Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Katedra informačních technologií
Informační management Doktorský studijní program
Think Together 2014 Podniková informatika a její role v českém zemědělství
Autor: Ing. Karel Kubata Školitel: doc. Ing. Václav Vostrovský, Ph.D. 2013
1 Obsah 1
Obsah ............................................................................................................................. 2
2
Abstrakt ......................................................................................................................... 3
3
Klíčová slova ................................................................................................................. 3
4
Abstract .......................................................................................................................... 3
5
Keywords ....................................................................................................................... 4
6
Úvod .............................................................................................................................. 5
7
Použité metody .............................................................................................................. 6
8
Výsledky a diskuze ........................................................................................................ 7
9
Závěr ............................................................................................................................ 14
10 Dedikace příspěvku ..................................................................................................... 14 11 Seznam použité literatury ............................................................................................ 14 12 Seznam obrázků, tabulek a grafů ................................................................................. 15
2
2 Abstrakt Cílem článku je analyzovat využívání podnikové informatiky dále (PI) v zemědělských podnicích v České republice. Článek vznikl na základě výzkumu IGA v roce 2013 (grantový projekt PEF ČZU v Praze č.: 20131038). V rámci provedeného průzkumu bylo získáno 135 odpovědí od zemědělských podniků z různých regionů České republiky. Výzkum byl založen na využití vědeckých metod analýzy, syntézy dedukce a komparace. Celkem bylo zkoumáno 7 otázek v přímé vazbě na využívání PI. Účastníci šetření hodnotili otázky týkajících se PI na jednoduché ordinální stupnici z hlediska četnosti využití, užitečnosti a důležitosti služeb. V úvodu tohoto článku je provedeno vymezení PI v zemědělství v závislosti na specifičnost tohoto odvětví v hospodářství. Dalším účelem článku je zkoumání úrovně využívání PI v resortu zemědělství včetně poskytnutí přehledu o řešené problematice a identifikace jejích silných a slabých stránek.
3 Klíčová slova Podniková informatika, zemědělství, Česká republika, informační systém, hodnocení kvality, HW, SW.
4 Abstract This article aims to analyze further the use of business intelligence (PI) on farms in the Czech Republic. The article was based on research IGA in 2013 (grant project of University of Agriculture in Prague No. 20131038). Based on the survey drew responses from 135 farms from different regions of the Czech Republic. The research was based on the use of scientific methods of analysis, synthesis, deduction and comparison. A total of 7 questions examined in direct relation to the use of PI. Participants rated the survey questions relating to PI on a simple ordinal scale in terms of frequency of use, usefulness and importance of services. At the beginning of the article is done in the definition of PI agriculture depending on the specificity of this sector in the economy. Another purpose of this article is to investigate the level of use of PI in the agricultural sector, including the provision survey of solved problems and identify their strengths and weaknesses.
