Podnikatelský plán na založení vinného sklepa

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský plán na založení vinného sklepa Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Pavlína Pinková

Ivona Zemánková

Brno 2013

Ráda bych tímto poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Bc. Pavlíně Pinkové za odborné vedení, cenné rady a čas věnovaný zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelský plán na založení vinného sklepa vypracovala samostatně za pomoci zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2013

__________________

Abstract Zemánková, I. Business Plan for the Establishment of a Wine Cellar. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2013. The bachelor's thesis focuses on the business plan. The aim of the thesis is to create a business plan for the establishment of a wine cellar. The thesis consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical part describes and explains the basic concepts of business, procedure for the establishment of a limited liability company and the structure of a business plan. In the practical part is drawn up specific business plan, evaluated its feasibility and presented suggestions and recommendations leading to increased prosperity of the company. Keywords Business Plan, Hospitality Industry, Wine Cellar, Analysis of Internal and External Environment, Financial Plan.

Abstrakt Zemánková, I. Podnikatelský plán na založení vinného sklepa. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku podnikatelského plánu. Cílem práce je vytvoření podnikatelského plánu pro založení vinného sklepa. Práce je složena ze dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část popisuje a vysvětluje základní pojmy z oblasti podnikání, postup při založení společnosti s ručením omezením a strukturu podnikatelského plánu. V praktické části je sestaven konkrétní podnikatelský plán, zhodnocena jeho realizovatelnost a uvedeny návrhy a doporučení vedoucí ke zvýšení prosperity podniku. Klíčová slova Podnikatelský plán, pohostinství, vinný sklep, analýza vnitřního a vnějšího prostředí, finanční plán.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

2

Metodika

12

3

Literární rešerše

13

3.1

Charakteristika základních pojmů .............................................................. 13

3.2

Právní formy podnikání ............................................................................... 15

3.2.1

Podnikání fyzických osob..................................................................... 15

3.2.2

Podnikání právnických osob ................................................................ 16

3.2.3

Založení společnosti s ručením omezeným ......................................... 17

3.3

Živnostenské podnikání .............................................................................. 20

3.3.1 3.4

4

Vznik oprávnění k provozu ohlašovací živnosti .................................. 21

Podnikatelský plán.......................................................................................22

3.4.1

Zainteresované osoby podnikatelského plánu .................................... 23

3.4.2

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu ................................... 23

3.4.3

Struktura podnikatelského plánu ........................................................24

Vlastní práce

35

4.1

Titulní strana ............................................................................................... 35

4.2

Exekutivní souhrn........................................................................................36

4.3

Analýza trhu .................................................................................................36

4.3.1

Externí analýza..................................................................................... 37

4.3.2

Interní analýza ..................................................................................... 54

4.3.3

SWOT analýza ...................................................................................... 56

4.4

Popis podniku ............................................................................................. 60

4.4.1

Cíle podniku ........................................................................................ 60

4.4.2

Popis vinného sklepa ........................................................................... 61

4.4.3

Vybavení vinného sklepa .....................................................................62

4.5

Obchodní plán.............................................................................................. 62

4.6

Marketingový plán .......................................................................................66

4.6.1

Cílový trh ..............................................................................................66

Obsah

10

4.6.2

Určení tržní pozice .............................................................................. 68

4.6.3

Marketingový mix ................................................................................69

4.7

Organizační plán .......................................................................................... 74

4.7.1

Odměňování a kompetence zaměstnanců ........................................... 75

4.8

Hodnocení rizik ........................................................................................... 76

4.9

Finanční plán ............................................................................................... 77

4.9.1

Zakladatelský rozpočet ........................................................................ 77

4.9.2

Predikce nákladů.................................................................................. 79

4.9.3

Predikce výnosů ................................................................................... 81

4.9.4

Výkaz zisku a ztrát................................................................................82

4.9.5

Cash flow ..............................................................................................83

4.9.6

Ekonomické zhodnocení vloženého kapitálu ......................................83

5

Návrhy a doporučení

86

6

Závěr

89

7

Literatura

91

8

Seznam obrázků

95

9

Seznam tabulek

96

10 Seznam příloh

98

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce Svoboda podnikání je jedním ze základních znaků demokratických zemí. Proto se pojem podnikání začal v České republice hojněji užívat až po roce 1989, kdy po pádu komunistické vlády došlo k intenzivní demokratizaci společnosti. Devadesátá léta byla ve znamení rychle rostoucího počtu podnikatelských subjektů. Vydáním živnostenského oprávnění a zapsáním podniku do obchodního rejstříku skutečné podnikání teprve začíná. Aby se člověk stal úspěšným podnikatelem, musí být vybaven nejen správnými povahovými vlastnostmi, ale také schopností dobře odhadnout aktuální situaci na trhu a nabídnout mu přesně to, co mu schází. Nejen k analýze trhu před otevřením nového podniku slouží podnikatelský plán. Pokud jej podnikatel kvalitně a obezřetně zpracuje, sníží se riziko neúspěchu a zvýší šance, že se podnik brzy stane konkurenceschopným. V bakalářské práci bude zpracován konkrétní podnikatelský plán na založení vinného sklepa. Důvodem výběru daného tématu je skutečnost, že se víno v posledních několika letech setkává s rostoucí oblibou. A kde jinde by se zájemci o problematiku vinařství a milovníci vína s ním měli blíže seznámit, než v Jihomoravském kraji, který je označován jako „kraj vína“. Prostředí Moravského Slovácka, kde se vinný sklep bude nacházet, je charakteristické právě svými vinicemi obklopujícími areály s vinnými sklepy. Toto prostředí přímo vybízí k posezení ve vinném sklepě. Konkurence na trhu, kde bude podnik působit, je poměrně nízká. Přímo v obci, nesídlí žádný podnik poskytující obdobné služby. Daná situace na trhu je tak vhodná k otevření nového podniku tohoto typu. Cílem práce je vytvoření podnikatelského plánu na založení vinného sklepa. Cíle bude dosaženo zpracováním jednotlivých částí podnikatelského plánu blíže specifikovaných v teoretické části práce. Nově vzniklý vinný sklep zákazníkům nabídne komplexní služby v oblasti pořádání soukromých akcí, a to od přípravy pokrmů, výzdoby sklepa, obsluhy hostů až po zajištění ubytování a úklid prostor po akci. Podnik si bude zakládat především na vysoké kvalitě poskytovaných služeb, čerstvosti surovin, příjemném slováckém prostředí a na milé a ochotné obsluze.

Metodika

12

2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se nazývá Literní rešerše a je zpracována na základě dostupných elektronických a knižních zdrojů. Nejprve jsou v ní popsány základní pojmy z oblasti podnikání jako podnik, podnikatel a samotný pojem podnikání. Následně jsou zde definovány právní formy podnikání a uveden postup při založení společnosti s ručením omezeným. Závěrečnou část literární rešerše tvoří popis jednotlivých částí podnikatelského plánu. Druhá část nese název Vlastní práce a vychází z poznatků nabytých v teoretické části. Je v ní zpracován konkrétní podnikatelský plán na založení vinného sklepa. Součástí podnikatelského plánu je analýza trhu, která je rozdělena na dvě části – externí a interní. Externí analýza je provedena pomocí tzv. PESTEL analýzy zaměřené na analýzu makrookolí podniku. Jsou zde zkoumány faktory politické, ekonomické, sociální, technologické, ekologické a legislativní. Analýza oborového prostředí, která je součástí externí analýzy, je provedena pomocí Porterova modelu pěti sil. Mezi těchto pět sil patří rivalita mezi stávajícími podniky, riziko vstupu nových konkurentů, vyjednávací síla zákazníků, vyjednávací síla dodavatelů a hrozba substitutů. Pomocí Modelu „7S“ firmy McKinsey je provedena interní analýza podniku. Analyzovány jsou zde oblasti týkající se strategie, struktury, systémů, stylu vedení práce, spolupracovníků, schopností a sdílených hodnot podniku. Výsledkem interní a externí analýzy podniku je tzv. SWOT analýza mapující silné a slabé stránky podniku a jeho hrozby a příležitosti. Konec této části je věnován sestavení strategií odvozených ze SWOT analýzy, na které by se podnik měl zaměřit. Marketingový plán definuje cílový trh, určuje tržní pozici podniku a marketingový mix. Marketingový mix je složen ze čtyř částí: produkt, cena, distribuce a propagace. Poslední částí je finanční plán sestavený na prvních sedm let fungování podniku. V něm je nejprve sestaven zakladatelský rozpočet a zahajovací rozvaha. Následuje predikce nákladů a výnosů podniku vytvořená na základě odhadu obsazenosti vinného sklepa. Díky predikci výnosů a nákladů jsou sestaveny výkazy zisku a ztráty a následně uveden očekávaný reálný pohyb peněžních prostředků (cash flow). Druhá část finančního plánu je věnována analýze ekonomického zhodnocení vloženého kapitálu. Ta je provedena pomocí ukazatelů rentability (ROS, ROA, ROE), výpočtu doby návratnosti investice, její čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Na základě výpočtu těchto ukazatelů je vyvozen závěr, zda je podnikatelský plán realizovatelný či nikoli.


13

3 Literární rešerše Literární rešerše představuje souhrn poznatků z literatury, zákonů či elektronických zdrojů, ze kterého podnikatel vychází při tvorbě samotného podnikatelského plánu. Zahrnuje informace o základních pojmech, charakterizuje právní formy podnikání a popisuje postup při založení společnosti s ručením omezeným. Především pak poskytuje informace o tvorbě podnikatelského plánu.

3.1 Charakteristika základních pojmů Pojmy podnikání, podnik a podnikatel se v našem jazyce začaly hojně objevovat po roce 1989 a patří podle Synka a Kislingerové (2010) k nejfrekventovanějším kategoriím současnosti. Podnikání V České republice je podnikání vymezeno zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Na podnikání lze ovšem pohlížet z více hledisek než jen z hlediska právního. Veber a Srpová (2008) kromě právnického pojetí uvádějí:  Ekonomické pojetí – podnikání je dynamický proces, do něhož se zapojují ekonomické zdroje a jiné aktivity tak, aby se vytvořila přidaná hodnota.  Psychologické pojetí - podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Je prostředkem k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod.  Sociologické pojetí – podnikání je vytvářením blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí. S podnikáním bezprostředně souvisí i vlastnost, kterou by každý podnikatel měl mít, a to je podnikavost. Podnikavost je schopnost nacházet, vytvářet a využívat příležitosti pro zabezpečení prosperity podniku (Martinovičová, 2006). O člověku, který má tuto vlastnost vyvinutou, říkáme, že je podnikavý. Podnikavost je člověku dána, ale lze si ji také osvojit (Srpová, Řehoř, 2010). Ahmad a Seymour (2006) v dokumentu zpracovaném pro OECD zabývajícím se sběrem dat pro následné vypracování definice podnikatelské činnosti mimo jiné uvádějí, že podnikání (podnikatelská činnost) spočívá v utváření nových podniků či podniků již existujících s obvykle vyšším růstem, než je růst jejich nepodnikavých konkurentů. Zabývají se rovněž myšlenkou, že podnikatelská činnost se může projevit i za absence podnikatele. Z toho plyne, že podnikatelé budou vždy spjati s podnikatelskou činností, ovšem podnikatelská činnost může existovat i bez podnikatele. Je zde tedy rozlišen pojem podnikatel a podnikatelská činnost (aktivita). Jedinci uvnitř podniku tedy mohou projevit podnikatelskou činnost, aniž by museli vlastnit podíl v podniku nebo být jeho vlastníkem.


14

Podnikatel Podnikatelem se rozumí člověk, který objeví příležitost a soustředí potřebné peníze a jiné prostředky, které potřebuje k využití této příležitosti. Současně na sebe převezme část nebo všechna rizika spojená s realizací plánů, aby této příležitosti využil (Barrow, 1996). Vedle pojmu podnikání je v § 2 odst. 2. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, vymezen také pojem podnikatel, kterým se rozumí:  osoba zapsaná v obchodním rejstříku,  osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,  osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,  osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatelem tedy může být jak fyzická, tak právnická osoba. Na podnikatele lze nahlížet také z hlediska jeho osobnostních rysů, které ho odlišují od ostatních. Podnikatel je mimo jiné člověk velmi silně motivovaný k využívání podnikového, lidského i technického potenciálu. Mezi jeho osobnostní rysy patří především tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami, využívat příležitosti nebo je dokonce vytvářet (Synek, Kislingerová, 2010). Podnik Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník podnikem rozumí „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a které slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit“. Srpová a Řehoř (2010) interpretují podnik kromě právního hlediska, které upravuje výše zmiňovaný obchodní zákoník, ze dvou dalších pohledů. Z nejobecnějšího pohledu je podnik chápán jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy. Konkrétněji je vymezen jako ekonomicky a právně samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání. S ekonomickou samostatností souvisí odpovědnost vlastníků za konkrétní výsledky podnikání. Díky právní samostatnosti může podnik vstupovat do právních vztahů s jinými tržními subjekty. Podniky, stejně jako jednotlivci, sledují určitý cíl. Hlavním cílem je maximalizace hodnoty podniku, tedy i hodnoty majetku jeho vlastníků. Podnik hospodaří efektivně, když zvětšuje bohatství vlastníků. Tuto snahu nelze oddělit od společenského poslání podniku, které spočívá v systematickém zvyšování užitku pro zákazníky a ostatní (Martinovičová, 2006). Každý podnik prochází za dobu své existence určitými stádii vývoje. Mluvíme o tzv. životním cyklu podniku. Tento pojem není novou záležitostí. V ekonomické literatuře jej nalézáme už několik desetiletí. Známý je model Millera a Friesena publikovaný v roce 1967, který je založený na základních stádiích: založení, růst, stabilizace, krize a zánik. Pro začínající podniky je důležité, aby úspěšně zvládly


15

stádium růstu a nedostávaly se do krizových situací už v jeho průběhu (Srpová, Řehoř, 2010).

3.2 Právní formy podnikání Volba právní formy má nesmírný význam pro každý subjekt. Jde o podnikatelské rozhodnutí, které bude mít pro fyzické i právnické osoby dlouhodobé ekonomické, právní a daňové důsledky (Wupperfeld, 2003). Právní řád nabízí mnoho právních forem, přičemž samotnou volbu právní formy zpravidla ponechává na vlastnících či zakladatelích, aby odpovídala jejich potřebám (Wöhe, Kislingerová, 2007). Podnikatel by tedy měl volbu právní formy podnikání důkladně promyslet a zvážit. Dle Synka a Kislingerové (2010) by se měl při svém rozhodování zaměřit především na následující kritéria:  způsob a rozsah ručení, který bezprostředně souvisí s podnikatelským rizikem,  oprávnění k řízení,  počet zakladatelů,  nároky na počáteční kapitál,  administrativní náročnost založení podniku a náklady spojené se založením a provozováním podniku,  účast na zisku (ztrátě),  finanční možnosti, především přístup k cizím zdrojům,  daňové zatížení,  zveřejňovací povinnost. Volba právní formy podnikání je významným rozhodnutím. Tato volba samozřejmě není nezvratná, zvolený typ lze v pozdější době transformovat na jiný. To s sebou ale nese komplikace a náklady (Srpová, Řehoř, 2010). Změna z jedné právní formy podniku na druhou se nazývá procesem transformace (Synek, Kislingerová, 2010). Obchodní zákoník rozlišuje podnikání fyzických a podnikání právnických osob. 3.2.1

Podnikání fyzických osob

Podnik fyzické osoby (podnik jednotlivce) je vlastněn jednou osobou. Pro podnikání v menším rozsahu má dvě velké výhody - k jeho založení stačí i menší kapitál a jeho regulace ze strany státu je minimální. Mezi hlavní nevýhody podniku jednotlivce patří obtížný přístup ke kapitálu, neomezené ručení za dluhy společnosti a životnost podniku omezená délkou života majitele (Synek, Kislingerová, 2010). V souvislosti s podnikáním fyzických osob se setkáváme s pojmem „osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)“, což je člověk, který má příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Živnostníkem je například samostatný zemědělec, soudní znalec apod. (Srpová, Řehoř, 2010).


3.2.2

16

Podnikání právnických osob

Podnikatel se může rozhodnout, že bude podnikat jako právnická osoba. Založení podnikatelské činnosti tímto způsobem je administrativně náročnější. U některých typů právnických osob je povinností složit základní kapitál. Všechny právnické osoby, ať už skládají či neskládají základní kapitál, musí být zapsány do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník definuje tři typy právnických osob, a to osobní společnosti, kapitálové společnosti a družstva (Srpová, Řehoř, 2010). Osobní společnosti Pro osobní společnosti je charakteristická osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Mezi osobní společnosti zahrnujeme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost (Srpová, Řehoř, 2010). Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník rozlišuje následující typy osobních společností:  Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol., v. o. s., jméno společníka s dodatkem spol.) – tvoří ji alespoň dvě osoby (fyzická i právnická), které splňují podmínky provozování živnosti. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem a při založení nejsou povinni složit počáteční kapitál. Společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, která definuje práva a povinnosti společníků.  Komanditní společnost (kom. spol., k. s.) – společnost je tvořena jedním nebo více společníky, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a jedním nebo více společníky, kteří ručí celým svým majetkem (komplementáři). Komplementáři jsou oprávněni k obchodnímu řízení podniku. Komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši minimálně 5 tis. Kč. Společnost je opět zakládána uzavřením společenské smlouvy. Kapitálové společnosti U kapitálových společností je povinností společníků pouze vnést vklad. Ručení společníků za závazky společnosti je omezené, nebo žádné. Mezi kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost (Veber, Srpová, 2008).  Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o.) – je nejrozšířenější formou podnikání právnických osob. Může být založena jednou osobou, nejvíce však padesáti společníky. Základní kapitál tvoří vklady společníků. Minimální výše základního kapitálu je 200 tis. Kč, přičemž minimální vklad jednoho společníka činí 20 tis. Kč. Za své závazky ručí společnost celým svým majetkem. Společníci pak do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Společnost s jedním společníkem nesmí být jediným zakladatelem nebo jediným společ-


17

níkem jiné společnosti. Společnost musí ze zákona vytvářet rezervní fond. Základním dokumentem je společenská smlouva. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Statutárním orgánem, kterému náleží obchodní vedení, jsou jednatelé jmenovaní valnou hromadou. Je možno ustanovit dozorčí radu, pokud je tato skutečnost uvedena ve společenské smlouvě (Veber, Srpová, 2008).  Akciová společnost (akc. spol., a.s.) – je kapitálovou společností, která může být založena jednou právnickou, nebo dvěma a více osobami fyzickými. Při založení společnosti s veřejnou nabídkou akcií musí základní kapitál činit alespoň 20 mil. Kč. Při založení společnosti bez veřejné nabídky akcií je nutný základní kapitál minimálně 2 mil. Kč. Společnost vzniká na základě zakladatelské smlouvy. Akciová společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Naopak akcionáři za závazky společnosti neručí. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena akcionáři. Statutárním orgánem (řídicím orgánem) je představenstvo. Třetím orgánem je dozorčí rada, jejíž členy volí valná hromada. Dozorčí rada mimo jiné dohlíží na představenstvo, přezkoumává účetní uzávěrky a navrhuje rozdělení zisku (Srpová, Řehoř, 2010). Družstva Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník družstvem rozumí společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Musí mít nejméně pět členů (neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby). Družstvo ručí za své závazky celým svým jměním. Členové za závazky neručí. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů a jeho minimální výše činí 50 tis. Kč. Obchodní jméno musí obsahovat označení „družstvo“. Mezi orgány družstva patří členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. U malých družstev může všechny funkce vykonávat členská schůze, která zvolí statutární orgán, a to předsedu družstva (Synek, Kislingerová, 2010). 3.2.3

Založení společnosti s ručením omezeným

Založení společnosti s ručením omezeným je poměrně náročný a zdlouhavý proces, jehož délka je determinována především rychlostí odbavování na úřadech (Koráb, Mihalisko, 2005). Proces založení společnosti s ručením omezeným se sestává z následujících kroků: 1) Sepsání společenské smlouvy Společenská smlouva musí mít dle § 57 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník formu notářského zápisu. Tento zákon v § 110 vymezuje minimální obsah společenské smlouvy. Smlouva musí obsahovat alespoň:  firmu a sídlo společnosti,


18

 určení společníků,  předmět podnikání,  výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty jeho splacení,  jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsoby jejich jednání jménem společnosti,  jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud je zřízena,  určení správce vkladu,  jiné údaje, které zákon vyžaduje. Pokud společnost s ručením omezeným zakládá pouze jediný jednatel, je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou. Obsahové náležitosti obou smluv jsou shodné. Zakladatelská listina musí mít, stejně jako společenská smlouva, formu notářského zápisu (Srpová, Řehoř, 2010). Ve společenské smlouvě je možno upravit výši obchodního podílu společníků. Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jemu odpovídající účast na společnosti. Pokud nestanoví společenská smlouva nic jiného, stanoví se výše obchodního podílu poměrem vkladu společníka do základního kapitálu ke vkladům ostatním společníků. Obchodní podíl lze převést na jinou osobu nebo na jiného společníka podle podmínek uvedených ve společenské smlouvě (Janků, 2010). Společenská smlouva může určit, zda společnost vydá stanovy, které detailněji upraví vnitřní organizaci společnosti a některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě (Koráb, Mihalisko, 2005). Podle § 57 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník se společnost zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost těchto podpisů musí být úředně ověřena. 2) Prohlášení správce vkladů, vklad základního kapitálu Způsob vložení vkladů je stanoven ve společenské smlouvě. Rejstříkovým soudem nejuznávanějším a zároveň nejjednodušším způsobem je založení nového bankovního účtu na jméno správce vkladů, který slouží ke složení vkladů do základního kapitálu. Na základě předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny vydá banka potvrzení o složení vkladů a o jeho výši. Potvrzení slouží jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady do základního kapitálu je možno složit také v hotovosti u správce vkladů, který poté vydá prohlášení o složení základního kapitálu. Vznikem společnosti (zápisem do obchodního rejstříku) se vklady stávají majetkem společnosti, která je oprávněna s nimi volně disponovat (Koráb, Mihalisko, 2005). 3) Získání živnostenského oprávnění Společnost s ručením omezeným musí vlastnit živnostenská oprávnění na všechny provozované činnosti. Specifikem společnosti s ručením omezením je, že všichni


19

společníci nemusí splňovat požadavky živnostenského zákona dané pro určitý druh činnosti. Stačí pouze jeden společník nebo několik společníků, kteří danou činnost povedou a ostatní se mohou věnovat např. marketingu či podnikání pouze financovat (Srpová, Řehoř, 2010). Detailněji je živnostenské podnikání a vznik živnostenského oprávnění popsán v kapitole 3. 3 Živnostenské podnikání. 4) Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů od založení společnosti (Janků, 2010). Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno minimálně 30 % každého peněžitého vkladu, alespoň však v hodnotě 100 tis. Kč (včetně nepeněžitých vkladů). U společnosti s jedním společníkem je před podáním návrhu nutno splatit celý základní kapitál (Janků, 2010). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku se podává u příslušného rejstříkového soudu a podepisují jej všichni jednatelé společnosti. Podpisy musí být úředně ověřeny. K podání návrhu na zápis je nutno vyplnit obsáhlý formulář. V něm se uvádějí podstatné informace o společnosti. K formuláři se mimo jiné přikládá:  společenská smlouva,  výpis z trestního rejstříku jednatelů (ne starší 3 měsíců),  výpis z katastru nemovitostí s prokázáním vztahu k nemovitosti, kde bude mít společnost sídlo (ne straší 3 měsíců),  oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské listy apod.),  prohlášení správce vkladu,  souhlas manžela s použitím majetku ze společného jmění (není povinný),  podpisový vzor a čestné prohlášení jednatele, že je plně způsobilý k právním úkonům a splňuje podmínky k provozování živnosti (Srpová, Řehoř, 2010). Právní subjektivitu nabývá společnost dnem, kdy usnesení soudu o jejím zápisu nabude právní moci (Janků, 2010). Po vzniku společnosti je podnikatel povinen se registrovat u příslušných úřadů v zákonem daných lhůtách. Je nutné podat registraci především na těchto místech:  Finanční úřad – dle § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků je poplatník, který získá oprávnění k podnikatelské činnosti, povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně.  Česká správa sociálního zabezpečení – dle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění je zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, povinen se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku registrovat na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů.


20

 Zdravotní pojišťovna – dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu tuto skutečnost sdělil), skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné.  Kooperativa – dle § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce je zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinen být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěn u České pojišťovny (pokud s ní měl sjednáno pojištění k 31. 12. 1992). Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, případně jejího právního nástupce v České republice.  Krajská hygienická stanice – dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví je zaměstnavatel povinen podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví podat návrh na zařazení práce do kategorie. Existují čtyři kategorie, kdy ve čtvrté kategorii jsou zařazeny nejnáročnější práce. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Návrh podává zaměstnavatel do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Od 1. 1. 2012 již zaměstnavatel není povinen hlásit volná pracovní místa příslušnému úřadu práce. Podle § 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je oznámení volného pracovního místa pouze na vůli podnikatele.

3.3 Živnostenské podnikání Všeobecné podmínky provozování živnosti definuje § 6 odst. 1. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Fyzická osoba, které chce provozovat živnost, musí dosáhnout věku 18 let, být způsobilá k právním úkonům a musí být bezúhonná. Zákon dále upravuje zvláštní podmínky provozování živnosti, jimiž se rozumí odborná nebo jiná způsobilost. Umožňuje také jejich naplnění prostřednictvím odpovědného zástupce. Dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) je odpovědný zástupce „fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu.“ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání rozlišuje živnosti:  ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení,  koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. Živnosti ohlašovací Živnosti ohlašovací lze při splnění zákonných podmínek provozovat na základě ohlášení. K udělení živnostenského oprávnění není třeba souhlasu živnostenského úřadu.


21

Ohlašovací živnosti dále dělíme na živnosti řemeslné, vázané a volné.  Živnosti řemeslné – ohlašovatel musí prokázat způsobilost například výučním listem, maturitním vysvědčením v oboru, popřípadě jinými doklady. U některých živností je požadována praxe v oboru.  Živnosti vázané – ohlašovatel je povinen doložit další odbornou způsobilost. Tu získá na základě zvláštní zkoušky nebo na základě osvědčení vydaného orgánem státní správy nad rámec odborné způsobilosti.  Živnosti volné – k provozování není třeba odborné způsobilosti. Postačí, když ohlašovatel splňuje obecné podmínky k podnikání (Janků, 2010). Živnosti koncesované Koncesované živnosti jsou provozovány na základě udělení koncese, tj. státního povolení. Živnostenský úřad uděluje koncesní listinu na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost. Odbornou způsobilost pro koncesované činnosti upravuje příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jedná se například o výrobu zdravotních zařízení, výrobu výbušnin, nebezpečných jedů aj. Pro některé činnosti je koncese udělována zejména kvůli ochraně veřejného zájmu. Ze zákona není na vydání koncese nárok. Provozovateli koncese mohou být v rozhodnutí o koncesi uloženy nebo dodatečně změněny podmínky výkonu živnosti na základě zákona (Janků, 2010). 3.3.1

Vznik oprávnění k provozu ohlašovací živnosti

Podnikatel vykonává ohlašovací živnost na základě živnostenského listu, který vydává živnostenský úřad. Živnostenský úřad rovněž vede živnostenský rejstřík, kam zapisuje podnikatele, kteří mají živnost v územním obvodu jeho působení (Synek, Kislingerová, 2010). Vznik oprávnění k provozu ohlašovací živnosti v české legislativě upravuje § 45 - § 49 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podnikat mohou jak fyzické, tak právnické osoby. Osoba, která hodlá živnost provozovat, musí tuto skutečnost nahlásit živnostenskému úřadu. Pro právnické osoby platí stejné podmínky pro získání živnosti jako pro osoby fyzické s tím rozdílem, že všeobecné a zvláštní podmínky musí splnit prostřednictvím ustanovení odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být ve smluvním vztahu k daným právnickým osobám (Janků, 2010). Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v § 45 uvádí náležitosti ohlášení. Fyzická osoba (ohlašovatel) v ohlášení uvede:  jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, místo narození a rodné příjmení,  odpovědného zástupce (resp. údaje o odpovědném zástupci dané ustanovením zákona), pokud je živnost provozována jeho prostřednictvím,  místo podnikání,


22

 předmět podnikání,  identifikační číslo, bylo-li přiděleno,  provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění. Právnická osoba navíc uvede:  obchodní firmu nebo název, sídlo a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy,  označení a umístění organizační složky podniku v České republice. Podle § 46 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání musí fyzická osoba k ohlášení přiložit zejména výpis z evidence trestů, doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil místo podnikání, prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, doklad o zaplacení správního poplatku. Právnická osoba k prohlášení přiloží doklad o tom, že byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden. Jestliže ohlášení splňuje všechny zákonem dané náležitosti, vzniká oprávnění podnikat již dnem řádného ohlášení. V průběhu podnikání je podnikatel povinen oznámit všechny změny, které se týkají údajů a dokladů uvedených v prohlášení (Janků, 2010). Podnikání v oblasti pohostinství se řadí mezi ohlašovací živnosti řemeslné. Příloha č. 1 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností definuje hostinskou činnost jako „činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány. V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci.“

3.4 Podnikatelský plán Podnikatelský plán, označovaný též jako podnikatelský záměr, hraje při zakládání podniku ústřední roli. Hlavní měrou rozhoduje o cestě k budoucímu úspěchu subjektu. Proto by důkladné vypracování podnikatelského plánu mělo mít nejvyšší prioritu (Wupperfeld, 2003). Současně je však třeba upozornit na to, že vzhledem k proměnlivosti podnikatelského prostředí, nebude podnikatelský plán platit beze změny delší dobu. Je ho třeba chápat jako dynamicky se vyvíjející dokument, který je nutno neustále adaptovat a upravovat vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu (Fotr, Souček, 2005). Veber a Srpová (2008) popisují podnikatelský plán jako „písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy“.


