PODNIKATELSKÝ PLÁN RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

PODNIKATELSKÝ PLÁN RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY Business Plan – Fast Growing Trees Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Ladislav ŠIŠKA, Ph.D.

Autor: Bc. Renata HODONSKÁ

Brno, duben 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

HODONSKÁ Renata

Obor:

Podnikové hospodářství

Název tématu:

PODNIKATELSKÝ PLÁN - RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY Business plan - fast growing trees

Zásady pro vypracování Cíl práce: Zpracovat podnikatelský plán z oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin. Postup práce a pouţité metody: V teoretické části budou shromáţděny poznatky o obvyklých náleţitostech podnikatelského záměru, podmínkách podnikání a způsobem vyčíslení očekávaných dopadů prvních let zamýšleného podnikání. Praktická část práce stručně představí věcnou podstatu podnikání v oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin. Těţiště práce však bude v pečlivé analýze konkurence v zamýšleném oboru podnikání, rozboru právní formy zamýšleného podnikání, formulaci jedinečnosti nabízeného produktu zákaznikovi, představení způsob produkce a distribuce. Ve všech analýzách přitom bude akcentována stránka jejich dopadu na finanční stránku zamýšleného podnikání. Výsledkem finančního posouzení bude vyjádření finanční dopadů a způsobů financování v podobě běţných finančních výkazů za první minimálně tři roky podnikání. V práci se uplatní zejména obecně vědní metody analýzy, komparace a syntézy Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: 

   

KAPLAN, Robert S. - NORTON, David P. Efektivní systém řízení strategie: nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 324 s. ISBN 9788072612031. KOTLER, Philip - KELLER, Kevin L. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359. KRÁL Bohumil. Manaţerské účetnictví. 2. rošíř. vyd. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 80-7261-131-3. SRPOVÁ, Jitka. Podnikatelský plán. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2007. 241 s. ISBN 978-80-245-1263. VEBER, Jaromír - SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Ladislav Šiška, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:

Renata Hodonská Podnikatelský plán – rychle rostoucí dřeviny Business plan – fast growing trees podnikového hospodářství Ing. Ladislav Šiška, Ph.D. 2012

Anotace Předmětem diplomové práce „Podnikatelský plán – rychle rostoucí dřeviny“ je vytvoření podnikatelského plánu pro OSVČ podnikající v oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin a poskytování sluţeb souvisejících s hlavní činností. Teoretická část se zabývá aspekty podnikání malých a středních podniků, dále pak obsahem podnikatelského plánu. V praktické části jsou aplikovány poznatky z teorie, na jejichţ základě byl vytvořen ucelený podnikatelský plán pro zaloţení malého podniku – OSVČ.

Annotation The subject of the thesis "The business plan - fast growing trees" is a business plan for selfemployed making a business in the cultivation of fast growing trees and providing services related to the main business. Theoretical part deals with the aspects of business of small and middle entertainment, as well as the contents of a business plan. In the practical part theoretical knowledge is applied, on the basis of which a comprehensive business plan for small entertainment - self-employed was created.

Klíčová slova Podnikatelský plán, malý a střední podnik, rychle rostoucí dřeviny, japonský topol, marketingový mix

Keywords Business plan, small and middle entertainment, fast growing trees, japanese poplar, marketing mix

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Podnikatelský plán – rychle rostoucí dřeviny vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ladislava Šišky, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 29. dubna 2012

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Ladislavu Šiškovi, Ph.D. za jeho vstřícnost, cenné připomínky a odborné rady, kterými mě inspiroval a jimiţ přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................................................11 1

2

Podnikání malých a středních podniků .............................................................................12 1.1

Význam malých a středních podniků .........................................................................12

1.2

Omezení malých a středních podniků ........................................................................16

1.3

Důvody podnikání ......................................................................................................16

Co je to podnikatelský plán ..............................................................................................18 2.1

3

Poţadavky na podnikatelský plán ..............................................................................19

Obsah podnikatelského plánu ...........................................................................................21 3.1

Titulní strana ..............................................................................................................22

3.2

Exekutivní souhrn ......................................................................................................22

3.3

Popis podniku .............................................................................................................22

3.4

Analýza okolí .............................................................................................................23

3.4.1

Analýza makroprostředí ......................................................................................24

3.4.2

Analýza mikroprostředí ......................................................................................25

3.4.3

SWOT analýza ....................................................................................................27

3.5

Marketingový plán .....................................................................................................28

3.6

Provozní plán .............................................................................................................29

3.7

Personální zdroje ........................................................................................................30

3.8

Finanční plán ..............................................................................................................31

3.8.1

Výkaz cash-flow .................................................................................................31

3.8.2

Výkaz zisku a ztrát ..............................................................................................32

3.8.3

Výkaz rozvahy ....................................................................................................32

3.8.4

Analýza bodu zvratu ...........................................................................................32

3.9 3.10

Hodnocení rizik ..........................................................................................................33 Přílohy podnikatelského plánu ...............................................................................34

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................35 4

Titulní strana .....................................................................................................................36 7

5

Exekutivní souhrn ............................................................................................................. 37

6

Obecně o japonském topolu.............................................................................................. 38

7

6.1

Výběr lokality ............................................................................................................ 40

6.2

Zaloţení plantáţe ....................................................................................................... 41

6.3

Zaloţení matečnice .................................................................................................... 42

6.4

Údrţba plantáţe.......................................................................................................... 42

6.5

Sklizeň........................................................................................................................ 43

6.6

Uskladnění ................................................................................................................. 43

6.7

Rekultivace................................................................................................................. 43

6.8

Charakteristika biomasy z RRD................................................................................. 44

Popis podniku ................................................................................................................... 45 7.1

8

7.1.1

Forma podnikání ................................................................................................. 45

7.1.2

Místo podnikání .................................................................................................. 45

7.1.3

Struktura podniku ............................................................................................... 45

7.1.4

Zajištění administrativy ...................................................................................... 46

7.2

Dlouhodobé cíle ......................................................................................................... 47

7.3

Produkt a sluţby ......................................................................................................... 48

Analýza okolí .................................................................................................................... 49 8.1

Analýza makroprostředí ............................................................................................. 49

8.1.1

Faktory politicko-legislativní.............................................................................. 49

8.1.2

Faktory ekonomické ........................................................................................... 56

8.1.3

Faktory sociálně-kulturní .................................................................................... 57

8.1.4

Faktory technologické ........................................................................................ 58

8.2

9

Základní údaje ............................................................................................................ 45

Analýza mikroprostředí.............................................................................................. 62

8.2.1

Zákazníci............................................................................................................. 62

8.2.2

Dodavatelé .......................................................................................................... 65

8.2.3

Konkurence ......................................................................................................... 67

8.2.4

SWOT analýza podniku ...................................................................................... 71

Marketingový plán ............................................................................................................ 73 8

9.1

Střednědobý marketingový plán ................................................................................73

9.2

Dlouhodobý marketingový plán .................................................................................79

10 Výrobní plán .....................................................................................................................82 10.1

Výběr lokality .........................................................................................................82

10.1.1

Údaje o pozemku ................................................................................................82

10.1.2

Vyřízení povolení ...............................................................................................83

10.2

Příprava půdy..........................................................................................................84

10.3

Nákup sadby ...........................................................................................................85

10.4

Výsadba ..................................................................................................................86

10.5

Údrţba ....................................................................................................................87

10.6

Sklizeň ....................................................................................................................87

10.7

Uskladnění ..............................................................................................................88

10.8

Odbyt ......................................................................................................................88

11 Personální zdroje...............................................................................................................90 12 Finanční plán.....................................................................................................................91 12.1

Výhled hospodaření v 1. roce .................................................................................94

12.2

Výhled hospodaření ve 2. roce ...............................................................................95

12.3

Bod zvratu ..............................................................................................................95

12.4

Doba návratnosti .....................................................................................................96

13 Moţnosti budoucího rozvoje ............................................................................................97 14 Hodnocení rizik...............................................................................................................100 ZÁVĚR ...................................................................................................................................103 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ ....................................................................................104 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ.....................................................................106 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .....................................................................................108 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................109

9

ÚVOD Velkým tématem dnešní doby je problematika energetického hospodářství. Jak zacházet s hlavními energetickými zdroji současné společnosti, jako například s uhlím, ropou či zemním plynem, jeţ jsou omezené a stále draţší? Jak zajistit minimální dopady výroby energie z těchto zdrojů na ţivotní prostředí? Jak vyřešit problém vyčerpatelnosti zmiňovaných tradičních zdrojů energie, na kterých stojí většina lidského počínání? Vţdyť bez jejich vyuţívání si uţ náš ţivot nedokáţeme téměř ani představit, natoţ se jich opravdu vzdát. Moderní společnost si ţádá odpovědi na tyto sloţité otázky. Hledáme nové zdroje, kterými bychom vyhověli obrovským a dosud nevídaným nárokům současných společenství. Úţasný rozmach tak zaznamenaly například elektrárny, které získávají energii ze slunce, větru či vody. Vědci vyvíjí nové druhy pohonu automobilů, kterých jezdí po planetě uţ více neţ jedna miliarda a samozřejmě na ni mají neblahý vliv. Učíme se, jak zacházet s odpadem a snaţíme se jej recyklovat tak, aby z něj bylo moţné vytvořit nové výrobky. Za posledních několik let si mnozí z nás konečně začali uvědomovat důleţitost prostředí, v jakém ţijeme, a proto se pokoušíme chovat se k němu co nejohleduplněji. Jedním ze způsobů, jak přispět k šetrnému nakládání se zdroji naší planety, je právě oblast, které jsem se rozhodla věnovat v této diplomové práci. Jak uţ téma naznačuje, jedná se o pěstování rychle rostoucích dřevin (konkrétně topol), které jsou vyuţívány jako obnovitelný zdroj energie. Dřevo - tento tradiční energetický zdroj byl uţ téměř zapomenut. Avšak v souvislosti s vývojem, který jsem nastínila výše, se můţe těšit nové vlně zájmu. Mnohé domácnosti mají stále větší finanční problémy v důsledku neustálého růstu cen elektrické energie i plynu. A tak se někteří jiţ poohlíţí po alternativách, které se jim nabízejí. Jednou z nich jsou i rychle rostoucí dřeviny. Je to nezávislý, ekologický a levný zdroj energie. Velkého rozmachu, který tato oblast zaznamenala, jsem se rozhodla vyuţít a vytvořit tak podnikatelský záměr s velkým potenciálem. Cílem této diplomové práce je zpracovat takový podnikatelský plán v oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin za účelem tvorby obnovitelných zdrojů energie, který bude slouţit k ujasnění vlastních představ o podniku, jeho chodu, budoucích moţnostech a v neposlední řadě také poskytne pohled na podnikatelský záměr z finanční stránky. Předpokládaná doba návratnosti investice je jiţ v prvním roce od zahájení podnikatelské činnosti. Tato hypotéza je ověřována v rámci finančního plánu, do kterého jsou promítnuty veškeré aspekty týkající se zvoleného oboru podnikání – především pak vnitřní i vnější prostředí podniku, marketingový a výrobní plán. 10

TEORETICKÁ ČÁST Plánování je nezbytnou součástí kaţdého podniku, ať uţ se jedná o nadnárodní korporaci s několika tisíci zaměstnanci po celém světě, nebo „jen“ o ţivnostníka působícího na regionální či tuzemské úrovni. Rozsah a hloubka plánování je sice ovlivněna velikostí podniku, to ale nemění nic na tom, ţe i drobný ţivnostník k tomu, aby uspěl, musí plánovat. V této diplomové práci se zabývám tvorbou podnikatelského plánu z pohledu začínajícího podnikatele. Takový plán slouţí podnikateli především jako prostředek k ujasnění představ o budoucím podniku, finanční analýze jeho záměru a odhalení vlastních moţností a zdrojů. Podnikatelský plán tedy tvoří zejména pro sebe – chce uspět, čemuţ předchází důkladná příprava. Podnikatelský plán však neslouţí pouze samotnému podnikateli. V případě drobného ţivnostníka usilujícího o získání bankovního úvěru či získání prostředků od jiného investora je podnikatelský plán prostředkem, jak dotyčného investora přesvědčit o úspěšnosti svého podnikatelského záměru. Dobrý nápad a verva bohuţel nestačí, investoři chtějí vidět konkrétní návrhy, řešení, analýzy a propočty. K vytvoření kvalitního podnikatelského plánu je zapotřebí dodrţovat určitá pravidla, abychom při jeho tvorbě neopomněli ţádný z důleţitých segmentů budoucího podniku. Obsahem teoretické části této diplomové práce je představení jednotlivých částí a náleţitostí, které by měl dobrý podnikatelský plán zahrnovat.

11

1 Podnikání malých a středních podniků Podnikání je dle Vebera [17] cílevědomá činnost podnikatele, při které dochází k zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Podnikání je také prostředek ke zbavení se závislosti na zaměstnavateli či dosaţení určité seberealizace, která je dle Maslowovy pyramidy, nejvyšší lidskou potřebou. Podle ţivnostenského zákona [29] zní definice podnikání takto: „Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Obchodník zákoník [30] pak definuje podnikání podobně: „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku.“ Podnikání s sebou přináší celou řadu rizik, která souvisejí s rozhodováním podnikatele. Rozhodování vychází z různých předpokladů a odhadů budoucích moţných vývojů. Rizika lze tedy do jisté míry omezit co nejpodrobnějším zkoumáním různých faktorů a vlivů, na jejichţ základě pak můţe podnikatel učinit kvalitnější rozhodnutí s menší mírou nejistoty a rizika. Jak uvádí Veber [17], rozhodujícím kritériem pro rozdělení podniků je počet pracovníků: 

mikropodniky – 1 aţ 9 zaměstnanců,



malý podnik – 10 aţ 49 zaměstnanců,



střední – 50 aţ 249 zaměstnanců,



velké – 250 a více zaměstnanců.

1.1 Význam malých a středních podniků Ţe mají malé a střední podniky (dále jen „MSP“) obrovský význam pro celou ekonomiku i společnost dokazují i statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ke konci roku 2010 existovalo v České republice 1 019 595 MSP, coţ je 99,84 % na celkovém počtu podnikatelských subjektů. Ţivnostenských oprávnění bylo evidováno přes 3 miliony a oproti roku 2009 byl zaznamenán nárůst o 3,82 %. Dále Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, ţe na jednoho podnikatele – ţivnostníka – připadá průměrně 1,35 ţivnostenského oprávnění.

12

800 000 700 000

806 083

1 019 595

1 075 995 837 280

1 043 520 826 931

1 034 479 839 120

820 612 999 472

839 118 995 701

858 051 1 002 045

844 386 988 697

900 000

634 829 746 127

1 000 000

635 735 744 133

1 100 000

823 974 971 210

Graf 1: Vývoj počtu aktivních MSP v ČR v letech 2000 - 2010

Počet MSP právnické osoby

600 000

213 512

238 715

216 589

195 359

178 860

156 583

143 994

144 311

200 000

111 298

300 000

108 398

400 000

147 236

500 000

Počet MSPfyzické osoby Počet MSP celkem

100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen: Odbor 08400: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 .

[cit.

2011-12-02].

Dostupný

z

WWW:

Jak můţeme vidět z uvedeného grafu, od roku 2002 přesahuje počet MSP hranici 800 tis. Avšak v roce 2010 se počet fyzických osob řadících se mezi malé a střední podniky sníţil o přibliţně 31 tisíc, coţ je pokles o 3,73 %. U právnických osob patřící mezi MSP to bylo dokonce 10,56 %. Dalším ukazatelem, který dokazuje důleţitost MSP, je vývoj počtu zaměstnanců, který můţete vidět v následující tabulce.

13

Graf 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2000 - 2010

2 033

2 050

2 011

1 983

2 000

1 947

1 950

1 910 1 904

1 900 1 850

Počet zaměstnanců (v tis.)

1 830

1 924 1 866

1 848

1 827

1 800 1 750 1 700 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pramen: Odbor 08400: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-02]. Dostupný z WWW: .

Z grafu vidíme velký pokles počtu zaměstnanců MSP, který nastal mezi roky 2008 – 2009, kdy se v ČR naplno projevily negativní důsledky světové ekonomické krize. V roce 2010 počet zaměstnanců poklesl o 2,09 % oproti předešlému roku. Celkový podíl MSP na počtu zaměstnanců celé podnikatelské sféry činil 60,88 %. Zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2010 také uvádí, jak se dařilo malým a středním podnikům podle odvětví. Ve všech uvedených odvětvích (stavebnictví, průmysl, obchod a sluţby) došlo k výraznému poklesu účetní přidané hodnoty mezi rokem 2008 a 2009. Rok 2010 uţ byl pro všechny odvětví, kromě stavebnictví, příznivější a účetní přidaná hodnota MSP působících v této oblasti byla vyšší neţ v roce 2009. Výše uvedená zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu obsahuje také SWOT analýzu českých malých a středních podniků.

14

Tabulka 1: SWOT analýza malých a středních podniků v ČR Silné stránky 

    

Slabé stránky

Pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost lokálních trhů či potřeby zákazníků; Přizpůsobivost pracovní síly; Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem; Kvalitní produkty; Inovační potenciál; Vytváření pracovních míst.



     

Příleţitosti      

Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména malých a drobných podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob; Slabý důraz na marketing z důvodů omezených financí; Omezené finanční prostředky na technické vybavení podniků; Ochrana práv duševního vlastnictví; Převaha výroby s malou přidanou hodnotou; Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů (další profesní vzdělávání); Nedostatečná spolupráce mezi MSP. Hrozby

Rozvoj obchodu - expanze na zahraniční trhy; Benefity vyplývající ze síťování podniků (klastry); Široká nabídka dotačních programů pro MSP; Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP; Spolupráce MSP a výzkumných institucí; Zvýšení podílu MSP na veřejných zakázkách.

    

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech; Vysoká konkurence; Administrativní zátěţ podnikání; Legislativní omezení; Technické a technologické zaostávání podniků.

Pramen: ODBOR 08400: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-02]. .

15

Dostupný z WWW:

1.2 Omezení malých a středních podniků Význam malých a středních podniků je nesporný. Tento typ podniků má ale i svá úskalí. Je zřejmé, ţe malé a střední podniky nemohou mít jen pozitiva a jsou v určitých ohledech velmi zranitelné. Veber [17] má za to, ţe k hlavním omezením MSP patří především: 

slabší pozice MSP v oblasti veřejných zakázek,



jejich ekonomická síla není tak velká, aby mohly čelit nadnárodním korporacím, které nezřídka prosazují například dumpingové ceny apod.,



nemohou podnikat v oblastech, kde jsou zapotřebí velké investice,



nemohou získávat velké finanční prostředky, tím je omezen jejich rozvoj,



nemohou si dovolit zaměstnávat špičkové vědce, odborníky, manaţery apod.,



ačkoliv jsou MSP nositeli velkého počtu inovací, jedná se spíše o inovace niţšího řádu,



MSP jsou zatíţeny mnoţstvím legislativních předpisů, které na ně kladou nemalé poţadavky.

1.3 Důvody podnikání Kaţdý podnikatel, který před tím, neţ začal podnikat, musel zváţit všechny výhody i nevýhody, které mu podnikání přinese. Je moţné, ţe u některých z nich se tak nestalo, ti také jistě brzy skončili. Tuto skupinu (bývalých) podnikatelů ponechme stranou. Nejprve je potřeba zamyslet se nad tím, zda mám určité předpoklady, které jsou k podnikání potřebné. Podle Vebera [17] mezi ně patří: 

podnikavost,



schopnosti, vědomosti, dovednosti,



motivace,



schopnost vyuţít příleţitosti,



iniciativa, aktivita,



psychická odolnost,



kladný vztah k riziku,



vytrvalost,



sebedůvěra,



odpovědnost,



charisma, vůdčí schopnosti. 16

Splnění těchto předpokladů je základním stavebním kamenem budoucího podnikání. Dle Vebera [17] mohou začínající podnikatelé vycházet z různých pozic. Jednak mohou být v zaměstnaneckém poměru s jistotou pracovního místa. Takový člověk pak řeší dilema, zda tyto jistoty opustit a čelit nemalým rizikům, které podnikání přináší. Dalším důvodem pro podnikání je ztráta zaměstnání, ale také podnikání jako pouhé přilepšení ke stávajícímu výdělku (nebo například důchodu). I mladý člověk, který právě opustil studia, můţe být plný váhání, zda se nechat zaměstnat, nebo začít podnikat. Pokud člověk, který chce začít podnikat, důkladně zváţí vlastní schopnosti a předpoklady pro podnikání, všechny jeho výhody i nevýhody, ujasní si důvody, proč podnikat, a hlavně přijde s dobrou podnikatelskou myšlenkou, je na dobré cestě k vytvoření vlastního podniku. Dalším krokem vstříc úspěšnému podnikání je vytvoření podnikatelského plánu.

17

2 Co je to podnikatelský plán Srpová [13] má za to, ţe před zahájením podnikání je na podnikateli, aby zváţil, proč chce podnikat, zda na to má potřebné předpoklady, jaké má cíle a také jakým způsobem jich chce dosáhnout. K ověření reálnosti jeho představ se doporučuje vytvořit podnikatelský plán. Jak uvádí Koráb [6], proces plánování se skládá ze tří stupňů: 1. Porozumění, kde jsme. 2. Rozhodnutí, kam chceme jít. 3. Plánování, jak se tam dostaneme. Prvním bodem myslí zejména to, jaký je náš produkt a jakou nám nabízí konkurenční výhodu, dále pak kdo jsou naši zákazníci, odhalení silných a slabých stránek a také příleţitostí a hrozeb. Druhým bodem nabádá k vytyčení hlavních cílů našeho podnikání, které budou odpovídat zásadám SMART1. Konečně třetím bodem má na mysli tvorbu takové strategie, která by odpovídala plnění cílů, které byly stanoveny v předchozím kroku. Tyto strategie by měly obsáhnout oblast marketingovou, provozní, personální a finanční. Koráb [6] zmiňuje tuto definici podnikatelského plánu: „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se zaloţením i chodem podniku.“ Srpová [16] uvádí jinou definici: „Podnikatelský plán je písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosaţitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosaţení těchto cílů.“ Veber [17] uvádí, ţe „podnikatelský plán je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy.“ Podle Wupperfelda [18][16] je podnikatelský plán koncepce podniku v písemné podobě. Mimo jiné má obsahovat: 

cíle a strategie podniku,



podnikový záměr a jeho přednosti,

1

SMART: specific (specifický), measurable (měřitelný), achievable (dosaţitelný), realistic (realistický), timebound (termínovaný).

18



vymezení trhu, cílových skupin a konkurentů,



další kroky budování podniku,



plánování obratu, hospodářského výsledku a financování.

V příručce vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR pod názvem Jak napsat podnikatelský plán – aneb kudy vede cesta k úspěchu [24], jsem si povšimla názoru Michaela Prokopa (mj. moderátor pořadu Krásný ztráty na ČT), který ve své předmluvě napsal, ţe podnikatelský plán můţe mít mnoho rozličných formátů a ţe začíná uţ v okamţiku, kdy si podnikatel uvědomí, ţe je lepší dělat chyby na papíře neţ na trhu. Z pohledu podnikatelského plánu, který zde hodlám představit, se mi jeví jako nejuţitečnější a nejvýstiţnější názor pana Prokopa. I já vnímám podnikatelský plán jako jakýsi zkušební provoz, kdy si objasníme naše představy, co nejvíce je konkretizujeme, odhalíme naše moţnosti, ale i chyby a nedostatky. To vše jen „na papíře“. Vytvořením podnikatelského plánu jistě nezabráníme všem omylům, které nás můţou potkat ve skutečnosti. Můţeme se ale vyhnout mnoha těm, které se dají odhalit právě „na papíře“ jiţ v rámci ucelení představ o podniku a jeho fungování.

