Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 1
Podpora efektivního managementu drenážních systémů Support of the effective drainage system management Lenka Tlapáková, Zbyněk Kulhavý Abstrakt Příspěvek seznamuje s novými pracovními metodami prostorové identifikace a zjištění stavu drenážních systémů. Shromážděné podklady následně slouží v rozhodovacích procesech při volbě optimálních technologií oprav, rekonstrukcí nebo naopak vyřazení stavby drenážního odvodnění z činnosti. Identifikace drenážních systémů je prováděna na základě leteckých snímků pořízených na černobílé, barevné, případně spektrozonální materiály v různých termínech snímkování během vegetačního období. Analýza leteckých snímků v prostředí GIS je doplněna terénním šetřením a dalšími dostupnými podklady (z informačních systémů či archivů). Pro zjišťování aktuálního stavu drenáží je využívána inspekční potrubní kamera ROCAM. Výsledek průzkumu stanoví hlavní příčiny poškození či nefunkčnosti drénů – degradace materiálu, borcení a zanášení trubek, rozsah zúžení průtočného profilu apod. Uvedené postupy si kladou za cíl zpřesnit a doplnit stávající podklady o drenážních systémech a tak zefektivnit činnost zemědělsko-vodohospodářského managementu, působícího v krajině na různých správních úrovních. Abstract The paper acquiants with new operating methods of spatial identification and determination of drainage systems status. Consequently, acquired documents are instrumental for selecting of optimal repairing technologies, reconstruction or, on the contrary, disbar of the drainage system in decission-making processes. Identification of the drainage systems is carrying out on the basis of aerial photographs made on monochrome, coloured and spectrozonal materials in different terms of aerial photography during the vegetation season. Aerial photographs analysis in the frame of GIS is supplied with field survey and other available documents from the information systems or archives. Inspectional pipeline camera ROCAM is being used for actual drainage status checking. Survey findings determine main reasons of drain damage or malfunction (material degradation, warping and sedimentation of pipes, flow area reduction etc.). The aim of mentioned proceedings is improvement and supplementation of the existing drainage system documentation for purpose of more effective agricultural-water management, causing in the landscape on the variant administrative levels. Klíčová slova : drenáž, GIS, letecké snímky Key words : drainage, GIS, aerial photographs Úvod Polohová identifikace drenážních systémů je významná jak z hlediska údržby stávajících systémů odvodnění tak i z hlediska projektování a realizace nové stavební činnosti v území, kde se tyto systémy nacházejí. Metody identifikace z leteckých snímků pomocí nástrojů geografických informačních systémů (GIS) se orientují především na přesnou polohovou a tvarovou identifikaci podpovrchových drenážních systémů včetně analýzy jejich aktuálního stavu pomocí inspekční potrubní kamery ROCAM. Ortorektifikované letecké snímky v černobílém, barevném i spektrozonálním provedení představují vhodné podklady pro spolehlivou detekci na základě typické stromové struktury sběrných a svodných drénů, resp. určení délky roztečí drénů a jejich prostorové orientace. Kombinaci nástrojů GIS (průzkum leteckých snímků, odečet souřadnic pro přesné zaměření v terénu, vymezení a rozměření vzdáleností vytyčovacího schématu