PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ROZVOJE FIRMY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSIT Y OF T ECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULT Y OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF FINANCES

PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ROZVOJE FIRMY ENTREPRENEURIAL INTENTION OF BUSINESS DEVELOPMENT

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

LUCIE ALEXOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2011

Ing. ONDŘEJ ŽIŽLAVSKÝ, Ph.D.

Abstrakt Bakal ářská práce je zaměřena na finanční anal ýz u nově vzni kající obchodní firm y. Finanční plán je zpracován z důvodu žádosti o úvěr a je sest aven ve třech verzích: reali stická, optimisti cká a pesimisti cká. Dosažené v ýsl edk y vyhodnocují fi nanční situaci podniku.

Abstact The bachelor thesis is focused on a fina ncial anal ysis of a newl y estab lished business. The mai n purpose of the fi nancial pl an is a bank l oan appl i cation. The plan is com piled in th ree versions: realistic, optimisti c and pessimisti c. The obt ained results eval uat e financial situation of the business.

Klíčová slova Podnikatel sk ý zám ěr rozvoje firm y , finanční pl án, financování

Keywords Business development plan, financi al pl an, financing

Bibliografická citace mé práce ALEXOVÁ, L. Podnikatelský záměr rozvoje firmy. Brno: V ysoké učení techni cké v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 63 s. Vedoucí bakal ářské práce Ing. Ondřej Ži žlavsk ý, Ph. D..

Čestné prohlášení Prohlašuji, ž e předl ožená bakal ářská práce je původní a zpracoval a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použit ých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila aut orská práva (ve sm yslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autors kém a právech souvisejí cích s právem aut orsk ým ). V Brně dne 31. květ na 2011

……….................................. Lucie Al exová

Poděkování Ráda b ych tímto poděkovala panu Ing. Ondřeji Žižlavskému, Ph. D. za odbornou pomoc, rady a vstřícné vedení při v ytváření t éto bakalářské práce.

Obsah ÚVOD ....................................................................................... 8 1

TEORETICKÁ VÝCHODIS K A PRÁCE ............................... 10 1.1

Podnikání, podnikatel, podnik .................................................... 10

1.2

P r á v n í f o r my p o d n i ká n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1

1.3

S p o l e č n o s t s r u č e n í m o me z e n ý m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1

1.4

P o d s t a t a a s my s l p o d n i ka t e l s k é h o z á mě r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2

1.5

P o ţ a d a v ky n a p o d n i ka t e l s ký z á mě r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3

1.6 S t r u k t u r a p o d n i ka t e l s k é h o z á mě r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4 1.6.1 Realizační resumé .................................................................. 14 1.6.2 Charakteristika firmy a jejich cílů ........................................... 14 1.6.3 Organizační řízení a manažerský tým ....................................... 15 1.6.4 Přehled výsledků a závěrů technicko -ekonomické studie projektu……… ................................................................................ 16 1.7 Analýza ..................................................................................... 18 1.7.1 SWOT analýza ...................................................................... 18 1 . 7 . 2 S LE P T a n a l ý z a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 1.7.3 Nástroje vnitřní analýzy podniku ............................................. 19 1.7.4 Nástroje vnější analýzy podniku .............................................. 19 1.7.5 Porterův model konkurenčních sil ............................................ 20 1.7.6 Bod zvratu, efektivnost .......................................................... 20 Efektivnost = nákladová funkce lineární ............................................. 21 1.7.7 Finanční plán podniku, ekonomické zhodnocení ........................ 22 1.8 Zd r o j e f i n a n c o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 1 . 8 . 1 I n t e r n í a e x t e r n í z d r o j e fi n a n c o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 4 1.8.2 Vlastní a cizí zdroje financování ............................................. 24

2

ANALÝZA PROBLÉMU A S OUČAS NÉ SITUACE. .............. 25 2.1 P o p i s f i r my . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 5 2.1.1 Historie firmy ....................................................................... 25 2.1.2 Podnikatelská činnost ............................................................ 25 2.1.3 Organizační schéma ............................................................... 27 2.1.4 Vlastnická struktura ............................................................... 28 2.1.5 Obchodní politika .................................................................. 28 2.2 Analýza současného stavu .......................................................... 28 2.2.1 Trhy a konkurence ................................................................. 28 2 . 2 . 2 V ýr o b n í z d r o j e a m a j e t e k fi r m y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 9

2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7

3

Ekonomický a finanční pohled ................................................ 29 Ekologický a etický pohled ..................................................... 30 Porterův model konkurenčních sil ............................................ 30 S LE P T a n a l ý z a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 SWOT analýza ...................................................................... 41

VLASTNÍ NÁVRH Y ŘEŠENÍ, PŘÍNO S NÁV RHŮ ŘEŠENÍ .. 43 3.1 C h a r a kt e r i s t i ka s p o l e č n o s t i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3 3.1.1 Popis účetní jednotky ............................................................. 43 3 . 1 . 2 Zá k l a d n í i n f o r m a c e o a p l i k a c i o b e c n ý c h ú č e t n í c h z á s a d . . . . . . . . . . . . . 4 4 3.1.3 Organizační struktura ............................................................. 44 3.1.4 Cíl ....................................................................................... 45 3.2 Finanční plán ............................................................................ 45 3.2.1 Kalkulace nákladů ................................................................. 46 3.2.2 Financování .......................................................................... 47 3.2.3 Výnosy ................................................................................. 49 3.2.4 Porovnání nákladů a výnosů .................................................... 50 3.3

V ý p o č e t b o d u z v r a t u , e f e kt i v n o s t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2

3.4 Finanční analýza ....................................................................... 52 3 . 4 . 1 V ýp o č t y v y b r a n ý c h u k a z a t e l ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 4

4

ZÁVĚR .............................................................................. 58

SEZNAM PO UŢITÝCH ZDROJŮ …………………………… ………59 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULE K A GRAFŮ………………… …...61 SEZNAM PŘÍLOH …………………………………………… … ……..63

Úvod Stále narůstají cí potřeba zem ědělské půd y, rozvoj m ěst spojen ý s e stavitelstvím a řem esl y, to vše vedlo k v yšší a v yšší spotřebě dřeva. Od 14. stol etí se obj evují první zákaz y m ýcení jednotliv ých lesů. S rozvojem sklářství , dolování a hutnictví spot řeba dřeva a dřevěného uhlí ještě stoupl a. Palivové i st avební dř evo b ylo dopravováno z často velkých vzdáleností, neboť

l es y

v

blízkosti

tehdejší ch

hospodářsk ých

st ředisek

již

b yl y

zdevastován y - např. pro pot řeb y kutnohorsk ých dolů b yl o v 16. st oletí dřevo splavováno po Labi až z Krkonoš. Mezi evropsk ými stát y zaujímá naše republika 12. místo v lesnat osti (33,5 %), v zásobě dřeva na 1 hekt ar je na 4. míst ě (245,8 m3/ha) a v ročním přírustu na 1 ha je na 6. míst ě (7,8 m3/ha). V období

po

druhé

svět ové

válce

b ylo

dřevo

v b ýval ém

Československu zařazeno m ezi strat egi cké surovin y, s kterým i j e nutno při tuzemském užití šet řit. Dřevo se t ak stalo význam n ým exportním artikl em a jeho v ývoz posiloval jinak neschopné hospodářství. Dřevo b ylo v yváž eno často pouze j ako surovina bez jakékoliv přidané hodnot y. Dnes j e dřevo především konstrukčním ma teri ál em, v yužívají se i jeho tepelně izolační vl astnosti, pružnost a pevnost. Je v ýc hozí surovinou v papí renst ví. Dřevo, které se dostává na trh, b ývá většinou již opracované, což znamená, že kmen y stromů jsou nařezané na st andardní rozměr y a prodávají se v podobě pravideln ých kusů (řeziva). Řezivo se nabí zí jako hranol y, prkna, fošn y, l atě a odřezk y. (5, s. 25)

8

Vymezení problému a cíl e práce Cílem je zpracovat podnikat elsk ý zám ěr (podnikat elsk ý pl án) již na existující

společnost,

která

se

zab ý vá

v ýrobou

dřevěných

obalů

a

komplexními službami v logistické činnosti. Hl avním cíl em je zpracovat finanční pl án spočívající v získání úvěru na zakoupení v ýrobní hal y. V mé bakal ářské práci musím brát v úvahu to, že ani v ysoká kvalit a podnikat elského zám ěru nezaručuje úspěch proj ektu, protože jde st ál e o rizikov ý projekt. Kvalit a příprav y projektu se však projeví příznivě tím, že: -

zvyšuj e naději úspěchu

-

snižuje podstatně nebezpečí takového neúspěchu proj ektů, kt er ý b y

vážně ohrozil finanční stabilitu fi rm y a případně i samo tno u j ejí existenci. J e však t řeba upozornit na to, že zpracovan ý podnikat elský z ámě r nebude vzhledem k proměnlivosti podni katelského okolí platit beze změn y delší dobu. Podnikatelsk ý záměr je proto třeba chápat jako stále živý a vyvíj ející

se

dokument,

kt er ý

je

t řeba

k mění cím se podmí nkám.

9

neustál e

adaptovat

vzhl edem

1 Teoretická východiska práce 1.1 Podnikání, podnikatel, podnik Obchodní zákoník definuj e podnikání v §2 v odst. 1 jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnik at elem vlast ním jménem a na vlast ní odpovědnost za účel em dosažení zisku. S amostatná činnost spočívá v t om, že určit á právni cká nebo f yzická osoba sam ostatně rozhoduje o tom: -

jaké st atk y nebo služby bude na t rhu poskytovat,

-

jak ým způsobem a kde bude své pr odukt y v yt vářet ,

-

s k ým bude spol upracovat ,

-

jak ým způsobem bude provoz financován,

-

jaká bude právní forma podnikání,

-

jak ým způsobem se budou tvořit cen y,

-

jakého zisku se má dosahovat.

Podnikatel em j e podle obchodního zákoníku: a)

osoba zapsaná v obchodním rejs tříku,

b)

osoba, která podniká na zákl adě živnostenského oprávnění,

c)

osoba, která podni ká na základě jiného než živnostenského

oprávnění podl e zvláštních právních předpisů, d)

osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je z apsána do

evidence podl e zvláštního pře dpisu. Podnikem se pro účel y tohoto zákona rozumí soubor hm otn ých, jakož i osobních a nehmotných složek podni kání. K podniku nálež í věci, práva a jiné maj etkové hodnot y, které pat ří podnikat eli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze m aj í k tomuto účelu sl oužit. Podnik je věc hrom adná. Na jeho právní pom ěr y se použijí ustanovení o věcech v právním sm yslu. Tím není dot čena působnost zvláštní ch právních předpisů vztahující ch se k nemovit ým věcem, předm ětům prům ysl ového a jiného duševního vl astnict ví, motorov ým voz idlům apod., pokud jsou součástí podniku. (6, s. 43)

10

1.2 Právní formy podnikání Klasifi kace podniků podle právní form y m á v ýznam napří klad pro určení kapitál ového rizika (neom ezené nebo omezené ručení ), možnosti financování, daňové zat ížení, povinnosti procházet audit em a publikovat některé skut ečnosti. Právní form y, které jsou v Č eské republice velmi v yuží vané, jsou vym ezen y

obchodním

zákoníkem

(obchodní

společnost i

a

družstva).

Živnostensk ý zákoník se zaměřuje na podnikat elské subjekt y provozující svou činnost na zákl adě živnostenského oprávnění . V České republice mohou lidé podnikat dvěm a způsob y – jako f yzická osoba nebo jako právnická osoba. Podnikání právnick ých osob: Z právnick ých osob jsou definován y a upraven y obchodním zákoníke m obchodní spol ečnost i (založen y z a účel em podnikání) a družstva. (6, s. 44)

1.3 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručení m omezen ým je společnost , jejíž základní kapitál je tvořen vklad y společní ků a jejíž společní ci ručí za závazky společnosti, dokud neb yl o zapsáno splacení vkladů do vhodného rejst říku. Společnost může být založena j ednou osobou a m aximální počet společníků je padesát. Společnost s ručení m omezen ým s jediným spol ečníkem nemůže být jedin ým zakladatel em

nebo

jedin ým

spol ečníkem

jiné

sp olečnosti

s ručením

omezen ým. Jedna f yzická osoba může být jedin ým spol eční kem nejv ýše tří společností s ručení m omezen ým. (2, s. 43) Obchodní firm a společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením om ezen ým “, stačí však zkratka „spol. s. r. o.“ n ebo „s. r. o.“ V ýše zákl adního kapitálu spol ečnosti musí činit al espoň 200 000 Kč. V ýše vkl adu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Na základní m kapitálu společnost i

se může každ ý společník účastni t

pouze jedním

vkladem. Celková výše vkl adů musí souhla sit s v ýší zákl adního kapit álu společnosti. (2, s. 43, 44)

11

Společenská smlouva musí obsahovat: -

firmu a sídlo společnosti,

-

určení spol ečníků uvedením fi rm y nebo názvu a sídla právnické

osob y nebo jm éna a bydli ště f yzi cké osoby, -

předm ět podnikání,

-

výši základního kapi tálu a v ýši vkl adu každého spol eční ka,

-

jména a b ydlišt ě prvních jednatel ů společnosti a způsob jak ým

jednají jm énem spol ečnosti, -

jména a b ydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuj e,

-

určení správce vkl adu

V případě,

že

je

společnost

z al ožena

jedním

zakladatel em

–

společníkem nahrazuje spol ečenskou sml ouvu zakl adat elská l istina. Společnost s ručení m omezen ým m á ze zákona st anoven y orgán y, které ji řídí: valná hromada spol ečníků j ako nejv yšší orgán spol ečnosti – pokud má spol ečnost j edi néh o společníka, t ak tento v ykonává působnost valné hromad y a j ednatel nebo více j ednatelů jako st atut ární orgán. Valná hromada je schopná usnášení, jsou – li přítomni společní ci, kt eří mají alespoň polovinu všech hlasů. Jednatel nebo ví ce jednat elů je stat ut árním orgánem společnosti. Je – li jednat elů ví ce, je oprávněn jednat jm énem společnosti každ ý z

ni ch

sam ostatně.

