsou možnosti využití apod. Poukázat obecně na přínosy předcházení vzniku a třídění odpadu a vyvrátit mýty se systémem spojené. 2. Druhou variantou je zacílení osvěty, ekologické výchovy na obyvatelstvo daného věkového rozsahu, tzn. děti a mládež. Vytvořit dlouhodobý program zábavnou i hravou formou, vytvořit podmínky na školách ve spolupráci s učiteli, zahrnout do projektu školní instituce v území ORP a skrz děti nepřímo zapojit i rodiče. Variantní návrh – Osvěta bude vhodné provázat s již navrženými opatřeními jako návrh Předcházení vzniku BRKO nebo Platba dle produkce. III. VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Platby dle produkce III.1 Popis stávající situace a návrh řešení Majoritní zastoupení plateb za svoz a nakládání s SKO je zajištěna formou paušálního poplatku. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že dosavadní systém obcí není z finančního pohledu optimální. V průměru obce doplácí kolem 180 Kč/obyv. a průměrná výše poplatku za odpady je ve SO ORP cirka 450 Kč bez ohledu na to, zdali obyvatelé třídí nebo netřídí odpad. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že téměř třetina obcí platí příliš vysoké částky svozovým společnostem. Možným opatřením bude zrušení paušálního poplatku a zavedení platby za skutečně vyprodukované množství odpadu. Následkem této finanční motivace občanů k vyšší snaze důsledně třídit odpad, bude pokles objemu produkovaného směsného odpadu a návazně na to zvýšení objemu tříděného odpadu (obcím roste příjem od EKO-KOM, příp. vlastním prodejem). Existuje řada způsobů jak nastavit platby, které korespondují se skutečnou produkcí obyvatel. Motivační platbu je možné stanovit na základě následujících měřítek: 1. dle objemu sběrné nádoby – motivuje poplatníky k využívání tříděného sběru jako možnosti, jak snížit objem sběrných nádob na SKO a tím i výši platby,


2. dle frekvence svozu sběrných nádob (známkové systémy) – platba za komunální odpad roste s rostoucí frekvencí svozu sběrných nádob), 3. dle hmotnosti odpadu (systém váženého sběru) – např. čárovými kódy umístěnými na popelnicích, 4. dle zaplněnosti sběrné nádoby (systémy založené na ultrazvukovém měření objemu odpadu ve sběrné nádobě) – poplatník platí podle objemu odpadu ve sběrné nádobě (dle zaplněnosti). Konkrétním příkladem je označování plných popelnic (určených k vývozu) žetony s adresou. Žetony jsou sbírány a odevzdány na úřadu obce, města. Vzniklé náklady jsou následně rozpočítány mezi sebrané žetony a každá domácnost zaplatí svůj spravedlivý díl. Kromě žetonů jsou využívány i čárové kódy, které jsou umístěny na popelnicích, a které mohou zaznamenávat četnost svozu, hmotnost produkovaných odpadů apod. Příkl. je město Mikulov, které zavedlo čárové kódy na popelnicích/pytlích pro tříděný sběr a k vyššímu třídění motivuje slevami na poplatku. Slevy jsou udělovány za třídění odp., efektivní využívání sběrných nádob a za snižování produkce odpadů. Konečná výše slevy se uplatní při platbě poplatku v dalším roce (viz http://www.isnomikulov.cz/index.php?btn=program_znso). Takzvaný systém PAYT (plať podle toho, kolik vyhodíš) se opírá o poplatky za odpady vycházející z objemu nebo hmotnosti odpadů. Systémy PAYT ekonomicky stimulují občany ke snížení množství „zbytkového” odpadu, neboť náklady na sběr odpadů stoupají s objemem či hmotností odpadů, který vyhazují. To obyvatele motivuje k tomu, aby se podíleli na systémech separovaného sběru, čímž roste míra recyklace TKO. Studie Doc. Šauera porovnávala 157 českých měst a obcí. Ty obce, které měly zavedený poplatek na bázi PAYT, vyprodukovaly statisticky významně méně celkového komunálního odpadu za současné existence vyšší tendence ke třídění než obce se zavedeným paušálním místním poplatkem. Zároveň nebylo potvrzeno očekávání nárůstu protiprávního skládkování2. S vyšším objemem tříděného odpadu se pojí i vyšší příjmy ze systému EKO-KOM, popř. z přímého prodeje druhotných surovin. IV. VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Sběrné dvory IV.1 Popis stávající situace a návrh řešení Ve SO ORP Moravská Třebová se nachází, dle databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Pardubického kraje, celkem šest sběrných dvorů (dále jen SD) s kapacitou činící maximálně 194 t. SD se nachází ve městech Moravská Třebová (2x), Jevíčko a obcích Městečko Trnávka, Chornice a Rychnov na Moravě. Sběrné dvory na území obcí jsou v převážné míře využívány obyvateli dané obce. Posuzujeme-li stávající zařízení z pohledu naplněnosti, existují volné kapacity pro zapojení dalších obcí. Při zohlednění dojezdové 2