pro odkop drénů v terénu) a přesného měření GPS (přesné zaměření v terénu na základě postupu realizovaného v GIS) lze efektivně využívat k následnému vlastnímu vytyčení drenážních systémů v terénu s přesností v řádu jednotek decimetrů. Teoreticko – metodická východiska Identifikace drenážních systémů z leteckých snímků pracuje na principu nepřímé interpretační metody založené na fytoindikačním principu. Využívá se mapování lokálních diferencí vývoje růstu rostlin jako dominantního vlivu drenážní rýhy, která z hlediska vybraných kultur optimalizuje vodno - vzdušný režim půdního profilu. Vliv drenážní rýhy se na leteckých snímcích projevuje jako linie, často výrazně ohraničená. Základním předpokladem determinace drenážních systémů z leteckých snímků je diference půdních vlastností rostlého terénu a drenážní rýhy. Drenážní rýha si zachovává po dlouhou dobu specifické, od okolního profilu odlišné, vlastnosti (hydrofyzikální, chemické, biologické). Účinek drenážní rýhy je podepřen fungováním
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 2
liniového odvodňovacího prvku na jejím dně (drenážní potrubí). Dlouhodobost působení popsaných diferencí násobí tento účinek, který se projeví na růstových odchylkách stavu vegetace. Zpravidla pozorujeme, že porost nad drénem je na začátku vegetačního období vitálnější, což se projeví jeho barvou, hustotou a výškou. Vlhkostní režim drenážní rýhy byl studován vzhledem k projevům na leteckých snímcích (Kulhavý Z. a kol., 2003). Vertikální šíření vlhkosti mezi svrchní vrstvou půdy (homogenizovanou orbou) a drenážní rýhou, za předpokladu její dobré funkce, je prostorově významně ohraničené. Vizuální projev drenážní rýhy na leteckém snímku je výsledkem součinnosti řady faktorů a podmínek, které je při zvoleném postupu identifikace třeba zohlednit a zobecnit tak, aby úspěšnost identifikace drenážních systémů z leteckých snímků byla co možná nejvyšší. V současné fázi rozpracovanosti metody jsou sledována kritéria postihující tři základní vrstvy naplňující vlastní proces analýzy (Kulhavý Z. a kol., 2005) : 1. kritéria týkající se vlastností leteckého snímku – materiál, termín snímkování, měřítko, velikost pixelu 2. kritéria obsahu leteckého snímku ve vazbě na doplňující mapové vrstvy přírodních podmínek – vizuální projev vegetačního krytu (fytoindikační vazby), klasifikace využití území (land use), klimatické a pedologické podmínky, typ reliéfu 3. kritéria technického rázu – technologie výstavby při realizaci odvodňovací stavby Ad 1. Materiál leteckého snímku – lze využít černobílé, barevné i spektrozonální provedení snímku. Obecně platí, že pokud je drenážní systém viditelný na jednom typu materiálu, je viditelný s různou intenzitou i na zbývajících typech. U černobílého leteckého snímku má vlastní stromová struktura podpovrchových drénů výraznější projev; barevný letecký snímek (přirozené barvy) podává komplexnější výpovědní hodnotu informací – identifikuje v přirozených barvách prostorové diferenciace a objekty v okolí drenážních systémů (např. stav půdního povrchu a vegetace, vodních a abiotických prvků krajiny). Upřednostňujeme barevný letecký snímek právě vzhledem k možnosti získání informace o stavu vegetace, půdního povrchu a dalších topografických objektů využitelných z hlediska identifikace drenáží. Termín snímkování – v návaznosti na fytoindikační vazby je nutností termín spadající do vegetačního období, výhodnější se jeví termíny jarní nebo časně