Podnikatelský plán s posouzením alternativ získání finančních prostředků

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský plán s posouzením alternativ získání finančních prostředků Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Létalová

Jméno a příjmení autora: Lucie Pelikánová Brno 2009

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce Ing. Petře Létalové za odborné vedení, rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Děkuji také paní Radce Štohandlové za možnost zpracování bakalářské práce jejím jménem a dále za poskytnutí potřebných údajů.

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborných pramenů, které uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne 26. května 2009 Lucie Pelikánová

Abstrakt Pelikánová, L. Podnikatelský plán s posouzením alternativ získání finančních prostředků. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce zpracovává podnikatelský plán nově vznikajícího ekonomického subjektu v oblasti kadeřnictví a dále možnosti jeho financování. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V první části jsou definovány

pojmy

související

s podnikatelským

plánem

a

samotný

podnikatelský plán z hlediska struktury a doporučených náležitostí. Dále jsou zde rozebrány možnosti financování začátku podnikání. Praktická část obsahuje zpracování konkrétního podnikatelského plánu kadeřnictví. Součástí bakalářské práce je i posouzení alternativ získání peněžních prostředků z dostupných zdrojů. Klíčová slova: podnikatelský plán, začátek podnikání, kadeřnictví, možnosti financování.

Abstract Pelikánová, L. Business plan with the assessment of alternatives to obtain funds. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bachelor thesis handles the business plan of an emerging economic entity in the field of hairdressing and the possibility of its funding. The work is divided into two parts of theoretical and practical. In the first part of the terms associated with the business plan and the actual business plan in terms of structure and recommended requirements. There are also discussed possibilities for funding the start of business. The practical part includes the processing of a specific business plan hairdresser. As part of work is an assessment of alternatives to obtain funds from available sources. Key words: business plan, start business, hairdresser, funding options.

OBSAH 1.

ÚVOD.......................................................................................................... 8

2.

CÍL PRÁCE................................................................................................. 9

3.

LITERÁRNÍ REŠERŠE........................................................................... 10 3.1.

Právní úprava živnostenského podnikání ................................... 10

3.2.

Živnostenské podnikání.................................................................. 10

3.3.

Vymezení pojmu podnikatelský plán........................................... 11

3.4.

Požadavky na podnikatelský plán ................................................ 12

3.5.

Struktura podnikatelského plánu.................................................. 12

3.5.1.

Titulní strana................................................................................ 13

3.5.2.

Exekutivní souhrn....................................................................... 13

3.5.3.

Popis podniku.............................................................................. 13

3.5.4.

Externí prostředí – trh ................................................................ 13

3.5.5.

Marketingový plán...................................................................... 14

3.5.6.

Finanční plán ............................................................................... 15

3.5.6.1.

Rozvaha podniku..................................................................... 15

3.5.6.2.

Výkaz zisků a ztrát.................................................................. 16

3.5.6.3.

Výkaz cash flow....................................................................... 16

3.5.6.4.

Poměrové ukazatele ................................................................. 17

3.5.7.

3.5.7.1.

SWOT analýza........................................................................ 19

3.5.7.2.

Rizika projektu ........................................................................ 19

3.5.8. 3.6.

SWOT analýza a rizika podniku ............................................... 19

Přílohy podnikatelského záměru.............................................. 20

Zdroje financování podnikatelské činnosti.................................. 20

3.6.1.

Vlastní zdroje ............................................................................... 21

3.6.2.

Cizí zdroje .................................................................................... 21

3.6.2.1.

Úvěrové financování ............................................................... 21

3.6.2.2.

Leasing .................................................................................... 22

3.6.2.3.

Soukromí investoři.................................................................. 22

3.6.2.4.

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo .................... 23

3.6.2.5.

Podpůrné programy ................................................................ 23

4.

METODIKA PRÁCE .............................................................................. 27

5.

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................... 28 5.1.

Identifikace firmy ........................................................................... 28

5.2.

Charakteristika firmy..................................................................... 29

5.2.1.

Místo podnikání .......................................................................... 29

5.2.2.

Předmět činnosti.......................................................................... 29

5.2.3.

Cíle firmy...................................................................................... 30

5.3.

Definice produktu .......................................................................... 30

5.4.

Analýza trhu..................................................................................... 31

5.4.1.

Vývoj v odvětví ........................................................................... 31

5.4.2.

Vývoj počtu potenciálních zákazníků...................................... 32

5.5.

Analýza konkurence....................................................................... 33

5.6.

Dodavatelé........................................................................................ 35

5.7.

Marketingový plán ......................................................................... 36

5.8.

SWOT analýza a rizika záměru.................................................... 37

5.8.1.

SWOT analýza projektu ............................................................. 38

5.8.2.

Analýza rizika záměru ............................................................... 39

5.9.

Finanční plán ................................................................................... 40

5.9.1.

Výlohy před zahájením činnosti ............................................... 40

5.9.2.

Náklady spojené s provozem podniku .................................... 43

5.9.3.

Plánové účetní výkazy................................................................ 44

5.10.

Zdroje financování podnikatelského záměru ........................... 50

5.10.1. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo .................. 50 5.10.2. Bankovní úvěr.............................................................................. 52 5.10.3. Podpůrné programy ................................................................... 55 6.

ZÁVĚR ...................................................................................................... 57

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................... 61

8.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .......................................................... 63

9.

PŘÍLOHY.................................................................................................. 64

1. ÚVOD Zahájit vlastní podnikatelskou činnost a být sám sobě vlastním pánem je snem nesčetného množství lidí. Každý však nemá dost odvahy ani zkušeností k realizaci svého snu. Začínající podnikatel musí projít mnoha rozhodnutími, než začne opravdu fyzicky vykonávat podnikatelskou činnost. Rozhodnutí zahájit podnikání předpokládá zpracování podnikatelského plánu. Ten je vlastně takovým průvodcem při zahájení obchodní činnosti. Zahrnuje jak stěžejní myšlenku podnikatele, tak i kalkulaci potřebných finančních

prostředků

k zahájení

podnikatelské

činnosti.

Výsledkem

podnikatelského plánu je rozhodnutí podnikatele, jestli svůj záměr zrealizuje, a také rozhodnutí potenciálních investorů, zda podnikateli poskytnou potřebné finanční prostředky. Korektní podnikatel nesmí při svém rozhodování myslet jenom sám na sebe, musí myslet i na své zákazníky a na tržní prostředí, ve kterém se hodlá pohybovat. Je nutné, aby znal potřeby zákazníka a snažil se je uspokojovat a v mnohých případech i předčit. Uspokojování potřeb zákazníka je na prvním místě pro každého podnikatele, a proto by podnikatel měl zákazníkovy potřeby uspokojovat lépe než konkurence. Druhým cílem podnikatele je samozřejmě udržení se na trhu. Pro splnění tohoto cíle se podnikatel snaží nabízet buď heterogenní výrobky, či služby než konkurenční podniky, nebo se tyto výrobky či služby snaží o něco zdokonalit. Největším problémem každého začínajícího podnikatele však může být jak začátek

své

vysněné

činnosti

financovat.

Pro

mnoho

z

nich

je nepředstavitelné, že by se upsali peněžnímu ústavu na mnoho let dopředu. Proto by měl podnikatel, zvláště pak živnostník přehodnotit svoji stávající finanční situaci i svoje odhodlání k začátku podnikání a zjistit si všechny možné alternativy financování daného podnikání. A právě společníkem při získání finančních prostředků je i podnikatelský plán, který vyžadují jak komerční peněžní ústavy, tak i státní instituce. Podnikání v osobních službách má v kraji Vysočina rostoucí tendenci. To znamená, že počet podnikatelů se každým rokem zvětšuje. Podle zveřejněných průzkumů však je počet kadeřníků v kraji Vysočina stále pod celorepublikovým průměrem, což přimělo paní Štohandlovou k zahájení podnikání v tomto odvětví.

8

2. CÍL PRÁCE Bakalářská práce se zabývá problematikou založení drobné živnosti paní Radky

Štohandlové

v kraji

Vysočina.

Cílem

této

práce

je

sestavení

podnikatelského plánu pro otevření kadeřnictví. Dále zjištění potřebných finančních zdrojů a vyčíslení plánované finanční situace prostřednictvím sestavení základních plánových účetních výkazů. V další části budou zváženy možné varianty získání prostředků od potenciálních

investorů,

či

jiných

pověřených

institucí,

konkrétně

od komerčních finančních ústavů, úřadu práce či agentur zprostředkovávajících finanční prostředky z evropských fondů. Výsledkem bakalářské práce bude zhodnocení vhodnosti výběru podnikatelské činnosti a doporučení jedné varianty či kombinace různých alternativ získání finančních prostředků, kterou by paní Štohandlová měla využít.

9

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1.

Právní úprava živnostenského podnikání

Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno již v Listině základních práv a svobod článku 26 odst. 1. Živnostenské podnikání jako takové je upravováno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Uvedený základní zákon byl změněn a doplněn zákonem č. 286/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje

základní

zákon.

(Živělová,

1996)

Zmíněné

zákony

prošly

v posledních letech řadou novelizací, ale stále platí jako primární předpisy živnostenského podnikání. Dalším úzce souvisejícím právním předpisem je zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských

úřadech,

který

zejména

vymezuje

kompetence

živnostenských úřadů. Na předcházející dva zákony navazují některé nařízení vlády, které tyto zákony provádějí, jsou to například nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností.

3.2.

Živnostenské podnikání

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Živnostenský zákon rozlišuje dva typy živností, a to živnosti koncesované a ohlašovací. Koncesované živnosti smějí být provozovány pouze na základě udělení koncese. Ohlašovací živnosti jsou ty, které při splnění stanovených

podmínek

smějí

být

10

provozovány

na

základě

ohlášení

živnostenskému úřadu. Splní-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Ohlašovacími živnostmi jsou: a) živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost, b) živnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 živnostenského zákona, c) živnosti volné, u kterých není stanovena jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost. Kadeřnictví je živností ohlašovací řemeslnou, neboť je uvedena v Příloze č. 1 živnostenského zákona. Pro provozování živností řemeslných musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti a odborná způsobilost k výkonu živnosti. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání. (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání)

3.3.

Vymezení pojmu podnikatelský plán

Na samém počátku každého malého podniku existuje přesvědčení zakladatele, že objevil příležitost, kterou jiní přehlédli nebo že dovede něco udělat lépe, tedy lepším způsobem než dosavadní dodavatelé. (Barrow, 1995) Aby byl schopen dosáhnout tohoto cíle, musí podnikatel velmi objektivně a uvážlivě posoudit, jak vypadají základní předpoklady pro podnikání a stanovit

strategii

podniku.

Výchozím

nástrojem

pro zhodnocení

podnikatelských strategií je podnikatelský plán. (Suchá, 1994) Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující podstatné vnější i vnitřní faktory související se založením podniku. (Hisrich, Peters, 1996) Podnikatelský plán umožňuje porovnat plány s realitou – a pokud se liší, identifikovat, kde se liší, v jaké míře a proč. Je to tedy dokument, který slouží jak pro majitele firmy, jejich manažery, tak pro externí investory. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Uvnitř firmy slouží podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd., zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí

11

před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. Kvalitně vypracovaný podnikatelský plán může významně přispět k získání potřebného kapitálu. (Veber, Srpová, 2008)

3.4.

Požadavky na podnikatelský plán

Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat.

Jde

o to, že

zejména

externí

subjekt

bude

mít

největší

pravděpodobností k dispozici plány jiných firem, které na něj chtějí také zapůsobit. Je vhodné, aby podnikatelský plán byl: • Srozumitelný – při sestavování podnikatelského plánu je vhodné vyjadřovat

se

jednoduše,

neprezentovat

zbytečně

mnoho

myšlenek v jedné větě. • Logický – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat, musí být podloženy fakty, tvrzení obsažená v plánu si nesmí odporovat. • Uváženě stručný – myšlenky či závěry obsažené v plánu je třeba uvést stručně, ovšem v žádném případě ne na úkor postižení základních faktů. • Pravdivý a reálný – pravdivost uváděných údajů a reálnost předikovaného vývoje by měla být samozřejmostí. • Respektování rizika – podnikatelský plán je o budoucnosti. Řadě podnikatelů dělá problém se dobře orientovat v současné chaotické realitě a předvídat budoucí vývoj je ještě obtížnější. Respektování

rizik,

proto

zvyšuje

důvěryhodnost

podnikatelského záměru. (Veber, Srpová, 2008)

3.5.