23

Podnikatelský plán by měl usnadnit odpovědi na otázky: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Těžištěm podnikatelského plánu je nejen kvalitativní vyjádření k perspektivě podniku a jeho rozvojovým možnostem, ale také vyjádření k očekáváným rizikům (Wupperfeld, 2003). 3.4.1

Zainteresované osoby podnikatelského plánu

Podnikatelský plán je důležitý nejen pro zakladatele podniku, tedy jeho majitele, ale také pro investory, bankéře, manažery, zákazníky, zaměstnance a konzultanty. Každý z výše jmenovaných uživatelů podnikatelského plánu jej bude číst z různých důvodů. Proto je důležité zpracovat plán komplexně, aby byly obsáhnuty důvody každého uživatele (Koráb, Mihalisko, 2005). Na podnikatelském plánu jsou zainteresovány především tři hlavní skupiny osob:  Majitelé – používají podnikatelský plán zejména pro plánování budoucnosti podniku (strategický plán). Dále jej používají pro řízení růstu podniku, plánování změn či kalkulaci finančních prostředků (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007).  Manažeři – jsou jak uživateli podnikatelského plánu, tak často i jeho tvůrci. Podnikatelský plán tak slouží jako hlavní plánovací nástroj manažerů (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). Plán manažerům umožňuje především získávat důležité poznatky z analýz, přehledné demonstrování záměrů ve vývoji podniku, predikci vývoje finančních toků, včasné odhalení slabin či rizik, umožňuje informovat zaměstnance o záměrech podniku a pomáhá budovat podnikovou kulturu (Veber, Srpová, 2008). V malých podnicích je často majitel a manažer tatáž osoba.  Investoři – hlavním zájmem bank i ostatních investorů je návratnost investovaných peněz s patřičným ziskem. Banky se ujišťují, zda podnik bude schopen v době splatnosti uhradit jak úrok, tak jistinu. Naopak ostatní investoři profitují z investovaných peněz až v okamžiku prodeje, mnohdy v horizontu několika let. Investoři se zajímají především ohodnocením rizika investice a oceněním kvality managementu (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). 3.4.2

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu

Při zpracování podnikatelského plánu by měly být dodržovány obecně platné zásady. Zásady nemají zpracovatele omezovat při tvorbě plánu. Existují především z toho důvodu, že externí subjekt bude posuzovat podnikatelské návrhy i jiných podniků, které od něj chtějí získat finanční prostředky, a dodržení těchto zásad může pomoci k získání lepšího postavení v očích posuzovatele (Veber, Srpová, 2008).


24

Podle Srpové a Řehoře (2010) by podnikatelský plán měl být:  Inovativní – podnikatel prokazuje, že jeho výrobek či služba přináší zákazníkovi unikátní přidanou hodnotu a uspokojuje jeho potřeby lépe než výrobek či služba konkurence.  Srozumitelný a uváženě stručný – při zpracování podnikatelského plánu by se zpracovatel měl vyvarovat rozsáhlých souvětí, přehnaného užívání přídavných jmen i uvádění více myšlenek v jedné větě. Vyjadřovat by se měl stručně a jasně. Závěr by taktéž měl být stručný, ovšem ne na úkor vynechání podstatných informací.  Logický a přehledný – jednotlivé myšlenky na sebe musí navazovat, musí být podloženy fakty a tvrzení si nesmí vzájemně odporovat. Přehlednost podnikatelského plánu podpoří také použití grafů a tabulek.  Pravdivý a reálný – uvedení pravdivých údajů se považuje za samozřejmé.  Respektující rizika – protože podnikatelský plán vyjadřuje budoucnost, měl by respektovat rizika, identifikovat je a navrhnout opatření na jejich eliminaci nebo zmírnění. Uvedení rizik zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu. Podle Fotra a Součka (2005) by měl podnikatelský plán kromě výše uvedených zásad splňovat i následující požadavky:  nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, snižuje se tak důvěryhodnost v očích investora,  nebýt ani příliš pesimistický, neboť může být projekt pro investora neatraktivní,  prokázat schopnost podniku hradit úroky a splátky, pokud je investorem banka,  prokázat, jak může investor získat zpět investovaný kapitál s patřičným ohodnocením,  být kvalitně zpracován i po formální stránce. Kvalitně zpracovaný plán nezaručuje úspěch projektu, ale může naději na úspěch zvýšit, a tím zlepšit i hospodářské výsledky podniku z dlouhodobého hlediska. Projeví se příznivě také tím, že podstatně sníží riziko neúspěchu projektů ohrožujících finanční stabilitu podniku (Fotr, Souček, 2005). 3.4.3

Struktura podnikatelského plánu

V současné době neexistuje závazná právní norma, která by strukturu podnikatelského plánu upravovala (Srpová, Řehoř, 2010). Literatura uvádí nesčetné množství různých struktur podnikatelských plánů.


25

Koráb, Peterka a Řezňáková (2007) uvádějí následující strukturu podnikatelského plánu, která by měla být obsažena v každém podnikatelském plánu, bez ohledu na to, v jakém podniku a pro jakou skupinu uživatelů je plán vypracováván:  titulní strana;  exekutivní souhrn;  analýza trhu;  popis podniku;  obchodní plán;  marketingový plán;  organizační plán;  hodnocení rizik;  finanční plán;  přílohy (podpůrná dokumentace). Titulní strana Titulní strana podává přehled o klíčových informacích podnikatelského plánu. Uvádí se zde především:  název a sídlo společnosti, popřípadě logo,  jména podnikatelů a kontakt na ně (e-mail, telefon),  popis společnosti a povaha jednání,  způsob a struktura financování. Titulní strana představuje základní koncepci, kterou chce podnikatel dále rozvíjet (Koráb, Mihalisko, 2005). Za titulní stranou by měl následovat přehledný a stručný obsah podnikatelského plánu sloužící k lepší orientaci čtenáře (Srpová a kol., 2011). Exekutivní souhrn Cílem exekutivního souhrnu je podnítit zájem potenciálních investorů. Ti se na základě souhrnu rozhodují, zda má význam důkladně přečíst celý podnikatelský plán. Proto je důležité věnovat tvorbě exekutivního souhrnu náležitou pozornost. Exekutivní souhrn je obvykle zpracováván až na závěr a představuje stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů podnikatelského plánu. Měla by zde být uvedena hlavní myšlenka podnikatelského plánu, silné stránky, očekávání, stručné tabulky finančního plánu a výhled hospodaření podniku několika budoucích let (Koráb, Mihalisko, 2005).


26

Analýza trhu Analýza trhu je nezbytná pro plánování v podniku. Jejím účelem je získat ucelený pohled na tržní pozici a tržní potenciál podniku (Zamazalová, 2010). Analýza trhu identifikuje a hodnotí faktory vnitřního i vnějšího prostředí podniku. Pomocí analýzy jsou identifikovány klíčové faktory ovlivňující podnik. Pro podnikatele je také důležité uvědomit si vzájemné vazby a působení jednotlivých faktorů. Analýza trhu se dělí na externí a interní. Výstupy externí a interní analýzy pak slouží jako podklad pro komplexní analýzu podniku tzv. SWOT analýzu (Srpová a kol., 2011). 1) Externí analýza Externí analýza slouží k analýze okolí podniku. Díky ní je možné identifikovat hrozby a příležitosti podniku. Dělí se na analýzu makrookolí a mikrookolí. Prvky makrookolí jsou v podstatě podnikatelem neovlivnitelné. V podnikatelském plánu by měl však zhotovitel prokázat jejich znalost včetně predikce možností jejich budoucího vývoje a měl by také prokázat, že je schopen tyto prvky využít pro úspěšný rozvoj podniku (Srpová, Řehoř, 2010). K analýze makrookolí je nejčastěji používána tzv. PESTEL analýza, někdy označovaná také jako SLEPTE analýza. Název PESTEL analýzy je odvozen z počátečních písmen faktorů, které ovlivňují nejen konkrétní podnik a trh, ale v důsledku také ekonomiku celé země. Těmito faktory jsou:  Politické faktory – představují vládní politiku země ve vztahu k průmyslu, podnikání, zdanění či k regulaci zahraničního obchodu.  Ekonomické faktory – zahrnují především změny úrokových sazeb, inflaci, vývoj HDP, nezaměstnanost, disponibilní důchod či úspory peněz.  Sociální faktory – jsou vymezeny mimo jiné populačními změnami, přerozdělením příjmů, úrovní školství, stupněm vzdělání obyvatel a postojem k práci a k trávení volného času.  Technologické faktory – představují nové objevy, rychlost technologického vývoje a zastarávání.  Ekologické faktory – zahrnují ochranu životního prostředí, spotřebu energie a znečištění.  Legislativní faktory – zde spadají veškeré právní normy, které ovlivňují podnikatele a podnikání celkově. Jedná se například o pracovní právo či předpisy upravující bezpečnost výrobků (Bowhill, 2008). Na rozdíl od prvků makrookolí, jsou prvky mikrookolí ve větší míře podnikatelem ovlivnitelné. Jednotlivé složky mikrookolí podnik významně ovlivňují, proto je nezbytná jejich důkladná analýza (Zamazalová, 2010).


27

V rámci analýzy mikrookolí se zkoumá odvětví, ve kterém podnik působí. Často využívaným analytickým prostředkem je tzv. Porterův model pěti sil, který zahrnuje následující síly ovlivňující podnikatelskou činnost v daném odvětví:  Riziko vstupu nových konkurentů – je ovlivňováno především bariérami vstupu do odvětví, jejichž překonání zvyšuje náklady nově vstupujícího podniku. Výška vstupních bariér je ukazatelem výnosnosti daného odvětví.  Rivalita mezi stávajícími podniky – je dána zejména strukturou odvětví (konkurence, oligopol, monopol) a poptávkou. Nejvíce se mezi podniky vykytuje rivalita cenová (Srpová a kol., 2011).  Vyjednávací síla zákazníků – obecně má zákazník vůči svému dodavateli silnou vyjednávací sílu, pokud: je významným zákazníkem dodavatele, je snadné přejít ke konkurenci, má k dispozici potřebné tržní informace, má možnost uskutečnit tzv. zpětnou integraci (backward integration) – tzn. zboží by si při potížích s dodavatelem mohl vyrobit sám (popřípadě by službu poskytovanou dodavatelem vykonal sám), o je citlivý na cenové změny, o je nucen minimalizovat své náklady. o o o o

 Vyjednávací síla dodavatelů (jejich pozice) – je vysoká zejména, když: o je dodavatel na daném trhu dodavatelem významným, o je na trhu omezený počet dodavatelů, o je nakupující zákazník pro dodavatele nedůležitý, o zákazník poptává vysoce specifické zboží, o zákazník nemá dostatek tržních informací a možnost zpětné integrace, o neexistují významné substituty, o zákazník není příliš citlivý na cenové změny, o zákazník není nucen minimalizovat své náklady.  Hrozba substitutů – je nižší, pokud na trhu neexistují blízké substituty k výrobku. Hrozba substitutů je také snížena, pokud ostatní podniky na trhu vyrábí substituty s vyššími náklady, nezvyšují jejich nabídku a pokud jsou náklady na přestup ke spotřebě substitutu vysoké (Keřkovský, Vykypěl, 2006). Prostředí v odvětví je ovlivňováno nejen hrozbou substitutů, ale také existencí komplementů k danému produktu či službě (zboží, které se nakupuje současně s jiným zbožím např. automobil a pohonné hmoty). Komplementy mohou ovlivnit situaci na trhu, stejně tak jako substituty, a proto by při analýze prostředí neměly být opomenuty (Keřkovský, Vykypěl, 2006). Analytický model rozšířený o šestou sílu komplementářů se nazývá Model šesti sil podle Grovea (Srpová a kol., 2011).


28

2) Interní analýza Cílem interní analýzy podniku je odhalit jeho silné a slabé stránky a najít vlastní konkurenční výhodu. Díky interní analýze je podnikatel schopen definovat a odhadnout rozsah zdrojů a specifických předností podniku, které bude při své podnikatelské činnosti nejen využívat, ale také udržovat a rozšiřovat (Srpová a kol., 2011). K interní analýze je často využíván tzv. Model „7S“ firmy McKinsey složený ze sedmi navzájem propojených faktorů:  strategie (strategy) – jak organizace dosahuje svých cílů a reaguje na hrozby a příležitosti v odvětví;  struktura (structure) – obsahová a funkční náplň organizačního uspořádání;  systémy (systems) – formální a neformální procedury sloužící k řízení každodenních aktivit v podniku (informační systémy, komunikační systémy, kontrolní systémy apod.)  styl vedení práce (style) – přístup managementu k řízení a řešení problémů v podniku;  spolupracovníci (staff) – lidské zdroje podniku;  schopnosti (skills) – profesionální znalost a kompetence uvnitř podniku;  sdílené hodnoty (shared values) – skutečnosti, ideje a principy respektované pracovníky a některými bezprostředně zainteresovanými skupinami (Mallya, 2007). První tři faktory jsou označovány jako tzv. „tvrdá 3S“ a zbylé čtyři, méně hmatatelné faktory kulturní povahy, jako tzv, „měkká 4S“ (Mallya, 2007). 3) SWOT analýza SWOT analýza posuzuje významnost faktorů interní a externí analýzy z pohledu silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného podniku. Dále pak z pohledu příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), kterým bude či je zkoumaný podnik vystaven. Přitom silné a slabé stránky podniku jsou interními faktory, které jsou větší měrou pod kontrolou podniku. Naopak hrozby a příležitosti jsou externími vlivy podnikem neovlivnitelnými. Podnikatel na ně může reagovat pouze přizpůsobením chování podniku (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). Na základě SWOT analýzy jsou odvozeny čtyři základní druhy strategií:  Strategie SO – ofenzivní strategie. Využívá silných stránek podniku k získání příležitostí na trhu. Výsledkem by měla být růstově orientovaná strategie.  Strategie WO – defenzivní strategie. Podnik se snaží minimalizovat své slabé stránky využitím příležitostí na trhu.  Strategie ST – strategie přizpůsobení. Využívá silných stránek podniku k vyhnutí se nebo minimalizování hrozeb z okolí. Výsledkem je diverzifikační strategie.


29

 Strategie WT – strategie přežití. Strategie využívá zejména defenzivního chování, aby došlo k minimalizaci slabých stránek podniku a současně i k minimalizaci hrozeb plynoucích z okolí (Bőhm, 2009). Popis podniku V této části podnikatelského plánu by měl být uveden podrobný popis nového podniku zahrnující nejen datum založení, sídlo, název, majitele a jeho zkušenosti, informace o personálu, základní popis výrobků a služeb, ale také motivace podnikatele vedoucí k založení podniku. U podniku s historií se uvádí i jeho vývoj od založení až po současnost, přičemž se zdůrazní podstatné mezníky ve vývoji subjektu (ocenění, změny majitelů apod.) V kapitole je také třeba definovat strategii podniku, tedy dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Formulace cílů podniku by měla být krátká a vyjádřena jak slovně, tak číselně (Srpová, Řehoř, 2010). Cíle podniku je vhodné stanovit v souladu s metodikou SMART. Jedná se o zkratku z počátečních písmen vlastností, které by stanovené cíle měly mít. Jsou to tyto vlastnosti:  specific – specifické, přesně popsané;  measurable – měřitelné;  achievable – atraktivní, akceptovatelné;  realistic – reálné;  timed – termínované (Srpová, 2011). Obchodní plán Obchodní plán obsahuje informace o nákupech zboží a služeb, o potřebných skladovacích prostorách, hodnotí dodavatele a také popisuje poskytované služby. Jedná-li se o výrobní podnik, je tato část podnikatelského plánu nazývána „výrobním plánem“ a zachycuje celý výrobní proces. K této části je vhodné připojit seznam produktů, které podnik vyrábí nebo je hodlá uvést na trh s hodnocením jejich konkurenceschopnosti a různé certifikáty jakosti, jimiž podnik disponuje (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). Marketingový plán Základem k vybudování prosperujícího podniku je úspěšné umístění výrobku či služby na trh. Toho nelze dosáhnout bez vyvinutí promyšlených a především účinných marketingových aktivit. Proto je marketingový plán mnohými investory označován jako nejdůležitější část podnikatelského plánu (Koráb, Mihalisko, 2005). Marketingová strategie řeší tři základní okruhy problémů:  Výběr cílového trhu – je založen na segmentaci trhu, kdy je trh dle různých kritérií (demografické, geografické atd.) rozdělen na menší homogenní části, které jsou tvořeny zákazníky se stejnými nebo podobnými vlastnostmi. Cílem segmentace je vytvořit soulad mezi nabídkou podniku a poptávkou zákazníka


30

a pro jednotlivé segmenty vytvořit konkrétní marketingový program (Srpová, Řehoř, 2010).  Určení tržní pozice – vyjadřuje postavení konkrétního produktu či služby podniku vůči konkurenčním výrobkům či službám na trhu (Srpová a kol., 2011).  Rozhodnutí o marketingovém mixu – je dalším krokem při tvorbě marketingové strategie. Při tvorbě marketingového mixu je nutno brát v úvahu zvolený tržní segment a vybranou tržní pozici (Srpová a kol., 2011). Nejznámější je marketingový mix složený ze 4P – product (produkt), price (cena), place (distribuce), promotion (propagace). Produkt představuje analýzu produktů a služeb podniku ve vztahu k jejich postavení na trhu, životním cyklům trhu i výrobku apod. Nástroj cena posuzuje ceny a cenovou politiku podniku ve vztahu k jednotlivým typům zákazníků, partnerů či konkurenci. Distribuce popisuje způsob dodání výrobků a služeb k zákazníkům. Čtvrtým prvkem marketingového mixu je propagace, která zahrnuje způsoby podpory prodeje a analýzy možností zajištění efektivní informovanosti zákazníků o podnikem poskytovaných produktech a službách. Cílem propagace je vyvolat poptávku po produktech a službách podniku (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). Organizační plán V organizačním plánu je uvedena forma vlastnictví nově vzniklého subjektu. Pokud je podnik zřízen jako obchodní společnost, je nutné uvést informace o managementu a podílech jednotlivých společníků či akcionářů (Koráb, Mihalisko, 2005). Dále je zde třeba jasně vymezit organizační schéma s vymezením pravomocí a kompetencí manažerů a zaměstnanců, politiku odměňování, vymezení dlouhodobých záměrů a cílů, stanovení klíčových řídících pozic a základní přístup k řízení podniku (Fotr, Souček, 2005). Hodnocení rizik Každý nově založený podnik s sebou nese určitá rizika. Úkolem podnikatele je tato rizika rozpoznat, analyzovat a připravit účinnou strategii k jejich zvládnutí (Koráb, Mihalisko, 2005). Analýza rizik umožňuje nastínit pravděpodobnost vzniku rizikové situace a slouží i k přípravě opatření, která budou realizována v případě, že daná riziková situace skutečně nastane. Pomocí analýzy rizika lze dospět k návrhu preventivních opatření, která sníží dopady možných rizik. Vypracováním této kapitoly dává podnikatel najevo, že si je vědom případných rizik a je připraven na ně reagovat (Veber, Srpová, 2008). Finanční plán Finanční plán je dle Korába, Peterky a Řezňákové (2007) poslední, avšak důležitou částí podnikatelského plánu. Zobrazuje podnikatelský záměr prostřednictvím pe-


31

něžních toků. Představuje spojnici mezi představami vlastníků podniku a realitou. Finanční plán poskytuje majiteli informace o reálnosti podnikatelského plánu a přesvědčuje potenciální investory o jeho výnosnosti. Finanční plán je možno dělit do následujících částí:  rozvaha,  výkaz zisků a ztrát,  cash flow,  zakladatelský rozpočet,  ekonomické zhodnocení vloženého kapitálu. 1) Rozvaha Rozvaha (bilance) podniku je účetní výkaz obvykle ve formě účtu. Je složena ze dvou základních částí. Levá strana rozvahy (debetní) zachycuje konkrétní složení majetku společnosti (aktiva). Pravá strana (kreditní) poskytuje informace o finančních zdrojích (pasiva), jimiž jsou aktiva financována. Debetní a kreditní strana rozvahy musí být vždy v rovnováze. Hlavním úkolem rozvahy je poskytnout majiteli či investorům k určitému datu informace o majetku podniku, jeho složení a způsobech jeho financování. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví stanovuje, kdy je podnik povinen rozvahu sestavovat. Dle tohoto kritéria rozlišujeme:  řádné rozvahy – sestavovány měsíčně, ke konci roku;  počáteční rozvaha – při založení podniku;  mimořádné rozvahy – při likvidaci, fúzi či rozdělení podniku (Martinovičová, 2006). Aktiva a pasiva v rozvaze jsou členěna dle likvidity, tedy schopnosti své přeměny do hotovostní formy (Gladiš, 2005). 2) Výkaz zisků a ztrát Plánovaný výkaz zisku a ztrát (výsledovka) poskytuje informace o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku v jednotlivých letech. Z výkazu je patrné, zda bude podnik v následujících letech dosahovat zisku či ztráty (Srpová a kol., 2011). Aby byl nově vznikající podnik schopen sestavit plánovaný výkaz zisku a ztrát a poté i plánovaný výkaz cash flow, musí nejprve predikovat své příjmy a výdaje. Predikci příjmů provede na základě odhadu budoucího počtu zákazníků v jednotlivých obdobích, počtu prodaných výrobků či služeb a také díky odhadu ziskové marže. Tyto prognózy je vhodné provádět ve třech variantách – pesimistické, optimistické a reálné (Srpová, Řehoř, 2010).


32

3) Cash flow Cash flow neboli peněžní tok představuje reálný pohyb peněžních prostředků podniku za určité období. Na rozdíl od výkazu zisku a ztrát, vychází cash flow nikoli z výnosů a nákladů, ale z příjmů a výdajů (Martinovičová, 2006). 4) Zakladatelský rozpočet Cílem zakladatelského rozpočtu je především získání informací o množství a druhu zdrojů, které zakladatel musí do podniku investovat dříve, než začne podnik sám vydělávat. Při jeho sestavení by podnikatel neměl opomenout zejména:  dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek – pořizovací cena budov, strojů, pozemků, vybavení kanceláří, automobily atd.,  oběžný majetek – náklady na pořízení materiálu, zboží apod.,  provozní náklady – nájem, mzdy, pojištění, energie, daně, poplatky, reklama atd. až na několik měsíců dopředu. Výše zmíněné počáteční výdaje, ale i možné pozdější investice do rozvoje podniku, lze financovat jak z vlastních, tak i z cizích zdrojů. Vlastním zdrojem podniku je především vklad podnikatele a případných společníků. Peněžní prostředky lze získat také prostřednictvím bankovních úvěrů, leasingu či půjčky. Tyto zdroje jsou označovány jako zdroje cizí (Veber, Srpová, 2008). 5) Ekonomické zhodnocení vloženého kapitálu Podstatným úkolem nejen finančního, ale celého podnikatelského plánu, je přesvědčit potenciální investory o jeho efektivnosti. Finanční situaci podniku nejlépe zobrazíme ukazatelem rentability, dále pak prostřednictvím doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta (Srpová a kol., 2011). Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti) představují schopnost podniku účelně využívat své zdroje a vytvářet tak zisk (Srpová, Řehoř, 2010). Mezi základní ukazatele rentability patří:  Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - představuje hodnotu zisku po zdanění, který připadá na jednu Kč vlastního kapitálu. Ukazuje tedy míru zhodnocení kapitálu.

ROE 

EAT ( Zisk  pozdanění ) (%) Vlastní kapitál

 Rentabilita tržeb (ROS) – ukazuje efektivnost řízení nákladů, tedy hodnotu ziskové marže. Jinými slovy podnikateli sděluje, kolik Kč zisku po zdanění vyprodukuje jedna Kč tržeb.

ROS 

EAT (%) Tržby


33

 Rentabilita celkových aktiv (ROA) – je vrcholovým ukazatelem efektivnosti podnikání. Hodnotí výkonnost podniku a je vhodným ukazatelem pro srovnání výkonnosti s jinými podniky.

ROA 

EBIT ( Zisk před zdaněnímanákl.úroky ) (%) Kapitál(aktiva)

(Šiman, Petera, 2010) Doba návratnosti Doba návratnosti představuje dobu, za jakou se podnikateli vrátí finanční prostředky investované do projektu. Jedná se o období, ve kterém se částka investovaná do projektu rovná jeho příjmům. Podstatným prvkem pro posouzení návratnosti je doba životnosti investice, která by měl být výrazně delší než zjištěná doba návratnosti (Srpová, Řehoř, 2010). DN

KV   i 1

Pt (1  i )t

kde: Pt - příjem z investice v jednotlivých letech životnosti v Kč KV - kapitálový výdaj v Kč DN - doba návratnosti investičního projektu t - jednotlivé roky životnosti investičního projektu i - požadovaná výnosnost investičního projektu ve tvaru indexu (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007) Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota, stejně jako vnitřní výnosové procento, slouží k hodnocení investice (Radová a kol., 2008). Vyjadřuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. Zjištěná hodnota podává informaci o velikosti efektu, který podnikatel získá nad rámec požadované výnosnosti. Čistá současná hodnota tedy ukazuje, o kolik díky investici vzrostla tržní hodnota podniku. Aby byla investice pro podnikatele výhodná, musí být čistá současná hodnota větší než nula, pak tržní hodnota podniku vzroste. Přijatelná je i hodnota rovna nule, kdy je zaručená požadovaná návratnost investice, avšak v tomto případě se tržní hodnota podniku nezvýší. n

ČSH   t 1

Pt  IV (1  i)t


34

kde: ČSH - čistá současná hodnota v Kč Pt - příjem z investice v jednotlivých letech životnosti v Kč n - doba životnosti investice t - jednotlivé roky životnosti investice i - diskontní sazba (požadovaná výnosnost) projektu IV - investiční výdaj spojený s realizací projektu v Kč (Srpová, Řehoř, 2010) Doplňkovým ukazatelem čisté současné hodnoty je index rentability (ziskovosti), který představuje velikost současné hodnoty budoucích příjmů investice (Fotr, Souček, 2005). Vnitřní výnosové procento Jedná se o situaci, kdy se diskontované příjmy rovnají investičním výdajům, tedy čistá současná hodnota je rovna nule (Srpová, Řehoř, 2010). Na rozdíl od čisté současné hodnoty, která udává výnosnost investice v Kč, vnitřní výnosové procento představuje relativní výnosnost. Podává podnikateli informaci o tom, kolik Kč vydělá jedna investovaná Kč. Vnitřní výnosové procento je možné použít ke srovnání různých investičních variant (Vochozka, Mulač, 2012). Přílohy Přílohami podnikatelského plánu jsou obvykle dokumenty informativního charakteru, které není možné začlenit do samotného textu. Odkazy na jednotlivé přílohy by však měly být v textu podnikatelského plánu uvedeny (Koráb, Peterka, Řezňáková, 2007). V příloze je možné uvést například výpis z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností podniku, nákresy produktů, výsledky průzkumů trhu, důležité smlouvy či získané certifikáty (Srpová, Řehoř, 2010).

Vlastní práce

35

4 Vlastní práce V následující kapitole je na základě poznatků teoretické části sestaven podnikatelský plán na založení vinného sklepa s nepravidelným provozem.

4.1 Titulní strana Název společnosti: Sídlo: Právní forma: Předmět podnikání: IČ: DIČ: Bankovní spojení: Telefon: E-mail: Webové stránky: Základní kapitál: Založení podniku: Předpokládaný vznik podniku: Zahájení činnosti: Společníci s vkladem:

Statutární orgán:

Správce vkladu:

Na Slavíně, s. r. o. Ratíškovice č. e. 78, 696 02 Ratíškovice společnost s ručením omezeným Hostinská činnost, Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona prozatím nepřiděleno prozatím nepřiděleno 670100-2207962118/6210 +420 720 163 114 [email protected] www.vinnysklepnaslavine.cz 1 375 000 Kč 1. 7. 2013 1. 8. 2013 1. 10. 2013 Ivona Zemánková bydliště: Vítězná 515, 696 02 Ratíškovice vklad: 687 500 Kč splaceno: 687 500 Kč obchodní podíl: 60 % Martin Olšák bydliště: J. Suka 2944/5, 69501 Hodonín vklad: 687 500 Kč splaceno: 687 500 Kč obchodní podíl: 40 % Ivona Zemánková datum narození: 12. 5. 1991 funkce: jednatel bydliště: Vítězná 515, 696 02 Ratíškovice ve funkci: od 1. 8. 2013 Martin Olšák

Vlastní práce

36

4.2 Exekutivní souhrn Podnikatelský plán se zabývá založením vinného sklepa Na Slavíně, s. r. o. se sídlem v Ratíškovicích. Společnost s ručením omezeným bude založena dvěma společníky, kteří se budou na základním kapitálu společnosti ve výši 1 375 000 Kč podílet rovným dílem. Podnik bude mít tři zaměstnance – kuchaře a dvě brigádnice. Podnikatelská činnost bude vykonávána pod dohledem odpovědného zástupce, který se na chodu podniku nebude aktivně podílet, jelikož majitelé disponují zkušenostmi z oboru pohostinství, avšak nedostatečnými pro získání živnostenského oprávnění. Vinný sklep Na Slavíně bude podnikem s nepravidelným provozem. Hlavní činností podniku se stane zařizování a pořádání soukromých akcí, jako jsou oslavy, svatby, firemní večírky a školení. Majitelé obstarají přípravu akce od nákupu surovin, přes výzdobu sklepa až po samotnou přípravu pokrmů a úklid po akci. Na přání zákazníka je podnik schopen zajistit hudební kapelu, taneční soubor a ubytování hostů v některém z ubytovacích zařízení v obci a jejím okolí. Bude se jednat o jediný podnik poskytující komplexní služby v oblasti pořádání soukromých akcí v obci a jeden z mála podniků tohoto typu v okolí. Mezi další konkurenční výhody patří neomezená konzumace vína v průběhu večera, degustace vína spojená s výkladem vinaře a krásné okolí sklepa. Hlavním posláním podniku je poskytování kvalitních služeb zahrnujících přípravu chutných pokrmů výhradně z čerstvých surovin a podávání kvalitního vína z jižní Moravy. Důraz je kladen také na milou a ochotnou obsluhu, která se, stejně jako majitelé podniku, bude snažit maximálně vyjít vstříc požadavkům a přání zákazníků tak, aby byly spokojeny obě strany a ze zákazníka se stal zákazník stálý. Cílem vinného sklepa je seznámit hosty s tradičním slováckým prostředím a ukázat jim typickou slováckou pohostinnost. Podnikání v podobě provozu vinného sklepa s nepravidelným provozem je z hlediska návratnosti specifické. Doba návratnosti je delší než u obdobných pohostinských zařízení s denním provozem. Počáteční investice se i přesto vrátí v sedmém roce provozu. Ziskovým však vinný sklep bude již v druhém roce provozu. Během následujících let bude peněžní tok z vinného sklepa představovat poměrně vysoký vedlejší příjem majitelů. Předpokládaná ztráta v prvním roce je zapříčiněna nízkou obsazeností sklepa. V dalších letech je již očekávána mnohem vyšší obsazenost sklepa, také díky efektivně vypracované propagační kampani.