2.1 Požadavky na podnikatelský plán Jestliţe se začínající podnikatel rozhodne vytvořit si podnikatelský plán, ať uţ pro své potřeby, nebo pro potřeby získávání finančních zdrojů, je nutné mít na paměti, ţe kvalitní podnikatelský plán, jak uvádí Fotr [3], musí splňovat následující poţadavky: 

přehlednost a stručnost (max. 50 stran, doporučeno je však 20 – 25 stran, podle Srpové [16] někdy stačí pouze ve formě prezentace),



jednoduchost (plán by neměl být příliš technicky detailní, má být srozumitelný i pro lidi mimo daný obor),



ukázat hlavní výhody produktu či sluţby pro zákazníka,



ukázat silné stránky celého podniku a jeho konkurenčních výhod,



orientace na budoucnost (čeho hodlá podnik dosáhnout),



věrohodnost (být realistický a nepřeceňovat, ani nepodceňovat vlastní síly či okolí podniku),



neskrývat slabá místa projektu (zatajení určitých, byť i méně příjemných, skutečností by mohlo vést ke ztrátě důvěryhodnosti projektu, jestliţe by je čtenář – investor – odhalil),



prokázat schopnost plnit finanční závazky (pokud podnikatel usiluje o bankovní úvěr), 19



kvalitní formální úprava plánu (formální úprava také mnohé vypovídá o zpracovateli plánu).

Dobré zpracování podnikatelského plánu zvyšuje šanci na získání investora a výrazně sniţuje nebezpečí neúspěchu podnikatelského záměru, neboť důkladně zvaţuje všechny moţné aspekty daného podnikání.

20

3 Obsah podnikatelského plánu Neexistuje ţádný obecně závazný předpis, který by určoval formu a náleţitosti podnikatelského plánu. Má se za to, ţe kaţdý podnikatel vyuţije pro potřeby svého plánu a účelu, pro který jej tvoří, takovou strukturu, jeţ bude co nejpřehlednější a zahrne všechny oblasti podniku. Koráb [6] uvádí, ţe obsah a také forma podnikatelského plánu se bude lišit podle toho, pro jaké účely byl vytvořen. V případě zaloţení nového podniku se očekává vysoce detailní zpracování na přibliţně 20 aţ 40 stran textu, který je doplněn tabulkami, schématy a jinými přílohami. Pro úspěch podnikatelského plánu je důleţité, aby byl čtivě napsaný, avšak neopomíjel ţádné z detailních informací. Jeho struktura musí být přehledná, dále také odpovídající grafická úprava je důleţitým aspektem pro přitáhnutí pozornosti čtenáře a jeho orientaci v textu. Za velmi podstatnou část je povaţován souhrn. Ten by měl upoutat prvotní zájem případného investora. Nicméně Koráb [6] doporučuje následující obsah podnikatelského plánu: 

titulní strana,



exekutivní souhrn,



popis podniku,



analýza okolí,



marketingový plán,



výrobní plán,



personální zdroje,



finanční plán,



hodnocení rizik,



přílohy.

Následující kapitoly jsou věnovány vysvětlení náplně kaţdé z těchto částí podnikatelského plánu. Tato část je zpracována převáţně podle Korába [6], přičemţ názory ostatních autorů (jako je například Srpová, Veber, Abrams či Wupperfeld) se příliš neliší. Malé rozdíly jsou spíše v terminologii nebo pořadí jednotlivých oddílů plánu, nikoli však v samotném obsahu podnikatelského plánu. Například příručka Czech Investu [24] je zaměřena především na vytvoření podnikatelského záměru pro potřebu získání finančních prostředků. Tomu také odpovídá důraz na získání pozornosti, vyvolání otázek, jejich následné zodpovězení, zajímavou a poutavou prezentaci plánu apod. Pro účely vytvoření vlastního podnikatelského záměru v praktické části této práce se mi jevila struktura podnikatelského plánu podle Korába

21

jako nejpřehlednější a nejvhodnější, a to především z důvodu, ţe předmětný podnikatelský plán nemá slouţit k získání finančních prostředků.

3.1 Titulní strana Koráb [6] uvádí, ţe tak jako kaţdý ucelený dokument, i podnikatelský plán by měl mít svoji titulní stranu, která by měla obsahovat: 

název dokumentu,



podtitul upřesňující charakter dokumentu (například název podniku),



určení místa a data vzniku dokumentu,



logo podniku.

Za titulní stranou můţe být také obsah dokumentu, zejména pak jde-li o dokument rozsáhlejší a členitější.

3.2 Exekutivní souhrn V této části podnikatel vysvětlí všechny podstatné skutečnosti a to v rozsahu maximálně dvou stran. Exekutivní souhrn je v podstatě nejdůleţitější částí podnikatelského plánu, zejména pak, jde-li podnikateli o získání finančních prostředků od investora, protoţe právě souhrn je tím, co si investor přečte nejdříve a na něm tedy je, aby ho zaujal. Jak uvádí Koráb [6], exekutivní souhrn by měl stručně a výstiţně popisovat: 

cíl podnikatelského záměru, který bude odpovídat kritériím SMART (viz kapitola 2),



osobu zakladatele a další klíčové lidi, kterými bude záměr realizován,



produkty a sluţby, u nichţ by měl vysvětlit, v čem spočívá jejich atraktivita pro trh,



trh, resp. trţní výklenek, který hodlá vyuţít,



silné stránky, jimiţ bude podnik disponovat,



strategii, kterou bude dosaţeno stanovených cílů,



klíčová finanční data v jednoduché tabulce (jako objem trţeb, předpokládaný zisk, bod zvratu a cash-flow pro nejbliţší období),



potřebné finanční prostředky a vysvětlení, jak budou pouţity.

3.3 Popis podniku Dle Korába [6] by v této kapitole podnikatelského plánu měly být shrnuty všechny podstatné skutečnosti týkající se zakládaného podniku: 22



zvolená forma podnikání (OSVČ, s. r. o.) a ţivnosti, které bude podnikatel provozovat, včetně místa provozovny,



měla by následovat vize podniku, doplněná o dlouhodobé cíle,



prezentace produktů či sluţeb, včetně vysvětlení důvodu, proč by měly být pro trh atraktivní a konkurenceschopné, případně jak budou produkty (sluţby) dále rozvíjeny,



struktura podniku, případně organizační struktura, má-li podnik uţ od začátku více zaměstnanců, včetně představení vedení podniku,



zaměstnanecká politika, tedy jaké zaměstnance s jakou kvalifikací potřebuje,



způsob vedení účetnictví a jeho zajištění (vlastními silami či externím podnikem), dále způsob zajišťování daňových záleţitostí, také pojišťovacích a jiných legislativních povinností,



způsob prezentace, jako je například logo, vizuální styl písemností apod.,



popis vlastního chodu podniku, v němţ by měl podnikatel podat nástin těchto oblastí: o výchozí úvahy o trhu, v němţ se hodlá realizovat, o základní postupy při zajišťování zakázek, o počáteční vybavení podniku, jímţ bude zajišťovat zakázky.

3.4 Analýza okolí Neznalost okolí podniku vţdy znamená riziko neúspěchu podnikatelského záměru. Koráb [6] má za to, ţe nedílnou součástí kvalitního podnikatelského plánu je právě i důkladný a detailní rozbor okolí podniku, které můţeme rozlišovat na: 

mikroprostředí,



makroprostředí.

23

Obrázek 1: Podnik a jeho okolí

Makroprostředí - politické faktory - ekonomické faktory - sociální faktory - technologické faktory

Mikroprostředí - konkurence - dodavatelé - zákazníci

Podnik - produkt - zdroje

Pramen: Vlastní zpracování.

Představení podniku samotného, jeho produktu a některých zdrojů je předmětem předchozí kapitoly. Další informace o produktu a zdrojích pro podnikání jsou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách. Nyní se však věnujme analýze okolí, ze kterého musí kaţdý podnik vycházet a podle něj korigovat své aktivity.

3.4.1 Analýza makroprostředí Analýza makroprostředí, neboli širokého okolí podniku, je drobnými podnikateli často opomíjena, coţ můţe způsobit nemalé komplikace. K provedení analýzy makroprostředí lze vyuţít rámec tzv. PEST analýzy, tedy rozboru: 

politicko-legislativních faktorů,



ekonomických faktorů,



sociálně-kulturních faktorů,



technologických faktorů.

24

Tabulka 2: Analýza PEST Politickolegislativní

• politická stabilita • vládnoucí strana • legislativní úprava podnikání • ochrana životního prostředí • daňová politika • dotační politika

Ekonomické

Sociálně-kulturní

Technologické

• hospodářské cykly • vývoj úrokových měr a jejich predikce • vývoj inflace • vývoj cen energií

• dostupnost zaměstnanců • změny životního stylu a postojů • úroveň vzdělání • demografický vývoj

• dostupné výrobní technologie • budoucí vývoj technologií • rychlost zastarávání technologií • IT technologie

Pramen: Vlastní zpracování.

3.4.2 Analýza mikroprostředí Jestliţe podnikatel důkladně zhodnotil širší okolí svého budoucího podniku, můţe přejít k analýze blízkého okolí, tzv. mikroprostředí. Jak znázorňuje Obrázek 1, v bezprostřední blízkosti podniku se pohybují: 

konkurenti,



zákazníci,



dodavatelé.

Zpracováno podle Korába [6].

3.4.2.1 Konkurence Uvaţování o konkurentech podniku je jednou z hlavních oblastí podnikatelských úvah. Konkurenty podniku můţeme zařadit do dvou kategorií: 

stávající konkurenti,



noví konkurenti.

Prvním krokem k analýze stávající konkurence je identifikace hlavních konkurentů operujících na našem trhu, včetně posouzení jejich trţních podílů a strategií. Jestliţe se 25

v oboru nachází velké mnoţství konkurentů, podnikatel je můţe rozdělit do různých segmentů, například podle výrazných znaků jednotlivých konkurentů (velikost, oblast působení atd.). Tyto segmenty pak můţe posuzovat jako celky tak, ţe analyzuje jednoho či dva reprezentanty daného segmentu. Výsledkem analýzy konkurence by měl být seznam hlavních konkurentů s informacemi o jejich chování na trhu a konkurenčních výhodách. V těsném okolí podniku se nepohybují stále stejní konkurenti. Dnešní trhy jsou většinou dynamické a rychle se přizpůsobují poţadavkům zákazníků. Neustále vznikají nové podniky, nebo existující podniky hledají nová uplatnění. Právě noví konkurenti jsou dalšími subjekty na trhu, nad kterými je třeba se zamyslet. Plán, jak bojovat proti konkurentům je součástí marketingové strategie podniku, která je předmětem kapitoly 3.5.

3.4.2.2 Zákazníci Zákazníci představují klíč k úspěchu podniku. Je zapotřebí identifikovat potřeby zákazníků, jejich přání a očekávání. Ty mohou existovat sama o sobě, ale také je lze účinnými marketingovými tahy ovlivnit nebo dokonce vyvolat. Touto problematikou se zabývá marketingový plán (viz kapitola 3.5). Potenciální zákazníci (tvořící tzv. dostupný trh) jsou ti, kteří: 

mají zájem (potřebu) koupit náš produkt,



musí být schopni si jej pořídit (mají určitou kupní sílu),



se dozvědí o našem produktu (a to efektivním způsobem, který přesvědčí ke koupi),



mají k produktu přístup (např. z geografického hlediska).

Po identifikaci dostupného trhu se zaměřme na to, koho a jakým způsobem můţeme přesvědčit k nákupu našich produktů. Tito zákazníci budou tvořit náš cílový trh, který je dále moţné rozčlenit pomocí segmentace zákazníků podle různých kritérií, jako například: 

demografická kritéria (věk, pohlaví, rodinný stav, počet dětí atd.),



geografická kritéria (kontinent, stát, region, velikost města podle počtu obyvatel, typ podnebí, typ krajiny atd.),



nákupní chování (příčiny nákupu, frekvence nákupu, stupeň seznámení s produktem, věrnost značce atd.),



sociologická kritéria (sociální třída, osobnost, ţivotní styl atd.). 26

3.4.2.3 Dodavatelé Analýzou dodavatelů posuzujeme zejména spolehlivost dodavatele, kvalitu a cenu nakupovaného materiálu, výrobních prostředků či sluţeb, které souvisí s výrobním procesem. I po výběru dodavatelů podnikatel nepřestává sledovat jejich konkurenty. Zejména u klíčových dodavatelů můţe jít o úsporu nemalých finančních prostředků, zajištění lepší kvality a výhodnějších platebních či dodacích podmínek. Soustavné monitorování situace na dodavatelském trhu je důleţité také k zajištění záloţních dodavatelů pro případ, ţe by v zásobování nastala krizová situace. Za dodavatele jsou pro účely analýzy blízkého okolí podniku povaţováni i dodavatelé tzv. doplňkových sluţeb, jako je banka, právník, účetní či daňový poradce, přepravní nebo zásilková sluţby, ale také pronajímatel provozních prostor. U všech těchto dodavatelských subjektů je nutné zhodnotit situaci na trhu, vybrat vhodné dodavatele, kteří nám poskytnou nejlepší podmínky, a ani poté nepřestávat sledovat ostatní dodavatele.

3.4.3 SWOT analýza SWOT analýza je známým a oblíbeným analytickým nástrojem, díky kterému lze shrnout vnitřní i vnější vlivy podnikové vlivy. Jak uvádí Koráb [6] nalezení silných a slabých stránek podniku je otázkou zkoumání vnitřního prostředí. Z vnějších vlivů mohou pro podnik vyplývat příleţitosti, ale i hrozby. Jejich příklady znázorňuje následující schéma.

27

Obrázek 2: SWOT analýza podniku

- vysoká produktivita práce

- rychle rostoucí trh

- dobré jméno podniku

- nové tržní výklenky

- vlastnictví patentů

- růst životní úrovně - udílení dotací

- výborná poloha

Silné stránky

Příležitosti

Slabé stránky

Hrozby

- neznalost trhu

- zanikající trh

- nekompetentní pracovníci

- silná konkurence

- zastaralé výrobní zařízení

- legislativní překážky

- předlužení

- investiční pobídky

Pramen: Vlastní zpracování.

Na základě podrobné analýzy okolí podniku je moţné sestavit další plány, o kterých blíţe v dalších kapitolách.

3.5 Marketingový plán Marketingový plán v podstatě představuje postupy, jakými chce podnik předčit konkurenty, zaujmout zákazníky a přesvědčit je ke koupi vlastních produktů. Plán marketingu by měl podle Korába [6], tak jako kaţdý jiný plán, obsahovat cíle, kterých hodlá podnik dosáhnout. K tomu, aby bylo stanovených cílů dosaţeno, je třeba vytvořit obchodní strategii v podobě marketingového mixu „4P“. Při tvorbě marketingového mixu je nutné vycházet z analýzy trhu, kterou jsme provedli v rámci předchozí kapitoly. Po nalezení cílového trhu, případně více trhů nebo trţních segmentů, na které se hodlá podnik orientovat, stanovuje pro kaţdý takový trh marketingový mix, který bude odpovídat jeho poţadavkům.

28

Obrázek 3: Marketingový mix 4P

Produkt

Cena

Cílový trh

Propagace

Distribuce

Pramen: Vlastní zpracování.

Jak uvádí Koráb [6], anglická zkratka 4P vymezuje tyto oblasti: 

Product (analýza našich produktů či sluţeb a jejich postavení na trhu, případně jejich ţivotního cyklu),



Price (vytvoření či posouzení cenové reprezentujících různé trţní segmenty),



Promotion (vytvoření nebo analýza podpory prodeje, tzn. zajištění informovanosti zákazníků o našich produktech takovým způsobem, který zajistí prodej),



Place (zajištění dodání našich produktů či sluţeb ke všem zákazníkům).

politiky vůči

různým

zákazníkům

Marketingový plán by se ovšem neměl orientovat na současnost či blízkou budoucnost, ale také na dlouhodobější strategii. Jak podnik hodlá rozvíjet své produkty či sluţby? Chystá se rozšiřovat působnost na dalších trzích nebo trţních segmentech? To jsou otázky, jeţ je třeba si klást jiţ dnes, aby byl podnik schopen udrţet krok s konkurenty a konec konců také se zákazníky, kteří jsou stále více náročnější.

3.6 Provozní plán Provozní plán představuje vše, co je nutné pro kaţdodenní fungování podniku. Je nutné stručně a pochopitelně vysvětlit samotnou výrobu či zajištění sluţeb, které podnik poskytuje. Provozní plán podle Abrams [1] tedy zahrnuje tyto aspekty související s výrobou nebo poskytováním sluţeb: 29



Provozovna a její vybavení Které místo bylo vybráno pro podnikání včetně zdůvodnění tohoto výběru, vyzdvihnutí jeho předností, jako můţe být například výhodná geografická poloha, nízký nájem nebo kupní cena, blízkost provozovny k cílovému trhu, snadná dopravní obsluţnost.



Výrobní procesy Jakým způsobem je materiál přetvářen do podoby hotového výrobku či polotovaru? Pokud jde o sluţby, je potřeba představit procesy, které zajišťují poskytování těchto sluţeb zákazníkům. Konkrétně se můţeme soustředit na výrobní postupy, úspory nákladů a metody zajištění kvality.



Potřebná zařízení a technologie Jaké stroje a další zařízení či technologie jsou vyuţívány ve výrobě? Co vedlo podnik k nákupu právě těchto zařízení, jaké jsou jejich přednosti?



Zásobování Jakým způsobem zajišťujeme zásobování podniku (např. uzavření dlouhodobých smluv s dodavateli a kdo za to zodpovídá? Se zásobováním souvisí také kontrola stavu zásob, jak z provozního hlediska, kdy nám jde o to, aby bylo zásob dostatek pro výrobu, ale také musíme brát v potaz finanční hledisko a uvědomit si, ţe v zásobách mohou leţet nemalé finanční prostředky. Je tedy nutné zamyslet se nad optimálním řízením stavu zásob.



Expedice Jak probíhá vyřizování objednávek a jak zajistíme balení a dopravu zboţí k zákazníkovi? Jaké způsoby platby umoţňujeme svým zákazníkům?



Sluţby zákazníkům Kdo se stará o komunikaci se zákazníky (přijímání objednávek, zodpovídání dotazů, vyřizování případných reklamací apod.)?

3.7 Personální zdroje Koráb [6] má zato, ţe rozsah této kapitoly závisí na typu podniku, který bude zaloţen. Podnik o jednom člověku, tedy majiteli, ale také mikropodniky, mohou tuto kapitolu zcela vypustit. Informace o vlastníkovi jsou obsaţeny jiţ v kapitole 3.3 Popis podniku. Je-li ale pro chod podniku zapotřebí více zaměstnanců, způsob jejich zajišťování lze popsat zde, stejně tak i organizační strukturu podniku nebo mzdové ohodnocení zaměstnanců včetně dalších sloţek mzdy.

30

3.8 Finanční plán Jak uvádí Abrams [1], finanční plán je v podstatě nejdůleţitější částí podnikatelského plánu, jelikoţ právě ten většinou čtou investoři jako první. Finanční plán by měl odpovědět na otázky, jak chce podnikatel vydělat peníze, jak je chce utratit a jakou finanční částku očekává od investora. Výslednými dokumenty finančního plánu dle Korába [6] bude: 

soupis vlastního vloţeného kapitálu,



plán nákladů, o vstupní náklady (jednorázové zakládací či pořizovací výdaje), o fixní náklady, o variabilní náklady,



plán výnosů (trţeb),



základní účetní výkazy, o výkaz cash-flow, o výkaz zisku a ztrát, o výkaz rozvahy,



hodnocení ekonomické výnosnosti, o analýza bodu zvratu, o návratnost investice.

3.8.1 Výkaz cash-flow V případě malého podniku (o jednom či několika lidech) je sestavení cash-flow otázkou vyčíslení těchto poloţek: 

počáteční kapitál,



jednorázové zakládací a pořizovací výdaje,



průměrné provozní výdaje,



trţby.

Co nejpřesnější vyčíslení všech nákladů je důleţitým krokem k ověření reálnosti celého podnikatelského záměru. Trţby jsou stanoveny pouhým odhadem podnikatele, ovšem jejich výše je ovlivněna a zajištěna především kvalitou marketingové strategie. Podnikatel si můţe vytvořit několik moţných scénářů, které se týkají úspěšnosti marketingové strategie a tedy výše trţeb. Scénáře bývají standardně optimistické, realistické a pesimistické. Vytvořením tabulek s trţbami dle těchto scénářů dosáhne podnikatel přehledu o dopadu jednotlivých variant. Scénáře mohou zahrnovat i změny v nákladech (způsobené například vypuštěním 31

nákupu určitého vybavení) nebo také změny v čase (získání zálohy na zakázku/objednávku, odklad plateb dodavatelům za materiál). Pro první rok podnikání by měl být výkaz cash flow zpracován podrobněji – v měsíčních údajích, v dalších obdobích postačí roční údaje, případně i kumulované poloţky výkazu.

3.8.2 Výkaz zisku a ztrát Srpová [13] uvádí, ţe tento výkaz slouţí k vyčíslení výnosů a nákladů podniku. Jejich rozdíl je hospodářský výsledek. Plánovaný výkaz zisků a ztrát by měl odhalit právě výši hospodářského výsledku v jednotlivých letech, přičemţ opět platí, ţe pro první rok podnikání by měl být výkaz podrobnější.

3.8.3 Výkaz rozvahy Plánovaná rozvaha zobrazuje majetek podniku (aktiva) na jedné straně a zdroje jeho financování (pasiva) na straně druhé. Srpová [13] doporučuje sestavit počáteční rozvahu a dále pak rozvahy ke konci dalších let. Tento výkaz informuje především o zdrojích financování podnikatelské činnosti, předpokládaném splácení cizích zdrojů a vyuţití vlastních zdrojů (například vyuţití nerozděleného zisku).

3.8.4 Analýza bodu zvratu Bod zvratu je podle Korába [6] důleţitý finanční ukazatel. Udává, při jakém objemu výroby se trţby rovnají nákladům (T = N). Výpočet bodu zvratu: 𝑄𝐵𝑍 =

𝐹𝑁 𝑃 − 𝑉𝑁

kde:

FN …. fixní náklady P …… cena výrobku VN … variabilní náklady

32

Bod zvratu stanovuje minimální objem výroby, kterého je potřeba dosáhnout, aby podnik nebyl ve ztrátě. Od objemu výroby v bodu zvratu začíná podnik tvořit zisk, coţ znázorňuje následující obrázek, který jsem vytvořila podle Korába [6]. Graf 3: Grafické vyjádření bodu zvratu

Trţby, náklady, zisk v Kč

Trţby

Bod zvratu

Zisk

N

VN FN

Ztráta QBZ

Objem výroby Q

Pramen: Vlastní zpracování.

3.9 Hodnocení rizik I kdyţ je podnikatelský plán vytvořen co nejdůkladněji a nejprecizněji, podle Korába [6] s sebou nové podnikání vţdy nese určité riziko a nejistotu, ţe se očekávané výsledky nedostaví. Snahou analýzy a řízení rizik je předcházet negativním důsledkům určitých rizikových faktorů. Řízení rizika zahrnuje tyto kroky: 

identifikace rizikových faktorů – je třeba zaměřit se především na ty rizika, jejichţ výskyt je nejpravděpodobnější,



kvantifikace rizik – provádí se odhadem pravděpodobnosti výskytu daného faktoru a odvození jeho důsledků,



plánování krizových scénářů – zahrnuje přípravu strategií a postupů, jak se podnik zachová v případě, ţe nastane dané riziko,



monitoring a řízení – spočívá v pravidelném sledování rizikových faktorů, případně rozhodování o tom, jak bude podnik postupovat v případě vzniku rizika.