3
5 Keywords Business informatics, agriculture, Czech Republic, information systems, quality assessment, HW, SW.
4
6 Úvod Informace jsou nedílnou součástí fungování dnešní společnosti a firem. Agrární sektor v ČR v současnosti funguje na principech společné zemědělské politiky v zemích EU. Toto prostředí poskytuje zemědělským podnikům určité jistoty v podobě dotačních programů a přístupů k nim. I když provozní podmínky jsou příhodné, mnohdy dochází ke špatným manažerským rozhodnutím, při kterých může hrát významnou roli neplnohodnotné využití podnikové informatiky (dále PI), nebo špatné interpretování jejích výstupů. „PI zahrnuje způsob vyjádření informací, jejich zpracování, přenos a jejich využití v podniku“. (Gála, Pour, & Šedivá, 2009, str. 34). „Dostatek finančních prostředků a podpor přicházejících od roku 2004 do zemědělského sektoru z EU a českých zdrojů učinil zemědělství perspektivnějším a umožnil zemědělským subjektům vymanit se z neúspěšných hospodářských výsledků v období transformace zemědělství. Z tohoto důvodu mohou zemědělské podniky modernizovat své zázemí“ (Věžník, Konečný, & Svobodová, 2009). Z předešlého textu rovněž vyplývá, že v zemědělství je možno využívat vedle vlastních výrobních kapacit také dotační programy, díky kterým není tento resort v posledních letech ve ztrátě. Dále lze rovněž konstatovat, že zdroje pro vybudování a provoz kvalitní PI v zemědělství je možno získat ze současného účelného zemědělského podnikání. Na základě zjištěných proporcionalit ve vybavení HW/SW a úrovně vzdělanosti vedoucích zemědělských pracovníků je oblast zkoumání této předkládané práce zaměřena především na fyzické osoby (SHR) hospodařící v českém zemědělství. PI představuje principy a postupy aplikací informačních a komunikačních technologií v řízení, provozu a rozvoji ekonomického subjektu (podniku). Zahrnuje interní část, tj informatiku pro interní činnost podniku a externí část informatiku pro řešení obchodu. V praxi je vedle již uvedeného termínu informatika nebo PI běžné používat IS/ICT“ (Pour, 2006) „Podmínky pro uplatnění efektů PI se samozřejmě mezi podniky diametrálně liší a současně se různí i názory reprezentantů těchto podniků na informatiku, její možnosti a omezení“ (Pour, a další, 2010). Lze vyvozovat, že PI v zemědělském podniku by měla být jednoznačně přínosná pro jeho ziskovost, přičemž záleží především na jejím vhodném
5
nasazení a využívání. Ne vždy se však tak v praxi děje a cílem tohoto článku je především analýza momentálního stavu využívání PI v resortu zemědělství a identifikace relevantních předpokladů její kvality v zemědělských podnicích. Toto vymezení lze rovněž podpořit i dalším názorem: „Podobně jako v oblasti výroby se společnosti snaží zefektivnit využití informačních technologií samotných. Problémem z pohledu investic do informačních technologií není pouze výše investic či jejich určení, ale také nemožnost - objektivní i neobjektivní - jejich efektivního zhodnocení. (Kocan, 2004). Podniková informatika v zemědělství zajištuje veškeré informační potřeby podniku spojených s vykonáváním a řízením aktivit (procesů) podniku. Podniková informatika v zemědělství je specifická svojí akceptací proměnlivostí klimatických, místních podmínek a z toho plynoucí dopředu přesně nenaplánovatelnou délku výroby“. Další aspekt, který je nutné brát na zřetel je to, že problematika potřeby PI v různých typech zemědělských podniků se liší v závislosti na jejich velikosti a výrobním zaměření. U subjektů fyzických osob - malých soukromě hospodařících rolníků (SHR) může tyto potřeby dostatečně zabezpečovat jeden účetní program a vše ostatní je pak otázkou zkušenosti dotyčného hospodáře. Ve středních podnicích je tato problematika řešena existujícími informačními systémy (dále IS) s moduly dle výrobního zaměření vlastního podniku (např. RV rostlinná výroba, ŽV - živočišná výroba). Třetí skupinu podniků tvoří velké podniky (kapitálové skupiny), které podnikají v resortu zemědělství, ve kterých se využívají všechny běžně dostupné IS a nástroje Business Intelligence (BI).
7 Použité metody V počáteční fázi výzkumu byl sestaven seznam relevantních oblastí týkajících se PI. Seznam vznikl po konzultaci se zástupci Asociace soukromého zemědělství a z řad farmářů. Stav využití a ohodnocení PI v zemědělství byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření. Získaná data byla statisticky zpracována formou popisných statistik. V šetření bylo dotázáno přes 500 respondentů, kteří mohli odpovědět na papírový formulář, zaslat odpověď
e-mailem,
nebo
prostřednictvím
6
on-line
formuláře
na
adrese
http://dotaznik.czu.cz/index.php?sid=75199&newtest=Y&lang=cs.