4.3 Analýza trhu Každý podnik, ať už začínající nebo stávající, je ovlivňován vnitřními i vnějšími vlivy prostředí, ve kterém se nachází. Výjimkou není ani vinný sklep Na Slavíně v Ratíškovicích. Analýza prostředí vinného sklepa je složena ze dvou částí – externí a interní. V rámci externí analýzy jsou rozebrány prvky ovlivňující chod podniku pomocí tzv. PESTEL analýzy zaměřené na makrookolí podniku a Porterova modelu pěti sil soustřeďujícího se na analýzu odvětví, ve kterém podnik působí. Interní analýza je

Vlastní práce

37

provedena pomocí modelu „7S“ firmy McKinsey. Výsledkem obou analýz je SWOT analýza a následné definování z ní odvozených strategií. 4.3.1

Externí analýza

Výstupem externí analýzy složené z analýzy makroprostředí a mikroprostředí vinného sklepa je zjištění příležitostí a hrozeb. Před provedením samotné externí analýzy je vhodné seznámit se s místem podnikání. Popis místa podnikání Vinný sklep Na Slavíně se bude nacházet v obci Ratíškovice, která se svými 4 090 obyvateli (k 1. 1. 2012) patří k nejlidnatějším vesnicím v České republice. Ratíškovice leží v Jihomoravském kraji, 82 kilometrů od Brna a necelých 10 km od slovenských hranic. Obec, jejíž vznik spadá až do 12. století, je z velké části obklopena smíšeným lesem Dúbrava, což příznivě ovlivňuje místní klima. V okolí se nachází velký počet vodních ploch, z nichž největší je pětihektarová vodní nádrž Hliník vzniklá na místě bývalého těžiště jílů pro zdejší cihelnu. Dominantou obce je římskokatolický farní kostel vystavěný v letech 1855– 1857, mezi jehož mobiliář je zahrnuta dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem pocházející z období kolem roku 1400. Sousedící hřbitov nabízí ukázku lidového umění v podobě hřbitovní brány zhotovené kovářem františkem Hnilicou v roce 1957. V katastru obce se nachází několik kapliček, křížů i pomníků. Nedílnou součástí Ratíškovic je Baťovka. Kolonie 44 typických cihlových domů byla postavena krátce po otevření lignitového dolu Tomáš společnosti Baťa v roce 1933. Historie těžby lignitu ve zdejším dolu, ale i informace o nedalekých železničních tratích, jsou uvedeny v expozici Muzea ve Vagónu nacházejícího se v odstaveném železničním vagónu na kraji obce. Obec poskytuje také kvalitní sportovní zázemí. K dispozici je krytý plavecký bazén, kuželna, travnaté i škvárové fotbalové hřiště či několik tenisových kurtů. Nejen pro cyklisty je vhodná stezka spojující Ratíškovice se sousedními Vacenovicemi a necelých 10 kilometrů vzdáleným městem Bzenec. Turisté, kteří navštíví Ratíškovice, mají na výběr z několika variant ubytování přímo v obci. Stravování je zajištěno několika restauracemi a hospodami poskytujícími své služby jak ve všední, tak i víkendové dny (Ratíškovice, 2013). Asi kilometr od obce nalezneme jeden z nejmladších vinařských areálů na Moravě čítající okolo 90 sklepů rozkládajících se po jedné straně cesty. Právě v tomto areálu se nachází vinný sklep Na Slavíně. Areál sklepů Slavín obklopují ze všech stran vinice a prochází jím Moravská vinařská stezka. Uprostřed areálu byl v roce 2000 postaven sloup patrona vinařů - svatého Urbana. Nejen na vinice, ale i daleko za Bílé Karpaty a rovinu okolo sousedního Hodonína a Skalice, je výhled z dřevěné rozhledny stojící za sklepy na kopci Náklo, který je mnohými historiky a patrioty považován za jedno z možných center Velké Moravy. Rovinaté Ratíškovice spadají pod Slováckou vinařskou podoblast. Daří se zde především bílým vínům, zejména odrůdám Rulandské šedé, Rulandské bílé a Neu-

Vlastní práce

38

burské. Z červených odrůd je nejkvalitnější místní Portugal (Moravské vinařské stezky, 2012). V sousedství Ratíškovic, nedaleko vinařského areálu Slavín, leží obec Milotice, jejíž dominantou je barokní zámek z konce 16. století. Perla jihovýchodní Moravy, jak je zámek nazýván, byla po několika přestavbách zpřístupněna veřejnosti v roce 1948. V roce 2005 byly interiéry zámku stylizovány do podoby, kterou měly v první polovině 20. století, kdy je obývali poslední majitelé zámku z rodu Seilern-Aspang (Zámek Milotice, 2013). Rozlehlá francouzská zahrada s bažantnicí a oranžeriemi založená v 17. století je oblíbeným místem ke konání svatebních obřadů a focení svatebních fotografií. Svatební obřad je možno uskutečnit jak v oranžerii, tak přímo na zahradě nebo ve freskovém sále zámku. Obřady pořádá obecní úřad v Miloticích (Obec Milotice, 2013). Politické faktory Stabilní politické zázemí je nezbytné pro fungování celé země. Ovlivňuje nejen její obyvatele, ale i podniky, které mohou provádět plány na delší dobu s vědomím, že politické prostředí zůstane v zásadních věcech nezměněné. Od roku 1989 je Česká republika demokratickou zemí se státním zřízením nazývaným parlamentní republika. Zákonodárnou moc představuje Parlament složený ze dvou komor. Dolní komora je označována jako Poslanecká sněmovna a od 24. června 2010 je její předsedkyní Miroslava Němcová. Horní komoru představuje Senát, kterému od 24. listopadu 2010 předsedá Milan Štěch. Vrcholným orgánem výkonné moci je středopravicová vláda Petra Nečase působícího ve funkci premiéra od 13. července 2010. Na koalici se podílí Občanská demokratická strana, TOP 09 a strana LIDEM v poměru křesel 6:5:4. V čele republiky stojí prezident, který je součástí výkonné moci, ovšem s omezeným rozsahem rozhodování. Od 8. března 2013 je ve funkci první prezident vzešlý z přímé volby, Miloš Zeman. Postavení České republiky v Evropské unii a ve světě závisí i na jeho vystupování na veřejnosti. V roce 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie a Schengenského prostoru. Obchod, ale i pohyb osob a kapitálu mezi členskými zeměmi se výrazně zjednodušil a urychlil. Členské státy mají povinnost odvádět peníze do rozpočtu EU a zároveň z něj mohou finanční prostředky čerpat. Česká republika má za rok 2012 čistou pozici, to znamená, že z rozpočtu čerpala více prostředků, než do něj odvedla. Nejvíce prostředků plynulo ze strukturálních fondů a také do zemědělství (Ministerstvo financí České republiky, 2013). Vstupem do EU se Česká republika zavázala dodržovat její předpisy a normy, což částečně omezuje suverenitu státu. Došlo také k růstu konkurence mezi domácími a zahraničními společnostmi. Evropská unie považuje malé a střední podniky za hnací sílu ekonomiky a poskytuje jim podporu ze strukturálních fondů. Bohužel pohostinství podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání nepatří k podporovaným odvětvím. V současné době Českou republiku ovlivňuje balíček úsporných opatření pro období 2013 – 2015, který má vést ke snížení deficitu veřejných financí. Úsporná

Vlastní práce

39

opatření se týkají jak příjmové, tak výdajové strany státního rozpočtu. Úsporný balíček snížil výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie, což se projeví v růstu cen energií. Vláda chce naopak zvýšit příjem státního rozpočtu. K tomuto účelu schválila hned několik opatření. Od roku 2013 platí zvýšená sazba DPH. Došlo ke zvýšení sazeb o jeden procentní bod, tj. na 15 % a 21 %. Novinkou je zavedení solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob. Ta se dotkne obyvatel, u nichž přesáhne příjem 48 násobek průměrné mzdy. Dalším opatřením je například zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, což sníží jejich disponibilní příjem (Vláda České republiky, 2012). Mezi plánovaná opatření patří například zrušení vratky části spotřební daně tzv. zelené nafty zemědělcům. V roce 2013 došlo k jejímu snížení z 60 % na 40 % a z 85 % na 57 %. Pokud dojde k jejímu úplnému zrušení, vzrostou ceny všech zemědělských produktů, což samozřejmě povede i k růstu cen potravin a služeb spojených s těmito komoditami. Další hrozbou pro zemědělce, konkrétně vinaře, je zvýšení sazby spotřební daně z tichého vína na 10 Kč/l. V současné době platí nulová spotřební daň. Toto opatření by se nemělo dotknout produkce drobných vinařů. Definice drobných vinařů bude analyzována zejména na základě evropských předpisů (Vláda České republiky, 2012). Svaz vinařů ČR zajistil zpracování podrobné analýzy dopadů zavedení spotřební daně z tichého vína na ekonomiku, sociální oblast, zaměstnanost a související činnosti, tj. restaurace, ubytovací zařízení, turistiku apod. u jedné z předních auditorských společností v republice. Analýza byla následně předložena 1. náměstkovi ministra zemědělství a měla zásadní vliv na změnu pohledu na diskutovanou záležitost. Náměstek zdůraznil, že daň nebude navržena v případě, ve kterém by došlo k poškození domácích vinařů. Současná rozpočtová analýza zpracovaná ministerstvem financí pracuje pouze s triviálním vzorcem a okolnosti zavedení spotřební daně obsahují množství nejasností. Svaz vinařů považuje mimo jiné toto opatření za rozpočtově neefektivní, podporující šedou a černou ekonomiku a existenčně ohrožující celé odvětví (Svaz vinařů České republiky, 2013). Případné zavedení těchto opatření by přímo ovlivnilo vinný sklep, konkrétně zvýšením nákladů na nákup vína a následným zdražením poskytovaných služeb. Veškerá tato opatření negativně ovlivní výdaje domácností i podnik a mohou vést ke snížení koupěschopnosti obyvatelstva a k finančním problémům podniku. Výše uvedená úsporná opatření nejsou jejich kompletním výčtem. Navrhované změny je neustále třeba sledovat a analyzovat jejich dopad na podnik. Ekonomické faktory To, jak moc se podniku daří či nikoli, ovlivňují z velké části i ekonomické faktory. Roste-li životní úroveň obyvatel, roste s nimi i počet úspěšně fungujících podniků. Obyvatelé více nakupují a podniky tak získávají zdroje, ze kterých mohou svoji podnikatelskou činnost dále rozvíjet. Zaměstnanci tento růst pocítí například na růstu mzdy, což je může motivovat k vyšším výkonům. Tento vliv bohužel působí i opačným směrem.

Vlastní práce

40

Klíčovým ukazatelem výkonnosti ekonomiky státu je hrubý domácí produkt (HDP). V roce 2012 došlo k poklesu HDP o 1,2 % oproti roku 2011. HDP klesal v roce 2012 ve všech čtvrtletích, ať už meziročně, tak i vzhledem k předchozímu čtvrtletí. Hlavním důvodem poklesu byla klesající domácí poptávka jak u domácností po produktech a službách, tak i u investorů po fixním kapitálu (Český statistický úřad, 2013). Česká republika se tak nachází v nejdelší recesi od roku 1997 (Česká televize, 2013). Podle predikce Ministerstva financí bude na počátku roku 2013 česká ekonomika stále v recesi. Během roku by mělo dojít k velmi pozvolnému oživení ekonomické aktivity. V meziročním srovnání očekává růst o 0,1 %, popřípadě nulový růst. Výraznější nárůst se předpokládá až v roce 2014, a to o 1,4 %. Vychází se z předpokladu, že dojde k oživení domácí poptávky a kladného příspěvku zahraničního obchodu oproti roku 2013. Vývoj inflace v České republice má od října 2012 klesající tendenci. Zatímco do té doby se střídal růst a pokles spotřebitelských cen, od října 2012 klesla inflace z 3,4 % na 1,7 % v únoru roku 2013. V roce 2012 byla průměrná meziroční míra inflace 3,3 %. Vývoj inflace v roce 2012 ovlivnil především pohyb cen v oblasti potravin, nealkoholických nápojů, bytů, energií či zdravotní péče. V období od února 2012 do února 2013 měla míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen hodnotu 3 % (Český statistický úřad, 2013). Česká národní banka očekává, že se hodnota inflace v roce 2013 bude pohybovat okolo hranice 2 % a po odeznění dopadů změny sazeb DPH klesne na počátku roku 2014 na hodnotu 1,7 %. Dostupnost zdrojů je ovlivněna vývojem úrokových sazeb. V roce 2012 se úrokové sazby pohybovaly na rekordně nízké úrovni. Od listopadu 2012 je 2T repo sazba 0,05 %, diskontní sazba 0,05 % a lombardní sazba 0,25%. Od základních sazeb České národní banky se odvíjí úrokové sazby komerčních úvěrů. Strategii rekordně nízkých úrokových sazeb použije ČNB také v letech 2013 a 2014. Důvodem je snaha o povzbuzení recesivní ekonomiky. Nízké úrokové sazby umožní podnikatelům získat levnější zdroje na provoz i investice a domácnostem výhodné hypotéky či úvěry na bydlení. Dalším ekonomickým faktorem je míra nezaměstnanosti. V roce 2011 bylo v České republice průměrně 6,7 % nezaměstnaných, v roce 2012 pak 6,8 %. Nejvíce nezaměstnaných bylo po oba roky na Bruntálsku. V Jihomoravském kraji se míra nezaměstnanosti držela na stejné úrovni 7,5 %. Na Hodonínsku byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji, a to 10,3 % v roce 2011 a 10,2 % v roce 2012. Míra nezaměstnanosti k 8. únoru 2013 byla 8,1 %. Nejvíce nezaměstnaných je mezi mladými lidmi v kategorii 15 – 29 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává v roce 2013 růst nezaměstnanosti oproti roku 2012, a to na 7,2 – 7,8 %. Ve výhledu na rok 2014 se objevuje hodnota 7 – 7,8 %. Podle Eurostatu došlo v roce 2011 k růstu reálného upraveného hrubého disponibilního důchodu domácností na obyvatele oproti roku 2010 z 13 703 Kč na 13 855 Kč. Což je pod hranicí hodnoty EU 27, která činila 19 315 Kč na obyvatele pro rok 2010 a 19 682 Kč pro rok 2011. Sklon domácností k úsporám vyjadřuje míra hrubých úspor domácností (poměr hrubých úspor domácností k hrubému disponibilnímu důchodu domácností), ta v roce 2010 činila 11,5 % a 9,8 % v roce 2011.

Vlastní práce

41

Dle Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2012 průměrná mzda výše 25 101 Kč, což představuje meziroční přírůstek 2,7 % (665 Kč). Avšak inflace v témže období činila 3,3 %, mzdy tedy reálně poklesly o 0,6 %. Nadále se tak projevuje snížená spotřeba obyvatelstva a možné snížení objemu uspořených peněz. Sociální faktory Znalost chování a struktury obyvatelstva je pro podnikatele důležitá nejen pro vymezení cílové skupiny v marketingovém plánu, ale také pro samotné určení předmětu podnikání. Ačkoli se předmět podnikání zdá jako originální a mající velkou šanci na trhu uspět, může se setkat s nepochopením obyvatel daného státu či regionu a stává se nerealizovatelným. Proto je důležité, aby podnikatel ještě před samotným zahájením podnikání znal místní mentalitu, zvyky a jiné faktory, které podnikání ovlivňují. V rámci analýzy sociálních faktorů je nezbytné provést analýzu jak obecně, pro celou republiku, tak i pro oblast, ve které se podnikání uskutečňuje. Počet obyvatel se v roce 2012 zvýšil o 10 700. Česká republika tak má 10 516 100 obyvatel. V Jihomoravském kraji, kde se nachází vinný sklep, žije více než 1 168 000 obyvatel. Počet obyvatel, kteří se přistěhovali do České republiky v roce 2012, převýšil počet odstěhovaných obyvatel o více než 10 000 (Český statistický úřad, 2013). Věkový průměr obyvatel České republiky k 31. 12. 2011 je 41,1 let. V roce 2010 byl průměrný věk občanů 40,8 let a v roce 2009 pak 40,6 let. Česká republika zaznamenává rostoucí trend průměrného věku. Lze očekávat, že tento trend bude zachován i nadále. A to nejen z důvodu vývoje medicíny, ale také kvůli stárnutí tzv. silných ročníků, tedy obyvatel narozených v 70. letech 20. století, často nazývaných „Husákovy děti“ (Český statistický úřad, 2012). V období let 2005 – 2011 žilo v České republice více žen než mužů. Průměrný věk žen v tomto období přesahoval průměrný věk mužů. Ženy se tedy dožívají vyššího věku. Průměrný věk žen v roce 2011 byl 42,5 let a mužů 39,6 let (Český statistický úřad, 2012). V roce 2012 se živě narodilo 108 576 dětí, což je jen o 97 méně než v roce 2011. Z celkového počtu narozených dětí v roce 2012 bylo 47 % prvorozených. Počet prvorozených dětí se oproti předchozímu roku zvýšil, naopak druhorozených dětí ubylo. Průměrný věk matek při porodu se zvýšil o jednu desetinu na 29,8 roku. V letech 2005 – 2011 se rodilo více chlapců než děvčat. V roce 2011 se mimo manželství se narodilo 42 % dětí. Procento dětí narozených mimo manželství od roku 2005 roste. Porodnost v roce 2012 je z období let 2005 – 2012 nejnižší. Počet narozených dětí převýšil počet zemřelých obyvatel pouze o 400 (Český statistický úřad, 2013). Vývoj sňatečnosti v České republice je popsán níže. Se sňatečností úzce souvisí rozvodovost, ta v roce 2012 klesla oproti předchozímu roku o 1 600 rozvodů. V roce 2011 bylo rozvedeno 28 113 párů. Nejvíce rozvodů v roce 2011 proběhlo u manželství, která trvala 15 – 19 let a následně u manželství trvajících 20 – 24 let, celkem v těchto skupinách došlo k 8 344 rozvodům, což tvoří téměř 30 % z celkové rozvodovosti v roce 2011.

Vlastní práce

42

Dle prognózy Českého statistického úřadu (2009) s výhledem do roku 2066 dlouhodobě poroste podíl obyvatel nad 65 let. K poklesu by mělo dojít kolem roku 2060. Naopak ubude obyvatel ve skupině 15 – 65 let, u které by k růstu mělo dojít právě v roce 2060. Na chování a postoje obyvatelstva má podstatný vliv i jejich vzdělání. V akademickém roce 2005/2006 navštěvovalo v České republice prezenční studium na některé z 66 vysokých škol 245 457 studentů. V akademickém roce 2011/2012 navštěvovalo 73 vysokých škol 284 558 studentů denního studia. V tomto období docházelo ke každoročnímu růstu počtu studentů. Ve školním roce 2011/2012 studovalo na středních školách denní studium 319 162 žáků, nástavbové studium 16 843 žáků a obory gymnázií 134 342 žáků. Od školního roku 2005/2006 docházelo ke každoročnímu poklesu počtu studentů středních škol a gymnázií. Příčinou je především prudký pokles porodnosti v letech 1994 – 1997. Toto období zahrnuje i současné studenty středních škol. V posledních letech je zaznamenán rostoucí trend preference gymnázií před jiný typem středních škol. Tento poznatek je patrný z vyššího meziročního úbytku žáků středních škol a naopak nižšího meziročního procentního úbytku u žáků gymnázií. Z vývoje porodnosti lze usuzovat, že v budoucnu dojde ke zvýšení počtu žáků středních škol, avšak na úroveň posledních silnějších ročníků 1990 – 1991 se již nevrátí (Český statistický úřad). Vzhledem k cílovým skupinám je podstatné zmapovat vývoj počtu sňatků, stav turistiky v Jihomoravském kraji a počet podniků v celé České republice a jejích vybraných částech. K tomu poslouží také informace zmíněné výše. První cílovou skupinou jsou snoubenci. Vývoj počtu svateb, který vychází z počtu snoubenců, ukazuje následující tabulka. Do ní je zahrnut přehled svateb jak v celé České republice, Jihomoravském kraji, ve kterém se sklep nachází, tak ve vybraných sousedních krajích. Tyto kraje jsou považovány za kraje s nejvíce potenciálními zákazníky. Tab. 1

Vývoj počtu sňatků

2005 Česká 51 829 republika Jihomo 5 693 ravský kraj Kraj 2 428 Vysočina Olomoucký 3 063 kraj Zlínský 2 804 kraj

2006

2007 2008

52 860 57 157 52 457

2009

2010

2011

47 862

46 746 45 137

2012 45 206

5 859

6 287 5 802

5 252

5 099

4 894

4 973

2 393

2 580

2 332

2 187

2 216

2 216

2 208

3 206

3 325 3 098

2 827

2 675

2 605

2 669

2 706

2 966

2 568

2 564 2 404

2 420

Zdroj: Český statistický úřad, 2013

2 710

Vlastní práce

43

Počet uzavřených manželství v roce 2012 vzrostl oproti roku 2011 o 69 sňatků. Nejvíce svatebních obřadů proběhlo v červnu (více než 9 000), dále pak v září a srpnu. V roce 2011 bylo uzavřeno nejméně manželství za období let 2005 – 2011. Konkrétně bylo uzavřeno 45 137 manželství, což je o 1 609 sňatků méně než v roce 2010 a o 6 692 méně než v roce 2005. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno mezi páry se středoškolským vzděláním s maturitou. Vývoj počtu svateb v Jihomoravském a Olomouckém kraji kopíroval celorepublikový stav. Naopak Kraj Vysočina a Zlínský kraj tento vývoj již nekopírovaly. Aby byl přehled uzavřených sňatků kompletní, je nutné zaměřit se na místa v okolí vinného sklepa Na Slavíně, která jsou k uzavírání manželství vhodná a často také snoubenci vyhledávaná. Tito snoubenci jsou pak hlavními potenciálními zákazníky vinného sklepa. Mezi nejvyhledávanější místa k uzavření manželství v okolí Ratíškovic, vyjma kostelů a obecních úřadů, patří především zámek Milotice a Lednicko-Valtický areál. Tab. 2

Obsazenost zámku Milotice v roce 2013

27. 4. 2013 18. 5. 2013 1. 6. 2013 15. 6. 2013 13. 7. 2013 3. 8. 2013 7. 9. 2013 21. 9. 2013 28. 9. 2013

10:00 10:45 11:30 12:15 13:45 14:30 15:15 16:00 x x x x x x x x x ------x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x -----

Zdroj: Obec Milotice, 2013

V tabulce je uveřejněn seznam 33 rezervovaných termínů pro pořádání svatebních obřadů na zámku Milotice k datu 18. 3. 2013 (značeno – x). S vysokou pravděpodobností není seznam zdaleka kompletní. Lze tak usuzovat z minulých let, kdy byl téměř každý termín během léta obsazen. Lednicko-Valtický areál je taktéž velmi oblíbeným místem k uzavírání sňatků. Na webových stránkách bohužel nejsou zveřejněny termíny obřadů. Avšak vzhledem k proslulosti celého areálu lze předpokládat, že již nyní je velká část termínů obsazena. Interiér, a především zahrada zámku Milotice je oblíbená svatebními fotografy i novomanžely, stejně tak jako Lednicko-Valtický areál. Snoubenci mající obřad na zámku v Miloticích jsou však hlavními potenciálními zákazníky vzhledem k blízkosti obce Milotice. Druhou cílovou skupinu tvoří turisté, kteří se rozhodli navštívit Jihomoravský kraj. Následující tabulky znázorňují počty turistů, kteří navštívili Jihomoravský kraj v letech 2005 – 2012. Pro srovnání je uveden také celkový počet turistů za stejné

Vlastní práce

44

období v České republice a počty turistů v jednotlivých krajích za rok 2012. Počet turistů je vyvozen z počtu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Hosty se rozumí osoby (včetně dětí), které využily služeb některého z ubytovacích zařízení k přechodnému ubytování. Hostem se nerozumí osoba, která je zde přechodně ubytována, nebo se zde ubytovala za účelem zaměstnání či řádného studia (Český statistický úřad, 2013). Tab. 3

Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR

Hosté celkem 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886 11 985 909 12 211 878 12 898 712 13 646 913

Z toho Přenocování z toho nerezidenti celkem nerezidenti 6 336 128 6 435 474 6 679 704 6 649 410 6 032 370 6 333 996 6 715 067 7 164 576

40 320 477 41 447 797 40 831 072 39 283 474 36 662 192 36 908 811 38 235 088 39 567 512

19 595 035 20 090 348 20 610 186 19 987 022 17 746 893 18 365 947 19 424 839 20 521 815

Průměrná doba pobytu (dny) 4,3 4,3 4,2 4,1 4,1 4,0 4,0 3,9


Z vývoje počtu návštěvníků České republiky je patrné, že jejich počet v posledních třech letech roste. Zvyšuje se také podíl zahraničních turistů. V roce 2005 tvořili zahraniční návštěvníci 51,3 %, v loňském roce jejich podíl činil 52,5 %. Patrné je také snížení průměrné doby pobytu o 0,4 dnu od roku 2005. Navzdory snížení průměrné doby pobytu v roce 2012 o 0,1 dne oproti předchozímu roku, došlo dle Ministerstva pro místní rozvoj (2013) ke zvýšení průměrné turistou utracené sumy peněz na jeden den pobytu, a to téměř o 100 Kč. V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu počtu turistů v Jihomoravském kraji o 1,4 %. V Jihomoravském kraji došlo od roku 2005 k razantnímu nárůstu procentuálního zastoupení zahraničních turistů vzhledem k celorepublikovému průměru. V roce 2005 tvořili cizinci 34,8 % všech turistů, v roce 2012 byl jejich podíl 45,7 %.

Vlastní práce Tab. 4

45

Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji

Hosté celkem 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Z toho Přenocování z toho nerezidenti celkem nerezidenti

1 056 307 1 069 258 1 178 114 1 185 770 1 041 492 1 042 070 1 115 349 1 099 351

367 439 397 239 432 318 451 388 348 076 379 674 422 774 401 049

2 321 628 2 342 743 2 353 525 2 299 763 2 063 247 2 034 734 2 186 165 2 150 333

680 503 759 570 783 502 778 565 591 932 641 380 712 313 694 328

Průměrná doba pobytu (dny) 3,2 3,2 3,0 2,9 3,0 3,0 3,0 3,0


Do Jihomoravského kraje zavítalo v roce 2012 8 % turistů, kteří navštívili Českou republiku. Jedná se o druhou nejnavštěvovanější oblast. Tab. 5

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v roce 2012

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem hostů

Počet hostů 5 394 283 717 367 1 006 299 539 432 770 180 359 571 674 958 887 470 330 959 370 515 1 099 351 405 334 483 929 607 265 13 646 913

Podíl 40 % 5% 7% 4% 6% 3% 5% 7% 2% 3% 8% 3% 4% 4% 100 %


Třetí cílovou skupinou jsou podniky. Uvedeny jsou podniky, které zaměstnávají minimálně 6 zaměstnanců. Členění je použito z toho důvodu, že podniky, které nemají zaměstnance, nebo jich zaměstnávají málo, nepořádají školení a podnikové

Vlastní práce

46

večírky v takovém rozsahu, jako podniky s více zaměstnanci. Sledován je vývoj podle kategorie počtu zaměstnanců za období let 2005 – 2011. Tab. 6

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v ČR

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

6 - 19 57 059 58 248 59 490 60 059 59 378 57 328 55 957

20 -249 31 452 32 022 32 642 32 890 31 434 30 529 30 359

250+ 2 037 2 109 2 182 2 210 2 063 2 163 2 224

Celkem 90 548 92 379 94 314 95 159 92 875 90 020 88 540

Zdroj: Zpracováno na základě dat Českého statistického úřadu

V letech 2005 – 2008 docházelo v České republice k meziročnímu nárůstu počtu podniků s více než 6 zaměstnanci. Nejvyšší nárůst, 2,09 %, byl zaznamenán mezi lety 2006 a 2007. Naopak od roku 2009 docházelo ke každoročnímu poklesu počtu podniků. K nejvýraznějšímu poklesu došlo mezi lety 2009 a 2010, přesně o 3,07 %. V roce 2011 působilo v České republice 2 703 444 podniků. Největší část tvořily podniky bez zaměstnanců, tedy podniky jednotlivců, a to 2 423 173 podniků. V roce 2011 byl počet podniků s více než 6 zaměstnanci nejnižší od roku 2005. Nejhůře dopadly podniky kategorie 6 – 19 zaměstnanců. Tento vývoj počtu podniků může být zapříčiněn ekonomickou krizí, která se v dané kategorii projevila se zpožděním a postihla menší podniky. Donutila je snížit provozní náklady, což se mohlo projevit propouštěním, a tak došlo k sestupu do kategorie s méně zaměstnanci, tedy do kategorie 1 – 5 zaměstnanců, která v roce 2011 vzrostla oproti roku 2010 o 3 671 podniků. Krize mohla způsobit i zánik těchto podniků. Tisková zpráva České kapitálové informační agentury (2013) uvádí, že v roce 2012 vzniklo v České republice 22 454 nových obchodních společností, což je o 121 více než v roce 2011. V roce 2011 vzniklo nejméně obchodních společností za sledované období let 2007 – 2012. Více než 96 % nově vzniklých obchodních společností v roce 2012 tvořily společnosti s ručením omezeným. Z vývoje předchozích let lze předpokládat, že drtivou většinu nově vzniklých obchodních společností tvořily podniky do 6 zaměstnanců. Jihomoravský kraj dle tabulky evidoval v roce 2011 celkově 291 162 podniků, což představuje téměř 3 % nárůst vzhledem k roku 2010. Vývoj počtu podniků nad 6 zaměstnanců kopíroval celorepublikový průměr. Opět docházelo k rostoucí tendenci v letech 2005 – 2008 a k poklesu v období let 2009 – 2011. Nejrazantnější nárůst nastal mezi roky 2005 a 2006 o 6,87 %. Jedná se o nejvyšší procentní nárůst mezi všemi sledovanými kraji. Nejvyšší meziroční pokles nastal mezi lety 2008 a 2009 o 3,84 %. Oproti celorepublikovému stavu došlo k tomuto výraznému poklesu počtu podniků o rok dříve. Vývoj počtu podniků ve vybraných sousedních krajích je součástí přílohy č. 1.


