S burčákem ze sklepa až na zámek

S burčákem ze sklepa až na zámek Jana Tůmová, Klára Vácová

FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2014

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................... 3 1

Mikroregion Nový Dvůr ..................................................................................................... 4

1.1

Analýza prostředí ............................................................................................................ 4

1.2

Potenciál regionu pro rozvoj cestovního ruchu ............................................................... 5

2

Průběh kulturní akce ........................................................................................................... 7

2.1

Propagace ........................................................................................................................ 7

2.2

Program ........................................................................................................................... 8

2.3

Organizace pochodu ........................................................................................................ 8

2.4

Festival .......................................................................................................................... 11

2.5

Trhy ............................................................................................................................... 11

3

Výstupy dotazníků ............................................................................................................ 14

3.1

Profil návštěvníka akce ................................................................................................. 14

3.2

Oblíbenost kulturní akce ............................................................................................... 18

4

Problémy a doporučení do budoucna ................................................................................ 23

Závěr......................................................................................................................................... 25 Literatura .................................................................................................................................. 26 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 27 Seznam grafů ............................................................................................................................ 27 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 27 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 28 Přílohy ...................................................................................................................................... 29

2

Úvod Primární impuls pro vznik této analýzy dal současný manažer mikroregionu Mgr. Tomáš Salava, pro něhož bylo stěžejní zjistit oblíbenost a především subjektivní názory účastníků na první ročník kulturní akce s názvem S burčákem ze sklepa až na zámek. Oslovil tak Institut veřejné správy při Katedře veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě, aby se podílel na realizaci dotazníkového šetření a tvorbě výstupu v podobě analýzy. Tohoto úkolu se zhostila Bc. Jana Tůmová a Bc. Klára Vácová, které pod odborným vedením Ing. Filipa Hrůzy tento dokument sepsaly. Hlavním cílem, jak již bylo avizováno výše, bylo zhodnotit průběh a oblíbenost akce na základě dotazníkového šetření, které probíhalo v průběhu celého víkendu. Respondentky tak měly příležitost dostat se do blízkého kontaktu jak s návštěvníky, tak místními obyvateli a promluvit si o všech aspektech akce (jak pozitivních, tak negativních), viz obrázek níže. Dílčím cílem analýzy tak bylo definování největších problémů a nedostatků akce a především z nich vyplývající doporučení. Ambicí dotazníkového šetření bylo zjistit konstruktivní názory a poznatky účastníků, které by byly užitečné pro organizátory akce v budoucích letech. Obrázek č. 1: Průběh dotazování účastníků akce

Zdroj: vlastní fotografie pořízené v průběhu akce

3

1 Mikroregion Nový Dvůr 1.1 Analýza prostředí Podle informací dostupných na webových stránkách1 samotného Mikroregionu se jeho vznik váže k roku 2002 a je tvořen obcemi Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Vacenovice a Vlkoš. Krátce po založení přistoupila do svazku i obec Svatobořice - Mistřín. Historický název „Nový Dvůr" pochází z počátku 17. století a je spojen s dějinami Milotického panství. Ve zmíněných obcích mikroregionu žije přibližně 13 360 obyvatel, což může být považováno za lehce nadprůměrné vůči ostatním mikroregionům v ČR. Pokud je však jako kritérium chápán počet obcí (celkem 6), je mikroregion vnímán spíše jako jeden z menších. Podle webového portálu MV2 je velikost mikroregionů velmi rozmanitá, přesto zhruba polovinu z nich tvoří regiony do deseti tisíc obyvatel a do deseti členských obcí (jen zhruba 8,5 % mikroregionů má více než třicet členských obcí). Rozloha mikroregionu je přibližně 7690 ha, přičemž jeho povrch je tvořen nížinami a pahorkatinou Dolnomoravského úvalu. Východní a jižní část regionu je souvisle zalesněna a jedním z nejcharakterističtějších rysů krajiny jsou rozsáhlé vinice a sady. Následuje tabulka č. 1, která shrnuje základní a nejdůležitější informace o Mikroregionu Nový Dvůr. Tabulka č. 1: Přehled základních informací o Mikroregionu Název mikroregionu:

Nový Dvůr

Rok založení:

2002

Počet obcí:

6 (Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Vacenovice, Vlkoš, Svatobořice - Mistřín)

Počet obyvatel:

13 360 obyvatel

Sídlo mikroregionu:

Zámecká 1, Milotice, 696 05

Manažer mikroregionu:

Mgr. Tomáš Salava

Kontakt:

[email protected]

Zdroj: vlastní zpracování dle webových stránek mikroregionu

Mikroregion leží v Jihomoravském kraji, ve střední části okresu Hodonín a rozprostírá se mezi městy Kyjovem a Hodonínem podél silnice č. 432. Mikroregion na své severním okraji sousedí s Mikroregionem Babí lom, na severovýchodě s obcí Kelčany, která je součástí Mikroregionu Podchřibí, na východě pak s městem Vracov z Mikroregionu Bzenecko, na západním okraji s Mikroregionem Hovoransko a konečně na jihu a jihozápadě s obcemi Rohatec, Hodonín a Dubňany. Výhodou je poloha mikroregionu v blízkosti slovenských a rakouských hranic, stejně tak jako poměrně snadná dopravní dosažitelnost města Brna a blízkost dálnice Dl (Praha-Brno-Bratislava).

1

Dostupné z www: http://www.novydvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=86:historie&catid=31:historie&Itemid=499 2 Dostupné z www: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx

4

Obrázek č. 2: Poloha Mikroregionu Nový Dvůr

Zdroj: mapa dostupná na webových stránkách mikroregionu, dle google maps

Obce často spojuje především společný zájem na rozvoji území. Mikroregion Nový Dvůr uvádí,3 že společné aktivity zainteresovaných obcí jsou zaměřeny především na zlepšování kvality života místních obyvatel, ale i na vytváření podmínek pro rozvoj moderních forem venkovské turistiky a podporu dalších aktivit, které v budoucnu přinese ekonomický vývoj a zajistí tak lepší podmínky pro život na daném území. Mikroregion může stručně charakterizovat i následující mise: „přinést radost, spokojenost a nové možnosti do života nejen obyvatel Mikroregionu Nový Dvůr, ale i našim návštěvníkům a turistům.“4

1.2 Potenciál regionu pro rozvoj cestovního ruchu Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu jsou velmi příznivé. Téměř každou obcí prochází značená pěší turistická trasa. Mikroregion charakterizuje také poměrně hustá síť cykloturistických tras, které jsou zastoupeny převážně takzvanými Moravskými vinařskými stezkami. Jak je uvedeno na webovém portále Mikroregionu ND5: „Přes Ratíškovice, Vacenovice, Milotice a Skoronice do Kyjova vede páteřní trasa Moravská vinná, která se potom obloukem vrací a prochází i Vlkošem. Pět obcí regionu je tedy spojeno touto dálkovou páteřní trasou, vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště. Z této trasy odbočuje ve Vacenovicích vinařská stezka Podluží, v Miloticích Mutěnická vinařská stezka a ve Vlkoši Kyjovská vinařská stezka.“ Mikroregion Nový Dvůr je tak jakousi „křižovatkou" Moravských 3