Program prevence komunálních odpadů pro ČR 2014 – 2020 [PDF]. Září 2012 [citováno dne 22. května 2014]. Dostupné na.


vzdálenosti, není rozmístění sběrných dvorů v území optimální. Využití SD na území jiné obce uvedlo jen několik obcí. Jejich dojezdová vzdálenost k nejbližšímu SD byla v průměru 5 km. Za předpokladu maximální dojezdové vzdálenosti 5 km k nejbližšímu SD, překračuje vzdálenost až 19 obcí. V rámci meziobecní spolupráce navrhujeme tyto možnosti: 1. využít stávající sběrné dvory (pokud disponují dostatečnou kapacitou, příp. místem pro rozšíření) občany okolních obcí, 2. vytvořit nový společný sběrný dvůr pro více obcí tak, aby byla zachována minimální dojezdová vzdálenost, 3. vytvořit síť sběrných míst v obcích regionu a) zvlášť pro každou obce, b) spoluúčast např. 2 obcí na fungování 1 sběrného místa. V případě uvedených variant se pak obce mohou společně podílet na financování provozu sběrného dvora. Protože by s umístěním SD měl počítat územní plán, je možné využít bývalé areály zemědělských družstev, zaniklých podniků příp. jiné nevyužívané prostory.

5.

Výběr volitelného tématu Na základě provedeného dotazníkové šetření bude na prvním oficiálním setkání starostů v rámci projektu zvoleno jedno ze tří následujících témat: a) doprava, b) zaměstnanost a podpora podnikání, c) cestovní ruch. Průběh analytických prací probíhá obdobně jako v případě povinných témat, tedy postupem od obecného k jednotlivému (metodou dedukce). Proto zatím tematická expertka, která nastoupila ke 2. červnu 2014, studovala koncepce v uvedených oblastech. Také se již setkala s ředitelkou pobočky Úřadu práce v Moravské Třebové. Přílohou této zprávy je zaměření tří navrhovaných volitelných témat.

6.

Stanovení dalšího postupu Původně jsme nepočítali s vytvářením nového dobrovolného svazku obcí (DSO) neboli institucionalizací MOS. V průběhu června 2014 se však jedna obec vyjádřila v tom smyslu, že jediný víceúčelový DSO Region Moravskovtřebovska a Jevíčska nebude vždy vhodný pro meziobecní spolupráci. Od této obce pak vzešel požadavek na vytvoření vzorových zakládacích dokumentů DSO, které by bylo možné v budoucnosti použít. Další práce na projektu po uskutečnění prvního oficiálního setkání starostů budou spočívat zejména v dokončení strategického dokumentu. Kromě zapracování připomínek k analytické části od externích hodnotitelů se bude naše práce soustřeďovat především na zpracování


volitelného tématu a návrhové části povinných témat. Analytická část volitelného tématu a návrhové části povinných témat budou zpracovány do 30. září 2014, celý strategický dokument přibližně do poloviny prosince 2014. Zaměření návrhové části strategického dokumentu se bude do značné míry odvíjet od diskuse nad výše uvedenými variantními návrhy s představiteli obcí nejen na prvním oficiálním setkání starostů dne 23. června 2014. Věříme, že z této diskuse vyplynou nápady na další možnosti meziobecní spolupráce i vylepšení té stávající.


Příloha 1: Doprava Možná osnova analytické části Úvod 1. Vymezení a zdůvodnění řešeného problému doprava 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

Zlepšení obslužnosti regionu Zkvalitnění a optimalizace dopravního systému plánování Zkvalitnění a dořešení dopravní infrastruktury Zlepšení podmínek pro nemotorovou dopravu Zvyšování bezpečnosti nebo řešení negativních vlivů Optimalizace výdajů na dopravu Další vhodné aktivity

