Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Podnikání a oceňování
Podnikatelský záměr vybrané firmy v oblasti zdravtních služeb Bakalářská práce
Autor:
Olga Kim
Obor:
Ekonomika a management zdravtních a sciálních služeb
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zdeněk Čapek
2016
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Praze, dne 4.května 2015
Olga Kim
2
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Z Čapeku , za odborné vedení diplomové práce, cenné rady a inspirativní podněty. Zvláštní poděkování patří paní Kazarajanové L která poskytla odborné informace a data ze své stomatologické praxe.
3
Anotace Práce je zaměřena na podnikatelský plán zubní ordinace. Cílem diplomové práce je zpracování podnikatelského plánu rozvoje zubní ordinace Zubní peče s.r.o. s jeho rozhodujícími strategickými parametry ve tvaru finančního planu. Teoretická část obsahuje podnikatelský záměr v obecné rovině. Jsou zde popisovány formy podnikatelského záměru, požadavky a zásady na jeho zpracování.
Kapitola specifika podnikání ve zdravotnictví
popisuje důležité aspekty podnikání zejména v oblasti zubního lékařství a také odlišnosti stomatologie od podnikání v jiných oborech. Další část se zabývá příjmy od zdravotních pojišťoven, regulačními poplatky, přímými platbami pacientů, skutečnými výdaji na provoz a kalkulací cen. Praktická část prezentuje střednědobý plán zubní ordinace zejména z finančního pohledu, finanční analýzu klasickou metodou. V závěru práce určeny náklady použitého kapitálu na základě vypočtu EVA přes vypočet NOPAT a NOA, která vychází kladná, a proto doporučuji majiteli zubní ordinace investováni ve vybudování nové ordinace v Libuši.
Klíčová slova Podnikatelský plán, Výkony, Náklady, Cash- Flow, WACC, NOPAT, NOA, EVA
4
Annotation The project is based on the business plan for dental clinic. The goal of the project is the development of business plan for dental clinic Zubni pece s.r.o. The plan includes the following sections: business description, principles and activities; strenghts and specifics of business development in dental field; business financial plan. The special part of the project describes main points in dental business, and also shows the difference between dental industry and another fields . The next part consider the income from insurance companies, payments from patients, real expenses and price calculation. The practical part describes financial business plan for dental clinic using classic financial method. In conclusion discussed expenses utilized equity based on EVA, NOPAT and NOA calculation .Based on the results it was recommended to follow through with opening a new location
Keywords Business plan, Output, Costs, Cash- Flow, WACC, NOPAT, NOA, EVA
5
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 10 Teoretická část .......................................................................................................................... 12 1 Podnikatelský plán ................................................................................................................ 12 1.1 Vysvětlení pojmu............................................................................................................ 12 1.2 Funkce podnikatelského plánu ...................................................................................... 12 1.3 Uživatelé podnikatelského plánu .................................................................................... 13 1.4 Formy podnikatelského záměru...................................................................................... 13 1.5 Struktura podnikatelského plánu .................................................................................... 14 2. Specifika podnikání ve zdravotnictví ................................................................................... 16 2.1 Podnikání ve zdravotnictví – podnikání ve službách ..................................................... 16 2.2 Legislativní požadavky ................................................................................................... 17 2.3 Právní formy podnikání ve zdravotnictví ....................................................................... 19 2.4 Způsobilost k výkonu lékařského povolání .................................................................... 20 2.5 Poskytování zdravotní peče ............................................................................................ 21 2.5.1 Nestátní zdravotnické zařízení................................................................................. 22 2.5.2 Česká stomatologická komora - ČSK...................................................................... 23 2.6 Zubní lékařství ............................................................................................................... 24 2.6.1 Specializovaná způsobilost zubního lékaře ............................................................. 25 3. Systém úhrad zdravotní péče ................................................................................................ 26 3.1 Financování stomatologické peče................................................................................... 26 3.2 Veřejné zdravotní pojištění............................................................................................. 27 3.3 Povinnosti zubní ordinace .............................................................................................. 28 3.4 Problémy s úhradami zdravotních pojišťoven ................................................................ 30 4. Praktická část: Podnikatelský záměr Zubní peče s.r.o........................................................ 33 4.1 Představení podniku a podnikatelského záměru ............................................................. 33 4.1.1 Charakteristika společnosti Zubní péče s.r.o. .......................................................... 33 4.1.3 Organizace řízení a manažerský tým ....................................................................... 34 4.1.4 Poslání společnosti Zubní peče ............................................................................... 34 4.1.5 Vize společnosti Zubní peče .................................................................................... 35 4.1.6 Strategické cíle společnosti Zubní peče do roku 2020 ........................................... 36 6
4.1.7 Roční cíle ................................................................................................................. 36 4.2 Přehled výsledků technickoekonomické studie projektu............................................... 37 4.2.1 Vysvětlení pojmu..................................................................................................... 37 4.2.2 Program nabízených služeb ..................................................................................... 38 4.2.3 Ceník nabízených služeb ......................................................................................... 38 4.3 Analýza prostředí ........................................................................................................... 40 4.3.1 Vysvětlení pojmu prostředí ..................................................................................... 40 4.3.2 PEST analýza ........................................................................................................... 40 4.3.3 Ekonomické faktory ................................................................................................ 41 4.3.4 Demografické, sociální, a kulturní faktory .............................................................. 42 4.3. 5 Technologické faktory ............................................................................................ 42 4.3.6 Konkurence v odvětví............................................................................................. 43 4.3.6.2 Konkurenti uvnitř odvětví .................................................................................... 44 4.3.7 Analýza trhu zubního lékařství ................................................................................ 46 4.4. SWOT analýza ............................................................................................................... 48 4.5.1 Zdroje pro podnikání ............................................................................................... 50 4.5.2 Nástroje vnitřní analýzy podniku ........................................................................... 51 5. Finanční plán ........................................................................................................................ 52 5.1 Plán výkonů .................................................................................................................... 52 5.2 Plán minutové sazby ....................................................................................................... 53 5.3 Plán výkonu .................................................................................................................... 54 5.4 Plán nákladů ................................................................................................................... 55 5.5 Investiční plán a odpisy .................................................................................................. 55 5.5.1 Plán odpisů .............................................................................................................. 57 5.6 Variabilní materiálové náklady ...................................................................................... 59 5.7 Plán ostatních nákladů na provoz ordinace .................................................................... 60 5.7.1 Plán spotřeby energie, vodné a stočné ..................................................................... 60 5.7.2 Plán ostatních služeb ............................................................................................... 61 5.7.3 Plán ostatních provozních nákladů .......................................................................... 61 5.7.4 Plán nájemné náklady .............................................................................................. 61 5.8 Plán osobních nákladů .................................................................................................... 62 5.9 Daně a poplatky .............................................................................................................. 62 5.10 Plán provozních nákladů .............................................................................................. 63 5.11 Výkaz zisku a ztráty ..................................................................................................... 63 7
5.11.1 Plánovaný hospodářský výsledek .......................................................................... 63 5.11.2 Plán finančních nákladů......................................................................................... 63 5.12 Daň z příjmů za běžnou činnost ............................................................................... 64 6 ROZVAHA............................................................................................................................ 65 6.1 Plán výsledků hospodaření společnosti pro období let 2015 až 2020 ............................ 65 6.1.2 Plán Oběžných aktiv ................................................................................................ 65 6.1.3 Plán Časového rozlišení ............................................................................................. 67 6.2 Plán pasiv........................................................................................................................ 68 6.2.1 Vlastní kapitál .......................................................................................................... 68 6.2.2 Plán Cizích zdrojů ................................................................................................... 69 6.2. 3 Plán úvěrů (nákladových úroků)............................................................................. 70 6.2.4 Plán Časového rozlišení .......................................................................................... 71 6.3 Plánované Cash Flow pro období 2015 – 2020 .............................................................. 71 7 Finanční analýza .................................................................................................................... 75 7.1 Ukazatelé rentability ....................................................................................................... 75 7.2 Ukazatelé likvidity.......................................................................................................... 76 7.3 Ukazatelé aktivity ........................................................................................................... 76 7.4 Ukazatelé zadluženosti ................................................................................................... 77 7.5 Absolutní ukazatele ........................................................................................................ 78 7.6 Celkové zhodnocení finanční analýzy ............................................................................ 80 7.6.1 DuPont analýza ........................................................................................................ 80 7.6 Vyvození metodiky pro controlling výkonnosti ............................................................. 81 7.7 Stručné zhodnocení rizik ............................................................................................... 85 7.8 Náklady použitého kapitálu ............................................................................................ 87 7.8.1 Náklady vlastního kapitálu ...................................................................................... 87 7.8.2 Náklady cizího kapitálu ............................................................................................... 94 7.8. 3 Výpočet NOA (Net Operating Assets) ................................................................... 95 7.8.4 Výpočet NOA úpravou Aktiv a Pasiv .................................................................... 96 7.8.5 Výpočet NOPAT (Net Operating Profit After Taxes) ............................................. 97 7.8.6 Výpočet EVA (Economic Value Added) ................................................................ 97 7.9 Řízení optimální velikosti EVA .................................................................................... 98 7.9.1 Faktory provozních výnosů ..................................................................................... 98 7.9.2 Faktory provozních nákladů .................................................................................... 98 7.9.3 Faktory investovaného kapitálu ............................................................................... 98 8
7.9.4. Návrh zvýšení EVA ................................................................................................ 98 8. Závěr ................................................................................................................................... 100 9. Zdroje ................................................................................................................................. 102 Seznam použitých tabulek, obrázků a příloh .......................................................................... 104
9
Úvod K tématu diplomové práce podnikatelský záměr –rozvoj zubní ordinace mě inspirovala manažer Zubní peče s.r.o, kde již třetím rokem pracuju jako zubní lékařka. Zpracování podnikatelského záměru o rozvoje zubní ordinace bude v první řadě přínosem pro manažera paní Kazarajanovu, ale může být také návodem pro mě, kdyby se rozhodla pro založení vlastní praxe. Podnikatelský záměr představuje návod, které podnikateli ukazuje cestu k vytyčeným cílům. Ekonomické prostředí dynamické a proto, precizně zpracovaný podnikatelský záměr nám může pomoci předvídat měnící se okolí a rychle na něj reagovat. Cílem diplomové práce je vypracovat podnikatelský záměr na téma rozvoj zubní ordinace, kde zhodnotím celkovou výhodnost použitého kapitálů. Zaměřím se zejména na finanční stránku projektu. Součástí bude také analýza rizikových faktorů, které zásadně ovlivňují výnosnost kapitálu. Diplomová práce je rozdělena do 3 částí. V první části popisuji podnikatelský záměr v obecné rovině, zaměřuji se na formy podnikatelských záměrů, které se liší podle účelu, pro který je daný podnikatelský záměru sestavován a na požadavky a zásady sestavování podnikatelských záměrů obecně. Následuje podrobný přehled struktury podnikatelského záměru, podle kterého bude sestaven reálný příklad podnikatelského záměru rozvoji zubní ordinace. Nejdůležitější součástí struktury podnikatelského záměru je technickoekonomická studie proveditelnosti, kde jsou metody používané v praktické části definovány z teoretického hlediska Druhá část je zaměřena na specifické rysy podnikání ve zdravotnictví se zaměřením na oblast zubního lékařství. Jsou zde shrnuty legislativní požadavky pro podnikání ve zdravotnictví a možné právní formy poskytování lékařské péče, která v České republice v rozhodující míře poskytována prostřednictvím nestátních lékařských zařízení. Praktická část diplomové práce popisuje podnikatelský záměr zubní ordinace Zubní peče s.r.o. Podnikatelský záměr vychází ze struktury navržené v teoretické části práce a aplikuje vybrané metody na reálném příkladu rozvoje zubní ordinace. Cílem podnikatelského záměru je vyhodnotit reálnost a životaschopnost zubní ordinace - zmapovat trh zubního lékařství, zjistit sílu konkurence na trhu, odhadnout potenciální zájem pacientů a finanční výhodnost 10
použitého kapitálu. Finanční výkonnosti bude hodnocena stavebnicovou metodou výpočtu WACC, EVA (přes vypočet NOPAT a NOA) a samozřejmě bude platit, že čím vyšší bude EVA , tím bude rozvoj ordinace výhodnější. Praktická část obsahuje také finanční analýzu klasickou metodou
.
11
Teoretická část 1 Podnikatelský plán 1.1 Vysvětlení pojmu Podnikatelský záměr je určitý konkrétní nápad, myšlenka anebo koncept stomatologické služby. Podnikatelský záměr se realizuje v podnikatelském plánu, který už má podobu strukturovaného písemného dokumentu a obsahuje veškeré analýzy klíčových oblastí stomatologické služby včetně ekonomického zhodnocení, zda se vyplatí daná strategie řízeni nebo musíme její změnit.1 Jeho cílem je tedy ověřit reálnost a životaschopnost dané strategie managementu. „Podnikatelský plán je písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů.“2 Jde o písemný dokument, který je sestavován za určitým účelem. Struktura podnikatelského plánu, jeho obsah a míra detailů, do kterých je plán rozpracován, závisí především na zvoleném účelu a uživatelích, pro které je podnikatelský plán zpracováván. Podnikatelský záměr vychází ze tří základních otázek: Kde jsme nyní? Kam chceme jít? Jak se tam chceme dostat?
1.2 Funkce podnikatelského plánu Na základě podnikatelského plánu může podnikatel posoudit, zda bude jejich projekt životaschopný ještě před začátkem jeho realizace, zjistit finanční výhodnost projektu, objevit krizová místa projektu3. Dále může být podnikatelský plán zpracováván v případech, kdy podnik hledá nového společníka pro společné podnikání, klíčové zaměstnance, při plánování výdajů a vyjednávání lepších podmínek od dodavatelů. Může být použit k obhajobě záměru před potencionálními investory, při prosazení nové myšlenky před společníkem či vedením firmy, při poskytnutí úvěru nebo vkladu do podnikání atd. 1
ProfiPodnikatelský plán.cz, 2013 Srpová, 2011, str. 14 3 www: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf 2
12
1.3 Uživatelé podnikatelského plánu Dobře zpracovaný podnikatelský plán pomůže podnikateli usměrnit představy o rozvoje stomatologických služeb a vyjasnit nezbytné kroky v jednotlivých oblastech. Například, kdo jsou jeho potenciální zákazníci, jak je bude oslovovat a jaké produkty/služby jim bude nabízet, jací jsou jeho konkurenti a jaká je jejich síla, kolik bude potřebovat pracovní síly a jaká bude jeho cenová politika atd. Podnikatelský záměr má podnikateli sloužit v podstatě jako určitý seznam kroků, které by měl učinit proto, aby se daný podnikatelský záměr stal úspěšným. Uživatele podnikatelského plánu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií, a to na interní a externí uživatele. Za interní uživatele můžeme považovat samotné podnikatele, tedy majitele podniku a manažery, kteří podnik řídí. Do druhé kategorie uživatelů řadíme veškeré ostatní subjekty jako jsou banky, investoři, business angels, společníci, leasingové společnosti atd. Sestavování podnikatelských plánů vycházejí ze struktury uživatelů. S koncovým uživatelem podnikatelského plánu souvisí i účel, za kterým je dokument zpracováván. Obecně může podnikatelský plán sloužit: jako manažerský nástroj nebo podklad pro získání cizích (finančních) zdrojů4. Z toho vyplývá, že hlavními uživateli podnikatelského plánu jsou: Podnikatelé, kteří se rozhodují o výhodnosti zamýšleného projektu Banky a jiné finanční instituce, kterým slouží jako podklad pro vyhodnocení finanční stability žadatele o úvěr Investoři jakožto potenciální zájemci o nový produkt či službu
1.4 Formy podnikatelského záměru Struktura podnikatelského záměru není přesně stanovená, liší se podle účelu jeho sestavování, podle konkrétního produktu či služby a podle toho, kdo je uživatelem plánu. Každý uživatel je svým způsobem specifický a tudíž má i jeho nároky na sestavování plánu se liší. Odlišnosti podnikatelských plánů tedy shledáváme například v jejich struktuře, samotném obsahu, ale i rozsahu plánu.
4
Koráb, V., Peterka, J., Režnaková, M., Podnikatelský plán. 2007, str. 42
13
Podnikatelský záměr je proto potřeba přizpůsobit jeho účelu a podle tohoto hlediska rozlišujeme tyto typy: zkrácený podnikatelský záměr nebo plný podnikatelský záměr. Protože podoba podnikatelského plánu pro banky a investoři je svým způsobem specifická, musím uvést základní parametry těchto plánů. Podnikatelský plán pro investory.
Podnikatelský plán pro investory je sestavován s
ohledem na konkrétní požadavky investorů, kterými jsou například požadovaná forma spolupráce, požadovaný kapitál nebo finanční výkonnost plánu. Pro investory je také důležité v podnikatelském plánu uvést možný způsob ukončení spolupráce. Jednou ze zásad zpracování podnikatelského plánu pro investora je nahlížet na každou část plánu tzv. zvenčí, postavit se do role nezaujatého pozorovatele a snažit se odhadnout, co by nás v této roli zaujalo a nadchlo.5 Investory v podnikatelském plánu zajímá především výše požadovaného kapitálu a očekávaný přínos z investice. Podnikatelský plán pro banky a jiné finanční instituce. Při realizaci projektu podnikatelé obvykle potřebují získat finanční prostředky, o které žádají banky či jiné finanční instituce. Aby banky mohly adekvátně posoudit finanční stabilitu a potenciální úspěšnost daného projektu, budou od podnikatelů potřebovat kvalitně zpracovaný podnikatelský plán, který bude odpovídat jejich specifickým požadavkům. Při tvorbě podnikatelského plánu pro banku je důležité si uvědomit, že podnikatelský plán musí obsahovat precizně zpracovaný finanční plán, který bude dokládat reálnou návratnost a platební schopnost.6 Podnikatelský plán by měl obsahovat7: konkrétní cíl definovat strategii vedoucí k dosažení daného cíle vymezení trhu, cílových skupin a konkurentů určovat nezbytně nutné zdroje a náklady specifikovat očekávané přínosy z realizace záměru
1.5 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského záměru z teoretického hlediska bude představena v následujících kapitolách.
5
ProfiPodnikatelský plán.cz, 2013 ProfiPodnikatelský plán.cz, 2011 7 www: http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html 6
14
1. Realizační resumé 2. Charakteristika společnosti a jejích cílů 3. Organizace a manažerský tým 4. Externí prostředí – vnější analýza podniku 5. Vnitřní prostředí podniku – interní analýza 6. Finanční plán 7. Analýza rizik 8. Náklady použitého kapitálu 9. Shrnutí a závěry
15
2. Specifika podnikání ve zdravotnictví Podnikání ve zdravotnictví je v určitých aspektech jedinečné, zejména v oblasti legislativy. Co se týká běžného fungování podniku jako je řízení podniku a ekonomika se v zásadě příliš neliší ostatních oblastí podnikání.
2.1 Podnikání ve zdravotnictví – podnikání ve službách Obor zdravotnictví řadíme do podnikání v oblasti služeb. Poskytnutí určité služby ve zdravotnictví tedy znamená provedení konkrétního lékařského výkonu. Stomatologický výkon nese klasické charakteristické znaky služby. Stomatologický výkon nelze oddělit od zákazníka / pacienta, je nehmatatelný - není možné si ho osahat ani vyzkoušet, nepřináší vlastnictví a je proměnlivý – každý pacient zákazník není stejný a stomatologické výkony je nutné přizpůsobovat8. Od výrobní firmy se zubní praxe liší tím, že extrémně závisí na osobě provozovatele, čili zubního lékaře. U firmy vyrábějící například lodě nebude zákazníkům tolik záležet na tom, kdo je jejím vlastníkem. Ve zdravotnictví je to právě lékař, kdo vnáší do firmy svůj goodwill, pacienti přicházejí do ordinace za ním. Podnikání ve službách se vyznačuje vysokým kontaktem poskytovatele služby se zákazníkem, je zde tedy velmi důležitý osobní přístup a důraz na individuální požadavky. V zdravotnictví je pacient podstupující stomatologický výkon vystaven určitému riziku a nejistotě, a tak vztah lékaře a pacienta musí být založen na maximální míře důvěry, která je dokládána odbornými znalostmi, absolvovanou praxí a získanými zkušenostmi. Další zvláštností v poskytování zubní péče je fakt, že je to jeden z mála trhů, kde poptávka převyšuje nabídku. Vzhledem k tomu, že zubních lékařů je v České republice málo, konkurence se na tomto trhu v žádném regionu kromě Prahy prakticky nevyskytuje. Cílem zubaře tedy není přilákat co největší množství zákazníků, nýbrž získat co nejsolventnější spektrum pacientů. Od toho se také odvíjejí strategie tohoto typu firem. Klasická reklama v televizi a novinách nebude právě nejlepší volbou pro zdravotnické zařízení, které každý týden několik pacientů odmítá. Následně, pro Zubní peče s.r.o můžeme použít tyto marketingové nástroje: Rozdání letáků se spektrem svých činností dalším zubařům, inzerce v odborných časopisech, 8
Kotler, P. Moderní marketing , 2007, str. 152
16
inzerce v regionálním periodiku – pouze ale s informací, že ordinace nabízí nové služby.. Je proto dobré svou firmu odlišit od ostatních, zaměřit se na určitý typ výkonů, například ortodoncii nebo implantologii .
2.2 Legislativní požadavky Pro podnikání ve zdravotnictví musíme splnit celou řadu legislativních a dalších požadavků, kterých je ve zdravotnictví více než v jiných oborech podnikání. Tabulka níž zobrazuje všechny normativní dokumenty, které musí každý podnikatel zakládající zubní ordinace dodržovat a zohlednit je při svém podnikání. Tabulka č 1 Legislativní faktory Zákony č. 95/2004
Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
lékaře,
zubního
lékaře
a
farmaceuta č. 372/2011
Sb.,
o
zdravotních
službách
a
podmínkách jejich poskytování č. 262/2006
Sb., zákoník práce
č. 309/2006
Sb.,
o
zajištění
dalších
podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – BOZP č. 133/185
Sb., o požární ochraně
č. 123/2000
Sb., o zdravotnických prostředcích
č. 18/1997
Sb., atomový zákon
č. 185/2001
Sb., o odpadech
č. 309/91
Sb., o ovzduší
č. 254/2001
Sb. o vodách
Vyhlášky č. 99/2012
Sb.,
pojednávající
o
nezbytném
personálním zajištění a vyhláška č. 92/2012
Sb., o minimální technické a věcné vybavenosti
17
č.195/2005 (příl. č. 3)
Hygienické předpisy
č. 246/2001
Sb., o požární prevenci
č. 307/2002
Sb., o radiační ochraně
č. 317/2002
Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování
č. 85/1978
Sb., o instalaci plynu
č. 246/2001
§ 9, § 10 vyhláška Ministerstva vnitra ČR
Nařízení vlády č. 91/2010
Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv
Normy ČSN 33 1600
Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání
ČSN 33 1610
Revize
a
kontroly
elektrických
spotřebičů během jejich používání ČSN 690012
Provoz TNS – tlakové nádoby stabilní
Základní požadavky pro výkon lékařského povolání jsou upraveny v zákoně č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dalším důležitým zákonem je zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Do právních norem patří i vyhláška č. 99/2012 Sb. pojednávající o nezbytném personálním zajištění a vyhláška č. 92/2012 Sb. o minimální technické a věcné vybavenosti. V každé zubní ordinaci musí být k dispozici tzv. Dokumentace v zubní ordinaci. Jedná se o přehled základních dokumentů, který by měl být uložen v ordinaci pro případ kontroly a jsou potřebné k jednání s úřady a pojišťovnami. Mezi tyto dokumenty patří: 1. Rozhodnutí krajského úřadu, které vydá souhlas s personálním a věcným vybavením, druhem a rozsahem zdravotní péče poskytované nestátním zdravotnickým zařízením 2. Rozhodnutí krajského úřadu o registraci nestátního zdravotnického zařízení 3. Oznámení ekonomického subjektu - doklad o přidělení IČ – identifikačního čísla osoby 4. Diplom 5. Osvědčení o odborné způsobilosti 6. Osvědčení o registraci u správce daně (Finanční úřad) 18
7. Smlouva o nájmu nebytových prostor nebo doklad o vlastnictví Na konec zmíním tzv. ostatní dokumenty, které jsou také součástí Dokumentace zubní ordinaci a zahrnují tyto oblasti: 1. Personalistika (pracovní smlouvy, mzdové výměry, vnitřní předpis pro benefity, apod.) 2. Dokumentace pro finanční úřad (registrace k daním, kalkulace cen, ceníky) 3. Dokumentace
pro
správu
sociálního
zabezpečení
(přihláška
OSVČ,
přihláška
zaměstnavatele, protokoly o kontrolách) 4. Dokumentace pro zdravotní pojišťovnu (přihláška OSVČ, přihláška zaměstnavatele, protokoly o kontrolách) 5. Smlouvy ostatní - výše neuvedené: smlouvy o pojištění , o dodávkách energií a pod. 6. Kartotéka pacientů (vedení elektronické dokumentace, archivace a souběžné vedení listinných dokumentů).