Omezit

jednatelská

oprávnění

může

pouze

společenská smlouva, stanov y nebo val ná hrom ada. Na j ednatele se vztahuj e zákaz konkurence.

1.4 Podstata a smysl podnikatelského záměru Tento záměr slouží zpravidla dvěma účelům . Jednak je to určit ý vnitřní dokum ent, kter ý slouží jako základ vlastního řízení firm y. Značn ý význam má však externí uplatnění podnikat elského záměru v případě, že firma hodlá financ ovat realizaci proj ektu s v yužitím cizího kapitálu, případně se uchází o někter ý druh nenávratné podpor y. V t omto pří padě j e třeba přesvědčit poskytovat ele kapit álu o v ýhodnosti a nadějnosti proj ektu, na jehož financování se tento kapitál použije (posk yt ov at el kapitálu, např. banka, totiž pečlivě zvažuje a hodnotí projekt i fi rmu z hledi ska v ýnosnosti

12

vložen ých prost ředků, jeji ch návratnosti i existujícího podnikat elského rizika). (1, s. 305)

1.5 Poţadavky na podnikatelský záměr Zpracovan ý podnikatelsk ý záměr b y měl splňovat určité požadavk y, a to: -

být stručný a p řehl edný (jeho dél ka b y neměl a přesahovat padesát

stránek), -

být jednoduchý a nezacházet do technick ých a technologi ck ých

detailů (tj. m á b ýt srozumiteln ý pro bankéře i investor y, což jsou zpravidl a osob y bez hlubších t echni ck ých zákl adů), -

demonstrovat výhody produktu či sluţby pro uţivatel e, resp.

zákazníka (investoři oceňují tržně ori entovanou podnikatelskou činnost), -

orientovat se na budoucnost , tj. ne na to, čeho již fi rma dosáhla,

ale na v ystižení trendů, zpracování prognóz a její v yužití k charakteristice toho, co má b ýt dosaženo, -

být

co

n ejvěrohodnější

a

realistický

(otevřené

ohodnocení

konkurence zv yšuje důvěr yhodnost v očí ch posk ytovatel e kapitálu), -

nebýt příliš opti mi stický z hlediska trţního p oten ciálu , neboť to

snižuje jeho důvěr yh odnost v očích poskyt ovat ele kapit álu, -

nebýt však ani pří liš pesi misti cký , neboť při podceňování může

být dan ý projekt pro investora m álo atraktivní, -

nezakrývat slabá mí sta a ri zika projektu (i případné ch yb y,

kter ýc h se fi rma v minulosti dopusti la), j estliže invest or odhalí určit é negati vní faktor y neuvedené v podnikatelském záměru, může to v jeho očí ch značně osl abit důvěryhodnost proj ektu, -

upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy

a kompetenci manaţerského týmu , a to nej en z hl ediska nezb ytn ých manažersk ých a podnikat elsk ých dovedností, ale i schopnosti práce j ako efektivního t ým u, -

prokázat schopnost firmy h radit úrok y a splátky v případě užití

bankovního úvěru k financování projektu,

13

-

prokázat, jak m ůže posk ytovatel kapitál u formou účasti, rizi kového

kapitálu aj. získat zpět vynaloţený kapitál s patři čn ým zhodnocením, -

být zp racován kvali tně i po formální stránce . (1, s. 309)

1.6 Struktura podnikatelského záměru -

realizační resumé,

-

charakt eri stik a firm y a j ejich cílů,

-

organizační řízení a manažersk ý t ým ,

-

přehl ed základní ch výsl edků a závěrů technicko -ekonomické studie,

-

shrnutí a závěr y,

-

příloh y. (1, s. 305)

1.6.1 Realizační resumé Součástí realizačního resumé b y mělo b ýt: -

název a adresa firm y, číslo t elefo nu a faxu, kont aktní osob y,

-

charak teristika

produktu ,

resp.

sluţby,

které

jsou

náplní

projekt u, jeji ch specifick ých vl astností a předností vzhledem ke konkurenci, -

popis trhů , na kter ých se firm a upl atní, a distribučních ces t ,

kter ých hodlá v yužít k dosažení těchto t rhů, -

strategi cké zaměření firmy na období příštích 3 aţ 5 let , včetně

jejích dlouhodob ýc h cílů, způsobů dosažení těchto cílů i uvedení fáze podnikat elské či nnosti, ve kt eré se fi rma nachází, -

zhodnocení

manaţerských

zkušeností

a

kvality

klíčových

pracovníků firmy ve vztahu k danému projektu, -

finanční aspekty zahrnují cí odhad y zisku v následují cích pěti

letech, velikost pot řebného kapit álu, účel j eho použití a očekáv an ý roční v ýnos pro posk ytovatele kapit álu. (1, s. 305) 1.6.2 Charakteristika firmy a jej ich cílů Charakteristika fi rmy a j ejich cílů b y měla postihnout j ak minulost firm y,

t ak

i

j ejí

přítomnost

a

budoucnost

podnikat elsk ých cílů a strategií jeji ch dosažení.

14

z hlediska

zákl adních

motivů úspěch y,

histori e firmy , zachycují cí její či nnost od založení (s uvedením tohoto

založení),

v ývoj

finanční

v ýsl edk y situace

podnikat elské fi rm y

činnosti

v minulosti

a

a

dosažené

způsob

jejího

financování, -

důleţité charakteristiky produktů (sluţeb) , kt eré jsou náplní

projekt u. Přitom je t řeba specifikovat j ejich s oučasnou fázi (výzkum a v ývoj či již uvedení na trh) a dobu životnosti , kdo je či bude jeji ch uživatel em a jaké v ýhod y mu budou z uplatnění těchto produktů či služeb vznikat, jaké klíčové faktor y rozhodují o jejich úspěchu, jaké jsou jeji ch jedinečné r ys y, které rozhodují o konkurenční pozici a srovnání těchto r ysů s konkurencí, jaké js ou způsob y ochran y produktů či služeb (vl astni ctví patentů aj.), jaké nové produkt y (sl užby) připravuj e konkurence, jedi nečné rys y st rat egi e výrob y, distribuce a marketingu, -

sledované cíl e , zahrnující jednak základní strategi cké cíl e , kter ýc h

se firm a snaží realizací daného proj ekt u dosáhnout, j ednak specifické cíle jednotliv ých obl astí firm y, ke kt er ým patří uspokojení poptávky a postavení firm y na trhu, inovace v ýrobního pro gramu a technologie, kvalita produkce, efektivnost a finanční stabilita, sociální oblast, rozvoj organizace a řízení, ochrana životního prostředí, prestiž a společenské post avení firm y. St anové cíle b y m ěl y b ýt reálné, však současně dostat ečně motivuj ící a v yj ádřené v konkrétní form ě. Pokud to je možné, doporučuj e se j ej ich kvali fikace s tím, že b y se m ěl y vztahovat k období příštích dvou až pěti let . (1, s. 306) 1.6.3 Organizační řízení a manaţerský tým Organizační řízení a manaž ersk ý t ým b y měl obsahovat: -

organizační

sch éma

s jasn ým

vym ez ením

pravom oci

a

odpovědnosti j ednot livých m anaž erů, -

charak teristiku klíčových vedou cích p racovníků z hlediska jeji ch

rolí, věku, zkušenost í, dosažen ých v ýsl edků, současn ých i budoucí ch přínos ů pro

firmu

manažersk ým

(podst atné t ým em,

je

prokázat,

dostat ečn ými

že

firma

disponuje

kompet encemi

v oblasti

v yváž en ým finanční,

marketingové, t echnické aj.), -

vymezení dlouhodobých záměrů a cílů klíčov ých m anažerů včetně

jejich vzt ahu k vlast nictví fi rm y, 15

stanovení klíčových řídících pozic , které musejí b ýt obsažen y

-

v příštích dvou až t řech let ech se specifikací požadovan ýc h dovedností a zkušeností (tím fi rm a demonst ruj e schopnost plánovat rozvoj podnikat elské činnosti a získat pot řebné pracovník y), základní

-

přístup

k řízení

firmy

(centrali zace,

resp.

decentralizace), informační s yst ém pro ří zení a j eho budoucí vývoj aj. Kvalit a řízení je j edním z nejdůležitější ch faktorů, kt eré poskytovat elé kapitálu zvažují, a často j e j edním z prvních aspektů, které posuzují. Někd y se t ento faktor považuj e za zcel a nejvýz nam nější, neboť většina investorů preferuje

průměrný,

manažersk ým

t ým em

manažersk ým dovedností, projekt u,

resp.

t ýmem.

před

jsou

a

produkt

prvotřídním

Důležité

kom p et enci

které

horší je

produktem

demonstrovat

angažovanost

základním

zajišťovaný

předp okladem

s prům ěrn ým

kvalitu,

manažerského jeho

prvotří dním profesi onalitu

t ým u

k daném u

úspěšné

realizace.

(1, s. 306) 1.6.4 Přehled výsledků a závěrů technicko -ekonomické studie projektu Přehl ed základních výsl edků a závěrů techni cko -ekonomi cké stu di e projekt u zahrnuj e základní v ýsl edk y a závěr y technicko -ekonomické studie, které s e t ýkají: -

výrobního programu, resp. posk ytovan ých služeb, tvoří cích náplň

projekt u, -

anal ýzu t rhu a tržní konkurence,

-

marketingové st rat egi e,

-

výkonnosti

v ýrobní

jednotk y,

t echnol ogi i

v ýrobního

řízení

a

základní ch m ateri álů, -

umístění v ýrobní j ednotk y,

-

pracovní ch sil,

-

finančně-ekonomi ckých anal ýz a fi nančních záměrů,

-

anal ýz y rizika projektu.

V ýsledek finančně -ekonomick ých anal ýz a finančních záměrů by měl posk ytnout přehl edné informace t ýkaj ící se nej en finančně -ekonomické stránk y daného proj ektu, al e celé fi rm y (v případě, že proj ekt realizuj e nově vznikající firm a, lze proj ekt ztotožnit s firmou). Pokud jde o dan ý projekt, 16

je třeba uvést na tomto místě podnikat elského zám ěru jednak přehled hodnot kritérií pro posouzení ekonomické v ýhodnosti projekt u, j ako jsou rentabilit a, doba úhrad y, čist á současná hodnot a, vnitřní v ýnosové procent o a index rent abilit y, j ednak výsl edk y posouzení finanční st abilit y projekt u, kt eré předst avují pro poskyt ovat ele kapit álu kl íčové informace. Pokud realizuje proj ekt již existující fi rma, j e t řeba int egrovat projekt s ostatními aktivitami firm y a kromě výše uveden ých aspektů t ýkající ch s e pouze daného projektu bude součástí podnikat elského záměru pr ezentace výsl edku hospodaření firm y j ako celku. Půjde zde o přehl edné inform ace t ýkající se: -

výkonnosti firm y v minulém období i současnosti pomocí soustav y

základní ch

pom ěrových

ukazat elů

včetně

j ejich

srovnání

s konkurencí

a průměr y odvětví či oboru, ka m firm a patří, -

základní ch závěrů pl ynoucí ch z v ýkazu zisku a ztrát, rozvah y

a peněžit ých toků firm y; důležité je zde speci fikovat předpoklad y, ze kter ých údaje t ěcht o výkazů v ycházejí (např. v ývoj inflace a devizov ých kurzů, úroveň a časov ý průběh poptávk y, v ýše prodejní ch cen v ýrobků a nákupní ch cen surovin, m ateriálu a energi e, časov ý interval od zahájení výzkumu a v ývoje až k prvním inkasům z prodeje v ýrobků aj.); vlastní plánové v ýkaz y zisků a ztrát, rozvahy a peněžní tok y, zpracované pro několik násl edující ch let. V příloze je vhodné uvést: -

speci fikace

pot řebných

finanční ch

prostředků,

způsobu

jejich

využití (pořízení dl ouhodobého maj etku, zv ýšení oběžn ých aktiv, v ýzkum a v ývoj , marketi ng aj.) a způsobu spl ácení úvěrů, -

zadlužení fi rm y v rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé závazky,

-

speci fikace pohl edávek s uvedením podílu pohledávek, které nelz e

inkasovat a podílu dubiózních pohledávek, -

způsobu sledování a kontrol y finanční ch prostředků.

V ýše uvedené informace převážně čísel né povah y předst avují zákla dní inform ace pro hodnocení investi ční příležitosti ze strany pot enci álního investora (posk ytovatel e kapitál u). Je třeba charakt erizovat zvolenou právní formu podnikatel ské či nnosti, uvést objem a formu kapit álu, kt er ý se do firm y vnáší (např. vl astní vkl a d y zakladatelů, půj čk y a úvěr y) . 17

Závěrečn ý

oddíl

této

části

podnikat elského

záměru,

týkající

se

rizikové stránk y projektu b y měl charakterizovat zákl adní výsl edk y anal ýz y rizika tohoto proj ekt u. (1, s. 307)

1.7 Analýza Pro strukturovanější provádění anal ýz y j e účelné a běž né odlišit anal ýz y vnitřních a vnější ch podmínek a využití někt er ých doporučovan ých anal yti ck ých nást roj ů (SWOT, S LEPT, Porterův model konkurenční ch sil ). Pokud jde o vhodnost či použitelnost konkrétních anal yti ckých nást rojů, j e dobré mít na paměti jejich podpůrn ý charakter. Krom ě zúžené v yužitelnosti nástroj ů pro případ každého konkrét ního podnikat elského záměru (t yp produktu a trhu, t yp a rozsah podnikání atd.) j e dobré m ít na pam ěti, že žádn ý nástroj, postup nebo metodika nemůže nahradit komplexnost lidského uvažování v souvisl ost i s podnikatel skou kreativitou. (2, s. 47, 48) 1.7.1 SWOT analýza J edná se o nejčastěji používan ý nástroj anal ýz y. Jde o obecn ý anal yti ck ý rám ec a postup, kter ý identifikuje a posuzuj e v ýz namnost faktorů z pohledu silných a slabých stránek zkoumaného objektu, tedy samostatného podnikat elského záměru a budoucí ho podniku, a dále z pohledu příleţitosti a hrozeb, kter ým j e nebo bude zkouman ý obj ekt v ystaven. Je třeba si uvědomit, ž e: -

silné a slabé st ránky jsou v podstat ě interní faktor y, nad kter ými

máme určitou kont rolu a kt eré sam y m ůžeme ovlivňovat (např. naše dobré nebo špatné m anažerské schopnosti, j edinečnost nebo průměrnost našeho produktu, personálu). -

hrozby

a

příleţi tosti

jsou

extern ími

vliv y,

kt eré

sam y

neovlivním e, pouze na ně můžem e v rovině přizpůsobení záměru, resp. chování podniku, t ak či onak reagovat. (2, s. 48) 1.7.2 SLEPT analýza B ývá označována jako prostředek pro anal ýz u změn okolí. Umožňuj e vyhodnotit případné dopad y změn na projekt , které pocházejí z určit ých oblastí podle t ěcht o faktorů: 18



sociální hledisko,



právní a l egisl ativní hledisko,



ekonomi cké hledi sko,



politické hledi sko,



techni cké hl edisko.

