Zdeněk Velíšek
Horký podzim pro evropské lídry, a nejen pro ně! Evropské horizonty, strana 3
Jan Mládek, Martin Frélich
Podporujeme dostatečně malé a střední firmy? Komentáře, strana 3
Olga Sehnalová, Tomáš Zdechovský, Pavel Telička, Pal Csáky, Kateřina Konečná Jak se bude vyvíjet situace v Řecku? Co na to europoslanci, strana 5
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 8 / 2015
ročník 12
cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €
Jak dál s imigranty?
ZÁPISKY GENERÁLNÍHO KOMISAŘE EXPO 2015
Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na Světové výstavě EXPO 2015
Ivan Pilný, předseda Hospodářského výboru PSP ČR Myslím, že v politice podpory středních a malých firem má ČR ještě velké rezervy. Dotační programy ať z národních, nebo evropských zdrojů jsou tak trochu postavené na hlavu. Peníze vám dají nikoli, když je potřebujete, ale když je výzva. Přijdete-li s něčím novým a inovace „by definition“ musí být něco nového, musíte svůj projekt ohnout do kriterií, které vymyslel nějaký úředník. Velmi bych se přimlouval za zřízení inovačního fondu, který by pracoval na principu rizikového kapitálu, tedy i s tím, že řada projektů selže. Ty ovšem musí být monitorovány a včas zastaveny. Daňové úlevy pro vědu, výzkum a inovace jsou pro MSP nedosažitelné. V oblasti potřebných pracovních sil mají MSP ještě menší šance získat pracovní síly zejména z technických oborů. Hrátky s minimální mzdou nepochybně ohrožují ty malé nebo je ženou do náruče šedé ekonomiky. ASMP nebo Hospodářská komora nejsou součástí tripartity, ta je určena pro velké zaměstnavatele. Řada MSP se nalézá v šedé zóně, kdy dochází privátní kapitál, ale pro banky a rizikový kapitál jsou nezajímavé. Vytváří se tak údolí smrti. Takováto opatření by nesporně přispěla k diverzifikaci české ekonomiky v důležité části zvýšení tzv. přidané hodnoty, raději bych to nazýval ekonomikou talentu nikoli zdrojů.
Zatímco Maďarsko chce mít do konce srpna hotový 175 kilometrů dlouhý a čtyři metry vysoký plot na hranici se Srbskem a Makedonie dočasně dokonce zablokovala hranici s Řeckem, proud imigrantů do Evropy neustává. O řešení situace jednala v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Ti mimo jiné navrhují vytvoření seznamu zemí, ve kterých lidem nehrozí nebezpečí. O případném evropském azylu by tak například museli přestat uvažovat občané Senegalu nebo Kamerunu. Merkelová s Hollandem také chtějí, aby se na podzim uskutečnil summit EU s africkými zeměmi, na kterém by se mimo jiné řešilo i zpětné přijímání odmítnutých imigrantů. foto: REUTERS/Laszlo Balogh
Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy? Podpora malých a středních podniků. To je jedním z hlavních témat politiky Evropské unie pro roky 2014 – 2020. Konkurenceschopnost podnikatelů na evropské i mezikontinentální scéně je totiž podle vedení osmadvacítky klíčovým předpokladem pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Otázkou ale je, zda nejde pouze o strategii na papíře. Jak přesně se evropská podpora dotýká především českých podnikatelů? Na území Evropské unie je v současnosti přes dvacet milionů malých a středních podniků. To je podle zprávy Evropské komise 99 procent všech evropských firem. Je tedy zřejmé, že když je řeč o malém a středním podnikání, je řeč o páteři evropské ekonomiky. Pokud se
podíváme na čísla do České republiky, zjistíme, že v roce 2013 vykonávalo podnikatelskou činnost v naší zemi více než 1,1 milionu lidí. Už před několika lety vedoucí představitelé Evropské unie naznačovali, že právě podpora malých a středních podniků bude v období do roku
2020 jednou z hlavních priorit politiky soudržnosti. Ostatně už v předchozím období šlo o důležité téma, což dokládá i fakt, že evropské dotace nebo jinou formu podpory získaly celkem 93 tisíce podniků ze všech evropských zemí. Vytvořeno bylo podle údajů Evropské komise díky opatřením osmadvacítky na 300 tisíc pracovních míst. Při pohledu do rozpočtového výhledu zjistíme, že trend se ani v období 2014 – 2020 rozhodně nemění. Pro tyto roky je na podporu malých a středních podniků vyčleněno přes 57 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun. V podpo-
ře ale nejde samozřejmě jen a pouze o peníze. Evropská komise přichystala pro současné období řadu změn, které mají ještě zkvalitnit celý systém rozdělování peněz a zlepšit podmínky pro podnikání. Zavádí se například elektronická evidence jednotlivých projektů, ve které bude snadnější vykázat využití získaných prostředků. Pokračují také jednání o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, které bude znamenat zásadní zjednodušení a zintenzivnění obchodu mezi Evropskou unií a USA. (pokračování na straně 3)
Podnikateľov podporia stovkami miliónov eur Podmienky pre rozvoj malého a stredného podnikania sa majú v najbližších rokoch zlepšiť. Štát i Brusel chcú podnikateľom podať pomocnú ruku poradenstvom a vytváraním vhodnej infraštruktúry. Priama finančná podpora je na ústupe. Malých a stredných podnikateľov sa snaží podporiť predovšetkým ministerstvo hospodárstva. Rezort má vytvorený vlastný grantový systém, ktorý je financovaný zo štátneho rozpočtu. Zameriava sa pri tom hlavne na podporu začínajúcich podnikateľov, ktorí podnikajú menej ako tri roky. Osobitná pozornosť je venovaná mladým podnikateľom a absolventom škôl, ktorým pomáhajú pri rozbiehaní a komercionalizácii vlastných inovácií.
Podporu sprostredkúva Slovak Business Agency – bývalá Národná agentúra pre podporu malého a stredného podnikania. Agentúra poskytuje záujemcom predovšetkým poradenské služby a vzdelávanie, no podporuje ich aj mikropôžičkami pre malých remeselníkov. Podľa Michala Dzurjanina z komunikačného oddelenia ministerstva hospodárstva je cieľom Slovak Business Agency podpora začínajúcich podnikateľov takým spôsobom, aby boli „schopní ekonomicky vhodnejšie nastaviť
svoje podnikateľské zámery, čím by sme chceli eliminovať riziko ich prípadného zlyhania.“ Agentúra sa osobitne venuje startupom. Aktivity inovátorov sa snaží podporovať poradenskými a vzdelávacími službami a sprostredkovaním účasti na domácich i medzinárodných podujatiach. Zároveň sprostredkúva stretnutia startupistov s potenciálnymi investormi a obchodnými partnermi. Pomocnú ruku podáva i pri tvorbe štúdii realizovateľnosti projektov. Podľa Dzurjanina je najatraktívnejším spôsobom podpory sprostredkovanie zahraničných stáží vo svetových vedecko-technologických centrách ako napríklad v americkom Silicon Valley.
PEŇAZÍ JE DOSŤ Podľa prezidenta Združenia podnikateľov Slovenska (ZPS) Jána Oravca problémom nie je nedostatok peňazí na podporu malých a stredných podnikateľov: „Vo verejnosti prevláda predstava o nedostatku finančných podporných zdrojov, no v skutočnosti začína byť naopak problém s identifikáciou vhodných aktivít, ktoré by si zaslúžili podporu.“ Podľa Oravca by rozvoju podnikania pomohla podporná činnosť, ktorá by zlepšila podnikateľské prostredie. Striktne odmieta priame dotácie pre vybrané podniky. (pokračovanie na strane 2)
Z šesti měsíců Všeobecné světové výstavy je polovina pryč. Do pavilonu České republiky zavítal milion lidí, což je téměř šestina všech návštěvníků EXPO 2015, média na základě jejich hlasování označila národní expozici mezi sto čtyřiceti za vůbec nejpohodovější, střešní zahradu za nejhezčí, noční pavilon za druhý nejpřitažlivější a časopis Topolino ho pak na základě dopisů neskrývajících nadšení z vodního brouzdaliště vyhlásil za nejpřátelštější vůči dětem. Expozice i hostesky přežily mimořádná červencová vedra a prudké bouřky na počátku srpna a na hranici pozemku vyrostla v rámci Dnů designu přes tři a půl metru vysoká šitá krajka ve tvaru kapky, jejíž tvůrci budou usilovat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Mimochodem česká krajkářská škola slavila na mezinárodních veletrzích úspěchy i v minulosti: v roce 1925 získala na pařížské výstavě dekorativního umění Emilie Paličková cenu Grand Prix a v roce 1958 v Bruselu byla Vamberecká krajka oceněna zlatou i stříbrnou medailí. S tímto legendárním EXPO, kde Československo kromě desítek medailí v nejrůznějších kategoriích vyhrálo i Zlatou hvězdu za úplně nejhezčí pavilon, pojí národní expozici na EXPO v Miláně ještě jeden fenomén: a to nedostižný výtvarník René Roubíček – letos třiadevadesátiletý nestor českého designu vytvořil skleněnou plastiku „A Proč Ne“ pro společnost Lasvit a rozzářil tak výstavu současného textilu, do nějž se pavilon na dva týdny oblékl. Expozice v režii Asociace textilního a oděvního průmyslu představuje práci studentů středních i vysokých odborných škol a také výrobky předních podniků, mezi nimiž nechybí ani dodavatelé kostýmů pro hostesky a stevardy českého pavilonu – ostatně do města módy, jímž Milán nepochybně je, inovativní materiály a originální návrhy patří.
2
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 8 / 2015
TÉMA MĚSÍCE
Podnikateľov podporia stovkami miliónov eur (pokračovanie zo strany 1)
Nenávratné granty deformujú trh tým, že zvýhodňujú konkrétnych podnikateľov. „Na finančnej podpore, najmä v prípade grantov, je totiž veľmi príjemné, ak ich dostanete práve vy, ale veľmi nepríjemné, ak ich dostane váš konkurent a vy nie.“ Z tohto dôvodu presadzuje ZPS predovšetkým návratnú formu grantovej podoby, čiže poskytovanie úverov a investícií do základného imania subjektov. INOVÁCIE A PODNIKATELIA Ministerstvo hospodárstva podporovalo aktivity malých a stredných podnikateľov aj prostredníctvom eurofondov. V programovom období 2007 až 2013 to bol Operačný program Konkurencieschopnosť a hospodársky rast, v rokoch 2014 až 2020 Operačný program Výskum a inovácie. Prvý menovaný program je aj napriek oficiálnemu vypršaniu termínu stále aktívny. Slovensko za to vďačí výnimke, ktorú dostalo od Únie pred koncom roka 2013 vzhľadom na nízku mieru čerpania eurofondov. Z tohto programu sú teda financované aktivity subjektov podnikajúcich v oblastiach inovácií, výskumu a vývoja, energetiky a cestovného ruchu. V budúcnosti, keď sa naplno rozbehne Operačný program Výskum a inovácie, by sa mala podpora venovať predovšetkým vývoju inovácií, spolupráci medzi podnikateľmi, výskumno-vývojovými inštitúciami a univerzitami a tvorbe klastrových zoskupení. Tieto aktivity nebudú len čisto zamerané na podporu malých a stredných podnikateľov.
Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy?
Z toho istého operačného programu by mala byť v budúcnosti zaistená aj činnosť a rozvoj Národného podnikateľského centra v Bratislave. Začínajúci alebo už činný podnikateľ by tu mal podľa Dzurjanina získať všetky potrebné „informácie, rady, podporu, priestor na vlastný rast, možnosť financovania.“ Bratislavské centrum by malo byť vzorom pre ďalšie, ktoré sa majú vybudovať v regiónoch. Cieľom je vytvoriť funkčnú štruktúru pre zabezpečenie systémovej podpory malých a stredných podnikateľov. Bratislavské centrum plánujú otvoriť začiatkom roka 2016 a malo by byť k dispozícii podnikateľom až do roku 2023.
(pokračování ze strany 1)
V květnu vydala Evropská komise zprávu, ze které vyplývá, že pro malé a střední podniky v celé Evropě bude mít dohoda obrovský význam. „Malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky. Díky nim se prospěch z TTIP vrátí na samý začátek – do místních komunit ve městech a vesnicích, kde tyto firmy působí,“ uvedla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malströmová. V HLEDÁČKU JE BYROKRACIE
STOVKY MILIÓNOV Celkovo sú na Operačný program Výskum a inovácie vyčlenené 2,3 miliardy eur. Z takmer polovicou týchto prostriedkov je oprávnené nakladať ministerstvo hospodárstva. Zo sumy 1,2 miliardy je vyčlenených na podporu malých a stredných podnikateľov približne 400 miliónov eur. Z toho iba 6 % je určených pre subjekty v najrozvinutejšom Bratislavskom kraji, zvyšných 94 % je určených pre ostatné, menej rozvinuté kraje. Integrovaný regionálny operačný program ráta s budovaním infraštruktúry kultúrnych a kreatívnych odvetví. Ide predovšetkým o čoraz obľúbenejšie kreatívne centrá, inkubátory, huby a co-workingy, kde ľudia vytvárajú netechnologické inovácie. Takto by mali byť podporovaní samozamestnávatelia, slobodní umelci i mikro, malí a strední podnikatelia. Na tieto projekty je vyčlenených 215 miliónov eur.
Ilustrační foto: autor Poslednou skupinou malých a stredných podnikateľov, ktorí by mali v najbližších piatich rokoch získať dotácie z Bruselu, sú rybári. Operačný program Rybné hospodárstvo si kladie za cieľ podporovať akvakultúru, čiže rozvoj rybárskej turistiky a predaj rýb. Peniaze by mali slúžiť na obnovu alebo výstavbu nových zariadení a predajní, ktoré budú výlučne slúžiť na prvotné spracovanie rýb a ich priamy predaj. Akvakultúra má od Únie prisľúbených takmer 16 miliónov eur.
POMOCNÁ RUKA Štát sa snaží malým a stredným podnikateľom vytvoriť lepšie podmienky na ich aktivity. Financovanie predovšetkým podpornej infraštruktúry chce zabezpečiť nielen prostredníctvom eurofondov, ale aj zo štátneho rozpočtu. Cieľom nie je len vývoj nových technológií a inovácií, ale aj znížiť stále vysokú nezamestnanosť, ktorá sa pohybuje v prvom kvartáli tohto roka na úrovni 12,4 %.
Od vypuknutia finančnej krízy však štát vytváral podmienky, ktoré malých a stredných podnikateľov, a predovšetkým živnostníkov, donútili skoncovať s podnikaním. Napríklad likvidačné odvodové zaťaženie pre živnostníkov alebo pomerne nedávno zavedené daňové licencie. Tie sú prakticky minimálnou daňou, ktorú musí odviesť každý podnikateľ bez ohľadu na to, či v danom roku vykázal zisk alebo stratu. Peter Dressler
PUBLICISTIKA
Majstri populizmu útočia Pol roka pred voľbami sa začína vojna medzi veľkými hráčmi. Matovič obvinil premiéra a jeho manželku, že na Belize schovávajú 600 miliónov eur. Manželia sa bránia trestným oznámením. Poslanec, a tak trochu aj komediant, Igor Matovič, predseda Obyčajných ľudí (OĽaNO), je profesionálny opozičný populista. S premiérom Robertom Ficom (Smer) tvoria výbornú dvojicu, ktorá svojimi reklamne ladenými vyhláseniami a sľubmi dokáže strhnúť na seba pozornosť. Parlamentné voľby nás čakajú o pol roka a bol najvyšší čas, aby sa do predvolebného zápolenia zapojili aj aktéri vrcholovej politiky. A kto iný by to mohol lepšie odpáliť ako Matovič.
V polovici augusta mu vtrhlo do jeho inzertnej firmy regionPRESS policajné komando a zhabalo server s citlivými údajmi. Po medializácii prípadu mu vyšetrovateľ expresne rýchlo vrátil časť diskov, no ten najdôležitejší, kde sa viedlo účtovníctvo, si policajti ponechali. Podľa šéfa Obyčajných ľudí sa kriminalisti venujú jeho firme pre nahlásenie korupčných praktík anonymom. I keď o takúto medializáciu šéf Obyčajných ľudí zrejme nestál, na druhý deň zavelil do protiútoku.