Struktura podnikatelského plánu

Na trhu působila, působí a bude působit nepřeberná řada firem, a to jak z hlediska velikosti, tak odvětví, právní formy, způsobu řízení a podobně. Proto není možné doporučit, ba dokonce nařídit pevnou strukturu

12

podnikatelského plánu, která by vyhovovala všem firmám. Na druhou stranu i přes tyto rozdíly existují některé části plánu, které by se něm měly vyskytovat bez ohledu na to, o jakou konkrétní firmu se jedná. (Veber, Srpová, 2008)

3.5.1. Titulní strana Podává stručný výklad o obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde měly být uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména podnikatelů a kontakty, popis podniku a povaha podnikání či způsob financování a jeho struktura. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Titulní strana uvádí základní koncepci, kterou podnikatel hodlá rozvíjet. Investoři ji považují za důležitou, neboť se z ní doví o výši částky potřebných investic, aniž by museli pročítat celý plán. (Hisrich, Peters, 1996)

3.5.2. Exekutivní souhrn Tato kapitola se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu, jejímž

úkolem je podnítit zájem potenciálních investorů. Investoři

se na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda má vůbec cenu číst plán jako celek. (Hisrich, Peters, 1996)

3.5.3. Popis podniku V této části podnikatelského plánu je ve stručné, ale výstižné a konkrétní podobě popsáno, na čem celý záměr a zakládaný podnik stojí. Věcným východiskem části popisující budoucí podnikání je solidní prezentace produktů a služeb. Jejich popis by měl jít do takové míry detailu, aby z něj bylo zřejmé, na čem je založeno přesvědčení, že produkty budou pro trh zajímavé a konkurenceschopné. V plánu je třeba respektovat realitu a vypíchnout klíčové kompetence a opřít záměr o silné stránky a příležitosti, jak je vnímáme a v něž „bezmezně“ věříme my jako tvůrci plánu. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

3.5.4. Externí prostředí – trh Firma jako živý ekonomický organismus nemůže existovat osamoceně. Je obklopena prostředím, které na ni působí a ovlivňuje její chování. Firma

13

by měla své vnější prostředí velmi dobře znát, protože právě tam na ni čekají eventuální příležitosti, ale také ohrožení. (Veber, Srpová, 2008) Podnik by měl prozkoumat a zpracovat příležitosti a hrozby pro dané podnikání

v úrovni

makroprostředí,

vymezit

respektive

vydefinovat

potenciální a dostupný trh s jeho základními charakteristikami a trendy, a analyzovat konkurenci, dodavatele a potenciální zákazníky a následně vymyslet, „jak na ně“. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

3.5.5. Marketingový plán Tento plán je vlastně strategickým plánem podniku, který naznačuje, jakým způsobem se podnik hodlá prosadit na trhu proti konkurenci. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Jako hlavní nástroj zpracování marketingového plánu se používá marketingový mix. Marketingový mix je interakcí čtyř hlavních proměnných veličin v rámci marketingového systému, a to: • Produkt nebo služba – Tato součást marketingového mixu může plně vystihovat povahu nového podniku, který může ve své první fázi produkovat také jen jeden výrobek nebo službu. • Stanovení

cen

–

Jedním

z nejsložitějších

úkolů,

stojících

před novým podnikem, je stanovení správné ceny výrobku nebo služby. Při stanovení ceny musí být zohledněny i další faktory – náklady, slevy, režijní přirážky. • Distribuce – Tato variabilní hodnota poskytuje klientovi užitek v místě,

tj.

lze

jej

snadno

nakoupit

v případě

potřeby.

Pro podnikatele může být distribuční kanál nebo zprostředkovatel rozhodujícím faktorem, v němž se může promítat cena, propagace i prestiž výrobku či služby. (Hisrich, Peters, 1996) • Propagace – Podnikatel musí hledat způsoby, jak upozornit své okolí na své nabízené výrobky a služby, jejich úroveň, podstatné rysy, cenu, dosažitelnost, odlišnosti v porovnání s konkurenční

nabídkou.

Při podněcování

odbytu

hrají

nejdůležitější roli reklama, osobní nabídka zboží, různé způsoby podpory prodeje a publicita. (Synek, 2007)

14

3.5.6. Finanční plán Finanční plán je spojovacím článkem mezi představami a touhami vlastníků podniku. Ověřuje reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje

investora

o jeho

výnosnosti.

Finance

podniku

vystupují

jako integrující prvek systému podnikového řízení, v němž se komplexně projevují všechny stránky činnosti podniku. Veškerá činnost podniku (založení, zřizovací výdaje, nákup, výroba, prodej, inovace, fúze, likvidace) se vždy projeví v pohybu peněžních prostředků a je hodnocena s ohledem na kritéria efektivnosti podnikání. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Finanční plán by měl obsahovat přehledně celkový rozpočet projektu, potřebu finančních prostředků, zdroje financování projektu a prokázání schopnosti splácet cizí zdroje. Musíme si uvědomit, že v případě začínající firmy potřebujeme prostředky na založení podniku, prostředky na pořízení dlouhodobého majetku a prostředky na zahájení podnikatelské činnosti, tj. na financování nákladů z provozní činnosti do doby, než obdržíme první tržby. (Srpová, 2007) Nejpodstatnějšími

částmi

finančního

plánu

jsou

účetní

výkazy,

a to rozvaha podniku, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Dle autorky Staňkové (2007) se do finančního plánu započítávají i poměrové ukazatele, které udávají analýzu finanční situace daného podniku. 3.5.6.1.Rozvaha podniku Rozvaha představuje základní účetní výkaz, který se sestavuje jak při vzniku podniku, tak i v rámci účetní závěrky. Rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku (aktiva) a jeho financování (pasiva). Vzhledem k tomu, že žádná firma nemůže vlastnit víc majetku, než má zdrojů, musí platit bilanční rovnost mezi aktivy a pasivy firmy. Aktiva podniku přestavují jeho majetek a jsou důsledkem minulých investičních rozhodnutí. V rozvaze jsou uspořádány podle funkce, kterou v podniku plní, a podle likvidnosti, tj. času, po který jsou v podniku vázány. Majetek je tvořen dvěma základními složkami, a to dlouhodobým majetkem a oběžným majetkem. Obsahem strany pasiv v rozvaze podniku jsou zdroje financování majetku. V rozvaze je prvotně zdůrazněné členění zdrojů financování na vlastní

15

a cizí, až v druhé úrovni na dlouhodobé a krátkodobé. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.6.2.Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát je zprávou o tom, jak fungovala firma za stanovené minulé období, nebo je sestaven na základě odhadovaného průběhu podnikání. Zachycuje obchodní aktivity v pojmech tržby a náklady nutné k jejich dosažení a z toho vyplývající zisk nebo ztrátu. V případě zahájení nového podnikání se prognóza může vypracovat i na delší období, alespoň na dva, popřípadě tři roky. Výkaz zisků a ztrát poskytuje souhrnnou sumarizaci obdržených tržeb, které jsou výsledkem obchodní činnosti za vykazované období. Základními položkami jsou: • Výnosy:

•

-

tržby z obchodní činnosti,

-

finanční výnosy, např. úroky, příjmy z cenných papírů,

-

mimořádné výnosy, např. náhrady škody.

Náklady: -

náklady na provozní činnost, tj. spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně a poplatky, odpisy a rezervy apod.,

-

finanční náklady,

-

mimořádné náklady.

Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek. (Staňková, 2007) 3.5.6.3.Výkaz cash flow Výkaz o peněžních tocích nebo-li cash flow podává informaci o pohybu peněžních prostředků firmy v souvislosti s její podnikatelskou činností za určité období. Obsahuje příjmy a jejich strukturu, výdaje a jejich strukturu a peněžní tok (rozdíl mezi příjmy a výdaji za určité období). Příkladem sestavení výkazu cash flow nepřímou metodou může být (Veber, Srpová, 2008):

16

Počáteční stav peněžních prostředků +

zisk po daních a úrocích

+ +

odpisy obdobné náklady jako odpisy (rezervy, opravné položky)

+

úbytek pohledávek

-

přírůstek pohledávek

+

úbytek zásob

+

přírůstek zásob úbytek krátkodobých závazků (dluhů)

-

přírůstek krátkodobých dluhů

CF z provozní činnosti +

úbytek dlouhodobého majetku

-

přírůstek dlouhodobého majetku

CF z investiční činnosti +

přírůstek dlouhodobých dluhů

-

úbytek dlouhodobých dluhů

+

vklady do vlastního kapitálu

-

výplaty dividend

CF z finanční činnosti CF celkem Konečný stav peněžních prostředků (Počáteční stav PP + CF celkem).

3.5.6.4.Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele se využívají k zjištění výkonnosti podniku, ať už z dat skutečných nebo plánovaných. Výkonnost podniku se musí měřit nejen v absolutních ukazatelích (jak vysoký je zisk), nýbrž i v relativních ukazatelích, tj. v poměru zisku k vynaloženým prostředkům. 1. Ukazatele rentability Rentabilita

tržeb

-

zisková

marže

je

poměr

zisku

k tržbám

(v procentech).

Rentabilita investovaného kapitálu – představuje základní míru výkonnosti podnikatelské činnosti.

17

a) Rentabilita

celkového

kapitálu

(ROA)

–

vyjadřuje

celkovou

efektivnost podniku, bez ohledu na finanční strukturu.

b) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – podle tohoto ukazatele mohou investoři zjišťovat, zda je kapitál zhodnocován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice.

c) Rentabilita nákladů – vyjadřuje, jak 1 Kč vynaložených nákladů přispívá k vytvoření zisku.

2. Ukazatele aktivity Obrat aktiv – vyjadřuje schopnost firmy využívat celková aktiva. Ukazuje, jak produktivně používá aktiva při tvorbě tržeb. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok.

Doba obratu zásob – vyjadřuje průměrný počet dnů, po němž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby.

Doba obratu pohledávek – ukazuje, za jak dlouhé období jsou pohledávky splaceny.

Doba obratu závazků – ukazuje, za jak dlouhé období splácí firma své závazky.

3. Ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluženosti – odráží finanční strukturu firmy.

18

4. Ukazatele likvidity Běžná likvidita – vyjadřuje schopnost malé firmy dostát svým závazkům.

Peněžní likvidita – poměr finančního majetku a krátkodobých závazků.

Finančním majetkem se rozumí hotové peníze, peníze na bankovních účtech a krátkodobý finanční majetek. (Staňková, 2007)

3.5.7. SWOT analýza a rizika podniku V této části je třeba popsat největší rizika, která mohou vyplynout z reakce konkurence, ze slabých stránek marketingu, výroby či manažerského týmu nebo technologického vývoje. Tato rizika je žádoucí analyzovat a připravit alternativní strategie pro jejich eliminaci. K vyloučení rizik může sloužit SWOT analýza, která vytváří strategie prostřednictvím identifikace silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb daného podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.7.1.SWOT analýza SWOT analýza je obecným rámcem a postupem, který identifikuje a posuzuje

významnost

faktorů

z pohledu

silných

a

slabých

stránek

zkoumaného objektu, tedy v daném případě samotného podnikatelského záměru a budoucího podniku, a dále z pohledu příležitostí a hrozeb, kterým je nebo bude zkoumaný podnik vystaven. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Výsledek SWOT analýzy se musí projevit ve změně strategie firmy, která by se měla zaměřit na odstranění slabých stránek, posílení a získání dalších silných stránek, eliminace hrozeb a využití příležitostí. (Veber, Srpová, 2008) 3.5.7.2.Rizika projektu Každý podnikatelský záměr a plán v sobě nese určitou míru nejistoty, tedy rizika, že reálné výsledky se budou lišit od očekávaných. Proto je sestavována tzv. analýza rizik, která se snaží předcházet negativním

19

důsledkům možného vývoje konkrétních rizikových faktorů. V zásadě existují čtyři klíčové kroky řízení rizika: • Identifikace rizikových faktorů – důsledné promýšlení toho, z jakých důvodů a příčin se podnikatelský záměr může „zvrtnout jinam“, než bychom chtěli. • Kvantifikace rizik – číselné vyjádření rizika, tj. odhadnout pravděpodobnost

výskytu

nechtěného

faktoru

a odvození

možných důsledků. • Plánování krizových scénářů – příprava strategií, plánů, postupů, politik a procedur podniku v případě eskalace rizikového faktoru. • Monitoring a „řízení“ – představuje průběžnou a trvalou kontrolu a sledování očekávaných, ale obecně i neočekávaných vlivů zejména externího prostředí prostřednictvím rizikové analýzy. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

3.5.8. Přílohy podnikatelského záměru V této části jsou obvykle uvedeny informativní materiály, které nelze začlenit do samotného textu podnikatelského plánu. Na jednotlivé přílohy by však měli být v textu odkazy. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Do této části projektu se většinou řadí projektová dokumentace, předběžné dohody s dodavateli materiálu, osobní charakteristiky zakladatele a vedoucích pracovníků a propagační dokumentace o výrobku. (Vejdělek, 1997)

3.6.

Zdroje financování podnikatelské činnosti

Sebelepší podnikatelský záměr a nadšení jeho tvůrců mohou ztroskotat na jednom zásadním problému, kterým jsou finanční zdroje. Dlouhodobě vázaný majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, krátkodobě vázaný majetek, tzn. majetek okamžitě spotřebovávaný, může být financovaný zdroji s krátkodobou splatností. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Z hlediska původu v zásadě rozlišujeme dva základní typy finančních zdrojů: vlastní zdroje a cizí zdroje.

20

3.6.1. Vlastní zdroje Vklady vlastníků představují vlastní zdroj financování. Prakticky žádné podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodnou podnikat. Rozdíl je pouze v tom, zda je zákonem stanovena povinnost při zakládání vložit do společnosti základní kapitál a jeho výše nebo ne. Výhodou fyzické osoby podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění při zakládání je, že není stanovena povinnost vložit do společnosti počáteční vklad. Vlastní zdroje financování jsou hlavním nositelem

podnikatelského

rizika.