2. Popis ve správním obvodu 2.1. Situační analýza na území ORP 2.1.1.Informace z veřejné databáze ČSÚ k dopravě 2.1.2.Vyjíždějící (dojíždějící) do zaměstnání a škol 2.1.3.Intenzita dopravy 2.1.4.Informace o dopravní obslužnosti 2.1.5.Informace ze Zásad územního rozvoje kraje a územních plánů měst 2.1.6.Informace ze strategických dokumentů 2.1.7.Statistika nehodovosti policie 2.1.8.Další relevantní dostupné informace 2.2. Finanční analýza 2.2.1.Běžné a kapitálové výdaje 3. SWOT analýza 3.1. Silné stránky 3.2. Slabé stránky 3.3. Příležitosti 3.4. Ohrožení Příklady indikátorů, které je možné využít pro analytickou část: 

Dopravní intenzita ve stanovených bodech,



Průměrná doba dojezdu z obcí ORP k dálnici nebo rychlostní komunikaci, nebo doba dojezdu z jádrové obce ORP k dálnici nebo rychlostní komunikaci,



Délka evidovaných cyklostezek a cyklotras,



Počet projektů dopravní infrastruktury státu, kraje na území ORP nebo Příprava / zahájení / dokončení významné dopravní stavby nebo Počet realizovaných dopravních opatření na území ORP (např. infrastrukturních) k počtu, které je nezbytné realizovat do roku 2023 (%),




Počet dopravních nehod na území ORP,



Dopravní obslužnost - počet spojů v rámci ORP,



Celkové běžné výdaje všech obcí ORP (např. na dopravní obslužnost) na 1000 obyvatel



Celkové kapitálové výdaje všech obcí ORP (např. na místní komunikace) na 1000 obyvatel.

Doporučení k analytické části: 1. Vymezení a zdůvodnění řešeného problému- poznámky k řešenému tématu: Řešení témat týkající se dopravy patří ke klíčovým tématům rozvoje. Hlavním tématům v dopravě patří řešení dopravní infrastruktury, optimalizace dopravního systému a plánování, zlepšení dopravní obslužnosti, zvyšování bezpečnosti nebo řešení rizik v dopravě. Obce se tak mohou společně s ostatními obcemi zaměřit na: 1.1. Zlepšení dopravní obslužnosti regionu – kvalitní dopravní obslužnost přispívá výrazně ke kvalitě života. Jde nejen o počet a četnost spojů, ale také např. návaznosti městské hromadné dopravy na integrované dopravní systémy kraje. 1.2. Zkvalitnění či optimalizaci dopravního systému a plánování. Moderní dopravní systém území je důležitým prvkem podpory růstu a zaměstnanosti. Základem udržitelné mobility je vytváření integrovaných dopravních systémů, optimalizace využívání všech druhů dopravy (včetně nemotorové), součinnosti různých druhů hromadné dopravy a různých druhů individuální dopravy a soulad nákladní a osobní dopravy s cílem vytvořit prostředí pro všechny druhy dopravy tak, aby byla zaručena mobilita, chráněno životní prostředí a zachovány ekonomické funkce území. 1.3. Zkvalitnění a dořešení dopravní infrastruktury – v rámci investic do dopravní infrastruktury je nezbytné řešit integraci dopravy, zlepšení propustnosti území, ale také řešení rizik a snižování bezpečnosti v dopravě. V této oblasti je nezbytná součinnost obcí se státem a jeho organizacemi v návaznosti na velké dopravní stavby. 1.4. Zlepšení podmínek pro nemotorovou dopravu. Smyslem je vytvořit kvalitní cyklistické a pěší trasy (včetně řešení křižovatek), které zajistí uživatelům bezpečnou alternativu k motorové dopravě. Znamená to navázat nemotorovou dopravu na systém IDS (zvláště MHD), omezit její interakci s automobilovou dopravou, případně vést trasy po komunikacích s malou dopravní intenzitou. – jde o řešení silniční, železniční, vodní, nemotorové (cyklistická doprava, pěší) a v některém území také letecké dopravy. 1.5. Zvyšování bezpečnosti nebo řešení negativních vlivů, emisí, energetické úspory v dopravě. Cílem je zvýšit bezpečnost, omezit dopravní rizika, zvýšit plynulost dopravy, snížit dopravní zátěž v centru obcí a omezit negativní dopady motorové dopravy (emise, hluk, škodlivé plyny, pevné částice). 1.6. Optimalizace výdajů na dopravu (například na opravy a údržbu, dopravní obslužnost atd.). 1.7. Další vhodné aktivity