Koráb [6] vidí obvyklá rizika především ze strany zákazníků, personálu a majetku. V následující tabulce uvádím přehled vybraných rizikových oblastí s ukázkou jednotlivých rizik, které mohou ohrozit podnik. 33

Obrázek 4: Moţné rizikové faktory podniku

Rizikové faktory Konkurence

Dodavatelé

Zákazníci

Zaměstnanci

Majetek

Zdroje

- vstup nových konkurentů

-nespolehlivost dodavatelů

- nedobytné pohledávky

- krádeže

- v důsledku toho nižší ceny na trhu

- nedodržení požadované kvality

- riziko reklamací

- ztráta klíčových zaměstnanců

- riziko nedostatečných zdrojů

- přírodní vlivy

- nepoctivost zaměstnanců

- přecenění vlastních schopností

Pramen: Vlastní zpracování.

3.10 Přílohy podnikatelského plánu K podnikatelskému plánu mohou být přiloţeny různé druhy dokumentů. Měly by vhodně doplňovat obsah samotného plánu a poskytovat čtenářům úplné a podrobné informace, které by do obsahové části podnikatelského plánu nebylo vhodné zařadit, například z důvodu jejich rozsahu. Jak uvádí Koráb [6], ale také Srpová [13], můţe se jednat zejména o tyto dokumenty: 

certifikáty,



licence,



profesní ţivotopis,



dotazník či jiný marketingový průzkum,



vzory smluv,



informace o (budoucí) provozovně či parcele, případně včetně fotografií,



informace technického rázu o různých zařízeních apod., také včetně fotografií,



fotografické ukázky tvorby, výrobků,



kalkulace,



mapy (například s vyznačením umístění provozovny a umístění konkurentů apod.).

Tento výčet není zdaleka konečný. Cokoliv, co se do obsahu plánu nevešlo, ale přesto je jeho nezbytnou součástí, je nutné zařadit do příloh. Díky nim si bude moci čtenář udělat kompletní obrázek o podnikatelském záměru.

34

PRAKTICKÁ ČÁST Předmětem praktické části je aplikace teoretických poznatků popsaných v předchozích kapitolách. Celá tato část je zpracována tak, aby čtenářům nabídla ucelený podnikatelský plán se všemi potřebnými náleţitostmi, tak jak to bylo navrţeno z pohledu teorie.

35

4 Titulní strana

Podnikatelský plán Pěstování rychle rostoucích dřevin

Břeclav, duben 2012

36

5 Exekutivní souhrn Pěstování a vyuţívání rychle rostoucích dřevin pro energetické účely je rozvíjejícím se dynamickým trhem, který má velký potenciál. Předmětem tohoto podnikatelského plánu je zaloţení podniku působícím právě na poli pěstování rychle rostoucích dřevin. Naším cílem je nabídnout zákazníkům kvalitní sadbu japonského topolu a poskytnout doprovodné sluţby, jako je doprava objednávky aţ k zákazníkovi nebo poradenství v začátcích pěstování. Zákazníky hodláme zaujmout především demonstrací ekonomických a ekologických předností vyuţívání rychle rostoucích dřevin – jak jejich pěstování, tak jejich spalování. Hlavní marketingové sdělení našim zákaznickým segmentům (domácnostem a firmám) se bude nést v duchu: Vypěstujte si vlastní palivo a topte skoro zadarmo! Budete nezávislí, ekologičtí a úsporní. Účelem tohoto podnikatelského záměru je vytvořit malý rodinný podnik, plně financovaný z vlastních zdrojů, který bude alespoň slušným přivýdělkem k zaměstnání (coţ lze díky sezónnosti práce na plantáţi skloubit). Do budoucna bychom se však tomuto oboru chtěli plně věnovat a rozšířit svou působnost i o prodej kotlů na biomasu, zemědělské techniky, ale také například zkoušet pěstování nových energetických plodin, jako je ozdobnice čínská. Podnik by tedy měl v budoucnu zajistit dostatečné příjmy pro potřeby 3 - 4členné rodiny. Financování rozvoje podniku by mělo být pokryto taktéţ z vlastních zdrojů – ze zisku předchozích let. Naší prioritou je bezdluţnost a tudíţ minimalizace rizika spojeného s finanční stránkou podniku (např. neschopnost splácet závazky). Velkou předností tohoto podnikatelského záměru je jeho malá finanční náročnost – počáteční investice je v podstatě minimální a většinu majetku vloţeného do podnikání vlastníme bez ohledu na to, zda by byl podnikatelský plán uskutečněn. Celkové riziko tohoto záměru je tedy poměrně nízké a v podstatě jediným velkým riskem je naše zklamání z případného nezdaru. My však věříme, ţe energetické dřeviny a další plodiny mají budoucnost a jejich širší vyuţití bude nezbytnou součástí moderních společností a cestou k udrţitelnému rozvoji. Těchto trendů bychom chtěli vyuţít prostřednictvím realizace tohoto podnikatelského záměru.

37

6 Obecně o japonském topolu Dle publikace „Japonský topol v praxi“, vydané Komorou pěstitelů biomasy [5], se rychle rostoucí dřeviny (dále jen „RRD“) dostaly do České republiky během 90. let z Rakouska, kde jsou jiţ mnoho let hojně vyuţívány jak obnovitelný zdroj energie (stejně tak i v ostatních západních zemích EU). Nejrozšířenějším druhem RRD je u nás tzv. japonský topol, neboli klony označované jako J104 a J-105. Je to kříţenec dvou druhů topolu: 

Populus nigra (topol černý) – domácí topol v Evropě,



Populus maximowiczii – domácí topol v Japonsku.

Klony J-104 a J-105 jsou laikovi k nerozeznání a vykazují velmi dobré přírůstky, pro coţ jsou také hojně pěstovány. Existují i jiné druhy RRD, jako například rychle rostoucí vrby, olše nebo jasany. Japonský topol je ale vyuţíván nejčastěji díky svým nesporným výhodám, mezi které lze zařadit: 

2

jiţ zmiňované vysoké přírůstky (5 - 19 t sušiny na hektar za rok, oproti klasické lesnické kultuře s přírůstkem 5 – 11 t sušiny/ha/rok)2,

WEGER, Jan a kol.: Pěstování výmladkových plantáţí rychle rostoucích dřevin. VÚKOZ [online]. 2012-04-01

[cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: . ISSN: 18012655.

38

Tabulka 3: Srovnání parametrů plantáţí RRD a lesů Matečnice RRD reprodukční porost

Obvyklé obmýtí Opakování sklizně Zakládání na půdě Sortiment dřevin pro výsadbu

produkční porost

Lesnická lignikultura nebo silvikultura

3-6 let

15-20 let

Výmladková plantáţ RRD

1 rok ano: 10 aţ 15x

ano: 4 aţ 7x ve stejném porostu zemědělské (orná i TTP)

zemědělské (orná i TTP) topoly a vrby resp. jejich klony a odrůdy specifikované pokyny MZe, MŽP a předpisy ÚPOV

není moţné v ČR pouze na lesní

topoly dle seznamu uznaných klonů OLH Mze

Hustota výsadby

10000 – 20000 ks/ha

8000 – 20000 ks/ha

270 – 630 ks/ha

Cílový produkt

řízky pro zakládání výmladkových plantáží

štěpka pro energetické a průmyslové využití

sortimenty pro dřevařské využití

Výnos za celou existenci porostu

100 až 500 tis. řízků/ha/rok

5-19 t/ha/rok (sušiny)

500-600 m3/ha/2025 let (5-11 t/ha/rok sušiny)

Pramen: WEGER, Jan a kol.: Pěstování výmladkových plantáţí rychle rostoucích dřevin. VÚKOZ [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.



roste většinou v jednom rovném výhonu, coţ usnadňuje jeho sadbu, údrţbu i sklizeň,



je nejvíce poptávanou rychle rostoucí dřevinou.

Například vrby mají přírůstky ještě větší neţ topol, avšak nevýhodou je jejich způsob růstu, který je více košatý do šířky (tedy potřebuje více místa), má malé listy přes které prostupuje světlo, tedy se daří i plevelu kolem stromu, ale zejména ji nelze pěstovat na kulatinu. Ve svém podnikatelském plánu se tedy zaměřuji především na pěstování japonského topolu, ze kterého lze získat několik druhů produktů: 

prýty,



řízky,



biomasa.

Prýty (neboli pruty) jsou ustřihnuté výhony stromku. Prýty lze sklízet jiţ po prvním roce růstu, kdy mohou dosahovat výšky kolem 2,5 m o průměru cca 2,5 cm. Po ustřihnutí prýtu rostlina znovu obrazí a vyroste další výhon. Samotné prýty lze sadit do země. Ovšem tyto prýty se mohou dále dělit na řízky, které vzniknou nastřiháním prýtu na přibliţně 20 cm dlouhé paličky. Řízky se buď zasadí do země, nebo do malého květináče či kelímku, kde 39

zakoření a vzniknou tzv. kořenáče, které se také sadí na pole a jejich výhodou je lepší ujímavost, vzhledem k tomu, ţe rostlina jiţ má vytvořen kořenový systém. Na produkci kořenáčů se zaměřovat nebudeme, protoţe jsou velmi náročné na péči a čas. Biomasa je pak dřevo, které se vytěţí. Toto dřevo se zpracovává různým způsobem – například jako dřevní štěpka, pelety nebo kulatina na spalování, ale své vyuţití nachází i v papírenském či nábytkářském průmyslu. Rychle rostoucí dřeviny jsou ale také vyuţívány v oblastech, kde je půda vysoce kontaminována těţkými kovy. Rychle rostoucí topoly nebo například vrby mají schopnost hromadit těţké kovy z půdy do svých pletiv3. Další vyuţití nachází tyto dřeviny také při ochraně proti hluku nebo pro vytvoření ţivého plotu a zajištění soukromí.

6.1 Výběr lokality Pro pěstování japonského topolu je zapotřebí najít správnou lokalitu, která vyhoví poţadavkům rostliny. Tím je myšlena zejména bonita a vlhkost půdy. Bonitu půdy lze zjistit pomocí BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka, coţ je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení4. BPEJ je v katastru nemovitostí (dostupné i v internetové databázi http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) uveden u kaţdé zemědělské parcely. Na parcelách s vysokou bonitou pak není třeba přihnojování. Co se týká vlhkosti půdy, japonský topol je vhodný do oblastí s vyšší vlhkostí v půdě a snese i případné zatopení, a to na 50 – 60 dní5. Podle zkušeností mnohých pěstitelů je moţné pěstovat japonský topol aţ do výšky 500 metrů nad mořem. Výše poloţené lokality nepřinášejí uspokojivé výsledky. Při zaloţení nové matečnicové plantáţe japonského topolu je nejdůleţitějším faktorem doba výsadby. V niţších polohách s niţším jarním úhrnem sráţek je vhodné sázet co nejdříve a vyuţít tak zimní půdní vláhy. Ve vyšších oblastech je naopak moţné sázet později. [5] 3

ŠEDIVÝ, Pavel: Pěstování energetických plodin na devastovaných půdách. Biom.cz [online]. 2008-12-31 [cit.

2012-03-10].

Dostupné

z

WWW:


devastovanych-pudach>. ISSN: 1801-2655. 4

HOVORKA, Adam: Komerční vyuţití japonských topolů aneb „od polínek ke štěpce“. Biom.cz [online]. 2011-

02-06 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655. 5

HOVORKA, Adam: Suché jaro – nepřítel nových plantáţí. Biom.cz [online]. 2007-07-15 [cit. 2012-03-10].

Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

40

6.2 Založení plantáže Základní surovinou pro zaloţení plantáţe rychle rostoucí dřeviny jsou řízky rostliny. Řízky se sadí do upraveného pole, které by se mělo na podzim zorat a na jaře zkultivovat a srovnat. Řízky se mohou sadit i na louky, je ale zapotřebí pouţít chemický prostředek na odstranění plevele, jako je například Roundup apod. [5] Sadba můţe být ruční, ale i strojní, avšak tato zařízení jsou poměrně drahá. Na jednotlivé řízky je potřeba buď vyhloubit odpovídající otvor, nebo zapíchávat rovnou do země. Je-li půda ztvrdlá, je moţné pouţít gumové kladivo. Řízky se zasadí tak, aby byl jeden pupen nad zemí a mohl vyrašit. Pokud je více pupenů nad zemí, nebo jsou zasazené jen pár milimetrů pod zemí, můţe vyrazit více výhonů, coţ není úplně na závadu, ale rostlina s jediným výhonem bude vyšší a také silnější v průměru. Na 1 hektar pole je moţno vysázet při sponu 0,6 m x 2 m přibliţně 8 000 kusů řízků. Spon můţe být různý a tak i mnoţství zasazených řízků se můţe lišit. Neţ začneme s výsadbou, je nutné si ujasnit, pro jaký účel budeme sadbu vyuţívat. Jestliţe například chceme pěstovat topoly na dřevo, kdy se sklizeň provádí po pěti letech od výsadby, spon musí být větší, aby si stromy příliš nekonkurovaly. Spon výsadby musí odpovídat i pouţité technice. Při vyuţití malotraktoru bude optimální spon 0,5 x 2 m, při obhospodařování velkým traktorem musí být spon větší. Obrázek 5: Příklad sponu výsadby 0,5 m 2m

Pramen: Vlastní zpracování.

Při zakládání plantáţe je moţné pouţít i tzv. mulčovací folii. Tato folie slouţí k zabránění prorůstání plevele mezi řízky. Pro tak malou a zranitelnou rostlinu, jako jsou právě vysázené řízky, můţe být konkurenční boj s plevelem i smrtelný, nebo se její růst minimálně zpomalí. Plevel bere našim stromkům potřebné půdní ţiviny a také světlo, protoţe roste rychleji. Mulčovací folie (nebo i textilie, která je ale draţší) tedy můţe výrazně zvýšit rychlost růstu a ti i díky dalším přínosům folie – déle udrţí vlhkost v půdě a také zahřívá půdu (výhodné pro 41

pěstování teplomilných plodin v chladnějších oblastech). Mulčovací folie tak nejen prospívá rostlině, ale hlavně šetří práci, tedy i čas a náklady. Po vlastních zkušenostech s mulčovací folií, kdy jsme ji na vyzkoušení pouţili na malém záhonu, jsme dospěli k závěru, ţe nám její pouţití práci, čas ani peníze příliš neušetří a od jejího pouţití jsme upustili.

6.3 Založení matečnice Matečnice je plantáţ zaloţená za účelem reprodukce porostu. Výsadba se pěstuje na prýty, které se kaţdým rokem sklízejí a stříhají na řízky. Matečnicová plantáţ můţe mít spon výsadby 0,5 x 2 m, tzn. 10 tis. kusů na hektar, lze ale vysadit i 12 tis. kusů v menším sponu. Je ale třeba dbát na to, aby si rostliny příliš nekonkurovaly – jak v boji o půdní ţiviny, tak o potřebné světlo. Plné plodnosti dosahuje matečnicový porost asi ve 3. roce od výsadby, kdy je moţné z 1 hektaru sklidit přibliţně 300 – 500 tisíc kusů řízků. [5] Matečnicová plantáţ má předpokládanou ţivotnost 10 let, po této době klesá kvalita sadby i objem výnosu. Vhodný je poté přechod na pěstování biomasy. [5]

6.4 Údržba plantáže Jak uţ jsem uvedla, nově vysazené řízky jsou zranitelné rostliny, které teprve začínají tvořit svůj kořenový systém, proto je nutné (zejména v prvních dvou letech) o výsadbu důkladně pečovat. Kaţdá konkurence (v podobě plevele) pro rostlinu znamená úbytek světla i půdních ţivin, takţe je potřeba plevel pravidelně odstraňovat. Ţádný větší pěstitel se neobejde bez mechanizace. Ideálním prostředkem je malotraktor, který se vejde do řádků. K malotraktoru je potřebné příslušenství, jako je například mulčovač, kultivátor nebo diskový podmítač. Plevel je ale moţné odstraňovat i chemicky, například za pouţití prostředku Roundup, kdy ale musí být aplikace velmi přesná. Při kontaktu stromku s tímto prostředkem by došlo k úhynu. Na aplikaci je vhodná protiplevelová tyč pouţívaná v lesnictví. Výsadbu můţeme po prvním roce i hnojit (ze začátku se to nedoporučuje). Hnojení můţe opět přispět k rychlejšímu růstu, avšak je třeba zvolit správné hnojivo a jeho dávkování. Pouţívají se například dusíkatá hnojiva, nebo také popel6, který se zpětně odebírá ze spaloven biomasy. 6

CELJAK, Ivo: Pěstování topolů pro energetické účely – 2. Biom.cz [online]. 2010-08-30 [cit. 2012-04-17].

Dostupné z WWW: . ISSN: 18012655.

42

Na plantáţi topolů se mohou vyskytovat škůdci v podobě mandelinky topolové nebo mšice. V prvním roce je pro rostlinu napadení škůdcem zatěţkávací zkouškou, odborné zdroje6 ale uvádí, ţe celkově škůdci neovlivní výnos biomasy.

6.5 Sklizeň Sklizeň prýtů na řízky můţe být prováděna jiţ po prvním roce a následně pak kaţdý rok vţdy od konce ledna do půli března (záleţí na počasí), tedy v době, kdy jsou stromky bez listí a vlhkost dřeva je nejniţší (cca 50 %). Jestliţe je výsadba určena na dřevo (klasická polena), pak je třeba vyčkat 5 – 6 let. Za tuto dobu by měly spodní části kmenů dosahovat průměru 20 cm. Výhodou je, ţe ve spodní části (díky konkurenci vrchních větví) nerostou výhony a není tedy třeba odvětvovat. Pokud chceme dřevinu na štěpku, sklizeň můţe probíhat jiţ po 3 letech. [5] Sklizeň můţe být opět ruční (kleštěmi, motorovou pilou) i strojní (například upravený kombajn na kukuřici), pro kácení stromů lze vyuţít harvestor. Na kácení rychle rostoucích dřevin není třeba ţádného povolení, protoţe se jedná o polní plodinu. Na jaře po sklizni rostlina obrazí dalším výhonem, který rok roste a opět v období od ledna do března je moţno jej sklidit, nebo nechat růst na dřevo.

6.6 Uskladnění Uskladnění sklizených prýtů nebo řízků je moţné ve sklepních prostorech, maximálně při + 4 C°, za temna, aby nedošlo k rašení pupenů a v prostorech bez průvanu, aby se dřevo nevysušilo, coţ by sníţilo ujímavost rostlin. Teplotu ve skladovacích prostorech je moţné sníţit i pomocí větrání v zimním období nebo navezením sněhu či ledu. Vlhkost sadby se dá udrţet, pokud je zabalena do plastových pytlů, které se musí proděravět, aby nedošlo k plesnivění. [5]

6.7 Rekultivace Po 20 letech od výsadby plantáţe se výnos začíná sniţovat a je tedy čas na rekultivaci půdy. Stromy se pokácí a kmeny i kořeny by se měly odstranit půdní frézou nebo vyoráním a následně se plocha klasicky obdělává. Doporučuje se nechat pole alespoň rok ladem nebo vysadit jiný druh RRD. Na území ČR ještě s rekultivací nejsou zkušenosti, avšak v zahraničí 43

jiţ existují výše uvedené osvědčené metody a můţeme se tedy nechat inspirovat. Uvádí se, ţe kvalita půdy by měla být po ukončení pěstování lepší, neţ před jeho zahájením. [5]

6.8 Charakteristika biomasy z RRD Biomasou se pro energetické účely (tedy výrobu tepla i elektřiny) rozumí dříví nebo rostlinné hmoty. Můţeme rozlišovat následující kategorie7: 

palivové dřevo,



dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těţbě,



rostlinné materiály,



brikety a pelety,



celulózové výluhy,



kapalná biopaliva.

Biomasa se dále člení podle původu: 

lesní,



zemědělská,



ostatní zbytková (vzniká při zpracování primárních zdrojů rostlinné biomasy).

Podle publikace Biomasa3: energetická, ekologická, ekonomická [9] tvoří zemědělskou biomasu především biomasa obilovin, olejnin, trvalé travní porosty, rychle rostoucí dřeviny pěstované na zemědělské půdě a rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údrţby krajiny. Pěstování zemědělské biomasy a jeho vyuţívání k energetickým účelům s sebou přináší výhody v podobě vyuţití tradiční zemědělské techniky, sníţení nezaměstnanosti, ochraně ţivotního prostředí, pozitivně přispívá k údrţbě krajiny, zadrţení vody v krajině a zefektivnění nakládání se zemědělskými odpady a přebytky.

7

ODBOR 03400: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-1026 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument91279.html >.

44

7 Popis podniku 7.1 Základní údaje 7.1.1 Forma podnikání Jako formu podnikání jsme zvolili OSVČ. Je to nejzákladnější forma podnikání, která je pro malého ţivnostníka nejschůdnějším řešením. Právní forma: 

107 – Zemědělský podnikatel – fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku.

Klasifikace ekonomických činností – CZ-NACE: 

011 – Pěstování plodin jiných neţ trvalých.

7.1.2 Místo podnikání Adresou provozovny bude bydliště, tj.: Vít Motelka Lanţhotská 20 690 02 Břeclav V začátcích podniku nebude nutné mít vlastní prodejnu či samostatnou kancelář. Prodeje se budou uskutečňovat v podstatě pouhým předáním na smluveném místě a ve smluvený čas. Tímto místem bude zřejmě ve většině případů některý ze skladovacích prostor (viz kapitola 6.6). Do budoucna plánuji nalezení prostor pro prodejnu s produkty a souvisejícími sluţbami, ke kterým blíţe v kapitole 13 Moţnosti budoucího rozvoje.

7.1.3 Struktura podniku Svým charakterem by měl být podnik spíše rodinného rázu. Nemáme ambice vybudovat velkou korporaci, našim cílem je v prvé řadě zajistit přivýdělek ke stálému zaměstnání. Zvolená oblast podnikání je víceméně sezónní. Hlavní práce přichází s jarem (v případě nové výsadby) a na konci zimy (sklizeň). Není tedy nutné vzdát se moţnosti zaměstnání. Do budoucna by měl však podnik zajistit Vítu Motelkovi i mě takový příjem, který by nám vystačil na solidní obţivu a zajištění chodu domácnosti.

45

Z představy o podniku je zřejmé, ţe stálými pracovníky zajišťujícími chod firmy budu já s přítelem, přičemţ nebudu vedena jako zaměstnanec, ani nebudu dostávat mzdu. Mojí odměnou bude společný zisk podniku. Při prvotní výsadbě, ale i při rozšiřování stávajících plantáţí nebo zakládání nových a dále v průběhu sklizně, budeme vyuţívat pomoci rodinných příslušníků a známých. V případě, ţe by nebyla tato moţnost (např. z důvodu jejich časové vytíţenosti), bude zapotřebí zaměstnat 1 - 2 brigádníky formou dohody o provedení práce. Jednalo by se o příleţitostnou výpomoc při výsadbě a sklizni.