Na Facebooku zverejnil status, v ktorom obvinil premiéra Roberta Fica a jeho manželku Svetlanu, že si v roku 2008 založili v daňovom raji na Belize schránkovú firmu a dva účty v miestnej banke. K 21. júlu tohto roka mali na účte sumu približne 600 miliónov eur. K nim sa mali manželia dostať ulievaním si peňazí z verejného obstarávania, čo by mali dokazovať tri desiatky dokumentov, ktoré získal Matovič. A ako sa k týmto informáciám dostal? Od anonyma. TRESTNÉ OZNÁMENIE V tom istom statuse si šéf Obyčajných ľudí vypýtal nejaký čas na preskúmanie pravdivosti doku-
mentov, no predbežne ich označil za hodnoverné. „Ak sa ukáže, že pravdivé boli, slovenská politika zažije Hirošimu a Nagasaki zároveň. Som presvedčený, že na 99 % to pravda všetko bude, uvidíme,“ dodal Matovič na Facebooku. Ficova reakcia bola veľmi rýchla. Ešte v ten istý deň zvolal tlačovku, na ktorej predstúpil pred novinárov spolu s manželkou Svetlanou. „Niekomu tečie do topánok a kope všade okolo seba,“ povedal premiér s tým, že spolu s manželkou podávajú trestné oznámenie na Matoviča. Po celý čas stála Svetlana vedľa svojho manžela, pôsobila pritom rozrušene, chvíľami veľmi skľúčene. Neprehovorila ani slovo.
Celé divadielko môžeme vnímať ako naplno rozbehnutý predvolebný boj. Kým malé strany zamorili krajinu bilbordami, väčšie ryby si začínajú ísť po krku až teraz. Nejde len o Matovičove obvinenie Fica z ujedania verejných peňazí, ktoré sa lejú na účty na Belize. Zrejme nie je náhoda, že práve v tomto období sa policajti rozhodli prevetrať firmu predsedu OĽaNO, dávno po všemožných voľbách spred roka a len pol roka do tých parlamentných. Pokiaľ Matovič dodá hodnoverné dôkazy, môžu sa jeho slová o politickom zemetrasení naplniť, aj keď ťažko povedať, či voličov Smeru rozhodí nejakých 600 miliónov na Belize. Na dru-
hej strane, pokiaľ sa žiadne alebo len veľmi slabé dôkazy objavia, Matovič stratí niekoľko stúpencov a bude bojovať o každé kreslo v parlamente. A kauza sa, samozrejme, uhrá dostratena, ako je už pod Tatrami zvykom. Na Matovičove obvinenie Ficovcov a na ich trestné oznámenie na šéfa Obyčajných ľudí dohliadne Generálna prokuratúra. Tej šéfuje Jaromír Čižnár, bývalý spolužiak premiéra. Údajne práve pre tento vzťah sa generálny prokurátor rozhodol Ficove trestné oznámenie podstúpiť námestníkom, aby sa tak zabezpečil maximálne spravodlivý prístup. Uvidíme. Peter Dressler
Junckerov plán odštartujú tri španielske projekty V predkladaní projektov Španieli nezaostávajú. Spomedzi ôsmych, ktoré odštartujú Junckerov plán, získali investície hneď pre tri spoločnosti. Prvé štyri projekty boli schválené v apríli 2015. Investície poplynú do modernizácie letiska v Chorvátsku, vybudovania štrnástich zdravotných stredísk v Írsku, podpory výrobných technológií v Taliansku a pre barcelonskú spoločnosť Grifols. Spoločnosť Grifols je najväčším európskym a tretím celosvetovým výrobcom krvných derivátov. Silné zázemie má vybudované v USA. V minulom roku zaznamenala obrat 3,35 miliardy eur a zamestnáva 14 tisíc pracovníkov. Firma cez Junckerov plán získa 100 miliónov eur na projekty venované výskumu a rozvíjaniu nových liečebných postupov. Finančné podmienky kreditu poskytnutého Európskou investičnou bankou sú podľa predstavenstva spoločnosti nastavené „dlhodobo a s priaznivými podmienkami“. Firma ich využije na podporu vlastných investícií do programov vedy a výskumu. Prioritou budú oblasti ako výroba plazmatických proteínov, liečba
Alzheimerovej choroby, vaskulárne ochorenia, kardiovaskulárna chirurgia, liečba arteriálnej trombózy. O konkrétnych platobných podmienkach čiastkových kreditov bude banka s barcelonskou firmou rokovať individuálne. ŤAHÚŇ ŠPANIELSKEJ ENERGETIKY Sevillská firma Abengoa sa špecializuje na energiu a životné prostredie. Operuje vo Francúzsku, Holandsku, v juhoamerických krajinách, k najnovším úspechom patrí výstavba solárnej elektrárne v Arizone, ktorá je najväčšou svojho dru-
Tzv. Junckerov investičný plán bol predstavený v novembri 2014. V rámci neho bol vytvorený Európsky fond pre strategické investície s využitím kapitálu v objeme 5 miliárd eur z Európskej investičnej banky a zriadený garančný fond v rozsahu 16 miliárd eur. Zdroje pre garančný fond vo výške 8 miliárd eur budú poskytnuté z rozpočtu EÚ vo forme viazaných rozpočtových prostriedkov, čiže právne záväzného prísľubu vynaložiť tieto financie na vopred stanovený účel. Podľa Junckerovho plánu by malo na podporu európskeho hospodárstva plynúť 315 miliárd eur, ktoré majú pochádzať z verejných i súkromných investícií. hu na svete. Z Európskej investičnej banky firma získa kredit vo výške 125 miliónov eur. Za čiastku 50 miliónov eur bude ručiť EÚ rozpočtom v rámci Európskeho fondu pre strategické investície. Zvyšnú časť kreditu garantuje InnovFin, spoločná iniciatíva Európskej investičnej banky a Európskej komisie v rámci programu Horizont 2020 ako rámcového programu pre výskum a inovácie. Dlhodobými investíciami banka firmu podporí vo sfére biotechnológie a rozvoji chemických technológií pre rafinérie, čističky vôd, elektrické systémy a energie z obnoviteľ-
ných zdrojov. Tieto aktivity bude Abengoa realizovať vo svojich výskumných strediskách v Andalúzii, teda v regióne, ktorý Európska investičná banka definuje ako región s vysokou nezamestnanosťou. Cieľom investícií je zabezpečenie udržateľného rastu firmy a poskytnutie pracovných pozícií kvalifikovaným pracovníkom v regióne. PLYNOFIKÁCIA ZOSTÁVA V KURZE 160 miliónov eur z Junckerovho investičného balíka získa firma Redexis, kto-
rá pokryje rozvoj distribučných plynových sietí v Španielsku do roku 2018 s cieľom rozvetviť plynofikáciu a zabezpečiť tak prístup všetkým potenciálnym klientom. Konečné náklady sú vyčíslené na 325,6 milióna eur a približne polovicu zainvestuje Európska investičná banka s predpokladom vytvoriť 60 nových trvalých pracovných pozícií a ďalších 3 000 vo fáze budovania plynárskej infraštruktúry. Redexis Gas je druhým najväčším operátorom plynového dopravného systému a štvrtým najväčším distribútorom v Španielsku. Firma sa drží svojho podnikateľského zámeru a úspešne expanduje na domácom trhu. V roku 2014 zaznamenala 3,2percentný rast. Spustila do prevádzky 139 kilometrov sietí a dosiahla celkovú dĺžku viac ako 4,4 tisíc kilometrov plynovodu. Firma previedla plynofikáciu v desiatich nových okrskoch a predložila viac ako 200 návrhov na schválenie kompetentným orgánom. Dana Miháliková
Řešit by měly připravené a postupně zaváděné změny i řadu problémů, se kterými se potýkají čeští podnikatelé. Řeč je například o stále poměrně obtížnému pronikání českých firem na evropský trh nebo o problému s uznáváním českých výrobků v některých evropských zemích. Ovšem především by se konečně měl začít lepšit problém, na který si stěžují podnikatelé mnoho let: příliš časté a v mnoha případech i nejasně zacílené kontroly, které podle podnikatelů místy hraničí až s byrokratickou šikanou. Eurokomisařka zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska nedávno v projevu o stavu průmyslu v EU prohlásila, že je potřeba snížit necelní překážky, omezit byrokracii a vytvořit fungující partnerské prostředí. „Partnerské prostředí mezi Komisí a podniky, mezi podniky a orgány v členských státech a mezi Komisí a členskými státy,“ prohlásila eurokomisařka. Z chystaných plánů a změn pro toto hospodářské období je zřejmé, že si Evropská komise moc dobře uvědomuje, jak byrokracie a nezvládnuté kontroly poškozují celkovou image evropských dotací a celkově Evropské unie nejvíce. Česká republika není výjimkou. V minulosti nebyly rozhodně ojedinělé případy, kdy podnikatel raději oželel dotace, než aby se pouštěl do nejistého byrokratického molochu, který je s nimi spojený. „Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika letech ze strany finančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace a nekompromisně trestají firmy vracením dotací,“ uvedla generální ředitelka Asociace malých a střed-
Jednoznačná není letos situace v tradičních sklárnách. Zatímco některé investují desítky milionů, ta v Nižboru míří do insolvence. zdroj: Honza Groh, Wikimedia Commons ních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová s tím, že zájem o dotace ze strany podnikatelů tak může kvůli této hrozbě velmi rychle začít upadat. STARÝ PROGRAM ÚSPĚŠNÝ Jak se ale zdá, prozatím se nic takového naštěstí neděje. Nové programové období už začalo a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byl vůbec prvním programem, který se podařilo spustit. „Jsem přesvědčena, že program České republice pomůže stát se moderní ekonomikou zaměřenou na výzkum a inovace,“ uvedla při jeho podpisu eurokomisařka pro regionální politiku Corina Creţuová. Připraveno je v něm pro české podnikatele ze všech krajů vyjma Prahy kolem 120 miliard korun. Největší balíky peněz půjdou na výzkum a vývoj a na účinné nakládání s energií. A jak se zdá, start se povedl. Na prvních 17 výzev reagovalo už několik tisíc lidí, kteří pro své projekty chtějí desítky miliard korun. A nemluví se samozřejmě pouze o novém operačním programu pro podnikatele. Stále totiž máme možnost dočerpat část peněz z minulého programového období. V květnu byly konečně povoleny dlouho uzavřené kohoutky OP Podnikání a inovace. „Česká republika může začít znovu čerpat finanční prostředky z OPPI, který byl kvůli podezřením na pochybné veřejné zakázky pozastavený více než dva roky,“ uvedl náměstek ministra financí Lukáš
Wagenknecht s tím, že původní zastavená částka 38 miliard korun se zmenšila kvůli chybám u kritizovaných projektů o 3,4 miliardy. I tak je to ale dobrá zpráva pro všechny již rozjeté a naplánované projekty, které s napětím čekaly, zda a kdy se konečně podaří odblokovat peníze. Jak se zdá, dočerpání zbývajících peněz tak nic nestojí v cestě. Program už podnikatelům proplatil skoro 80 miliard korun a v současnosti je nejlépe čerpajícím centrálním programem z minulého období. Jen v červnu v něm bylo proplaceno na 393 žádostí. Na jednu připadlo v průměru 7 milionů korun. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo nastavit fungující proces, díky kterému máme nejvyšší úspěšnost čerpání ze všech operačních programů,“ oceňuje fungování programu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. FIRMY ČEKAJÍ VELKÉ INVESTICE Jak se zdá, v brzké době se opravdu dočkáme rekordního počtu projektů. Podle nedávného průzkumu GE Money Bank plánují české podniky v příštích měsících investovat až 333 miliardy korun. „Česká ekonomika roste, zvyšují se také počty zakázek pro malé a střední podniky. Ty musejí na vzniklou poptávku reagovat a investují do nového vybavení nebo rozšíření výrobních kapacit,“ říká ředitel komerčního bankovnictví GE Money Bank Jan Novotný. Největší objem investic, téměř 173 miliardy, půjde do modernizace a rozšíření výrobních kapacit. Ovšem nemalé peníze poputu-
jí i na obnovu vozového parku (více než 94 miliardy korun) nebo na oblast IT (kolem 29 miliard korun) a na vybavení kanceláří (bezmála 16 miliard korun). Konkrétních případů chystaných investic jsou po celé zemi stovky. Například strojírenská společnost ZKL chce investovat do závodu v Klášterci nad Ohří, Budějovický Budvar má v plánu modernizovat budovu stáčecí linky, společnost Bonett zase postaví další stanice na stlačený zemní plyn. V souvislosti s OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude mít svá želízka v ohni i stát, respektive jednotlivá ministerstva. I ta totiž mohou využívat dotace a podporovat tím konkurenční prostředí či pomáhat začínajícím podnikatelům. Za peníze z Evropské unie chce stát ve spolupráci s řadou firem vybudovat síť superrychlého internetu, který bude dostupný ve všech firmách i domácnostech. Další peníze chce získat také na projekt Národního inovačního fondu. Půjde o unikátní platformu pro financování začínajících podnikatelů a jejich projektů – tzv. startupů. K dispozici má mít tento nástroj až 2,3 miliardy korun, které dodají kromě Evropské unie i soukromí investoři. „Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa. Jsou také velmi důležitým motivačním prvkem pro naše studenty a absolventy,“ vysvětluje ministr Mládek význam projektu. Filip Appl
KOMENTÁŘE Podporu malých a středních podnikatelů vnímám jako mimořádně potřebnou a důležitou pro zdravé fungování naší ekonomiky. Důvodem je význam (nejen) českých podnikatelů pro naše hospodářství, který je neoddiskutovatelný a lehce prokazatelný na řadě ekonomických ukazatelů. Jedná se celkem o 1,1 milionu ekonomických subjektů, které jsou hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurence-
schopnosti, jsou také významnými zaměstnavateli. Malé a střední firmy poskytují zaměstnání bezmála 1,8 milionu lidí, což představuje 60 % zaměstnaných v naší zemi. Navíc na přidané hodnotě, vygenerované českou ekonomikou, se podílí více než z poloviny. Pro malé a střední podnikatele jsme připravili celou řadu programů, které považuji za klíčové pilíře podpory malých a středních podnikatelů. Jedná se
především o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), program Záruka a program Inostart. Podporu malých a středních podniků vnímám jako osobní prioritu, protože tato podpora se státu jednoduše vyplatí. Stačí k tomu jen systematická podpora ze strany státu, který podnikatelům nesmí stavět byrokratické překážky, ale podporovat je především jedno-
Podpora malých a středních podniků není prioritou jen EU, ale pro zachování systému výroby a služeb by měla být prioritou každé vlády. Přesto, že se v souvislosti s podporou MSP hovoří převážně o strukturálních fondech, tak klíčová kritéria pro úspěšné působení a růst firem jsou mimo dotace. Primární je vymaha-
telnost práva (bohužel u nás často zpochybněna, viz insolvenční a exekuční kauzy), stabilní právní a daňové prostředí (stále se mění, upravuje novelizacemi, mění se daňové sazby), únosné náklady na práci (firmy se potýkají s vysokými odvody za zaměstnance, vysokou výši nastavení minimální mzdy atd.). Sekundární-
mi kritérii pro podporu podnikání a zvláště pak malých a středních podniků jsou veškeré podpory, opatření, dotace, pobídky, daňové úlevy či jiné formy podpory. Ve zdravém a fungujícím prostředí jich podnikatelé budou potřebovat a využívat méně než v prostředí, které je na dotacích a pobídkách postaveno.
dušším přístupem k financování a snižováním administrativní zátěže.
Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR
Martin Frélich, ředitel Odboru vzdělávání Hospodářské komory ČR
EN č. 8 / 2015
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Horký podzim pro evropské lídry, a nejen pro ně! Když jsem si před několika dny četl výčet témat, o kterých právě jednal v Praze s českými politickými špičkami francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, měl jsem pocit, že mám před očima seznam diplomatické agendy Evropské unie pro příští pololetí. Přičemž z celého pololetí zbývají už jen čtyři poslední měsíce roku. Je to málo na všechny ty rébusy současnosti! A to přitom v řadě členských zemí EU netrvaly politické prázdniny ani pár týdnů, natož celé dva měsíce. Léto vyplnily starosti s jedním z té řady akutních problémů, které čekají na zářijový restart evropské diplomacie. Vládní garnitury řady členských zemí EU byly nuceny zabývat se prudkým nárustem ilegální imigrace hned, bez čekání na evropský konsensus. V některých případech však je k tomu nutila spíš vyhrocená situace ve veřejném mínění než vlastní problémy s uprchlíky. A nešlo při tom jen o vlády států, které tvoří vnější hranici EU. Tu zdolal příval běženců bohužel dřív, než se Evropská unie jako celek dokázala shodnout na společné obraně proti pronikání nezvládnutelného množství migrantů ze sousedních kontinentů a z Balkánu do zemí Evropské unie. K „obranným“ opatřením začaly přistupovat i státy ležící uvnitř schengenského prostoru, neboť tam už postupu migrantů z jedné země do druhé nepřekážejí na hranicích žádné systematické a spolehlivé zábrany. A tak je tam tedy během léta začaly některé vlády překotně a nekoordinovaně budovat. Nemyslím tím jen maďarský drátěný plot, ale i jinde zaváděná opatření pro kontrolu a zadržování osob překračujících hranice. To samo o sobě vzdalovalo evropské země od společného řešení fenoménu migrace. Byla to sice především rychlost pronikání běženců do nitra Evropy, která si vynutila takový vývoj, ale někde také chyběla vůle dát přednost evropskému řešení před vlastním, „suverénním“. Ostatně evropské řešení nebylo ještě vypracováno. A není dodnes. Říci ale, že Evropa či Brusel opět zklamaly, není spravedlivé. Jednotná a stmelená Evropa je „in statu nascendi“, ve stavu zrodu. Do perfektní funkčnosti má ještě daleko. Nedisponuje vším, co by potřebovala na zvládání všech výzev nových časů. A časy, do kterých vstupujeme, nejsou idylické. Evropští lídři to už pociťují a řekl bych, že je to znát i v jejich výzvách ke společnému postupu osmadvacítky vůči fenoménu masové ilegální imigrace: zdůrazňují unisono, že jde o problém celé Unie a že na něj musí Unie také jako celek reagovat. A když teď píšu termín „evropští lídři“, nemyslím právě jen Merkelovou s Hollandem. Jsem přesvědčen, že tu momentálně nepohodlnou a nevděčnou roli evropských lídrů musí teď považovat za svou všichni šéfové vlád, kteří o tom, co Unie jako celek opravdu podnikne, budou muset říci své ano či ne zřejmě už na nejbližším summitu EU. Považuji za pozitivní a nadějné, že na zásadě jednotného postupu celé Unie se shodli například ministři Zaorálek a Fabius, protože v počátcích současné imigrační krize se z Prahy ozývaly spíš projevy značné nevůle k přijímání společných evropských rozhodnutí o dalším postupu vůči běžencům. Dodnes je ostatně v Praze považováno za prioritu zpevnění hranice. I když vláda nejdříve vzbudila dojem, že by k něčemu takovému sáhla teprve tehdy, kdyby ztroskotaly snahy zpevnit vnější schengenskou hranici, s prvnímí kroky ke zpevnění té české nečekala. Bohužel, schengenská hranice nápor migrantů skutečně nezastavila a jen málokdo to bere jako důkaz toho, že stavění hráze proti uprchlické tsunami nebude účinné ani na hranicích jedné izolované země. S fenoménem migrace se bude muset Evropa vypořádat v mnohem širším a velkorysejším rámci, než je ochrana hranic. To za prvé. A za druhé: paralelně s tím se bude muset bránit šíření atmosféry strachu a xenofobních nálad a růstu násilných aktivit extremistických skupin. Právě před nimi varuje nedávno publikovaný apel českých vědců adresovaný politikům, médiím i veřejnosti. Cením si na něm hlavně toho, že upozorňuje na alarmující fakt, že tyto nálady a aktivity nemají v naší společnosti dostatečnou protiváhu. Ani u politiků, ani v médiích, ani ve veřejnosti! Osobnosti české vědy soudí, že „radikalizace společnosti skrze strach je jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí“. Jejich varování nevyvolalo ale reakci, jakou si zasloužilo. Možná by ji vyvolalo u politiků, médií a veřejnosti tam, kde už se radikální a xenofobní politické proudy derou do vyšších pater politické soutěže než zatím u nás. V těch zemích už také proti nim demokratické strany i veřejnost vystupují rezolutněji než u nás. Řekl bych, že i ty výzvy evropských lídrů ke společnému evropskému postupu ve věci ilegální imigrace a k soudržnosti evropského celku jsou motivovány vědomím, že dát dnes volný průchod vůli radikálních či přímo extremistických hnutí ve věci imigrace, znamená riskovat bezbrannost proti týmž hnutím, až se zítra obrátí proti demokracii a svobodě. Tedy proti nám všem.
4
PREZENTACE
EN č. 8 / 2015
PUBLICISTIKA
Systém ERTMS se zabydluje i na české železniční síti Integrace evropské železnice vyžaduje odstraňovat omezení a časové ztráty při překračování státních hranic. Takto interoperabilní prostředí potřebuje i oblast řízení a zabezpečení drážní dopravy. A jak si v tomto ohledu vede Česká republika?
Důležitý předěl nastal letos 10. února, kdy Centrální komise Ministerstva dopravy ČR schválila novelu Národního implementačního plánu ERTMS pro období 2014 až 2020 jakožto strategického dokumentu pro rozvoj toho-
to systému v naší zemi. V současné době totiž existuje v členských státech Evropské unie řada typů rádiových komunikačních systémů i vlakových zabezpečovacích systémů, které kromě rozdílnosti v konstrukci a technickém řešení vykazují též rozdílnou úroveň zajištění bezpečnosti provozu. Systém ERTMS (European Rail Traffic Management System) umožní vytvořit a zavést jednotný, technicky i funkčně vyspělý
systém vlakového zabezpečovacího zařízení stejně jako v případě rádiového komunikačního systému pro železnici. Budování vlakového zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS (European Train Control System), a to včetně komunikačního systému ERTMS/ GSM-R (Global System for Mobile Communications – Railway), však pro železniční dopravu v ČR znamená kromě výše uvedených výhod také zcela zásadní přínos v oblasti zvýšení bezpečnosti železničního provozu, neboť představuje vhodnou náhradu již technicky zastaralého národního vlakového zabezpečovače typu LS.
Hotovo musí být do roku 2030 V první etapě se jedná především o vybavení části národních železničních koridorů, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T a tvoří úseky evropských nákladních koridorů. V dalších fázích půjde o zbytek národních železničních koridorů, alternativní větve koridorových tratí a důležité spojovací tratě, které spadají do globální sítě TEN-T na území ČR. Koleje celé transevropské sítě představují přibližně 26 procent rozsahu železniční sítě ČR a probíhá na nich přes 80 procent veškerých dopravních výkonů české železnice.
grafika: archiv SŽDC
Vybavení tratí spadajících do hlavní sítě TEN-T systémem ERTMS je nutno organizovat tak, aby se cílového stavu dosáhlo do roku 2030. Přitom je třeba mít na zřeteli, že zabezpečovací systém ETCS je reálné nasazovat na již modernizované tratě. Úpravy tratí spadajících do globální sítě by měly bezprostředně navazovat na jejich modernizaci či optimalizaci s cílem jejich vybavení rovněž do roku 2030 tam, kde to bude možné, nejpozději však do konce roku 2050. Podmínkou je rozšíření přenosové sítě V roce 2014 bylo systémem GSM-R v ČR vybaveno přibližně 1 132 kilometrů tratí, čímž se zároveň vytvářejí podmínky pro nasazení systému ETCS, který ve své druhé aplikační úrovni využívá pro datovou komunikaci GSM-R. Další implementace tohoto systému je v první fázi zaměřena především na tranzitní železniční koridory a jejich základní objízdné trasy, dalším postupným krokem je pak pokrytí všech 3 700 km tratí dráhy celostátní. Uvedený přístup je však podmíněn realizací dalších investičních záměrů v modernizaci infrastruktury, zejména rozšiřování sítě přenosových cest, včetně pokládky optických kabelů. Souběžně s výstavbou traťové části GSM-R probíhá také intenzivní vybavování vozidel palubní částí GSM-R. Do září 2014 vydala SŽDC celkem 2 100 SIM karet pro vozidlové radiostanice GSM-R sloužící k hlasové komunikaci. Počet vozidel pohybujících se
na síti SŽDC a schopných komunikovat v systému GSM-R je ještě navýšen o zahraniční vozidla, která komunikují v síti GSM-R SŽDC prostřednictvím roamingu. ETCS ročně na 250 kilometrech tratí V období 2015 až 2020 se předpokládá vybavení 1 350 kilometrů tratí infrastrukturní částí systému ETCS a přibližně 890 vozidel palubní částí předmětného systému; to znamená po dobu šesti let vybavit každoročně zhruba 250 km tratí a 150 vozidel. To je úkol náročný, ale reálný. V současnosti již probíhá realizace ETCS na 478 km dlouhém úseku Břeclav st. hr. Slovensko/Rakousko – Brno – Česká Třebová – Kolín. Dále se připravuje vybavení spojovacího ramena 2. a 3. koridoru Přerov – Česká Třebová, do roku 2018 pak implementace systému ETCS na 4. koridoru v úseku Strančice – České Budějovice. Ve druhé fázi bude úsilí zaměřeno především na zajištění implementace systému ETCS na alternativních trasách ETCS Koridoru E podle Evropského rozvojového plánu ETCS, na ostatních koridorech a jejich hlavních objízdných tratích. Dosažení tohoto stavu je však podmíněno realizací dalších investičních záměrů, zejména modernizace uzlů. Vybavení železniční infrastruktury systémem ETCS však může přinést synergický efekt a zhodnocení investovaných prostředků pouze v kombinaci s maximalizací počtu vozidel vybavených palubní částí předmětného systému. (sždc) INZERCE
Nová dohoda EU zruší cla v obchodu s Vietnamem Obchodovat ve Vietnamu bude nyní pro firmy osmadvacítky mnohem jednodušší. Nová dohoda o volném obchodě nejen odstraní téměř všechna cla v horizontu deseti let, nově se budou moci firmy z EU účastnit výběrových řízení na státní zakázky ve Vietnamu. Dohodu, o které obě strany jednaly dva a půl roku, nyní dokončují právníci a následně ji musí schválit ministři obchodu členských států a Evropský parlament. Unie je jedním z největších zahraničních investorů ve Vietnamu. Jen za rok 2013 Vietnam profitoval z více než 500 milionů dolarů v evropských investicích. Nová dohoda otevře cestu dalším penězům z EU. Dohoda se také týká zrušení téměř veškerých celních poplatků mezi těmito dvěma trhy. Cla budou kvůli lepší adaptaci na tento přechod odstraňována postupně. Úplně bez nich pak bude společný trh do deseti let od uvedení dohody v platnost. Pro firmy Unie to bude znamenat jednodušší přístup na trh s odhadovanou silou 90 milionů spotřebitelů. „Vietnam je rostoucí ekonomikou a až bude dohoda schválena, poskytne nové příležitosti pro firmy obou stran. Přes 31 milion pracovních míst v EU je závislých na exportu, proto jednodušší přístup k 90 milionům vietnamských spotřebitelů je skvělá zpráva,“ uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
Evropská unie do Vietnamu nejvíce vyváží techniku a elektroniku, automobily a důležitou složkou jsou rovněž farmaceutické produkty. Pro vietnamský export do zemí EU jsou klíčové především telefony, elektronika, obuv a oblečení. Ze specifických produktů Vietnamu se pak v zemích osmadvacítky objevuje káva, rýže, mořské plody a nábytek. V roce 2014 byl celkový objem obchodu mezi EU a Vietnamem vyčíslen na více než 28,3 miliardy eur. Vietnam dovezl do Unie zboží v hodnotě 22,1 miliardy eur, export států Unie do Vietnamu činil 6,1 miliardy eur. V roce 2014 EU obsáhla 10 procent celkového vietnamského zahraničního obchodu, tím se stala druhým největším obchodním partnerem Vietnamu po jejich regionálních sousedech z Číny. Evropská unie je pak druhým největším odbytištěm pro vietnamské zboží, do EU míří oko-
lo 18 % veškerého zboží určeného k vývozu). Nejvíce Vietnam exportuje do USA. OCHRANA ZEMĚDĚLCŮ Zrušení cla se bude týkat elektrotechniky a různých elektronických zařízení, poplatek odpadne například i u náhradních dílů do aut. Daň také nebude omezovat většinu potravin, které se EU rozhodne vyvézt do Vietnamu. Unijní vývozci chtějí své produkty šířit mezi rychle se rostoucí vietnamskou střední třídu. Na potraviny se nebudou stahovat poplatky ani ve směru Vietnam-EU. Neznamená to však, jak se mnozí obávají, že evropské trhy poté zavalí levné dovážené zboží z Číny. Dohoda vyžaduje ve svých nárocích na původ výrobků, aby byly vyrobeny v továrnách ve Vietnamu. Unie si slibuje od dohody, že farmáři a malí producenti potravin budou profitovat z nové ochrany na vietnamském trhu. Celkem 169 evropských potravinářských výrobků bude na asijském trhu nyní chránit značka GI pro produkty, které mohou pocházet pouze z určité oblasti. Týká se to například šampaňského nebo skotské whisky. EU na oplátku uzná značku GI u vietnamského
zboží. Jmenovitě jde o třeba čaj Môc Châu či kávu Buôn Ma Thuôt. Dohoda EU s Vietnamem také znamená, že Vietnam poprvé uzná značku „Made in EU“ i pro nezemědělské produkty, s výjimkou léčiv. Firmy z EU si díky nové dohodě budou moci podávat své nabídky na veřejné zakázky ve Vietnamu. Mohou se tak účastnit výběrových řízení u stavby mostů a silnic. Rovněž mohou vstupovat do byznysu s energiemi či do 34 veřejných nemocnic. Vietnam se také zavázal více respektovat právo duševního vlastnictví. Inovace a výrobky ze zemí Unie by tak měly být lépe chráněny před nelegálním kopírováním a distribucí. Rovněž léčiva se dočkají silnější ochrany ze strany patentového práva na vietnamském trhu. U farmaceutických výrobků nyní bude možné prodloužit dobu trvání patentu až na dva roky. Léky jsou z pohledu Unie velmi důležitou složkou vývozu, tvoří celkem 9 procent veškerého vývozu osmadvacítky do Vietnamu. Benefit pro unijní farmaceutické společnosti bude i v tom, že nyní budou moci bez problémů dovážet a prodávat léčiva distributorům a prodejcům přímo v zemi. Lukáš Zitka
Unie chce pomoci řešit krizi v Jemenu Jemen se zmítá v občanské válce. Evropská unie chce tamním lidem pomoci a schválila na začátku srpna poslání dalších 12 milionů eur pro osoby, kterých se humanitární krize v Jemenu přímo dotýká. V tomto roce tak pomoc osmadvacítky Jemenu bude činit přes 37 milionů eur. EU chce svůj příspěvek mířit na nejakutnější potřeby trpícího obyvatelstva. V zemi je nedostatek potravin, vody, léků a paliva. Z celkové částky dvanácti milionů jich bude deset použito na jídlo, vodu, medicínské nutnosti, úklid, přístřeší a různé další potřeby lidí, kteří jsou konfliktem v Jemenu zasaženi. Zbylé dva miliony pak EU hodlá poslat utečencům před válkou, kteří jsou nyní v Džibutsku a Somálsku. Za letošek v součtu s předchozími podporami by tak pomoc od Unie měla činit 37 milionů eur. „Humanitární krize v Jemenu dosahuje katastrofických propor-
cí, kdy až 80 procent populace akutně potřebuje pomoc. Humanitární pauzy jsou důležité z toho důvodu, aby mohli humanitární pracovníci a organizace doručit potřebnou podporu. Tyto pauzy musí být zaručeny všemi stranami konfliktu,“ řekl o krizi v Jemenu evropský komisař pro humanitární pomoc a krizový management Christos Stylianides. Ten se dále vyjádřil, že se znovu spojí s bojujícími stranami a
bude na ně naléhat, aby dodržovaly Mezinárodní humanitární právo ochranou civilistů. Oněch 80 procent obyvatel znamená zhruba 21 milion lidí. OSN odhaduje, že na vyřešení humanitární krize bude potřeba okolo 1,6 miliardy dolarů. VÍCE NEŽ PŮL MILIONU UPRCHLÍKŮ Humanitární krize v Jemenu trvá již déle než čtyři měsíce. Bojuje se jak na zemi, tak ve vzduchu. Příliv běženců, kteří se snaží ze země utéct do Somálska nebo Džibutska, už téměř dosáhl horní hranice. Obě, samy dost nestabilní země, mají už nyní problém postarat se o všechny uprchlíky.