2. Popis ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza) - poznámky 2.1 V rámci situační analýzy je vhodné zohlednit na území ORP: 2.1.1. Informace z veřejné databáze ČSÚ k dopravě Viz například: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=40&vo=null 2.1.2. Vyjíždějící (dojíždějící) do zaměstnání a škol http://www.scitani.cz/ zadat: Výsledky → Vše o území → filtr pro dané ORP nebo Výsledky → Podle tématu → filtr pro dané ORP U dojíždějících je jen na města (viz tabulka 708). Na úrovni měst lze také srovnat s rokem 2001, viz: http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/datove_publikace 2.1.3. Intenzita dopravy Například na: http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx 2.1.4. Informace o dopravní obslužnosti – www jednotlivých krajů, dokumenty krajů a měst 2.1.5. Informace ze Zásad územního rozvoje kraje a územních plánu měst 2.1.6. Informace ze strategických dokumentů (včetně dopravních generelů, dopravních analýz, dopravních průzkumů a obdobných dokumentů) kraje, měst, mikroregionů 2.1.7. Statistika nehodovosti policie Souhrnně za kraje: http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d 2.1.8. Další relevantní dostupné informace 2.2 V rámci finanční analýzy je třeba analyzovat: Běžné (začínají pětkou) a kapitálové výdaje (začínají šestkou) obcí ORP - viz data, která jsou k dispozici. Dle odvětvové struktury jde o oddíl 22 – Doprava. Například: paragraf 2212 – Silnice: Zahrnuje činnosti spojené se správou, údržbou (včetně zimní údržby), opravami, technickou obnovou a výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací. paragraf 2221 - Provoz veřejné silniční dopravy: Zahrnuje dotace veřejné silniční dopravě (meziměstská i městská) či její přímé provozování. Patří sem zejména činnosti autobusové dopravy. Zahrnuje i dotace k zabezpečení územní dopravní obslužnosti a cenové dotace (zlevněné žákovské jízdné apod.).


Příloha 2: Zaměstnanosti a podpora podnikání Možná osnova analytické části Úvod 1. Základní informace o velikosti a skladbě ORP 1.1 Stručná informace o městech a obcích správního obvodu z pohledu zaměstnanosti a podnikatelských příležitostí v MOS 1.2 Identifikace velkých podniků a hlavních zaměstnavatelů v ORP 1.2.1 Ekonomická situace území 1.2.2 Struktura současné ekonomiky území a na trhu práce 1.2.3 Struktura ekonomiky území, těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, komerční služby a maloobchodní sféra, inovace 1.2.4 Specifické problémy ORP v oblasti podnikání a na trhu práce v území ORP 1.2.5 Rozbor jejich příčin ve vztahu k ORP 1.3 Vybrané příklady indikátorů v rámci správního obvodu zaměřené na zaměstnanost v rámci MOS 2.

Popis situace a vývojových tendencí v ekonomice a na trhu práce v ORP 2.1 Identifikace klíčových aktérů na trhu práce a jejich role v MOS 2.2 Čerpání finančních prostředků z fondů EU zaměřených na podporu podnikání (OPPI) 2.3 Popis podnikatelských činností obce jako součást hospodaření municipalit  Finanční analýza – výdaje obcí a měst 2.4 Rozvoj sociálních podniků v území ORP 2.5 Realizované projekty v rámci MOS 2.6 Projekty plánované v rámci meziobecní spolupráce

3.

SWOT Analýza a analýza rizik 3.1. 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohrožení Analýza cílových (dotčených) skupin Další potřebné analýzy

Možné zaměření návrhové části 4.

Budoucí aktivity v MOS a projekty v území ORP 4.1 Opatření, která povedou ke zvýšení zaměstnanosti v ORP 4.2 Opatření, která povedou ke zlepšení podnikatelského prostředí v ORP 4.3 Harmonogram a plán realizace jednotlivých opatření


4.4 Finanční analýza rozvoje území ORP 4.5 Konečný stav 5.

Závěr za oblast zaměstnanost a podnikání 5.1 Shrnutí role současné MOS ve spolupráci s ostatními partnery v ORP