2.3 Právní formy podnikání ve zdravotnictví Poskytování služeb stejně jako prodej produktů musí být uskutečňováno v rámci obecně platných právních předpisů, které vyplývají z konkrétní podoby právní formy podnikání. Lékaři mohou poskytovat své odborné služby v těchto formách: a) zaměstnanci, b) privátní lékaři či zdravotníci – podnikatelé fyzické osoby, c) lékaři a zdravotníci jako členové obchodní společnosti, družstva nebo sdružení. Nejrozsáhlejší skupina lékařských služeb je realizována ve formě zaměstnaneckého poměru. Lékařem v zaměstnaneckém poměru může být například: zaměstnanec organizační složky státu, nestátního zdravotnického zařízení nebo příspěvkové organice (např.: zaměstnanec fakultní nemocnice). V případě zaměstnaneckého poměru lékař plní již jen požadavky svého zaměstnavatele. Pokud se lékař rozhodne pro soukromou zubní praxi, ať už jako majitel, spoluvlastník či nájemce, bude stát před dalším důležitým krokem, ze kterého vyplynou další zákonné povinnosti, a to, jakým způsobem se budou pacienti finančně podílet na ošetření. V současné době jsou tři varianty: 1) spolupráce se zdravotními pojišťovnami 2) částečná spolupráce se zdravotními pojišťovnami 3) poskytování zubařské péče bez spolupráce se zdravotními pojišťovnami Přijetím zákona č. 48/1997 Sb. a jeho příloh č. 1 a č. 4 bylo stanoveno, jaká část zubní péče
19
není hrazena z veřejného zdravotního pojištění (všechna ostatní péče, sledující léčebný účel je z veřejných prostředků hrazena), pokud má lékař podepsanou smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Do 31. 12. 2007 byl v platnosti výměr MF ČR, čímž byla stanovena regulace cen zákroků nehrazených zdravot. pojišťovnou. Veliká změna nastala od 1. 1. 2008, kdy ceny stomatologických výkonů nehrazených z veřejného zdravotního pojištění a výrobků částečně hrazených nebo nehrazených z veřejného zdravotního pojištění nejsou již regulovány. Privátní lékaři vykonávají svou činnost samostatně, na vlastní účet a riziko. Jejich ekonomické výsledky závisejí na jejich odborných znalostech, schopnostech jednat s pacienty a rovněž také na obchodních a podnikatelských schopnostech. Obecně je na trhu nejrozšířenější formou obchodní společnosti společnost s ručením omezeným a stejně tak je tomu i ve zdravotnictví. Kromě lékařů podnikají touto formou i další subjekty z oblasti zdravotnictví jako například zdravotnické zásobování, obchod se zdravotními potřebami, distributoři léčiv a pod. Zubní lékaři po absolvování příslušného vzdělání obvykle začínají vykonávat svou profesi nejčastěji prostřednictvím zaměstnaneckého poměru tedy. Po několika letech získají potřebné zkušenosti v oboru a obvykle si zakládají svou vlastní zubní ordinaci. Povolání zubního lékaře pak vykonávají pak samostatně, tedy ad b). Zubní lékaři vykonávají svou práce v podobě podnikání fyzických osob nebo jako členové obchodních společností, členové družstva či sdružení. Tato forma eliminuje některé nevýhody výkonu profese zubního lékaře jako fyzické osoby. Obchodní společnosti mají obvykle lepší přístup ke kapitálu a získávání úvěrů a riziko podnikatelského záměru bývá rozloženo napříč společností. Postupně se zvyšuje skupina zubních lékařů podnikajících v rámci obchodních společností.
2.4 Způsobilost k výkonu lékařského povolání Hlavní podmínky, jak se stát zubním lékařem v České republice, ustanovuje zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dle zákona má způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře ten, kdo je: a) odborně způsobilý se získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia. b) zdravotně způsobilý. Lékař je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem vydaným na základě lékařské prohlídky. c) bezúhonný. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku. 20
2.5 Poskytování zdravotní peče Podmínky poskytování zdravotní péče jsou zakotveny v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Zdravotní péči v České republice podle zákona o zdravotních službách mohou poskytovat právnické a fyzické osoby, které mají podle tohoto zákona oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň zákon specifikuje zdravotnickou službu jako poskytování zdravotní péče, konzultační činnost, nakládání s tělem zemřelého, zdravotnickou záchrannou službu anebo zdravotnickou dopravní službu a další. GRAF č 1 Státní zdravotnické zařízení GRAF č 2 Nestátní zdravotnické zařízení
Zdroj: ÚZIS ČR (2007-2015) Zdravotní péče je v České republice poskytována prostřednictvím státních zdravotních zařízení anebo tzv. nestátních zdravotnických zařízení. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky eviduje na konci roku 2013 celkem 29 228 zdravotnických zařízení, což je o 475 více než v loňském roce. Přičemž pouze 213 zařízení bylo státních a 29 015 nestátních. Nejčastějším zřizovatelem státních zařízení je ministerstvo zdravotnictví naopak
21
zřizovatelem nestátního zdravotnického zařízení mohou být kraje, města či obce, fyzické osoby, církve a jiné právnické osoby9. Dále se zaměřím na poskytování zdravotní péče pouze prostřednictvím nestátních zdravotnických zařízení, protože právě tato forma je nejobvyklejší pro výkon povolání zubního lékaře. 2.5.1 Nestátní zdravotnické zařízení Zákon stanovuje podnikání, rozsah a podmínky poskytování zdravotní péče a podmínky provozování nestátních zařízení stanoveno zakoném. Nestátním zařízením se podle tohoto zákona rozumí jiné zdravotnické zařízení, než zdravotnické zařízení státu. Nestátní zdravotnické zařízení může poskytovat jak fyzická, tak právnická osoba, která získala specifické oprávnění podle tohoto zákona10. Zásadní podmínky poskytování zdravotnické péče vyhlašuje ministerstva zdravotnictví České republiky prostřednictvím vyhlášek. Zaměřuje se zejména na dvě oblasti, tou první oblastí jsou hygienické požadavky na provoz a druhou oblastí jsou technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení. O tom, jestli získáme oprávnění k provozování nestátního zdravotnického zařízení, rozhodují příslušné krajské úřady, které pokud žádost schválí, provedou registraci nového nestátního zdravotního zařízení. Před samotným zahájením činnosti je provozovatel nestátního zařízení povinen uzavřít smlouvu s pojišťovnou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou provozovatel nestátního zařízení poskytuje zdravotní péči. Mezi povinnosti nestátních zdravotnických zařízení jsou11 : - poskytovat zdravotní péči jen toho druhu a v tom rozsahu, v jakém je poskytování zdravotní péče stanoveno v rozhodnutí o registraci - předem informovat, jaký druh zdravotní péče, v jakém rozsahu a za jakých podmínek poskytuje 9
ÚZIS ČR, 2015 Zákon č. 160/1992 o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních 11 Zákon č. 160/1992, část druhá, § 5, odstavec 2 10
22
- vést provozní a zdravotnickou dokumentaci a plnit úkoly pro všeobecnou a zdravotnickou informační soustavu Zákon upravuje také způsoby úhrady zdravotní péče12: - bez přímé úhrady od osoby, které byla zdravotní péče poskytnuta - na základě všeobecného zdravotního pojištění nebo na základě smluvního zdravotního pojištění - za přímou úhradu od osoby, které byla zdravotní péče poskytnuta 2.5.2 Česká stomatologická komora - ČSK Na odbornost poskytované zdravotní péče dbají u svých členů příslušné Komory – Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora. V roce 1990 vznikla společenská organizace Lékařská komora stomatologů a členství v ní bylo dobrovolné, ale po pár měsících se k ní přihlásila většina zubních lékařů. Česká stomatologická komora byla ustavena na základě zákona České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, sjezdem delegátů konaným dne 22. září 1991 v Praze jako nástupnická organizace Lékařské komory stomatologů13. V dnešní době je České stomatologická komora nezávislou, samosprávnou a nepolitickou organizací, která sdružuje zubní lékaře zejména za účelem ochrany společných zájmů, odbornosti a etiky povolání. Členství v ČSK je nyní povinné a je také placené. Mezi hlavní činnosti ČSK patří stanovení podmínek k výkonu soukromé stomatologické praxe a potvrzování splnění podmínek k výkonu povolání zubního lékaře. Dále také ČSK řeší stížnosti a vykonává disciplinární pravomoc vůči svým členům. Stanovy (Organizační řád) ČSK dále povinují lékaře stát se členy Oblastních stomatologických komor. Oblastní stomatologické komory jsou základními organizačními články České Stomatologické komory“. Dle § 6a odst. 2 písm. e) „Člen Komory je povinen být zapsán v seznamu členů Oblastní komory“ a dále pak dle § 6a odst. 3 „Člen Komory,
12 13
Zákon č. 160/1992, část druhá, § 7, odstavec 1 ČSK, 2013
23
který vykonává povolání zubního lékaře na území působnosti různých Oblastních komor, je povinen být zapsán v seznamech členů všech těchto Oblastních komor“14. Pod záštitou ČSK vystupuje také Vzdělávací středisko České stomatologické komory, které nabízí celou škálu vzdělávacích kurzů. Kurzy jsou zaměřeny zejména na po promoční praxe, vzdělávání absolventů a celoživotního vzdělávání členů Komory. V roce 2014 je v seznamu ČSK registrováno 9930 zubních lékařů, z toho 5915 provozovalo vlastní stomatologickou praxi či byli společníci právnických osob, 2118 pracovalo v závislé činnosti. Zbytek tvoří zubní lékařky na mateřské dovolené, nepracující důchodci a ostatní. V současné době je zubních lékařů v Česku dostatek, ale jsou špatně rozloženi. Nadbytek je jich ve velkých městech a aglomeracích, naopak chybí v příhraničních regionech, ale třeba i ve Středočeském kraji. Optimální počet pacientů na jednoho zubaře je 1,5 tisíce, ve zmíněném Středočeském kraji je to dnes 2,5 tisíce.
2.6 Zubní lékařství Vzdělání pro výkon povolání zubního lékaře je možné získat na 5 místech v České republice. Absolventi jsou oprávněni vykonávat samostatnou činnost v oboru zubního lékařství, péči o chrup, dutinu ústní a orgány související15. V dnešní době se stává studijní obor zubní lékařství stále žádanějším. Mezi hlavní důvody patří perspektiva kvalitního a rychlého uplatnění absolventů v praxi a možnost založení soukromé praxe bezprostředně po ukončení studia. V oboru zubního lékařství je možné dále se věnovat určité specializaci, jelikož stejně jako ve všeobecné medicíně, i zde je velice široký rozsah působnosti. Obecně lze zubní lékařství vyjma klasického praktického zubního lékařství dále rozdělovat dle jednotlivých specializací na: Praktické zubní lékařství parodontologie Praktické zubní lékařství stomatochirurgie Ortodoncie
14 15
www: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 Vondráková T, Porovnání oborů: Stomatologie a zubní lékařství , 2013
24
Orální a maxilofaciální chirurgie 2.6.1 Specializovaná způsobilost zubního lékaře Pro výkon určitých specializací je potřeba dále absolvovat tzv. specializační vzdělání dle § 8 zákona 95/2004. Specializační vzdělávání je určeno pro absolventy akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství nebo stomatologie a jeho cílem je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnostiky a terapie umožňujících samostatnou činnost specialisty ve zvoleném oboru16. Uskutečňuje se při výkonu povolání zubního lékaře formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní době. Specializovaná způsobilost zubního lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou na jejímž základě je zubnímu lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Obory specializačního vzdělávání jsou: a) Klinická stomatologie b) Orální a maxilofaciální chirurgie c) Ortodonice
16
www: http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/lekarska-povolani_936_3.html
25
3. Systém úhrad zdravotní péče Systém úhrad zdravotní péče je z legislativního hlediska primárně zakotven v zákoně č. 48/1997 Sb o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů. Tento zákon upravuje pravidla veřejného zdravotního pojištění, zabývá se rozsahem a podmínkami úhrad zdravotní péče a stanovuje ceník a formu úhrad léčivých přípravků a potravin hrazených ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění slouží k úhradě nákladů na zdravotní péči, tedy k úhradě lékařských výkonů, léků a jiného zdravotnického materiálu. Nicméně, některé výkony či léky blíže specifikované v zákoně č. 48/1997 si pacienti musí hradit sami nebo se alespoň na úhradě částečně podílet. Zdravotní péče je v České republice hrazena z pojistného (sazba pojistného je 13,5% z vyměřovacího základu), které platí příslušné zdravotní pojišťovně všichni zaměstnanci (1/3 z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec, 2/3 odvádí zaměstnavatel) a osoby samostatně výdělečně činné. Za osoby, které nespadají ani do jedné z těchto kategorií odvádí pojistné stát. Těmito osobami jsou: děti, studenti, registrovaní nezaměstnaní, důchodci17.
3.1 Financování stomatologické peče Stomatologická péče může být v současné době v ČR financována z veřejného zdravotního pojištění, přímou platbou, případně kombinací těchto dvou způsobů. Zdravotní péči dle úhrady dělíme na: - hrazenou z veřejného zdravotního pojištění18 - částečně hrazenou, tedy s tzv. spoluúčastí - nehrazenou ze zdravotního pojištění. Příspěvek od různých pojišťoven je na stejný kód stejný, doplatek pacienta ale pokrývá zbytek nákladů do výše výše současné úhrady z veřejného zdravotního pojištění a rok, ve kterém došlo k poslední změně .
17 18
Měšec, 2013 Zákon č. 48/1997 Sb
26
Tabulka č 2 Vývoj výše úhrad za vybrané výkony. Kód
Název
Opakované komplexní vyšetření a ošetření registrované pojištěnce – preventivní prohlídka 00902 Péče o registrovaného pojištěnce nad 18 let věku 00910 Zhotovení intraorálního rentgenového snímku 00913 Zhotovení ortopantomogramu 00920 Ošetření zubního kazu - stálý zub fotokompozitní výplň 00921 Ošetření zubního kazu - stálý zub 00922 Ošetření zubního kazu - dočasný zub 00923 Konzervativní léčba komplikací zubního kazu stálý zub Zdroj: www.mzcr.cz/dokumenty 00901
Úhrada : 2000
Úhrada: 2015
260
410
Rok poslední změny 2015
186 35 95 190
323 70 275 315
2011 2008 2008 2008
115 85 16433
242 126 181
2015 2008 2008
Podmínkou úhrady zdravotní péče je uzavřený smluvní vztah mezi pojišťovnou a poskytovatelem zdravotní služby. Je však nutné podotknout, že v současné době není samozřejmostí, že zdravotní pojišťovna smlouvu s poskytovatelem uzavře. Jedním aspektem limitujícím uzavření smlouvy je existence kvót, které specifikují počet pacientů na jednoho lékaře v určitém kraji. V případě, že kvóta je v dané místě naplněna, pojišťovna smlouvu neuzavře. Dále bych chtěla zmínit samotný proces uzavírání smlouvy. Na začátku totiž stojí výběrové řízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami, které vyhlašuje příslušný krajský úřad, v případě hlavního města Prahy Magistrát hl. města Prahy. Výběrové řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna i uchazeč (poskytovatel zdravotnických služeb). Uchazeči jsou poté pozváni vyhlašovatelem před výběrovou komisi, kde v krátkosti představí svůj podnikatelský a komise poté vydá doporučení pro uzavření smlouvy. Výsledek výběrového řízení tak nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou19.
3.2 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je upraveno v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pojištění je povinné, občané ČR si nevybírají, zda se chtějí účastnit tohoto pojištění, avšak v rámci svých práv mají možnost vybrat si jednu ze sedmi pojišťoven, které aktuálně na českém trhu poskytují své služby: 19
Zdravotnický portál města Prahy, 2013
27
Tabulka č 3 Seznam zdravotních pojišťoven 111
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP)
201
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP)
205
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)
207
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP)
209
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)
211
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
213
Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (RBP)
Zdroj: www.mzcr.cz/dokumenty/zdravotni-pojistovny_945_839_1.html
3.3 Povinnosti zubní ordinace Aby mohl poskytovatel zdravotních služeb po pojišťovně požadovat úhradu za poskytnuté výkony, musí mít s danou pojišťovnou uzavřenou smlouvu. Tato smlouva upravuje vztahy mezi poskytovatelem a pojišťovnou a vymezuje práva a povinnosti obou stran. Dle smlouvy poskytovatel jednou měsíčně zašle fakturu s vyúčtováním poskytnuté péče, kterou doloží dávkami dokladů (doklady mohou být zaslány v papírové nebo elektronické formě, pokud smlouva nestanoví jinak). Pojem dávka, resp. dávka ambulantní smíšená pro stomatologii, označuje souhrn dokladů, které poskytovatel za daný časový úsek předkládá pojišťovně k vyúčtování. Doklady jsou dvojího typu: a) výkonové - Vyúčtování výkonů v ambulantní stomatologické péči, b) materiálové - Stomatologické výrobky. Každý doklad je nutné opatřit specifickými náležitostmi: Kód pojišťovny
jedná se o třímístný kód (uvedený výše ve výčtu pojišťoven v ČR) nebo logo pojišťovny,
IČP
identifikační číslo pracoviště
odbornost
určuje způsobilost k poskytování zdravotní péče
číslo dokladu
slouží k identifikaci zdravotnického zařízení a roku, kdy byl vystaven a předložen pojišťovně
variabilní symbol
slouží k další identifikaci
číslo pojištěnce
příjmení a jméno pacienta (údaj z průkazu zdravotního pojištění)
diagnóza
dle mezinárodní klasifikace nemocí, v členění na základní a ostatní 28
diagnózy lokalizace
určuje umístění ošetřovaného zubu
Data
datum provedení výkonu
kód
dle číselníku Zdravotní výkony
počet
informace o tom, kolikrát byl výkon proveden
Zdroj:
Metodika pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami20.
Číselník Zdravotní výkony vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP). Číselník řazuje kódy jednotlivým výkonům, materiálu, výrobkům apod, včetně metodiky pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny v ČR. Po obdržení faktury a dokladů dochází v pojišťovně ke kontrole, která může dopadnout třemi způsoby: a) kontrola proběhne v pořádku a celá dávka je poskytovateli uznána, b) při kontrole je vyřazená celá dávka dokladů, c) při kontrole dojde k vyřazení vybraných dokladů z dávky. Vyřazené doklady zasílá pojišťovna zpět k poskytovateli, který může doklady opravit a s další fakturou odeslat v tzv. opravné dávce. Celá dávka může být vyřazena v případě, kdy počet listů dokladů v dávce nesouhlasí s počtem listů uvedeným v průvodním listu dávky. Dávka již není dále kontrolována a je odmítnuta. K odmítnutí kompletní dávky také dochází, jestliže datový nosič nelze přečíst nebo je zavirován. Jednotlivé doklady přijaté dávky se kontrolují z hlediska čitelnosti a formální správnosti. K vyřazení dokladů dochází například při zjištění, že pacient není pojištěncem dané pojišťovny nebo nemá na čerpání prostředků na daný výkon nárok. K vyřazeným dokladům je pojišťovna povinna uvést důvod vyřazení. V České republice existuje několik stomatologických praxí, které fungují i bez jediné smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Většina poskytovatelů stomatologické péče však 20
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-23].
29
spoléhá na úhrady ze zdravotních pojišťoven, jelikož pacienti nechtějí hradit celou cenu ošetření, když zároveň platí i zdravotní pojištění.
3.4 Problémy s úhradami zdravotních pojišťoven Stomatolog do své ceny zahrnuji své náklady a zároveň i přiměřený zisk. V čase náklady rostou, protože roste cena energií, materiálu i práce. Zvyšuje se tedy i cena stomatologického výkonu. Úhrady pojišťoven za výkony však rostou pomaleji nebo dokonce vůbec. V praxi to znamená, že pacienti musí doplácet stále větší částky nebo pokud si zdražování ordinace nemůže dovolit, ceny zachová a stomatolog pak dotuje výkony z vlastních zdrojů. Úhrady zdravotní pojišťovny od roku 1997 ve většině připadů nezměnily. Tabulka č 4 Vybrané úhrady stomatologické péče 1997 –2014 Kód
Popis
1997
2014
Index 2014/1997
00921
ošetření zubního kazu
105 Kč
220 Kč
2,10
00901
vyšetření a preventivní prohlídka
260 Kč
368 Kč
1,42
00902
vyšetření a prev. prohlídka - 186 Kč
323 Kč
1,74
opakovaně 80001
studijní model s otiskem
113 Kč
113 Kč
1,00
80011
funkční otisk horní čelisti v 219 Kč
219 Kč
1,00
236 Kč
1,00
172 Kč
1,00
1 008 Kč
1,00
individuální lžíci 80012
funkční otisk dolní čelisti v 236 Kč individuální lžíci
80013
anatomický
otisk
čelisti
v 172 Kč
individuální lžíci 81101
korunka plášťová celokovová, 1 008 Kč preparace do ztracena
Zdroj: www.dentalcare.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Náklady však rostly dále. Tabulka č 5 Náklady ve stomatologii za obdobi 1997 - 2014 Položka
1997
2014
30
Index
Plyn
3,56 Kč
14,26 Kč
4,01
Elektřina
1,23 Kč
4,54 Kč
3,69
Vodné, stočné
21,08 Kč
66,64 Kč
3,16
Poštovné
4,60 Kč
14,00 Kč
3,04
Průměrná mzda sestry
10193,00 Kč
27515,00 Kč
2,70
Průměrná mzda lékař
20258,00 Kč
50235,00 Kč
2,48
Průměrná mzda v ČR
10802,00 Kč
24319,00 Kč
2,25
Teplo (otop, voda)
239,70 Kč
532,06 Kč
2,22
Poplatek ČSK
2 640,00 Kč
5600,00 Kč
2,12
Teplo (otop, voda)
250,00 Kč
350,00 Kč
1,40
Praní prádla (4 - 5 kg)
74,99 Kč
132,33 Kč
1,76
Zdroj: www.dentalcare.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-24] Mzdové náklady, například, vzrostly do roku 2014 na více než 200 %, přičemž se jedná o náklady, které tvoří téměř 60 % ceny výkonu. Obrázek č 1 Složení ceny ve stomatologii ČR v roce 2014
Zdroj: vlastní zprácovani Pokud jednotlivým nákladům přiřadíme váhy podle rozsahu, v jakém se na výsledné ceně podílejí, a spočítáme vážený aritmetický průměr, dostaneme výslednou hodnotu indexu 2,4. V porovnání s indexy úhrad lze nevyslyšené volání stomatologů po zvýšení úhrad považovat za oprávněné (stomatologové v podstatě činnost vykonávají za ceny z roku 31
1997). Jedním z faktorů tohoto problému se nachází v nesprávném stanovení fondu ordinační doby. Česká stomatologická komora (ČSK) vychází z minutových sazeb, v nichž se pracovní doba ordinace rovná ordinační době. V běžné praxi to však neplatí.