7.1.4 Zajištění administrativy Účetnictví Jednou z nejdůleţitějších sloţek legislativních povinností je účetnictví. Jeho vedení budeme zajišťovat svépomocí, přičemţ máme moţnost vyuţít odborných bezplatných konzultací v účetní firmě paní Marie Filípkové (Daně, účetnictví, mzdy, s. r. o.) se sídlem: Na zahradách 3170/1A, 690 02 Břeclav. Zvolili jsme způsob vedení účetnictví formou daňové evidence, která podle zákona č. 586/1991 Sb., o daních z příjmů, udává povinnost evidovat: a) příjmy a výdaje, b) majetek a závazky. Prozatím nebudeme plátci DPH. K zajištění vedení daňové evidence jsme se rozhodli vyuţít programu Money S3 Start8, od společnosti Cígler software, který nabízí základní verzi svého účetního softwaru pro začínající malé podnikatele zcela zdarma. Bezplatná verze nabízí veškeré moduly jako nejvyšší verze programu, avšak je omezena těmito limity:

8



500 záznamů do účetního deníku,



500 skladových pohybů,



200 adres,



15 mezd,



500 objednávek/nabídek.

Money S3 Start [online]. Dostupný z WWW: [cit. 2012-03-02].

46

Po překročení těchto limitů program nabízí moţnost plynule přejít k placené verzi programu, která není limitována. Výhodou je také moţnost vyzkoušení programu a v případě nespokojenosti je moţné přejít na jiný software, aniţ by došlo k finanční ztrátě. Program je moţno bezplatně stáhnout z internetových stránek (adresa viz výše). Daňový poradce Vyuţití daňového poradce zatím nebude nezbytně nutné. V případě, ţe bychom jeho sluţeb přece jen potřebovali vyuţít, obrátili bychom se na účetní firmu Marie Filípkové (viz výše). Pojištění Dle webové stránky http://www.top-pojisteni.cz/ nabízela nejvýhodnější pojištění našeho nákladního automobilu i traktoru pojišťovna Slavia. Bankovní účet Po mnohaletých zkušenostech s Komerční bankou, jsme se rozhodli i nadále vyuţívat jejích sluţeb v souvislosti se zřízením podnikatelského bankovního účtu. Komerční banka má svou pobočku i v Břeclavi na adrese: Národních hrdinů 12/1, 690 02 Břeclav. Právní sluţby S případnými právními záleţitostmi se budeme obracet na advokáta Mgr. Tomáše Daniela, který se specializuje především na právo obchodní, dále i právo občanské a rodinné. Sídlo jeho kanceláře je na adrese: Nám. TGM 38/10, 690 02 Břeclav.

7.2 Dlouhodobé cíle Z dlouhodobého hlediska je naším cílem vybudovat stabilní firmu, která bude schopna plnit následující body: 

firma bude schopna od prvopočátku své existence plnit veškeré své závazky,



firma bude schopna zabezpečit náš minimální roční příjem ve výši 180 tis. Kč, a to jiţ od 1. roku podnikání,



firma bude schopna fungovat bez financování z cizích zdrojů, 47



firma bude schopna působit nejen na tuzemském trhu, ale také na území Slovenska a Rakouska,



do budoucna budeme schopni rozšiřovat stávající nabídku produktů a souvisejících sluţeb.

Těchto cílů bude dosaţeno prostřednictvím realizace tohoto podnikatelského plánu.

7.3 Produkt a služby Našim zákazníkům hodláme nabízet tyto produkty: 

prýty, řízky – sklizeň kaţdým rokem,



biomasa, o štěpka, o špalíky, o pelety, o brikety, o dříví – polena.

Jiţ po prvním roce pěstování bude moţné prodávat celé prýty nebo řízky. Jejich prodej bychom chtěli realizovat tak dlouho, jak jen to bude moţné – tedy do té doby, dokud bude poptávka po rozmnoţování stromů za účelem výsadby nových plantáţí. Tyto produkty jsou zatím nejlukrativnější částí celého obchodu s RRD. V případě, ţe klesne poptávka po prýtech a řízcích, můţeme se zaměřit na výrobu a prodej biomasy pro vytápění. Konkrétně plánujeme mít v nabídce štěpku, případně špalíky, dále pelety a brikety. Sklizeň na tyto produkty probíhá po cca 3 letech. Na dřevo – kulatinu – je pak nutné nechat porost alespoň 5 let bez kácení. S hlavním předmětem činnosti souvisí i poskytování doprovodných sluţeb, jako je poradenství k pěstování nebo doprava objednávky k zákazníkovi. Do budoucna plánujeme rozšířit nabízený sortiment o různé typy kotlů na biomasu, strojů na výrobu štěpky či pelet, nebo technického vybavení k pěstování (malotraktory a příslušenství).

48

8 Analýza okolí 8.1 Analýza makroprostředí K analýze makroprostředí jsem vyuţila nástroj PEST.

8.1.1 Faktory politicko-legislativní Z hlediska legislativního jsou pro ţivnostenské podnikání klíčové zejména ty předpisy, které se týkají účetnictví, výše daňové zátěţe, výše pojistného, dále pak legislativa související přímo s pěstováním rychle rostoucích dřevin, předpisy o ochraně přírody a dotační politika České republiky nebo Evropské unie. Účetní legislativa V České republice je moţné vést dva způsoby účetnictví – podvojné účetnictví a daňovou evidenci. Jak jsem jiţ uvedla výše, pro své podnikání jsem zvolila vedení účetnictví formou daňové evidence, která je jednodušší a klade na podnikatele menší nároky. Podle zákona č. 586/1991 Sb., o daních z příjmů, musí podnikatel v daňové evidenci vést: a) příjmy a výdaje, b) majetek a závazky. Nespornou výhodou daňové evidence je moţnost vyuţití paušálních výdajů. Tento paušál je stanoven ve výši 80 % pro příjmy z řemeslné ţivnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ostatní příjmy (§10) ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem9. Kromě tohoto paušálu uţ není moţné uplatnit ţádné další výdaje, ani paušál na dopravu, který činí 5 000 Kč na měsíc. Mezi velké výhody tohoto paušálu patří nejen vysoký podíl odpočtu, ale také úspora času stráveného evidencí a účtováním.

9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/> [cit. dne 2012-03-06].

49

Dostupný

z

WWW:

<

Do budoucna je ale velmi pravděpodobné, ţe se tento paušál bude sniţovat v souvislosti s vysokým státním dluhem a nízkými daňovými příjmy od ţivnostníků. Počátkem roku 2012 přišel Miroslav Kalousek (TOP 09) s návrhem na sníţení paušálů. Pro případ, ţe by ve sněmovně s tímto návrhem neuspěl, poţaduje zrušení moţnosti uplatňovat daňové bonusy a slevy10. Daňová legislativa Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2012 činí 15 % z daňového základu. U podnikatelů nelze základ daně sniţovat o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené za sebe. 15procentní sazba je od roku 2008 stejná, ale mění se způsob stanovení základu daně, coţ má vliv na výši daňové zátěţe. Před rokem 2008 bylo zdanění progresivní. Nejpozději od roku 2013 má daňová sazba vzrůst na 20 %. OSVČ můţe vyuţít některých slev na dani nebo daňového zvýhodnění, jehoţ přehled uvádím v následující tabulce. Tabulka 4: Přehled slev na dani a nezdanitelných částek pro rok 2012 Druh slevy na poplatníka

24 840 Kč

na manţelku

24 840 Kč

invalidní důchodce s invaliditou 1. či 2. stupně

2 520 Kč

invalidní důchodce s invaliditou 3. stupně

5 040 Kč

drţitel průkazu ZTP/P

16 140 Kč 4 020 Kč

student Druh zvýhodnění dítě ţijící v domácnosti

13 404 Kč

dítě ZTP/P ţijící v domácnosti Pramen:

Zákon

č.

586/1992

26 808 Kč Sb.,

o

daních

z

příjmů

[online].

Dostupný

z

WWW:

<

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/> [cit. dne 2012-03-06].

Spolu s daní z příjmu nese OSVČ i povinnost hradit pojistné, které v podstatě zvyšuje daňovou zátěţ.

10 ČTK: Kalousek připravil náhradní variantu místo sníţení paušálů. Nepůjde je uplatnit s daňovou slevou či bonusem. Patria [online]. Dostupný z WWW: [cit. dne 2012-03-06].

50

Tabulka 5: Výše pojistného pro OSVČ pro rok 2012 Pojistné na sociálním zabezpečení

30,6 %

nemocenské pojištění

1,4 %

důchodové pojištění

28 %

státní politika zaměstnanosti

1,2 %

Pojistné na zdravotní pojištění

13,5 %

Pojistné celkem Pramen:

Zákon

44,1 % č.

586/1992

Sb.,

o

daních

z

příjmů

[online].

Dostupný

z

WWW:

<

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/> [cit. dne 2012-03-06].

Sazba DPH u rychle rostoucích dřevin je 14 %. Legislativní úprava pěstování RRD, potaţmo japonských topolů11 Pěstování rychle rostoucích dřevin je v České republice v podstatě novinkou. Také stav legislativní úpravy tomu napovídá. Z vlastních zkušeností můţeme říct, ţe úředníci na městských úřadech (na odboru ţivotního prostředí) jsou informováni velmi málo nebo vůbec. Podle zákona č. 252/1997 Sb., jsou rychle rostoucí dřeviny z hlediska pěstování pro energetické účely posuzovány jako klasická zemědělská plodina a nikoli jako strom či les. Výsadba plantáţe s RRD je tedy klasická zemědělská výroba a jako na takovou není třeba zvláštních povolení. Jedná-li se ovšem o nepůvodní druh rychle rostoucí dřeviny, pak je povolení nutné. Podle zákona 114/1992 Sb., vydává příslušný orgán ochrany přírody (obvykle obce s rozšířenou působností) povolení na šíření nepůvodního druhu a dbá přitom na to, aby nedošlo ke změně krajinného rázu, nekontrolovaného, nechtěného šíření druhu do krajiny a podobně. Pokud uvaţujeme výsadbu původního druhu rychle rostoucí dřeviny, pak není zapotřebí ţádného povolení. Původní druh RRD vzniká šlechtěním domácích druhů topolů a vrb. Tyto klony nabízí například Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Jestliţe je dřevina kříţencem dvou druhů, byť by byl nepůvodní jen jeden z nich (v případě japonského topolu je jeden z rodičů původem z Japonska), pak podléhá povinnosti ţádat o povolení k šíření nepůvodního druhu. Od 1. 3. 2007 jsou plantáţe s RRD povaţovány za zemědělskou kulturu a tedy není třeba vyjímat tyto plochy ze zemědělského půdního fondu a také nejde o zalesňování (vzhledem 11

Abeceda pěstitele japonských topolů [online]. Dostupný z WWW:
abeceda-pestitele-japonskych-topolu> [cit. dne 2012-03-06].

51

k tomu, ţe je to polní plodina, tzv. „polní dříví“), tudíţ není potřeba ţádat o povolení ke kácení. Výše uvedený zákon dále omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými jsou např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné, v těchto oblastech lze pěstovat pouze původní druhy RRD. Mezi další legislativní opatření, která mohou souviset s výsadbou, patří ochrana ţivotního prostředí v rámci Evropské unie – například oblast NATURA 2000, kde musí orgán ochrany přírody zhodnotit rizika spojená se zásahy do těchto oblastí. Dotace Jak jsem jiţ uvedla, plantáţe s RRD jsou součástí zemědělského půdního fondu, které jsou pak registrovány ve Veřejném registru půdy (www.lpis.cz) a je moţné na ně čerpat dotace jako na kteroukoli jinou zemědělskou půdu. Tyto dotace jsou poskytovány v rámci evropského programu SAPS (Jednotná platba na plochu zemědělské půdy). Hlavní podmínky pro ţádost o dotace: 

minimální výměra 1 ha zemědělské půdy v evidenci LPIS ,



pěstované klony a odrůdy musí být v seznamu druhů RRD pěstovaných ve výmladkových plantáţích v ČR (Věstník MZe I/2010), tento seznam je uveden i ve čtvrté příloze Příručky pro ţadatele12 vydanou Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF),



ţadatel je povinen dodrţovat zásady správné zemědělské praxe,



ţádost se podává na příslušnou pobočku SZIF nebo Agenturu pro zemědělství a venkov do 15. května, a to buď osobně, poštou nebo elektronicky,



podle Příručky pro ţadatele je ţadatel o dotaci SAPS povinen (mimo ţádost) vyplnit i Deklaraci RRD, kde uvede čtverec a kód půdního bloku včetně výměry (údaje vyplní podle www.lpis.cz), na které tuto rychle rostoucí dřevinu pěstuje, dále pak rod a druh RRD, rok výsadby a rok posledního předchozího obmýtí.

Výše dotace je uvedena na internetových stránkách www.szif.cz. Pro rok 2011 činila dotace SAPS 4 686,50 Kč na 1 hektar zemědělské půdy. Na rok 2012 ještě není výše dotace známa, tento údaj se uvádí aţ koncem příslušného roku.

12

Platby

na

základě

jednotné

ţádosti.

Státní

intervenční

[cit. dne 2012-03-03].

52

fond

[online].

Dostupné

z WWW:

Dále máme moţnost ucházet se o dotace pro mladé začínající zemědělce. Tento dotační titul byl vyhlášen v rámci Programu rozvoje venkova 2007 – 2013. Fyzická osoba ţádající o tuto dotaci musí splnit následující podmínky13: 

nedosáhla ke dni podání ţádosti věku 40 let,



dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne,



zahajuje činnost poprvé.

Všechny uvedené podmínky Vít Motelka splňuje. Dotace můţe být udělena na financování13: 

investice v rámci rostlinné výroby, včetně pěstování rostlin pro energetické uţití,



investice v rámci úpravy, zpracování a prodeje vlastníc produkce zemědělské výroby,



stroje pro zemědělskou výrobu,



nákup pozemku,



nákup nebo stavba budovy pro podnikání v zemědělství.

Dotace bychom mohli čerpat na nákup nového technického vybavení – malotraktoru, přístrojů na zpracování dřeva (štěpkovací stroj, peletovací lis apod.). Dále bychom mohli z těchto dotací pořídit další pozemky na rozšíření plantáţe. Legislativa EU Česká republika se jako členský stát Evropské unie zavázala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektrické energie14. Konkrétní cíl je takový: do roku 2020 vyrábět minimálně 13 % z hrubé domácí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Vláda ČR v roce 2010 schválila tzv. Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, v němţ si stanovila cílovou hodnotu energie z OZE na hrubé spotřebě v roce 2020 na 13,5 %, tedy zvýšila původní poţadavek. Spotřeba elektřiny přitom rok od roku roste – jen mezi lety 2009 a 2010 to byl nárůst o 3,4 % (z 68 606,2 GWh na 70 961,7 GWh), ale i výroba elektřiny stoupla o 4,5 % na hodnotu 85 910 GWh.

13

Část B – Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova. Státní intervenční

fond [online]. Dostupný z WWW: [cit. dne 2012-24-04]. 14

Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010.

53

Graf 4: Výroba elektřiny v roce 2010 – vybraná paliva a zdroje

Pramen: Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2012-12-01].

Dostupný z WWW: <

http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

Graf 5: Vývoj podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě

Pramen: Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2012-12-01]. http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

Dostupný z WWW: <

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. dne 2012-12-01]. http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

Dostupný z WWW: <

54

Graf 6: Vývoj podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí výrobě elektřiny

Pramen: Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2012-12-01]. Dostupný z WWW: < http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

V roce 2010 byl stanoven indikativní cíl podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie v České republice v roce 2010 ve výši 8 %. Tento cíl byl splněn (8,32 %). Na celkové hrubé výrobě elektřiny (včetně vývozu) se elektřina z OZE podílela 6,87 %. Následující graf prezentuje podíly jednotlivých druhů OZE. Graf 7: Podíl jednotlivých druhů OZE na hrubé výrobě elektřiny v roce 2010

Pramen: Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2012-12-01]. Dostupný z WWW: < http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

55

Energie získávaná z biomasy je druhým nejvýznamnějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů. Oproti roku 2009 zaznamenal tento zdroj nárůst o 96 GWh na celkových 1 492 GWh. Počet výrobců energie z biomasy stoupl z 32 na 37. Více neţ polovina energie z biomasy byla dodána do sítě a zbytek byl vlastní spotřebou podniků. Z dalšího grafu můţeme vidět, ţe dřevní štěpka je nejvýznamnějším zdrojem v rámci biomasy. Graf 8: Podíl druhů biomasy na hrubé výrobě elektřiny z biomasy v roce 2010

Pramen: Oddělení surovinové a energetické statistiky: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2012-12-01]. http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf>.

Dostupný z WWW: <

8.1.2 Faktory ekonomické V předchozí kapitole jsem uvedla údaje týkající se cílů stanovených EU a jejich plnění. Je zřejmé, ţe podíl výroby energie z OZE bude i nadále růst a tedy i poptávka po biomase se bude zvětšovat. Ale nejsou to jen závazky k EU, které zvyšují zájem o obnovitelné zdroje. Velmi důleţité jsou i ceny ostatních energetických zdrojů. Následující tabulka podává přehled nákladů na vytápění z různých paliv. Můţeme z ní vyčíst, ţe nejekonomičtějším způsobem vytápění domu je spalování palivového dřeva, dále pak dřevěnými peletami, hnědým uhlím a dřevěnými briketami. Naopak nejméně ekonomické je vytápění topným olejem a elektřinou.

56

Graf 9: Srovnání nákladů na vytápění různými palivy ceny v tis. Kč za sezónu 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

40

23,5

23

30

30,5

31

černé uhlí

zemní plyn

koks

34

25,5

13,5

palivové dřevěné hnědé dřevěné dřevo pelety uhlí brikety

topný elektřina olej

Pozn.: Výpočet nákladů na vytápění vychází ze statistik cen paliv pro domácnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého statistického úřadu, údajů CZ Biom a vlastního šetření. V případě cen elektriny a zemního plynu jsou pouţity nejvyuţívanější tarify a dodavatelé v České republice (RWE a ČEZ). Ve výpočtu je uvaţován modelový případ spotřeby tepla 70 GJ za rok a nejběţnější typy a účinnosti pouţívaných kotlů. Náklady na paliva jsou zprůměrovány z měsíčních cen paliv pro domácnosti v průběhu celého roku. Pramen: Broţura vydaná Českým sdruţením pro biomasu - CZ Biom [cit. dne 2012-03-27].

8.1.3 Faktory sociálně-kulturní Mezi sociálně-kulturní faktory, které mohou ovlivnit zvolený obor podnikatelské činnosti, patří zejména: 

ţivotní úroveň obyvatel,



úroveň vzdělání obyvatel,



změny postojů k ţivotnímu prostředí.

Ţivotní úroveň Podle posledních dostupných údajů z ČSÚ15 (za 1. – 3. čtvrtletí 2011) byly průměrné měsíční výdaje na výdajovou skupinu „Bydlení, voda, energie, paliva“ 9 650 Kč na osobu (tj. 22,7 % 15

Typy

domácností

–

skupiny

spotřebních

vydání

[online].

Dostupný

z

[cit. dne 2012-03-07].

57

WWW:

z celkových spotřebních vydání na osobu). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se výdaje na tuto skupinu reálně zvýšily o 1,8 %, i kdyţ celkové reálné výdaje na spotřebu se sníţily o 0,4 %. Výdaje na bydlení tedy představují téměř čtvrtinu výdajů domácností a vzhledem k jejich nutnosti je nelze příliš eliminovat. Jedním ze způsobů, jak lze aspoň částečně sniţovat náklady na provoz domácnosti, je přechod na jiný – levnější – druh vytápění. Platí zde jednoduchá rovnice – čím niţší jsou náklady na energie, tím více prostředků zbývá na zvýšení ţivotní úrovně. Úroveň vzdělanosti Celková úroveň vzdělanosti obyvatel koresponduje s uvědoměním vlastní odpovědnosti za prostředí, ve kterém ţijeme. Informovanost, vzdělávání v oblasti ekologie, vedení k ohleduplnosti vůči přírodě – to vše utváří a mění postoje k vyuţívání energetických zdrojů, které nám země přináší. Jak uvádí server www.cenia.cz (Česká informační agentura ţivotního prostředí)16, díky zlepšování finančních podmínek se úroveň vzdělání v environmentální oblasti neustále zvyšuje (zkvalitnění personálního, materiální i prostorového zajištění). Důkazem můţe být Lipka - Školské zařízení pro environmentální vzdělávání, která pořádá vzdělávací akce pro školy i školky a ročně jimi projde více neţ 20 tisíc ţáků. Ţivot ve městech oddaluje člověka od kontaktu s přírodou, a proto je nutné uţ děti v raném věku vychovávat touto formou.

8.1.4 Faktory technologické Na náš podnik působí technologický vývoj především v oblasti: 

výsadby, údrţby a sklizně,



zpracování biomasy,



spalování biomasy.

Technologie pro výsadbu, údrţbu a sklizeň K výsadbě je moţno pouţít několik druhů sázecích strojů, jejichţ cena se pohybuje od 330 tis. Kč do 1,2 mil. Kč. Sázecí stroje se liší například podle stupně automatizace, rychlosti sázení a počtu současně zasazených řádků.

16

KULICH, Jiří: Celoţivotní vzdělávání ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Česká informační agentura ţivotního prostředí [online]. Dostupný z WWW: < http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT/$FILE/V%C3%BDvoj%20EVVO%20pro%20roce%201989.pdf> 2012-03-08].

58

[cit.

dne

Údrţba spočívá převáţně v mechanickém odstraňování plevele, k čemuţ jsou většinou vyuţívány různé druhy kultivátorů nebo diskových podmítačů. Je moţno pouţít i chemické prostředky, jejichţ aplikace je ovšem sloţitá a zvyšuje náklady na pěstování - vyuţívá se tedy minimálně. Sklizeň prýtů se provádí pouze ručně (pákovými kleštěmi). Při sklizni dřeva na štěpku (max. 3leté stromy) lze vyuţít různé typy štěpkovačů – od malých vlečených za malotraktorem aţ po velké kombajny s vlastním řezacím ústrojím. Rozptyl cen štěpkovacích strojů je cca od 30 tis. Kč aţ do 8 mil. Kč (kombajn). Vzhledem k malým plochám s plantáţemi RRD v ČR je však návratnost těchto drahých zařízení velmi dlouhá. Proto se v našich podmínkách často vyuţívají upravené kombajny na kukuřici. Po pěti aţ sedmi letech se stromy sklízejí na dřevní kulatinu, coţ se provádí ručně pomocí motorové pily. Na velkých plochách se dají pouţít i lesnické harvestory. Pouţitá technologie vţdy závisí na velikosti osázených ploch, s čímţ je samozřejmě spojená i ekonomická stránka. Pro menšího pěstitele nejsou investice do těchto technologií nezbytně nutné a vyuţívají se jiţ léty osvědčené klasické zemědělské a lesnické techniky, které nejsou tak finančně náročné. Technologie na zpracování biomasy Dřevní hmota se zpracovává na polena, špalíky, štěpku, pelety a brikety. Polena se získávají z 5 – 7letých stromů nakrácených pilou na potřebnou délku. Na špalíky (ze 3 – 4letých stromů) se pouţívá drtič, který je zkrátí na délku cca 8 – 12 cm o průměru do 10 cm.

59

Obrázek 6: Dřevěné špalíky

Pramen:

Google

obrázky

[online].

Dostupný

z WWW:

<

http://www.google.cz/imgres?hl=cs&biw=1366&bih=600&tbm=isch&tbnid=iGV1Koot5pqQM:&imgrefurl=http://dum-a-zahrada.megainzerce.cz/drevo-uhli-brikety/dlouha-stepka-spaliky399198.htm&docid=hPVtE3wMMVSlvM&imgurl=http://dum-azahrada.megainzerce.cz/images/inzeraty/big/120110720104542.jpg&w=477&h=357&ei=zaN6T96GC8Pf4QSo m6yIBA&zoom=1&iact=hc&vpx=522&vpy=109&dur=2600&hovh=194&hovw=260&tx=143&ty=96&sig=10 4466107506798108790&page=1&tbnh=111&tbnw=148&start=0&ndsp=24&ved=1t:429,r:11,s:0> [cit. dne 2012-04-03].

