Podnikatelský záměr otevření cukrárny ve Svitavách

Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách

Diplomová práce

Bc. Barbora Šmídová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucího diplomové práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání diplomové práce: 2014-05-06 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Business plan – opening patisserie in Svitavy

Bc. Barbora Šmídová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: 2014-05-06 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Bc. Barbora Šmídová

V Praze dne 06. 05. 2014

Ráda bych poděkovala Ing. Elišce Smotlachové za vedení diplomové práce, individuální konzultace, cenné rady a připomínky.

Abstrakt ŠMÍDOVÁ, Barbora. Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 84 s. Náplní diplomové práce je zpracování podnikatelského záměru pro otevření cukrárny ve Svitavách. V práci jsou rozpracované jednotlivé části podnikatelského plánu. Cílem práce je zjistit, je-li podnikatelský záměr pro otevření cukrárny ve Svitavách realizovatelný, a zda by takové podnikání mohlo být úspěšné. První část diplomové práce zahrnuje vysvětlení základních pojmů v podnikání, následně jsou v něm popsány jednotlivé formy podnikání v České republice. Zbytek první části je věnován zpracovávání podnikatelského plánu. V druhé praktické části je sepsán samotný plán otevření cukrárny ve Svitavách. V poslední návrhové části je vyhodnocováno, zda by měl podnikatel realizovat „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“. Jsou zde uvedena doporučení vedoucí k co nejúspěšnějšímu podnikání. Na základě provedených šetření a sepsání podnikatelského plánu bylo vyhodnoceno, že se podnikatelský záměr realizovat bude. Klíčová slova: cukrárna, hosté, kvalita, podnik, provozovna, podnikání, podnikatel, podnikatelský plán, podnikatelský záměr, Svitavy, zákazníci

Abstract ŠMÍDOVÁ, Barbora. Business plan - opening patisserie in Svitavy. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2014. p. 84.

Content of this master´s dissertation was drawing up of business plan for opening patisserie in Svitavy. In this dissertation are elaborated component parts of this plan. The goal of this master´s dissertation is to find out if the business plan for opening patisserie in Svitavy is practicable and if such a business could be successful. The first part of the master´s dissertation, include explanation of basic terms in business and description of entrepreneurship forms in The Czech Republic. The rest of first part is dedicated to description of business plan and how to draw up the plan. In the second part is created business plan for opening patisserie in Svitavy. In the last proposal part is evaluated if the entrepreneur should realize this project or not. In this part are also some suggestions given to him.

On the basis of research and writing up of business plan was evaluated, that the project will be realized.

Keywords:

business,

business

plan,

buyer,

company,

customer,

entrepreneurship, enterprise, establishment, guests, patisserie, quality, Svitavy

entrepreneur,

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 10 1

Teoreticko-metodologická část .................................................................................... 12 1.1

Základní pojmy ..................................................................................................... 12

1.1.1

Podnikatel ...................................................................................................... 12

1.1.2

Podnikání ....................................................................................................... 13

1.1.3

Podnik ............................................................................................................ 13

1.2

Formy podnikání ................................................................................................... 14

1.2.1

Podnikání fyzických osob .............................................................................. 14

1.2.2

Podnikání právnických osob .......................................................................... 16

1.3

Základní předpoklady úspěchu začínajících firem ................................................ 19

1.4

K čemu slouží podnikatelský plán ........................................................................ 20

1.5

Základní vlastnosti podnikatelského plánu ........................................................... 21

1.6

Struktura podnikatelského plánu ........................................................................... 22

1.6.1

Titulní list....................................................................................................... 22

1.6.2

Obsah ............................................................................................................. 23

1.6.3

Úvod a účel dokumentu ................................................................................. 23

1.6.4

Shrnutí ............................................................................................................ 23

1.6.5

Popis podnikatelské příležitosti ..................................................................... 24

1.6.6

Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci ................................................. 24

1.6.7

Cíle firmy ....................................................................................................... 25

1.6.8

Potenciální trhy .............................................................................................. 25

1.6.9

Okolí firmy a analýza konkurence ................................................................. 26

1.6.10

Produkt, jeho výroba a distribuce .................................................................. 27

1.6.11

Marketingová komunikace ............................................................................ 28

1.6.12

Finanční plán.................................................................................................. 29

1.6.13

Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu ............................................... 31

1.6.14 2

3

Přílohy............................................................................................................ 33

Analytická část ............................................................................................................. 34 2.1

Titulní list .............................................................................................................. 34

2.2

Obsah..................................................................................................................... 35

2.3

Úvod a účel dokumentu ........................................................................................ 36

2.4

Shrnutí ................................................................................................................... 36

2.5

Popis podnikatelské příležitosti............................................................................. 37

2.6

Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci ......................................................... 38

2.6.1

Motto cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. .............................................................. 39

2.6.2

Mise cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. ................................................................ 39

2.6.3

Vize cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. ................................................................ 40

2.7

Cíle firmy .............................................................................................................. 40

2.8

Potenciální trhy ..................................................................................................... 41

2.9

Okolí firmy a analýza konkurence ........................................................................ 49

2.9.1

Okolí firmy .................................................................................................... 49

2.9.2

Konkurence .................................................................................................... 51

2.10

Produkt, jeho výroba a distribuce.......................................................................... 58

2.11

Marketingová strategie .......................................................................................... 61

2.12

Finanční plán ......................................................................................................... 63

2.13

Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu ...................................................... 69

2.14

Přílohy ................................................................................................................... 73

Návrhová část ............................................................................................................... 74

Závěr .................................................................................................................................... 78 Literatura .............................................................................................................................. 80 Přílohy.................................................................................................................................. 84

Seznam tabulek a grafů

Seznam tabulek Tabulka 1 – Otevírací doba .................................................................................................. 39 Tabulka 2 – Jednotlivé podniky podle známosti ................................................................. 42 Tabulka 3 - Návštěvnost cukráren a kaváren podle pohlaví ................................................ 44 Tabulka 4 – Důležitost jednotlivých faktorů pro respondenty ............................................ 46 Tabulka 5 – Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny? ........................................................................ 47 Tabulka 6 - Vybrané zákusky naší cukrárny, jejich cena a plánovaná produkce ................ 60 Tabulka 7 - Náklady na marketingovou komunikaci ........................................................... 62 Tabulka 8 – Počáteční rozvaha k 1. 1. 2015 ........................................................................ 63 Tabulka 9 - Úvěr a jeho splácení ......................................................................................... 64 Tabulka 10 – Výkonová spotřeba ........................................................................................ 65 Tabulka 11 – Osobní náklady .............................................................................................. 66 Tabulka 12 – Výkaz zisku a ztráty....................................................................................... 67 Tabulka 13 – SWOT analýza ............................................................................................... 71 Tabulka 14 – Rizika, která mohou ohrozit cukrárnu Sedmé nebe, s. r. o. ........................... 72 Tabulka 15 – Rizika a prevence ........................................................................................... 73 Seznam grafů Graf 1 - Kolik respondentů zná jednotlivé podniky? ........................................................... 43 Graf 2 - Jak často navštěvujete tyto podniky? ..................................................................... 44 Graf 3 - Podle čeho si vybíráte, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštívíte? ........................ 45 Graf 4 - Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny? ........................................................................ 47 Graf 5 - Věkové kategorie respondentů ............................................................................... 48

Úvod Tématem diplomové práce je „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“. Téma bylo zvoleno na základě domněnky, že ve Svitavách se nachází malé množství kaváren a cukráren, které by úspěšně podnikaly. Je předpoklad, že by zde mohla vzniknout nová cukrárna, která by dokázala uspokojit potřeby občanů Svitav. Sepsáním diplomové práce na téma „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“ jejíž hlavní částí je podnikatelský plán pro otevření nové cukrárny ve Svitavách má být zjištěno, jestli by takové podnikání mohlo být prosperující a zda má smysl takový podnik ve městě Svitavy zavádět. Cílem diplomové práce je sepsání podnikatelského plánu, který by mohl být vhodným podkladem pro začínajícího podnikatele, jenž by chtěl otevřít cukrárnu ve Svitavách. Práce obsahuje tři hlavní části, ty jsou dále rozděleny na kapitoly a podkapitoly. Toto třídění bylo zvoleno z důvodu přehlednosti a lepší orientace v textu. V diplomové práci jsou uplatňovány vědecké metody, a to hlavně vlastní šetření, pozorování, syntéza, analýza, dedukce, deskripce a komparace. V první části práce, teoreticko-metodologické, jsou vysvětleny zejména základní pojmy z podnikání v České republice. Dále se v ní píše o podnikatelském plánu a důvodu, proč se plán sepisuje, o základních vlastnostech podnikatelského plánu a jeho struktuře. Druhá část práce je analytická. Celá analytická část je věnována zpracování podnikatelského plánu pro otevření cukrárny ve Svitavách. Ve třetí, návrhové části, vycházím z toho, co jsem zjistila v analytické části a vyhodnocuji, jestli by „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“ měl být zrealizován.

10

Nejdůležitějšími informačními zdroji při zpracovávání diplomové práce byly zejména odborné knihy, pojednávající o zpracování podnikatelského plánu a o podnikání samotném. Především to pak byly Podnikatelský plán a strategie od Jitky Srpové, Ivany Svobodové, Pavla Skopala a Tomáše Orlíka a Obchodní plán - vytvořte ho správně a rychle! od Rhondy Abrams a Julie Vallone. Dále bylo pracováno s internetovými zdroji, elektronickými databázemi, statistikami a jinými odbornými pracemi. Je předpoklad, že město Svitavy se 17000 obyvateli nabízí vhodnou příležitost k otevření cukrárny s domácí výrobou cukrářských produktů.

11

1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Základní pojmy V samém počátku je třeba vymezit základní pojmy – podnikatel, podnikání a podnik.

1.1.1 Podnikatel

„Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ (Zákon č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 420) Podnikatel je osoba, která podstupuje určité riziko za účelem dosažení zisku. Tato osoba obětuje svůj čas, jméno a úsilí, aby dosáhla svých cílů. Podnikatel může být zapsán v obchodním rejstříku, může podnikat na základě živnostenského oprávnění, může podnikat na základě zvláštních předpisů (př. příslušnost k určité komoře) nebo jako fyzická osoba být zapsán do evidence u místního úřadu. Podnikatel by měl být schopen vytyčit si cíle, nalézt vhodné příležitosti, zajistit finance potřebné k podnikání, být aktivní a inovativní. Měl by to být takový člověk, který je schopný zorganizovat si svoji podnikatelskou aktivitu. Je zpravidla vytrvalý ve svém snažení, má plné nasazení pro věc a nechybí mu sebevědomí. Osoba, která se rozhodne podnikat, musí být schopna čelit riziku vycházejícímu z podnikání. Základní vlastnosti a předpoklady pro úspěšného podnikatele se podle různých zdrojů mohou lišit, ale mezi hlavní je třeba zařadit časovou flexibilitu, sebedůvěru, podnikavost, organizační schopnosti, rozhodnost, znalosti v oboru podnikání, iniciativnost, vytrvalost, cílevědomost, zodpovědnost, motivovanost, ochotu podstoupit riziko a v neposlední řadě i nadšení pro věc.

12

1.1.2 Podnikání Podle zákona č. 455/1991 Sb. O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů bylo podnikání definováno takto: „Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem.“ Tento zákon byl nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb. Nového občanského zákoníku (viz Podnikatel). Hlavní atributy podnikání tedy jsou: samostatná a soustavná činnost, podnikání na vlastní účet a na vlastní zodpovědnost a hlavní účel podnikání je dosažení zisku. Pojem podnikání můžeme vnímat z několika hledisek: ekonomického, psychologického, sociologického a právnického. 

Z ekonomického hlediska se jedná o činnost, při které jsou zapojeny určité ekonomické zdroje tak, aby vzrostla jejich primární hodnota, to znamená tak, aby vznikla přidaná hodnota.



Z psychologického hlediska jde o činnost, kde je hlavním stimulem něčeho dosáhnout, splnit si cíl. Je to způsob, jak se sám uplatnit.



Ze sociologického hlediska jde o vytváření lepších podmínek pro všechny zúčastněné (př. vytváření nových pracovních pozic).



Z právnického hlediska je podnikání definováno zákonem 89/2012 Sb. Nového občanského zákoníku.

1.1.3 Podnik

Podnik můžeme chápat jako místo výkonu nějaké podnikatelské činnosti, na tomto místě se přeměňují určité vstupy na výstupy. Dále lze tento pojem chápat jako souhrn všeho, co slouží podnikateli k podnikání (př. hmotné i nehmotné prostředky, práva). Nejčastěji se setkáme s právním vysvětlením tohoto pojmu, kde je podnik definován takto: „Podnik je soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo 13

vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. V právním smyslu je podnik považován za věc, a to věc hromadnou.“ (Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, § 5). Podnik je každá organizace, která provozuje hospodářskou činnost. Podnik může být použit i jako synonymum pro firmu anebo organizaci. Veškeré obchodní společnosti, družstva, některé zahraniční podnikající osoby a fyzické osoby, které mají bydliště v České republice, musí být zapsány v obchodním rejstříku. Tyto osoby pak obdrží IČO – identifikační číslo.

1.2 Formy podnikání Před rozhodnutím začít podnikat je důležité správně si zvolit právní formu podnikání. Tato forma se může později změnit, ale přináší to značné obtíže. V první řadě je potřeba se rozhodnout, zda budeme podnikat jako fyzická nebo právnická osoba.

1.2.1 Podnikání fyzických osob Je to samostatné podnikání na vlastní jméno a odpovědnost. Jedná se o podnikání, kdy osoba obdrží živnostenské oprávnění, oprávnění provádět zemědělskou činnost nebo jiné oprávnění stanovené podle zvláštních podmínek. Podnikatelé se mohou spojit do sdružení fyzických osob a mohou spolupracovat. Tímto nevzniká obchodní společnost. Podnikání na základě živnostenského oprávnění je v České republice nejčastějším druhem podnikání. Podnikání s živnostenským nebo jiným oprávněním je vhodné zejména pro ty, kteří začínají s podnikáním a pro ty, pro něž není podnikání hlavním zdrojem finančních příjmů. Nejjednodušší způsob, jak začít podnikat, je na základě živnostenského oprávnění. Nevyžaduje příliš právních úkonů spojených se založením, není potřeba počáteční vklad, činnost může být zahájena hned po ohlášení a ukončena kdykoliv. Podnikatelé mají větší volnost v rozhodování. Většinou lze platit daně paušální sumou a zisk je daněn daní z příjmů fyzických osob. Je tu možnost předat některé povinnosti a část výdajů a příjmů na osobu, která žije ve společné domácnosti jako podnikatel. Podnikatel ručí neomezeně svým

14

majetkem za závazky firmy. Podnikatelé podnikající na základě živnostenského oprávnění mají větší problémy se získáním finančních prostředků od bank. Jak začít podnikat na základě živnostenského oprávnění Živnosti se dělí na živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací se pak dále dělí na volné, pro které stačí splnění pouze všeobecných podmínek a na živnosti řemeslné a vázané, kde se dokazuje odborná způsobilost. Prvním krokem je zvolit si obchodní jméno firmy, pod kterým bude provozováno živnostenské podnikání. Takové jméno by se mělo skládat ze jména a příjmení podnikatele a popřípadě jména a příjmení s dodatkem, který může specifikovat vykonávanou činnost blíže. Podnikat lze pouze v oboru, který má znaky živnosti. Musí být splněny všeobecné a zvláštní podmínky. Mezi všeobecné podmínky patří dovršení plnoletosti. Další podmínkou je způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost, kde se zde pro tyto účely bere jako bezúhonný ten, kdo nebyl odsouzen za trestný čin související s podnikáním, nebo ten, kdo se nedopustil trestného činu, kterého by se mohl dopustit znovu při provozování živnosti. Zvláštní podmínky pro živnostenské podnikání jsou dány odbornou způsobilostí, která se dokládá u živností řemeslných výučním dokladem či dokladem o praxi. U živností vázaných se dokládá osvědčením o odborné způsobilosti a u živností koncesovaných musí být splněny zvláštní podmínky podle zákona. (Zákon č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání) Po výběru druhu živnosti, který hodláme provozovat, je potřeba vyplnit registrační formulář. Takový formulář lze vyplnit na centrálním registračním místě nebo také na Czech POINTu. Tam je také třeba předložit potřebné dokumenty a uhradit správní poplatek. Poté už podnikateli nic nebrání v tom, aby zahájil svoji podnikatelskou činnost. (http://www.businessinfo.cz, 2014)