32
4. Praktická část: Podnikatelský záměr Zubní peče s.r.o 4.1 Představení podniku a podnikatelského záměru 4.1.1 Charakteristika společnosti Zubní péče s.r.o. Za vznikem společnosti stojí zkušena zubařka MUDr. Dana Sieglová, která získala akreditaci pro výuku v oboru parodontologie a onemocnění sliznice dutiny ústní. V roce 2010 založila společnost Zubní peče s.r.o Společnost
Zubní péče s.r.o.
byla založena
dne 2. července 2010
zápisem
do
obchodního C 166638 vedená u Městského soudu v Praze
rejstříku Sídlo:
Praha 4 - Modřany, Soukalova 3355/3, PSČ 14300
IČO
24693821
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
provozování nestátního zdravotnického zařízení - ambulantní péče - zubní lékařství a dentální hygiena
Společníci:
MUDr. DANA SIEGLOVÁ, dat. nar. 8. října 1953 Praha 7 - Bubeneč, Sládkova 259/9, PSČ 17000 Den vzniku funkce: 2. Července 2010
Základní kapitál:
200 000,- Kč
Obrázek č 2 Stomatologická ordinace
Zdroj: Zubní péče s.r.o 33
4.1.3 Organizace řízení a manažerský tým Společnost ZUBNÍ PEČE s.r.o. z roku 2010 vede majitelka společnosti MUDr. Dana Sieglová, ale v roce 2016 plánuje předáni vedeni společnosti manažeru Lale Kazarjanové. MUDr. Dana Sieglová - vedoucí lékařka, parodontolog Praxe: od roku 1979. Zahraniční stáže i pobyty na výukových pracovištích v USA, Velké Británii a v Německu v oboru parodontologie, estetiky, implantologie. Spolupracuje se špičkovými soukromými klinikami v Praze jako odborný konsultant. Akreditace II.stupně v oboru parodontologie. MUDr. Jana Havlovičová Všeobecná stomatologie, mluví plynně francouzsky. Soine dentaire à Prague 4. MDDr. Hadačová Helena MUDr. Markéta Libánská Specialista v oboru parodontologie a onemocnění sliznice dutiny ústní. Dlouhodobé zkušenosti z klinického pracoviště, kde stále působí i jako pedagog. MUDr. Olga Kim specializuje se na oblast endodoncie, estetická a konzervační stomatologie a dětská stomatologie Lala Kazarjanová – jednatelka, manažer týmu Dis. Diana Fabiánová - hygienistka Bc. Dominika Klapková - hygienistka Lala Kazarjanová je manažerkou společnost. Má na starosti finanční záležitosti, personální agendu, propagaci zubní ordinace z marketingového hlediska, plánování budoucích záměrů společnosti, ale například i objednávky materiálů apod. Služby zubních lékařů jsou k dispozici v 6 jazycích- anglicky, francouzsky, německy, rusky, arménsky, slovensky. 4.1.4 Poslání společnosti Zubní peče Poslání znázorňuje hlavní filozofii společnosti neboli smysl jejího podnikání. Jinými slovy můžeme poslání chápat jako účel jejího působení ve prospěch zákazníků 21 Hlavním cílem společnosti je důraz na vysokou estetickou úroveň ošetření. Moderní stomatologie by neměla pouze navracet ztracenou funkci žvýkacího aparátu, měla by dokázat 21
COOPER, John a Peter LANE. 1999, s. 154)
34
přinést uspokojivý estetický efekt, vracet či vytvářet krásný úsměv a sebevědomí pacienta. Společnost by si ráda i do budoucna zachovala svoji filosofii založenou na osobním kontaktu a individuálního přístupu, kde odměnou je okamžitá zpětná vazba a možnost pružně reagovat. Za touto filosofií si společnost stojí, na tomto základě byla vybudována a systematicky rozvíjena. Zubní peče chce vést dialog nejenom
směrem k zákazníkům, ale také
k zaměstnancům. Založením zubní
ordinace v Modřanéch
společnost reaguje
na zvýšenou poptávku
obyvatele Prahy 4, Prahy 11, Prahy 12 po takové stomatologické péči, která by odpovídala nejvyšším evropským standardům. Firma Zubní peče s.r.o má stanovena tato základní poslání: být osobně zodpovědná za každý požadavek zákazníka, rozumět jeho potřebám, plnit své služby a neustále zlepšovat kvalitu služeb s cílem být vnímaná jako cenově dostupný a spolehlivý partner zákazníka, využívat zkušenosti a vědomosti v oblasti zubní praxe
jako výhodu pro zákazníky s
cílem zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb, poskytovat kvalitní služby v oblasti stomatologických služeb, být spoluodpovědná za ekonomický růst společnosti, motivovat, rozvíjet a nabízet atraktivní možnosti pro schopné pracovníky a odměňovat pracovníky za podávané výkony. 4.1.5 Vize společnosti Zubní peče I přes narůstající konkurenční prostředí si společnost Zubní peče s.r.o bude chtít zajistit trvalé místo na trhu stomatologických služeb na Praze 4 a případně se výrazněji prosadit i na Praze 11 a Praze 12.
Pro společnost je velmi důležité zachovat si vysoký standard
poskytovaných služeb, který je nastaven velmi vysoko a je považován za velmi kvalitní. Firma se dále bude snažit nabízet svým zákazníkům služby, které budou uspokojovat jejich požadavky. Zubní peče je společností spojující kvalitu nabízených služeb v oblasti stomatologických služeb
s finanční dostupností pro zákazníka. Klíčovým aspektem ordinace je nabídka
kvalitních a profesionálních stomatologických služeb, které jsou prováděny s využitím nejnovějších materiálů na trhu a moderním technickým vybavením včetně vlastního rentgenového zařízení. Společnost zaměří na stávající a nové zákazníky. Společnost bude souvisle zvyšovat tržby. 35
Během následujících pět let společnost plánuje zvýšit efektivnost svech služeb í a tím samým i rozumění klientům. Zubní peče plánuje zvýšit úroveň znalosti a skušenosti zaměstnanců a taky podpořit specifické profesionální znalosti kvalitním školením. V roce 2020 Zubní peče s.r.o chce být prosperující moderní společností s rostoucí tržní hodnotou a rostoucím podílem na trhu stomatologických služeb na Praze 4. Přitom si chce zachovat ducha profesionálního podniku, který je nenahraditelným bohatstvím společnosti. 4.1.6 Strategické cíle společnosti Zubní peče do roku 2020 Strategické cíle společnosti Zubné peče vycházejí z její vize. Níže uvedené cíle se stanovují na období let 2015 až 2020. Jedním z dlouhodobých cílů je udržet úroveň inovačních procesů v stomatologie a nadále nabízet zákazníkům novinky. Cílem je vyvinout alespoň 5 novinek za plánovací období. Do konce 2016 r bude připravena nástupce paní
Dany Sieglově ( ředitelky a
majitelky Zubní peče ) k pravděpodobnému převzetí vedení. Dalším dlouhodobým cílem je prohloubit kvalifikaci kompetentní osoby v oblasti vedeni společnosti
se záměrem osvojit si moderní trendy ve finančním řízení.
Výsledkem by mělo být především efektivní dlouhodobé finanční plánování a investiční rozhodování. Minutová sazba stomatologa se zvýší z 12 Kč/min v roce 2014 do 19 Kč/min v roce 2020 Roční výkony se do konce plánovacího období se zvýší o 7%. EBIT se do konce plánovacího období se zvýší o 50%. Při zvýšení výkonu marketing je důležitým bodem pro úspěch společností, proto je nezbytné tyto činnosti finančně podporovat. Hlavními marketingovými aktivitami se plánují veletrhy, aktivní účast na specializovaných výstavách, aktivní Internetová reklama, inzerci ve specializovaných vydáních. Z roku 2015 společnost plánuje ročně na marketing a podporu prodejů utrácet dvojnásobné náklady oproti roku 2014. Podnik není velký a patří do malých podniků, a proto nemá velký počet strategických cílů, většina cílů se řeší na operativní úrovně. 4.1.7 Roční cíle Níže uvedené tabulky zobrazuje rozpracování dlouhodobých cíle do ročních cílů. První dva cíle zvýšení tržeb potřebují zohlednit dopad prognózovanou inflace. 36
Tabulka č 6 Rozpracování dlouhodobého cíle zvýšení výkonů do ročních cílů Roční KPI 2015 Výkony 47% Inflace (roční) 0.4% Zdroj: vlastní zpracování.
2016 -0,02% 1.1%
2017 4,3% 1.9%
2018 1,4% 1.9%
2019 1,8% 2.1%
2020 1,3% 2.1%
Tabulka č 7 Rozpracování dlouhodobých cílů do ročních cílů Cílová hodnota (do konce roku) 2015 2016 2017 2018 Do konce roku Procentní nárůst 47% -0,02% 4,3% 1,4% 2020 zvýšit oproti předchozímu výkony o 56,8% roku oproti roku 2014. Do konce 2020 Procentní nárůst 47,4 2,6% 1,4% zvýšit minutové oproti předchozímu sazbu o 57% roku oproti roku 2014 Zvýšit výdaje na Provedeno/ 2% 1% 3% 1% marketingové neprovedeno aktivity dvojnásobné Obnovit Provedeno/ 250000 dlouhodobý neprovedeno majetek nákupem na 1 392Kč tis nových zařízeni. Zdroj: vlastní zpracování. Cil
KPI
2019 1,8%
2020 1,3%
1,4%
1,3%
1%
2%
50000
4.2 Přehled výsledků technickoekonomické studie projektu 4.2.1 Vysvětlení pojmu Nejdříve je důležité vysvětlit termín technickoekonomická studie, neboli feasibility study. Ve knize i s názvem “What is feasibility study?” říká, že se jde o analýzu životaschopnosti nějakého nápadu nebo myšlenky a snaží se odpovědět na klíčovou otázku jako: „Vyplatí se nám pokračovat v daném projektu?“22 V rámci této studie jsou tedy prováděny veškeré analýzy, které nám pomohou na tuto otázku odpovědět. Fort a Souček (2005) ve své práce popisují technickoekonomickou studii jako detailní rozpracování technických, ekonomických, finančních, manažerských a dalších aspektů
22
Hofstrand, 2009, str. 1
37
projektu. Cílem studie je tedy přinést veškeré podstatné informace nezbytné pro rozhodnutí o přijetí a realizaci projektu nebo jeho zamítnutí. Výsledky technickoekonomické studie z teoretického hlediska budou podrobně rozvedeny v následujících oblastech: - Program nabízených služeb - Analýza okolí – makroprostředí , mikroprostředí 4.2.2 Program nabízených služeb Zubní péče s.r.o. je specializovana na parodontologie, poskytující zároveň komplexní zubní péči v Praze 4 Modřanech. Zákazníci jsou obyvatelé okolních částí Praha 4, Praha 11,Praha 12 Speciální péče
Nadstandardní péče
Implantologie
Airflow
Parodontologie
Bělení zubů
Estetická stomatologie
Ústní hygiena
Endodoncie
Rentgen
Chirurgie
Prodej pomůcek
Zdroj: www. Zubni pece.cz
4.2.3 Ceník nabízených služeb Pracoviště je smluvním partnerem všech pojišťoven (Česká průmyslová ZP, OZP, Vojenská ZP ČR, VZP ČR, ZP MV ČR) . Standartní výkony jsou hrazeny pojišťovnami. Ceny ostatních výkonů jsou však kalkulovány z minutových nákladů podle oficiálních propočtů. Kompletní ceník nabízených služeb je uveden na webových stránkách zubní kliniky Zubní peče .cz a nachází se v tabulce č. 8 Tabulka č 8 Ceník nabízených služeb Výkon
Cena
Bělení zubů Ordinační bělení
4 000
Domácí bělení vč. nosičů a gelů
2 000
Airflow
1 200
Dentální hygiena 1 hodina
1 400
1/2 hodiny
800 38
Výplně Kompozitní výplň
od 850
Endodoncie Endometrie + strojové opracování kořenového 1 200 kanálku Dostavba zubu + skelný čep
1 700
Implantáty – Straumann, Implant Direct Chirurgická fáze
od 15 000
Chirurgická + protetická fáze
od 25 000
Protetika Dlaha proti bruxismu
1 200
Chránič pro sportovce jednobarevný
1 500
Chránič pro sportovce průsvitný
2 000
Chránič pro sportovce duhový
2 500
Chránič pro sportovce tříbarevný
2 500
Silensor – pomůcka proti chrápání
5 000
Diagnostická přestavba
300/zub
Inlay kořenová litá
1 700
Provizorní ochranná korunka pryskyřičná
600
Provizorní ochranný můstek pryskyřičný
1 800
Korunka plášťová teleskopická
2 000
Korunka metalokeramická
5 000
Korunka celokeramická
7 000
Estetická faseta keramická
7 000
Částečná snímatelná náhrada
od 4 000
Celková náhrada imediátní
5 000
Individuální
otisk
(implantologie,
snímací 600
náhrady…) Oprava zubu vypadlého z náhrady
500
Oprava retenčních prvků náhrady
900
Rebaze snímací náhrady s otiskem
2 000
Administrativní úkon malého rozsahu (výpis z 200 karty, pojistka…) 39
Expresní příplatek
od 1 000
Zdroj: www.zubní pece.cz Všechny ceny jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty. Každému pacientovi je při vstupní prohlídce stanoven přesný individuální cenový plán. Řízení společnosti na základě finančních ukazatelů není dostatečným nástrojem pro dosažení stanovených strategických a výkonnostních cílů. Management Zubní peče by měl porozumět a využvat pro řízení také ukazatele nefinančního charakteru, jež zásadním způsobem ovlivňují dosahování finančních cílů společnosti. Balanced Scorecard je nástroj pro promítnutí strategie společnosti do každodenního operativního řízení s cílem ovlivnit chování pracovníků a zvýšit výkonnost společnosti.
4.3 Analýza prostředí 4.3.1 Vysvětlení pojmu prostředí Sedláčková (2006) ve své publikaci Strategická analýza definuje analýzu okolí jednoduše jako popis faktorů působících v okolí podniku, přičemž tyto faktory zásadně ovlivňují budoucnost podniku i jeho strategické postavení. Význam podnikatelského okolí je v dnešní době značný, žijeme totiž v rychle měnícím se světě, kde musíme sledovat celou řadu nových aspektů podnikání. Sedláčková (2006) rozděluje analýzu okolí na analýzu makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí : politické factory, demografiské faktory, ekonomické factory, dodavatelé, konkurenti, zákazníci Mikroprostředí : technologické faktory - Analýza trhu a tržní konkurence - Marketingová strategie - Velikost jednotky poskytující služby, používané technologie, vybavení a přístroje, základní materiály - Pracovní síla - Finanční ekonomická analýza a finanční záměry - Analýza rizik projektu - Plán realizace 4.3.2 PEST analýza Analýza makroprostředí se zaměřuje na charakteristiku vnějšího prostředí, ve kterém se podnik pohybuje, tedy na celkový politický, ekonomický, sociální a technologický rámec. Jde tedy o faktory, které na podnik působí zvenčí, kde také vznikají a dá se říci, že podnik tak 40
nemá bezprostřední možnost tyto faktory svým působení výrazně ovlivnit. Dedouchová (2001) řadí mezi klasické elementy makroprostředí tato okolí: makroekonomické okolí, technologické okolí, okolí sociální politiky, demografické, politické a legislativní okolí a nakonec celosvětové okolí. Nejvýznamnější analýzou makroprostředí je PEST analýza, která rozděluje vlivy makroprostředí do 4 základních skupin podle začátečních písmen: P – politické a legislativní faktory (viž kapitolu 2 , část 2 ) E - ekonomické faktory
S – sociální, demografické a kulturní faktory
T – technologické faktory.
Obrázek č 3 Model PEST anályza
4.3.3 Ekonomické faktory Pokud jde o ekonomické faktory Zubní peče s.r.o je povinna odvádět daň z příjmu právnické osoby, jejíž sazba je 19%23. V rámci mzdových nákladů musíme uvažovat sazbu pojistného na zdravotní pojištění (sazba 13,5% z vyměřovacího základu; přičemž 9% hradí zaměstnavatel a 4,5% zaměstnanec) a sazbu pojistného na sociální pojištění (sazba 31,5% z vyměřovacího základu; 6,5% hradí zaměstnanec, 25% hradí zaměstnavatel).
Dalším
důležitým ekonomickým faktorem je sazba úrokové míry, s ohledem k rozpočtu oportunitních nákladu. V současné době se sazby úrokové míry pro podnikatelské úvěry dostaly na historickém minimu, v průběhu měsíce prosince 2015 pohybovaly průměrně na úrovni 2,63%.24 .
23 24
www.finance.cz, 2015 www. investujeme.cz, 2015
41
4.3.4 Demografické, sociální, a kulturní faktory Z demografického hlediska bych chtěla zmínit věkové složení populace, které můžeme vidět na obrázku níže. Věkové složení obyvatelstva totiž odráží potenciál podnikatelské příležitosti. Důležitou skupinou obyvatelstva, která bude pravděpodobně přinášet vysoké tržby zubní ordinaci, jsou obyvatelé starší 55-ti let. Tato skupina má zvyšující se nároky na zubní ošetření, musejí navštěvovat zubního lékaře častěji a také prováděné výkony jsou náročnější. Z demografického hlediska bych chtěla zmínit věkové složení populace, které můžeme vidět na obrázku níže. Věkové složení obyvatelstva totiž odráží potenciál podnikatelské příležitosti. Důležitou skupinou obyvatelstva, která bude pravděpodobně přinášet vysoké tržby zubní ordinaci, jsou obyvatelé starší 55-ti let. Tato skupina má zvyšující se nároky na zubní ošetření, musejí navštěvovat zubního lékaře častěji a také prováděné výkony jsou náročnější. Obrázek č 4 Věkové složení obyvatelstva, Praha
Zdroj: CZSO, 2014 Dalšími faktory, které ovlivňují vztah obyvatel k zubní lékařské péči je například zdravý životní styl, životní úroveň, nebo úroveň vzdělání. Lidé se stále více zajímají o své zdraví, zjišťují si informace o možnostech léčby, používaných metodách a materiálech a tím přispívají ke zlepšování zdravotního stavu celé populace a lepší životní úrovni. 4.3. 5 Technologické faktory V oblasti zubního lékařství jsou klíčové jak používané technologie a metody ošetřování, tak fyzické vybavení ordinace. Nezbytné je současně používání kvalitních zubních nástrojů a nejnovějších materiálů. Základem každé zubní ordinace je kvalitní zubařské křeslo. Značná část zubních ordinací disponuje vlastním RTG zařízením, kde hlavní výhodou je okamžitý 42
přenos snímku do počítače a jeho vyhodnocení. Zubní ordinace Zubní peče s.r.o se snaží jít právě touto cestou, která je předpokladem celkového úspěchu zubní ordinace na trhu. 4.3.6 Konkurence v odvětví 4.3.6.1 Vysvětlení pojmu konkurence Konkurence uvnitř odvětví, neboli skupina podniků, které jsou bezprostředními konkurenty našeho podniku. Jestliže je konkurenčních podniků v daném odvětví málo, tak říkáme, že síla konkurence v odvětví je slabá a podniky tak mají příležitost zvýšit ceny, čímž dosáhnou většího zisku a tedy i lepší úrovně rentability. Naopak, když je v odvětví mnoho konkurenčního podniků, dochází k silné cenové konkurenci, které může přerůst v cenovou válku. Vysoká rivalita v odvětví, jejímž důsledkem jsou nižší ceny, vede samozřejmě k nižším výnosům a následně i poklesu rentability.25 Úroveň rivality v odvětví je dána: Strukturou odvětví – neboli velikostí podílů jednotlivých podniků na trhu (silně fragmentované odvětví, žádný podnik dominantní x oligopol x monopol). Podmínkami poptávky – v případě rostoucí poptávky se trh zvětšuje jako celek tím, že roste počet zákazníků nebo současní zákazníci více nakupují. Naopak klesající poptávka je zapříčiněna úbytkem zákazníků anebo poklesem nákupů. Výší výstupních bariér z odvětví – výstupní bariéry hrají roli, když dojde k významnému poklesu poptávky. Výstupní bariérou je například investice do strojů a zařízení, které nemají jiné variantní využití, nebo jejich prodej není výhodný.