Vyznačují

ochotu

majitelů

podílet

se na podnikatelském riziku. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti. Při použití zisku jako zdroje financování hovoříme o samofinancování. Výhodou využití zisku je to, že nevznikají náklady na cizí zdroje, tudíž se nezvyšuje objem závazků a nesnižuje se podstupované finanční riziko. (Veber, Srpová, 2008)

3.6.2. Cizí zdroje Za cizí zdroje nebo-li externí zdroje financování jsou pokládány všechny zdroje, které přicházejí do firmy zvenčí, tzn. od různých subjektů, bez ohledu na to, zda se jedná o jiné podnikatele, banky, stát apod. (Živělová, 1996) 3.6.2.1.Úvěrové financování Úvěrové financování představuje finanční prostředky, které si podnikatel půjčil a které musí splatit i s úroky. Úvěry musí být splaceny i příslušným úrokem v daném čase. Před rozhodnutím vzít si úvěr, je dobré provést důkladnou analýzu finanční situace a zdrojů pro začátek financování podnikání. (Staňková, 2007) Při rozhodování o poskytnutí úvěru banka prověřuje dodržení zásad návratnosti, výnosnosti a zajištění úvěru. Banka poskytne úvěr klientům, kteří prokáží, že jejich současná i předpokládaná finanční situace jim umožní splatit úvěr v navrhovaných termínech a uhradit úrok, popř. ostatní poplatky. (Nehybová, 1999) Při žádosti o úvěr má velký význam ratingové hodnocení žadatele. Rating je vyjádřením momentální situace podniku, zejména úvěrového rizika,

21

tj. pravděpodobnosti, že bude neschopný dostát svým závazkům. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.6.2.2.Leasing Leasing je obchodní dohoda, na jejímž základě pronajímatel postupuje nájemci předmět leasingu a právo k jeho užívání výměnou za stanovené splátky na určité časové období. Leasing však nelze chápat jako pouhý pronájem, ale jako formu pořízení příslušného majetku. Dle přechodu vlastnictví dělíme leasing na leasing operativní a finanční. Operativní leasing spočívá v tom, že pronajímatel převádí na nájemce práva k užívání předmětu leasingu. Obvykle poskytuje současně i servis, provádí

údržbu

a opravy.

Předmět

leasingu

může

být

pronajat

na nespecifikovanou, i poměrně krátkou dobu. Po uplynutí doby pronájmu zůstává pronajímatel majitelem předmětu. Finanční leasing je nejrozšířenějším druhem leasingové operace. Při finančním leasingu pronajímatel převádí na nájemce veškerá rizika a prospěch plynoucí z užívání předmětu pronájmu. Během nájemní smlouvy musí nájemce formou splátek obvykle uhradit pořizovací cenu prostředku, úrok, zisk pronajímatele, případně další náklady. Základním znakem je oddělení vlastnictví a užívání předmětu leasingu. Po uplynutí doby pronájmu se majitelem předmětu stává nájemce. (Živělová, 1996) 3.6.2.3.Soukromí investoři Jsou to movití jednotlivci, často rovněž podnikatelé, kteří investují do rozjezdu podnikání s cílem požadovat vyšší výnos z vložených prostředků s dlouhodobější splatností rozloženou zejména do pozdějších let v závislosti na prosperování firmy. Soukromí investoři, přestože poskytují prostředky s očekáváním budoucích výnosů zpravidla požadují menší výnosy než oficiální investorské firmy. Bude záležet zejména na výši rizika spojeného s podnikáním a tím i investicí. (Staňková, 2007) Soukromí investoři jsou často označování jako obchodní andělé, kteří mají zájem pomoci v rozvoji malým a středním podnikům svými finančními prostředky a zkušenostmi s řízením společnosti a současně zhodnotit svůj kapitál. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007)

22

3.6.2.4.Příspěvek na společensky účelné pracovní místo Úřady práce mají možnost poskytnout příspěvek na hrazení nákladů spojených se vznikem společensky účelných pracovních míst. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, tj. zejména uchazeči kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které si zřídí uchazeč o zaměstnání tím, že zahájí samostatnou výdělečnou činnost. Na jedno pracovní místo lze poskytnout pouze jeden druh příspěvku. Příspěvek může být poskytnut jako: • návratný příspěvek, • příspěvek na úhradu úroků z úvěru, • jiný účelově určený příspěvek. Při určení limitní částky příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo je rozhodující porovnání míry nezaměstnanosti v daném okrese a v České republice v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek. Délku trvání zřízeného pracovního místa a délku poskytování příspěvku stanovuje úřad práce s ohledem na vývoj situace na trhu práce a s ohledem na účelné vynakládání potřebných peněžních prostředků státního rozpočtu. (http://portal.mpsv.cz/sz/local/cb_info/apz/nastrojeapz) 3.6.2.5.Podpůrné programy Malí a střední podnikatelé mají v ČR mnoho zvýhodnění a možností, kterých mohou využít v podnikatelské činnosti. Systém podpor je rozsáhlý, získat ucelený přehled o všech možnostech pro podnikatele může být obtížné. Proto se zakládají informační místa podnikatelů v mikroregionech. Podpora podnikání je v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu. (Malach a kolektiv, 2005)

23

Principy poskytování podpor Růst ekonomik rozvinutých i méně rozvinutých zemí způsobuje především podnikavost. Tyto země přicházejí s programy podpory rozvoje podnikání, založené na několika osvědčených principech: efektivnosti, podložené dobrými podnikatelskými záměry a také

-

neztrácením finančních prostředků cestou k cílovému podnikateli, adresného zaměření s předpokladem, že programy jsou určeny

-

konkrétnímu podniku či podnikateli, věcné orientace, kdy programy jsou dotovány na určité aktivity

-

či odstranění bariér podnikání, komplexnosti a komplementarity tak, aby programy se vzájemně

-

doplňovaly a nechyběli jim podstatné části a souvislosti. (Malach a kolektiv, 2005)

Podmínky poskytnutí dotace Mezi podmínky, ke kterým se příjemce podpory zavazuje, patří zejména (http://www.czechinvest.org/data/files/priloha001-1175-cz.pdf): -

vedení analytického účetnictví,

-

výběr dodavatelů zakázek, na které bude poskytnuta podpora z Operačního programu Podnikání a inovace,

-

zajištění publicity projektů, na které je poskytnuta dotace, během a po realizaci projektu,

-

dělení

déletrvajících

projektů

na

jednotlivé

etapy

dle harmonogramu prací dle stanovených pravidel (délka etapy je omezena časovou délkou a výší platby dotace).

Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Podnikání a inovace rozpracovává významnou část strategického

cíle

Národního

strategického

referenčního

rámce

ČR

„Konkurenceschopná česká ekonomika“, vychází z hlavních strategických dokumentů ČR a je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Operační program Podnikání a inovace je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti ČR

24

a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků. (http://www.mpo.cz/dokument12175.html) Finanční prostředky z programu Operačního programu Podnikání a inovace budou moci žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu budou peníze vypláceny ve

formě

nevratných

dotací,

zvýhodněných

úvěrů

a

záruk.

(http://www.czechinvest.org/podnikani-a-inovace) OPPI

zahrnuje

programy

podpory

v7

prioritách,

v materiálech

Ministerstva průmyslu a obchodu nazývaných prioritní osy: 1. prioritní osa 1 – vznik firem, 2. prioritní osa 2 – rozvoj firem, 3. prioritní osa 3 – efektivní energie, 4. prioritní osa 4 – inovace, 5. prioritní osa 5 – prostředí pro podnikatele a inovace, 6. prioritní osa 6 – služby pro rozvoj podnikání, 7. prioritní osa 7 – technická pomoc. (Staňková, 2007) Pro začínající podnikatele je zřízena prioritní osa 1, která se zabývá vznikem firem nebo prioritní osa 2, týkající se rozvoje firem. V rámci těchto prioritních os existují dva operační programy, které by začínající podnikatel mohl využít. Zprostředkujícím

subjektem

programů

START

a

ZÁRUKA

je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Tato banka napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících

veřejnou

podporu.

Banka

poskytuje

především

(http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/): -

podpory

malým

a

středním

podnikům

formou

záruk

a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, -

podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci,

25

-

zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty.

Program START má za cíl vytvářet zvýhodněné podmínky pro vznik a rozvoj malého podnikání. Umožňuje realizaci nadějných podnikatelských záměrů a přispívá k rychlejší ekonomické stabilizaci této podnikatelské vrstvy. Je určen především kapitálově slabým, malým a začínajícím podnikatelům, kteří musí mít sídlo v ČR. (Živělová, 1996) Charakteristika programu: -

bezúročný úvěr se splátkovou bonifikací až 8 % z počáteční výše úvěru,

-

bezúročný úvěr až 0,75 mil. Kč, splatnost 7 let,

-

poskytován až do výše 90 % předpokládaných uznatelných nákladů,

-

pro podnikatele začínající nebo nepodnikající po dobu 7 let,

-

malí podnikatelé (http://www.czechinvest.org/ostatni-programy)

Program ZÁRUKA umožní získat cenově zvýhodněnou záruku na bankovní úvěr

určený

k realizaci podnikatelského

záměru.

Cenově

zvýhodněná záruka může být poskytnuta pouze k úvěru na podnikatelský projekt s prokazatelnou návratností a se zajištěním odpovídajícím rizikovosti projektu. (Živělová, 1996) Charakteristika programu: -

malí a střední podnikatelé,

-

záruka do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru,

-

cena 0,1 až 0,3 % p.a. (http://www.czechinvest.org/ostatniprogramy)

26

4. METODIKA PRÁCE Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je zaměřena na zpracování

teoretických

poznatků

získaných

z použitých

literárních

pramenů, které jsou uvedeny na konci bakalářské práce v seznamu použité literatury. Tato část popisuje základní znalosti z živnostenského podnikání a dále je zde rozebrán samotný podnikatelský plán, požadavky a popis jednotlivých částí struktury podnikatelského plánu. Dále je v literární části rozpracováno teoretické hledisko financování začínající podnikatelské činnosti. Jsou

zde rozebrány

teoretické

možnosti získání finančních

prostředků

začínajícího podnikatele. V druhé části bakalářské práce je sestaven podnikatelský plán začínajícího podnikatele, konkrétně začínajícího živnostníka v oboru holičství, kadeřnictví. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol, konkrétně z podnikatelského plánu a z alternativ získání finančních prostředků. Celá tato část vychází z poznatků získaných z literární rešerše. V podnikatelském plánu je nejprve představena podnikatelka a její podnikatelská činnost, dále je zde popsán produkt, v tomto případě služby, které bude podnikatelka nabízet svým potenciálním klientům. Nedílnou součástí podnikatelského plánu je i analýza trhu, dodavatelů a konkurence, ze kterých může podnikatelka usoudit, zda je její začátek podnikání reálný. Neméně důležité je i zjistit svůj marketingový plán prostřednictvím marketingového mixu a v neposlední řadě zvážit svoje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby daného projektu a také rizika podnikání, které musí podnikatelka brát v úvahu v začátku svého podnikání. Získání finančních prostředků je omezeno na tři části. První se věnuje získání příspěvku na společensky účelné pracovní místo od Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou, druhá se zabývá zvolením vhodného bankovního úvěru pro začínajícího podnikatele a poslední zvažuje alternativu získání finančních prostředků od státu či Evropské unie prostřednictvím agentury CzechInvest a České záruční a rozvojové banky.

27

5. VLASTNÍ PRÁCE 5.1.

Identifikace firmy

Logo

Název firmy

Kadeřnictví – Radka Štohandlová

Sídlo firmy

Vejmluvova 424/36, Žďár nad Sázavou 2

Předmět podnikání

holičství, kadeřnictví (dle Přílohy č. 1 živnostenského zákona)

Právní forma

fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění

Jméno zakladatele

Radka Štohandlová

Rodné číslo zakladatele

745810/4775

Datum narození

10. 8. 1974

IČO/DIČ

45653771

Telefonní číslo

737 554 389

Provozovna

Ostrov nad Oslavou – Dům služeb a zdr. střediska Polnička – Obecní úřad

Životopis

Příloha č. 1

Provozní doba Kadeřnictví Pondělí

8:00 – 12:00, 14:00 – 18:00 =>

Ostrov nad Oslavou

Úterý

8:00 – 12:00, 14:00 – 18:00 =>

Ostrov nad Oslavou

Středa

8:00 – 12:00, 14:00 – 18:00 =>

Ostrov nad Oslavou

Čtvrtek

8:00 – 12:00, 14:00 – 18:00 =>

Ostrov nad Oslavou

Pátek

8:00 – 12:00, 14:00 – 18:00 =>

Polnička

Sobota

dle objednávek

28

5.2.

Charakteristika firmy

Charakteristikou firmy se rozumí identifikace lokalit podnikání, předmět činnosti začínající podnikatelky a vytyčené cíle podnikání.

5.2.1. Místo podnikání Podnikání je situováno do samého srdce Vysočiny, do dvou vesnic Ostrova nad Oslavou a Polničky. Obě vesnice leží nedaleko Žďáru nad Sázavou, což je okresní město ležící na rozhraní Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny. Okresní město Žďár nad Sázavou si paní Štohandlová nevybrala kvůli nesčetnému množství konkurenčních podniků, které právě ve Žďáře nad Sázavou působí. Ostrov nad Oslavou je vzdálený od Žďáru nad Sázavou necelých 11 kilometrů. Žije zde 913 obyvatel, z toho 462 žen a 451 mužů. Paní Štohandlová pochází z Ostrova nad Oslavou, proto se domnívá, že ji obyvatelé vesnice dobře znají a tudíž budou kladně oceňovat i domácký přístup. Obec Polnička je vzdálena od Žďáru nad Sázavou 7 kilometrů, bydlí tu 754 obyvatel, z toho 388 žen a 366 mužů. Do této vesnice přivedli paní Štohandlovou kamarádi, kteří jí doporučil i místnímu zastupitelstvu obce. Z

počtů obyvatel obou obcí vyplývá, že množství potenciálních

zákazníků může být dostačující.