15

1.2.2 Podnikání právnických osob při vzniku právnické osoby vzniká nový právní subjekt. Podle zákona 89/2012 Sb. „Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.“ (Zákon č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 118) Obchodní korporace Obchodní korporace jsou dány zákonem o obchodních korporacích 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Mezi obchodní korporace patří obchodní společnosti a družstva. Obchodní společnosti se pak dále dělí na obchodní osobní společnosti a kapitálové společnosti. Do osobních společností se řadí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Do kapitálových společností patří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Samostatně pak stojí evropské družstevní společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 1 - § 94) Osobní společnosti U osobní společnosti je obvyklé, že se podnikatel osobně účastní řízení firmy a společníci v takové firmě ručí za závazky neomezeně. Do osobních společností se řadí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnost. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 8) Veřejná obchodní společnost V této společnosti musí být nejméně dva společníci, kteří ručí společně a nerozdílně za závazky firmy. Jako zkratka firmy se používá „veř. obch. spol.“ nebo také „v. o. s.“ Pokud se v názvu společnosti vyskytuje alespoň jedno z jmen společníků, stačí označení „a spol.“ Veřejná obchodní společnost může být založena fyzickou i právnickou osobou. Veřejná obchodní společnost je ustanovena společenskou smlouvou. Základní vklad není třeba. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci nebo to může být i jeden z nich. Zisk je dělen rovným dílem mezi společníky a nepodléhá danění z příjmu právnických osob. Pro společníky platí i zákonná omezení – například členové nesmí podnikat v obdobné činnosti a být členy statutárního orgánu společnosti podnikající v obdobné

16

činnosti. Převádění podílu společníka je zakázáno. Společnost lze opustit výpovědí. V takovém případě společnost zaniká, pokud se zbývající členové nedohodnou jinak. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 95 - § 117)

Komanditní společnost Komanditní společnost vzniká společenskou smlouvou. V komanditní společnosti ručí za dluhy společnosti nejméně jeden člen omezeně, takový člen se nazývá komandista a nejméně jeden člen neomezeně, nazývaný jako komplementář. Komanditní společnost může být také označena zkratkou „kom. spol.“ nebo také „k. s.“. Podíly komandistů jsou určeny podle výše jejich vkladů. Minimální vklad komandity je 5 000 Kč. Komandisté ručí do výše určené částky (komanditní sumy), tato částka nesmí být nižší než komandistův vklad. Komandisté se nepodílejí na vedení společnosti. Komplementáři jsou statutárním orgánem komanditní společnosti. Komplementáři nemají právo převést svůj podíl, ale komandisté ano. Zisk a ztráta jsou děleny mezi společnost a komplementáře. Zisk připadající pro společnost se po zdanění dále dělí mezi komandity. Tento druh obchodní společnosti v České republice není moc častý. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 118 - § 131) Kapitálové společnosti U kapitálových společností jsou společníci povinni vnést vklad do společnosti, další povinnosti v rámci řízení už nemají. Za závazky firmy společníci neručí vůbec, anebo jen částečně. Do kapitálových společností patří akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Hlavním rysem kapitálových společností je majetková účast společníků společností. Akciová společnost Akciová společnost má nejsložitější organizační strukturu ze všech obchodních společností. Pro akciovou společnost se používá zkratka „a. s.“ nebo „akc. spol.“. Základní kapitál akciové společnosti je stanoven na 2 000 000 Kč (80 000 €) pokud není veřejná nabídka. Při veřejné nabídce je to 20 000 000 Kč. Tento vklad je rozvržen na akcie, jež jsou volně obchodovatelné na burze. V akciové společnosti se za závazky ručí celým majetkem společnosti, ale akcionáři za závazky společnosti svým majetkem neručí. Akciová společnost už nevzniká dvěma způsoby, jako dříve. Společnost se již nezakládá 17

společenskou smlouvou nýbrž stanovami. Den, kdy je taková společnost zapsána do obchodního rejstříku, se bere jako den jejího vzniku. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Novinkou je, že se společnost může rozhodnout, jestli bude spravována dvěma orgány nebo jedním. Je-li společnost spravována dvěma orgány, jedná se o dualistický model. Dva orgány, které se starají o správu společnosti, se nazývají představenstvo, které je statutárním orgánem, a dozorčí rada. Pokud je společnost spravována pouze jedním orgánem, jedná se o monistický model. Orgánem, který spravuje celou společnost, je v tomto případě správní rada. Podíly ve společnosti jsou udávány akciemi, které jsou na prodej. Akciové společnosti mají zveřejňovací povinnost. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 243 - § 551) Společnost s ručením omezeným Tento druh obchodních korporací je v České republice nejvíce rozšířen. Ve společnosti s ručením omezeným ručí společníci za dluhy firmy společně a nerozdílně ve výši vkladu, který ještě nebyl splacen. Před tím, než vešel 1. 1. 2014 v platnost Nový občanský zákoník, byl základní kapitál společnosti stanoven na 200 000 Kč a výše vkladu každého společníka musela být nejméně 20 000 Kč. Podle nového občanského zákoníku stačí základní vklad ve výši 1 Kč, čímž se tento typ podnikání stal pro mnoho lidí dostupnějším. Základní kapitál je pak tvořen vklady společníků a výše těchto vkladů určuje výši podílu ve společnosti. Podíl ve firmě je možné převést do cenného papíru. Společnost s ručením omezeným musí vést rezervní fond. Společnost se zakládá společenskou smlouvou a nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Na valné hromadě stojí všechna vážná rozhodnutí. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jednatel nebo jednatelé. Za nepovinný orgán je považována dozorčí rada, která může být zvolena jako orgán kontrolní. Podíly ve společnosti se mohou převádět, a tak může dojít i k vystoupení ze společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 132 - § 242) Družstvo Družstva jsou zakládána jak pro účely podnikání, tak i například na podporu třetích osob. Tím se liší od obchodních společností. Minimální počet členů v družstvu je tři. Jedná se o neuzavřené společenství, takže členů může i v průběhu přibývat. Hlasy členů jsou si rovny a základní kapitál družstva je variabilní. Společnost je zakládána ustavující schůzí, která přijímá stanovy společnosti (základní dokument). Nejvyšším orgánem v družstvu je členská schůze, představenstvo je statutárním orgánem. Kontrolní orgán, kterým je 18

kontrolní komise, je dobrovolný a je zakládán hlavně u větších družstev. Vznik společnosti je vázán na zápis do obchodního rejstříku, stejně tak jako zánik společnosti na jeho vymazání z obchodního rejstříku. Výše základního kapitálu není dána, ale vklad všech členů družstva musí být stejný. Vklad do družstva nemusí mít jenom finanční podobu, ale může mít i hmotnou povahu nebo povahu služeb či práce. Družstvo ručí za své závazky celým svým majetkem. Členové družstva neručí za závazky družstva, ale družstvo má právo od nich žádat finanční výpomoc, kterou by byly hrazeny vzniklé ztráty. Výše takové výpomoci každého člena nesmí být větší než trojnásobek vkladu toho člena. Družstva mohou být například bytová, sociální, spořitelní a úvěrní, zemědělská, anebo evropské družstevní společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník, § 552 - § 773)

1.3 Základní předpoklady úspěchu začínajících firem Aby mohlo být podnikání úspěšné, je třeba nejdříve zvážit, zda jsou splněna základní kritéria úspěšného začínajícího podnikatele. Začínající podnikatel by měl mít velmi silnou motivaci, která by měla být vedena tím, jaké jsou jeho plány. Důležitá je představa o podnikání a vytyčení cílů, kterých chce dosáhnout. Podnikatel by měl být podporován i ze strany rodiny a přátel a měl by promyslet, jak hodlá skloubit svůj osobní a podnikatelský život. Podnikatel by měl zvážit své osobní předpoklady pro podnikání. To jak zvládá stresové situace, jak se umí vypořádat s různými problémy, jestli má charakterové vlastnosti vhodné pro podnikání. Jedno z nejdůležitějších kritérií k tomu, aby mohlo být začínající podnikání úspěšné je objevení mezery na trhu a implikace originálního nápadu na podnikání do reality. Je důležité zvolit si správně právní formu podnikání už v začátku, protože pozdější měnění právní formy může být zdlouhavé a komplikované.

19

Podnikatelé nesmí opomenout ani sestavení zakladatelského rozpočtu, který jim pomůže k uvědomění si jejich finanční situace a k tomu, aby zjistili, z jakých finančních zdrojů budou krýt potřeby firmy. Dalším důležitým krokem je sestavení podnikatelského plánu. Pro mnoho podnikatelů se to může zdát jako zbytečný krok, ale je to jeden z nejdůležitějších kroků, který pomůže jak začínajícím, tak i zkušenějším podnikatelům. Podnikatelský plán je pro podnikatele důležitý proto, aby si srovnali své myšlenky, přenesli je na papír a uvědomili si, jestli jsou jejich plány realizovatelné a jestli jejich představy nejsou pouhou naivní představou. (Veber, 2012)

1.4 K čemu slouží podnikatelský plán Podnikatelský plán by měl být sepsán vždy před začátkem podnikání. V průběhu podnikání se podnikatelský plán sepisuje vždy, když dojde k nějakým důležitým změnám. Když firma expanduje nebo je třeba provést významná rozhodnutí, je-li nutné zanalyzovat konkurenci, nebo jen proto, aby měl podnikatel aktuální přehled o svém podniku a jeho odděleních. Podnikatelský plán se sepisuje pro účely získání finančních prostředků od bank, nebo když se podnikatel obrací na investory. Dobře napsaný podnikatelský plán by měl přesvědčit toho, komu je určen o tom, že bude podnikání úspěšné. Z takového plánu by mělo vyplynout, že výrobek či služba budou dostatečně kvalitní, popřípadě originální, že podnik bude mít schopné a výkonné pracovníky, že pro produkt či službu existuje cílový trh a že máme jasno v tom, z jakých finančních zdrojů budeme krýt potřeby podniku. „Proces zpracování podnikatelského plánu je velmi přínosný i pro podnikatele samotného. Při sestavování podnikatelského plánu si ujasní, jaké kroky musí učinit v jednotlivých oblastech, jak osloví zákazníky, na kterých trzích bude nabízet svůj produkt, jak silná je konkurence, jak se odliší od konkurence, kolik bude potřebovat zaměstnanců, zda bude mít dostatečné výrobní kapacity i v případě rostoucí poptávky aj. Pomocí podnikatelského plánu si podnikatel postupně odpoví na následující otázky: Kde se nyní nachází? Kam se chce dostat? Jak toho chce dosáhnout?“ (Srpová, 2011, s. 14)

20

Základní vlastnosti podnikatelského plánu

1.5

Základní vlastnosti podnikatelského plánu jsou srozumitelnost, stručnost, logičnost a pravdivost. Podnikatelský plán měl mít také číselné vyjádření a respektovat riziko. 

Srozumitelnost - vyjádření v podnikatelském plánu by měla být vyjádřena jednoduchou formou. Jednotlivé myšlenky by na sebe měly navazovat. Důležité údaje mohou být uvedeny pro přehlednost formou tabulek.



Stručnost – plán by měl být zestručněn do té podoby, aby osoba, pro kterou je určen, neztrácela při jeho čtení pozornost. Měly by být uváděny nejdůležitější údaje. Jeho rozsah by měl být úměrný rozsahu podnikání, které plánujeme.



Logičnost – v podnikatelském plánu by měla jednotlivá tvrzení na sebe logicky navazovat a jednotlivé části by měly být spolu v souladu.



Pravdivost – podnikatelský plán by měl být napsán pravdivě, dle nejlepšího vědomí a svědomí. Měl by být napsán tak, aby co nejvíce odpovídal reálné situaci. Podnikání by v něm nemělo být nadhodnocováno. Podnikatel by měl být v rámci podnikatelského plánu upřímný i sám k sobě.



Číselné vyjádření – ten pro koho je podnikatelský plán určen se bude zajímat také o číselné (finanční) vyjádření podnikatelského plánu. Pro takového člověka budou finanční údaje velice důležité a všechna tvrzení v podnikatelském plánu by proto měla být číselně podložena.



Riziko – velmi důležité je přemýšlet i o budoucím vývoji podniku a počítat s tím, že se kolem podniku a i v něm mohou vyskytovat určitá rizika a že se podnik může dostat do krize. Proto by podnik měl mít vytvořený plán na řešení krizových momentů. Takový plán zvyšuje věrohodnost podnikatele a jeho aktivit. (Blackwell, 1993, s. 4-5)

21

1.6 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu není přesně určena, proto existuje mnoho možností, jak může takový plán vypadat. Rozsah a strukturu podnikatelského plánu by měl každý podnikatel zvolit sám podle toho, o jak velkou firmu se jedná a pro koho je plán určen. Možná struktura podnikatelského plánu: 1. Titulní list 2. Obsah 3. Úvod a účel dokumentu 4. Shrnutí 5. Popis podnikatelské příležitosti 6. Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci 7. Cíle firmy 8. Potenciální trhy 9. Okolí firmy a analýza konkurence 10. Produkt, jeho výroba a distribuce 11. Marketingová strategie 12. Realizační projektový plán 13. Finanční plán 14. Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu 15. Přílohy (Srpová, 2011)

1.6.1 Titulní list

Titulní list obsahuje jméno firmy a také logo firmy, pokud firma takové logo má. Dále se na něm uvádí název podnikatelského záměru a jméno autora plánu a dalších klíčových osob, sídlo společnosti a kontakty. Za důležité také považuji uvést upozornění: „Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoli způsobem

22

rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora.“ (Srpová, 2011, s. 15) Titulní straně bychom měli věnovat pozornost z hlediska úpravy a nevkládat na ni přehnaně mnoho informací.

1.6.2 Obsah Je to část podnikatelského plánu, na kterou se mnohdy zapomíná. Obsah by neměl být příliš rozsáhlý. Měl by být dělen nejvýše na tři úrovně, aby zůstal přehledný. Obsah nám má pomoci najít v podnikatelském plánu rychle potřebnou informaci.

1.6.3 Úvod a účel dokumentu Úvod a účel je ta část podnikatelského plánu, která je umístěna na začátku dokumentu. Tím je hned v počátku objasněno k čemu daný dokument slouží (pro koho je určen) a jak obsáhlý, detailní a komplexní bude.

1.6.4 Shrnutí Shrnutí není úvodem, je to jedna z nejdůležitějších částí podnikatelského plánu. Obsahuje kumulovaný souhrn toho, co se bude v dalších částech podrobněji rozepisovat. Shrnutí by mělo v tom, kdo ho čte podnítit zájem daný dokument dále studovat. Rozsah by měl být opět dán tím, čeho chceme tímto dokumentem dosáhnout a pro koho je určen. Shrnutí by mělo obsahovat nejdůležitější informace. „Záměrem shrnutí je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy, cestách k jejich dosažení, potřebné výši kapitálu a míře jeho zhodnocení.“ (Veber, 2012, s. 99) Shrnutí může být rozvrženo do jednotlivých odstavců podle toho, jak je rozdělen podnikatelský plán. Nejdůležitější informace můžeme graficky vymezit například odrážkami. Tato část podnikatelského plánu se zpracovává až jako jedna z posledních, když máme všechny ostatní části hotovy.

23

1.6.5 Popis podnikatelské příležitosti

V této části uvádí podnikatel, v čem vidí příležitost začít podnikat v daném oboru. Existuje-li mezera na trhu, nebo jestli přichází s nějakým novým inovativním výrobkem či službou. Obhajuje zde, že právě teď je ten správný čas pro to, aby jeho podnikatelský plán byl přiveden k životu a že on je ten, kdo se o to nejlépe postará. Uvede zde, kdo by mohl potřebovat jeho produkt či službu, proč by si měl vybrat právě ten jeho a jaké možnosti má zákazník v současné době. Má-li zájem o daný produkt nebo službu, jak jsou jeho potřeby naplněny.

1.6.6 Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci

Je třeba rozlišit, jde-li o již zavedený podnik, nebo zda se chystáme otevřít podnik nový. Pokud v této části píšeme o podniku, který už existuje, bude v této části sepsána stručná historie firmy, důležité milníky v jejím životě. Bude zde uvedeno, kdy firma vznikla, kde sídlí, kdo jsou její majitelé, čemu se tato firma věnuje, jaká je její právní forma a proč byla založena. Nesmíme opomenout uvést klíčové osobnosti ve firmě, popis jejich pracovních míst, kvalifikační předpoklady a jejich hlavní náplň práce. „Při představování klíčových osobností začínáme vzděláním a dosavadními praktickými zkušenostmi, zejména v řídících funkcích. Úplné životopisy nejsou nutné, ty patří spíše do přílohy. Rozsah každé osobní charakteristiky závisí na tom, jaký vliv na úspěch podnikatelského záměru by příslušná osobnost měla mít.“ (Srpová, 2011, s. 16) V této části podnikatelského plánu by se měly nacházet pouze ověřené jasné údaje, je možné přiložit i nejdůležitější finanční údaje o firmě, za poslední tři roky. Bude zde uvedena mise a vize podniku. Pokud sestavujeme podnikatelský plán před začátkem podnikání, bude vynechána část o historii firmy. Plán bude odrážet předpokládaný stav po uvedení podniku do reality.