letní, kdy je vegetace v růstové fázi. Měřítko leteckého snímku - 1 : 5 000 – 1: 25 000, u leteckého snímku malého měřítka je schopnost rozlišení a identifikace drenážních rýh horší; velikost pixelu maximálně 0,5 m. Pro prohlížení leteckého snímku v prostředí GIS doporučujeme rozlišení v měřítku 1 : 2 500 – 1 : 1 000 Ad 2. Vizuální projev drenážních rýh je zprostředkovaný vegetačním porostem na odvodněné ploše. Nejvýraznější fytoindikační projevy vykazují plochy se zapojeným porostem : - obiloviny ve fázi vzcházení, tzn. dosažení plošné zapojenosti porostu - trvalé travní porosty a louky po seči, tzn. s výškou porostu 5 – 10 cm; v tomto případě je možné provádět snímkování prakticky celoročně po splnění uvedeného kritéria výšky porostu Bez fytoindikačních projevů jsou plochy : - se širokořádkovými plodinami a okopaninami (kukuřice, brambory, řepka) - plochy zcela bez porostu (čerstvě uvláčená orná půda) - plochy čerstvě pokosených luk a pastvin Předpokladem rozpoznání fytoindikačních projevů je dobrý stav porostu, předcházející období s normálním průběhem srážek a rozvojem vegetace. Pro identifikaci upřednostňujeme tento vegetační projev před projevem momentálního zachycení vlhkostní diference na povrchu holé půdy. Důvodem je hledisko dlouhodobé viditelnosti a ostrého ohraničení linií. Při analýze leteckých snímků doporučujeme zaměřit se na plochy pastvin, trvalých travních porostů a jařin, kde je vizuální projev drenáží zřetelnější a četnější. Vizuální projev drenážních rýh na leteckém snímku má podobu typických linií stromové struktury, které mají tmavší barvu než okolní porost, což je dáno tím, že porost nad drenážní rýhou je hustší, vzrostlejší a vitálnější. Tato skutečnost platí ve většině případů identifikovaných drenážních systémů. Registrujeme několik leteckých snímků s opačným vizuálním projevem drenážních rýh, a to v podobě linií bílé, resp. světlejší barvy než má okolní povrch. V uvedených případech jsou však linie drenáží méně zřetelné a s tím souvisí i obtížnost jednoznačného vytyčení v terénu. Tyto opačné projevy vysvětlujeme podle následujících hypotéz: 1. Na orných půdách s nezapojeným porostem jde o projev plošně diferencované momentální vlhkosti půdy nad drénem a mezi drény. Projevuje se tak předchozí srážka, případně vlhčí perioda v kombinaci s lokálním zamokřením (plošným vývěrem podzemních vod apod.) a na snímku převažují odstíny hnědé až zelenohnědé barvy. Tyto projevy na černobílých leteckých snímcích jsou popisovány i v předchozím výzkumu (Svobodová D., 1990).
Konference ČZU 26.-27.1.2006
2.
3.
Strana 3
Na orných půdách s významně zapojeným podrostem hydrofilních rostlin při současném lokálním přemokření, které se projevuje na barevných snímcích sytě zelenou barvou. Sytou barvou jsou zvýrazněny i projevy vodní eroze na přilehlých pozemcích. Předpokládáme, že jde o projev porostu plošně vzrostlejšího, zatímco nad drenážní rýhou je porost v důsledku nižší vlhkosti nižší a řidší Na plochách trvalých travních porostů v jarním termínu, zatímco v letním termínu na stejné lokalitě byl vizuální projev již typický, tmavší, nikoliv světlejší barvy. Vysvětlení tohoto jevu je zatím ve fázi hypotézy, kterou je nutno v následujícím vegetačním období ověřit přímo v terénu na konkrétní lokalitě. Náš předpoklad pro objasnění příčiny tohoto jevu je následující : - v závěru vegetačního období na podzim byl travní porost nad funkční drenážní rýhou bujnější a více prospívající než porost mimo drenážní rýhu - plocha nebyla před příchodem zimy pokosena - v jarním období měl hustší porost nad drenážní rýhou po předchozím zimním období již podobu „stařiny“, která brzdí růst nového travního porostu na počátku vegetačního období – vytváří se tak opačný efekt odstínů (světlejší linie nad drény)