Celý spor vypukl loni na podzim, kdy povstalečtí Šíité ovládli hlavní město Saná. Šíité ze severu postupují na jih, přitom válčí se Sunnity, kteří jsou podporováni Saudskou Arábií, což je sunnitská monarchie. Spojencem Šíitů je Íran. V lednu letošního roku šíitské milice obsadily prezidentský palác, čímž donutily dosavadního sunnitského prezidenta Abdara Rabbú Mansúra Hadí podat demisi a rozpustit parlament. V březnu se do konfliktu navíc zamíchala arabská koalice s leteckými údery. Do této doby zahynulo přes dva tisíce lidí a přes půl milionu Jemenců muselo před válkou utéct ze svých domovů. Lukáš Zitka
PŘEDSTAVUJEME EVROPSKÉ INSTITUCE
Výbor regionů Minulý měsíc jsme v naší pravidelné rubrice představili úřad Evropského veřejného ochránce práv, nyní se chceme podívat na zoubek Výboru regionů. Výbor regionů je poradní orgán EU, jenž je složený z místních a regionálních volených zástupců ze všech 28 členských států. Vyjadřuje svá stanoviska k rozhodnutím, která se týkají regionálních a místních samospráv.
ní, může se Výbor obrátit na Soudní dvůr. Výbor však může vydávat stanoviska i na základě vlastní iniciativy.
ní schůze Výboru se uskutečnila v březnu 1994. Od té doby se každý rok schází na pěti plenárních zasedáních ročně a dvou mimořádných schůzích v některém z členských států. Sídlo Výboru je v Bruselu. Výbor nemá rozhodovací pravomoc. Je pouze konzultativním orgánem pro rozhodovací a výkonné orgány EU. Evropská komise i rada v některých případech, které jsou přímo uvedeny v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě, mají dokonce povinnost konzultovat svůj postup s Výborem regionů. Nejčastěji se tak stane v otázkách nových zákonů z oblastí regionální politiky, životního prostředí, kultury, vzdělání a dopravy. Výbor poskytne výkonným orgánům své stanovisko k předkládanému tématu. Pokud EK nebo ER tak neuči-
Výbor regionů má 350 členů ze všech 28 členských zemí. Jsou jimi volení zástupci, kteří působí v místních nebo regionálních orgánech. Každá země nominuje kandidáty podle svého uvážení. Rada EU je pak jmenuje na pětileté období s možností opětovného zvolení. Počet členů každé země se odvíjí od počtu obyvatel. Každý člen má rovněž svého náhradníka, který se zúčastní v případě nepřítomnosti řádného člena plenárních zasedání. Zástupci VR z jedné země tvoří národní delegaci. Každý z nich má navíc možnost připojit se k některému z politických uskupení ve Výboru. Česká republika má ve výboru 12 křesel. V současnosti je ve Výboru zastoupeno pět politických stran: Evropská lidová strana
Výbor regionů (Comittee of regions) byl ustanoven v roce 1992 Smlouvou o Evropské unii. V osmadvacítce má reprezentovat regiony, aby tak byly respektovány rozdílné místní identity v EU. Prv-
Sídlo Výboru regionů v Bruselu. zdroj: wikimedia.com 150392_INZ_Kompletni_sluzby_KN.indd 1
16.06.15 14:53
MOHOU PODÁVAT ŽALOBY
(EPP), Strana evropských socialistů (PES), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), skupina Evropské aliance (EA) a skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR). V případě, že člen nevstoupí do žádné z těchto frakcí, může zůstat nezařazený. Výbor si pak ze svého středu zvolí předsedu, jehož funkce má mandát na dva a půl roku. Výbor regionů vznikl, aby hlídal princip subsidiarity a jeho využívání v EU. Snaží se bránit centralizovanému přístupu k rozhodování. Nicejská smlouva stanovila, že členové Výboru musí mít volební mandát, nebo musí být politicky odpovědní. Lisabonská smlouva pak prodloužila funkční období členů výboru ze čtyř na pět let, dala nově VR možnost podávat žaloby na ochranu svých práv k Soudnímu dvoru EU, nebo příležitost podávat žaloby týkající se porušení zásady subsidiarity některým z legislativních aktů vydaným EU. Lukáš Zitka
EN č. 8 / 2015
5
CO NA TO EUROPOSLANCI Jaký vývoj v Řecku očekáváte po demisi vlády premiéra Tsiprase? I když podle řecké ústavy měl lídr nejsilnější opoziční strany šanci na sestavení nové vlády do pondělního rána, už v době, kdy Alexis Tsipras svou demisi oznamoval, nebylo pravděpodobné, že uspěje. Stejnou šanci bude nyní mít i lídr třetí nejsilnější řecké strany, jedná se však spíše o formalitu. Země se tedy s největší pravděpodobností blíží k novým volbám ve druhé polovině září, ke kterým ji dovede úřednický kabinet. Současné průzkumy ukazují, že Tsipras má i nadále mezi voliči nejsilnější podporu. Ve volbách tedy pravděpodobně znovu zvítězí a potvrdí svou
pozici. Po odchodu pětadvaceti krajně levicových poslanců ze Syrizy navíc nebude vystaven vnitropolitickému tlaku.
Co se týká dohod s Řeckem a dalšího vývoje, tak se dle mého názoru toho moc nezmění. Pokud bych byl na místě řeckého premiéra Tsiprase, došel bych si také pro nový mandát. Syriza se rozsypala jak pískový hrad a on už prostě nemá většinu. Dnes ho podporuje v parlamentu pravicová opozice. Proto jsou předčasné volby jediné možné řešení. A myslím, že horší už to, jak vyjednávat s Tsiprasem a Varufakisem, opravdu být nemůže. A i kdyby teď zvítězil ve volbách Mickey Mouse, tak budou stále stejné. A pokud příští premiér nebude držet dohody, Řecko zbankrotuje a projde si hodně těžkou dobou. Nicméně to nepředpokládám. Řec-
ká ekonomika nicméně se začíná konečně stabilizovat a myslím, že tento rok skončí pro Řeky velmi příznivě. A přestože jedna vlaštovka jaro nedělá, jsem velký optimista. Ale vše je na Řecích.
Demise řeckého premiéra Tsiprase a jeho vlády jsou celkem logickým vyústěním turbulentních měsíců na domácí politické scéně, jejichž příčinou není jen mimořádně složitá ekonomická a zejména finanční situace země, nýbrž stejným dílem nezodpovědná a krátkozraká populistická politika Tsiprase a jím vedené strany. Tsipras se vinou této politiky dostal do těžko řešitelné situace. Na jedné straně země před bankrotem, na straně druhé těžko splnitelné sliby voličům. Přes veškerou kritiku je třeba konstatovat, že Tsipras pod mezinárodním tlakem sehrál pozitivní roli v nastolení reformního kurzu a dojednání potřebných dohod. To na něj zvýšilo tlak doma a vyvolalo potřebu taktizovat i ve prospěch vlastní politické budoucnosti. Země nyní nejspíš spěje k předčasným volbám, neboť je méně pravděpodobné, že by se opozici podařilo sestavit vládu. Co se týká dalšího vývoje, mnohé naznačí již předvo-
lební kampaň. Vzedme se další populistická vlna, nebo se zúročí zkušenosti posledních měsíců? Tsipras jistě ztratil část podpory, nevíme, zda se tato přelije alespoň částečně k opozici, nebo vzejde ještě krajnější a populističtější politická formace. Každopádně vynucené reformy a dohody prošly v řeckém parlamentu většinou a nezbývá než doufat, že ta jim zajistí kontinuitu. Nad vývojem na řecké politické scéně však ještě nějaký čas bude viset otazník.
Je to veľmi zaujímavá situácia a nie som si istý, že ktokoľvek môže predvídať výsledok predčasných volieb. Podľa mňa kľúčové je, čo sa vlastne odohrávalo v dušiach Grékov v uplynulých mesiacoch a aké konzekvencie z toho vyvodí väčšina voličov. Tsipras realizoval veľmi chaotický politický pohyb v uplynulom období, výsledkom čoho bola vlastne kapitulácia jeho vlády a rozštiepenie jeho strany. Teoreticky je tu možnosť pre Novú demokraciu a grécku pravicu, no v tejto chvíli neviem odhadnúť, aká je úroveň ich dôveruhodnosti u voličov. Tsipras chce vyhrať aj septembrové voľby a bude argumento-
vať pravdepodobne tým, že on je zodpovedný revolucionár, on potlačil celú grécku situáciu až k hraniciam reálnych možností. V tejto chvíli nevylučujem ani vznik veľkej koalície po voľbách.
Poté, co bylo Řecko brutálním způsobem donuceno přijmout podmínky evropských mocností, zejména pak tlakem Německa, je logické, že premiér Tsipras podal demisi a vyzval k předčasným volbám. Domnívám se, že sestavení vlády opozičními stranami nebude úspěšné a v Řecku se budou konat předčasné volby. Sestavení nějakého nesourodého vládního slepence bez nových voleb by nebylo dobré, a to ani z demokratického pohledu na věc. Přece jen se situace v Řecku od posledních voleb přijetím podmínek věřitelů výrazně změnila, a proto je třeba získat souhlas řecké veřejnosti. Doufám, že se v Řecku podaří situaci stabilizovat, a k tomu by volby moh-
ly přispět. Premiér Tsipras dal Řekům naději na důstojnost, i když se mu nepodařilo dosáhnout cílů na evropské úrovni. Proto je pravděpodobné, že opět získá vysokou podporu voličů.
Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu
Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu
Pavel Telička, poslanec Evropského parlamentu
Pal Csáky, poslanec Evropského parlamentu
Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu
6
PUBLICISTIKA
EN č. 8 / 2015
EN č. 8 / 2015
Francouzsko-ruská tragikomedie
Češi a Poláci otevřeli společná muzea venkova
Červen 2011. V hlavních rolích státníci Nicolas Sarkozy a Vladimir Putin. Téma, objednávka armádních lodí pro Rusko za 1,2 miliardy eur. Bývalý prezident Francie uzavřel výbornou smlouvu, ovšem zdaleka netušil, že veškerá úsilí, jednání mezi zeměmi a roky dřiny dělníků přijde vniveč.
Od léta jsou pro návštěvníky přístupné nové expozice Zemědělského a řemeslného muzea v Radči u Úpice. Jde o součást širšího projektu Muzea venkova, který pomáhá rozvoji cestovního ruchu a zachování kulturního dědictví v česko-polském příhraničí. Partnerem Radče je skanzen Pstražná - Muzeum lidové kultury Sudetského mezihoří v Kudowě Zdroji. Výsledkem projektu jsou stálé česko-polské expozice, které připomínají zemědělské tradice na obou stranách příhraničí a přibližují je nové generaci. Projekt byl financován z Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko.
V rámci rozvoje a modernizace národní flotily Rusko požádalo proslulou francouzskou společnost DCNS (Divize námořního systému) v Saint-Nazaire vyrobit dva námořní kolosy Mistral. 199 metrů dlouhé, 32 metry široké, vysoce moderní a polyvalentní stroje s váhou 16 500 tun, schopné převážet armádní jednotky, tisícovku vojáků, tanky a helikoptéry nebo posloužit jako efemérní nemocnice pro město s počtem 25 tisíc obyvatel. Nadšená ruská armáda přiložila ruce k dílu, zhotovila v Saint Petersburgu zadní část lodi, kterou dovezla ke zkomponování do Saint Nazaire. Koncem června vyslala do departementu Loire-Atlantique speciální jednotku se 400 vojáky, aby po dobu čtyř měsíců absolovali u výrobce školení k manipulaci stroje. První loď, Vladivostok, měla být dodána 14. listopadu loňského roku. S příchodem podzimu se nad dodržením smlouvy stahují temná mračna. Francie v souvislosti s krizí na Ukrajině čelí silným nátlakům ze strany USA a členských zemí NATO, které zásadně nesouhlasí s dodáním lodí. „Záhadný“ pád malajsijského boeingu nad Ukrajinou s 298 lidmi na palubě 17. července je poslední kapkou. Prezident Hollande proto 4. září oficiálně podmínil dodávku lodí smírem na Ukrajině. Vyzval Rusko k vyřešení politického konfliktu a v případě nerespektování podmínky pohrozil zrušením smlouvy. „Dodání Mistralu bude záviset na chování Ruska a říkám to zcela jasně. Pokud by mělo dojít na sankce, bude se případ řešit na úrovni Evropské rady. To by se podepsalo na dodávce materiálu. Zatím nejsme v této fázi. Uvidíme, jestli se budou Rusové chovat špatně,“ uvedl François Hollande koncem léta loňského roku. A jaká byla reakce? Zatímco USA zhodnotila rozhodnutí Hollanda za „velmi moudré“, Rusko s klidem a chladnou hlavou vyčkávalo na termín dodání. Připomnělo účel použití lodí a zveřejnilo dopis francouzského výrobce z 8. října, který zve na slavnostní ceremonii předání lodě 14. listopadu do Saint-Nazaire. Podle odborníků obou zemí lodě nebyly konstruovány pro bojové účely a ani jim funkčně neodpovídají.
