Podpora meziobecní spolupráce

Zpráva o postupu realizace projektu

„Podpora meziobecní spolupráce“ za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání představitelů obcí (podkladový materiál)

OBSAH 1.

Úvod ............................................................................................................................................... 3

2.

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP ................................................. 4

3.

Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství a volitelného tématu včetně uvedení hlavních výsledků benchmarkingu .......................... 6

4.

Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“ ......... 10

5.

Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO)..................................................... 11

6.

Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí .............................................................................. 11

7.

Závěr ............................................................................................................................................. 11

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 2

1.

Úvod Správní obvod (SO) ORP Moravská Třebová se rozprostírá v jihovýchodním cípu Pardubického kraje, který společně s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří Region soudržnosti NUTS II Severovýchod. Z východní strany obepíná území Olomoucký kraj, jižní část sousedí s krajem Jihomoravským. Západ přiléhá ke SO ORP Svitavy a sever k SO ORP Lanškroun. Svoji rozlohou 41 724 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Jedná se o druhý největší správní obvod v Pardubickém kraji. SO ORP Moravská Třebová tvoří 33 obcí, ve kterých žije 26 612 obyvatel (k 1. 1. 2014). Města Moravská Třebová a Jevíčko představují spadová centra správního obvodu. Administrativní členění správního obvodu ORP Moravská Třebová


2.

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP Od zahájení působení realizačního týmu ve SO ORP Moravská Třebová se práce týmu soustředily zejména na vytvoření rozvojové strategie a realizaci dotazníkových šetření. V období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí, tedy od konce června 2014, se tým zabýval především vytvořením návrhové části rozvojového dokumentu a dotazníkovými šetřeními zaměřenými a) na zjištění vhodných změn ve stanovách DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska, b) na zjištění potřebnosti zřízení tzv. servisního centra pro malé obce při výše uvedeném DSO.

2.1

Zhodnocení průběhu komunikace v území

2.1.1

Počet zapojených obcí v rámci SO ORP do projektu; základní informace o uskutečněných jednáních (počet obcí, témata, závěry jednání) včetně fokusních či jiných pracovních skupin S účastí na projektu vyslovilo souhlas 32 ze 33 obcí ve SO ORP Moravská Třebová. Od července 2014 se uskutečnila setkání s představiteli obcí zaměřených na brainstorming vize a tzv. fokusní skupiny, jejichž účelem zjistit, zda navržené problémové okruhy patří mezi nejzávažnější problémy dané oblasti. Fokusní skupiny sloužily také pro ověření vhodnosti navržených cílů v jednotlivých oblastech. Setkání na brainstorming vize se účastnilo 5 obcí. Fokusních skupin se pak účastnili 2 až 4 představitelé obcí, neboť tyto skupiny byly složeny též z odborníků na příslušnou oblast.

2.1.2

Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP Postoje starostů k potencionálnímu prohloubení meziobecní spolupráce pozitivně ovlivňuje fungující víceúčelový DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska, jehož členy jsou všechny obce ze SO ORP Moravská Třebová. Možné směry spolupráce lze zjistit zejména z návrhové části rozvojového dokumentu. Dalším potencionálním směrem spolupráce je zřízení servisního centra při DSO, které by poskytovalo administrativní podporu malým obcím. Jediná obec, která nevyslovila souhlas se zapojením do projektu, s týmem velmi dobře spolupracovala, poskytovala součinnost při zjišťování analytických dat, řízených rozhovorech k dotazníkům atd.

2.1.3

Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“ – podklady realizační týmy obdržely před 1. oficiálním setkáním od právního týmu Právní tým dospěl k závěru, že nejlepším „nástrojem“ prohlubování meziobecní spolupráce je pro SO ORP Moravská Třebová již zmíněný DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska. S tímto závěrem se realizační tým v obecné rovině ztotožnil.