Po rozhovoru s představiteli obou vesnic

se obě strany dohodly, že podnikání bude nejstrategičtější umístit do středů vesnic, v Ostrově nad Oslavou do Domu služeb a zdravotního střediska a v Polničce do budovy Obecního úřadu. Dům služeb a zdravotního střediska v Ostrově nad Oslavou obývá kromě kadeřnictví paní Štohandlové i praktický lékař, dětský lékař, zubní ordinace, masérské studio a pedikérské studio. V Obecním úřadě v Polničce má své „útočiště“ i praktický lékař a šička oděvů. Do obou budov chodí občané i za jiným účelem, tudíž mohou spojit dvě návštěvy najednou.

5.2.2. Předmět činnosti Předmětem podnikání paní Štohandlové bude poskytování služeb v kadeřnictví a holičství. Jejím hlavním úkolem však bude uspokojovat zákazníka, a to jak v oblastech stříhání vlasů dle přání, potřeb a nároků klienta, ale také poradenství v oboru a poskytování služeb do domu pro občany, kteří

29

nemohou či z nějakého důvodu nechtějí dojít do kadeřnického studia. Poskytování služeb do domu bude poskytovat i v období plesových sezón nebo v období nejrůznějších rodinných událostí, jako jsou svatby, pohřby, vánoce či jiné události, při kterých chtějí být lidé upraveni. Další částí podnikání bude nabídka a prodej vlasových produktů od vybraných dodavatelských společností.

5.2.3. Cíle firmy Posláním činnosti paní Štohandlové je, aby se lidé ve svém účesu cítili vždy dobře. Cílem je poskytování kvalitních služeb s využitím nejkvalitnějších výrobků v oblasti péče o vlasy zákazníků z vybraných míst podnikání a jejich okolí. Toho dosáhne, bude-li dodržovat sebou vytyčené cíle:

5.3.

•

vybudovat stabilní provozovny,

•

do 3 let získat 70 % stálých klientů,

•

utvořit přístupnou cenu pro zákazníky,

•

trvale nabízet aktuální módní trendy,

•

zkvalitňovat poskytování služeb,

•

uspokojovat zákazníky všech věkových kategorií.

Definice produktu

Snaha líbit se je stará jako lidstvo samo. Dnešní doba je taková, že lidé, ať už ženy, muži či děti, se snaží držet krok s módou. Toho se však nikdy nedosáhne bez kvalitního kadeřníka. Vlasy se stříhají podle speciálních potřeb zákazníka nebo na jeho přání. Stříhání vyžaduje nejen vysokou odbornost a zručnost, ale klade také veliké nároky na vkus a na představitelnost kadeřníka. Pro práci v tomto oboru je třeba mít výtvarné a tvůrčí schopnosti. Kadeřník by měl také umět komunikovat s lidmi. Hlavní náplní je totiž dokonalá péče o zdraví a krásu zákazníka. K plynulému provozu bude podnikatelce pomáhat objednávkový systém, který zamezí nespokojenostem zákazníků z důvodu dlouhého čekání na poskytované služby. Paní Štohandlová plánuje poskytování nejrůznějších kadeřnických služeb, konkrétní nabídka a ceník je uveden v Příloze č. 2. Ukázky tvorby podnikatelky znázorňuje Příloha č. 3. Dále bude podnikatelka nabízet vlasové produkty za ceny, kterými budou dané produkty označeny.

30

5.4.

Analýza trhu

Před zahájením podnikatelské činnosti se paní Štohandlová rozhodla, že si z dostupných internetových stránek Českého statistického úřadu provede analýzu trhu tzn. odvětví a potenciálních zákazníků.

5.4.1. Vývoj v odvětví Kadeřnictví jako odvětví patří dle Českého statistického úřadu do služeb osobních dle OKEČ 93, 95. Pokud tyto aktivity realizují samostatní jedinci jsou koncentrovány do OKEČ 93. V případě, že tyto služby provádějí zaměstnanci domácností,

pak

náleží

do

oddílu

OKEČ

95.

Vývoj

v odvětví

je pro podnikatelku samozřejmě důležitý, protože pokud by byl trh přesycen podobnými živnostmi, pak by úspěch podnikatelky nezávisel jenom na jejích kadeřnických a tvůrčích schopnostech, ale i na manažerských dovednostech a schopnostech čelit mnohé konkurenci. Nejenom, že by podnikatelka musela více bojovat o pozici na trhu, ale i počet potenciálních zákazníků by se musel rozpočítat mezi konkurenty a její kadeřnictví. Počet pracovníků ve fyzických osobách v letech 2000 až 2008 má rostoucí tendenci, což znamená, že počet živnostníků v osobních službách, kam patří i kadeřnictví stále přibývá jak znázorňuje graf č. 1. Graf. č. 1: Fyzické osoby podnikající v osobních službách v kraji Vysočina

Zdroj: Český statistický úřad

Avšak i když kvantum živnostníků v osobních službách má v kraji Vysočina rostoucí tendenci, tak počet kadeřníků (kadeřnic) byl vždy

31

pod celorepublikovým průměrem. Postavení Vysočiny na trhu nejlépe znázorňuje graf. č. 2. Graf. č. 2: Počet firem v oboru kadeřnictví, kosmetika apod. na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007

Zdroj: Český statistický úřad

Jak je zřejmé z předchozího grafu, Vysočina je v počtu kadeřníků a kosmetických salonů nejméně početným krajem z celé České republiky, na 1000 obyvatel zde připadá pouze 2,8 kadeřnických a kosmetických firem. Je tedy zřejmé, že ve srovnání s ostatními kraji se v kraji Vysočina zdají být ještě nevyužité rezervy, kterých paní Štohandlová hodlá využít.

5.4.2. Vývoj počtu potenciálních zákazníků Pro podnikatelku představují potenciální zákazníky muži, ženy i děti, proto zjišťovala vývoj populace a složení v kraji Vysočina (viz graf č. 3). Dá se předpokládat, že zvýšený zájem o služby paní Štohandlové bude i v době svateb, rodinných oslav atd. Tudíž pro ni může být rozhodujícím ukazatelem i vývoj sňatečnosti v kraji Vysočina. Vývoj sňatečnosti s dostupných zdrojů také roste, tudíž zájem o nabízející služby může být dostatečný.

32

Graf č. 3: Složení obyvatelstva dle pohlaví k 31. 12. 2007 v kraji Vysočina

Zdroj: Český statistický úřad

Z výše zmíněného grafu je zřejmé, že počet obyvatel v kraji Vysočina stále přibývá. Počet žen, které budou jistě využívat služeb podnikatelky častěji v kraji převažuje, což znamená, že vývoj počtu potenciálních zákazníků i zákaznic je pro začínajícího podnikatele v daném odvětví uspokojivé.

5.5.

Analýza konkurence

Analýza konkurence umožňuje upotřebit kladné stránky kadeřnictví k odklonění ohrožování ze strany konkurence. Ve vybraných místech podnikání nejsou žádné konkurenční podniky, které by mohly paní Štohandlovou ohrožovat nebo dokonce zničit. Možná konkurence se však může projevit ze strany okolních vesnic, nebo ze strany okresního města Žďáru nad Sázavou, kam obyvatelé obou vesnic jezdí za prací, na nákupy nebo za zábavou. V okolních vesnicích je možná konkurence pouze v Kadeřnictví Lindy Humlíčkové, které se nachází tři kilometry od Ostrova nad Oslavou. V okolních vesnicích obce Polnička se nenachází ohrožující konkurence. Ve Žďáře nad Sázavou je malých podnikatelů v tomto oboru nesčetné množství, ale za nejvýznamnější potenciální konkurenty lze považovat Kadeřnictví Dvořáková, Bruknerová a Kadeřnictví Dagmar Věžníková.

33

Kadeřnictví Linda Humlíčková Zmíněné kadeřnictví se nachází v obci Obyčtov, která je vzdálena od Ostrova nad Oslavou pouze 3 kilometry. Slečna Humlíčková provozuje živnost v této obci každý lichý týden v pátek od 10:00 do 19:00 hodin. Silné stránky •

Slabé stránky •

prezentace na webových stránkách obce Obyčtov,

•

(pouze lichý týden), •

mládí provozovatelky => lepší soudržnost s módními trendy,

•

nedostačující provozní doba na webových stránkách absence kontaktu provozovatelky,

•

široká nabídka vlasových

starší vybavení.

produktů.

Kadeřnictví Dvořáková Hana, Bruknerová Věra Tento podnik se nalézá v okresním městě Žďáru nad Sázavou. Místo podnikání mají tyto dvě kadeřnice situováno do středu okresního města do Hotelu Fit. Silné stránky •

Slabé stránky

možnost docházení zákazníků

•

vyšší ceny,

z hotelu,

•

dlouhé čekací doby,

•

strategické umístění,

•

nesympatické jednání jedné

•

zaběhlá klientela.

provozovatelky.

Kadeřnictví Dagmar Věžníková Jmenované kadeřnictví nalezne zákazník přímo na Náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou. Náměstí Republiky je v centru města a přes den tímto místem proudí davy lidí. Silné stránky

Slabé stránky

•

delší doba působení na trhu,

•

dlouhá objednávající lhůta,

•

provozovna na náměstí,

•

nedostatečná parkovací plocha,

•

dlouholetá praxe.

•

neesteticky upořádané prostředí.

34

5.6.

Dodavatelé

Pro zajištění dostačujícího množství zboží a materiálu, které bude kadeřnictví potřebovat je důležité vybrat a získat kvalitní a hlavně věrohodné dodavatele. Po dlouhé úvaze se paní Štohandlová setkala se zástupci čtyř dodavatelských firem, aby zjistila jaké podmínky pro ni přichystali a následně si z nich dva nejvhodnější vybere. Londa Professional se zabývá prodejem vlasové kosmetiky. V této firmě získá každý kadeřník svého obchodního poradce, který za zákazníkem dojíždí domů nebo do provozovny a sepisuje s ním objednávky a dále jim objednávku zprostředkuje a nechá dovést. Další výhodou této firmy je poradenská služba, kterou poskytují pracovníci i nově příchozím kadeřníkům. Při uzavření smlouvy jsou zajištěna různá zvýhodnění, např. množstevní slevy, školení nebo různé reklamní nástroje. Podnikatelka se i přes nabídku vyšších cen rozhodla pro tohoto dodavatele, z důvodu příznivých podmínek spolupráce. Schwarzkopf Professional má svůj velkosklad umístěn v Brně. Tato firma má široký sortiment a nabízí spoustu novinek. Avšak v dodatku smlouvy uvádí, že zákazník nesmí brát zboží od jiného dodavatele, což se paní Štohandlové nezamlouvalo. Z tohoto důvodu nelze o tomto dodavateli dále uvažovat, protože se paní Štohandlová na začátku rozhodla brát zboží od dvou dodávajících společností. L´Oréal Professional má také kvalitní a široký sortiment. Velkosklad má tento dodavatel v Litomyšli. Na této firmě se podnikatelce nezdály vyšší ceny. Další nevýhodou, kterou paní Štohandlová objevila, je dovoz zboží za poplatek. Pohner – kadeřnické potřeby s.r.o. se nachází v městě Chrudim. Tento podnik nabízí bezplatnou poradenskou službu při vybavování nových provozoven. Pro stálé odběratele jsou připraveny slevy jako věrnostní prémie. Nejvýznamnějším kritériem, který zaujal podnikatelku, byly kvalitní výrobky za nižší ceny. Po dlouhém rozhodování se paní Štohandlová rozhodla pro firmu Pohner – kadeřnické potřeby s.r.o. a firmu Londa Professional. Se zmiňovanými podniky uzavřela podnikatelka smlouvu na následující rok.

35

5.7.

Marketingový plán

Na základě údajů dostupných na stránkách Českého statistického úřadu a po rozhovorech s představiteli obou obcí došla podnikatelka k názoru, že poptávka po kadeřnických službách je v obou zmíněných lokalitách podnikání absolutně neuspokojená. Proto se rozhodla podnikat v těchto místech podnikání a v daném odvětví a její snahou bude nabízet svým zákazníkům kvalitní a širokou nabídku kadeřnických i poradenských služeb. Pro vytyčení marketingového plánu se podnikatelka rozhodla vytvořit marketingový mix svého podnikání, který jí pomůže v dosažení vytyčených cílů. Výrobek nebo služba (Product) Produkt je stěžejní částí veškerého marketingu ve všech odvětvích podnikání. Vyhovuje zákazníkovým potřebám a vyplňuje jeho tužby i přání. Snahou kadeřnictví je poskytovat kvalitní a širokou nabídku služeb (stříhání, barvení, úprava vlasů atd.). Důraz bude kladen však i na příjemné prostředí v provozovnách a na laskavé vystupování provozovatelky, aby se zákazníci rádi a s chutí znovu vraceli. Příjemné prostředí si provozovatelka představuje v designu svých provozoven. Útulnou malou místnost vyzdobí několika květinami a bude se snažit barevně

sladit nábytek. K dispozici budou v obou provozovnách

i časopisy pro inspiraci zákazníků a zkrácení čekací doby. Stanovení ceny (Price) Majitelka kadeřnictví se bude snažit získat co největší množství nových klientů. Pozornost potenciálních zákazníků v prvé řadě upoutá cena. Jednou z metod získání nových klientů je v dnešní době nabídnout trhu nižší nebo obdobnou škálu cen jako konkurenční podniky. Faktory, které dále ovlivňují ceny jsou náklady, které musí podnikatel z těchto cen pokrýt a spotřebitelská poptávka, která je také důležitým činitelem v rozhodování o výši ceny. Podnikatelka stanoví cenu na základě vlastních zkušeností z předchozího zaměstnání a na základně vlastní představy atraktivnosti cen pro potenciální zákazníky.