24

Ve všeobecném popisu firmy můžeme uvést otevírací dobu, i předběžnou představu o provozu našeho podniku, z jakého důvodu se domníváme, že náš podnik bude ziskový a jak toho chceme dosáhnout.

1.6.7 Cíle firmy Tato část má přesvědčit toho, komu je určena o úspěšnosti podnikatelského záměru a schopném managementu firmy. Opět je zde zmíněna vize firmy a na základě ní jsou pak zformulovány cíle firmy. Cíle firmy jsou sestaveny podle metody SMART(ER). Cíle firmy by měly být: S – specific, significant, simple (konkrétní, významné, jednoduché) M – measurable, meaningful, motivational (měřitelné, smysluplné, motivující) A – achievable, attainable, appropriate (proveditelné, dosažitelné, odpovídající) R – realistic, relevant, rewarding (realistické, důležité, výnosné) T – timed, trackable, tangible (termínované, dohádatelné, hmatatelné) E – evaluated, ethical, engaging, ecological (hodnocené, etické, strhující, ekologické) R

–

reevaluated,

recordable,

revisited

(průběžně

hodnocené,

zaznamenatelné,

přehodnocené) Cíle firmy by měly mít reklamní charakter. Měly bychom vyzvednout to, v čem jsme dobří, a čeho hodláme dosáhnout. Cíle firmy se stanovují zhruba na pět let s upřesněním na jeden až dva roky. (Srpová, 2011)

1.6.8 Potenciální trhy Aby mohlo být podnikání úspěšné, musí pro něj existovat dostatečně velký cílový trh. V této části podnikatelského plánu je naší ambicí zjistit, kdo jsou naši cíloví zákazníci. Musíme zjistit, jestli takoví zákazníci vůbec existují, kdo jsou, kolik jich je a co od nás očekávají. Jsou tito cíloví zákazníci připraveni na to, co jim chceme nabídnout? Je důležité správně určit velikost cílového trhu, abychom mohli zvolit správnou strategii marketingu a prodeje. 25

Tato část podnikatelského plánu je založena na průzkumu trhu, který by měl podnikatel před začátkem podnikání provést, aby zjistil, jestli se mu podnikání v dané lokalitě bude rentovat. Po dostatečném průzkumu trhu by podnikatel měl být schopen určit cílovou lokalitu, z které budou zákazníci. Jsou cíloví zákazníci z naší ulice, města, kraje, regionu, nebo jsou ze vzdálenějších oblastí? Jaká je hustota zalidnění v dané lokalitě? Jak může klima v dané oblasti ovlivnit zájem o náš produkt nebo službu? Jaká je dopravní struktura v námi vybraném místě? Měly bychom se zajímat o demografické údaje. Jaký je průměrný věk našich zákazníků? Jaký mají příjem? Jaká je nezaměstnanost? Jsou naši zákazníci především muži nebo ženy? Neméně důležité je zjistit, jaká je motivace zákazníka pro koupi určitého produktu nebo služby. Podle čeho zákazník vybírá? Jak dlouho se rozhoduje? Kde obvykle nakupuje? Jak by měl vypadat podnik, kde by chtěl nakupovat? Jak často zákazník nakupuje takový produkt nebo službu? V této části by měly být zahrnuty informace jak o cílovém trhu, tak i celkovém trhu. Po zjištění cílových zákazníků můžeme lépe přizpůsobit produkt jejich představám. Pomůže nám to s tvorbou cen, zaměřením reklamy a s určením prodejnosti našeho produktu či služby. (Srpová, 2011)

1.6.9 Okolí firmy a analýza konkurence

Okolí firmy Vnější prostředí firmy může výrazně ovlivnit úspěšnost podnikání. Vnější prostředí firmy se dělí na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí podniku můžeme vyhodnotit pomocí analýzy PEST. Tato analýza zkoumá faktory politicko-legislativní, ekonomické, socio-kulturní a technologické. Mikroprostředí podniku je pak tvořeno dodavateli, konkurencí, firmami v okolí, veřejností a odběrateli či zákazníky.

26

Konkurence Znalost konkurence jako jednoho z faktorů, který ovlivňuje mikroprostředí našeho podniku je velice důležitá. Měli bychom znát jak silné, tak i slabé stránky naší konkurence. K tomu musíme v první řadě identifikovat, kdo naši konkurenti jsou. Kolik jich máme? Kteří nás mohou ohrozit? „Stejně důležité jako znát svou konkurenci je učit se od ní. Sledujte, co váš konkurent dělá dobře a co dělá špatně. To vám umožní poskytovat potenciálnímu zákazníkovi lepší služby a využít strategických příležitostí na trhu.“ (Abrams, 2007, s. 59) Je-li malá konkurence na našem cílovém trhu, máme mnohem větší šanci být úspěšní. Při bližší analýze našich konkurentů, bychom měli popsat jejich silné a slabé stránky. Kde se podniky těchto konkurentů nacházejí? Jaké mají postavení na trhu? Rostou tyto podniky? Jak se tyto podniky prezentují navenek? Jaká je jejich nabídka? Jaké ceny mají naši konkurenti? Analýza konkurence by nám měla pomoci určit, jak velký podíl konkurence zabírá na našem cílovém trhu. Měli bychom také být schopni určit pořadí našich konkurenčních firem podle oblíbenosti nebo úspěšnosti. Po dokončení analýzy konkurence bychom měli být schopni identifikovat v čem je naše firma oproti konkurenčním firmám ve výhodě a v čem je její šance uspět. (Blackwell, 1993)

1.6.10 Produkt, jeho výroba a distribuce V této části je třeba ujasnit si, co přesně budeme nabízet našim zákazníkům. V čem budou naše produkty specifické a proč by je měli zákazníci kupovat. Popisují se zde vlastnosti produktů, jejich design a značka. Uvedeme záruční lhůtu produktů. Vymezíme nabídku služeb. Jedná se o přehled alespoň základních produktů, jejich odhadovanou cenu a objem produkce. V části věnované výrobě se rozepíšeme o výrobních postupech, strojích a zařízeních, které používáme. Jaké výrobní kapacity podnik má. Jaké máme v podniku materiálové

27

a surovinové zabezpečení a jak v našem podniku chceme umístit výrobu. Vyzdvihneme zde silné stránky vlastní výroby. Nezapomeneme se zmínit o dodavatelských vztazích. Distribuce nám definuje, jak bude daný produkt prodáván. Budou-li naše produkty prodávány přímo zákazníkům, nebo jestli budou využity prodejní mezičlánky. Při využití mezičlánků je tu konkretizujeme. Uvedeme objem produkce, který hodláme prodat za určitý časový úsek.

1.6.11 Marketingová komunikace „Marketingová komunikace označuje prostředky, jimiž se firmy pokoušejí informovat spotřebitele, přesvědčovat je a připomínat jim – přímo nebo nepřímo – produkty a značky, které prodávají.“ (Kotler, 2007, s. 574) Dobře zvolená komunikační politika pomůže tomu, aby od nás zákazníci co nejvíce nakupovali. Pomocí komunikační politiky dochází k dobré informovanosti zákazníků o našich produktech nebo službách. Jde o vytváření pozitivního vztahu zákazníků k našim produktům a k podniku samotnému. Marketingová politika by nám měla pomoci udržet stálé zákazníky. V rámci marketingové komunikace by měla probíhat i komunikace se zákazníky. Marketingová komunikace se vyjadřuje 5M – mission (poslání), message (sdělení), media (použití média), money (peníze), measurement (měření výsledků) Marketingový komunikační mix je tvořen reklamou, podporou prodeje, vztahy s veřejností, osobním prodejem a přímým marketingem. 

Reklama Je to placený druh marketingové komunikace prostřednictvím médií. Její výhoda je v tom, že působí hromadně na masy lidí. Existuje mnoho druhů reklamy, mezi nejznámější patří: reklama televizní, tisková, rozhlasová, elektronická, venkovní, interiérová, velkoplošná, v dopravních prostředcích, na veřejných místech, v kinech

28



Podpora prodeje Tento druh marketingové komunikace může být použit, ať už se jedná o obchodní zprostředkovatele nebo o koncového zákazníka. Mezi podpory prodeje patří: dárkové předměty, soutěže, hry a loterie, kupony, bonusy, vzorky zdarma, bezplatné vyzkoušení produktu, materiály na podporu prodeje v místě odbytu, road show, speciální stánky, ochutnávky, slevy, prémie, výstavy a veletrhy, věrnostní programy



Vztahy s veřejností Známé také jako public relations je nejen budování vztahu se zákazníky, ale i se všemi subjekty na trhu. Mezi takové subjekty patří například zaměstnanci, veřejnost, média, státní orgány. Mezi nástroje public relations patří: sponzoring, lobbing, vnitrofiremní komunikace, publicita, informační služby pro veřejnost, prezentace v médiích, tiskové konference, speciální akce, účast na konferencích, školení, vydávání časopisů v podniku, aktivity sociální odpovědnosti, angažovanost pro komunitu



Osobní prodej Je to nejlevnější a nejefektivnější nástroj komunikačního mixu. Při osobním prodeji můžeme sledovat reakci zákazníka, okamžitě se situaci přizpůsobit a využít toho. Nástroji osobního prodeje jsou: poradenství prodavačů a obchodních zástupců a setkání s cílem prodat



Přímý marketing „Přímý marketing (direkt marketing) je založen na budování stálého vztahu se zákazníky, kteří jsou požádáni o reakci (odpověď) prostřednictvím různých komunikačních cest, například telefonem, poštou, internetem nebo osobní návštěvou. Základem dobrého přímého marketingu jsou kvalitní adresy.“ (Jakubíková, 2008, s. 261)

1.6.12 Finanční plán V tomto úseku podnikatelského plánu se nachází návrh financování našeho podnikání. Při využívání cizích finančních zdrojů by zde měla být uvedena jejich výše, kdy budou splaceny a jaké jsou podmínky poskytnutí těchto zdrojů. (Veber, 2012)

29

Předchozí části podnikatelského plánu se zde přenášejí do číselné a více konkrétní podoby. Slouží k ověření, zda je plán realistický. Výstup tvoří zejména fiktivní výkaz zisku a ztráty, fiktivní rozvaha a plán peněžních toků 

Fiktivní výkaz zisku a ztráty – jsou v něm uvedeny náklady, výnosy a hospodářský výsledek. Tato část poskytuje věřitelům informaci o tom, zda budeme schopni plnit své závazky.



Fiktivní rozvaha – v tomto výkazu je uveden majetek podniku a zdroje jeho krytí. Nalezneme zde informace o majetku a o jeho plánované obnově. Stejně tak zde nalezneme informace o finančních zdrojích a o předpokládaném splácení finančních závazků.



Plán peněžních toků (cash flow) – ve výkazu jsou uvedeny očekávané příjmy a výdaje v podniku. V začátcích podnikání by tato část měla být zpracována podrobněji. Poskytuje informace o tom, zda budeme mít dostatek financí pro podnikání.

Výkazy by měly být doplněny komentářem. Předpoklad pozitivního vývoje bychom měli také podložit ukazateli finanční analýzy. Tím máme na mysli ukazatele aktivity, rentability, likvidity a zadluženosti. 

Ukazatele aktivity – informují o tom, jak efektivně je nakládáno s aktivy firmy.



Ukazatele rentability – ukazují, jak je firma schopna zhodnotit vložený kapitál a tvořit zisk.



Ukazatele likvidity – informují o schopnosti firmy splácet své krátkodobé závazky.



Ukazatele zadluženosti – zobrazují finanční stabilitu firmy. Kolik majetku je financováno cizími zdroji.

Výpočet bodu zvratu je ukazatel toho, jaké množství našich produktů (služby) musíme vyprodukovat a prodat, abychom nebyli ve ztrátě. Náklady se v tomto bodě rovnají tržbám. Čím je bod zvratu vyšší, tím je firma méně odolná k poklesu poptávky zákazníků a tím i ke snížení produkce.

30

1.6.13 Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu

V této části podnikatelského plánu by měla firma zvážit svá pro a proti. K odhalení silných a slabých stránek podniku a jeho příležitostí a hrozeb slouží analýza SWOT. „Cílem SWOT analýzy je identifikovat do jaké míry jsou současná strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopné se vyrovnat se změnami, které nastávají v prostředí.“ (Jakubíková, 2009, s. 97) 

Strengths (silné stránky) - analýza silných stránek vnitřního prostředí firmy. Je zde uveden přínos pro naši firmu i naše zákazníky. Co vytváří naši silnou pozici na trhu. Čím více silných stránek firma má, tím větší má konkurenční výhodu.



Weaknesses (slabé stránky) – analýza slabých stránek vnitřního prostředí firmy. Zde je ukázáno, co firma dělá špatně nebo ne příliš dobře.



Opportunities (příležitosti) – analýza příležitostí ve vnějším prostředí firmy. Zaznamenává se zde to, co může firmě pomoci v úspěšnosti. Podnikatel se pokouší objevit příležitosti, které by mohly zvýšit poptávku po produktech.



Threats (hrozby) – analýza hrozeb ve vnějším prostředí firmy. Je zde popsáno, co může ohrozit postavení firmy. Co by mohlo snížit poptávku po našich produktech a způsobit nespokojenost zákazníků.

V případě, že má podnik početné silné stránky a početné příležitosti, mělo by u něj docházet ke koncentraci, pronikání na trh, k rozvoji trhů, inovacím, růstu atd. Pokud má podnik početné silné stránky a převládají u něj hrozby, tak u něj dochází k horizontální integraci, vytváří strategické aliance a snaží se těmto hrozbám co nejvíce vzdorovat. Má-li podnik mnoho slabých stránek a je kolem něj hodně hrozeb, tak by mělo docházet k redukování podnikatelských aktivit, podnik by měl odprodávat svůj majetek. Dochází k likvidaci.

31

Za situace, kdy má podnik velký počet slabých stránek, ale mnoho příležitostí mělo by u něj docházet k vertikální integraci, k vytváření strategických aliancí. Takový podnik by měl zhodnotit své příležitosti. „Riziko v souvislosti s podnikatelským plánem chápeme jako negativní odchylku od cíle. Je spojeno s nepříznivými dopady na firmu. Analýza rizik nám umožňuje dva pohledy na náš podnikatelský plán. Kromě nastínění pravděpodobnosti rizikové situace poslouží i pro přípravu opatření, která bude nutné realizovat v případě, že daná riziková situace skutečně nastane. Každá riziková situace má své příčiny. Proto můžeme pomocí analýzy rizika dospět současně k návrhu preventivních opatření, jež nám pomohou snížit konkrétní významná rizika.“ (Srpová, 2011, s. 31) Rizika bychom neměli ignorovat a určitě bychom je měli zmínit v našem podnikatelském plánu. Tím dáváme najevo, že o nich víme a že jsme připraveni se s nimi vypořádat. Některá rizika jsou ovlivnitelná a některá nikoliv. Některá přicházejí z vnějšího prostředí a některá jsou vnitřní. Rizika mohou být ekonomická, technologická, výrobní, tržní, politická, finanční atd. Při přijímání důležitých rozhodnutí ve firmě bychom měli zvážit, jak vysoká je pravděpodobnost rizik a jak velký negativní dopad by tato rizika měla. Čím menší je pravděpodobnost rizika a s čím menším negativním dopadem, tím je takové rozhodnutí méně rizikové. Rizika v podniku bychom měli co nejvíce redukovat. K tomu slouží různé metody. Mezi základní patří: dělení rizika, transfer, diversifikace, etapový přístup k projektu, pojištění, tvoření rezerv, kvalitní výběrová řízení… 

Dělení rizika – riziko se rozdělí mezi více osob, které jsou zainteresovány na určitém projektu.



Transfer – riziko se přesune na jiné subjekty, například na dodavatele uzavřením dlouhodobých smluv s určitými podmínkami.



Diversifikace – rozšíření nabídky prodávaných produktů nebo služeb. Při poklesu poptávky po určitém produktu ho můžeme nahradit jiným.



Etapový přístup k projektu – rozčlenění projektu do několika etap. Po dokončení každé etapy následuje více možných pokračování podle výsledků.



Pojištění – určitá rizika lze převést na pojišťovnu.