Dostupné z www: http://www.novydvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=86:historie&catid=31:historie&Itemid=499 4 Dostupné z www: https://www.facebook.com/pages/Mikroregion-Nov%C3%BDDv%C5%AFr/202462443180045?sk=info 5 Dostupné z www: viz pozn. 3

5

vinařských stezek, což odpovídá jak významu jeho vinařské tradice, tak vhodnosti území pro rekreační cykloturistiku, a právě na tom by mohl region stavět svou image i do budoucna. Spojením vína, turistiky a krásné přírody vznikl projekt nazvaný S burčákem ze sklepa až na zámek, kterému budou věnovány následující kapitoly. Pro region je také příznačná pohostinnost místních obyvatel, bohaté kulturní i folklórní tradice s nevšední lidovou architekturou, pestrými kroji, dobrým vínem a cimbálovou muzikou. V každé obci se nachází typická vinařská ulička, jsou zde však také některé přírodní zajímavosti a další turistické cíle. Vacenovice zdobí historický habánský sklep, Obecní muzeum Skoronice představuje obřad jízdy králů, státní zámek v Miloticích je barokní perlou jihovýchodní Moravy, Ratíškovice se chlubí unikátní šlapací drezínou na bývalé Baťově železniční vlečce, Svatobořice-Mistřín zase množstvím jedinečných sakrálních staveb. A jako poslední obec Vlkoš, ta mapuje historii 2. světové války a život nejslavnějšího rodáka obce díky Muzeu armádního generála S. J. Ingra. V průběhu roku je v obcích mikroregionu pořádána řada kulturních i sportovních akcí, jako například již zmiňovaný burčákový pochod, nebo trh místních produktů a řemesel.

6

2 Průběh kulturní akce 2.1 Propagace Organizátoři se snažili zpropagovat akci hned několika způsoby a to tak, aby nalákali co nejvíce návštěvníků všech věkových kategorií. Jednalo se jak o reklamu na internetových stránkách, tak fyzickou v okolí konání akce. Fyzická propagace byla využita především v rámci mikroregionu a jeho okolí. Jednalo se o nespočet venkovních plakátů a poutačů umístěných u hlavních komunikací. Z internetových stránek byl využit web mikroregionu6 a turistické webové stránky Kudyznudy.cz7, tyto odkazovaly na profil mikroregionu na sociální síti Facebook.com8, kde byla také vytvořena událost s názvem S burčákem ze sklepa až na zámek9. Tyto formy propagace byly díky své rozmanitosti směřovány na poměrně široký okruh veřejnosti. O akci se tak dozvěděli i návštěvníci bez přístupu k internetu, kteří mikroregionem pouze projížděli, a rozhodli se akci navštívit na základě zhlédnutí poutačů. Další významnou formou reklamy byla informace o akci „od známého/kamaráda“, díky tomu se o události dozvěděli i lidé mimo cílený okruh návštěvníků. Do tohoto typu propagace se však organizátoři zapojili pouze nepřímo, vzhledem k faktu, že návštěvníci nereagovali na žádnou jimi organizovanou formu reklamy akce. Obrázek č. 3: Propagace a program akce

Zdroj: vlastní fotografie programu pořízené v průběhu akce 6

Dostupné z: http://www.novy-dvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=189:burcakovypochod&catid=35:pripravujeme&Itemid=491 7 Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/S-burcakem-ze-sklepa-az-na-zamek-POCHODFESTIVAL-T.aspx 8 Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Mikroregion-Nov%C3%BD-Dv%C5%AFr/202462443180045 9 Dostupné z: https://www.facebook.com/events/1477343419172321/?fref=ts

7

2.2 Program Víkendové vinobraní 20. – 21. 9. 2014 se skládalo z prvního ročníku burčákového pochodu otevřenými sklepy mikroregionu. Do akce byly zapojeny vinařské oblasti Vlkoše, Skoronic, Vacenovic, Ratíškovic a Svatobořic. Pochod končil na zámku Milotice, kde se od 16:00 odehrával Festival písní nejen z vinohradů s hlavní hvězdou, skupinou Fleret. V neděli 21. 9. Probíhal na zámku v Miloticích Trh tradičních produktů a řemesel, který byl během odpoledne obohacený i o kulturní vystoupení folklorních i jiných uskupení z Mikroregionu Nový Dvůr. V týdnu od 15. 9. – 21. 9. probíhalo na zámku v Miloticích i sochařské symposium jako speciální doprovodný program. Dále byl na 19. 9. v plánu Divadelní podzim Mikrorgionu Nový Dvůr, který měl probíhat v zámecké konírně. Tento večer však byl z technických důvodů odvolán.

2.3 Organizace pochodu Dvoudenní akce začala již v sobotu ráno v oblasti Vlkošské búdy, kam se účastníci dostali z obce Vlkoš. U příchodu do zmíněné oblasti byla umístěna kasa, kde účastníci zaplatili symbolické vstupné (50 Kč v předprodeji, 75 Kč na místě), ke kterému dostali vlastní koštýř s originální taštičkou na krk. Ke koštýři byla přiložená mapa s programem (viz. obrázek č. 4) a informace o pohybu cimbálových muzik spolu s jízdním řádem posílených autobusových linek v mikroregionu. Kasa byla umístěna na začátku každé oblasti otevřených sklepů, čímž účastníci nebyli limitováni jediným místem začátku pochodu. Obrázek č. 4: Plán trasy burčákového pochodu