Získáno
bylo
135
relevantních dotazníků pro další zpracování. Pro tyto účely hodnocení PI v tomto článku jsou použity vhodné techniky, metody, popisné statistiky, analýzy, syntézy, dedukce a komparace. Účelem tohoto článku je zkoumání kvality a úrovně využívání PI v resortu zemědělství včetně poskytnutí přehledu o řešené problematice a identifikace jejích silných a slabých stránek.
8 Výsledky a diskuze Podle Šilerové většina řídicích pracovníků považuje záležitost efektivního využití ICT jako primární pro další rozvoj svého podniku. Využití informačních a komunikačních technologií v zemědělských podnicích kopíruje ekonomickou situaci zemědělských podniků. V zemědělství jsou rozšířeny jednotlivé dílčí aplikace, které navzájem nekomunikují, a proto využití dat, informací a znalostí z těchto systémů je velmi individuální. Situace v zemědělských podnicích byla zmapována na základě dotazníkového šetření. Níže uvedený graf č. 2. znázorňuje momentální stav využití informačních systémů v zemědělské výrobě. „Respondenti tohoto dotazníkového šetření odpovídali na otázky využívání IS podle původu:
vlastní aplikace (tj. aplikace vytvořené v zemědělském podniku útvarem informatiky),
aplikace dodané na zakázku (tj. aplikace vytvořené na zakázku pro konkrétního zadavatele),
dílčí aplikace (aplikace podporující jednotlivé výrobní činnosti jako RV, ŽV, ekonomika atd., které nejsou vzájemně integrované),
aplikace dodané systémovým integrátorem.
7
Graf 1: Typy aplikací používané v resortu zemědělství Zdroj: (Šilerová & Švarcová, www.agris.cz, 2005)
Z tohoto šetření vyplývá, že nejvíce respondentů využívá dílčí aplikace, ačkoliv od roku 2000 nastal pokles rozšíření těchto aplikací, který ale není nijak razantní. Rovněž tak se začíná v resortu zemědělství rozšiřovat využití aplikací od systémových integrátorů, včetně modulů pro řízení, ale tento typ aplikací se týká velkých podniků (tj. s výměrou nad 1000 ha)“ (Šilerová & Švarcová, 2005). Problematika podniků s výměrou obhospodařované půdy do 500 ha dosud nebyla řešena, a proto je jedním z cílů tohoto článku. Důvody, proč neexistuje jedna optimální varianta řízení podnikové informatiky, jsou dány celou řadou objektivních i subjektivních okolností, které řízení podnikové informatiky ovlivňují. Úlohou ICT managementu je toto lokální optimum nalézt a realizovat“ (Voříšek, 2009). V průběhu roku 2013 bylo realizováno dotazníkové šetření v rámci projektu IGA (grantový projekt PEF ČZU v Praze č.: 20131038: Analýza a návrh modelu hodnocení kvality eslužeb v sektoru zemědělství), který tématicky navázal na výstupy článku „Evaluation of electronic public services in agriculture in the Czech Republic“ (Rysová, a další, 2013). Otázky v tomto dotazníkovém šetření byly přednostně zaměřeny na zkoumání úrovně PI. Celkem bylo získáno 135 vyplněných dotazníkových formulářů od subjektů zemělské prvovýroby, přičemž 88% těchto dotazníků bylo získáno od subjektů s výměrou do 500 ha, jak je uvedeno v následujícím grafu č. 3. Lze tedy konstatovat, že objektem tohoto šetření
8
byly především soukromě hospodařící rolníci (SHR). Dílčí výsledky tohoto šetření prezentují následující grafy.
Graf 2: Struktura podniků podle výměry zemědělské půdy. Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
Dále bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných SHR mělo 91% výrobní zaměření na RV, 51% na ŽV a 15% ostatní viz graf č. 4..