32

1.6.14 Přílohy Rozsah této části není přesně dán. Záleží na tom, k jakému účelu byl plán sepsán, čeho se jím mělo dosáhnout. Může se jednat o výpis z obchodního rejstříku, analýzu trhu, výsledky průzkumů, technické výkresy, životopisy klíčových osobností v podniku, fotografie prostor nebo produktů, důležité smlouvy, finanční podklady (u již existujícího podniku), novinové zprávy a články o trhu a podnikání v dané oblasti, získaná ocenění. (Srpová, 2011)

33

2 Analytická část 2.1

Titulní list Podnikatelský plán

Zpracovala: Bc. Barbora Šmídová

Název organizace: Sedmé nebe, s. r. o. Sídlo: Náměstí Míru XX, Svitavy Kontaktní osoba: Ing. Barbora Šmídová www: www.cukrarnasedmenebe.cz e-mail: [email protected]

„Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoli způsobem rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora.“ (Srpová, 2011, s. 15) 34

2.2 Obsah 1. Úvod a účel dokumentu 2. Shrnutí 3. Popis podnikatelské příležitosti 4. Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci 5. Cíle firmy 6. Potenciální trhy 7. Okolí firmy a analýza konkurence 8. Produkt, jeho výroba a distribuce 9. Marketingová strategie 10. Finanční plán 11. Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu 12. Přílohy

35

2.3 Úvod a účel dokumentu Předkládaný podnikatelský plán byl sepsán pro potřeby podnikatele. Cílem je zjistit, jestli je podnikatelský záměr uskutečnitelný. V jednotlivých částech plánu jsou rozpracovány dílčí myšlenky a je v něm určován směr, kterým by se měla cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. v budoucnu ubírat. Sepsáním plánu má být zajištěn úspěšný vstup firmy na trh. Vzhledem k zamýšlené velikosti cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. a k tomu, že je plán určen pro vlastní potřeby podnikatele, nemusí být dokument rozsáhlý, ani dopodrobna rozpracovaný. Všechny důležité informace jsou v něm uvedeny v co nejpřehlednější formě.

2.4 Shrnutí Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. se sídlem ve Svitavách na Náměstí Míru XX má být otevřena v prvním čtvrtletí roku 2015. Jedná se o podnik s otevírací dobou 50 hodin týdně a se čtyřmi stálými zaměstnanci. Podnik je ve vlastnictví Ing. Barbory Šmídové a Lenky Hnátové. Podnik bude otevřen v prostorách původní cukrárny, která v roce 2011 ukončila svoji činnost. Budova je ve vlastnictví Ing. Barbory Šmídové. Podnikatelská příležitost je spatřována v tom, že ve Svitavách není mnoho úspěšných konkurenčních podniků, které by vyráběly vlastní sortiment výrobků a nedovážely by pouze velkovýrobní produkci. Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. se chce orientovat na produkci vlastních kvalitních a originálních výrobků a jejich následný prodej v prostorách provozovny. Tržní prostředí ovlivňuje ve Svitavách mnoho faktorů. Ve městě žije 17 090 obyvatel a nezaměstnanost v posledních letech klesla na 9,3 %. Průměrná mzda se pohybuje pod 15 000 Kč. Cílovým trhem pro náš podnik budou převážně ženy v produktivním věku a děti. 36

Konkurenční prostředí cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je tvořeno 3 podniky přímé konkurence (cukrárny) a 6 podniky konkurence nepřímé (kavárny). Z těchto 9 podniků se jich 6 nachází na náměstí. Na potenciální zákazníky bude cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. působit pomocí množství marketingových nástrojů. V plánu je velká propagační kampaň zejména před otevřením podniku a v začátcích podnikání. Ing. Barbora Šmídová a Lenka Hnátová disponují vlastním kapitálem ve výši 4 010 000 Kč, který je tvořen základním kapitálem, budovou cukrárny a samotnými movitými věcmi. K tomu, aby mohly zahájit provoz cukrárny, budou potřebovat půjčku ve výši 400 000 Kč. Při délce splácení 5 let a úroku 9 % by výše měsíční splátky byla 8 303 Kč. Za největší rizika záměru jsou považovány nenaplnění finančního plánu a ohrožení dobrého jména.

2.5 Popis podnikatelské příležitosti Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. má vzniknout ve Svitavách v prvním čtvrtletí roku 2015. Pro zmíněný podnikatelský záměr je velkou příležitostí, že ve Svitavách neexistuje mnoho kvalitních konkurenčních podniků a že tyto podniky neumí správně uspokojit potřeby zákazníků. Ve Svitavách není cukrárna, kde výroba probíhá ve vlastních prostorách se snahou eliminovat používání zbytečných chemických přísad a barviv. Zákazníci například postrádají výrobky se šlehanou smetanou živočišného původu. Většině kaváren a cukráren ve Svitavách chybí kvalitní kávovary a personál není odborně proškolen k přípravě kávy. Obyvatelé Svitav by jistě uvítali podnik, který by jim poskytl nadprůměrné služby a originální produkt. Je třeba nabídnou jedinečný chuťový prožitek a nezapomenutelný zážitek.

37

Během posledních několika let ve Svitavách muselo své podnikatelské aktivity ukončit několik provozovatelů kavárenských a cukrárenských podniků. Bylo to způsobeno nedostatečnou odborností, povrchním přístupem a absencí originality v nabídce. Pro cukrárnu Sedmé nebe, s. r. o. a její produkty existuje dostatečně velký trh, a pokud bude vedena s náležitou profesní erudicí, bude úspěšná.

2.6 Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. vznikne v prvním čtvrtletí roku 2015. Firma bude sídlit ve vlastních prostorách na Náměstí Míru XX ve Svitavách (budovu zdědila Ing. Barbora Šmídová v roce 2014). Nová cukrárna vznikne v prostorách bývalé cukrárny (viz Příloha 3). Firmu vlastní Ing. Barbora Šmídová a Lenka Hnátová. Cílem cukrárny je výroba a prodej cukrárenského zboží - výroba zákusků, dortů, zmrzliny, pohárů, vaflí a dalších produktů a teplých a studených nápojů. Součástí nabídky budou termínované objednávky výrobků. Stoličková kapacita cukrárny je 40 míst. V cukrárně Sedmé nebe, s. r. o. pracují celkem 4 zaměstnanci. Klíčovými osobami firmy jsou její majitelky Ing. Barbora Šmídová a Lenka Hnátová. Ing. Barbora Šmídová bude pověřena oblastí ekonomickou, finanční, marketingovou a manažerskými úkoly, provozem a prodejem v odbytovém středisku. Lenka Hnátová bude stát v čele výrobního střediska. Jejím úkolem je zajištění výroby a nabídky cukrárny a návrh nových produktů. Bude mít na starosti i skladové hospodářství. Ing. Barbora Šmídová vystudovala Vysokou školu hotelovou v Praze 8, spol. s r. o. obor Management hotelnictví a lázeňství. Lenka Hnátová studovala na SOŠ a SOU v Poličce, kde dokončila tříletý studijní obor Cukrář. Další dva zaměstnanci budou přijati před uvedením cukrárny do provozu. Jeden z nich bude zařazen ve výrobním středisku. Náplní práce tohoto zaměstnance bude výroba

38

běžných druhů cukrářských výrobků, jejich hromadná produkce a výroba všech druhů zmrzlin. Tento pracovník bude mít na starosti úklid prostor provozovny. Druhý pracovník bude pracovat v odbytových prostorách. Bude mít na starosti nabídku sortimentu cukrárny, obsluhu hostů, inkaso tržeb a jejich vyúčtování a drobný úklid ve svěřeném úseku. Hrubá mzda Ing. Barbory Šmídové bude činit 16 000 Kč, Lence Hnátové bude náležet 15 000 Kč. Pracovník ve výrobním středisku bude mít nárok na hrubou mzdu ve výši 12 000 Kč a pracovník odbytového střediska na 11 000 Kč měsíčně. Celkové mzdové náklady včetně odměn a výdajů zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou 879 040 Kč. Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. bude otevřena sedm dní v týdnu. Týdenní otevírací doba činní 50 hodin týdně. Počítá se s tím, že podnik bude otevřen 49 týdnů v roce. Podrobný rozpis otevírací doby je uveden níže. Otevírací doba: Tabulka 1 – Otevírací doba pondělí - pátek

9:00 - 12:30

sobota - neděle

13:00 – 17:30

10:00 - 15:00

Zdroj: vlastní zpracování

2.6.1 Motto cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. „U nás se ocitnete v sedmém nebi.“

2.6.2 Mise cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. Misí cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je: Osladit život zákazníkům i všem jejich blízkým, nabízet jim kvalitní a nezapomenutelné zážitky.

39

2.6.3 Vize cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. Vizí cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je: Stát se vůdčí firmou mezi cukrárnami a kavárnami ve Svitavách. Získat si stálé zákazníky a získávat postupně i nové.

2.7 Cíle firmy V prvním roce zavést standardy společnosti. 

Za dosažení tohoto cíle bude zodpovědná Ing. Barbora Šmídová, která zajistí zpracování těchto standardů a jejich implementaci v podniku.

Do roku vejít ve známost mezi obyvateli Svitav. 

Za dosažení cíle je zodpovědná Ing. Barbora Šmídová. Cíle bude dosaženo důslednou marketingovou propagací.

Do jednoho roku zvýšit odbornost všech našich zaměstnanců. 

Za dosažení cíle bude zodpovědná Lenka Hnátová. Ta zajistí potřebné kurzy a školení zaměstnanců.

Do dvou let zajistit stabilní pozici podniku na trhu. 

Za dosažení cíle nese zodpovědnost Ing. Barbora Šmídová. Získání konkurenční výhody a péče o stávající klienty.

Do dvou let vybudovat stabilní zákaznickou základnu. 

Zodpovědná osoba Ing. Barbora Šmídová. Péče o stálé klienty. Vytvoření věrnostního klubu.

Do tří let zrealizovat průzkum oblíbenosti produktů mezi stálými klienty a výsledkům přizpůsobit nabídku podniku. 

Za naplnění cíle je zodpovědná Lenka Hnátová. Zorganizování dotazníkového šetření a uzpůsobení sortimentu.

Do pěti let se stát vůdčím podnikem mezi cukrárnami a kavárnami v dané lokalitě. 

Zodpovídá Ing. Barbora Šmídová. Získání konkurenční výhody, propagace provozovny a zvláštní péče o zákazníky.

Do pěti let vybudovat prosperující úspěšnou firmou. 

Za naplnění cíle zodpovídá Ing. Barbora Šmídová. Uzpůsobení cen sortimentu. Získání stálé zákaznické základny. Úsporné hospodaření podniku.

40

2.8 Potenciální trhy Ve městě Svitavy žilo v roce 2011 17 090 obyvatel. Nezaměstnanost ve 4. kvartálu roku 2013 byla 9,3 % (nejvyšší nezaměstnanost z celého Pardubického kraje), podobně „nízká“ nezaměstnanost byla naposled v roce 2007, kdy byla 9,41 %. Nejvyšší nezaměstnanost ve Svitavách za posledních několik let byla v roce 2010 14,74 %. Průměrný plat ve Svitavách v roce 2012 byl 14 782 Kč. Hustota zalidnění čítá 90,4 osob/km2. (ČSÚ) Naším cílovým trhem budou převážně ženy ze Svitav v produktivním věku. Vycházíme z předpokladu, že dopravní dostupnost v tomto městě je dobrá, město je dosažitelné autem, vlakem i autobusem. Klima je mírné, takže nijak nenarušuje podnikání v této oblasti. Během letních měsíců bude zvýšená poptávka po produktech naší provozovny a zvláště po zmrzlině. Lidé budou mít více volného času, budou čerpat dovolené. Děti nebudou v době letních prázdnin chodit do škol. Předpokládá se, že ženy a děti budou mít zvýšenou poptávku po našich službách. Děti mají rády sladké a ženy ocení dobrou kávu s výborným zákuskem. Výběr produktu neovlivňuje dlouhý rozhodovací proces. Většina lidí vyhledává sladké, ať už zákusky, dorty, různé dezerty, poháry a jiné, několikrát týdně. Podnik, který by měl přivést potenciální zákazníky, by měl umět zaujmout a navnadit něčím novým a nezvyklým. Dotazníkovým šetřením (Příloha 1) mezi obyvateli Svitav byli vymezeni cíloví zákazníci naší společnosti a byl proveden průzkum současného stavu trhu. Dotazník byl šířen pomocí sociálních sítí a také osobně. Dotazníkové šetření probíhalo od 7. 3. 2014 do 14. 3. 2014. Odpovídalo na něj 200 respondentů. Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké kavárny a cukrárny respondenti ve Svitavách znají. Jak často tyto podniky navštěvují? Podle čeho si vybírají, kterou kavárnu nebo cukrárnu navštíví? Zda je pro ně v takovém podniku důležitá úroveň obsluhy, rozsah nabídky zákusků, domácí výroba zákusků, pečení na zakázku, rozsah nabídky nápojů, nízká cena, umístění v centru města, atraktivní interiér, dětský koutek, zda má kuřáckou i nekuřáckou část a zda je otevřený i během víkendu. Přejí si respondenti, aby ve Svitavách existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny? Na závěr bylo zjišťováno pohlaví respondentů a do jaké věkové kategorie patří.

41

Pro potřeby tohoto podnikatelského plánu jsou z důvodu zachování anonymity jednotlivé kavárny ve Svitavách označeny písmeny A až F a jednotlivé cukrárny čísly 1 až 3. Na dotaz, které cukrárny a kavárny ve Svitavách znáte (otázka číslo 1), odpovědělo 200 respondentů takto: 16 žádné takové podniky ve Svitavách nezná. 115 respondentů znalo Kavárnu A. Kavárnu B znalo 90 respondentů. Kavárnu C znalo 9 respondentů. Kavárnu D znalo 0 respondentů. Kavárnu E znalo 72 respondentů. Kavárnu F znalo 13 respondentů. Cukrárnu 1 znalo 48 respondentů. Cukrárnu 2 znalo 9 respondentů a Cukrárnu 3 znalo 78 respondentů. Údaje jsou pro přehlednost rozepsány v následující tabulce a zobrazeny pomocí grafu. Tabulka 2 – Jednotlivé podniky podle známosti Jednotlivé podniky podle známosti Kavárna A

115

Kavárna B

90

Cukrárna 3

78

Kavárna E

72

Cukrárna 1

48

Kavárna F

13

Kavárna C

9

Cukrárna 2

9

Kavárna D

0

Zdroj: vlastní zpracování

42

Graf 1 - Kolik respondentů zná jednotlivé podniky?

Kolik respondentů zná jednotlivé podniky? Kavárna A Kavárna B

78 115

9

Kavárna C Kavárna D

48

Kavárna E Kavárna F 90

13

72

Cukrárna 1

9

Cukrárna 2 Cukrárna 3

0

Zdroj: vlastní zpracování Další dotaz v rámci šetření byl: Jak často navštěvujete tyto podniky? (otázka číslo 2) 65 respondentů odpovědělo, že tyto podniky navštěvuje 1 – 3x měsíčně, 58 respondentů odpovědělo, že tyto podniky navštěvuje méně než 1x měsíčně. 36 respondentů uvedlo, že takové podniky nenavštěvuje. 22 respondentů tyto podniky navštěvuje 1x týdně a častěji než 1x týdně tyto podniky navštěvuje 19 respondentů. Z toho vyplývá, že kavárny nebo cukrárny navštěvuje alespoň občas 164 respondentů z 200, což je 82 % respondentů. V následující tabulce a grafu je vyobrazeno, jak často respondenti navštěvují cukrárny a kavárny.

43

Tabulka 3 - Návštěvnost cukráren a kaváren podle pohlaví Odpovědi / Segmenty

Všichni respondenti

žena

Muž

Častěji než 1 x týdně

19

11

8

9.5%

9%

10.3%

22

12

10

11%

9.8%

12.8%

65

43

22

32.5%

35.2%

28.2%

58

37

21

29%

30.3%

26.9%

36

19

17

18%

15.6%

21.8%

200

122

78

1 x týdně 1-3 x měsíčně

Méně než 1 x měsíčně

Nenavštěvuji CELKEM Zdroj: vlastní zpracování Graf 2 - Jak často navštěvujete tyto podniky?

44

Na dotaz, podle čeho si vybíráte, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštívíte (otázka číslo 3), zaznělo mnoho odpovědí. Nejčastěji respondentům záleží na tom, jaké je prostředí kavárny. Tuto odpověď zmínilo 54 respondentů. Druhým nejčastějším důvodem pro výběr kavárny nebo cukrárny je nabídka zákusků - 53 respondentů. 44 respondentům záleží na tom, jaká je obsluha v podniku. 24 respondentů vybírá podnik podle ceny. 15 respondentů podle kvality zákusků a 15 také podle doporučení známých. 14 respondentů vybírá podle předchozí zkušenosti. 13 respondentů podle umístění podniku. 11 respondentů oceňuje druh a kvalitu kávy, kterou dané podniky nabízejí. 10 respondentů podnik zvolí podle nabídky nápojů. 9 respondentů si vybírá podle lokality. 8 respondentů dá přednost podnikům přizpůsobeným pro děti (přístup s kočárkem, dětský koutek). 7 respondentů se rozhoduje podle toho, s jakou společností podnik navštíví. 7 respondentů si vybírá podnik podle aktuální nálady a chuti. Stejný počet volí podnik podle toho, je-li kuřácký nebo nekuřácký. Dalšími důvody, které byly respondenty uvedeny pro výběr podniku, jsou nabídka druhů zmrzliny a nápojů (pivo, víno, nealkoholických nápojů), čerstvost zákusků, upravenost prostor před cukrárnou. Značnou roli při výběru hraje i celková atmosféra, obsazenost a čistota podniku. V následujícím grafu je vyobrazeno podle čeho si respondenti vybírají cukrárnu nebo kavárnu, kterou navštíví. Graf 3 - Podle čeho si vybíráte, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštívíte?

