MOŽNOSTI ÚVEROVÉHO FINANCOVANIA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V SR A V ČR

Ma sary kova univerz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

MOŽNOSTI ÚVEROVÉHO FINANCOVANIA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V SR A V ČR Loan financing for small and medium-sized enterprises in the SR and CR

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

prof. Ing. Eva HORVÁTOVÁ, CSc.

Bc. Eva KOSECOVÁ

Brno, duben 2012

-2-

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

KOSECOVÁ Eva, Bc.

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

MOŽNOSTI ÚVEROVÉHO FINANCOVANIA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V SR A V ČR Loan financing for small and medium-sized enterprises in the SR and CR

Zásady pro vypracování: Cíl práce: Práca sa zameria na malé a stredné podniky ako objekt financovania. Jej cieľom bude načrtnúť moţnosti financovania SME a poukázať na miesto, rozsah a rozvoj financovania SME prostredníctvom komerčných bánk, poukázať na rozsah a kvalitu takéhoto financovania a zaujať stanovisko k tomu, či je vhodné do uvedeného procesu cieľavedome vstupovať a navrhnúť opatrenia na zlepšenie podmienok financovania SME. Cieľom práce je zhodnotiť moţnosti úverovania malých a stredných podnikov v Českej republike a na Slovensku, navzájom ich porovnať a následne zhodnotiť výhody a nevýhody úverovania v uvedených krajinách. Postup práce a použité metody: 1. Úvod do problematiky 2. Stanovenie hypotézy 3. Historický vývoj 4. Vymedzenie a špecifikácia jednotlivých produktov 5. Ponuka finančných produktov na trhu ČR a SR 6. Porovnanie výhodnosti produktov na príkladoch 7. Overenie platnosti hypotézy 8. Zhrnutie a záver -3-

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: ŠIMAN, JOSEF - PETERA, PETR. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 192 s. +. ISBN 9788074001178. VODÁČEK, LEO - VODÁČKOVÁ, OĽGA. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004. 192 s. ISBN 80-7261-099-6. VODOVÁ, PAVLA. Modelování trhu úvěrů v České republice. V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, 2009. 104 s. ISBN 9788072485390. VEBER, JAROMÍR - SRPOVÁ, JITKA. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2. BREALEY, RICHARD A. - MYERS, STEWART C. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad - Vilém Jungmann - Tomáš Hlaváč. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4.

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Eva Horvátová, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V Brně dne 4. 3. 2011

-4-

Jm é no a pří j m ení aut ora: Ná zev di pl om ové práce: Ná zev pr áce v angl i čt i ně: K at edra: Ve doucí di pl om ové práce : Rok obhaj oby:

Eva Kosecová Možnosti úverového financovania malých a stredných Podnikov v SR a ČR Loan financing for small and medium-sized enterprises in the SR and CR Financí prof. Ing. Eva Horvátová, CSc. 2012

Anotace Předmětem diplomové práce „Možnosti úverového financovania malých a stredných podnikov v SR a ČR“ je zhodnotit možnosti, které mají malé a střední podniky v přístupu k financím. Nejdříve je vymezen pojem malé a střední podnikání, a poté jeho historický vývoj. Hlavní pozornost je věnována teoretickým možnostem financování a jejich následnému uplatnění v praxi při zakládání dceřiné společnosti v jiném státě, než má sídlo mateřská společnost.

Annotation The goal of the diploma thesis „Loan financing for small and medium-sized enterprises in the SR and CR“ is to evaluate opportunities of small and medium-sized enterprises access to finance. First the term small and medium-sized enterprises will be determined, and then their historical development will be described. The main attention is devoted to the theoretical possibilities of financing and their subsequent application in practice when setting up a subsidiary in another state than the parent company headquarters is located.

Klíčová slova Financování, finanční zdroje podniku, malý a střední podnik, proces financování, úvěrové produkty bank

Keywords Financing, company´s financial resources, small and medium-sized enterprises, financing process, banking credit products

-5-

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Možnosti úverového financovania malých a stredných podnikov v SR a ČR vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Evy Horvátové, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

-6-

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Evě Horvátové, CSc. za její čas, vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Na závěr bych chtěla poděkovat své rodině za podporu, kterou mi poskytovala po celou dobu studia.

-7-

Obsah OBSAH ................................................................................................................... - 8 ÚVOD ................................................................................................................... - 10 1. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY .......................................................................... - 13 1.1 Členění MSP ..............................................................................................................................................- 13 1.2.1 Organizace společnosti ........................................................................................................................- 17 1. 2. 2. Oblast výroby ...................................................................................................................................- 17 1.2.3 Personální oblast ..................................................................................................................................- 18 1.3 Nevýhody MSP ..........................................................................................................................................- 18 1.3.1 Řízení podniku.....................................................................................................................................- 18 1.3.2 Personální oblast ..................................................................................................................................- 19 1. 3. 3. Financování ......................................................................................................................................- 19 1.4 Cíle MSP ....................................................................................................................................................- 21 1.4.1 Rentabilita celkového kapitálu (Return On Assets) .............................................................................- 21 1.4.2 Rentabilita vlastního jmění (Return On Equity) ..................................................................................- 21 1.4.3 Rentabilita trţeb (Return On Sale).......................................................................................................- 22 1.5 Funkce malých a středních podniků ........................................................................................................- 23 -

2. HISTORICKÝ VÝVOJ MSP .............................................................................. - 25 3. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PODNIKU ............................................................ - 31 3.1 Interní zdroje financování ........................................................................................................................- 31 3.1.1 Zisk ......................................................................................................................................................- 32 3.1.2 Odpisy .................................................................................................................................................- 33 3.1.3 Vyuţití dlouhodobých rezerv ..............................................................................................................- 33 3.1.4 Urychlení procesu obratu kapitálu .......................................................................................................- 33 3.1.5 Výnosy z prodeje majetku ...................................................................................................................- 34 3.2 Externí zdroje financování .......................................................................................................................- 34 3.2.1 Zvýšení vlastního kapitálu společníky .................................................................................................- 35 3.2.2 Vstup nového společníka .....................................................................................................................- 35 3.2.3 Bankovní úvěry ...................................................................................................................................- 36 3.2.4 Dodavatelský úvěr ...............................................................................................................................- 45 3.2.5 Odběratelský úvěr ................................................................................................................................- 45 3.3 Jiné zdroje financování .............................................................................................................................- 46 3.3.1 Rizikový kapitál ..................................................................................................................................- 46 3.3.2 Tiché společenství ...............................................................................................................................- 47 3.3.3 Leasing ................................................................................................................................................- 47 3.3.4 Faktoring..............................................................................................................................................- 48 3.3.5 Forfaiting .............................................................................................................................................- 49 3.3.6 Veřejná podpora ..................................................................................................................................- 49 -

-8-

4. ANALÝZA SPOLEČNOSTI A NÁVRH NA FINANCOVÁNÍ POBOČKY NA SLOVENSKU ........................................................................................................- 31 4.1 Charakteristika společnosti...................................................................................................................... - 52 4.1.1 Představení společnosti ....................................................................................................................... - 52 4.1.2 SWOT analýza společnosti ................................................................................................................. - 53 4.2 Charakteristika finančního trhu ............................................................................................................. - 55 4.2.1 Finanční trh v České republice ............................................................................................................ - 55 4.2.2 Finanční trh na Slovensku ................................................................................................................... - 56 4.3 Založení dceřiné společnosti..................................................................................................................... - 57 4.3.1 Náklady na novou dceřinou společnost ............................................................................................... - 58 4.4 Financování pomocí bankovního úvěru .................................................................................................. - 60 4.4.1 Komerční banka v České republice ..................................................................................................... - 63 4.4.2 ČSOB v České republice ..................................................................................................................... - 66 4.4.3 Komerční banka na Slovensku ............................................................................................................ - 67 4.4.4 ČSOB na Slovensku ............................................................................................................................ - 69 4.4.5 Náklady na správu úvěru ..................................................................................................................... - 70 4.5 Financování pomocí faktoringu ............................................................................................................... - 73 -

ZÁVĚR ..................................................................................................................- 77 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..........................................................................- 79 Literatura ...................................................................................................................................................... - 79 Pouţité a citované webové stránky .............................................................................................................. - 81 Právní předpisy ............................................................................................................................................ - 83 -

SEZNAM TABULEK .............................................................................................- 84 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................- 84 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................- 84 Příloha 1: Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti ................................................................................... - 85 -

-9-

Úvod Malé a střední podniky, které jsou vlastním objektem této diplomové práce, sehrávají v ekonomice kaţdé země významnou úlohu. Ať se jiţ podíváme na podíl na HDP nebo na inovativní pokrok, jehoţ nositelem malé a střední podniky jsou nebo například na to, ţe dokáţou mnohem pruţněji reagovat na změny v poptávce spotřebitelů po nových produktech. Vyplňují mezery na trhu, o které velké podniky nemají zájem a také lépe vyhledávají nové příleţitosti. Právě z těchto důvodů by měly malé a střední podniky znát své moţnosti financování a také umět vyuţívat svou optimální strukturu finančních zdrojů Předmětem řešení této diplomové práce je financování malých a středních podniků s uţším zaměřením se na financování úvěrové. Rostoucí význam a důleţitost řešení tohoto tématu je zřejmý zejména v současné době, kdy se světová ekonomika stále ještě vzpamatovává z následků globální finanční krize. Právě popisované a podrobněji níţe charakterizované malé a střední podniky mohou být a dokonce by i měly být hnací silou znovuoţívajících ekonomik a to proto, ţe jsou velmi flexibilní nejen ve svých reakcích na nenadálé interní i externí změny, ale také proto, ţe dokáţou svůj sortiment přizpůsobit rychle se měnícím potřebám zákazníků. Klíčovou roli hrají malé a střední podniky také při vytváření nových pracovních míst, coţ povaţujeme za velmi významný faktor např. při popisování situace v ekonomice. V době krize toto platí dvojnásobně. Všechny výše zmíněné argumenty jenom dokládají důleţitost působení malých a středních podniků v jakékoli ekonomice a jsou také východiskem při pochopení důleţitosti individuálního přístupu ke kapitálu pro tyto druhy podniků. Cílem této diplomové práce je teoreticky definovat malé a střední podniky, zhodnotit produkty, které jsou na našem trhu pro malé a střední podniky dostupné. Na základě těchto teoretických zjištění a analýzy konkrétního podniku navrhnu v praktické části, jakým způsobem by měla společnost přistupovat k financování rozjezdu nové pobočky. Bude se jednat o českou mateřskou společnost, která zakládá dceřinou společnost na Slovensku, konkrétně v Bratislavě. Pro naplnění stanoveného cíle je zapotřebí znát potřeby malých a středních podniků obecně, a hlouběji poznat potřeby konkrétního zkoumaného podniku a názory majitelů a vedení - 10 -

podniku na proces financování. Je nutné zhodnotit nabídku finančních institucí jak v České republice, tak i na Slovensku a proces financování z pohledu jednotlivých institucí. V první kapitole se budeme věnovat definici malého a středního podnikání, zejména pak výhodami a nevýhodami takového trţního subjektu, které ovlivňují rozhodování v rámci ekonomického prostředí v České republice a na Slovensku. Ve druhé kapitole se zaměříme na historický vývoj podnikání a úvěrového financování. Ve třetí kapitole se dostaneme k moţnostem financování malých a středních podniků, které rozdělíme na externí a interní a popíšeme jednotlivé produkty, které s touto záleţitostí souvisejí. Ve čtvrté kapitole, která je zároveň praktickou částí této práce, popisujeme jiţ vybranou společnost, obor její činnosti a její moţnosti při financování rozjezdu dceřiné společnosti na Slovensku.

- 11 -

- 12 -

1. Malé a střední podniky Páteř ekonomiky České republiky a Slovenska, jakoţ i v podstatě celé Evropské unie, dnes jiţ tvoří malé a střední podniky. Takové podnikání v rámci malých a středních podniků s sebou nese na jedné straně řadu výhod, s čímţ samozřejmě souvisí na straně druhé i řada nevýhod. Za jednu z největších a nejvýraznějších nevýhod je povaţována právě zmíněná malá nebo střední velikost podniku. Proto se většina podniků snaţí různými způsoby toto znevýhodnění co nejrychleji a co nejlépe odstranit, v důsledku čehoţ dochází nejčastěji k rozšiřování společností a růstu malého a středního podnikání. Z tohoto rozšiřování přirozeně plynou zvýšené poţadavky na hledání dalších moţností financování právě malých a středních podniků, jejich rozvoje a expanze.

1.1 Členění MSP Jak uţ jsme výše zmínili, tak malé a střední podnikání tvoří vlastně základ významné části všech ekonomik. Je nutno také doplnit, ţe vytváří pracovní místa, jsou zdrojem pro různorodost a diferenciaci produktů tak, aby samy podniky byly schopné zaručit jejich šance v konkurenčním boji, přispívají k celkovému hospodářskému růstu, podporují konkurenceschopnost, umoţňují účelné vyuţití volného lidského potenciálu a naplňují i další zájmy současné společnosti, např. regionální rozvoj1. Přesně z těchto důvodů spadají první snahy o vymezení a přesnější definování pojmu a funkcí malého a středního podnikání v legislativní rovině jiţ do počátku 90. let 20. století. V roce 1992 totiţ došlo také k tomu, ţe Evropská komise navrhla rozšířit jednotnou definici malých a středních podniků do všech svých členských zemí a postupně se tím začaly sjednocovat diferencované definice v jednotlivých zemích Evropské unie, aby pro všechny podniky, které fungují, a také do budoucna chtějí fungovat na jednotném vnitřním trhu v rámci Evropské unie, mohla platit nejen jednotná, ale také závazná pravidla.2 Kontrola jejich dodrţování, popř. také uplatnění různých peněţitých sankcí, tak dostala moţnost stát se efektivnější a účinnější. 1

Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu [on-line]. Praha : 1. 12. 2011. Dostupné z: 2 Vodáček, L., Vodáčková, O., Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2004. ISBN 8072610996.

- 13 -

Evropská Komise nakonec dospěla ve svém Doporučení 2003/361/EC3 ke sjednocující definici malého a středního podnikání4. Toto Doporučení v roce 2008 doplnila Evropská Komise (ES) Nařízením č. 800/20085, které obsahuje v příloze č. 1 definici drobného, malého a středního podnikání. Hlavními kritérii, podle kterých lze malé a střední podniky takto členit, jsou: Počet zaměstnanců Roční obrat („annual turnover“) Nezávislost Celková bilanční hodnota majetku („annual balance sheet total“) Dle tohoto Doporučení a Nařízení Evropské Komise platí následující:6 Mikropodnik7 je takový podnik, který zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců a jeho roční obrat (můţeme říci také celková bilanční hodnota majetku) není vyšší neţ 2 mil EUR. Malý podnik je potom takový podnik, který zaměstnává minimálně 11 a maximálně 50 osob a jeho roční obrat (neboli celková bilanční hodnota majetku) nepřekračuje částku 10 mil. EUR. Střední podnik je následně vymezen jako podnik, který zaměstnává zaměstnance v rozmezí 50-250 osob, jehoţ roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR a celková bilanční hodnota majetku nepřesahuje 43 mil. EUR.

3

Evropská komise: The new SME definition – User quide and model declaration [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z: 4 Uplatňování definice malého a středního podniku (MSP) [on-line]. 1. 12. 2011. Dostupné z: 5 Evropská Komise: Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z: 6 Vodáček, L., Vodáčková, O., Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2004. ISBN 8072610996. 7 Mikropodniky se vyčleňují v rámci malých podniků.

- 14 -

Pro lepší přehled si toto rozdělení uveďme ještě v následující tabulce. Tabulka č. 1 Rozdělení malého a středního podnikání dle kritérií Evropské Komise Kategorie podniku

Celkový počet zaměstnanců

Roční obrat

Bilanční suma

mikropodnik

< 10 osob

2 mil. EUR

malý podnik

< 50 osob

10 mil. EUR

střední podnik

< 250 osob

50 mil. EUR

43 mil. EUR

Zdroj: upraveno dle Nařízení Evropské Komise č. 800/2008. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:214:0003:0047:CS:PDF

Dalším důleţitým členěním MSP je jejich rozdělení na:8 9 Autonomní podniky („autonomous enteprises“) – takovým podnikem je kaţdý podnik, který se nedá zařadit od kategorie partnerského či připojeného podniku. Partnerské podniky („partner enterprises“) jsou všechny podniky, které nemohou být připojeny ke skupině propojených podniků a splňují ještě navíc následující podmínku: mateřský podnik vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky více jak 25% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného (dceřiného) podniku. Propojené podniky („linked enterprises“) jsou takové podniky, mezi kterými existuje jeden z následujících vztahů: o Podnik vlastní víc jak 50% hlasovacích práv, které patří akcionářům nebo společníkům v jiném podniku. o Podnik má právo jmenovat a odvolávat většinu členů správní rady, řídícího orgánu nebo dozorčího orgánu jiného podniku. o Podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv nad jiným podnikem, a to ve dvou základních formách – na základě smlouvy s tímto podnikem uzavřené nebo na základě jednoho nebo více sjednaných ustanovení, která jsou součástí zakládací listiny, společenské smlouvy nebo obsaţeny ve stanovách. 8

Vodáček, L., Vodáčková, O., Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2004. ISBN 8072610996. 9 Evropská komise: The new SME definition – User quide and model declaration [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z:

- 15 -

o Podnik, který je sám akcionářem nebo členem správní rady, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku, ovládá v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři či společníky daného podniku většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v tomto podniku. Tabulka č. 2 Rozdělení malého a středního podnikání dle různých kritérií vybraných institucí pro různé účely Autor definice Pro účely Počet zaměstnanců Další informace

Evropská komise, OECD

Statistiky pro MSP

Mikropodnik

1-9

Malý podnik

10-99

Střední podnik

100-

499 Velký podnik

Maximálně 1/3

Evropská investiční banka

> 500

Globální půjčky EIB

(EIB)

Malé a střední podniky

kapitálu v MSP můţe

< 500

být ve vlastnictví velkého podniku Pokud je výše půjčky na projekt niţší, neţ je 15 mil. USD, tak si

Evropská banka pro obnovu

Projekty

MSP >250

finanční zprostředkovatel můţe

a rozvoj (EBRD)

nadefinovat MSP dle vlastních kritérií International Finance Corporation (IFC)

Definování cílové skupiny pro projekty

Mikropodnik MSP

< 20 100-500

Zdroj: Zpracováno dle podkladů Evropské Komise, Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, International Finance Corporation

- 16 -

1.2. Výhody MSP10 1.2.1 Organizace společnosti Za jednu z nejpodstatnějších výhod malého a středního podnikání povaţuji jednoduchou a přehlednou organizační strukturu podniku, která umoţňuje přímé vedení a kontrolu všech činností a procesů v podniku. Tok informací v podniku zde předpokládá větší pruţnost a rychlejší reakci na podněty, které mohou přicházet jak ze samotného trhu (jedná se tady o jeden z nejdůleţitějších externích faktorů ovlivňující provoz podniku), tak také od zákonodárců a dokonce přímo od zákazníků, či vstupu nového konkurenta na příslušný trh. Díky jednodušší organizační struktuře dochází k tomu, ţe se sniţují náklady na vedení podniku, coţ přináší menší moţnost uplatnění formální byrokracie (ta výrazně – a zejména negativně – ovlivňuje flexibilitu podniku v oblasti plánování, rozhodování a celkového managementu). Ve většině malých a středních podniků existuje také menší počet vlastníků, kteří se také obvykle bezprostředně podílí na řízení a celkovém směřování podniku. Vedoucím pracovníkem podniku bývá obvykle sám jeho majitel, který je tudíţ bezprostředně zaangaţovaný do kaţdodenního chodu podniku a přímo se účastní všech rozhodovacích procesů, z čehoţ můţe plynout pro malý nebo střední podnikatelský subjekt tak důleţitá vysoká flexibilita při reagování na podněty z vnějšího prostředí (v jakém se podnik pohybuje dobrovolně nebo v jakém je nucen se pohybovat z důvodu svého profesionálního zaměření, díky druhům produktů, které nabízí apod.) a přijímání podnikatelských rozhodnutí a vedoucí tak například rychle eliminuje vliv jiných zájmových vnitropodnikových skupin.