2.1.4

Charakteristika průběhu procesu přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území – zejména se jedná o popis způsobu vyplňování metodických listů (kolik starostů se na tom podílelo, jakým způsobem apod.) Podrobná prezentace konkrétních výstupů a výsledků bude obsažena v bodu 5. V tomto bodě se jedná o přípravu vytvoření návrhu revidovaných stanov DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska. V tzv. metodických listech se starostové 8 obcí vyjádřili k žádoucím změnám v nastavení fungování „mikroregionu“. S těmito starosty vyplnil koordinátor meziobecní spolupráce metodické listy formou řízeného rozhovoru, v jednom případě byly metodické listy zaslány elektronicky po telefonické konzultaci. Metodické listy byly vyplněny se všemi 7 členy správního výboru a obcí Kunčina, neboť u těchto obcí realizační tým předpokládal zvýšené povědomí o fungování DSO včetně případných nedostatků.

2.1.5

Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly Formování nové meziobecní spolupráce v předmětném SO ORP není vhodné, neboť i dle názoru právního týmu se pro meziobecní spolupráci nejvíce hodí existující DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska.

2.2

Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů (tento bod zpracují motivující starostové) V prvopočátku spolupráce nás, motivujících starostů, bylo seznámení se s realizačním týmem. Důležité bylo zajištění vzájemné komunikace mezi starosty obcí a měst v územním obvodu a dále také mezi těmito představiteli a realizačním týmem projektu. Kromě jedné obce se podařilo zapojit celý správní obvod ORP Moravská Třebová. Naše vzájemná spolupráce se odvíjí od potřeb celého projektu. Připomínkovali jsme analytickou i návrhovou část strategického dokumentu, účastnili jsme se fokusních skupin. Dále jsme přijali role správců některých cílů a indikátorů. Spolupráce celého týmu je výborná, pružná a výsledky za SO ORP toto jen potvrzují. Všem obcím celého Regionu doporučujeme seznámit se se strategickým dokumentem. Z tohoto dokumentu je možné vycházet při realizaci meziobecní spolupráce, která se ve zpracovaných tématech nabízí. Tu by bylo vhodné rozvíjet ať už v oblastech, které realizační tým mapoval nebo i v některých dalších.

2.3

Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu za území ORP Na návrhové části se pracovalo od poloviny srpna 2014 do konce listopadu 2014. Realizační tým nejprve vytvořil prvotní návrh vize, který vycházel z žádoucího cílového stavu ve střednědobém časovém horizontu (cca r. 2020). Prvotní návrh byl 26. 8. 2014 zpřesněn metodou brainstormingu na setkání představitelů obcí. Tohoto setkání se zúčastnili starosta


Moravské Třebové, starosta Kunčiny, starostka Mladějova na Moravě, starostka Starého Města a místostarostka Městečka Trnávky (motivující místostarostka). Od začátku září začal realizační tým zpracovávat problémové okruhy. Ty byly rozpracovány a zaslány vybraným představitelům obcí a odborníkům na jednotlivá témata (tzv. fokusním skupinám) přibližně týden před domluveným setkáním. Setkání fokusních skupin se uskutečnila v měsíci září a říjnu 2015. Pro každé ze čtyř témat proběhlo jedno setkání. Cílem těchto setkání bylo ověřit, že problémové okruhy navržené realizačním týmem odpovídají realitě a že se jedná o ty nejzávažnější problémy v dané oblasti. Dalším krokem ve tvorbě strategie bylo určit ke každému navrženému problémovému okruhu konkrétní cíle, které povedou k jeho vyřešení nebo překonání. To bylo hlavní náplní realizačního týmu v měsíci říjnu. Cíle měly být formulovány tak, aby byly jednoznačné, reálné a při tom dostatečně ambiciózní. Definované cíle v jednotlivých oblastech následně zaslal realizační tým k ověření vhodnosti především těm starostům, kteří se účastnili fokusních skupin. Pro zajištění možnosti sledovat, zda dochází k naplnění cílů, byly v měsíci listopadu k cílům stanoveny indikátory (výstupu). Ke každému indikátoru byl v souladu se správcem cíle určen gestor indikátoru, který bude v následujících letech příslušný indikátor vyhodnocovat. Každý indikátor je jasně popsán a je u něj uvedena výchozí a cílová hodnota. Kromě indikátorů k cílům byly dále vytvořeny indikátory k problémovým okruhům (indikátory výsledku), které monitorují, zdali realizace cílů vede k řešení problémových okruhů.

3.

Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství a volitelného tématu včetně uvedení hlavních výsledků benchmarkingu

3.1

Školství Návrhová část tématu školství se skládá ze dvou stěžejních problémových okruhů, které byly navrženy na základě výstupů analytické části s ohledem na formulovanou vizi a potřeby zájmového území. Výsledné problémové okruhy tedy jsou: a) nedostatek finančních prostředků na platy, provoz, investice, b) nízká míra spolupráce ředitelů škol. Oba problémové okruhy jsou vzájemně propojeny. Nízká míra spolupráce ředitelů škol se negativně odráží v hospodaření škol, neboť díky vzájemné spolupráci je možné ušetřit náklady či získat další finanční prostředky. Na rozdíl od změny způsobu financování školství mají na zvýšení spolupráce ředitelů škol aktéři v území SO ORP Moravská Třebová přímý vliv. Proto předkládané cíle spočívají v činnostech, které lze dosáhnout součinností škol, příp. obcí. Na spolupráci obcí bude záviset naplnění především prvního cíle, sdílení společného fundraisera. Vzhledem k finanční náročnosti v řádech několika málo desítek tisíc korun ročně bude záviset na ochotě jednotlivých obecních zastupitelstvech, zda budou ochotni podílet se


na sdílení společného fundraisera. Výhodou takového řešení je, že fundraiser může obcím poskytovat služby nejen v oblasti školství, ale i v jiných oblastech (např. v oblasti zaměstnanosti a podpory podnikání). Pro dosažení ostatních cílů bude v převážně míře postačovat spolupráce škol. Zavedení společného nákupu zboží a služeb má vést k úspoře nákladů při nákupu určitých druhů zboží a služeb. Účelem společných školení pro učitele je zejména umožnit místním pedagogům účast na školení od špičkových lektorů přímo ve SO ORP Moravská Třebová. Vedlejším, avšak velmi žádoucím, produktem tohoto cíle je častější setkávání pedagogů z různých škol ve správním obvodu. Tato zdánlivá maličkost může vést k vyššímu počtu společných projektů či k navázání přátelštějších vztahů mezi učiteli. Patrně nejsložitější bude splnění čtvrtého cíle, jenž spočívá v rozvíjení přeshraniční spolupráce formou společných akcí a prostřednictvím pravidelné výměny žáků s partnerskou školou. Zvýšená náročnost oproti ostatním cílům spočívá v nezbytnosti získání vhodného zahraničního partnera a vypracování projektu (např. z Česko-německého fondu budoucnosti), na základě kterého by se zvýšila finanční dostupnost mj. výměnných pobytů pro žáky základních škol. Vytvoření společného informační portálu o školství ve SO ORP Moravská Třebová je posledním navrhovaným cílem. Záměrem je usnadnit komunikaci škol s veřejností i výměnu zkušeností mezi učiteli. Z benchmarkingu provedeného v oblasti školství jsme zjistili, že průměrný počet žáků ve třídách I. a II. stupně i dětí ve třídách MŠ se neliší od průměru kraje, ani ostatních srovnatelných SO ORP (Litomyšl, Ústí nad Orlicí). Průměrných hodnot dosahují také běžné výdaje na jednoho žáka MŠ nebo ZŠ. Ve sledovaném roce 2012 však byly v regionu Moravskotřebovska a Jevíčska mnohem vyšší, v porovnání s populačně srovnatelnými SO ORP či Pardubickým krajem, kapitálové výdaje obcí na jednoho žáka MŠ. 3.2

Sociální služby Návrhová část tématu sociální služby se skládá ze čtyř stěžejních problémových okruhů, které byly navrženy na základě výstupů analytické části s ohledem na formulovanou vizi a potřeby zájmového území. Výsledné problémové okruhy tedy jsou: a) Komunitní plánování sociálních služeb neprobíhá v celém SO ORP, b) Nedostatečná nabídka sociálních služeb pro seniory, c) Nedostatečná podpora a existence sociálních služeb komunitního typu, d) Chybějící sociální služby pro osoby bez přístřeší. První problémový okruh ovlivňuje i další tři problémové okruhy. Tím, že komunitní plánování sociálních služeb neprobíhá v celém správním obvodu ORP Moravská Třebová, a tudíž do něj nejsou zapojeni všichni relevantní účastníci systému sociálních služeb, neodpovídá nabídka sociální služeb plně potřebám místních obyvatel.