Podle čeho si vybíráte, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštívíte? 60 50 40 30 20 10 0

Zdroj: vlastní zpracování

45

Dále bylo zkoumáno, je-li pro respondenty důležitá úroveň obsluhy, rozsah nabídky zákusků, domácí výroba zákusků, a zda nabízí pečení na zakázku. Rozhodoval i rozsah nabídky nápojů a nízká cena. Pokud se zaměříme na samotný objekt, zajímalo zákazníky, zda je umístěn v centru města, atraktivní interiér, existence dětského koutku. Důležité bylo, zda má vedle nekuřácké části i část kuřáckou, a zda je otevřený i během víkendu (otázka číslo 4). Respondenti si měli zvolit, zda to pro ně není vůbec důležité (1), spíše nedůležité (2), spíše důležité (3), přikládám tomu určitou důležitost (4), velmi důležité (5). Je přiložena tabulka, v které jsou znázorněny jednotlivé faktory, jejich průměrná hodnota a rozptyl údajů. Tabulka 4 – Důležitost jednotlivých faktorů pro respondenty Faktory ovlivňující spokojenost

Průměr

Rozptyl

Úroveň obsluhy

4.22

0.757

Rozsah nabídky zákusků

3.701

1.234

Domácí výroba zákusků

3.354

1.668

Zda nabízí pečení na zakázku

2.561

1.832

Rozsah nabídky nápojů

3.878

0.936

Nízká cena

3.543

1.309

Zda je umístěn v centru města

3.183

1.479

Atraktivní interiér

3.848

0.812

Existence dětského koutku

2.195

2.108

Zda má vedle nekuřácké části i kuřáckou

2.774

2.443

Zda je otevřený i během víkendu

4.14

0.95

Zdroj: vlastní zpracování Někteří respondenti u otázky číslo dvě odpověděli, že kavárny a cukrárny nenavštěvují. Pro tyto respondenty dotazník skončil. Zbylo 164 respondentů. Pátá otázka v mém dotazníku zněla: Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny (otázka číslo 7)? 46

Ze 164 respondentů odpovědělo 125 ano, 24 ne a 15, že neví. V následující tabulce jsou uvedeny odpovědi respondentů i procentuálně. Lokální vyjádření zobrazuje počet procent ze 164 respondentů a globální vyjádření zobrazuje počet procent ze všech 200 respondentů. Tabulka 5 – Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny? Odpověď

Počet

Lokálně

Globálně

ano

125

76,22%

62,50%

nevím

24

14,63%

12%

ne

15

9,15%

7,50%

Zdroj: vlastní zpracování Graf 4 - Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny?

Z 200 dotázaných na dotazník odpovídalo 122 (61%) žen a 78 (39 %) mužů (otázka číslo 6). Z toho vyplývá, že bylo více žen ochotných odpovídat na dotazník týkající se cukráren a kaváren. Odvozuji tedy, že ženy jsou častějšími návštěvníky těchto podniků než muži, kteří upřednostňují restaurační podniky. 47

Respondenti měli na výběr z pěti věkových kategorií (otázka číslo 7). Do uvedeného rozpětí věkových kategorií lze zařadit respondenty následovně: První kategorie 20 let nebo méně 62 (31 %) respondentů. Kategorie 21 – 30 let 58 (29 %) respondentů. Kategorie 31 – 40 let 29 (14,5 %) respondentů. Kategorie 41 – 50 let 33 (16,5 %) respondentů. V poslední kategorii 51 a více let 18 (9 %) respondentů. Věkové kategorie respondentů jsou zobrazeny graficky. Graf 5 - Věkové kategorie respondentů

Z uvedeného průzkumu vyplývá, že obyvatelé Svitav by měli zájem o otevření cukrárny, která by vyráběla domácí zákusky za příznivé ceny a že zde existuje cílový trh pro naše podnikání. Pro obyvatele Svitav je nejdůležitější při výběru podniku prostředí podniku, nabídka zákusků, obsluha podniku a cena produktů. V podniku, který si respondenti vyberou, je pro ně nejdůležitější úroveň obsluhy. Rozhoduje otevírací doba během víkendu, rozsah nabídky nápojů, atraktivní interiér a rozsah nabídky zákusků. 48

Cukrárny a kavárny nenavštěvuje pouze 18 % respondentů. Došlo se k závěru, že kavárny a cukrárny jsou poměrně navštěvovanými podniky. Nejznámější jsou ve Svitavách Kavárna A, Kavárna B, Cukrárna 3 a Kavárna E. Ostatních 5 konkurenčních podniků ve Svitavách respondenti tolik neznají. Vzhledem ke zvýšenému zájmu žen odpovídat na dotazník se usuzuje, že ženám jsou kavárny a cukrárny bližší, a tak budou do kaváren a cukráren chodit více ony.

2.9 Okolí firmy a analýza konkurence 2.9.1 Okolí firmy Svitavy leží na rozhraní Čech a Moravy. Město dostalo svůj název podle stejnojmenné řeky, která tudy protéká. Nachází se zde druhé nejdelší loubené náměstí. Na náměstí leží mnoho renesančních a barokních budov. V samotném městě není mnoho turistických lákadel. Lépe je na tom okres celkově. „K turisticky atraktivním místům okresu patří hrad Svojanov, dochované středověké opevnění města Poličky a renesanční městské jádro Moravské Třebové, které je městskou památkovou rezervací. V roce 1970 byla nejzápadnější část okresu zařazena do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Další rozvoj cestovního ruchu podpořilo zařazení zámeckého areálu v Litomyšli na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1999, přitom již dříve byla Litomyšl městskou památkovou rezervací. K rozvoji turistiky v oblasti Toulovcových Maštalí na pomezí svitavského a chrudimského okresu přispělo vybudování několika nových rozhleden. Krásy jižní části okresu umožňuje objevovat „Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana“ u Březové nad Svitavou. S historií těžby uhlí a žáruvzdorných jílů na Moravskotřebovsku se mohou zájemci seznámit na Hřebečských důlních stezkách a v Mladějovském průmyslovém muzeu, kde mohou vychutnat jízdu po úzkorozchodné Mladějovské průmyslové dráze.“ (ČSÚ, charakteristika okresu Svitav)

49

Přestože Svitavy nepatří k turisticky extrémně zajímavým místům, zastavují se zde transitní turisté. Svitavy jsou okresním městem a jsou největší v okolí, proto se v městě a zejména v jeho centru zdržuje velké množství lidí.

Makroprostředí – analýza PEST Politicko-legislativní faktory V České republice je mnoho politicko-legislativních faktorů, které ovlivňují podnikání v odvětví gastronomie. Jedním z faktorů je například výše daňové sazby, která je v České republice 21 % pro základní sazbu a 15 % pro sazbu sníženou. DPH se od roku 2004 postupně neustále zvyšuje, což způsobuje postupné zvyšování cen produktů a služeb. Další faktor, který ovlivňuje podnikání, je vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Vstupem do evropské unie se zvýšily hygienické a zákonné požadavky v podnikání. Faktorem ovlivňujícím podnikání je politická stabilita v zemi. V současné době je vláda v České republice poměrně nestabilní a často se mění. Požadavky na podnikatele se také změnily přijetím nového občanského zákoníku (2014). Ekonomické faktory Ekonomická situace v České republice není příliš příznivá. V únoru 2014 byla míra nezaměstnanosti 8,6 %. Nezaměstnanost ve Svitavách klesla v roce 2013 na 9,3 %. To je asi 4 900 nezaměstnaných osob. Průměrná mzda v tomto městě činila v roce 2012 14 782 Kč. „Meziroční pokles hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí byl korigován z dřívějších 1,3 % na 1,2 %. Negativní vývoj HDP byl důsledkem klesající investiční aktivity a slabé zahraniční poptávky.“ (HDP 2014, vývoj HDP v ČR) Kupní síla obyvatelstva je malá. Dalším ekonomickým faktorem, který může ovlivnit chod cukrárenských podniků je zdražování energií a měnová devalvace. V roce 2012 vzniklo v České republice 104 952 ekonomických subjektů. Zaniklo 57 770 ekonomických subjektů. Ve stravování a pohostinství jich vzniklo 4 052 subjektů a zaniklo 3 026 subjektů. (ČSÚ) Socio-kulturní faktory Kupní síla obyvatel města Svitav je ovlivněna z velké části vysokou nezaměstnaností a poměrně nízkým průměrným platem. V tomto městě žije mnoho cizinců (převážně Ukrajinci a Rusové), kteří sem přijíždějí za prací. Občané Svitav preferují nižší ceny zboží.

50

I přes ne příliš příznivou finanční situaci mnoha obyvatel Svitav navštěvuje mnoho z nich gastronomické podniky. Technologické faktory Technologický vývoj v dnešní době dovoluje zviditelnit se pomocí sociálních sítí a webových stránek. Důležitým pokrokem také je vývoj výrobního náčiní a strojů v gastronomii, který umožňuje mnohem efektivnější a levnější výrobu.

Mikroprostředí Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují mikroprostředí firmy, patří konkurence podniku, jež se zdá být ve Svitavách poměrně značně velká. Zaměříme-li se jen na přímou konkurenci, má náš podnik v tomto městě velkou šanci uspět. Pozorování ukázalo, že naši potenciální zákazníci v regionu s vysokou nezaměstnaností a nevelkými finančními příjmy nezměnili své stravovací a kulturní návyky. Nabídka substitučního zboží je v daném oboru poměrně velká. Při důkladné diferenciaci produktu počítáme s tím, že náš podnik bude prosperující.

2.9.2 Konkurence Ve Svitavách je poměrně velká konkurence. V rámci tohoto podnikatelského záměru byly blíže prozkoumány přímé i nepřímé konkurenční podniky v tomto městě. Přímou konkurencí pro náš podnik jsou cukrárny a nepřímou konkurencí kavárny. Do analýzy konkurence nejsou zahrnuty podniky, které nedisponují místy k sezení. Ve Svitavách je celkem 9 konkurenčních podniků. Přímou konkurencí jsou nám 3 cukrárny, které budu dále v textu z důvodu zachování anonymity označovat čísly 1, 2, 3. Nepřímou konkurencí je nám 6 kaváren, které budou dále v textu označovány písmeny A až F.

51

Cukrárna 1 Tato cukrárna byla otevřena nedávno. Nachází se ve střední části náměstí, v podloubí. Podnik vznikl přestavbou průjezdu do historické budovy. Je vybaven nábytkem vytvořeným z korpusů historických šicích strojů. Sedací nábytek tvoří tvarově i typově odlišné židle historického původu. Celková atmosféra cukrárny je příjemná. Chladící vitríny a obslužný pult jsou umístěny v zadní části místnosti. Obsluha cukrárny je málo pohotová, schází profesionální přístup. Odborné znalosti z oboru se zdají nedostatečné. Sortiment zboží je obsáhlý, a však vzhledem k malé návštěvnosti můžeme pochybovat o čerstvosti zákusků. Cukrárna nenabízí zboží domácí výroby. Veškerý sortiment je dovážen. Vyšší návštěvnost v počátku podnikání se ukázala jako dočasná, což bylo způsobeno zájmem zákazníků o nový podnik. Vzhledem k tomu, že podnik nenabízí v cukrárenských výrobcích originalitu a ceny zboží jsou vysoké, lze se domnívat, že návštěvnost bude i nadále klesat. Cukrárna 2 Cukrárna spojená s pekařstvím se nachází v lokalitě vzdálené od centra Svitav. Byla zřízena na místním sídlišti v blízkosti základní školy. Jedná se o otevřený prosklený objekt. Nevelký podnik zahrnuje pekařství a cukrářství. Z pohledu zákazníka se nejedná o klasickou cukrárnu, ale o pekařství s doplňkovým prodejem zákusků. Podnik je zařízen několika stolky a doplněn posezením v otevřené zahrádce. Cukrárna nedisponuje dětským koutkem, je nekuřácká. Cukrárna je samoobslužná, zákazník u prodejního pultu pouze objednává a platí. Přesto prodejce větší nápor zákazníků nezvládá, tvoří se fronty, což je na závadu rozvoji obchodu. Ceny zákusků jsou nastaveny poměrně nízko, k hlavnímu sortimentu patří zejména pekařské výrobky, zákusky a točená zmrzlina. Podnik je otevřen sedm dní v týdnu.

52

Silnou stránkou cukrárny je umístění na sídlišti v blízkosti základní školy, kde se nachází mnoho potenciálních zákazníků dospělých i dětských. Lákadlem je prodej kvalitní točené zmrzliny. Nevýhodou podniku je vzdálenost od centra, špatná pěší dostupnost a malá nabídka zákusků. Cukrárna 3 Cukrárna se nachází v blízkosti svitavského náměstí. U vstupu najdeme obslužný pult s vystaveným cukrárenským zbožím a prodejem kopečkové zmrzliny, v pozadí jsou police s čokoládovými cukrovinkami. V zadní části cukrárny se nachází menší dětský koutek a 22 míst k sezení. Tato cukrárna nemá zahrádku. Cukrárna působí ponurým dojmem, nábytek je účelový, ne moc pohodlný. Podnik je nekuřácký. V cukrárně obsluhuje převážně její provozovatelka, zajišťuje sama fungování celého podniku a obsluhu v něm. Obsluha je milá, ochotná a šikovná. Kapacita cukrárny není nikdy plně využita, návštěvnost je malá. Sortiment nápojů je bohatý, ale nabídka dortů a zákusků se omezuje na klasické druhy, přestože se jedná o hlavní prodejní artikl. Zákusky nejsou domácí, jsou překryty igelitem, aby neoschly. Cukrárna využívá hromadně dovážené výrobky. Ceny zboží jsou nízké, ale vzhledem ke kvalitě zákusků odpovídající. Otevírací doba od pondělí do pátku byla rozšířena o víkendový prodej. Silnými stránkami jsou lehká dostupnost, klidné prostředí, milá obsluha. Slabé stránky, malý výběr zákusků a neosobní a nepohodlné prostředí, obchodu příliš neprospívají. Kavárna A Tato kavárna se nachází na náměstí nad prodejnou místního supermarketu. Velká moderní kavárna nabízí panoramatický výhled na celé náměstí přes prosklenou stěnu. Prostředí je nekuřácké, nabízí wifi připojení. Tento podnik je vhodný pro obchodní schůzky. 53

Nenachází se zde oddělený dětský koutek, ale host si vybere z nabídky různých stolních her a hraček pro děti. Ne příliš vlídná obsluha odrazuje hosty. Ceny jsou vyšší než v ostatních kavárenských a cukrárenských podnicích ve Svitavách. Obsazenost v tomto podniku bývá poměrně vysoká vzhledem k lukrativnímu umístění nad náměstím. Sortiment zboží je široký. Hostům se nabízí studené slané lahůdky (chlebíčky, bagety, panini), domácí dorty a zákusky. V nabídce nechybí různé druhy kávy a alkoholické nebo nealkoholické nápoje. Otevírací doba je sedm dní v týdnu od rána do pozdních večerních hodin. Silnou stránkou je umístění kavárny, výhled, široká nabídka sortimentu, domácí zákusky, znalost správné přípravy kávy, uzpůsobení k práci na počítači, otevírací doba. Slabé stránky jsou obsluha, vysoké ceny, užívání šlehačky rostlinného původu, vysoká obsazenost. Kavárna B Kavárna B je umístěna uprostřed svitavského náměstí, kde se nachází vjezd do náměstí. Je dobře dostupná, jak pro maminky s kočárky, tak pro hendikepované lidi. Podnik působí velice příjemným dojmem. Předzahrádka, v které se nachází pár stolků se židlemi, skluzavka a houpačka pro děti dodávají podniku na útulnosti. Kavárna je rozdělena na dvě části. První část je nekuřácká, je v ní dětský koutek a slouží převážně návštěvníkům s rodinami. Druhá část kavárny je kuřácká, nabízí posezení převážně mladým lidem. V kavárně probíhají pravidelně výstavy fotografií a obrazů místních výtvarníků. Tato kavárna má své internetové stránky. Kapacita podniku je poměrně velká a návštěvnost značná. Ceny nejsou vysoké, velmi levný je alkohol.