Obrázek č 5 Porterův model 5-ti konkurenčních sil Vyjednávací síla dodavatelů . Vyjednávací síla dodavatelů se projevuje v možnosti ovlivnit cenu. V případě, že vyjednávací síla dodavatelů je vysoká a dodavatelé mají tendenci zvyšovat ceny, má podnik v podstatě 2 možnosti - buď přistoupí na vyšší cenu a zaplatí ji, 25
Dedouchová M , Strategie podniku, 2001, str 145
43
nebo se pokusí dojednat lepší podmínky, například přijme dodávku s nižší kvalitou apod. Což samozřejmě potom vyústí v pokles ziskovosti podniku. V opačném případě může být ve vyjednávací pozici podnik, který má tu sílu stanovit dodavatelskou cenu a případně ovlivnit požadovanou kvalitu.. Vyjednávací síla zákazníků. Silní zákaznici mající tendenci tlačit ceny dolů nebo zvyšovat kvalitu a servis představují pro podnik hrozbu. Vyšší ceny a lepší kvalita totiž firmám zvyšují výrobní náklady. Slabí zákazníci bez vyjednávací síly znamenají pro podnik možnost nastavení vyšších cen, tudíž dosahování vyšších zisků. Hrozba vstupu nových konkurentů . Nový konkurenti představují potenciální hrozbu stávajícím podnikům v odvětví. Existuje-li hrozba vstupu nových konkurentů, pro stávající podniky to znamená potenciální omezení ziskovosti. Naopak, je-li riziko vstupu nových konkurentů nízké, podniky mají prostor pro zvyšování ceny a tak dosažení většího zisku. Hrozba vstupu nových konkurentů závisí na velikosti bariér vstupu do odvětví. Překonání bariér odvětví je spjato s určitou výší nákladů, a čím jsou tyto náklady vyšší, je vstup do odvětví samozřejmě náročnější. Hrozba substitučních výrobků. Substituční výrobky jsou výrobky se stejnými nebo podobnými vlastnostmi a nahrazují tedy původní originální výrobky. Charakteristikou substitutů je limitující cena, která snižuje ziskovost podniku, který tento výrobek vyvinul. Pokud má daný výrobek málo substitutů, existuje zde prostor pro zvyšování ceny a také ziskovosti podniku v opačném případě nikoliv a ziskovost klesá. 4.3.6.2 Konkurenti uvnitř odvětví Začneme uprostřed, konkurencí uvnitř odvětví. V této oblasti je nejdůležitějším kritériem lokalita ordinace, dopravní dostupnost a nabízené služby. Předpokládám, že hlavní konkurenti plánované ordinace na Praze 3 v ulici Krásova se nacházejí v okruhu cca 3-5 km, tedy oblast Praha 1 a Praha 3, nabízejí kvalitní služby, využívají nové technologie a disponují moderním vybavením. Tabulka č 9 Konkurenti uvnitř odvětví: Zubní péče s.r.o. MUDr. Andrea Kremrová MUDr. Holiak Maksym MUDr. Kabelková Zdeňka MUDr. Kalabisová Marie MUDr. Kokaislová Lenka
adresa Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha 44
+
e – ortodont
MUDr. Kryčfalusij Vladimír MUDr. Heřmanová Věra MUDr. Nykodymová Eva MUDr. Popovych Taras MUDr. Prachařová Eva MUDr. Prchlíková Radka MUDr. Prokelová Jitka MUDr. Skálová Hana MUDr. Tillmannová Eva MUDr. Wicherová Jindra MUDr. Marta DOLEJŠKOVÁ Dentální centrum Zolárek
Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha Soukalova 3355/3, Praha
Stomatologie – ortodont
Soukalova 3355/3, Praha, Nově otevřená zubní ordinace Modřany Stomatologie Macko, Soukalova 3355/3, Praha, Provozujeme stomatologickou s.r.o. Modřany ordinaci pro děti i dospělé. LK Stomatologie Jordana Jovkova 3253/5, http://www.lk-stomatologie.cz/ MUDr. Ladislav Kocman Praha, Modřany Převoznická 738/6, 14300, Praha, Modřany MUDr. Jaroslav Horák Pertoldova 3373/51, Praha, Modřany MUDr. Vlasta Tatková Převoznická 738/6, Praha, Modřany MUDr. Dagmar Mráčkova 3062/1, Praha, Dobiášová Modřany MUDr. Petr Švec Angelovova 3183/15, Praha, Modřany DENTAL OFFICE H33 Hvězdova 1073/33, 14000 Praha, Nusle MUDr. Miloslav Tatek
soukroma stomatologicka ordinaci. Ordinace praktického lékaře stomatologa. Provozuji soukromou stomatologickou ordinaci. Provoz ordinace zubního lékaře. Ordinace praktického lékaře stomatologa. http://www.firmy.cz/detail/2589 186-dental-office-h33-prahanusle.html
Zdroj: http://domino.dent.cz/csk/seznamcl.nsf/obecpzp.xsp V dané lokalitě se nachází poměrně velký počet zubních lékařů, kteří se liší jednak kvalitou nabízených služeb, ale i používanými moderními technologiemi. Výše uvedený seznam zubních klinik a soukromých zubních lékařů je příkladem hlavních konkurentů z hlediska lokality a srovnatelného standardu nabízených služeb, nejedená se tedy o úplný seznam konkurentů v dané lokalitě. Kompletní seznam zubních lékařů a ordinací lze najít na webových stránkách ČSK. Konkurenci uvnitř odvětví je možné také posuzovat z hlediska počtu obyvatel na jednoho zubního lékaře, kterou zobrazuje tabulka níže . Počet obyvatel na jednoho zubního lékaře v hl. m. Praha je nejnižší. (855 pacientů na jednoho lékaře). Což svědčí o tom, že v Praze je 45
relativně vyšší konkurence v tomto oboru. Nicméně je potřeba přihlédnout k počtu obyvatel na jednoho zubního lékaře ve středočeském kraji (2193 obyvatel), které je naopak nejvyšší. Dá se tedy předpokládat, že z důvodu nízké dostupnosti zubařské péče dojíždí určitý počet obyvatel středočeského kraje za lékařským ošetřením do hl. města Prahy a tím je počet pacientů na jednoho lékaře v Praze je tedy reálně vyšší. Tento předpoklad mi potvrdila také manažer Lala Karazajanová , a proto hodnotím odvětví jako silné konkurenční. 4.3.7 Analýza trhu zubního lékařství V Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů k 31. 12. 2013 v České republice bylo evidováno celkem 7 622 zubních lékařů (fyzických osob), z toho přechodně neaktivních 161 osob. V České republice koncem roku 2013 pracovalo 7 426 zubních lékařů. Počet zubních lékařů se snížil proti roku 2012 o 35 osob, tj. 0,5 %. Z celkového počtu zubních lékařů bylo 2 575 mužů a 4 851 žen. Zubní lékařky tak tvořily v roce 2013 přibližně 2/3 všech zubních lékařů. Z celkového počtu zubních lékařů mělo hlavní obor činnosti zubní lékařství 95 % „aktivních“ zubních lékařů.26 V České republice na 10 000 obyvatel připadalo 7,1 zubních lékařů a naopak na 1 zubního lékaře 1 416 obyvatel. V porovnání se sousedním Slovenskem, Velkou Británií, či Spojenými státy, kde je počet pacientů na jednoho zubního lékaře o několik stovek vyšší, si vedeme poměrně dobře. Nicméně často se stává, že v případě potíží pacienti shánějí zubního lékaře placeného pojišťovnou velmi obtížně a v některých případech jsou nuceni cestovat i delší vzdálenosti27. Ke konci sledovaného roku činil celkový počet dosažených odborných a specializovaných způsobilostí zubních lékařů 7 930. Specializaci v příslušném hlavním oboru činnosti mělo 7 300 zubních lékařů, tj. 98,3 %, specializaci v jiném oboru 126 zubních lékařů.28 Tabulka č 10 Zubní lékaři podle oborů činnosti a pohlaví k 31. 12. 2013
zubní lékařství
toho Počet zubních z počet zubních lékařů s hlavním oborem lékařů činnosti pracujících v oboru celkem muži ženy celkem 7 101 2 428 4 628 7 056
ortodoncie
271
71
183
254
orální a maxilofaciální chirurgie 120
72
29
101
ostatní
4
11
15
Obor činnosti
17
26
ÚZIS, 2015 Kavanová L., 2013 28 http://www.uzis.cz/cr-kraje/kraje/hl-m-praha?page=1 27
46
x
celkem
2 575
4 851
7 426
Zdroj: Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2013, ÚZIS ČR, 2014 Průměrný věk zubních lékařů se v roce 2013 mírně zvýšil proti roku 2012. U mužů na 49,9 let, (49,5 v roce 2012) u žen na 50,6 let (oproti 50,3 let), v úhrnu pak na 50,3 let (50,0 let). Celkový podíl za věkové skupiny 50–54 a 55–59 let koncem roku 2013 představoval 27 %. Podíl zubních lékařů ve věku 60 a více let se zvýšil z 26 % v roce 2012 na 31 % v roce 2013. Věková pyramida je u zubních lékařů nejnepříznivější. Vývoj průměrného věku zubních lékařů v letech 2006 až 2012 ukazuje následující Tabulka č 11 Tabulka č 11 Průměrný věk lékařů, zubních lékařů a farmaceutů v roce 2013 (hlavní obor činnosti) Ukazatel
Muži
Ženy
Celkem
zubní lékaři
49,9
50,6
50,3
lékaři + zubní lékaři
49,3
48,3
48,7
Zdroj: Zdravotnická ročenka Hlavního města Prahy 2013, ÚZIS ČR, 2014 Průměrný věk zubních lékařů se každoročně zvyšoval až do roku 2008. V roce 2009 došlo ke stagnaci průměrného věku. V letech 2010 a 2011 se průměrný věk nepatrně snižoval a v roce 2012 došlo opět k jeho mírnému nárůstu29.
Obrázek č 6 Věková struktura zubních lékařů a k 31. 12. 2013
29
ÚIZS, 2015
47
4.4. SWOT analýza SWOT – to jsou začáteční písmena příslušných anglických termínů: Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (ohrožení). Na základě výsledků situační analýzy může podnik identifikovat své: vnitřní silné a slabé stránky, vnější příležitosti a ohrožení, vnitřní přednosti a slabiny ve vztahu k venkovním příležitostem a ohrožením a posoudit možnosti jejich využití ve vzájemných souvislostech. Silné a slabé stránky – se vztahují k vnitřní situaci podniku. Na základě analýzy vnitřních podmínek je možné identifikovat faktory, které mohou být významné pro budoucí úspěchy či neúspěchy. Silné stránky – představují pozitivní faktory přispívající k úspěšné podnikové činnosti a výrazně jeho prosperitu. Jsou to odlišné zdroje zvýhodňující podnik vzhledem k trhu a konkurenci. Slabé stránky – znamenají určité omezení nebo nedostatky a brání efektivnímu výkonu. Příležitosti a ohrožení – vyplývají z venkovního prostředí a výrazně ovlivňují procesy a organizační strukturu Příležitosti – představují také další možnosti podniku, kde pomocí jejich realizací stoupají vyhlídky na lepší využití disponibilních zdrojů a účinnější splnění vytyčených cílů. Je to velmi příznivá situace v podnikatelském prostředí, která podnik zvýhodňuje vzhledem ke konkurenci. Jsou představované oblastmi, kde má podnik všechny předpoklady získat konkurenční výhodu. Konkurenční výhoda je založená na výjimečných schopnostech podniku a na jeho vynikajících silných stránkách. Ohrožení – představuje také externí prostředí a jeho vývoj. Je to výrazně nepříznivá situace v podnikatelském okolí, znamenající překážky pro činnost a dobré postavení. Faktory externího prostředí jednotlivě nebo v určité kombinaci a s rozdílnou silou působení mohou znamenat zhoršení pozice podniku, vystavují ho nebezpečí neúspěchu, případně i hrozbě úpadku. Kombinací silných a slabých stránek firmy a příležitostí a hrozeb vznikají různé varianty strategického chování podnikatelského subjektu ve vztahu k budoucímu vývoji viz. Tab.č 11 Rizika projektu můžeme rozdělit na firmou ovlivnitelná nebo neovlivnitelná. Rizik, která může firma ovlivnit, není mnoho, přesto se jim může snažit předejít např. pojištěním, širším portfoliem služeb. 48
Mezi neovlivnitelná rizika patří vnější ekonomické faktory např. zvýšení sazeb daní, zvýšení úrokových sazeb, inflace apod. Hlavní rizika mohou spočívat ve špatných odhadech poptávky, s tím souvisí chybný odhad objemu poskytovaných služeb, tržeb, či nesprávné stanovení prodejní ceny. Velké riziko spočívá také ve stanovení diskontní míry (změna diskontních sazeb). Pokud budou náklady na kapitál vyšší, klesne zisk i celková hodnota firmy. Rizika firmy si nyní shrneme ve SWOT analýze: Tabulka č 12 SWOT analýza Zubní peče s.r.o Interní analyza
Přiležitosti
Silné stránky
Slabé stránky
S-O-Strategie Výborná odborná pověst exmajitelky Zkušené parodontology, zubařky a dentalní hygienistky Špičkové technologie, moderní vybaveni Použivání material předních světových výrobců Lokalita Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj sílných stránek společnosti Nabídka vydělávání pro zubní lekaře
Hrozby
Externí factory
S-T- Strategie Skutečnosti, trendy nebo události, které mohou snížit poptávku nebo zapříčinit nespokojenost zákazníků Použití silných stránek pro zamezení hrozeb
W- O – Strategie
40% závislost na přijmech ze pojištoven Absence operačního sálu Vzdálenost laboratoře Výšší úhrady za výkony
Odstranění slabín pro vznik nových přiležitosti
Maximalizovat podíl přimých plateb Spolupráce s jinými ordinacemi Snažit se o ještě užší specializaci
W-T-Strategie
nepodaří se nabrat požadováný počet klientu vypovězení smlouvy s pojištovnou Vývoj strategií díky nimž možné omezit hrozby, které posilují naše slabé stránky
Zdroj: vlastní sprácováni SWOT analýza shrnuje na jedné straně silné stránky a příležitosti projektu a na druhé jeho slabé stránky a hrozby. Silnou stránkou jsou jednoznačně zkušené zubařky a dentální hygienistky, které při výkonu svého povolání používají špičkové technologie, moderní vybavení a nejnovější materiály. Předností zubní ordinace je i lokalita. Příležitost na trhu pro 49
ordinaci spatřuji ve spolupráci s jinými ordinacemi. Spolupráce může probíhat například ve formě pronájmu RTG zařízení. Kromě toho
paní D. Sieglová a paní M. Libánská se svými
odbornými zkušenostmi můžou nabízet vzdělávání pro zubní lékaře. Slabou stránkou projektu je absence operačního sálu, jehož přítomnost jednatelka neuvažuje z důvodu vysoké finanční náročnosti jeho provozu. Negativem je také vzdálenost laboratoře, která nemá zásadní vliv na standard poskytovaných služeb, nicméně zde vidím možnost zvážení spolupráce s jinou laboratoří v okolí. Vyšší cena za poskytované služby vychází z vysokého standardu nabízených služeb, ale může být považována za slabou stránku projektu. Potenciální hrozbou je, že se nepodaří nabrat potřebný počet pacientů, což je částečně ovlivněno vyšší cenou za poskytované služby. Proto je potřeba držet vysokou úroveň a kvalitu nabízených služeb, které jsou z hlediska spokojenosti pacientů nejdůležitější. Další hrozbou je současný stav zdravotních pojišťoven, které z finančních důvodů nechtějí uzavírat nové smlouvy s poskytovateli zdravotnických služeb. Může se tedy stát, že platby za vykázané výkony se ještě prodlouží a v horším případě začnou smlouvy vypovídat i stávajícím zdravotnickým zařízením. Externí faktory, které pozitivně ovlivňují rozvoj projektu jsou výstavba nové rezidenční čtvrti v blízkosti kliniky a ekonomický růst v České republice. Externí rizika projektu je nejistá
regulace
zdravotnictví.
4.5 Analýza vnitřního prostředí – interní analýza Po analýze externího prostředí by se měl podnik zaměřit na analýzu svého interního prostředí. Měl by zanalyzovat své vlastní zdroje a schopnosti, aby dokázal určit nejen silné a slabé stránky firmy, ale i klíčové kompetence a specifické přednosti podniku. Na základě obou zmiňovaných analýz může podnik skloubit příležitosti, které okolí nabízí, s vlastními zdroji a schopnostmi podniku. 4.5.1 Zdroje pro podnikání Jednoduchá analýza pro určení zdrojů podniku, která umožňuje vytvořit si základní obraz o současném stavu podniku a naznačit jeho možnosti do budoucna. Zdroje podniku jsou rozděleny do čtyř skupin: 1) fyzické zdroje (př. výrobní nástroje a zařízení) 2) lidské zdroje (př. pracovníci podniku s určitými znalostmi a dovednostmi) 3) finanční zdroje (peníze) 4) nehmotné zdroje (př. certifikáty, patenty, kontakty)
50
4.5.2 Nástroje vnitřní analýzy podniku Portfolio analýzy Efektivnímu uplatnění metod pro analýzu portfolia předchází jasné vymezení strategických podnikatelských jednotek na úrovni firmy tzv. SBU - Strategic Business Unit. Každá samostatná SBU je prezentována vlastními plány, vlastní strategií, uspokojuje určité tržní segmenty a má konkurenty, se kterými na trhu soutěží.30 Portfolio matice BCG Jde o nástroj sloužící k vyhodnocení portfolia služeb a produktů podniku. Portfolio matice
Míra rustu trhu ( % )
BCG zaznamenává podíl na trhu v závislosti na tempu růstu trhu jednotlivých typů SBU.
Hvězdy
Otazníky
Peněžní krávy
Hladoví psi
vysoký
nízký Relativní tržní podíl
Obrázek č 7 Matice BCG pro společnost Zubní peče s.r.o (vlastní zdroj) Jednotlivé kvadranty BCG matice se nazývají: Otazníky (anglicky Question marks), Hvězdy (ang. Stars), Dojné krávy (ang. Cash cows) a Bídní psi (ang. Dogs). Souřadnicové sítě Metoda souřadnicových sítí slouží pro identifikaci dalších příležitostí pro produkty firmy a identifikaci existujících mezer trhu, ve kterých zatím nejsou uspokojeny potřeby zákazníků. Výchozími podklady pro tvorbu souřadnicové sítě jsou vymezení tržních segmentů a cílových 30
JAKUBÍKOVÁ, D., Strategický marketing, 1. vydání VŠE Praha: Oeconomica, 2008, 65-69 s. ISBN 978-80245-0902-0.
51
trhů. Tržní segmentace zahrnuje výběr charakteristických skupin zákazníků s obdobnými potřebami. Následně jsou zvoleny segmenty vhodné pro vstup. Otazníky Jde o službách ve stádiu zavádění na trh, vyžadují značné finanční vstupy, ale jsou šancí do budoucna. Průzkum trhu rozhodne, jestli do nich dále investovat nebo je stáhnout. Zubní peče nabízí služby implantologii. Hvězdy Produkty, které mají nejlepší obchodní výsledky co do růstu tempa obratu, tak do podílu na trhu. Udržení těchto výsledků je také finančně náročné, ale výsledkem je vysoký zisk. Zubní peče nabízí služby parodontologie ve vysocí kvalitě. Dojné krávy Hlavní finanční opora společnosti, přinášejí vysoké zisky, aniž by vyžadovaly větší finanční vklady. Zubní peče nabízí služby cizincům. Umožňují podporovat rozvoj nových aktivit, případně krýt ztráty z útlumu neziskových služeb nebo aktivit. Hladoví psi Patří sem produkty, které končí svúj komerční život. Je na zvážení podniků, jak dlouho se vyplatí příslušné služby udržovat na trhu a podporovat jejich prodej zesílenou marketingovou politikou. Je zřejmé, že jednotlivé služby postupně mění svou pozici v portfoliu. Analýzy dosavadního vývoje a pravděpodobnosti budoucího vývoje těchto pozic jsou velmi dobrým základem pro stanovení dlouhodobých cílů.
5. Finanční plán Finanční plán zobrazuje plán výkonů, plán nákladů, a zdroje financování. Horizont plánu byl stanoven na pět let. Výchozím rokem plánu je rok 2015, který zobrazuje skutečná data generovaná z účetnictví ordinace.
5.1 Plán výkonů Výkony Zubní peče s.r.o. tvoří přímé platby od pacientů a platby od zdravotních pojišťoven. Informační zdroj Ihned.cz sděluje, že zubní ošetření stojí pacienta okolo 1000 Kč. Uvažuji, že zubní ordinace bude nabízet kvalitní, komplexní a profesionální služby, a proto předpokládáme, že zde pacienti za jednu návštěvu zaplatí průměrně 1200 Kč 31.
31
Ihned.cz,2014
52
Cena
průměrné návštěvy je vyšší, můžeme ji považovat za slabou stránku, nicméně ordinace bude nabízet vysoký standard služeb, který vyšší cenu kompenzuje. Druhou složkou jsou platby od zdravotních pojišťoven, které proplácí vykázané výkony průměrně v hodnotě 450 Kč za pacienta. Kalkulace výnosů počítá s 19 - ti pracovními dny v měsíci, uvažuje totiž 25 dní dovolené a 4 dny neplánovaných výpadků provozu. Tabulka č 13 Stanovení výsledného ceníku (doplatek pacienta) v Kč Kalkulace času Časová Kód (min) cena 1 2 3 81203 80 1 669,60 81211 60 1 252,20 81212 70 1 460,90 81221 60 1 252,20 81222 70 1 460,90 81231 120 2 504,40 81241 80 1 669,60
Ordinační Přímý fáze materiál (3+4) 4 5 144,82 1 814,42 144,82 1 397,02 144,82 1 605,72 144,82 1 397,02 144,82 1 605,72 144,82 2 649,22 144,82 1 814,42
Standardní cena laboratoří 6 958,60 609,90 609,90 844,50 844,50 1 300,60 549,40
Cena celkem (5+6) 7 2 773,02 2 006,92 2 215,62 2 241,52 2 450,22 3 949,82 2 363,82
Úhrada zdravotní pojišťovny 8 - 550,00 - 519,00 - 550,00 - 519,00 - 550,00 - 519,00 -
Doplatek pacienta (7-8) 9 2 223,02 1 487,92 1 665,62 1 722,52 1 900,22 3 430,82 2 363,82
Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky
5.2 Plán minutové sazby V tabulce č. 7 je zobrazeno plánování tržeb v závislosti na počtu pracovních dní, fondu pracovní doby a minutové sazbě (tedy minutové kalkulaci). Pro určení minutové sazby roku 2015 byl využit skutečný ceník základních stomatologických výkonů, ale také skutečné tržby za 3 měsíců provozu v roce 2016. Jednotlivé položky v ceníku byly vyděleny minutáží, kterou určila stomatoložka jako dobu nutnou pro provedení daného výkonu. Výsledkem je současná realizovaná minutová sazba.
53
Tabulka č 14 Výpočet minutové sazby I Výkon
Cena (Kč)
Minutáž (min)
520 650 800 800
30 30 45 50
17,33 21,67 17,78 16,00
360 540 720
30 30 45
12,00 18,00 16,00
340 480 580
30 30 45
11,33 16,00 12,89
680 890 7360
50 55 470
13,60 16,18 15.66
Fotokompozitní výplň 1 ploška 2 plošky 3 plošky dostavba růžku Skloinomerní výplň 1 ploška 2 plošky 3 plošky Dózovaný amalgám 1 ploška 2 plošky 3 plošky Přímá rebaze snímací náhrady Kořenová nástavba ´ Aritmetický průměr
Minutová sazba (Kč / min)
Zdroj: Vlastní zpracování Pro větší přesnost výsledku byl použit druhý postup. Výpočet vychází z ordinační doby, která byla snížena na 75 % své hodnoty (dojde tak k zohlednění prostojů). Při výpočtu ordinační doby byla zohledněna sedm a půlhodinová pracovní doba a skutečný počet pracovních dní v roce (viz tabulka č. 8). Součet skutečných tržeb ordinace za uplynutých 3 měsíců 2016 byl vydělen upravenou ordinační dobou, vyjádřenou v minutách. Zohledněním prostojů došlo ke zvýšení minutové sazby. Tabulka č 15 Výpočet minutové sazby II Tržby za 3 měsíců (Kč)
2074187.25
Ordinační doba (min)
115425
Realná minutová sazba (doba × 0,75) (Kč / min) 17.97
Zdroj: Vlastní zpracování
5.3 Plán výkonu V tabulce č. jsou zobrazeny veškeré faktory, které byly využity pro projektování tržeb (minutová sazba se vynásobila roční pracovní dobou upravenou o absenci). V čase se předpokládá postupné zvyšování minutové sazby. Důvodem je nízká úroveň minutové
54
kalkulace a snaha přiblížit se obvyklému průměru v oboru, který se pohybuje kolem 35 Kč / min. Tabulka č 16 Plán výkonů Rok 2015 2016(3 měsíců) 2016 2017 2018 2019 2020
Počet lékařů
Absence /dny/rok)
251
Minutová sazba 17.79
5
25
Počet pracovních hodin 8475
63 252 250 250 251 251
17.9 18.25 18.25 18.5 18.75 19
4.5 4.75 5 5 5 5
6 25 25 25 25 25
1924 8087 8438 8438 8475 8475
Počet pracovních dní
Tržby (Kč) 9046000 2066108 8855128 9239063 9365625 9534375 9661500
Zdroj: Vlastní zpracování
5.4 Plán nákladů Po plánu výkonu následuje plán nákladů. Jelikož se charakter jednotlivých nákladů může lišit, byla metodika pro určení plánovaných hodnot rozlišena dle druhu nákladů: a) Investiční plán a odpisy b) Variabilní materiálové náklady c) Náklady na provoz ordinace Náklady na pořízení investice znamenají peněžní prostředky vynaložené jednorázově před zahájením investice. Náklady na provoz investice jsou považovány za fixní. Součástí provozních nákladů jsou materiálové náklady na ošetření pacientů, které se mění v závislosti na počtu ošetřených pacientů, ty považuji za variabilní a bude jim věnována pozornost zvlášť v bodě ad b).
5.5 Investiční plán a odpisy a) Vybavené ordinaci Aktuální hodnota majetku ordinace je 2643 tis Kč, pořizovací cena je 13858 tis Kč.