1. 2. 2. Oblast výroby Obrovskou předností pro MSP je obvykle specializace výroby/prodeje produktů nebo zaměření podnikem nabízených sluţeb na určitou, menší a specializovanější část trhu. Díky této strategii dochází k výrazným úsporám finančních prostředků i lidských zdrojů při výrobě a můţe se tím posílit i pozice daného podniku v určité vymezené oblasti trhu. Většinou se jedná o produkci v oblasti zakázkové, kusové nebo malosériové výroby. Specializace se můţe

10

Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2

- 17 -

také týkat zaměření se na drobnější lokální trhy nebo pouze na specifický úzký okruh spotřebitelů (profesní zaměření, věková skupina apod.).

1.2.3 Personální oblast Díky přímému kontaktu vedení s pracovníky dané společnosti se vytváří vztah důvěry a ztrácí se anonymita, čímţ se mohou vytvářet lepší pracovní podmínky a přesnější předpoklady pro zainteresovanost pracovníků na chodu podniku. Většina pracovníků v malých a středních podnicích bývá ochotna vyměnit některé výhody jako např. vyšší plat a více komfortní pracovní prostředí dostupnější zejména v rámci velkých společností za přátelskou, aţ rodinnou atmosféru malé společnosti. Z toho potom profituje nejen samotná malá nebo střední společnost, ale i samotní její zaměstnanci a pracovníci. Jediným bezprostředně zjistitelným úskalím v tomto prostředí je přímá závislost chodu podniku na osobnosti vedoucího pracovníka. Předpokládáme ale, ţe vedoucí pracovník je tím, kdo si sám vybírá jednotlivé odborníky jako zaměstnance do svého týmu, takţe k větším „třecím plochám“ dochází jen velmi zřídka.

1.3 Nevýhody MSP11 1.3.1 Řízení podniku Jak jsme ve výhodách vyzdvihli to, ţe je ve vedení zainteresován většinou vlastník, je nutno doplnit, ţe tento fakt se můţe stát naopak i poměrně výraznou nevýhodou. Majitelem podniku, potaţmo jeho vedoucím pracovníkem, bývá většinou člověk, který nemá patřičné teoretické ani praktické znalosti a zkušenosti zejména z oblasti manaţerské, ekonomické ani právní, které jsou k zajištění alespoň běţného chodu malého a středního podnikání potřebné. Hlavní role při takovém, moţná můţeme říci i částečně „laickém“ vedení podniku hrají tedy zejména intuice a improvizace, naopak menší úlohu jiţ má kvalitní a perspektivní plánování, především dlouhodobějšího charakteru. V důsledku toho dochází často k přetíţení samotného vedoucího pracovníka, jehoţ výkonnost můţe postupně klesat, coţ můţe výrazně ovlivnit jeho odolnost vůči stresovým situacím i jeho vlastní rozhodování. Důsledky takových problémů lze potom pozorovat na jeho vztahu k zaměstnancům, rozhodnutí takového 11

Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,

2005. ISBN 80-247-1069-2 - 18 -

vedoucího pracovníka mohou postupně ztrácet na ráznosti a také na správnosti, s čímţ můţe souviset

i sníţení

konkurenceschopnosti

podniku,

ztráta

zákazníků,

případně

pád

do finančních problémů, jejichţ řešení můţe být mnohdy velmi sloţité a které mohou výrazně ohrozit samotnou ţivotaschopnost daného podniku. Nezanedbatelným negativním prvkem také bývá nedostatečná připravenost a neochota pro kooperaci s jinými podniky. Tato tendence vyplývá nejčastěji z obav z případné ztráty samostatnosti a nezávislosti. Právě tím ale mohou vznikat různé později hůře překonatelné bariéry a překáţky v rozvoji daného podniku.

1.3.2 Personální oblast Hlavní slabinou MSP je niţší počet zaměstnanců, na který je kladen logicky vyšší poţadavek „univerzálnosti“. Méně příznivé jsou také některé pracovní podmínky, hlavně v oblasti sociálního zabezpečení, příplatků na dovolenou, více týdnů dovolené, moţností stravování apod. Pracovní doba kaţdého pracovníka je také méně konkretizovaná, protoţe je potřeba ji přizpůsobit konkrétnímu mnoţství práce a zakázek, které v dané situaci podnik má. Také přístup k dalšímu vzdělávání stávajících pracovníků bývá omezenější, protoţe malý a střední podnik ve většině případů nemá takový dostatek finančních prostředků, aby mohl taková školení svých zaměstnanců platit. Malé a střední podniky obvykle také postrádají přesné popisy funkcí pracovníků (předmět a obsah pracovní činnosti) a organizační struktury (postavení jednotlivých zaměstnanců v jejím rámci), takţe poměrně často dochází k různým nedorozuměním při plnění úkolů nebo při vytyčení kompetencí mezi jednotlivými pracovníky.

1. 3. 3. Financování Další nevýhodou malých a středních podniků, ve srovnání s podniky velkými, je jejich malá ekonomická síla, malý podíl na trhu a také slabá kapitálová základna. Menší firmy musí mnohem častěji čelit těţšímu přístupu ke kapitálu a nedostatku finančních prostředků. Z toho můţe plynout jistá míra omezenosti moţností při financování zejména těch aktivit, které mají vést k dalšímu rozvoji nebo k expanzi podniku na jiný trh, popřípadě na jiné trhy (zde je

- 19 -

moţno uvést především niţší investice do vybavení, marketingových aktivit např. v oblasti reklamy, osobních nákladů, včetně nákladů na případné další vzdělávání zaměstnanců). V nejhorším případě můţe taková situace vyústit aţ k ohroţení ţivotaschopnosti podniku, například v důsledku druhotné platební neschopnosti, kdy podnik není schopen plnit své závazky z důvodu většího mnoţství neuhrazených pohledávek, které má u odběratelů. Nemoţnost okamţitě získat alespoň dostačující finanční prostředky na překonání takové dočasné platební neschopnosti můţe existenci podniku a jeho vlastní fungování v budoucnosti váţně ohrozit. Hlavním zdrojem pro financování malých a středních podniků bývá především tzv. samofinancování. Samofinancování je často jediným zdrojem financování pro podniky, které nemohou poskytnout záruky za úvěr ani nejsou dostatečně zajímavé pro větším kapitálem disponující investory, kteří se pohybují právě v oblasti kapitálových trhů. Ale také pro podniky, které mohou do určité míry vyuţívat externí zdroje, má samofinancování své výhody: Nemění se podíly vlastníků. Získané prostředky nejsou vázány na nějaký jeden určitý účel. Nevznikají náklady ani výdaje spojené s úroky. Posiluje se vlastní jmění, sniţují se tak rizika a zvyšuje se úvěrová způsobilost. Dalším zdrojem můţe být financování pomocí podílů dalších osob, které ale mohou být původním zdrojem mnoha omezení moţnosti rozhodování v daném podniku. Nejdůleţitějším zdrojem financování malých a středních podnikatelů tak proto stále zůstávají bankovní a dodavatelské úvěry nebo zálohové platby.

- 20 -

1.4 Cíle MSP Cíle malých a středních podniků se v dnešní době dají rozdělit do dvou základních kategorií podle cíle, na který se primárně orientují – zisk nebo trţní hodnota podniku. Tou první je kategorie, ve které se malé a střední podniky orientují pouze čistě na zisk. Základem je dosaţení co největšího zisku za co nejkratší období a nejlépe s co nejniţší mírou rizika a samozřejmě případných ztrát. Tento cíl jsme schopni měřit pomocí ukazatelů rentability. Mezi nejznámější a také nejvíce pouţívané ukazatele rentability patří:12 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Rentabilita vlastního jmění (ROE) Rentabilita trţeb (ROS)

1.4.1 Rentabilita celkového kapitálu (Return On Assets) ROA je jeden z poměrových ukazatelů, který charakterizuje to, do jaké míry se celkový kapitál neboli aktiva podniku zhodnotily za určité, předem stanovené období. V zásadě nám tedy ukazuje návratnost kapitálu, který jsme do podniku vloţili. Můţeme rozlišovat hrubou a čistou rentabilitu celkového kapitálu. Ukazatel se dá vypočítat na základě vyuţití následujících vztahů: ROAHRUBÁ = zisk před úroky před zdaněním / celkový kapitál ROAČISTÁ = čistý zisk / celkový kapitál

1.4.2 Rentabilita vlastního jmění (Return On Equity) ROE je ukazatel, díky kterému se můţeme dovědět, do jaké míry se zhodnotí vlastní kapitál podniku. I zde můţeme rozlišit hrubou a čistou rentabilitu celkového, do podniku vloţeného jmění. Příslušný ukazatel můţeme vypočítat na základě vztahů: ROEHRUBÁ = zisk před úroky a zdaněním / vlastní jmění ROEČISTÁ = čistý zisk / vlastní jmění

12

Horvátová, E. a kol., Operácie komerčných bánk 1. časť, Ekonóm, Bratislava 2007

- 21 -

Tento ukazatel má nicméně mnoho nedostatků:13 Tento ukazatel nezahrnuje informace o míře rizikovosti návratnosti vlastního kapitálu. Paradoxně vysoká zadluţenost (nízký podíl vlastního kapitálu) vede zpravidla k lepší hodnotě ukazatele. Při výpočtu ukazatele ROE se pouţívá pouze hodnota účetní, nikoliv hodnota trţní, která by měla vyšší vypovídací schopnost. Výpočet ukazatele rentability vlastního kapitálu standardně nezohledňuje ani inflaci ani náklady na vlastní kapitál. Výpočet ukazatele ROE by měl být také dále v podstatě upraven ještě o pohledávky, které má podnik vůči majitelům (poníţené o případné závazky) a které svou povahou mají dlouhodobý charakter.

1.4.3 Rentabilita tržeb (Return On Sale) Ukazatel rentability trţeb14 povaţujeme spíše za jeden z doplňkových ukazatelů, který nám popisuje hospodaření podniku. Vypočítáme ho na základě následujícího vztahu: ROS = čistý zisk / trţby V dnešní době se ale většina podniků místo toho, aby se snaţily dosáhnout co největšího zisku (za optimálního rozloţení výše uvedených podmínek), zaměřuje spíše na maximalizaci trţní hodnoty firmy (nebo také na druhé straně na minimalizaci nákladů). Do popředí se tak dostávají jiné cíle a mety jako je marketing nebo orientace na zákazníka. Při dosahování těchto cílů proto stojí v popředí ekonomické a řídící směry poţadující pro podnik větší podíl na trhu a stabilnější dlouhodobý růst. Prostřednictvím těchto cílů je podnik schopen dosáhnout také maximalizace zisku, čímţ by se mohly plnit oba základní cíle kaţdého podniku zároveň, aniţ by se vzájemně ohroţovaly nebo vylučovaly.

13

Rentabilita vlastního kapitálu [on-line]. Praha: 21. 12. 2011. Dostupný z: 14 BusinessVize. Rentabilita tržeb[on-line]. 21. 12. 2011. Dostupný z: < http://www.businessvize.cz/financnianalyza/ukazatele-rentabilit>

- 22 -

1.5 Funkce malých a středních podniků Malé a střední podniky jsou všeobecně uznávaným hybatelem rozvoje ekonomiky současné společnosti. Naopak jsou však bohuţel velmi silně ovlivnitelné i malými výkyvy na trhu. Pokud se nějakým, zejména nepředvídatelným způsobem změní ekonomické podmínky, musí se změnit a velmi rychle přizpůsobit i samotné firmy. Naproti tomu velké firmy nejsou tak flexibilní, mají jistou míru setrvačnosti. Trvá jim určitý čas, neţ si uvědomí potřebu změny a neţ jsou schopny na ni prakticky zareagovat, ale na druhou stranu mají většinou dominantní postavení na trhu nebo dostatečné zdroje, aby takovou změnu ustály po delší dobu (je zde také ta varianta, ţe změna je pouze krátkodobá, takţe velká společnost se jí ani nestihne, anebo ani vlastně nemusí, přizpůsobovat).15 Funkce malých a středních podniků můţeme rozlišovat podle dvou kritérií. Prvním z nich je kritérium hierarchického uspořádání funkcí. Do rámce tohoto kritéria můţeme zařadit: Výrobní funkci, která spočívá ve výrobě produktů nebo poskytování sluţeb. Obchodní funkci, kterou tvoří nákup surovin, materiálu a jejich následné přetvoření na výrobky a sluţby, které potom prodáváme. Ekonomickou funkci. Sociální funkci, která je zaloţena na tom, ţe jedním z cílů podniku bývá uspokojení potřeb zaměstnanců a také veřejné správy. Právní funkci. Druhým kritériem, podle kterého můţeme členit funkce malých a středních podniků, je národohospodářské hledisko. Podle tohoto kritéria rozdělujeme:16 Společenskou funkci – malé a střední podniky jsou v demokratickém systému projevem právem garantované svobodné volby člověka plánovat svoje aktivity a tím i svobodně podnikat (dáno fundamentální zásadou smluvní svobody) ve svobodném a demokratickém prostředí a na volném trhu, který není protiprávně

omezován,

ale pouze

rámcově

regulován

a

kontrolován

v předepsané míře.

15 16

Veber, J. Podnikání v malé a střední firmě. Praha: Victoria Publishing, 1999, ISBN 80-7079-707-X Fetosovová, E. a kol., Financie malých a stredných podnikov, Edícia ekonómia, Bratislava 2004.

- 23 -

Hospodářskou funkci – malé a střední podniky jsou přizpůsobivější drobným výkyvům na trhu. Jsou v bezprostřední blízkosti zákazníků, čímţ mohou jejich poţadavky lépe poznat a rychleji se přizpůsobit jejich měnícím se potřebám. Díky velikosti většinou nepřesahují hranice svého „regionu“ a tím dochází ke značné diverzifikaci produktů. Zaměstnaneckou a konjunkturální funkci – tato funkce nejvíce souvisí s moţností vytvořit a udrţet pracovní místa a to i v období ekonomické recese. V případě výkyvů v poptávce je moţnost zapojit do podnikání i rodinné příslušníky do té míry, ţe podnik je tím schopen dané výkyvy vyrovnat a zvládnout. Nabídkovou funkci – i tato funkce se týká flexibility malého a středního podnikání. Malé a střední podniky dokáţou pruţně reagovat na změny v potřebách a poptávce zákazníků a dokáţou flexibilně vyhledávat mezery na trhu a zaplňovat je inovativními produkty či sluţbami. Jejich výhodou je také moţnost být subdodavatelem velkých firem nebo kooperovat s dalšími malými a středními podniky v oblasti vzájemných dodávek zboţí a sluţeb. Strukturální funkci – prostřednictvím působení v regionech přispívají malé a střední

podniky

ke sniţování

rozdílů

mezi

jednotlivými

regiony.

Jedná se především o tvorbu pracovních míst nebo nabídku sluţeb. Mohou slouţit také ke sníţení dominantního postavení jiného podniku v dané oblasti. Funkci exportní aktivity – malé a střední podniky se také podílí na vývozních aktivitách státu, ve kterém působí, ať uţ přímo nebo nepřímo pomocí subdodavatelských aktivit. Růstovou funkci – malí a střední podnikatelé jsou v pozici investorů do vědy a výzkumu. Snaţí se vţdy o inovaci stávajících produktů a o nabídku něčeho jiného nebo nového, aby přitáhla větší pozornost stávajících i nových zákazníků, čímţ se stávají dalším důleţitým zdrojem ekonomického růstu. Vzdělávací funkci – struktura řízení malého a středního podnikání bývá většinou jednodušší, jako je tomu ve velkých podnicích, coţ se samozřejmě pozitivně odráţí v komunikaci mezi vedením a zaměstnanci společnosti. Zaměstnanci i vedení společnosti povětšinou zastávají více různorodých funkcí najednou, na rozdíl od organizace pracovních vztahů mezi zaměstnanci a vedením ve velkých podnicích. Tento stav ale klade poţadavky i na moţnosti dalšího vzdělávání. - 24 -

2. Historický vývoj MSP Zmínky o malém a středním podnikání najdeme v rámci dlouhé historie lidské civilizace jiţ z doby někdy před více neţ čtyřmi tisíci lety v písemných fragmentech, kde je popsáno, jak bankéři půjčovali peníze na úrok k zabezpečení obchodů a podnikání. Drobní podnikatelé byli jiţ v této době základním prvkem inovací ve společnosti. Základem drobného podnikání byla vţdy řemesla, která nahradila uzavřenou výrobu v rámci rodinného hospodaření. Významným okamţikem pro rozšíření řemesel byl rozvoj městského osídlení. Drobné podnikání vzkvétalo ve většině starověkých kultur. Podstatnou část populace Arabů, Babyloňanů, Římanů, Řeků a Ţidů tvořili právě zmínění drobní ţivnostníci. Změna v dosavadním zaběhnutém hospodářském vývoji Evropy přišla počátkem 15. století, kdy se v oblasti dnešní Itálie začaly vytvářet zárodky kapitalismu. Tento prvotní kapitalismus, označovaný jako protokapitalismus, se vyvinul u bohatých kupců. Ti byli schopni získat dostatečné mnoţství kapitálu, který následně investovali do dálkového obchodu. Velcí obchodníci se ovšem nesoustředili pouze na dálkový obchod. Jejich motem byl zisk ve všech oblastech lidské činnosti a tím se lišili od drobných řemeslníků. Ti se specializovali pouze na jeden zdroj výroby (pekař, kovář, tkadlec, krejčí apod.), kdeţto velkoobchodník (kapitalista) obchodoval se vším, co mu mohlo přinést zisk. Byli to evropští velkoobchodníci, kteří znali konečnou cenu, za níţ mohli nakoupené zboţí se ziskem prodat. Proto objevujeme před velkými městy překupníky, kteří skupovali zboţí dováţené na trhy. Pro prodejce to mělo jednu nespornou výhodu, peníze dostali okamţitě. Jenţe daleko méně, neţ kdyby svoje výrobky prodávali na místním trhu. Překupník potom výrobky se ziskem prodal tam, kde po nich byla největší poptávka. Reakcí drobných řemeslníků na vzniklou situaci bylo upevnění moci cechů, které měly za úkol organizovat výrobu a spotřebu. Velkým problémem, se kterým se výrobní sektor od pradávna potýkal, byl také nedostatek volných peněz vhodných na investice. Banky v dnešním slova smyslu existují teprve od přelomu 17. a 18. století, i kdyţ pro oblast západní Evropy bychom toto datum mohli posunout asi o sto roků dozadu. Kde si mohl zájemce v tehdejší době peníze půjčit? Prakticky aţ do 13. století byl odkázán na Ţidy. Ti byli skvělými obchodníky a bankéři. Jenţe jejich finanční praktiky kladly na věřitele vysoké poţadavky. Zejména výše ţidovského úroku - 25 -

byla astronomická – aţ 110%. Proto byly hledány nové cesty k získání úvěru. Teprve tehdy se začal prosazovat křesťanský úvěr, který byl daleko niţší neţ ţidovský. Pozdní vstup křesťanského úvěru souvisel se základní teologickou disputací, podle níţ nesmí křesťan pracovat o nedělích. Jenţe peníze pracovaly i o nedělích. Mohlo by se zdát, ţe šlo o banální spor, jenţe v tehdejší době tomu tak nebylo. Jednalo se o zásadní problém, který formoval celou společnost pozdního středověku.17 V českých zemích se v pozdním středověku a na počátku raného novověku rozšířil křesťanský úvěr, který podléhal zdanění ve výši 10% z půjčky. Vzhledem k oblibě úvěrových peněz, které vyuţívala zejména šlechta a v menší míře i měšťané a řemeslníci, došlo ke sníţení úroku na 6% v roce 1543. To mělo za následek zlevnění úvěrových peněz, jichţ bylo stále více zapotřebí.