V rámci anal ýz y se nemapuje pouze současná situace, ale pozornost se věnuj e zejm éna otázkám, jak se toto prost ředí bude či může do budoucna vyvíj et, j aké zm ěn y v okolí můžem e předpokládat. Je založena na zkoumání sociální ch, legi slati vních, ekonomick ých, al e i ekologi ck ých, politi ck ých a technologick ých faktorů. (2, s. 50) 1.7.3 Nástroje vnitřní analýzy podniku Podpůrn ých nást rojů pro anal ýz u podniku je cel á řada. S ohledem na jedinečnost

řízení

vnitřního

s yst ém u

a

uspořádání

každé

fi rm y

je

použitelnost a efekt ivnost těchto nástrojů poměrně om ezená, pokud se t ýká zajištění konzist ence vnit řní anal ýz y a omezení rizika op omenutí nějakého významného faktoru. Někt eré t yto nást roje se snaží vym ezit obecné obl asti, které pokr ývají všechn y možné fakt or y podniku. K prvnímu t ypu pat ří např. „model y“ 7S nebo přístup přes firemní funkce / zdroje . Z druhé skupin y lze zmínit např. portfol iové mati ce (nej častěji BCG matice), případně v yužití anal ýz y mark etingového mi xu 4P (případně „zdokonal enějších“ t ypů 5 P nebo 7 P). (2, s. 51) 1.7.4 Nástroje vnější analýzy podniku Potřebné zdroj e jsou především finanční zdroje , ted y peníze, za které lze teoretick y poří dit další potřebné zdroje pro podni kání charakt eru hmotných zd rojů (např. v ýrobní nást roje a zaříz ení, v ýrobní mat eri ál, kancel áře

/

budovu,

počít ač,

int ernet,

telefon

aj.),

li dských

zdrojů

(pracovníci podniku, kteří m ají určité znalosti, dovednosti a postoje) a dalších n eh motných zdrojů (např. sí ť využiteln ých kontaktů v různ ých směrech,

certi fikát y,

pat ent y,

doporučení,

zaměstnanců). (2, s. 48)

19

oddanost

spolupracovníků

/

1.7.5 Porterův model konkurenčních sil Určuje konkurenční tlak y a r i valitu na trhu. Rivalita trhu závisí na působení a i nterakci základní ch sil (konkurence, dodavat elé, z ákazní ci a substitut y) a v ýsl edkem jeji ch spol ečného působení j e ziskov ý pot enci ál odvětví. (7)

Obrázek č. 1 – Port erův model konkurenčních sil, zdroj : lit. (12) Model určuj e stav konkurence v odvětví , která závisí na působení pěti základní ch sil: 1.

Riziko vstupu potenciálních konkurentů – jak snadné nebo

obtížné je pro nového konkurenta vst oupit na trh? Jaké existují bariér y vstupu? 2.

Rivalita mezi stávaj ící mi konkuren ty – Je mezi st ávají cími

konkurent y sil n ý konkurenční boj? Je na trhu j eden dominant ní konkurent? 3.

Smluvní síla odběratelů – Jak silná je pozice odběratelů?

Mohou spol upracovat a obj ednávat větší objem y? 4.

Smluvní síla dodavatelů – Jak silná je pozice dodavat elů?

J edná se o monopolní dodavatel e, j e jich málo nebo naopak hodně? 5.

Hrozba substituční ch výrobků – Jak snadno mohou b ýt naše

produkt y a sl užby nahrazen y jin ými? (7) 1.7.6 Bod zvratu, efektivnost Bod zvratu v yj adřuje takov ý obj em produkce, při kt erém dosažené výnos y právě uhradí vynaložené nákl ad y, ted y nevzniká zisk ani ztráta (proto se t ento bod označuj e někd y j ako "nulov ý bod").

20

Rovnice nákladů: Rovnice nákladů

N = F + n * q

N… cel kové náklady F… celkové fixní náklady n… variabilní náklad y na j edni ci q… objem produkce Rovnice výnosů: V = q * p V… celkové výnosy p… jednot ková prodejní cena q… prodané množst ví Bod zvratu nast ává v okamžiku, kd y se výnos y rovnají nákladům. V = N P * q = F + n * q Rozdíl

prodej ní

cen y

a

vari abilních

nákl a dů

se

označuje

j ako

příspěvek na úhradu marže . Tato veličina inform uje o tom, jak jednotlivé výrobk y přispívají na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku. J e důležitá pro manažerské rozhodování. Pomáhá řešit následují cí otázk y: -

jaké m aximální nákl ad y můž e podnik mít, ab y j eho v ýroba neb yl a

ztrátová -

jaké minim ální množství výrob y z ajistí podniku zisk

-

jak ý musí b ýt obj em v ýrob y na zajištění předem st anoveného zisku

-

jak ý t echnologick ý postup je z hl ediska nákladů v ýhodnější

-

jak má b ýt stanovena prodejní cen a při předpokládaném z isku a

objemu prodeje. Efektivnost = nákladová funkce lineární N = F + n * q 

N… celkové náklady v Kč



F… fixní náklady



N… variabilní náklady na jednotku



q… objem výroby v jednotkách

21

1.7.6.1 Výpočet bodu zvratu q (BZ) = F / (p -b ) 

q (BZ)… bod zvratu pro 1 druh výrobku



F… fixní náklady



p… cena za jeden kus výrobku



b… variabilní náklady na 1 kus výrobku

1.7.7 Finanční plán podniku, ekonomické zhodnocení Finanční pl án je j edním z nejdůležitější ch a z hledi ska náročnosti na zpracování j edním z nejnáročn ějších díl čích pl ánů podniku. Finanční pl án je kvalitativním v yj ádřením všech podni katelsk ých aktivit zaměřen ých na provoz a růst podni ku. Nem á jen pasivní roli sumariz ace dílčích pl ánů, al e aktivně na ně působí, a tím i na cel ý reprodukční proces podniku. Finanční plán v ychází z podnikové strat egie a konkretizuje ji na zvolen ý časov ý horizont. Podl e dél ky časového horizontu, na kter ý se plán sestavuje, se může jednat o dl ouhodob ý (strategi ck ý) nebo krátkod ob ý (operativní) finanční pl án. (2, s. 38) Dlouhodobý finanční plán: Sestavuj e se na období delší j ednoho roku, zpravidla na t ři až pět l et. J e zpracován v agregované podobě, nerozpracovává všechny díl čí obl asti, ale stanovuj e souhrnné cílové ukaz atel e, na které j e potřeba se v daném období zam ěřit. Samostatnému

v ypracování

st rat egického

finanční ho

plánu

musí

předcházet důsledná strat egi cká finanční anal ýz a podni ku a jeho okolí , jejímž

účel em

je

posoudit

dosažit elnost

plánu

z hlediska

zajišt ění

potřebn ých zdrojů a způsobu prevence očekávan ých rizik. Fi nanční anal ýze musí b ýt podroben i finanční plán. Účel em anal ýz y finančního plánu j e prověřit, j estli v ypracovan ý finanční plán ved e k dosažení definovan ých cílů. (2, s. 141) Obsahem st rat egického finančního pl ánu musí b ýt: -

definování finanční ch cílů pro zvol ený časov ý horizont – volba

finančního cíl e je důležit ým st rat egi ck ým rozhodnutím, 22

-

stanovení finanční ch politik podniku – jedná se např. o cenové

politik y, úvěrové politiky, dluhové politi ky, zásobovací politi ky, -

prognóza v ývoje prodeje pro jednotl i vé rok y i sumárně za celé

období, -

plán investiční činnosti (kapitálové pl ánování ) – pl án investic má

klíčovou roli ve finančním pl ánování, protože budoucí příj m y podniku jsou závislé na dnešní ch i nvestičních rozhodnutích, -

plán dlouhodobého financování – finanční pl án musí dávat do

souladu budoucí pot řebu finančních zdrojů i jejich sil.“ [2, s. 142] Finanční v ýsledk y podniku jsou zřejmé z účetních v ýkazů, jsou nejvhodnější form ou finančního plánu „pro forma“ v ýkaz y. V ýstupem finančního plánu v ročním časovém horizontu j e: -

plán v ýnosů, nákl adů a tvorb y zisku,

-

plánová rozvaha,

-

plán peněžní ch toků,

-

plán rozdělení zisku,

-

plán externího financování

V kratším

než

ročním

časovém

období

horizontu

je

základem

finančního plánu plán peněž ních t oků, tj. příjmů a v ýdajů. (2, s. 143)

1.8 Zdroje financování Financování či nnost i podniku představuj e obstarání finanční ch zdrojů, obecně kapitál u ve všech form ách a j eho použití, získání potřebného maj etku a úhradě v ýdajů na činnost fi rm y. Hlediska klasifikace financování : -

hledisko vlastni ctví: financování vl astní m, cizím kapit álem

-

hledisko času: fi nancování krátkodobé, dlouhodobé

-

hledisko pravidel nosti: financování běžné, mimořádné

-

hledisko původu kapitálu: financování interní, externí

23

1.8.1 Interní a externí zdroje financován í V případě interního financování je z drojem kapit álu hospodářská činnost, j ejímž v ýsledkem je zisk. Dále odpis y, dlouhodobé rezervní fond y a prostředk y uvolněné r ychlejším obratem kapitálu. Externí

financování

umožňuje

r ychl ejší

a

rozsáhlejší

tvorbu

podnikového kapit ál u. Při založ ení podniku umožňuje také přesněji reagovat na pot řebné změn y majetku podniku v souvislosti se zm ěnou na t rhu. (3, s. 37) 1.8.2 Vlastní a cizí zdroje financování Vlastní zdroje jsou základem jakéhokoli podniku. P atří mezi ně především zákl adní kapitál, rezervní fond y a hospodářsk ý výsl edek. Mezi financování cizími zdroji patří všechny druh y obli gací, úvěrů a půj ček. Použitím těchto zdrojů vzniká dluh. Financování ci zím i zdroji patří zejm éna: 1. dlouhodobé zdroj e -

bankovní úvěr y: bank y ctí pravidl o obezřetného podnikání, kladou

velk ý důraz na zajištění úvěru. V současné době se již upouští od tradičního zajištění

úvěru

nemovitostmi

nebo

movit ými

věcmi.

Bank y

požadují

zajištění likvidnější mi aktiv y, jako jsou např. pohledávk y, cenné pap í r y, termínované vkl ad y. Zajistit úvěr lze i s využitím věřit ele. -

půjčk y

-

obligace

-

splátkov ý prodej

2. krátkodobé zdroje -

krátkodobé úvěr y a půjčk y

-

obchodní úvěr (poskyt ují účastníci obchodních vztahů)

-

závazk y k zam ěstnancům

-

závazk y vůči st átní mu rozpočt u (3, s. 55, 56)

24

2 Analýza problému a současné situace V této kapitol e si popíšeme historii firm y, podnikatelskou činnost a uvedeme, j akou v ýrobou se zab ývá a jaké produkt y v yrábí. Dále se zam ěřím e na anal ýzu současného stavu fi rm y.

2.1 Popis firmy 2.1.1 Historie firmy Společnost Obalsort s. r. o. pod uvedeným obchodním názvem působí na obalovém a logi stickém trhu již 12 let. P řevážná část její v ýrob y je dodávána do České republi k y. Mezi největší zahraniční odběrat ele patří zákazníci z Rakouska, Itáli e a Bel gie. Od roku 2002 jsou dalšími odběrateli také zákazníci z USA, Číny, S ýri e a Iráku. Společnost Dřevot rading je držitelem licence na opravu a v ýrobu palet EUR, která splňuje přísné požadavk y mezinárodní norm y UIC 435 – 2 (j edná se o fitosanytární opatření pro dře věné obal y, ve kt erých jsou exportovány výrobky do jednotlivých

zemí

–

95

%

stát ů

světa

podepsal o

tuto

normu.