Na výrobu štěpky (ze stejně starých stromů) se pouţívají štěpkovací stroje, které nasekají dřevo na velmi malé části. Obrázek 7: Dřevní štěpka

Pramen:

Google

obrázky

[online].

Dostupný

z WWW:

<

http://www.google.cz/imgres?start=94&hl=cs&biw=1366&bih=600&tbm=isch&tbnid=MDYPY84ptaA7M:&imgrefurl=http://beranvelkoobchod.cz/img/biomasa.htm&docid=uhrkFQ3GtyfkM&imgurl=http://beranvelkoobchod.cz/img/Drevni-stepka2.jpg&w=600&h=400&ei=_qR6T5GXPNTQ4QSE4L2HBA&zoom=1&iact=hc&vpx=790&vpy=124&dur=553 &hovh=149&hovw=224&tx=174&ty=95&sig=104466107506798108790&page=5&tbnh=106&tbnw=159&nd sp=27&ved=1t:429,r:24,s:94> [cit. dne 2012-04-03].

60

Při výrobě pelet se dřevo musí nejdříve rozdrtit na velmi jemné částečky, které se následně lisují peletovacím lisem na malé granule. Obrázek 8: Pelety

Pramen: Google obrázky [online]. Dostupný z WWW: < http://www.google.cz/imgres?hl=cs&sa=X&biw=1366&bih=600&tbm=isch&prmd=imvnsr&tbnid=toy_dlQD mVfFrM:&imgrefurl=http://www.epellet.com/pelety/&docid=fNXRlqM377ccM&imgurl=http://www.epellet.com/files/image/pellets.jpg&w=231&h=213&ei=FqN6T4zDEu_Z4QTE5 6SIBA&zoom=1&iact=rc&dur=432&sig=104466107506798108790&page=1&tbnh=112&tbnw=120&start=0 &ndsp=24&ved=1t:429,r:5,s:0&tx=62&ty=14> [cit. dne 2012-04-03].

Dřevěné brikety se vyrábí podobně jako pelety, jen výsledný tvar je větší (asi jako malé polena). Obrázek 9: Dřevěné brikety

Pramen:

Google

obrázky

[online].

Dostupný

z WWW:

<

http://www.google.cz/imgres?num=10&hl=cs&biw=1366&bih=600&tbm=isch&tbnid=B9Lsx37s1i0tM:&imgrefurl=http://www.jilos.cz/drevenebrikety&docid=CZqJHVd0dCCi0M&imgurl=http://www.jilos.cz/editor/filestore/Image/produkty/brikety.jpg&w =250&h=238&ei=sqV6TL8LsyBhQezzrln&zoom=1&iact=hc&vpx=311&vpy=149&dur=88&hovh=190&hovw=200&tx=121&ty=93&s

61

ig=104466107506798108790&sqi=2&page=1&tbnh=130&tbnw=132&start=0&ndsp=20&ved=1t:429,r:1,s:0 > [cit. dne 2012-04-03].

Ceny a velikosti těchto zpracovatelských zařízení se také velmi různí. Ochota investovat do nich se odvíjí od velikosti obhospodařované plochy. Technologie na spalování biomasy Vyprodukovaná dřevní hmota se dá vyuţít k vytápění rodinných domů či podniků v různých kotlích – jako například klasické kotle na tuhá paliva, zplynovací kotle, krb, krbová kamna, kotle na pelety. Vyuţití ale nachází také v centrálních výtopnách a tepelných elektrárnách. V současné době je velký boom v pořizování krbů, ale jejich účinnost není tak velká jako u spalování ve zplynovacích kotlích, kde je uváděna účinnost aţ 90 %. Jejich pořizovací cena je přitom mnohem niţší neţ cena krbu. Kotle na pelety jsou vyuţívány především kvůli komfortu - bezobsluţnosti. Navíc je manipulace s nimi (podobně jako s briketami a štěpkou) snazší neţ manipulace s poleny. Principy těchto technologií jsou jiţ léta známé, v posledních letech se pouze zdokonalují a vyuţívá se více elektroniky, která přispívá ke zvýšení uţivatelského komfortu.

8.2 Analýza mikroprostředí 8.2.1 Zákazníci Domácnosti Do skupiny cílových zákazníků patří domácnosti. Konkrétně pak převáţně muţi, kteří se ve většině případů starají o technickou stránku domácnosti, kam patří i vytápění domu. Cílovými zákazníky, které je třeba zaujmout, jsou tedy zejména muţi ve věku přibliţně 25 – 60 let, spíše s niţšími nebo průměrnými příjmy, kteří jsou k nákupu motivováni z důvodu potřeby sniţování výdajů za energie. Na druhou stranu můţe být motivace kupovat naše produkty spíše ekologického charakteru – tuto skupinu bych charakterizovala: převáţně muţi ve věku 30 – 50 let, s vyššími příjmy, vzdělání středoškolské a vyšší. Tyto cílové skupiny zákazníků mohou nakupovat jednak řízky, které si zasadí a budou si pěstovat vlastní palivo pro potřeby vytápění svého domu. Dalším produktem, který bude domácnosti zajímat, je jiţ hotová dřevní štěpka, pelety nebo dřevo. Na některé z kotlů na 62

biomasu jsou dokonce poskytovány dotace, coţ také pozitivně ovlivňuje poptávku po těchto produktech. Domácnosti – jako koncoví zákazníci – mohou mít ale i jiné důvody ke koupi rychle rostoucích dřevin, resp. řízků, kořenáčů nebo prýtů. Jak jsem jiţ uvedla výše, tento typ dřevin je vhodný jako ţivý plot k vytvoření hezké zahrady, rozdělení prostoru, vytvoření soukromí, ale také dokáţou zabránit přenosu hluku od silnice nebo kolejí. Splňují poţadavek funkčnosti, estetičnosti i ekologičnosti. Tabulka 6: Vytápění rodinného domu topolovou štěpkou Popis

Mnoţství

Jednotka

Podlahová plocha domu

100 m2

Měrná spotřeba energie

100 kWh/m2

Roční spotřeba energie Výhřevnost štěpky Účinnost kotle na biomasu Průměrná roční produkce topolové štěpky Zásoba topolové štěpky na ha po 3 letech Roční potřeba paliva vypočtená Roční potřeba paliva reálná + rezerva na vlhkost štěpky apod.

36 GJ 0,0187 GJ/kg 90 % 7,5 t/ha 22,5 t/ha

2129 kg 5 t

Kaţdoročně je potřeba sklidit 0,25 ha Pro zajištění trvalého tepla 0,75 ha domova je třeba Pozn.: Plocha plantáţe je vţdy rozdělena na 3 části, kdy kaţdá další je vţdy o rok mladší neţ ta předchozí. Pramen: KOMORA PĚSTITELŮ BIOMASY, o. s.: Japonský topol v praxi. Vyd. 1. Praha: Imprima, rok neuveden.

Firmy Firmami mám primárně na mysli začínající podnikatele v oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin, kteří potřebují prvotní výsadbu – řízky. I přesto, ţe se v posledních letech obrovsky rozrostlo mnoţství prodejců těchto řízků, je o sadbu stále velký zájem. Při kontaktování 63

některých prodejců nám bylo řečeno, ţe s objednávkou nemáme otálet, protoţe jejich zásoby se tenčí. Jelikoţ jsou plantáţe těchto prodejců v okolí našeho bydliště, mohli jsme si osobně ověřit, ţe téměř celý porost jiţ je sklizen a s největší pravděpodobností i prodán (vzhledem k náročnosti na skladovací prostory). Zákazníky mohou být ale jakékoliv firmy, které se rozhodly pro vytápění tímto palivem. Řada podniků je nucena hledat jiné způsoby vytápění z důvodu velkých finančních nákladů, které jsou spojeny s plynovým či elektrickým topením. Elektrárny Dle CZ Biom17 jiţ nestačí stále rostoucí poptávku tepláren a elektráren na biomasu pokrývat zdroje, jako jsou dřevní odpad nebo lesní těţební zbytky. Pěstování biomasy přímo pro energetické účely je cesta, jak uspokojit poptávku elektráren a tepláren, ale také splnit mezinárodní závazky a odpoutat se od závislosti na omezených zdrojích fosilních paliv, jejichţ cesta na naše území je velmi dlouhá (tedy i drahá) a především nejistá (krize s plynem proudícím přes Ukrajinu v roce 2008). Nákup tuzemské biomasy navíc posílí místní ekonomiku. Jen skupina ČEZ provozuje v ČR pět elektráren spalujících biomasu, z toho jedna se nachází v našem okolí – v Hodoníně. Podle webových stránek skupiny ČEZ (www.cez.cz) je hodonínská elektrárna největším výrobcem elektřiny z biomasy a denně si vyţádá aţ 1 200 tun biomasy, přičemţ k vytvoření rezervy pro víkendový provoz vyţaduje denní dodávku 1 600 tun biomasy kaţdý všední den.

17

WEGER, Jan: Pěstovaná biomasa – významný domácí a obnovitelný zdroj energie. Biom.cz [online]. 2011-12-

25 [cit. dne 2012-03-01]. Dostupný z WWW: .

64

Tabulka 7: Elektrárny skupiny ČEZ spalující biomasu Elektrárna

Výroba 2009 (MWh)

Výroba 2010 (MWh)

Výroba 2011 (MWh)

45 956 92 418 11 944 177 348 327 666

12 705 87 437 9 572 197 921 29 307 664

10 270 99 068 18 630 223 076 202 351 246

Tisová Poříčí Teplárna Dvůr Králové Hodonín Vítkovice Celkem v ČR Pramen:

Výroba

z biomasy

v elektrárnách

ČEZ, a. s.,

v ČR

[online].

Dostupné

z

WWW:

[cit. dne 2012-04-10].

Vlastní spotřeba V neposlední řadě můţeme být sami sobě odběratelem. Právě v tom je obrovská výhoda pěstování rychle rostoucích dřevin – v případě, ţe by se řízky nebo dřevo neprodaly, je moţné zbylými řízky rozšířit vlastní plantáţ nebo pěstovat stromy na dřevo pro vytápění vlastní domácnosti.

8.2.2 Dodavatelé Potřebné dodávky: 

sadebního materiálu,



techniky a příslušenství,



sluţeb (účetní, daňové, pojišťovací, distribuční – pošta, telekomunikační – internet, mobilní operátor, energie, geodetické práce, reklamní sluţby),



administrativního vybavení (software, výpočetní technika).

Sadební materiál Základním materiálem pro zvolenou činnost je sadba, konkrétně pak řízky japonského topolu. Potřebná sadba k zaloţení naší matečnicové plantáţe je 12 000 kusů řízků. Z této plantáţe je případně moţné zásobovat rozšíření naší matečnice. Výběr dodavatele sadebního materiálu se odvíjí od několika faktorů: 

cena,



kvalita,



rychlost dodávky, 65



místo odběru, případně způsob dopravy.

Při výběru dodavatele jsme nejprve provedli důkladný průzkum na internetu. Zaměřili jsme se především na cenu sadby a dále dodací podmínky. Kvalita sadby se bohuţel těţko posuzuje, dokud ji na vlastní oči nevidíme. Je ale moţnost doptat se pěstitele, z kolikaleté plantáţe řízky pocházejí – to nám můţe napovědět, jaký průměr budou řízky mít a tedy jak dobře se budou ujímat. Ceny řízků japonského topolu se pohybovaly od 1,60 Kč aţ do 5 Kč, většinou v rozdělení podle velikosti objednávky, kdy byly větší objednávky zvýhodněny lepší cenou. Někteří pěstitelé mají poţadované minimální mnoţství odběru (např. 200 ks). Co se týče cenového rozpětí, musíme rozlišovat mezi cenami jiţ nařezaných řízků, nebo cenami „řízků“ v celých prýtech, kdy si odběratel musí řízky nakrátit sám. Ti nejlevnější prodejci samozřejmě nabízeli řízky v prýtech. Pěstitelé japonských topolů jsou z celé republiky a většinou to k nim máme z Břeclavi daleko, vlastní doprava by tedy byla nerentabilní. Téměř všichni prodejci však nabízí zaslání řízků poštou (většinou na dobírku), nebo také dopravu jejich vlastními prostředky. Kořenáče se poštou neposílají, protoţe by mohly být poškozeny. Nakonec jsme se rozhodli pro místního dodavatele, který nám nabídl příznivou cenu (2 Kč/nakrácený řízek), kvalitní sadbu (řízky o průměru cca 2,5 cm), rychlost dodávky byla přiměřená objednanému mnoţství (2 týdny) a odběr byl pro nás naprosto bezproblémový – dodavatel je z okolí Břeclavi, takţe časově i z hlediska nákladů na dopravu vlastním nákladním autem to byla nejlepší volba. Technika a příslušenství K samotnému pěstování vyuţíváme malotraktor TZ4K 14B, který byl předmětem dědictví a k němuţ máme následující příslušenství: 

kultivátor,



brány, smyk,



sazečka (vlastní výroby).

Administrativní vybavení Pro zajištění administrativních záleţitostí, komunikaci se zákazníky apod. vyuţiji vlastní výpočetní techniku (notebook, tiskárna a související příslušenství), mobilní telefony atd.

66

Dodavatelem operačního systému Windows 7 je Microsoft, tento systém byl jiţ součástí zakoupeného notebooku. Vybraný účetní software je produktem taktéţ firmy Microsoft, jedná se o program Money S3 Start (více v kapitole 7.1.4), který je v základní verzi zcela zdarma. Sluţby Tvorba webových stránek – webové stránky jsou v podstatě naším nejdůleţitějším marketingovým nástrojem, proto jsme jejich podobu svěřili grafickému studiu Martina Šuláka18, se kterým se několik let známe. Webové stránky, které doposud vytvořil, vynikají svou jednoduchostí, funkčností, přehledností a dobrým designem, coţ je přesně to, co od nich očekáváme. Mezi sluţby patří také posyktování poradenství v oblasti účetnictví a daní. Jak jsem jiţ uvedla, případné konzultace poskytne firma Daně, účetnictví, mzdy, s. r. o. Pojišťovací sluţby poskytuje pojišťovna Slavia, která nabízela nejvýhodnější pojištění automobilu a malotraktoru. Poštovní sluţby bude zajišťovat Česká pošta, která nabízí na tuzemském trhu nejvýhodnější ceny přepravy zásilek. Telekomunikační sluţby a připojení k internetu zajišťuje Telefónica O2. Po zahájení podnikatelské činnosti však bude potřebně telefonovat mnohem častěji neţ doposud a bude nutná změna mobilního tarifu. Geodetické práce – vyměřování vybraných pozemků – provádí geodetická kancelář Ing. Jana Hlávky, se sídlem v Břeclavi, Riegrova 886/60.

8.2.3 Konkurence V posledních několika letech zaznamenala oblast pěstování a vyuţívání rychle rostoucích dřevin nebývalý rozmach. Po zadání pojmu „rychle rostoucí dřeviny“ najde internetový vyhledávač Google přibliţně 66 tis. výsledků. Pojem „japonský topol“ se objevil ve 128 tisících výsledcích. To ovšem neznamená, ţe na trhu jiţ není místo. Právě naopak – strana nabídky se rozrostla především díky rostoucí poptávce ze strany zákazníků (domácnosti i firmy). Na základě neustálého zvyšování cen energií můţeme předpokládat, ţe zájem o alternativní zdroje energie dále poroste. Předpokladem pro rozvoj oboru je také politika evropských států, resp. Evropské unie, která se zabývá šetrným a udrţitelným nakládáním s energetickými zdroji a vyuţíváním alternativních – obnovitelných – zdrojů energie. Opatření EU podporují ekologické způsoby výroby elektrické energie a tepla (dotace i kvóty, které musejí státy 18

MartionDesign [online]. Dostupné z WWW: [cit. dne 2012-03-22].

67

splňovat). To vše vede k rostoucí poptávce po těchto zdrojích a vytváří se tedy prostor pro nové podnikatelské subjekty. Pro určení nejvýznamnějších konkurentů jsem si vymezila následující kritéria: 

pěstitelé, kteří jsou členy Komory pěstitelů biomasy, o. s.,



pěstitelé z okolí.

Komora pěstitelů biomasy19 byla zaloţena v roce 2007 na základě podnětu pěstitelů rychle rostoucích dřevin, kteří se rozhodli propagovat výhody vyuţívání tohoto obnovitelného zdroje energie. Důvody, proč jsem jako hlavní konkurenty uvedla právě členy této komory, jsou prosté – tito pěstitelé patří mezi nejdéle působící pěstitele na našem území, z čehoţ plynou jejich konkurenční výhody, jako je: 

zkušenosti,



dobré jméno, zavedená firma,



velký objem produkce, který umoţňuje prodávat sadbu levněji (v rámci úspor z rozsahu).

Členy Komory pěstitelů biomasy jsou tito pěstitelé: 

Antonín Dočekal (www.japonskytopol.cz),



Bioenergy wood, s. r. o. (www.vlastnipalivo.cz),



Jaroslav Kašpárek (www.pestujtetopoly.cz) – účastník pořadu Den D na ČT 1,



Petr Stříbrný (www.biomasa.habartice.cz),



Česká krajina, o. s. – Václav Köhler (www.ceskakrajina.cz).

Následující tabulka zachycuje srovnání cen sadby od těchto prodejců (kvalita je srovnatelná). Ceny prýtů jsou vţdy uvedeny v přepočtu na 1 kus řízku (cca 20centimetrové řízky). Poštovné se přičítá k uvedené ceně. Většina prodejců poţaduje při větším odběru sloţení zálohy.

19

Komora pěstitelů biomasy [online]. Dostupné z WWW: [cit. dne 2012-02-22].

68

Tabulka 8: Srovnání prodejních cen největších pěstitelů Pěstitel

Antonín Dočekal

Prýty mnoţství

100 – 1 000 1 001 – 10 000 10 001 – 100000 nad 100 000

Bioenergy wood

neuvedeno

Jaroslav Kašpárek

neuvedeno

Petr Stříbrný

neuvedeno

Řízky cena

2,20 2,00 1,80 1,50

mnoţství

Kořenáče cena

Doprava poštou: 100 – 500 3,50 501 –1 000 3,00 1 001 – 10 000 2,50 Osobní odběr: 20 – 1 000 2,50 1 001 – 10 000 2,30 10 001 – 100 000 2,00 nad 100 000 1,80 Doprava poštou: 0 – 500 ks 3,50 501 – 999 ks 3,30 Osobní odběr: 0 – 999 ks 3,00 1000 – 9 999 ks 2,50 nad 10 000 ks 2,30 Ceny na doptání. Pro orientaci: cena se nyní pohybuje v rozmezí 4,90 Kč - 2,80 Kč 50 – 10 000 ks nad 10 000

3,50 dohodou

mnoţství

cena

neuvedeno

1 – 199 200 – 499 500 – 1 999 2 000 – 4999 nad 5 000

11 9,90 8,80 7,70 5,50

neuvedeno

10,00

50 – 950 3,50 50 – 950 3,80 1 000 – 9 950 2,70 1 000 – 9 950 3,00 neuvedeno 10 000 – 99 950 2,30 10 000 – 99 950 2,60 nad 100 000 dohodou nad 100 000 dohodou Pramen: Vlastní zpracování. Informace čerpány na výše uvedených webových stránkách jednotlivých prodejců.

Česká krajina

Z tabulky je patrné, ţe nejpříznivější ceny má Antonín Dočekal – jak u prýtů, tak i nakrácených řízků. Naopak nejdraţším prodejcem je Petr Stříbrný a Jaroslav Kašpárek (ten dokonce prodával na veletrhu Techagro v Brně jeden řízek za 5 Kč). Další skupinou přímých konkurentů jsou pěstitelé z našeho okolí, tzn. Břeclavsko: 

Radek Létal (www.rychlerostoucidreviny.com),



Martin Tuček (www.topenizadarmo.cz).

69

Tabulka 9: Srovnání prodejních cen lokálních pěstitelů Pěstitel Radek Létal

Prýty mnoţství 2,50

Řízky cena

Kořenáče

mnoţství

cena

Doprava poštou: nad 50 Osobní odběr:

3,00 3,00

mnoţství

cena

15,00

100 – 500 2,40 Doprava poštou: 10 - 100 12,00 501 – 5 000 1,90 100 – 300 2,90 101 - 500 10,00 5 001 – 50 000 dohodou 301 – 3 000 2,40 501 - 1000 9,00 50 001 – 100000 dohodou 3 001 – 10 000 2,20 nad 1 000 dohodou nad 100 000 dohodou nad 10 000 dohodou Pramen: Vlastní zpracování. Informace čerpány na výše uvedených webových stránkách jednotlivých prodejců.

Martin Tuček

Z tabulky vidíme, ţe pan Radek Létal uplatňuje velmi zjednodušenou cenovou politiku a příliš nemotivuje zákazníka ke koupi většího mnoţství. Na druhou stranu je s těmito drobnými prodejci moţnost snazší domluvy, na rozdíl od velkých prodejců. Oba pánové nerozlišují ceny řízků při osobním odběru a zaslání poštou, ačkoliv náklady při zaslání jsou vyšší neţ při osobním odběru, coţ znevýhodňuje ty, kteří si chtějí pro sadbu přijet osobně. Pan Tuček navíc uvádí pouze dopravu poštou, avšak osobní odběr by byl jistě také moţný, coţ ale uvedeno nemá.

70

8.2.4 SWOT analýza podniku Obrázek 10: SWOT analýza podniku - flexibilita podniku - nízká potřeba cizího kapitálu - výborná poloha - finanční nezávislost

- rychle rostoucí trh 4 - nové tržní výklenky 5 - rozšíření nabídky produktů a služeb 5 - udílení dotací 4

4 4 3 5

Silné stránky

Příležitosti

Slabé stránky

Hrozby

- zranitelnost nového podniku 3 - nezkušenost s vedením Pramen: podnikuVlastní zpracování.4

- množství konkurence - vstup nových konkurentů - legislativní zatížení

4 3 3

- předlužení Pramen: Vlastní zpracování.