Pedologická kritéria, půdní vlastnosti - středně těžké a těžké půdy vykazují i po letech dobrou diferenciaci růstových podmínek mezi pásem nad drenážní rýhou a nad rostlým terénem. Nejčastěji lze drenážní rýhy na leteckých snímcích identifikovat na plochách, kde jsou zastoupeny z půdních druhů půdy středně těžké, těžké a z půdních typů půdy hnědé a oglejené. Ad 3. Technologie výstavby - předpokladem je použití výkopové technologie při realizaci stavby Vzdálenost mezi jednotlivými liniemi drenáží se pohybuje v rozpětí 8 – 20 m (pro vyloučení nepravých linií je třeba ve snímku odměřovat) (Kulhavý Z. a kol., 2005, Tlapáková a kol., 2004) Aplikace metody Výše popsaný postup identifikace drenážních systémů z leteckých snímků je aplikován v rámci řešení výzkumného projektu „Racionalizace využívání, údržby a oprav odvodňovacích staveb“ (Národní program výzkumu TP3-DP6 priority 6 – č.j. QF3095) ve VÚMOP Praha. Identifikace drenážních systémů z leteckých snímků z roku 2002 byla prováděna ve vybrané oblasti odpovídající ploše bývalého okresu Chrudim (zarovnáním na kraje mapových listů). Tato oblast byla zvolena s ohledem na dostupnost leteckých snímků. Pro experimentální plochu povodí Žejbra byly použity barevné letecké snímky z roku 1997, 1998 a historické černobílé letecké snímky z roku 1937, 1960, 1966, 1968 a 1975 (výběr ročníků archivních snímků byl proveden na základě identifikace vyšší intenzity realizací plošně rozsáhlých systémů odvodnění v jednotlivých letech Identifikace viditelných drenáží byla klasifikována v šesti kategoriích: 0 – ve fázi otevřené drenážní rýhy 1 – jasně identifikovaný plošně ucelený systém 2 – jasně identifikovaný, ale neucelený systém 3 – nespojité části (pod 50% plochy) systému 4 – dtto, nezřetelné 5 – špatně viditelné, nesouvislé, většinou izolované linie drénů Archivní letecké snímky byly pořizovány za účelem získání leteckých snímků zachycujících vlastní výstavbu drenážních systémů (doplnění katogorie „0“, která byla dosud podchycena jen náhodně). Současně byla hodnocena použitelnost tohoto typu materiálu pro identifikaci drenážních systémů (černobílé provedení, měřítko negativů 1 : 12 000 a 1 : 20 000, kvalita tehdy používaného fotografického materiálu). Následně bylo porovnáváno skutečné provedení stavby s technickým výkresem v projektové dokumentaci. Statistické vyhodnocení identifikace drenážních systémů z leteckých snímků pro zvolené území : o Celkově byla vyhodnocena oblast o rozloze 1 125 km2. Prohlížené letecké snímky jsou v měřítku 1 : 12 000, s velikostí pixelu 0,5 m. o Odvodněné plochy zaujímají z této celkové rozlohy plochu 182 km2, což reprezentuje 16,2 % z celkové rozlohy prohlédnuté oblasti. Nejedná se ovšem o hodnotu definitivní, neboť geografická databáze odvodněných ploch, kterou máme v současné době k dispozici od ZVHS, není úplná a nepokrývá úplně celou plochu vybrané oblasti (schází cca 2 % plochy k úplnému pokrytí vyhodnocované oblasti). o Na odvodněných plochách evidovaných ZVHS byly z leteckých snímků identifikovány systémy viditelných drenáží o rozloze 133 km2, což je přibližně 7,3 % z celkové rozlohy odvodněných ploch ve sledované oblasti.