Zdroj: vlastní fotografie plánku pořízené v průběhu akce

8

Trasa pochodu pro návštěvníky byla značena žlutými fábory, začínala ve Vlkoši a končila v Miloticích na zámku. Pokud účastníci nechtěli nebo nemohli absolvovat celý pochod pěšky, bylo organizátory zajištěno posílení autobusového spojení IDS JMK. Jednalo se o autobusy č. 663 a 664 na trase Hodonín – Kyjov. Tyto autobusy jely ve svých pravidelných jízdních řádech, které ovšem nekorespondovaly s programem akce, Problémem také bylo to, že se jednalo o placený typ transportu. Díky tomu a díky příznivému počasí v den pochodu byla tato varianta dopravy účastníky využita minimálně. Účastníci pochodu mohli samozřejmě využít i svých vlastních dopravních prostředků. Pro řidiče byla trasa také značena, avšak toto značení nedosahovalo vysoké kvality. Pokud řidič oblast neznal, mohlo se stát, že při cestě do vinařských oblastí vesnic zabloudil. Parkování v oblasti otevřených sklepů bylo také problematické, nebyla zde vyhrazena žádná parkovací místa, avšak je nutno poznamenat, že samotné prostředí na to není vůbec uzpůsobeno. Ovšem návštěvníků, kteří by se dopravovali vlastním automobilem, nebylo mnoho. Pochod začal v celkem brzkých ranních hodinách (v 9 hodin). Všechny účastníky, i přesto přivítala hned od začátku vřelá atmosféra vytvořena jak slováckými vlastníky sklepů, tak cimbálovými muzikami, a především jimi - samotnými návštěvníky akce. Vlastníci otevřených sklepů nechávali turisty degustovat burčák i víno za symbolický poplatek (cena 1 deci burčáku se pohybovala do 10 Kč), dále nabízeli bohaté pro oblast tradiční občerstvení a přátelské povídání. Výletníkům také poskytovali přístup na toalety, které buď organizátory nebyly zajištěny, nebo byly špatně označeny. Účastníků pochodu nebylo mnoho v porovnání se slavnějším Mutěnickým pochodem, ale jednalo se o první ročník. Cesty i sklepy proto nebyly přeplněné a byla zde možnost interakce mezi různými skupinami degustantů. Skupiny se tak velmi často mísily mezi sebou i mezi vinaři v místech, kde hrála cimbálka. Cena při degustacích burčáku byla přiměřená pro povahu akce, ačkoliv bylo často problematické najít drobné nebo pro vinaře zase vrátit na bankovky. Prostředím, kterým se procházelo, bylo velmi příjemné, navíc cesta procházela i velmi blízko vinohradů. Dalo by se říci, že v rámci pochodu šlo o „rodinnou“ atmosféru vzhledem k tomu, že vinaři se s návštěvníky bavili velmi otevřeně a ukazovali jim ochotně nejen své sklepy, ale i obydlí k nim přilehlá. Výborná atmosféra byla umocňována i tím, že počasí bylo po dobu pochodu velmi dobré pro pochod. Účastníci se jednomyslně shodovali, že právě atmosféra během pochodu byla to, co se jim kromě burčáku a počasí, které organizátoři nemají možnost ovlivnit, líbilo nejvíce. Především to, že událost postrádala masovost, kterou jsou známé jiné akce tohoto typu, a měla svůj osobitý ráz.

9

Obrázek č. 5: CM Pavla Růžičky


Obrázek č. 6: Vinařské sklepy, Ratíškovice


Obrázek č. 7: Skupina cykloturistů, Skoronice


10

2.4 Festival Festival písní nejen z vinohradů byl program navazující na burčákový pochod, který se od 16:00 odehrával na zámku v Miloticích (vstupné: při účasti na pochodu 150 Kč, na místě 175 Kč). Nejdříve ještě v rámci pochodu zahrála Cimbálová Muzika Pavla Růžičky, a poté od 17:00 probíhal bohatý program. Posluchači však program zjišťovaly buď díky uvádění moderátora, nebo do něj mohli nahlédnout u vstupu - chyběl jakýkoliv vylepený plakát, či malý letáček, který by alespoň minimálně nastínil pořadí vystupujících. V areálu zámku byl pro případ deště pro pohodlí diváků postaven altán, pod nímž byly lavičky. Tento nápad se ukázal jako správná volba vzhledem k dešti během začátku programu. Po dobu programu také byla otevřena zámecká kavárna a stánky s občerstvením. Paradoxem večera se stalo to, že ačkoliv probíhaly slavnosti vína, skoro žádný z návštěvníků ho nepil, a dal raději přednost pivu. Víno i burčák byly označeny jako ne příliš dobré. Obrázek č. 8: Atmosféra během Festivalu písní

Zdroj: vlastní fotografie pořízená v průběhu akce

2.5 Trhy V neděli 21. 9. 2014 již tradičně proběhl na zámku v Miloticích Trh tradičních produktů a řemesel z Mikroregionu Nový Dvůr s oficiálním začátkem v 9 hodin ráno. Časová informace se však na plakátech a letáčcích, které dostali účastníci pochodu ke koštýři, lišila od informací, které dle účastníků byly na internetu (tam byl začátek plánovaný až v 10:00). V praxi byl pravděpodobně přesnější (vzhledem k situaci na místě) údaj v 10:00. Návštěvníci hojně přijížděli již od 9:00 a hustě plnili parkoviště u zámku, které ten den bylo placené a rozšířené o další plochu (část louky), ale i tak se velmi rychle naplnilo (nutnost hledat jiná parkovací místa). Okolo 10. hodiny však někteří trhovci stále chystali své stánky. Nedělní program měl dvě cílové skupiny - návštěvníky dopoledního trhu a návštěvníky odpoledních vystoupení místních spolků. Program a plán areálu byl vystaven pouze u vstupu, což stěžovalo orientaci v prostoru a návštěvníci, kteří chtěli zjistit časový harmonogram programu, se museli ke vstupu vždy vrátit. Během dopoledních hodin se na trhu objevily stánky s tradičními výrobky, pokrmy a jiné tradice z oblasti, aby si trh zachoval svůj nekomerční ráz. Z řemeslné části se jednalo o keramiku, kovářství, květiny v zámecké zahradě i na nádvoří, nebo květinová aranžmá, která si bylo možné vyzkoušet v rámci tvůrčí dílničky. Z jídla návštěvníci mohli ochutnat tradiční perníčky, beleše, bramborové placky s povidly nebo domácí čokoládu. Jako oživení 11

stánkové části zde byl kout věnovaný včelaření, či Visegrádský stánek s produkty z Gruzie a Moldávie. Nechyběly ani atrakce pro děti, které byly baveny malováním po obličeji, psími agilitami či soutěžemi pořádanými hasiči. Zástupce všech věkových kategorií však zaujala půjčovna dobových kostýmů, ve kterých bylo možno se vyfotit v zámeckých zahradách, dále pak výstava dravých ptáků a focení s hady. Jako kulisa hrála cimbálová muzika z reproduktorů. Odpolední program trhů byl poznamenaný ztenčujícími se zásobami trhovců a prudkou průtrží mračen, která ukončila činnost většiny stánků. Odpoledne bylo cíleno spíše na diváky vystoupení uskupení z oblasti mikroregionu. Jednalo se tedy převážně o rodinné příslušníky vystupujících. Hrála již živá hudba a na druhém nádvoří bylo možné zhlédnout dvě divadelní představení pro děti. Která měla nejen mezi malými návštěvníky velký úspěch. Obrázek č. 9: Místní řemeslník na trhu, řezbář


Obrázek č. 10: Tvůrčí aktivity pro děti, dílničky


12

A jak průběh akce shrnují samotní organizátoři? 40 sklepů, 7 sklepních lokalit, 50 km tras, 42 vinařů, CM Pavla Růžičky, CM Galán, 470 návštěvníků, 30 st. Celsia, 300 litrů burčáku, 40 rolí toaletního papíru, osmery nové spodky, 100% radost. 10 Podle manažer mikroregionu Tomáše Salavy navštívilo otevřené sklepy téměř pět set hostů. „Na první ročník je toto číslo velice dobré, i když jsem čekal trochu víc hostů. Každopádně chceme pokračovat, aby se tato akce stala tradiční. Navíc i řada vinařů tentokrát využila krásné počasí ke sběru hroznů," sdělil manažer.11

10

Dostupné z www: http://www.novy-dvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=190:sburcakem-ze-sklepa-az-na-zamek-2014&catid=1:latest-news&Itemid=491 11

Dostupné z www: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/s-burcakem-vyrazili-ze-sklepa-az-na-zamekpoprve-20140921.html