Tzn. že veškeré obal y musí být t epelně ošetřeny) . 2.1.2 Podnikatelská činnost Hlavní činností fi rmy j e v ýroba dřevěn ých obalů a provoz pil y. Fi rm a se zab ývá kompl exními službami v logisti cké činnosti – balení v ýrobků odběrat elům do dřevěn ých, kartónov ých, pl astov ých obalů a nakl ádkou zámořsk ých kont ejnerů včet ně vakuového balení. Obal y fi rm a zhotovuje dle požadavků zákazníka, kde se řídí základními pra vidl y: 

zda je určen obal na EXPORT – t uzemský t rh



místo určení (např. Asie pož aduje jin ý z působ ošetření m ateriálu

na obal než EU) 

dřevěn ý obal ov ý materi ál

při

vstupu do Severní

Am erik y

s platností od 1. ledna 2004 musí splňovat mezinárodní standard FAO ISPM No. 15 pro ošet ření a označení dřevěného obalového mat eri álu. Nedodrž ením mezinárodního st andardu při v ýrobě dřevěn ých obalů pro t uto obl ast hrozí vrácením v ýrobků – materi álů do zem ě odeslání . K těmt o obalům je v ystaven

25

certifikát – v ydává ho STÁTN Í R OS TLINÁŘSKÁ SPRÁVA. Doklad m á omezenou platnost. 

způsob y doprav y (automobilová nákl adní, železniční, l etecká,

lodní – kde j e nutno počítat s otřes y, vlhkostí atd.) 

nosnost obalu/ hmot nost zboží



manipulace s obalem



druh přepravovaného zboží (el ektrot echnic k ý m ateriál, hutnick ý

a strojírensk ý m ateriál, součástk y k m otorov ým vozidlům, letecké díl y, zdravotni ck ý m ateri ál atd.), s kter ým pří mo souvisí způsob ochran y. Dále

firm a

v yrábí

palet y

EUR/ STANDARD

o

rozměrech

1200 x 800 mm, at ypické palet y, j ednorázové a přepravní pl ošin y. K palet ám provádí po dohodě servis (t řídění, v ým ěnu, oprav y, odpočet cen y od další dodávk y atd.). Dalším v ýrobkem j e palet ová skládací ohrádka dřevěná, kt erá slouží jako nástavba na palet y EUR/STANDARD. Ohrádk y j e možné na sebe nastavit do určité v ýšky a nosnosti. Dál e je možná v ýroba at ypi ck ých ohrad, kde musí b ýt zachována v ýška minimálně 200 mm z důvodu rohového pantu. Skládací

paletové

ohrádk y

m ají

široké

v yužití

v přepravě

zboží,

v efektivním v yužití skladov ých prostor a to pro svo ji pevnost, mechanickou odolnost, snadnou manipulaci. K pal etov ým skl ádacím ohrádkám dodává firma víka a dna, kt erá jsou v yrobena ze dřeva, sol olitu, dřevotřísk y, OS B desk y a kart onu/lepenk y. K víku je mož né přidělat úch ytk y, pant y a madla. Dále je možné d o ohrádk y umístit přehrádk y a tím se vytvoří libovoln ý prostor pro menší , větší a s ypké zboží. Na žádost zákazníka provádí fi rma bal ení expandovaného zboží do obalů, beden a kont ejnerů, usazení – ukotvení k plošinám. Dále provádí tzv. balení „NA KLÍČ “, kt eré obsahuje navrhnutí obalu, v ýroby obalu, balení výrobku – antikorozní papír, pěna, vakuové fólie, pohl covače vlhkosti, nárazová či dla, pol ohová či dla, fixační pásk y a spon y, nápis y „poloha, vlhkost, křehké“, adresu příj emce, atd. Společnost dále zajišťu je v ybavení skladů a obchodních řetězců palet ami, skládacím i paletov ými ohrádkami, koši a bednami na velkou zeleninu.

26

2.1.3 Organizační schéma Na pozi ci jednat ele a z hlediska st ruktury řízení společnosti a zároveň na místě ředitel e stojí jedin ý společník spo lečnosti pan Patrik Bartoš. Praktick y si ponechal zejména stránku výrobní, kt erou plně vede. Po stránce obchodní v ystupuj e spíše formou poradní, usměrňovací a zej ména kontrolní. Hlavní tíže obchodní politiky a st yku se zákazník y l eží na ředit eli obchodního odděl ení .

ŘEDITEL společnosti

Ekonomickofinanční úsek

Ředitel úseku

Finanční účtárna

Sekretariát ředitele

Výrobní úsek

Obchodně-techni cký úsek

Vedoucí výroby

Obchodní ředitel

Mistr - Výrobní středisko pilnice

Mistr – Výrobní středisko obaly

Obrázek č. 2 – Organizační schém a firm y Obal sort

27

Oddělení přípravy projektů zákazníkům

2.1.4 Vlastnická struktura Společnost s ručení m omezen ým b yla založena dne 9. 12. 1997 s jedin ým

spol eční kem.

Společník

a

jediný

Zákl adní

vlastník

kapitál

společnosti

neuvaž oval

z počátku

je

500

tis.

s vari antou

Kč. více

společníků, kteří by se podíl eli sv ými vklad y na zákl adním kapit álu, případně

na

řízení

společnosti.

Původně

se

zab ýval

obdobn ým

(ne – li stejn ým ) předmět em činnosti jako f yzická osoba – živnostník. Kd yž se podařilo získat úvěr na pořízení n ynější výrobní hal y, nebyl vstup další ch partnerů k posíl ení finanční stabilit y nut ný. 2.1.5 Obchodní politika Obchodní politika společnosti se opírá o dlouhodobou spolupráci převážně s tuzemsk ými ale i z ahraničním i odběrat eli. Ředitel zastupuje spo lečnost před úřady, spravuje finance podniku, komunikuje s účetní, vyřizuje obj ednávky u dodavat elů, rozhoduje o činnost i zaměstnanců a o strategii fi rm y. Na pl ánování zakázek se podílí vedoucí výrob y, řeší běžné provozní a výrobní situace, dohlíží na záso bování skladu. Mistr pilnice má na starosti řezání dřeva a vykonává pomocné práce ve výrobě. O kontakt y a kom unikaci se zákazníkem se stará obchodní zástupce. J eho

náplní

je

aktivizace

nov ých

klientů,

tvorba

návrhů

fi nanční ch

optimalizací, péče o klient y a tvorba obchodního t ýmu. Přijí má již konkrétní objednávk y, eviduj e je a m á přehled o tom v jakém stavu je realizace zakázk y a komunikuje se z ákazníkem až do et ap y předání v ýr obků.

2.2 Analýza současného stavu 2.2.1 Trhy a konkurence Společnost své v ýrobk y a služb y z 80 % dodává na česk ý trh a 20 % do zemí UE, j ak již byl o uvedeno v ýše. Největším odběratelem na českém trhu jsou strojí renské a pot ravinářské fi rm y v regionu Jižní Morav y. V zemích EU je konkurence velmi vysoká s mnohal et ým i zkušenostmi a vazbami na v ýrobní podnik y, které většinou preferují dodavatel e obalů 28

s dlouhol et ými zkušenostmi. V České republice si expedici výrobků a balení z větší části zajišť ují firm y sami, a to převážně vl astní mi zaměstnanci. Přesvědčit

vedení

firem

o značné fi nanční

úspoře,

kdy tuto či nnost

přenechají specializ ované fi rmě, j e někd y nel ehké. Konkurence v České republice je převážně se zahrani ční účast í. 2.2.2 Výrobní zdroje a majetek firmy K v ýrobě dřevěn ýc h obalů společnost používá řezivo jehličnat ých stromů, kt eré v yrábí ve vlast ní provozně. Velkoplošné mat eriál y (překližka, OZB) jsou nakupován y u dodavat elů v tuzemsku a zahrani čí. Karton y, kartónové obal y, fi xační prostředk y a obalové fólie j sou nakupován y od tuzemsk ých

dodavatelů

včetně

spojovacího

mat eri álu

(hřebík y,

vrut y,

šroub y, …). Převážnou většinu majetku fi rm y tvoří těžká t echnika: pásová pil a, rozbrušovačk y, fréz y, atd. Co se t ýká ostatního maj etku, jako náb yt ku, vybavení kanceláří, nebo osobní ch aut omobilů, spoléhá fi rma na tuzemské dodavatel e. 2.2.3 Ekonomický a finanční pohled J ak již byl o uvedeno výše, spol ečnost má za sebou 12 ti l etou historii. Postupně

se

nenáročn ých

posunula na

od

technologii

v ýrob y

jednoduch ých

v ýrob y

a

na

dřevěn ých

sortim ent

s vyšší

v ýrobků přidanou

hodnotou, sofistikovanější v ýrobu náročnou na př esnost, kvalitu použitého materi álu i know - how z hlediska provedení a ukotvení balených produktů. Z dnešního pohledu můžeme konstatovat, že v počátku své činnosti společnost zaplnil a díru na trhu v obl asti dřevěn ých obalů. Alespoň co se t ýká regionu, ve kterém působí. Již od svého počátku začal a svou produkci dodávat do v ýz nam ných st rojírensk ých podniků působí cích v měst ě Brně a okolí. Společnost zvolila zdravou formu zadl užení. Úvěr y b yl y používán y vždy na pořizování dlouhodobého m aj etku, v ýrobní hal y a pod. Protože neustál e

v yvíjel a

t lak

na

své

dodavatel e

z hlediska

splatností

j ejich

pohledávek a nemusela se zatěžovat provozními úvěr y. Od svého vzniku b yla zisková s dostat ečnou finanční rezervou na v ykr ytí nepředví dan ých situací.

29

2.2.4 Ekologický a etický poh led V ýrobní program společnosti je jednoz načně zaměřen na zpracování dřeva, v drtivé míře bez jeho další ch chemick ých úprav. Odpad z produkce t voří dřevní zb ytk y, které jsou dále zpracován y. Počínaj e dřevními odštěpk y až po pili ny. T y jsou pak odebírán y da lšími podnik y pro další zpracování, např. pro v ýrobu l epen ých desek či v ýrobu dřevěn ých briket. Č ást odpadu se také použije pro vlastní vyt ápění a provoz sušičk y řeziva. 2.2.5 Porterův model konkurenčních sil 1. Ohrožení podniku vstupem nov ých firem do odvětví : J ako první se budeme věnovat možnosti ohrožení našeho podniku vstupem nov ých firem do odvětví. Vzhledem k situaci v jaké se v současné době trh v dřevozpracujícím prům yslu nachází, kd y obrat odvětví již několik let po sobě kl esá (z ejména z důvodu ekonomickéh o pokl esu obecně v ČR a cel é Evropě, v Č R navíc spoj ené se zeštíhlením st atutního rozpočtu, zamezení deficitního hospodaření st átu, které se nejví ce promítlo do stavebnictví ) nepředpokládám, že b y t ento činitel měl tvořit hrozbu pro podnik y působí cí na trh u v současné době. Vstup do jakéhokoli odvětví v současné době je značně probl emati ck ý. Stávající podni k y se musí vyrovnat s poklesem obrat u tím, že řada z nich, před krizí hospodaří cí na hranici rent abilit y, odvětví navíc opustí z důvodu ukončení své činn osti. Naví c speci fika dřevozpracujícího prům yslu, j ako j e dlouhodobé uzavírání smluv na dodávk y dřevní hmot y, neposk ytuj e zrovna příhodné podmínky pro vstup nov ých firem, pro které b y vstup z namenal značné obtíže a možnost konkurovat zavedeným podni kům, kt eré se mohou opřít o dlouhodobě vytvářenou skladbu svých dodavat elů, by b yl a jen nízká. Tento vstup b y znamenal značné náklad y pro vstupující zpracovat ele, které b y musel mít buď již před vstupem zajištěn y dodavatel e dřevní hm oty, ale z ejména produkt po kt erém by b yl a na trhu aktuální poptávka, nebo vynaložit značné finanční prost ředk y na získání konkurentov ých odběratel ů, které b y v současné nejist é situaci na t rhu nemuselo b ýt jednoduché získat zpět.

30

2.

Tlak ze st ran y substi tutů :

Za tlak ze stran y substi tutů lze v případě trhu dřevozpracujícího prům yslu považovat jen produkt y nenáročné na v ýrobní proces. Konkrét ně produkci pal et a jeji ch nást aveb. Nicm éně t yto produkt y tvoří jen doplňkov ý sortiment ke st ěžejní produkci – v ýroba dřevěn ých obalů. V posl edních letech dochází ve větší míře k používání tuzemsk ých lepenek (např. 5 – ti vrstvé, 7 – mi vrst vé), kt eré nahrazují dřevo u lehčí ch beden, hl avně kvůli váze obalu (např. ni žší náklad y na přepravu – l etecká a nákladní doprava). Kart onové obal y se nedají z atím použít u kont ejnerové přeprav y po moři (agresivní soli, vlhkost) a u těžk ých přeprav v ýrobků s nosností nad 2000 kg. Možným ohrožením by b ylo nahrazení dřevěn ých obalů u odběrat elů jiným m ateriál em (např. tvrzenou l epenkou nebo pl astem ). C o se t ýče p last ů v obal ech, t y jsou zatím finančně náročnější oproti dřevu. Pokud není obal vratn ý (několikanásobné použití obalu) jeho cena je až pětkrát v yšší než obal

v yroben ý

ze

dřeva.

Pl astové

obal y

se

mom entálně

v yužívají

v zemědělství (např. přeprava ovoce a z elenin y). Pro dřevo ale mluví jeho snadná opracovatel nost, nosnost a také s e jedná o ekologi ck ý, 100 % obnovit eln ý a rec yklovatel n ý mat eriál. 3.

Vliv odběratelů :

Vliv odběratelů v podobě koncov ých zákazníků b yl st andardní v minul ých let ech, ale v posledním roce b yl zaznamenán značn ý nárůst výběrov ých řízení vícem éně na každou novou obj ednávku a také na každé prodloužení smlouvy. P ro odběratel e ji ž není důležitá st a bilita dodavat ele, zkušenosti

z

dlouhodobé

spolupráce

a

vzájemná

znal ost.

Rozhodující

položkou při rozhodování je nabíz ená cena, až se může zdát, že není kladeno na kvalit u produkce. V současné době zřejmě dochází k určitém u odlivu odběrat elů k dodavatelům , kt eří nabízí nižší cenu. Budoucnost ukáže, zda půjde o odliv dočasný nebo t rval ý. P ředpokládám, že dočasn ý. Kvalitu výrob y je m ožné dosáhnout jen kvalitní dřevní hmotou (t edy j e nutné mít uzavřenu dlouhodobou smlouvu s dodavat elem dřevní hmot y), st rojním vybavením, zapracovan ými zam ěstnanci a dlouhodobou zkušeností z oboru. Také nabízené cen y konkurentů ukazuj í spíše na cenové podbízení, kt eré není dlouhodobě udržitelné a neodpovídá kalkul aci nákl adů vstupů. 31

4.