36

Propagace (Propagation) Velice důležitým nástrojem při zahájení podnikání je propagace. Začínající podnik se musí nějakým způsobem dostat do podvědomí zákazníků. Proto se paní Štohandlová rozhodla, že nejméně čtrnáct dní před zahájením činnosti začne s propagací svého kadeřnictví. V obou vybraných lokalitách podnikání se dostane do podvědomí obyvatel prostřednictvím obecního rozhlasu, kterým se v obou obcích občané dozvídají o různých důležitých nebo zajímavých akcích. Dalším marketingovým tahem bude vytištění informačních letáčků, které podnikatelka umístí v čekárnách lékařů v obou vesnicích. Informační letáčky se rozhodla podnikatelka roznést i do domácností, aby informovanost o začínajícím podnikání byla dostačující. Ostatní návštěvníky chce upoutat reklamní tabulí, kterou budou označeny obě provozovny i hlavní silnice s ukazatelem. Distribuce (Placement) Podnikatelka bude v prodeji kadeřnického zboží využívat distribuční cestu nepřímou, což znamená, že je takovým mezičlánkem mezi výrobcem zboží a spotřebitelem. V poskytování kadeřnických služeb bude využívána distribuční cesta přímá, protože podnikatelka bude daný účes vytvářet sama bez jakéhokoli mezičlánku.

5.8.

SWOT analýza a rizika záměru

Další důležitou a nedílnou součástí zahájení podnikání je zjištění silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, které budou provázet začínající podnikatelskou činnost. Z těchto zjištění by podnikatelka měla vyvodit dané strategie, kterými bude minimalizovat slabé stránky a hrozby a naopak maximalizovat svoje silné stránky s příležitostmi. Každý podnikatel by před zahájením své podnikatelské činnosti měl zvážit všechny možné rizikové faktory, které ho mohou po celou dobu podnikání ohrožovat. K tomu slouží další podkapitola v podnikatelském záměru, která se nazývá analýza rizika záměru.

37

5.8.1. SWOT analýza projektu SWOT analýza slouží k rozboru silných a slabých stránek podniku a příležitostí a hrozeb, které mohou ovlivňovat podnik z vnějšího prostředí: a) Silné stránky: -

vyučení v oboru,

-

úspěšná účast na kadeřnických soutěžích,

-

smysl pro estetiku a módní trendy,

-

příjemné prostředí provozoven,

-

nižší ceny,

-

malá konkurence v oboru,

b) Slabé stránky: -

začátek podnikání,

-

nedostatek vlastních finančních prostředků na zahájení podnikání,

-

malá informovanost obyvatel o kadeřnictví,

-

vysoké náklady na rozjezd podniku z důvodu kvalitního vybavení provozoven,

-

neznalost vedení administrativy (daňové evidence, účetnictví),

-

nedostatek znalostí spojených s podnikáním.

c) Příležitosti: -

získávání nové klientely,

-

vyšší ceny konkurenčních firem,

-

možnost rozšíření služeb (spojení s kosmetickým studiem),

-

dotační politika České republiky a Evropské unie,

-

nárůst sňatečnosti a obyvatel v okrese Žďár nad Sázavou,

-

počet kadeřníků v kraji Vysočina stále pod celorepublikovým průměrem.

d) Hrozby: -

vstup nové konkurence na trh,

-

zvýšení hygienických nároků,

-

nedůvěra a nezájem zákazníků o nabízené služby,

-

nespokojenost klientů s poskytovanými službami,

-

nízké tržby z podnikání,

-

zvyk klientů na dosavadní konkurenční firmy.

38

Z uvedené SWOT analýzy byly odvozeny následující strategie, kterými se podnikatelka bude snažit řídit: •

využít

svých

dosavadních

získaných

znalostí

z učiliště

a z absolvovaných soutěží k získání nových zákazníků a tím odbourat jejich nedůvěru k nově vznikajícímu podniku, •

přilákat co nejvíce klientů na nižší ceny než má existující konkurence a tím zvyšovat svoje tržby z podnikání,

•

odbourávat nespokojenost zákazníků prostřednictvím vytvoření příjemnějšího prostředí, přátelské obsluhy a nabízení kvalitních služeb,

•

snažit se o využití zdrojů z dotačních politik na financování začátku podnikání.

5.8.2. Analýza rizika záměru Při zahájení podnikání by živnostník neměl v žádném případě zapomínat na nebezpečí, která mohou vzniknout s daným podnikáním. Řadu rizik může podnikatelka sama ovlivnit, ale existuje i soubor rizik, který ovlivnit nelze. Mezi

hlavní

neovlivnitelná

rizika

můžeme

zařadit

změnu

zákonodárných podmínek jako je například změna úrokových měr nebo změna v legislativě živnostenského podnikání. Dále sem můžeme zařadit změny cen potřebných vstupů, které jsou zapříčiněné zejména zvýšením obchodní marže či změnou inflace. Paní Štohandlová musí být schopna čelit ovlivnitelným rizikům, které mohou vzniknout v době jejího působení na trhu. Eventuálním ovlivnitelným rizikem může být existující nebo nově začínající konkurenční podniky. Je třeba stále sledovat vývoj konkurence a při náhlé nepředvídatelné změně obratem zareagovat určitou strategií. Dalším možným ovlivnitelným rizikem může být špatně odhadnutá potřeba finančních prostředků na zahájení podnikání. Nejzávažnějším

rizikem,

které

může

podnikatelku

zastihnout,

je nepatrný zájem potenciálních zákazníků a z toho plynoucí nízké tržby. Proto je neodvratné se v prvé řadě zaměřit na propagaci směrem k zákazníkům a jejich zvyšující se spokojenost s poskytovanými službami.

39

5.9.

Finanční plán

Finanční plán je nedílnou součástí každého podnikatelského záměru. Cílem většiny podnikatelských záměrů je získat potřebné finanční prostředky na rozjezd podnikání a rozpočet těchto prostředků vyčíslí právě finanční plán.

5.9.1. Výlohy před zahájením činnosti Jelikož paní Štohandlová začíná podnikat, bude mít první měsíc podnikání mimořádné výdaje na vybavení svých provozoven. Vybavení nepořizovala jenom od jednoho dodavatele, ale online obchodováním na internetu. Základní vybavení a ceny podrobně vystihuje Tabulka č. 1 a Tabulka č. 2. Tabulka č. 1: Náklady/výlohy na vybavení provozovny v Ostrově nad Oslavou

Předmět

Cena za kus

Kadeřnická obsluha

Celková částka (vč. DPH)

12 600,-

12 600,-

5 900,-

5 900,-

72 600,-

72 600,-

3 300,-

3 300,-

599,-

2 396,-

Taburet

2 399,-

2 399,-

Stolek pro zákazníky

2 250,-

2 250,-

Kadeřnický vozík

1 490,-

1 490,-

Dětská židlička na stříhání

2 670,-

2 670,-

Elektrický ohřívací bojler

6 149,-

6 149,-

Skříňka se dřezem

2 450,-

2 450,-

13 500,-

13 500,-

640,-

640,-

1 432,-

5 728,-

890,-

890,-

Osvětlení

2 130,-

2 130,-

Vodovodní baterie

1 340,-

1 340,-

----------

5 250,-

Kadeřnické křeslo Climazon Sušící helma Židle pro zákazníky (4 ks)

Mycí box Věšák Skříňky (4 ks) Vitrína

Osobní místnost Celkem

143 682,-

Zdroj: Práce autora.

40

Provozovna v Ostrově nad Oslavou bude pro podnikatelku častějším místem podnikání, tudíž předpokládá větší návštěvnost a tak vybaví tuto provozovnu dražšími přístroji, které budou mít dlouhodobou vytrvalost. Dle hygienických předpisů musí mít podnikatelka zvláštní místnost pro osobní potřebu. Tato místnost bude vybavena dvěmi malými skříňkami, kdy v jedné bude mít civilní oblečení a v druhé pracovní oděv. Dále musí být tato místnost opatřena košem na prádlo (znečištěné ručníky, zákaznické zástěry atd.). Dle hygieniků musí být v této místnosti také uklízecí prostředky na úklid provozoven, kde budou barevně rozlišeny čistící bavlny (např. šedý na podlahu, bílý na čištění nábytku, atd.). Tabulka č. 2: Náklady/výlohy na vybavení provozovny v Polničce

Předmět

Cena za kus

Celková částka (vč. DPH)

Kadeřnická obsluha

5 694,-

5 694,-

Kadeřnické křeslo

4 890,-

4 890,-

54 800,-

54 800,-

2 950,-

2 600,-

599,-

1 198,-

Taburet

2 099,-

2 099,-

Stolek pro zákazníky

1 950,-

1 950,-

Kadeřnický vozík

1 990,-

1 990,-

Elektrický ohřívací bojler

4 992,-

4 992,-

Mycí box

9 990,-

9 990,-

640,-

640,-

1 432,-

2 864,-

890,-

890,-

Osvětlení

1 440,-

1 440,-

Vodovodní baterie

1 340,-

1 340,-

Osobní místnost

--------

3 550,-

Climazon Sušící helma Židle pro zákazníky (2 ks)

Věšák Skříňky (2 ks) Vitrína

Celkem

100 927,-

Zdroj: Práce autora.

V obci Polnička se bude majitelka zdržovat pouze jednou týdně a to v pátek, tudíž zde nepotřebuje tak vytrvalé zařízení, avšak i tato provozovna potřebuje základní vybavení pro uspokojování všech zákaznických potřeb.

41

Tabulka č. 1 a Tabulka č. 2 ukazuje základní vybavení, které paní Štohandlová bude mít fixně umístěné v obou provozovnách. Další potřebné vybavení, z nichž některé bude paní Štohandlová převážet mezi provozovnami, prezentuje Tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Drobné vybavení provozoven

Předmět

Počet kusů

Cena za kus

Částka (vč. DPH)

Fén

3x

1 690,-

5 070,-

Žehlička na vlasy

1x

1 290,-

1 290,-

Kulma na vlasy

1x

990,-

990,-

Nůžky na stříhání

6x

1800,-

10 800,-

Seřizovací nůž

1x

830,-

830,-

Strojek na stříhání

2x

2 535,-

5 070,-

10x

80,-

800,-

8x

70,-

560,-

150x

30,-

4 500,-

Oprašovátko

2x

110,-

220,-

Rozprašovač

2x

45,-

90,-

Pláštěnky

5x

145,-

725,-

10x

53,-

530,-

Misky

2x

40,-

80,-

Štětce

8x

12,-

96,-

Pineta na stříhání

4x

69,-

276,-

Ostatní

---

---

2 000,-

Celkem

---

---

33 927,-

Hřebeny Kartáče na vlasy Natáčky

Ručníky

Zdroj: Práce autora.

Podnikatelka se rozhodla, že na zahájení svého podnikání nakoupí zásoby zboží (barvy, laky, tužidla atd.) od firem Londa Professional a Pohner – kadeřnické potřeby s.r.o. v hodnotě 15 000 Kč. Nabídka zboží a materiálu od dodavatele Londa Professional je v Příloze č. 4. Další náklady, které podnikatelce vzniknou při zahájení podnikání: -

propagace (letáky, tabule)

3 822,-

-

poplatek za zřízení živnostenského oprávnění 1 000,-

-

kancelářské potřeby

-

mobilní telefon

210,1 290,-

42

-

znalecký posudek na byt

2 100,-

-

poplatek za zřízení úvěru

5 000,-

Celkem

13 422,-

Celkové výlohy na zařízení provozoven získáme sečtením celkových hodnot ze všech tří tabulek a nákladů na zboží a na ostatní náklady spojené se zahájením podnikání, tudíž celkové výlohy před zahájením podnikání činí 306 958 Kč.

5.9.2. Náklady spojené s provozem podniku Mezi náklady spojené s provozem podniku můžeme zařadit režijní náklady, mzdové náklady a také měsíční náklady na zboží a spotřební materiál. Vyčíslení zmíněných nákladů poukazuje Tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Náklady spojené s provozem podniku

Provozovna (Částky vč. DPH v Kč)

Náklady

Ostrov nad Oslavou

Nájemné

Polnička

1 100,-

305,-

Vodné, stočné

180,-

75,-

Elektrika, plyn

250,-

65,-

1 720,-

1 590,-

300,-

200,-

Potřeba zboží a materiálu

4 370,-

1 450,-

Celkem

7 920,-

3 685,-

Pojištění (SP + ZP) Telefon

Zdroj: Práce autora.