55
Tabulka č 17 Dlouhodobý hmotný majetek (v tis. Kč) Současný přehled majetku v roce 2014 Druh majetku Aktuální hodnota v tis Kč Zubní křesla+ RTG 1428 Skříňka s 50 kompresorem Sterilizátor 130 horkovzdušný Lednička Gorenje 5 Amalgamátor 35 kombinovaný Klimatizační jednotka 60 Ultrazvukový 60 odstraňovač zubního kamene Lampa Evicrolux 10 Rychlovarná konvice 0,5
Ruční přenosná vrtačka
12
Tonometr Nástroje Ostatní Celkem
3 350 500 2643
Zdroj: manažer Kazarajan L První část tabulky detailně popisuje technické vybavení ordinace a aktuální ceny tohoto vybavení. Ceny jednotlivých položek byly konzultovány s manažerkou Zubní peče s.r.o. Technické vybavení
1828 tis. Kč
Nástroje
380 tis. Kč
IT vybavení
123 tis. Kč
Nábytek
a
ostatní 312 tis. Kč
vybavení Celkem
2643 tis. Kč
Cena technického vybavení ordinace činí 1828 tis Kč. Cena nástroje je 380 tis. Kč. Cena nábytku a ostatního vybavení pro ordinace, čekárny a zázemí pro zubní lékaře v souhrnu činí 312 tis. Kč.
56
Aktuální cena stolních počítačů včetně příslušenství a hifi věž a plazmová obrazovka do prostorů čekárny činí 123 tis. Kč. Tabulka č 18 Zůstatková cena DHM společnosti Zubní peče s.r.o. (v tis. Kč) DHM - brutto DHM - korekce Zůstatková cena DHM Odpisy DHM a DNM
2010 894 0 894 0
2011 932 0 932 0
2012 940 -215 725 215
2013 2645 -531 2114 316
2014 4192 -1550 2643 1019
Zdroj: Vlastní zpracování 5.5.1 Plán odpisů Odpisy vyjadřují postupné opotřebení dlouhodobého majetku. Prostřednictvím odpisů se vstupní cena promítá do daňových výdajů. ZDP v § 26 – 33 upravuje odpisování DHM. Výdaje na pořízení DNM se ihned při pořízení zapisují do deníku příjmů a výdajů. ZDP rozlišuje rovnoměrné (lineární) a zrychlené (degresivní) odpisování. Stomatolog si sám volí způsob odpisování. Není možné v průběhu odpisování u určitého majetku měnit tento způsob. Příloha č. 1 ZDP přesně třídí hmotný majetek do odpisových skupin. Výhodou rovnoměrného odpisování je jednoduchost výpočtu. Zrychlené odpisování je sice složitější, ale z ekonomického hlediska výhodnější, protože v prvních letech odpisování se odepíší vyšší částky než u rovnoměrného odpisování. Odpisy jsou plánované dle odpisového plánu vytvořeného v roce 2013. Tento plán je doplněn o investice do vybavení ordinace, které byly určeny pro roky 2014, 2016, 2017 a 2018,2019. Odpisy se plánují na základě stávajícího stavu investic a plánu nových investic, který je následující:
57
Tabulka č 19 Investiční plán zubní praxe Tabulka : Investiční plán Rok 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2016 2016 2016 2017 2018 2019 2020
Druh majetku Rentgen Nové křeslo + RTG Elektrokauter Airflow píckovač Celkem Turbína, násadce Autokláv Implantační systém Celkem Amalgamátor Ultrazvuk Implantační systém Kreslo + rentgen Celkem
PC v tis. Kč 1705 1431 60 57 1548 62 100 450 550 460 70 500 1100 5995
Zdroj: Plán investic Zubní peče s.r.o. Pořízený majetek v průběhu let jeho používání podléhá opotřebení, a proto pro něj stanovujeme odpisy. Hlavní odepisovanou položkou je DHM ordinace v hodnotě 1548 tis. Kč v roce 2014. Z pohledu daňové evidence je toto vybavení zařazováno do 2. odpisové skupiny a mělo by se odepisovat 5 let. Tabulka č 20 Výpočet daňových odpisů DHM rovnoměrných (v tis. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování V společnosti používají výpočet daňových odpisů DHM zrychlených. Tabulka č 21 Výpočet daňových odpisů DHM zrychlených (v tis. Kč) Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Výpočet 1548/5 (1238* 2)/5 (743 * 2)/4 (372 * 2)/3 (124 * 2)/2
Odpis 310 495 372 248 124
Zůstatková cena 1238 743 372 124 0
Zdroj: Vlastní zpracování
58
Tabulka č 22 Odpisový plán dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (v tis. Kč) Celkem 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
1011 1211 1141 680 769 751 707
Zdroj: Vlastní zpracování
5.6 Variabilní materiálové náklady Na základě odhadů a zkušeností paní Kazarajanove L. je při ideálních podmínkách možné denně ošetřit přibližně 17 pacientů, z čehož také vychází základní úvahy této práce. Kompletní přehled počtu ošetřených pacientů ve sledovaných letech se nachází v tabulce č. 16 Tabulka č 23 Průměrný počet ošetřených pacientů 2014 Průměrný
počet 14
2015
2016
2017
2018
2019
2020
15
16
17
17
17
17
ošetřených pacientů Zdroj: Vlastní zpracování Z této analýzy pacientů vyplývá, že s měnícím se počtem ošetřených pacientů v průběhu let se budou měnit i materiálové náklady na ošetření pacientů, jedná se tedy o náklady variabilní. Na základě zkušeností manažerky v oboru zubního lékařství byly stanoveny průměrné materiálové náklady na ošetření jednoho pacienta na 170 Kč, jedná se pouze o ceny materiálu použitého při ošetření pacienta. Tabulka níže zobrazuje materiálové variabilní náklady na ošetření pacientů v jednotlivých letech. Tabulka č 24 Materiál - variabilní náklady na ošetření pacientů (v tis. Kč) 2010 Variabilní
náklady
na 77122
2011
2012
2013
2014
730900
784000
879001
2149283
ošetření pacientů Zdroj: Vlastní zpracování U výše zmíněných nákladů byla hodnota zvýšena o plánovanou meziroční inflaci. U nájemného byla tato metodika zvolena na základě smlouvy o nájmu sjednané na dobu 59
neurčitou. Tato smlouva obsahuje vymezení povinnosti společnosti akceptovat zvýšení nájemného ve výši meziroční inflace. Položka „Hrubá mzda “ reflektuje rozhodnutí o zvýšení měsíční hrubé mzdy zdravotní sestry na 18 000 Kč pro rok 2016. V dalších letech je již položka zvyšována pouze o inflaci. Použité sazby meziroční inflace vycházejí do roku 2017 z predikce Ministerstva financí ČR Makroekonomická predikce - duben 2015. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016 Tabulka č 25 Průměrná roční míra cenové inflace (meziroční růst v %) 2015 Průměrná roční míra cenové inflace (meziroční růst v %)
0.4
2016 1.1
2017 1.9
2018 1.9
2019 2.1
2020 2.1
Zdroj: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomickapredikce/2015/40-kolokvium-pruzkum-prognoz-makroekono-23314 Tabulka č 26 Plán variabilních nákladů v Kč I Materiál Služby Materiál Materiál Rok variabilní laboratoře přímý nepřímý náklady 2015 616160 513908 581161 1711229 2016(3 227148 352355 76893 656396 měsíců) 2016 908595 1429924 287067 2625586 2017 924948 1469580 292233 2686761 2018 944373 1518743 298369 2761485 2019 964206 1541953 304636 2810795 2020 984453 1567237 311034 2862724
Zdroj: Vlastní zpracování
5.7 Plán ostatních nákladů na provoz ordinace 5.7.1 Plán spotřeby energie, vodné a stočné Složení: Spotřeba elektřiny, plyna, vodné, stočné, režijní materiál zdravotnický, režijní materiál ostatní. Při plánování elektřiny je zohledněn pokles cen o 1% v roce 2015, o 2% v roce 2016 a o 1% v roce 2017 v následujících letech na základě prognózy vývoje cen. Plyn - naopak zvýšení cen v roce 2015 o 2,4%, v roce 2016 o 2%, v roce 2017 o 3%. Pro energie, teplo, vodu, telefony a poštovné je plánován stejný vývoj až do roku 2020. Následně se z opatrnosti předpokládá
60
meziroční růst o 3 %. Procento zvýšení nebo sníženi je dáno oproti roku 2014. Celková spotřeba energie je dána součtem dílčích položek. 5.7.2 Plán ostatních služeb Složení: Praní prádla, likvidace odpadu, údržba a opravy ostatní, náklady na reprezentaci, ostatní služby – poštovné, telekomunikace, internet, domény, veletrhy, výstavy, školení, právní služby, daň. Poradenství, reklama, inzerce. 5.7.3 Plán ostatních provozních nákladů Složení: Dary, ostatní pokuty a penále, pojištění, nedaňové náklady, smluvní pokuty a úroky z prodlení. Výši těchto nákladů společnost předpokládá zachovat na úrovni předchozích let. Tabulka č 27 Plán ostatní provozní náklady II v Kč
Rok
Energie 2015 2016 2017 2018 2019 2020
14432 14701 15112 15253 15538 15683
Celkem Telefony, Ostatní ostatní Voda poštovné služby provozní náklady 9670 6724 10242 41068 9823 5724 10549 40797 9980 5724 10760 41576 10139 5895 10975 42263 10302 6072 11195 43107 10385 6252 11307 43627
Zdroj: Vlastní zpracování 5.7.4 Plán nájemné náklady Nájemné se plánuji podle smluvních podmínek. Nájemné se zvyšuji relativně předpokládané inflace. Tabulka č 28 Plán nájemních nákladů v Kč Rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Nájemné 502000 502000 507020 507020 510000 510000
Zdroj: Vlastní zpracování
61
5.8 Plán osobních nákladů Složení osobních nákladů: hrubá mzda, zákonné pojištění – sociální, zdravotní a sociální náklady ostatní, náklady OSVČ . Plánování: V rámci personální politiky v roce 2015 pracují 4,5 lékaři, až do 2020 plánovány žádné změny v počtu pracovníků. Společnost zaměstnává lékaři, kteří mají specifické znalostí, a proto plat zaměstnanců musí byt dost vysoký, aby byl konkurenceschopný. Odchod jednoho specialisty je významným rizikem pro společnost. A proto mzdy se zvýší o 2% v roce 2016, o 2% v roce 2016, o 1,2% v roce 2017 atd. náklady na sociální a zdravotní pojištění se zvyšuji relativně předpokládané inflace. Sociální benefity jsou tvořeny poukázkami na výrobky společnosti. Z roku 2015 děla práce pro společnosti asistentka s živnostenským listem. Tabulka č 29 Osobní náklady v Kč 2011 756955 189239 68126 2000 1016320
Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Osobní náklady
2012 974119 243530 87671 2000 1307319
2013 983821 245955 88544 2000 1320320
2014 1736567 434652 156475 2000 2329693
Zdroj: Vlastní zpracování Zákonné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění bylo propočítáno dle plánu vývoje hrubé mzdy zaměstnance, a to dle sazeb platných v roce 2015 (sociální zabezpečení 25%, zdravotní pojištění 9 %. Nemocenské pojištění lékařek bylo stanoveno na 2000 Kč měsíčně. Zvýšení tohoto nákladu se nepředpokládá. Tabulka č 30 Plán osobních nákladů v Kč Rok
Sociální Zdravotní pojištění pojištění 2701372 675718 2706775 676694 2733842 683461 2761181 690295 2816405 704101 2844569 711142
Hrubá mzda 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Nemocensk é pojištění 243258 2000 243610 2000 246046 2000 248506 2000 253476 2000 256011 2000
Osobní OSVČ náklady 47152 3669500 123495 3752573 163193 3828542 198768 3900750 190499 3966481 201567 4015289
Zdroj: Vlastní zpracování
5.9 Daně a poplatky Ostatní daně a poplatky jsou Daň silniční, Daň z nemovitostí a Ostatní daně a poplatky. „Ostatní daně a poplatky“ jsou přepočteny na roční hodnotu. Ostatní daně a poplatky se zvýšili o 1000 Kč v roce 2015 a pak nezmění. 62
Tabulka č 31 Plán nákladů: daně a poplatky Ostatní daně a poplatky
2015 2000
2016 2000
2017 2000
2018 2000
2019 2000
2020 2000
Zdroj: Vlastní zpracování
5.10 Plán provozních nákladů
Tabulka č 32 Plán nákladů v Kč Materiál Ostatní Osobní Rok variabilní Nájemné provozní náklady náklady náklady 2015 2524445 3669500 502000 135068 2016 2625586 3752573 502000 121727 2017 2686761 3828542 507020 111573 2018 2761485 3900750 507020 103623 2019 2810795 3966481 510000 96953 2020 2862724 4015289 510000 88302
Ostatní Odpisy daně a poplatky 1211000 2000 1141400 2000 680400 2000 769400 2000 751000 2000 707000 2000
Celkem náklady 8044013 8145285 7816295 8044278 8137230 8185315
Zdroj: Vlastní zpracování
5.11 Výkaz zisku a ztráty 5.11.1 Plánovaný hospodářský výsledek Výkaz zisku a ztráty je pro účely práce sestaven ve zkrácené podobě, která je zakončen provozním výsledkem hospodaření, které se stanoví odečtem nákladových položek výsledovky od výnosů. Položku výnosů tvoří tržby za poskytnuté výkony. V rámci položky nákladů jsou uvedeny variabilní náklady tedy náklady na materiál, které se mění s počtem ošetřených pacientů a fixní náklady jejich největší položkou jsou osobní náklady a nájemné. 5.11.2 Plán finančních nákladů Nákladové úroky jsou úroky z úvěrů. Plánování: Nákladové úroky jsou podle smluvních podmínek platných úvěrů (informace od p. Kazarjanové L). Podnik nepředpokládá během příštích třech let žádné dodatečné bankovní produkty, a proto se předpokládá, že hodnota tyto položky bude postupně snižovat. „Pojistné a úroky z úvěru“ byly projektovány dle úvěrové smlouvy, která se vztahuje na nákup nového stomatologického křesla.
63
Tabulka č 33Plán nákladových úroků a pojistné k úvěru 2015
2016
2017
2018
2019
2020
Nákladové úroky
90000
76929
65997
57360
49846
40674
Pojistné k úvěru
4000
4000
4000
4000
4000
4000
Zdroj: informace manažera Tabulka č 34 Plánovaný hospodářský výsledek Výkony Ostatní provozní výnosy Náklady celkem Provozní výsledek hospodáření Finanční výsledek hospodaření Hospodářský výsledek
2015 9046000
2016 8855128
8044013
250000 8145285
1001987
2017 9239063
2018 9365625
2019 9534375
2020 9661500
7816295
8044278
50000 8137230
8185315
959843
1422767
1321347
1447145
1476185
-94000
-80929
-69997
-61360
-53846
-44674
907987
878914
1352770
1259987
1393299
1431511
Zdroj: Vlastní zpracování 5.12 Daň z příjmů za běžnou činnost Provozní zisk podléhá dani z příjmu právnických osob, jejíž sazba činí 19% a po jejím odečtení dostaneme provozní zisk po zdanění, který je později upravován ve výpočtu cash flow. Zisk před zdaněním je tvořen součtem provozního a finančního výsledku hospodaření. Náklady na reprezentaci, zákonné opravné položky nedaňové, dary a ostatní provozní nedaňové jsou převzaty z předchozího plánu.
64
Tabulka v Kč.
č
35
Plánování
Zisk před zdaněním Náklady na reprezentaci Zákonné opravné položky nedaňové Ostatní provozní nedaňové Účetní zisk Výmeřovaci základ dani Sazba daně z příjmů Daň Zisk po zdanění
účetního
zisku
a
zisku
po
zdanění
2015 907987
2016 878914
2017 1352770
2018 1259987
2019 1393299
2020 1431511
4120
3420
3420
3420
3420
3420
0
3600
5200
5200
5200
5200
4000
4000
4000
4000
4000
4000
916107
889934
1365390
1272607
1405919
1444131
916000
890000
1365000
1273000
1406000
1441000
19% 174040 742067
19% 169100 720834
19% 259350 1106040
19% 241870 1030737
19% 267140 1138779
19% 273790 1170341
Zdroj: Vlastní zpracování
6 ROZVAHA 6.1 Plán výsledků hospodaření společnosti pro období let 2015 až 2020 S využitím předešlých propočtů a při zohlednění externí a interní analýzy podniku, jsme došli na základě expertního odhadu k vytvoření předpokládaného vývoje hospodaření společnosti pro období let 2015 až 2020. Sledované období odpovídá době splatnosti cizích zdrojů. Tabulka č 36 Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek
2015
2016
2017
2018
2019
2020
1494
903
683
374
123
516
0
0
0
0
0
0
1494
903
683
374
123
516
0
0
0
0
0
0
Zdroj: Vlastní zpracování Společnost nemá nehmotný a finanční majetek. 6.1.2 Plán Oběžných aktiv a) Krátkodobé pohledávky
65
Výše pohledávek z obchodního styku bude stanovena pomocí ukazatele doby obratu pohledávek. Je žádoucí, aby nedocházelo k nárůstu tohoto ukazatele. Obrat pohledávek z obchodních vztahů je plánován s ohledem na úmysl nasmlouvat s odběrateli kratší dobu splatnosti vydaných faktur ze současné 12,8 dnů na 12 dny (360/12 = 30). Splatnosti přijatých faktur (závazků z obchodních vztahů) jsou totiž nasmlouvány na 30 dní. Cílem je se této době splatnosti přiblížit. To by mělo zefektivnit krátkodobé financování a mít pozitivní efekt na Cash Flow.
Tabulka
č
37
Plán 2014
1 2 3
Celkové výkony Pohledávky Doba obratu pohledávek
6161 479 12.8
krátkodobých 2015 9046 749 12.1
2016 8855 738 12
2017 9239 770 12
pohledávek 2018 9365 780 12
2019 9534 794 12
2020 9661 805 12
Zdroj: vlastní zpracování b) Krátkodobý finanční majetek Společnost využívá běžné účty, krátkodobé termínované vklady a spořící účty. Majetkové cenné papíry společnost nevlastní. Hodnotu krátkodobého finančního majetku stanovíme po výpočtu cash-flow v další části práce. Peníze jsou plánovány pomocí obratového ukazatele konstantně pro celé plánovací období dle obratu v předchozím období. Účty v bankách jsou plánovány tak aby jejich hodnota převyšovala hodnotu krátkodobých závazků o 30% a předešlo se tak vzniku rizika platební neschopnosti.
Tabulka č 38 Plán krátkodobého finančního majetků Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách
obrat-plan
Výkony
157.97
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
645 39 609
744 57 687
743 227 516
1469 161 1308
2057 41 2016
2800 59 2741
3242 61 3181
6161
9046
8855
9239
9365
9534
9661
Zdroj: vlastní zpracování Poznámka: Položky, které jsou v plánu ponechány nulové, byly v předchozích letech většinou také nulové, nebo vykazovaly naprosto nevýznamné částky. 66
Tabulka č 39 Oběžná aktiva (v tis. Kč) C.
Oběžná aktiva Dlouhodobé C. II. pohledávky C. III. Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční C. IV majetek Peníze Účty v bankách Výkony
2015 1493
2016 1481
2017 2239
2018 2837
2019 3594
2020 4047
749
738
770
780
794
805
744 57 687
743 227 516
1469 161 1308
2057 41 2016
2800 59 2741
3242 61 3181
9046
8855
9239
9365
9534
9661
Zdroj: vlastní zpracování
6.1.3 Plán Časového rozlišení Časové rozlišení tvoří položka nákladů příštího období. Obsahují především předplacené pojistné a jsou účtovány do nákladů období, se kterým věcně souvisí. Jsou zde účtovány faktury za služby na leden, došlé a účtované v prosinci. Plánován podle plánu nákladů. V plánovaném období dojde k navýšení nákladů o inflace.
Tabulka č 40 Časové rozlišení (v tis. Kč) Časové rozlišení Náklady přištích období
2014 79 79
2015 80 80
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka č 41 Plánovaná aktiva (v tis. Kč)
67
2016 80 80
2017 81 81
2018 81 81
2019 82 82
2020 83 83
2015
AKTIVA AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný B. I majetek Dlouhodobý hmotný B. II. majetek Dlouhodobý finančn í B. III. majetek C. Oběžná aktiva C. II. Dlouhodobé pohledávky C. III. Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční C. IV majetek D. I Časové rozlišení
2016
2017
2018
2019
2020
3067 1494
2464
3003
3292
3799
4646
903
683
374
123
516
1494
903
683
374
123
516
1493
1481
2239
2837
3594
4047
749
738
770
780
794
805
744 80
743
1469
2057
2800
3242
80
81
81
82
83
6.2 Plán pasiv V této kapitole budou naplánovány položky pasiv pro rok 2015 až 2017 – vlastní a cizí kapitál, ostatní pasiva a dodatečný externí kapitál. 6.2.1 Vlastní kapitál Základní kapitál, zákonný rezervní fond, kapitálové fondy, další fondy ze zisku zůstává na úrovni minulých let. Nerozdělený zisk minulých let taky bude ve stejném rozměru jako v roce 2014. Výsledek hospodaření běžného účetního období je převzat z plánované výsledovky a bude v plánovaném období 100% vyplácen na podílu ze zisku společníkům. Tabulka
č
A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy Rezervní fondy, A. III. nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření A. IV. minulých let A.V.1
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Vlastní
42
kapitál
(tis
Kč)
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
767 200 0
1509 200 0
1816 200 0
2631 200 0
3258 200 0
3750 200 0
4585 200 0
11
33
80
106
161
213
267
110
534
815
1219
1866
2198
2948
446
742
721
1106
1031
1139
1170
Zdroj: vlastní zpracování Základní kapitál je udržován na konstantní úrovni (200 tis. Kč), nejsou plánovány žádné změny. 68
Kapitálové fondy nejsou. Rezervní fondy, nedělitelný fond, ostatní fondy ze zisku jsou tvořeny položkou Zákonný rezervní fond/ Nedělitelný fond, který je postupně navyšován vždy o 5% z výsledku hospodaření běžného účetního období, jak žádá zákon. (Např. rok 2015: 70= 33 + (0,05 x 742) Výsledek hospodaření minulých let je tvořen nejprve položkou Nerozdělený zisk minulých let. Společnost sem plánuje převést vždy celý zbytek čistého zisku (EAT) po odečtení zmíněných 5% do zákonného fondu. (Např. rok 2015: 534 = 110 + (0,95 x 742) Výsledek hospodaření běžného účetního období je tvořen hodnotou čistého zisku (EAT), který nalezneme vypočítaný v plánovaném výkazu zisku a ztráty. Jeho plánovaný vývoj je pozitivní, v souladu s cíli. 6.2.2 Plán Cizích zdrojů Dlouhodobé závazky: Společnost má bankovní úvěr. Krátkodobé závazky: Jsou plánovány následovně. Krátkodobé závazky z obchodních vztahů jsou plánovány pomocí doby obratu závazků. Společnost se rozhodla zvýšit dobu obratu závazků, protože plánuje flexibilnější podmínky od dodavatelů. Tabulka č 43 Závazky y obchodních vztahu 1 Celkové výkony 2 Závazky z obchodních vztahů 3 Obrat závazků
2015 9046
2016 8855
2017 9239
2018 9365
2019 9534
2020 9661
206 44
295 30
308 30
312 30
318 30
322 30
Zdroj: vlastní zpracování Závazky z obchodního vztahu jsou plánovány na základě obratu o konstantní hodnotě 12, což zároveň ukazuje na plánovanou 30 – ti denní dobu obratu těchto závazků, jinak řečeno placení přijatých faktur po 30 - ti dnech (v den splatnosti). O tom již byla zmínka při plánování pohledávek z obchodních vztahů. V předešlých letech se obrat závazků z obchodního vztahu pohyboval kolem hodnoty 8, což odpovídá době obratu 44 dní a ukazuje na zbytečně pozdé placení faktur, jejichž splatnost je 30 dní. Do budoucna má proto společnost v plánu platit faktury až ve dnech splatnosti a zefektivnit tak krátkodobé financování. Pohledávky mají totiž plánovanou 40 - tidenní splatnost, cílem je přiblížit doby splatností.