Úderem posledního dne v listopadu, termínu dodávky Vladivostoku, Elysejsý palác vydal oficiální zprávu o pozastavení jednání s Ruskem. Stávající tlaky a smrtící útoky na Ukrajině připravily o život od září loňského roku tisíc osob. Ruským námořníkům je vstup na loď zakázán a 18. prosince odjíždí zpět, bez Vladivostoku. Stihli ho vyfotit ze vzdalující se lodi vlastními mobily. KDO ZAPLATÍ DVĚ MILIARDY EUR? Kapitola číslo dvě, Sevastopol. Na druhé lodi probíhají finální práce a datum splatnosti připadá na podzim letošního roku. S příchodem jara došla klidnému Rusku trpělivost a vzkázala Francii ultimátum s datem 16. květen: „Peníze nebo lodě“. Moskva trvala na vrácení částky 1,2 miliardy eur a odškodnění za vynaložené investice: školení vojáků na budoucí posádky, speciální výroba 32 helikoptér adaptovaných pro Mistraly, penále za odstoupení od smlouvy (limitované na 5 % z celkové ceny). Francie nesouhlasí a navrhuje vrátit pouze zálohu 896 milionů eur. Ironie, kritika a diplomatická ostuda. Do hry vstupuje bývalý prezident Nicolas Sarkozy. Veřejně vybízí klíčové osoby, aby dostály slibům a lodě předaly Rusku. Ukončete tuhle ubohou komedii, co nejrychleji vraťte zemi důstojnost a pověst seriózního obchodního partnera! Připojila se i většina Francouzů - daňových poplatníků i mediálních kritiků (64 %, anketa Francouzského insitututu veřejného mínění Ifop). Lodě nejsou vybaveny pro válku, v únoru nepokoje na Ukrajině skončily, smlouva je podepsaná a lodě vyrobené. Změna scénáře, opona padá a s ní celý kontrakt. Letos v květnu byl vyslán na oficální návštěvu do Kremlu generální tajemník národní obrany a bezpečnosti Louis Gautier, aby předložil nabídku odškodného Rusku. Tušil, že jeho návštěva není poslední. Rusko totiž návrh smetlo ze stolu. V červenci Elysejský palác zveřejnil definitivní „NE“ a přistupuje na podmínky vyžadované Ruskem. Francie se ocitá ve svízelné situaci: lodě jsou zakotvené u břehů Saint-Naza-
zdroj: Présidence de la République ire, měsíční parkování, údržba a pojištění stojí 5 milionů eur, tj. 60 milionů eur za rok. Francie musí uhradit 1,2 miliard eur, další výdaje vynaložené Ruskem a odškodnění. Kdo bude mít na starost úhradu faktury s 2 miliardami eur? Stát, armáda nebo výrobce DCNS? A co kdyby došlo na spravedlivé dělení koláče, USA a Severoatlantická aliance, které by přispěly na úhradu zrušené smlouvy? Francouzské námořnictvo vlastní již 3 Mistraly a nepociťuje potřebu rozšířit flotilu. Z rozpočtových důvodů si je ani nemůže dovolit. Jako evidentní řešení se nabízí prodej jiné zemi. To by nejprve muselo Rusko s nápadem souhlasit. Součástí lodí je moderní technologie pocházející ze Saint-Petersburgu. Nechce přihlížet manipulaci s ruským know how v rukou jiné země. Zajímavý nápad představil poslanec strany Republikánců Thierry Mariani. Prodat lodě EU, která by je použila v rámci boje s uprchlickou krizí. Zakročila by přímo na moři a vedla azylové řízení. Musela by rozbít evropské prasátko. Přece jen, armádní kolosy se špičkovým moderním vybavením něco stojí… RUSOVÉ VYFOUKLI FRANCII ZAKÁZKU Právě teď kdy Francie počítá s každým kontraktem, aby mohla co nejrychleji splatit dluh Rusku, dostává tvrdou lekci. Smlouva o výrobě 126 letounů Rafale, národní chlouby, byla zrušena Indií z rozpočtových důvodů. Vážně? Kontrakt ji elegantně vyfouklo Rusko v část-
ce vyšší o 5 miliard eur, tj. 25 miliard eur. Do 36 měsíců dodá moderní letouny páté generace, které oficiálně vyjdou z dílen příští rok. Indie se obávala dostat do podobné situace jako Rusko, že by musela čelit obtížím „manipulované“ Francie USA, zpomaleným dodávkám oddělených částí vyrobených ve Francii, periodické modernizace nebo omezené kvalitě. Rusko vystupovalo pro Indii odjakživa jako nejvýznamnější partner. Premiér indické vlády Marenda Modi se setkal s Putinem v prosinci loňského roku, období sporů s Francií. Debatovali o začlenění Indie do Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS - Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán), aby emancipovali Eurasii od amerického dozoru (ŠOS zajišťuje regionální bezpečenost a ochranu před islámským terorismem, podporuje ekonomickou spolupráci, v jednání je propojení bankovních ústavů Ruska a Číny). Indický premiér vyjádřil podporu v otázkách obrany. O lodě Mistral nedávno projevily seriózní zájem Kanada, Saudská Arábie, Egypt, Čína a Singapour. Než dojde k nabídnutí lodí, bude zapotřebí odstranit vešekerý ruský systém a technologie, včetně překladů technické dokumentace, změnit telekomunikační systém a odmontovat vybavení. Francie v očích Ruska zásadně klesla. Je silnou zemí hrdých Rusů a tím, že si vybrala Francii, jí projevila čest a respekt. Nepotřebují francouzské lodě, vlastně si je můžou vyrobit sami. Je jasné, že k dalšímu obchodu už nedojde. Ilona Mádrová
V Česku stojí za projektem obecně prospěšná společnost Chalupění, která přetvořila v muzeum bývalé kravíny a stodoly zaniklého JZD v Radči. Nejprve bylo nutné zvládnout stavební úpravy, rekonstruovat elektroinstalace a připravit výstavní expozice. S desetiletým předstihem spolek schraňoval historické předměty a zařízení zemědělské a řemeslné techniky. Do sbírky přispívali dobrovolníci z regionu, kteří darovali vybavení svých předků. Dnes má muzeum více než dva a půl tisíce exponátů a stále se rozrůstá. Návštěvníci si díky tomu udělají poměrně jasnou představu, s čím se dříve pracovalo na polích, jak se nakládalo s úrodou a bez jaké techniky se vesnice neobešly. „Většinou jde o dary od našich spoluobčanů z regionu Jestřebích hor a Podkrkono-
litických nástrojov, ktoré umožnia zosúladenie cieľov Európskeho sociálneho fondu a Európskeho fondu pre regionálny rozvoj. VÝCHODISKÁ PROGRAMU
O novom programe sa pochvaľne vyjadrila komisárka pre zamestnanosť, sociálne veci, zručnosti a pracovnú mobilitu Marianne Thyssenová: „Prijatie programu pre Španielsko v hodnote jednej miliardy vítam s uspokojením. Vznikol na pomoc osobám, ktoré sa najviac potrebujú vrátiť na trh práce a za účelom podporiť investície do sociálnej ekonomiky. Dôjde tak k podpore rozvoja zamestnanosti a k zlepšeniu životných podmienok pre občanov.“
LÍNIE POMOCI Program má prebiehať v troch hlavných líniách. Prvá je zameraná na aktívne sociálne začlenenie všetkých, najmä však najzraniteľnejších občanov, aby získali viac možností pri uplatnení na trhu práce. Dôležitú časť predstavuje sociálna ekonomika ako kľúčový nástroj na zjemnenie negatívneho dopadu aktuálnej ekonomickej a sociálnej situácie v krajine. Program bude tiež pracovať na zlúčení po-
Aktuálny operačný program bol vytvorený na základe pozitívnych skúseností a výsledkov operačného programu 2007-2013 s názvom „Boj proti diskriminácii“. Hlavným zámerom je poskytnúť podporu skupinám, ktoré sa ocitli mimo trhu práce s nízkou šancou získať zamestnanie a sú ohrozené možnou diskrimináciou. Ide o ženy, osamelých rodičov, mladých, rumunskú komunitu a ďalšie etnické menšiny, imigrantov, španielskych emigrantov, ktorí sa
vrátili do vlasti, bývalých väzňov po prepustení na slobodu, hendikepovaných ľudí a podobne. Odhady hovoria, že pomoc cez projekty financované v rámci programu využije viac ako pol milióna osôb. Plánované nástroje sú orientované nielen na podporu vymenovaných skupín, zahŕňajú tiež zjemnenie vyostrených vzťahov medzi zamestnávateľmi a verejnosťou. PRVORADÝ CIEĽ Madrid sľubuje, že najpodstatnejšia časť programu bude venovaná investíciám do sociálnej ekonomiky a do rozvoja podnikania s cieľom zjednodušiť prístup k zamestnaniu. Práve sféra sociálnej ekonomiky začala zohrá-
Nejen státy, do kterých míří nejvíce migrantů jako Itálie nebo Řecko, nýbrž i ostatní členské státy získají peníze určené na řízení migrace. Jednotlivým zemím mají finance z AMIF pomoci posílit přijímací kapacity, zaručit soulad azylového řízení s normami EU, integrovat imigranty na místní a regionální úrovni a zvýšit udržitelnost návratových programů. Prostředky z fondu ISF by pak měly mířit na zlepšení správy a ostrahy hranic členských států, na zlepšení spolupráce při přeshraničním prosazování práva a na předcházení terorismu, obchodu s drogami, kyberkriminalitou, obchodování s lidmi a dalších forem organizovaného zločinu.
Z fondu AMIF dostanou největší objem peněz Italové, přes 310 milionů eur. Řekové se Španěly dostanou každý necelých 260 milionů eur. Přes 100 milionů pak ještě dostane Švédsko (konkrétně 118,5 milionu eur). S tímto balíkem z AMIF poputuje i necelých 11 milionů do země našich sousedů - Slovenska. Příspěvky z fondu ISF jsou pak rozděleny do dvou kategorií podle toho, na kterou oblast jsou určeny. Zda na policii nebo přímo na ochranu hranic. Na ochranu hranic dostane nejvíce peněz opět trojice Řecko, Itálie a Španělsko (166, 156 a 195 milionů eur), ale také Litva – necelých 179 milionů eur. Na policejní složky pak dostanou nejvíce přidáno ve Špa-
nělsku a Itálii (v obou případech okolo 55 milionů eur), v Rumunsku (37 milionů eur) a v Bulharsku (32 miliony eur). Konkrétně tak například do Bulharska v následujících pěti letech zamíří z fondu ISIF necelé 73 miliony eur (32 na policii, 40 na ochranu hranic). NAKOUPÍ TAKÉ VYBAVENÍ Vedle základního příspěvku má většina ze schválených národních programů k dispozici dodatečné prostředky poskytnuté na provádění specifických nadnárodních opatření. Mezi taková opatření mohou patřit společné projekty zařazené pod AMIF věnované návratu a reintegraci nebo vytvoření mechanismu konzulární spolupráce prostřednictvím ISF. Dodatečné financování z ISF bude využito také k nákupu technického vybavení, které bude k dispozici agentuře Frontex, která má na starosti vnější hranice Unie. Vy-
bavení bude v případě potřeby poskytnuto pro účely společných operací. Navíc bude poskytnuto takřka 37 milionů eur z programů fondu AMIF na podporu programu EU pro znovuusídlení v období 2014–2015. „Členské státy dnes čelí doposud nevídaným výzvám v oblasti migrace a bezpečnosti a Komise proto v duchu solidarity přijímá patřičná opatření. Prostřednictvím evropských programů pro migraci a bezpečnost podnikáme kroky k lepšímu řízení migrace, podpoře spolupráce a ochraně evropských občanů před organizovaným zločinem a terorismem. Národní programy schválené Komisí poskytují členským státům značnou finanční podporu určenou na řešení těchto problémů. Jsme odhodláni v tomto praktickém naplňování ideje solidarity pokračovat,“ uvedl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.
Zemědělská výstava přibližuje celý proces od obdělání půdy až po různorodé zpracování úrody. Ale muzeum se soustředí i na ukázky starých kuchyní, šaten, prádelen, půd nebo pracoven venkovských spisovatelů. „Máme exponáty i z konce 19. století a celého století dvacátého. I když jde o staré domácnosti, jsme moderně interaktivní. Můžete si sami vyzkoušet, jak se tká na stavu nebo přede na kolovrátku. Může-
Několik měsíců po otevření nových stanic metra A začala Praha čerpat evropské dotace na stavbu. Dopravní podnik dostal už v červnu přes tři miliardy korun, do konce roku by měl obdržet i zbytek z celkových zhruba sedmi miliard. Dopravní podnik však musí být úspěšný také ve své snaze o snížení korekcí evropských dotací, které na nej uvalilo ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy, které evropské peníze na projekt přerozděluje, v roce 2013 kvůli údajným chybám Dopravnímu podniku snížilo maximální možnou částku pro čerpání dotací o 25 procent. Navíc pokračuje kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu a znovu se stavbou zabývá i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Právě zmíněné kontroly a také zájem policie o zadávání zakázek způsobily několikaměsíční zpoždění v čerpání dotací. A na ÚHOS také závisí rozhodnutí, zda Praha dostane na dostavbu metra poslední částku z jedenáctimiliardového úvěru od Evropské investiční banky na dostavění metra. „To, že se projektem zabývá ministerstvo dopravy, ministerstvo financí a policie a dal-
EXPONÁTY VYUŽÍVANÉ NA AKCÍCH Zemědělské a řemeslné muzeum v Radči se návštěvníkům otevřelo teprve začátkem léta, takže jeho pracovníci ještě dotvářejí některé detaily za provo-
ší kontrolní orgány, to je asi normální, je to standardní, protože je to obrovský projekt,“ uvedl ředitel Dopravního podniku města Prahy Jaroslav Ďuriš. NKÚ: NEBYLO CO KONTROLOVAT Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přitom konstatuje, že zevrubnou kontrolu doposud nemohl provést. Údajně jednak neznal měřítko prospěšnosti celého projektu a navíc podle současného znění zákona o NKÚ se na stavební akci nevztahuje jeho kontrolní působnost. V době kontroly totiž veškeré náklady platil Dopravní podnik z vlastní kapsy nebo z peněz poskytnu-
tých magistrátem. Zdali byly nebo budou evropské peníze vynaloženy účelně proto nebylo v silách kontrolního úřadu ověřit. Podle vedení úřadu je to dobrý argument, aby se rozšířila působnost NKÚ. „Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole. Chtěli jsme zkontrolovat alespoň tu část peněz, na které při současné působnosti NKÚ můžeme dosáhnout, nicméně změny ve způsobu financování nám to nedovolily. Myslím, že vývoj situace kolem kontroly prodloužení metra A je dobrým argumentem pro rozšíření působnosti NKÚ na kontrolu skutečně všech veřejných prostředků,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Dopravní podnik se přesto chystá ještě zvrátit rozhodnutí ministerstva dopravy, aby mohl získat ještě více evropských peněz. Společnost sice usiluje o snížení této korekce, šance jsou však mizivé. Podle předchozích vyjádření vedení Dopravního podniku totiž fakticky změnu
Několik měsícú od dokončení nových stanic trasy A trvalo, než Dopravní podnik mohl začít čerpat evropské dotace. zdroj: Dopravní podnik hlavního města Prahy částky nelze očekávat, protože se korekce týkala maximální možné výše dotace, která je však i po korekci vyšší než schválených sedm miliard. Na šestikilometrové trase prodlouženého metra jsou čtyři stanice - Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Stavba začala v roce 2009, ve zkušebním provozu se metro rozjelo v dubnu. Václav Čermák
Lotyši sa pripravujú na prijatie imigrantov Gradujúci prílev imigrantov núti vlády európskych krajín k hľadaniu nových riešení. Opatrenia pripravuje aj Riga. Imigranti, ktorí sa rozhodnú pre Lotyšsko ako cieľovú krajinu, budú môcť po začlenení do spoločnosti získať občianstvo. Nie však skôr ako po desiatich rokoch. V diskusnej televíznej relácii to prehlásil šéf Oddelenia pre naturalizáciu Igor Gorbunov. Upozornil na zvýšený problém integrácie: za posledné obdobie zo strany občanov tretích krajín počet žiadostí o pobyt stále rastie. V snahe zžiť sa s lotyšskou spoločnosťou sa cudzinci zlepšujú. Ochotne sa učia jazyk, hľadajú zamestnanie. Žiadosť o naturalizáciu podávajú najmä občania Ruska, Bieloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzínska, Azerbajdžanu a tiež zo vzdialených krajín ako Nigéria, Sýria, Libanon, India, ktorých je však neporovnateľne menej.