Vliv dodavat elů :

Na českém trhu dřevozpracující ho prům yslu panuje poněkud speci fická situace ve sm yslu dodavatel e hl avního vstupního m ateriál u: dřevní hmot y. Zcel a dominantní postavení zaujímá podnik Les y Č eské republik y, kt eré vyhl ašují v ýběrová řízení na t ěžbu dřeva a šl echtit elskou či nnost. Hlavní m kritériem pro těžbu dřeva je cena. Lesnické firm y, kt eré se přihl ásil y do výběrov ých řízení ve snaze zvítězit a získat pro své zam ěstnance práci, musí jít do výběrového ří zení s taktikou nabí dnout LČR za v ytěž ené dříví za co nejv yšší cenu a to i přesto, že v danou chvíli se dostali do z trát y, kterou b y si pak vykompenzovali u svých odběrat elů vysokou prodejní cenou kulatin y. Cena kulatin y (vstupní mat eri ál) j e st anoven kvartál ními smlouvami. C en y konečn ých v ýrobků (beden, obalů) jsou uzavírán y na 1 rok, tzn . že obchodníci z fi rm y Dřevotrading s.r.o. musí z 60 % u svých odběrat elů odhadnout cenu na cel ý rok tak, ab y se nedostali do ztrát y a ještě při tom zvítězili ve výběrových řízení ch. Dal šími drobnějšími dodavateli jsou příslušné obce nebo soukromí vl astní ci lesní ch porostů. Vzhledem k velikosti jejich zásob dřevní hmot y, je j ejich vliv na konkurenční prostředí zanedbateln ý.

C enovou

politiku

zcela

zásadně

určuje

dodavat el.

Zj ednodušeně b y se mohlo říci, že sám dodavat el určuje cenu, za kt erou bude dodávat. Jedinou obranou j e nakupovat m éně kval itní kulatinu za rel ativně nižší cenu, která se dá použít při v ýrobě obal ů. Dalšími mat eriál y, které společnost používá, jsou překli žky, OS B desk y (dřevo št ěpková deska) a spojovací mat eri ál (hřebík y a vrut y). Co s e t ýká velkoplošn ých materi álů, t y se v ČR nev yrábí (i když před 20 let y Československá republika patřil a k předním v ýrobcům překližek v Evropě) dováží s e zejm éna z Ruska, Čín y, Finska, Brazílie. Společnost Dřevot radi ng s.r.o. nakupuj e prostředni ctvím obchodn ího zástupce v Bremach překližku z Brazílie, kde j e momentálně nejl evněj ší cena na trhu. Spojovací materiál v počtu cca 10 mil. kusů nakupuj e od českého v ýrobce hřebíků. Co se t ýče cen u t ěchto komodit, dá se říci , že j e s menšími odch ylkami po cel ý rok stejná (kurz euro – překližk y, cena drátu na světov ých t rzích – hřebík y).

32

5.

Soupeření v rámci současn ých konkurentů :

Soupeření současn ých konkurentů na trhu s menšími v ýk yvy b y b yl o dlouhodobě konstantní. Vliv odběrat elů je v tomto segm entu v ýrazn ý a v rám ci v ýběrov ých ří zení dochází pravidelně ke konfrontaci produkce. J e nutné zmínit, že podnik jako takov ý, nemá přím ého konkurenta se stejn ým v ýrobním programem. Jedná se obecně o podni k y zpracovávají cí dřevní hmotu, kt eré hledají j ak ýkoli sort iment, jehož pr odukcí b y nahradil y výpadk y v jejich hl avním výrobním programu. Je předpokl ad, že po odeznění poklesu v ýkonu cel ého hospodářst ví se t yto subj ekt y opět vrátí ke své stěžejní produkci a výrobu dřevěn ých obalů opustí či značně omezí. 2.2.6 SLEPT analýza V této části se budeme snažit vyhodnotit případné dopad y změn na zakládající

společnost.

T yto

dopad y

pocházejí

z hledi sek:

sociální ch,

politick ých, ekonom ick ých, techni ck ých, legislativních a právních. Sociální hledisko: V této

části

se

budeme

zab ývat

mí rou

nezaměs tnanost i

a

vývojem mezd v Č eské Republice, kt eré b yl y z pracovány a zkoumán y speci alizovan ým i fi rmami. Nezaměstnanost na j ižní Morav ě v prosi nci 2010 stoupla o 1,2 %. Bez práce b ylo 68 099 osob a ub ylo vol n ých pracovní ch míst. Tabulka č. 1 – Nezaměstnanost na jižní Moravě Okres (kraj) Jihomoravský Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Dosaţitelní uchazeči celkem 5 464 19 180 8 977 8 021 13 220 4 239 8 998

Pracovní síla Míra celkem nezaměstnanosti

53 012 223 982 101 264 60 499 80 858 45 979 61 078

10,3% 8,6% 8,9% 13,3% 16,3% 9,2% 14,7%

Volná místa

198 1 368 590 131 265 193 213

K 31. 12. 2010 evi dovali úřa d y práce celkem 561 551 uchazečů o zaměstnání. Na zv ýšeném počtu nezam ěstnan ých se také mohla podepsat 33

novel a zákona o nezaměstnanosti, ve které se mění některé podmínk y vypl ácení

podpory

v nezam ěstnanosti

v nezam ěstnanosti uchaz ečům,

(snižuje

výši

podpor y

kt eří sami bez vážného důvodu ukončí

pracovní poměr nebo na základě dohod y se zam ěstnavat elem ). Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Graf č. 1 – Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců, zdroj: MPSV

Vývoj reálné mzdy byl vedl e růstu nomi nálních mezd ovlivněn růstem inflace. Celková reálná mzda ve t řetí m čtvrtl etí 2010 m eziročně vzrostla pouze o 0,1%. Podni katelská sféra zazna menal a nárůst reálné mzdy o 1,0 % a nepodni kat elská sféra zaznam enal a snížení reálné mzd y o 3,6 %. Rozdíl y m ezi podni katelskou a nepodni katelskou sférou se projevil y i v jednotliv ých odvětvích. V odvětví zdravotni ctví a soci ál ní péče vzrostl a průměrná mzda o 5 %, v organizacích nepodnikatelské sfér y poklesl a o 0,9 %. Za první tři čtvrtl etí se prům ěr ná m zda zvýšil a v cel ém česk ém hospodářství

nomi nálně

o

2,3%,

v podnikatelské

sféře

o

2,6 %

a

v nepodnikat elské sféře o 0,7 %. Pokud se j edná o v ývoj samotn ých prům ěrn ých m ezd, v ýznamnější růst byl v odvětví t ěžba (+ 6,4 %) a z dravotní a sociální péče (+ 5 ,2%). Minimální mzda se nezměnila již od ledna 2007 a činí 8 000 Kč. 34

Graf č. 2 – Průměrná hrubá měsíční nominální a reálná mzda, zdroj: ČSÚ

Graf č. 3 – Prům ěrná hrubá m ěsí ční nom inální mzda v Kč, zdroj: ČSÚ Politické hledisko: Česká republika je jednotný, demokratický a právní stát. Zdrojem veškeré státní moci je lid. Moc vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Politický systém je založen na svobodném, dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektující demokratické principy. Základní zákon státu je Ústava, právní akt nejvyšší právní síly, upravuje principy státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva svobody občanů. Ostatní 35

právní normy mají z ústavy vycházet a nesmí s ní být v rozporu. Ústava je základem pro zachování sociálního smíru a ochrany občanských práv a svobod a státní suverenity. Ve vztahu k vládě a zákonodárnému sboru dochází k častému střídání pravice a levice ve vládním zastoupení a v převaze v parlamentu a senátu ČR. To má za následek časté změny zákonů obsahově odpovídající ekonomickému a sociálnímu zaměření (pravicovému nebo levicovému) vládní strany. Ekonomické hledisko: Je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů, který má vliv na tržní prostředí a podnikání společností. Ke klíčovým faktorům patří: míra inflace úroková míra, obchodní bilance a hrubý domácí produkt (HDP). Míra inflace je procent ní přírůst ek i ndexů spotřebitelských cen. Obecně infl ace znamená všeobecn ý růst cenové hladin y v čase. Statisti cké vyj adřování inflace vychází z měření čist ých cenov ých změn pomocí indexů spotřebitelsk ých cen. Průměrná m eziroční míra inflace v roce 2010 b yl a 1,5 %, což je 0,5 % více než v roce 2009. Největší zr ychl ení meziroční ho cenového růstu nast alo v dopravě vlivem rů stu cen pohonn ých hmot. Cen y pohonn ýc h hmot stoupl y meziměsíčně o 4,6 %. V ýrazně m eziročně zdražili potraviny a nealkoholi cké nápoj e. Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Graf č. 4 – Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců, zdroj: Český statistický úřad

36

Úroková mír a nebol i úroková sazba v yj adřuj e cenu peněz (kapitálu). Základní vliv na úrokové mí r y mají centrální bank y, kt eré st anovují základní úrokové s azb y v ekonomice. Od zákl adní ch úrokov ých saz eb, které stanovují cent rální bank y, se pak odvíjí v ýše úrokov ých sazeb ostatních subjektů na finančním t rhu, m ezi které patří zejm éna bank y. Základní úroková sazba ČNB (%)

1.00

1.00

1.00 0.75

0.75

0.75

0.75

Únor březen duben květen červen červenec srpen

0.75

0.75

0.75

0.75

září

říjen listopad prosinec

0.75

leden 2011

Graf č. 5 – Základní úroková sazba Č NB, zdroj: Česká národní banka Rekordně nízká úroková sazba České národní bank y na úrovni 0,75 % vzroste a nárůst by měl př ijít v polovině roku. Podl e odhadů b y m ěla úroková s azba stoupnout na 1,75 procenta. Spotřebit elské ceny b y měl y b ýt vyš ší 1,9 až o 2,9 %. K růst u cen má hlavně přispívat zdražování el ekt rické energie a komodit. Krom ě cen y rop y mají kvůli sl abé úrodě vzrůs t cen y zeměděls k ých plodin.

37

Obchodní bilance v listopadu 2009 skončila přeb ytkem 12 m ld. korun. Export stál e pokračoval siln ým tempem v tradiční ch kat egoriích, j ako jsou stroje (32 %), elektronika (25 %) a auta (17 %). V ýraz ně se zv ýšil y i import y (24 %), kt eré rostou v ýše jak export y a to už 9 měsíců. R ychl ý nástup dovozů je j asn ým si gnál em, že domácí popt ávka se stál e oživuj e. Investi ční popt ávku posiluje větší dovoz strojů (30 %), polotovarů (24 %) a surovin (21%). Došl o k prohloubení defi citu s paliv y o 2 ml d. korun, j elikož se zv ýšil objem dovážené rop y a také výrazně vzrostl y ceny energetick ých surovin (ropa, pl yn). Obchodní bilance ČR

Graf č. 6 – Obchodní bilance ČŘ, zdroj: lit (18)

38

Hrubý domácí produkt (HDP) se ve třetím čtvrtletí 2010 zvýšil o 2,8 %, k růstu přispěla zejm éna odvětví zpracovat elského prům yslu, tržní ch služeb a obchodu. Oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl HDP o 1,0 %. HDP ČR

Graf č. 7 – Růst HP D v ČR, zdroj: lit (18) Technické hl edisko: Dřevěné obal y dl e svého názvu se v yrábí ze dřeva. Dřevo (dřevní hmota) se zpracovává na pásov ých pilách a rámov ých pilách, kde se pom ocí těchto st rojů z dřevní hmot y v yrábí hranol y, prkna pro výrobu obalů a dalším produkt em jsou pilin y a odkorce (ořez y), které se dále zpracovávají na ekologi cké palivo nebo na dřevotřísku. Další fáze j e sušení a tepelné zpracování. Tato či nnost se ve společnosti provádí ve velkokapacitní sušárně, kde se řezivo zbavuje v ysoké vlhkosti a hubí škůdce, kteří jsou v řezivu (pilořídka, dřevo morka,…). Při tepelném ošetřování dochází k zahřátí v jádru řeziva na 56 °C (teplot a musí být uprostřed dřeva), po dobu 30 m inut tak j ak nařiz uje mezinárodní směrni ce ISPM no. FAO 15, kt erou podepsal a většina zemí na cel ém svět ě. Směrnice se také naz ývá fi tosanit ární ošetření řeziva. Hl avní dohl ed na dodržování této směrnice v České Republice má Rostlino – lékařská správa se sídl em v Brně, která v ydává licence a namátkově kontroluje dodržování této sm ěrni ce. Hl avním důvodem tohot o opat ření je, ab y škůdci, k teří jsou 39

v kulatině i v řezivu, se formou expedi ce dřevěn ých obalů a palet nedostali do další ch zemí. Toto opat ření platí i při dovozu v ýrobků do České Republik y a t ýká se těch v ýrobků, kt eré j sou zabal en y v dřevěn ých obalech. Další v ýrobní proces je děl ení hranol ů a prken na požadované délk y (příprava v ýrob y obalů). Třetí

fází

je

samotná

v ýroba

beden

a

přepravní ch

palet

tzn. sestavování a sbíjení. Sestavování probíhá na hladk ých kovov ých stolicích, sbíjecích linkách a centrech. Sbíjení probíhá buď ručn ě, nebo automati ck y

(sest avování

pneum atick ými spona).

na

(vz dušn ými)

Autom atické

sbíjení

centrech).