69
Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba jsou plánovány na konstantní úrovni, jak je tomu i v předešlých letech.
Tabulka č 44 Krátkodobé závazky: závazky k zaměstnancům, za sociální zabezpečení, zdravotního pojištění a států 2015(měsíčné ) Hrubé mzdy průměr na měsíc 50025 SZ a ZP - zaměstnavatel (34%) 17010 SZ a ZP - zaměstnanec (11%) 5504 SZ a ZP - celkem 22514 Zaklad dane 67035 Dan z přijmů za zaměstnance (15%) 10055 Slevy na poplatníky (2070 Kč) 2070 Zálohy na dan 7985 Celkové zdanění 30499 Celkové zdanění mzdy 0.45 Čisté mzdy k vyplacení 36536 Dan z přijmů za PO 14503 Ostatní dani a poplatky 500 Krátkodobé závazky 316661
2015 2016 2017 2018 2019 2020 (ročné) 2701372 2706775 2733842 2761181 2816405 2844569 918466 920303 929506 938802 957578 967153 297151 297745 300723 303730 309804 312903 1215617 1218049 1230229 1242531 1267382 1280056 3619838 3627078 3663349 3699982 3773982 3811722 542976 544062 549502 554997 566097 571758 111780 111780 111780 111780 111780 111780 431196 432282 437722 443217 454317 459978 1646813 1650330 1667951 1685749 1721699 1740034 0.45 0.46 0.46 0.46 0.46 0.46 1973025 1976748 1995397 2014234 2052283 2071688 174040 169100 259350 241870 267140 273790 6000 6000 6000 6000 6000 6000 316657 316848 327392 328988 337260 340959
Závazky k zaměstnancům jsou plánovány ve výši plánované průměrné měsíční čisté mzdy k vyplacení (viz tabulka) vycházející z plánu osobních nákladů a v roce 2015 činí 1976748 Kč. Závazky za sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jsou plánovány také na základě plánu osobních nákladů. Jedná se o položku SZ a ZP celkem, tudíž pojistné placené jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem, jak uvádí tabulka výše. Stát - daňové závazky a dotace jsou plánovány na základě součtu: daň z příjmu odváděná za zaměstnance + daň z příjmu PO + ostatní daně a poplatky (například za rok 2015 - 2153tis.Kč =180+1973). Zálohy na daň z příjmu za zaměstnance v měsíční průměrné výši uvádí také tabulka výše. (Např. za rok 2015: 1646813=431196+1215617) Ostatní krátkodobé závazky jsou bez měn na úrovně roku 2014, konstantní pro celé plánovací období. 6.2. 3 Plán úvěrů (nákladových úroků) Majitelka Zubní peče rozhodla v roce 2013 vložit do společnosti bezúročnou půjčku, taktéž na 70
5 let, ve výši 3 200 000 Kč. Společnost Unicredit Leasing přišla s nabídkou úvěru ve výši 3 200 000 Kč. Úvěr je poskytován na dobu 5 let. Splácení úvěru je sjednáno formou pravidelných měsíčních anuitních splátek jistiny včetně sjednaných úroků. V tabulce č je je úvěrový plán (v tis. Kč), v jednotlivých letech s uvedením především úrokové sazby, výše úroků, výše splátek a stavem úvěru vždy ke konci roku. Tabulka č 45 Plán úvěru Rok PS úvěru úrok úrok splátka umořeno KS úvěru 2013 3200 4.5% 144 636 492 2708 2014 2564 4.5% 115 607 492 2072 2015 1957 4.5% 88 1414 1326 631 2016 543 4.5% 24 457 433 110 2017 86 4.5% 4 90 86 0
Zdroj: vlastní zpracování
6.2.4 Plán Časového rozlišení Společnost neplánuje žádné výdaje ani výnosy příštích období, jež tvoří položkou časového rozlišení. Položka proto zůstane v plánu nulová pro všechny roky.
6.3 Plánované Cash Flow pro období 2015 – 2020 V této kapitole bude proveden výpočet cash-flow pomocí nepřímé metody. Nejdříve musíme určit změny v položkách aktiv a pasiv mezi roky. Sečtením cash-flow z provozní, investiční a finanční činnosti získáváme výsledné cash-flow. Připočtením výsledného cash-flow k počátečnímu stavu peněžních prostředků získáváme předpokládaný konečný stav peněžních prostředků na rok 2015 až 2017, jak udává tabulka níže.
71
Tabulka č 46 Výpočet plánovaného cash-flow nepřímou metodou (tis. Kč) 2015 AKTIVA AKTIVA CELKEM 3067 B. Dlouhodobý majetek 1494 Dlouhodobý nehmotný B. I majetek Dlouhodobý hmotný B. II. 1494 majetek Dlouhodobý finančn í B. III. majetek C. Oběžná aktiva 1493 C. II. Dlouhodobé pohledávky C. III. Krátkodobé pohledávky 749 Krátkodobý finanční C. IV majetek 744 D. I Časové rozlišení 80 ROZVAHA - Pasiva k datu (v tis. Kč) 2015 PASIVA PASIVA CELKEM 2987 A. Vlastní kapitál 1509 A. I. Základní kapitál 200 A. II. Kapitálové fondy
A. III.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření A.V.1 běžného účetního období B. Cizí zdroje B. II. Dlouhodobé závazky B. III Krátkodobé závazky C. Časové rozlišení Disponibilní kapitál DEX A. IV.
2016
2017
2018
2019
2020
2464
3003
3292
3799
4646
903
683
374
123
516
903
683
374
123
516
1481
2239
2837
3594
4047
738
770
780
794
805
743
1469
2057
2800
3242
80
81
81
82
83
2016 2518
2017 3266
2018 3899
2019 4405
2020 5248
1816
2631
3258
3750
4585
200
200
200
200
200
33
80
106
161
213
267
534
815
1219
742
721
1106
1031
1139
1170
1478 457 523 0
702
635
641
90
0
0
612
635
641
655 0 655
2987
0 2598
3292
0 3662
0 3561
663 0 663 0
3798
80
-54
-263
-607
-606
-602
1866
2198
2948
Zdroj: vlastní zpracování Poslední dva řádky pod tabulkou plánované rozvahy ukazují hodnotu disponibilního kapitálu (= Pasiva + DEX z předchozích let; viz výpočet níže) a dodatečný externí kapitál (DEX), jako rozdíl mezi plánovaným stavem aktiv a disponibilním kapitálem k jeho financování (DEX= A – disponibilní K). Disponibilní kapitál: 2015: 2987 = 2987 + 0 72
2016: 2598= 2518 +80 + 0 2017: 3292 = 3266 - 54 +80 + 0 2018: 3662 = 3899 - 263 - 54 + 80 + 0 2019: 3561 = 4405 - 607 - 263 - 54 + 80 + 0 2020: 3798= 5248 - 606 - 607 - 263 - 54 + 80 + 0 V roce 2015 je DEX kladný což znamená potřebu dalšího financování, protože hodnota plánovaných aktiv převyšuje plánované disponibilní zdroje. Nejedná se však o nadměrné sumy a společnost využije pro tento účel krátkodobý bankovní úvěr. V letech 2016, 2017 a 2018 se situace obrátí a plánované disponibilní zdroje převýší plánovaná aktiva, což umožní např. rychlejší splacení úvěru, nebo další investice. Dodatečný externí kapitál v podobě úvěru s sebou přinese nákladové úroky, které však již nebudu zpětně zohledňovat v plánovaném výkazu zisku a ztráty, protože se nejedná a velké částky a především by to ovlivnilo hospodářský výsledek a ten by ovlivnil stav aktiv v plánované rozvaze a opět by nám vyvstal DEX v určité hodnotě atd. Navíc případné předčasné splacení úvěru v dalších letech by na druhé straně úroky ušetřilo. Zohledním tedy hodnotu dodatečného externího kapitálu v plánované rozvaze pouze v položce Bankovní úvěry a výpomoci a případně krátkodobém finančním majetku, bez vlivu na další položky: Žlutě vyznačená pole znázorňují položky, které se změnily po přičtení DEX. V roce 2018 vychází hodnota DEX záporně a na doplacení zbývající části úvěru již vystačí již jen jeho část. O zbývajících 1 790 tis. Kč je v plánu navýšena položka Krátkodobý finanční majetek (přebytečný disponibilní kapitál navýší stav bankovního účtu). Tabulka č 47 Výpočet konečného stavu peněžních prostředků 2015 - 2020 (tis. Kč) Krátkodobý finanční C. IV majetek Peníze Účty v bankách
2015
2016
2017
2018
2019
2020
744 57 687
877 57 820
1732 113 1619
2664 158 2506
3406 216 3190
3844 250 3594
Zdroj: vlastní zpracování Konečný stav peněžních prostředků tvoří krátkodobý finanční majetek společnosti a po jeho zanesení do rozvahy získáváme kompletní rozvahu s celkovou výši aktiv a pasiv ve stejné výši. Rozdělení mezí položkami peníze a účty v bankách je stanovené procentním poměrem na úrovně roku 2014.
73
Tabulka č 48 Plánovaná Rozvaha pro období 2015 – 2020 2015 AKTIVA AKTIVA CELKEM 3067 B. Dlouhodobý majetek 1494 Dlouhodobý nehmotný B. I majetek Dlouhodobý hmotný B. II. 1494 majetek Dlouhodobý finančn í B. III. majetek C. Oběžná aktiva 1493 C. II. Dlouhodobé pohledávky C. III. Krátkodobé pohledávky 749 Krátkodobý finanční C. IV majetek 744 D. I Časové rozlišení 80 ROZVAHA - Pasiva k datu (v tis. Kč) 2015 PASIVA PASIVA CELKEM 3067 A. Vlastní kapitál 1509 A. I. Základní kapitál 200 A. II. Kapitálové fondy
A. III.
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření A.V.1 běžného účetního období B. Cizí zdroje B. II. Dlouhodobé závazky B. III Krátkodobé závazky C. Časové rozlišení Disponibilní kapitál DEX A. IV.
2016
2017
2018
2019
2020
2598
3266
3899
4405
5248
903
683
374
123
516
903
683
374
123
516
1615
2502
3444
4200
4649
738
770
780
794
805
877
1732
2664
3406
3844
80
81
81
82
83
2016 2598
2017 3266
2018 3899
2019 4405
2020 5248
1816
2631
3258
3750
4585
200
200
200
200
200
33
80
106
161
213
267
534
815
1219
742
721
1106
1031
1139
1170
1558 1035 523 0
782
635
641
170
0
0
612
663 0 663 0
1866
2198
2948
635
641
655 0 655
3067
0 2598
3266
0 3899
0 4405
5248
0
0
0
0
0
0
Zdroj: vlastní zpracování Z pětiletého plánu vyplývá, že fungování ordinace není ohroženo. Ordinace bude schopna generovat dostatečný zisk na pokrytí dlouhodobých a krátkodobých závazek. Zároveň bude možné provést plánované investice, a to i bez využití cizích zdrojů. Je zde i prostor pro odborný růst zdravotních sester i lékařek a posílení sepětí s novými technologiemi.
74
7 Finanční analýza 7.1 Ukazatelé rentability V této kapitole bude provedena jednak klasická finanční analýza pomocí poměrových a absolutních ukazatelů. Rentabilita ROA = ROE = ROS =
Rentabilita aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita výkonu V* - výkony.
ROE v následujících letech poroste. Nejvýraznější nárůst se očekává v roce 2016 (přírůst o 3%), je to zejména díky výraznému nárůstu čistého zisku. ROA se bude vyvíjet podobně. Ale ukazatel ROS nebude mít takový významný narůst i naopak bude stabilním během roku 2015 a 2016. Hlavní příčinou poklesu rentability tržeb v roku 2014 je to, že tempo růstu tržeb bylo menší než tempo růstů nákladů. V plánovaném období tempo růstu tržeb bude postupně se zvyšovat a pokryje tempo růstu nákladů v roce 2017 a tím zvýší rentabilitu tržeb v roce 2017 o 1%. Doporučením pro controlling výkonnosti bylo bych v daném případe přijat opatřeni proti růstu nakladu na materiál a energie Tabulka č 49 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2015 – 2020 Ukazatele ROA (Rentabilita aktiv) ROE (Rentabilita vlastního kapitálu) ROS (Rentabilita tržeb)
Vel % % %
2015 24.19%
2016 27.75%
2017 33.86%
2018 26.44%
2019 25.86%
2020 22.29%
49.17% 8.20%
39.70% 8.14%
42.04% 11.97%
31.65% 11.01%
30.37% 11.95%
25.52% 12.11%
Zdroj: vlastní zpracování Základním ukazatelem finanční výkonnosti podniku je ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA), který informuje jak byl zhodnocen vložený majetek. V tabulce ukazatelů rentability můžeme sledovat jeho postupné zvyšování, zejména proto, že zisk společnosti roste větším tempem než aktiva. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe podnik zhodnocuje svůj majetek. Nejvyššího zhodnocení dosáhne společnost v letech 2016 až 2018. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) zjišťuje, zda kapitál přináší dostatečný výnos. Ačkoliv má tento ukazatel klesající tendenci, v roce 2015-2020 je stále na uspokojivé úrovni, 75
jelikož vlastníkovi přináší výnos ve výši 25,52%. Společnost by měla investovat v případě, že by jí nová forma investic vynášela vyšší úrok, než je výsledek ukazatele ROE. Ale ukazatel ROS nebude mít takový významný narůst i naopak bude stabilním během roku 2015 a 2016. Hlavní příčinou poklesu rentability tržeb v roku 2016 je to, že tempo růstu tržeb bylo menší než tempo růstů nákladů. V plánovaném období tempo růstu tržeb bude postupně se zvyšovat a pokryje tempo růstu nákladů. Doporučením pro controlling výkonnosti bylo bych v daném případe přijat opatřeni proti růstu nakladu na materiál a energie.
7.2 Ukazatelé likvidity Tabulka č 50 Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2015 - 2020 Ukazatelé
Vel.
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Norm.
Běžná likvidita
koef. 2.85
2.64
3.94
5.37
6.41
7.01
1.5 – 2.5
Okamžitá
koef. 1.42
1.43
2.73
4.16
5.20
5.80
0.2 - 0.5
likvidity
likvidita Zdroj: vlastní zpracování Na základě ukazatelů likvidity lze posoudit platební schopnost podniku. V našem případě jsou oběžná aktiva tvořena převážně finančním majetkem společnosti, a veškeré tržby jsou hrazeny okamžitě. Proto nám ukazatele běžné a pohotové likvidity vycházejí stejně. Zcela zjevně je problematická hodnota menší než 1, která ukazuje na to, že krátkodobé závazky není možné z oběžných aktiv uhradit a je nutné je hradit z dlouhodobých zdrojů financování potažmo z prodeje dlouhodobého majetku. Z tabulky ukazatelů likvidity je patrné, že podnik disponuje dostatečným množstvím likvidních aktiv pro hrazení svých splatných závazků.
7.3 Ukazatelé aktivity Ukazatel obratu aktiv ukazuje počet obrátek aktiv za rok. Z tabulky vidíme, že nejvyšší hodnoty bude dosaženo v roce 2014. Souvisejícím ukazatelem je doba obratu aktiv, která vyjadřuje přesný počet dní, po který trvá jedna obrátka aktiv. V průběhu sledovaného období dochází ke zrychlení obratu, což je pokládáno za pozitivní jev.
76
Tabulka č 51 Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2015 - 2020 Ukazatel aktivity Vel. Obrat aktiv tržby/A Doba obratu celkových aktiv 360/obrat aktiv Doba obratu pohledávek KP/(tržby/360) Doba obratu závazku KZ/(tržby/360)
2015 2.95
2016 3.41
2017 2.83
2018 2.40
2019 2.16
2020 1.84
122.06 29.81 20.81
105.62 30.00 24.88
127.26 30.00 24.74
149.88 29.98 24.64
166.33 29.98 24.73
195.56 30.00 24.71
Zdroj: vlastní zpracování Plánovaný obrat celkových aktiv se pohybuje mírně nad hodnotou jedna, která je doporučována. To lze hodnotit pozitivně. Plánovaná doba obratu pohledávek proti době plánované době obratu závazků je stejně jako v předchozím období kratší, což by mělo zajistit bezproblémové krátkodobé financování. Ukazatel obratu aktiv nám udává, že se majetek podniku během plánovaného období se zvýší do roku 2016 , co je dobře pro podnik. Z roku 2017 poměrně snižuje.
U ukazatele doby
obratu průměrných pohledávek byl plánovaný pokles na 65 dnů. Společnost bere za normu dobu obratu průměrných pohledávek ve výše 60 dnů, a proto společnost plánuje i dal ho snižovat. Doporučením pro controlling výkonnosti v daném případe bylo bych přijat opatřeni k sníženi výše nedobytných pohledávek (je to nám ovlivni zisk díky sníženi opravných položek k pohledávkám a taky díky vraceni peněz za výkony a služby), zvýšení penále za nesplněni včasných plateb. Ukazatel doby obratu závazků zvyšuji v roce 2016. Za negativní jev lze ale považovat, že splatnost pohledávek výrazně převyšuje dobu splatnosti závazků, na druhou stranu díky nadbytečné likviditě je pravděpodobné, že podnik tyto výkyvy bez větších problémů ustojí.
7.4 Ukazatelé zadluženosti Důležité informace podávají ukazatelé zadluženosti, kdy je sledován poměr mezi cizími a vlastními zdroji krytí majetku. U ukazatele věřitelského rizika sledujeme výraznou proměnu v průběhu sledovaných let. V prvním roce dosahuje hodnoty, téměř 51%, tzv. zlatého pravidla k vyrovnání poměru mezi vlastním a cizím kapitálem a ukazatel nabývá hodnoty 50%. Naopak v roce 2017 nedosahuje ukazatel ani 20%, jelikož v tomto roce došlo k úhradě úvěru. Analogickým ukazatelem je koeficient samofinancování. Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu má stejný vývoj jako věřitelské riziko. V roce 2016, kdy je cizí kapitál tvořen jen krátkodobými závazky, je téměř nulový.´
77
Tabulka č 52 Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2015 - 2020 Ukazatelé zadluženosti Věřitelské riziko Koeficient samofinancování Podíl cizího a vlastního kapitálu Finanční páka
Vel.
cizí zdroje/A vlastní kapitál/A cizí/vlastní kapitál A/vlastni kapitál
2015
2016
2017
2018
2019
2020
50.80%
30.10%
19.44%
16.44%
14.87%
12.63%
49.20%
69.90%
80.56%
83.56%
85.13%
87.37%
1.03
0.43
0.24
0.20
0.17
0.14
2.03
1.43
1.24
1.20
1.17
1.14
Zdroj: vlastní zpracování Postupný pokles ukazatele finanční páky je logickým důsledkem snižování zadluženosti společnosti. Plánovaná míra celkové zadluženosti se v roce 2015 a 2016 pohybuje na spodní hranici doporučované hodnoty 30%-50%, další dva roky dokonce pod touto hranicí a jinak tomu nebylo ani v předchozím období. Ukazuje to na konzervativní přístup společnosti k financování majetku - využívání především vlastních zdrojů. Plánovaná míra zadluženosti a koeficient samofinancovaní tento fakt jen potvrzují, jen z jiného úhlu pohledu. Rok 2015 ve srovnání s rokem 2014 vykazuje mírné navýšení zadluženosti a to vlivem využití úvěru od banky. Díky nízkému zapojení cizího kapitálu je i míra zadluženosti nízká. Společnost nevyužívá dlouhodobý úročený cizí. Na zvážení by pro společnost do budoucna bylo zapojení do financování i cizích zdrojů, čímž by se snížila průměrná hodnota nákladů kapitálu. Jak můžeme vidět, celková zadluženost klesne. Oborová hodnota dosahuje výše 37%, v oboru je tedy více využíváno cizího kapitálu. Míra zadluženosti vlastního kapitálu je nižší díky vyššímu nerozdělenému zisku a tím pádem vyšším vlastním kapitálem. Z koeficientu samofinancování je vidět, že společnost pro svou činnost využívá z velké části vlastní kapitál a taky tato hodnota mírně se zvyšuje.
7.5 Absolutní ukazatele Základní finanční ukazatele společnosti jsou uvedené v tabulce č. za roky 2015-2020 Tabulka č 53 Výpočet ukazatelů ČPK Ukazatele
Vel.
ČPK
tis. Kč
2015
2016
2017
2018
2019
2020
970
1003
1867
2803
3545
3986
Zdroj: vlastní zpracování
78
Čistý pracovní kapitál Je nejčastěji užívaným ukazatelem vypočteným jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Dluhy jsou vymezeny od splatnosti 1 rok až 3 měsíce. Pro finančního manažera představuje tento fond součást oběžného majetku s dlouhodobým kapitálem. Jde tedy o volný kapitál, který je využíván k zajištění dobrého průběhu hospodářské činnosti. Hodnota ČPK by měla být kladná, to je zde s velkou rezervou splněno, co znamená, že podnik měl by být schopen splácet své závazky (ukazatele likvidity to taky potvrzují). Z analýzy vyplývá, že ČPK a ukazatele zisku mají pozitivní růst, co znamená, že podnik měl by být schopen splácet své závazky. Potvrzením tomu jsou ukazatele likvidity, které jsou taky v normě a informují o dobře likviditní situaci firmy. Celkově ukazatele zadluženosti a likvidity indikují dobrou finanční situací firmy, která netrpí nedostatkem pohotových prostředků. Na druhé straně růst ČPK říká o snižování hospodářského výsledku kvůli náhradě krátkodobého levnějšího kapitálu dražším dlouhodobým cizím kapitálem. Tabulka č 54 Finanční ukazatele společnosti Zubní peče s.r.o Absolutní ukazatele ČPK EBIT (zisk před zdaněním a úroky) EBT (zisk před zdaněním) EAT (čistý zisk) Poměrové ukazatele LIKVIDITA Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita RENTABILITA ROE (Rentabilita vlastního kapitálu) ROA (Rentabilita aktiv) ROS (Rentabilita tržeb) AKTIVITA Obrat aktiv Doba obratu aktiv (360) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (360) Obrat závazků Doba obratu závazků (360) ZADLUŽENOST Celková zadluženost Koeficient samofinancování Finanční páka
Vel. tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč
2015 970 1002 908 742
2016 1003 960 878 721
2017 1867 1423 1353 1106
2018 2803 1321 1260 1031
2019 3545 1447 1393 1139
2020 3986 1476 1432 1170
koef. koef. koef.
2.85 2.85 1.42
2.64 2.64 1.43
3.94 3.94 2.73
5.37 5.37 4.16
6.41 6.41 5.2
7.01 7.01 5.8
% % %
49.17% 24.19% 8.20%
39.70% 27.75% 8.14%
42.04% 33.86% 11.97%
31.65% 26.44% 11.01%
30.37% 25.86% 11.95%
25.52% 22.29% 12.11%
koef.