Hlavními

poskytovateli

úvěrů

byli

drobní

šlechtici

spolu

s měšťany.

Pravidelně dvakrát do roka dostávali úrok, který jim vylepšoval vlastní domácí rozpočty. Naopak hlavními konzumenty úvěru bychom nalezli mezi vysokou aristokracií. Ta vyuţívala úrok v hojné míře. Bohuţel jejich úředníci nebrali tyto úvěry jako záporná čísla, ale jako kladná. To vedlo k velkým bankrotům české šlechty na přelomu 16. a 17. století. Ţidovský úvěr však nadále existoval, sníţil se jenom úrok ze 110% na 24,6%. Ţidé byli navíc jediní, kteří byli ochotni půjčovat velkým neplatičům, jakými byla třeba císařská komora, císař nebo přední zadluţené rody v zemi. Na vrcholné evropské úrovni existovaly bankovní domy Fugerů, Medici nebo Thurzů. Tyto bankovní domy kryly poţadavky jednotlivých evropských států. Postupem doby tyto bankovní domy zanikly. Aţ na počátku 18. století vznikla také v Podunajské monarchii první banka (Banca del Giro), která měla převzít ohromný státní dluh, který v té době raketově rostl. Teprve v průběhu 18. století se ustálil systém velkých bank, které slouţily hlavně jako banky emisní. Aţ na přelomu 18. a 19. století začínají vznikat menší banky, které jiţ byly schopny půjčovat malým podnikatelům na rozvoj jejich podnikání. Postupný vývoj řemesel předznamenal sdruţování řemeslníků do cechů, kterým se postupně podařilo získat klíčové místo v ţivotě středověkých měst. Regulovaly nejen výrobu, odbyt, pracovní podmínky, ale v zásadě i celý tehdejší společenský ţivot ve městech. Cechy, které byly většinou rozděleny podle jednotlivých řemesel, uţívaly své typické znaky, velmi často 17

Le Goff, J. Peníze a život. Praha: Argo, 2005, ISBN 80-7203-657-2.

- 26 -

např. pouţívaly své pečetě pro potvrzování tovaryšských listů nebo cechovních artikulí a vydávali také své cechovní řády.18 Změna v oblasti výroby nastala jiţ koncem 17. století a počátkem 18. století, kdy se v Evropě i v našich zemích začaly objevovat první manufaktury. Tyto manufaktury měly za cíl sníţení výrobních nákladů a zvýšení zisku. Teprve v průběhu 18. století došlo k nastartování hospodářství v moderním slova smyslu. Došlo k procesu modernizace výroby, která se nejprve projevila ve Velké Británii, odkud se lavinovitě šířila do celé Evropy. Právě na přelomu 18. a 19. století končí manufakturní období, které je nahrazeno továrním způsobem výroby. Kdyţ na přelomu 18. a 19. století vyvrcholilo manufakturní období, začal postupně nastupovat tovární způsob výroby, který přinášel velkosériovou výrobu. I přesto, ţe v tomto období dochází k potlačení tradičně fungujících řemesel, zaloţených zejména na tradicích a klasických výrobních postupech, tak fungování ekonomiky bylo stále ještě bez řemesel prakticky nemyslitelné. Řemeslníci byli nicméně donuceni se nějakým způsobem začít bránit před novou konkurencí, začali se tedy postupně spojovat do druţstevních forem podnikání. Právě rostoucí společenský význam malého a středního podnikání a jeho silný vliv na poválečný vývoj ekonomiky státu byl pochopen a uplatněn v rámci Adenaurova programu hospodářské obnovy Německa po 2. světové válce. Obnova a prosperita státu byly zaloţeny na vytváření silné střední vrstvy sloţené zejména z malých podnikatelů (ţivnostníků). Mezi tyto malé podnikatele se řadili nejenom drobní řemeslníci, ale i lidé z oblasti nevýrobní sféry, jako jsou lékaři, lékárníci, právníci apod. Díky tomu se právě tyto malé podniky staly páteří „německého hospodářského zázraku“.19 Ve světě došlo od konce 60. let 20. století k výraznému obnovení malého a středního podnikání v oblasti výroby a to zejména v oblasti poskytování sluţeb, coţ mohlo být dáno řadou souběţně působících faktorů, mezi něţ můţeme zařadit nastupující trendy směřující k individualizaci uspokojování potřeb zákazníka, větší rozmanitosti jeho poţadavků 18

Veber, J. Podnikání v malé a střední firmě. Praha: Victoria Publishing, 1999, ISBN 80-7079-707-X. Braudel, F. Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999, ISBN 80-7203-193-7. Le Goff, J. Peníze a život. Praha: Argo, 2005, ISBN 80-7203-657-2. 19 Jirkovská, E. Kessler, A. Werner, R. Zuzák, R. Analýza pozitivních a negativních faktorů působících na zakladatelskou aktivitu v ČR a jejich krajské odlišnosti. Praha: KUFR, 2003, ISBN 80-213-1068-5. Zářický, A. Ve stínu těžních věží. Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2004, ISBN 80-7042-653-5.

- 27 -

(a to především díky růstu ţivotní úrovně). Zároveň s tím také začala vzrůstat potřeba řešit prudce narůstající nezaměstnanost, a v neposlední řadě měl vliv také poměrně rychlý rozvoj mikroregionů a rozvíjející se hospodářská soutěţ. Koncem 60. let začala většina světových ekonomik trpět sérií výkyvů, které v 70. letech vyústily v ekonomickou krizi. Jako hlavní příčiny jsou uváděny tyto:20 Rozpad poválečného měnového uspořádání (tzv. bretonwoodského měnového systému) – jednalo se o systém fixních kurzů zúčastněných měn, které byly navázány na americký dolar, který byl směnitelný za zlato). Ropné šoky v letech 1973 a 1979 – tyto šoky evidentně vedly k velmi prudkému vzestupu ceny ropy a následně i k rapidnímu vzestupu cen nákladů vstupujících jak do výroby, tak také do spotřeby. Rostoucí inflace. V této

době

se

vyskytl

zcela

nový

jev,

který

byl

označen

jako

stagflace.

Jedná se vlastně o období recese a rostoucí nezaměstnanosti doprovázené kladnou mírou cenové inflace.21 V 70. letech tak došlo k poklesu hospodářské výkonnosti a tím i k nárůstu nezaměstnanosti. A právě v tomto okamţiku se malé a střední podniky konečně mohly naplno projevit jako důleţitá součást ekonomického systému. V 60. a hlavně v 70. letech 20. století byl na evropském kontinentu ekonomický rozvoj ve znamení obnovy válkou zničeného hospodářství. Tato obnova byla na svém počátku zaloţena na uplatňování technologií vzniklých jiţ za druhé světové války. Byly vyuţívány technologie a technologické postupy, které umoţnili těţit výhody výroby ve velkém. Tyto nové technologie se velmi rychle staly hybnou silou rozvoje – zejména uplatnění hromadné výroby, automatizace a začlenění vědecké činnosti do výrobního procesu. Protoţe velké podniky byly díky řadě strategicky významných a praktických inovací schopny vyrábět s větší efektivitou „ve velkém“ a uplatnit klesající náklady z rozsahu, staly se poměrně záhy typickou formou pro průmyslovou expanzi a také se jim podařilo zaměstnat velké mnoţství obyvatel.

20 21

Ţídek, L.: Dějiny světového hospodářství. 2. rozš. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073801847 Pearce, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha: Victoria Publishing, 1992, ISBN 8085605422

- 28 -

Je to s podivem, ţe i v této době, která se více nabízela větším neţ malým nebo středním podnikům, tak se právě většina takových malých a středních podniků byla schopna udrţet. Dokonce jejich význam rostl a byly stále častěji označovány za motor ekonomiky. Jako vysvětlení tohoto faktu by mohla slouţit ukázka toho, co se stalo v době, kdy ve Velké Británii vládla coby ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová. V tomto období totiţ docházelo k uvolňování pracovníků především z těţkého průmyslu. Toto masivní propouštění bylo doprovázeno nejdříve rozdáváním broţurek s tím, jak mají tito lidé začít podnikat; později tyto zkušenosti vyústily ve vytvoření specifického systému dalšího vzdělávání a podpory pro budoucí potenciální podnikatele.22 Malé a střední podniky se ukázaly jako potřebné a nezastupitelné ve chvíli, kdy velké podniky nebyly schopny se dostatečně rychle přizpůsobit změnám. Bylo tedy nutné nahradit jejich masovou výrobu a nastartovat procesy vedoucí k novým způsobům, jak vyrábět a dále produkovat. Tuto úlohu mohly právě splnit malé a střední podniky, které na rozdíl od velkých společností uměly díky své větší flexibilitě a větší míře přizpůsobivosti nastalou situaci lépe vyuţít ve svůj prospěch. Začaly se orientovat zejména na nabídku specializovaných produktů, jejichţ výrobu nebyly schopny velké společnosti v dostačující míře zaopatřit. Navíc byly malé a střední podniky schopny rychleji a pruţněji reagovat na proměnlivou poptávku a přizpůsobit se poměrně nepravidelným výkyvům hospodářského cyklu. Právě z těchto důvodů byly a jsou malé a střední podniky povaţovány za hlavní stabilizátory ve většině ekonomik.23

22

Jírovská, E.: Motivy a bariéry zakládání malých a středních podniků, Dizertační práce, 2006, Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra řízení 23 Jírovská, E.: Motivy a bariéry zakládání malých a středních podniků, Dizertační práce, 2006, Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra řízení

- 29 -

- 30 -

3. Možnosti financování podniku Financování

označujeme

jako

získávání

finančních

zdrojů,

obecněji

kapitálu,

prostřednictvím různých forem a s různým vyuţitím, obstaráváním všech potřebných statků s cílem plně uhradit veškeré náklady, které mají zajistit bezproblémový provoz, fungování a činnost podniku.24 Toto opatřování finančních zdrojů najdeme vyjádřené v pasivech rozvahy, která nám ukazuje, jaká část finančních zdrojů podniku je získávána pomocí zdrojů vlastních a jakou část finančních zdrojů podniku tvoří tzv. cizí kapitál, který musel být do podniku vnesen jedním nebo více věřiteli. Existuje několik způsobů, jak můţeme moţnosti financování podniku klasifikovat. Podle kritéria pravidelnosti dělíme moţnosti financování malého a středního podnikání na běţné a mimořádné. Podle předem stanovené doby, na kterou bude kapitál podniku k dispozici, lze rozlišovat financování na dlouhodobé (více neţ 5 let), střednědobé (více neţ 1 rok, ale méně neţ 5 let) nebo krátkodobé (běţně do 1 roku). Pro potřeby této práce bude důleţité třetí rozdělení, jak zajistit pro podnik potřebné finanční zázemí, a to rozdělení na financování interní a financování externí.

3.1 Interní zdroje financování Prostředky, které nám slouţí k financování rozvoje společnosti z interních zdrojů, z tzv. samofinancování, mohou v podniku vznikat pouze za předpokladu, ţe v rámci jeho fungování dojde k přebytku příjmů nad výdaji, resp. výnosů nad náklady. Takţe můţeme říci, ţe interní zdroje financování je moţné získávat především hospodářskou činností společnosti. Obrovskou výhodu lze v tomto případě spatřovat v samotném faktu, ţe v takovém případě nedochází k ţádnému zadluţování společnosti a společnost se tak stává finančně nezávislou.25

24

Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024734941 Peterka, R.: Financování růstu malých a středních podniků. Bakalářská práce, 2011, Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Hospodářská politika 25

- 31 -

Mezi interní zdroje financování se řadí: Zisk Odpisy Vyuţití dlouhodobých rezerv Urychlení procesu obratu kapitálu Výnosy z prodeje majetku

3.1.1 Zisk Ziskem rozumíme jeden z nejdůleţitějších zdrojů interního financování. Vyjadřuje totiţ míru vyuţití takového kapitálu, který byl do vlastního podniku vloţen při jeho vzniku nebo i v průběhu jeho vlastního fungování. V obecné rovině bývá zisk nejčastěji definován jako pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady. Výše zisku je ovlivňována především ekonomickou činností společnosti za běţné účetní období. Ale také k tomu velkou mírou přispívají daňové předpisy a pravidla státu, kde podnik působí. Při vyuţití nerozděleného zisku po jeho zdanění k přímému financování společnosti (pokud nedochází k jeho okamţitému ani následnému přerozdělování mezi společníky) hovoříme o tzv. otevřeném financování. Výhodou pouţití zisku při financování je to, ţe nevznikají náklady na cizí zdroje (které jsou spojeny např. s čerpáním bankovních úvěrů, emisí dluhopisů, apod.). Také nedochází ke zvyšování závazků a sniţuje se tím podstupované finanční riziko podniku. Proto je tímto způsobem moţné financovat i velmi rizikové projekty, u kterých by získání cizích zdrojů bylo velmi náročné. Oproti tomu stojí nevýhoda v tom, ţe zisk jako zdroj financování je velmi nestabilním zdrojem. Také tady hraje roli časové hledisko, kdy podnik musí zisk nejdříve vytvořit, a aţ poté můţe financovat svoje investiční projekty.26

26

Hrdý, M. a kol., Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie. 1. vyd. Plzeň : Západočeská univerzita. 2008. ISBN 9788070437469

- 32 -

3.1.2 Odpisy Odpisy jsou peněţním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku. Dlouhodobý majetek, tedy takové poloţky, jejichţ vstupní (pořizovací) cena přesáhne v právních předpisech stanovenou hranici, nelze uplatnit v nákladech v plné výši jiţ v témţe roce, v němţ byly podnikatelem pořízeny. Účelem odpisů je právě vyjadřovat postupné opotřebovávání takového majetku, ke kterému obvykle dochází v důsledku jeho faktického mechanického pouţívání (fyzické opotřebení) či naopak v důsledku jeho nepouţívání (morální opotřebení).27 Vyuţití odpisů pro financování chodu podniku závisí svou výší a dobou na zvolené odpisové metodě, která vyjadřuje způsob, jak společnost zúčtovává vstupní cenu investičního majetku do nákladů podniku. 28

3.1.3 Využití dlouhodobých rezerv Podnik prvoplánově tvoří rezervy, jejichţ účelem je později poskytnout prostředky ke krytí budoucích závazků podniku vycházejících ze současné činnosti nebo ke krytí následků krizí z případných setkání s riziky, která mohou v budoucnu nastat. Členíme je na: o Zákonné rezervy (daňově uznatelný náklad) o Ostatní rezervy (daňově neuznatelný náklad)

3.1.4 Urychlení procesu obratu kapitálu Z krátkodobého hlediska je podnik schopen při financování běţné činnosti při procesu racionalizace s menším mnoţstvím kapitálu dosáhnout stejného výsledku, v našem případě můţeme hovořit o zisku, nebo analogicky se stejným mnoţstvím kapitálu je schopen dosáhnout dokonce lepších výsledků. Takového cíle je moţno dosáhnout především účelnou, konkrétně naplánovanou a důsledně provedenou restrukturalizací stávajícího podniku,

27

Slovníček účetních pojmů [on-line]. Praha : 15. 1. 2012. Dostupné z: 28 Synek, M., Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. ISBN 9788074003363

- 33 -

úsporou při získávání finančních zdrojů, optimalizací objemu skladových zásob, efektivnější organizací při výrobě nebo třeba také efektivnějším procesem odbytu podnikové produkce.29

3.1.5 Výnosy z prodeje majetku Pokud podnik vlastní nějaký majetek (stálá aktiva), který nepotřebuje ke své hlavní podnikatelské činnosti a jejichţ prodejem nedojde k ovlivnění výkonnosti hospodářské činnosti podniku, tak jej můţe vyuţít k financování své vlastní činnosti. Fixní aktiva můţe společnost přeměnit na oběţná, čímţ snáze dosáhne likvidnější podoby svého majetku.

3.2 Externí zdroje financování Také externí zdroje mohou vznikat pomocí vlastního nebo cizího kapitálu, který byl do podniku vloţen, ale jiţ se netvoří pouze pomocí hospodářské činnosti společnosti, ale získávají se z vnějšího prostředí, mimo daný podnik. Mezi externí zdroje financování se řadí: Zvýšení vlastního kapitálu společníky Vstup nového společníka Bankovní úvěry o Povolený debet na běţném podnikatelském účtu o Kontokorentní úvěr o Směnečný úvěr o Eskontní úvěr o Akceptační úvěr o Lombardní úvěr o Hypoteční úvěr Dodavatelský úvěr Odběratelský úvěr

29

Valach, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 1998. ISBN 8086119211

- 34 -

3.2.1 Zvýšení vlastního kapitálu společníky Základní kapitál můţeme vţdy navýšit dodatečným vkladem (jednorázovým nebo více vklady, které lze do podniku vloţit prakticky kdykoli během jeho fungování), který můţe plynout od stávajících nebo nových společníků. Tento vklad můţe mít formu jak peněţní, tak také nepeněţní. Tímto způsobem nejčastěji dochází k navýšení hodnoty vlastního kapitálu ve společnosti. Pokud dochází k navýšení ze strany stávajících společníků, tak jejich cílem je především rozvoj samotné společnosti a udrţení nebo navýšení jejich vlastních rozhodovacích pravomocí v rámci podniku, popřípadě jeho orgánů (správní rada, dozorčí rada apod.).