54

Sortiment je poměrně široký. Příjemným překvapením je, že nabídka obsahuje i bezkofeinovou kávu. Podává se točené pivo, alkoholické i nealkoholické nápoje, mnoho druhů kávy. Obsáhlá je nabídka zákusků, dortů a sladkých dezertů včetně zmrzliny. Otevírací doba je od pondělí do pátku, o víkendu pouze v odpoledních a večerních hodinách. Silné stránky této kavárny jsou všeobecná známost, široká nabídka sortimentu, umístění, příjemné prostředí a zázemí pro děti. Obsluha je velmi příjemná, pohotová a rychlá. Slabé stránky tohoto podniku jsou prolínání několika cílových skupin, stále větší transformace podniku z kavárny na restaurační zařízení. Kavárna C Kavárna C se nachází za náměstím poblíž centra města. Jedná se o hrací centrum pro děti s kavárnou. To určuje základní klientelu tohoto podniku. Cílovým segmentem jsou mladé rodiny s dětmi. V kavárně se nachází barový pult a několik stolků se židlemi. Zbývající prostor je zastavěn klouzačkami, trampolínami a prolézačkami pro děti. Veškeré prostory a výzdoba podniku jsou přizpůsobeny malým návštěvníkům. Kavárna je nekuřácká. Obsluha je milá a snaživá, ale ne odborně vyškolená v oboru. Nabídka občerstvení je omezená. V kavárně se pořádají různé akce pro rodiče s dětmi jako je vaření s dětmi, cvičení s dětmi, nebo bazárek dětského oblečení. Ceny jsou přiměřené kvalitě a šíři sortimentu. Otevřeno mají sedm dní v týdnu. Hlavní silnou stránkou této kavárny je nabídka vyžití pro děti. Další silnou stránkou jsou nízké ceny. Mezi slabé stránky patří omezená nabídka sortimentu a netolerantnost k hostům bez dětí. 55

Kavárna D Kavárna D se nachází na dolním konci náměstí v historické budově. Tato budova leží vedle nejfrekventovanější křižovatky v městě, místo je hlučné. Jedná se o nekuřáckou kavárnu a čajovnu. V tomto podniku jsou volně rozmístěny stolečky s křesílky a gauči v různém stylu, celkem je zde 21 míst. Podnik patří k menším. Na stěnách visí amatérské barevné obrázky. Celá kavárna má volné uspořádání. Cílem je, aby si zde člověk odpočinul nejen fyzicky, ale i psychicky. Tato kavárna nemá dětský koutek. Atmosféru dokresluje příjemná jazzová hudba. V rohu je umístěno piano, na které si mohou hosté zahrát. Tento podnik nemá internetové stránky ani u něj neprobíhá žádná větší propagace. Obsluhu a přípravu nápojů obstarává jen jedna osoba. Cena nápojů je zde přiměřená. Obsazenost podniku je i přesto poměrně nízká. Hlavním sortimentem jsou sypané čaje a kávy. Nabízí se zde různé směsi čajů a jejich speciální dochucování. Jako doplňkový sortiment zde najdeme domácí sušenky, muffiny, pralinky a různé směsi oříšků. Podnik je otevřen sedm dní v týdnu. Za silnou stránku podniku považuji výrobu domácích sladkostí, šlehačky a vlastního karamelu a prodej sypaných čajů a kávy s sebou. Slabé stránky tohoto podniku jsou jeho umístění u silnice, velmi malá nabídka zákusků. Celý podnik působí nesourodě. Kavárna E Kavárna se nachází v místním parku. V blízkosti se rozkládá jedno z městských sídlišť a také gymnázium, což se odráží v návštěvnosti podniku. V prostorách kavárny se nachází wifi připojení zdarma a kavárna je klimatizována. Celý podnik je proveden v moderním funkcionalistickém stylu a má bezbariérový přístup. Hodnotila bych tuto kavárnu jako velmi vhodnou pro obchodní jednání díky klidnému prostředí. V malé zahrádce si zákazník může v klidu vychutnat výbornou kávu, některý

56

z domácích zákusků, které vyrábí osobně provozovatelka podniku. Čepuje se zde pivo značky Bernard. Podnik je kuřácký. Kapacita je poměrně vysoká, zvláště v letních měsících, kdy je kavárna rozšířena i o místa k sezení venku. Obsluha podniku je velmi příjemná, ochotná, šikovná a všímavá. Ceny jsou průměrné. Obsazenost podniku je vysoká zvláště v odpoledních a večerních hodinách a o víkendech. Nabízí se mnoho druhů kávy, koktejly, alkoholické i nealkoholické nápoje, točené pivo Bernard a domácí zákusky. Otevřeno je sedm dní v týdnu do pozdních nočních hodin. Silné stránky této kavárny jsou její odlišnost a milá obsluha. Pivo Bernard, dobrá káva, výtečné domácí zákusky řadí podnik mezi oblíbené. Také blízkost sídliště a příjemné prostředí parku hrají důležitou roli. Slabé stránky této kavárny jsou vzdálenost od centra města a pozvolná přeměna této kavárny na bar. Kavárna F Tato kavárna se nachází v blízkosti nemocnice. Jedná se o nekuřáckou kavárnu, která se velmi liší od všech ostatních ve městě. V tomto podniku obsluhují mentálně postižení lidé (klienti domova). Podnik byl zřízen s cílem klienty domova co nejvíce zapojit do běžného života. Prostory kavárny jsou příjemné. Malá kavárnička s barevnou výmalbou a prodejem výrobků místních klientů působí útulně. Pro děti se zde nachází menší dětský koutek. V zahradě je k dispozici posezení. Obsluha je v tomto podniku velice milá a snaživá, i když poměrně pomalá. Má však nadšení pro práci a přistupuje k ní velmi zodpovědně. Ceny jsou nízké a obsazenost nebývá velká.

57

Sortiment v kavárně je skromný. Zákazník si zde může objednat základní kávy, alkoholické i nealkoholické nápoje a několik druhů zákusků. Kavárna je otevřena od pondělí do pátku. Silné stránky této kavárny jsou ceny, příjemné prostředí a milá obsluha. Slabou stránkou kavárny je omezený sortiment zboží. Jednotlivé podniky byly v rámci analýzy konkurence prozkoumány a zhodnoceny jejich silné a slabé stránky. Dále je konkurence hodnocena dle úspěšnosti a kvality poskytovaných služeb a je jí přiřazeno pořadí. Pořadí konkurence dle úspěšnosti a kvality poskytovaných služeb: 1. Kavárna E 2. Kavárna B 3. Kavárna A 4. Cukrárna 1 5. Cukrárna 3 6. Kavárna F 7. Kavárna D 8. Cukrárna 2 9. Kavárna C V přílohách je přiložena mapa jednotlivých podniků (Příloha 2) přímé i nepřímé konkurence. Jako podnik X je označena cukrárna Sedmé nebe, s. r. o.

2.10 Produkt, jeho výroba a distribuce Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. se bude specializovat na výrobu a prodej domácích zákusků, mini zákusků, makronek, dortů, koláčků, drobného cukroví, pohárů, waflí, zmrzliny a dalšího cukrárenského sortimentu.

58

Jak už bylo zmíněno výše, ve Svitavách neexistuje takový podnik, který by si všechny své zákusky a dorty vyráběl sám. V naší cukrárně chceme používat kvalitní čerstvé ingredience, vejce, máslo a další. Plánujeme co nejméně využívat chemických přísad a barviv. V našich zákuscích a dortech hosté nenaleznou náhražkové a nastavované krémy. Šlehačku, kterou budeme používat, si budeme sami vyrábět každý den čerstvou. Z nápojů se budeme specializovat na výrobu výborné kávy značky Lavazza. V nabídce bude i káva bezkofeinová, domácí bylinkové a ovocné šťávy a mléčné koktejly. Průměrnou cenu kávy jsme vypočítali na 33 Kč za porci. Káva bude vedle zákusků jedním z nejprodávanějších artiklů cukrárny. Naše výrobky měly být spotřebovány do 24 hodin od nákupu. Další služby, které plánovaná cukrárna nabízí, jsou výroba dortů, zákusků a cukroví na zakázku a roznáška všech produktů cukrovinek po městě. Nabízíme též dárkové poukazy. V následující tabulce nabízím přehled některých produktů ze stálé nabídky podniku.

59

Tabulka 6 - Vybrané zákusky naší cukrárny, jejich cena a plánovaná produkce Zákusky

Cena

Produkce/den

Větrník

28,00 Kč 20 kusů

Mini větrník

17,00 Kč 15 kusů

Kremrole

18,00 Kč 15 kusů

Punčové řezy

16,00 Kč 24 kusů

Věneček

14,00 Kč 8 kusů

Marcipánová roláda (řez)

23,00 Kč 12 řezů (1 roláda)

Makronky

15,00 Kč 15 kusů

Rakvička

14,00 Kč 18 kusů

Pařížský rohlíček

14,00 Kč 6 kusů

Ovocný košíček s vanilkovým krémem

25,00 Kč 6 kusů

Karamelová kostka

33,00 Kč 24 kusů

Linecké kolečko

8,00 Kč 12 kusů

Profiterol

36,00 Kč 24 kusů

Cheescake (řez)

38,00 Kč 8 řezů (1 dort)

Sacher (řez)

38,00 Kč 8 řezů (1 dort)

Kubánský dort (řez)

38,00 Kč 8 řezů (1 dort)

Jahodový dort (řez)

35,00 Kč 8 řezů (1 dort)

Zdroj: vlastní zpracování Při zvolené ceně zákusků a průměrné vypočítané ceně za kávu se kalkuluje s průměrnou útratou na jednoho zákazníka 110 Kč. V cukrárně používáme klasické technologické postupy při zachování všech hygienických pravidel. V naší cukrárně je provedena analýza rizik a stanoveny kritické kontrolní body (HACCP). Výrobní kapacita podniku je stanovena maximální produkcí 800 zákusků za den. Výrobní část bude v podniku umístěna v zadní části za odbytovým střediskem. Na tuto část budou navazovat sklady a zázemí pro zaměstnance.

60

Interiér bude navrhnut a vybaven společností Pavel Tacl – UNITA. Stroje a zařízení do cukrárny jsou zajištěny od firmy CESK, a. s. – vybavení restaurací, barů a cukráren. Materiálové a surovinové zabezpečení je zajištěno naším hlavním dodavatelem FIALA Praha - s. r. o., kteří nám dodávají suroviny a jiné profesionální pomůcky. AG FOODS group a. s. zajišťuje další gastronomické suroviny, kávy, čaje, rozpustné nápoje a další. Coca-cola HBC Česká republika dodává nealkoholické nápoje. Dalšími plánovanými dodavateli cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. jsou ČEZ – odběr elektřiny a plynu. Vodné a stočné je zajištěno Vodárenskou Svitavy s. r. o. Prodej v cukrárně Sedmé nebe, s. r. o. bude zajišťován bez zprostředkovatelů a prostředníků. Vlastní produkty a ostatní sortiment se budou prodávat přímo konečnému spotřebiteli.

2.11 Marketingová strategie Cukrárna

Sedmé

nebe,

s.

r.

o.

bude

mít

kvalitní

internetové

stránky

(www.cukrarnasedmenebe.cz). Další způsob propagace podniku jsou sociální sítě, kde můžeme šířit povědomí o podniku zdarma. Hodláme využít reklamy na místním televizním kanále. Krátké video bude o nás a našem vzniku informovat obyvatele Svitav. Máme v plánu se také prezentovat v místním občasníku. V okolí našeho podniku zamýšlíme rozmístit směrovací a informační cedule. V začátcích našeho podnikání chystáme distribuci propagačních letáků do schránek obyvatel Svitav. Po otevření podniku plánujeme prezentaci na různých městských akcích, kde hodláme obyvatelům Svitav předvést své produkty a zprostředkovat ochutnávky našich výrobků. Také městské trhy, probíhající každou středu na svitavském náměstí, budou příležitostí k prezentaci a prodeji vlastních výrobků. Různé soutěže a slevové akce by měly přilákat mnoho hostů. Členstvím ve věrnostním klubu budou moci zákazníci čerpat různé výhody a sbírat razítka za návštěvy v cukrárně. Při každé desáté návštěvě získá zákazník nárok na kupon v hodnotě 100 Kč na čerpání zboží v našem podniku.

61

Spoléháme na kvalitní personál, jenž bude umět zákazníkům poradit, doporučit a přesvědčit je k nákupu. Náklady, které jsou určeny na marketingovou komunikaci, jsou rozděleny na náklady před zahájením provozu, náklady po zahájení provozu a na každoměsíční náklady. Náklady před zahájením provozu budou zaplaceny jednorázově, stejně tak jako náklady po zahájení provozu. Největší položku budou činit náklady na marketing, které se hradí každý měsíc. V následující tabulce jsou jednotlivé náklady na marketingovou komunikaci podrobněji rozepsány. Tabulka 7 - Náklady na marketingovou komunikaci Před zahájením provozu Cedule vchod

1 300,00 Kč

Internetové stránky

8 000,00 Kč

Cedule

5 000,00 Kč

Celkem

14 300,00 Kč Po zahájení provozu

Letáky

2 000,00 Kč

Sociální sítě

- Kč

Svitavská TV - CMS TV

- Kč

Svitavský zpravodaj

300,00 Kč 2 300,00 Kč

Celkem Každý měsíc Stánek - trhy

- Kč

Ochutnávky

900,00 Kč

Soutěže

700,00 Kč

Slevové akce

500,00 Kč

Věrnostní program

600,00 Kč

Údržba internetových stránek

300,00 Kč

Celkem měsíc

3 000,00 Kč

Celkem rok

36 000,00 Kč

Celkové náklady za marketing za 1. rok

52 600,00 Kč

Zdroj: vlastní zpracování 62

2.12 Finanční plán Finanční plán cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. obsahuje počáteční rozvahu k 1. 1. 2015, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2015 a výpočet nejdůležitějších finančních ukazatelů pro zjištění realizovatelnosti podnikatelského záměru.

Počáteční rozvaha V tabulce 1 je vyobrazena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2015 cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. Struktura majetku společnosti k tomuto datu se skládá ze stálých a oběžných aktiv. Do stálých aktiv společnosti spadá dlouhodobý hmotný majetek. Mezi oběžná aktiva cukrárny byly zařazeny zásoby a finanční majetek. Majetek je kryt vlastním kapitálem a cizími zdroji. Vlastní kapitál, se ve společnosti dále dělí na základní kapitál a kapitálové fondy. Cizí zdroje podniku jsou tvořeny krátkodobými závazky a bankovními úvěry a výpomocemi. Tabulka 8 – Počáteční rozvaha k 1. 1. 2015 Počáteční rozvaha k 1. 1. 2015 Stálá aktiva Dlouhodobý majetek

4 250 000 Kč

Vlastní kapitál

4 010 000 Kč

4 250 000 Kč

Základní kapitál Kapitálové fondy Cizí zdroje Krátkodobé závazky Bankovní úvěry výpomoci Pasiva celkem

260 000 Kč 3 750 000 Kč 535 000 Kč 135 000 Kč

hmotný

Oběžná aktiva Zásoby Finanční majetek Aktiva celkem Zdroj: vlastní zpracování

295 000 Kč 135 000 Kč 160 000 Kč 4 545 000 Kč

a 400 000 Kč 4 545 000 Kč

Dlouhodobý hmotný majetek společnosti je tvořen budovou a samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí. Do společnosti je vkládán zděděný majetek. Zděděný majetek se skládá z budovy bývalé cukrárny (163 m2) a jejího vybavení. Zařazený majetek byl ohodnocen reprodukční cenou. Protože je budova v zachovalém stavu, předchozí majitel se o ni dobře staral, bude stačit pouze modernizace prostor a nebude třeba velkých investic. Cena budovy byla stanovena 63

na 3 500 000 Kč, původní vybavení cukrárny bylo ohodnoceno na 250 000 Kč. Modernizace a dovybavení cukrárny vyjde na 500 000 Kč. Do zásob podniku byl zařazen materiál, zásoby a dlouhodobý drobný majetek do 40 000 Kč, ten bude jednorázově zaúčtován jako spotřeba materiálu. Finanční majetek je rozdělen na peníze (10 000 Kč) a účty v bankách (150 000 Kč). Základní kapitál společnosti představuje vklady vlastníků společnosti, kde každý vložil do společnosti 130 000 Kč a kapitálové fondy, které jsou tvořeny nepeněžitým vkladem budovy a jejího vybavení do podniku. Krátkodobé závazky představují závazky společnosti vůči dodavatelům zboží, materiálu a dalším. Bankovní úvěry a výpomoci byly stanoveny v předpokládané výši 400 000 Kč. Doba splatnosti tohoto úvěru, při 9% úrokové sazbě a měsíční splátce 8 303 Kč, bude pět let. Tabulka 9 - Úvěr a jeho splácení Rok

Měsíc

Splátka

Úrok

Úmor

Úvěr

1

1

8 303 Kč

3 000 Kč

5 303 Kč

394 697 Kč

1

2

8 303 Kč

2 960 Kč

5 343 Kč

389 354 Kč

1

3

8 303 Kč

2 920 Kč

5 383 Kč

383 970 Kč

1

4

8 303 Kč

2 880 Kč

5 424 Kč

378 547 Kč

1

5

8 303 Kč

2 839 Kč

5 464 Kč

373 083 Kč

1

6

8 303 Kč

2 798 Kč

5 505 Kč

367 577 Kč

1

7

8 303 Kč

2 757 Kč

5 547 Kč

362 031 Kč

1

8

8 303 Kč

2 715 Kč

5 588 Kč

356 443 Kč

1

9

8 303 Kč

2 673 Kč

5 630 Kč

350 813 Kč

1

10

8 303 Kč

2 631 Kč

5 672 Kč

345 140 Kč

1

11

8 303 Kč

2 589 Kč

5 715 Kč

339 426 Kč

1

12

8 303 Kč

2 546 Kč

5 758 Kč

333 668 Kč

99 640 Kč

33 308 Kč

66 332 Kč

x

Dohromady

Zdroj: vlastní zpracování 64

Celková výše splátek úvěru za rok činí 99 640 Kč, bude tvořena úrokem ve výši 33 308 Kč a úmorem ve výši 66 332 Kč.