13

3 Výstupy dotazníků Následující kapitola shrnuje poznatky a výstupy vyplývající z dotazníkového šetření kulturní akce (viz. Příloha č. 1). Tyto poznatky a z nich vyplývající návrhy zlepšení tak budou užitečné pro organizátory stejné či podobné akce v příštím roce. Samotná kulturní akce – S burčákem ze sklepa až na zámek – se skládala z několika částí, přičemž návštěvníci se mohli zúčastnit pouze některé z nich, případně všech. Během soboty měli možnost navštívit otevřené sklepy ve všech obcích Mikroregionu Nový Dvůr, ve večerních hodinách pak Festival písní nejen z vinohradů a následující den mohli návštěvníci okusit místní produkty a poznat tradiční řemesla na trhu, který se konal na nádvoří zámku v Miloticích. Dotazníkové šetření tedy neprobíhalo pouze během burčákového pochodu a návštěvy otevřených sklepů (sobota 20. září 2014), ale i nadcházející den (21. září 2014), kdy proběhl již několikátý ročník Trhu tradičních produktů a řemesel. Proto se celkový počet respondentů nedá unifikovat a jednotlivé otázky jsou vyhodnoceny s ohledem na rozličný charakter kulturní akce. Za oba dva dny bylo osloveno 80 návštěvníků, z toho 58 první den, tedy během burčákového pochodu a zbylých 22 následující den na trhu produktů a řemesel.

3.1 Profil návštěvníka akce První otázka se týkala bydliště respondentů, zda pocházejí z Mikroregionu Nový Dvůr, či nikoliv. Tato a následující otázky se snažily zjistit, jak lze charakterizovat cílovou skupinu, která se burčákového pochodu nakonec zúčastnila a jak je možno ji srovnat s předem očekávanou skupinou návštěvníků. Respektive, zda byly vhodně zvoleny propagační a marketingové aktivity. Téměř 80 % účastníků otevřených sklepů uvedlo jako své bydliště jiný region než Mikroregion Nový Dvůr. Zajímavé může být také zjištění, že návštěvníci přijížděli i z poměrně vzdálených měst jako je Praha, Olomouc, Hradec Králové, Ostrava, Zlín, Žďár nad Sázavou a další. Graf č. 1: Bydliště respondenta

21%

Bydliště Mikroregion Nový Dvůr Ostatní

79%

Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

S tím samozřejmě souvisí i délka pobytu v samotném regionu, jak ukazuje graf č. 2. Nadpoloviční většina všech se zde rozhodla strávit více dní, tedy přenocovali zde alespoň jednou. Mírně přes 30 % respondentů přijelo pouze na jednodenní akci, ať už to byl burčákový pochod, či trh produktů a řemesel. Zbytek účastníků byli místní obyvatelé, kteří samozřejmě nevyužili služeb žádného ubytovacího zařízení.

14

Graf č. 2: Jak dlouho se respondent v regionu zdrží

16% Bydlím v regionu.

Pouze jeden den.

51% 33%

Přenocuji.


Respondenti, kteří odpověděli, že se v regionu zdrží déle než jeden den, byli dále dotázáni, kolik nocí v mikroregionu stráví. Více než polovina (přesně 53 %) odpovědělo, že přenocují dvakrát, 34 % zde strávilo pouze jednu noc a zbylých 13 % se naopak v regionu zdrželo 3 a více nocí. Přičemž platil vztah mezi vzdáleností bydliště respondenta a počtem přenocování, například návštěvníci z Čech (Středočeský, Jihočeský, Královehradecký kraj) zde přenocovali minimálně jednou. To znamená, že svoji dovolenou plánovali s předstihem. Avšak nedá se stoprocentně říct, že čím vzdálenější je bydliště respondenta, tím déle zůstal v regionu. Když byli návštěvníci, kteří se v regionu zdrží déle, následně dotázáni, co dalšího plánují navštívit, odpovídali následovně: Bzenec, Lednice, Vracov, Čejkovice, Strážnice, Kovozoo v Hodoníně, Bukovanský mlýn. Velmi častou odpovědí byly bzenecké vinařské sklepy, resp. návštěva velmi podobné akce s názvem Bzenecké krojované vinobraní, která byla pořádána ten stejný víkend (20 – 21. 9. 2014). Otázkou však je, nakolik tato „konkurenční“ akce byla opravdovou konkurencí pro burčákový pochod v Mikroregionu ND, nebo zda tyto akce společně nalákali větší množství návštěvníků, kteří se pak v regionu zdrželi déle a navštívili během víkendu obě akce. Následující graf uvádí, v jakém časovém období se návštěvníci rozhodli, že danou akci navštíví. Graf č. 3: Rozhodnutí o návštěvě akce (časové) Dříve než v červenci

8% 23%

9%

V červenci V srpnu

28% 32%

V průběhu září Nic neplánuji


15

Odpověď dříve než v červenci se většinou týkala těch, kteří na podobné, či stejné (trh řemesel) jezdí každý rok, proto už mají dopředu naplánované, že příštího ročníku se opět zúčastní. Odpovědi v červenci a srpnu se týkaly těch respondentů, kteří si v regionu hledali ubytování, tedy ti, kteří zde strávili více dní. A odpověď nic neplánuji se většinou týkala těch, kteří se o akci dozvěděli náhodně, nebo na poslední chvíli například od známého. Také se mohlo jednat o místní obyvatele, kteří se o akci dozvěděli náhodně díky plakátům a venkovní reklamě. Poznatky plynoucí z tohoto grafu tak mohou být velmi užitečné při načasování propagace a marketingových aktivit v příštím roce. Je patrné, že klíčové časové období pro propagaci akce je měsíc srpen a začátek září. S rozhodnutím o návštěvě této akce velmi úzce souvisí fakt, zda již na podobné akci v minulosti byli, či nikoliv. Graf č. 4 zobrazuje výsledky pouze ze sobotního dne, tedy z burčákového pochodu, protože se jednalo o první ročník. Naopak Trh tradičních produktů a řemesel se konal již po několikáté a nouze o návštěvníky zde rozhodně nebyla. Graf č. 4: Pravidelnost návštěvy podobných akci 3% Jsem na akci tohoto typu poprvé. 33%

Podobné akce navštěvuji pravidelně. 64%

Nepamatuji si.


Více než 60 % návštěvníků tak bylo na akci tohoto typu poprvé, akce se jim líbila a více než 95 % z nich odpovědělo, že příštího ročníku se plánují zúčastnit znovu (viz. výsledky oblíbenosti kulturní akce v následující kapitole). Respondenti, kteří navštěvují podobné akce pravidelně, uváděli následující obce, které taktéž organizují akci otevřených sklepů: Mikulov, Valtice, Mutěnice, Kyjov, Čejč, Dubňany, Bzenec a další. Pro manažera Mikroregionu bylo také velmi důležité zjistit, odkud se návštěvníci o plánované akci dozvěděli. Následující graf pouze podtrhuje skutečnost, že ústní „reklama“, respektive sociální vazby mezi lidmi jsou v tomto případě velmi důležité.