Pro první problémový okruh byly navrženy dva cíle. První z nich má zajistit, že bude vytvořen a implementován komunitní plán sociálních a souvisejících služeb pro celý správní obvod. Sociální služby by pak měly lépe odpovídat místním specifikům a potřebám jednotlivých občanů. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků na sociální služby byl navržen druhý cíl, jehož úkolem je, aby se obce ve SO ORP podílely na spolufinancování sociálních služeb. Na zvyšující se počet seniorů ve správním obvodu ORP Moravská Třebová reaguje druhý problémový okruh, pro který byly definované také dva cíle. Jejich naplněním by se rozšířila nabídka sociální služeb pro seniory o chybějící domov se zvláštním režimem a centrum denních služeb. Nedostatečná je v našem regionu také podpora a existence sociálních služeb komunitního typu, kterými se zabývá třetí problémový okruh. Rovněž pro něj jsou navrženy dva cíle. Díky nim by se měla zvýšit dostupnost pečovatelské služby ve SO ORP a zaregistrovat sociální služba, která by umožnila občanům se zdravotním postižením vést samostatný život. Poslední problémový okruh je zaměřen na osoby bez přístřeší. Pro tuto cílovou skupinu nejsou v regionu Moravskotřebovska a Jevíčska dostupné žádné sociální služby. Snahou prvního cíle, posledního problémového okruhu, je zlepšit informovanost občanů nacházejících se v krizi a v dluhové pasti. Jedná se tedy o cíl, který by měl předcházet situaci, aby se obyvatelé v řešeném SO ORP ocitli bez přístřeší. Druhý a poslední cíl, čtvrtého problémového okruhu, reaguje na potřeby matek s dětmi a těhotných žen, které se z různých důvodů mohou také ocitnout bez domova. Zřízení azylového domu pro matky s dětmi by v našem regionu bylo potřebné, neboť všechna tato zařízení, která se nacházejí v okolí SO ORP Moravská Třebová mají kapacitu neustále obsazenou. V rámci projektu bylo provedeno také srovnání správního obvodu ORP Moravská Třebová s populačně obdobnými SO ORP (Litomyšl, Ústí nad Orlicí) a Pardubickým krajem. Z tohoto srovnání je patrné, že analyzovaný SO ORP vynakládá menší prostředky na sociální služby než ostatní SO ORP kraje. Z pěti sledovaných typů pobytových zařízení sociálních služeb se ve SO ORP Moravská Třebová vyskytuje pouze jeden typ, a to domovy pro seniory. Jejich celková kapacita je ve srovnání s krajskou hodnotou i hodnotami obdobných SO ORP nadprůměrná. 3.3

Odpadové hospodářství Návrhová část tématu odpadové hospodářství se skládá ze tří stěžejních problémových okruhů, které byly navrženy na základě výstupů analytické části s ohledem na formulovanou vizi a potřeby zájmového území. Výsledné problémové okruhy tedy jsou: a)

Nízká efektivita tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu,

b)

Nadměrná produkce směsných komunálních odpadů a potřeba vhodného nakládání v souvislosti se zákazem skládkování od roku 2024,

c)

Nákladný provoz obecních systémů odpadového hospodářství.

Zdánlivě odlišné problémové okruhy jsou navzájem provázány a budou ovlivňovány i postupnou implementací navržených cílů. Zejména nadměrná produkce směsných komunálních odpadů je zapříčiněna nízkou efektivitou třídit využitelné složky komunálního odpadu, což se následně odráží i v nákladech obcí na zajištění OH.