47

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji

6–9 10 - 19 6 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 20 - 249 250 - 499 500 - 999 1000+ 250+ Celkem

2005 3 541 3 351 6 892 813 1 497 830 390 78 3 608 145 53 31 229 10 279

2006 3 571 3 528 7 099 814 1 532 812 404 81 3 643 151 64 28 243 10 985

2007 3 667 3 581 7 248 841 1 587 848 401 94 3 771 151 68 28 247 11 266

2008 3 748 3 668 7 416 849 1 610 868 408 97 3 832 142 74 33 249 11 497

2009 3 752 3 496 7 248 798 1 554 776 379 73 3 580 139 61 28 228 11 056

2010 3 682 3 451 7 133 735 1 507 795 376 74 3 487 137 76 25 238 10 858

2011 3 594 3 348 6 942 740 1 523 786 360 81 3 490 133 68 30 231 10 663


Do daného segmentu podniků nad 6 zaměstnanců lze zahrnout i zájmová sdružení, dobrovolné spolky a organizace (např. sbory dobrovolných hasičů, svazy zahrádkářů apod.). Jejich členové se často a rádi setkávají při různých příležitostech. K vinnému sklepu neodmyslitelně patří víno, a tak je důležité sledovat, jak se vyvíjí jeho spotřeba a oblíbenost u obyvatel České republiky. Tab. 8

Spotřeba vína v ČR na 1 obyvatele

Počet litrů

2005 14,4

2006 14,8

2007 16,1

2008 16,3

2009 16,5

2010 17,3

2011 17,3


V tabulce je uveden průměrný počet litrů spotřebovaného hroznového vína na jednoho obyvatele. Nejsou do něj zahrnuta vína z jiných druhů ovoce. Průměrná spotřeba vína měla v letech 2005 – 2011 rostoucí tendenci. Od roku 2005 se zvýšila o 3,9 litru na osobu. Obliba vína roste na úkor spotřeby piva a tvrdého alkoholu. Spotřeba alkoholu v roce 2012 byla ovlivněna prohibicí trvající od 14. do 27. září. Z toho důvodu lze předpokládat, že spotřeba vína v roce 2012 byla přinejmenším na stejné úrovni jako v roce předchozím. Případný růst spotřeby vína v roce 2012 může být zapříčiněn i jeho rostoucí oblibou mezi obyvateli České republiky. Technologické faktory Technologický vývoj v oblasti pohostinství není tak dynamický jako v jiných oborech, přesto dochází k neustálému zdokonalování kuchyňských spotřebičů. Jsou energeticky úspornější, uživatelsky přívětivější, výkonnější, tišší a menší. Dochází tak k úspoře nejen místa v kuchyni, ale i finančních prostředků. Efektivnější jsou

Vlastní práce

48

i prostředky ke skladování potravin, které je udržují déle čerstvé a prodlužují dobu trvanlivosti. Technologie přípravy potravin se významně nemění. Ovšem vzhledem ke stoupající oblibě zdravého stravování se pokrmy připravují s použitím méně tuků a olejů, než tomu bylo dříve. Uzpůsobeny tomu jsou například i fritovací hrnce. U vybraných typů stačí pro přípravu smaženého pokrmu pouze lžička oleje. K mnohem dynamičtějšímu vývoji dochází v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podnikům usnadňují komunikaci s dodavateli, zákazníky i zaměstnanci. Rozsah využívání sociálních sítí nejen zrychluje šíření reklamy, ale umožňuje ji i cílit na vybrané kategorie potenciálních zákazníků. Dochází tak k efektivnějšímu využití finančních prostředků. Ekologické faktory Na ochranu životního prostředí by měly podniky dbát stejně tak jako domácnosti. Dnešní nezodpovědné chování v oblasti ekologie negativně poznamená budoucí generace. Ochrana životního prostředí je jednou z oblastí, o kterou se zajímají tzv. společensky odpovědné firmy. Tyto podniky se snaží o společensky odpovědné chování v ekonomické, ekologické i sociální oblasti. Získávají tak konkurenční výhodu. V mnohých zemích je tento trend již na vysoké úrovni, v České republice je teprve na vzestupu. Platforma Byznys pro společnost sdružuje podniky, které se společenské odpovědnosti v České republice věnují. Platforma je národním partnerem největší organizace CSR Europe zaměřené na sdílení a šíření informací o této oblasti v Evropě (Byznys pro společnost, 2013). Ať už podnik je či není oficiálním podporovatelem a vykonavatelem společensky odpovědného podnikání, měl by se snažit o zachování životního prostředí. Mezi základní aktivity patří používání ekologicky šetrných pracích a čisticích prostředků, preferování ekologicky zodpovědných dodavatelů, a to nejen v oblasti zemědělství, recyklování odpadů a čištění odpadních vod. Ochrana životního prostředí je samozřejmě legislativně ošetřena. Hlavním zákonem zabývajícím se danou problematikou je zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, který definuje základní pojmy a stanovuje sankce za případné porušení zákona. Mezi další zákony patří například zákon č.244/1992 Sb. o hodnocení vlivů na životní prostředí, zákon č.238/1991 Sb. o odpadech, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Legislativní faktory Zákony, předpisy, normy i nařízení provází podnikatele na každém kroku. Proto je nezbytné, aby neustále sledoval vznikající novely zákonů a seznamoval se s nově vzniklými předpisy a vyhláškami. Protože se podnikatel během své činnosti seznámí s velkým množstvím zákonů dle situace, kterou bude řešit, není možné předem uvést kompletní výčet zákonů, které jej ovlivní. Zde je uveden výčet jak specifických zákonů, které je potřeba znát při podnikání v pohostinství, tak i zákonů, se kterými se musí seznámit každý podnikatel:

Vlastní práce

49

 zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání;  zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník;  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;  zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;  zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce;  zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví;  zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku;  nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě;  zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích;  zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele;  vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných;  zákon č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích;  zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V jednotlivých kapitolách práce jsou k nalezení další zákony, jejichž znalost je pro podnikatele nezbytná. Porterův model pěti sil Činnost vinného sklepa Na Slavíně ovlivní nejen jeho široké okolí (makroprostředí), ale především jeho oborové prostředí (mikroprostředí). Analýza mikroprostředí je provedena pomocí Porterova modelu pěti sil. Rivalita mezi stávajícími podniky Obecně je prostředí v pohostinství považováno za vysoce konkurenční. Ovšem co se týče vinných sklepů, neexistuje v Ratíškovicích takový, který by poskytoval služby jako vinný sklep Na Slavíně. Ve vinařských vesnicích v okolí se již přímá konkurence nachází. V přehledu konkurence jsou uvedeny podniky, které poskytují obdobné služby jako vinný sklep Na Slavíně a nachází se v jeho blízkosti.  Vinařství Josef Šebesta – nachází se v areálu Slavín a zaměřuje se na výrobu odrůdových vín. Dodavatelem hroznů, ze kterých je posléze víno vyráběno, je vinařský podnik Iva Prachaře z Rakvic. Každá ze spolupracujících stran se tak zaměřuje na to, co umí nejlépe. Výsledkem je kvalitní víno z kvalitních hroznů. Víno získalo několik ocenění nejen na okolních výstavách, ale pyšní se i jedním celostátním oceněním. Vinný sklep je zrekonstruován a v zástavbě tak typicky slovácký objekt vyniká. Vinařství nabízí degustaci vína s případnou možností posezení do 20 osob. Na přání zákazníka je možno přichystat občerstvení z místních specialit. Webové stránky vinařství prezentují podnik spíše

Vlastní práce

50

jako vinařství s prodejem kvalitního vína, než objekt vhodný pro pořádání oslav a večírků. Poskytnutí prostor pro posezení slouží spíše ke zvýšení komfortu při degustaci.  Vinný sklep U Chytilů – leží v sousedních Miloticích v areálu vinných sklepů Šidleny. Objekt prošel celkovou rekonstrukcí. Hlavní poskytovanou službou jsou tři druhy řízených degustací v cenových kategoriích 100 Kč, 200 Kč a 500 Kč. Po domluvě je možno v letních měsících zajistit občerstvení z grilu. Celoročně jsou v nabídce studené mísy, které jsou hostům připraveny po degustaci. Na přání hostů je možno přivést hotové pokrmy z restaurace v sousedních Dubňanech, která patří majitelům sklepa. Na webových stránkách je však doporučeno navštívit restauraci U Chytilů v Dubňanech před samotnou degustací. Výhodou je možnost ubytování přímo ve sklepě. Ubytovat se zde může až 22 osob. Majitelé nabízí také uspořádání tradiční „zabijačky“ v areálu vinného sklepa. Kompletní víkendový program stojí dle velikosti skupiny 2 150 Kč nebo 1 950 Kč na osobu. Vinný sklep u Chytilů je zaměřený více na milovníky degustací než na pořádání oslav či školení.  Sklep U Čestmírů – v milotických Šidlenách se charakterem poskytovaných služeb nejvíce podobá vinnému sklepu Na Slavíně. Kapacita sklepa je 50 osob. V nabídce je večerní balíček zahrnující dvě večeře, pochutiny, konzumaci nápojů během večera a řízenou degustaci. Stejně jako ve sklepě Na Slavíně i zde existuje možnost zajistit cimbálovou muziku. Na webových stránkách je k dispozici kalendář volných termínů s možností rezervace. Vinný sklep u Čestmírů zahájil svou činnost teprve v roce 2012. Sklep se doposud nedostal do povědomí široké veřejnosti a nevybudoval si tak stálou zákaznickou základnu. Proto lze očekávat, že sklep U Čestmírů bude konkurentem v získáváních nových zákazníků, kteří se na Slovácko chystají poprvé.  Hotel Vinohrad - v Miloticích nabízí jak týdenní balíčky pro rodiny, páry či vinaře, tak i zařízení svatby či firemní akce. Novostavba hotelu se nachází v areálu Šidlen. Posezení je možno zajistit v hotelové restauraci nebo ve sklepě. Hotel je velmi dobře uzpůsoben konání svateb. Svatební obřad je možné zařídit na místním zámku, přímo v areálu hotelu nebo mezi vinicemi. Pro novomanžele je připraveno luxusní apartmá s krásným výhledem. Hotel Vinohrad je určen spíše k vícedenním pobytům a vzhledem ke své velikosti, vzezření interiéru a celkově kvůli charakteru hotelu ztrácí kouzlo klasického slováckého sklepa.  Sklep Měchurovi – leží v sousedních Vacenovicích v areálu vinných sklepů Žlébky. Kromě řízené degustace a posezení u obložených mís nabízí v prvním patře ubytování až pro 12 osob. Celková kapacita posezení uvnitř sklepa je 18 osob. Nabízeny jsou čtyři hlavní balíčky, a to večer ve sklepě s ubytováním, odpočinkový víkend s degustací, pohoštěním a výlety do okolí, rodinná dovolená ve sklepě a akce pro firmy. Nevýhodou nejen sklepa u Měchurů, ale celých Žlébků, je okolní prostředí. Areál vinných sklepů není obklopen vinicemi jako v sousedních vesnicích, což mu velkou měrou ubírá na atraktivnosti.

Vlastní práce

51

Výčet konkurentů samozřejmě není kompletní. V okolních vesnicích, především v 13 km vzdálených Mutěnicích v areálu vinných sklepů Bůdy, se nachází několik vinných sklepů poskytujících obdobné služby jako vinný sklep Na Slavíně. Výše uvedení konkurenti jsou nejblíže sklepu Na Slavíně a také zámku v Miloticích. Riziko vstupu nových konkurentů V obci Ratíškovice se nachází pouze jeden vinný sklep nabízející degustace vín s možností posezení pro 20 osob. Ovšem nenabízí komplexní služby jako vinný sklep Na Slavíně, slouží převážně jako vinařství. Protože trh přímo v obci není nasycen, je možné, že se některý z podnikatelů rozhodne na něj vstoupit. Bariérou vstupu pro případné konkurenty je získání vhodných prostor pro vybudování vinného sklepa. Velký počet sklepů v areálu Slavín patří místním obyvatelům a dědí se z generace na generaci. Navíc většina sklepů je menších a slouží pouze k výrobě a uskladnění vína. Ovšem mohou disponovat pozemky v sousedství sklepa, které umožní případnou přístavbu. Nejen místním trendem je pořizování si nových vinohradů mladšími obyvateli, kteří se po vzoru svých rodičů a prarodičů učí vyrábět víno a starat se o vinici. Lidé, kteří již vinici a sklep ve vesnici vlastní, se ji často snaží také rozšiřovat a produkovat tak více vína. Realitní kanceláře na svých webových stránkách nabízí k prodeji či k pronájmu pouze velmi malý počet vinných sklepů. Vinné sklepy se často prodávají mezi příbuznými a známými bez asistence realitní kanceláře. Podnikatel, který bude chtít získat prostory pro podnikání, bude limitován okruhem známostí a omezenou nabídkou realitních kanceláří. Pokud se mu sklep podaří koupit, je nutné jej často přestavět či jinak upravit, aby lépe sloužil svému účelu. To s sebou samozřejmě nese finanční náklady. Tomu se ovšem nevyhne téměř žádný začínající podnikatel v jakémkoli jiném oboru. Atmosféra slováckých vinných sklepů je velmi specifická a člověk, který se rozhodne v tomto prostředí podnikat, by k němu měl mít vybudovaný vztah. Proto jsou majiteli vinných sklepů z drtivé většiny obyvatelé dané oblasti. Potenciální konkurenci je vhodné sledovat ve svém blízkém okolí. Vinaři často tuší, nebo dokonce vědí, kdo se chystá přijít na trh s něčím novým. Udržovat kontakty s místními obyvateli je proto příjemnou nutností. Vyjednávací síla zákazníků Atmosféra vinného sklepa je jedinečná a nezaměnitelná. Tento fakt se odráží i v cenách poskytovaných služeb. Zákazník, který si zvolí vinný sklep ke konání akce, proto obvykle tuší, že náklady na jednu osobu jsou vyšší, než kdyby například uspořádal večírek s rautem a menu v salónku restaurace, nebo dokonce doma. Ovšem měl by mít na mysli, že v ceně „balíčků“ ve vinných sklepech je zahrnuto více položek a v mnohých případech i neomezená konzumace vína. Naopak konzumace alkoholu v restauracích se může často prodražit. Pokud už se zákazník rozhodne pro vinný sklep, je ochoten zaplatit tuto „vyšší cenu“. Jako v jiných oblastech podnikání i mezi vinnými sklepy probíhá konkurenční boj v cenové oblasti. Ceníky vinných sklepů v okolí se pohybují v podobném ceno-

Vlastní práce

52

vém rozmezí. Rozsah poskytovaných služeb za danou cenu se však mnohdy liší. Sklep, který v ceně za osobu zahrnuje více položek a služeb pak má konkurenční výhodu. I přes tento fakt existuje mnoho sklepů, které tento přístup praktikují. Pak se další konkurenční výhodou stává prostředí sklepa. A to jak interiéru, tak exteriéru. Zařízení hudebního zpestření večera či zprostředkování ubytování je další velkou výhodou. Pokud se zákazník rozhodne uspořádat akci na Slovácku, naskytne se mu poměrně bohatý výběr míst. Větší šanci, stát se cílem potenciálního zákazníka mají ty sklepy, které aktivně spravují své webové stránky, stránky na sociálních sítích a nabízí široké spektrum služeb v ceně balíčku a dostatek doplňkových služeb. Velkou výhodou jsou pozitivní reference hostů jak na webových stránkách, tak i tzv. word – of – mouth šíření informací, tedy ústní doporučení zákazníků svým známým a přátelům, které vychází z jejich osobní zkušenosti a není nijak finančně ohodnoceno. V dnešní době, kdy jsou sdělovací prostředky plné reklamních sdělení, je tato forma reklamy velmi účinnou. Aby byl zákazník spokojen, musí sklep poskytnout bezchybné služby a také ochotný a milý personál. Proto by provozovatel sklepu měl být při výběru svých zaměstnanců velmi pečlivý. V prostředí vinného sklepa návštěvníci často více ocení milou a usměvavou obsluhu, než číšníka, který sice učebnicově obsluhuje, ale do sklepa svou povahou nezapadá. Z výše uvedeného vyplývá, že zákazník má v daném prostředí poměrně silnou vyjednávací sílu. Pořádání akcí mimo domov případně mimo podnik, jedná-li se o firemní večírek, lze považovat za jakýsi nadstandard. Avšak pokud je zákazník s návštěvou sklepa spokojen, často se vrátí, nebo jej dokonce doporučí svým přátelům. Je tedy nezbytné se o stávající zákazníky starat, protože přejít ke konkurenci je pro ně snadné. Vyjednávací síla dodavatelů Pro provoz vinného sklepa je důležitá především znalost dodavatelů vína a potravin. Jelikož bude vinný sklep Na Slavíně situován přímo v tzv. kraji vína, je výběr dodavatelů vína více než dostačující. Prodejci vín se nachází i přímo v Ratíškovicích. Podle zamýšleného odebíraného množství vína lze omezit výběr na vinařství, která jsou schopna požadované dodávky zajistit. Dodavatel je pak vybírán především podle kvality vína a vzdálenosti od zásobovaného objektu. Podstatnou roli hraje i cena a případné množstevní slevy. Protože bude do sklepa dodáváno větší množství vína v relativně krátkých intervalech, je vhodné zvážit i možnosti dopravy vína do sklepa. Toto kritérium bude také zahrnuto do rozhodování o volbě dodavatele. Velikost vyjednávací síly dodavatele vůči zákazníkovi je odvozena i od požadavků, která zákazník na dodavatele má. Pokud bude jediným kritériem cena a vzdálenost, je výběr dodavatelů široký a jejich vyjednávací síla slabší než vyjednávací síla zákazníka. Ovšem bude-li mít velkou váhu při vývěru dodavatele například nabídka doplňkových služeb a kvalita vína, je výběr dodavatelů užší. Avšak vyjednávací síla zákazníka je stále silnější než vyjednávací síla dodavatele. Dalšími podstatnými dodavateli vinného sklepa budou dodavatelé surovin pro přípravu pokrmů, výzdoby, alko a nealko nápojů. Vliv na výběr vhodného dodavatele má především cena a kvalita. Tradiční protichůdná kritéria. Ovšem při pečli-

Vlastní práce

53

vém výběru lze i tato kritéria vhodně naplnit. Zákazník má vzhledem k hustotě konkurence dodavatelů poměrně silnou vyjednávací pozici. V neposlední řadě je nutno zajistit stavební úpravu vinného sklepa a jeho vybavení. Živnostníků i podniků, které dané služby poskytují, je v obci i jejím okolí několik, avšak liší se kvalitou poskytovaných služeb. Nejzručnější zedníci či řemeslníci často přijmou více objednávek, než jsou za dané období schopni dokončit. Z toho důvodu je nutné zajistit vybraný podnik včas a s dostatečnou časovou rezervou. U živnostníků je často možné vyjednat pro obě strany výhodnou cenu. Problém by mohl nastat s výrobou specifického slováckého nábytku na míru. Avšak příhodná poloha podniku přímo v oblasti Slovácka hledání vhodného dodavatele usnadní. Jejich počet však nebude tak velký, jako u tradičních výrobců nábytku. Za zhotovení nábytku na míru lze také očekávat vyšší cenu než za nákup sériově vyráběného nábytku. V daném případě je vyjednávací síla dodavatele silnější než v předchozích případech. Hrozba substitutů Míst, kde uspořádat posezení s přáteli, školní sraz, svatební hostinu, firemní večírek či školení existuje nepřeberné množství. Od salónků restaurací, samotných restaurací, přes sály hasičských zbrojnic až po různé druhy areálů či prostor určených přímo ke konání soukromých akcí. Za největšího konkurenta v obci z oblasti substitutů lze považovat areál občanského sdružení Orel v Ratíškovicích. V roce 2004 bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem pro tenis, volejbal, florbal či malou kopanou. V areálu se nachází také skateboardové hřiště. Součástí je i dvoupodlažní budova se zázemím Orla. V podkroví se nachází prostor sloužící k pronájmu. K dispozici je velký sál sloužící k posezení, umístění rautu i jako taneční parket. Ze sálu je přístup do plně vybavené kuchyňky, na toalety a balkón, zvyšující především komfort kuřáků. Prostor je oblíbeným místem pro konání narozeninových oslav, školních srazů i svatebních hostin. Nevýhodou je omezený sortiment služeb. Orel poskytuje pouze možnost pronájmu. Například pronájem prostor na víkend k uspořádání školního srazu stojí 1 200 Kč a vratná kauce 3 800 Kč. Občerstvení, hudbu, přípravu posezení a následný úklid si zákazník musí zajistit sám. Dalším handicapem prostoru je přístup do podkroví po úzkém točitém schodišti. Jako nevýhoda se jeví zejména tehdy, účastní-li se akce hosté vyšší věkové kategorie. Důležitý je fakt, že občanské sdružení Orel v Ratíškovicích nemá vlastní webové stránky ani profil na některé ze sociálních sítí. Je prezentováno pouze jako součást celorepublikové křesťanské sportovní organizace na oficiálních webových stránkách. Informace o možnostech sportovního vyžití v areálu jsou k nalezení na oficiálních stránkách obce Ratíškovice. Na žádném z těchto míst však není uvedeno, že je možno podkroví budovy pronajmout ke konání soukromé akce. Proto je tato možnost známa pouze místním obyvatelům a jejich přátelům. Dalším oblíbeným místem ke konání soukromých akcí je Restaurace Sport v Ratíškovicích. V prvním nadzemním podlaží se nachází salonek s parketem, barem a posezením. Protože se jedná o restauraci, je zajištěna příprava pokrmů přímo na místě. Výběr kapely a její zajištění je již v režii zákazníka. Velkou nevýhodou restaurace je opět absence webových stránek. Zmínku o její existenci lze najít pou-

Vlastní práce

54

ze na stránkách s rejstříky společností, restaurací a hospod. Možnost uspořádání soukromé akce zde opět není uvedena. Pravým opakem je Hospoda Na Zelnicách, která se na svých webových stránkách prezentuje jako vhodná pro pořádání oslavy či firemní akce. Výhodou je příprava občerstvení přímo v hospodě a možnost ubytování v penzionu nacházejícím se v prvním patře hospody. Poměrně přehledně zpracované webové stránky podtrhují přednosti hospody, tedy její vzhled a široké spektrum poskytovaných služeb. Za nevýhodu lze považovat skutečnost, že je-li soukromá oslava uvnitř salonku hospody, hospoda i přesto funguje běžným provozem, a tak hostům není poskytnuto soukromí. Tento nedostatek lze překonat pouze pronájmem celé hospody. Protože provoz vinného sklepa spadá do kategorie pohostinství, lze za substitut považovat jakékoli pohostinské zařízení nabízející možnost zajistit soukromou akci nebo alespoň vhodný prostor na její uspořádání. Nelze opomenout fakt, že například narozeninové oslavy nebo posezení s přáteli při různých příležitostech je často pořádáno v domácím prostředí. Možnost uspořádat oslavu mimo domov je často zvažována pouze při životních jubileích. Stejně tak firemní večírky mohou být uspořádány na půdě podniku. Atmosféra vinného sklepa a jeho okolí je však nenahraditelná. Komplementy Komplementem, pro některé dokonce synonymem vinného sklepa, je víno. Ceny vína jsou výrazně ovlivněny úrodou, na kterou má bezpochyby největší vliv počasí. V roce 2012 vlivem špatných klimatických podmínek došlo ke snížení úrody vína, což se projevilo jeho zdražením v roce 2013. Od dubna zvýšila ceny vybraných tichých a šumivých vín největší česká vinařská a vinohradnická skupina Bohemia Sekt. Láhev vína průměrně stojí o 5,50 Kč více. Templářské sklepy Čejkovice zvýšily ceny vín v řádu jednotek procent (Deník, 2013). Provozovatel vinného sklepa musí sledovat pohyb cen vína a podle nich případně upravit svůj ceník. 4.3.2

Interní analýza

Interní analýza, provedená pomocí Modelu „7S“ firmy McKinsey, pomůže odhalit silné a slabé stránky vinného sklepa Na Slavíně. Strategie Hlavním cílem vinného sklepa je poskytnout hostům příjemný zážitek spojený s kvalitním jídlem, vínem a příjemným prostředím jak interiéru sklepa, tak jeho okolí. A to na takové úrovni, aby se hosté rádi vraceli. Hlavní strategií je tedy tradiční heslo: „Náš zákazník, náš pán“. Aby bylo cíle dosaženo, je nutné vytvořit strategii, která nebude s tímto cílem v rozporu. Důraz je tedy kladen především na používání kvalitních čerstvých surovin. Hostům bude podáváno víno výhradně ze slováckých vinic. Celkový dojem z návštěvy obrovskou měrou ovlivní personál sklepa. Proto se při výběru zaměstnanců bude postupovat velmi pečlivě. Tradičně vyhlížející interiér sklepa je samozřejmostí. Popis všech cílů podniku je uveden v kapitole 4. 4. 1. Cíle podniku.

Vlastní práce

55

Struktura Majitelé sklepa se budou aktivně podílet na jeho chodu. Budou nejen přijímat objednávky, provádět nákupy surovin či zařizovat případné opravy sklepa, ale také fungovat jako obsluha nebo pomoc v kuchyni během konání akce. Oba majitelé jsou studenty vysoké školy. Avšak při přechodu jednoho z majitelů na kombinované studium, je tento způsob řízení podniku možný. Pokud by totiž byl během některého víkendu, ve kterém by probíhala akce, majitel mimo sklep z důvodu studia vysoké školy, pomohl by s přípravami druhý majitel, který během víkendu nemá vyučování. Během 3 let dokončí studium oba majitelé. Poté se předpokládá, že se provozu sklepa bude více věnovat pouze jeden z nich. Druhý z majitelů se bude především věnovat oboru, který vystudoval, tedy stavebnímu inženýrství a ve volném čase se bude moci na chodu sklepa také podílet. Přípravu pokrmů majitelé přenechají kuchaři. Při vyšším počtu akcí za měsíc bude hosty obsluhovat a pomáhat v kuchyni či s úklidem některý ze dvou brigádníků zaměstnaných na dohodu o provedení práce. Pokud se personál sklepa osvědčí, majitelé se nevyhýbají myšlence chod večera přenechat v jejich režii a fyzicky se celé oslavy neúčastnit, avšak kvůli případným komplikacím budou alespoň v telefonickém kontaktu. Tato situace se s největší pravděpodobností netýká prvních let fungování sklepa. Více informací o personálním obsazení a jeho struktuře je uvedeno v kapitole 4. 7. Organizační plán. Systémy Majitelé podniku budou vykonávat většinu činností zajištujících bezproblémový chod podniku, tzn. přijímat objednávky, jednat se zákazníky, dodavateli, nakupovat suroviny, starat se o sklep a kontrolovat činnost brigádníků. Kuchař bude mít na starost přípravu pokrmů a organizaci práce v kuchyni. Brigádnici budou především obsluhovat hosty, vykonávat pomocné práce v kuchyni, pomáhat s přípravou prostor k akci a jejich následným úklidem. Aby do sebe činnost všech spolupracovníků zapadala, musí mezi nimi fungovat efektivní komunikace. Každý musí být včas informován o tom, co je třeba, aby udělal, a naopak se nesmí ostýchat nadřízené upozornit na jím vnímané nedostatky v efektivnosti práce. Styl vedení práce Předpokladem dobře fungujícího podniku je spokojený kolektiv zaměstnanců. Proto je důležité, aby se cítili potřební, užiteční, nebáli se vyjádřit svůj názor ani návrhy na zefektivnění fungování podniku. Dobrá atmosféra mezi spolupracovníky se projeví také v jejich jednání s hosty. Tento styl vedení, který budou majitelé uplatňovat, se nazývá demokratický. Konečné slovo při rozhodování připadá majitelům podniku. Spolupracovníci Výběr personálu v podniku bude velmi pečlivý. Hlavním kritériem výběru brigádníka bude především sympatické vystupování, pracovitost, nekonfliktnost a ochota učit se nový věcem. Předchozí praxe v oblasti pohostinství není podmín-

Vlastní práce

56

kou ani překážkou. Při výběru kuchaře již praxe bude hrát větší roli. Avšak bude-li se o ni ucházet například důchodce či starší člověk s kuchařskými schopnostmi nabytými dlouholetou přípravou pokrmů pro členy domácnosti a dokáže je majitelům podniku, může práci získat stejně tak jako kuchař mající praxi z restaurace. Podstatné je, aby kuchař připravil chutné jídlo včas a co nejefektivněji. Výběr zaměstnanců proběhne na základě zaslaných strukturovaných životopisů a krátkého motivačního dopisu obsahujícího informace o tom, proč se uchazeč zajímá právě o danou pozici a co jí může nabídnout. Informace poslouží majitelům k tomu, aby vybrané uchazeče pozvali na osobní pohovor. Schopnosti Jak už bylo uvedeno výše, schopnosti a praxe budou hrát největší roli při výběru kuchaře. Zkušenosti majitelů podniku v oblasti pohostinství nejsou zanedbatelné. Ivona Zemánková má několikaletou praxi získanou prací v kavárně, baru a především ve vinném sklepě. Druhý majitel má taktéž zkušenosti s prací ve vinném sklepě. Zvolený odpovědný zástupce disponuje širokými znalostmi z oblasti provozování pohostinských zařízení a v případě potřeby se o tyto zkušenosti s majiteli rád podělí. Oba majitelé jsou přístupni nabývání nových znalostí přímo od zkušenějších zaměstnanců nebo například na kurzech a seminářích zabývajících se problematikou provozování pohostinských zařízení či vedení lidí a četbou odborné literatury. Sdílené hodnoty Spokojený zákazník je cílem veškerého snažení všech zainteresovaných osob. Ten totiž na základě vlastní pozitivní zkušenosti může zajistit podniku další zákazníky nebo jej alespoň dostat do povědomí svých přátel a známých. Pozitivní reference jsou pro vinný sklep i jakýkoli jiný podnik nejlepší reklamou. Dobré jméno podniku a spokojení zákazníci jsou předpokladem jeho prosperity. 4.3.3

SWOT analýza

Výstupy interní a externí analýzy jsou shrnuty ve SWOT analýze. Díky zhodnocení silných a slabých stránek sklepa a jeho hrozeb a příležitostí jsou vytvořeny čtyři základní strategie, na které by se majitelé podniku měli v budoucnu zaměřit. Silné stránky Hlavní silnou stránkou sklepa je jedinečnost poskytovaných služeb na území obce. V Ratíškovicích se sklep, který by takto širokou škálu služeb nabízel, nenachází. Další silnou stránkou je zkušenost majitelů s prací ve vinném sklepě a v pohostinství vůbec. Nabyté zkušenosti pomohou nejen v začátcích podnikání. Velkou předností sklepa je jeho umístění. Nachází se v areálu mimo obytnou část obce, takže pokud se hosté v letních měsících rozhodnou posedět v noci pod hvězdami a popovídat si, nebudou nikoho rušit. Za silnou stránku lze považovat také absenci cizích zdrojů financování, což se může majitelů hodit v případě žádosti o úvěr v dalších letech podnikání.