V případě

alternativy

úvěrového

financování

se

do

měsíčních

provozních nákladů budou započítávat i úroky z tohoto úvěru. Dalšími výlohami budou beze sporu splátky daného úvěru, které bude muset podnikatelka každý měsíc odvádět na účet vybraného peněžního ústavu. Roční provozní výdaje se paní Štohandlové zvýší i o výdaje na daňového poradce, který jí bude zpracovávat daňovou evidenci či účetnictví (dle uvážení daňového poradce) jedenkrát za rok z důvodu podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Celkové měsíční průměrné náklady tvoří 11 605 Kč.

43

5.9.3. Plánové účetní výkazy Nedílnou součástí každého finančního plánu podnikatelského záměru jsou účetní výkazy. Základními účetními výkazy jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz o peněžních tocích tzv. cash flow. Ke dni zahájení podnikatelské činnosti by měla být sestavena zahajovací rozvaha, ke zjištění položky peněžních prostředků musí být sestaven i výkaz o peněžních tocích k 1. 6. 2009: Počáteční stav peněžních prostředků

0,-

+ Vklad podnikatele

+

60 000,-

+ Úvěr 5 PLUS

+

200 000,-

+ Příspěvek od Úřadu práce

+

50 000,-

- Dlouhodobý hmotný majetek

-

127 400,-

- Dlouhodobý drobný majetek

-

117 209,-

- Drobné vybavení

-

33 927,-

- Zásoby

-

15 000,-

= Konečný stav peněžních prostředků

16 464,-

Pro začínající podnikatelku představuje konečný stav peněžních prostředků položku v rozvaze, ale také prezentuje částku, kterou bude mít živnostnice k dispozici pro krytí nenadálých či očekávaných výdajů. Po zjištění konečného stavu peněžních prostředků lze sestavit zahajovací rozvahu podnikatelky: AKTIVA

PASIVA

Stálá aktiva

Vlastní zdroje

- Dl. hmotný majetek

127 400,-

- Dl. drobný majetek

101 136,-

Oběžná aktiva

60 000,-

Cizí zdroje

- Zásoby

15 000,-

- Peníze v pokladně

16 464,-

Σ AKTIV

- Vklad podnikatele

- Dlouhodobé úvěry

260 000,- Σ PASIV

200 000,260 000,-

Jako cizí zdroj získá paní Štohandlová i příspěvek z Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou (viz kapitola 5.11.1), avšak za tento příspěvek musíme nakoupit potřeby k začátku podnikání. Tento příspěvek není uveden

44

v zahajovací rozvaze, protože pokryl celé drobné vybavení ve výši 33 927 Kč a dále část dlouhodobého drobného majetku tzn. 16 073 Kč. Důležitou částí finančního plánu jsou i plánové účetní výkazy. Pro investora tyto účetní výkazy představují výsledek hospodaření, se kterým podnikatelka počítá. Vypovídají, jak o představě podnikatelky o úspěchu jejího podnikání, tak i o znalostech podnikatelky v daném oboru a její důvěře v sebe sama do budoucnosti. Peněžní ústav, u kterého by si podnikatelka ráda zřídila úvěr, vyžaduje plánové výkazy na dvě účetní období, tzn. pro rok 2009 a rok 2010: •

Rok 2009

V roce 2009 podnikatelka začíná svoji podnikatelskou činnost, tudíž její první účetní období bude zahrnovat pouze 7 měsíců počínaje červnem. Výkaz o peněžních tocích k 31. 12. 2009 znázorňuje následující schéma: Počáteční stav peněžních prostředků

16 464,-

- Zahajovací výdaje

-

13 422,-

+ Tržby

+

135 800,-

- Provozní náklady

-

81 235,-

- Úmor úvěru

-

25 620,-

- Úroky z úvěru

-

8 162,-

- Poplatky za vedení úvěru

-

2100,-

= Konečný stav peněžních prostředků

21 725,-

Tržby podnikatelka v prvním roce podnikání odhadla na 19 400 Kč měsíčně, podnikat bude 7 měsíců, tudíž tržby za první zdaňovací období činí 135 800 Kč. Úmor úvěru s úrokem úvěru představují to, co podnikatelka odvede celkově peněžnímu ústavu, tudíž znázorňují splátky úvěru. K sestavení rozvahy musí podnikatelka zjistit i svůj předpokládaný výsledek hospodaření za rok 2009, k zjištění výsledku hospodaření slouží výkaz zisků a ztrát: Tržby za služby a za zboží

135 800,-

- výkonová spotřeba

- 101 136,-

- spotřeba materiálu a zboží

- 40 740,-

- náklady na služby

- 17 325,-

Přidaná hodnota

- 23 401,-

45

- odpisy majetku

- 14 014,-

- ostatní provozní náklady

- 23 170,-

Provozní výsledek hospodaření

- 60 585,-

- úroky z úvěru

-

8 162,-

- poplatky za vedení úvěru

-

2 100,-

Finanční výsledek hospodaření

- 10 262,-

Mimořádný výsledek hospodaření

0,-

Výsledek hospodaření

- 70 847,-

Z výše uvedeného výkazu zisků a ztrát je zřejmé, že v prvním roce podnikání se podnikatelka dostane do ztráty, a to 70 847 Kč. Ztráta však v daném případě neznamená, že podnikatelka nemá dostatek finančních prostředků, jelikož výkaz o peněžních tocích vykazuje kladný stav peněžních prostředků. Položka výkonová spotřeba představuje drobné vybavení, které podnikatelka dá po začátku podnikání ihned do nákladů, tedy do spotřeby. Náklady na služby prezentují náklady, které představují provozní režii podnikatelky jako hovorné za mobilní telefon, nájemné, elektřinu, vodu a plyn. Hodnota odpisů climazonů byla vyčíslena v prvním roce na 14 014 Kč viz Příloha č. 5. Celkový výsledek hospodaření za běžnou činnost se zjistí sečtením provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření. Z výše

uvedených

výkazů

lze

sestavit

rozvahu

k poslednímu

dni zdaňovacího období: AKTIVA

PASIVA

Stálá aktiva - Dl. hmotný majetek - Dl. drobný majetek

Vlastní zdroje 127 400,- - Vklad podnikatele 0,- - Výsledek hospodaření

Oběžná aktiva - Zásoby - Peníze v pokladně Σ AKTIV

60 000,- 70 847,-

Cizí zdroje 14 412,- - Dlouhodobé úvěry 21 725,165 537,- Σ PASIV

174 380,-

165 537,-

Dlouhodobý drobný majetek podnikatelka převedla do spotřeby, tudíž se v aktivech rozvahy na konci účetního období neobjeví.

46

•

Rok 2010

Jelikož Česká spořitelna, u které si podnikatelka hodlá zřídit úvěrový účet, požaduje účetní výkazy na dvě první po sobě jdoucí účetní období, je nezbytné sestavit výkaz o peněžních tocích, výkaz zisků a ztrát a rozvahu i pro rok 2010: Počáteční stav peněžních prostředků

21 725,-

+ Tržby

+

247 200,-

- Provozní náklady

-

139 260,-

- Úmor úvěru

-

46 569,-

- Úroky z úvěru

-

10 338,-

- Poplatky za vedení úvěru

-

3 600,-

= Konečný stav peněžních prostředků

69 158,-

Očekávaný stav peněžních prostředků na konci roku 2010 činí 69 158 Kč. Hlavním důvodem je i to, že v roce 2010 už podnikatelka podniká po celé zdaňovací období, tzn. po dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. U plánovaných tržeb podnikatelka předpokládá nárůst měsíčního příjmu o cca 6 %, tudíž z 19 400 Kč na 20 600 Kč měsíčně. Tržby za služby a za zboží

247 200,-

- spotřeba materiálu a zboží

- 84 250,-

- náklady na služby

- 35 700,-

Přidaná hodnota

127 250,-

- odpisy majetku

- 28 347,-

- ostatní provozní náklady

- 39 720,-

Provozní výsledek hospodaření - úroky z úvěru

59 183,-

- poplatky za vedení úvěru

10 338,-

Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření

3 600,-

- 13 938,0,45 245,-

Z výše uvedeného výkazu zisků a ztrát je zřejmé, že ve druhém roce podnikání se již podnikatelka dostává do zisku. V roce 2010 se náklady na služby zvýšily ještě o 3 000 Kč za daňového poradce, který podnikatelce

47

zpracovával daňové přiznání za rok 2009. Dále se tato položka zvýšila o předpokládané 3 000 Kč jako doplatek za služby (energie, vodu, plyn) od obou obcí, ve kterých podnikatelka provozuje podnikatelskou činnost. AKTIVA

Stálá aktiva - Dl. hmotný majetek - Dl. drobný majetek

Oběžná aktiva - Zásoby - Peníze v pokladně Σ AKTIV

PASIVA

Vlastní zdroje 127 400,- - Vklad podnikatele 0,- - Výsledek hospodaření

60 000,45 245,-

Cizí zdroje 36 498,- - Dlouhodobé úvěry 69 158,233 056,- Σ PASIV

127 811,-

233 056,-

Jak je zřejmé podnikatelka předpokládá, že již v druhém roce nebude ve ztrátě, ale v zisku 45 245 Kč. Domnívá se, že jí na konci roku 2010 zůstane na skladě 36 498 Kč zásob, což bude způsobeno především předvánočními slevami zboží, kterých hodlá podnikatelka v tomto zdaňovacím období využít. V dalších letech podnikatelka předpokládá, že bude její celkový zisk vzrůstat z důvodu splácení jejího úvěru. Úvěr by měl být splacen 15. 5. 2013, tudíž už v roce 2013 by podnikatelka měla být s výsledkem hospodaření více než spokojena. Ani v jednom ve sledovaných letech podnikatelka nepočítá s odváděním daně z příjmu fyzických osob. V prvním roce podnikání je podnikatelka ve ztrátě, tudíž nemá z čeho odvádět daň z příjmů. Co se týče nových záloh na sociální a zdravotní pojištění, bude i nadále platit minimální. V roce 2010 se podnikatelka již dostala do předpokládaného zisku 45 245 Kč, tudíž její 15 % daň z příjmů činí 6 787 Kč. Z této daně se podnikatelce odečte ještě sleva na poplatníka, která se předpokládá stejná jako v roce 2009 a to 24 840 Kč, tudíž podnikatelce nevznikne povinnost odvádět daň. Odvod sociálního a zdravotního pojištění nelze nyní vyčíslit, poněvadž ještě nebyly zveřejněny sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2010. Z uvedených plánových účetních výsledků může paní Štohandlová zhodnotit i plánovanou finanční situaci své živnosti pomocí ukazatelů finanční analýzy, výsledky ukazatelů poukazuje Tabulka č. 5.

48

Tabulka č. 5: Vybrané ukazatele finanční analýzy pro rok 2009 a 2010

Vybrané ukazatele Rentabilita tržeb

Ukazatele rentability

Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita nákladů Obrat aktiv

2009

2010

- 0,52

0,18

-0,43

0,19

- 1,18

0,75

- 0,34

0,22

0,82

0,19

Ukazatele aktivity Doba obratu aktiv Ukazatele zadluženosti

38,2

Zadluženost

53,15

1,05

0,55

Zdroj: Práce autora.

Ukazatel rentability tržeb udává míru zisku odpovídající jedné koruně tržeb. Jinak řečeno vypovídá o tom, jak je podnikatelka schopna produkovat zisk ze svých tržeb. V prvním roce podnikání je hodnota tohoto ukazatele záporná, což bylo zřejmé již z výsledku hospodaření podniku. V roce 2010 už připadá

na

jednu

korunu

tržeb

0,18

Kč.

Dá

se

předpokládat,

že v následujících letech už se tento ukazatel bude pohybovat na uspokojující úrovni, protože podnikatelka po čtyřech letech splatí úvěr a přestane odepisovat climazony. Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje efektivnost podnikání. Tento ukazatel představuje kolik Kč zisku připadá na jednu Kč celkových aktiv. V obou letech podnikání tento ukazatel není dostačující, ale dá se předpokládat, že se zvyšujícími se tržbami a snižujícími se náklady se bude tento ukazatel dostávat do přiměřené úrovně. Rentabilita vlastního kapitálu hodnotí výnosnost prostředků, které podnikatelka vložila do svého podniku. I tento ukazatel poukazuje na to, že v prvním roce je podnikatelka ve ztrátě a v dalším roce už se dostává do optimálních výsledků. Dá se tedy předpokládat, že v dalších letech se vložený kapitál podnikatelce bude zhodnocovat.

49

Rentabilita nákladů ukazuje, kolik stojí vygenerování hospodářského výsledku podnikatelky. V prvním roce je tento ukazatel záporný a v dalším roce už vykazuje kladné hodnoty. Ukazatel aktivity doby obratu aktiv udává, za jak dlouhou dobu se obrátí aktiva v podniku vzhledem k tržbám. V obou sledovaných letech tento ukazatel nepřesáhl 60 dnů, což je pro malého podnikatele optimální. Ukazatel zadluženosti měří rozsah, v jakém je živnost podnikatelky financována cizím kapitálem. Obecně platí, že čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší je i zadluženost podniku a tím vyšší je i finanční riziko, jak pro potenciální věřitele, tak pro komerční peněžní ústavy. Zadluženost v případě

paní

Štohandlové

se

bude

v následujících

letech

snižovat.