Ruční

hřebíkovačkami

a

probíhá

na

sbíjení

se

provádí

sponkovačkami

(hřebík,

poh yblivém

portálu

řízeném

s yst émem ÚNC (st roje řízen y přes počítač). U ručního sbíjení pracuje j eden zaměstnanec s jednou hřebíkovačkou a automatick ý sbíjecí stroj pracuj e až s 10 - ti hřebíkovačkami. Autom atické sbíjení je vhodné pro sériovou v ýrobu ale ne pro kusovou, jelikož sestavení a naprogramování sbí jecí ch autom atů zabere až 6 hodin. Při čtvrté fázi pokud jsou bedn y expedován y ve slož eném stavu a otevřené zůstává pouze víko, dochází ke kompl etaci jednotliv ých dílů (dno, bok y, čel a) hřebíky nebo sponami. U pát é fáze docház í ke značení beden a k popisům identi fikačními značkami (křehké, adresa konečného zákazníka, šipk y pro m anipulaci). Nakonec se v ýrobek vyexpeduj e a dopraví se k zákazníkovi. Legislati vní hledisko: Zdroj em inform ací o obchodním právu je Obchodní zákoník, kt er ý upravuje vztah y především v podnikatel ské či nnos ti a t aké se vztahuj e na postavení podni kat elů (pom oc např. v otázce účetni ctví, které souvisí s podnikatelskou či nností). Se vstupem ČR do Evropské Uni e se vel mi výrazně m ění i legislativní situace. Legisl ativní norm y EU jsou postupně zapracovávány do prá vní ch předpisů ČR. Tempo je však pom alé a tak mnohé právní norm y ČR jsou v zatím v rozporu s někter ými sm ěrnicemi EU . Vzhledem k v ýsl edkům voleb, čast é zásadní změně v zákonodárném a vládním sboru dochází k čast é změně ve vl ádní a zákonodárné politice, častokrát otočené o 180 stupňů. Nedlouhé vl ádnutí pravice či levice 40

způsobuje, ž e než se někt eré ekonomi cké proj ekt y či sociální záměr y podaří nejen zpracovat, schválit al e i spustit, otáčí se politické hl edisko na druhou stranu a st ávají cí záměr y jsou opoušt ěn y a stanovují se jiné, nové, odpovídající nové politické situaci. K někt er ým nezb yt ným změnám se z tohoto důvodu ani neb ylo možné jen přiblížit – příkl adem může b ýt nezpracovaná tzv. penzijní reforma. Také čast á legisl ati vní změna, mění cí již za běhu leg isl ativní rámec a podmínk y činností ekonomi cké situaci neprospívá. Zářn ým příkladem j e zcela z ásadní změna při zdaňování a stanovení odvodové politiky u subj ektů provozující

fotovol taické

(sol ární )

el ektrárn y.

Od

roku

2011

nejsou

osvobozen y příjm y z provoz u “ekologických zdrojů a zařízení”. B yl změně n -

prodloužen

na

20

let

způsob

odepisování

u

FVE

(fotovaltai ck ých

elekt ráren). Takové zásadní změny odrazují případné investor y a zájem ce o vstup na tuzemsk ý trh, nejen že se pro ně stává nepřehl edn ým, al e zejm éna nev yzp ytat eln ým. 2.2.7 SWOT analýza J elikož hodláme nastínit podnikatelsk ý z áměr na začínající společnost, která nemá žádnou historii, t ak ident ifikujem e silné i slabé st ránk y ve vztahu k příl ežitostem a hrozbám . Budeme je popisovat pouze v určit ých oblastech, které jsou nám znám y a které j sme schopni posoudi t. V prvním kroku sest avíme seznam j ednot livých pol ožek. Silné stránky: 

r ychl é zpracování zakázek,



nové v ýrobní zařízení,



výrobní hal a v soukromém vlastnictví,



dlouholet é zkušenosti v daném oboru (výro ba produktu a dodání

koncovému zákazníkovi), 

stávají cí zákazníci a dodavatel é,



praxe s v ýrobním zařízením,



flexibilita,



zkušenost se zam ěst nanci .

41

Slabé stránky: 

nedost atečná propagace (int ernet, kat alogy,…),



větší aktivit y obchodního oddělení v z emích EU – Rakousko,

Německo, 

nedost atečné v yhl edávání zákazníků na internetu (čeká se, až

společnost někdo osl oví), 

začlenění společnost i do profesních kom or v ČR a zahrani čí.

Příležitosti: 

rostoucí popt ávka po produktu,



rozvoj technologií, služeb a produktů



lepší podpora podni kání,



získání nov ých zákazníků.

Hrozby: 

klesají cí popt ávka po produktu,



nedost atek pracovní síl y,



finanční probl ém y,



vysoká konkurence.

42

3 Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Podnikatel sk ý plán je postaven na nově založenou spo lečnost dvěma společník y. Jedná se ted y o zcel a nový subj ekt bez možnosti předložit či doložit jakoukoli m inulost v ýrob y, hist orii v ýkazů apod. To je nahraz eno skutečností, že tito společníci v ykonávali činnost v minulosti na zákl adě smlouv y o sdružení bez právní subjekti vit y. Činnost v ykonávali ve stej ném oboru jako jimi nově založ ená právni cká osoba. Hlavní pohnutkou pro založení b ylo jeji ch rozhodnutí koupit do vlastnictví v ýrobní halu, ve kt eré byl a dos ud činnost vykonávána. V této výrobní hal e b yl y do sud v pronájmu. Právni cká osoba j e pro úvěr vhodnější subjekt j ak pro banku co b y úvěrují cí instituci, tak samozřejmě je daleko lépe „čitelnější “ pro obchodní partner y. Také s e v yřeší problém s vl astni ctvím v ýrobních prostředků, kt eré budou jednoznačně identifikované. Stejně tak bude jednoznačně identifikovaná osoba zam ěstnavat el e, dlužníka, vl astníka účt u apod. Ve sdružení bez právní subjektivit y

jde

u

věcí

pořízen ých

během

činnosti

sdružení

vžd y

o

spoluvlastni ctví.

3.1 Charakteristika společnosti Společnost b yl a zal ožena resp., vznikl a v roce 2009. Základní kapit ál ve v ýši 1.000 000, - Kč. Kč b yl cel ý splacen při založení společnosti . Včetně vkladu do rezervního fondu. 3.1.1 Popis účetní jednotky a) obchodní fi rma, p ří padně název účet ní jednotk y: Obalsort spol. s r.o. b)

sídlo: Modři ce, Rajhradská 10

c)

IČ : 12345678

d)

právní forma: společnost s ručením om ezen ým

e)

předm ět podn ikání: provoz pil y, t ruhl ářství, koupě zboží za

účel em jeho dalšího prodeje a prodej , Datum vzniku spol ečnosti: 10. 01. 2009

43

3.1.2 Základní informace o aplikaci obecných účetních zásad Účetní jednotka plně aplikuje obecné účetní zásad y. Účetní jednotka účtuje (v soust avě podvojného účetnictví) dle stanovené prováděcí v yhl ášk y a sm ěrné účtové osnov y. Účetní j ednot ka účtuje pořízení a úb yt k y zá sob způsobem B. Nakupované zásob y jsou oceňován y v pořizovacích cenách. J e používána metoda průměrn ých cen. Dlouhodob ý hmot n ý majet ek účetní j ednotka eviduj e od částk y nad 40.000 Kč. Drobn ý hmotn ý m ajet ek do 10.00 0,- Kč j e veden jako zásoba a je účtován do nákl adů společnosti při vyskladnění na účet 501 – Spotřeba materi álu. Drobn ý hmotný m ajet ek nad 10.000 , - do 40.000,- Kč včetně j e veden v operati vní evidenci. Je o něm účtováno na maj etkových účt ech a je účetně odepisován po dva rok y ve v ýši 50%. Drobn ý nehmotný maj etek do 60.000,- Kč a je účt ován do nákl adů společnosti při v yskladnění na účet 518. Drobn ý nehmotn ý majet ek a od 10.000,- Kč v ýše je veden v operativní evidenci. Účetní jednotka nem á v m ajetku žádné podíl y ani cenné papír y. Obchodní společnost odepisuje na základě svého účet ního plánu jednou ročně. Metoda odepisování odpovídá zařazení do skupin v návaznosti na zákon o daních z příjmů. Obchodní společnost nem á k datu uzávěrk y hmotn ý maj etek zatížen ý zástavním právem. S polečnost neměl a od svého vzniku dot ace. 3.1.3 Organizační struktura Ve spol ečnost i je nyní zam ěstnán o 15 pracovníků. Z toho ve vedení společnosti stojí dva vlastníci. Vedení je rozděleno na v ýr obní a provozní část a na obchodní úsek. Pan Radek Modr ý jako v ýrobní ředitel a pan Oldřich Nov ý jako obchodní ředit el. Pan R. Modr ý odpovídá za výrobní procesy, organizaci a plánování v ýrob y. V ýhodou je j eho vzdělání v oboru dřevozpracují cího prům yslu a pan O. Nov ý m á na st arosti obchodní zál ežitosti. Ostatní zaměstnanci tvoří dělnické profese v e zpracování dřevní hmot y. P racují v dvousm ěnném v ýr obním provozu pod vedením mistrů výrob y. Odborná kvalifikace se v yž aduje od z aměstnanců zařaz en ých na pozici mist r a někter ých další ch, např. na pozici přejímka mat eri álu, kde se pracuj e 44

s v ytěženou dřevn í hmotou. U ostatní ch pracovníků je vzdělání v oboru výhodou, al e ne podmínkou. Ve společnosti dál e působí j edna admi nistrativní síla starají cí se o běžn ý

chod

s každodenním

operativní m

v yřizování m

telefonátů,

kores pondence, v yst avování faktur, přijí mání o bj ednávek apod. 3.1.4 Cíl Společnost , resp. původní sdružení f yzických osob , za dobu své existence získala řadu stál ých zákazníků. Našl a si své místo na trhu. Etablovala se ve svém v ýrobním závodě. Právě z těchto důvodů vedení společnosti došlo k závěru, že pr o dal ší v ývoj a směřování spol ečnosti a zvýš ení stabilit y v ýrob y bude usilovat o zakoupení v ýrobní hal y do svého majetku od st ávající ch vl astníků, od kterých j e v ýrobní hala v současné době pronajat a.

Další

fi nanční

plán

a

kal kulace

nákladů

v ychází

z tohoto

rozhodnutí a m ěl a by dát odpověď na ot ázku, zda spol ečnost potřebn ý úvěr na financování koupě v ýrobní hal y může obdržet a násl edně splatit tak, ab y neb yl a ohrožena její finanční st abilita.

3.2 Finanční plán Finanční plán j e postaven na minul ých reálně dosa žen ých výsl edcí ch sdružení za rok y 1993 až 2009. Zm ěn resp. růstu obratu, st ruktur y a v ýš e nákladů, počtu zaměstnanců atd. V přiložených v ýkazech je rok 2008 pouz e jako technick ý pro zaevidování počát eční rozvah y při založ ení společnosti. Rok 2009 je sice prvním rokem existence spol ečnost, al e výrobní provoz ještě b yl realizován ve form ě sdružení f yzi ck ých osob. Teprve k 1. 1. 2010 došlo k reálné či nnosti vykonávané právnickou osobou a převedení veškeré výrob y na právnickou osobu. Činnost f yzi ck ých osob res p. sdruž ení b yl a prakti ck y

ukončena.

B yli

obeznám eni

všichni

dodavatel é,

odběrat elé,

finanční instituce. Taktéž b yli převedeni všichni z aměstnanci. Finanční plán zpracovan ý do roku 2018 v ychází ze současn ých hospodářsk ých v ýsl edků. Potřebn ý finanční kapitá l k financování koupě výrobní hal y od současn ých pronajímatelů je ve v ýši 5.000, - tis. Kč. Další kapitál bude potřeba k dalšímu v ybavení této hal y v ýrobními prostředk y

45

proti současnému st avu. C elková v ýše i nvestičního úvěru j e plánována na 8.000,- tis. Kč. 3.2.1 Kalkulace nákladů Nákl ad y jsou kalkulován y

dl e

skut ečnosti

minul ých

l et,

reálně

dosaženého v ýsl edku roku 2009. P ředpokládá se stej n ý objem v ynal ožen ých prostředků

na

zakoupení

mat eri álu,

zejména

dřevní

hmot y.

Počet

zaměstnanců a z toho pramení cí mzdové a osobní nákl ad y se předpokládají stejné. Do dalších l et je ve finančním plánu počítáno s postupn ým růst em výš e nákl adů a to násl edovně. U v ýkonové spot řeb y průměrně o 2,5%. U mzdov ých nákl adů se počítá s růstem průměrně o 5% ročně, stej ně t ak u sociální ch odvodů z mezd. Odpis y hmot ného maj etku odpovídají současně platn ým

sazbám

uveden ým

v zákoně

o

dani

z příjm u

platn ým

pro

rovnom ěrné odepisování. Nákl adové úrok y z posk ytnut ého úvěru zatíží nejvíce hospodaření v prvních letech splácení tím, že v každé další spl átce výš e nákl adového úroku klesá. Tab. 2: Struktura provozních nákl adů v l etech 2010 až 2014 Obalsort spol. s.r.o.

Struktura provozních nákladů Rozbor struktury a Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonná spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a ZP Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní náklady Převod provozních nákladů Celkové provozní náklady

Řádek 2010 b 1 2 0 8 18 200 9 16 500 10 1 700 11 6 800 12 4 423 13 3 300 14 0 15 1 123 16 0 17 80 18 361 22 0 25 27 29

46

Účetní období

2011

2012

2013

2014

2

3

4

5

0 0 0 0 18 656 19 121 19 600 20 089 16 913 17 335 17 769 18 213 1 743 1 786 1 831 1 876 7 094 7 402 7 718 8 049 4 642 4 875 5 120 5 375 3 465 3 638 3 820 4 011 0 0 0 0 1 177 1 237 1 300 1 364 0 0 0 0 80 80 90 90 461 461 461 461 0 0 0 0

0 0 0 0 0 50 50 50 50 50 0 0 0 0 0 23 114 23 889 24 587 25 321 26 065

Výrobní spotřeba

tis. Kč 25 000 20 000 15 000 10 000

Služby

5 000 Spotřeba materiálu a energie

0

Graf č. 8 – V ýrobní spotřeba v let ech 2010 až 2014

tis. Kč

Přidaná hodnota

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Graf č. 9 – Přidaná hodnota v let ech 2010 až 2014 3.2.2 Financování Společnost Obalsort spol. s.r.o. disponuje zákl adním kapit álem ve v ýš i 1.000 000,- Kč, kt erý b yl plně spl acen společník y. Další zdroje fi nancování tvoří samot ná hospodářská činnost podniku. Na financování investičního záměru – zakoupení v ýrobní hal y je plánován úvěr od úvěrující bank y v cel kové v ýši 8.000 000, -Kč. Splatnost úvěru je plánována na 10 let při 120 měsíční ch spl átkách. Roční úroková míra je kalkulována ve v ýši 8%. Splácení je kalkulováno na m ěsíční rovnoměrnou v ýši celkové splátk y s tím, že se postup ně mění výše spl átk y jistiny a v ýše splátk y úroku v každé jednotlivé spl átce.