Vymezení volitelného téma zaměstnanost a podpora podnikání: Zaměstnanost a úroveň lidského kapitálu je v regionálním pojetí chápána jako jeden z klíčových prvků regionální konkurenceschopnosti, která významnou mírou určuje vyspělost regionu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti regionu (ORP) je zásadní udržet kvalitní lidský potenciál v dané lokalitě, který ovlivňuje trh práce v regionu. Starostové jednotlivých obcí v řadě případů diskutují o možnostech vytváření příznivých podmínek pro podnikání a zároveň se snaží o uplatnění obyvatelstva na trhu práce. Zmíněné aktivity je možné velice dobře propojit v rámci meziobecní spolupráce, která přispívá k rozvoji celého území ORP. Obce se tak mohou ve spolupráci s ostatními obcemi nebo veřejnými subjekty zaměřit především: Vybudování kvalitní infrastruktury, která je prostředkem pro podporu podnikání. Vhodným vymezením podnikatelských zón, revitalizací současných brownfields, navázání vzájemné podnikové spolupráce, např. ve formě klastrů., propojení soukromého a veřejného sektoru a jiné formy meziobecní spolupráce. Aktivity spojené s tvorbou vhodných podmínek pro podnikání a opatření na zvyšování zaměstnanosti jsou úzce navázány na možnost čerpat finanční prostředky z Evropské unie na zajištění vymezených aktivit. Tyto programy ESIF jsou zaměřené především na oblast podnikání a zvýšení zaměstnanosti, např. Operační programy Podnikání a Inovace (OPPI) a Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLLZ). Jednotlivá ORP by měla provést analýzu potřeb, která by měla ukázat, jaké společné aktivity na podporu podnikání a zvýšení zaměstnanosti by bylo vhodné realizovat v rámci ORP. Identifikované projekty by dále měly být zařazeny do příslušného operačního programu a přiřazeny ke konkrétnímu dotačnímu programu (opatření). Dalším nástrojem na zvýšení zaměstnanosti je efektivní využití prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (např. přímo obec nebo prostřednictvím své příspěvkové organizace vytváří veřejně prospěšné práce) nebo zapojení do projektů financovaných ze strukturálních fondů týkající se rozvoje lidských zdrojů, rekvalifikací a zaměstnanosti atd. Obce podporují a vytváří podmínky pro drobné podnikání a poskytování služeb na území obce (např. formou pronájmu nebytových prostor, přičemž nesmí být porušeny principy transparentnosti a hospodárnosti). V případě větších měst a aglomerací by jádrové město mělo zastávat koordinační a systémovou pozici při podpoře a spolupráci se všemi typy škol (na svém území nebo na území ORP) a místních podniků např. organizací společných setkání, podporou stáží ve firmách, bezplatné získání praxe


ve studovaném oboru, případně podporou úspěšných studentů a jejich přímého umístění do výrobních podniků a obchodných společností. V uvedeném případě se jedná o propojení VŠ (střední školy) a průmyslové výroby: Propojení VŠ a velkých podniků v rámci MOS má za cíl podporovat rozvoj subjektů zaměřených na technologický vývoj a inovace, realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb, zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií3. Zvláštní pozornost je věnována i sítím Business Angels, které mají za cíl podpořit vznikající malé a střední podniky s velkým potenciálem. Další možností, kterou je možné řešit v rámci meziobecní spolupráce je přilákání zahraničního nebo tuzemského investora. Investiční pobídky Jedná se o systematickou podporu investorů (tuzemských i zahraničních) zavádějících výrobu nebo rozšiřující produkci ve zpracovatelském průmyslu, ale také technologických center na území ČR. Pozitivní efekty investičních pobídek na ORP     

Příliv nových investic; Přínos know-how od mateřské zahraniční společnosti; Nové výrobní procesy a technologie výroby; Tvorba nových pracovních příležitostí; Zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Typy investičních pobídek  

Průmysl - zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu; Technologická centra - vybudování nebo rozšíření VaV center;



”Vědeckotechnický park (VTP) - jsou subjekty orientované do oblasti vědy a technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání, které fungují v úzké spolupráci s vysokými školami, vědeckými pracovišti a výzkumnými ústavy. podnikatelské inkubátory - poskytují zázemí pro zasídlení začínajících firem s vysokou přidanou hodnotou. Zainkubované podniky mohou získat od provozovatele inkubátoru dotaci na nájem kancelářských, laboratorních a dalších prostor a dále dotaci na konzultantské služby, školení nebo rekvalifikaci. centra pro transfer technologií - ve spolupráci s výzkumnými institucemi a s vysokými školami napomáhají při přenosu nových a dosud nevyužitých technologií do firem (odborné poradenství a poradenství v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví). sítě business angels - jsou nástrojem pro poskytnutí finančního kapitálu podnikatelům v počáteční fázi podnikání, která je spojena s vyšší mírou rizika a tím rozšířit možnosti financování jejich podnikatelských nápadů“.



 


 

Centra strategických služeb - zahájení nebo rozšíření činnosti; High-tech opravárenských center.