Dá se předpokládat, že pokud si za čtyři roky podnikání nevezme další úvěr, například na rozšíření provozoven, bude tento ukazatel nulový.

5.10.

Zdroje financování podnikatelského záměru

Důležitým rozhodnutím podnikatelky je také vybrat na trhu peněžních prostředků správné zdroje financování, které jí pomůžou zahájit podnikání v pravém slova smyslu. Těmito prostředky bude podnikatelka hradit právě výlohy spojené se zahájením podnikání. Tyto výdaje byly vyčísleny na 301 958 Kč. Z vlastních zdrojů bude hradit 51 958 Kč, na zbývajících 250 000 Kč musí použít z dostupných cizích zdrojů peněžního trhu.

5.10.1.

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo

Paní Štohandlová přišla o zaměstnání 1. prosince 2008. Od tohoto dne je vedena na Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou. Po konzultaci s Ing. Latzkovou z daného úřadu práce se rozhodla absolvovat kurz na zahájení podnikatelské činnosti, jejímž výsledkem je získání přípěvku na společensky účelné pracovní místo. Daný kurz je zakončen obhajobou podnikatelského záměru, jež musí podnikatelka vypracovat z poznatků získaných na kurzu, který absolvovala od 1. února 2009 do 14. května 2009. Uchazeči, kteří mohou získat příspěvek od Úřadů práce:


uchazeč starší 50 let věku,




uchazeč – osoba se zdravotním postižením (může požádat i o příspěvek na chráněné pracovní místo),

50




uchazeč v evidenci Úřadu práce déle jak 5 měsíců,




uchazeč, který pečuje o dítě do 6 let věku,




uchazeč do 20 let věku.

Základní kritéria pro poskytování příspěvků ÚP ve Žďáře nad Sázavou: •

Situace na trhu práce – vztah mezi nabídkou a poptávkou: ÚP pozoruje možnost nabídek k získání pracovního uplatnění na trhu.

•

Druh zamýšlené činnosti, četnost srovnatelných činností v daném regionu, výše nákladů na zřízení místa atd.

•

Absolvování kurzu pro začínající podnikatele, který určí úřad práce (v rozsahu více jak 400 hodin)

• Po

Podnikatelský záměr činnosti, ve které chce začít podnikat. úspěšné

obhajobě

kvalitního

podnikatelského

plánu

získá

podnikatelka Certifikát absolvování kurzu a může podat Žádost o příspěvek na společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti (viz Příloha č. 6). S žádostí o příspěvek musí podnikatelka doložit i tyto doklady: a) Doklad o oprávnění k podnikání – tzv. výpis z živnostenského rejstříku, který vystaví živnostenský úřad. b) Potvrzení o bezdlužnostech na příslušném finančním úřadě, celním úřadě, Státní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně. c) Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu – možnost zřízení osobního nebo podnikatelského účtu. d) Podnikatelský záměr spolu s ekonomickou kalkulací. e) Vztah k objektu provozovny – nájemní smlouvy u obou obcí. f) Závěr – zhodnocení. Tuto žádost spolu s přílohami doručí začínající podnikatelka Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou. Na daném úřadě si žádost s dokumentací zařadí do Knihy podané pošty a ze všech podaných žádostí budou vybrány komisí ty, které získají příspěvek Tato komise se schází jednou za 14 dnů na příslušném Úřadu práce. Po schválení příspěvku komisí by musela paní Štohandlová sepsat s Ing. Latzkovou dohodu o zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon SVČ (viz Příloha č. 7). Dohoda musí být podepsána před zahájením

51

samostatné výdělečné činnosti v době evidence uchazeče na úřadu práce, tudíž paní Štohandlová musí svoji živnost pozastavit až do absolvování kurzu a sepsání dohody. Dohodu musí ověřit nezávislá pověřená osoba úřadu práce, a po odsouhlasení následuje obdržení peněžního příspěvku ve výši 50 000 Kč do 30 dnů na účet vybraného peněžního ústavu. Úřad práce přispívá pouze na nákup strojů, zařízení a vybavení, vše nakoupené po datu uzavření dohody s úřadem práce o poskytnutí příspěvku, avšak v žádném případě nepřispívá na stroje, zařízení a vybavení, nakoupené na leasingovou smlouvu. Předložení dokladů o nákupu zařízení a vybavení musí být minimálně ve výši 120 % poskytnutého příspěvku. Úhrady je možno dokládat ještě 2 měsíce po zahájení podnikatelské činnosti. Tyto náklady musí podnikatelka vypsat na daný formulář (viz Příloha č. 8), který musí s originály daňových dokladů odevzdat pracovníkovi úřadu práce, který po ověření originály vrátí zpět. Poskytnutí příspěvku je také podmíněno tím, že podnikatel bude podnikat v činnosti alespoň po dobu 2 let. Pokud přeruší či skončí činnost, musí příspěvek úřadu práce vrátit. Po dobu těchto dvou let kontroluje daný úřad práce,

zda

podnikatel

u provozovatele

na

vykonává

provozovně

činnost nebo

buď

fyzickou

kontrolou

veřejnou

správní

kontrolou,

kdy podnikatel dokládá všechny doklady, které během podnikatelské činnosti obdržel od dodavatelů nebo paragony, které vystavil svým zákazníkům.

5.10.2.

Bankovní úvěr

Po rozsáhlém přezkoumání nabídek úvěrových produktů na trhu peněžních ústavů podnikatelka zjistila, že ČSOB banka, GE money bank, Raiffeisenbank ani UniCredit bank neposkytují žádný produkt, který by podnikatelce v dané situaci vyhovoval. V každé z těchto zmiňovaných bank požadují po

konkrétním podnikateli alespoň jedno

daňové

přiznání,

což znamená, že podnikatel musí být samostatně výdělečně činnou osobou alespoň jedno zdaňovací období. Komerční banka konkrétní úvěr pro začínající podnikatele také neposkytuje. V každém případě požaduje po svých klientech alespoň jedno daňové přiznání. Pokud nemá daňové přiznání, pak je klientovi nabídnut běžný účet u Komerční banky, který je podmíněn půlročním vedením účtu. Po uplynutí daného půl roku jsou posouzeny pohyby příjmů a výdajů na účtu

52

a klientovi je nabídnuta k tomuto účtu kreditní karta pro podnikatele, ze které může čerpat peněžní prostředky nebo povolený debet k již pořízenému účtu. Pro začínající podnikatele tudíž nemá komerční banka vyhraněný úvěrový produkt ani jiný produkt, který by paní Štohandlová mohla využít. V úvahu přišla pouze půjčka 5 PLUS od České spořitelny. Po rozhovoru s Ing.

Ludmilou

Krejčovou

(firemním

poradcem

České

spořitelny)

si podnikatelka mohla vybrat ze dvou produktů půjčky 5 PLUS. Mohla posoudit výhodnost buď investičního úvěru 5 PLUS nebo provozního úvěru 5 PLUS. Jediným závazným rozdílem mezi investičním a provozním úvěrem je ten, že investiční úvěr musí jít z více než 50 % na investice. U obou produktů České spořitelny je podmínkou ručení za závazky. Paní Štohandlová by ručila bytem, na který si nechala udělat znalecký posudek. Znalec odhadl byt na 1 200 000 Kč. Investiční úvěr 5 PLUS má pevnou úrokovou sazbu, což znamená, že se nemění za celou dobu trvání úvěru. Pevná úroková sazba se odvíjí od doby, na kterou se úvěr poskytuje. Úrokové sazby dle období fixace udává Graf č. 4.

Roční úroková sazby v %

Graf č. 4: Pevné úrokové sazby investičního úvěru 5 PLUS České spořitelny

8,00 7,90

7,80

7,80 7,70

7,60

7,60

7,65

7,85

7,70

7,50

7,50

7,40

7,40 7,30 7,25 7,25

7,30

7,20 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Doba fixace v letech Zdroj: Práce autora.

Je logické, že s rostoucí dobou fixace vzrůstají i úrokové sazby, což znamená, že za delší dobu fixace zaplatí spotřebitel větší úrok. Paní Štohandlová by potřebovala úvěr ve výši 200 000 Kč. Rozhodla se tento úvěr splácet první čtyři roky podnikání, tzn. v daném případě s pevnou úrokovou

53

sazbou 7,40 % p.a. s pravidelnými měsíčními splátkami. Konkrétní splátkový kalendář investičního úvěru 5 PLUS je součástí Přílohy č. 9. Provozní úvěr České spořitelny 5 PLUS, který byl nabídnut podnikatelce jako další varianta získání peněžních prostředků, využívá pohyblivou úrokovou sazbu tzv. PRIBOR. V tomto konkrétním případě to znamená, že používá sazbu, která se může během čerpání úvěru postupem času měnit. Proměnlivá úroková sazba se skládá ze základní sazby a procentuelní odchylky. Tato odchylka se vyčíslí jako součet ceny zdrojů, likvidní přirážky a marže a od tohoto součtu se pak odečte daná základní sazba. Cena zdrojů, likvidita i marže se s konkrétním zákazníkem liší. Česká spořitelna má svůj vlastní systém rozlišení dle ratingu klienta. Zákazníky si rozdělí do 11 skupin (1, 2, 3, 4a, 4b, 4c, 5a, 5b, 5c, 6a, 6b). Skupinu 1, 2, 3 tvoří bezrizikoví klienti, to znamená ti podnikatelé, kteří jsou schopni bez problémů splácet své závazky. Dle vyjádření Ing. Krejčové do těchto skupin se zařadí málokterý nebo spíše žádný klient. Od skupiny 4a do skupiny 5c jsou klienti se středním ratingem. Většina klientů České spořitelny patří právě do této střední třídy. Skupina 6a a 6b jsou klienti, kteří nejsou nebo nebudou schopni splácet své závazky dle daných kritérií peněžního ústavu. Paní

Štohandlovou

zařadila

Ing.

Krejčová

do

skupiny

4b,

tzn. že dle interních dokladů České spořitelny by pro ni představovala cena zdrojů 3,26 %, likviditní přirážka 1,25 % a marže 3,75 %. Po odečtení základní sazby tj. 6,3 % (platné k 20. 3. 2009) vyjde odchylka 1,96 %. Tudíž pohyblivá sazba provozního úvěru by pro začátek čerpání činila 8,26 % p.a. Tato klouzavá sazba se může měnit i během kalendářního roku. Dle vyjádření firemního poradce České spořitelny se tak děje přibližně dvakrát až třikrát do roka v závislosti na situaci na finančních a kapitálových trzích a s přihlédnutím k diskontní sazbě České národní banky. Změna ale není zásadní, mění se pouze základní sazba a to většinou do 0,5 %. Z výše uvedeného je zřejmé, že při proměnlivé úrokové sazbě nelze vyčíslit splátkový kalendář. Jediné co lze vyčíslit pro daný okamžik je výše splátky, která je platná do první změny úrokové sazby. Výše splátky pro daný okamžik činí 4 907 Kč měsíčně. Co se týče poplatků účtuje si Česká spořitelna za oba úvěrové produkty 5 PLUS 300 Kč měsíčně za vedení úvěru, a při zřízení tohoto úvěru zaplatí podnikatel 0,5 % výše úvěru minimálně však 5 000 Kč za zřízení úvěrového obchodu.

54

Po zvážení všech alternativ čerpání bankovního úvěru se paní Štohandlová rozhodla, že by si pořídila investiční úvěr 5 PLUS od České spořitelny. Tento úvěr je podmíněn pouze tím, že více než 50 % musí jít na investice. Paní Štohandlová přehodnotila, že investicí pro ni jsou dva climazony, které si hodlá pořídit do obou provozoven. Celkový podíl těchto climazonů na investici z částky výše úvěru 200 000 Kč činí 63,7 %, tudíž hlavní podmínka investičního úvěru je splněna. K vyřízení tohoto úvěru musí podnikatelka doložit výkaz o plánovaných příjmech a výdajích a propracovaný podnikatelský plán.

5.10.3.

Podpůrné programy

Po přezkoumání trhem dostupných cizích zdrojů podnikatelka zjistila, že je možno získat peněžní prostředky i z jiných zdrojů než je bankovní úvěr a zmiňovaný úřad práce. Těmito cizími zdroji se rozumí prostředky ze státního rozpočtu nebo rozpočtu Evropské unie. V rámci zjednodušení dorozumívání mezi podnikatelem, státem a Evropskou unií existuje agentura CzechInvest a Česká záruční a rozvojová banka. Dle zjištěných údajů agentura CzechInvest pro začínajícího podnikatele má vyhraněné programy podpory, avšak žádný z nich se nehodí na začínající kadeřnici. V agentuře CzechInvest doporučili podnikatelce zkontaktovat Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která zprostředkovává právě programy,

do

kterých

by

paní

Štohandlová

mohla

patřit.

V úvahu

by pro podnikatelku přišly dva podporované programy START a ZÁRUKA. Kadeřnice jsou celkem běžnou startovací aktivitou podporovanou právě programem

START.