16

Graf č. 5: Jak se návštěvník o akci dozvěděl 3% 10%

Internet

26% Od známého/příbuzného

11%

Náhodně - cíl něco jiného Outdoor reklama a letáčky

50%

Regionální noviny/zpravodaj Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření

Celých 50 % se o akci dozvědělo od svého příbuzného či známého. Druhým nejčastějším komunikačním prostředkem byl internet, a to konkrétně: web mikroregionu, weby jednotlivých obcí, sociální síť, webový portál Kudy z nudy a portál Vína z Moravy, vína z Čech. Přibližně 10 % návštěvníků také odpovědělo, že cílem jejich návštěvy regionu bylo něco úplně jiného (např. primárně cykloturistika, návštěva zámku Milotice, atd.), o akci se tedy dozvěděli až v regionu, nicméně návštěvu akce zakomponovali do svého programu. Další dvě nejméně časté odpovědi se týkaly převážně místních obyvatel, kteří měli možnost sledovat regionální noviny/zpravodaj, či venkovní reklamu po celém Mikroregionu ND. Jako poslední charakteristika „typického“ návštěvníka burčákového pochodu, byla věková kategorie. Jak je z grafu č. 6 zřejmé, žádný účastník z věkové kategorie pod 18 let zde zastoupen nebyl, což je logické. Na druhou stranu nemuselo primárně jít o jen konzumaci alkoholických nápojů, ale i o doprovodný program (cimbálka), samotný turistický pochod a celkovou atmosféru akce. Jak z grafu vyplývá, nejvíce byli zastoupeni mladší návštěvníci, v kategorii do 35 let. To může být také užitečné zjištění při plánování komunikační strategie. Graf č. 6: Věková kategorie návštěvníků burčákového pochodu 22

25

17

20 15

11

9

10 5

2

0

0 18 a méně

19 - 25

26 - 35

36 - 49

50 - 64 65 a více


17

3.2 Oblíbenost kulturní akce Po charakteristice profilu návštěvníků je třeba zaměřit se na jejich názory a hodnocení průběhu celé akce, s důrazem na burčákový pochod a obecně na vinařskou tématiku. Na úvod je třeba zmínit primární motiv návštěvy víkendové akce, resp. jaká „atrakce“ návštěvníky nalákala, a kvůli které do regionu přijeli. V sobotu kromě samotného burčákového pochodu to byla především atmosféra místa a setkání s přáteli, případně místními obyvateli a vinaři. Stejně tak na nedělní trhy návštěvníci přijížděli také s očekáváním příjemné atmosféry. Respondenti, kteří zvolili odpověď něco jiného, měli na mysli především: počasí, další doprovodný program (atrakce pro děti v rámci nedělního trhu), soukromá degustace, návštěva zámku Milotice, cykloturistika v okolí a další. Graf č. 7: Primární motiv návštěvy 60

Sobota

53

Neděle

50 40

32 25

30

19

17

20 10

7 0

20 14 7

0

6

4

5

0


Na otázku zjišťující, jaký aspekt je pro návštěvníky při jejich návštěvě otevřených sklepů důležitější, měli respondenti na výběr dvě možnosti, a to: samotná návštěva vinařských sklepů, případně i doprovodný program. Cílem otázky bylo zjistit, do jaké míry je pro návštěvníky důležitý právě doprovodný program. V případě zmíněné akce se jednalo o Cimbálovou Muziku Pavla Růžičky a Cimbálovou Muziku Galán. Téměř 80 % respondentů uvedlo, že je pro ně při návštěvě sklepů důležitý i doprovodný program. Mírně přes 20 % návštěvníků by pravděpodobně otevřené sklepy navštívilo, i kdyby zde žádný program zajištěný nebyl. Další otázka se také týkala preferencí návštěvníků, tentokrát důvodu, resp. záměru jejich návštěvy otevřených sklepů. Následující graf uvádí, že drtivá většina návštěvníků se akce zúčastnila bez úmyslu navázat dlouhodobý vztah s místními vinaři. Respondenti, kteří uvedli jako odpověď něco jiného, se nedokázali přiklonit ani k jedné z možností, protože byli například navštívit své přátele – vinaře, případně by zvolili obojí. 18

Graf č. 8: Důvod návštěvy otevřených sklepů

Pouze ochutnat víno v autentickém prostředí sklepa. Navázat dlouhodobý vztah s vinaři.

5% 11%

Něco jiného.

84%


Na další otázku, zda si návštěvníci odváží/odvezou nějaké víno/burčák z akce domů, odpovědělo 65 % kladně, 26 % respondentů záporně a přibližně 6 % odpovědělo taktéž záporně s odůvodněním, že mají vlastní vinařský sklep. Zbytek respondentů nebylo v době vyplňování dotazníku ještě rozhodnuto. Návštěvníci byli také dotázáni na typ preferovaného vína dle cukernatosti. Téměř polovina respondentů (48 %) uvedla, že preferuje spíše suchá vína, 22 % naopak sladká vína, 13 % polosuchá a pro zbytek účastníků (17 %) je tento aspekt při výběru vína nepodstatný. Následující otázka se týkala malovinařů, tedy toho, jak je samotní návštěvníci akce vnímají. Otázka zjišťovala, co vlastně lidé od malovinařů a jejich vín očekávají. Jak ukazuje následující graf, respondenti očekávají především originalitu a bezprostřednost, tedy něco, co jim velkovýrobci pravděpodobně nedokáží nabídnout. Naopak 22 % očekává stejně kvalitní vína jako od profesionálů. Zbytek respondentů, kteří uvedli jako odpověď něco jiného, měli na mysli následující: „očekávám, že burčák nebude šizený; především ochota k zákazníkovi; vstřícnost a pohostinnost; neunifikovaná chuť; očekávám obojí – kvalitu i originalitu.“ Graf č. 9: Vnímání malovinařů a jejich vín

11%

22%

Stejně kvalitní vína jako od profesionálů. Bezprostřednost a originalitu.

67%

Něco jiného.


Následující otázka je velmi klíčová pro organizátory při plánování podobné akce v následujících letech. Zjišťovala, jakou formu úhrady ochutnávky vín návštěvníci preferují. Na výběr měli pouze ze dvou možností: symbolické vstupné, či zaplacení vyšší částky 19

při vstupu a následná bezplatná degustace ve všech otevřených sklepech. Pokud by si návštěvníci museli zvolit z těchto dvou odpovědí, vybrali by si spíše symbolické vstupné a následnou úhradu degustace přímo u vinařů (50 % odpovědí). Nicméně z dotazníkového šetření vyplynula i další odpověď, která je zachycena v grafu č. 9. Někteří návštěvníci (pravděpodobně ti, kteří se podobných akcí účastní pravidelně) navrhli, že placení by mohlo probíhat formou žetonů/bločků, které by bylo možné zakoupit na každé pokladně, tedy v každé vesnici. To znamená, že by si návštěvníci při příchodu koupili určitý počet žetonů, které by si dle potřeby mohli dokoupit, případně nevyužité žetony na konci dne vrátit. Odpadla by tak starost o platbu po malých částkách u jednotlivých vinařů a zároveň by tato forma úhrady byla přijatelnější pro ty, kteří nepřišli primárně kvůli konzumaci burčáku a vína, ale spíše kvůli samotné turistice, či atmosféře místa. Vyšší částka při vstupu by je tak mohla odradit. Pouze malé procento návštěvníků pak opovědělo, že jim na způsobu úhrady nezáleží. Graf č. 10: Forma úhrady

36 40

28

30 20

5

3

10 0

Zaplacení vyšší Symbolické Systém částky a vstupné a žetonů/bločků. následná úhrada přímo u bezplatná vinaře. konzumace.