3.2.2 Vstup nového společníka Pokud se společníci dostanou do fáze, ţe jejich soukromé prostředky jiţ nejsou pro rozšíření společnosti dostačující, přichází do úvahy vstup nového společníka do společnosti. Výměnou za vloţený kapitál nebo majetek získává nový společník na úkor společníků stávajících podíl na rozhodovacích pravomocech ve společnosti. Je ale vţdy zapotřebí, aby si stávající společníci porovnali výhody a nevýhody takového vstupu ještě předtím, neţ k němu skutečně dojde. Nově vstupujícím společníkem můţe být jak osoba fyzická, tak také osoba právnická, popřípadě více osob fyzických nebo právnických – mohou vstupovat jednotlivě nebo postupně, ale můţe se jednat i o hromadné vklady a investice do podniku. V úvahu zde přichází také ta varianta, ţe jeden investor své prostředky vloţí do více podniků.

- 35 -

3.2.3 Bankovní úvěry Bankovní úvěry jako takové mají při financování činnosti podniku dlouhodobou tradici a patří mezi primární zdroje externího financování. Jako kaţdý produkt z bankovní sféry se dělí podle různých kategorií.

3.2.3.1 Povolený debet na podnikatelském běžném účtu Povolený debet na běţném účtu pro podnikatele je jednou z forem kontokorentního úvěru (viz. níţe), jehoţ hlavní úlohou je zejména krytí moţných krátkodobých výkyvů v oběţných prostředcích společnosti a bývá zpravidla poskytován přímo na běţném účtu podnikatele. Výhodou této formy úvěru je jeho bezúčelné vyuţití a také fakt, ţe jeho získání je relativně snadné. Banky také do určité výše úvěru stanovují limit přečerpání a tento limit stanovují obvykle s ohledem na obrat finančních prostředků na účtu podnikatele, který o úvěr ţádá. Vyšší limity sice mohou být, a ve většině případů také bývají schváleny, ale převáţně s ohledem na předloţené účetní výkazy. Nevýhodou takového povoleného debetu na podnikatelském běţném účtu je zejména vysoká úroková sazba, která nutí podnikatele vyuţívat tuto sluţbu pouze výjimečně pro uhrazení nenadálých a krátkodobých výkyvů ve finančních potřebách společnosti.

3.2.3.2 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který poskytuje banka klientovi (majiteli běţného účtu) tak, ţe mu umoţní čerpat z tohoto účtu do mínusu. Úvěr můţe být poskytován opakovaně, nejdříve však znovu poté, jakmile dojde ke splacení prvotní vyčerpané částky navýšené navíc o úrok, ve formě revolvingu.30 „Kontokorentní úvěr slouţí pro zajištění platební pohotovosti, speciálně při financování špičkové zátěţe, a má obzvláštní význam pro výplaty mezd nebo vyuţívání skont.“31 30

Úvěry a půjčky [on-line]. Brno : 15. 1. 2011. Dostupné z: < http://www.finance.cz/uvery-apujcky/kontokorentni/kontokorentni/> 31 Wöhe, G., Kislingerová, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha : C. H. Beck,

- 36 -

Splatnost takovéhoto typu bankovního úvěru je v zásadě krátkodobá. Vyplývá to jak z účelu, tak také z pouţití úvěru a ze stanovené doby, na kterou jsou smlouvy uzavírány (zpravidla jeden rok). Banka můţe po jistém čase s některými spolehlivými klienty uzavřít smlouvu na dobu, která původní obecnou jednoletou dobu přesahuje. V takovém případě se potom z krátkodobé formy úvěru stává nejčastěji forma střednědobá. V ojedinělých případech se v praxi můţe objevit také forma dlouhodobá. Výhodou této formy úvěru je moţnost čerpat úvěrové moţnosti okamţitě podle momentální potřeby klienta a platit úroky pouze z aktuálního stavu úvěru. Nicméně na druhou stranu je tato forma úvěru pro klienta, vzhledem k vyšší úrokové sazbě, relativně finančně náročná.32 Kontokorentní úvěr můţe klient vyuţívat za účelem financování: 33 34 Vyrovnání výkyvů běţného účtu, které jsou způsobeny nejčastěji nesouladem mezi splatností pohledávek a závazků. V okamţiku, kdy je kontokorentní úvěr levnější neţ úvěr obchodní, mu dává klient jasně přednost a tím si v dostatečné míře zajišťuje stálou platební schopnost. Krátkodobých potřeb, k čemuţ můţe docházet nepravidelně po celý rok. Tyto okolnosti mohou nastat například v okamţiku, kdy podnikatel získá nějakou větší zakázku (zde je moţno z praxe uvést stavební nebo výrobní společnosti) a tím se mu zvýší okamţité výdaje na nákup materiálu a zásob nebo najmutí případné další pomocné pracovní síly. Kontokorentní úvěr tímto zabezpečuje

podnikateli

okamţitou

likviditu,

aniţ

by

musel

ţádat

své dodavatele o nějaký jiný obchodní úvěr nebo aby byl naopak nucen omezovat obchodní úvěry svým odběratelům. Sezónních potřeb oběţného majetku. Typické to bývá např. v oblasti zemědělství, kdy jsou na jaře potřebné velké investice do semen, rostlin, hnojiv a samozřejmě také sezónních pracovních sil, a platby za vypěstované produkty přicházejí obvykle aţ po sklizni. V tomto konkrétním případě můţe mít klient

2007. ISBN 9788071798972. 32 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1. 33 Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 8086119-11-4. 34 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1.

- 37 -

trochu odlišné podmínky (max. sezónní potřebu úvěru, období, v němţ dojde k postupnému čerpání úvěru, termíny, v rámci kterých dojde ke splacení úvěru). Krátkodobých investičních výdajů jako tzv. meziúvěr. Kontokorentní úvěr zde vystupuje

jako

specifická

forma

jakéhosi

překlenovacího

úvěru.

Jde většinou o případy, kdy banka přislíbí klientovi střednědobý nebo dlouhodobý úvěr, který ale bude z různých důvodů čerpán později, nicméně reálné finanční potřeby podniku jiţ vznikají (např. investiční dodavatelé začínají účtovat provedené práce a dodávky).

3.2.3.3 Směnečný úvěr Směnečné úvěry jsou zaloţeny na existenci směnky jako druhu cenného papíru. Směnky mají významné zastoupení u všech druhů krátkodobých bankovních úvěrů. Toto postavení získaly směnky jako jeden z nástrojů obchodního úvěru, který je stále ve velké míře pouţíván. Na tento zásadní a také původní význam směnky navázaly právě banky, a tím se směnky staly nejrozšířenějším nástrojem především krátkodobých bankovních úvěrů.35 Definice směnky zní: „Směnka je cenný papír splňující zákonem předepsané náležitosti, na kterém se určitá osoba stanoveným způsobem zavazuje zaplatit oprávněnému majiteli směnky uvedenou peněžní částku.“ 36 Směnečný zákon rozeznává dvě základní formy směnek: Směnka vlastní (tzv. solosměnka) – tuto směnku vystavuje sám dluţník, který se jejím prostřednictvím zavazuje zaplatit ve prospěch oprávněného majitele směnky částku, která je na směnce uvedena. Směnka cizí (tzv. trata) – tuto směnku vystavuje věřitel a přikazuje jí dluţníkovi, aby zaplatil uvedenou částku ve prospěch třetí osoby. Dluţník se takto stává směnečně zavázaným aţ v okamţiku, kdy směnku přijme (k vlastní akceptaci směnky dochází nejčastěji v okamţiku podpisu směnky dluţníkem).

35 36

Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4.

Zákon č. 191/1950 Sb.

- 38 -

Pro bankovnictví je taktéţ důleţité rozlišování směnek na: Směnky obchodní, které vznikají jako projev poskytnutého obchodního úvěru. Směnky finanční, které jsou výrazem určitých finančních transakcí bez příslušného bezprostředního pohybu zboţí a sluţeb. Náležitosti směnky37 Kaţdá směnka musí splňovat určité náleţitosti, které jsou závazně stanoveny ve směnečném a šekovém zákoně: Výslovné označení, ţe se jedná o směnku, musí být ve vlastním textu směnky a to v jazyce, ve kterém je text listiny napsán. Bezpodmínečný příkaz zaplatit přesně stanovenou peněţitou částku, který ale nesmí být vázán na splnění jakýchkoliv jiných podmínek. Jméno toho, kdo má platit (směnečník, trasát). Údaj o splatnosti (dospělosti) směnky. Splatnost směnky můţe být v podstatě určena čtyřmi způsoby: o Na viděnou (vistasměnka) o Na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnka) o Na určitý čas po datu vystavení (datasměnka) o Na určitý den (denní, fixní směnka) Údaj o místě, kde má být směnka vyplacena. Jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno (směnečný věřitel, remitent). Datum a místo vystavení směnky. Podpis výstavce. Výše zmíněné náleţitosti jsou náleţitostmi směnky cizí. Pro směnku vlastní platí téměř analogicky, kromě jména toho, kdo má platit. Hlavním směnečným dluţníkem je totiţ výstavce vlastní směnky sám.

37

Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1.

- 39 -

Směnka můţe obsahovat samozřejmě i jiné fakultativní náleţitosti neţ jsou ty, které jsou uvedeny výše. Jedná se tak např. o různé moţné doloţky, které mohou určitým způsobem upravovat reţim proplácení směnky, její převoditelnost, ručení za směnku apod. 38 Převoditelnost směnky Směnka je ze zákona převoditelným cenným papírem, proto je povoleno kaţdou směnku převést rubopisem (indosamentem) na jiné subjekty. Existují ale také směnky, které jsou nepřevoditelné – jedná se o směnky opatřené rekta doloţkou. V případě indosamentu (převedení směnky) se bavíme o dvou osobách: Indosant – osoba, která směnku indosamentem převádí. Indosatář – osoba, na kterou je směnka převáděna. Indosament, aby s sebou nesl odpovídající a účinné právní následky, musí ze zákona splňovat několik podstatných náleţitostí: Musí být napsán na směnce nebo na jejím přívěsku (obvykle na rubu směnky). Musí být bezpodmínečný (částečný indosament je neplatný). Indosament musí být řádně podepsán (všeobecně se doporučuje připojit i indosantovu adresu). Řádný majitel směnky se musí vţdy prokázat nepřetrţitou řadou indosamentů. Placení a postih při nezaplacení Splatnou směnku musí oprávněný majitel předloţit k proplacení buď v den splatnosti směnky, nebo nejpozději do dvou následujících pracovních dnů. Připadne-li den splatnosti směnky na den pracovního klidu (sobota, neděle nebo státní svátek), tak je prvním řádným platebním dnem první následující pracovní den. Pokud tak oprávněný majitel neučiní, ztrácí veškerá práva, která se se směnkou pojí. Majitel směnky nesmí odmítnout ani částečné zaplacení směnky (na nezaplacenou část se pohlíţí jako na neproplacenou část směnky). V okamţiku úplného splacení směnky má dluţník právo poţadovat po jejím majiteli navrácení směnky s podpisem majitele, kterým potvrzuje, ţe dluţná částka byla uhrazena řádně a v celé své výši. 38

Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1.

- 40 -

Pokud se stane, ţe směnečný dluţník odmítne akceptovat či zaplatit směnku, můţe oprávněný majitel směnky uplatnit své právo vůči kterékoliv jiné směnečně zavázané osobě. Výstavce i všichni indosanti a rukojmí jsou zavázáni oprávněnému majiteli směnky společně a nerozdílně (tomuto institutu se říká solidární ručení). 39 Směnky mají oproti pohledávkám, které nejsou směnkami zaručeny, tyto výhody: Solidárnost ručení směnečně zavázaných osob. Zkrácení případného soudního řízení. Jednodušší převoditelnost pohledávky, která je podloţena směnkou. Jednoznačnost pohledávky. Můţeme rozlišovat dva základní druhy směnečného úvěru – směnečný eskontní úvěr a směnečný akceptační úvěr. Od základní formy můţeme dále ještě její modifikací dostat negociační a ramboursní úvěr. Obrázek č. 1 Směnečné úvěry Směnečné úvěry

Eskontní úvěr

Akceptační úvěr

Negociační úvěr

Ramboursní úvěr

Zdroj: Polidar, V., Management bank a bankovních obchodů. II. vyd, Praha: Ekopress, 1999, ISBN 8086119114

39

Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1.

- 41 -

Nevýhodou směnek je to, ţe musí být vystavena s obsahem, který stanoví zákon. Pokud některá z jejích podstatných náleţitostí chybí, pak směnka není platná. Případné zfalšování směnky, v případě ţe soud jiţ vydal směnečný platební rozkaz, nemá na platnost směnky ţádný vliv, a dluţník je nucen i zjevně falešnou směnku zaplatit.

3.2.3.4 Eskontní úvěr Eskontní úvěr40 dává podnikatelskému subjektu moţnost obdrţet výnos z pohledávek ještě před jejich lhůtou splatnosti, čímţ také umoţňuje poměrně výrazné urychlení obratu kapitálu. Je ho moţné vyuţít k financování oběţného majetku, např. zásob. Tento úvěr zpřístupňuje podnikatelskému subjektu způsob, jak se vyhnout potřebě přijmout draţší obchodní úvěr od dodavatelů a případně tímto úvěrem splatit jiný, ještě finančně náročnější bankovní úvěr, čímţ se samozřejmě sniţují vlastní náklady na úvěr. U eskontního úvěru se jedná o krátkodobý úvěr, který poskytuje banka prostřednictvím odkupu

(eskontu)

směnky,

coţ

je

nutné

uskutečnit

ještě

před

její

splatností

(dospělostí směnky), přičemţ si banka sráţí úrok (diskont) za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky. Diskontem v takovém případě rozumíme obnos, který vyjadřuje rozdíl mezi úvěrovanou sumou a částkou, kterou banka vyplatí dluţníku. Lhůta, na kterou se úvěr poskytuje, je stanovena dobou od nákupu směnky aţ do okamţiku její splatnosti. Banka nakupuje směnku od osoby, která získala směnku jako poslední právoplatný majitel. V okamţiku splatnosti směnky ji banka předloţí k proplacení směnečnému dluţníku (výstavci v případě směnky vlastní, směnečníku u směnky cizí). V případě platební neschopnosti na straně směnečného, nebo v případě, ţe směnečný dluţník odmítne směnku proplatit, je banka nucena obrátit se na posledního právoplatného majitele směnky a od něj poţadovat proplacení směnky. Banky obecně dávají přednost při eskontu směnky směnkám obchodním. Je to z toho důvodu, ţe eskontní úvěr je zajištěn zboţím a dále také proto, ţe tyto směnky obsahují jiţ dva podpisy (majitele a výstavce nebo směnečníka).

40

Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4.

- 42 -

V okamţiku, kdy si banka ověří kvalitu a také důvěryhodnost směnečníka i směnečného věřitele, tak poskytne klientovi úvěrový příslib. Dále s ním dohodne, jakým způsobem bude úvěr poskytnut: Jednorázově – klient předloţí bance společně se směnkami také zvláštní seznam směnek, o jejichţ eskont konkrétně ţádá. Opakovaně – klientovi je bankou stanoven úvěrový rámec, do jehoţ výše bude banka podniku eskontovat směnky tak, jak je bude klient postupně předkládat. Pokud nastane taková situace, ţe klient vyčerpá svůj úvěrový rámec, ale zároveň by potřeboval úvěr dále čerpat, tak musí nejprve počkat na splacení dříve eskontovaných směnek. Tím dojde k uvolnění příslušného úvěrového rámce a banka opět poskytuje další úvěry. Ve všech případech eskontu směnek banka provádí patřičnou kontrolu směnek; a to jak po formální stránce (má-li směnka všechny základní a podstatné náleţitosti), tak i po stránce věcné (bonita všech podepsaných osob na směnce, vhodně zvolená a uvedená splatnost, …).

3.2.3.5 Akceptační úvěr 41 42 Při

poskytnutí

akceptačního

úvěru

banka

(akceptační

banka)

od

svého

klienta

(příjemce akceptačního úvěru) akceptuje na ni vystavenou cizí směnku s podmínkou, ţe klient musí sloţit prostředky ke krytí závazku, který mu vůči bance vznikl, a to ještě před samotnou splatností směnky. V okamţiku její akceptace se tedy právě banka stává hlavním směnečným dluţníkem, z čehoţ plyne její povinnost (bez ohledu na to, zda klient svému závazku dostojí či nikoliv) v den splatnosti směnku proplatit. Za poskytnutí sluţby akceptačního úvěru si banka účtuje tzv. akceptační provizi. Akceptační

úvěr

se

vyuţívá

obvykle

ve

spojení

s úvěrem

obchodním.

Důvody, proč prodávající vyuţívá akceptačního úvěru, jsou převáţně v tom, ţe si tímto způsobem prodávající zajišťuje řádné a včasné zaplacení směnky, kterou kupující zaplatil za zboţí dodané na obchodní úvěr. Směnka, kterou akceptuje solidní a evidentně prosperující 41

Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4. Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1. 42

- 43 -

banka, je mnohem jistější neţ směnka, která je akceptovaná pouze kupujícím, jehoţ bonitu lze zjistit mnohem obtíţněji, neţ bonitu banky. Proto je akceptační úvěr velmi často vyuţíván právě v zahraničním obchodě.

3.2.3.6 Lombardní úvěr Lombardní úvěr je úvěr poskytnutý bankou oproti zástavě movitého majetku podniku, především cenných papírů nebo zboţí, se kterým nesmí podnik po dobu poskytnutí úvěru jakkoliv disponovat. Podle druhu zastaveného majetku se samozřejmě určuje výše částky, kterou banka klientovi poskytne. Tento úvěr je úročen tzv. lombardní sazbou, která je obecně formována mezibankovním trhem.

3.2.3.7 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr je úvěr účelový, který je poskytován oproti zástavě určité nemovitosti, a to i rozestavěné (na rozdíl od úvěru lombardního, kde je primárně zastavován majetek movitý). Pokud se společnost rozhodne investovat do nemovitosti (koupě i rekonstrukce), je hypoteční úvěr vhodným finančním (potaţmo bankovním) produktem, o který můţe podnikatel banku poţádat.43 Tento typ úvěru je buď střednědobý, nebo dlouhodobý. Můţe být čerpán jednorázově (v okamţiku koupě) nebo také postupně podle toho, jak pokračují práce na samotné stavbě či rekonstrukci, a jak jsou příslušné peněţní prostředky v této souvislosti potřeba (k postupnému proplácení dochází nejčastěji na základě dodavatelských faktur). Maximální délka tohoto úvěru se pohybuje obvykle mezi 15 a 20 lety (výjimečně můţe být i delší) a jeho samotná výše a podmínky získání závisí převáţně na následujících faktorech: Zástavní hodnota zastavené nemovitosti. Výše investice. Výše vlastních zdrojů. Bonita společnosti, která o úvěr ţádá.