ta prerokovala organizačné otázky. Zasadnutie sprevádzali demonštrácie v uliciach. Na transparentnoch svietili heslá ako „Zastavte genocídu bielych národov!“, „Stop genocíde Lotyšov!“, „Chceme referendum!“ a podobne. Riga má prijať 250 utečencov, ich príchod očakáva na jeseň. 50 prijme v rámci európskeho migračného programu, 200 v rámci programov o rozmiestnení migrantov z Talianska a Grécka. Ešte stále nie je doriešená otázka ubytovania. NA ČAKAČKE
BEZ ZVÝHODNENIA Na lotyšský trh práce budú imigranti prijímaní bez pozitívnej diskriminácie. Na úradoch práce si budú môcť vybrať z aktuálnej ponuky pracovných miesť a rekvalifikačných kurzov. Sociálne dávky im budú vyplácané najdlhšie po dobu 12 mesiacov, po uplynutí strácajú na ne nárok ako bežný občan. Podľa aktuálnych tabuliek utečenci v Litve dostávajú 256 eur, deti 76 eur mesačne. Ministerstvo kultúry je pripravené poskytnúť cudzincom jazykovú výuku a informácie o kultúre a dejinách Litvy. Odvoláva sa na skúsenosti z predošlého roka s programom pre občanov tretích krajín, vďaka ktorému ma pripravenú metodiku i vyučujúcich. PODNIKATELIA MAJÚ ZÁUJEM Tajomníčka Ministerstva vnútorných vecí Ilze Petersone-Godmane vyslovila, že doterajší spôsob prijímania utečencov je vzhľadom na aktuálnu situáciu nevyhovujúci. Problémom je nárazový príchod veľkého počtu cudzincov. Vláda potrebuje uvažovať o výnimočných výdavkoch z rozpočtu v sociálnom systéme, vo sfére vzdelávania a zdravotníctva. Začiatkom augus-
Na preklenutie imigračnej krízy Brusel členským krajinám vyčlenil 4,2 miliardy eur. Lotyšské médiá v polovici augusta upozornili, že ich krajina je jedným z členských štátov, ktoré prostriedky ešte stále nedostali. Pár dní predtým Komisia potvrdila financovanie v objeme 2,4 miliardy eur určených na prácu s utečencami v 23 krajinách EÚ. Estónsko získa 35,2 milióna, Litva 17,2 milióna eur. Na rovnaký účel obe krajiny získali prostriedky aj v marci. Na programy s migrantami bolo vtedy vydelených 1,8 miliardy eur. Estónsko získalo 10 miliónov, Litva o niečo menej. Na zozname krajín, pre ktoré boli schválené dva balíky finančnej pomoci, sa Lotyšsko nevyskytuje, čiže v aktuálnom roku zatiaľ nedostalo ani cent. Ministerstvo vnútorných vecí medzitým vyhlásilo, že sa snaží vyjednať výhodnejšie podmienky. V júni Rige došli peniaze, ktoré na prácu s utečencami získala z predošlých balíkov. Situáciu rieši za pochodu. Právne služby imigrantom zatiaľ poskytujú mimovládne organizácie. Komisia oznámila, že Lotyšsko dostane hotovosť na jeseň. Na projekty venované problému migrácie mu môže poskytnúť 56 miliónov eur na obdobie 2015-2020. Dana Miháliková
Miliardy pro rychlý internet v každé vesnici rozhádala ministerstva vať dôležitú rolu na pracovnom trhu, pretože pomáha zlepšiť integráciu osôb a rodín odkázaných na sociálnu asistenciu. Zamestnáva viac ako dva milióny osôb a predstavuje 12 percent z HDP krajiny. Sociálna ekonomika je nastavená na podporu tretieho sektora, krízy zamestnanosti, ekonomicko-sociálnej neefektívnosti a postupnú transformáciu verejnej správy. Špecifické nástroje programu sú venované sociálnej inovácii a národnej spolupráci. Realizovať ich majú štátne a súkromné spoločnosti, neziskovky a zamestnávatelia. Pracovať budú na dosiahnutí sociálnej zmeny, ako aj na hľadaní nových podnikateľských iniciatív s cieľovou orientáciou na riešenie sociálnych potrieb konkrétnych lokalít. Dana Miháliková
Na řešení migračních vln EU pošle další 2,4 miliardy eur Evropská unie se stále horečně snaží vyřešit akutní problém s uprchlíky. V srpnu schválila Evropská komise dalších 23 nových víceletých národních programů z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Celkový objem peněz by měl činit okolo 2,4 miliardy eur. Největší podíl z nich by měly mít členské státy, do kterých proudí nejvíce uprchlíků.
MODERNĚ INTERAKTIVNÍ
zu. Upravují prohlídkové trasy tak, aby na sebe jednotlivé zemědělské a řemeslné činnosti navazovaly. Dětským návštěvníkům nabízejí historický koutek na hraní a připravují i venkovní expozice. „Máme spoustu vozů, žebřiňáků, šrotovníků, pluhů, secích strojů. Je škoda to nechat zaprášené ve stodolách. U nás se vše opraví a představí v nejlepší kondici. Řídíme se heslem: hledáme starou krásu, nacházíme nový užitek“, dodává Pavel Melichar. Od spolku Chalupění není tohle tvrzení žádná fráze. Exponáty, kterými muzeum disponuje, jsou totiž dále využívány při regionálních kulturních akcích. Dlouhodobým cílem spolku je záchrana, obnova a zprovoznění vytipovaných historických objektů v regionu Jestřebích hor. Aktuálně spolupracuje na obnově Dřevěnky - roubené chalupy v Úpici, která byly zařazena mezi národní kulturní památky. I ta bude po dokončení oprav vybavena exponáty z Radče, aby mohla zvát k setkávání lidí, které zajímá historie, kultura a regionální tradice. Věra Hofmanová
Metro začalo čerpat doatce, kontroly úřadů ale pokračují
Komisia schválila Španielom operačný program Európska komisia odklepla Španielom regionálny operačný program venovaný podpore sociálnej inklúzie a rozvoju sociálnej ekonomiky. Španielsko tak investuje 1,1 miliardy eur na podporu najzraniteľnejších osôb pri uplatnení na trhu práce a tiež na ďalšie sociálne účely. Spomenutá suma zahŕňa 800 miliónov z Európskeho sociálneho fondu.
ší. Velmi si jejich ochoty vážíme. Exponáty jsou funkční, takže zájemci se mohou sami přiučit, jak každý stroj pracuje. Jedním z nejnovějších přírůstků je třeba mlátička,“ říká předseda spolku Pavel Melichar.
te prolézt celou půdu, nakukovat do šuplíků, listovat starými časopisy nebo si odpočinout v čajovně, kde se zastavil čas,“ vysvětluje vedoucí expozice Jarmila Kašparová. Návštěvníci tu najdou i polskou expozici partnerského skanzenu Pstrážná. Jsou tu vystaveny předměty tamního přádelnictví a tkalcovství. Díky projektu se u polských sousedů podařilo zrekonstruovat historickou stodolu a vybavit ji naopak českou expozicí. Jde tak o trvalou připomínku společné minulosti obyvatel regionů na česko-polském pomezí. Zástupci obou partnerů se pravidelně setkávají, střídavě na českém a polském území a nenásilně tak vytvářejí vzájemně účinnou propagaci. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko projekt podpořil dotací ve výši 85 tisíc eur.
7
Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) přispívá k účinnému řízení migračních toků a vývoji společného přístupu k azylu a migraci. Fond pro vnitřní bezpečnost, ISF, (tvořený nástrojem pro hranice a víza a nástrojem pro policejní spolupráci a řešení krizí) pomáhá zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti a prevenci trestné činnosti v Unii, přičemž současně umožňuje legální cestování a zajišťuje řádnou správu vnějších hranic Unie. Celých 85 % prostředků z těchto fondů je poskytováno prostřednictvím víceletých strategických národních programů, které se vztahují na období 2014–2020. Zbývající objem peněz, které představují přibližně 15 % celkových zdrojů, spravuje Komise na základě jednotlivých pracovních programů. Prostřednictvím těchto pracovních programů Komise jsou financována opatření Unie a mimořádná pomoc členským státům. Lukáš Zitka
Čtrnáct miliard korun míří z Evropské unie na rozvoj vysokorychlostního internetu. Původní záměr, že si miliardy mezi sebe rozdělí ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu však přináší spíše problémy než vylepšení plánu, jak rozšířit rychlý internet do všech koutů země. Úřad ministra průmyslu Jana Mládka má podle dohody dostat osm miliard, rezort ministra vnitra Milana Chovance pak zbylých šest. Tak zní závěr ze schůzky obou členů vlády s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Ministerstvo vnitra se chce stát takzvaným národním koordinátorem rozvoje sítí nové generace. K tomuto účelu chce využít Českou poštu, přesněji řečeno její odštěpný závod ICT. Pošta má totiž dlouhodobé ambice stát se velkým dodavatelem služeb kolem informačních a telekomunikačních technologií pro stát. „V České republice by měl existovat národní koordinátor, který bude říkat, kam budeme směřovat v rámci rozvoje nových sítí,“ řekl náměstek ministra vnitra vnitra pro ICT záležitosti Jaroslav Strouhal. Dotace do Česka proudí z toho důvodu, že Evropa chce do roku 2020 pokrýt všechny domácnosti minimálně 30Mb internetem, nejlépe však rovnou stomegabitovou rychlostí. Záměr státu proto je z dota-
cí podpořit rozvoj internetu v takzvaných bílých místech. Tedy tam, kam se běžným komerčním poskytovatelům připojení nevyplatí investovat. Dotace mají tyto neduhy kompenzovat a udělat i ze zapadlé vísky místo pro providery lukrativní. Stát by jim tak měl podle určitých podmínek umožnit spolufinancování rozvoje vysokorychlostního internetu i v odlehlých místech. Tím je i jsané, co se má za evropské peníze pořídit. Standardní vysokorychlostní připojení, jaká bývají ve všech městech a větších obcích, jenže teď by se podobná zařízení a technologie bez možnosti návratnosti investice objevila i v poslední „Horní Dolní“. Jenomže jakkoliv to vypadalo, že se obě ministerstva na tomto postupu dohodla, problémy s rozdělením miliard spíše narůstají. Ministerstvo průmyslu, které má digitální agendu na starosti, pořád chce, aby mu zůstala i role vrchního národního koordinátora, případně aby agenda přešla pod Úřad vlády a nikoliv pod odštěpný závod České
pošty. „Nebráním se spolupráci s ministerstvem vnitra, ale rád bych předešel komplikacím, kdyby dotace čerpala státní firma a porušila tak podmínky programu,“ řekl ministr průmyslu Jan Mládek. PROČ POŠTA? MÁME SOUKROMNÍKY Ministrova původní představa byla totiž jiná, než nasypat peníze do České pošty. Návrh, který vzešel z jeho úřadu, počítal s velkými soukromými společnostmi, jako je společnost Cetin, kterou finanční skupina Petra Kellnera PPF odštěpila od operátora O2. Ministerstvo průmyslu plánovalo, že dá všechny peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost určené pro zlepšení internetu soukromníkům s pokynem, aby zavedli internet po celé zemi Nyní se proto čeká, co na spor řekne Brusel. Pokud nevyjde vnitru vstříc, tak se síťové pokrytí bude řídit z odboru Mládkova úřadu nebo ze sekce pod Úřadem vlády. Premiér Bohuslav Sobotka k tomu už dříve řekl, že mu nezáleží na tom, jak se formálně spor vyřeší, ale že řešení musí fungovat. Jenomže Brusel už několikrát ukázal, že umí být v rozhodování razantnejší, než premi-
Do roku 2020 chce stát pokrýt celou zemi vysokorychlostním internetem. zdroj: pixabay.com ér a nedělá mu problém v případě potíží tok dotací zcela zarazit. Pak by hrozilo, že kvůli sporu kolem České pošty země přijde o čtrnáct miliard. „Bez zachování principu transparentnosti a bez důkladné veřejné konzultace předložené návrhy odporují evropské legislativě a jsou neslučitelné s vnitřním trhem Evropské unie. Takže slovy srozumitelnějšími pro všechny z nás – budeme zde
mít další dotační problém, Česká republika se vystaví nebezpečí sankcí ze strany Evropské komise a reálně hrozí, že peníze budeme muset vracet,“ uvedla členka představenstva Hospodářské komory a předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hana Továrková, která poukázala na to, že ministerstvo vnitra na projektu zasíťování rychlým internetem sleduje vlastní zájmy. Václav Čermák
Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e‑mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Filip Appl, Václav Čermák, Jana Bartošová, Věra Hofmanová, Eva Kunertová, Ilona Mádrová (Francie), Dana Miháliková (Špa‑ nělsko), Jana Lochmanová (Německo) a externí zpravodajové. Redaktor pro SR: Ivan Belko. Komentátor: Zdeněk Velíšek. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: European Media House, s. r. o., telefon a fax: +420 466 611 139, e-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Předplatné zajišťují: A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http:// www.predplatne.cz. Mediaprint‑Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73; 02/444 588 16, fax: 02/444 588 19. e‑mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník: 12. Číslo: 8. Vychází: 28. 8. 2015 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
8
PREZENTACE
EN č. 8 / 2015
PUBLICISTIKA
Jihomoravský kraj chce být připraven. Vzpomínka na Bezpečnostní rada jednala o uprchlících oběti srpnových událostí Vstupní region pro ilegální migranty. Podle čísel má jižní Morava největší počet záchytů na území České republiky. Aby byl Jihomoravský kraj dobře připravený na případná opatření podle vládního typového plánu Migrační vlna velkého rozsahu, svolal hejtman Michal Hašek na úterý 18. srpna mimořádné pracovní jednání Bezpečnostní rady Jihomoravského kraje. „Jižní Morava chce být dobře připravena. Migrační vlna tady je a v nejbližších týdnech a měsících nezmizí. Smyslem není žádné vyvolávání paniky, ale odpovědná příprava krajské samosprávy v mezích jejích kompetencí,“ sdělil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Na jednání přijelo také 21 tajemníků bezpečnostních rad obcí s rozšířenou působností. „Řešili jsme připravenost Jihomoravského kraje na typový plán vlády. Vyslechli jsme podrobnou informaci Policie České republiky, zástupce krajského Vojenského velitelství, vystoupili zástupci Zdravotnické záchranné služby a krajského odboru zdravotnictví s tím, jak řešit věci související s migrační vlnou, bezpečnostní radu informoval i ředitel Krajské hygienické stanice a tajemníci bezpečnostních rad všech obcí s rozšířenou působností na jižní Moravě,“ řekl hejtman Michal Hašek. Jak hejtman uvedl, je důležitá spolupráce vlády, krajů, jednotek integrovaného záchranného systému i obcí. Chce také všechny ujistit, že pokud bude policie posilovat počty policistů, kteří se zabývají migrací, nebude to na úkor hlídkové činnosti. „Policie bude řešit otázku práce cizinecké policie a zachytávání ilegálních migrantů. Ministerstvo vnitra a vláda budou řešit, zda a
kdy dojde k nějakému omezení či uzavření státní hranice. Prověřuje se připravenost nemocnic, eventuálních ubytovacích zařízení pro lidi, kteří odejdou z tzv. zajišťovacího režimu – půjde o lidi, kteří už třeba požádají o azyl a budou mít jiný statut na území České republiky,“ vyjmenoval s tím, že obcím kraj nabídl možnost konzultací s Centrem pro integraci cizinců.
Obce mají také prověřit možnou pomoc humanitárních a neziskových organizací. „Část věcí zvládne kraj prostřednictvím tzv. panelu neziskových organizací, ale přímo v území se mohou nacházet další organizace. Budeme kontaktovat i zástupce církví, které prohlásily, že by byly připraveny v případě zvýšeného počtu migrantů se o část z nich nějakým způsobem postarat,“ dodal Michal Hašek. „Mojí kompetencí jako hejtmana v integrovaném záchranném systému je zajištění bezpečnosti kraje, jeho obyvatel a připravenost, aby jižní Morava, pokud bude vládou požá-
Léto patří ve Francii k historicky nejvýznamnějšímu období. Den 14. červenec, pro některé pouze odpočinek od práce, je patriotickým svátkem, vzpomínkou na moc lidu a jeho sjednocení. Každý rok čtrnáctý den v červenci píše nové dějiny, ne o okázalé show, ale o naději, momentech radosti a eufórie, ze kterých Francouzi žijí další týdny a měsíce. Kromě bujarých oslav tento významný den Francie představuje vzpomínku dvou významných datumů: 14. červenec 1789 svržení Bastilly a 14. červenec 1790 vznik Federace.
Památku obětí srpnových událostí let 1968 a 1969 uctili účastníci pátečního (21. srpna 2015) pietního aktu v centru Brna. Náměstek hejtmana Stanislav Juránek položil spolu s primátorem města Brna Petrem Vokřálem květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové, zastřelené dodnes nezjištěnou osobou při demonstraci u příležitosti prvního výročí okupace na rohu Moravského náměstí a Rašínovy ulice. Následně oba politici uctili na Orlí ulici památku Stanislava Valehracha, kte-
rý zde zemřel ve stejný den. Srpnové protestní akce v roce 1969 se staly největším spontánním projevem odporu československé veřejnosti proti komunistickému režimu před listopadem 1989. V Brně při nich zahynuli dva lidé a osm bylo postřeleno – většinou členy Sboru národní bezpečnosti nebo Lidových milicí.