47

Tab. 3: Fi nancování dlouhodob ými zdroji 2010 2011 2012 2013 2014 Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Dlouhodobé zdroje celkem

0 0 0 0 0 7 456 6 866 6 227 5 536 4 787 7 456 6 866 6 227 5 536 4 787

Tab. 4: Financování krátkodobými zdroji 2010 2011 2012 2013 2014 Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Krátkodobé zdroje celkem

3 243 4 173 5 173 6 213 7 305 1 063 1 093 1 143 1 194 1 248 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 063 1 093 1 143 1 194 1 248

Krytí oběžného majetku krátkodobými zdroji

tis. Kč 8 000 7 000 6 000

Oběžná aktiva

5 000

Krátkodobé zdroje celkem

4 000 3 000 2 000 1 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

0

0

Graf č. 10 – Kr ytí oběžného maj etku krát kodob ými zdroji v letech 2010 až 2014

48

tis. Kč 8 000

Srovnání krátkodobých a dlouhodobých zdrojů

7 000 6 000 5 000

Dlouhodobé zdroje celkem

4 000

Krátkodobé zdroje celkem

3 000 2 000 1 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

0

0

Graf č. 11 – S rovnání krátkodob ých a dlouhodob ých zdroj ů v let ech 2010 až 2014 3.2.3 Výnosy Předpoklad v ýnosů v další ch l etech j e založen na historii dosažené v minul ých l etech, současné struktuře odběrat elů, současného stavu cel é ekonomik y. Pro rok 2010 je pl ánován st ejn ý v ýsl edek hospodaření, jako b yl dosažen v roce 2009 u sdružení f yzi cké osob. Pro další rok y se plánuje v rám ci předpokl ádaného oživení české a evropské ekonomi ky s postupn ým růstem v ýše v ýnosů průměrně o 3% ročně. Tab. 5: Struktura v ýnosů v l etech 2010 až 2014 Struktura výnosů

Obalsort spol. s.r.o. Stav k 31. 12.

Položka

řádek 2010 ve Absolut výsle- ní dovce

Celkové tržby Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

%

částka

2011 Absolut ní

%

částka

2012 Absolut ní

%

částka

2013 Absolut ní

%

částka

2014 Absolut ní

%

částka

25 000

100%

25 750

100%

26 523

100%

27 318

100%

28 138

100%

1

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

5

25 000

100%

25 750

100%

26 523

100%

27 318

100%

28 138

100%

19

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

31

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

0

0%

49

Vývoj výnosů

tis. Kč 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2010 2011 2012 2013 2014

Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

Graf č. 12 – V ývoj výnosů v l etech 2010 až 2014 3.2.4 Porovnání nákladů a výnosů Ze zpracovan ých finanční v ýkazů uveden ých v příloze této práce pl yne, že u společnosti se předpokládá ziskové hos podaření, které v ychází z reálně dosažen ých v ýsledků u sdružení f yzi cké osob. Z tohoto pohl edu se jeví jako nejdůl ežitější v ýkaz Cash - fl ow a údaj „Stav finanční ho maj etku na konci období “, z kterého pl yne schopnost dost at sv ým závazkům nejen vůči úvěrují cí bance, ale i ost atním dodavatelům, z aměstnancům nev yjím aje. Splácení úvěru t ed y nebude probíhat na úkor jin ých dodavat elů a společnost nebude v yst avena ri ziku vym áhání dlužných část ek obchodní mi partner y.

50

Tab. 6: Struktura v ýnosů a nákl ad ů z a období 1 až 5 Struktura výnosů a nákladů

Obalsort spol. s.r.o. Řádek b

Rozbor struktury a Provozní náklady Provozní výnosy Provozní výsledek hospodaření Finanční náklady Finanční výnosy Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Náklady celkem Výnosy celkem Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

29

50 49 52 53 52 54 58

63 60

2010 1 23 114 25 000 1 886 620 0 -620 253 1 013 0 0 0 0 23 987 25 000 1 013 1 266

2011 2 23889 25 750 1 881 575 0 -575 257 1 029 0 0 0 0 24 721 25 750 1 029 1 286

Účetní období 2012 2013 3 4 24 587 25 321 26 523 27 318 1 936 1 997 526 473 0 0 -526 -473 282 305 1 128 1 219 0 0 0 0 0 0 0 0 25 395 26 099 26 523 27 318 1 128 1 129 1 410 1 524

2014 5 26 065 28 138 2 073 416 0 -416 331 1 326 0 0 0 0 26 812 28 138 1 326 1 657

Výsledek hospodaření za účetní období 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2010 2011 2012 2013 2014

0

0

0

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření

Graf č. 13 – V ýsl edek hospodaření za účetní období v l etech 2010 až 2014

51

3.3 Výpočet bodu zvratu, efektivnost Výpočet bodu zvratu: Při ceně v ýrobku 6.000, - Kč variabilních nákl adech na jeden v ýrobek 4.000,- Kč a fixních nákladech 3.000, - ti s. Kč potom pro bod zvratu pl atí: q (BZ) = 3.000.000 / (6.000 – 4.000) = 1.500 v ýrobků

Efekti vnost : Společnost v yrábí dřevěné obal y s celkovými nákl ad y ve v ýši 23.733, tis. Kč. Fixní náklady b yl y stanoven y na 3.000, - tis. Kč. B ylo v yrobeno 5.000 kus ů beden. P otom nákl ad y na j ednu v yrobenou bednu byl y: n= (N-F)/q= (23.733 – 3.000)*1000/5.000= 4.000, - Kč

3.4 Finanční analýza Všechn y

fi nanční

plán y

jsou

v yh otoven y

v

4 l etém

horizontu.

Relevantnost uvedených čísel předpokl ádá pravdivost údaj ů z hospodaření minul ých l et a poznatků z anal ýz y t rhu, které mám e v okamžiku v ypracování tohoto pl ánu, a proto musí plán y proj ít průběžnou (každoroční) detail ní aktualizací podle toho, jak se budou t yt o informace aktualizovat. Finanční plán j e z pracován z důvodu žádosti o úvěr. Úvě r bude dlouhodob ý s dobou splatnosti

10 let. Splátk y anuitní,

s prom ěnlivou

částkou úroku a jistiny. Posk yt nuté finanční prostředk y budou použit y na zakoupení v ýrobní hal y. Úvěr je pl ánován ve v ýši 8.000 000,-Kč. Spl ácen bude ve 120 měsíčních splátkách. Úr oková míra je kalkulována ve v ýši 8%. Závěr y a poznat k y finanční anal ýz y b y nám měli sloužit nejen pro strat egické a taktické rozhodování o i nvesticí ch a fi nancování, al e i pro reporting věřit elů. Cílem naší finanční anal ýz y je zjistit a v yhodnotit finanč ní situaci podniku. Data, která jsou uvedena ve finanční anal ýze, jsou získán y z účetní ch v ýkazů: Rozvah y, V ýkazu zisků a ztrát a z Cash - fl ow. Finanční pl án je tvořen ve třech verzích: realisti cká, opti mistická a pesimistická. R ealistická i optimistická vari ant a je sest avena na 4 rok y a

52

pesimistická je rozpracována na 5 roků. Hlavní rozdíl ve všech třech vari antách j e ve v ýši předpokl ádaného růstu v ýnosů. Realistická variant a: Anal ýza je tvořena od roku 2010 do roku 2013. V ychází se z reálně dosažen ých v ýsledků hospodaření dosaž en ých v minul ých l etech. Nákl ad y b yl y oproštěn y o v ýši nájmu výrobní ch prostor. Naopak j e kalkulována splátka úvěru s promítnutím do výkazu zisku a ztrát do položk y nákladové úrok y. Současně v C ash - flow se projevuj e spl át ka jist in y úvěru. Růst výnosů je u t ét o vari ant y předpokládán ve v ýši 3 % ročně. Růst nákladů výkonové spotřeb y se předpokl ádá ve v ýši 2,5% ročně. Růst mzdov ých nákladů je předpokládán na v yšší úrovni 5%, odvod y na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění předp okládám e v současné v ýši resp. jejich růst v závislosti na růst u mzdových nákladů. V ýše provozní ch nákladů v ychází z realit y minul ých let a růst je předpokl ádán ve v ýši prům ěrného zv yšování těchto nákladů v mi nul ých let ech. Odpisov ý pl án odpoví dá sazbám v zákoně o daní ch z příjm ů a j e používáno rovnom ěrné odpisování. Při této vari antě je úvěr společnosti spl ácen, dochází také k akumul aci finanční ch prost ředků a zvyšování finanční stabilit y spol ečnosti. Nejlépe je tato skut ečnost vi dět ve v ýkazu Cash - flow. V roce 2014 již společnost disponuje finančním majetkem ve v ýši t éměř 4 mil . Kč. Společnost

je stabilní, dostatečně kapitálově silná s dostatečnou

finanční rezervou. A to je předpokladem pro řádné splacení úvěru i při nepředpokládaném následném přechodn ém negativním v ývoji hospodaření. Optimistická vari ant a: J ak již bylo uvedeno v ýše, i tat o varianta j e plánována na 4 rok y (od r. 2010 do r. 2013). Při optimistické vari antě j e možn ý růst v ýnosů o 5% (i více) ročně. V ýše nákl adov ých položek je ponechána stejná. Není předpoklad pokl esu nákladů na m ateriál ové vstup y - t ed y položky v ýkonové spotřeb y. Je opět předpokl ad st ejné v ýš e osobní ch nákladů z důvodu stabilní výš e počtu zam ěstnanců. Při této variantě b y společnost teoreti cky mohl a uvažovat o splacen í cel é v ýš e zůstatku úvěru již v roce 2014, jak pl yne z v ýkazu Cach - fl ow.

53

Pesimistická vari anta: J e plánována na 5 let (od r. 2010 do r. 2014). V roce 2010 a v roce 2011 je předpoklad minimálníh o růstu výše v ýnosů o 1 %, od roku 2012 do roku 2014 v ýnos y rostou o 2 %. Z v ýkazu Cash - flow je vidět, že st av finančního m ajetku na konci ob dobí nám od roku 2014 ukazuje mi nusové hodnot y. I při této variant ě je předpoklad stej né v ýše dosažen ýc h nákladů. Produkce je st abilní, nedaří se však dosáhnout požadované v ýše prodejní cen y po počát eční m růstu fi nanční ch prostředků, způsobené víceméně přijetím zmíněného úvěru. Od roku 2013 dochází k pokl esu použiteln ých finanční ch prost ředků. Při nezměněné situaci dojde v roce 2014 k zápornému zůstatku finančních prostředků a společnost je neschopná splácet přij at ý úvěr. Musel a b y tut o situaci řešit snížením nákladů, přiklonit se k úsporám, k vlastní reorganizaci, k úsporám ve v ýr obě, k prodloužení splatnosti úvěru, k odložení splát ek apod. a na poslední m místě b y se musela přiklonit k propoušt ění pracovníků. V této variant ě je společnost v tuto chvíl i neschopna úvěr spl ácet. 3.4.1 Výpočty vybraných ukazatelů K v ýpočtu jsem si vybrala NPV (čist á současná hodnota), ukazat el celkové zadl uženosti , doba splácení dluhu, rentabilit a trž eb (z CF) a úvěrová způsobilost (z CF). Výpočt y jsou zpracován y pro každou variantu zvlášť (realisti cká, optimistická a pesimisti cká variant a) a jsou uveden y níže v tabulkách. Realistická varian ta: Tab. 7: V ýpočet ukazatelů realistické variant y v let ech 2010 až 2013 Roky

2010

2011

2012

2013

Celková zadluţenost

0,7938

0,7043

0,6226

0,4667

Doba splácení dluhu

199,37

11,8898

3,5353

2,3705

Rentabilita trţeb (z CF)

0,0015

0,0229

0,0587

0,0604

Úvěrová způsobilost (z CF)

224,18

13,49

4,73

4,08

54

Celková zadl už enost u této variant y j e příliš vysoká v prvním roce čerpání úvěru, tudí ž v roce 2010 nám ukazat el zadluženosti stoupl až na 79%, i kd yž v roce 2013 nám zadluženost klesla na 47%. V tomto případě b y se věřitel é nezdráhal i půjčit firmě další peníze. Ukazat el splácení dl uhu nám v prvním roce 2010 udává, že společnost má se splácením značné potíže, ale v další ch l etech to v ypadá, ž e b y společnost mohl a spl atit své dluh y v čas. Ukazat el na bázi C F rent abilita tržeb se u této variant y poh ybuj e v rozmezí 0,15 - 6,04%, což je i nejv yšší hodnot a. Úvěrová způsobilost z Cash - flow v ypovídá o tom, koli krát musí firma v ytvořit sum u finanční ch zdrojů, ab y vl astními sil am i dostál a sv ým závazkům. Čím je hodnota nižší, tím méně musí podnik vydat na splát k y úvěru a tím vice peněz zůstává na i nvestování a rozvoj. Ve srovnání s pesimistickou variantou zde v ychází nižší hodnot y a společnosti b y teoretick y mohl y zbýt něj aké peníze na případn ý rozvoj. Opti misti cká varianta: Tab. 8: V ýpočet ukazatelů optimisti cké vari ant y v let ech 2010 až 2013 Roky

2010

2011

2012

2013

Celková zadluţenost

0,7938

0,6829

0,5707

0,4619

Doba splácení dluhu

199,37

6,0688

1,7118

0,4501

Rentabilita trţeb (z CF)

0,0015

0,0415

0,0906

0,1059

Úvěrová způsobilost (z CF)

224,18

7,39

3,03

2,3

Celková

zadl uženost

společnosti

je

v roce

2010

st ejná

jako

u

předchozí vari ant y a v roce 2013 nám zadluženost kl esla až na 46%. Což je ve srovnání s předchozí vari antou o 1% lepší a spol ečnost by neměl a problém s posk yt nut ím další peněžní částky od věřit elů. V roce 2010 se i zde objevují stej né potíže se splácením dluhu, ale z dalších v ypočítaných hodnot nám vypl ývá, ž e při st ávající neměnné výkonnosti můž e společnost spl atit své dluh y v čas.