Vlastní práce

57

Slabé stránky Slabou stránkou vinného sklepa je především skutečnost, že se jedná o začínající podnik, který nemá vybudovanou pověst ani základnu stálých zákazníků. Určitou dobu bude také trvat, než se dostane do povědomí široké veřejnosti. Za rizikový lze považovat i obor podnikání, pohostinství, který je velmi proměnlivý. Vysoká počáteční investice do objektu sklepa je také slabou stránkou. Vzhledem k proměnlivosti situace na trhu pohostinství je tak její návratnost těžko odhadnutelná. Nový podnik nemá vybudovány vztahy s dodavateli, proto nebude při vyjednávání dodacích podmínek dosahovat takových výhod, jako podniky s dlouholetou tradicí. Příležitosti Velkou příležitostí je absence sklepa poskytujícího komplexní služby jako vinný sklep Na Slavíně přímo v obci. Na trhu tak vzniká mezera, kterou se podnik pokusí zaplnit. Potenciální zákazníky sklep nachází i mezi snoubenci. Zámek Milotice v sousední obci je v posledních letech vyhledávaným místem pro svatební obřady. Vysoká obsazenost termínů obřadů je tak příležitostí k získání nových zákazníků. Rostoucí obliba vína mezi obyvateli České republiky je pro vinný sklep bezpochyby příznivá. Pokud i nadále poroste, je možné, že bude chtít více obyvatel poznat také oblast pro víno typickou a rozhodne se navštívit některý ze slováckých vinných sklepů. Příležitostí je také oblíbenost Jihomoravského kraje mezi turisty. Pokud se podaří vytvořit propagační kampaň tak, aby byli o možnosti uspořádání akce na sklepě informování, mohou příští návštěvu Jihomoravského kraje této skutečnosti uzpůsobit a jeden večer strávit posezením s přáteli u dobrého vína. Ideální by bylo turisty informovat ještě během plánování dovolené, aby mohli vinný sklep navštívit již v jeho prvním roce fungování. Hrozby Mezera na trhu s vinnými sklepy v obci je pro podnik jak příležitostí, tak hrozbou. Může se najít podnikatel, který překoná problém se získáním vhodného objektu v areálu vinných sklepů a nenasycenosti trhu se pokusí také využít. Ačkoli v obci se sklep poskytující služby jako vinný sklep Na Slavíně nenachází, v okolních obcích ano. Hrozbou je především Sklep u Čestmírů, který je, stejně jako sklep Na Slavíně, začínajícím podnikem s malým povědomím mezi lidmi. Hrozbou je snížení vratky zelené nafty zemědělcům, popřípadě její úplné zrušení. Znamenalo by to zdražení zemědělských surovin a potravin vůbec. Tento fakt by se projevil ve zvýšení nákladů podniku i domácností. Podnik by byl s vysokou pravděpodobností nucen zvednout ceny poskytovaných služeb a u domácností by došlo k poklesu koupěschopnosti a omezení výdajů. Tato kombinace by pro podnik znamenala menší počet zákazníků, tedy menší zisky a v krajním případě by vedla

Vlastní práce

58

až ke krachu. Ke zvýšení nákladů podniku by došlo i v případě zavedení spotřební daně z tichého vína, ovšem ne k tak markantním, jako v předchozím případě. Přetrvávající hospodářská recese, růst nezaměstnanosti a pokles reálných mezd snižuje výdaje obyvatel v oblastech, které nejsou existenčně důležité. Sem spadá i návštěva pohostinského zařízení. Hrozbou je i stárnutí obyvatelstva, kvůli kterému musí nutně dojít k úpravě stávajícího důchodového systému tak, aby se lidé z větší části, než tomu bylo nyní, podíleli na jeho financování. Tento fakt opět negativně ovlivní rozpočty domácností. Vytvořená SWOT analýza obsahuje souhrn nejpodstatnějších faktorů, které ovlivní chod vinného sklepa. Faktory byly získány z analýz interního a externího prostředí podniku a z poznatků, které kvůli své povaze nejsou zařazeny ani do jedné z analýz, ale na provoz podniku působí výraznou měrou. SWOT analýza je zdrojem k tvorbě čtyř základních strategií vinného sklepa Na Slavíně. Tab. 9

SWOT analýza

Silné stránky (S)  jedinečnost poskytovaných služeb  zkušenost majitelů s prací v pohostinství

Slabé stránky (W)  začínající podnik bez a stálých zákazníků

pověsti

 nízké povědomí u veřejnosti

 poloha vinného sklepa

 vysoká počáteční investice

 ochotný a milý personál

 nevybudované vztahy s dodavateli

 příjemné prostředí

 na první pohled relativně vysoké náklady na jednu osobu za večer  rizikový obor podnikání

Příležitosti (O)

Hrozby (T)

 nenasycenost trhu v obci

 stávající konkurence

 blízkost zámku v Miloticích

 vstup nových konkurentů na trh

 rostoucí obliba vína

 zrušení vratky zelené nafty

 oblíbenost Jihomoravského kraje mezi turisty

 zavedení spotřební daně z tichého vína

 vysoký počet podniků s více než 6 zaměstnanci v Jihomoravském kraji

 sezónní výkyvy v obsazenosti  hospodářská recese

Strategie SO  Silná stránka: jedinečnost poskytovaných služeb  Příležitost: nenasycenost trhu v obci

Vlastní práce

59

Vinný sklep bude nabízet širokou škálu služeb od přípravy pokrmů, obsluhy, zajištění hudebního zpestření až po úklid. Díky nabídce komplexních služeb při přípravě akce je jedinečným podnikem v obci a získá tak konkurenční výhodu mezi ostatními místními podniky. Strategie WO  Slabá stránka: rizikový obor podnikání  Příležitost: rostoucí obliba vína Provoz vinného sklepa spadá do oblasti pohostinství. Podnikání v tomto oboru je často riskantní. Pokud se omezí příjmy domácností a podniků, omezí nejprve výdaje na služby, které k životu nutně nepotřebují. Tedy i výdaje na návštěvu pohostinských zařízení. Vinný sklep bude nabízet nejen degustaci kvalitních moravských vín spojenou s odborným výkladem, ale i jejich následnou neomezenou konzumaci. Pokud se potenciální zákazníci budou rozhodovat, ve kterém pohostinském zařízení uspořádají posezení s přáteli, narozeninovou oslavu nebo firemní večírek, vinný sklep může být vzhledem k rostoucí oblibě vína volen častěji než tradiční restaurace. Ta může vína také nabízet, avšak ne v tradičním prostředí a s odborným výkladem. Vinný sklep je pro milovníky vína vhodnějším místem než restaurace. Díky podnikání, které úzce souvisí s vínem, se sníží riziko spojené s oborem podnikání jako takovým. Strategie ST  Silná stránka: zkušenost majitelů s prací v pohostinství  Hrozba: sezónní výkyvy v obsazenosti Díky zkušenostem majitelů s prací v oblasti pohostinství, a především s prací ve vinném sklepě, lze předvídat, které měsíce budou dosahovat nejnižší obsazenosti a snížit sezónní výkyvy různými marketingovými opatřeními. V měsících s nízkou nebo nulovou obsazeností lze povzbudit prodeje například poskytnutím slev na slevových portálech, spoluprací s cestovními agenturami nebo pořádáním veřejných akcí. Strategie WT  Slabá stránka: na první pohled relativně vysoké náklady na jednu osobu za večer  Hrozba: zrušení vratky zelené nafty, zavedení spotřební daně z tichého vína Cena za osobu na jeden večer se může zdát na první pohled vysoká, což může některé potenciální zákazníky odradit. Avšak po zjištění položek zahrnutých do ceny, se tato cena až tak vysoká nejeví. Navíc za příjemné prostředí a kvalitní služby si lidé mnohdy rádi připlatí. Zákazníky, kteří jsou na dané cenové rozpětí zvyklí a vinný sklep Na Slavíně nebo některý z obdobných sklepů již navštívili, tak nemusí odradit ani případné zdražení v důsledku zavedení spotřební daně z tichého vína

Vlastní práce

60

nebo zrušení vratky zelené nafty. Návštěvnost by tak nemusela klesnout v takovém rozsahu jako například u pohostinských zařízení v nižší cenové kategorii.

4.4 Popis podniku Založení podniku je spjato s řadou důležitých rozhodnutí. Jedním z prvních rozhodnutí, které bude muset podnikatel učinit, je volba právní formy podnikání. Majitelé vinného sklepa Na Slavíně se rozhodli zvolit nejpoužívanější typ kapitálové společnosti – společnost s ručením omezeným. Důvodem je především omezené ručení společníků, a to do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společnost Na Slavíně, s. r. o. vznikne 1. 8. 2013 zápisem do obchodního rejstříku. Předmětem podnikání obchodní společnosti se stane především hostinská činnost. Zakladateli podniku budou Ivona Zemánková a Martin Olšák. Oba majitelé se budou na základním kapitálu společnosti podílet rovným dílem a oba se aktivně zapojí do provozu vinného sklepa. Vinný sklep bude provozován pod záštitou odpovědného zástupce Ivo Bábela. Ten se nebude aktivně podílet na chodu podniku, ale bude majitelům k dispozici při řešení problémů. Oba majitelé mají zkušenost s prací ve vinném sklepě, kde přicházeli do kontaktu s návštěvníky. Z rozhovorů z nich zjistili, že obliba vinných sklepů a vína celkově roste. Zájem je především o degustace vína a také o návštěvy vinných sklepů s možností ubytování. Proto se majitelé rozhodli založit vinný sklep, jelikož vycítili, že na místním trhu tento podnik schází. Koupě vinného sklepa v areálu Slavín není snadná, lidé své sklepy jen málokdy prodávají. Majitelé mají možnost odkoupit vinný sklep od staršího manželského páru, kterému již zdravotní důvody nedovolují se o sklep starat. Logo vinného sklepa bude vytvořeno grafikem na základě fotky sklepa a bude na něm umístěn text: Vinný sklep Na Slavíně, Ratíškovice. 4.4.1

Cíle podniku

Na začátku podnikání by si měli majitelé stanovit, jakých cílů chtějí v následujících letech dosáhnout. Obchodní společnost Na Slavíně si definovala následující cíle:  dosáhnout zisku v nejbližších třech letech;  rekonstrukcí vytvořit příjemné prostředí interiéru a exteriéru vinného sklepa;  vytvořit vzhledově zajímavé a uživatelsky přívětivé webové stránky, které budou podnik náležitě reprezentovat;  utvořit efektivní propagační plán, díky kterému poroste návštěvnost vinného sklepa;  vybudovat příjemné a přátelské prostředí v kolektivu zaměstnanců, aby do práce chodili rádi a s chutí;  zakládat si na čerstvosti a kvalitě surovin;  maximálně vycházet vstříc přáním zákazníka;

Vlastní práce

61

 vybudovat podnik s dobrým jménem a pověstí. 4.4.2

Popis vinného sklepa

Vinný sklep Na Slavíně se bude nacházet v areálu vinných sklepů Slavín v Ratíškovicích. Jedná se o budovu vinného sklepa, která v nedávné době prošla částečnou rekonstrukcí. Objekt má novou fasádu, okna a dveře. V přízemí se nachází místnost s lisem na víno a malá kuchyňka, v prvním patře je místnost s posezením a podzemní sklep je rozdělen schody na dvě části, ve spodnější části sklepa se nachází sudy na víno. Z prvního patra se vstupuje na zahradu, ve které se nachází suchá toaleta. Voda a elektřina je v objektu zavedena, avšak rozvody bude nutno revitalizovat. Vinný sklep není v daném stavu uzpůsoben konání větších akcí, proto bude nutná jeho rekonstrukce, kterou provede místní stavební společnost pana Petra Macka. V přízemí dojde k přestavbě místností a vznikne zde kuchyň o ploše 20,25 m2 a vstupní chodba se schody do prvního patra a do sklepa, jejich umístění zůstane zachováno. Celková rozloha přízemí činí 45 m2. V prvním patře bude vybudována přístavba s toaletami (pánské a dámské) a s šatnou pro personál (15 m2), která bude sloužit také jako kancelář. V přístavbě bude umístěn přímý vstup na venkovní terasu s kapacitou až 40 osob. V prvním patře se bude nacházet místnost s posezením a malým pódiem s celkovou rozlohou 45 m2 a kapacitou 40 osob. V podzemí se bude nacházet vinný sklep se sudy a výčepním zařízením o ploše 25 m2, kde budou probíhat výklady vinaře a ochutnávky vín. V celém objektu budou položeny nové podlahy a dojde ke kompletní výmalbě interiéru i k dodělání venkovní fasády přístavby. Celkové náklady na rekonstrukci sklepa byly stavební společností vyčísleny na 239 500 Kč bez DPH.

Obr. 1 Zdroj:

Areál vinných sklepů Slavín, Ratíškovice Mapy.cz, s. r. o., 2013

Vlastní práce

62

Vinný sklep se nachází v zástavbě sklepů a od hlavního silničního tahu Hodonín – Kyjov jej odděluje pás vinohradů. Budova sklepa se nachází na křižovatce dvou cest – cesty vedoucí podél vinných sklepů a cesty spojující hlavní tah s cestou podél sklepů. U křižovatky stojí pomník svatého Urbana, patrona vinařů, s posezením. Pro návštěvníky bude tedy snadné sklep nalézt. 4.4.3

Vybavení vinného sklepa

Nejhodnotnější část vybavení vinného sklepa budou tvořit spotřebiče, elektronika a nábytek. Níže umístěná tabulka obsahuje rozpis jednotlivých položek vybavení sklepa a náklady na jeho pořízení bez DPH. V příloze č. 3 je k nalezení podrobný rozpis položek vybavení. Kuchyň v přízemí bude vybavena kuchyňskou linkou na míru a spotřebiči. Ve vstupní chodbě se bude nacházet posezení pro muzikanty. V podzemním sklepě budou sudy kryty dřevěným krytem na míru. Viditelné bude pouze výčepní zařízení. Kryty sudů budou sloužit k odkládání skleniček nebo například ke skladování zákusků při svatbách v letních měsících. V prvním patře bude místnost s posezením pro 40 lidí vybavená stoly a lavicemi na míru, protože lavice umožňují usadit více hostů a šetří prostor. Šatna pro zaměstnance bude vybavena skříněmi, psacím stolem s židlí a malou sedací soupravou. Posezení pro zákazníky a kuchyňská linka bude vyrobena na míru Liborem Foltýnem, který má dílnu v sousedních Vacenovicích. Tab. 10

Náklady na vybavení sklepa

Položka Nábytek Spotřebiče Elektronika Nádobí kuchyň Nádobí zákazníci Dekorace Ostatní Celkem

Cena 129 000 121 102 19 000 16 000 26 000 8 000 36 700 355 802

4.5 Obchodní plán Vinný sklep Na Slavíně bude svým zákazníkům nabízet kompletní zajištění soukromých akcí a zprostředkování doplňkových služeb jako je ubytování a zajištění hudební kapely. Nebude se jednat o podnik s denním provozem. Pro veřejnost se otevře při příležitosti akcí konaných v předem oznámených termínech (Svatomartinské posezení s vínem a kačenou, grilování). Otevřen bude pouze v den konání soukromé akce a jen pro uzavřenou společnost.

Vlastní práce

63

Zajištění soukromé akce Hlavní činností majitelů vinného sklepa bude zajištění soukromých akcí různých typů: rodinné oslavy, svatby, školení, firemní večírky, posezení s přáteli a jiné. Pro názornost jsou uvedeny příklady jednání se zákazníkem při zařizování tří nejtypičtějších typů akcí (posezení s přáteli, svatba a firemní akce). Prozatím potenciální zákazník se rozhodne, uspořádat posezení s přáteli (například při příležitosti návštěvy Jihomoravského kraje spojené s poznáním okolí, památek i místí kultury) ve vinném sklepě Na Slavíně. Provede na webových stránkách podniku prostřednictvím kontaktního formuláře, který slouží k zaslání e-mailu majitelům, nezávaznou rezervaci termínu. Po obdržení rezervace potenciálního zákazníka jej majitelé v co nejbližší možné době kontaktují (e-mailem, popřípadě telefonicky) a informují jej, zda je jím vybraný termín volný a pokud ne, navrhnou jiné alternativy. Potenciálního zákazníka se také zeptají na detaily akce, kterou chce uspořádat, pokud tak neučinil již v nezávazné rezervaci a navrhnou mu, jak by akce mohla dle nich vypadat. Doporučí typ menu, styl hudby a upozorní na možnost zařízení ubytování, pokud si jej potenciální zákazník nechce zajistit sám. Samozřejmě je součástí návrhu také přibližná kalkulace konečné ceny a výčet položek v ní uvedených. Potenciální zákazník zváží danou nabídku a rozhodne se, zda si sklep ke konání akce zvolí. V případě, že se rozhodne uspořádat soukromou akci ve vinném sklepě Na Slavíně, může návrh majitelů přijmout, nebo si vybrat menu, hudbu a ubytování dle svého uvážení. Majitelé se budou snažit požadavky hosta maximálně uspokojit. Nejpozději 10 dní před konáním akce zašle zákazník konečnou podobu objednávky. Poté je možno provést už jen minimální úpravy objednávky. Majitelé poté nakoupí suroviny na přípravu menu až dle konečné objednávky zákazníka. Pokud se zákazník rozhodne zpestřit si večer hudbou, musí ve svém zájmu informovat majitele sklepu dříve, aby mohl zjistit, která kapela má v době konání akce volný termín a včas ji zarezervovat. Stejné podmínky platí pro zprostředkování ubytování. Zákazník bude na tento fakt předem upozorněn. Majitelé sklepa se nebrání ani situaci, kdy si zákazník zajistí vlastní hudební kapelu nebo jiný hudební doprovod. Ovšem i tato skutečnost musí být oznámena s předstihem, aby byl připraven prostor a zázemí pro kapelu. Akce se obecně většinou konají až od pozdního odpoledne (pokud se nejedná například o školení zaměstnanců). Přípravy prostor proto začnou až v den konání akce v ranních hodinách, stejně tak příprava pokrmů, aby byly čerstvé. Hostům je pak po celou dobu akce k dispozici obsluha, které se pokusí splnit jejich požadavky tak, aby akce proběhla co nejlépe. Úhrada proběhne při příjezdu zákazníka popřípadě na konci akce. Průběh přípravy akce se bude lišit dle jejího druhu. Pokud si zákazník objedná přípravu svatební hostiny a nechá výzdobu na majitelích sklepa, je součástí příprav také zajištění květinových aranží, objednání a nákup organz, svíček a jiných ozdobných prvků. Květinová výzdoba je hrazena zákazníkem, ostatní výzdoba sklepa je zdarma, zákazník musí zaplatit pouze vratnou kauci 200 Kč, pro případ poškození nebo ztráty výzdoby. Výzdoba je zdarma z toho důvodu, že může být použita i pro více svateb a nebude se kupovat pro každou svatbu zvlášť. Ozdobné prvky nebudou nakoupeny hned při začátku podnikání, ale až spolu s první svatební hosti-

Vlastní práce

64

nou v barvě dle přání zákazníka. Poté bude dalším zákazníkům přednostně nabízena výzdoba v té barvě, která již byla nakoupena. Samozřejmě konečné slovo při výběru barvy výzdoby bude mít zákazník. Pokud by si zákazník přál hodnotnější výzdobu, bude ji muset uhradit sám. Posledním nejčastějším předpokládaným druhem akce je firemní večírek nebo školení. Zde je postup obdobný přípravě posezení s přáteli, s výjimkou školení, kde bude s předstihem zajištěna promítací technika, která se za drobný poplatek vypůjčí od kamaráda majitelů, popř. počítač, pokud si je zákazník nebude moci přivézt sám. Popisy přípravy akcí jsou pouze ilustrativní a zjednodušené. Výčet nabízených menu je uveden v příloze č. 4. Průběh soukromé akce Hosté budou majiteli nebo personálem při příjezdu vítáni pálenkou. Než se vydají na ochutnávku vín s výkladem, mohou si dát drobný předkrm. Poté se odeberou mezi sudy, kde proběhne samotná ochutnávka spojená s krátkým výkladem odborníka. Během ní bude k zakousnutí a především k neutralizaci jednotlivých chutí podáván obyčejný chléb nakrájený na malé kostky. Hosté budou mít možnost nakoupit si od vinaře sudové víno s sebou domů. Času, kdy budou hosté na ochutnávce, využije personál a připraví teplou večeři dle menu, které si zákazník předem vybral. Po návratu z ochutnávky se hosté navečeří. Po odklizení nádobí ze stolů personál nabídne hostům kávu nebo čaj a připraví na stůl koláčky. V průběhu celého večera obsluha doplňuje víno do džbánů dle přání jednotlivých hostů. K vínu se podávají sýrové mísy. Průběžně se doplňují jak koláčky, tak sýry, samozřejmě do té doby, než zákazník zkonzumuje jím objednané množství. Kolem 22 hodiny (podle domluvy s hostem) se podává pozdní studená večeře. Pokud si zákazník objedná hudební kapelu, personál ji po příjezdu přivítá, ukáže jí, kde se může připravit, kde bude hrát a nabídne jí nápoje a drobné pohoštění, které jsou zahrnuty v ceně za vystoupení. Kapela přijede cca v 19 hodin (opět dle předchozí dohody). Při příchodu kapely proběhne také vyúčtování. Po celou dobu konání akce je k dispozici personál, který se pokusí vyhovět každému přání zákazníka. Pokud se hosté rozhodnou pokračovat v zábavě déle, než uváděla předchozí domluva, mohou tak učinit za příplatek 500 Kč/hod. Vyúčtování se zákazníkem proběhne po jeho příjezdu. Protože si však během večera může zákazník dokoupit nealko či alko nápoje, nebo bude chtít za poplatek prodloužit pobyt ve sklepě, proběhne v případě nutnosti další vyúčtování i po konci akce nebo současně se zakoupením nealko či alko nápojů. O způsobu úhrady bude zákazník předem informován. Úklid sklepa proběhne následující den. Jídlo a nápoje Majitelé si zakládají na čerstvosti surovin a následně hotových pokrmů. Proto na začátku podnikání bude v zásobách vázán minimální kapitál. Suroviny pro přípravu pokrmů budou nakoupeny až po přijetí objednávky soukromé akce. Do zásoby budou v menším množství nakoupeny pouze nealko a alko nápoje, koření a ochucovadla. Hostům bude k dispozici jak balená voda, tak ochucené nealkoholické ná-

Vlastní práce

65

poje. Z alkoholických nápojů sklep primárně nabídne víno (5 druhů bílého vína, 2 druhy červeného a 1 druh růžového vína), které budou hosté moci neomezeně konzumovat. Při příjezdu budou hosté vítáni pálenkou. Během večera bude možno zakoupit i tvrdý alkohol jako whisky, vodku, tequilu, rum, bylinkové a ovocné destiláty a také lahvové pivo. Pokrmy, které si zákazník vybere z nabídky, se začnou připravovat až v den konání akce přímo v kuchyni vinného sklepa. Drobné přípravné práce proběhnou případně den před akcí (naložení masa, oloupání brambor). Doplňkové služby Mezi doplňkové služby patří zprostředkování ubytování a hudebního zpestření. Na přání zákazníka majitelé zajistí hostům ubytování v některém z místních ubytovacích zařízení, popřípadě v sousedních městech. Ratíškovice nabízí několik možností ubytování.  Penzion Na Zelnicách – umožňuje ubytovat až 20 osob. Cena za noc se pohybuje v rozmezí 210 Kč – 500 Kč/osoba/noc podle počtu nocí strávených v penzionu. Za příplatek lze objednat snídani ve stylové hospodě, která je součástí penzionu. Zde se hosté mohou i stravovat.  Penzion Pohoda – se nachází u hlavního silničního tahu obcí. Kapacita penzionu je 12 osob. Hostům jsou k dispozici dvě plně vybavené kuchyňky, popřípadě se mohou stravovat v protější restauraci Na Mlýně. Minimální cena za jednu noc činí 350 Kč/osoba/noc, popřípadě od 500 Kč/pokoj/noc.  Ubytovna Baník Ratíškovice – s kapacitou maximálně 17 osob nabízí ubytování za 250 Kč/osoba/noc, přistýlka 150 Kč/osoba/noc. Hostům je k dispozici lednička, mikrovlnná trouba a rychlovarná konvice.  Chalupa v Ratíškovicích – se nachází přímo v areálu vinných sklepů Slavín. Kapacita chalupy je 8 osob. Pronajmout ji lze na celý týden, nebo na víkend. Vždy se platí za celý objekt. Cena za víkend se pohybuje od 4 000 Kč do 6 000 Kč dle typu sezony, za týden pak od 12 000 Kč do 16 000 Kč (s DPH). K dalším možnostem ubytování patří chalupa v obci s kapacitou 6 osob a Hájenka Ratíškovice až pro 11 osob, oba objekty se ve většině případů rezervují na celý týden. Pokud nebude dostačovat volná kapacita v obci, bude zákazníkovi doporučen některý ze tří hotelů v sousedním Hodoníně, popřípadě ubytovací zařízení ve vedlejších obcích. Majitelé na žádost klienta zajistí hudební skupinu, hráče na klávesy nebo taneční vystoupení. Do prostředí vinného sklepa se nejvíce hodí cimbálová muzika. V okolí působí například Varmužova cimbálová muzika, Vacenovská cimbálová muzika, Cimbálová muzika z Milotic a Mládí z Čejče. Cena za 5ti hodinové vystoupení se pohybuje okolo 4 500 Kč – 7 000 Kč podle počtu hudebníků. Zákazník vystoupení uhradí majitelům sklepa, kteří předají odměnu cimbálové muzice. Hosté si mohou kapelu vybrat sami nebo dát na doporučení majitelů sklepa. Výběr proběhne s ohledem na časovou vytíženost cimbálových muzik. Kromě cimbálové muziky majitelé mohou zajistit zpívajícího hráče na klávesy (cca 3 000 Kč/5 hodin)

Vlastní práce

66

či hodinové taneční vystoupení místního folklorního tanečního souboru. Cena se odvíjí od počtu párů, cena za pár činí 1 000 Kč/hodina. Maximálně je možno objednat 3 taneční páry. Dodavatelé Vzhledem k nepravidelnosti poskytovaných služeb nebude sklep pravidelně zásobován potravinami a nápoji. Objednávky a nákupy se budou odvíjet od jednotlivých požadavků zákazníků. Koláčky a víno budou nakupovány od stálých dodavatelů. Ostatní suroviny na přípravu pokrmů a alko a nealko nápoje budou nakupovány v okolních supermarketech, u drobných zemědělců a živnostníků podle nejlepší aktuální nabídky a kvality. Zásoby si budou majitelé do sklepa vozit sami, pouze víno bude dle potřeby dovážet vinař. Vinař se postará i o ochutnávku vín s výkladem. Na konci měsíce proběhne vždy zúčtování a dle dodacích listů majitelé uhradí skutečně dodané množství vína a počet odborných výkladů. Za odborný výklad vinař bude účtovat poplatek 200 Kč/výklad. Sklep nedisponuje velkými skladovacími prostory, avšak suroviny na přípravu jedné až dvou akcí lze uskladnit přímo ve skladovacích prostorách kuchyně. Protože si majitelé zakládají na kvalitě a čerstvosti surovin a pokrmů, nejsou malé skladovací prostory překážkou. Nápoje pro probíhající akci budou umístěny přímo ve sklepě. Alko a nealko nápoje nakoupené do zásoby budou uskladněny v domě jednoho z majitelů přímo v obci. V případě potřeby budou dostupné do několika minut. V začátcích podnikání budou velkou roli hrát jednorázoví dodavatelé, kteří zajistí rekonstrukci a kompletní vybavení vinného sklepa včetně nádobí a spotřebičů. Seznam nejdůležitějších dodavatelů je uveden v příloze č. 5.

4.6 Marketingový plán Kvalitně vypracovaný marketingový plán je cestou k prosperujícímu podniku. Pokud je marketingová kampaň sofistikovaná, dokáže prodat i produkt či službu průměrné kvality, kterou zákazník původně ani nezamýšlel koupit. Naopak sebekvalitnější výrobek se nemusí prodat, pokud není dostatečně propagován. Tyto výroky samozřejmě nelze generalizovat, ovšem fakt, že sestavení marketingového plánu je pro podnik nezbytné, nelze opomenout. Vinný sklep Na Slavíně je začínajícím podnikem. Proto je pro něj důležité dostat se do povědomí veřejnosti, získat zákazníky, pokusit se s nimi navázat dlouhodobou spolupráci a díky tomu se udržet na trhu. 4.6.1

Cílový trh

Vinný sklep se marketingovou komunikací zaměří především na následující 3 segmenty potenciálních zákazníků. Segment č. 1 První segment tvoří snoubenci, kteří se rozhodli uzavřít sňatek na jižní Moravě. Nemusí se jednat o obyvatele přímo Jihomoravského kraje, ale i krajů sousedních.

Vlastní práce

67

Spadají sem snoubenci, kteří si již vybrali místo obřadu a nyní hledají vhodné prostory pro svatební hostinu i snoubenci, kteří chtějí uzavřít sňatek na jižní Moravě, ale ještě nejsou rozhodnuti, kde obřad a hostina proběhnou. Jedni i druzí však od podniku, který hostinu zajistí, očekávají příjemné prostředí, atraktivní slavnostní výzdobu, chutné jídlo a nápoje, ochotnou a bezchybnou obsluhu a trpělivost a vstřícnost při zadávání specifických požadavků na hostinu. Někteří mohou očekávat také zajištění hudby, ubytování nebo dokonce odvozu. Svatba je pro snoubence významnou událostí, a proto je kvalita nabízených služeb mnohdy důležitější, než nízká cena. Protože ve vinném sklepě nejsou pořádány samotné svatební obřady, je nutno zaměřit se na místa, která jsou k svatebním obřadům často vyhledávána a zde hledat potenciální zákazníky. Hlavní skupinou jsou snoubenci, kteří se rozhodli uspořádat obřad na zámku v Miloticích, popřípadě na radnici v Hodoníně. Segment č. 2 Do druhého segmentu jsou zařazeny minimálně desetičlenné skupinky tuzemských i zahraničních turistů, kteří se Jihomoravský kraj rozhodli navštívit nebo právě jsou na jeho návštěvě. Tito turisté pochází většinou z měst a tráví svou dovolenou v kruhu přátel a rodiny poznáváním přírody a památek. Nebrání se možnosti doplnit své zážitky z Jihomoravského kraje o tradiční posezení ve vinném sklepě. V něm se chtějí především pobavit, nasát místní atmosféru, seznámit se s tradiční hudbou, ochutnat místní pokrmy a především víno. Proto je pro ně výhodou personál shovívavý k bujarým večírkům. Propagace směřovaná na turisty se pokusí upozornit je na možnost návštěvy vinného sklepa již během plánování dovolené. Pokud se tak nestane, pokusí se je zastihnout při průběhu samotné dovolené na turisty hojně navštěvovaných místech. Segment č. 3 Poslední segment zahrnuje podniky s více než 6 zaměstnanci a různé druhy sdružení a spolků v Jihomoravském kraji a v krajích sousedních. Hranice 6 zaměstnanců je stanovena z toho důvodu, že menší podniky nepořádají akce pro své zaměstnance v takovém rozsahu, jako podniky větší. Podniky i sdružení a spolky často pořádají pro své zaměstnance a členy večírky k různým příležitostem jako jsou například Vánoce, významná výročí podniku či spolku a další příležitosti specifické pro konkrétní podnik a sdružení. Pokud nemají prostory k tomu uzpůsobené, volí možnost uspořádat večírek mimo podnik či zázemí spolku. Od podniku, který jim tuto možnost nabídne, očekávají především příznivé ceny, příjemné prostředí a komplexnost poskytovaných služeb, aby bylo zařizování večírku pro podnik co nejméně náročné. Podniky mimo večírků uspořádávají i školení svých zaměstnanců. Pokud zvolí ke školení prostory mimo podnik, očekávají, že zajistí odpovídající technické zázemí (projektory, reproduktory apod.), pohoštění a jedná-li se o dvoudenní školení, i večerní program a ubytování. Majitelé se zaměřili na sousední kraje proto, že jsou svými zvyky a povahami obyvatel Jihomoravskému kraji bližší než kraje vzdálenější. Jihočeský kraj, ačkoli spl-

Vlastní práce

68

ňuje definici sousedního kraje, je z tohoto důvodu vyloučen. Vinný sklep Na Slavíně ovšem rád pohostí všechny, kdo mají rádi víno, dobré jídlo, hudbu, zábavu a prostředí Moravského Slovácka. Ovšem největší část potenciálních zákazníků se nachází právě v uvedených třech segmentech. 4.6.2

Určení tržní pozice

Důležitým krokem při tvorbě marketingového plánu je vymezení pozice podniku vůči konkurenci. Popis konkurence je uveden v kapitole 4. 3. 1. Externí analýza v části Rivalita mezi stávajícími podniky. Vymezení postavení podniku vůči konkurenci usnadní určení jeho konkurenční výhody. Konkurenční výhoda vinného sklepa Hlavní konkurenční výhodou, oproti většině stávající konkurence, je neomezená konzumace vína během večera. Konzumace vína samozřejmě není bezplatná, ale je zahrnuta v ceně každého balíčku. Zákazník se tak v konzumaci vína nemusí omezovat, protože zaplatí za každých okolností stejnou cenu. Pokud navíc zákazník není zvyklý pít víno, často nevypije ani zaplacené množství. Naopak pokud se mezi hosty najde konzument, který vypije více, než zaplatil, vykompenzují to právě hosté, kteří víno pijí méně. Vinný sklep Na Slavíně bude hostům garantovat soukromí, to znamená, že v průběhu večera bude najednou probíhat pouze jedna akce. Takto tomu často nebývá u větších objektů, které jsou schopny připravit více akcí najednou. Výhodou pro zákazníky je i možnost zajištění komplexních služeb sklepem. Hostům je nabídnuta možnost zajištění hudebního zpestření a ubytování, popřípadě předání kontaktu na taxi službu. Příprava občerstvení, nápojů, obsluha hostů, příprava prostor a jejich následný úklid je samozřejmostí. Ačkoli sklep sám nenabízí možnost ubytování, může jej zákazníkům zprostředkovat v některém z místních penzionů či ubytoven, popřípadě v hotelu, ubytovně nebo penzionu v sousedním Hodoníně nebo v jiné okolní obci. Stejně tak nedisponuje vlastními hudebními kapelami všeho druhu. Hostům je dokáže zprostředkovat. Jak ubytování, tak hudební zpestření si zákazníci hradí sami podle ceníků jimi vybraných hotelů nebo kapel. Zprostředkování těchto služeb hostům je zcela zdarma. Za konkurenční výhodu lze považovat i dobrou dopravní dostupnost obce Ratíškovice. Nachází se v sousedství Hodonína, který nejen že nabízí několik možností ubytování, ale nachází se zde železniční stanice, autobusové nádraží a hraniční přechod na Slovensko. Ratíškovice jsou pohodlně přístupné i z dálnice D2 díky rychlostní silnici R55. Pokud cestujete například z Brna do Ratíškovic po dálnici D2, nenarazíte během cesty na jedinou obec. Vinný sklep Na Slavíně bude na trhu novým podnikem bez historie, avšak nabízí potenciálním zákazníkům služby, které stávající konkurence v okolí většinou nenabízí, to je jeho hlavní konkurenční výhodou. Všechny uvedené přednosti sklepa je nutno komunikovat směrem k potenciálním zákazníkům vhodně zvolenými komunikačními kanály.