Mezi silné stránky našeho podniku patří flexibilita, kterou se vyznačuje podnik bez zaměstnanců. Takový podnik je více schopen rychle a pokud moţno efektivně kdykoliv reagovat na nové situace a nové poţadavky zákazníků. Další silnou stránkou je jistě výhodná poloha – z Břeclavska na samém cípu jiţní Moravy je dobrý přístup jak na slovenský, tak rakouský trh, kde bychom v budoucnu chtěli naše produkty a sluţby také nabídnout. Nejdůleţitější silnou stránku podniku ale vidím ve finanční nezávislosti a bezdluţnosti. Pokrytí veškerých potřebných nákladů z vlastních zdrojů eliminuje rizika spojená s finanční stránkou celého projektu. Pro případný rozvoj podniku, jak je to popsáno v kapitole 13, plánuji čerpat finanční prostředky ze zisku, i kdyţ nevylučuji ani čerpání úvěru, tato moţnost však není nezbytně nutná. Nízkou potřebu cizího kapitálu vidím jako velké plus. Silných stránek podniku je třeba vyuţít a chopit se tak příleţitostí, které nám nabízí okolí podniku. Nejvýraznější příleţitostí je rozvíjející se trh s rychle rostoucími dřevinami, a to z důvodů, které jsem zde jiţ několikrát poznamenala – především díky stoupajícím cenám ostatních energetických zdrojů. S tímto trendem také souvisí tvorba nových trţních výklenků, jako je například pěstování domácích klonů rychle rostoucích dřevin, čemuţ se zatím nevěnují téměř ţádní pěstitelé. Díky jiţ zmiňované flexibilitě podniku je moţné pruţně reagovat a získat tak konkurenční výhodu. K tomuto kroku navíc není zapotřebí ţádných cizích zdrojů financování. Další příleţitostí je rozšíření nabídky produktů a sluţeb, které úzce 71

souvisejí s hlavním předmětem činnosti. Mám na mysli například prodej kotlů, strojů na sadbu, údrţbu a zpracování stromů, poradenství k pěstování apod. Mezi příleţitosti, které se nám nabízejí, patří i udílení dotací v souvislosti s pěstováním RRD a také spalováním biomasy. Do budoucna je navíc moţné, ţe budou poskytovány i další dotace související s naší činností, protoţe státy Evropské unie jsou čím dál více ekologicky orientované. Jako nejslabší stránku vidím skutečnost, ţe s vedením podniku ještě nemáme praktické zkušenosti. Situaci ovšem hodně ulehčuje to, ţe nebudeme mít stálé zaměstnance a podnik bude finančně nezávislý. Následky případných chybných rozhodnutí by tak nenesly další osoby. Nově zaloţený podnik je také více zranitelný – chybí mu stálí zákazníci, zavedené jméno podniku, zkušenosti. Je tedy i více náchylný ke krachu. Výhodou tohoto podnikatelského záměru je ovšem i fakt, ţe pokud by se naše sadba neprodala, je moţné rozšiřovat vlastní plantáţ, nebo nechat stromky růst na štěpku či dřevo, které můţeme následně vyuţít pro vlastní potřebu. Mezi hrozby bych zařadila zejména mnoţství konkurentů v dané oblasti a neustálý vstup nových konkurentů. Přesto si ale myslím, ţe na trhu ještě místo je, čehoţ hodláme vyuţít prostřednictvím našich silných stránek. V dnešní době je navíc velice těţké, ba téměř nemoţné, hledat obor, kde nejsou konkurenti. Další hrozbou je legislativní zatíţení související jednak s podnikáním jako takovým, ale také přímo se zvolenou činností. Vidíme, ţe se kaţdým rokem mění zákonodárci a legislativní prostředí je poměrně nestálé. Nevíme tedy, co čekat do budoucna, i kdyţ určitý rámec je převzat z norem EU, kde se ovšem můţe situace také měnit. Co platí dnes, nemusí platit zítra, ale předpokládáme, ţe díky ekologickým trendům moderních společností budou pro nás nová opatření vesměs pozitivní.

72

9 Marketingový plán Marketingový plán se odvíjí především od charakteru a moţností pěstební činnosti – nejdříve jsou produktem pouze prýty a řízky, nejdříve po třetím roce růstu (bez obmýtí) se můţe dřevo zpracovávat na další produkty, jako je štěpka, pelety, kulatina atd.

9.1 Střednědobý marketingový plán Z krátkodobého a střednědobého hlediska (tj. 3 - 5 let) máme v plánu orientovat se především na drobnější zákazníky (domácnosti a začínající pěstitelé - podnikatelé), kteří chtějí zakládat vlastní plantáţe RRD. Této skupině zákazníků můţeme nabídnout: 

prýty,



řízky.

Prýty se sklízejí kaţdoročně a od toho se také odvíjí ekonomická výhodnost prodeje prýtů či řízků. Obrázek 11: Marketingový mix - střednědobý

Produkt - prýty

Cílový - řízky s rostlinolékařským

trh

pasem

Propagace

Cena

- webové stránky

- cena podle odebraného množství

- letáky do domu - reklamní plachty

- cena podle zvoleného způsobu dopravy

- inzeráty na internetu a v novinách

Distribuce - osobní odběr - doprava naším autem - doprava poštou

Pramen: Vlastní zpracování.

73

- slevové akce - polep auta

Produkt Rostlinný charakter produktu příliš nedává příleţitost pro odlišení se od konkurence v rámci produktu samotného. Snad jedinou moţností, jak produkt zatraktivnit (a doloţit zákazníkovi kvalitu produktu) je registrace u Státní rostlinolékařské správy, který opravňuje k vydávání rostlinolékařského pasu o nezávadnosti sadby. Cena Na trhu je jiţ velké mnoţství různých prodejců, kteří srazili ceny velmi nízko. Většinou se však jedná o prodejce, kteří nejsou registrováni u Státní rostlinolékařské správy (nemohou tedy vydávat rostlinolékařské pasy) a prodávají nekvalitní (tenkou nebo jiţ rašící) sadbu. Naše nastavení ceny se odvíjí spíše od cen lokálních prodejců. Ceny jsou dány podle odebraného mnoţství a zvoleného způsobu dopravy k zákazníkovi. Následující tabulka bude uveřejněna na našich webových stránkách v sekci Prodej sadby.

74

Tabulka 10: Prodejní ceník sadby

Osobní odběr Odebrané mnoţství 50 – 1 000 1 001 – 5 000 5 001 – 10 000 nad 10 000

Prýty

Řízky

2,10 2,00 1,90 1,80

2,30 2,20 2,10 2,00

Prýty

Řízky

Doprava poštou Odebrané mnoţství

2,30 2,60 100 – 500 2,20 2,50 501 – 1 000 2,10 2,40 1 001 – 5000 2,00 2,30 5 001 – 10 000 1,90 2,20 nad 10 000 K uvedeným cenám se přičítá poštovné dle aktuálního ceníku České pošty, viz níţe. Moţnost zaslání na dobírku nebo platba předem (= levnější poštovné) na bankovní účet. Při zaslání více neţ 1 000 ks na dobírku je nutné sloţit zálohu ve výši 20 %.

Doprava naší dodávkou – DOPRAVA V CENĚ Odebrané mnoţství

Prýty

Řízky

10 000 – 15 000 2,20 2,40 15 001 – 20 000 2,10 2,30 20 001 – 30 000 2,00 2,20 30 001 – 40 000 1,90 2,10 nad 40 000 1,80 2,00 Uvedené ceny platí pro dopravu do 150 km od Břeclavi. V případě dopravy nad 150 km je domluva individuální. Je nutné předem sloţit zálohu ve výši 20 %. Pramen: Vlastní zpracování.

75

Tabulka 11: Orientační ceník poštovného

Česká pošta Sluţba

Poštovné

Dobírka

189 Kč Balík do ruky (do 30 kg) 171 Kč Balík na poštu (do 30 kg) Do jednoho balíku o hmotnosti 30 kg se vejde přibliţně 750 ks řízků.

14 Kč 14 Kč

Pramen: Vlastní zpracování dle údajů dopravce na jeho webových stránkách (www.ceskaposta.cz).

Distribuce Moţnosti distribuce k zákazníkovi jsou patrné jiţ z ceníku: 

osobní odběr,



doprava poštou,



doprava naší dodávkou.

Osobní odběr je samozřejmě z naší strany tou nejjednodušší variantou. Po telefonické či emailové domluvě si zákazník můţe vyzvednout zboţí prakticky kdykoliv. Avšak pokud zákazník nemá moţnost si zboţí vyzvednout osobně, nabízíme i jiné formy dodání. Dopravu poštou nabízíme jiţ od objednávky nad 100 ks. Trţba je sice zanedbatelná a náklady jsou v poměru k trţbě poměrně vysoké, avšak ostatní prodejci nabízejí zaslání poštou dokonce i od 50 kusů, a proto jsme se rozhodli nabídnout i našim zákazníkům stejnou moţnost. Pro zákazníky, kteří si objednávají větší mnoţství je tu moţnost přepravy naší dodávkou. Ceny jsme stanovili tak, aby byla doprava naším vozem jiţ od 10 tis. ks pro zákazníka výhodnější neţ doprava poštou. Pro příklad: celková cena objednávky 10 000 ks i s poštovným by byla 24 457 Kč (bez dobírky), při dopravě naší dodávkou by byla konečná cena 24 000 Kč. Jiţ od minimálního mnoţství 10 tis. ks by byly náklady na dopravu pokryty prodejní cenou i včetně malého zisku. Deset tisíc řízků je pro nás velká objednávka a chceme takovému zákazníkovi poskytnout dostatečný servis – právě v podobě dopravy naším vozem.

Propagace Hlavní marketingové sdělení je: Vypěstujte si vlastní palivo a topte skoro zadarmo! Buďte nezávislí, ekologičtí a úsporní! Stěţejním propagačním nástrojem budou internetové stránky. Při jejich zpracování budeme dbát hlavně na přehlednost, ale také na jednoduchý a moderní 76

design i na maximální informovanost zákazníka. Chceme se prezentovat jako spolehliví a věrohodní prodejci, k čemuţ je v dnešní době určitá úroveň zpracování internetových stránek nezbytná. Naše hlavní stránka by měla zákazníka přivítat, podat mu základní informace o tom, kdo jsme a co nabízíme. Jejím obsahem bude také hlavní marketingové sdělení, které by mělo zákazníka zaujmout a nalákat ho k dalšímu listování na našich stránkách. Rozloţení stránky bude klasicky v levém bočním sloupci nabízet menu s těmito sekcemi: 

Prodej sadby o ceník o doprava o objednávka



Ekonomika pěstování o rychlost růstu o moţnosti vyuţití o výhřevnost o dotace o vytápění domu



Pěstování japonského topolu o o o o

výsadba údrţba sklizeň skladování



Naše plantáţ o obecné informace o fotogalerie



Kontakty o kontaktní osoby o adresa o telefon o e-mail

Další formou propagace bude tisk letáků, které budou určeny k roznášce do rodinných domů. V okrese Břeclav je podle statistiky ČSÚ20 26 660 rodinných domů. Prozatím počítáme s roznáškou cca 10 tis. letáků (převáţně po Břeclavi). Na stránkách www.inetprint.cz vychází tisk 5 tis. ks na 4 000 Kč s DPH.

20

ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Dostupný z WWW: <www.scitani.cz> [cit. dne 2012-02-13].

77

K propagaci naší firmy hodláme vyuţít i potisk na dodávku. Podle průzkumu na internetu by byla orientační cena celoplošného polepu uţitkového auta asi 2 000 Kč. Součástí naší propagace bude i bezplatné umístění reklamních plachet na vlastní plochy (dům a plot). Cena výroby reklamních plachet se pohybuje kolem 1 000 Kč ve velikosti cca 2 m2 včetně uchycovacích ok. Chystáme se vyuţít i dalších moţností internetu - inzertní servery jako je hyperinzerce.cz, spechato.cz, annonce.cz apod. nabízejí inzerci zdarma a návštěvnost těchto stránek je obrovská. Další moţností propagace na internetu by byla bannerová reklama na webových stránkách zabývajících se ekologickým a úsporným vytápěním, biomasou atp., jako je například www.biom.cz nebo www.tzb-info.cz. Tato forma reklamy je však poměrně drahá a s její realizací zatím nepočítáme. Kaţdá seriózní firma má i své vizitky. Oboustranné vizitky v barevném tisku v počtu cca 300 ks stojí dle stránek www.inetprint.cz 1 100 Kč vč. DPH. V případě, ţe neprodáme veškerý sadební materiál, můţeme ke konci sadební sezóny (tj. během dubna) vyuţít některý ze slevových portálů a nabídnout výhodný balíček, například 300 ks řízků za 500 Kč (1,67 Kč za 1 řízek). Rozpočet na propagaci je shrnut v následující tabulce. Tabulka 12: Výdaje na propagaci Forma propagace Vizitky Polep auta Letáky Reklamní plachty (3 ks) Tvorba webových stránek Výdaje celkem

Výdaj 1 100 Kč 2 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 15 100 Kč

Pramen: Vlastní zpracování.

78

9.2 Dlouhodobý marketingový plán V delším časovém horizontu jiţ můţe být nabízená paleta produktů o něco širší. V prvních třech letech jsou produktem: 

prýty,



řízky.

Po třetím roce růstu je produktem dřevo na: 

štěpku,



špalíky,



pelety,



brikety.

Po cca pěti letech: 

dřevo - kulatina.

Pokud ale budeme kaţdým rokem sklízet jednoleté prýty, pak se nám doba, kdy budeme moci těţit dříví například na štěpku, oddaluje. Intervaly obmýtí budou korespondovat s poptávkou zákazníků. Jak jsem jiţ uvedla, nejlukrativnější je prodej řízků, a proto se budeme snaţit co nejdéle propagovat prodej právě tohoto produktu. Z dlouhodobého hlediska (za 5 nebo 6 let) je však jiţ velmi pravděpodobné, ţe budeme přecházet na pěstování dříví – a to především s plánovanou sklizní po cca 3 letech, coţ je dříví vhodné na výrobu štěpky, pelet atd. Vzhledem k novým produktům je i sloţení zákazníků poněkud odlišné (oproti nabídce v krátkodobém horizontu). Těmto novým skupinám zákazníků je také potřeba přizpůsobit marketingový mix. Zákaznické segmenty: 

domácnosti,



firmy,



elektrárny, teplárny.

Pro nás jsou cílovými zákazníky především domácnosti, avšak i podniky mohou být zajímavými zákazníky (především z důvodu větších odběrů, i kdyţ za niţší ceny). Za okrajový zákaznický segment povaţujeme elektrárny a teplárny spalující biomasu, protoţe výkupní ceny biomasy nejsou příliš vysoké, ale do budoucna se očekává nárůst.

79

Hodláme se tedy orientovat především na domácnosti či firmy. Stěţejním sdělením dlouhodobého marketingového plánu by měl být fakt, ţe nabízíme ekologický, levný a nezávislý způsob vytápění Obrázek 12: Dlouhodobý marketingový mix - domácnosti

Produkt - štěpka

Cílový - špalíky - pelety, brikety

trh

Propagace

- kulatina

Cena

- webové stránky

- cena podle odebraného množství

- letáky do domu - reklamní plachty

- cena podle zvoleného způsobu dopravy

- inzeráty na internetu a v novinách - slevové akce

Distribuce

- polep auta

- osobní odběr - doprava naším autem - doprava poštou

Pramen: Vlastní zpracování.

V případě dlouhodobé marketingové strategie musíme vzít v potaz, ţe situace na trhu s biomasou můţe být poměrně odlišná od současného stavu. Vývojem jistě projdou ceny uvedených produktů z biomasy a nelze tedy stanovit přesný marketingový plán. Předpokládáme ale, ţe ceny budou stanoveny jak podle nakoupeného mnoţství (motivace k většímu odběru), tak podle zvoleného způsobu dopravy. Doprava můţe být opět formou osobního odběru, poštou nebo dopravu k zákazníkovi zajistíme vlastním vozem. Co se týče propagace těchto produktů pro zákaznický segment domácnosti, hlavním propagačním nástrojem stále zůstávají kvalitní webové stránky, reklamní plachty vyvěšené na vlastních plochách (dům, plot), reklamní polep na autě, inzeráty na internetu (případně v novinách), letáky do domu a nebo také akce přes slevové portály.

80

Obrázek 13: Dlouhodobý marketingový mix - firmy

Produkt - štěpka

Cílový - špalíky - pelety, brikety

trh

- kulatina

Propagace

Cena

- webové stránky

- cena podle odebraného množství

- reklamní e-maily - reklamní plachty

- cena podle zvoleného způsobu dopravy

- inzeráty na internetu - polep auta

Distribuce - osobní odběr - doprava naším autem

Pramen: Vlastní zpracování.

Pro zákaznický segment firem se nabídka produktů neliší, budou se však lišit ceny – u tohoto segmentu předpokládáme vyšší odběry, proto tomu budou přizpůsobeny i ceny. Minimální odebrané mnoţství tedy můţe být vyšší neţ u domácností a ceny budou stanoveny pro skupiny s větším mnoţstevním rozpětím. Distribuce bude zajištěna formou osobního odběru nebo naším vozem aţ k zákazníkovi. Hlavním bodem propagace budou taktéţ webové stránky, kde bude vytvořena speciální sekce pro firmy, v níţ se dozví o výhodách a způsobech vytápění podniků biomasou (moţné úspory), dále zde naleznou orientační ceník a moţnosti dopravy zboţí. Reklama můţe probíhat také prostřednictvím reklamních e-mailů do podniků, které si vytipujeme jako potenciální zákazníky, vyuţijeme opět i vyvěšení reklamních plachet, polepu na auto, inzerátů na internetu.

81

10 Výrobní plán 10.1 Výběr lokality Po zkušenostech s nalezením lokality pro výsadbu topolů musím říci, ţe vhodnost pozemku z hlediska kvality půdy a její vlhkosti je aţ druhořadou záleţitostí. V prvé řadě je nutné najít volný pozemek, coţ je velice obtíţný úkol, protoţe v podstatě veškerou zemědělskou půdu (alespoň v Břeclavi a okolí) obhospodařují soukromí zemědělci, kteří mají s vlastníky pozemků uzavřeny dlouhodobé smlouvy (aţ na 20 let). Výpověď ze smluv na dobu neurčitou je moţné podat k 1. říjnu v jednoroční lhůtě. Nám se naštěstí naskytla moţnost vyuţít pozemek ve vlastnictví mého otce, uzavřenou nájemní smlouvu s ţádným obhospodařovatelem. Na pozemcích hospodařil (zřejmě na základě dříve uzavřených smluv) místní zemědělec, Necho, s. r. o., se kterým jsme se ale bez jakýchkoli problémů dohodli, ţe obhospodařovat nebude.

který neměl však přesto pan Gajdoš, pozemky jiţ

10.1.1 Údaje o pozemku Obec: Břeclav Katastrální území: Charvátská Nová Ves Parcelní číslo: Výměra: Druh pozemku: Vlastník: List vlastnictví:

1225/26 2 620 m2 orná půda Ladislav Hodonský 1223

Parcelní číslo: Výměra: Druh pozemku: Vlastník: List vlastnictví:

1225/28 10 045 m2 orná půda Ladislav Hodonský 1223

BPEJ:

06000

BPEJ:

06000 na 1891 m2 06200 na 8154 m2

82

Obrázek 14: Vybraný pozemek na katastrální mapě

Pramen: Publikace dat ISKN [online]. Dostupný z WWW: [cit. dne 2012-03-09]. Legenda:

oranţová – vybrané pozemky šedá – pozemky p. Čecha zelená – zalesněné plochy modrá – řeka Dyje

Jedná se o dvě sousedící parcely. Daná lokalita se jeví jako velice vhodná k našemu záměru. K pozemku vede příjezdová cesta a ze tří stran ji obklopuje lesní porost, coţ je výhodné z hlediska začlenění do krajiny. Dále je v bezprostřední blízkosti pozemku rameno řeky Dyje, coţ je předpokladem pro dobrou půdní vlhkost, kterou japonské topoly vyţadují.

10.1.2 Vyřízení povolení Jak jsem jiţ uvedla, k výsadbě japonského topolu je potřebné obdrţet povolení příslušného orgánu ochrany ţivotního prostředí, kterým je v našem případě Městský úřad v Břeclavi, odbor ţivotního prostředí. O povolení k výsadbě jsme zaţádali dne 24. 10. 2011. Vzhledem k nedostatečné informovanosti pracovníků na zmiňovaném odboru, nám bylo vydáno závazné stanovisko, coţ bylo podle správního řádu chybné, neboť mělo být vydána jiná forma povolení. O měsíc později (28. 10. 2011) jsme kvůli chybě úředníka podávali novou ţádost. 83

Na základě které nám bylo vyhověno aţ 10. 3. 2012. Tato prodleva byla způsobena nesouhlasem vlastníka sousední parcely, pana Čecha, který argumentoval tím, ţe by výsadba RRD znehodnotila jeho pozemek. Nakonec bylo dohodnuto, ţe i na pozemcích pana Čecha budeme provádět výsadbu. Jedná se o pozemky: Obec: Břeclav Katastrální území: Charvátská Nová Ves Parcelní číslo: Výměra:

1225/29 4 320 m2

Parcelní číslo: Výměra:

1225/30 4 348 m2

Druh pozemku: Vlastník: List vlastnictví: BPEJ:

orná půda Milan Čech 2198 06200

Druh pozemku: Vlastník: List vlastnictví: BPEJ:

orná půda Milan Čech 2198 06200

Na výše uvedené mapce jsou tyto pozemky vyznačeny šedou barvou. Byly sjednány tyto podmínky: 

pozemky jsou pronajaty bezúplatně,



nájemní smlouva na dobu určitou od 1. 2. 2012 do 31. 3. 2015,



vlastník pozemků má nárok na 25 % trţeb z úrody na ploše jeho pozemků,



výsadbu, údrţbu a sklizeň zajišťujeme my,



výsadba na našem pozemku můţe být provedena aţ k hranici s pozemky pana Čecha, stejně tak i obráceně,



daň z nemovitosti hradí vlastník pozemku.

Na pozemek č. 1225/29 jiţ je vyřízeno povolení k výsadbě. Na pozemek 1225/30 je teprve zaţádáno, avšak je zde problém elektrického vedení (na mapce zakresleny jako přerušované čáry), pod které je vlastník povinen umoţnit přístup a stromy tam tedy nelze pěstovat.

10.2 Příprava půdy Naše vybraná lokalita byla léta vyuţívána k zemědělské činnosti. Firma Necho, s. r. o., která tuto půdu obhospodařovala, nám pozemek přenechala výborně upravený. Po sklizni slunečnice, která tam byla vloni vysazená, půdu zorali a upravili tak, ţe je pozemek srovnaný a skvěle připravený k jarní výsadbě.

84

Před zahájením výsadby je také potřeba nechat si pozemek vytyčit. Plantáţ zde bude několik následujících let a je nutné pozemek správně vyměřit, aby nedošlo k případným sporům s majiteli sousedních pozemků. K odbornému vyměření jsme vyuţili sluţeb geodetické kanceláře Ing. Jana Hlávky, se sídlem v Břeclavi, Riegrova 886/60. Při zjišťování ceny vytyčení pozemku jsem obvolala všechny geodety v Břeclavi a okolí. Cenové nabídky se pohybovaly od 3 000 Kč aţ do 12 000 Kč. Pan Hlávka provedl vyměření za 3 000 Kč. Naše vlastní úprava pole pak spočívala pouze v pojeţdění půdy bránami, které pozemek více vyrovnaly a rozbily hroudy. Další úprava nebyla nutná.

10.3 Nákup sadby Celková výměra našich pozemků je tedy 12 665 m2. Dále pozemek pana Čecha, na který jiţ máme povolení, má výměru 4 320 m2. Celkem je to tedy 16 985 m2 k osázení ve sponu 0,5 x 2 m. Musíme dále počítat s odstupem 3 m od sousedních parcel, jako je příjezdová cesta atd. Celkem tedy bude zapotřebí 12 000 ks řízků. Vybraným dodavatelem je místní pěstitel z Kostic, pan Radek Létal. Pěstování japonského topolu se věnuje jiţ několik let a jeho matečnicový porost jiţ dosahuje velkých přírůstků, coţ se pochopitelně odráţí i na kvalitě zakoupených řízků, které jsou v průměru silnější a mají tak lepší předpoklad ujmout se. Při výběru dodavatele byly nejdříve zmapovány ceny na internetu, dodací a platební podmínky. Nakonec padla volba na pěstitele z okolí – jak z hlediska snadné a levné dopravy vlastní dodávkou, tak i z hlediska dobré ceny. Na internetu se ceny řízků pohybují uţ od 1,50 aţ do 3,00 Kč. Cena za naši sadbu byla dohodnuta na 2 Kč, přičemţ jsme ušetřili za dopravu, kterou můţe sadba utrpět újmu, navíc byly řízky jiţ nařezány. Některé ceny na internetu uvádí prodejci jako cenu za řízek, ale ve skutečnosti se jedná o dlouhé prýty, které si pak musí nařezat kupující. Prodejce například počítá, ţe má průměrnou délku prýtů 2 m, coţ je po 20 cm 10 ks řízků z jednoho prýtu. Při ceně 1,5 za řízek tedy naúčtuje 15 Kč (za jeden prýt), přičemţ vrcholy prýtů jsou příliš tenké a tedy nepouţitelné. Výběr dodavatele byl tedy jasný – jak z důvodu dobré ceny, tak z důvodu snadné dopravy i solidního jednání. Pan Létal je registrován u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a můţe se souhlasem Státní rostlinolékařské správy ke své sadbě vydávat i rostlinolékařský pas, kterým dokládá, ţe rostliny jsou prosté karanténních chorob21. 21

WEGER, Jan, STUPAVSKÝ, Vladimír: Legislativa pro cíleně pěstované energetické rostliny a rychle rostoucí

dřeviny s ohledem na ochranu přírody, půdy a nakládání se sadbou. Biom.cz [online]. 2011-12-21 [cit. 2012-04-

85

10.4 Výsadba K výsadbě jsme vyuţili následující vybavení: 

malotraktor TZ4K,



příslušenství za malotraktor – rýhovačka.