43

Hypoteční úvěry jsou definovány v zákoně o dluhopisech č. 190/2004. Sb. v části o hypotečních zástavních listech (§28 – 32)

- 44 -

Hypoteční úvěry

mohou slouţit

také

na

financování

jiných aktivit

společnosti

neţ jen na investice do nemovitostí. Stejně jako tomu můţe být u investičního úvěru, můţe společnost investovat do nákupu např. strojního, nebo jiného vybavení. Důleţitou podmínkou i zde ale zůstává zajištění úvěru nemovitostí. Většina bank také nabízí speciální produkty pro financování developerských produktů nebo nákup výnosových nemovitostí, u kterých je právě splácení úvěru plně pokryto příjmem z pronájmu dané nemovitosti, kterou je úvěr zajištěn. Hypoteční úvěr proto můţe společnost vyuţít např. při stavbě kancelářských budov nebo pro výstavbu bytů, pokud však primárně nepočítá s jejich dalším prodejem, ale pouze s následným pronájmem. Nájemné obvykle převýší náklady na úvěr a společnost tímto způsobem získá danou nemovitost do svého vlastnictví.

3.2.4 Dodavatelský úvěr Dodavatelský

úvěr

patří

mezi

základní

nástroje

externího

financování

podniku.

Všechny dodavatelské úvěry fungují na principu opoţděné platby ze strany odběratele. Největší výhodou tohoto druhu úvěru pro odběratele je fakt, ţe předmět koupě získává k dispozici dřív, neţ za něj musí zaplatit celou pořizovací cenu. Pro dodavatele je zase výhodou to, ţe daný úvěr můţe vyuţít jako směnku, z čehoţ plyne pro dodavatele moţnost eskontovat ji bance, nebo je to také vhodný nástroj pro oblast konkurenčního boje, protoţe v rámci moţnosti odloţit platbu za předmět koupě nabízí svým obchodním partnerům výhodnější podmínky, neţ jaké můţe nabídnout konkurenční podnik.44

3.2.5 Odběratelský úvěr Odběratelský úvěr je jednou z forem obchodního úvěru, který je poskytnut odběratelem dodavateli ve formě zálohy na dodávané zboţí. Můţeme se setkat s poskytnutím odběratelského úvěru odběrateli přímo anebo prostřednictvím bankovní instituce, která zde obvykle vystupuje jako postupník pohledávky.

44

Dodavatelský úvěr [on-line]. Praha : 22. 2. 2012. Dostupné z: < http://www.i-uver.eu/dodavatelsky-uver/>

- 45 -

Takové účelové úvěry poskytují banky především podnikům a podnikatelům, kteří exportují zboţí nebo sluţby nejen v rámci České republiky, ale i do zahraničí. Dodavatel tedy dostane dluţnou platbu od banky (která tuto platbu následně poţaduje po kupujícím, či po jeho bance, pokud ta zde vystupuje jako garanční instituce) a není tím limitován ţádnou časovou prodlevou.

3.3 Jiné zdroje financování Ačkoliv jiné zdroje financování nejsou na základě výše zmíněných parametrů děleny do různých kategorií mezi cizí a vlastní zdroje financování, tak se i přesto jedné z forem více či méně přibliţují. Zařazujeme mezi ně především: Rizikový kapitál Tiché společenství Leasing Faktoring Forfaiting Veřejná podpora

3.3.1 Rizikový kapitál 45 Rizikový kapitál znamená financování soukromých podniků ve fázi růstu formou navýšení základního jmění podniku. Jedná se proto o partnerství mezi podnikatelem, jehoţ podnik potřebuje získat finanční prostředky, a investorem, který tyto prostředky vlastní a je ochoten je podnikateli poskytnout. Rizikový kapitál je nástrojem pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo také naopak odkupu celé společnosti, kdy investor získává dohodnutý podíl na základním kapitálu společnosti a na oplátku jiný potřebný kapitál poskytuje. Rizikový kapitál bývá vítanou pomocí především pro zkoumané malé a střední podniky. Ty mají v našich podmínkách stále ještě minimální šanci financovat svůj vlastní rozvoj pomocí bankovních úvěrů.

45

Rizikový kapitál = Venture capital

- 46 -

Podstatou investování do malého nebo středně velkého podniku touto formou je přímý vstup investora do základního kapitálu podniku. Obvykle se takový investor stává menšinovým spoluvlastníkem společnosti s právem veta při některých, pro firmu důleţitých nebo dokonce klíčových, rozhodnutích. Výhodou případného investora je, ţe v případě úspěchu můţe i jeho menšinový podíl představovat zněkolikanásobení jím do daného podniku vloţeného kapitálu. Vydělá však pouze tehdy, pokud vydělá i samotný podnikatel (majitel know-how), do jehoţ společnosti investor svůj kapitál vloţil.46

3.3.2 Tiché společenství V zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, je smlouva o tichém společenství definována v § 673 odst. 1 takto: „Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k proplacení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě stejný.“47

3.3.3 Leasing „Leasing je pronájem investičního zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby a jiných předmětů uživateli za sjednané nájemné na určitou nebo neurčitou dobu.“48 Termínem leasing rozumíme „pronájem“. Jedná se v podstatě o obchodní transakci mezi pronajímatelem a nájemcem dle potřeb a poţadavků nájemce (nejčastěji právě podnikatele), který na určité stanovené období a za předem stanovenou úplatu s moţností následného přechodu pronajímané věci do vlastnictví nájemce (aţ po ukončení řádné doby trvání leasingové smlouvy) si věc pronajme.49 46

Základní informace o rizikovém kapitálu [on-line]. Praha : 9. 12. 2011. Dostupný z: 47 Zákon č.513/1991 Sb. Obchodní zákoník. [on-line]. 9. 12. 2011. Dostupný z: 48 Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 8086119-11-4. 49 Leasing [on-line]. 10. 12. 2011. Dostupný z: <www.csobleasing.cz>

- 47 -

Samotný leasing můţe být vnímán také jako specifická forma podnikání. Její podstatou je pronájem výrobků nebo sluţeb na určité, ve smlouvě dohodnuté, období na základě úhrady pravidelných leasingových poplatků formou splátek (smluvně stanovena jejich výše i intervaly splácení). Uplatňuje se zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby. Leasing má obvykle dvě formy – finanční a provozní. Při finančním leasingu dochází po úplné úhradě hodnoty pronajaté věci k přechodu vlastnického práva na nájemce (podnikatele). Při provozním leasingu dochází po úplné úhradě hodnoty pronajaté věci naopak k předání věci zpět leasingové společnosti (pronajímateli),50 která můţe věc opět dále pronajmout formou leasingové smlouvy. 51

3.3.4 Faktoring Faktoring je moţné charakterizovat jako jeden z moderních finančních nástrojů, které pro uţivatele představují alternativu ke klasickému, všeobecně známému a často uţívanému bankovnímu úvěru. Zdrojem financování faktoringu jsou v podstatě krátkodobé nesplněné pohledávky, které uţivateli faktoringu vznikají z dodávek zboţí nebo sluţeb (jedná se o jeho vlastní hospodářskou činnost). Takové pohledávky uţivatel dále postupuje faktoringové společnosti, která je sama profinancuje a zajistí také správu a inkaso sjednaných pohledávek. Faktoringová společnost nabízí různé sluţby, kterými můţe zajistit pohledávky aţ do převzetí rizika nesplacení např. z důvodu dočasné platební neschopnosti nebo neochoty jednotlivých odběratelů platit.52

50

Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 9788024724096 51 Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 9788024724096 52 Asociace faktoringových společností: Charakteristika faktoringu [on-line]. 15. 1. 2011. Dostupný z: <www.clfa.cz/dokumenty_factoring/Charakteristika_factoringu.doc>

- 48 -

3.3.5 Forfaiting Forfaiting znamená jednorázový odkup střednědobé nebo dlouhodobé pohledávky specificky vytvořenou forfaitingovou společností, aniţ by tato společnost mohla dále uplatňovat vůči prodejci pohledávky regres v případě, ţe odběratel svému závazku nedostojí. Pohledávky, které mohou být předmětem forfaitingové smlouvy, musí splňovat následující podmínky:53 Jde o pohledávky s dobou splatnosti minimálně 90 - 180 dní, splatnost pohledávek však můţe být i několikanásobně delší (aţ 5 - 8 let). Pohledávky musí být zajištěné, např. směnkami avalovanými bankou, akreditivy s odloţenou splatností nebo různými bankovními zárukami. 

Pohledávky musí být denominované ve volně směnitelných měnách (tyto měny umoţňují forfaitérům refinancování na všech trzích v rámci Evropské unie). Výše pohledávky musí dosáhnout určité minimální sumy (zpravidla 200 tisíc USD).

3.3.6 Veřejná podpora Formy státních, evropských a mezinárodních podpor pro malé a střední podnikatele se zaměřují především na poskytování zvýhodnění těmto podnikatelským subjektům zejména prostřednictvím přímých podpor a vytvářením vhodného prostředí právě pro malé a střední podnikání. Základním právním předpisem pro tuto oblast je v České republice zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Na Slovensku obdobný jednotný předpis neexistuje, ale danou problematikou se zabývá více zákonů, které se navzájem doplňují. Mezi tyto zákony patří: 54

53

Polouček, S. Bankovnictví. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. ISBN 8071794627 Národná agentura pre rozvoj malého a stredného podnikania. Zoznam štátnej legislatívy na podporu malého a stredného podnikania. [on-line] 22. 3. 2012. Dostupný z: 54

- 49 -

Zákon č. 530/2003 Z. z. o obchodnom registri. Zákon č. 455/1991 Zb. o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon). Zákon č. 231/1999 Z. z. o štátnej pomoci. Zákon č. 539/2008 Z. z. o podpore regionálneho rozvoja. atd. Všechny tato zákony vymezují oblasti, na které podpora malého a středního podnikání můţe být zaměřena. Jedná se především o oblast různých investic nejčastěji do vědy a výzkumu, lidských zdrojů, zvyšování konkurenceschopnosti MSP, dále se veřejná podpora zaměřuje např. na regionální a přeshraniční spolupráci nebo podporu účinnější ochrany ţivotního prostředí. Organizace, které jsou zřizovány za účelem poskytování sluţeb či investičních prostředků, jsou např. státní příspěvková organizace CzechInvest, vládní agentura na podporu exportu CzechTrade, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Grantová agentura, Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania aj. Prostředky, které jsou dnes získávány ze strukturálních fondů Evropské unie, jsou rozděleny do více operačních programů. Kaţdý takový operační program reprezentuje určitou oblast podpory a jeho prostředků můţe podnikatel po schválení své ţádosti (kterou v rámci vyhlášených výběrových řízení řádně a včas podal a ta obsahovala všechny náleţitosti v předepsané formě) vyuţít např. ke zlepšení hospodářského postavení své společnosti nebo pro její další vývoj (nejčastěji se jedná o investice do nových technologií) anebo dokonce pro expanzi.55 56

55

CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu. [online]. 21. 12. 2011. Dostupné z: . 56 Černohorský, J., Teplý, P., Základy financí. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. ISBN 9788024736693

- 50 -

4. Analýza společnosti a návrh na financování pobočky na Slovensku Předmětem řešení praktické části této diplomové práce je financování malých a středních podniků s uţším zaměřením na financování úvěrové. Význam řešení problematiky financování malého a středního podnikání je velmi významný zejména v dnešní době, kdy se světová ekonomika ještě stále vzpamatovává z finanční krize. Právě malé a střední podniky by měly být tahounem znovu oţívajících ekonomik a to proto, ţe jsou flexibilní a dokáţou svoje produkty přizpůsobit měnícím se potřebám zákazníků. Neopomenutelnou roli hrají malé a střední podniky také při tvorbě pracovních míst. Všechny výše zmiňované důvody jen dokumentují důleţitost působení malých a středních podniků v ekonomice, a jsou také důleţitým faktorem k pochopení důleţitosti přístupu ke kapitálu pro tento segment podniků. V podmínkách České a Slovenské republiky je však přístup ke kapitálu pro malé a střední podniky stále problematický. Za nejvíce rozvinuté formy financování se povaţují právě úvěry od bankovních domů. Vzhledem k cílům mé práce se v praktické části chci zaměřit na moţnosti úvěrového financování konkrétní české společnosti, respektive na financování pobočky – dceřiné společnosti na Slovensku. Nejdříve si musíme stanovit, jaké finance potřebujeme získat k tomu, aby dceřiná společnost mohla jeden rok fungovat. Stanovíme si tedy plán nákladů na první rok provozu. Potom se zaměříme na formy financování a moţnosti získání kapitálu na pokrytí těchto nákladů. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o nově zaloţenou dceřinou společnost, tak jí ţádná banka nepůjčí na provoz. Historii ale doloţíme mateřskou společností s tím, ţe nám mateřská společnost bude ručit za závazky dceřiné společnosti.

- 51 -

V závěru posoudíme, jaká kombinace forem financování a za jakých podmínek bude nejlepší. Bude nás zajímat, zda nejlepší cestou je financování pomocí bankovního úvěru, navýšení základního kapitálu ze strany mateřské společnosti nebo zda bude nejvhodnější zvolit jinou formu financování.

4.1 Charakteristika společnosti 4.1.1 Představení společnosti57 Námi zkoumaná společnost byla zaloţena v roce 1999 a má sídlo v Brně, ale rozsah jejích aktivit zahrnuje prakticky celou Českou republiku. V oblasti grantového a dotačního poradenství se zabývá především kompletní přípravou grantových ţádostí o finanční podporu projektu, realizací a supervizí projektů, zpracováním analytických studií (studie proveditelnosti, podnikatelské záměry, analýzy rozvojového potenciálu), asistencí při vyhledávání partnerů projektu (především zahraničních). Společnost se také pohybuje v prostředí projektového managementu - součástí jejího podnikání v této oblasti je realizace projektů s důrazem na cestovní ruch. Do projektů můţe vstupovat také aţ v jejich realizační fázi, kterou kompletně zajišťuje a řídí projektové týmy. Často se zabývá téţ marketingem a dokonce samotnou propagací projektů v médiích či organizací případných podpůrných akcí, např. konferencí, kulatých stolů, apod. Pro potřeby grantových i negrantových projektů námi popisovaná společnost zpracovává také různě zaměřené analýzy, studie proveditelnosti a další strategické dokumenty. Hlavními oblastmi poradenství jsou: Regionální rozvoj Cestovní ruch Další vzdělávání Rekonstrukce památkových objektů Vzdělávání 57

Od vedení společnosti jsem získala souhlas s analýzou, a pouţitím ekonomických a obchodních informací pro moji diplomovou práci, ale vedení společnosti si nepřeje uvádět svoje jméno.

- 52 -

Věda a výzkum Klastry Inovační podnikání Kultura Rozvoj měst a další. Společnost má tým stálých zaměstnanců - projektových manaţerů a grantových poradců, čímţ je zajištěna zejména kontinuita a také kvalita naší práce. Zaměstnanci společnosti jsou zároveň členy krajských či národních komisí v oblasti celoţivotního vzdělávání a rozvoje venkova. Obrázek č. 2 Struktura zkoumané společnosti Ředitel společnosti

Asistent ředitele společnosti

Grantová sekce

Negrantová sekce

Sekce vzdělávání

Zdroj: Vlastní tvorba

4.1.2 SWOT analýza společnosti SWOT analýza58 je metoda, která nám pomůţe definovat silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které jsou spojeny buď s určitým projektem nebo typem podnikání, podnikatelským záměrem nebo politikou (zaměřením) podniku. Díky této analýze lze vyhodnotit fungování firmy, nalézt její slabá místa a problémy nebo také nové moţnosti ekonomického růstu. Měla by být součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti.

58

Středoevropské centrum pro management. SWOT analýza. [on-line]. 12. 2. 2012. Dostupný z:

- 53 -

V současné době doznívající krize, kdy většina firem se teprve vzpamatovává z jejích následků, tak naše společnost dokázala, ţe její primární zaměření je momentální výhrou. Hlavní zdroj příjmů má totiţ z projektů Evropské unie. Díky krizi se podnikatelé začali zaměřovat více na jiné zdroje financování a začali stále více poptávat peníze z fondů Evropské unie, z jejich různých operačních programů. Někteří podnikatelé chtěli peníze na investici do svého vybavení, čímţ se stali konkurenceschopnější v rámci jejich trhu. Další podnikatelské subjekty ţádaly o financování školení svých zaměstnanců, kteří se díky vyšší kvalifikaci stali efektivnějšími pracovníky. Silnou stránkou naší společnosti je v dnešní době zaměření podnikatelské činnosti, i kdyţ si plně uvědomujeme, ţe programovací období jiţ brzy skončí. Naštěstí máme signály, ţe veřejná podpora tímto neskončí, jenom se silně zúţí na vybrané obory (převáţně budou vypisovány programy v oblasti vzdělávání a ţivotního prostředí). Proto se začínáme na tyto obory orientovat, abychom byli schopni ustát konkurenční boj. Další silnou stránkou je, ţe máme velmi vysokou míru úspěšnosti, při získávání dotací i při jejich správě. Mezi silné stránky můţeme také zařadit velikost společnosti, která je při tomto počtu zaměstnanců silně flexibilní. Jednou z výrazných silných stránek je i věk, zkušenosti a hlavně kontakty naší jednatelky, které nám zaručují hlavně přístup ke zdrojům a kvalitním partnerům při získávání našich vlastních projektů. Slabými stránkami naší společnosti je vysoká cena za zpracování projektové ţádosti a za provizi při získání dotace, coţ si spousta společností nemůţe dovolit. Tak jako jsme zařadila mezi silné stránky počet zaměstnanců, tak tento ukazatel můţeme zařadit i sem. Vzhledem k tomu, ţe je po našich sluţbách velká poptávka, tak občas musíme zákazníky odmítat s tím, ţe uţ nemáme volné kapacity na zpracování ţádosti a občas ani na supervize projektů. Další slabou stránkou je rodinné řízení společnosti, resp. řízení společnosti direktivně jednou osobou. Tato osoba má letité zkušenosti s vedením společnosti, coţ jí ale při jistých rozhodnutím zaslepuje. Chybí jí spousta znalostí, které mají její zaměstnanci, které ona bohuţel vyuţívá pouze na práci nikoliv na odbornou radu.