Náklady cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. Celkové náklady jsou rozvrženy na výkonovou spotřebu, osobní náklady, odpisy dlouhodobého hmotného majetku a ostatní provozní náklady. Výkonová spotřeba Do výkonové spotřeby byly zařazeny náklady na zásoby, spotřebu energií, reklamu a propagaci, opravy a udržování a ostatní. V Tabulce – 3 jsou náklady výkonové spotřeby propočítány pro variantu pesimistickou, realistickou a optimistickou. Tabulka 10 – Výkonová spotřeba Varianta

Pesimistická

Realistická

Optimistická

Zásoby

431 200 Kč

1 078 000 Kč

1 724 800 Kč

Spotřeba energie

130 000 Kč

140 000 Kč

145 000 Kč

Náklady na reklamu a propagaci

52 600 Kč

52 600 Kč

52 600 Kč

Opravy a udržování

45 000 Kč

45 000 Kč

45 000 Kč

Ostatní služby

61 000 Kč

61 000 Kč

61 000 Kč

Výkonová spotřeba za rok

719 800 Kč

1 376 600 Kč

2 028 400 Kč

Zdroj: vlastní zpracování V pesimistické variantě je roční výše nákladů výkonové spotřeby stanovena na 719 800 Kč. V realistické variantě je roční výše nákladů výkonové spotřeby stanovena na 1 376 600 Kč. V optimistické variantě je roční výše nákladů výkonové spotřeby stanovena na 2 028 400 Kč. Osobní náklady Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. má 4 stálé zaměstnance. Těmto zaměstnancům náleží mzda podle svěřených kompetencí a náplně práce (viz Všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci).

65

Tabulka 11 – Osobní náklady Varianta

Pesimistická

Realistická

Optimistická

Mzdy

656 000 Kč

656 000 Kč

656 000 Kč

Sociální a zdravotní pojištění

223 040 Kč

223 040 Kč

223 040 Kč

Osobní náklady

879 040 Kč

879 040 Kč

879 040 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Částka určená na mzdy a odměny zaměstnancům je stanovena na 656 000 Kč, odvody na sociální a zdravotní pojištění pak na 223 040 Kč. Celkové osobní náklady pak jsou 879 040 Kč. Tyto náklady se neliší v pesimistické, realistické a optimistické variantě. Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek ve výši 4 250 000 Kč bude odepisován lineárně. Budova v hodnotě 3 500 000 Kč byla zařazena do odpisové skupiny 5 a bude se odepisovat po dobu 30 let. Výše odpisu bude první rok 49 000 Kč a v dalších letech pak vždy 119 000 Kč. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí byly zařazeny do odpisové skupiny 2. Budou odepisovány po dobu 5 let. Výše odpisu pro první rok je 82 500 Kč, v dalších letech je odpis vždy 166 875 Kč. Ostatní provozní náklady Do ostatních provozních nákladů bylo zařazeno pojištění cukrárny Sedmé nebe, s. r. o.

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty obsahuje tři varianty a to variantu pesimistickou, realistickou a optimistickou. Kalkulujeme s tím, že průměrná útrata jednoho hosta je 110 Kč. Dále bereme v úvahu, že je podnik otevřen 49 týdnů v roce, 50 hodin týdně. Z toho můžeme vypočítat tržbu pro všechny varianty. V pesimistické variantě je počítáno, že podnik bude každou hodinu obsazen z 10 %. To znamená, že každou hodinu by navštívili cukrárnu 4 hosté. Za rok tak podnik navštíví průměrně 9 800 hostů. Roční tržba je při tomto počtu hostů vypočítána na 1 078 000 Kč. 66

V realistické variantě se počítá s tím, že podnik bude každou hodinu obsazen z 25 %. To znamená, že podnik je každou hodinu navštíven 10 hosty. Za rok bude podnik navštíven průměrně 24 500 hosty. Roční tržba při tomto počtu je stanovena na 2 695 000 Kč. V optimistické variantě se bere v úvahu obsazenost podniku každou hodinu ze 40 %. To znamená, že podnik je každou hodinu navštíven 16 hosty. Za rok navštíví podnik 39 200 hostů a kalkulovaná tržba je v tomto případě 4 312 000 Kč. Tabulka 12 – Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2015 Varianta

Pesimistická

Realistická

Optimistická

Celkové tržby podniku

1 078 000 Kč

2 695 000 Kč

4 312 000 Kč

Celkové náklady podniku

1 747 340 Kč

2 404 140 Kč

3 055 940 Kč

Výkonová spotřeba

719 800 Kč

1 376 600 Kč

2 028 400 Kč

Osobní náklady

879 040 Kč

879 040 Kč

879 040 Kč

majetku

131 500 Kč

131 500 Kč

131 500 Kč

Ostatní provozní náklady

17 000 Kč

17 000 Kč

17 000 Kč

- 669 340 Kč

290 860 Kč

1 256 060 Kč

33 308 Kč

33 308 Kč

33 308 Kč

- 702 648 Kč

257 552 Kč

1 222 752 Kč

x

48 935 Kč

232 323 Kč

- 702 648 Kč

208 617 Kč

990 429 Kč

Odpisy

dlouhodobého

hmotného

Zisk (ztráta) před úroky a zdaněním (EBIT) Nákladové úroky Zisk (ztráta) před zdaněním Daň z příjmů Zisk (ztráta) po zdanění Zdroj: vlastní zpracování V pesimistické variantě vyšel výsledek hospodaření -702 648 Kč, byl záporný. V realistické a optimistické variantě vyšel výsledek hospodaření kladně. Konkrétně pak v realistické 208 617 Kč a v optimistické 990 429 Kč.

67

Pokud by se vyplnila realistická nebo optimistická varianta, byl by podnik v prvním roce svého podnikání ziskový. Pokud by se vyplnila varianta pesimistická, tak by byl podnik v prvním roce ztrátový a v dalších letech by se musely snížit náklady na provoz cukrárny, zvýšit obsazenost podniku nebo zvýšit ceny prodávaného zboží.

Finanční ukazatele Pro lepší zhodnocení zdraví společnosti Sedmé nebe, s. r. o. bylo vypočítáno několik finančních ukazatelů rentability, likvidity a zadluženosti. Pro výpočet jednotlivých ukazatelů se vychází z počáteční rozvahy a z realistické varianty výkazu zisku a ztráty. Výpočet rentability investovaného kapitálu ROCE = EBIT / (Vl. kapitál + Rezervy + Dl. Závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé) ROCE = 290 860 / (4 010 000 + 400 000) ROCE = 0,066 ROCE = 6,6 % Z jedné koruny investovaného kapitálu dosáhl podnik 6,6 % provozního hospodářského výsledku. Výpočet rentability tržeb ROS = čistý zisk / tržby ROS = 208 617 / 2 695 000 ROS = 0,077 ROS = 7,7 % Z jedné koruny tržeb podnik dosáhl 7,7 % čistého zisku. Výpočet běžné likvidity Běžná likvidita = krátkodobá aktiva / krátkodobé závazky Běžná likvidita = 295 000 / 135 000 Běžná likvidita = 2,19 Hodnota běžné likvidity je optimální. Podnik by byl schopen 2,19 krát uspokojit pohledávky věřitelů, kdyby všechna oběžná aktiva byla proměněna ve finanční prostředky.

68

Výpočet zadluženosti vlastního kapitálu Zadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje / Vl. kapitál Zadluženost vlastního kapitálu = 535 000 / 4 010 000 Zadluženost vlastního kapitálu = 0,133 Zadluženost vlastního kapitálu = 13,3 % Zadluženost vlastního kapitálu je optimální. Cizí zdroje by neměly značně převyšovat vlastní kapitál společnosti. Celková zadluženost Celková zadluženost = cizí zdroje / celková aktiva Celková zadluženost = 535 000 / 4 545 000 Celková zadluženost = 0,118 Celková zadluženost = 11,8 % Majetek společnosti je kryt z 11,8 % cizími zdroji. Celková zadluženost je optimální. Z kalkulace jednotlivých finančních ukazatelů vyplývá, že se jedná o finančně zdravý podnik.

2.13 Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu Pro optimálnější zhodnocení předpokladů úspěšnosti firmy byla vypracována analýza SWOT a seznam možných rizik, která by mohla ohrozit podnik. Rizika byla vyhodnocena a byla navrhnuta jejich vhodná prevence.

SWOT analýza Mezi silné stránky cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. patří to, že vyrábí vlastní kvalitní domácí zákusky a dorty. Je to jeden z nejdůležitějších faktorů, na kterém chceme stavět úspěšnost firmy. Další silnou stránkou podniku je, že nabízí hostům útulné prostředí a atmosféru malé moderní cukrárny. Podnik je nekuřácký, což považujeme za silnou stránku, i když z pohledu některých zákazníku se toto může jevit jako stránka slabá. Marketingové aktivity podniku jsou velmi rozsáhlé a aktivně působí na potenciální i stálé zákazníky. Cukrárna 69

bude mít kvalitní vzdělaný management, který má zájem na tom, aby byl podnik úspěšný a je ochotný učit se novým věcem. Podnik bude mít kvalitní dodavatele, kteří budou suroviny a ostatní zboží dodávat vždy včas. Mezi slabé stránky cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. patří tyto jevy: Jedná se o začínající podnik a jeho vlastnící nemají ještě zkušenosti s podnikáním. To může ovlivnit vstup na trh. Zákazníci nebudou mít důvěru v nový podnik, stejně tak i dodavatelé nebo banky. Další slabou stránkou je nabídka pouze sladkých produktů, což nemusí oslovit všechny potenciální zákazníky. Někteří preferují podnik se slanými lahůdkami - tousty, saláty, chlebíčky. Také absence dětského koutku může odradit některé zákazníky, ale může přilákat jiné zákazníky, kteří vyhledávají klidnější prostředí. Příležitostí pro vlastní podnikání se jeví rozšiřování a obměna nabídky zákusků podle preferencí zákazníků. Oslovování nových zákazníků může pomoci zvýšit tržby a povědomost o nové cukrárně. V městě jsou tři podniky přímé konkurence (cukrárny) a šest podniků konkurence nepřímé (kavárny), ale většina těchto podniků se dopouští značných chyb a tím odrazuje mnoho svých zákazníků od další návštěvy. Příležitost cukrárny je spatřována v tom, že personál bude lépe naslouchat svým zákazníkům a přizpůsobovat služby jejich přáním tak, aby byli co nejvíce spokojeni. Další příležitostí pro nás je získání dobrého jména, které se bude mluvenou formou šířit dál. Budeme dělat vše pro to, abychom toto jméno udrželi. Hrozbou cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je vstup dalších konkurenčních podniků na trh, což by případně snížilo poptávku po jejích produktech. Zvyšování daní by zapříčinilo zvyšování cen surovin a tím i zvyšování cen námi nabízených produktů. Jiné faktory, které můžeme považovat za hrozbu pro cukrárnu Sedmé nebe, s. r. o. jsou vysoká nezaměstnanost, změna legislativy, která by měla značný vliv na úspěšnost našeho podnikání, nesplnění finančních plánů a také nárůst lidí s onemocněním diabetes. Následně jsou uvedeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. v přehledné tabulce.

70

Tabulka 13 – SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Kvalitní domácí zákusky a dorty

Začínající podnik

Příjemné prostředí

Žádné zkušenosti

Nekuřácký podnik

Pouze sladké produkty

Marketingové aktivity podniku

Bez dětského koutku

Kvalitní management Spolehliví dodavatelé Příležitosti

Hrozby

Rozšiřování nabídky

Vstup nových konkurentů na trh

Oslovení nových klientů

Zvýšení daní

Špatná konkurence

Vysoká nezaměstnanost

Získání a udržení dobrého jména

Změna legislativy Nesplnění finančních plánů Nárůst populace s cukrovkou

Zdroj: vlastní zpracování

Rizika Jedním z rizik cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je, že nebudou naplněny finanční plány. Mezi další rizika, která musíme vzít v úvahu, může patřit riziko poškození majetku, riziko špatné investice, riziko neschopnosti splácet závazky, riziko ztráty klíčových dodavatelů, riziko nedodržení zákonů, riziko ohrožení dobrého jména, riziko silné konkurence, riziko selhání techniky, riziko selhání lidského faktoru, riziko nedostatku poptávky po našich produktech, riziko zdravotních komplikací klíčových osob, riziko ztráty majetku, riziko špatného vedení účetnictví a další. Tato rizika jsou zpracována do jednoduché tabulky, kde je vyhodnocena pravděpodobnost jejich výskytu (1-5), dopad na naši firmu pokud by nastala (1-5) a dále jsou tato rizika rozdělena podle součinu pravděpodobnosti a dopadu na rizika běžná (0-8), závažná (9-15) a kritická (16-25).

71

Tabulka 14 – Rizika, která mohou ohrozit cukrárnu Sedmé nebe, s. r. o. ÚROVEŇ PRAVDĚPODOBNOST

DOPAD

Nenaplněné finanční plány

4

4

kritické (16)

Poškození majetku

3

3

závažné (9)

Ztráta majetku

1

5

běžné (5)

Špatná investice

3

4

závažné (12)

Neschopnost splácet závazky

2

3

běžné (6)

Ztráta klíčových dodavatelů

2

2

běžné (4)

Nedodržení zákonů

2

3

běžné (6)

Ohrožení dobrého jména

4

4

kritické (16)

Silná konkurence

4

3

závažné (12)

Selhání techniky

2

5

závažné (10)

Selhání lidského faktoru

3

4

závažné (12)

Nedostatek poptávky

3

5

závažné (15)

klíčových pracovníků

3

4

závažné (12)

Špatné vedení účetnictví

3

3

závažné (9)

Kontaminace potravin

3

4

závažné (12)

RIZIKO

RIZIKA

Zdravotní komplikace

Zdroj: vlastní zpracování Nejvýznamnější rizika pro cukrárnu Sedmé nebe, s. r. o. jsou ta, jež byla vyhodnocena jako kritická. Těmi jsou nenaplněné finanční plány a ohrožení dobrého jména. V další tabulce jsou znovu uvedena jednotlivá rizika, která cukrárně hrozí. Jsou k nim přiřazena preventivní řešení, kterými eliminujeme jejich vznik. V případě jejich vzniku budeme předcházet větším dopadům na náš podnik.

72

Tabulka 15 – Rizika a prevence RIZIKO

PREVENCE

Nenaplněné finanční plány

Dobře zpracované finanční plány, finanční rezervy

Poškození majetku

Pojištění

Ztráta majetku

Pojištění

Špatná investice

Rozložení rizika do více menších investic

Neschopnost splácet závazky

Finanční rezervy Placení faktur včas, udržování dobrých vztahů, mít

Ztráta klíčových dodavatelů

záložní dodavatele

Nedodržení zákonů

Dobrá znalost zákonů

Ohrožení dobrého jména

Poskytování kvalitních služeb, péče o zákazníky Kvalitní průzkum trhu, mít konkurenční výhodu,

Silná konkurence

kvalitní produkty

Selhání techniky

Pravidelná kontrola a údržba, modernizace

Selhání lidského faktoru

Zaškolování pracovníků, kontrola

Nedostatek poptávky

Zlepšení marketingové propagace, průzkum trhu

Zdravotní komplikace klíčových Preventivní péče o zdraví, zdravý životní styl, pracovníků

pojištění Zvyšování znalostí v účetnictví, nebo zajištění služeb

Špatné vedení účetnictví

profesionálního účetního

Kontaminace potravin

Dodržování hygienických předpisů, zavedení HACCP

Zdroj: vlastní zpracování Rizika cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. budou pravidelně identifikována, aktualizována a vyhodnocována a budou se k nim hledat vhodná opatření.