2.95 122.06 12.08 29.81 17.30 20.81
3.41 105.62 12 30 14.47 24.88
2.83 127.26 12 30 14.55 24.74
2.40% 149.88 12.01 29.98 14.61 24.64
2.16% 166.33 12.01 29.98 14.56 24.73
1.84% 195.56 12 30 14.57 24.71
51% 49% 2.03
30% 70% 1.43
13% 81% 1.24
16% 84% 1.20
15% 85% 1.17
13% 87% 1.14
koef. dnů koef. dnů % % %
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv společnosti Zubní peče. 79
Negativním faktorem ohledně cílů může byt pokles ukazatelů rentability. Největší záporný vliv na ROE měly obrat aktiv (b) a rentabilita tržeb (viz. tab. ). Vliv snížené finanční páky není významný, když porovnáváme z dalších složek. Přitom, hodnota ROE je v normě ohledně svého rozměru, pro tento obor podnikaní v USA je normou hodnota od 25.66%.
7.6 Celkové zhodnocení finanční analýzy Společnost Zubní peče s. r. o je v hodnoceném období posuzována jako finančně zdravá společnost s výbornou úrovní likvidity a relativně vysokou rentabilitou celkového kapitálu. Také rentabilita vlastního kapitálu dosahuje vysokých hodnot, ačkoliv má klesající tendenci. Ke konci sledovaného období jsou splaceny veškeré dlouhodobé cizí zdroje a je nashromážděno vysoké množství vlastního kapitálu, tudíž si společnost může dovolit investovat do dalších aktivit či přijmout nový úvěr a rozšířit svou činnost. 7.6.1 DuPont analýza Soucástí analýzy rentability je také rozklad syntetických ukazatelu na ukazatele dílcí. Tento rozklad nazýváme pyramidový rozklad rentability. Nejznámejší metodou znázornující pomerové ukazatele v pyramidové podobe je tzv. DuPont Diagram. Tento diagram muže být sestavován na základe zisku po zdanení nebo pred zdanením. Systém ukazatelu DuPont postihuje vzájemné vazby mezi pomerovými ukazateli a je založen na základní DuPontove rovnici:
Z této rovnice vychází rozšírená DuPontova rovnice:
Z této rovnice tedy plyne, že management podniku má tri možnosti, jak zvyšovat výnosnost vlastního kapitálu ROE: _ ziskovou marži – k jejímu zvyšování dochází snižováním nákladu (+0,0751) _ obrat aktiv – zvyšujeme výkony připadající na každou korunu aktiv (0,5405) _ finanční páku – výhodné je použít cizí zdroje k financování aktiv (0,6895) 80
Tabulka č 55 Výpočet vlivu na pokles ROE pomoci DuPontova vzorce Období
ROE (X) 2014 2015
delta I Indexova metoda delta X
Z/V (a) 0.5655 0.4917 -0.0738 0.8694 vliv a -0.0739
V/A (b)
A/VK (c) 0.0724 1.60 4.883 0.082 2.95 2.03 0.010 1.35 -2.8502 1.1327 1.8438 0.4163 vliv b vliv c 0.0751 0.5405 -0.6895
Zdroj: vlastní zpracování Hlavní příčinou poklesu rentability tržeb je to, že tempo růstu tržeb je menší než tempo růstů nákladů. Pokles těchto důležitých ukazatelů rentability může negativně působit na strategické cíle, a proto firma musí vzít na kontrolu snížení nákladů nebo alespoň dodržovat je na úrovně roku 2014. Celková zadluženost je v normě a během budoucích třech let může ještě se zvýšit maximálně do 35% (doporučeno pro tento podnik resp. obor podnikaná). Obrat aktiv je v normě ale má taky negativní tendenci na snížení. Ukazatele aktivity mají taky negativní tendenci. Hodnota ukazatele IN 05 je větší než 1.60, a se rovná 7.14, co hovoří o finančním zdraví podniku, co je pozitivně pro dosažitelnost strategických cílů. Můžeme konstatovat, že firmě nehrozí během následujících pěti let finanční problémy. Zubní peče musí vzít na kontrolu ukazatel rentability tržeb a obratu aktiv, dobu obratu pohledávek.
7.6 Vyvození metodiky pro controlling výkonnosti Metodika pro controlling výkonnosti bude probíhat ve třech hlavních směrech: Gap-analýza plánů, případně změna plánu – doporučené provedené před implementace a během implementace strategií. Stanovení a sledování kritických faktorů úspěchu (CSF); Controlling rizikových faktorů, případně změna plánu. Gap-analýza plánů 1. Zvýšit roční výkonu služeb o 57% (v tomto cíle není zahrnutá inflace, když přičíst plánovanou inflace – plánované zvýšení taky se zvýší na 62%) Prvním měřítkem výkonnosti, tzv. klíčovým indikátorem výkonnosti (KPI) bude tedy hodnota EBIT. Jelikož je výsledkem rozdílu mezi výnosy a náklady, bude věnována pozornost právě těmto dvěma položkám. V rámci měsíčních reportingů bude vedení informováno o vývoji především provozních nákladů a výkonů.
81
Následuje opět přehled strategických cílů. Ke každému z nich je navržena metodika controllingu výkonnosti tak, aby bylo možné průběžně sledovat jak si společnost stojí v plnění cílů či případně včas odchytit odchylování se od cílů. EBIT se do konce plánovacího období zvýší o 50%. Pokud bude splněn finanční plán, pak budou splněny i cíle - dlouhodobý i krátkodobé: Tabulka č 56 Splnění cíle v tis . Kč EBIT - Finanční plán EBIT - Cíl Hodnocení
2014
2015 908 > 900
891 ok
2016 880 > 900 ne
2017 1353 > 1000 ok
2018 1260 > 1100 ok
2019 1393 > 1200 ok
2020 1432 > 1200 ok
Zdroj: vlastní zpracování I zde platí, že pokud bude splněn finanční plán, pak budou splněny cíle - dlouhodobý i krátkodobé: Tabulka č 57 Narůst tržeb a splnění ročních KPI Narůst výkonu Výkony Roční KPI Odchylka
Celkový 2015/2014 2016/2015 2017/2016 2018/2017 2019/2018 2020/2019 narůst oproti roku 2014 47.00% 98.00% 4.30% 1.40% 1.80% 1.30% 57.00% 37.00% 2.00% 3.50% 1.50% 1.50% 1.50% 54.20% 10% -4.00% 0.80% -0.10% 0.30% -0.20% 2.80%
Zdroj: vlastní zpracování KPI v tomto případě budou výkony placené pojišťovnami. Sledovány budou měsíčně prodeje služeb, skutečnost pak bude porovnávána s plánem. Větší pozornost bude věnována službám starší generace, na které připadá větší marketingová podpora, tudíž i větší náklady. Tabulka č 58 Kritické faktory úspěchu Cil
KPI
Cílová
KSF
Cílová hodnota
Zvýšení
Střední růst o 7
doplatku
%
hodnota Do konce roku Procentní 2020
zvýšit nárůst
11.50% oproti
výkony služeb předchozímu
pacientů
o 37% oproti roku
nadstandartní
roku 2014.
služby
Nové
Procentní
zákazníky
nárůst
9,5% oproti 82
za
Úhrada
Střední růst o 5
pojišťoven
%
předchozímu roku Mírné zvýšení Procentní nárůst
cen
Růst o 1.3% oproti
předchozímu roku Školení
Všichni lékaři (4 lidi) jednou za dva roky
personálů Zvýšit
výdaje Zvýšeni o 20%
na veletrhy Zvýšeni
Zvýšeni o 30%
nakladu
na
reprezentace Zvýšit
výdaje Nárůst/současn
na
ý stav
Nárůst na 54 Zvýšit tis. CZK.
výdaje Zvýšeni o 15%
na Internetovou
marketingové
reklamu
aktivity
www.zubnipec e.cz
Odprodej
Provedeno/nepr Provedeno
stálých aktiv
ovedeno
150 tis. CZK.
9.00%
Nakup nových stálých aktiv: Nákup nového Provedeno/nepr Provedeno zařízeni Nákup
62 tis. CZK
ovedeno jiné Provedeno/nepr Neprovedeno
samostatné
50 tis.Kč
2018
200 tis.Kč
2017
ovedeno
movité věci Obnovit
Provedeno/nepr Neprovedeno
služební auta
ovedeno
Do konce plánovacího období bude služby společnosti novým zákazníkům s dlouhodobým vízům dostupnější, bude rozšířena nabídka služeb pro tuto skupinu (ze současných 513 na alespoň 904). 83
Jak se lze dočíst v krátkodobých cílech, tento strategický cíl je založen na mnoha dílčích cílech. Za nejpodstatnější z nich se dá považovat vyškolení lékařů a následné získání nových zákazníků. Každý měsíc se sejde í tým lékařů spolu s vedením a seznámí ho se svým dosavadním konáním. Právě počet získaných zákazníků bude dalším KPI. Zároveň se bude neustále porovnávat výrobní plán s obchodním plánem tak, aby byly v souladu. Vylepšit provozní interní procesy v oblasti objednávek - snížit počet špatně vyřízených objednávek nejhůře na pětinu současného stavu. Tento cíl stojí především na nákupu nového SW. Jednatelka společnosti bude pravidelně v rámci týdenních schůzek informována o stavu objednávek . Za KPI je zvoleno procento špatně vyřízených objednávek ku celkovým objednávkám. Počítá se se snížením ze současných 1,5% na méně než pětinu do roku 2018. Už v roce 2015 by se mělo snížení projevit a to na polovinu (0,75%). Do konce plánovacího období bude připravena nástupce paní D Stejglové (majitelky Zubní peče s.r.o ) k pravděpodobnému převzetí vedení. Sama majitelka bude připravovat své nástupce, proto na základě svého vlastního subjektivního hodnocení bude mít představu o aktuální míře připravenosti svých potenciálních nástupců. Prohloubit kvalifikaci kompetentní osoby v oblasti financí se záměrem osvojit si moderní trendy ve finančním řízení. Personalista bude průběžně komunikovat s pracovníky kteří zahájí studium, bude sledovat jejich dosavadní výsledky a zároveň od nich získávat hodnocení kvality studia. Motivovat všechny lékaře tak aby na základě své každodenní praxe a zkušeností, kontinuálně přispívali návrhy ke zdokonalování probíhajících pracovních procesů. Manažerka podá pomocnou ruku lékařkám a sestrám v oblasti motivování podřízených. Jednotliví lékaře pak budou průběžně motivovat své podřízené aby přispívali svými nápady na zlepšení procesů ve firmě a budou si zaznamenávat, kteří již návrh za pololetí podali, kteří nikoliv. Osoba zodpovědná za analýzu „zlepšovacích návrhů“ (paní Kazarjanová L) bude pravidelně každý měsíc nebo dle potřeby informovat majitelku o nových zlepšovacích návrzích včetně zhodnocení efektů pro jejich případné realizace a o pracovnících, kteří návrh podali.
84
KPI bude tedy počet podaných zlepšovacích návrhů na lékaře za pololetí (alespoň jeden za pololetí). Na základě výše uvedených komentářů ke controllingu výkonnosti se dá předpokládat vysoká pravděpodobnost naplnění stanovených cílů bez nutnosti zasahovat do finančního plánu, dílčích plánů či cílů.
7.7 Stručné zhodnocení rizik V teto kapitole analyzujeme hlavní rizika podniku (abstrahujeme malých rizik jako změna v zákoně nebo novy standart kvality) a taky stanovíme jich vazbu na konkrétní výkonnostní parametr podniku, kteří je „problémovým“ pro splnění strategického cílů. V tabulce č jsou uvedený rizikové faktory, kteří působí především na výkonnostní parametry podniku a to může přivést k nesplnění strategických cílů. Tabulka č 59 Rizikové faktory
Zdroj: vlastní zpracování.
85
Tabulka č 60 Hodnota rizikových faktoru Pravděpodobnost Odhad dopadu výskytu (1-5) (1-5)
Rizikové faktory 1 2 3 4 5 6 7 8
9
10
11 12
Riziko , že společnost musí zvýšit mzdy Riziko, že zvýšuji ceny na materiál Riziko, že odejde z práce specializirovaný lékař Riziko, že se objevuji nový konkurent s lepší nabidkou Riziko zvýšeni poctu nedobytných pohledávek Riziko sníženi poptávky Riziko, že nezkušený personál nebude schopen pracovat s novým SW Riziko neefektivního marketingu Riziko že lekaři nebudou vchodné motivováni aby přispivalí svými návrhy na zlepšení procesů Riziko, že se vedení společnosti nepodáři nalézt efektivní řešení pro vylepšení chodu společnosti Riziko že se z néjakého důvodu rozhodne nepřevezit vedení společnosti paní Kazarajanové L Riziko, že se potreba dlouhodobého plánování nestka s oblibou u ostatních lekářů
4 3
Celková hodnota (Ppst*dopad) 4 16 4 12
3
3
9
3
2
6
2 2
3 2
6 4
2 2
2 2
4 4
3
3
9
2
3
6
1
2
2
3
3
9
Zdroj: vlastní zpracování. Vysvětlivky k hodnocení: Pravděpodobnost výskytu 1- napatrná pravděpodobnost výskytu 0-20% 2- napravděpodobný výskyt rizika 20-40% 3- pravděpodobný výskyt rizika 40-60% 4- vysoká pravděpodobnost výskztu rizika 60-80% 5- jistý výskyt rizika 80-100%
Mapa rizik V tabulce č 61
je uvedena mapa rizik.
86
Odhad dopadu 1- bezvýznamný dopad 2- malý dopad 3- střední dopad 4- velký dopad 5- kritický dopad
Tabulka č 61 Mapa rizik Vysoká hrozba Střední hrozba
Nízká hrozba
Zdroj: vlastní zpracování. Z uvedené analýzy rizik vyplývá, že je třeba věnovat více pozornosti těmto klíčovým rizikům: 1: Toto riziko by ovlivnilo strategický záměr nejvíce. Jde o riziko o zvýšení mzdy s nímž jsou spojeny velké náklady. 2,4:. Jedná se o riziko vycházející z vlivu makroprostředí, firma ho nemůže nijak ovlivnit, dopady na strategický záměr by byly značné. Je velice důležité, aby se se strategickým záměrem ztotožnilile. Pokud se tak nestane, ztrácí strategický záměr šanci na úspěch. 3,9,12, 5,10: Třetí klíčové riziko vychází z mikroprostředí a spojné s efektivitou manažementu. Manažer společnosti se snaží předejít tomuto riziku konáním pravidelných schůzek/porad celého vedení, kde je prostor pro vzájemnou komunikaci. Z mapy rizik plyne, že nejvýznamnější faktory rizika jsou: zvýšeni mzdy, zvýšeni poctu nedobytných pohledávek, sníženi poptávky a neuměly management .
7.8 Náklady použitého kapitálu 7.8.1 Náklady vlastního kapitálu Náklady vlastního kapitálu budou vypočítány použitím komplexní stavebnicové metody prof. Maříka. Podchycena by tak měla být všechna dílčí rizika, která se promítnou do výpočtu diskontní míry. Postupuje se v následujících třech základních krocích: 1. stanovení konkrétních faktorů rizika podstatných pro oceňovaný podnik 2. ohodnocení stupně rizika pro jednotlivé faktory 3. transformace určeného stupně rizika na rizikovou přirážku pomocí mocninné funkce Rizika budou rozdělena do dvou skupin: obchodní a finanční. V rámci obchodního rizika bude ohodnoceno 25 kritérií a v rámci finančního 6 kritérií (celkem 31). Během hodnocení všech rizik bude použita následující stupnice, kterou udává profesor Mařík: 87
0
nulové riziko (statní dluhopisy)
1
nízké riziko
2
přiměřené riziko
3
zvýšené riziko
4
vysoké riziko
Pro další výpočet je nutné stanovit rizikovou přirážku (RP) dle vzorce: ,
kde
a je konstanta (viz vzorec a výpočet výše vpravo), x je proměnná a nabývá hodnot od 0 do 4 (dle stupně rizika 0 představuje nulové riziko při investování do státních dluhopisů) je hodnota bezrizikové úrokové míry - stanovena na hodnotě 1,8% (tj. zaručený výnos, který slibuje kalkulačka na internetových stránkách Ministerstva financí za 5letý reinvestiční spořicí státní dluhopis) jsou maximální náklady vlastního kapitálu – zafixovány na hodnotě 25% Jako nulové riziko bude pro investování použita úroková míra 8. tranše 91. emise státních dluhopisů České republiky. Tabulka č 62 Bezriziková sazba Bezriziková sazba
2015
2016
2017
2018
2019
2020
rf
0,02%
0,019%
0,018%
0,017%
0,017%
0,017%
Zdroj:
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/emise-statnich-
dluhopisu/urokove-sazby-sdd#CZ0001004113 Maximální náklady byly pak stanoveny jako šestinásobek této úrokové sazby. Obchodním rizikům bude přiřazena váha 1, finančním rizikům váha 1,3. Váhy jsou zvoleny stejné, které jsou použity v modelovém příkladu pana profesora Maříka dle [10]. Tabulka č 63 Hodnocení rizika Položka
Počet
hodnocených Váha
Počet*Váha
kritérií 1
Obchodní riziko
25
1,0
25,0
2
Riziko oboru
4,0
1,0
4
3
Riziko trhu
3,0
1,0
3
88
4
Riziko a konkurence
7,0
1,0
7
5
Management
3,0
1,0
3
6
Nabízené služby
4,0
1,0
4
7
Specifické faktory
4,0
1,0
4
8
Finanční riziko
6
1,3
7,8
9
Počet kritérií
31
32,8
Zdroj: vlastní zpracování Následně lze vypočítat RP pro každý stupeň rizika na 1 faktor dle [10]: X - stupeň rizika
ax
Z =(ax – 1)
RPj = z*rj / n
1
Nízké riziko
1,923
0,923
0,051%
2
Přeměřené riziko
3,695
2,695
0,15%
3
Zvýšené riziko
7,106
6,106
0,341%
4
Vysoké riziko
13,668
12,668
0,718%
Zdroj: vlastní zpracování Následující tabulka uvádí hodnocení všech obchodních a následně finančních rizik: Budeme předpokládat, že rizika budou neměnné během plánovaného období. Tabulka č 64 Riziko oboru 1. Dynamika oboru Stabilní obor
nízké
2. Závislost oboru na hospodářském cyklu Nezávislost na hospodářském cyklu
přiměřené
3. Potenciál inovací v oboru Obor se značným technickým růstem, ale bez řádových inovací
zvýšené
4. Určování trendů v oboru Podnik se výrazně podílí na určování trendů v oboru
Přiměřené
Rizika trhu 1. Kapacita trhu, možnost expanze Trh Prahy 4 , Modřany nasycen, hledání nových trhu na Libuši
přiměřené
2. Rizika dosažení výkonu Prokazatelná historie výkonu, plánováni nárůstu výkonu 3. Rizika proniknutí na cílové trhy v obce Libuši 89
Přiměřené
Zvýšené
Proniknutí na nové trhy Rizika konkurence 1. Konkurence Nekonsolidovaná konkurence na cílovém trhu
Zvýšené
2. Konkurenceschopnost služeb Parametry a životnost – srovnatelné se špičkovou konkurencí
Zvýšené
3. Ceny Ceny a marže zisku obdobné jako u konkurence
přiměřené
4. Kvalita, řízení služeb Srovnatelné s konkurencí
nízké
5. Výzkum a vývoj Vývoj reaguje na požadavky zákazníků
Nízké
6. Reklama a propagace Pravidelné náklady odpovídajíc průměru
nízké
Rizika managementu 1. Vize, strategie Jasná vize a prostředky jejího dosažení
přiměřené
2. Klíčové osobnosti Dostupná přiměřená náhrada
přiměřené
3. Organizační struktura Jednoduchá a přehledná struktura, komunikace bez potíží
nízké
Rizika služeb 1. Struktura služeb Služby podle potřeb klienta
nízké
2.Technologické možnosti služeb Vyzkoušená technologie, nutné rozšíření nebo rekonstrukce
Nízké
3. Pracovní síla Vyšší podíl specializovaných profesí
Nízké
4. Dodavatelé Přiměřené
Stabilní dodavatelé Rizika ostatních faktorů 1. Úroveň fixních aktiv Podíl fixních nákladů na celkových nákladech je malý 90
Přiměřené
2. Postavení podniku vůči dodavatelům Silné – několik větších dodavatelů s nepřevažujícím podílům
nízké
3. Postavení podniku vůči klientům Velmi nízké
nízké
4. Bariéry vstupu do odvětví Velmi nízké
nízké
Riziko financování 1. Podíl ČPK na oběžných aktivech ČPK kryje i část přechodné výše oběžných aktiv
nízké
2. Běžná a okamžitá likvidita Vysoká běžná likvidita, dostač. likvidní prostředky
Nízké
3. Průměrná doba inkasa pohledávek Značně převyšuje splatnost faktur, riziko nedobytných pohledávek
Nízké
4 Úročený cizí kapitál /vlastní kapitál Nízký podíl cizích zdrojů, dostatečná úvěrová kapacita
Nízké
5. Krytí úroků EBIT / placené úroky
Nízké
6. Krytí splátek úvěru z cash-flow EDITA/splátky úvěru
Nízké
Zdroj: vlastní zpracování Po ohodnocení rizik je možné přistoupit k výpočtu dílčích rizikových přirážek dle [10]: Tabulka č 65 Obchodní rizika I.Rizika oboru
RP= z*rj / n
Počet
Váha
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
1
1
1
0,051%
Přiměřené
0,15%
2
1
2
0,30%
Zvýšené
0,341%
1
1
1
0,341%
Vysoký
0,718% 4
0,693%
Součet
4
Zdroj : vlastní zpracování
91
Tabulka č 66 Riziko trhu II.Rizika trhu
RP= z*rj / n
Počet
Váha
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
Přiměřené
0,15%
2
1
2
0,30%
Zvýšené
0,341%
1
1
1
0,341%
Vysoký
0,718% 3
0,641%
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
Součet
3
Zdroj : vlastní zpracování
Tabulka č 67 Riziko z konkurence III. Rizika
z RP= z*rj / n
Počet
Váha
konkurence
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
3
1
3
0,153%
Přiměřené
0,15%
1
1
1
0,15%
Zvýšené
0,341%
2
1
2
0,682%
Vysoký
0,718% 6
0,985%
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
Součet
6
Zdroj : vlastní zpracování Tabulka č 68 Riziko managementu IY.
Rizika RP= z*rj / n
Počet
Váha
managementu
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
1
1
1
0,051%
Přiměřené
0,15%
2
1
2
0,30%
Zvýšené
0,341%
Vysoký
0,718% 3
0,351%
Součet
3
Zdroj : vlastní zpracování 92
Tabulka č 69 Riziko služeb Y.Rizika služeb
RP= z*rj / n
Počet
Váha
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
3
1
3
0,153%
Přiměřené
0,15%
1
1
1
0,15%
Zvýšené
0,341%
Vysoký
0,718% 4
0,303%
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
Součet
4
Zdroj : vlastní zpracování
Tabulka č 70 Riziko ostatních faktoru YI.