Samotná výsadba pak probíhala tak, ţe se rýhovačkou nejdříve vytvořila rýha (cca 18 cm hluboká), do které se ručně vkládali jednotlivé řízky tak, aby jedno očko řízku bylo nad zemí, tzn. řízek je asi 2 cm nad zemí. Za rýhovačkou se jiţ samovolně sypala hlína, ta byla udusána jednak kolečky, na kterých sedí člověk, jeţ provádí sadbu. Pro lepší usazení řízku jsme ale hlínu okolo něj přidupávali nohama, případně objíţděli traktorem. Pro řízek je důleţité, aby jej půda dobře obklopila a rostlina z ní mohla čerpat ţiviny. Obrázek 15: Správně zasazený řízek

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Správně zasazený řízek má nad zemí jedno očko, ze kterého vyraší nový výhon. Zemina kolem řízku je řádně přihrnuta a zadupána, aby byl řízek obklopen zeminou, nikoli vzduchem. 17]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

86

Pro lepší ilustraci jsou v přílohách zařazeny další fotografie pořízené při vlastní výsadbě.

10.5 Údržba Údrţba výsadby je důleţitá především v prvním roce. Je zapotřebí odstraňovat plevel. K tomu bude slouţit násada za traktor, tzv. kultivátor. Je to jednoduché zařízení, které pokopává plevel. Nezbytná je ale opatrnost, aby se traktor s kultivátorem nedostal příliš blízko k zasazeným řízkům a nepoškodil je. Vyuţití hnojiv zatím není v plánu, a to především proto, ţe půda na pozemcích s naší výsadbou byla léta vyuţívána ke konvenční zemědělské činnosti, a je proto dostatečně nahnojená. Postřiky proti škůdcům, jako je například mandelinka topolová, budou pouţity jen při zjištění škůdce a jeho enormnímu rozšíření. Jinak se ale japonské topoly vyznačují vysokou snášenlivostí a odolností při napadení škůdci22. Co se týče zavlaţování, vybraná lokalita má díky sousedství s řekou Dyjí dobré předpoklady pro vysokou půdní vlhkost, a tedy prozatím nepočítáme, ţe bude nutné zavlaţovat. Mnoho činností spojených s údrţbou plantáţe nelze naplánovat. Na výsadbu působí celá řada vlivů či hrozeb - například počasí, lokalita, moţný výskyt škůdců, okus zvěří atd. Aţ v období vegetace rostliny je potřebné monitorovat situaci a na základě našich zjištění adekvátně reagovat.

10.6 Sklizeň Sklizeň se provádí od ledna do března a bude probíhat za těchto okolností: 

prýty budou dosahovat dobrých proporcí (2,5 m a více),



sklizeň bude prováděna aţ na základě objednávky od zákazníka (předejdeme tím zbytečnému ořezání prýtů - je moţné, ţe budeme ponechávat část plantáţe na dřevní štěpku, která roste více let),

22

KOVÁŘOVÁ, Marie, ABRHAM, Zdeněk, JEVIČ, Petr, ŠEDIVÁ, Zdeňka, KOCÁNOVÁ, Vlasta: Pěstování a

vyuţití energetických a průmyslových plodin. Biom.cz [online]. 2002-07-10 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

87



pokud se úroda neprodá, prýty se buď ostříhají za účelem rozšíření vlastní plantáţe, pokud nalezneme vhodné pozemky, nebo se nechají růst na dřevní štěpku či dřevo.

Prýty se budou stříhat velkými zahradnickými kleštěmi. Tyto kleště lze pouţít na kmeny o průměru aţ cca 5 cm. Jakmile budou kmeny v dalších letech dosahovat silnějších průměrů, sklizeň se bude provádět motorovou pilou. Uřezané prýty se budou třídit podle velikosti a svazovat do svazků o počtu 50 prýtů, aby byla usnadněna následná expedice zákazníkovi.

10.7 Uskladnění Odvoz prýtů k uskladnění bude zajištěn vlastním nákladním automobilem – Ford Transit. Jako mezisklad nastříhaných prýtů v období mezi sklizní a odbytem bude slouţit domácí sklep, kde jsou ideální podmínky pro skladování - nízká teplota (kolem 4 °C), temno a vlhko. Výhodou je i to, ţe s tímto typem uskladnění nejsou spojeny v podstatě ţádné další náklady.

10.8 Odbyt Zákazníci mohou uskutečňovat objednávky: 

telefonicky o 607 714 744 – Renata Hodonská, o 606 565 185 – Vít Motelka,



e-mailem o [email protected],



přes naše internetové stránky o na internetových stránkách bude vytvořen poptávkoý formulář, díky kterému nás můţe zákazník kontaktovat se svými dotazy či poţadavky, o závaznou objednávku můţe zákazník učinit prostřednictvím našeho e-shopu,



osobně o po telefonické domluvě přímo v místě mého bydliště.

Na základě přijaté objednávky od zákazníka bude sklizeno poţadované mnoţství. Dodací lhůty se odvíjí od toho, zda si zákazník objednal prýty nebo řízky (dodací lhůta bude delší, protoţe se musí nařezat) a především závisí na velikosti objednávky.

88

Zákazníkům bude pro informaci o době dodání slouţit následující tabulka uveřejněná na našich webových stránkách. Tabulka 13: Orientační expediční lhůty Produkt

Prýty

Řízky

do 1 000 ks

Orientační doba vychystání do 4 dnů

do 5 000 ks

do 7 dnů

nad 10 000 ks

do 10 dnů

do 1 000 ks

do 5 dnů

do 5 000 ks

do 8 dnů

Mnoţství řízků

nad 10 000 ks do 11 dnů Pozn.: Dodací lhůta se dále odvíjí od zvoleného způsobu přepravy. Pramen: Vlastní zpracování.

Doprava k zákazníkovi bude zajišťována prostřednictvím České pošty. Dále má zákazník po dohodě moţnost vyuţít naší dopravy vlastním nákladním autem nebo si můţe sadbu vyzvednout osobně a odvézt vlastními prostředky. Náklady na dopravu budou zákazníkovi účtovány jiţ v ceně řízku/prýtu, a to podle počtu objednaných kusů (viz marketingový mix v kapitole 9).

89

11 Personální zdroje Mým cílem, jak jsem zde jiţ uvedla, není vybudovat velkou korporaci s tisíci zaměstnanci. Podnik by měl mít spíše rodinný charakter, coţ se odráţí i v nenáročných potřebách z hlediska personálních zdrojů. V podniku (i do budoucna) bude figurovat jen několik lidí: Renata Hodonská – náplň mé práce: 

vedení veškeré agendy administrativní i účetní,



komunikace se zákazníky,



zpracovávání objednávek,



vychystávání a výdej objednávek,



sezónní pěstitelské práce.

Vít Motelka – náplň práce: 

veškerá pěstitelská činnost,



údrţba technického vybavení,



vychystávání a výdej objednávek,



komunikace se zákazníky.

Sezónní výpomoc (1 – 3 pracovníci) – náplň práce: 

výpomoc při sezónních pracích – především při výsadbě a sklizni.

Pracovníci na sezónní výpomoc budou jedinými placenými zaměstnanci, kteří budou zaměstnáváni na základě dohody o provedení práce. K výkonu činností, pro které budeme tyto pracovníky zaměstnávat, není potřebná ţádná speciální kvalifikace. Kaţdého brigádníka poučíme my sami aţ na místě, a to především konkrétní ukázkou správné výsadby či sklizně. Předpokládaná mzda brigádníka bude 60 – 70 Kč/hodina, přičemţ na dobře připraveném poli můţe jeden člověk za 8 hodin vysadit kolem 1 000 řízků. Vysázení zakoupených 12 000 řízků čtyřmi lidmi (z toho dva brigádníci) tedy zabere 3 dny. Celková vyplacená mzda pro dva brigádníky tedy bude činit 3 120 Kč (pokud počítáme 65 Kč/h). V případě větší objednávky a tedy větší sklizně bude zřejmě také potřeba zapojit brigádníky. Odměna by byla ve stejné výši jako při sadbě. Tyto pracovníky budeme získávat především mezi známými, kteří si rádi přivydělají, nebo také z řad nezaměstnaných bydlících na místní ubytovně. 90

12 Finanční plán Finanční plán je zpracován z pohledu několika variant: 

varianta optimistická,



varianta realistická,



varianta pesimistická.

V následující tabulce uvádím soupis majetku vloţeného do podnikání. Veškerý tento majetek je financován z vlastních zdrojů. Tabulka 14: Soupis vloţeného majetku Dlouhodobý majetek

45 000

Malotraktor TZ4K

45 000

Krátkodobý majetek (zásoby)

68 600

Uţitkový vůz Příslušenství k malotraktoru  kultivátor  pluh  smyk a brány  sazečka Kancelářské vybavení

35 000

Peněţní prostředky v hotovosti

20 000

Peněţní prostředky na bankovních účtech

45 000

5 000 5 000 600 1 000 22 000

Vloţený majetek celkem

178 600

Pramen: Vlastní zpracování.

Výpočet předpokládaných trţeb dle tří moţných variant jsem provedla následujícím způsobem: 1. Výše trţeb se primárně odvíjí od úspěšnosti růstu – délky prýtů. Do úvahy při stanovování předpokládaných délek prýtů byly zahrnuty faktory jako zkušenosti ostatních pěstitelů, kvalita lokality, na které pěstujeme a výsledky odborných výzkumů (čerpáno především z mnoha článků na www.biom.cz). 2. Na základě délky prýtů bylo vypočítáno mnoţství 20centimetrových řízků z jednoho prýtu (přičemţ byla brána v potaz i rezerva - z tenkých špiček prýtů nemůţeme prodávat řízky). 3. Počet řízků z jednoho prýtu byl vynásoben celkovým počtem vysázených stromků (tj. 12 000 ks). Předpokládá se jisté procento neujatých rostlin, avšak počet řízků od dodavatele byl ve skutečnosti vyšší neţ 12 tis. ks. 91

4. Výsledné mnoţství vyprodukovaných řízků je vynásobeno průměrnou prodejní cenou (po zaokrouhlení 2,10 Kč), která byla spočítána na základě ceníku uvedeného v kapitole 9.1. Tuto průměrnou cenu jsem pouţila pro výpočet v realistické variantě. Pro pesimistickou variantu jsem prodejní cenu upravila tak, aby zohledňovala menší průměr jednotlivých řízků. V optimistické variantě jsem pouţila úpravu, která naopak koresponduje s větším průměrem jednotlivých řízků. Tabulka 15: Výpočet předpokládaných trţeb v 1. roce

Délka prýtů Počet řízků z 1 prýtu Počet řízků z celé plantáţe Průměrná prodejní cena řízku Trţba

Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

350 cm

300 cm

200 cm

12 ks

10 ks

5 ks

144 000 ks

120 000 ks

60 000 ks

2,20 Kč

2,10 Kč

1,90 Kč

316 800 Kč

252 000 Kč

114 000 Kč

Pramen: Vlastní zpracování.

Tabulka 16: Výpočet předpokládaných trţeb ve 2. roce

Délka prýtů Počet řízků z 1 prýtu Počet řízků z celé plantáţe Průměrná prodejní cena řízku Trţba

Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

450 cm

400 cm

300 cm

17 ks

15 ks

10 ks

204 000 ks

180 000 ks

120 000 ks

2,20 Kč

2,10 Kč

1,90 Kč

448 800 Kč

378 000 Kč

228 000 Kč

Pramen: Vlastní zpracování.

Do ostatních příjmů jsou v účetní závěrce zahrnuty dotace SAPS, jejichţ výše byla za minulý rok 4 500 Kč na 1 hektar. Na 1,2 hektaru obhospodařované půdy je to tedy dotace ve výši 5 400 Kč. Většina výdajů je v kaţdé variantě stejná – variabilní náklady v podstatě nejsou, protoţe délka prýtů nepřináší vyšší náklady. Náklady budou tedy v kaţdé variantě takové, abychom zajistili co nejlepší údrţbu, sklizeň i následný prodej a na konečném výsledku – tedy délce vzrostlých prýtů – v podstatě nezávisí. Jedinou poloţkou, která způsobuje rozdíly ve výdajích z pohledu různých variant, je provize p. Čechovi za výsadbu na jeho pozemku.

92

Způsob výpočtu provize p. Čechovi je následující: Rozloha pole p. Čecha 0,3 ha Počet vysazených rostlin 10 000 ks na 1 ha x 0,3 ha = 3 000 ks Délka prýtů podle varianty Počet řízků 3 000 ks prýtů x počet řízků podle délky prýtů Trţba z prodeje řízků počet řízků podle varianty x cena za řízek podle varianty Provize trţba x 25 % Tabulka 17: Předpokládané výdaje v 1. roce Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Nákup sadebního materiálu

24 000

24 000

24 000

Provozní reţie

52 870

48 820

40 195

Pohonné hmoty

2 220

2 220

2 220

Pojištění (auto, traktor)

2 350

2 350

2 350

Provoz techniky

1 500

1 500

1 500

Nájemné za pozemek Sluţby (telefon, internet, marketingové výdaje) Provize p. Čechovi

2 000

2 000

2 000

25 000

25 000

25 000

19 800

15 750

7 125

Mzdy brigádníkům

4 000

4 000

4 000

Odpisy

15 000

15 000

15 000

95 870 Kč

91 820 Kč

83 195 Kč

Celkové výdaje Pramen: Vlastní zpracování.

Ve druhém roce jiţ není v plánovaných výdajích zahrnut nákup sadebního materiálu. Další změny jsou v provozní reţii – například výdaje na pohonné hmoty budou niţší, protoţe odpadá výsadba, která tento náklad tvořila z velké části. Niţší poloţkou jsou i sluţby, kdy jiţ neočekáváme takové investice do propagace, protoţe většina z těchto výdajů byla pouze jednorázová. Sníţily se i mzdy brigádníkům, opět proto, ţe jiţ nebudeme provádět výsadbu a počítáme pouze s výpomocí při sklizni. Všechny tyto výdaje jsou v kaţdé z variant stejné, celkové výdaje se pak liší jen o provizi pro pana Čecha.

93

Tabulka 18: Předpokládané výdaje ve 2. roce Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Provozní reţie

55 640

51 215

41 840

Pohonné hmoty

740

740

740

Pojištění (auto, traktor)

2 350

2 350

2 350

Provoz techniky

1 500

1 500

1 500

Nájemné za pozemek Sluţby (telefon, internet, marketingové výdaje) Provize p. Čechovi

2 000

2 000

2 000

21 000

21 000

21 000

28 050

23 625

14 250

Mzdy brigádníkům

2 000

2 000

2 000

Odpisy

15 000

15 000

15 000

72 640 Kč

68 215 Kč

58 840 Kč

Celkové výdaje Pramen: Vlastní zpracování.

12.1 Výhled hospodaření v 1. roce Následující tabulka je výňatkem ze závěrek daňové evidence pro kaţdou z variant. Jejich plné znění je k dispozici v přílohách. Souhrn vţdy uvádí hlavní součtové poloţky a jejich stav ke konci období. Tabulka 19: Souhrn předpokládané závěrky daňové evidence za 1. rok Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Majetek celkem

404 930

344 180

214 805

Jmění celkem

404 930

344 180

214 805

Příjmy celkem

322 200

257 400

119 400

Výdaje celkem

95 870

91 820

83 195

Rozdíl mezi příjmy a výdaji

226 330

165 580

36 205

Pramen: Vlastní zpracování.

Ze souhrnné tabulky je zřetelné, ţe mezi jednotlivými scénáři jsou velké rozdíly. V případě optimistické varianty dosahuje rozdíl mezi příjmy a výdaji 226 tis. Kč, přičemţ v pesimistické variantě je tento výsledek o 84 % niţší. Tento rozdíl je způsoben nízkými trţbami z důvodu pesimistického odhadu růstu. V dalším roce uţ je výsledek i v rámci této varianty uspokojivější. 94

12.2 Výhled hospodaření ve 2. roce Tabulka 20: Souhrn předpokládané závěrky daňové evidence za 2. rok Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Majetek celkem

786 490

659 365

389 365

Jmění celkem

786 490

659 365

389 365

Příjmy celkem

454 200

383 400

233 400

Výdaje celkem

72 640

68 215

58 840

Rozdíl mezi příjmy a výdaji

381 560

315 185

174 560

Pramen: Vlastní zpracování.

Ze souhrnu vidíme, ţe rozdíl mezi příjmy a výdaji v realistické variantě dosahuje jiţ poměrně vysokých hodnot – o 149 tis. Kč více neţ v předchozím roce. Důvodem jsou větší přírůstky z jiţ jednoletých řízků. Dalším zdrojem rozdílu mezi oběma roky jsou jednorázové výdaje v prvním roce. Pokud srovnáme rozpětí mezi optimistickou a pesimistickou variantou, pesimistický výsledek hospodaření je niţší o 54 % oproti této poloţce v optimistické variantě. To je velké zlepšení ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl pesimistický výsledek hospodaření horší o 84 % oproti optimistickému. Zúţení rozpětí mezi variantami je způsobeno skutečností, ţe stáří sazenic pozitivně ovlivňuje roční přírůstky – coţ má za následek menší odpad a více prodaných řízků, tedy vyšší trţby. To platí zvláště pro pesimistickou variantu, kdy jsou při malých přírůstcích prýty tenké, coţ vede k velkému mnoţství odpadu – tedy řízkům, které se nedají prodat.

12.3 Bod zvratu Tabulka 21: Výpočet bodu zvratu pro 1. rok Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Náklady fixní

76 070 Kč

76 070 Kč

76 070 Kč

Cena za řízek

2,20 Kč

2,10 Kč

1,90 Kč

34 577 ks

36 224 ks

40 037 ks

Bod zvratu Pramen: Vlastní zpracování.

Pro dosaţení bodu zvratu je v případě optimistického scénáře zapotřebí dosáhnout nejméně 34 577 prodaných kusů, coţ je 24 % z celkového odhadovaného výnosu z plantáţe v prvním roce v rámci optimistické varianty. Realistická varianta počítá s výnosem 120 tis. ks, bod 95

zvratu je tedy přibliţně ve třetině celkové produkce. Z pohledu pesimistického vývoje bychom dosáhli bodu zvratu, pokud bychom prodali 67 % z celkové úrody plantáţe.

Tabulka 22: Výpočet bodu zvratu pro 2. rok Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Náklady fixní

44 590 Kč

44 590 Kč

44 590 Kč

Cena za řízek

2,20 Kč

2,10 Kč

1,90 Kč

20 268 ks

21 233 ks

23 468 ks

Bod zvratu Pramen: Vlastní zpracování.

Ve druhém roce se fixní náklady sníţily o cca 32 tis. Kč oproti minulému roku, zejména proto, ţe odpadla nutnost nakoupit sadbu. V případě optimistické varianty pokryjeme fixní náklady jiţ při prodeji 20 tis. kusů řízků, coţ je o 14 tis. kusů méně, neţ v prvním roce. Příčinou menších rozdílů mezi jednotlivými variantami je sníţení fixních nákladů oproti minulému roku. Z pohledu pesimistického scénáře je bod zvratu při 23 tis. kusech, coţ je přibliţně 20 % z pesimistického odhadu celkové produkce, oproti 67 % z předchozího roku.

12.4 Doba návratnosti Tabulka 23: Doba návratnosti investice Optimistická varianta

Realistická varianta

Pesimistická varianta

Kapitálový výdaj

178 600

178 600

178 600

Čistý roční zisk v 1. roce

216 664

157 858

32 623

Čistý roční zisk ve 2. roce

367 934

303 683

167 558

1. rok

2. rok

2. rok

Doba návratnosti Pramen: Vlastní zpracování.

Z uvedeného přehledu je patrné, ţe vynaloţená investice je v optimistické variantě navrácena jiţ během prvního roku, a to dokonce s 20procentním zhodnocením. V případě realistické varianty je investice v prvním roce pokryta ziskem z 88 %. Z pohledu pesimistické varianty je čistý roční zisk v prvním roce poměrně nízký, tato skutečnost je ale způsobena počátečními výdaji, které se jiţ v následujících letech nevyskytují a tedy i v rámci pesimistického scénáře je návratnost investice jiţ ve druhém roce. Pokud se zaměříme na realistickou variantu, investice je během dvou let zhodnocena na 2,5násobek počáteční hodnoty. V případě optimistického scénáře je to více neţ trojnásobek. 96

13 Možnosti budoucího rozvoje Jak uţ jsem vícekrát zmínila, i do budoucna by podnik měl mít spíše rodinný charakter, avšak i zde se nabízí různé moţnosti budoucího rozvoje firmy. Prvotním plánem je v co nejbliţší době (nejlépe jiţ na jaře 2013) vysadit plantáţ domácích (českých) klonů rychle rostoucích topolů a vrb. Tyto klony byly vyšlechtěny Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) se sídlem v Průhonicích. Jejich obrovskou výhodou je především skutečnost, ţe na výsadbu těchto rostlin není potřebné ţádné povolení, neboť se jedná o původní druh a jeho šíření tedy nepodléhá souhlasu orgánu ochrany přírody. Jiţ v letošním roce jsme chtěli alespoň část plantáţe osázet těmito topoly a vrbami, ale VÚKOZ má veškeré řízky jiţ rozprodány. Podle informací od pracovníků VÚKOZ víme, ţe po těchto klonech je obrovská poptávka, a proto bychom chtěli rozšířit naši nabídku i o tyto rostliny a vyhovět tak novým potřebám a přáním zákazníků. Zároveň je našim cílem jiţ pro příští rok zaloţit plantáţ ozdobnice čínské23, rychle rostoucí trávy, která se vyuţívá pro energetické účely. Tato rostlina vytváří kořenové oddenky, které je moţno dále prodávat nebo z nich rozšiřovat vlastní plantáţ. Za dva aţ tři roky vytvoří jediná rostlina 10 aţ 20 nových oddenků. V současné době u nás není tato plodina tak rozšířená jako například japonský topol, tento fakt ale povaţuji za velkou přednost a konkurenční výhodu. Cena jednoho kořenového oddenku začíná na 8 Kč. Přes internet jsou dostupné i oddenky od rakouských pěstitelů, kteří je nabízejí uţ od 0,16 Euro (cca 4 Kč). Na 1 hektar lze vysázet 10 – 20 tisíc oddenků. Investice je to tedy větší neţ v případě japonského topolu, avšak po dvou aţ třech letech se dá očekávat minimálně desetinásobná návratnost investice v podobě rozmnoţení oddenků.