Dalším nástrojem je rozvoj a vznik sociálních podniků. Mezi sociální podniky můžou patřit nejen integrační sociální podniky, které zaměstnávají znevýhodněné osoby, ale také podniky, které jsou zaměřeny ekologicky, podporují místní rozvoj nebo se věnují „fair-tradovému“ obchodování. Do sociálního podnikání může být zahrnuto i podnikání neziskových a příspěvkových organizací. Nástroji podpory sociálního podnikání budou např. umožnění sociálním firmám podnikat v objektech města např. za zvýhodněné nájemné, vymezení část prací pro sociální podniky (např. úklidy městských objektů, bytových domů, veřejných prostranství apod.), či využívání výrobků sociálních podniků pro prezentaci města. Zvážení možnosti využít ve vhodných případech podmínky zaměstnávání 10 % dlouhodobě nezaměstnaných osob ve veřejných zakázkách v souladu s ustanovením § 44 odst. 10 z. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů4. Lze tak ze strany obcí podpořit vytváření pracovních míst pro osoby obtížně zaměstnatelné a dlouhodobě nezaměstnané v rámci veřejných zakázek obce. Více viz: http://www.socialni-zaclenovani.cz/podminka-zamestnavani-deseti-procent-dlouhodobenezamestnanych-osob-ve-verejnych-zakazkach 1. Popis ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza) V rámci situační analýzy je vhodné zohlednit na území ORP: a)

Počet ekonomických subjektů – zhodnotit situaci a vývoj například pomocí: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?vo=null&childsel0=4&cislotab=ORG9010UC&pro_3_4 5=2101& Případně počet ekonomických subjektů dle odvětví http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=ORG9030UC&voa=tabulka&go_zo braz=1&childsel0=4 Případně počet ekonomických subjektů podle právní formy (důležitý je zejména počet živnostníků) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=ORG9020UC&voa=tabulka&go_zo braz=1&childsel0=4

4

„Zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí.“


b)

Uchazeči o zaměstnání a nezaměstnanost: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=TPR6010UC&voa=tabulka&go_zob raz=1&childsel0=3 Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=TPR6010PU_OB1.1&q_rezim= 1&vo=null&q_text=&stranka=3 Nezaměstnanost dle statistiky úřadu práce.

c)

Dojížďka a vyjížďka – ORP a jádrové obce http://www.scitani.cz/ (je nutno ve výsledcích – vše o území - nastavit filtr pro území SO ORP)

d)

Rozvojové plochy a brownfieldy http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/ nebo dle místního šetření

e)

Možnosti pro sociální podnikání a ostatní body uvedené v bodě 1 Dle místních podmínek

2. V rámci finanční analýzy je třeba analyzovat: Běžné a kapitálové výdaje obcí ORP (viz. data, která jsou na vyžádání k dispozici na Svazu).

3. Příklady indikátorů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Míra nezaměstnanosti v území ORP Míra nezaměstnanosti: průměr ČR minus ORP Míra nezaměstnanosti: jádrové město minus obce v ORP Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel Počet živnostníků na 1000 obyvatel Existence klíčových průmyslových zón: ano / ne Identifikace brownfields na území ORP Dostatečné plochy pro podnikání v rámci územního plánování jednotlivých obcí: ano / ne Počet míst (přepočtených úvazků) v rámci veřejně prospěšných prací Počet aktivit v rámci sociálního podnikání Celkové běžné výdaje všech obcí ORP na tuto oblast na 1000 obyvatel Celkové kapitálové výdaje všech obcí ORP na tuto oblast (tříletý průměr) na 1000 obyvatele