Graf 3: Výrobní struktura podniků. Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
9
Další otázkou tohoto dotazníku bylo: “Kdo na vaší farmě obsluhuje PC?“ a zde opět z celkového počtu odpovědí bylo 85 % ve smyslu, že PC obsluhuje samotný majitel firmy, 26 % účetní a zbývajících 26 % ostatní zaměstnanaci. Z těchto čísel je zřejmé, že majitelé nebo vedoucí pracovníci farem chtějí mít dostatečný přehled o vlastním fungování své farmy. Dále z údajů AGC 2010 vyplývá, že cca 69 % vedoucích pracovníků u fyzických osob má pouze praktické zkušenosti nebo výuční list. Na základě těchto faktů lze spatřovat určité rezervy ve využívání PI a v kvalitní interpretaci získaných dat a jejich lepší využití.
Graf 4: Struktura obsluhy PC v podnicích. Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
Následující graf č. 6 znázorňuje odpovědi na otázku „Jaké informace nejčastěji využíváte z internetu“. Pokud zemědělský podnikatelský subjekt tuto komunikaci využívá v plném rozsahu, lze vyvozovat, že disponuje kvalitním přehledem o informačních zdrojích využitelných pro svoji PI.
10
Graf 5: Struktura informací nejčastěji využívaných z internetu Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
V otázce technické vybavenosti (HW) lze konstatovat, že díky ziskovosti sektoru zemědělství nejsou výraznější problémy s investicemi do této oblasti. V rámci šetření bylo navíc zjištěno, že investice v současnosti směřují v daleko větší míře do využití mobilních technologií (viz. graf č.7).
Graf 6: Struktura nákupu HW za poslední období Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
11
Další oblast šetření výše zmiňovaného dotazníku se týkala typů používaného programového vybavení (SW) v dotyčných zemědělských podnicích. Zde jednoznačně nejčastější odpovědí bylo využití IS pro účetnictví, skladové hospodářství a dále specializované programy pro RV a ŽV. Tato zjištění korespondují se strukturou výroby specifikované grafem č. 4. Neméně užitečné je rovněž i následuijící zjištění, že zemědělci využívají i další specializovanější IS jako například ERP, EDI, SAS, nástroje BI včetně programů pro precizní zemědělství. Zde se již jedná o sofistikovanější komponenty provozovaných PI. Tyto aplikace musí obsahovat komunikační rozhraní mezi jednotlivými prvky PI a jsou implementovány na základě důkladné anylýzy pro jejich využívání a pro kvalitní interpretaci dat (typy, formáty dat, a podobně). Tyto prvky budou předmětem dalšího zkoumání v rámci autorovy závěrečné disertační práce.
Graf 7: Struktura programů (SW) používaných pro výkon činnosti v oblasti zemědělství. Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038
12
Jedno z podstatných východisek pro další zkoumání a dosažení cílů této práce je zjištění, že „Informatika je vnímána jako nutné technologické řešení k realizaci cílů podniku“. Takto odpovědělo 68% respondentů. 19 % respondentů si myslí, že „informatika má zásadní vliv na realizaci cílů jejich podnikání“ a pouze 14 % je toho názoru, že „informatika nemá žádný vliv na realizaci cílů podniku“. Tyto skutečnosti prezentuje níže uvedený graf č. 9 a lze je považovat za relevantní důvod pro další zkoumání, proč tomu tak je.