Pro první problémový okruh byly navrženy dva cíle, které mají zajistit optimální prostředí pro oddělený sběr využitelných složek KO a zvyšovat výtěžnost sběru těchto složek vč. zkvalitnění nakládání s odpady ve vztahu obec − občan. Jejich postupné naplňování představuje nejvýznamnější nástroje při snižování směsného komunálního odpadu, proto druhý problémový okruh definuje další cíle vhodné pro meziobecní spolupráci a omezování negativního trendu produkce SKO. Jedná se o cíle, které navrhují lepší pokrytí území separačními dvory a jejich rovnoměrnou dostupnost s možností úsporného financování provozních nákladů, dále podpora kompostování bioodpadu a zajištění odděleného shromažďování vč. zpracování bioodpadu v lokálních zařízeních. Třetí cíl, druhého problémového okruhu, reaguje na potřebu zabývat se novými variantami nakládání a přepravy odpadu v souvislosti se zákazem skládkování od r. 2024. Výše uvedené cíle mohou ovlivnit např. výši odměn ze systému společnosti EKO-KOM, a.s., které tvoří nedílnou součást příjmů municipalit do OH, mohou také snížit výdaje na odstraňování černých skládek z důvodů osvěty občanů a lepší dostupnosti sběrných míst/dvorů nebo snížit výdaje za skládkování SKO v důsledku snižování konečného množství. Proto pro třetí problémový okruh byl vytvořen cíl, který vyplynul z terénních šetření a diskuzí s představiteli obcí. Posílení vyjednávací pozice vůči poskytovatelům stávajících i budoucích odpadových služeb je vhodným nástrojem k formování cen a generování žádoucích úspor v obecních systémech OH. Nízká výtěžnost tříděného sběru a vyšší celkové výdaje obcí na odpady byly potvrzeny i výstupy benchmarkingu za oblast odpadové hospodářství. Vybrané ukazatele za správní obvod ORP byly srovnávány s populačně shodnými SO ORP (Litomyšl, Ústí nad Orlicí) a dále s průměrnými hodnotami za kraj. Výsledky srovnání korespondují se závěry analytické části, včetně tvrzení o vysoké produkci komunálního odpadu ve SO za rok 2012. 3.3

Zaměstnanost a podpora podnikání Návrhová část tématu zaměstnanost a podpora podnikání se skládá ze tří stěžejních problémových okruhů, které byly navrženy na základě výstupů analytické části s ohledem na formulovanou vizi a potřeby zájmového území. Výsledné problémové okruhy tedy jsou: a) Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, b) Nedostatečná spolupráce aktérů v území SO ORP, c) Nedostatečné využívání dotačních titulů a titulů aktivní politiky zaměstnanosti. Pojmově odlišné problémové okruhy jsou navzájem provázány a budou ovlivňovány i postupnou implementací navržených cílů. Zejména nedostatečné využívání dotačních titulů a titulů aktivní politiky zaměstnanosti má přímé dopady na zbývající problémové okruhy. Pro každý problémový okruh byly navrženy dva cíle. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání se navrhuje řešit jednak prostřednictvím zvýšení propagace a informovanosti v oblasti vzdělávání, jednak motivací k účasti na vzdělávacích kurzech a sebevzdělávání.


Pro zvýšení míry spolupráce aktérů v území správního obvodu předpokládáme naplnění cíle, který spočívá v zapojení významných aktérů v území do komunitního plánování. K tomu je pochopitelně nezbytné samotné komunitní plánování v oblasti zaměstnanosti a podpory podnikání, přičemž uvedené komunitní plánování tvoří druhý cíl předmětného problémového okruhu. Konečně poslední problémový okruh, nedostatečné využívání dotačních titulů a titulů aktivní politiky zaměstnanosti, lze řešit dvěma cíli. Jedním je sdílení společného fundraisera k využívání dotačních titulů z operačních programů k podpoře zaměstnanosti. Takovým sdílením mohou obce dosáhnout jak zvýšení četnosti a úspěšnosti podávaných žádostí o poskytnutí dotace, tak i uspořit náklady vynakládané na zpracování takových projektových žádostí externími odborníky. Nabízí se možnost vytvořit pracovní místo společného fundraisera na DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska, který by obcím pomáhal jak v oblasti zaměstnanosti a podnikání, tak i ve školství, příp. dalších oblastech. Celkově šestým a tedy závěrečným cílem je zvýšit využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V současnosti většina obcí ve SO ORP Moravská Třebová již dostatečně využívá nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro zaměstnávání osob za účelem údržby zeleně a veřejných prostranství. Určitá rezerva je v oblasti administrativních prací, kde by zřízení pracovního místa (např. sekretářky) mohlo vyřešit problémy s vysokou administrativní zatížeností starostů menších obcí. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravská Třebová patří dlouhodobě k oblastem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci Pardubického kraje. V porovnání s průměrnou krajskou úrovní i úrovní srovnatelných SO ORP (Litomyšl, Ústí nad Orlicí) dosahuje podprůměrných hodnot u počtu ekonomických subjektů v drobných, malých i velkých podnicích.

4.

Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“ Aktivity v této oblasti směřovaly ke zjištění potřeby malých obcí zajistit servis v určitých službách prostřednictvím DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska. Obecně byla možnost administrativní podpory malých obcí starosty přijata velmi pozitivně. Z rozhovorů se starosty většiny malých obcí (obce „prvního“ typu) vyplynul zájem alespoň o jednu z uvažovaných služeb. Nejvíce měly obce zájem o právní poradenství a o dotační management. V menší míře pak o služby v oblasti veřejných zakázek a IT podpoře. Všem starostům obcí prvního typu ve správním obvodu byla koordinátorem meziobecní spolupráce nabídnuta schůzka, jejímž účelem bylo zjistit poptávku konkrétní obce po jednotlivých službách a představu o způsobu financování. Realizačnímu týmu se podařilo získat data za téměř všechny obce, které spadají do cílové skupiny. V rámci programového období 2014+ bude možné požádat o vytvoření servisního centra pro malé obce při mikroregionech, nicméně ještě nejsou známy konkrétní podmínky uskutečnění takového projektu. Podle předběžných informací bude podpořeno


40 mikroregionů v rámci celé České republiky na dobu 3 let, finanční spoluúčast má být vzestupná a pohybovat se okolo 50 % uznatelných výdajů.

5.

Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO) Jak bylo výše uvedeno, připravený návrh stanov vychází z vyplněných metodických listů se starosty 8 obcí, u nichž realizační tým předpokládal nejlepší znalost fungování DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska. Je důležité uvést, že návrh stanov je možné využít, DSO nemá povinnost je schválit nebo jakkoli jinak s nimi naložit. Potřebnost revize stávajících stanov vyplynula nejen z rekodifikace soukromého práva, která novým způsobem upravila právní postavení právnických osob. Vhodnost revize vyplývá také z praktických zkušeností představitelů obcí s fungováním „mikroregionu“ a související nespokojeností s určitou těžkopádností nastavení současných stanov. Již při letmém porovnání stávajících stanov s připraveným návrhem je zřejmé, že připravený návrh stanov je o poznání podrobnější. Při hlubším prozkoumání obou dokumentů zjistíme, že návrh nových stanov upravuje mnoho otázek shodně jako stávající stanovy. Na druhou stranu zjednodušuje fungování mikroregionu, ať již jde odstranění složité konstrukce podepisování různých typů smluv (dle návrhu má všechny smlouvy podepisovat předseda jakožto individuální statutární orgán), změnu organizační struktury či přesnější nastavení rozhodování kolektivních orgánů.

6.

Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí Pro pilotní projekt zmíněný v posledním odstavci bodu 4 bude nezbytné doložit poptávku obcí formou „prohlášení o vzájemné spolupráci obcí.“ Jako stěžejní část tohoto

prohlášení navrhujeme následující text: Za nejvhodnější směr meziobecní spolupráce považujeme vytvoření servisního centra při dobrovolném svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska, které bude zejména poskytovat administrativní podporu členským obcím prvního typu a usilovat o realizaci rozvojové strategie. Je nutné zdůraznit, že prohlášení je nezávazným dokumentem, který pouze deklaruje budoucí zájem o prohlubování MOS.

7.

Závěr SO ORP Moravská Třebová má v meziobecní spolupráci náskok před většinou ostatních správních obvodů obcí třetího typu v České republice. Víceúčelový DSO Region Moravskotřebovska a Jevíčska má členskou základnu, která zahrnuje všech 33 obcí z předmětného správního obvodu. Tento DSO je tak v obecné rovině ideálním prostředkem pro další rozvoj meziobecní spolupráce v území.


Při vypracování rozvojové strategie byla realizačnímu týmu tato kladná charakteristika správního obvodu nápomocná, stejně jako všeobecná náklonost představitelů obcí k dalšímu rozvoji meziobecní spolupráce. Prohlubování meziobecní spolupráce má sloužit nejen připravená rozvojová strategie, nýbrž i provedené šetření k průřezovému tématu „administrativní podpora malých obcí“. Vzhledem k omezenému počtu témat, kterými se realizační tým zabýval, bude jen dobře, pokud se meziobecní spolupráce ve SO ORP Moravská Třebová bude rozvíjet i dalšími směry.


Podpora meziobecní spolupráce

Recommend Documents