Příloha 3: Cestovní ruch Možná osnova analytické části Úvod 1. Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu 1.1. Poloha destinace 1.2. Vymezení destinace 1.3. Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti 1.4. Předpoklady destinace pro cestovní ruch 1.5. Potencionál cestovního ruchu v turistické oblasti 1.6. Obecné trendy cestovního ruchu a jejich předpokládaný dopad na cestovní ruch v turistické oblasti 1.7. Nejvýznamnější trendy ovlivňující turistickou oblast (zdraví životní styl, agroturistika, poznávání, sport, relaxace) 2. Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti 2.1. Kulturně historické památky (hrady, zámky, církevní památky, muzea, galerie, rodáci) 2.2. Přírodní atraktivity (chráněná území a objekty, naučné stezky) 2.3. Podmínky pro turistiku (pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika, hipoturistika) 2.4. Ostatní atraktivity (rozhledny, rekreační oblasti, sportovní zařízení, aquaparky, zimní sporty) 2.5. Návštěvnost vybraných atraktivit a objektů 2.6. Struktura ubytovacích zařízení a jejich vytíženost 3. Charakteristika potenciálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu 3.1. Infrastruktura 3.2. Lidské zdroje pro cestovní ruch (odbornost – střední a vysoké školy) 3.3. Marketing cestovního ruchu 3.4. Management cestovního ruchu 3.5. Charakteristika stávající meziobecní spolupráce 4. SWOT analýza 4.1. Silné stránky 4.2. Slabé stránky 4.3. Příležitosti 4.4. Ohrožení Možné směřování návrhové části 5. Stanovení vize, cílů a problémů při MOS v oblasti cestovního ruchu 5.1. Určení priorit a možnosti řešení 5.2. Možnosti financování 6. Role partnerů pro naplňování strategických cílů rozvoje cestovního ruchu 6.1. DSO 6.2. Destinační společnosti 6.3. Spolupráce s ostatními aktéry (stát, kraje, Czech Tourism) 6.4. Soukromý sektor


Doporučení k analytické části 1. Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu V analytické části dojde k základnímu popisu území a to jak z pohledu ČR, tak v případě významné destinace i v rámci Evropy. Je důležité si jasně vymezit hranice turistické oblasti, které se bude cestovní ruch týkat. U analýzy polohy destinace zohledníme, zda se nachází přímo v určité turistické oblasti, nebo je nějaká v jejím okolí. S blízkými turistickými destinacemi lze navázat spolupráci. Ve vytyčené oblasti se popíšou základní charakteristiky cestovního ruchu, předpoklady, možnosti a potenciál, kterým by se cestovní ruch mohl ubírat. V charakteristice se zohlední jak obecné trendy cestovního ruchu, tak i významné vývojové tendence ovlivňující cestovní ruch v okolí a i přímo v námi vybrané destinaci a to až do takové vzdálenosti, která je relevantní pro vybrané území. 2. Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti Považujeme za důležité podrobně prozkoumat veškeré zajímavá a důležitá hlediska ovlivňující rozvoj cestovního ruchu (atraktivity, přírodní podmínky, kulturní pozadí apod.), včetně posouzení, zdali se jedná o atraktivitu vhodnou pro sezónní či celoroční cestovní ruch. Je vhodné analyzovat návštěvnost území, zkoumat ekonomické souvislosti na rozvoj vybraných lokalit. Po vyhodnocení nabídek cestovního ruchu ve vybrané oblasti by zpracovatelé měli být schopni zodpovědět si otázky tipu: Jaká jsou největší turistická lákadla v dané oblasti? Je možné zmíněné atraktivity spolu propojit? Je zde nějaký rozvoj, navázání na další turistické oblasti? 3. Charakteristika potenciálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu Po základním vymezení destinace cestovního ruchu a analýze je vhodné se zaměřit na rozbor aktuální situace v území. Jedná se o dostupnost jednotlivých oblastí v destinaci, úroveň spokojenosti a informovanosti turistů, kvalitu nabízených služeb. Je ke všem památkám (atraktivitám) zajištěn dostatečný přístup, nejsou zde bariéry omezující návštěvnost ze strany hendikepovaných turistů apod.? Analýza by měla obsahovat popis jednotlivých produktových balíčků, případně kým, komu a jakým způsobem jsou nabízeny. Je možné vzájemně propojit, sloučit jednotlivé produktové balíčky? Nebo naopak jsou příliš všeobecné a je potřebné je rozdělit, více segmentovat např. dle cílových skupin? Jsou zaměřeny na správný segment turistů? Je možné je rozšířit, nebo navázat na ně další turistické oblasti? Než se přistoupí k samotnému formulování cílů, závěrů, případných problémů, je důležité být velmi dobře seznámen s potenciálem území a vědět, co vše se v něm odehrává. Veškeré aktivity, které v území fungují, nebo budou prostřednictvím MOS nově podporovány, je potřeba koordinovat. Bez dobré koordinace a domluvy budou veškeré snahy zbytečné. Nastavení vnitřních vztahů, mechanismů spolupráce je proto nedílnou součástí tématu. Jak