Je mi to jedno.


Následuje celkové hodnocení burčákového pochodu, které dopadlo velmi pozitivně. Respondenti měli na výběr z pěti možností, přičemž poslední dvě možnosti (ne moc dobrá a špatná) nezvolil žádný z návštěvníků. Třem čtvrtinám návštěvníků se akce velmi líbila, 20 % respondentů vnímalo akci jako dobrou a pouze 4 % jako průměrnou. Graf č. 11: Celkové hodnocení akce – burčákový pochod 4%

0% 0%

21%

75%

Velmi dobrá. Dobrá. Průměrná. Nepříliš dobrá. Špatná.

20


I hodnocení Trhu tradičních produktů a řemesel dopadlo velmi podobně. Přesto, musíme vzít v potaz, že tato akce se nekonala poprvé, tudíž lze předpokládat, že si časem našla své příznivce, kteří trhy navštěvují pravidelně. A proto je zřejmé, že většina návštěvníků hodnotila tuto akci velmi pozitivně. 86 % návštěvníků vnímalo trhy produktů a řemesel jako velmi dobré, 14 % jako dobré. Žádná z horších odpovědí nebyla označena. Co se týká hodnocení jednotlivých aspektů akce (hodnocení za burčákový pochod i Trh tradičních produktů a řemesel), ty shrnuje následující graf. Graf č. 12: Hodnocení jednotlivých aspektů dvoudenní akce

Propagace akce Celková organizace kulturní akce Celková atmosféra Možnosti a nabídka občerstvení Muzika Výběr místních sklepů a vinařů Parkování a značení 0 Špatné

5

Ne moc dobré

10

15

Průměrné

20 Dobré

25

30

35

40

Vynikající


Je však důležité odlišit respondenty podle toho, zda se účastnili akce oba dva dny, nebo zda hodnotili pouze jednu z akcí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že parkování a značení většinou hodnotili kladně účastníci trhu, kteří měli k dispozici velké parkoviště před zámkem v Miloticích, kdežto návštěvníci burčákového pochodu, kteří autem ve valné většině nepřijeli, si stěžovali na horší značení cest. To stejné se týkalo i nabídky občerstvení, která byla mnohem širší na trhu produktů, což je zřejmé. A v případě muziky se jednalo o její pozitivní hodnocení v rámci sobotního burčákového pochodu, jelikož zde figurovaly dvě cimbálové muziky, naopak na trzích byla hudba pouze reprodukovaná (alespoň dopoledne tomu tak bylo). Následuje výčet připomínek a poznámek účastníků rozdělený podle druhu akce: a) Burčákový pochod Líbilo: muzika, celková atmosféra a prostředí, počasí, vinařské sklepy a široká nabídka burčáku, rodinná atmosféra, přístup místních lidí, pohostinnost vinařů. Nelíbilo: malá nabídka občerstvení, placení degustace po malých částkách u jednotlivých vinařů, špatně označená trasa pochodu při příjezdu autobusem, neexistence toalet/případně neoznačené toalety, obecně špatné značení cesty.

21

b) Trh tradičních produktů a řemesel Líbilo: nabídka programu pro děti – hodně atrakcí, není tak komerční jako např. v Čechách do budoucna zanechat lokální ráz trhu, udržovaný zámek, čisto, doprovodný program pro děti (dílničky, hasiči), atmosféra, opravdové trhy - celkově ukázka místních tradic a řemesel, milé překvapení, oživení - visegrádský stánek (produkty z Gruzie a Moldávie), stylové půjčování kostýmů na zámku - neobvyklý nápad, focení s hadem. Nelíbilo: chybí venkovní reklama a propagace, parkování nebylo ideální (v pozdějších dopoledních hodinách nebylo téměř místo - přeplněno) a bylo drahé, oproti minulému roku chyběly beleše, chovatelé zvířat, ani tombola pro děti, nedostačující autobusové spojení mezi hotelem a zámkem (Milotice), chybí program – jeden pouze u vstupu, mohl být tištěný pro každého návštěvníka, žádná živá muzika - pouze reproduktor, vstupné na dopoledne mohlo být nižší (žádný doprovodný program – vše až po obědě) Na závěr dotazník zjišťoval, zda respondenti plánují tuto akci navštívit znovu. Velmi potěšující bylo zjištění, že ani jeden z návštěvníků neodpověděl negativně. 85 % z nich tak plánuje burčákový pochod absolvovat i v příštím roce, 15 % respondentů zatím neví, zda se ho opět zúčastní. Další pozitivní výstup dotazníkového šetření se týkal doporučení této akce ostatním potenciálním návštěvníkům. Všichni respondenti (100 %) odpověděli, že by tuto akci svým známým a přátelům rozhodně doporučili.

22

4 Problémy a doporučení do budoucna Tato kapitola shrnuje největší problémy akce a jejich možná řešení, případně doporučení při organizaci dalších ročníků. Poznatky a nedostatky: Burčákový pochod -

-

-

Neexistence speciálních autobusů, jen posílené linky. Otázka: bylo to dostačující?, dala se celá trasa burčákového pochodu zvládnout pěšky? Z akce nejvíce „těžili“ vinaři, kteří měli své sklípky v blízkosti pokladny, případně tam, kde hrála cimbálka, sdružovalo se u ní nejvíce návštěvníků. Pokud návštěvníci přijeli autem, neměli kde zaparkovat (dáno charakterem místa), ale i přesto poměrně špatně značené. Pro pěší byla cesta vyznačena fábory, nebylo to dostačující, v některých případech zavádějící. Poměrně malá nabídka občerstvení v některých obcích (např. Skoronice). Špatná informovanost místních vinařů (např. kdy je začátek akce, do kdy budou lidé přicházet, …) Problémové načasování otevřených sklepů – podle některých vinařů bylo moc brzo. V době konání otevřených sklepů neměli všichni vlastní vinnou révu, a tudíž by museli víno nakoupit. Někteří z nich proto odmítli účast na této akci, nechtěli vyrábět burčák z nakoupených hroznů. Neexistence, případně neoznačené toalety.