Bohužel

však

tento

podpůrný

program

v době,

kdy podnikatelka potřebuje finanční prostředky, neběží. Po osobní konzultaci s představiteli banky paní Štohandlová zjistila, že program START s největší pravděpodobností nebude vyhlášen ani po celý rok 2009. Jediný možný program, který byl podnikatelce v době začátku podnikání nabídnut, je ZÁRUKA, konkrétně vystavení bankovní záruky „M“. Podmínka tzv. M-záruky je taková, že financování projektu musí zajistit vybraná banka komerčního typu, která má s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou podepsanou smlouvu o spolupráci při poskytování záruk zjednodušeným způsobem, a to Citibank, Česká spořitelna, GE Money bank, Komerční banka,

55

Raiffeisenbank, UniCredit bank a Waldviertler Sparkasse. Vybrané M-záruky poskytnuté dle bank znázorňuje Graf. č. 5. Graf. č. 5: M-záruky poskytnuté dle bank (v mil. Kč)

Zdroj: Českomoravská záruční a rozvojová banka

Dle výše zmíněných údajů vyplývá, že M-zárukami, které byly v uplynulých letech poskytnuty Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, byly z největší části zaručeny investiční úvěry České spořitelny, tudíž i investiční úvěr 5 PLUS. . Kadeřnictví patřilo do podporovaných činností programu ZÁRUKA do 12. 2. 2009, konkrétně v rámci vyhlášení Výzvy I programu ZÁRUKA. Dne 13. 2. 2009 byla vyhlášena druhá výzva tohoto programu, avšak v této výzvě došlo k radikálnějším změnám v podporovaných činnostech. V rámci této výzvy už kadeřnictví nepatří do podporovaných činností, spolu s ním už tuto podporu nezískají například ani ubytovací služby, restaurace nebo lékaři.

56

6. ZÁVĚR Sestavení podnikatelského plánu je velice náročnou záležitostí nejen na získávání potřebných informací, ale i z hlediska časového. Každý, kdo by chtěl s dostatečným

zpracovat časovým

kvalitní

podnikatelský

předstihem.

záměr,

Podnikatelský

by

plán

měl

je

začít

průvodce

při zahájení podnikání sloužící k vystínění stěžejní myšlenky podnikatele a zhodnocení realizovatelnosti a úspěšnosti podnikatelské činnosti. Teoretické poznatky získané z literární rešerše byly prakticky použity na vytvoření konkrétního podnikatelského plánu otevření kadeřnictví paní Radky Štohandlové. Zmíněná podnikatelka se rozhodla podnikat ve dvou malých vesničkách v kraji Vysočina a to konkrétně v Ostrově nad Oslavou a Polničce. Ani v jedné z těchto

zmíněných

lokalit

podnikání

není

přímá

konkurence,

která by podnikatelku mohla ohrozit. Za nepřímo ohrožující konkurenci lze považovat Kadeřnictví Lindy Humlíčkové, které sídlí v sousední vesnici, i když velikou nevýhodou tohoto kadeřnictví je pouze jednodenní provozní doba. Další konkurenční podniky, které mohou ohrožovat paní Štohandlovou, jsou kadeřnictví, které se nachází v devět kilometrů vzdáleném okresním městě Žďáře nad Sázavou. Z dostupných zdrojů Českého statistického úřadu podnikatelka zjistila, že počet podnikajících fyzických osob se rok od roku zvyšuje. I přes toto zjištění počet kadeřníků poskytujících podobné služby jako paní Štohandlová je v regionu Vysočina nejmenší z celé České republiky. Z toho vyplývá, že v daném kraji jsou ještě nevyužité rezervy, které chce paní Štohandlová zužitkovat. Předmětem činnosti podnikatelky bude poskytování služeb v oblasti kadeřnictví a holičství. Za hlavní cíl si klade uspokojování svých zákazníků v oblasti úpravy vlasů dle přání, potřeb a nároků klientů. Další netypickou službou, kterou se

rozhodla podnikatelka svým zákazníkům nabízet,

je poskytování zmiňovaných služeb do domu pro občany, kteří se z nějakého důvodu nemohou dostavit do provozoven. Neposledním předmětem činnosti bude nákup a prodej vlasové kosmetiky od vybraných dodavatelských subjektů.

57

Pro zajištění dostačujícího množství potřebného materiálu a zboží si podnikatelka z

dostupných dodavatelských subjektů vybrala experta

na vlasovou kosmetiku firmu Londa professional a firmu Pohner – kadeřnické potřeby

s. r.o.,

která

zaujala

podnikatelku

zejména

svojí

bezplatnou

poradenskou službou v oblasti začínajících kadeřnických salonů. Začínající podnikatel, který se chce prosadit na trhu, by neměl zapomínat před zahájením podnikatelské činnosti na propagaci nabízených služeb. Paní Štohandlová se rozhodla upoutat pozornost obecním rozhlasem v obou vybraných lokalitách podnikání. Dalším marketingovým nástrojem bude roznos informačních letáčků s informacemi o otvírací době a nabízených službách a dále reklamní tabule, které budou umístěny u hlavních pozemních komunikací v obou obcích. Před zahájením podnikatelské činnosti by každý, kdo chce být na trhu úspěšný měl zanalyzovat své slabé stránky a mít na tyto slabiny ihned eventualitu řešení. Slabé stránky, které podnikatelka vydedukovala po zvážení všech alternativ, jsou například nedostatek znalostí spojených s podnikáním, nedostatek vlastních finančních prostředků, malá informovanost o kadeřnictví, neznalost vedení administrativy (daňové evidence) a další. Informovanost o kadeřnictví podnikatelka vyřešila propagací. Na vedení daňové evidence podnikatelka sepsala smlouvu o dílo s daňovou poradkyní, která jí bude zpracovávat daňové přiznání z příjmů fyzických osob. Podnikatelka z kalkulace potřebných financí zjistila, že na financování začátku podnikání bude potřebovat cca 302 000 Kč. Z vlastních zdrojů bude financovat 52 000 Kč a k pokrytí zbývající potřebné části bude muset použít trhem dostupné cizí zdroje, které by jí tyto počáteční výlohy pomohly pokrýt. Alternativy, které podnikatelka zvažovala, byly příspěvek na společensky účelné pracovní místo (výše příspěvku je 50 000 Kč), bankovní úvěry od komerčních peněžních ústavů, peněžní prostředky dostupné z Evropské unie či státního rozpočtu. Podmínkou získání příspěvku na společensky účelné pracovní místo je absolvování kurzu „Základy podnikání“ pořádaný firmou Bit training cz podporovaný Úřadem práce. Náplní tohoto kurzu je získání potřebných informací z hlediska začátku podnikatelské činnosti a dále zpracování podnikatelského plánu začínajícího podnikatele. Rozhodujícím kritériem získání tohoto příspěvku je úspěšná obhajoba sepsaného podnikatelského

58

záměru a také to, zda zpracovaný podnikatelský záměr bude vybrán v komisi sestavené Úřadem práce ve Žďáře nad Sázavou. Absolvováním tohoto kurzu podnikatelka spojí příjemné s užitečným a eliminuje tím i zmíněnou slabou stránku,

která

Po rozhovoru

se

týká

nedostatku

s představitelkou

Úřadu

znalostí práce

spojených ve

Žďáře

s podnikáním. nad

Sázavou

Ing. Latzkovou bylo zřejmé, že daný podnikatelský záměr by eventuelně mohl příspěvek získat. Za předpokladu, že podnikatelka obdrží zmíněný příspěvek od Úřadu práce, potřebuje získat ještě 200 000 Kč z dostupných cizích zdrojů. Kromě možnosti získat finanční prostředky od peněžních ústavů je vhodné posoudit i podmínky získání podpory z Evropské unie a ze státního rozpočtu. Daná podpora se týká podporovaných programů v rámci Programu podnikání a inovace. Tyto peněžní prostředky zprostředkovávají agentury CzechInvest a Českomoravská záruční a rozvojová banka. Agentura CzechInvest nemá žádný

program,

do

kterého

by

kadeřnictví

spadalo.

Na

rozdíl

od Českomoravské záruční a rozvojová banky. Tato zprostředkující agentura nabízí pro obor kadeřnictví jeden program podpory a to program Start, který je určen pro začínající podnikatele. Jediným problémem v dnešní době však je, že tento program v roce 2009, kdy chce paní Štohandlová zahájit vlastní podnikatelskou činnost neběží, a po osobní konzultaci s představiteli agentury se s vyhlášením výzvy tohoto programu pro rok 2009 ani nepočítá. Dalším programem, který byl podnikatelce nabídnut, byl program Záruka, jehož cílem je záruka za podnikatele u komerčních peněžních ústavů při získání bankovního úvěru. Do tohoto programu kadeřnictví spadalo do 12. 2. 2009. V současné době bylo spolu s některými dalšími podnikatelskými činnostmi z programu Záruka odebráno, tudíž už podporu získat nemůže. Po zvážení všech alternativ získání peněžních prostředků se jako jediná možnost jeví půjčka od komerčních peněžních ústavů, který by jí poskytnul dostupný bankovní úvěr ve výši 200 000 Kč. Po prozkoumání trhem dostupných bankovních úvěrů podnikatelka zkontaktovala všechny peněžní ústavy ve Žďáře nad Sázavou. Jediný, kdo poskytuje začínajícím klientům úvěr bez předložení příjmů předešlých zdaňovacích období, je Česká spořitelna s úvěrem 5 PLUS. Z dvou nabízených produktů daného úvěru paní Štohandlová vybrala investiční úvěr 5 PLUS na čtyři následující účetní období s úrokovou sazbou 7,4 % p.a. s pravidelnými měsíčními splátkami 4 826 Kč.

59

K sjednání tohoto úvěru si Česká spořitelna žádá, aby podnikatel vyčíslil předpokládané příjmy a výdaje na dvě účetní období. Z hlediska plánových účetních výkazů lze říci, že podnikatelka se ani v prvních dvou letech nedostane do platební neschopnosti. Je logické, že v prvním roce podnikání bude podnik ztrátový z důvodu rozsáhlých investic do začátku podnikání a z hlediska nesplacení úroků z bankovního úvěru (respektive výší úroků). V druhém roce podnikání již výsledek hospodaření udává kladnou hodnotu. Z vyčíslených ukazatelů finanční analýzy lze

říci,

že

hodnoty

ale lze předpokládat,

finančních

ukazatelů nebudou

že se splácením

úvěru

a

se

zcela

optimální,

vzrůstajícím

zájmem

o nabízené služby, tudíž vzrůstajícími tržbami se podnikatelka bude dostávat do kladných a dostačujících hodnot. Z údajů získaných trhem a zpracovaným podnikatelským plánem bylo zjištěno, že daný podnikatelský plán je realizovatelný a daná podnikatelská činnost by mohla být na trhu úspěšnou. Vytvořený zisk však na začátku podnikání není dostačující, ale pokud zvítězí píle a trpělivost dostane se výsledek hospodaření postupem času do příznivých hodnot.

60

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: [1]

BARROW, C. Základy drobného podnikání. Praha : Grada Publishing, 1996. 200 s. ISBN 80-7169-232-8.

[2]

FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1.

[3]

HISRICH, R.D. -- PETERS , M.P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.

[4]

KORÁB, V., -- PETERKA, J. -- REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.

[5]

MALACH, A. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 524 s. ISBN 80-247-0906-6.

[6]

NEHYBOVÁ, M. Bankovní služby nejen pro podnikatele. 1. vyd. Brno: Miroslav Nehyba, 1999. 140 s. ISBN 80-902645-4-9

[7]

SRPOVÁ , J. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1263-1.

[8]

STAŇKOVÁ,

A.

Podnikáme

úspěšně

s

malou

firmou.

1.

vyd.

Praha: C.H.Beck, 2007. 199 s. ISBN 978-80-7179-926-9. [9]

SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4. aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-0.

[10]

VEBER, J. -- SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

[11]

VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 229 s. ISBN 80-7169-234-4.

[12]

ŽIVĚLOVÁ, I. Aby firma prosperovala. 1. vyd. Brno : Cathy, 1996. 117 s.

61

Právní předpisy: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1999 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje: Agentura CzechInvest [online]. [cit. 2009-01-15]. Dostupné na internetu: Českomoravská záruční a rozvojová banka [online]. [cit. 2009-02-07]. Dostupné na Internetu: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2009-01-30]. Dostupné na Internetu: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné na Internetu: .

62

8. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Náklady/výlohy na vybavení provozovny v Ostrově nad Oslavou Tabulka č. 2: Náklady/výlohy na vybavení provozovny v Polničce Tabulka č. 3: Drobné vybavení provozoven Tabulka č. 4: Náklady spojené s provozem podniku Tabulka č. 5: Vybrané ukazatele finanční analýzy pro rok 2009 a 2010 Graf. č. 1: Fyzické osoby podnikající v osobních službách v kraji Vysočina Graf č. 2: Počet firem v oboru kadeřnictví, kosmetika apod. na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007 Graf č. 3: Složení obyvatelstva dle pohlaví k 31. 12. 2007 v kraji Vysočina Graf č. 4: Pevné úrokové sazby investičního úvěru 5 PLUS České spořitelny Graf č. 5: M-záruky poskytnuté dle bank

63

9. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Životopis podnikatelky Příloha č. 2: Ceník kadeřnických služeb Příloha č. 3: Ukázky tvorby podnikatelky Příloha č. 4: Nabídka zboží a materiálu Londa Professional Příloha č. 5: Odpisový plán Climazonů Příloha č. 6: Žádost o příspěvek na společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu SVČ Příloha č. 7: Dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon SVČ Příloha č. 8: Formulář seznamu výdajů na vybavení Příloha č. 9: Splátkový kalendář Investičního úvěru 5 PLUS

64