Graf 8: Struktura názorů vlivu informatiky na zemědělskou činnost (podnikání) Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038
13
9 Závěr Cílem článku bylo ukázat současný stav využívání PI v zemědělských podnicích. Na základě zjištění z provedeného šetření je zřetelné, že v 19% mají respondenti takový názor, že „informatika má zásadní vliv na realizaci cílů jejich podnikání“ a u ostatních je informatika nutným technologickým řešením nebo nemá na realizaci cílů podstatný vliv. Toto zjištění potvrzuje původní tvrzení Šilerové „V zemědělství jsou rozšířeny jednotlivé dílčí aplikace, které navzájem nekomunikují, a proto využití dat, informací a znalostí z těchto systémů je velmi individuální“ (Šilerová, a další, 2005). Zde lze na základě komparace těchto dvou zjištění říci, že stav je stále neutěšený a prostor pro kvalitnější využití PI je široký a bude předmětem dalšího podrobnějšího zkoumání. V ostatních ukazatelích využití informací je podstatné a logické zjištění, že u soukromých zemědělců převážně v rámci PI pracuje především majitel farmy. Dalším zjištěním je, že nejvíce jsou využívány zdroje informací v rámci PI pro příjem dotací, vedení účetnictví a skladového hospodářství. Jako neomezující prvek se ukázal nákup HW a SW prostředků. V úvodu článku je pojednáno o zemědělské PI a její odlišnosti od ostatních odvětví hospodářství a právě tento aspekt lze považovat za dosti limitující pro širší uplatnění PI nad rámec „nutného technologického řešení“. Další výzkumné úsilí bude dále zaměřeno na lepší uplatnění PI s ohledem na operativnější využívání mobility HW (tablety, smartphone a další). Hlavním účelem je poskytovat přátelské a efektivní prostředí PI, které přinesou úspory a vyšší produktivitu práce na straně soukromých zemědělců a podniků.
10 Dedikace příspěvku Dílčí části poznatků představené v tomto příspěvku jsou výsledkem řešení interního grantu na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské university v Praze, (grantový projekt PEF ČZU v Praze č.: 20131038: Analýza a návrh modelu hodnocení kvality e-služeb v sektoru zemědělství).
11 Seznam použité literatury Gála, Libor, Pour, Jan a Šedivá, Zuzana. 2009. Podniková informatika 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, ISBN 978-80-247-2615-1, 2009. Kocan, M. 2004. Technologiemi k úsporám. www.systemonline.cz. [Online] 6. 6 2004. http://www.systemonline.cz/site/trendy/04_06mercury.html.
14
Pour, Jan a Novotný, Ota. 2010. http://www.cssi.cz. ČSSI. [Online] ČSSI, 6 2010. [Citace: 26. 4 2013.] http://www.cssi.cz/cssi/k-vysledkum-pruzkumu-zamereneho-nakvalitu-podnikove-informatiky. ISSN 1804-2716 (online). —. 2006. Informační systémy a technologie. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 808673003-4. Rysová, Hana, a další. 2013. Evaluation of electronic public services in agriculture in the Czech Republic. [Online] 2013. http://acta.mendelu.cz/61/2/0473/. ISSN 1211-8516. Šilerová, Edita a Švarcová, Ivana. 2005. www.agris.cz. www.agris.cz. [Online] 2005. [Citace: 20. 10 2013.] http://www.agris.cz/Content/files/main_files/70/148394/sec2005.pdf. ISSN 1804-1930. Věžník, Antonín, Konečný, Ondřej a Svobodová, Hana. 2009.Analýza dotačních možností zemědělců ČR. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2009. Sv. roč.13, 1/2009,, stránky s. 116-122. https://repozitar.cz/repo/14614/. ISSN 1337-9453.. Voříšek, Jiří. 2009. Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky. www.cssi.cz. [Online] 2009. [Citace: 20. 10 2013.] http://si.vse.cz/archive/proceedings/2009/faktoryovlivnujici-rizeni-podnikove-informatiky.pdf. ISSN 1214-6242.
12 Seznam grafů Graf 1: Typy aplikací používané v resortu zemědělství ................................................ 8 Graf 2: Struktura podniků podle výměry zemědělské půdy. ........................................ 9 Graf 3: Výrobní struktura podniků. ................................................................................... 9 Graf 4: Struktura obsluhy PC v podnicích..................................................................... 10 Graf 5: Struktura informací nejčastěji využívaných z internetu ................................. 11 Graf 6: Struktura nákupu HW za poslední období ....................................................... 11 Graf 7: Struktura programů (SW) používaných pro výkon činnosti v oblasti zemědělství. ....................................................................................................................... 12 Graf 8: Struktura názorů vlivu informatiky na zemědělskou činnost (podnikání).... 13
15