Rizika RP= z*rj / n
Počet
Váha
ostatních
riziková
(RP*vážený počet)
faktoru Nízké
0,051%
3
1
3
0,153%
Přiměřené
0,15%
1
1
1
0,15%
Zvýšené
0,341%
Vysoký
0,718% 4
0,303%
Vážený
Dílčí
počet
přirážka
Součet
4
Zdroj : vlastní zpracování
Tabulka č 71 Finanční rizika Finanční
RP= z*rj / n
Počet
Váha
rizika
riziková
(RP*vážený počet) Nízké
0,051%
Přiměřené
0,15%
Zvýšené
0,341%
Vysoký
0,718%
6
1
93
6
0,306%
Součet
6
6
0,306%
Zdroj : vlastní zpracování Náklady vlastního kapitálu nyní dostaneme jako součet všech dílčích rizikových přirážek, jak uvádí tabulka níže dle [10]: Tabulka č 72 Bezriziková výnosová míra 1,8% I. Rizika oboru
0,693%
II. Rizika trhu
0,641%
III. Rizika z konkurence
0,985%
IY. Rizika managementu
0,351%
Y. Rizika služeb
0,303%
YI. Rizika ostatních faktorů
0,303%
Obchodní rizika (celkem )
3,276%
Finanční riziko
0,306%
Riziková prémie celkem
3,582%
Náklady vlastního kapitálu
5,382%
Zdroj: vlastní zpracování
7.8.2 Náklady cizího kapitálu Náklady cizího kapitálu jsou stanoveny ve výši úrokové sazby úvěru, který společnost plánuje a to 4,75%. Vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) Následující vzorec využijeme pro výpočet vážených průměrných nákladů kapitálu:
Tabulka č 73 Vážené průměrné náklady kapitálu (v tis. Kč)
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Vlastní kapitál
1509
1816
2631
3258
3750
4585
Cizí úročený kapitál
1035
170
0
0
0
0
Celkem
2544
1986
2631
3258
3750
4585
Sazba daně z příjmů
19%
19%
19%
19%
19%
19%
94
Náklady
vlastního 5,382%
5,382%
5,382%
5,382%
5,382%
5,382%
cizího 4,75%
4,75%
4,75%
4,75%
4,75%
4,75%
4.76%
5.30%
5.40%
5.40%
5.40%
5.40%
kapitálu Náklady kapitálu WACC Zdroj: vlastní zpracování 7.8. 3 Výpočet NOA (Net Operating Assets) Pro zjištění hodnoty NOA musíme: zohlednit operační aktiva nevykázaná v rozvaze (v případě Zubní peče jde o aktivaci nákladů na marketing, které mají tříletý efekt.) vyloučit neoperativní aktiva (v případě Zubní peče jde o provozně nenutný dlouhodobý finanční majetek a PP nad úrovní okamžité likvidity ve výši 0,3 ) vyloučit krátkodobé neúročené závazky Tabulka č 74 Aktivace marketingových nákladů (v tis.Kč) Marketingové náklady Lineární odpis 2015 Lineární odpis 2016 Lineární odpis 2017 Lineární odpis 2018 Lineární odpis 2019 Lineární odpis 2020 Roční odpis celkem Kumulované výdaje Kumulované odpisy ZC marketingových nákladů
2015
2016
2017
2018
2019
2020
50 15
150 15 50
50 15 50 15
50 5 50 15 15
120
50
15 15 40
15 50 15
65 200 80
80 250 160
85 300 245
70 420 315
5 15 40 15 75 470 390
35
120
90
55
105
80
Zdroj: vlastní zpracování
95
Tabulka č 75 Aktivace nákladů na školení 2015
2016
2017
2018
2019
2020
60 20
60 20 20
120 20 20 40
120
90
90
Náklady na školení zaměstnanců Lineární odpis 2015 Lineární odpis 2016 Lineární odpis 2017 Lineární odpis 2018 Lineární odpis 2019 Lineární odpis 2020 Roční odpis celkem Kumulované výdaje Kumulované odpisy ZC nákladů na školení zaměstnanců
20 40 40
40 40 30
20 60 20
40 120 60
80 240 140
100 360 240
110 450 350
40 30 30 100 540 450
40
60
100
120
100
90
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č 76 Výpočet PP nad limit Krátkodobý finanční majetek (Pokladna+BÚ) Krátkodobé závazky PP nutné pro okamžitou likviditu= 0.3 Peněžní prostředky nad limit
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
645 1554
744 523
877 612
1732 635
2664 641
3406 655
3844 663
466 179
157 587
184 693
191 1542
192 2472
197 3210
199 3645
Zdroj: vlastní zpracování
7.8.4 Výpočet NOA úpravou Aktiv a Pasiv
Tabulka
č
77
Výpočet
AKTIVA celkem z Rozvahy Aktivované marketingové náklady Aktivované náklady na školení zaměstnanců AKTIVA celkem upravená Peněžní prostředky nad limit NOA - úprava AKTIV
NOA
úpravou
Aktiv
(v
tis.Kč)
2014 3745 15
2015 3067 35
2016 2598 120
2017 3266 90
2018 3899 55
2019 4405 105
2020 5248 80
10 3770 -179 3591
40 3142 -587 2555
60 2778 -693 2085
100 3456 -1542 1914
120 4074 -2472 1602
100 4610 -3210 1400
90 5418 -3645 1773
Zdroj: vlastní zpracování
96
Tabulka č 78 Výpočet NOA úpravou PASIV (v tis. Kč) Vlastní kapitál z Rozvahy Ekvivalentný vlastní kapitál (ZC nákladů na marketing a školení) Cizí kapitál úročený PASIVA celkem úpravená Peněžní prostředky nad limit NOA - úprava PASIV
2014 767
2015 1509
2016 1816
2017 2631
2018 3258
2019 3750
2020 4585
25 3078 3870 -179 3691
75 1558 3142 -587 2555
180 782 2778 -693 2085
190 635 3456 -1542 1914
175 641 4074 -2472 1602
205 655 4610 -3210 1400
170 663 5418 -3645 1773
Zdroj: vlastní zpracování
7.8.5 Výpočet NOPAT (Net Operating Profit After Taxes) Výpočet NOPAT vychází z provozního výsledku hospodařen za rok 2014í, který je upraven o marketingové náklady, náklady na školení a jejich odpis. Tak získáme NOPBT, odečteme daň, která činí 19% z provozního výsledku hospodaření a výsledkem je NOPAT. Tabulka č 79 Výpočet NOPAT (v tis. Kč) Provozní výsledek hospodaření Náklady na marketing a školení Roční odpisy na marketing a školení NOPBT Daň (19% z Provozního VH) NOPAT
2014 630 25
2015 1002 75
2016 960 180
2017 1423 190
2018 1321 175
2019 1447 205
2020 1476 170
-15 640 122 518
-35 1042 198 844
-105 1035 197 838
-160 1453 276 1177
-185 1311 249 1062
-180 1472 280 1192
-175 1471 279 1192
2017 1176.93 0.054 1914 1064.3
2018 1061.91 0.054 1602 958.6
2019 1192.32 0.054 1400 1105.8
2020 1191.51 0.054 1773 1115.9
Zdroj: vlastní zpracování
7.8.6 Výpočet EVA (Economic Value Added) K výpočtu ukazatele EVA použijeme tento vzorec:
Tabulka č 80 Výpočet EVA (v tis.Kč) NOPAT WACC NOA EVA
2014 518.4 3591
2015 844.02 0.0476 2555 673.1
2016 838.35 0.053 2085 702.9
Zdroj: vlastní zpracování
97
EVA je ukazatel, který měří výkonnost podniku pomocí ekonomického zisku. Ten představuje výdělek přesahující náklady kapitálu (neboli jeho požadovanou výnosnost). Z tabulky můžeme vidět, že EVA nabývá kladných rostoucích hodnot, dochází tedy k tvorbě ekonomického zisku a zvyšování bohatství vlastníků, protože vyprodukuje více než činí náklady na kapitál.. Svůj vliv na tom má rostoucí NOPAT, především díky rostoucím výkonu a nízkému tempu růstu WACC.
7.9 Řízení optimální velikosti EVA 7.9.1 Faktory provozních výnosů Podnik v roce 2015 – 2020 plánuje rozšířenou marketingovou kampaň. Díky efektivnímu marketingu se předpokládá zvýšení prodeje služeb. Společnost očekává efekt, že podpoří marketingem růst prodeje a tím samým splní strategické cíle. Tak je zřejmě, že tento faktor už je zohledněn v dané práce a přepočet ukazatelé EVA nevyžaduje. Jenom můžeme říct, že čím vyšší bude kvalita marketingových aktivit tím vyšší budou tržby. (лиана перефразируй это как-то по другому, так как это копия текста с работы Hrubeho) Druhým faktorem a zatím i návrhem pro zvětšení ukazatele EVA je inovační parametry služeb. Zubní peče nabízí pro jiné stomatology
použití rentgenu a školeni lékařům
parodontologii. 7.9.2 Faktory provozních nákladů Významnou položkou provozních nákladů, která bude růst, jsou mzdové náklady. Růst mezd se ale vrátí v podobě zvýšené produktivity lékaři . Plánovaná minutová kalkulace lékaře od roku 2014 každoročně roste. Tato skutečnost přispěje k následně k růstu ukazatele EVA. 7.9.3 Faktory investovaného kapitálu Společnost investuje do nového softwaru, který by měl nahradit stávající zastaralý systém a přispět k zlepšení diagnózu . Dále ukazatel EVA pozitivně ovlivní investice do nové ordinace v Lubišu.. 7.9.4. Návrh zvýšení EVA Prodej digitálních rentgenových služeb jiným stomatologům zvýší výkony podle hodnocení paní Kazarajanové o 3 - 5%.. Z nákladů porostou jenom osobní náklady na laboranta a energie a materiálu.
98
Tabulka č 81 Výpočet EVA po uplatnění návrhu 2015 Výpočet VH po startováni progeje digitálních rentgenových služeb (tis.Kč) Tržby za prodej rentgenových služeb Spotřeba materialu a energie Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření
9498.3 8069 40 1389.3
Výpočet NOPAT Provozní VH NOPBT Daň (19% z Provozního VH) NOPAT
1389.3 1295.3 246.1 1049.2
Výpočet EVA NOPAT NOA (t-1) WACC EVA
1049.2 3591 0.0476 878.3
Zdroj: vlastní zpracování Po úspěšnému uplatněni návrhu dojde k zvýšení ukazatele EVA o 124,2 tis. Kč, což je nárůstem o 18%.
99
8. Závěr Cílem diplomové práce bylo zpracovat podnikatelský záměr z oblasti zubního lékařství. Podnikatelský plán byl zpracován v praktické části na základě stručného návodu teoretické částí tuto práce. Druhým cílem bylo vyhodnocení zpracovaného podnikatelského záměru společnosti Zubni peče s.r.o kde jsem pracuji jako stomatoložka. V teoretické části této práce jsem popsala podnikatelský záměr z obecného hlediska. Přestavila jsem jednotlivé formy podnikatelských plánů, jejich rozdíly z pohledu uživatelů. Dále jsem specifikovala požadavky a zásady pro sestavování podnikatelských záměrů a formulovala jsem obecnou strukturu podnikatelského záměru, kterou jsem aplikovala na záměr zubní ordinace Zubní peče s.r.o Dále musila zmapovat specifiku podnikání ve zdravotnictví a v zubním lékařství. Popsala jsem legislativní požadavky pro fungování zubní ordinace, formy poskytování lékařské péče a systém úhrad za poskytované služby. Zubní lékařská péče je v rozhodující míře poskytována prostřednictvím nestátních lékařských zařízení. Cílem praktická části této práce zhodnotit výhodnost této investice z ekonomického hlediska a současně z hlediska celkové proveditelnosti investice. V zubním lékařství je nejdůležitějším zdrojem personální obsazení podniku. Součástí konkurenční výhody jsou schopnosti samotných zaměstnanců, jejich odborná praxe, specializaci v oboru a zkušenosti s moderními technologiemi a přístroji. Praxe Zubní peče s.r.o disponuje velkým počtem silných stránek, proto její hlavní strategií je využívat své silné stránky postupným vytvářením finanční zásoby, vysokou kvalitou odvedené práce, poskytováním souvisejících služeb v rámci prováděných výkonů, osobním přístupem k pacientům atd. Praxe Zubní peče s.r.o ve sledovaném období byla posouzena jako finančně zdravá společnost s výbornou úrovní likvidity, která se pohybuje v rozmezí 2,64 – 7,01 a relativně vysokou rentabilitou celkového kapitálu, která v roce 2017 dosahuje více než 34%. Také rentabilita vlastního kapitálu dosahuje vysokých hodnot téměř 40%, ačkoliv má klesající tendenci. Vývoj ukazatelů zadluženosti také jasně dokazuje snižování celkové zadluženosti společnosti. Pozitivní vývoj byl také sledován u hospodářského výsledku zubní ordinace, který se bude každoročně zvyšovat a v roce 2020 dosáhne výše 2,9 mil Kč. V roce 2016 budou splaceny veškeré dlouhodobé cizí zdroje a bude nashromážděno vysoké množství vlastního kapitálu ve 100
formě krátkodobého finančního majetku ve výši 3,2 mil. Kč, tudíž si společnost bude moci dovolit investovat do nové ordinace v Libuše a rozšířit svou podnikatelskou činnost. Celkově mohu tento podnikatelský záměr vyhodnotit jako úspěšný a životaschopný s dobrou perspektivou pro další rozvoj a rozšiřování.
101
9. Zdroje Literatura: 1. FILANDROVÁ, S., Bakalářská práce: Finanční analýza v podniku Lomox Plus s.r.o., 2008. 2. FOTR, J., SOUČEK, I., Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s. 2005, 63 s. ISBN 80-247-0939-2. 3. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. 4. GRÜNWALD, R., KORBOVÁ, R., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání, Praha:Oeconomica 2005. ISBN 80-245-0911-3. 5. HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení nového podniku. 1. vydání Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-85865-07-6. 6. JAKUBÍKOVÁ, D, Strategický marketing, 1. vydání VŠE Praha: Oeconomica, 2008, 125s.ISBN 978-80-245-0902-0. 7. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1. vydání, Praha:C.H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3. 8. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 42 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 9. KOTLER, P. Moderní marketing , 2007 10. KOVÁŘ, F., Strategický management, 1. vydání: VŠE Praha, 2008, ISBN 978-808730-33-2. 11. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2008, Zdravotnická statistika k 31.12.2008, vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 12. MAREK, P. a kolektiv, Studijní průvodce financemi podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress 2006.ISBN 80-86119-37-8. 13. SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-12631. 14. VONDRÁKOVÁ T, Porovnání oborů: Stomatologie a zubní lékařství , 2013 15. WUPPERFELD, U., Podnikatelský plán pro úspěšný start, 1. vydání Praha: Management Press, 2003, 110-124 s. ISBN 80-7261-075-9. Internetové zdroje: 1. http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf 2. http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 102
3. http://www.dentalcare.cz 4. http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html 5. http://www.unicreditleasing.cz/cz/produkty/financovani-stroju-a-zarizeni/leasing-spodporoueib/komoditni-omezeni-seznam.html 6. http://firmy.finance.cz/financovani/informace/podnikatelske-uvery/uvery1/ 7. http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/ 8. http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?c=A071109_122503_fi_osobni_amr 9. http://www.endiviadent.com/nabizime.php 10. http://www.esthesia.cz/ortodoncie.html 11. http://www.klinikazdravi.cz/zdravotni-pece/oralni-a-maxilofacialni-chirurgie/ 12. http://www.lekari-online.cz/stomatologie/zakroky/stomatochirurgie 13. http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/lekarska-povolani_936_3.html 14. http://obchodnirejstrik.cz/ia-dent-s-r-o-26106957/ 15. http//www.profipodnikatelskyplan.cz 16. http://www.rostova.cz/periodontics.php 17. http://www.vysokeskoly.cz/system/index.php?clanek=2040&id=3020 Ostatní zdroje: 1. Časopis StomaTeam – odborný časopis pro stomatology, číslo 2/2007 2. Časopis České stomatologické komory – LKS – číslo 4, duben 2007, ročník 17 ČSK, 2013 3. Diobe, Dentální klinika, 2011 4. IPVZ, 2013 5. Měšec, 2013 6. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 7. Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních
omezení pro rok 2015
8. Zákon č. 160/1992 o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních 9. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 10. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 11. Zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta 12. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 13. Zdravotnický portál města Prahy, 2013 14. ÚZIS ČR (2007-2015) 103
Seznam použitých tabulek, obrázků a příloh Seznam použitých tabulek: Tabulka č 1 Legislativní faktory............................................................................................... 17 Tabulka č 2 Vývoj výše úhrad za vybrané výkony. ................................................................. 27 Tabulka č 3 Seznam zdravotních pojišťoven ........................................................................... 28 Tabulka č 4 Vybrané úhrady stomatologické péče 1997 –2014............................................... 30 Tabulka č 5 Náklady ve stomatologii za obdobi 1997 - 2014 .................................................. 30 Tabulka č 6 Rozpracování dlouhodobého cíle zvýšení výkonů do ročních cílů ...................... 37 Tabulka č 7 Rozpracování dlouhodobých cílů do ročních cílů ................................................ 37 Tabulka č 8 Ceník nabízených služeb ...................................................................................... 38 Tabulka č 9 Konkurenti uvnitř odvětví: ................................................................................... 44 Tabulka č 10 Zubní lékaři podle oborů činnosti a pohlaví k 31. 12. 2013 ............................... 46 Tabulka č 11 Průměrný věk lékařů, zubních lékařů a farmaceutů v roce 2013 ....................... 47 Tabulka č 12 SWOT analýza Zubní peče s.r.o ......................................................................... 49 Tabulka č 13 Stanovení výsledného ceníku (doplatek pacienta) v Kč ..................................... 53 Tabulka č 14 Výpočet minutové sazby I .................................................................................. 54 Tabulka č 15 Výpočet minutové sazby II ................................................................................. 54 Tabulka č 16 Plán výkonů ........................................................................................................ 55 Tabulka č 17 Dlouhodobý hmotný majetek (v tis. Kč) ............................................................ 56 Tabulka č 18 Zůstatková cena DHM společnosti Zubní peče s.r.o. (v tis. Kč) ........................ 57 Tabulka č 19 Investiční plán zubní praxe ................................................................................. 58 Tabulka č 20 Výpočet daňových odpisů DHM rovnoměrných (v tis. Kč) .............................. 58 Tabulka č 21 Výpočet daňových odpisů DHM zrychlených (v tis. Kč).................................. 58 Tabulka č 22 Odpisový plán dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (v tis. Kč) ..... 59 Tabulka č 23 Průměrný počet ošetřených pacientů .................................................................. 59 Tabulka č 24 Materiál - variabilní náklady na ošetření pacientů (v tis. Kč) ............................ 59 Tabulka č 25 Průměrná roční míra cenové inflace (meziroční růst v %) ................................. 60 Tabulka č 26 Plán variabilních nákladů v Kč I ........................................................................ 60 Tabulka č 27 Plán ostatní provozní náklady II v Kč ................................................................ 61 Tabulka č 28 Plán nájemních nákladů v Kč ............................................................................. 61 Tabulka č 29 Osobní náklady v Kč .........................................................................................62 Tabulka č 30 Plán osobních nákladů v Kč ............................................................................... 62 104
Tabulka č 31 Plán nákladů: daně a poplatky ............................................................................ 63 Tabulka č 32 Plán nákladů v Kč ............................................................................................... 63 Tabulka č 33 Plán nákladových úroků a pojistné k úvěru ........................................................ 64 Tabulka č 34 Plánovaný hospodářský výsledek ....................................................................... 64 Tabulka č 35 Plánování účetního zisku a zisku po zdanění v Kč. ............................................ 65 Tabulka č 36 Dlouhodobý majetek (v tis. Kč).......................................................................... 65 Tabulka č 37 Plán krátkodobých pohledávek .......................................................................... 66 Tabulka č 38 Plán krátkodobého finančního majetků .............................................................. 66 Tabulka č 39 Oběžná aktiva (v tis. Kč) .................................................................................... 67 Tabulka č 40 Časové rozlišení (v tis. Kč) ................................................................................. 67 Tabulka č 41 Plánovaná aktiva (v tis. Kč) ................................................................................ 67 Tabulka č 42 Vlastní kapitál (tis Kč) ........................................................................................ 68 Tabulka č 43 Závazky y obchodních vztahu ............................................................................ 69 Tabulka č 44 Krátkodobé závazky: závazky k zaměstnancům, za sociální zabezpečení, zdravotního pojištění a států ............................................................................................. 70 Tabulka č 45 Plán úvěru ........................................................................................................... 71 Tabulka č 46 Výpočet plánovaného cash-flow nepřímou metodou (tis. Kč) ........................... 72 Tabulka č 47 Výpočet konečného stavu peněžních prostředků 2015 - 2020 (tis. Kč) ............. 73 Tabulka č 48 Plánovaná Rozvaha pro období 2015 – 2020 ..................................................... 74 Tabulka č 49 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2015 – 2020 .............................................. 75 Tabulka č 50 Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2015 - 2020.................................................. 76 Tabulka č 51 Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2015 - 2020 .................................................. 77 Tabulka č 52 Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2015 - 2020 .......................................... 78 Tabulka č 53 Výpočet ukazatelů ČPK...................................................................................... 78 Tabulka č 54 Finanční ukazatele společnosti Zubní peče s.r.o ................................................ 79 Tabulka č 55 Výpočet vlivu na pokles ROE pomoci DuPontova vzorce ................................. 81 Tabulka č 56 Splnění cíle ......................................................................................................... 82 Tabulka č 57 Narůst tržeb a splnění ročních KPI ..................................................................... 82 Tabulka č 58 Kritické faktory úspěchu..................................................................................... 82 Tabulka č 59 Rizikové faktory ................................................................................................. 85 Tabulka č 60 Hodnota rizikových faktoru ................................................................................ 86 Tabulka č 61 Mapa rizik ........................................................................................................... 87 Tabulka č 62 Bezriziková sazba ............................................................................................... 88 Tabulka č 63 Hodnocení rizika................................................................................................. 88 105
Tabulka č 64 Riziko oboru ....................................................................................................... 89 Tabulka č 65 Obchodní rizika .................................................................................................. 91 Tabulka č 66 Riziko trhu .......................................................................................................... 92 Tabulka č 67 Riziko z konkurence ........................................................................................... 92 Tabulka č 68 Riziko managementu .......................................................................................... 92 Tabulka č 69 Riziko služeb ...................................................................................................... 93 Tabulka č 70 Riziko ostatních faktoru ...................................................................................... 93 Tabulka č 71 Finanční rizika .................................................................................................... 93 Tabulka č 72 Bezriziková výnosová míra ................................................................................ 94 Tabulka č 73 Vážené průměrné náklady kapitálu .................................................................... 94 Tabulka č 74 Aktivace marketingových nákladů (v tis.Kč) ..................................................... 95 Tabulka č 75 Aktivace nákladů na školení ............................................................................... 96 Tabulka č 76 Výpočet PP nad limit .......................................................................................... 96 Tabulka č 77 Výpočet NOA úpravou Aktiv (v tis.Kč) ............................................................. 96 Tabulka č 78 Výpočet NOA úpravou PASIV (v tis. Kč) ........................................................ 97 Tabulka č 79 Výpočet NOPAT (v tis. Kč) ............................................................................... 97 Tabulka č 80 Výpočet EVA (v tis.Kč) ..................................................................................... 97 Tabulka č 81 Výpočet EVA po uplatnění návrhu..................................................................... 99
Seznam použitých obrayků Obrázek č 1 Složení ceny ve stomatologii ČR v roce 2014 .................................................... 31 Obrázek č 2 Stomatologická ordinace ...................................................................................... 33 Obrázek č 3 Model PEST anályza ............................................................................................ 41 Obrázek č 4 Věkové složení obyvatelstva, Praha ..................................................................... 42 Obrázek č 5 Porterův model 5-ti konkurenčních sil ................................................................. 43 Obrázek č 6 Věková struktura zubních lékařů a k 31. 12. 2013 ............................................... 47 Obrázek č 7 Matice BCG pro společnost Zubní peče s.r.o (vlastní zdroj) ............................... 51 Seznam použitých grafů GRAF č 1 Státní zdravotnické zařízení .................................................................................... 21 GRAF č 2 Nestátní zdravotnické zařízení ................................................................................ 21
106