23

SOVÁK, Lukáš, STUPAVSKÝ, Vladimír: Vyuţití energetické plodiny Miscanthus Gigantheus je

rentabilní. Biom.cz [online]. 2009-02-04 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

97

Obrázek 16: Ozdobnice čínská (Miscanthus Gigantheus)

Pramen: STRAŠIL, Zdeněk, ŠIMON, Josef: Stav a moţnosti vyuţití rostlinné biomasy v energetice ČR. Biom.cz [online]. 2009-04-20 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z WWW: . ISSN: 1801-2655.

V souvislosti s neustálým zdraţováním energií bychom zákazníkům chtěli nabídnout nejen dřevo na topení, ale také vlastní dřevní štěpku a pelety. Topoly se na štěpku sklízí po cca 3 letech, kdy ještě kmeny nejsou dostatečně silné na polena, ale dřevní hmoty na štěpku je jiţ dostatek. K výrobě štěpky je zapotřebí štěpkovací stroj, který bychom chtěli pořídit do jednoho roku, abychom mohli vyuţít moţnosti čerpat dotace EU (viz kapitola 8.1.1). Nový tovární štěpkovač se dá pořídit od 45 000 Kč. Z vytěţeného dřeva je moţné vyrábět také pelety, které se vyrábí peletovacím lisem, jehoţ cena se pohybuje kolem 40 000 Kč a také lze na jeho pořízení čerpat dotace. Jak štěpka, tak pelety jsou oblíbené pro snadnou manipulaci a kotle, které je spalují, jsou velmi sofistikované. Uţivatel můţe například nastavit čas, kdy má kotel začít topit. Například přes den, kdy v domě nikdo není, se můţe na kotli nastavit, ţe má zapnout aţ před příchodem obyvatel. Kotel si sám odebírá pelety ze zásobníku, takţe není potřeba jej obsluhovat. Dále je moţné vyrábět špalíky strojem, jehoţ ceny se pohybují jiţ od 17 000 Kč. V návaznosti na prodej dřeva, štěpky a pelet bychom do 3 let chtěli rozšířit náš podnik o prodej různých typů kotlů na biomasu. Nabízí se i moţnost prodeje technického zemědělského vybavení, především tedy pro drobné pěstitele, jako jsou: 

malotraktory,



příslušenství k malotraktorům – kultivátory, sazečky apod.,



štěpkovací stroje, 98



peletovací lisy.

Pro komplexní péči o zákazníka bychom jako doplňkový sortiment mohli nabídnout i hnojiva, postřiky proti škůdcům a plevelům, mulčovací folie a textilie pro lepší růst, kleště na prýty či malé motorové pily.

99

14 Hodnocení rizik Nezbytnou součástí podnikatelského plánu je i identifikace moţných rizik a vyhodnocení jejich dopadu na podnikatelský záměr. Zároveň je nezbytné nalézt i vhodná opatření, která budou zmíněná rizika eliminovat a zmírňovat jejich dopad. Pro přehlednost jsem hodnocení rizik zformovala do následující tabulky. Můţeme sledovat, s jakou pravděpodobností (na škále 1 – 5, kde 5 je nejvyšší pravděpodobnost) nastanou jednotlivé rizikové faktory, dále jak závaţný dopad mohou mít (stejné škálování). Z pravděpodobnosti vzniku rizikového faktoru a závaţnosti jeho dopadu jsem součinem těchto hodnot vypočetla, jak velké riziko pro podnik představují. Současně jsem uvedla i opatření, kterými budeme těmto rizikům přímo předcházet, popřípadě jak budeme eliminovat dopady. Tabulka 24: Hodnocení moţných rizik Rizikový faktor

Dopad

Pravděpo -dobnost

Velikost rizika

Opatření

Podnikatelský plán Příliš optimistický plán

3

2

6

- přepracování plánu

12

- manaţerské vzdělávání, kurzy, konzultace apod.

4

- změna vlastní cenové strategie

12

- podnik naší velikosti můţe na nastalé změny reagovat velmi pruţně - neustálé sledování poţadavků zákazníků - orientace na další produkty jiţ v současnosti - aktivní vyhledávání nových moţností a příleţitostí pro rozvoj

15

- dobře propracovaná a rozsáhlá marketingová propagace

Organizace Nezkušenost s vedením firmy

3

4 Makroprostředí

Sníţení cen ostatních energií

4

1 Zákazníci

Změna poţadavků zákazníků

3

4

Konkurence Neprosazení se na trhu

5

3 Dodavatelé 100

Nekvalitní dodávky

4

2

8

Zpoţděné dodávky

3

2

6

- nákup od ověřených dodavatelů - důkladná kontrola dodávek - reklamace - nákup od ověřených dodavatelů - reklamace

Zaměstnanci Nekvalitně odvedená práce

2

1

2

- důkladné poučení před zahájením práce - kontrola během práce

8

- úvěr

12 2

- zavlaţování - oplocení

6

- oplocení

Finance Nedostatek financí pro rozvoj

4

2 Přírodní vlivy

Sucho Okusování zvěří

4 2

3 1 Ostatní vlivy

Krádeţ

2

3

Pramen: Vlastní zpracování.

Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe hlavním rizikovým faktorem je neprosazení se na trhu v konkurenci, která v současné době v dané oblasti panuje. Tomuto rizikovému faktoru jsem přiřadila střední hodnotu pravděpodobnosti vzniku, avšak dopad na tento podnikatelský plán je v podstatě likvidační. Protirizikovým opatřením je marketingový plán, který je součástí tohoto podnikatelského záměru (viz kapitola 3.5). Výhodou však stále zůstává fakt, ţe neprodaná úroda můţe být vyuţita pro vlastní potřeby. Velké riziko představuje také nezkušenost s vedením podniku, kterou však nejlépe eliminujeme tak, ţe si tím projdeme a zkušenosti postupně nasbíráme. Dalším váţným rizikem je změna poţadavků zákazníků, čemuţ hodláme předcházet zejména aktivním vyhledáváním nových podnikatelských moţností v rámci zvolené činnosti, coţ dobře koresponduje s flexibilitou malého podniku. Jako kaţdá zemědělská výroba, i pěstování RRD je závislé na počasí. Velkým nepřítelem pro japonský topol je sucho. Tuto hrozbu však zmenšuje skutečnost, ţe se naše plantáţ nachází

101

v bezprostřední blízkosti ramene řeky Dyje, která zabezpečuje dostatečnou půdní vlhkost. Případné extrémní sucho by se dalo řešit i zavlaţováním. Naopak malé riziko vidím ze strany zaměstnanců, a to především z důvodu, ţe nemáme v plánu mít stálé zaměstnance. Zanedbatelné riziko představuje i zvěř, která můţe poničit plantáţ a velmi nepravděpodobné je sniţování cen ostatních zdrojů energie, tedy i toto riziko je minimální.

102

ZÁVĚR V úvodu této práce jsem si za cíl stanovila vytvoření podnikatelského plánu pro malý podnik působící v oblasti pěstování rychle rostoucích dřevin. Prostřednictvím provedení vnitřní i vnější analýzy podniku, sestavení marketingového a finančního plánu, jakoţ i vyhodnocení rizik podnikatelského záměru a shrnutí moţností budoucího rozvoje bylo vytyčeného cíle dosaţeno. K tomuto výsledku přispěla i důsledná aplikace teoretických poznatků v praktické části práce. Hypotéza návratnosti investice do jednoho roku byla ověřena v rámci finančního plánu, kde je z uvedených přehledů patrné, ţe optimistický odhad doby návratnosti vynaloţené investice je jiţ v prvním roce, a to dokonce s 20procentním zhodnocením. I z pohledu realistického scénáře je návratnost investice velmi dobrá – uţ během prvního roku je pokryta z 88 %. Pesimistická varianta pak přepokládá menší přírůstky a tedy i niţší trţby, coţ se samozřejmě negativně odráţí na výsledku hospodaření, ale i v případě pesimistické varianty je odhadovaná návratnost ve druhém roce. Díky relativně nízký nákladům se při úspěšném odbytu projekt jeví jako dobře realizovatelný. Velkou předností tohoto podnikatelského záměru je především skutečnost, ţe se nabízí široká škála moţností dalšího rozvoje. Řadu z nich jsem probrala v kapitole Moţnosti budoucího rozvoje, z níţ lze vyzdvihnout především plán věnovat se pěstování i jiných druhů rychle rostoucích plodin vyuţívaných pro energetické účely. Věřím, ţe tato oblast má velký podnikatelský potenciál. Dále je pro nás velkou výzvou moţnost rozšíření sortimentu nabízených produktů o kotle na biomasu, případně i příslušenství pouţívané v souvislosti s pěstováním RRD. Součástí podnikatelského plánu je i zhodnocení rizik, která mohou plán ohrozit. Za největší riziko povaţuji mnoţství konkurence a následné neprosazení se na trhu. Současně ale uvádím i opatření, kterými lze toto riziko eliminovat – zejména aktivním vyhledáváním nových příleţitostí pro rozvoj nabízených produktů a sluţeb, které budou odpovídat novým poţadavkům zákazníků. Rodinný charakter podniku pak nabízí schopnost pruţně reagovat na nově vzniklé situace.

103

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ LITERÁRNÍ ZDROJE [1] [2] [3] [4]

[5] [6] [7] [8] [9]

[10] [11] [12] [13] [14] [15]

ABRAMS, Rhonda. Obchodní plán: vytvořte ho správně a rychle. Praha: Pragma, 2007. 189 s. ISBN 9788073490522. COVELLO, Joseph; HAZELGREN, Brian. Your First Business Plan. 5th ed. Naperville: Sourcebooks, 2005. 246 s. ISBN 978-1-4022-0412-8. FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 1999. 214 s. ISBN 8071698121. KAPLAN, Robert S.; NORTON, David P. Efektivní systém řízení strategie: nový nástroj zvyšování výkonnosti a vytváření konkurenční výhody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 324 s. ISBN 9788072612031. KOMORA PĚSTITELŮ BIOMASY, o. s. Japonský topol v praxi. Vyd. 1. Praha: Imprima, rok neuveden. KORÁB, Vojtěch; REŢŇÁKOVÁ, Mária; PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 9788025116050. KOTLER, Philip; ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada, 2004. 855 s. ISBN 8024705133. KRÁL, Bohumil. Manaţerské účetnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. KUČERA, Zdeněk; STUPAVSKÝ, Vladimír. Biomasa3: energetická, ekologická, ekonomická. Praha: CEMC – České ekologické manaţerské centrum, 2010. 20. s. ISBN 978-80-85990-17-1. McKEEVER, Mike. How to Write a Business Plan. 10th ed. Berkeley: Nolo, 2010. 276 s. ISBN 978-1-4133-1280-5. PINSON, Linda. Anatomy of a Business Plan. 7th ed. Tustin: Out of Your Mind…and into the Marketplace, 2008. 357 s. ISBN 978-0944205-37-2. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2012. Vyd. 9. Praha: Grada, 2012. 127 s. ISBN 9788024741741. SRPOVÁ, Jitka. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 241 s. ISBN 9788024512631. SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 241 s. ISBN 978-80-247-3339-5. SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 427 s. ISBN 9788024733395.

104

[16] SRPOVÁ, Jitka; SVOBODOVÁ, Ivana; SKOPAL, Pavel; ORLÍK, Tomáš. Podnikatelský plán a strategie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978-80247-4103-1. [17] VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. [18] WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003. 157 s. ISBN 8072610759.

INTERNETOVÉ ZDROJE [19] [20] [21] [22] [23] [24]

[25] [26] [27] [28] [29] [30]

Business plans. Dostupný z WWW: <www.bplans.com>. Business center. Dostupný z WWW: . CZ Biom – České sdruţení pro biomasu. Dostupný z WWW: <www.biom.cz>. Český statistický úřad. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>. Informační portál Ministerstva zemědělství ČR. Dostupný z WWW: <www.eagri.cz>. Jak napsat podnikatelský plán, aneb kudy vede cesta k úspěchu [online]. Praha: CzechInvest, 2005. 98 s. Dostupný z WWW: [cit. dne 2012-02-23]. Poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ. Dostupný z WWW: . Portál TZB-info. Dostupný z WWW: <www.tzb-info.cz>. Státní zemědělský intervenční fond. Dostupný z WWW: <www.szif.cz>. Veřejný registr půdy. Dostupný z WWW: <www.lpis.cz>. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání [online]. Dostupný z WWW: [cit. dne 2012-03-29]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [online]. Dostupný z WWW:

[cit. dne 2012-03-29]. [31] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/> [cit. dne 2012-03-06]. [32] ODBOR 08400: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-1202]. Dostupný z WWW: .

105

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1: Podnik a jeho okolí ................................................................................................ 24 Obrázek 2: SWOT analýza podniku ......................................................................................... 28 Obrázek 3: Marketingový mix 4P............................................................................................. 29 Obrázek 4: Moţné rizikové faktory podniku ............................................................................ 34 Obrázek 5: Příklad sponu výsadby ........................................................................................... 41 Obrázek 6: Dřevěné špalíky...................................................................................................... 60 Obrázek 7: Dřevní štěpka ......................................................................................................... 60 Obrázek 8: Pelety ...................................................................................................................... 61 Obrázek 9: Dřevěné brikety ...................................................................................................... 61 Obrázek 10: SWOT analýza podniku ....................................................................................... 71 Obrázek 11: Marketingový mix - střednědobý ......................................................................... 73 Obrázek 12: Dlouhodobý marketingový mix - domácnosti ..................................................... 80 Obrázek 13: Dlouhodobý marketingový mix - firmy ............................................................... 81 Obrázek 14: Vybraný pozemek na katastrální mapě ................................................................ 83 Obrázek 15: Správně zasazený řízek ........................................................................................ 86 Obrázek 21: Ozdobnice čínská (Miscanthus Gigantheus) ........................................................ 98 Tabulka 1: SWOT analýza malých a středních podniků v ČR ................................................. 15 Tabulka 2: Analýza PEST ........................................................................................................ 25 Tabulka 3: Srovnání parametrů plantáţí RRD a lesů ............................................................... 39 Tabulka 4: Přehled slev na dani a nezdanitelných částek pro rok 2012 ................................... 50 Tabulka 5: Výše pojistného pro OSVČ pro rok 2012............................................................... 51 Tabulka 6: Vytápění rodinného domu topolovou štěpkou ....................................................... 63 Tabulka 7: Elektrárny skupiny ČEZ spalující biomasu ............................................................ 65 Tabulka 8: Srovnání prodejních cen největších pěstitelů ......................................................... 69 Tabulka 9: Srovnání prodejních cen lokálních pěstitelů........................................................... 70 Tabulka 10: Prodejní ceník sadby............................................................................................. 75 Tabulka 11: Orientační ceník poštovného ................................................................................ 76 Tabulka 12: Výdaje na propagaci ............................................................................................. 78 Tabulka 13: Orientační expediční lhůty ................................................................................... 89 Tabulka 14: Soupis vloţeného majetku .................................................................................... 91 Tabulka 15: Výpočet předpokládaných trţeb v 1. roce ............................................................ 92 Tabulka 16: Výpočet předpokládaných trţeb ve 2. roce .......................................................... 92 Tabulka 17: Předpokládané výdaje v 1. roce ............................................................................ 93 Tabulka 18: Předpokládané výdaje ve 2. roce .......................................................................... 94 Tabulka 19: Souhrn předpokládané závěrky daňové evidence za 1. rok .................................. 94 Tabulka 20: Souhrn předpokládané závěrky daňové evidence za 2. rok .................................. 95 106

Tabulka 21: Výpočet bodu zvratu pro 1. rok ............................................................................95 Tabulka 22: Výpočet bodu zvratu pro 2. rok ............................................................................96 Tabulka 23: Doba návratnosti investice....................................................................................96 Tabulka 24: Hodnocení moţných rizik ...................................................................................100 Graf 1: Vývoj počtu aktivních MSP v ČR v letech 2000 - 2010 ..............................................13 Graf 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2000 - 2010 ........................................14 Graf 3: Grafické vyjádření bodu zvratu ...................................................................................33 Graf 4: Výroba elektřiny v roce 2010 – vybraná paliva a zdroje .............................................54 Graf 5: Vývoj podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě ...............................54 Graf 6: Vývoj podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí výrobě elektřiny ...................55 Graf 7: Podíl jednotlivých druhů OZE na hrubé výrobě elektřiny v roce 2010 .......................55 Graf 8: Podíl druhů biomasy na hrubé výrobě elektřiny z biomasy v roce 2010 .....................56 Graf 9: Srovnání nákladů na vytápění různými palivy .............................................................57

107

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AZV BPEJ ČSÚ ČT DPH EU HDP LPIS MPO MZe OZE PEST

RRD SAPS SWOT SZIF VÚKOZ

Agentura pro zemědělství a venkov bonitovaná půdně ekonomická jednotka Český statistický úřad Česká televize daň z přidané hodnoty Evropská unie hrubý domácí produkt Veřejný registr půdy – www.lpis.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky obnovitelný zdroj energie analýza vnějšího makroprostředí podniku, nalezení politicko-legislativních, ekonomických, sociálně-kulturních a technologických faktorů ovlivňujících podnik rychle rostoucí dřeviny Single Area Payment Scheme - jednotná platba na plochu – dotační titul Evropské unie analýza vnitřního a vnějšího prostředí podniku, nalezení silných a slabých stránek podniku a jeho příleţitostí a hrozeb Státní zemědělský intervenční fond Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

108

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Předpokládaná účetní závěrka – optimistická varianta 1. rok Příloha 2: Předpokládaná účetní závěrka – realistická varianta 1. rok Příloha 3: Předpokládaná účetní závěrka – pesimistická varianta 1. rok Příloha 4: Předpokládaná účetní závěrka – optimistická varianta 2. rok Příloha 5: Předpokládaná účetní závěrka – realistická varianta 2. rok Příloha 6: Předpokládaná účetní závěrka – pesimistická varianta 2. rok Příloha 7: Fotografie - malotraktor připravený pro výsadbu Příloha 8: Fotografie - upevňování beden se zásobou řízků Příloha 9: Fotografie - řádek bezprostředně po sadbě z traktoru Příloha 10: Fotografie - ujíţdění zeminy kolem řízků Příloha 11: Fotografie - řádek po zašlapání a ujetí traktorem

109

Příloha 1: Předpokládaná účetní závěrka – optimistická varianta 1. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2013 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 45 000,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 357 200,00

Vít Motelka Na konci období 30 000,00 0,00 20 000,00 286 330,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 404 930,00 809 860,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 178 600,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 404 930,00 404 930,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 316 800,00 5 400,00 0,00 0,00 322 200,00 322 200,00 24 000,00 0,00 4 000,00 0,00 52 870,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 95 870,00 226 330,00 110 870,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

110

Příloha 2: Předpokládaná účetní závěrka – realistická varianta 1. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2013 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 45 000,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 357 200,00

Vít Motelka Na konci období 30 000,00 0,00 20 000,00 225 580,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 344 180,00 688 360,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 178 600,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 344 180,00 344 180,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 252 000,00 5 400,00 0,00 0,00 257 400,00 257 400,00 24 000,00 0,00 4 000,00 0,00 48 820,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 91 820,00 165 580,00 106 820,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

111

Příloha 3: Předpokládaná účetní závěrka – pesimistická varianta 1. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2013 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 45 000,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 357 200,00

Vít Motelka Na konci období 30 000,00 0,00 20 000,00 96 205,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 214 805,00 429 610,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 178 600,00 178 600,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 214 805,00 214 805,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 114 000,00 5 400,00 0,00 0,00 119 400,00 119 400,00 24 000,00 0,00 4 000,00 0,00 40 195,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 83 195,00 36 205,00 98 195,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

112

Příloha 4: Předpokládaná účetní závěrka – optimistická varianta 2. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2014 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 286 330,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 419 930,00 839 860,00

Vít Motelka Na konci období 15 000,00 0,00 20 000,00 682 890,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 786 490,00 1 572 980,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 419 930,00 419 930,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 786 490,00 786 490,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 448 800,00 5 400,00 0,00 0,00 454 200,00 454 200,00 0,00 0,00 2 000,00 0,00 55 640,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 72 640,00 381 560,00 87 640,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

113

Příloha 5: Předpokládaná účetní závěrka – realistická varianta 2. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2014 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 225 580,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 359 180,00 718 360,00

Vít Motelka Na konci období 15 000,00 0,00 20 000,00 555 765,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 659 365,00 1 318 730,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 359 180,00 359 180,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 659 365,00 659 365,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 378 000,00 5 400,00 0,00 0,00 383 400,00 383 400,00 0,00 0,00 2 000,00 0,00 51 215,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 68 215,00 315 185,00 83 215,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

114

Příloha 6: Předpokládaná účetní závěrka – pesimistická varianta 2. rok

Závěrka daňové evidence ke dni 31.12.2014 Výkaz o majetku a závazcích Majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na bankovních účtech Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Pasívní opravná položka Rezervy Závazky celkem Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo

Na začátku období 45 000,00 0,00 20 000,00 96 205,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 229 805,00 459 610,00

Vít Motelka Na konci období 15 000,00 0,00 20 000,00 285 765,00 0,00 68 600,00 0,00 0,00 0,00 389 365,00 778 730,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 229 805,00 229 805,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 389 365,00 389 365,00

Výkaz příjmů a výdajů Příjmy Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní z toho : úroky Uzávěrková úprava příjmů Příjmy celkem Kontrolní číslo Výdaje Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Pojistné zaměstnanců Provozní režie Uzávěrková úprava výdajů z toho : odpisy dlouhodobého majetku z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku z toho : poměrná splátka leasingové akontace Výdaje celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo

Na konci období 0,00 228 000,00 5 400,00 0,00 0,00 233 400,00 233 400,00 0,00 0,00 2 000,00 0,00 41 840,00 15 000,00 15 000,00 0,00 0,00 58 840,00 174 560,00 73 840,00

Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, www.danovapriznani.cz, business.center.cz

115

Příloha 7: Fotografie - malotraktor připravený pro výsadbu

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Malotraktor TK s příslušenstvím na výsadbu. Vozíček vzadu slouţí k sezení, z něj se berou řízky umístěné v přepravce, ty se pak vkládají do rýhy, tvořící se uprostřed. Kolečka, na kterých sedí člověk, jeţ provádí výsadbu, zároveň přihrnují a udusávají zeminu kolem zasazeného řízku. Kolečko na boku slouţí k drţení potřebné hloubky rýhy. Dlouhý nástavec vpravo je k vytvoření plytké rýhy, která určuje další řádek. Běţně se řádky vytyčují pomocí nataţených provazů, coţ je ale poměrně časově náročné a zdrţuje to samotnou výsadbu. Na naší jednoduché sazečce se dále nachází závaţí k vyvinutí tlaku a vytvoření dostatečně hluboké rýhy, která by měla mít přibliţně 18 cm – 20centimetrové řízky jsou tudíţ asi 2 cm nad zemí.

116

Příloha 8: Fotografie - upevňování beden se zásobou řízků

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Na velkém pozemku s dlouhými řádky nám vození zásoby řízků přímo na traktoru ušetřilo mnoho času s vracením se pro další bedny.

117

Příloha 9: Fotografie - řádek bezprostředně po sadbě z traktoru

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Fotografie zachycuje řádek takový, jaký zůstal bezprostředně za výsadbou bez jakýchkoli dalších úprav.

118

Příloha 10: Fotografie - ujíţdění zeminy kolem řízků

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Pro lepší udusání zeminy jsme projíţděli těsně kolem řízků s traktorem váţícím téměř tunu.

119

Příloha 11: Fotografie - řádek po zašlapání a ujetí traktorem

Pramen: Vlastní fotografie. Komentář: Výsledný vzhled řádku po výsadbě, zašlapání člověkem a objetím traktorem.

120