Pardubický kraj je opravdovým rájem pro koně a jejich milovníky. Žádný jiný region v České republice se nemůže pochlubit tak pestrou koňskou tradicí. Ostatně, kůň je symbolem Pardubic od samého vzniku města. Může za to rytíř Ješek, který se ve 12. století vydal dobývat italský Milán. Po jednom z úspěšných tažení spadla na jeho koně mříž a přesekla jej na dvě části těsně za sedlem. Ješek donesl na zádech přední polovinu koně zpět do ležení a za tento skutek mu byl udělen znak, který Pardubice dodnes používají.
kem dostihového publika se stal Josef Váňa , který vyhrál s koněm Tiumenem třikrát po sobě v letech 2009, 2010, 2011. Poslední tři ročníky slavil úspěch žokej Faltejsek na koni Orphee des Blins. A je velkým otazníkem, kdo zvítězí při letošní jubilejní 125. Velké pardubické. Pokud se chcete vydat po stopách koňských kopyt dál od Pardubic, rozhodně zamiřte také do Slatiňan. Nedaleko zdejšího hřebčína se nachází dvě hipologická muzea. Zřejmě největší hipologická expozice v Evropě je umístěna na slatiňanském zámku. Dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku až po současnost. S historií starokladrubského plemene se můžete seznámit v interaktivním muzeu fungujícím v prostorách slatiňanské Švýcárny. „O tom, že Pardubický kraj, je regionem koním zaslíbeným, svědčí i fakt, že se může pyšnit také hustou sítí značených jezdeckých stezek“, říká René Živný, radní zodpovědný za cestovní ruch v Pardubickém kraji. Další zajímavosti s koňskou tematikou najdete na www.vychodnicechy.info/jizda-na-koni. www.pardubickykraj.cz
(jmk)
Koně
kážkou dnešního pardubického závodiště je jeden z nejtěžších dostihových skoků na světě – Taxisův příkop. Mezi obtížné překážky patří rovněž Irská lavice, Popkovický skok, Hadí příkop nebo Havlův skok. Velká pardubická steeplechase je jedním z nejstarších a nejtěžších dostihů v Evropě a letos se poběží 11. října v Pardubicích již po stopětadvacáté . Její trať je dlouhá 6 900 metrů a koně při ní musí překonat 31 překážek. První závod se běžel 5. listopadu 1874 za účasti 14 koní a jezdců. Od té doby se Velká pardubická koná každým rokem. Její tradici v minulosti přerušila pouze válečná léta, dvakrát nepříznivé počasí a jednou události roku 1968. Prvním vítězem se stal plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem. Miláč-
9
Francouzské léto: Svoboda, rovnost, bratrství
dána, mohla poskytnout součinnost ke zvládnutí migrační vlny,“ řekl hejtman, který bude trvat na tom, aby vždy bylo vše projednáváno i s příslušnými obcemi. Hejtman také v neděli jednal s prvním náměstkem ministra vnitra Jiřím Nováčkem. „Velmi podrobně jsme tuto agendu prošli, ministerstvo vnitra přivítalo, že jižní Morava takto proaktivně komunikuje a koordinuje tyto věci. Snažíme se zodpovědně připravit na situaci, která evidentně přijde,“ vysvětlil důvod, proč se tématem zabývala bezpečnostní rada. (jmk)
Proslulý je chov starokladrubských koní, a to nejen v jednom z nejstarších hřebčínů na světě v Kladrubech nad Labem, který byl založen již v 16. století císařem Rudolfem II., ale také v nedalekém hřebčíně ve Slatiňanech. Unikátní kočárové plemeno je jedním z nejstarších vůbec. I z tohoto důvodu se stalo „národní kulturní památkou“. V současnosti starokladrubáci sklízí úspěchy v soutěžích spřežení, ale můžeme je spatřit také v klasické drezuře, nebo jako klenoty několika evropských královských dvorů. Pro znalce dostihového sportu je Dostihové závodiště Pardubice dnes již pojmem u nás i v zahraničí. Dostihová dráha v místech, kde se dnes koná slavná Velká pardubická steeplechase, vznikla v roce 1856. Nejznámější pře-
EN č. 8 / 2015
Letošní oslavy proběhly v luxusním pojetí „à la française“. Od rána obklíčili netrpěliví Pařížané, Francouzi a turisté frekventovanou avenue Champs Elysée z obou stran. Velkolepá přehlídka všech regimentů francouzské armády probudila národní hrdost. Francouzská trikolóra vlála na každém kroku, dekorovala i pařížské nebe a revoluční Marseillaise některým vehnala slzy do očí. Na Martových polích poblíž Eiffelovky zněl koncert klasické hudby předních umělců a v nočních hodinách byl symbol Paříže součástí velkolepé pyrotechnické show. Po ohňostroji se tančilo až do rána... Ach ty dějiny! Dodnes vyvolávají živé debaty u jídla. Má se slavit 14. červenec, den krveprolití? Je správné obzvlášt teď tolik utrácet? Francouzi jsou zkrátka uremcaní a rádi polemizují. Vlastně stejné to bylo i tenkrát s určením data oslav. O jeho definitivním stanovení rozhodl až poslanec Benjamin Raspail. 21. května 1880 předložil návrh zákona o 14. červenci jako výročí vzpomínky a během června byl zákon podepsán, přijat parlamentem i Senátem. Za státní svátek byl veřejně prohlášen 6. července 1880. „NE, SIRE, TO JE REVOLUCE“ Země se ocitla na pokraji bankrotu kvůli nepřízni počasí, silné neúrodě a nedostatku jídla, nemocem a vysokým cenám za chléb. Král odvolal z funkce oblíbeného ministra financí Jacquesa Neckera a zavedl přísné reformy. Nespokojenost lidu rostla a způsobovala králi obavy. Pařížané začali formovat vojsko, ovšem chyběli jim zbraně. 48 tisíc Pařížanů 12. července vyrabovalo klášter Saint Lazare, kde bylo uskladněno obilí. 14. července se dostali do Invalidovny a zmocnili přibližně 40 tisíc zbraní a dvaceti kanonů. Pro střelný prach a náboje odešli do středověké královské věznice, Bastilly, kde byly uskladněny asi 4 tuny. Mohutná pevnost z roku 1370, čtyřiadvacet metrů vysoká a obklíčená osmimetrovým příkopem, dříve chránila měs-
to. Byla symbolem tyranie a smrti, výsledkem neomezené moci. Lid se masivně shromáždil u hradeb a čekal na vyjádření správce Bastilly. Launay se chtěl vzdát a předat ji vzbouřencům, jenže jeden z obránců zahájil střelbu, což odstartovalo lavinu násilí. Pařížané se zmocnili střelného prachu, vysvobodili několik vězňů a Bastillu doslova srovnali se zemí. V tento den zahynuly stovky Pařížanů, včetně Launay. Rozzuření řezníci usekly hlavy a napodnuté na kopí je nesli ulicemi Paříže až ke Královskému paláci. Král Ludvík XVI. se dozvěděl o krvavém masakru až na druhý den těsně po probuzení. Vévoda Rochefoucauld Liancourt mu odpověděl: „Ne, sire, to je revoluce“. Obyčejný lid dokázal svrhnout Bastillu a s ní absolutní monarchii. Tato skutečnost otřásla celou Evropou. Na jejím místě nechal později vybudovat Napoleon I. náměstí a do středu umístil v roce 1840 bronzový sloup (51 m) se zlatým duchem. V červenci 1789 král jmenoval markýze La Fayetta velitelem pařížské gardy, aby zmírnila hnutí Pařížanů a zajistila jim ochranu. Během léta po celé Francii, na následky oslabené moci, vznikaly spontánně regionální federace. O rok později, 14. července 1790 markýz La Fayette navrhl uspořádat výročí pádu Bastilly a sjednocení v jedinou federaci. Národní shromáždění s návrhem souhlasilo a nařídilo uspořádat hromadnou oslavu Sjednocení a velkolepou komemoraci. Zúčastnilo se 400 tisíc Francouzů, venkovanů, zástupci všech stavů Francie, kteří vítali „svého“ krále. Na vyzdobené esplanádě Ludvík XVI. přísahal zachovat ústavu Národního shromáždění a k této příležitosti proběhla velká mše se třemi sty faráři. Ceremonie výročí pádu Bastilly se tímto přeměnila v národní svátek Sjednocení a nastolila kult Marianny, zosobnění republiky a jejích hodnot: svoboda, rovnost a bratrství. Smír trval dva roky. Zemi ovládl hladomor, ceny potravin prudce stoupaly, král byl zatčen a sesazen. Jelikož z vězení podněco-
zdroj: Présidence de la République val ostatní země k útoku na Francii, byl v lednu 1793 popraven. 22. září téhož roku byla Francie vyhlášená za republiku a Marianne se stala oficiálně ikonou svobody a demokracie (vznikla ze jmen Marie a Anne, které byly v 18. století velmi rozšířené, hlavně na venkově a u domácího personálu buržoazních rodin). Její busty vystřídaly Napoleona III. a od roku 1877 zdobí radnice, náměstí, veřejná místa a úřední dokumenty.
filovali ve Francii po boku francouzského regimentu. Ani letošní ročník se netroškařilo. Celorepublikové oslavy odstartovaly v 10 hodin ráno za přítomnosti prezidenta Francoise Hollanda na avenue Champs Elysée. Pozvání přijal i mexický prezident Enrique Pina Nieto a s ním 159 vojáků. Přehlídka armády, po-
Letadla, vrtulníky, letouny a helikoptéry vyzdobily pařížské nebe a šarmantě kreslily trikolóry. I když způsobily slušný rámus, přehlídka byla velice autentická. Hlavní hvězdou byl Rafale, vojenský stíhací víceúčelový letoun a chlouba Francie (prodáno Kataru 24 kusů, Indii 36 kusů). Nad hlavami Pařížanů se prohánělo také letadlo Awacs (Airborne
15 minut kratší a použito o 30 % strojů méně: 208 aut (-77), 86 letadel (-4) a 3 500 vojáků (-290). Výdaje na ohňostroj v Paříži vyšplhaly na 700 tisíc eur, tj. o 15 % méně. Úsporná opatření následovala i ostatní města, například Marseille vynaložila na organizaci ohňostroje 300 tisíc eur (-40 %), Grenoble 53 135 eur (-50 %), Rennes 80 tisic eur (-20%).
JOUR „J“ 14. JUILLET První oslava výročí 14. července proběhla v roce 1880, tj. za 3. republiky. Svátek byl velice propagován a finančně podporován. Byl určen za nepracovní den, ve školách probíhaly světské ceremonie, města rozzářily slavnosti osvícení a vlajky, byly uspořádány koncerty a odhaleny republikové sochy. Na hipodromu Longchamps defilovala vojska za účasti prezidenta Jules Grévy a show zakončil ohňostroj. Zúčastnilo se 300 tisíc osob. Ke dvoustému výročí „čtrnáctky“ v roce 1989 vytvořil Jean Paul Goude gigantickou show, na kterou dodnes Francouzi rádi vzpomínají: setkání světových regimentů, fantastické a barokní představení, i revoluce pod širým nebem. Významným byl i rok 1994, došlo k usmíření vztahů s Německem. V rámci Evropy poprvé od 2. světové války němečtí vojáci de-
zdroj: Présidence de la République licie a všech regimentů, vojáci pěchoty i na koních, seskoky parašutistů, za doprovodu orchestru a fanfár, všudypřítomná trikolóra, taková byla první část programu. Na náměstí Svornosti byla vzdána čest prezidentovi Francie. Osobně jsem se nejvíce těšila na přehlídku francouzské letecké armády.
Warning and Control System). Nebylo obtížné si představit, jaké to asi tenkrát bylo... Ovšem představu o dávné minulosti narušila realita, jsme přece na na Champs Elysée, oblíbené destinaci kapesních zlodějíčků. Avenue praskala ve švech a v davu procházela podivná individua. Pozornost odvely hlasité zvuky tanků a další strojové techniky. Ve dvanáct hodin show skončila a prezident odjel. Tímto okamžikem se centrem dění stali ochránci Francie. Na devíti místech metropole proběhla bezprostřední setkání občanů s policisty a vojáky. Přátelsky povídali o svých misích, náplni práce a materiálech, osobním svědectví a angažmá v operacích (esplanáda Invalidovny, náměstí Trocadéro, náměstí Opery, Východní nádraží,...). Krátce po dvacátéprvé hodině zazněl na Martových polích koncert Národního orchestru a Chorálu Radio France a ve dvacettři hodin proběhla před 800 tísíci diváky velkolepá pětatřicetimunutová hvězdná show. Ohňostroj z Železné dámy na téma „Paříž vítá svět“ patřil k nejkrásnějším z celé Francie. ÚSPORNÉ OSLAVY
zdroj: Présidence de la République
Ovšem taková „sranda“ něco stála. I když Francouzi rádi slaví, letošní animace prošly úsporným opatřením. Ve srovnání s loňským rokem byla letošní přehlídka o
Jak již bývá zvykem, prezident François Hollande tradičně pronesl slavnostní proslov a poskytl rozhovor v Elysejském paláci dvěma oblíbeným moderátorům televizních zpráv, (David Pujadas a Claire Chazal). Převládala mezinárodní témata a samozřejmně situace Řecka a uprchlická krize. Jeho posláním je chránit zájmy Francouzů a peníze daňových poplatníků: „Francie by měla brzy převzít iniciativu ekonomického vedení eurozony, znát její rozpočet a rozšířit demokracii. Kdyby Řecko vystoupilo, polovina půjčky by byla ztracená. Nynější reformy jsou pro ně tvrdé, protože nebyly udělány dříve. Řekové se ale angažovali.“ K tématu o bezpečnosti a terorismu dodal: „Bez přestání zesilujeme bezpečností informační služby a každý týden zadržujeme, zamezujeme a předcházíme teroristickým útokům. Přesto se domnívám, že můžeme náš systém ještě vylepšit.“ Aktuálně je nasazeno 30 tisíc vojáků, vojenských četníků a speciálních jednotek, kteří hlídají naše občany. Do konce roku dojde ke zvýšení jejich poštu o 10 tisíc. Na téma Islámský stát uvedl: „Tato skupina nás chce vystrašit. Nemůžu se bát a Francouzi také ne. Nikdy nesmíme podlehnout teroru. Chtějí nás rozdělit, rozpoutat náboženskou válku, aby Francouzi nedůvěřovali jeden druhému. My jsme ale sjednoceni!“ Ilona Mádrová
10
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EVROPSKÉ REGIONY
EN č. 8 / 2015
Podnikatelům na jihozápadě Čech pomáhají vouchery
Zusammenfassung
Kleine und mittelständische Unternehmen: Stehen ihnen goldene Zeiten bevor?