v managementu, tak a marketingu je vhodné, ne-li přímo žádoucí, začít spolupracovat s místní destinační společností. Jinak by mohlo docházet ke zbytečné duplicitě kroků. V závěru doporučujeme charakterizovat veškeré nositele cestovního ruchu a partnery, se kterými bude vhodné ze strany spolupracujících obcí či DSO navázat spolupráci. Je účelné navázat úzkou spolupráci umožňující dosahování vytčených cílů. Nositelé cestovního ruchu sehrají důležitou roli při rozvoji cestovního ruchu a proto je důležité o jejích cílech, vizích a úmyslech vědět a navázat s nimi spolupráci. Jedná se tedy o vztahy obce, města vůči zřizovanému DSO, které se zaměřuj na rozvoj cestovního ruchu, tak i na vztah obcí, měst a DSO k ostatním aktérům – destinační společnosti, státu - CzechTourism, kraj, profesní zájmové organizace hájící zájmy podnikatelů v cestovním ruchu. 4. SWOT analýza Na základě uskutečněné analýzy a stanovení potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu v území se vytvoří SWOT analýza, ve které se formou bodů (výroků) určí silné a slabé stránky, potencionální příležitosti a hrozby v oblasti rozvoje MOS v oblasti cestovního ruchu. Ze vzniklé SWOT analýzy se odvodí cíle a priority, které chceme řešit.

Doporučení k návrhové části 5. Stanovení vize, cílů a problémů v oblasti cestovního ruchu Záleží zcela na zpracovatelích, zda budou chtít využít silných stránek oblasti a založí na nich strategii, stanou se výchozí oporou konceptu rozvoje cestovního ruchu, ze které budou směřovat aktivity do širšího okolí, nebo se naopak zaměří na oblasti, které dosud nebyly tak významné, ale jejichž potencionál je vysoký a napojí je k již fungujícím oblastem. Po určení priorit, kterými se chceme zabývat, následuje návrh řešení a stanovení možností, které korespondují s popsanou turistickou destinací, nebo obsahují propojení na okolní turistické destinace. Následuje charakteristika způsobu navázání spolupráce. U financování je důležité se podívat na běžné a kapitálové výdaje obcí v ORP (viz data, která jsou k dispozici), které se váží k rozvoji cestovního ruchu. Je potřeba zjistit, zdali jde o jednorázovou investici, nebo dlouhodobější investici a jakým způsobem lze financování zajistit. Nesmíme zapomenout na soukromý sektor, který by se spolufinancování měl účastnit také, protože opatření a zlepšení cestovního ruchu v oblasti se dotknou i jeho. 6. Role partnerů pro naplňování strategických cílů rozvoje cestovního ruchu Ve vymezené oblasti a v jejím okolí se nachází mnoho subjektů, které se rozvoje cestovního ruchu mohou a měly by účastnit, bez jejichž aktivizace je nemožné dosáhnout rozvoje aktivit, služeb v oblasti cestovního ruchu v dané oblasti/území. To je nutné vzít v potaz při stanovení cílů a priorit, kterých chceme dosáhnout, respektive, které chceme naplnit. Primárně se jedná o roli, respektive aktivizaci DSO, destinačních společností nacházejících se v oblasti a soukromého sektoru (místní podnikatelé působící v cestovním ruchu, profesní a zájmová sdružení). Nelze, ale


opomenou ani veřejný a neziskový sektor. Pokud budou definovány společné cíle v oblasti cestovního ruchu – což u soukromého sektoru považujeme za téměř jisté – tak by navázání spolupráce nemělo nic bránit. Podobně to bude i v případě destinačních společností. Dle koncepce cestovního ruchu MMR je působením destinačních společností pokryto téměř celé území ČR. Na Moravě se jedná konkrétně o 91 % a v Čechách o 77 % území. 7. Možné zdroje dat, indikátory 7.1. Obec s rozšířenou působností Případně lze určitá data zjistit i v samotných obcích – možnosti ubytování, průměrná vytíženost (dle poplatku za lůžka). 7.2. Český statistický úřad     

Satelitní účet cestovního ruchu Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie a území Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území Pokoje podle kategorie ubytovacích zařízení Lůžka podle kategorie ubytovacích zařízení

7.3. U Správy CHKO a NP lze získat plány rozvoje, statistickou návštěvnost vybraných míst. 7.4. Asociace cestovních kanceláří a agentur 7.4.1.Asociace cestovních kanceláří a agentur 7.5. Provozovatelé atraktivit, klíčoví podnikatelé a organizátoři cestovního ruchu Jedná se o majitele a provozovatel atraktivit, památek, koupališť, rozhleden, ZOO a dalších, námi vybraných a analyzovaných nabídek v cestovním ruchu.


Podpora meziobecní spolupráce

Recommend Documents