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 4
V rámci zpřesnění podmínek pro plošnou aplikaci metody identifikace drenážních systémů z leteckých snímků byla provedena v prostředí GIS řada analýz : - klasifikace identifikovaných ploch s viditelnou drenáží na základě kódu BPEJ do kategorií: klimatický region, sklonitost, hydrologická skupina půd a zrnitost - kategorizace identifikovaných ploch podle stupně viditelnosti a rozsahu viditelných částí drenážního systému ve škále kategorií 0 – 5 - kategorizace identifikovaných ploch podle roku výstavby drenážních systémů – průnik vrstvy identifikovaných ploch s vrstvou ploch odvodněných podle databáze ZVHS - klasifikace identifikovaných ploch ve vztahu k termínu snímkování analyzovaných leteckých snímků z hlediska vegetačního období (jarní, letní, podzimní) - klasifikace identifikovaných ploch ve vztahu k pokryvu, resp. rostlinnému porostu na daných plochách (pole, louka, pastvina, druh plodiny, růstová fáze) - klasifikace identifikovaných ploch podle stavu daných ploch v době leteckého snímkování (např. pokosený travní porost na louce, sklizené pole po žních, zorněné, uvláčené pole, plocha nechaná ladem atd.) - klasifikace identifikovaných ploch podle vizuálního projevu drenážních rýh na leteckých snímcích (odstín linie a podkladu – světlá linie na tmavém podkladu, resp. tmavá linie na světlejším podkladu, ostrost rozhraní drenážní rýhy a okolního porostu) - klasifikace identifikovaných ploch ve vztahu k aktuální vlhkosti půdy (měřené či nepřímo odvozené) a vizuální projev na leteckých snímcích (zamokřené lokality, erozní rýhy, vizuální projev vzrůstu a hustoty porostu v důsledku různých vlhkostních podmínek nad drénem a v okolí atd.) Na základě sledovaných kritérií je prováděna syntéza získaných informací, umožňující zpřesnění podmínek, za nichž lze metodu identifikace drenážních systémů z leteckých snímků použít. K plochám viditelných drenáží, identifikovaných na leteckých snímcích z roku 1998 a 2002, zařazených do kategorie 1. a 2. (plochy s jasně identifikovaným, plošně uceleným, resp. neuceleným drenážním systémem) a k plochám identifikovaným na historických leteckých snímcích v kategoriích 1, 2 a 0 (plochy ve výstavbě) byla z archivů ZVHS zapůjčena a vyhodnocena dostupná projektová dokumentace vybraných staveb. Dokumentace jednotlivých staveb vykazuje značnou míru rozdílnosti a nejednotnosti jak po stránce obsahové, tak po stránce formální, což ztěžuje zpracování jednotných tabulkových srovnání staveb. Informace obsažené v projektových dokumentacích byly zpracovány do podoby databáze zaměřené na : - technické údaje stavby (rok výstavby, dodavatel, návrhový specifický odtok, hloubka uložení drénů, rozchody, průměr a materiál potrubí) - údaje o geologických, pedologických poměrech, způsobu využívání pozemků v době výstavby a v současnosti - údaje o příčinách zamokření a sezónnosti (termínech) zamokření před výstavbou drenáží - případné doplňující údaje – přehledné mapy, situační plány apod. Analýzou v GIS byly formulovány dílčí závěry: Nejzřetelněji se vymezily následující kategorie identifikovaných drenážních systémů - půdy oglejené (klasifikace dle půdního typu) - hydrologické skupiny půd třída C (klasifikace podle intenzity infiltrace) - půdy hlinité, případně jílovitohlinité až jílovité (kategorie půdního druhu)
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 5
Obr.1 Příklad plochy 1.kategorie identifikovaného drenážního systému na leteckém snímku z roku 2002, lokalita u JZ hranice bývalého okresu Chrudim Fig.1 The1st category area sample of identified drainage system on the aerial photograph from the year 2002, locality near by south-west boundary of the Chrudim district Kompletní postup výše popsané metody, tzn. identifikace drenážního systému z leteckého snímku, následné vytyčení v terénu a průzkum aktuálního stavu daného drenážního systému inspekční černobílou kamerou Rocam, byl aplikován na lokalitě Dřevíkov (u Hlinska, ve východní části bývalého okresu Chrudim) (Viz Obr.2) Předchozím průzkumem leteckých snímků byly na lokalitě identifikovány zřetelně drenážní systémy ve dvou etážích. Tento závěr byl potvrzen i šetřením v archívech ZVHS. V terénu byly kombinací přesné metody DGPS a doměřením pásmem vytyčeny trasy drenáží z leteckých snímků a byla poté odkopána sonda až na úroveň drénu (flexibilní PVC, stavba odvodnění z r.1989) Tato úloha potvrdila přesnost vytyčení drénů v řádu jednotek decimetrů. Následovala inspekce sběrného drénu potrubní kamerou Rocam do vzdálenosti 17m proti vodě a 13,5m ve sklonu potrubí. Potrubí bylo mírně zaneseno jemným sedimentem pouze do výšky vrás, nepodléhalo degradaci materiálu, bylo patrné výškové zvlnění nivelety drénu v rozmezí cca 5cm, v depresích byla v době průzkumu stojatá voda. V průběhu roku je drenáž funkční a odvádí vodu (kontrola na výusti i pohovorem s vlastníkem pozemku), drenáž se nachází na orné půdě, intenzivně zemědělsky využívané.