- 54 -

Obecně jsou příleţitosti u tohoto typu podniku jiţ vyčerpány programovacím obdobím a rokem 2013, ale vzhledem k orientaci společnosti na cestovní ruch a vzdělávání bude příleţitostí v budoucnu více. Jednu z největších příleţitostí vidíme v rozšíření naší působnosti právě na Slovensko, kde máme díky našim zkušenostem a kontaktům obrovský potenciál. Hrozbou je vývoj v celé oblasti grantového a dotačního poradenství. Na českém trhu se v posledních letech objevila spousta nových firem a zákazníci si nemohou vybrat, která společnost je pro ně ta nejlepší na zpracování ţádosti. V zásadě se rozhodují pouze podle cenové nabídky (která je většinou na úrovni nákladů), aniţ by zváţili jiná rizika či benefity.

4.2 Charakteristika finančního trhu 4.2.1 Finanční trh v České republice Jako základní charakteristické rysy finančního a především bankovního trhu v České republice můţeme uvést následující: 59 Ve finančním sektoru v současné době v České republice výrazně dominují banky. Z hlediska vlastnické struktury je bankovní sektor v České republice výrazně internacionalizován. Významná míra koncentrace velkých bankovních domů. I přes tuto vysokou míru koncentrace přetrvává určitá, velmi významná míra vzájemné kompetitivity mezi jednotlivými bankami, ačkoliv lze samozřejmě vnímat jisté odlišnosti mezi těmi segmenty, které na našem současném bankovním trhu působí. Středně velké banky neustále posilují svoji aktivitu na trhu a reprezentují tak jednu z hybných sil, které jsou zaměřeny na nepřetrţitý přísun inovací na trhu a to i tím, ţe pro velké bankovní domy v některých vybraných segmentech bankovního trhu představují reálné ohroţení;

59

Česká bankovní asociace. Bankovní sektor. [on-line]. 20. 2. 2012. Dostupný z:

- 55 -

Banky

jsou

leadery

téměř

všech

finančních

skupin

působících

v České republice, takţe lze hovořit o finančním trhu, kde hrají hlavní úlohy bankami vedené finanční konglomeráty. Finanční sektor v České republice je dohlíţen a regulován Českou národní bankou, která od roku 2006 představuje instituci, pod kterou spadají dozorové aktivity nad celým finančním trhem a všemi jeho subsegmenty, tzn., ţe sem spadají kromě bank také: o

druţstevní záloţny

o

pojišťovny

o

penzijní fondy

o

investiční společnosti a investiční podílové fondy

o

leasingové společnosti, atd.

V posledních letech banky v České republice rozvíjejí tzv. retailové bankovnictví, kam spadají úvěry domácnostem (spotřebitelské úvěry, úvěry na uspokojení potřeb bydlení). Retailové úvěrování je v poslední době velmi dynamicky se rozvíjejícím segmentem bankovního trhu.

4.2.2 Finanční trh na Slovensku Tak jako v České republice, tak i na Slovensku se v roce 2006 uskutečnila integrace dohledu nad

finančním

sektorem

v oblasti

bankovnictví,

kapitálového

trhu,

pojišťovnictví

a důchodového spoření, který vykonává Národná banka Slovenska. V rámci této integrace došlo ke zrušení Úřadu pro finanční trh a jeho působnost přešla komplexně pod Národnú banku Slovenska. Cílem integrovaného dohledu, tak jak je tomu také v České republice, je přispívat nejen ke stabilitě finančního trhu jako celku, ale také i k bezpečnému a zdravému fungování finančního trhu v zájmu udrţení důvěryhodnosti, ochrany klientů a respektování pravidel hospodářské soutěţe.60

60

Národná banka Slovenska. Dohľad nad finančným trhom. [on-line]. 1. 3. 2012. Dostupný z:

- 56 -

Pokud budeme porovnávat Českou republiku a Slovensko, tak na počet obyvatel je Česká republika přibliţně 2x tak velká, ale poměr bank je na Slovensku oproti České republice třetinový. Na Slovensku působí 14 bank, kdeţto v České republice působí 44 bank (a to nepočítáme dalších 19 zahraničních bankovních zastoupení). Slovenský bankovní trh je tak menší neţ ten český (co se týče počtu bank, ne souhrnu platebních bilancí).61

4.3 Založení dceřiné společnosti Vzhledem k tomu, ţe se jedná o společnost, která se stala ve svých aktivitách velmi úspěšnou, a i v době „krize“ se rozrůstá, tak by ráda přesunula část svého potenciálu i na slovenský trh, čímţ by se i ona sama poměrně značně rozšířila. Nejraději by začala podnikat v Bratislavě, odkud by potom mohla šířit své sluţby i dále po celé Slovenské republice. Společnost má dobré finanční zázemí, takţe by v podstatě neměl být velký problém zafinancovat počátky rozjezdu nové pobočky z vlastních zdrojů. Jak ale všichni víme, vlastní zdroje jsou obecně drahou záleţitostí62, a proto v tomto případě přichází v úvahu moţnosti financování pomocí cizích zdrojů nebo také kombinací obou výše zmíněných forem. Jedním ze zásadních problémů, který musí daná společnost vyřešit je, jestli si vezme úvěr v České republice nebo raději na Slovensku. Proto analýzu provedeme na jednotlivých trzích – v našem případě na českém a slovenském trhu. Je nutné zjistit odpovídající podmínky, seznámit se s výhodami a nevýhodami jednotlivě nabízených produktů a následně přijmout rozhodnutí, která forma úvěru bude pro naši společnost nejvhodnější. Nejdříve si budeme muset zúţit okruh produktů, o jejichţ získání se můţeme a budeme snaţit. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o společnost, která má jiţ za sebou více jak desetiletou historii s velmi dobrou bonitou, v zásadě by nemělo být pro tuto společnost velkým problémem získat poţadovaný úvěr na financování dceřiné společnosti na Slovensku. 61

Investia.sk. Slovenské banky na Slovensku a v ČR. [on-line] 30. 3. 2012. Dostupný z: 62 Cizí kapitál je do určité míry zadluţení levnější neţ vlastní, protoţe finanční instituce poţadují méně neţ společníci a úroky si můţeme odečíst od základu daně (je moţné uplatnit úroky z úvěrů, které nepřevyšují dvojnásobek vlastního kapitálu). Samozřejmě, ţe zadluţení můţe vést také k vyšší úrokové míře a dokonce k nemoţnosti čerpat další úvěry. Firemnifinance.cz. Proč vlastní zdroje. [on-line] 23. 3. 2012. Dostupný z:

- 57 -

Nejdříve jsou vlastníci společnosti nuceni se rozhodnout, na jak dlouhou dobu jsou ochotni společnost zadluţit. Vzhledem k tomu, ţe jedna z majitelek je svým zaloţením spíše konzervativní osobností, tak budeme zjišťovat informace o těch úvěrech, které jsou převáţně krátkodobého nebo střednědobého charakteru. Velkou výhodou společnosti je také to, ţe jedna z majitelek vlastní budovu na okraji Brna, kde máme také kanceláře. Nevázne na ní ţádná zástava a trţní cena budovy se pohybuje přibliţně ve výši 12 mil Kč.63 Proto je zde reálná moţnost zaměřit se mimo jiné na hypoteční úvěr, který by byl ale neúčelový a dal by se také pouţít na financování rozjezdu pobočky na Slovensku. První institucí, na kterou se obrátíme, je banka u které má společnost vedený podnikatelský účet a která jí zajišťuje běţný platební styk. Předmětem našeho dalšího jednání je zjistit skutečné potřeby podniku z hlediska financování rozjezdu pobočky v jiném státě. Abychom mohli vůbec na takovéto jednání jít, a abychom byli řádně připraveni a s jasným cílem, je potřeba si stanovit základní parametry a spočítat, kolik peněz budeme na rozjezd nové pobočky společnosti reálně potřebovat. Pro případ, ţe by banka nebyla ochotná svoje sluţby a finanční zdroje poskytnout, nebo se nám bude zdát, ţe produkt nabízený touto bankovní institucí není to, co jsme hledali, obrátíme svou pozornost také na jiné bankovní domy.

4.3.1 Náklady na novou dceřinou společnost V okamţiku, kdy jsme se rozhodli, ţe zaloţíme dceřinou společnost na Slovensku, je nezbytně nutné si nejdříve načrtnout náklady, které jsou se zaloţením společnosti spojené a také si říct, ţe potřebujeme mít finance na pokrytí minimálně prvního roku fungování, abychom byli schopni na trhu bez větších obtíţí uspět.

63

Cena stanovena na základě průzkumu trhu ze dne 15. 1. 2012.

- 58 -

Počítáme s tím, ţe nově vznikající dceřiná společnost bude zaloţena jako s.r.o. Základní kapitál u s.r.o. je na Slovensku 5 000 EUR a zaloţení nové „společnosti na klíč“ na Slovensku nás vyjde na 329 EUR.64 Dohromady nás tedy bude stát zaloţení společnosti 5 329 EUR, coţ při kurzu ČNB ke dni 30. 3. 201265 24,73 Kč/EUR nás vyjde přibliţně na 132 000 Kč. Náklady

na

základní

kapitál

dceřiné

společnosti

ponese mateřská

společnost

v České republice. Ostatní náklady by si jiţ měla zajistit dceřiná společnost sama. Aby daná dceřiná společnost vůbec mohla začít fungovat, tak potřebuje mít v místě sídla minimálně 2 zaměstnance. Díky zkušenostem v oboru bude kaţdý týden na 2 aţ 3 dny dojíţdět jeden zaměstnanec brněnské mateřské společnosti, aby jim předal zkušenosti, dohlédnul na ně a hlavně zahájil obchodní činnost. Cílem je, aby se tato dceřiná společnost stala samostatnou společností, nezávislou na mateřské společnosti v Brně, ale to samozřejmě potrvá nějaký čas.

64

Company Consulting s.r.o. Založení nové společnosti s.r.o. na míru na Slovensku. [on-line]. 23. 2. 2012. Dostupný z: 65 Tento kurz budeme pouţívat pro srovnání u všech přepočtů v rámci této diplomové práce.

- 59 -

Náklady na provoz se dají shrnout v následující tabulce. Tabulka č. 3 Náklady na založení a 1 rok provozu nově založené dceřiné společnosti Popis výdaje

počet měsíců

Celkem

zaloţení společnosti SK firmou 329 EUR konzultant pro dotační poradenství (SHM) finanční a marketingový konzultant pro oblast cestovního ruchu (SHM) pronájem kanceláří i s vybavením (2 místnosti, 50 m2) platba za telefon, internet nákup HW a SW Cestovné Stravné ubytování (10 nocí za měsíc) další výdaje (účetní a právní poradenství) daňové přiznání náklady na úroky, správa úvěru

1 12

8 136 Kč 420 000 Kč

12

420 000 Kč

12 12 1 12 12 12 12 1 12

210 000 Kč 60 000 Kč 30 000 Kč 120 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 60 000 Kč 10 000 Kč 84 000 Kč

Celkem

1 722 136 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba

Tato tabulka je koncipovaná na 1 rok provozu, ale je zřejmé, ţe nebudeme potřebovat veškeré finance hned na začátku vstupu na Slovenský trh, ale postačí, kdyţ část získáme aţ v průběhu činnosti dceřiné společnosti.

4.4 Financování pomocí bankovního úvěru Na provoz pobočky po dobu jednoho roku – dceřiné společnosti na Slovensku potřebujeme přibliţně 1 720 000 Kč (coţ je v přepočtu dle kurzu ČNB ke dni 30. 3. 2012 přibliţně 69 500 EUR). Všechen kapitál nepotřebujeme v okamţiku zaloţení, ale budeme potřebovat finanční zdroje přibliţně na prvního půl roku. Další financování jiţ bude zaloţeno na nově získaných zakázkách. Vzhledem k tomu, ţe ţádná bankovní instituce nenabízí produkt, který by pomohl financovat rozjezd společnosti, tak jsme se na jednotlivé bankovní instituce obrátili s tím, ţe jsme zaloţili dceřinou společnost na Slovensku, která nemá ţádnou historii, ale za to má mateřskou společnost v České republice, která je ochotna ručit. - 60 -

Potřebujeme získat finanční zdroje minimálně na půl roku financování, coţ je alespoň 875 136 Kč (v přepočtu dle kurzu ČNB ke dni 30. 3. 2012 přibliţně 35 400 EUR). Část této sumy bude uhrazena ze základního kapitálu, který na Slovensku u s.r.o. tvoří minimálně 5 000 EUR (coţ je v přepočtu dle kurzu ČNB ke dni 30. 3. 2012 123 650 Kč). Důvod pro rozhodnutí, ţe si vezmeme úvěr na půl roku provozu, je, ţe po půl roce jiţ získáme první zakázky a tím moţnost vystavit faktury, které nám budou buď okamţitě proplaceny (coţ v našem oboru není moc pravděpodobné) nebo které můţeme dále postoupit. Důvodem rozhodnutí se pro získání financí na prvního půl roku provozu je také to, ţe pokud po půl roce provozu nezískáme dost zakázek (nebo se alespoň nebudou tyto zakázky rýsovat), které bychom si mohli vyfakturovat, tak budeme silně zvaţovat, zda na slovenském trhu zůstaneme, či nikoliv. Doloţili jsme Rozvahu a Výkaz zisků a ztrát mateřské společnosti za poslední 2 roky činnosti (roky 2009 a 2010 – viz příloha) a zaţádali jsme je o provozní úvěr ve výši 751 486 Kč (přepočet dle ČNB ke dni 30. 3. 2012 přibliţně 30 400 EUR). Ţádost podala Slovenská dceřiná společnost s.r.o. s tím, ţe ručitelem bude česká mateřská společnost s.r.o. Zaměřili jsme se na českou a slovenskou Komerční banku a českou a slovenskou ČSOB. Abychom byli schopni lépe jednotlivé produkty oslovených bank porovnat, tak si musíme nejdřív stanovit podmínky, za kterých chceme úvěr získat: Úvěr chceme získat na 3 roky (36 měsíců) s moţností předčasného splacení. moţnost průběţného čerpání úvěru, abychom v případě dobrých hospodářských výsledků nemuseli vyčerpat celou poţadovanou částku. splacení jistiny aţ na konci 3 - letého období – pouze měsíční splácení úroků z vyčerpané částky úvěru a částku za rezervaci zdrojů z nevyčerpané částky. Po konzultaci se všemi námi oslovenými bankovními domy jsme se dostali do situace, kde české banky nechtějí půjčovat nově zaloţené společnosti na Slovensku. Obě námi oslovené české banky nám nabídly pouze takové produkty, které jsou sice výhodné, ale které by si musela vzít mateřská společnost sama na sebe s tím, ţe by tyto prostředky dále půjčila dceřiné společnosti. - 61 -

Úroková sazba, kterou nám jednotlivé banky nabídly, se dělí na fixní a variabilní (pohyblivé). Variabilní sazba se pouţívá především u krátkodobých úvěrů a odvíjí se od některých trţních úrokových sazeb (v České republice nejčastěji od sazby PRIBOR, na Slovensku nejčastěji od sazby BRIBOR). K této sazbě si banka účtuje úrokovou přiráţku, která je pevná a během doby splácení se obvykle nemění. Vliv na výši úrokové přiráţky má především bonita klienta, způsob zajištění, vztah klienta s bankou, ale také konkurenční boj mezi bankami (tím myslíme, ţe pokud do vaší banky přijdete s konkurenční nabídkou od jiné instituce, tak se obvykle stane, ţe vaše banka vám upraví podmínky pro poskytnutí úvěru). Fixní úroková sazba je tvořena referenční úrokovou sazbou a také úrokovou přiráţkou. Tato sazba je nabízena obvykle u střednědobých a dlouhodobých úvěrů a její výše se během splatnosti úvěru nemění. V podstatě z pohledu klienta je nejdůleţitější výše úrokové přiráţky, kterou je schopen ovlivnit. Pro nás je důleţitá i forma zajištění, která slouţí bance k ošetření rizik, které pro ni vyplývají při poskytnutí úvěru. Nejčastějšími způsoby zajištění pro banku je blankosměnka, postoupení pohledávek, zástava nemovitosti nebo věcí movitých nebo ručení právnické nebo fyzické osoby. Způsob zajištění je na dohodě mezi klientem a bankou a závisí na mnoha faktorech. Vzhledem k tomu, ţe budeme posuzovat nabídky jak ze strany českých bank, které jsou ochotny půjčit mateřské společnosti, tak ze strany slovenských bank, které by půjčily dceřiné společnosti (která nemá ţádnou historii), tak ne všechny podmínky budou vţdy plně srovnatelné. V konečné fázi bude záleţet čistě na rozhodnutí majitelů firmy, jak se k dané situaci postaví.

- 62 -

4.4.1 Komerční banka v České republice66 První institucí, na kterou jsme se obrátili, je banka u které má společnost vedený podnikatelský účet, a která mu zajišťuje běţný platební styk. Předmětem našeho zkoumání bylo zjistit skutečné potřeby banky z hlediska financování rozjezdu pobočky v jiném státě. Česká Komerční banka nám na dotaz, zda je ochotna půjčit slovenské dceřiné společnosti se zárukou české mateřské společnosti, odpověděla tak, ţe je ochotná půjčit pouze české společnosti s historií. Nevázala by však půjčku na konkrétní vyuţití, proto by šlo následně tyto peníze půjčit dceřiné společnosti Nabídka ze strany české Komerční banky je úrok ve výši 11,5% p.a. Při půjčce 751 486 Kč na 3 roky nám vychází splátka jistiny a úroků ve výši 24 782 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, ţe si půjčujeme na rozjezd začínající společnosti, tak jsme si v rámci podmínek domluvili jednorázové splacení půjčené částky aţ za 3 roky a v průběhu doby budeme splácet pouze úroky. V následující tabulce je zobrazeno, jakým způsobem by vypadaly splátky úroků, a v jaké by byly výši při úrokové sazbě 11,5 % p.a. a při úrokové sazbě u rezervace zdrojů 0,9 % p.a. Náklady na celý úvěr by potom za 3 roky činily 240 778,92 Kč.