Vlastní práce

4.6.3

69

Marketingový mix

Marketingový mix je sestaven s ohledem na stanovený cílový trh, jeho segmenty a na tržní pozici podniku. Skládá se ze čtyř prvků – produkt, cena, propagace, distribuce. Jednotlivé prvky si nesmí vzájemně odporovat a vedou k dosažení cílů podniku. Produkt Vinný sklep Na Slavíně se zaměří na poskytování služeb v oblasti pohostinství. Hlavním produktem bude zajišťování soukromých akcí. V menší míře pak konání akcí pro širokou veřejnost. Popis postupu zařizování soukromé akce, nabídka pokrmů, vína a doplňkové služby jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách práce. Cena Stanovit cenu poskytovaných produktů a služeb lze několika způsoby. Ve vinném sklepě bude určena cena každého menu zvlášť. Stanoví se na základě vyčíslení skutečných nákladů na přípravu a poté se konečná cena odvodí převážně z cen konkurence, avšak pokud možno na nižší úrovni. U doplňkového sortimentu, jako je tvrdý alkohol a nealko nápoje, bude cena stanovena stejným způsobem. Majitelé nezvolili stejnou ziskovou marži u všech produktů z toho důvodu, že u některých by cena vypadala na první pohled moc vysoká a u jiných zase nízká. Při stanovení konečné ceny bude brán ohled na dodržení myšlenky vinného sklepa, tedy nabízet kvalitní a čerstvé pokrmy, od toho se také odvíjí cena. Nevypadalo by důvěryhodně deklarovat čerstvost a kvalitu a současně nabízet pokrmy za podezřele nízkou cenu. Cena za najmutí hudební kapely či za pronájem hotelového pokoje již není v režii vinného sklepa. Ten službu zákazníkovi pouze zprostředkuje. Distribuce Drtivá většina služeb nabízených zákazníkovi bude distribuována přímo v areálu vinného sklepa. Pouze objednávka bude přijata prostřednictvím internetu nebo telefonu. Není vyloučeno ani osobní přijetí objednávky. Následná komunikace před samotnou akcí bude probíhat stejným způsobem. Případné ubytování majitelé pouze zprostředkují a služba tak bude poskytnuta v příslušném hotelu, penzionu nebo ubytovně. Propagace Cílem propagace je vyvolat u veřejnosti poptávku po službách a produktech podniku. Činí tak prostřednictvím reklamy, podpory prodeje, public relations a dalších prvků komunikačního mixu. Způsoby propagace jsou voleny tak, aby zasáhly co největší počet potenciálních zákazníků a přitom byly finančně výhodné.

Vlastní práce

70

 Webové stránky Dnešní doba je charakteristická vysokou měrou užívání informačních komunikačních technologií. Tvorba kvalitních webových stránek je pro podnik nezbytná. Vinný sklep Na Slavíně se bude prezentovat na webové adrese www.sklepnaslavine.cz. Návštěvníci zde naleznou informace o poskytovaných službách, popis menu, ceník, kontakt, formulář pro nezávaznou rezervaci termínu, informace o obci Ratíškovice a areálu vinných sklepů Slavín, zmínku o zámku Milotice a možnosti uspořádat zde svatební obřad, nabídku doplňkových služeb, mapu a instrukce k usnadnění cesty na sklep, návštěvní knihu (majitelé si vyhrazují právo v případě nutnosti mazat nevhodné příspěvky) a fotogalerii. Ve fotogalerii, rozdělené do tematických okruhů, si budou návštěvníci moci prohlédnout fotky sklepa a jeho okolí, slavnostní svatební výzdobu, fotografie pokrmů a fotografie z jednotlivých typů akcí (po předchozím souhlasu zákazníka a autora fotografií). Na webových stránkách budou umisťovány také informace o akcích pořádaných pro širokou veřejnost. Majitelé se rozhodli neuvádět na webových stránkách kalendář s obsazeností jednotlivých termínů, a to z toho důvodu, že by mohl prázdný kalendář rezervací, zejména v začátcích podnikání, potenciální zákazníky odradit. Dalším způsobem propagace je tzv. vzájemné prolinkování webových stránek. Na webových stránkách sklepa budou k nalezení odkazy na vybraná ubytovací zařízení v okolí a naopak na stránkách těchto zařízení bude k nalezení odkaz na vinný sklep. Tento způsob propagace proběhne po vzájemné dohodě. Za prolinkování se vybraným podnikům nebude platit, je založeno na principu služby a protislužby. Webových stránek, kde lze sklep prezentovat, je mnoho. Například web SklepyMoravy.cz umožňují dvouměsíční bezplatné prezentování, poté je zpoplatněno částkou 130,- Kč/měsíc bez DPH. Majitelé zkusí prezentovat vinný sklep i zde, a pokud se tento způsob propagace osvědčí, zváží případné prezentování za měsíční poplatek. Webové stránky vinného sklepa vytvoří Michal Škrabálek. Majitelé jej zvolili po zmapování poskytovatelů tvorby webu v okolí Hodonína a zaujala je jeho práce zveřejněná na webových stránkách v sekci reference. Cena 15 000 Kč zahrnující originální grafický návrh, design, nakódování, jazykovou korekturu českých textů, nasazení a otestování, zařazení do katalogů, optimalizace pro vyhledávače, registraci domény, zřízení hostingu, rozsah cca do 20 stran, redakční systém CalmCube2 Mini a tiskové verze stránek je velmi příznivá. V dalších letech je potřeba platit udržovací poplatek za doménu, který činí 250 Kč/rok bez DPH.  Sociální sítě Sociální sítě změnily život stovkám milionů lidí, opomenout je při tvorbě propagace by bylo velkou chybou, proto nesmí být vynechány ani při tvorbě propagace. Vinný sklep Na Slavíně si vytvoří stránku na Facebooku. Na ní budou návštěvníci informování o nabídce menu, služeb a budou si moci prohlédnout

Vlastní práce

71

vybrané fotografie z webových stránek. Uváděny zde budou aktuální informace o chystaných akcích pro veřejnost. Stránka návštěvníka odkáže k návštěvě webových stránek. Profil na Twitteru vytvořen nebude, majitelům se využití Twitteru pro objekt převážně k pořádání soukromých akcí jeví jako neúčinné. Akce pro veřejnost budou pořádány v malém rozsahu a k informování bude použit Facebook a webové stránky. Stránka na Facebooku bude sloužit spíše jako doplněk k webovým stránkám. Je to dáno povahou sklepa, který bude sloužit převážně ke konání soukromých akcí, takže nebude moci poskytovat fanouškům stránky pravidelné aktuální informace o konaných akcí. Na ně je upozorní pouze několikrát do roka, a to v případě akcí pro veřejnost. Majitelé se však budou snažit o zviditelnění webových stránek vinného sklepa i na Facebooku prostřednictvím reklamy vytvořené přímo prostřednictvím Facebooku. Zaměří se na uživatele starší 20 let z České a Slovenské republiky (vinný sklep se nachází v blízkosti slovenských hranic), Rakouska (vinný sklep se nachází v blízkosti rakouských hranic) a Německa (nejvíce turistů míří do ČR z Německa), kteří mají rádi cestování, turistiku, víno, jídlo, folklor, Moravu, Českou republiku nebo plánují svatbu. Uživatelů, kteří spadají alespoň do jedné ze skupin, existuje na Facebooku 3 193 460. Těmto uživatelům se bude zobrazovat reklama na vinný sklep Na Slavíně. Součástí kampaně na Facebooku je i zobrazování sponzorovaných příběhů, kdy se uživatelům na hlavní stránce objeví, že se někomu z jejich přátel líbí vinný sklep Na Slavíně. Majitelé si vybrali možnost platit za kliknutí na reklamu nebo sponzorovaný příběh. Cenu za kliknutí si volí tvůrce reklamy sám. Nabídnuto je ideální rozmezí 2,40 Kč – 12,21 Kč za kliknutí. Majitelé se rozhodli platit 12,21 Kč, aby se zvýšila šance na zobrazení reklamy vybraným uživatelům. Čím více je tvůrce reklamy ochoten zaplatit, tím vyšší je pravděpodobnost zobrazení reklamy vybraným uživatelům na úkor méně placené reklamy. Kampaň na Facebooku nebude omezena časově, ale částkou 2 000 Kč. To znamená, že až klikne na zobrazenou reklamu cca 160 uživatelů, kampaň se automaticky ukončí. Parametry reklamy je možno v průběhu kampaně upravovat tak, aby byla co nejefektivnější. Po vyčerpání limitu je umožněno reklamu po zhodnocení její efektivnosti spustit znovu. Spuštění první kampaně je plánováno na 12. 8. 2013. Do nákladů budou zahrnuty poplatky za prodloužení kampaně. Předpokládá se, že kampaň se bude obnovovat po půl roce.  Placený záznam na Firmy.cz Způsob propagace placeným záznamem na portálu Firmy.cz byl zvolen po konzultaci s podnikatelem užívajícím tuto službu, který ji označil za velmi efektivní. Z nabídky Seznamu.cz, který je provozovatelem portálu Firmy.cz, byl majiteli zvolen typ zápisu Praktik, který se jeví nejvýhodnějším. Za roční poplatek 7 000 Kč je podnik prezentován na portálu Firmy.cz spolu s fotografiemi, popisem podniku, kontakty, odkazem na webové stránky a jejich náhledem, zaznačením objektu na mapě a je zobrazován přednostně před klienty užívajícími neplacený záznam. Výhodou je také propojení s portálem Mapy.cz, kde je vinný sklep v obci znázorněn. Vinný sklep Na Slavíně bude k nalezení

Vlastní práce

72

v kategorii Pronájem prostor pro školení, akce, svatby a večírky a v kategorii Vinné sklepy.  Letáky Dalším způsobem propagace je umisťování letáků na veřejných místech, jakými jsou například informační centra. Ty jsou nejčastěji navštěvovány turisty. Velkou výhodou je, že umístění letáků v informačním centru je ve většině případů bezplatné, jelikož tato aktivita spadá pod rozvoj České republiky. Náklady tedy vzniknou tiskem letáků a jejich následným rozvozem. Letáky budou vytvořeny, vytisknuty a dodány prostřednictvím společnosti Vistaprint. Ta na svých webových stránkách umožňuje vytvořit grafický návrh letáku za pomocí šablon, případně vložit vlastní grafický návrh. Hotový leták pak za poplatek zašle na přání zákazníka uložený ve formátu pdf, aby jej měl k dispozici. Majitelé vlastními silami vytvoří leták s informacemi o sklepě, nabídkami služeb, kontaktem a fotografiemi. Součástí letáku bude také upozornění na konání akcí pro veřejnost a přehled předpokládaných akcí pro veřejnost konaných v daném roce. Oboustranně potištěný leták bude mít rozměry 95 x 210 mm. Výhodou je i garance ceny. Pokud zákazník nalezne u konkurence levnější nabídku, bude mu vyplacen rozdíl cen. Vzhledem k tomu, že konečná cena za 1000 ks letáků činí 611 Kč bez DPH a zahrnuje možnost nahrání vlastního grafického návrhu, vytvoření letáku pomocí šablon, tisk na lesklý křídový papír, dopravu a zaslání návrhu ve formátu PDF jeví se nalezení konkurenčního podniku jako nepravděpodobné. V Jihomoravském kraji se nachází téměř 60 informačních center, letáky budou rozvezeny pouze do center v nejvíce turisticky atraktivních městech (Hodonín, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Kunštát, Kyjov, Lednice, Letovice, Mikulov, Moravský Krumlov, Pasohlávky, Radějov, Sloup, Strážnice, Valtice, Vranov nad Dyjí, Vyškov, Znojmo, Židlochovice). Letáky nebudou rozvezeny najednou, ale postupně, například při příležitosti cesty majitelů nebo jejich rodinných příslušníků, kteří jim rádi bezplatně pomohou, na některé z míst. V případě, že by se majitelé rozhodli rozvést letáky najednou, najeli by téměř 1 500 km a za volantem strávili více jak 24 hodin. Náklady na cestu při průměrné spotřebě 6 l/100 km a ceně benzínu 36,1 Kč/l (dle zákoníku práce) by byly 3 249 Kč (neuvažuje se opotřebení auta, které činí 3,6 Kč/km dle zákoníku práce). V případě postupného rozvozu s pomocí rodiny a známých, by náklady byly nižší, avšak v rozpočtu je z opatrnosti uvažován náklad 3 249 Kč. Letáky budou rozváženy v půlročních intervalech. Letáky budou umístěny i v některých z penzionů a ubytovacích zařízeních ve vesnici a okolí, které budou také doporučovány hostům sklepa k ubytování. Vše po předchozí domluvě s majiteli ubytovacích zařízení.  E-maily Jednu z cílových skupin vinného sklepa tvoří podniky s více než 6 zaměstnanci a různé druhy sdružení a spolků ležících v Jihomoravském kraji a v krajích sousedních. Na trhu existuje možnost zakoupení databáze podniků. Zakoupit lze kompletní databázi všech podniků v České republice i databáze na míru

Vlastní práce

73

zákazníkovi. Cena za informace a kontakty je v dnešní době poměrně vysoká. Majitelé se rozhodli prozatím databázi nezakoupit a oslovit vybrané podniky a spolky prostřednictvím e-mailů, které tyto podniky a spolky sami umístili na internet. Činnost bude časově náročná a nepodaří se oslovit tak široký okruh potenciálních zákazníku, jako při zakoupení databáze. Situace na trhu e-mailovému marketingu v současné době mnoho nepřeje. Majitelé e-mailových stránek často považují obchodní sdělení ostatních podniků za spamy a ani je neotevírají. Proto se majitelé prozatím rozhodli provést e-mailovou kampaň vlastními silami. Pokud se osvědčí, nebrání se v budoucnu koupi databáze podniků.  Reklamní cedule Po příjezdu do obce Ratíškovice ze směru od Hodonína bude na soukromém pozemku rodičů jednoho z majitelů umístěna reklamní cedule o rozměrech 2*1,5 m, která bude informovat projíždějící o možnosti uspořádat akci na vinném sklepu. Další reklamní cedule o rozměrech 3*2 m bude umístěna na poli v sousedství areálu vinných sklepů Slavín u silnice mezi Ratíškovicemi a Miloticemi. Pole patří babičce jednoho z majitelů. Náklady na výrobu obou reklamních ploch včetně tisku, polepu a výroby podkladové desky činí 9 810 Kč. Podnik, který výrobu provede, sídlí v Kladnu, které je od Ratíškovic vzdálené cca 310 km. Vzhledem k levné výrobě oproti konkurenčním podnikům ve větší blízkosti, se vyplatí odvést si vyrobené reklamní nosiče i z této vzdálenosti. Náklady na dopravu budou cca 1 345 Kč (postup výpočtu jako při rozvozu letáků). Instalaci reklamy provede za 1 500 Kč tatáž stavební společnost, která bude mít na starost rekonstrukci sklepa. Vzhledem k rozměrům reklamních nosičů budou majitelé nuceni zajistit na stavebním úřadu případná stavební povolení. Předpokládané náklady na stavební povolení činí přibližně 1 000 Kč. Velku výhodou je absence nájmu, která vykompenzuje vyšší počáteční investici do reklamních ploch. Celkové náklady na reklamní cedule činí 13 655 Kč bez DPH. Tab. 11

Náklady na propagaci

Položka Webové stránky Kampaň na Facebooku Záznam na Firmy.cz Letáky Reklamní cedule Celkem

Cena 15 000 Kč 2 000 Kč 7 000 Kč 3 249 Kč 13 655 Kč 40 904 Kč

Odkaz na webové stránky vinného sklepa se bude nacházet na oficiálních webových stránkách obce Ratíškovice. Akce pro veřejnost (například Svatomartinské posezení s vínem a kačenou, grilování) budou navíc propagovány prostřednictvím zpravodajských kanálů místních obcí. Poplatky za vysílání se pohybují v řádu desí-

Vlastní práce

74

tek korun za den. Poplatek za první den vysílání je zpravidla vyšší. Náklady na propagaci akcí pro veřejnost zde nejsou zahrnuty. V kapitole 4. 9. Finanční plán již s nimi je kalkulováno. Během zimních měsíců, kdy je očekávána nejnižší obsazenost, majitelé zváží možnost navázání spolupráce s některým z ubytovacích zařízení v obci a s cestovní kanceláří v okolí. Společnými silami by mohli vytvořit turistický balíček zahrnující pobyt na sklepě při příležitosti posezení nebo školení, ubytování, stravu a případné další služby. Turistický balíček by byl prezentován na webových stránkách www.jizni-morava.cz, které jsou financovány Centrálou cestovního ruchu – Jižní Morava a Evropskou unií. Při splnění podmínek stanovených centrálou cestovního ruchu – Jižní Morava je turistický balíček na webových stránkách www.jiznimorava.cz prezentován bezplatně. V nejslabších měsících je možno podpořit návštěvnost použitím slevových portálů. Sníží se tak případné ztráty v daných měsících.

4.7 Organizační plán Majiteli obchodní společnosti Na Slavíně, s.r.o. budou Ivona Zemánková a Martin Olšák. Oba se budou a základním kapitálu společnosti podílet rovným dílem, a to 687 500 Kč. I přes tuto skutečnost budou obchodní podíly majitelů rozdílné. Obchodní podíl Ivony Zemánkové bude činit 60 % a Martina Olšáka 40 %. Je tak učiněno s ohledem na budoucí provoz vinného sklepa, kterému se bude v příštích letech provozu více věnovat Ivona Zemánková. Oba majitelé se budou na chodu společnosti aktivně podílet. Rozhodli se tak z důvodu úspory mezd pro zaměstnance a také proto, že vinný sklep bude provozován především o víkendu, kdy vždy alespoň jeden z majitelů bude mít čas věnovat se obsluhování akce. Během týdne se bude vždy přípravě akce věnovat ten z majitelů, který bude méně časově vytížen. Majitelé Kuchař

Brigádníci Obr. 2

Organizační struktura podniku

Schéma znázorňuje organizační strukturu podniku, ve které mají hlavní slovo majitelé podniku, kteří přidělují práci kuchaři i brigádníkům. Kuchař navíc může přidělit práci v kuchyni brigádníkům.

Vlastní práce

4.7.1

75

Odměňování a kompetence zaměstnanců

Jak bylo uvedeno výše, nejvíce se na chodu vinného sklepa budou podílet jeho majitelé. Podnik bude mít tři zaměstnance, a to kuchaře a dva brigádníky (brigádnice). Brigádníci Brigádnici nebudou ve vinném sklepě při každé akci. Majitelé se rozhodli přizvat si na pomoc jednoho z brigádníků v případě, že se v měsíci budou konat více než dvě akce, aby se jeden z majitelů mohl věnovat studiu vysoké školy, popřípadě jiným povinnostem. Oba brigádnici budou pomáhat při konání svatby. V průběhu akce pro veřejnost pomůže opět jeden z brigádníků. V případě, že nebude moci na akci být jeden majitelů, pomůže jeden z brigádníků. Oba brigádníci budou zaměstnáni na dohodu o provedení práce, jelikož jejich pracovní doba nepřekročí 300 hodin ročně a majitelé za ně navíc nebudou muset odvádět sociální a zdravotní pojištění. Hrubá mzda brigádníka bude 70 Kč/hodina. Při běžné akci a akci pro veřejnost je kalkulováno s osmi hodinovou pomocí brigádníka, při svatbě s desetihodinovou pracovní dobou. Pracovní náplní brigádníků bude pomoc s přípravami v kuchyni, s výzdobou vinného sklepa, s prostíráním stolů, s přípravou posezení, s úklidem před i po akci a především budou obsluhovat hosty v průběhu akce. Kuchař Kuchař bude v prvním roce zaměstnán ve vinném sklepě na dohodu o provedení práce, protože by neměl přesáhnout 300 hodinovou pracovní dobu za rok. Od druhého roku podnikání bude již zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Vzhledem k poměrně krátké pracovní době, kdy často nepřesáhne výdělek 2 500 Kč/měsíc, nebudou za něj muset majitelé odvádět v těchto měsících sociální a zdravotní pojištění. To bude odváděno pouze v měsících, kdy výdělek kuchaře přesáhne hranici 2 500 Kč. Hrubá mzda kuchaře bude činit 80 Kč/hodina. Stejně jako u brigádnic i u kuchaře je počítáno s osmihodinovou pracovní dobou během akce a s desetihodinovou směnou při konání svatby. Kuchař bude přítomen na každé akci. Náplní jeho práce bude příprava pokrmů, jak teplých, tak studených, vaření kávy a čaje, umývání nádobí a údržba a úklid kuchyně. Bude moci přidělit brigádníkům práci v kuchyni dle jeho aktuální potřeby. Odpovědný zástupce Jelikož ani jeden z majitelů podniku nedisponuje dostatečným vzděláním a praxí pro získání živnostenského oprávnění v oboru pohostinství, budou nuceni provozovat podnikání pod záštitou odpovědného zástupce. Tím se stane Ivo Bábel, který vystudoval Vyšší odbornou školu potravinářskou a Střední průmyslovou školu mlékárenskou Kroměříž a je již sedm let vedoucím provozu vinného sklepa v Čejči. Odpovědný zástupce se nebude aktivně podílet na chodu sklepa, ovem v případě potřeby poskytne majitelům rady a podělí se o své zkušenosti. Odpovědný zástupce bude s majiteli podniku ve smluvním vztahu a bude mu náležet finanční odměna 1 000 Kč/ měsíc.

Vlastní práce

76

4.8 Hodnocení rizik Každé podnikání s sebou nese rizika, kterých si podnikatel musí být vědom. Jejich analýzou může vytvořit plán, jak těmto rizikům předcházet, nebo alespoň snížit jejich dopad. K hlavním rizikům začínajícího podniku patří nedostatek finančních prostředků. Podnik se v prvních měsících může dostat do ztráty, kterou nebude schopný uhradit z rezervních finančních prostředků ani ze zákonného rezervního fondu sloužícího k úhradě ztrát společnosti. Majitelé podniku budou v takové situaci nuceni získat peněžní prostředky z jiných zdrojů např. úvěrem od bankovní instituce nebo půjčky od rodiny či známých. Protože je základní kapitál společnosti tvořen pouze vlastními zdroji, mělo by být získání úvěru od bankovní instituce v případě nouze pro podnik snadnější, než získání stejného úvěru podnikem s cizími zdroji financování. Zda se podnik dostane či nedostane do ztráty, závisí především na počtu zákazníků vinného sklepa v prvních měsících podnikání. Majitelé proto musí vytvořit propracovaný propagační plán vedoucí k získání co největšího počtu zákazníků. Měli by se mimo jiné také pokusit prezentovat vinný sklep na co nejvíce bezplatných webových portálech. Dalším rizikem je případný vstup přímého konkurenta podniku na trh. Pokud situace nastane a v obci vznikne další vinný sklep poskytující obdobné služby jako vinný sklep Na Slavíně, může dojít k úbytku zákazníku ve sklepě ve prospěch nového podniku. Této situaci by se měl podnik pokusit vyhnout opět intenzivní propagací a být v ní o krok napřed před konkurencí. Se stávajícími zákazníky je pak potřeba budovat pevný přátelský vztah a snažit se vyjít vstříc jejich požadavkům, aby při konání příští akce neměli důvod změnit místo jejího konání. Je vhodné posílat zákazníkům přání při zvláštních událostech nebo je upozorňovat na akce, které se ve sklepě budou konat prostřednictvím e - mailů. Ovšem pouze v přijatelné míře, aby snaha o navázání vztahu nedosáhla opačného efektu. Za riziko lze považovat také nevhodný výběr zaměstnanců. Pokud spolu zaměstnanci nebudou jako kolektiv dobře vycházet, může se daná situace odrazit v následném chování vzhledem k zákazníkům. Majitelé se riziku pokusí předejít důkladným výběrem pracovníků na základě osobních pohovorů, při kterých se pokusí odhalit slabiny a špatné vlastnosti uchazeče. Pokud však riziková situace nastane, pokusí se majitelé se zaměstnanci situaci vyřešit tak, aby nemusel být nikdo propuštěn. Nebude-li existovat jiná možnost, budou nuceni zaměstnance propustit a pokusit se najít vhodnějšího kandidáta na danou pozici. Podnik si zakládá na milém a ochotném personálu, proto je výběr zaměstnanců pro podnik klíčový. Každý podnik na trhu je ohrožován ekonomickými a politickými změnami vnějšího prostředí. Tato rizika majitelé bohužel nemohou ovlivnit. Avšak některé změny ekonomického a politického prostředí lze předvídat, a tak se jim může podnik do jisté míry přizpůsobit. Pokud dojde například ke zvýšení DPH, bude muset dojít ke zdražení poskytovaných služeb. Poté bude podnik ještě více klást důraz na kvalitu poskytovaných služeb, aby zákazníci považovali cenu za přiměřenou kvalitě. Stejný postup platí v případě zdražení cen vstupů potřebných k podnikání (suroviny pro přípravu jídla, víno). V případě zdražení energií či telefonních a komunikačních služeb se majitelé pokusí najít poskytovatele, který nabízí dané služby

Vlastní práce

77

levněji. Samozřejmě pokud to daná situace umožní (smlouvy na dobu určitou apod.). Při vyjmenovávání možných rizik nelze opomenout riziko přírodní katastrofy. Záplavy vzhledem k poloze obce nejsou pro podnik hrozbou, avšak přívalové deště mohou způsobit, že se tekoucí voda a bláto dostanou ze svahů okolo sklepa na terasu, popřípadě do objektu sklepa. Poté by majitelé byli nuceni např. vymalovat vinný sklep nebo znovu nakoupit poškozený majetek. Proto je v zájmu se proti daným rizikům pojistit.