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 6
Obr.2 Ukázka vytyčovacího schématu pro odkop drénu v terénu na základě identifikace drenážního systému z leteckého snímku Fig.2 Locating scheme sample for drain excavation in the field on the basis of drainage system identification on the aerial photograph Za účelem zjišťování aktuálního stavu drenážních systémů byla prováděna inspekce vybraných drenážních staveb pomocí inspekční kamery Rocam doplněné digitální kamerou SONY i v dalších lokalitách. Sestava kamer umožňuje uložení filmovaných záběrů na DVD a jejich následné digitální zpracování na PC. Výběr míst průzkumu byl proveden s ohledem na předchozí experimentální činnosti, dále na základě konsultací s pracovníky ZVHS, ale i výběrem podle mapových podkladů IS ZVHS. Výběr byl podřízen snaze vyhovět požadavku zajištění reprezentativnosti vybraných drenážních systémů z hlediska přírodních podmínek (geologické podloží, půdní vlastnosti, reliéf, klima), dostupnosti technické a projektové dokumentace k vybraným drenážním stavbám, případně leteckých snímků k daným plochám atd. Předmětem průzkumu byly svodné i sběrné drény, příležitostně i zatrubněné odpady - tzv. HMZ (světlosti nad 300mm). Z hlediska četnosti převažuje průzkum svodných drénů, což bylo dáno snadnou přístupností ze šachtic a drenážních výustí. (Viz Obr.3, 4, 5) Průzkum na sběrných drénech byl prováděn po odkopání drénu a po jeho „otevření“ ve směru sklonu i proti sklonu potrubí. Jednotlivé objekty byly polohově zaměřeny stanicí GPS a následně byly souřadnice míst a další odvozené charakteristiky stavby odvodnění doplněny do databáze. (Viz Obr.6) Výstupy provedených inspekčních šetření jsou dále zpracovávány v prostředí GIS, tzn. mapa inspekčních míst, vytvoření a naplňování databáze atributů popisujících jednotlivé drenážní systémy ve vztahu k přírodnímu prostředí a dalším získaným podkladovým materiálům, aplikace tzv. překryvové analýzy (overlay analysis) pro vyhodnocení získaných vstupních dat a generování výstupů. (Kulhavý Z. a kol., 2005)
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 7
Obr.3 Lokalita Oldříš (okr.Chrudim), 5. 4. 2005 – ukázka překryvu trubek u potrubí z pálené hlíny Fig.3 Locality Oldříš (Chrudim district), 5. 4. 2005 – sample of tube overlap in the burnt-clay pipeline
Obr.4 Lokalita Skuteč (okr. Chrudim), 1. 9. 2005 – ukázka částečně inkrustovaného potrubí z flexibilního PVC Fig.4 Locality Skuteč (Chrudim district), 1. 9. 2005 – sample of part incrustated pipeline of flexible PVC
Obr.5 Lokalita Skuteč (okr. Chrudim), 1. 9. 2005 – ukázka inkrustace potrubí z pálené hlíny sloučeninami železa Fig.5 Locality Skuteč (Chrudim district), 1. 9. 2005 – sample of burnt-clay pipeline incrustration by ferrous substances
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 8