66

Komerční banka. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: <www.kb.cz>

- 63 -

Tabulka č. 4 Splátky úroků při sazbě 11,5% p.a. – nabídka od české Komerční banky náklady na úrocích při rezervace úrokové zdrojů sazbě 11,5 0,9% % p.a. p.a. (úvěr na 3 roky) měsíc

náklady 177 636,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 149 500,00 Kč

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

základní kapitál 123 650,00 Kč

potřeba úvěru 53 986,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 149 500,00 Kč

úvěr na 6 měsíců

751 486,00 Kč

11,50%

0,90%

1 040,49 Kč 2 272,74 Kč 3 504,99 Kč 4 737,24 Kč 5 969,49 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč 7 201,74 Kč

1 722 136,00 celkem Kč Náklady na úvěr 240 778,92 Kč Zdroj: Vlastní tvorba

Měsíční splátka úroku jiţ v rámci 6. měsíce přesáhne částku 7 000 Kč, kterou jsme si stanovili v plánech nákladů na pobočku. Je proto tedy potřeba tyto údaje v průběhu činnosti dceřiné společnosti postupně upravovat a počítat s tímto mírným navýšením nákladů. Uvaţovali jsme také o tom, ţe si mateřská společnost nevezme úvěr v plné výši, ale ţe část z financí poskytne ze svého kapitálu. Vzhledem k tomu, ţe i propojené podniky si musí půjčovat za „cenu obvyklou“,67 tak jedinou výhodu, kterou by půjčka od mateřské společnosti měla, by byla doba splatnosti. Tu bychom mohli navázat na okamţik, kdy dceřiná společnost dosáhne kladného výsledku hospodaření. Lepší variantou ale je, ţe hned při zaloţení dceřiné společnosti navýšíme základní kapitál této společnosti. Mateřská společnost si po dosaţení kladného výsledku hospodaření dceřiné společnosti rozdělí zisk. 67

Epravo.cz. 55005. Kontroverzní judikát NS ohledně vzájemného vztahu mezi smlouvou o úvěru a smlouvou o půjčce. [on-line]. 12. 2. 2012. Dostupný z: < http://www.epravo.cz/top/clanky/kontroverzni-judikat-nsohledne-vzajemneho-vztahu-mezi-smlouvou-o-uveru-a-smlouvou-o-pujcce-55005.html>

- 64 -

Kdyţ navýšíme základní kapitál společnosti z povinných 5 000 EUR na 10 000 EUR (247 300 Kč), tak nepotřebujeme získat prostřednictvím úvěru 751 486 Kč, ale pouze částku 627 836 Kč. Jak ukazuje následující tabulka, tak při navýšení základního kapitálu o 123 650 Kč ušetříme na úrocích po zaokrouhlení 42 515 Kč. Tabulka č. 5 Splátky úroků při sazbě 11,5% p.a. při navýšení základního kapitálu z 5 000 EUR na 10 000 EUR – nabídka od české Komerční banky náklady na úrocích při rezervace úrokové zdrojů sazbě 11,5 0,9 % % p.a. p.a. (úvěr na 3 roky) základní úvěr na 6 měsíc náklady potřeba úvěru 11,50% 0,90% kapitál měsíců 177 636,00 Kč 247 300,00 Kč -69 664,00 Kč 0,00 Kč 1 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 1 087,76 Kč 2 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 627 836,00 2 320,01 Kč 3 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč Kč 3 552,26 Kč 4 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 4 784,51 Kč 5 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 6 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 7 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 8 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 9 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 10 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 6 016,76 Kč 11 149 500,00 Kč 149 500,00 Kč 6 016,76 Kč 12 1 722 136,00 celkem Kč Náklady na úvěr 198 264,16 Kč Zdroj: Vlastní tvorba

Po tomto srovnání jsme došli k závěru, ţe vloţené prostředky na navýšení základního kapitálu v případě zahájení činnosti dceřiné společnosti bude lepší si ponechat jako rezervu na financování jiných aktivit společnosti (např. na lidské zdroje, projekty). Otázkou zůstává, zda je půjčka za takových podmínek pro naši situaci nutná – mateřský podnik má vlastní kapitál, kterým je částečně schopen chod nově zaloţené společnosti na Slovensku financovat. V úvahu zde tedy přichází ještě moţnost poţádat o jiný úvěr (zejména co se týká jeho výše, z čehoţ by plynulo jiné riziko pro banku i jiné úrokové podmínky). Vyuţití původně

- 65 -

zamýšlené půjčky si tedy můţeme nechat jako případnou vedlejší alternativu, jak naši situaci řešit.

4.4.2 ČSOB v České republice68 I v rámci této instituce jsme narazili na problém, ţe nechtějí půjčit slovenské dceřiné společnosti s tím, ţe nemá ţádnou historii a ţe na Slovensku nám můţe nabídnout své sluţby slovenská banka ze skupiny ČSOB, ale nabídli nám opět úvěr pro mateřskou společnost s tím, ţe by mohl být neúčelový. Co se týče námi stanovených podmínek (úvěr na 3 roky, splátka jistina aţ po uplynutí tohoto období a postupné čerpání úvěru), tak nám i tato banka vyšla plně vstříc, pouze po nás poţadovala splnění jedné podmínky. Touto podmínkou nebylo nic jiného neţ zaloţení běţného účtu v rámci ČSOB. Nabídka ze strany české ČSOB je úrok ve výši 12% p.a. a rezervace zdrojů 1,4 % p.a. Tímto nám vychází, ţe na úrocích zaplatíme dohromady za celou dobu 252 051,21 Kč.

68

ČSOB. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: <www.csob.cz>

- 66 -

Tabulka č. 6 Splátky úroků při sazbě 12% p.a. – nabídka od české ČSOB náklady na úrocích při rezervace úrokové zdrojů 1,4 sazbě 12 % % p.a. p.a. (úvěr na 3 roky) měsíc

náklady

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

177 636,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 149 500,00 Kč

základní potřeba úvěru kapitál 123 650,00 Kč 53 986,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 139 500,00 Kč 149 500,00 Kč

úvěr na 6 12,00% měsíců

1,40%

1 353,61 Kč 2 585,86 Kč 751 486,00 3 818,11 Kč Kč 5 050,36 Kč 6 282,61 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč 7 514,86 Kč

1 722 136,00 celkem Kč Náklady na úvěr

252 051,21 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba

Měsíční splátka úroku v rámci 6. měsíce přesáhne také částku 7 000 Kč, kterou jsme si stanovili v plánech nákladů na dceřinou společnost. Je proto tedy potřeba tyto údaje v průběhu činnosti dceřiné společnosti postupně upravovat a počítat s tímto mírným navýšením nákladů.

4.4.3 Komerční banka na Slovensku69 Tato slovenská banka k nám přistupovala jako k nově zaloţenému subjektu, který nemá ţádnou historii. V okamţiku, kdy jsme jí ale předloţili informace o tom, ţe zakládající mateřská společnost má historii a kladné výsledky hospodaření, tak s námi začala slovenská Komerční banka jednat jako s potenciálními klienty. Nemohla bohuţel nabídnout ţádnou

69

Komerčná banka. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: <www.koba.sk >

- 67 -

formu úvěru v námi poţadované výši, i kdyţ se mateřská společnost za dceřinou zaručila a byla ochotna podepsat blankosměnku. Maximální výši úvěru, který byla ochotna slovenská Komerční banka půjčit, byla částka 20 000 EUR (necelých 500 000 Kč). Z tohoto důvodu se mateřská společnost rozhodla pro tento případ navýšit základní kapitál na 10 000 EUR (247 300 Kč), coţ nám umoţní přiblíţit se k částce, kterou nám je ochotna slovenská Komerční banka půjčit. Tabulka č. 7 Splátky úroků při sazbě 15,25% p.a. – nabídka od Komerční banky na Slovensku70 náklady na rezervace úrocích při zdrojů úrokové sazbě 0,9 % 15,25 % p.a. p.a. (úvěr na 3 roky) základní potřeba úvěr na 6 měsíc náklady 15,25% 0,90% kapitál úvěru měsíců 7 183,02 € 10 000,00 € -2 816,98 € 0,00 € 1 5 640,92 € 5 640,92 € 52,81 € 2 5 640,92 € 5 640,92 € 120,27 € 3 25 387,63 € 5 640,92 € 5 640,92 € 187,72 € 4 5 640,92 € 5 640,92 € 255,18 € 5 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 6 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 7 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 8 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 9 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 10 5 640,92 € 5 640,92 € 322,63 € 11 6 045,29 € 6 045,29 € 322,63 € 12 celkem 69 637,53 € Náklady na úvěr

10 617,64 €

Zdroj: Vlastní tvorba

Stále nám ale bude chybět přibliţně 5 000 EUR, abychom mohli bez problémů zahájit činnost a měli prostředky na prvního půl roku provozu.

70

Tabulka je v eurech, protoţe i případná půjčka by byla v eurech. Na porovnání jednotlivých variant to nemá vliv, protoţe na případné rozhodnutí má vliv úroková sazba a rezervace zdrojů.

- 68 -

Mateřská společnost by se rozhodovala v tomto okamţiku mezi dvěma variantami. Jednou z nich by bylo další navýšení základního kapitálu dceřiné společnosti o dalších 5 000 EUR na 15 000 EUR nebo příslib daný dceřiné společnosti, ţe případný nedostatek kapitálu pokryje ze svých zdrojů.

4.4.4 ČSOB na Slovensku71 Slovenská ČSOB přistoupila k naší situaci zcela nekompromisně. Vzhledem k tomu, ţe jsme začínající společnost, a nemáme ani zřízen účet u ČSOB, nebyla nám banka ochotná poskytnout úvěr za námi poţadovaných podmínek, i kdyby byl na niţší částku, neţ je potřebných 750 000 Kč (přibliţně 30 300 EUR). Z jejich strany jsme dostali nabídku pouze dvou produktů. Jedním z nich je kreditní karta, a tím druhým je povolené přečerpání pro podnikatele a právnické osoby. V rámci těchto produktů nám byla ochotna upravit pouze podmínky poskytnutí s tím, ţe záruku jim poskytne česká mateřská společnost. Tato úprava podmínek sníţila nabídnutou částku při obou produktech. Kreditní karta původně nabízela moţnost přečerpat aţ do limitu 20 000 EUR (přibliţně 500 000 Kč). Vzhledem k tomu, ţe ale dceřiná společnost nemá ţádnou historii, tak nám i po zárukách mateřské společnosti nabídly limit ve výši maximálně 12 000 EUR (přibliţně 300 000 Kč). Úrok byl stanoven ve výši 18% p.a. s tím, ţe bezplatné období je 45 dní. Tato varianta bohuţel není vzhledem k moţnostem vyuţití kreditní karty ideální variantou pro potřeby našeho podnikání. Druhým produktem, který nám slovenská ČSOB nabídla, byla moţnost povoleného přečerpání pro podnikatele právnické osoby. Zde nám banka nabídla krátkodobý neúčelový provozní úvěr, který kombinuje kreditní a debetní zůstatky tzn., ţe umoţňuje čerpat peněţní prostředky do záporného zůstatku účtu aţ do výše smluvně dohodnutého úvěrového limitu. Povolené přečerpání je určeno k překlenutí dočasného nesouladu mezi příjmy a výdaji klienta

71

ČSOB. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: <www.csob.sk>

- 69 -

nebo

jako

finanční

rezerva

pro

podnikání.

Vyčerpanou

částku

musíme

splatit

do 90/180/360 dní, a alespoň 1 den úvěr nečerpat.72 Nabízený limit čerpání pro naši dceřinou společnost byl opět ve výši maximálně 12 000 EUR (přibliţně 300 000 Kč) a museli bychom ho splatit v intervalu 180 dnů. Úroková sazba, která nám byla nabídnuta, byla ve výši 16,25% p.a. z vyčerpané částky. Ani tato forma úvěru není přesně tím produktem, který hledáme. Potřebujeme získat peníze za takových podmínek, abychom je mohli vrátit nejdříve aţ po prvním roce podnikání. Nicméně je tato forma úvěru, v kombinaci s jinou formou, ideálním zajištěním se proti neočekávaným výkyvům.

4.4.5 Náklady na správu úvěru Pro porovnání jednotlivých variant, které nám oslovené banky nabídly, je vhodné, abychom ještě uvedli náklady na jednotlivé produkty, které nám banky nabídly. Vzhledem k tomu, ţe nám všechny námi oslovené banky nenabídly porovnatelné produkty, tak můţeme srovnat pouze českou Komerční banku a ČSOB, a potom uvést náklady na produkty u slovenských bankovních domů. Tabulka č. 8 Náklady na úvěr u české Komerční banky Komerční banka ČR zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr realizace úvěru spravování úvěru měsíčně (výše do 1 mil Kč) zasílání výpisu z úvěrového účtu v elektronické podobě

0,00 Kč 0,60% 300,00 Kč 0,00 Kč

Zdroj: Komerční banka, Dostupné z: www.kb.cz

72

ČSOB. Povolené prečerpanie účtu. [on-line]. 19. 3. 2012. Dostupný z:

- 70 -

Tabulka č. 9 Náklady na úvěr u české ČSOB ČSOB ČR zaloţení a měsíční provoz běţného podnikatelského účtu zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr realizace úvěru spravování úvěru měsíčně (výše do 1 mil Kč) zasílání výpisu z úvěrového účtu v elektronické podobě

630,00 Kč 0,00 Kč 0,50% 200,00 Kč 0,00 Kč

Zdroj: ČSOB, Dostupné z: www.csob.cz

Vzhledem k tomu, ţe u ČSOB nemáme zaloţený podnikatelský účet, tak nám k nákladům na úvěr oproti Komerční bance přibude ještě navíc zaloţení a měsíční správa podnikatelského účtu. Kdyţ porovnáme výše uvedené tabulky, tak nám vyjde, ţe úvěr u české Komerční banky je pro nás výhodnější. Je to hlavně z toho důvodu, ţe jsme dlouhodobí klienti této banky a tak nám mohli v této bance nabídnout lepší podmínky. Náklady na produkty, které nám nabídly slovenské banky, jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 10 Náklady na bankovní úvěr u slovenské Komerční banky Komerční banka SK zaloţení a měsíční provoz běţného podnikatelského účtu zpracování a vyhodnocení ţádosti o úvěr realizace úvěru spravování úvěru měsíčně (výše do 1 mil Kč) zasílání výpisu z úvěrového účtu v elektronické podobě Zdroj: Komerčná banka SK, Dostupné z: www.koba.sk

- 71 -

216,39 Kč 0,00 Kč 0,65% 197,84 Kč 0,00 Kč

Tabulka č. 11 Náklady na bankovní úvěr u slovenské ČSOB ČSOB SK KREDITNÍ KARTA zaloţení a měsíční provoz běţného podnikatelského účtu kreditní úrok bezúročné období POVOLENÉ PŘEČERPÁNÍ PRO PODNIKATELE A PO zaloţení a měsíční provoz běţného podnikatelského účtu úrok

245,86 Kč 18% 45 dní

216,39 Kč 16,25%

Zdroj: ČSOB SK, Dostupné z: www.csob.sk

Po prostudování jednotlivých nabídek jsme se rozhodli, ţe úvěr si na Slovensku brát určitě nebudeme. Není výhodný a ani tak dostupný, jak bychom v této situaci potřebovali. Proto zvolíme nejlépe kombinaci některých nabídnutých variant. Vzhledem k tomu, ţe základ veškerého financování půjde z České republiky, tak se mateřská společnost musí rozhodnout, jakou formu zvolí, respektive jak moc je ochotná se zadluţit. Mateřská společnost má nějaké vlastní zdroje, které můţe dceřiné společnosti nabídnout. Proto se rozhodla, ţe na počátku si nevezme ţádný úvěr na rozjezd dceřiné společnosti a kapitál na první dva měsíce provozu poskytne sama. Během této doby si vyřídí bankovní úvěr u české Komerční banky, který bude čerpat postupně podle toho, jak bude slovenská pobočka kapitál potřebovat. Slovenská dceřiná společnost si musí stejně zaloţit běţný podnikatelský účet. Zvaţovali jsme nabídky několika bankovních domů, ale vţdy jsme skončili u toho, ţe nejlepší variantou zůstává zřízení běţného podnikatelského účtu u slovenské Komerční banky. Je to hlavně proto, ţe česká mateřská společnost má u české Komerční banky zřízen také běţný podnikatelský účet, se kterým aktivně pracuje. I pro pohyby mezi mateřskou a dceřinou společností to bude výhodné. Samozřejmě po zřízení běţného podnikatelského účtu si slovenská dceřiná společnost zřídí také povolené přečerpání běţného podnikatelského účtu, aby mohla vyrovnávat případné výkyvy v cash flow.

- 72 -

4.5 Financování pomocí faktoringu Vzhledem k tomu, ţe bankovní domy nám nebyly schopné půjčit na plnou částku provozních nákladů na celý první rok fungování dceřiné společnosti a my jsme v zásadě ani nebyli ochotní si tak vysokou částku na celý rok provozu půjčit, tak se musíme zamyslet i nad dalšími zdroji financování, neţ je pouze forma bankovního úvěru. V naší oblasti podnikání se potýkáme s tím, ţe pokud píšeme projekt na získání dotace z Evropské unie nebo z jiných fondů, tak si standardně účtujeme poplatek za zpracování ţádosti, který se odvíjí od náročnosti vypsaného programu. Následně je na tuto dotaci navázána provize za získání dotace. Tato provize se odvíjí jako procentní část z částky, která je získána pro našeho klienta, a je splatná v okamţiku podpisu smlouvy nebo v okamţiku příchodu prvních peněz na účet našeho klienta (zálohová platba od poskytovatele dotace). Na tomto systému fakturace vystavíme naše další financování. Způsob odměňování za sluţby naší společnosti je sumarizován v následujících dvou tabulkách, ve kterých jsou shrnuty náklady na zpracování ţádosti, a v případě získání dotace také výše provize v návaznosti na výši částky, kterou náš klient (ţadatel o dotaci) získá. Odměna za zpracování projektu se skládá ze tří typů činností – zpracování ţádosti, zpracování příloh k ţádosti a z kompletace ţádosti. Záleţí na kaţdém klientovi, jestli má zájem o poskytnutí všech sluţeb dohromady, nebo chce pomoci pouze s určitou částí ţádosti. Pokud by měl zájem o naše kompletní sluţby za zpracování ţádosti, tak za naše sluţby zaplatí celkem 37 500 Kč (v přepočtu přibliţně 1 520 EUR). Tabulka č. 12 Odměna za zpracování projektu Typ činnosti

Cena bez DPH 19 000,00 Kč 15 500,00 Kč

Zpracování ţádosti Zpracování příloh (Podnikatelský plán, atd.) Kompletace ţádosti, tisky, vazby, 1 výtisk 3 000,00 Kč pro ţadatele, odevzdání Odměna CELKEM 37 500,00 Kč Zdroj: Vlastní tvorba

- 73 -

V případě získání dotace máme ze smlouvy nárok na provizi. Provizi vypočítáváme dle schématu, který máme zanesený v následující tabulce. Tabulka č. 13 Výpočet provize při získání projektu Rozsah schválené dotace/grantu (v mil. Kč) Od Do Provize 0 5 vč. 4,00% z částky nad 5 10 vč. 1,10% z částky nad 10 20 vč. 0,70% z částky nad 20 30 vč. 0,50% z částky nad 30 40 vč. 0,30% z částky nad 40 0,10% Zdroj: Vlastní tvorba