4.9 Finanční plán Finanční plán převádí představy a plány majitelů podniku do konkrétní číselné podoby a ukazuje jim, zda je zamýšlený projekt vhodný k realizaci. Majitelé budou projekt financovat z vlastních zdrojů. Nově vznikající společnosti nejsou v očích finančních institucí ve většině případů důvěryhodné a úvěry získávají ztěžka. Pokud se jim podaří úvěr získat, je často vysoce úročený, což může podnik dostat až do úpadku. Díky financování vlastními zdroji odpadá závazek v podobě splácení úvěru. Pokud by se majitelé rozhodli v budoucnu čerpat úvěr od banky, bude podnik díky absenci cizích zdrojů působit důvěryhodněji. Podnik se od počátku stane dobrovolným plátcem DPH. Hranici pro povinnou registraci k DPH (1 mi. Kč) sice překročí až ve 3. roce provozu, avšak vzhledem k poměrně vysokým počátečním nákladům na rekonstrukci a vybavení sklepa, je výhodné se pro podnik registrovat a uplatnit tak odpočet DPH při nákupu těchto položek. Vlastnictví vinného sklepa s nepravidelným provozem je z pohledu návratnosti investice velmi specifické. Investice se majitelům vrátí v delším časovém horizontu než například u podniku s denním provozem. Avšak poté, co sklep získá stálé zákazníky a dostane se do povědomí veřejnosti, bude příjem plynoucí ze sklepa tvořit poměrnou část příjmů majitelů. Tato situace však může nastat až po několika letech provozu sklepa. Majitelé jsou si této skutečnosti vědomi, a proto příjmy z vinného sklepa nebudou tvořit jediný zdroj jejich příjmů. Oba se budou v rozdílné míře věnovat i práci ve vystudovaném oboru. Provoz sklepa, v převážné většině o víkendech, tuto situaci umožňuje. Vzhledem k očekáváné pozdější návratnosti investice je finanční plán vytvořen na 7 let dopředu. Zhotoven je ve 3 variantách – reálné, optimistické a pesimistické. 4.9.1

Zakladatelský rozpočet

Zakladatelský rozpočet zahrnuje finanční prostředky potřebné k založení podniku a k jeho fungování v prvních měsících tzn. prostředky na vlastní založení obchodní společnosti, na nákup majetku, zásob, provozní náklady, jako mzdy, pojištění, energie, daně a poplatky až na několik prvních měsíců podnikání. Bezpochyby nejnákladnější položkou zakladatelského rozpočtu uvedeného níže je pořízení budovy a její následná rekonstrukce. Peněžní výdaj na pořízení a rekonstrukci budovy se postupně rozpustí do nákladů prostřednictvím odpisů. Nákladné je i vybavení sklepa nábytkem a spotřebiči, tedy dlouhodobým hmotným

Vlastní práce

78

majetkem, který bude, stejně jako budova, odepisován. V zakladatelském rozpočtu jsou zahrnuty provozní náklady na 6 měsíců dopředu, jelikož majitelé očekávají, že z počátku bude podnik ve ztrátě. Prostředky na úhradu provozních nákladů v prvních měsících spolu se zbylými 5 474 Kč (základní kapitál – startovací kapitál) budou uloženy na bankovním účtu. Tab. 12

Startovací kapitál

Položka Suma v Kč Finanční prostředky k založení společnosti 11 750 Výpis z rejstříku trestů a katastru nemovitostí 500 Sepsání společenské smlouvy u notáře 3 200 Ověření podpisů a listin 500 Ohlášení živnosti 1 000 Poplatek za přijetí podání kontaktním místem 50 Zápis do obchodního rejstříku 5 000 Založení zvláštního účtu pro složení ZK 1 500 Finanční prostředky na pořízení DHM 971 702 Budova 739 500 Movitý majetek (nábytek, spotřebiče) 232 202 Finanční prostředky na pořízení oběžného majetku 11 000 Čisticí prostředky 5 000 Kancelářské potřeby 1 000 Nákup zboží 5 000 Finanční prostředky nutné k zahájení provozu 250 074 Drobný hmotný majetek 99 700 Poplatek OSA 1 800 Silniční daň 1 400 Daň z nemovitosti 1 860 Pojištění Kooperativa (2 čtvrtletí) 880 Internet (6 měsíců) 1 770 Mobilní služby (6 měsíců) 6 960 Vedení účetnictví (prvních 6 měsíců) 3 000 Pojištění (podnikatelských rizik, nemovitosti) - 6 měsíců 3 600 Mzdy (prvních 6 měsíců) 3 200 Záloha na energie (6 měsíců) 36 000 Propagace 40 904 Peněžní rezerva na nákup surovin pro první akce (6 měsíců) 40 000 Ostatní náklady (6 měsíců) 9 000 Celkem 1 244 526 Zahajovací rozvaha společnosti s ručením omezeným je sestavována ke dni vzniku, tedy ke dni zapsání do obchodního rejstříku. K tomuto dni podnik nebude vlastnit kromě budovy žádný movitý majetek. K jeho pořízení dojde v průběhu 3 měsíců před otevřením vinného sklepa. Položka náklady příštích období obsahuje výdaje nutné k založení obchodní společnosti. Při vzniku společnosti bude vytvo-

Vlastní práce

79

řen zákonný rezervní fond ve výši 10 % základního kapitálu. K 1. 10. 2013, tedy ke dni otevření vinného sklepa, bude podnik vlastnit budovu vinného sklepa zhodnocenou rekonstrukcí na 739 500 Kč, movitý majetek (nábytek, spotřebiče) v hodnotě 232 202 Kč a zásoby za 5 000 Kč. Tab. 13

Zahajovací rozvaha k 1. 8. 2013

Aktiva Dlouhodobý majetek DHM Oběžná aktiva Peníze na účtu Časové rozlišení Náklady příštích období Aktiva celkem 4.9.2

500 000 500 000 863 250 863 250 11 750 11 750 1 375 000

Pasiva Vlastní kapitál 1 375 000 Základní kapitál 1 250 000 Rezervní fond 125 000 Cizí zdroje 0 Pasiva celkem 1 375 000

Predikce nákladů

Vinný sklep Na Slavíně bude podnik s nepravidelným provozem. Tento fakt má vliv jak na vývoj tržeb, tak nákladů. Náklady jsou proměnlivé vzhledem k počtu akcí, které se ve sklepě v danou dobu konají. Jsou rozděleny na variabilní a fixní. Mezi variabilní náklady patří mzdy zaměstnancům a náklady na nákup surovin. Fixní náklady tvoří energie, poplatky, pojistné, telefonní poplatky, poplatky za internet apod. Zálohy na energie jsou stanoveny vyšší a je předpokládáno vracení přeplatků. Jak bylo uvedeno výše, variabilní náklady se budou odvíjet od počtu konaných akcí. Pokud v daném měsíci neproběhne žádná akce, budou mzdové náklady a náklady na nákup surovin nulové. Hodnota fixních nákladů zůstane u všech variant stejná. V dalších letech je uvažován meziroční nárůst variabilních nákladů a vybraných fixních nákladů jako náklady na energie, poplatky za telefon, internet apod. o 2 %. Predikce návštěvnosti vinného sklepa Před samotným výpočtem výše předpokládaných nákladů je nezbytné provést predikci návštěvnosti vinného sklepa. Ta bude sloužit i k následné predikci výnosů. Predikce počtu akcí v jednotlivých měsících a letech byla provedena na základě poznatků získaných konzultací s provozovateli vinného sklepa v Čejči. Provoz vinného sklepa je v jednotlivých měsících roku velmi proměnlivý. Nejvíce akcí ve vinném sklepě se koná v období od srpna do prosince. Dobrá obsazenost je také v období od května do července. V letních měsících se konají svatby, rodinná a přátelská posezení a v podzimních převážně firemní akce. Začínající provozovatel vinného sklepa musí počítat také s faktem, že v prvních měsících se bude potýkat s nízkou obsazeností, protože sklep není v povědomí široké veřejnosti a nezískal dosud stálé zákazníky. Musí se proto snažit získat si zákazníky efektivní marketingovou kampaní. Z důvodu opatrnosti je očekáván pozvolný vývoj počtu akcí v jednotlivých letech a variantách a kapacita sklepa není v žádném roce a v žádné variantě zdaleka vyčerpána. Do budoucna lze tedy očekávat opět rostoucí tendenci

Vlastní práce

80

vývoje počtu akcí. Tabulky s predikcí počtu akcí v jednotlivých letech, měsících a variantách a postup jejich tvorby je uveden v příloze č. 6. Další složku nákladů tvoří odpisy. Podnik bude odepisovat movitý majetek v hodnotě 232 202 Kč a nemovitost (vinný sklep), jejíž hodnota bude po technickém zhodnocení 739 500 Kč. Výše odpisů majetku a postup jejich výpočtu je uveden v příloze č. 6. Následující tabulka zobrazuje náklady v prvním roce provozu podniku. Tab. 14

Predikce nákladů v 1. roce provozu (reálná varianta)

Položka Nákup surovin vč. dopravy Mzdy zaměstnanců Odborný výklad vinaře Záloha na energie Internet Mobilní služby Propagace Pojištění podnikatelských rizik a nemovitosti Vedení účetnictví Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Daň z nemovitosti Silniční daň Poplatek OSA Plynová a dusíková bomba Odpisy Ostatní náklady Celkem

Suma v Kč 143 790 23 880 5 400 72 000 3 540 13 920 46 453 7 200 6 000 1 760 1 860 1 400 1 800 6 600 35 904 18 000 389 507

Ostatní náklady zahrnují smluvenou odměnu odpovědnému zástupci 1 000 Kč měsíčně a případné náklady na nákup svatební výzdoby, kancelářských potřeb a čisticích prostředků. Tab. 15

Predikce nákladů v dalších letech provozu Kč – reálná varianta

Položka Náklady

2. rok 553 091

3. rok 667 878

4. rok 729 651

5. rok 791 049

6. rok 790 353

7. rok 821 948

Náklady v dalších letech provozu porostou spolu s každoročně se zvyšující obsazeností vinného sklepa. Výjimku tvoří 6. rok, kdy náklady klesnou. Je to způsobeno tím, že oproti předchozímu roku dojde pouze k malému nárůstu počtu konaných akcí, avšak tyto akce budou většího charakteru a projeví se tak úspory z rozsahu. Mzdové náklady jsou totiž stejné jak u akcí malého charakteru, tak u akcí velkého charakteru.


PV OV

81

Predikce nákladů – pesimistická a optimistická varianta

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 296 467 429 305 517 591 583 259 470 191 652 705 757 894 834 055

5. rok 644 825 867 336

6. rok 644 271 847 157

7. rok 666 915 869 335

Výše variabilních nákladů u obou variant se opět odvíjí od počtu konaných akcí. Fixní náklady jsou u všech tří variant shodné. 4.9.3

Predikce výnosů

Predikce výnosů, stejně jako predikce nákladů, se odvíjí od návštěvnosti vinného sklepa. Při kalkulaci je počítáno s průměrnou tržbou 470 Kč/osoba za běžnou akci, 537 Kč/osoba za grilování a 1 100 Kč/osoba při konání svatební hostiny. V průběhu 3. roku podnikání dojde ke zdražení všech menu o 10 %. Poté pak v průběhu 7. roku bude následovat další zdražení, tentokrát o 2 % oproti předchozímu roku. Musí tak být učiněno vzhledem k rostoucím nákladům. Navíc ceny na počátku podnikání byly stanoveny na nižší hranici než ceny konkurence. Zdržením tak dojde k vyrovnání hladiny cen. Avšak některé položky budou i přes zdražení levnější než u konkurentů. Vzhledem ke specifičnosti zákazníků, kteří vinný sklep navštěvují, majitelé neočekávají, že zdražení způsobí výrazný pokles zájmu o konání akcí ve vinném sklepě. Následující tabulka zachycuje vývoj tržeb v 1. roce podnikání. Tab. 17

Predikce tržeb v jednotlivých měsících 1. roku – reálná varianta

Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Celkem

Suma v Kč 9 400 32 500 9 400 0 0 9 400 23 500 23 500 50 350 50 350 50 350 83 350 342 100

V prvním roce provozu majitelé očekávají poměrně nízkou návštěvnost sklepa a tedy i nízkou hladinu tržeb. Tato skutečnost byla vypozorována i z kalendáře rezervací vinného sklepa v Miloticích, který v loňském roce zahájil činnost. V letošním roce je návštěvnost dle kalendáře rezervací vyšší. Nutno podotknout, že vinný sklep v Miloticích nemá dostatečně vypracovanou marketingovou kampaň. Vinný sklep Na Slavíně se pokusí dostat do povědomí veřejnosti intenzivnější kampaní, proto je v dalších letech již očekáván nárůst návštěvnosti. V prvním roce majitelé očekávají, že neproběhne žádná svatební hostina, jelikož sklep nebude mít

Vlastní práce

82

vybudovanou pověst vhodného místa ke konání takové akce. V dalších letech je již s pořádáním svatebních hostin kalkulováno. Tab. 18

Predikce tržeb v 1. roce provozu

Položka Tržby bez DPH

Varianta Reálná Pesimistická Optimistická 342 100 163 180 499 450

Pesimistická varianta očekává více měsíců bez konání akce, naopak optimistická varianta počítá v prvním roce s konáním jedné svatební hostiny a s větším počtem běžných akcí. Tab. 19

Predikce tržeb v dalších letech provozu

Položka 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok

Varianta Reálná Pesimistická Optimistická 623 500 406 070 829 780 927 080 602 800 1 108 756 1 038 598 721 490 1 250 942 1 146 816 830 896 1 292 302 1 240 602 921 734 1 333 662 1 271 622 947 584 1 349 172

Ve všech třech variantách majitelé očekávají rostoucí vývoj tržeb. V 6. a 7. roce provozu je růst výnosů pozvolnější, protože počet akcí roste pomalejším tempem. Je to z toho důvodu, že je počet akcí do jisté míry omezen počtem víkendových dnů. Samozřejmě se akce ve vinném sklepě budou konat i ve všedních dnech, a to především v podzimních měsících, kdy se budou ve sklepě konat převážně firemní večírky. Všechny hodnoty tržeb jsou již očištěny o DPH a výstupu. 4.9.4

Výkaz zisku a ztrát

Z výše predikovaných hodnot výnosů a nákladů je nyní možno sestavit výkaz zisku a ztrát pro prvních 7 let provozu vinného sklepa. Výsledné hodnoty majitelům poskytnou informaci o tom, zda nově začínající podnik bude v prvních letech dosahovat zisku či ztráty. Z následující tabulky je patrné, že v prvním roce podnikání bude výsledek hospodaření v záporných hodnotách. Danou situaci lze kvůli nevybudované historii podniku očekávat. V dalších letech již výsledek hospodaření dosahuje kladných hodnot, což je pro majitele podniku vzhledem k vyplácení podílů na zisku dobrou zprávou. Daňovou ztrátu, vzniklou v prvním roce podnikání, mohou majitelé uplatnit v průběhu nadcházejících pěti let jako odčitatelnou položku od základu daně. V následujících výpočtech není s touto skutečností kalkulováno. Výkaz zisku a ztrát pesimistické a optimistické varianty je uveden v příloze č. 6.


83

Výkaz zisku a ztrát – reálná varianta

Výnosy 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok 4.9.5

342 100 623 500 927 080 1 038 598 1 146 816 1 240 602 1 271 622

VH před Náklady zdaněním a zaokr. 389 507 - 47 407 553 091 70 409 667 878 259 202 729 651 308 947 791 049 355 767 790 353 450 249 821 948 449 674

Zaokr.

Daň 19 %

70 000 259 000 308 000 355 000 450 000 449 000

13 300 49 210 58 520 67 450 85 500 85 310

VH po zdanění - 47 407 57 109 209 992 250 427 288 317 364 749 364 364

Cash flow

Výkaz cash flow je očištěn o hodnotu odpisů. Zobrazuje tedy očekávaný reálný pohyb peněžních prostředků. Výsledný čistý peněžní tok představuje skutečné finanční prostředky, které na konci jednotlivých období mají majitelé vinného sklepa k dispozici pro rozdělení zisku dle podílů a pro případné následné investice do dalšího podnikání. Tab. 21

Predikce cash flow v prvních sedmi letech podnikání (v Kč) – reálná varianta

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok

VH Čistý peněžní po + odpisy tok zdanění - 47 407 35 904 - 11 503 57 109 76 808 133 917 209 992 76 808 286 800 250 427 76 808 327 235 288 317 76 808 365 125 364 749 25 143 389 892 364 364 25 143 389 507

V prvním roce provozu vinného sklepa bude hodnota čistého peněžního toku, stejně jako výsledek hospodaření, záporná. Vinný sklep se po prvním roce fungování dostane do ztráty 11 503 Kč. V dalších letech již majitelé mohou očekávat kladný příjem plynoucí z provozu vinného sklepa. Pohyb peněžních toků v pesimistické a optimistické variantě je k nalezení v příloze č. 6. 4.9.6

Ekonomické zhodnocení vloženého kapitálu

Výstupem finančního plánu je zhodnocení efektivnosti zamýšleného podnikatelského plánu. Je tak učiněno na základě výpočtu ukazatelů rentability, výpočtem doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. Jak bylo uvedeno výše, majitelé vinného sklepa považují podnikání v pohostinství jako vedlejší zdroj k hlavním příjmům (především v prvních letech provozu vinného sklepa), proto očekávají pozvolnou návratnost investice. Po získání zá-

Vlastní práce

84

kladny stálých zákazníků a vybudování dobré pověsti podniku bude sklep moci sloužit i jako hlavní příjem obou majitelů. Nelze však očekávat, že se tak stane dříve než po deseti letech provozu vinného sklepa. Je tak souzeno i na základě konzultace s provozovateli vinného sklepa v Čejči. Výpočty ekonomického zhodnocení kapitálu jsou provedeny pro reálnou variantu finančního plánu. Výsledky výpočtů optimistické a pesimistické varianty jsou uvedeny v příloze č. 6. Ukazatele rentability Ukazatele rentability neboli výnosnosti, představují schopnost podniku přeměňovat vložený kapitál na zisk. Níže jsou vypočítány dva ukazatele rentability, a to rentability celkových aktiv (ROA) a rentability tržeb (ROS). Tab. 22

Ukazatele rentability v % - reálná varianta

Ukazatel ROS ROA

1. rok - 13,86 -3,45

2. rok 9,16 5,12

3. rok 22,65 18,85

4. rok 24,11 22,47

5. rok 25,14 25,87

6. rok 29,4 32,75

7. rok 28,65 32,7

Oba ukazatele rentability dosahují od druhého roku podnikání kladných hodnot. V prvním roce je podnik bohužel ztrátový. Ukazatel rentability tržeb podniku podává majitelům informaci o výši ziskové marže. Jinými slovy jedna koruna tržeb přinese majitelům podniku např. v 7. roce podnikání 0,286 Kč zisku. Zisková marže tedy bude činit 28,65 %. V tomto roce je také patrný pokles ukazatele vzhledem k předchozímu roku. Je to způsobeno poměrně nízkým nárůstem počtu akcí oproti 6. roku a současným růstem nákladů. Ukazatel rentability celkových aktiv je shodný s ukazatelem rentability vlastního kapitálu, protože podnik je financován pouze z vlastních zdrojů. Ukazatel je v čase rostoucí, opět s výjimkou 7. roku. Podnik bude rok od roku více zhodnocovat vložený počáteční kapitál. Doba návratnosti Důležitým ukazatelem finanční analýzy je doba návratnosti investice. Ta majitelům podává informaci o tom, kdy se vrátí počáteční investice do podnikání. Doba návratnosti je zde vypočítána na základě cash flow plynoucího majitelům z provozu vinného sklepa. Výpočet je proveden jak pro diskontované, tak nediskontované cash flow. Při pohledu na přehled nediskontovaných toků v níže uvedené tabulce je patrné, že se majitelům investice do podniku vrátí v průběhu 2. poloviny 6. roku podnikání. Diskontovaný cash flow zohledňuje faktor rizika v čase a požadovanou výnosnost investice. Požadovaná výnosnost investice s ohledem na riziko je stanovena ve výši 5 %. Při zohlednění faktoru rizika a výnosnosti podniku se majitelům počáteční investice vrátí přibližně o rok později, než při nezohlednění těchto faktorů.


85

Doba návratnosti investice v Kč – reálná varianta

Rok 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. ČSH  (

Nediskontovaný CF - 1 375 000 - 11 503 - 1 386 503 133 917 - 1 252 586 286 800 - 965 786 327 235 - 638 551 365 125 - 273 426 389 892 116 466 389 507 505 973

Diskontovaný CF - 1 375 000 - 12 108 - 1 387 108 121 467 - 1 265 641 247 749 - 1 017 892 269 217 - 748 675 286 085 - 462 590 290 943 - 171 647 276 815 105 168

11503  133917 389892 389507   ...   )  1375  000  105186  2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057

Čistá současná hodnota podává majitelům informaci o tom, o kolik vzrostla díky investici hodnota podniku, tedy jaká je výnosnost investice v korunách. Výsledná hodnota je kladná, to znamená, že byla překročena požadovaná výnosnost investice. Provozování vinného sklepa je tedy pro majitele finančně výhodné. Z důvodu rozsáhlého výpočtu je výše uvedený výpočet čisté současné hodnoty proveden pouze schematicky. 11503  133917 389892 389507   ...   2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057 IR   1, 076 1375  000

Index rentability vyjadřuje, že 1 Kč investovaných prostředků do podniku přepočtených na současnou hodnotu v budoucnu majitelům přinese 1,076 Kč příjmů přepočtených na současnou hodnotu. Posledním ukazatelem výnosnosti investice je vnitřní výnosové procento, které u investice do vinného sklepa činí 6,64 %, což je více než požadovaných 5 %. Podnikatelský plán lze na základě výše vypočítaných ukazatelů považovat za realizovatelný.


86

5 Návrhy a doporučení Založení vinného sklepa s nepravidelným provozem s sebou nese mnohá specifika. Vzhledem k omezenému počtu dní provozu, je doba návratnosti investice delší. Pro vinný sklep je také velmi důležité vybudování pověsti a dobrého jména v co nejkratším časovém horizontu, protože od něj se odvíjí návštěvnost podniku, která je úzce spjata s výškou tržeb a posléze zisku. Z finančního plánu podnikatelského záměru je zřejmé, že podnik v průběhu sedmi let přesáhne požadovanou očekávanou výnosnost majitelů. Ke splacení počáteční investice dojde v sedmém roce podnikání. Z výše uvedených poznatků lze vyvodit závěr, že navrhovaný podnikatelský plán je vhodný k realizaci. Majitelé se pokusí vytvořit vinný sklep, který zákazníkům nabídne kompletní servis v oblasti zařizování a konání soukromých akcí. Ne všechny služby je však podnik schopen zajistit vlastními silami. Vinný sklep v současné době například nedisponuje vlastním ubytovacím zařízení. Z diskuze s hosty vinného sklepa v Čejči bylo zjištěno, že možnost ubytování hraje při výběru místa konání akce velkou roli. Pokud sklep nedisponuje vlastními ubytovacími prostory, je vhodné pokusit se zákazníkům ubytování alespoň zprostředkovat. Majitelé mají k dispozici možnost pronájmu většího dvougeneračního rodinného domu v obci za výhodnou cenu, protože se jedná o objekt babičky jednoho z majitelů. Zde by bylo možné vybudovat penzion s kapacitou až 18 osob. Dům je vybudování penzionu již nyní velmi dobře přizpůsoben – možnost dvou oddělených vchodů, dvě koupelny, dvě kuchyňky. Penzion by tak mohl sloužit nejen jako ubytování pro hosty vinného sklepa, ale také jako rekreační zařízení pro turisty. Jelikož je však počátek podnikání v pohostinství spjatý s nemalými počátečními výdaji, majitelé již nejsou schopni financovat rekonstrukci rodinného domu na penzion z vlastních finančních zdrojů, a to i přesto, že prvotní investice do rekonstrukce by nebyla vysoká (nákup nábytku a vybavení). Protože nechtějí využít možnosti čerpání bankovního úvěru, rozhodli se penzion prozatím neotvírat a počkat do té doby, než vinný sklep vygeneruje potřebné množství finančních prostředků k založení penzionu. Z finančního plánu lze usoudit, že vzhledem k poměrně nízké nákladnosti rekonstrukce penzionu, je možno provést rekonstrukci již v průběhu třetího roku podnikání. Odčerpání peněžních prostředků by však ještě prodloužilo návratnost investice do vinného sklepa. V podnikatelském plánu tedy není s možností otevření penzionu kalkulováno. Otázka, zda penzion v prvních sedmi letech podnikání otevřít či nikoli, bude řešena v průběhu samotného podnikání s ohledem na aktuální situaci. Majitelé se pokusí sbírat také poznatky a návrhy na zlepšení poskytovaných služeb od samotných hostů. Jejich postřehy jsou pro podnik často klíčové. Pro jakýkoli začínající podnik je důležitá jeho propagace. V dnešní době, kdy internet hraje velkou roli v životě téměř každého z nás, je prezentace podniku na internetu nutností. Virtuální prostor nabízí mnoho možností, kde vinný sklep bezplatně nebo za symbolický poplatek lze prezentovat. Byla by škoda této možnosti dostatečně nevyužít. Majitelé by měli dostatečně prozkoumat a znát co nejvíce způsobů takové prezentace a efektivně jí využít.


87

Výhodou hostinských zařízení, které mají k dispozici dostatečně velký prostor, je možnost pěstovat si vlastní zeleninu a ovoce, či dokonce chovat dobytek k získávání čerstvého domácího masa. Vinný sklep disponuje pouze omezeným prostorem a nemá tak možnost vytvořit přidanou hodnotu pro zákazníka v podobě domácích surovin. O to více budou muset majitelé dbát na výběr vhodných dodavatelů surovin, aby měli zákazníci pocit, že domácí suroviny opravdu konzumují. Naskytne-li se majitelům v budoucnu příležitost pěstovat vlastní suroviny pro přípravu pokrmů, nebrání se myšlence tuto příležitost využít. Na úspěch podniku má velký vliv jeho personál. Jak již bylo řečeno, majitelé budou klást velký důraz na jeho výběr. Avšak výběrem personálu cesta k dobrému pracovnímu kolektivu nekončí. Zaměstnance je nutné neustále vzdělávat a doplňovat jim informace z oboru. Proto by bylo vhodné provést školení personálu v oblasti vína a vinařství, aby byl schopen zodpovědět jednoduché otázky hostů týkající se dané problematiky. Ačkoli ve vinném sklepě nebude kladen velký důraz na učebnicové obsluhování, ale spíše na sympatické vystupování, základní školení ohledně pravidel obsluhy bude výhodou jak pro zaměstnance, tak pro majitele sklepa. Školení se bude týkat nejen zaměstnanců, ale také majitelů podniku, pro které je znalost dané problematiky nezbytná. V poslední době se mezi snoubenci objevuje trend v podobě konání svatebních obřadů na netradičních místech. Vinný sklep mezi netradiční místa jistě patří. V podnikatelském plánu není uvažováno pořádání svatebních obřadů přímo v areálu vinného sklepa. Aby mohly být obřady pořádány, muselo by dojít k nákupu více židlí, stolů, potahů, výzdoby, aparatury, slavobrány, rekvizit potřebných k vykonávání svatebních zvyků a pravděpodobně i k rozšíření terasy. Musel by být také zajištěn oddávající. Pokud by majitelé pocítili zájem snoubenců o konání svatebních obřadů ve vinném sklepě, zvážili by, zda je tento krok pro sklep finančně výhodný a posléze rozšířili nabídku služeb o pořádání svatebních obřadů. Další službou, která sklepu chybí, je odvoz hostů. Pokud jsou hosté ubytováni přímo v obci, není absence odvozu problémem, jelikož se lze do vesnice dostat pohodlně pěšky. Jsou-li ale hosté ubytováni v jiné obci, může být pro některé hosty výhodou zajištění dopravy v režii podniku, který akci zajišťuje. Majitelé by mohli zvážit, zda by nebylo vhodné přijmout jednoho nebo dva zaměstnance, kteří by zajišťovali odvoz hostů. Samozřejmě za poplatek. V podnikatelském plánu je uvažováno pouze s pořádáním dvou akcí pro veřejnost ročně. Došlo-li by k růstu zájmu veřejnosti o pořádání akcí, měli by majitelé zvážit, zda jich neuspořádat více. Kromě Svatomartinského posezení a letního grilování by mohly být pořádány také degustace s výkladem a pohoštěním nebo například večery u cimbálu. Počet akcí by se odvíjel od zájmu veřejnosti. Ke zvýšení atraktivity vinného sklepa by mohl přispět vlastní fotograf, který by na přání hostů dokumentoval průběh jakékoli akce. Fotografie by posléze byly poslány přímo zákazníkovi a nebyly by určeny ke zveřejnění na oficiálních webových a facebookových stránkách sklepa. Vinný sklep nedisponuje vlastní vinicí a musí tak víno nakupovat od externího dodavatele. Produkce vlastního vína a jeho následné podávání hostům by jistě přispělo k růstu zájmu o sklep z pohledu potenciálních zákazníků. Ve vinici by mohl probíhat výklad týkající se pěstování a výroby vína. Otevřel-li by se výše zmiňovaný


88

penzion, mohla by být nabídka rozšířena o pobyt na Slovácku spojený s návštěvou sklepa a prací na vinici. Aby však víno mohlo být vyráběno, muselo by dojít k rozšíření sklepa o lisovnu a prostory k tomu potřebné a také k nákupu samotné vinice. Nutností by bylo i přijmutí více zaměstnanců. Vinný sklep není bohužel bezbariérově upraven. Úprava sklepa by byla nákladná. Možnost přestavit sklep do této podoby však existuje. Sklep je stavěn do svahu a vstup do prvního patra je umožněn z terasy. Terasa však nebude přístupná jinak, než z přízemí sklepa. Došlo-li by k úpravě přístupu na terasu, rozšíření vchodů a úpravě toalet a schodů, mohl by sklep být považován za bezbariérový. Na tuto úpravu majitelé nemají v začátcích podnikání finanční prostředky. Je možno ji zvážit a po několika letech provozu podniku. Avšak přestavbou sklepa by podnik získal další konkurenční výhodu, jelikož v okolí se vinné sklepy jako bezbariérové neprezentují. Došlo by tak k rozšíření cílových skupin o další segment. Možností, jak rozšířit nabídku poskytovaných služeb, existuje mnoho. Zda je vinný sklep bude realizovat či nikoli, závisí na fungování sklepa v prvních letech provozu. Bude-li generovat dostatečný zisk, může dojít k realizování výše uvedených doporučení. Pokud se majitelům podaří dobře odhadnout situaci a rozšířit nabídku ve správnou dobu, zvýší se tak obsazenost sklepa a zrychlí návratnost prvotní investice.

Závěr

89

6 Závěr Cílem práce bylo vytvoření podnikatelského plánu na založení vinného sklepa. Dosaženo jej bylo zpracováním jednotlivých částí podnikatelského plánu specifikovaných v teoretické části práce nazvané Literární rešerše. Teoretická část byla zpracována na základě dostupných elektronických a knižních zdrojů. Nejprve zde byly definovány základní pojmy týkající se oblasti podnikání, poté uveden postup při založení společnosti s ručením omezeným a vymezena struktura podnikatelského plánu. V praktické části byl na základě poznatků získaných v teoretické části sestaven konkrétní podnikatelský plán na založení vinného sklepa. Nejprve byla provedena analýza vnitřního i vnějšího prostředí sklepa. Z analýzy byla sestavena matice SWOT a vytvořeny strategie, které by podnik měl v budoucnu upřednostňovat. Hlavní strategie byly založeny na jedinečnosti poskytovaných služeb, rostoucí oblibě vína a zkušenosti majitelů s prací v pohostinství. Poté došlo ke stanovení právní formy podnikání. Zvolena byla společnost s ručením omezením, jelikož nabízí omezené ručení společníků. Určen byl i základní kapitál ve výši 1 375 000 Kč. Došlo také k rozdělení obchodních podílu v poměru 40:60 ve prospěch jednoho z majitelů, který se bude na chodu podniku v budoucnu více aktivně podílet. Dále byly stanoveny cíle společnosti, ve kterých je kladen důraz především na kvalitu poskytovaných služeb, ochotný personál a příjemné prostředí sklepa a jeho okolí. Důležitou část představuje marketingový plán, v němž byl sestaven marketingový mix podniku i s ohledem na definované cílové skupiny. Podstatné je také uvedení rizik, se kterými se podnik může setkat a opatření, jak se daným rizikům vyhnout, nebo alespoň snížit jejich dopad. Podnikatelský plán byl převeden do číselné podoby ve finančním plánu. Nejprve v něm byl vyčíslen zakladatelský rozpočet ve výši 1 244 526 Kč, vytvořena zahajovací rozvaha a predikovány náklady a výnosy budoucích sedmi let podnikání. Na základě předešlých údajů byly sestaveny výkazy zisku a ztrát, z nichž vyplynulo, že v prvním roce podnikání se podnik dostane do ztráty 47 407 Kč. Ztráta je zapříčiněna nízkou obsazeností sklepa. Díky efektivně vypracované marketingové kampani však počet zákazníků v dalších letech výrazně poroste. Ve druhém roce provozu je již podnik ziskový. Následně byl predikován tok cash flow, který byl taktéž od druhého roku provozu kladný. Závěr finančního plánu patřil zhodnocení investice. Čistá současná hodnota investice po sedmi letech byla vyčíslena na 105 168 Kč. Vnitřní výnosové procento dosáhlo hodnoty 6,64 %. Na závěr byly uvedeny návrhy a doporučení vedoucí ke zvýšení prosperity podniku a jeho atraktivity z pohledu potenciálních zákazníků. Ze skutečností uvedených v práci vyplývá, že podnikatelský plán je realizovatelný. Po zhlédnutí finančního plánu, který byl vypracován se snahou vytvořit velmi umírněné predikce tržeb a návštěvnosti, se provoz vinného sklepa může na první pohled zdát neperspektivní. Není totiž v prvních letech podnikání příliš ziskový a člověk, který k vinným sklepům a folkloru vůbec nemá kladný vztah, by podnikání v dané oblasti mohl považovat za bezvýsledné. Avšak po vybudování dobré po-

Závěr

90

věsti podniku se vinný sklep může stát dokonce i hlavním zdrojem finančních příjmů podnikatele. Proto je podstatné uvažovat do budoucna a hledat způsoby, jak sklep pro zákazníky ještě více zatraktivnit.