Obr.6 Struktura databáze pro evidenci inspekčních průzkumů kamerou ROCAM Fig.6 Database structure for records of camera ROCAM inspectional survey Závěr Prováděný výzkum výše zmíněných témat má dva základní praktické dopady : 1. Formulace a ověření pracovních postupů, využitelných především pro údržbu a rekonstrukce systémů odvodnění včetně zpřesnění jejich evidence v dostatečných detailech, vesměs však směrované na sféru vlastníků a uživatelů pozemků. Pracovní postupy pak slouží k vytyčení podzemních objektů, k popisu příčin snížené funkce odvodnění a zjevných či skrytých poruch. 2. Stanovení plošného rozsahu funkčnosti staveb drenážního odvodnění. Závěry tohoto tématu jsou významné pro vodní hospodářství povodí. V této fázi řešení projektu byla část hypotézy o mechanismech vizualizace drenáží na leteckých snímcích potvrzena dosavadním průzkumem pomocí inspekční kamery a podrobným terénním průzkumem. Tyto závěry lze tedy zobecnit ve formulaci, že na leteckých snímcích jsou viditelné jen ty liniové drenážní objekty, které jsou v době snímkování funkční. Z toho vyplývá důležitá skutečnost, že distančních metod (např. dálkového průzkumu Země) lze účelně využít k plošné kategorizaci funkčnosti drenážních systémů. V rámci použité metody byly vyhodnoceny přírodní a technické podmínky rozpracovaných variant plošně identifikovaných systémů odvodnění z leteckých snímků na základě studia projektové dokumentace, realizací
Konference ČZU 26.-27.1.2006
Strana 9
terénního průzkumu i digitalizací mapových a projektových podkladů. Bylo využito dostupných leteckých snímků z různých termínů jejich nasnímání, a to buď jejich cíleným výběrem v několika opakovaných termínech nebo jen s ohledem k jejich dostupnosti. Vzhledem k náročnosti a nákladnosti pozemního průzkumu za účelem posouzení funkčnosti drenážních systémů (šetření na šachticích, drenážních výustech atd.) je navržený postup efektivní a s ohledem na dosud dosažené výsledky je snadno reprodukovatelný. Poděkování Příspěvek vznikl při řešení grantového projektu QF3095 (Racionalizace využívání, údržby a oprav odvodňovacích staveb) v rámci Národního programu výzkumu (TPD3-DP6). Poděkování patří RNDr. Jiřímu Žaloudíkovi, CSc. za cenné podněty a připomínky a Ing. Oldřichu Mašínovi za pomoc při vyhodnocení leteckých snímků. Literatura 1. Kulhavý, Z. a kol., 2003 : Periodická zpráva projektu Racionalizace využívání, údržby a oprav odvodňovacích staveb, NAZV ev. 2. 3. 4.
č. QF 3095, Pardubice, VÚMOP Praha, prosinec 2003 Kulhavý, Z. a kol., 2005 : Redakčně upravená roční zpráva výzkumného projektu „Racionalizace využívání, údržby a oprav odvodňovacích staveb, NAZV ev. č. QF 3095, VÚMOP Praha, Pardubice, prosinec 2005 Svobodová D., 1990: Podklady a technika řešení drenáže. Výzkumná zpráva VE04 projektu P 06-329-813-02 Technika a technologie rekonstrukce odvodnění. VÚZZP Praha Tlapáková L. a kol., 2004 : Využití leteckých snímků při identifikaci drenážních systémů, 12th International Poster Day „Transport of Water, Chemicals and Energy in the Systém Soil – Crop Canopy – Atmosphere“, 25. 11. 2004, Bratislava
Mgr. Lenka Tlapáková,
[email protected], 466 300 041, VÚMOP Praha, pracoviště Pardubice, B.Němcové 2625, Pardubice 530 02 Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc.,
[email protected], 466 310 265, 606 377 632, VÚMOP Praha, pracoviště Pardubice, B.Němcové 2625, Pardubice 530 02