55

U této vari ant y j e hodnota rent abilit y t ržeb (z CF) v roce 2010 stejná, jako j e v předchozí variant ě. Od roku 2011 vidím e celkem velk ý nárůst a v roce 2013 nám hodnota stoupla na 10,59%, a to b ylo způsobeno vlivem vys okého C F z provozní činnosti. U této vari ant y úvěrová způsobilost (z CF) v ykazuje nejniž ší hodnot y a spol ečnosti b y mohla zb ýt sum a na investování a rozvoj. Pesi mistická vari anta: Tab. 9: V ýpočet ukazatelů pesimistické vari ant y v let ech 2010 až 2014 Roky

2010

2011

2012

2013

2014

Celková zadluţenost

0,7938

0,7276

0,6878

0,6536

0,6222

Doba splácení dluhu

199,37

82,3881

10,5392

11,2573

13,9612

Rentabilita trţeb (z CF)

0,0015

0,0036

0,025

0,0211

0,0155

Úvěrová způsobilost (z CF)

224,18

98,24

11,23

11,8

13,9

Celková

zadluženost

společnosti

je

v roce

2010

st ejná

jako

u

předchozích vari ant . V další ch letech nám zadluženo st si ce klesá, al e i v roce 2014 nám ukazatel stál e ukazuj e vysoké procento zadl uženosti, což je 62%. V tomto případě b y věřit elé další peníze spol ečnosti neposk ytli. Z v ýše v ypočten ých hodnot vidíme, že tato variant a je z hlediska splácení dl uhu pro podni k velmi špatná. Hodnot y se zde nepři bližují k doporučen ým hodnotám (3 – 8 let ) a při stávající v ýkonnost i by podni k své dluh y spl atil 10 – 13 let. Z v ýše uveden ých výpočtů j e zřejmé, ž e u této variant y, je rent abilita tržeb velmi nízká. Hodnot y se poh ybuj í od 0,15 - 2,5%. Úvěrová způsobilost z Cashf - low je zde příliš vysoká. Podle teoretick ých publikací, b y měl a mít, co nejnižší hodnot y a nám od roku 2012 do roku 2014 hodnota stoupá. Domnívám se, že na rozvoj a na další investice b y nezb yl a velká sum a.

56

Výpočet čisté sou časné hodnoty (NPV): Tab.

10:

V ýpočet

čisté

současné

hodnot y realistické,

optimistické

a

pesimistické vari ant y Varianty

Realistická

NPV 2010-2014

-3.465.026

Optimistická Pesimistická 60.036

-6.347.993

Čistá současná hodnota j e v dnešní době j edním z nejvhodnější ch kritérií. J e v ní zahrnuta celá doba životnosti proj ektu, ale při mém v ýpočt u jsem se zaměřila na dobu od roku 2010 do roku 2014. U realistické a pesimistické variant y nám vychází záporná čísla, což pro společnost není vůbec dobré. Al e když se podívám e na optimistickou variantu, tak kladná hodnota je dobrá a m yslím si, že spol ečnost na i nvesti ci v ydělá.

NPV v tis. 70000 60000 50000 v tis.

40000 30000 20000 10000 0 -10000 NPV v tis.

Optimista

pesimista

realista

60036

-6348

-3640

Graf č. 14 – Čistá současná hodnota pro realisti ckou, optimistickou a pesimistickou vari antu

57

4 Závěr Z plánované

rozvahy,

v ýkazu

zisků

a

ztrát ,

cash

-

fl ow

resp.

z plánovaného hospodaření během období spl átek investi čního úvěru je patrné, že b y společnost tento úvěr splat ila. Nejví ce rizikovým se jeví hned první

rok

spl ácení

tohoto

úvěru

a

to

z hlediska

volných

fina nčních

prostředků. V další ch let ech již dochází k akumul aci větší ho množství těchto voln ých

finančních

prostředků

v dost atečné

v ýši,

ab y byl a pokr yt a i

nepředvídaná nahodi lá situace, která b y mohla om ezit výrobu a tím ohrozit splácení posk ytnut ého úvěru. U

úvěrující

bank y

bude

mimo

podrobného

zhodnocení

finanční

stabilit y největším probl émem skut ečnost, že subjekt, kterému j e úvěr posk ytován, nem á ž ádnou podnikat elskou historii, resp. jsou předkl ádán y výkaz y za minul é rok y, kter ých dosáhlo sdružení f yzi cký ch osob /t ed y právně jin ý subj ekt. Jsem ale přesvědčena, že pokud u úvěrující bank y bude ochot a a snaha úvěr posk ytnout, nebude t o bráno j ako důvod, co b y posk ytnutí úvěru nakonec neumožnilo.

58

Seznam pouţitých zdrojů Knihy: 1. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelsk ý záměr a investiční roz hodování. 1. v ydání . Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. IS BN 80 -247-0939 -2 . 356s. 2. KORÁB, V., PETERKA J., REŽŇÁKOVÁ M, Podnikat elský plán 1 vydání. Brno: Com puter P ress, a.s. 2007. ISBN 978 -80 -251 -1605-0. 3. KORÁB, V., MINALIS KO M., Založení a řízení společnosti. Brno: Computer P ress, a.s. 2005. IS BN 80 -251 -0592-X. 4. NEUMAIER OVÁ, I., NEUMAIER, I. V ýkonnost a t ržní hodnota fi rm y. 1. v ydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2002. IS BN 80 -247 -0125-1. 5. SEGÚ, J. Praktická kniha o dřevě. 2. Vydání. Rebo Product ions, spol . s.r.o. 2009. IS BN 978 -80-255-0205 -1. 6. NEJEZC HLEBA, M. Jak sestavovat a číst finanční a hospodářské rozbor y podniku. 45 vydání. AKS Ostrava 1994. IS BN 80 -85798-17 -4. 7. KIS LINGER OVÁ, E. Manažerské finance. 3. V ydání. C .H.Beck 2020. IS BN 978 -80-7400 -194-9. 8. NÝVLTOVÁ, R., MAR IN IČ P. Finanční řízení podniku. 1. Vydání . Praha: Grada Publishing a.s. 2010. IS BN 978 -80-247 -3158-2. 9. HOLEČ KOVÁ, J. Fi nanční anal ýza firm y. ASP I 2008. ISBN 80 -7357392-8. SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomie a fi nanční řízení pro neekonom y.

10.

1. V ydání. P raha: Grada Publishing a.s. 2008. IS BN 978 -80 -247-24249. Zákony a vládní vyhlášky: 11.

Zákon č.513/1991 Sb., obchodní z ákoník ze dne 1. l edna 1992

59

Elektroni cké zdroje: 12.

STŘELEC, J. Vlastnícest acz:

[online].

2011

[cit.

Port erův model 2011 -02 -14].

konkurenčních sil. Dostupné

z:

http://www.vlastni cesta.cz/akademie/m arketing/marketing -m etody/ port eruv model-konkurencni ch -sil/. 13.

SKÁLOVÁ, V. Aktuálně.cz: Mapa: kde v prosinci přibylo nejví c

nezaměstnaných.

[online].

2011

[cit.

Dostupné

2011 -02 -10].

z:http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/ grafika/2011/01/10/ mapa -kde-vprosinci-prib ylo -nej vic-nezam estnan ych/ . 14.

Czso.cz: Komentář k vývoji průměrné mzdy zaměstnanců . [online].

2011

[cit.

Dostupné

2011 -03-15].

z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ ainformace/77EE003C09F2 . 15.

BENDA, V. S finance.cz: Inflace stagnuje, ČNB se raduje. [online].

2010

[cit.

Dost upné

2010 -03 -12].

z:http://www.sfinance.cz/zprav y/ finance/288085 -i nfl ace-st agnuje-cnb -seraduj e/. 16.

Euroekonom.cz: Základní úroková sazba ČNB (%). [online]. 2011 [cit.

2011-0 4-20]. Dostupné z: http://www.euroekon om .cz/cnb-2t.php 17. úvěr y

J IRSOVÁ, M. Zl atakoruna.cz: Úrokové sazby ČNB půjdou na horu, ale

n ezdraží.

[online].

2010

[ cit.

2010-31-12].

Dostupné

z:

http://www.zl atakoruna.info/cl ank y/ 490 -484-uver y-a-puj ck y/ 24120 -urokove sazb y-cnb-pujdou -nahoru-uver y-al e-nezdrazi . 18.

Patria.cz: Obchodní bilance ČR . [onli ne]. 2011 [cit . 2011 -03-26].

Dostupné z: http://www.patri a.cz/ekonomika/ukaz atel/obchod.html 19. korun

SKLENÁŘ , P. Finance.cz: Obchodní bilance s přebyt kem 12 mld. v listopadu.

[online].

2011

[cit.

2011 -01 -06].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/zprav y/ finance/293685 -obchodni-bil ance -spreb yt kem -12-ml d-korun-v-listopadu/ . 20.

HELLER, J. Businessinfo.cz: HDP: růst o 2,8 % (3. Čt vrtl etí 2010).

[online].

2010

[cit.

2010 -12 -14].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/ cz/clanek/ as -hrub y-domaci-produkt/hdp -pokles 2-8-procent a-3-ctvrt leti -2010/1001560/59 179/

60

Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků: Obrázek 1: Poret rův model konkurenčních sil…………………………… ……20 Obrázek 2: Organizační schém a fi rm y Obalsort ………………………………27

Seznam tabulek: Tabulka 1: Nezam ěstnanost na jižní Moravě……………………………… …..33 Tabulka 2: St ruktura provozní ch ná kladů v let ech 2010 až 2014…… ………4 6 Tabulka 3: Finanční dlouhodobé zdroj e…………………………………… …...48 Tabulka 4: Finanční krátkodobé zdroj e…………………………………………48 Tabulka 5: St ruktura v ýnosů v let ech 2010 až 2014………………… ………..49 Tabulka 6: St ruktura v ýnosů a nákladů za období 1 až 5…………… ……….51 Tabulka 7: V ýpočet ukazat elů real isti cké vari ant y v let ech 2010 až 2013……………………………………………………………………………… …54 Tabulka 8: V ýpočet ukazat elů optimisti cké vari ant y v l etech 2010 až 2013…………………………………………………………………………………55 Tabulka 9: V ýpočet ukazat elů pesimistické vari ant y v l etech 2010 až 2014…………………………………………………………………………………56 Tabulka 10: V ýpočet čisté současné hodnot y (NP V)…………………………57

61

Seznam grafů: Graf 1: V ývoj mí r y nezaměst nanosti v Č R za předešl ých 12 měsíců…… ....3 4 Graf 2: P růměrná hrubá m ěsíční nominál ní a reálná mzda………………… ..3 5 Graf 3: P růměrná měsíční nominální mzda v Kč………………………… ……35 Graf 4: V ývoj mí r y i nflace v ČR za předešl ých 12 měsí ců……………… ….36 Graf 5: Zákl adní úroková sazba Č NB………………………………………… ..37 Graf 6: Obchodní bil ance ČR………………………………………………… ... .38 Graf 7: Růst HDP v ČR………………………………………………………… …3 9 Graf 8: V ýrobní spot řeba v l etech 2010 až 2014………………………… ……47 Graf 9: P řidaná hodnota v l etech 2010 až 201 4……………………………… ..47 Graf 10: Kr ytí oběžného m ajetku krátkodob ými zdroji v l etech 2010 až 2014………………………………………………………………………………48 Graf 11: Srovnání krátkodob ých a dlouhodob ých zdrojů v let ech 2010 až 2014………………………………………………………………………………… .4 9 Graf 12: V ývoj v ýnosů v let ech 2010 – 2014……………………………… …..50 Graf 13: V ýsl edek hospodaření za účetní období v l et ech 2010 až 2014………………………………………………………………………………51 Graf 14: Čistá současná hodnota pro real istickou, optimistickou a pesimistickou vari antu………………………………………………………… 57

62

Seznam příloh Příloha 1: Rozvaha v plném rozsahu (aktiva) Příloha 2: Rozv aha v plném rozsahu (pasiva) Příloha 3: V ýkaz zisků a ztrát Příloha 4: Přehled o peněžní ch tocích (C ash fl ow) Příloha 5: Rozvaha v plném rozsahu (aktiva) pro realistickou variantu Příloha 6: Rozvaha v plném rozsahu (pasiva ) pro realistickou variantu Příloha 7: V ýkaz zisků a ztrát pro realist ickou vari antu Příloha 8: Přehled o peněžní ch tocích pro realistickou vari ant u Příloha 9: Rozvaha v plném rozsahu (aktiva) pro optimistickou variant u Příloha 10: Rozvaha v plném rozsahu (pasiva) pro optimistickou varian t u Příloha 11: V ýkaz zisků a ztrát pro optim istickou vari antu Příloha 12: Přehled o peněžních t ocí ch pro optimisti ckou variantu Příloha 13: Rozvaha v plném rozsahu (aktiva) pro pesimistickou variant u Příloha 14: Rozvaha v plném rozsahu (pasiva) pro pesimi sti ckou variantu Příloha 15: V ýkaz zisků a ztrát pro pesi mistickou vari antu Příloha 16: Přehled o peněžních t ocí ch pro pesimistickou variantu

63