Trh tradičních produktů a řemesel -

-

Zavádějící informace týkající se začátku (venkovní reklama uváděla v 10 h, naopak letáčky v 9 h). Stánky nebyly zcela přichystány v době začátku. Návštěvníci po 9. hodině přicházeli a stánky se ještě chystaly. Parkování u zámku nebylo dostačující, poměrně brzo přeplněno. Využití louky jako dodatečného parkoviště. Dle názoru místních mohlo být zadarmo. Doprovodný program na trzích začal celkem pozdě (kolem 14 h), jiná cílová skupina návštěvníků než dopoledne (pouze trh – spíše starší lidé), odpoledne přicházely rodiny s dětmi. Chybějící letáčky s programem (sobotní festival i nedělní odpolední program na zámku). Pouze u vstupu – nedostačující. Nekvalitní/nedobrý burčák na zámku. Někteří návštěvníci pili radši pivo.

Silné stránky akce: -

Blízký a přátelský kontakt s místními vinaři, nekomerční charakter pochodu. Pohostinnost a ochota místních. Pochodu se účastnili návštěvníci mladších věkových kategorií, často ze vzdálených regionů (Čechy). Velké zastoupení cyklistů mezi návštěvníky akce. Symbolické vstupné na burčák (75 Kč i s koštýřem – výrobek místních obyvatel).

23

Otázky k zamyšlení: -

-

Vinobraní v Bzenci – stejné načasování akcí. Výhoda: jedna z akcí přiláká turisty, kteří při této příležitosti navštíví i druhou akci, či spíše nevýhoda: akce si navzájem „konkurují“? Co je cílem akce? Zorganizovat masovější událost, nebo zachovat „rodinný“ charakter akce, který umožňuje bližší a přátelštější kontakt s místními obyvateli? Na co primárně nalákat? Pouze pochod, nebo i další akce/případně bohatší doprovodný program? Snaha zaměřit se v budoucím ročníku na nějakou konkrétní cílovou skupinu?

Tabulka č. 2: Doporučení I Doporučení – burčákový pochod Forma úhrady degustace: systém žetonů/bločků (viz výstupy dotazníkového šetření) Existence veřejných toalet v každé obci (toi-toi) Zvážit načasování akce (vzhledem k jiným akcím v okolí a požadavkům vinařů) Speciální autobusové linky rozvážející turisty do jednotlivých obcí Rozšířit nabídku občerstvení na burčákovém pochodu Jasnější značení cesty pochodu Zachovat „rodinnou“/nekomerční atmosféru celé akce Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření a vlastní poznatky

Tabulka č. 3: Doporučení II Doporučení – Trh tradičních produktů a řemesel Celodenní program a důraz na tištěný program pro účastníky Dostatek parkovacích míst Ujednotit informace o akci na všech typech inzerce (časové údaje) Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků dotazníkového šetření a vlastní poznatky

24

Závěr Cílem práce bylo zanalyzovat průběh a oblíbenost víkendové akce na základě výsledků dotazníkového šetření. Dospěly jsme k závěru, že z pohledu návštěvníků se jednalo o velmi povedenou akci. Nebyla však bezchybná, a proto byly vybrány nejdůležitější podněty užitečné pro organizátory akce, dále pak návrhy na zlepšení, či alespoň k zamyšlení. Z výstupů dotazníkového šetření vyplývá, že dvoudenní akce se setkala s velkým úspěchem, a co více návštěvníci by tuto akci doporučili svým známým a rádi by se jí zúčastnili i v příštím roce. Velmi pozitivně byla u prvního ročníku akce S burčákem ze sklepa až na zámek oceněna rodinná atmosféra a nekomerčnost (nemasovost), což je důležitý aspekt, který bychom organizátorům doporučily zachovat i do budoucna. U tradičních trhů zvítězila opět nekomerčnost, důraz na tradici a lokální ráz. Ačkoliv se akce návštěvníkům líbila, radíme zlepšit některé její dílčí aspekty. Důležité jsou jednotné informace při propagaci akce na internetu i ve fyzické formě. Jako další problém lze vnímat špatně značené trasy jak pro pěší, tak pro auta. Do budoucích ročníků je třeba se zamyslet nad možností zlepšení informovanosti místních vinařů i samotných návštěvníků. Toho lze docílit například lepší dostupností tištěného programu během Festivalu písní i na řemeslném trhu. Jako pozitivní by mohla být vnímána i změna ve formě platby degustace burčáku. Jako podněty k zamyšlení do příštích let lze uvést načasování akce, jelikož došlo k časové kolizi s vinobraním v nedalekém Bzenci, a také vhodnější načasování pro místní vinaře z hlediska úrody a sběru vinné révy. Podnětnou je i myšlenka zavedení veřejných toalet. Nejdůležitější je však úvaha nad samotným cílem akce, jakým směrem se chtějí organizátoři dále ubírat, a na co chtějí návštěvníky primárně nalákat. Na blízký kontakt s vinaři a přátelskou atmosféru, či na známou, případně komerční akci čítající až tisíce účastníků?

25

Literatura Kudy z nudy. S burčákem ze sklepa až na zámek v Miloticích. [online] © 2014 [cit. 14-10-18]. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/S-burcakem-ze-sklepaaz-na-zamek-POCHOD-FESTIVAL-T.aspx. Mikroregion Nový Dvůr. Historie. [online] © 2013 [cit. 14-09-10]. Dostupné z WWW: http://www.novydvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=86:historie&catid=31:historie&Ite mid=499. Mikroregion Nový Dvůr. Mikroregion Nový Dvůr. [online] © 2014 [cit. 14-09-15]. Dostupné z WWW: https://www.facebook.com/pages/Mikroregion-Nov%C3%BDDv%C5%AFr/202462443180045. Mikroregion Nový dvůr. Pochod za burčákem a jiskrným vínem Mikroregionu Nový Dvůr. [online] © 2013 [cit. 14-10-12]. Dostupné z WWW: http://www.novydvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=189:burcakovypochod&catid=35:pripravujeme&Itemid=491. Mikroregion Nový Dvůr. Událost: S burčákem ze sklepa až na zámek. [online] © 2014 [cit. 14-10-17]. Dostupné z WWW: https://www.facebook.com/events/1477343419172321/?fref=ts. Mikroregion Nový Dvůr. „S burčákem ze sklepa až na zámek“, aneb kam jsme došli. [online] © 2014 [cit. 14-10-02]. Dostupné z WWW: http://www.novydvur.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=190:s-burcakem-ze-sklepa-az-nazamek-2014&catid=1:latest-news&Itemid=491. Ministerstvo vnitra ČR. Mikroregiony a místní akční skupiny. [online] © 2008 [cit. 14-10-10]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx. Turek, P.: S burčákem vyrazili ze sklepa až na zámek, poprvé. [online] © 2014 [cit. 14-10-05] Dostupné z WWW: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/s-burcakem-vyrazili-ze-sklepaaz-na-zamek-poprve-20140921.html.