2.14 Přílohy Vzhledem k rozsahu grafů a tabulek byly tyto zařazeny do textu a ne do příloh. V přílohách diplomové práce lze pak nalézt: Příloha 1 – Dotazník – cukrárny a kavárny ve Svitavách, Příloha 2 – Mapa cukráren a kaváren ve Svitavách, Příloha 3 – Fotografie budovy, v které se bude nacházet cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. 73

3 Návrhová část Vzhledem k tomu, že v analytické části je návrh podnikání podrobně rozpracován, návrhová část v tomto případě s analytickou částečně splývá. Proto je v této části zejména vyhodnoceno, zda bude podnikatelský záměr realizován a jsou zde uvedena doporučení pro podnikatele, který by tento záměr realizoval. Aby mohlo být rozhodnuto, zda bude „Podnikatelský záměr - otevření cukrárny ve Svitavách“ realizován, byl sestaven podnikatelský plán. Svitavy jsou vhodným místem k započetí podnikání – otevření cukrárny. Je zde však několik faktorů, které mohou tuto činnost ohrozit. Nízký průměrný plat a větší počet podniků nepřímé konkurence, ale i mnoho faktorů, které úspěšnosti podnikatele mohou napomoci. Mezi takové patří například klesající nezaměstnanost, množství ne příliš schopných podnikatelů a málo kvalitních cukráren v okolí. To zda se bude záměr realizovat, závisí zejména na výsledcích finančního plánu. Finanční plán byl vypracován pro variantu pesimistickou, realistickou a optimistickou. Na základě podnikatelského plánu bylo vyhodnoceno, že se podnikatelský plán realizovat bude. Až po samotném otevření cukrárny může být skutečně vysledováno, jestli plánované segmenty podnikatelského plánu budou odpovídat realitě. Pro podnikatele realizující podnikatelský záměr otevření cukrárny ve Svitavách jsou dále uvedena určitá doporučení, kterými podpoří úspěšnost svého podnikání: Podnikatel by se měl řídit misí, vizí a cíli, které si stanovil a jít za nimi. Cíle podniku by se měly konkretizovat a upravovat podle aktuální situace na trhu. Podnik by se měl soustředit na své cílové trhy a na ně směřovat své aktivity. Prvořadá je péče o stávající klienty.

74

Marketingová propagace by měla probíhat dle předem stanoveného rozpočtu a nemělo by se na ní nijak šetřit ani v dalších letech, kdy už podnik bude známý a bude mít vybudované jméno. Podnikatel by měl sledovat návštěvnost svého podniku i návštěvnost podniků konkurenčních a přizpůsobit otevírací dobu a počet pracovníků na směnu obsazenosti. Důležité je nejen získat konkurenční výhodu, ale také si ji dlouhodobě udržet. Ve městě se nachází devět konkurenčních podniků cukrárny Sedmé nebe, s. r. o., z toho 3 konkurence přímé (cukrárny) a šest konkurence nepřímé (kavárny). Vzhledem k tomu, že většina cukrárenských a kavárenských podniků ve Svitavách nemá životnost delší než pět let, podnikatel by měl vyhodnotit zmíněný jev jako rizikový a tomu přizpůsobit své podnikatelské aktivity. Je třeba sledovat poptávku zákazníků po produktech, trendy ve výrobě a tomu by měla být neustále přizpůsobována nabídka cukrárny. Měly by být stanoveny standardy podniku a měla by probíhat kontrola jejich dodržování. Samozřejmostí je kontrola kvality a dodržování hygienických zásad. Za významnou se považuje profesní erudice zaměstnanců a jejich pozitivní motivace. Zaměstnanci jsou nejdůležitější částí podniku, a proto by jim měla být věnována dostatečná pozornost. V rámci výzkumu cílových trhů a jejich preferencí se ukázalo, že pro zákazníky je nejdůležitější při rozhodování, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštíví prostředí podniku, obsluha a cena produktů. Proto je třeba zaměřit se na tyto tři aspekty, které mohou ovlivnit návštěvnost cukrárny. Prostředí podniku by mělo zákazníka zaujmout, měl by se cítit příjemně, odpočinout si a využít nabízeného sortimentu. Obsluha podniku musí být dobře proškolená, motivovaná a optimisticky naladěná. Právě přístup obsluhy je většinou nejdůležitější pro zákazníkův celkový dojem z podniku. 75

Ceny produktů by měly být stanoveny v takové výši, aby dokázaly potenciální zákazníky zaujmout, přesvědčit k nákupu, vypovědět něco o kvalitě produktů a celého podniku. V neposlední řadě je třeba, aby byl podnik ziskový. Podnikatel se musí zaměřit na rizika, která cukrárně hrozí, tato rizika průběžně vyhodnocovat a hledat vhodná opatření, aby nedošlo k jejich naplnění a pokud by k jejich naplnění došlo, aby byly následky co nejmenší. Za kritická rizika se považuje nenaplnění finančních plánů a ohrožení dobrého jména podniku. Aby bylo zachováno dobré jméno podniku, bylo určeno jako klíčové poskytování kvalitních služeb a dobrá péče o zákazníky. Riziko nenaplnění finančních plánů bude eliminováno tím, že finanční plán bude odborně zpracován a bude mít reálnou vypovídací hodnotu. Podnik by si měl tvořit finanční rezervy pro případ, že by nastaly nečekané události, které by jej mohly ohrozit. Podnikatel by měl být schopen realisticky zhodnotit svoji práci a možnosti vlastního podniku a na základě toho činit potřebná rozhodnutí. Finanční plán cukrárny Sedmé nebe obsahuje počáteční rozvahu ke dni 1. 1. 2015, rozbor jednotlivých nákladů podniku, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2015 a analýzu vybraných poměrových ukazatelů. Výkaz zisku a ztráty byl vytvořen pro variantu pesimistickou, realistickou a optimistickou. Nejpravděpodobnější se jeví varianta realistická, ale podnikatel musí vzít v úvahu i další dvě varianty. Pokud by nastala varianta realistická, byl by podnik v prvním roce podnikání ziskový. Čistý zisk by činil 208 617 Kč. Při této variantě může být podnikatel s finančními výsledky podniku spokojen, ale neměl by podcenit nástrahy podnikání a konkurence v dalších letech. Podnik by měl být dále rozvíjen a zdokonalován. Nastane-li varianta pesimistická, bude podnik ztrátový. Ztráta v prvním roce podnikání by činila 702 648 Kč. Varianta pesimistická nutně neznamená, že by mělo být podnikání ukončeno. Výsledek hospodaření ovlivňuje návštěvnost podniku, proto by mělo být prozkoumáno, proč zákazníci nepřicházejí. Na základě zjištěných výsledků by měly být provedeny kroky k nápravě stavu.

76

Při variantě optimistické by byl podnik v prvním roce ziskový, jeho výsledky by byly nad očekávání. Zisk by činil 990 429 Kč. Při optimistické variantě by se měl podnikatel držet i nadále podnikatelských plánů a své aktivity přizpůsobovat aktuálnímu dění. Není potřeba velkých změn. Nejdůležitější je schopnost podnikatele umět se rychle a správně rozhodovat a umět pružně reagovat v různých situacích. V případě prvotních neúspěchů se nevzdávat, vyhodnotit adekvátně situaci a poučit se z chyb.

77

Závěr Cílem diplomové práce bylo sepsání podnikatelského plánu, který by mohl být vhodným podkladem pro začínajícího podnikatele, jenž by chtěl otevřít cukrárnu ve Svitavách. První část práce teoreticko-metodologická byla věnována vysvětlení základních pojmů, popsání různých forem podnikání provozovaných v České republice a samotnému podnikatelskému plánu. Bylo zde zdůvodněno, proč se podnikatelský plán sepisuje, jeho základní vlastnosti a jeho struktura. Následně bylo specifikováno, co by měly jednotlivé části obsahovat. Druhá část analytická obsahuje samotný podnikatelský plán cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. Tento podnikatelský plán byl rozdělen do 12 částí. V první části (úvod a účel dokumentu) je zdůvodnění sepsání plánu a je zde objasněno, komu je určen. V druhé části (shrnutí) je sumarizace všech zbývajících částí plánu. Ve třetí části (popis podnikatelské příležitosti) zdůvodňujeme své rozhodnutí pro započetí podnikání v danou dobu, dané lokalitě a daném oboru. Ve čtvrté části (všeobecný popis firmy a klíčoví pracovníci) je popsána cukrárna Sedmé nebe, s. r. o., je stanovena vize a mise a jsou zde specifikováni pracovníci podniku. V páté části (cíle firmy) jsou vytyčeny cíle cukrárny Sedmé nebe, s. r. o., je určeno, do kdy jich má být dosaženo a kdo je zodpovědný za jejich naplnění. V šesté části (potenciální trhy) bylo analyzováno město Svitavy a provedeno dotazníkové šetření, které mělo za úkol zjistit, jaké jsou naše cílové trhy, jaké cukrárny a kavárny respondenti ve Svitavách znají, jak často tyto podniky navštěvují, podle čeho si vybírají, který podnik navštíví a jak jsou pro ně v navštíveném podniku důležité různé atributy. Přáli by si, aby se ve Svitavách otevřela cukrárna s výrobou denně čerstvých domácích zákusků za příznivé ceny? Na závěr bylo zjišťováno pohlaví a věk respondentů. V sedmé části (okolí firmy a analýza konkurence) bylo specifikováno okolí firmy, její makroprostředí a mikroprostředí a konkurence. V osmé části (produkt, jeho výroba a distribuce) je upřesněno, jaké výrobky budou vyráběny, jakým způsobem a jak budou prezentovány zákazníkům. V deváté části (marketingová strategie) je rozpracována propagace podniku a jeho výrobků. V desáté části (finanční plán) se nachází počáteční rozvaha podniku k 1. 1. 2015, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2015, podrobný rozpis nákladů a analýza vybraných finančních ukazatelů. V jedenácté části (hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika plánu) je zpracována analýza 78

SWOT a jsou identifikována rizika, která podniku hrozí. Rizika jsou dále vyhodnocena a je navrhnuta jejich prevence. Dvanáctá část (přílohy) odkazuje na přílohy v závěru diplomové práce. V třetí návrhové části bylo vyhodnoceno, že se Podnikatelský záměr - otevření cukrárny ve Svitavách bude realizovat. Byla zde uvedena doporučení a návrhy pro podnikatele, který by záměr realizoval a jak by se měl zachovat v případě, že by nastala pesimistická, realistická nebo optimistická varianta. Bylo zjištěno, že Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách je realizovatelný. Cukrárna Sedmé nebe, s. r. o. bude otevřena začátkem roku 2015, bude mít čtyři stálé zaměstnance a bude se orientovat na výrobu a následný prodej kvalitních domácích zákusků. Zjistilo se, že ve Svitavách není mnoho úspěšných konkurenčních podniků. Cílovými trhy cukrárny budou ženy v produktivním věku a děti. Podnik bude mít rozsáhlé marketingové strategie. Pokud podnik dostojí realistické variantě finančního plánu, bude už v prvním roce podnikání ziskový. Největšími riziky cukrárny Sedmé nebe, s. r. o. je nenaplnění finančních plánů a ohrožení dobrého jména. Pokud budou dodržena navrhnutá preventivní opatření, nemusíme se jich obávat. Téma diplomové práce „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“ bylo třeba zpracovat, aby se potvrdilo, že ve městě Svitavy se 17 090 obyvateli se nachází malé množství úspěšně podnikajících kaváren a cukráren a že zde může vzniknout prosperující cukrárna, která dokáže uspokojit potřeby občanů Svitav. Analytická část práce, která obsahuje podnikatelský plán, by mohla sloužit jako vhodný podklad pro začínajícího podnikatele, který by si chtěl ve Svitavách otevřít cukrárnu.

79

Literatura ABRAMS, Rhonda a Julie VALLONE. Obchodní plán: vytvořte ho správně a rychle!. Praha: Pragma, 2007. ISBN 978-807-3490-522.

ABRAMS, Rhonda. Successful business plan: secrets. 5th ed. Palo Alto, Calif: The Planning Shop, 2010. ISBN 978-193-3895-147. ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2011. ISBN 978-80-87411-13-1. BANGS, David H. Průvodce podnikatelským plánováním: plánování jako klíčový faktor úspěchu v podnikání. 5., rev. a rozš. vyd. Praha: Pragma, 1996, 116 s. ISBN 80-720-50478. BLACKWELL, Edward. Podnikatelský plán. Praha: Readers International Prague, 1993, 134 s. ISBN 80-901-4541-8. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

How to write a business plan: developing the business plan. Boca Raton, FL: BarCharts, Inc, 2004. ISBN 978-157-2228-115. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. JANATKA, František. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 316 s. ISBN 978-80-7357-632-5.

80

KORÁB, Vojtěch. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. KOTLER, Philip. Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. LANGDON, Ken. 100 tipů jak začít úspěšně podnikat. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, ix, 122 s. ISBN 80-251-0797-3.

POTEET, G. Starting up your own business: expert advice from the U.S. Small Business Administration. 1st ed. Blue Ridge Summit, PA: Liberty Hall Press, c1991, viii, 269 p. ISBN 08-306-3548-3. PTÁČKOVÁ, Vlasta. Velký průvodce podnikatele (1998-1999). Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 272 s. ISBN 80-200-0667-2. SRPOVÁ, Jitka, Ivana SVOBODOVÁ, Pavel SKOPAL a Tomáš ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 200 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2474103-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 456 s. ISBN 80-717-9228-4. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-861-1921-1. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6. WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 159 s. ISBN 80-726-1075-9.

81

Internetové zdroje Charakteristika okresu Svitavy. In: Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Pardubicích [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: www.czso.cz Cukrárny a kavárny Svitavy. In: Vyplň to cz [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: www.cukrarny-a-kavarny-svitavy.vyplnto.cz

GLATT, Jennifer. Business Plan Basics. EBSCO host [online]. 2008 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: www.ebscohost.cz HDP 2014, vývoj hdp v ČR. In: Kurzycz [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: www.kurzy.cz Jak vypadal můj podnikatelský záměr. In: ZBLOg.cz: O začátcích mého podnikání, ale také názory na zajímavé události [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: www.zblog.cz KRATOCHVÍL, Bedřich. Umělá šlehačka by u nás neuspěla. Anopress IT, a.s. [online]. 2011, č. 16 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: www.anopress.cz LEVICKÁ, Tereza. CLW 2013: Druhy obchodních korporací a jejich základní charakteristiky. In: Zákonyvkapse.cz: Průvodce novým právem 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: www.zakonyvkapse.cz Máte vlastnosti úspěšného podnikatele?. In: Ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2014-0305]. Dostupné z: www.ipodnikatel.cz Průměrné platy. In: Easyjobs.cz [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: www.easyjobs.cz Předpis č. 90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Zákony pro lidi.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

82

Svitavy: oficiální informační portál města Svitavy [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: www.svitavy.cz Vybrané ukazatele za správní obvod Svitavy. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 201403-26]. Dostupné z: www.czso.cz Vznik a zánik ekonomických subjektů podle odvětví (NACE) (ORG9130UC). Český statistický

úřad:

Veřejná

databáze

[online].

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

www.vdb.czso.cz Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Zákony pro lidi.cz [online]. 2010 [cit. 201404-08]. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In: Zákony pro lidi.cz [online]. 2010 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

Zákon č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání. In: Zákony pro lidi.cz [online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník In: Zákony pro lidi.cz [online]. 2010 [cit. 201403-22]. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz

Živnost volná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.businessinfo.cz Živnostenské podnikání v ČR. In: Hospodářská komora České republiky: Měníme vize ve skutečnost [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: www.komora.cz

83

Přílohy Příloha 1 – Dotazník - cukrárny a kavárny ve Svitavách Příloha 2 – Mapa cukráren a kaváren ve Svitavách Příloha 3 – Fotografie budovy, v které se bude nacházet cukrárna Sedmé nebe, s. r. o.

84

Příloha 1 – Dotazník - cukrárny a kavárny ve Svitavách

Dobrý den, jsem studentkou 5. Ročníku Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Píši diplomovou práci na téma „Podnikatelský záměr – otevření cukrárny ve Svitavách“. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění stručného dotazníku. Výsledky, které tímto šetřením získám, poslouží jako podklad k mé diplomové práci.

1. Jaké cukrárny a kavárny ve Svitavách znáte?

2. Jak často navštěvujete tyto podniky? Méně než 1 x měsíčně Nenavštěvuji 1-3 x měsíčně 1 x týdně Častěji než 1 x týdně

3. Podle čeho si vybíráte, kterou cukrárnu nebo kavárnu navštívíte?

4. Jak je pro Vás v takovém podniku důležité/ý/á: (1 - není to pro mě vůbec důležité, 2 - spíše nedůležité, 3 - spíše důležité, 4 - přikládám tomu určitou důležitost, 5 - velmi důležité)

Zdroj : vlastní zpracování 5. Měli byste zájem, aby v centru Svitav existovala cukrárna s výrobou domácích denně čerstvých zákusků za příznivé ceny? ano ne nevím 6. Pohlaví žena muž 7. Do jaké věkové kategorie patříte? 20 let nebo méně 21 - 30 let 41 - 50 let 31 - 40 let 51 a více let

Děkuji vám za váš čas. Barbora Šmídová

Příloha 2 – Mapa cukráren a kaváren ve Svitavách

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 3 – Fotografie budovy, v které se bude nacházet cukrárna Sedmé nebe, s. r. o.

Zdroj: www.svitavy.cz