Pokud tedy náš klient ţádá o dotaci ve výši 5 500 000 Kč a získá ji, tak nám náleţí provize za získání projektu ve výši 205 500 Kč.73 Abychom byli schopni stanovit naše příjmy z činnosti dceřiné společnosti, tak vyjdeme z údajů, které máme ze společnosti mateřské. Průměrná částka, o kterou naši klienti u mateřské společnosti ţádají je okolo 4 000 000 Kč, takţe získaná provize bude ve výši 160 000 Kč. Dále je mateřská společnost schopna napsat v průměru 5 projektů měsíčně, z nichţ v průměru tak 3 získá, takţe měsíční provize vychází obvykle kolem 480 000 Kč. Nepředpokládáme, ţe by dceřiná společnost byla jiţ po prvním půl roku provozu stejně úspěšná jako mateřská společnost. Vzhledem ale k našim kalkulovaným nákladům nám postačí získat minimálně jeden úspěšný projekt kaţdý měsíc. Problémem ale stále zůstává, ţe ačkoliv ke schválení projektu dochází obecně řádově během jednoho aţ dvou měsíců, tak podpis smlouvy nebo připsání zálohové platby na účet ţadatele obvykle trvá déle. Fakturu tedy vystavíme v okamţiku schválení ţádosti, ale na její proplacení čekáme aţ do doby podpisu smlouvy našeho klienta s poskytovatelem dotace nebo aţ do okamţiku připsání první zálohové platby na účet klienta. Vzhledem k faktu, ţe my nemůţeme čekat aţ na splatnost

73

faktury,

protoţe

musíme

platit

Tato částka se skládá z 4% z 5 000 000 + 1,1% z 500 000

- 74 -

provoz

naší

dceřiné

společnosti,

tak přistoupíme k tomu, ţe všechny faktury, které takto vystavíme (a které máme podloţeny smlouvou), postoupíme faktoringové společnosti, abychom získali prostředky na provozní náklady dceřiné společnosti. Slovenská Komerční banka nabízí pouze Forfaiting. Tento produkt pro nás není vůbec vhodný a hlavním kritériem, proč jej nemůţeme pouţít je, ţe má jako jednu z podmínek stanoveno, ţe pohledávka musí být ve výši minimálně 33 000 EUR (coţ při přepočtu na české koruny je částka od 820 000 Kč výše). Tato podmínka nás bohuţel absolutně vylučuje z moţností získání tohoto produktu. Protoţe jsme slovenská společnost, tak další oslovenou institucí bude slovenská ČSOB. ČSOB nabízí produkt faktoringu, ale také si stanovuje podmínky:74 Minimální obrat 1 aţ 1,5 mil. EUR (coţ je v přepočtu 25 aţ 37 mil Kč). Větší počet odběratelů. Podíl jednotlivých odběratelů by neměl přesahovat více neţ 30%. Jiţ tyto podmínky nás vylučují z čerpání tohoto produktu. Nesplňujeme obrat ani u dceřiné společnosti, ani u společnosti mateřské. Větší počet odběratelů bychom mohli zajistit, ale nemáme jistotu, ţe v počátcích podnikání to bude dostatečně. Protoţe chceme postoupit všechny naše pohledávky s delší splatností (tím myslíme, ţe postoupíme pohledávky za provize, nikoliv za zpracování ţádostí, které jsou splatné obvykle do 14 dnů od vystavení), přichází tedy v úvahu další subjekty na faktoringovém trhu. Nejdříve oslovíme českou Komerční banku a aţ poté ČSOB. Pokud by ani tyto banky nenabídly vhodný produkt, tak se zaměříme na slovenském trhu na jiné instituce nabízející nám poţadovaný produkt. Oslovili jsme českou Komerční banku s tím, jestli by nám nabídla produkt šitý na míru. Česká Komerční banka nabízí produkt s názvem Profi Factoring.75 Je to produkt, který nabízí mateřské společnosti. Hlavním cílem banky je získat faktury vystavené za tuzemskými odběrateli, ale v podstatě se nebrání ani tomu, ţe bychom jim postoupili faktury naší dceřiné společnosti. Je tam ale podmínka, ţe se postoupí minimálně 3 pohledávky s tím, ţe pokud

74

ČSOB. Tuzemský faktoring. [on-line]. 19. 3. 2012. Dostupný z: < http://www.csobfactoring.sk/tuzemskyfaktoring.aspx> 75 Komerční banka. Profi Factoring. [on-line]. 20. 3. 2012. Dostupný z:

- 75 -

nebude schopna dceřiná společnost této podmínce dostát, tak ji můţe zastoupit mateřská společnost. Výhody faktoringu od české Komerční banky jsou především: Rychlé profinancování postoupených pohledávek standardně ve výši 80 % jejich nominální hodnoty. Flexibilního čerpání prostředků podle aktuální hodnoty dodávek. Faktoring není jen nástroj financování, ale i aktivní správa, inkaso a vymáhání pohledávek. Zpřesnění plánování a stabilizace cash flow. Proto jsme jako doplňkové financování zvolili produkt od české Komerční banky, který nám pomůţe financovat období mezi vystavením faktury a její splatností. Po prostudování všech zkoumaných moţností financování rozjezdu dceřiné společnosti se nám zdá jako nejlepší varianta kombinace vlastních zdrojů mateřské společnosti, úvěru od české Komerční banky (který získá mateřská společnost), zřízení povoleného přečerpání podnikatelského účtu pro dceřinou společnost u slovenské Komerční banky (kde si také dceřiná společnost zřídí běţný podnikatelský účet) a toto financování doplnit pomocí faktoringu přes mateřskou společnost u české Komerční banky.

- 76 -

Závěr Malé a střední podnikání hraje v ekonomice kaţdé země nezastupitelnou roli. Ať uţ se jedná o podíl na HDP nebo na inovativním pokroku. Malé a střední podniky dokáţou obvykle lépe a pruţněji reagovat na změny v poptávce a také jsou schopny vyplnit mezery na trhu, o které nemají velké společnosti zájem. Právě kvůli těmto aktivitám potřebují malé a střední podniky znát moţnosti získání finančních zdrojů. Cílem této práce bylo zhodnotit teoretické moţnosti financování malých a středních podniků v České republice a na Slovensku, a na praktickém příkladu zaloţení pobočky malé společnosti v jiném státě neţ má sídlo mateřská společnost ukázat moţné problémy se získáním potřebného kapitálu na samotný rozjezd a její provoz. V rámci teoretické části jsme se orientovali na moţnosti financování z teoretického hlediska. Nejdříve jsme si nadefinovali, co to vlastně malé a střední podniky jsou a jak jsou vnímány ze strany Evropské unie, včetně jejich výhod a nevýhod. Potom jsme se zaměřili na historický vývoj této problematiky, který sahá aţ do doby před více neţ čtyřmi tisíci lety. V druhé polovině teoretické části jsme svou pozornost obrátili na moţnosti, které mají malé a střední podniky při zajištění svého financování. Financování jsme rozdělili do tří kategorií na financování interní, externí a jiné moţnosti financování, mezi které jsme zařadili rizikový kapitál, tiché společenství, leasing, faktoring, forfaiting a veřejnou podporu. V praktické části jsme se zaměřili na problematiku financování nově zaloţené pobočky stávající, dobře prosperující české společnosti, na území jiného státu Evropské unie. V našem konkrétním případě tedy na Slovensku, v Bratislavě. Tuto část uvedla charakterizace mateřské společnosti – výčet jejích stávajících aktivit, popis činnosti i financování, SWOT analýza společnosti, která nám poodhalila podstatné silné a slabé stránky společnosti, stejně jako její potenciální hrozby a příleţitosti. Následovaly samozřejmě analýzy českého bankovního trhu, kde operuje společnost mateřská, i bankovního trhu na Slovensku, kam chce mateřská společnost expandovat prostřednictvím zaloţení dceřiné společnosti - 77 -

Nejdříve bylo potřeba spočítat, jak velké mnoţství finančních prostředků bude nutno ještě získat, a jakým způsobem, protoţe pro společnost malou a bez historie jsou podmínky úvěru často nedosaţitelné, i kdyţ za ní stojí mateřská společnost s historií a dobrým finančním základem, která je ochotna za svou pobočku ručit. Protoţe mateřská společnost sídlí na území České republiky, a nově zaloţená dceřiná společnost na Slovensku, zaměřili jsme se na moţnosti financování na obou těchto trzích. Pro náš konkrétní případ byly osloveny pobočky Komerční banky (u této instituce má mateřská společnost zřízen v České republice běţný podnikatelský účet) a ČSOB u nás i na Slovensku. Danou situaci jsme po prostudování všech nabídek vyřešili tak, ţe mateřská společnost zajistí financování prvních dvou měsíců provozu pobočky a poté, pokud se vše bude vyvíjet podle představ vedení mateřské společnosti, tak si mateřská společnost vezme úvěr, aby pomohla společnosti dceřiné. Po prvním půl roku fungování jsme počítali s tím, ţe dceřiná společnost bude schopna vykazovat, a tím pádem také fakturovat, úspěšné projekty. Proto jsme další financování zaloţili na faktoringu, který jsme poptali nakonec u české Komerční banky, která po celou dobu našeho projektu s rozjezdem dceřiné společnosti v zahraničí pomáhala, a u které jsme získali nakonec všechny potřebné finanční zdroje. Zpracovat téma malého a středního podnikání pro mě bylo velmi přínosné. Zpočátku ve mně převládalo nadšení, ţe uplatním všechny svoje znalosti získané během studia a budu schopna pomoci společnosti, která mě zaměstnává. Toto počáteční nadšení však velmi rychle vyprchalo, obzvláště v době, kdy jsem začala jednat s bankami o případné finanční výpomoci a jejich nabídkách pro naši nově vznikající společnost. Nakonec se ale i přes počáteční negativní přístup bankovních institucí podařilo najít vhodnou cestu, jak rozjet novou pobočku a mít dostatečný kapitál na první rok jejího provozu.

- 78 -

Seznam použitých zdrojů Literatura Blaţek, L. a kol., Vývojové tendence podniků III. 1. vyd. Masarykova univerzita: Tribun EU s.r.o. 2007. ISBN 978-80-210-4466-1 Braudel, F. Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999, ISBN 80-7203-193-7. Brealey, R. A., Myers, S. C., Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad , Vilém Jungmann , Tomáš Hlaváč. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-1894. Černohorský, J., Teplý, P., Základy financí. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. ISBN 9788024736693 Fetosovová, E. a kol., Financie malých a stredných podnikov, Edícia ekonómia, Bratislava 2004. Horvátová, E. a kol., Operácie komerčných bánk 1. časť, Ekonóm, Bratislava 2007 Hrdý, M. a kol., Komplexní řešení teoretických a aplikačních problémů financování malých a středních podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita. 2008. ISBN 9788070437469 Jírovská, E.: Motivy a bariéry zakládání malých a středních podniků, Dizertační práce, 2006, Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra řízení Jírovská, E. Kessler, A. Werner, R. Zuzák, R. Anylýza pozitivních a negativních faktorů působících na zakladatelskou aktivitu v ČR a jejich krajské odlišnosti. Praha: KUFR, 2003, ISBN 80-213-1068-5. Juřík, P., historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Nakladatelství Libri. 2011. ISBN 978-80-7277-488-3 Le Goff, J. Peníze a život. Praha: Argo, 2005, ISBN 80-7203-657-2. Pearce, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha: Victoria Publishing, 1992, ISBN 8085605422 Peterka, R.: Financování růstu malých a středních podniků. Bakalářská práce, 2011, Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Hospodářská politika Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vyd. Praha; Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4. Polouček, S. Bankovnictví. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. ISBN 8071794627 - 79 -

Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha; Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1. Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024734941 Synek, M., Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. ISBN 9788074003363 ŠIMAN, J., PETERA, P., Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 9788074001178. Valach, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 1998. ISBN 8086119211 Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2 Veber, J., Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 9788024724096 Veber, J. Podnikání v malé a střední firmě. Praha: Victoria Publishing, 1999, ISBN 807079707X Vodáček, L., Vodáčková, O., Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004. ISBN 8072610996. Vodová, P., Modelování trhu úvěrů v České republice. V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, 2009. ISBN 9788072485390. Vokorosová, R. a kol., Enterprise – Constituent element of national competitiveness. Košice: elfa, s.r.o. 2010. ISBN 978-80-8086-139-1 Wöhe, G., Kislingerová, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 9788071798972. Zářický, A. Ve stínu těžních věží. Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2004, ISBN 8070426535. Zinecker, M., Základy financí podniku. Brno: Akademické nakladatelství CERM. 2008. ISBN 978-80-214-3704-3 Ţídek, L.: Dějiny světového hospodářství. 2. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073801847

- 80 -

Použité a citované webové stránky Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu [on-line]. Praha : 1. 12. 2011. Dostupné z: http://nb.vse.cz/~lukesm/PDFfiles/0d_Shrnu.pdf Evropská komise: The new SME definition – User quide and model declaration [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z: Uplatňování definice malého a středního podniku (MSP) [on-line]. 1. 12. 2011. Dostupné z: Evropská Komise: Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:214:0003:0047:CS:PDF Evropská komise: The new SME definition – User quide and model declaration [on-line]. 5. 12. 2011. Dostupné z: Rentabilita vlastního kapitálu [on-line]. Praha: 21. 12. 2011. Dostupný z: Slovníček účetních pojmů [on-line]. Praha : 15. 1. 2012. Dostupné z: Úvěry a půjčky [on-line]. Brno : 15. 1. 2011. Dostupné z: < http://www.finance.cz/uvery-apujcky/kontokorentni/kontokorentni/> Dodavatelský úvěr [on-line]. Praha : 22. 2. 2012. Dostupné z: < http://www.iuver.eu/dodavatelsky-uver/> Základní informace o rizikovém kapitálu [on-line]. Praha : 9. 12. 2011. Dostupný z: Zákon č.513/1991 Sb. Obchodní zákoník. [on-line]. 9. 12. 2011. Dostupný z: Leasing [on-line]. 10. 12. 2011. Dostupný z: <www.csobleasing.cz> Asociace faktoringových společností: Charakteristika faktoringu [on-line]. 15. 1. 2011. Dostupný z: <www.clfa.cz/dokumenty_factoring/Charakteristika_factoringu.doc> Národná agentura pre rozvoj malého a stredného podnikania. Zoznam štátnej legislatívy na podporu malého a stredného podnikania. [on-line] 22. 3. 2012. Dostupný z: http://www.upsvarke.sk/projekty/brozury/31_12_2009_zoznam%20statnej%20legislativy%20na%20podporu%2 0MSP.pdf - 81 -

CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu. [online]. 21. 12. 2011. Dostupné z: . Česká bankovní asociace. Bankovní sektor. [on-line]. 20. 2. 2012. Dostupný z: Národná banka Slovenska. Dohľad nad finančným trhom. [on-line]. 1. 3. 2012. Dostupný z: Investia.sk. Slovenské banky na Slovensku a v ČR. [on-line] 30. 3. 2012. Dostupný z: Firemnifinance.cz. Proč vlastní zdroje. [on-line] 23. 3. 2012. Dostupný z: Company Consulting s.r.o. Založení nové společnosti s.r.o. na míru na Slovensku. [on-line]. 23. 2. 2012. Dostupný z: Středoevropské centrum pro management. SWOT analýza. [on-line]. 12. 2. 2012. Dostupný z: Komerční banka. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: www.kb.cz ČSOB. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: www.csob.cz Komerčná banka. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: www.koba.sk ČSOB. [on-line]. únor-březen 2012. Dostupný z: www.csob.sk ČSOB. Povolené prečerpanie účtu. [on-line]. 19. 3. 2012. Dostupný z: BusinessVize. Rentabilita tržeb[on-line]. 21. 12. 2011. Dostupný z: < http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentabilit>

- 82 -

Právní předpisy Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový Zákon č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání

- 83 -

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Rozdělení malého a středního podnikání dle kritérií Evropské Komise

-15-

Tabulka č. 2 Rozdělení malého a středního podnikání dle různých kritérií vybraných institucí pro různé účely

-16-

Tabulka č. 3 Náklady na zaloţení a 1 rok provozu nově zaloţené dceřiné společnosti

-60-

Tabulka č. 4 Splátky úroků při sazbě 11,5% p.a. – nabídka od české Komerční banky

-64-

Tabulka č. 5 Splátky úroků při sazbě 11,5% p.a. při navýšení základního kapitálu z 5 000 EUR na 10 000 EUR – nabídka od české Komerční banky

-65-

Tabulka č. 6 Splátky úroků při sazbě 12% p.a. – nabídka od české ČSOB

-67-

Tabulka č. 7 Splátky úroků při sazbě 15,25% p.a. – nabídka od Komerční banky na Slovensku -68Tabulka č. 8 Náklady na úvěr u české Komerční banky

-70-

Tabulka č. 9 Náklady na úvěr u české ČSOB

-71-

Tabulka č. 10 Náklady na bankovní úvěr u slovenské Komerční banky

-71-

Tabulka č. 11 Náklady na bankovní úvěr u slovenské ČSOB

-72-

Tabulka č. 12 Odměna za zpracování projektu

-73-

Tabulka č. 13 Výpočet provize při získání projektu

-74-

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Směnečné úvěry

-41-

Obrázek č. 2 Struktura zkoumané společnosti

-53-

Seznam příloh Příloha 1: Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti

- 84 -

-85-

Příloha 1: Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Rozvaha (v tis. Kč) Aktiva celkem A Pohledávky za upsaný základní kapitál B Dlouhodobý majetek B.I Dlouhodobý nehmotný majetek B.II Dlouhodobý hmotný majetek B.III Dlouhodobý finanční majetek C Oběžná aktiva C.I Zásoby C.II Dlouhodobé pohledávky C.III Krátkodobé pohledávky C.IV Krátkodobý finanční majetek D.I Časové rozlišení

Pasiva celkem A Vlastní kapitál A.I Základní kapitál A.II Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní A.III fondy ze zisku A.IV Výsledek hospodaření z minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního A.V období (+/-) B Cizí zdroje B.I Rezervy B.II Dlouhodobé závazky B.III Krátkodobé závazky B.IV Bankovní úvěry a výpomoci C.I Časové rozlišení

- 85 -

2009 3 217 0 286 0 286 0 2 931 0 0 1 452 1 479 0

2010 3 306 0 1 169 0 1 169 0 2 137 0 0 1 081 1 056 0

2009 3 217 200 100 0

2010 3 306 402 100 0

0

0

-388

100

488

202

3 017 0 0 3 017 0 0

2 904 0 0 2 904 0 0

Výkaz zisků a ztrát ve zkráceném rozsahu (v tis. Kč) I A + II B + C D E III F G IV. H V. I * VI. J. VII. VIII. K. IX. L.

Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodej zboţí Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy investičního majetku Trţby z prodeje dlouhodobého maj. a mat. Zůstatková cena prodaného dlouh. maj. a mat. Změna stavu rezerv a opravných poloţek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Trţby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční M. oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běţnou činnost ** Výsledek z hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnost * Mimořádný výsledek hospodaření T Převod podílu na HV společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní jednotku **** Výsledek hospodaření před zdaněním

- 86 -

2009 0 0 0 5 827 2 862 2 965 2 135 5 205 0 0 0 162 250 0 0 532 0 0 0 0 0 0 0

2010 0 0 0 5 443 2 020 3 423 2 329 282 167 110 0 0 129 622 0 0 262 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 45 487 0 0 0 0 0 487 532

1 0 0 1 0 0 0 60 202 0 0 0 0 0 202 262