Podpora malých a středních podniků je prioritou nejen vlády České republiky, ale i obou krajských samospráv na českém jihozápadě. „Malé a střední podniky jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty se svým regionem a hrají tak důležitou roli při rozvoji jednotlivých krajů České republiky,“ říká tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Plzeňský kraj, jak upozorňuje Kotrba, se v roce 2014 umístil na prvním místě ve srovnávacím výzkumu Místo pro život, který se mimo jiné zaměřil na možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost, dostupnost zdravotní a sociální péče, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či nabídku pro volný čas. Všechny tyto aspekty mají velký význam pro příliv nových investic, ale také pro expanze stávajících společností v kraji. Plzeňský kraj je jedním z nejžádanějších regionů mezi investory. „V roce 2014 byl mezi žadateli do Operačního programu Podnikání a inovace největší zájem o programy Rozvoj, ICT a strategické služby, Inovace. Celkem byly v roce 2014 přijaty 42 projekty za více než 200 milionů korun. Nejvyšší počet projektů je evidován v programu ROZVOJ, který byl v Plzeňském kraji teritoriálně vymezen do okresů Klatovy, Domažlice a Tachov,“ popisuje stav v Plzeňském kraji mluvčí. Regionální kancelář Agentury CzechInvest se mimo jiné zaměřila na podporu technického vzdělávání, rozvoje kvalifikované pracovní síly a na propojení byznysu s umělci a kreativními podnikateli. V rámci těchto činností byl uspořádán pro žáky základních škol a jejich rodiče Rodinný den ve strojírenském podniku STREICHER, spol. s.r.o. Plzeň. Zároveň byla navázána spolupráce s organi-
zací Plzeň 2015. V rámci této spolupráce se uskutečnil první workshop na téma „Přínos kreativity v businessu“. Významnou pomocí, kterou malým a středním podnikatelům poskytuje sám Plzeňský kraj, je projekt Podnikatelských voucherů, jehož cílem je podpořit spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnými organizacemi z Plzeňského kraje. Konkrétním cílem tohoto programu je především posílit rozvoj malých a středních podnikatelských subjektů působících v kraji a tím přispět ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Formou podpory je dotace podnikatelským subjektům na nákup služeb od výzkumných organizací z regionu. Podnikatelské subjekty tak získají možnost využít kapacity, kterými samy nedisponují, k zahájení nebo zintenzívnění svých rozvojových aktivit a ke zvýšení své konkurenceschopnosti. V současnosti byly z krajského rozpočtu vyčleněny na tento projekt dva miliony Kč. „V tomto trendu bychom chtěli i nadále pokračovat. Doufáme, že v rámci RIS 3 strategie ČR bude kraj
Plzeňský kraj patří k tradičním průmyslovým regionům. moci cíleně ovlivňovat podporu podnikání v regionech především v rámci transferu například aplikovaného výzkumu a podobně,“ říká hejtman Václav Šlajs. CHYBÍ KONCEPCE Hejtman upozorňuje ale také na úskalí, které s sebou podpora malého a středního podnikání nese. Především podle něj podpora na české straně nemá dlouhodobou koncepci, a tak podnikatelé mohou špatně plánovat využití třeba
i výhodné podpory. „Podpora na české straně také nesleduje různé potřeby jednotlivých regionů. V Plzeňském kraji například je odlišná situace od Moravskoslezského kraje, kde nezaměstnanost je vyšší. V Plzeňském kraji bychom potřebovali podpořit malé podnikatele z Klatovska a Domažlicka, na druhé straně do Plzně musíme přivést tolikrát zmiňovaný aplikovaný výzkum. A to bez podpory nepůjde,“ vysvětluje hejtman. Zároveň upozorňuje na fakt, že malí živnostníci mají pocit, že administrativní zátěž spojená
foto: Jana Bartošová
se získáním podpory je neúměrně vysoká. „Ve svém důsledku se malé firmy ani nesnaží podporu využít a čerpání v České republice tak sklouzává do podpory největších firem, aby finanční zdroje byly čerpány,“ říká hejtman. Sousední Jihočeský kraj patří k nejméně průmyslovým oblastem. Podle Františka Kotrby jej však lze charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných kapacit a diverzifikovaným zpra-
covatelským průmyslem. „V roce 2013 byl nejvíce poptávaný program Rozvoj, který podniky využily na nákup nových technologií, strojů a vybavení. Výrazně méně byl využíván program Inovace, který však pomohl k realizaci nákladných a sofistikovaných projektů významných společností Jihočeského kraje. Program ICT a strategické služby byl v Jihočeském kraji naopak programem s nejnižším zájmem v roce 2013,“ popisuje situaci v kraji František Kotrba. Jana Bartošová INZERCE
Auf dem Territorium der EU gibt es derzeit über 20 Millionen kleine und mittelständische Unternehmen. Das sind nach einer Mitteilung der Europäischen Kommission 99 Prozent aller europäischen Gesellschaften. Zuwendungen oder eine andere Form der Förderung erhielten in der vorherigen Periode insgesamt 93 000 Unternehmen aus allen europäischen Ländern. Nach Angaben der Europäischen Kommission sind durch diese Maßnahmen der EU-28 rund 300 000 Arbeitsplätze entstanden. Der Blick auf die Haushaltsprognose verrät, dass sich dieser Trend auch 2014 – 2020 fortsetzt, wobei zur Förderung kleiner und mittelständischer Unternehmen über 57 Mrd. EUR (d. h. rund 1,5 Billionen Kronen) bereitstehen. Bei der Förderung geht es aber selbstverständlich nicht einzig und allein ums Geld. Die Europäische Kommission sieht für die aktuelle Periode eine Reihe von Änderungen vor, die zur Verbesserung des gesamten Systems der Mittelverteilung und der Bedingungen für gewerbliche Aktivitäten beitragen sollen. Der neue Programmzeitraum hat bereits begonnen, und das Operationelle Programm „Unternehmen und Innovation für Wettbewerbsfähigkeit“ war das erste angelaufene Programm überhaupt. „Ich bin davon überzeugt, dass das Programm der Tschechischen Republik dabei hilft, eine moderne Wirtschaft mit Ausrichtung auf Forschung und Innovationen zu werden“, erklärte bei seiner Unterzeichnung die EU-Kommissarin für Regionalpolitik Corina Creţu. In seinem Rahmen stehen für tschechische Unternehmer aus allen Bezirken, mit Ausnahme von Prag, rund 120 Mrd. CZK zur Verfügung. Die höchsten Beträge sind für Forschung und Entwicklung sowie eine effektive Energieverwendung vorgesehen. Und es hat den Anschein, dass der Start ein voller Erfolg war. Auf die ersten 17 Aufrufe reagierten bereits mehrere Tausend Menschen, die zweistellige Milliarden-Beträge für ihre Projekte beantragen wollen. Natürlich geht es nicht nur um das neue operationelle Programm für Unternehmer. Nach wie vor haben wir die Möglichkeit, den Rest der Gelder aus der vergangenen Programmperiode in Anspruch zu nehmen. Im Mai sind endlich die lange geschlossenen Geldhähne des Operationellen Programms „Unternehmen und Innovation“ wieder gelockert worden. Offenbar werden wir schon bald eine Rekordanzahl an Projekten erleben. Einer vor kurzem durchgeführten Erhebung der GE Money Bank zufolge wollen tschechische Unternehmen in den nächsten Monaten bis zu 333 Mrd. CZK investieren. Filip Appl
Unternehmen werden mit Hunderten Millionen Euro unterstützt
Loga s ochrannou zÛnou
svÏtl˝ podklad
inzerce_ciaf2015_Evr_noviny.indd 1
tmav˝ podklad
17.08.15 12:20
Kleine und mittelständische Unternehmen in der Slowakei werden vor allem vom Wirtschaftsministerium unterstützt. Das Ressort verfügt über ein eigenes, aus dem Staatshaushalt finanziertes Fördermittelsystem. Nach Aussage des Präsidenten der Slowakischen Unternehmervereinigung (ZPS), Ján Oravec, sind nicht fehlende Gelder für die Förderung kleiner und mittelständischer Unternehmer das Problem, der Entwicklung des Unternehmertums würde vielmehr eine unterstützende Tätigkeit zur Verbesserung der unternehmerischen Rahmenbedingungen helfen. Das Wirtschaftsministerium hat Aktivitäten kleiner und mittelständischer Unternehmen auch über EU-Fonds unterstützt: in der Programmperiode 2007 bis 2013 mit dem Operationellen Programm „Wettbewerbsfähigkeit und Wirtschaftswachstum“, in den Jahren 2014 bis 2020 mit dem Operationellen Programm „Forschung und Innovation“. Das zuerst genannte Programm ist trotz seines abgelaufenen offiziellen Termins nach wie vor aktiv. Die Slowakei verdankt dies einer Ausnahme, die ihr von der EU vor Ende 2013 angesichts der geringen Inanspruchnahme von EU-Fonds eingeräumt wurde. Wenn das Operationelle Programm „Forschung und Innovation“ künftig voll anläuft, soll sich die Förderung vor allem auf die Entwicklung von Innovationen, die Zusammenarbeit der Unternehmer untereinander, Forschungs- und Entwicklungseinrichtungen und Universitäten sowie die Cluster-Bildung richten. Insgesamt stehen für das Operationelle Programm „Forschung und Entwicklung“ 2,3 Mrd. EUR bereit. Über fast die Hälfte dieser Mittel kann das Wirtschaftsministerium verfügen. Von 1,2 Milliarden Euro können zur Förderung kleiner und mittelständischer Unternehmer rund 400 Mio. EUR verwendet werden. Davon sind nur 6 % für Subjekte im höchstentwickelten Bezirk Bratislava bestimmt. Die restlichen 94 % kommen den übrigen, weniger entwickelten Bezirken zugute. Peter Dressler
Small and medium-sized companies. Can they look forward to golden times? Support for small and mediumsized enterprises. This is one of the main subjects of European Union policy for 2014 – 2020. There are currently more than twenty million small and medium-sized enterprises in the EU at the present time. According to a report by the European Commission, this corresponds to 99 percent of all European companies. Figures for the Czech Republic reveal that more than 1.1 million people operated entrepreneurial activities in 2013. This subject was already important in the past and this was also reflected in the fact that a total of 93 thousand enterprises in all of the countries of Europe received European subsidies or some other form of support. The data of the European Commission indicates that EU-28 measures have led to the creation of about 300 thousand jobs. Budgetary forecasts for the future indicate that this trend will certainly not change in the 2014 – 2020 period. Over EUR 57 billion, i.e. approx. CZK 1.5 trillion, has been allocated for support for small and medium-sized enterprises over this time. However, the support does not consists simply of money alone. The European Commission has prepared a number of changes for the current period, which
are intended to further improve the entire system of distribution of money and to improve conditions for operating a business. The prepared and gradually introduced changes should also resolve a number of problems encountered by Czech entrepreneurs. This applies, for example, to the persistent difficulties associated with the problems Czech companies face when entering the European market or difficulties in recognising Czech products in some countries of Europe. However, there should be an improvement in a problem about which entrepreneurs have been complaining for many years: too frequent inspections which, in many cases, do not have an obvious purpose and which entrepreneurs feel sometimes border on bureaucratic bullying. The new program period has already begun and Operational Programme Enterprise and Innovation for Competitiveness was the first programme that could be started. “I am convinced that the programme will help the Czech Republic become a modern economy concentrating on research and innovation”, stated the European Commissioner for Regional Policy, Corina Creţu. About CZK 120 billion is ready in this programme for Czech entre-
preneurs in all the regions except Prague. The largest sums of money will be allocated for research and development and for effective energy use. And it seems that the start was successful. Several thousand people have already responded to the first 17 calls, requesting tens of billions of CZK for their projects. And, of course, this doesn’t apply only to the new Operational Programme for entrepreneurs. It is still possible to draw part of the money allocated for the previous programme period. The long-closed sources for OP Enterprise and Innovation were finally made accessible in May. “The Czech Republic can once again begin to draw funds from OPEI, which had been stopped for more than two years because of dubious public tenders,” stated Deputy Minister of Finance, Lukáš Wagenknecht, adding that the originally withheld sum of CZK 38 Billion was reduced by CZK 3.4 billion because of errors in the criticized projects. It seems that a record number of projects can be expected in the near future. According to a recent survey by GE Money Bank, Czech enterprises plan to invest up to CZK 333 billion in the coming months. Filip Appl
Entrepreneurs will be supported to the tune of EUR several hundred million Conditions for the development of small and medium-sized enterprises are expected to improve in the next few years. Both the State and Brussels want to extend a helping hand to entrepreneurs through consulting and creating a suitable infrastructure. Direct financial support will move more into the background. Primarily the Ministry of Economy will attempt to support small and medium-sized entrepreneurs. The Ministry has created its own grant system, which is financed from the State Budget. According to the President of the Entrepreneurs Association of Slovakia (EAS), Ján Oravec, there is no lack of money for supporting small and medium-sized entrepreneurs: “The attitude persist among the public that there is a lack of sources of financial support when, in fact, it is beginning to be a problem to identify suitable activities that would deserve support.” According to Mr. Oravec,
Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel
the development of enterprises could be assisted by supportive activities that would improve the business environment. The Ministry of Economy has also promoted the activities of small and medium-sized entrepreneurs through European funds. This took place through Operational Programme Competitiveness and Economic Growth in the 2007 to 2013 period and will occur through Operational Programme Research and Innovation in 2014 to 2020 In spite of the official expiry of the deadline, the former programme is still active. For this, Slovakia can thank an exemption that it received from the European Union towards the end of 2013 in response to low withdrawals from European Funds. This programme will serve to finance the activities of entities operating a business in the areas of innovation, research and development, energy and tourism. In the future, when Ope-
rational Programme Research and Innovation gets fully underway, support should be devoted primarily to the development of innovations, cooperation between entrepreneurs, research and development institutions and universities, and the creation of cluster groups. These activities will not be oriented only towards support for small and medium-sized entrepreneurs. A total of EUR 2.3 billion has been set aside for Operational Programme Research and Innovation. The management of almost half of these funds lies within the competence of the Ministry of Economy. Of the total of EUR 1.2 billion, approximately EUR 400 million has been allocated to support small and medium-sized entrepreneurs. Of this, only 6% is designated for the most developed Bratislava region, where the remaining 94% is intended for the other, less developed regions. Peter Dressler
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
EN č. 8 / 2015
11
RÉSUMÉ
PME : de beaux jours en perspective ? Sur le territoire de l’UE, plus de 20 millions de petites et moyennes entreprises sont actuellement en activité, ce qui représente 99 % de toutes les entreprises européennes, selon un rapport de la Commission européenne. Un total de 93 000 entreprises originaires de tous les pays d’Europe ont perçu des subventions ou une autre forme d’aide au cours de la période précédente. Les données émanant de la Commission européenne montrent que les mesures mises en place par l’Union des 28 ont permis la création d'environ 300 000 emplois. Un coup d’œil dans les budgets nous indique que la tendance sera loin de s’inverser pendant la période 2014-2020. Pour lesdites années, plus de 57 milliards d’euros, soit environ 1,5 billion de couronnes, sont alloués au soutien des PME. Mais l’aide apportée n’est naturellement pas uniquement une question d’argent. La Commission européenne a préparé, pour la période actuelle, toute une série de modifications devant améliorer la qualité de tout le système de distribution des fonds ainsi que les conditions pour entreprendre. La nouvelle période de programmation a déjà commencé et le programme opérationnel Entreprise et innovation pour la compétitivité est le tout premier programme ayant pu être lancé. « Je suis persuadée que le programme aidera la République tchèque à devenir une économie moderne orientée sur la recherche et l’innovation », a indiqué le Commissaire européen pour la politique régionale, Corina Creţu, au moment de sa signature. Dans ce cadre, quelque 120 milliards de couronnes sont à disposition pour les entreprises tchèques de toutes les régions, Prague exceptée. Les plus gros budgets sont alloués à la recherche-développement et à la gestion efficace des énergies. Et il semblerait que les débuts soient bons. Plusieurs milliers de personnes ont déjà répondu aux 17 premiers appels, afin d’obtenir des dizaines de milliards de couronnes pour leurs projets. Et il n’est bien sûr pas question uniquement du nouveau programme opérationnel pour les entreprises. Nous avons en effet toujours la possibilité d’avoir recours au solde des fonds de la période de programmation précédente. En mai, les robinets longtemps restés fermés du programme opérationnel Entreprise et innovation ont enfin pu être ré-ouverts. Il semble donc que nous devrions prochainement atteindre un nombre record de projets. D’après une étude récente réalisée par GE Money Bank, les entreprises tchèques prévoient d’investir jusqu’à 333 milliards de couronnes au cours des prochains mois. Filip Appl
Des centaines de millions d’euros en soutien aux entreprises En Slovaquie, c’est tout d’abord le ministère de l’Économie qui s’efforce de soutenir les petites et moyennes entreprises. Il dispose d’un système de subventions financé sur le budget de l’État. D’après le président de l’Association des entreprises slovaques (Združenie podnikateľov Slovenska), Ján Oravec, le problème n’est pas le manque d’argent pour aider les PME ; le développement de l’entreprenariat bénéficierait d’une action de soutien qui améliorerait l’environnement entrepreneurial. Le ministère de l’Économie soutient également les activités des PME au moyen des fonds européens : au cours de la période de programmation 2007-2013, via le programme opérationnel Compétitivité et croissance économique, et entre 2014 et 2020 via le programme opérationnel Recherche et innovation. Malgré son expiration officielle, le premier de ces programmes est toujours actif. La Slovaquie bénéficie en effet d’une dérogation accordée par l’Union fin 2013 eu égard à la faible utilisation des fonds européens. À l’avenir, quand le programme opérationnel Recherche et innovation battra son plein, l’aide apportée devrait être principalement consacrée au développement des innovations, à la coopération entre les entreprises, les institutions de recherche-développement et les universités, et à la constitution de groupes d’intérêt. Au total, 2,3 milliards d’euros ont été alloués au programme opérationnel Recherche et innovation. Le ministère de l’Économie est habilité à utiliser près de la moitié de ces fonds. Sur ces 1,2 milliards, quelque 400 millions d’euros sont alloués au soutien des PME, dont seulement 6 % pour les entreprises de la région de Bratislava, la plus développée, les 94 % restant étant destinés aux autres régions, moins développées. Peter Dressler