26

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Průběh dotazování účastníků akce ....................................................................... 3 Obrázek č. 2: Poloha Mikroregionu Nový Dvůr ........................................................................ 5 Obrázek č. 3: Propagace a program akce ................................................................................... 7 Obrázek č. 4: Plán trasy burčákového pochodu ......................................................................... 8 Obrázek č. 5: CM Pavla Růžičky ............................................................................................. 10 Obrázek č. 6: Vinařské sklepy, Ratíškovice ............................................................................. 10 Obrázek č. 7: Skupina cykloturistů, Skoronice ........................................................................ 10 Obrázek č. 8: Atmosféra během Festivalu písní ...................................................................... 11 Obrázek č. 9: Místní řemeslník na trhu, řezbář ........................................................................ 12 Obrázek č. 10: Tvůrčí aktivity pro děti, dílničky ..................................................................... 12

Seznam grafů Graf č. 1: Bydliště respondenta ................................................................................................ 14 Graf č. 2: Jak dlouho se respondent v regionu zdrží ................................................................ 15 Graf č. 3: Rozhodnutí o návštěvě akce (časové) ...................................................................... 15 Graf č. 4: Pravidelnost návštěvy podobných akci .................................................................... 16 Graf č. 5: Jak se návštěvník o akci dozvěděl............................................................................ 17 Graf č. 6: Věková kategorie návštěvníků burčákového pochodu ............................................. 17 Graf č. 7: Primární motiv návštěvy .......................................................................................... 18 Graf č. 8: Důvod návštěvy otevřených sklepů ......................................................................... 19 Graf č. 9: Vnímání malovinařů a jejich vín .............................................................................. 19 Graf č. 10: Forma úhrady ......................................................................................................... 20 Graf č. 11: Celkové hodnocení akce – burčákový pochod ....................................................... 20 Graf č. 12: Hodnocení jednotlivých aspektů dvoudenní akce .................................................. 21

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled základních informací o Mikroregionu ..................................................... 4 Tabulka č. 2: Doporučení I ....................................................................................................... 24 Tabulka č. 3: Doporučení II ..................................................................................................... 24

27

Seznam zkratek CM

Cimbálová muzika

ČR

Česká republika

MV

Ministerstvo vnitra

ND

Nový Dvůr

28

Přílohy Příloha č. 1 S BURČÁKEM ZE SKLEPA AŽ NA ZÁMEK - dotazníkové šetření návštěvnosti a oblíbenosti kulturní akce Mikroregion Nový Dvůr ve spolupráci s Institutem veřejné správy při MU – ESF Část 1 - Obecné informace o respondentovi 1. Uveďte prosím Vaše pohlaví: Muž Žena 2. Uveďte prosím Vaši věkovou kategorii: 18 a méně 19 -25 26 – 35 36 – 49 50 – 64 65 a více 3. Pocházíte, resp. bydlíte v Mikroregionu Nový Dvůr? Ano Ne Jaké je Vaše bydliště? __________________________________ Uveďte prosím jméno obce a okresu/kraje. Část 2 - Informace o kulturní akci 4. Jak jste se dozvěděl/a o dnešní akci? z internetu - sociální síť z internetu - web mikroregionu z internetu - web obce z (regionálních) novin/obecního zpravodaje od známého/kamaráda jinak - uveďte: _________________________________________ 5. Sledujete některé turistické, či vinařské webové stránky? Ano – uveďte prosím jaké:___________________________ Nesleduji. 6. Prosím uveďte, zda jste již někdy byl/a na stejné akci? Jsem tu poprvé. Jsem tu poněkolikáté - uveďte počet:_________________________ Chodím na podobné akce pravidelně, uveďte prosím kam: ______________ Nepamatuji si.

29

7. Kdy plánujete, jaké kulturní akce (např. Burčákový pochod) navštívíte v měsíci září? Dříve než v červenci. Během měsíce července. Během srpna. Až v průběhu září. Nic dopředu neplánuji. 8. Přijel/a jste pouze na otevřené sklepy/trh řemesel nebo se v regionu zdržíte déle? Pouze na jeden den. Přenocuji – uveďte prosím počet nocí: _________ 9. Pokud se v regionu zdržíte déle, plánujete něco dalšího navštívit? Ano – uveďte prosím co: _______________________ Ne. 10. Uvítal/a byste nabídku/typy pořadatelů otevřených sklepů, jak v regionu strávit několik dní? Ano. Ne. Nevím, je mi to jedno. 11. Jaká atrakce Vás nalákala, resp. kvůli čemu primárně přijíždíte? (můžete zatrhnout více odpovědí) Burčákový pochod - košt vína/burčáku. Festival písní na zámku Milotice. Trh tradičních produktů a řemesel. Poslech cimbálové muziky. Jiný doprovodný program – uveďte jaký: _________________ Atmosféra místa. Setkání s přáteli/místními obyvateli. Nic konkrétního. Něco jiného - uveďte co: ______________________________ 12. Co je pro Vaši návštěvu otevřených sklepů důležitější? Pouze návštěva vinařských sklepů. I doprovodný program. 13. Co je pro Vás důležitější? Ochutnat víno v autentickém prostředí sklepa. Možnost navázat dlouhodobý obchodní vztah s vinařem, jehož víno vám chutná. 14. Odvezete/odvážíte si dnes nějaké víno domů? Pravděpodobně ano. Ne, nemám to v plánu.

30

15. Co především očekáváte od malovinařů? Stejně kvalitní jako vína profesionálů. Spíše bezprostřednost a originalitu. Něco jiného – uveďte co: _____________________ 16. Jaká vína upřednostňujete? Spíše suchá vína. Vína s větším obsahem zbytkového cukru. Nerozlišuji to - tento aspekt pro mě není při výběru vína důležitý. 17. Jakou formu úhrady ochutnávky vín preferujete? Zaplacení vyšší částky při vstupu, která obsahuje bezplatnou degustaci ve všech otevřených sklepech (včetně doprovodného programu). Symbolické vstupné a úhradu degustací přímo u vinaře. 18. Jak hodnotíte tuto kulturní akci? Hodnocení můžete připodobnit známkování ve škole (1 – 5). Velmi dobrá. Dobrá. Průměrná. Ne moc dobrá/ucházející. Špatná. 19. A nyní ohodnoťte následující aspekty akce. Vynikající

Dobré

Průměrné

Ne příliš dobré

Špatné

Nezúčastn il/a jsem se

Parkování a značení Rozvoz autobusem mezi jednotlivými obcemi Výběr místních vinařů a vinařských sklepů Muzika Další doprovodný program Možnosti a nabídka občerstvení Rozmanitost nabídky na trhu tradičních produktů a řemesel Celková atmosféra Celková organizace kulturní akce Propagace akce

31

Samotný burčákový pochod Festival písní na zámku Milotice Trh tradičních produktů a řemesel

20. Co se Vám na akci nejvíce líbilo a naopak nelíbilo? Líbilo:

Nelíbilo:

21. Co Vám na akci chybělo a přáli byste si to vidět/zažít příští rok? Máte nějaké návrhy, které by pomohly vylepšit pořádání budoucích akcí?

22. S jakou pravděpodobností se zúčastníte stejné/podobné akce příští rok? 100% 75% 50% 25% 0% 23. Zvažujete možnost, že byste navštěvoval/a podobné akce častěji, či dokonce pravidelně? Ano. Ne. 24. Doporučili byste tuto akci svým známým/přátelům? Určitě ano. Spíše ano. Spíše ne. Rozhodně ne. Nevím.

Děkujeme Vám za zodpovězení dotazníku.

32

S burčákem ze sklepa až na zámek

Recommend Documents