Literatura

91

7 Literatura BARROW, C. Základy drobného podnikání. Grada Publishing, spol. s r. o., 1996, ISBN 80-7169-232-8. BOWHILL, B. Business planning and control: integrating accounting, strategy, and people. Hoboken, NJ: Wiley, c2008, xii, 620 p. ISBN 04-700-6177-4. BÖHM, A. The SWOT Analysis. München: GRIN Verlag, 2009. ISBN 978-3640424-191. FOTR, J. a I. SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. GLADIŠ, D. Naučte se investovat. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2005, 174 s. ISBN 80-247-1205-9. JANKŮ, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. C.H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-344-8. KEŘKOVSKÝ, M. a O. VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9453-8. KNÁPKOVÁ, A. a D. PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-2473349-4. KORÁB V., J. PETERKA a M. ŘEZŇÁKOVÁ. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. KORÁB, V. a M. MIHALISKO. Založení a řízení společnosti. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, vii, 252 s. Praxe podnikatele. ISBN 80-251-0592-X. KOTLER, P. a K. L. KELLNER. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. ISBN 978-80-247-1911-5. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. Alfa Publishing, s. r. o., 2006, ISBN 80-86851-50-8. RADOVÁ, J. a kolektiv. Finanční matematika pro každého: příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 227 s. ISBN 978-80-247-2364-8. SRPOVÁ, J., I. SVOBODOVÁ, P. SKOPAL a T. ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 194 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2474103-1. SRPOVÁ, J. a V. ŘEHOŘ. Základy podnikání. Grada, 2010, ISBN 978-80-2473339-5. STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-926-9. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.

Literatura

92

SYNEK, M. A E. KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5. Přepracované a doplnění vydání, Nakladatelství C H Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-336-3. ŠIMAN, J. a P. PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-807400-117-8. VEBER, J. a J. SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualizované a rozšířené vydání, Grada Publishing a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2409-6. VOCHOZKA, M. a P. MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha, 2012, 570 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Management Press, 2003 Praha, ISBN 80-7261-075-9. WŐHE, G. a E. KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodářství. 2. Vydání, Nakladatelství C H Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-897-2. ZAMAZALOVÁ, M. Marketing. 2., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxiv, 499 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-115-4. Seznam použitých zákonů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Webové zdroje AHMAD, N a R. G. SEYMOUR. OECD. Defining Entrepreneurial Activity: Definitions Supporting Frameworks for Data Collection. 2006. Dostupné z: http://www.oecd.org/industry/entrepreneurshipandbusinessstatistics/39651 330.pdf Byznys pro společnost [online]. 2010, 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.byznysprospolecnost.cz/o-platforme.html Ceny řady potravin klesly, v ČR potvrzena nejdelší recese od roku 1997. Česká televize: ČT24 [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/218332-ceny-rady-potravinklesly-v-cr-potvrzena-nejdelsi-recese-od-roku-1997/

Literatura

93

ČEKIA: Zájem o podnikání v Česku stagnuje. Česká kapitálová informační agentura, a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/465-tz130204 Čeští vinaři zdražují kvůli nízké úrodě. Ceny mohou vzrůst až o deset procent. Deník [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/cesti-vinari-zdrazuji-kvuli-nizke-urodevino-podrazi-az-o-deset-procent-20130329.html Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie za rok 2012. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_76219.html Inflace, spotřebitelské ceny. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny Krajská správa ČSÚ v Brně: Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xb Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xj Krajská správa ČSÚ v Olomouci: Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xm Krajská správa ČSÚ ve Zlíně: Obyvatelstvo. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xz Metodika - cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/metodika_cestovni_ruch Moravské vinařské stezky. Nadace partnerství [online]. 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/uvod.aspx Národní účty - 4. čtvrtletí 2012: Slabá domácí poptávka příčinou poklesu HDP. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031113.doc Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích (NUTS III). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr Obec Milotice: Vesnice roku 2009 - Bílá stuha [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http:// http://www.milotice.cz Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066. Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ocekavany_vyvoj_poctu_obyvatel_po dle_hlavnich_vekovych_skupin_do_roku_2066 Počty žáků a studentů podle formy vzdělávání. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z:

Literatura

94

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VZD0030CU &&kapitola_id=17 Pohyb obyvatelstva - 1. až 4. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031413.doc Příjezdový cestovní ruch v roce 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/12f7936a6de0-4ee5-b2d9-8f24d96ada4d/Prijezdovy-cestovni-ruch-CR-za-rok2012.pdf Ratíškovice: Oficiální stránky obce [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.ratiskovice.com/ Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v České republice. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0303.pdf Statistická ročenka České republiky. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-0400 Svaz vinařů České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/ Úsporná opatření vlády pro roky 2013 až 2015. Vláda České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/tema/usporna-opatreni-vlady-pro-roky-2013-az-2015-94630/ Věková struktura Facebooku. ECONOMIA, a.s. Marketing a Media [online]. 2010 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-40672930-vekovastruktura-facebooku Věkové složení obyvatel podle krajů - obě pohlaví. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/99002706F6/$File/401912ri0 3.pdf Věkové složení obyvatelstva v roce 2011. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01001C2E4E/$File/40031200 7.pdf Vysoké školy v České republice. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-0323]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1208.pdf Zámek Milotice [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.zamekmilotice.cz/ Živě narození a zemřelí v České republice. Český statistický úřad [online]. 1993 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_obyv

Seznam obrázků

95

8 Seznam obrázků Obr. 1

Areál vinných sklepů Slavín, Ratíškovice

61

Obr. 2

Organizační struktura podniku

74

Obr. 3

Půdorys vinného sklepa

102

Seznam tabulek

96

9 Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj počtu sňatků

42

Tab. 2

Obsazenost zámku Milotice v roce 2013

43

Tab. 3

Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR

44

Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji

45

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v roce 2012

45

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v ČR

46

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji

47

Tab. 8

Spotřeba vína v ČR na 1 obyvatele

47

Tab. 9

SWOT analýza

58

Tab. 10

Náklady na vybavení sklepa

62

Tab. 11

Náklady na propagaci

73

Tab. 12

Startovací kapitál

78

Tab. 13

Zahajovací rozvaha k 1. 8. 2013

79

Tab. 14

Predikce nákladů v 1. roce provozu (reálná varianta)

80

Tab. 15

Predikce nákladů v dalších letech provozu Kč – reálná varianta

80

Tab. 16

Predikce nákladů – pesimistická a optimistická varianta

81

Tab. 17

Predikce tržeb v jednotlivých měsících 1. roku – reálná varianta

81

Tab. 18

Predikce tržeb v 1. roce provozu

82

Tab. 19

Predikce tržeb v dalších letech provozu

82

Tab. 20

Výkaz zisku a ztrát – reálná varianta

83

Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7

Seznam tabulek

Tab. 21

97

Predikce cash flow v prvních sedmi letech podnikání (v Kč) – reálná varianta

83

Tab. 22

Ukazatele rentability v % - reálná varianta

84

Tab. 23

Doba návratnosti investice v Kč – reálná varianta

85

Tab. 24

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Kraji Vysočina

100

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji

101

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

101

Tab. 27

Seznam vybavení podniku

103

Tab. 28

Predikce počtu akcí – reálná varianta

108

Tab. 29

Odpisy movitého majetku v Kč

109

Tab. 30

Odpisy nemovitého majetku v Kč

109

Tab. 31

Odhad počtu akcí – pesimistická varianta

109

Tab. 32

Výkaz zisku a ztrát v prvních pěti letech provozu – pesimistická varianta

109

Tab. 33

Predikce cash flow – pesimistická varianta

110

Tab. 34

Doba návratnosti – pesimistická varianta

110

Tab. 35

Ukazatele rentability v %

110

Tab. 36

Odhad počtu akcí – optimistická varianta

111

Tab. 37

Výkaz zisku a ztrát v prvních pěti letech provozu – optimistická varianta

111

Tab. 38

Predikce cash flow – optimistická varianta

112

Tab. 39

Doba návratnosti – optimistická varianta

112

Tab. 25 Tab. 26

Seznam příloh

98

10 Seznam příloh Příloha č. 1:

Analýza trhu

Příloha č. 2: Půdorys vinného sklepa Příloha č. 3: Vybavení podniku Příloha č. 4: Nabídka menu a posezení Příloha č. 5: Dodavatelé Příloha č. 6: Finanční plán

Přílohy

99

Přílohy

Přílohy

100

Příloha č. 1: Tab. 24

Analýza trhu

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Kraji Vysočina

6–9 10 - 19 6 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 20 - 249 250 - 499 500 - 999 1000+ 250+ Celkem

2005 1 216 1 082 2 298 320 588 409 200 28 1 545 53 20 13 86 3 929

2006 1 209 1 145 2 354 299 594 417 200 30 1 540 48 25 12 85 3 979

2007 1 226 1 155 2 381 312 609 425 188 33 1 567 45 25 14 84 4 032

2008 1 228 1 160 2 388 290 610 429 185 27 1 541 45 25 14 84 4 013

2009 1 264 1 146 2 410 292 543 397 185 27 1 444 44 26 9 79 3 933

2010 1 210 1 093 2 303 253 567 385 178 29 1 412 46 28 11 85 3 800

2011 1 149 1 092 2 241 236 574 374 176 23 1 383 48 27 14 89 3 713

Zdroj: Český statistický úřad

Na území Kraje Vysočina se v roce 2011 nacházelo celkem 105 185 podniků, což je o 1 675 více než předchozí rok. Vývoj počtu podniků s více než 6 zaměstnanci opět nekopíroval celorepublikový stav. K poklesu, který trval až do roku 2011, došlo již v roce 2008, tedy o rok dříve. Nejviditelnější pokles nastal v roce 2010, kdy bylo v Kraji Vysočina o 3,38 % vybraných podniků méně než v roce 2009. Počet podniků nejvíce narostl v roce 2006, o 1,33 %. V roce 2011 vzrostl v Olomouckém kraji celkový počet podniků o 1,97 % vzhledem k předchozímu roku 2010. Vývoj počtu podniků s více než 6 zaměstnanci odpovídal celorepublikovému průměru. V roce 2008 počet podniků téměř stagnoval, došlo k meziročnímu nárůstu pouze o 0,08 %, což jen nejmenší nárůst mezi sledovanými kraji. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 2006, o 2,66%. Nejhlubší pokles nastal pak mezi lety 2009 a 2010, o 3,79 %.

Přílohy Tab. 25

101 Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji

6-9 10 - 19 6 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 20 - 249 250 - 499 500 - 999 1000+ 250+ Celkem

2005 1 593 1 473 3 066 415 713 400 200 29 1 757 66 26 9 101 4 924

2006 1 579 1 552 3 131 392 747 448 209 27 1 823 68 22 11 101 5 055

2007 1 632 1 605 3 237 380 766 453 220 36 1 855 60 22 10 92 5 184

2008 1 647 1 591 3 238 395 766 454 209 33 1 857 57 24 12 93 5 188

2009 1 702 1 554 3 256 379 732 422 181 41 1 755 54 23 9 86 5 097

2010 1 626 1 461 3 087 357 715 418 206 33 1 729 58 20 10 88 4 904

2011 1 619 1 427 3 046 330 702 421 210 23 1 686 58 25 9 92 4 824


Posledním sledovaným krajem je kraj Zlínský. V něm se v roce 2011 nacházelo 136 725 podniků. Jako u všech vybraných krajů, i zde se jedná o meziroční nárůst, konkrétně o 1,72 %. Ve Zlínském kraji, stejně jako v kraji Vysočina, došlo k poklesu počtu podniků s více než 6 zaměstnanci o rok dříve, než činí celorepublikový průměr. Byl zde zaznamenán nejhlubší meziroční pokles počtu podniků mezi sledovanými kraji, a to v roce 2010 o 4,49 %. Tab. 26

Počet ekonomických subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

6-9 10 - 19 6 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 20 - 249 250 - 499 500 - 999 1000+ 250+ Celkem

2005 1 633 1 624 3 257 416 752 441 218 43 1 870 57 31 10 98 5 225


2006 1 640 1 692 3 332 391 762 448 230 43 1 874 62 30 11 103 5 309

2007 1 727 1 732 3 459 422 759 458 239 42 1 920 61 32 11 104 5 483

2008 1 763 1 673 3 436 420 774 457 226 48 1 925 59 34 10 103 5 464

2009 1 685 1 687 3 372 405 729 441 211 42 1 828 60 29 13 102 5 302

2010 1 641 1 580 3 221 372 707 417 203 35 1 734 68 31 10 109 5 064

2011 1 553 1 562 3 115 332 723 406 193 39 1 693 66 25 12 103 4 911

Přílohy

102

Příloha č. 2:


Sklep s vínem

Kuchyň

Vstupní chodba

WC

WC

Šatna s kanceláří

chodba

Místnost s posezením

Obr. 3


Přílohy

103


Vybavení podniku

Seznam vybavení podniku

Druh vybavení Nábytek Lavice (6 ks) + stoly na míru (3 ks) Kuchyňská linka na míru Nábytek k posezení na terase (5 setů) Šatna Krytí sudů Spotřebiče Plynový sporák Lednice Elektrická horkovzdušná pec (2 ks) Digestoř Nerezový dřez Drtič odpadu Mikrovlnná trouba (2 ks) Stroj nářezový Varná konvice (2 ks) Gril Výčepní zařízení na víno Elektronika Reproduktory + hifi soustava Wifi modem Nádobí kuchyň (hrnce, pánve, plechy apod.) Nádobí zákazníci (sklenky, talíře, džbány, příbory apod.) Dekorace Koupě sklepa Technické zhodnocení sklepa Přestavba, rozvody, přístavba Podlahy Výmalba Terasa Ostatní Hasicí přístroj Párty stan Prodlužky, vypínače apod. Plynová bomba (sporák), dusíková bomba (víno) Sudy na víno (8 ks) Čisticí prostředky Kancelářské potřeby Celkem bez DPH

Suma v Kč 129 000 63 000 28 000 25 000 8 000 5 000 121 102 20 540 14 000 39 400 12 500 6 290 2 953 1 628 3 164 496 2 231 17 900 19 000 18 000 1 000 16 000 26 000 8 000 500 000 239 500 176 000 32 500 16 000 15 000 36 700 700 10 000 5 000 2 200 12 800 5 000 1 000 1 095 302

Přílohy

Příloha č. 4:

104

Nabídka menu a posezení

 Příjezd hostů v 17 – 18 hodin, odjezd v rozmezí 24 – 1 hodin  Na žádost hostů je možno pobyt prodloužit za poplatek 500 Kč/hodina Společný základ všech menu (cena zahrnuta v menu)  Přivítání hostů pálenkou  Předkrm před ochutnávkou vín: čerstvý chléb se škvarkovou pomazánkou  Ochutnávka vín s výkladem vinaře  Neomezená konzumace vína v průběhu celé akce  3 kusy moravských koláčků na osobu  Neperlivá voda (0,5 litru na osobu)  Sýrové talíře k vínu (uzený sýr, eidam, korbáček) – 80 g na osobu)  Káva, čaj  Menu dle výběru  Návštěva sklepa po dobu 7 hodin Menu 1 – 525 Kč  Teplá večeře: Hovězí guláš (200 g) s cibulí a chlebem  Pozdní studená večeře: Uzená obložená mísa 150 g (uzená kýta, anglická slanina, uzené klobásy), čerstvý chléb, sterilované okurky, 2 druhy hořčice, křen Menu 2 – 535 Kč  Teplá večeře: Vepřo (200 g), knedlo, zelo  Pozdní studená večeře: Obložená salámová mísa 150 g (lovecký salám, poličan, křemešník, výběrová šunka), čerstvá zelenina (rajčata, paprika, okurek), pečivo Menu 3 – 550 Kč  Teplá večeře: Jelítkový prejt, jitrnice, pečené vepřové maso 300 g, vařený brambor, zelí  Pozdní studená večeře: Zabijačková mísa 150 g (škvarky, tlačenka, jitrnice), pečivo, sterilované okurky Menu 4 – 650 Kč  Teplá večeře: Svíčková na smetaně, knedlík, hovězí maso (200 g), brusinky, citron, šlehačka  Pozdní studená večeře: Obložená salámová mísa 150 g (lovecký salám, poličan, křemešník, výběrová šunka), čerstvá zelenina (rajčata, paprika, okurek), pečivo

Přílohy

105

Menu 5 – 515 Kč  Teplá večeře: Pečené kuře (500 g), americké brambory, tatarská omáčka, zeleninová obloha (rajče, okurek, paprika)  Pozdní studená večeře: Obložená salámová mísa 150 g (lovecký salám, poličan, křemešník, výběrová šunka), čerstvá zelenina (rajčata, paprika, okurek), pečivo Vegetariánské menu 1 – 435 Kč  Teplá večeře: Smažený sýr (200 g), vařený brambor, tatarská omáčka, zeleninová obloha (rajče, okurek, paprika)  Pozdní studená večeře: Obložená sýrová mísa 200 g (uzený sýr, eidam, hermelín, korbáčky), pečivo, zelenina (rajče, okurek, paprika) Vegetariánské menu 2 – 435 Kč  Teplá večeře: Smažená brokolice (200 g), vařený brambor, tatarská omáčka, zelenina (rajčata, okurek, paprika)  Pozdní studená večeře: Volské oko (3 kusy), pečivo, zelenina (rajčata, okurek, paprika) Grilování (červen – září) – 650 Kč  Grilované vepřové maso (krkovice), kuřecí prsa (celkem 500 g), pečené brambory, čerstvá zelenina, dressingy k masu (domácí česnekový a koprový dressing, kečup, tatarská omáčka), pečivo Grilování (vegetariánské menu) – 435 Kč  400 g na osobu – grilovaná směs v alobalu (cuketa, okurka, cibule, paprika, brambor), dressing (domácí česnekový a koprový dressing, kečup, tatarská omáčka) Sladká tečka (navíc k menu za příplatek)  Domácí laty s mákem a povidly 2 ks – 75 Kč  Ratiškovské béleše 3 ks – 55 Kč  Palačinky s džemem, ovoce, zmrzlina a šlehačka 2 ks – 55 Kč Na přání je možno zajistit raut tvořený vybranými pokrmy uvedenými v jednotlivých menu doplněný o ovocnou mísu, sýrovou mísu, smažené kuřecí a vepřové řízky, bramborový a těstovinový salát. Cena rautu se odvíjí od požadavků zákazníka. Lze objednat například bramborový salát pro 10 osob, ovocnou mísu pro 15 osob a podobně. V případě svatebního obřadu je možno připravit tzv. svatební polévku s domácími knedlíčky.

Přílohy

106

Kromě celovečerního posezení nabízí sklep také odpolední posezení, které začíná ve 12 hodin a končí v 17 hodin. Oběd si zákazník může vybrat z následujících pokrmů:  Hovězí guláš (200 g) s cibulí a chlebem;  Vepřo (200 g), knedlo, zelo;  Prejt, jitrnice, vařený brambor, sterilovaný okurek 200g;  Svíčková na smetaně, knedlík, hovězí maso, brusinky, citron, šlehačka;  Pečené kuře (500 g), americké brambory, tatarská omáčka, zeleninová obloha (rajče, okurek, paprika);  Smažený sýr (150 g), vařený brambor, tatarská omáčka, zeleninová obloha (rajče, okurek, paprika);  Smažená brokolice (150 g), vařený brambor, tatarská omáčka, zelenina (rajčata, okurek, paprika). Součástí odpoledního posezení je i společný základ pro všechna menu s výjimkou doby pobytu, která bude 5 hodin. V rámci jedné akce je možno vybrat pouze jeden druh menu s výjimkou vegetariánského menu, které je možné připravit současně s jiným menu. Hmotnost masa je uvedena v syrovém stavu. Ceny jsou uvedeny včetně 21 % DPH.

Přílohy

Příloha č. 5:

107

Dodavatelé

Jednorázoví dodavatelé  Petr Macek – zajištění kompletní rekonstrukce vinného sklepa a stavby billboardů;  Luboš Foltýn – zhotovení nábytku a krytů sudů;  A 1 Gastro Line s.r.o. – kuchyňské spotřebiče;  Gastrobazar Skala – kuchyňské spotřebiče;  Drezy-drtice.cz – kuchyňské spotřebiče;  Michal Ihnát – kuchyňské spotřebiče;  Nakupuj v Pohodě – kuchyňské spotřebiče;  ICERA - Radim Čech – gril;  Ráj Gastronomie.cz - Dušan Mikulenčák – výčepní zařízení na víno;  MACEK a SYN, s.r.o. – sudy na víno;  GASTROZONE, spol. s r.o. – značkové gastro výrobky;  GASSEL s.r.o. – gastro výrobky;  Alza.cz a.s. – dodavatel elektroniky;  Václav Houfek – dodavatel párty stanů.  Michal Škrabálek – tvorba webových stránek;  Vistaprint.cz – tiskové materiály;  Cheapdesign (CZ), s.r.o. – výroba billboardu. Stálí dodavatelé  Jakub Trávník – dodavatel vína a odborný výklad ve vinném sklepě;  Irena Norková – dodavatel lat a bélešů;  Cukrářství - Tomšejová Miroslava – dodavatel koláčků.

Přílohy

108


Finanční plán

Predikce počtu akcí – reálná varianta

1. rok 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc

3. rok

4. rok

5. rok

6. rok

1 2+V 1 0 0 1 2

5 5+V 4 0 1 2 2

6 7+V 5 0 2 2 2

7 8+V 6 0 2 2 2

8 9+V 6 0 2 2 2

9 9+V 7 0 2 2 2

2

2

3

3

3

4

MS + 5 +V MS+ VS + 5 MS + VS + 5

MS + 5 +V MS + VS + 6 MS + VS + 6 MS + VS + 5

MS + 6 +V MS + VS + 6 MS + VS + 6 MS + VS + 6

MS + 5 +V MS + MS + 4 4 VS + 4 MS + 4 MS + 5 VS + 4 MS + MS+4 MS + 5 4

9. měsíc 4 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc

2. rok

5+V

MS + 6

7. rok 9 9+V 7 0 2 2 3 4 MS + 6 +V MS + VS + 7 MS + VS + 6 MS + VS + 6

Tabulka zobrazuje predikci počtu akcí ve vinném sklepě v prvních 7 letech provozu. Ve vývoji je patrný rostoucí trend počtu konaných akcí ve všech sledovaných letech. Čísla vyjadřují počet obyčejných akcí v daném měsíci, písmeno V znamená akci pro veřejnost, zkratky MS a VS znamenají malou svatbu (30 lidí) a velkou svatbu (40lidí). Dále je uvažováno, že v měsíci proběhnou jak akce pro méně, tak pro více lidí. Pokud se např. koná 9 akcí za měsíc, je předpokládáno, že 3 budou menšího charakteru (20 lidí), 3 středního (30 lidí) a 3 většího charakteru (40 lidí). V letních měsících je polovina akcí považovaných za akce s grilováním, které mají vyšší náklad na 1 osobu (223 Kč nákup surovin). Průměrný náklad na nákup surovin pro jednu osobu činí 183 Kč. Tento náklad nezahrnuje dopravu a energie, ty jsou však v kalkulaci celkových nákladů již zahrnuty. Průměrné náklady na nákup surovin pro malou svatbu činí 13 500 Kč a pro velkou svatbu 18 000 Kč. Tímto způsobem jsou počítány náklady ve všech variantách a letech.

Přílohy Tab. 29

109 Odpisy movitého majetku v Kč

Rok 1. 2. 3. 4. 5. Celkem Tab. 30

Výpočet 232 202 * 0,1100 232 202 * 0,2225 232 202 * 0,2225 232 202 * 0,2225 232 202 * 0,2225

Výše ročního odpisu 25 542 51 665 51 665 51 665 51 665 232 202

Odpisy nemovitého majetku v Kč

Rok 1. 2. – 30. Celkem

Výpočet 739 500 * 0,014 739 500 * 0,034

Výše ročního odpisu 10 353 25 143 739 500

Pesimistická varianta Tab. 31

Odhad počtu akcí – pesimistická varianta

1. rok 1. měsíc 0 2. měsíc 1 + V 3. měsíc 0 4. měsíc 0 5. měsíc 0 6. měsíc 0 7. měsíc 1 8. měsíc 1 9. měsíc 2 10. měsíc 3 11. měsíc 3 12. měsíc 3 Tab. 32

3. rok 5 6+V 4 0 1 1 1 2 4+V MS + 4 MS + 4 4

4. rok 6 7+V 5 0 1 1 1 2 4+V MS + 5 MS + 5 5

5. rok 7 8+V 5 0 1 1 1 2 4+V MS + 6 MS + 6 MS + 5

6. rok 8 8+V 6 0 1 1 1 3 5+V MS + 6 MS + 6 MS + 6

Výkaz zisku a ztrát v prvních pěti letech provozu – pesimistická varianta

Výnosy 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok

2. rok 4 4+V 3 0 0 1 1 1 3+V MS + 3 MS + 4 3

163 180 406 070 602 800 721 490 830 896 921 734 947 584

Náklady 296 467 429 305 517 591 583 259 644 825 644 271 666 915

VH před zdaněním a zaokr. - 133 287 - 23 235 85 209 138 231 186 071 277 463 280 669

Zaokr.

Daň 19 %

VH po zdanění

85 000 138 000 186 000 277 000 280 000

16 150 26 220 35 340 52 630 53 200

- 133 287 - 23 235 69 059 112 011 150 731 224 833 227 469

Přílohy Tab. 33

110 Predikce cash flow – pesimistická varianta

VH po Čistý peněžní + odpisy zdanění tok - 133 287 35 904 - 97 383 - 23 235 76 808 53 573 69 059 76 808 145 867 112 011 76 808 188 819 150 731 76 808 227 539 224 833 25 143 249 976 227 469 25 143 252 612

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok Tab. 34

Doba návratnosti – pesimistická varianta

Rok 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Tab. 35

Nediskontovaný CF - 1 375 000 - 97 383 - 1 472 383 53 573 - 1 418 810 145 867 - 1 272 943 188 819 - 1 084 124 227 539 - 856 585 249 976 - 606 609 252 612 - 353 997

Diskontovaný CF - 1 375 000 - 102 508 - 1 477 508 48 592 - 1 428 916 126 005 - 1 302 911 155 342 - 1 147 569 178 283 - 969 286 186 536 - 782 750 179 527 - 603 223

Ukazatele rentability v %

Rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. ČSH  (

Pesimistická ROS ROA - 81,68 - 9,69 - 5,72 - 1,69 11,46 6,19 15,52 10,05 18,14 13,53 24,39 20,18 24,00 20,41

Optimistická ROS ROA 4,76 2,13 17,29 12,88 25,65 25,52 27,01 30,32 26,65 30,91 29,56 35,38 28,82 34,9

97383 53573 249976 252612   ...   )  1375  000  603223 2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057

97383 53573 249976 252612   ...   2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057 IR   0,56 1375  000

V případě naplnění pesimistické varianty podnikatelského plánu se podnik dostane do kladných hodnot zisku až ve třetím roce podnikání. Při pohledu na nediskonto-

Přílohy

111

vaný peněžní tok lze předpokládat, že se počáteční investice do podniku vrátí v průběhu osmého až devátého roku podnikání. Při uvažování diskontovaného peněžního toku lze očekávat návratnost investice v průběhu desátého až jedenáctého roku provozu vinného sklepa. Hodnota vnitřního výnosového procenta by činila -5,26 %, projekt tedy z tohoto podhledu není vhodný k realizaci. V dané situaci by se majitelé museli rozhodnout, zda se spokojí s nižšími výnosy a delší návratností nebo vinný sklep pronajmout či prodat. Optimistická varianta Tab. 36

Odhad počtu akcí – optimistická varianta

1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc

1. rok 2 3+V 2 0 1 2 3 3

2. rok 6 6+V 5 0 2 3 3 3

9. měsíc

5

6+V

10. měsíc 5

MS + 5

11. měsíc

5

MS + VS + 5

12. měsíc

MS + 5

MS + 5

Tab. 37

4. rok 8 9+V 7 0 3 3 3 4

5. rok 9 9+V 7 0 3 3 3 4

6. rok 10 9+V 7 0 3 3 3 5 MS + V+ MS + V + 6 MS + V + 6 MS + V + 6 6 MS + VS + MS + VS + MS + VS + MS + VS 5 6 7 +7 MS + VS + MS + VS + MS + VS + MS + VS 5 6 7 +7 MS + VS + MS + VS + MS + VS MS + 6 6 6 +7

Výkaz zisku a ztrát v prvních pěti letech provozu – optimistická varianta

Výnosy 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok

3. rok 7 8+V 6 0 3 3 3 4

499 450 829 780 1 108 756 1 250 942 1 292 302 1 333 662 1 349 172

Náklady 470 191 652 705 757 894 834 055 867 336 847 157 869 335

VH před zdaněním a zaokr. 29 259 177 075 350 862 416 887 424 966 486 505 479 837

Zaokr.

Daň 19 %

29 000 177 000 350 000 416 000 424 000 486 000 479 000

5 510 33 630 66 500 79 040 80 560 92 340 91 010

VH po zdanění 23 749 143 445 284 362 337 847 344 406 394 165 388 827

Přílohy Tab. 38

112 Predikce cash flow – optimistická varianta

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 7. rok Tab. 39

VH po zdanění 23 749 143 445 284 362 337 847 344 406 394 165 388 827

+ odpisy 35 904 76 808 76 808 76 808 76 808 25 143 25 143

Čistý peněžní tok 59 653 220 253 361 170 414 655 421 214 419 308 413 970

Doba návratnosti – optimistická varianta

Rok 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

ČSH  (

Nediskontovaný CF - 1 375 000 59 653 - 1 315 347 220 253 - 1 095 094 361 170 - 733 924 414 655 - 319 269 421 214 101 945 419 308 521 253 413 970 935 223

Diskontovaný CF - 1 375 000 56 812 - 1 318 188 199 766 - 1 118 422 311 992 - 806 430 341 138 - 465 292 330 032 - 135 260 312 894 177 634 294 201 471 835

59653 220253 419308 413970   ...   )  1375  000  471835  2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057

59653 220253 419308 413970   ...   2 1, 05 1, 05 1, 056 1, 057 IR   1,34 1375  000 V případě naplnění optimistické varianty dojde k navrácení počáteční investice již v pátém roce podnikání při uvažování nediskontovaných peněžních toků a v šestém roce v případě diskontovaných peněžních toků. Vnitřní výnosové procento by nabývalo hodnoty 12,25 %, což je mnohem více než v případě reálné varianty. Podnikatelský plán by tedy byl vhodný k realizaci.

Podnikatelský plán na založení vinného sklepa

Recommend Documents