Podnikatelské úvěry a úvěrový proces

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Podnikatelské úvěry a úvěrový proces

Bakalářská práce

Autor:

Jiřina Frančíková, DiS. Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Karel Husa

Červen 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Horaţďovicích dne 01.06.2010

Jiřina Frančíková, DiS.

Poděkování

Na tomto místě chci poděkovat panu Ing. Karlu Husovi, mému vedoucímu bakalářské práce, za čas, který mi věnoval. Zároveň bych mu ráda poděkovala za jeho velmi cenné odborné rady, podnětné připomínky a usměrnění, kterými mi byl nápomocen při vypracování bakalářské práce na téma Podnikatelské úvěry a úvěrový proces.

Anotace Ke zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma „Podnikatelské úvěry a úvěrový proces“. Cílem mé práce je blíţe seznámit veřejnost s podnikatelskými úvěry, jakoţto hlavním zdrojem externího financování firem v České republice a zároveň přiblíţit, zda teoreticky popsaný úvěrový proces je aplikovatelný v praxi. V teoretické části jsem se zaměřila na základní informace o podnikatelským úvěrech a dále na jednotlivé fáze úvěrového procesu. V praktické části bakalářské práce je na příkladu podnikatelského subjektu, který poţádal o úvěr na financování své firmy, popsán úvěrový proces z pozice pracovníka banky, který tento obchod zpracovává. Na závěr práce hodnotím, zda teoreticky popsaný úvěrový proces je aplikovatelný v praxi a jak se liší podklady pro ţádost o poskytnutí úvěru u začínajících firem a firem podnikajících jiţ delší dobu. Závěrem celé práce vyvstává otázka, kam se bude ubírat poskytování podnikatelských úvěrů v budoucnu.

Annotation In my bachelor thesis I have chosen the topic “Business Loans and Credit Process”. The aim of this thesis is to introduce business loans to the public as a main source of external financing of companies in the Czech Republic as well as to prove if the theoretically described credit process is possible to apply in practise. In the theoretical part I have focused on basic information about business loans and further on particular stages of the loan process. In the practical part of this thesis an example of a business person is demonstrated – the person asked for a loan to finance his company. Based on this example a credit process is described from a position of a bank employee, who processes the business. In the summary I evaluate if the described loan process is possible to apply in practise, how the basis for request of providing a loan at new developing companies and companies who operate for longer time differ. At the end of this thesis a question arises, namely where providing of business loans will proceed in the future.

Obsah Úvod …………………………………………………………………………….

7

1. Úvěrové obchody………………………………………………………………

8

1.1. Základní charakteristika úvěrů ………………………………………………

8

1.1.1. Členění úvěrů ……………………………………………………………..

8

1.1.2. Nejčastěji poskytované úvěry pro podnikatele ……………………………

11

1.2. Zajišťování úvěrových rizik ………………………………………………...

16

1.3. Úvěrový proces při poskytování podnikatelských úvěrů …………………...

19

1.3.1. Ţádost o poskytnutí úvěru ………………………………………………...

20

1.3.2. Úvěrová analýza …………………………………………………………..

21

1.3.3. Uzavření úvěrové smlouvy ……………………………………………….

25

1.3.4. Kontrola dodrţování a plnění úvěrových podmínek ………………………

26

1.3.5. Splacení úvěru …………………………………………………………….

29

2. Úvěrový proces v praxi ……………………………………………………….

30

2.1. Ţádost o podnikatelský úvěr ………………………………………………… 30 2.2. Úvěrová analýza …………………………………………………………….

32

2.2.1. Obchodní analýza …………………………………………………………

33

2.2.1.1. Vlastnické vztahy ……………………………………………………….

33

2.2.1.2. Vedení společnosti ………………………………………………………

33

2.2.1.3. Předmět podnikání ………………………………………………………

34

2.2.1.4. Finanční závazky klienta ………………………………………………..

36

2.2.1.5. Obchodní vztahy ………………………………………………………..

37

2.2.1.6. Popis účelu úvěru a jeho zajištění ………………………………………

37

2.2.2. Analýza rizika …………………………………………………………….

39

2.2.2.1. Situace a perspektiva odvětví ……………………………………………

39

2.2.2.2. Zhodnocení finanční situace klienta …………………………………….

40

2.2.2.3. Ukazatele aktivity ……………………………………………………….

41

2.2.2.4. Bilance a likvidita firmy ………………………………………………… 43 2.2.2.5. Komplexní finanční výhled klienta ……………………………………..

45

2.2.2.6. Celkové zhodnocení a návrh ……………………………………………

46

2.3. Uzavření úvěrové smlouvy …………………………………………………

47

2.4. Kontrola a ukončení úvěrového obchodu …………………………………..

48

Závěr …………………………………………………………………………….

49

5

Seznam pouţité literatury ………………………………………………………..

51

Seznam příloh ……………………………………………………………………

52

Přílohy ……………………………………………………………………………

53

6

Úvod Cílem této práce je blíţe seznámit veřejnost s podnikatelskými úvěry, jakoţto hlavním zdrojem externího financování firem v České republice a zároveň přiblíţím, zda teoreticky popsaný úvěrový proces je aplikovatelný v praxi. Ve své práci bych ráda seznámila ve stručné formě se základními informacemi z oblasti bankovnictví, která se týká financování a úvěrových obchodů. Práce se věnuje charakteristice úvěrů, jejich členění a úvěrům, které bývají nejvíce vyuţívány podnikatelskými subjekty. Zároveň se také věnuje moţnostem zajištění úvěrových obchodů. Stěţejní záleţitostí je pro banku v oblasti financování tzv. úvěrový proces. Tento proces se skládá z několika kroků, které na sebe v rámci úvěrového procesu navazují, tj. od podání ţádosti aţ po úplné splacení úvěru klientem. Podrobněji se zaměřím na rozhodovací proces v bance před poskytnutím úvěru a i na následnou kontrolu dodrţování podmínek stanovených ve smlouvě o úvěru. Na praktickém příkladu podnikatelského subjektu, který poţádal o úvěr na financování své firmy, přiblíţím jednotlivé kroky úvěrového procesu z pozice pracovníka banky, který zpracovává úvěrový obchod a zhodnotím ze strany banky moţnost poskytnutí poţadované výše úvěru a zároveň vysvětlím, z jakých hledisek a proč jsou zkoumány předloţené podklady a doklady podnikatelských subjektů. Závěr práce hodnotí, zda teoreticky popisovaný úvěrový proces je aplikovatelný v praxi a zda veškeré podklady a dokumenty, které jsou poţadovány po podnikatelských subjektech při poskytování úvěrů jednotlivými bankami jsou opravdu potřebné pro úvěrový proces.

7

1. Úvěrové obchody 1.1. Základní charakteristika úvěrů Pojem úvěr neboli kredit vyjadřuje zapůjčení peněţního kapitálu a znamená přenechání hospodářského práva disponovat kapitálem oproti závazku vrátit později zapůjčený kapitál majiteli a vyplatit mu jistou peněţní částku (úrok), která je odměnou za zapůjčení. Lze také říci, ţe úvěr je časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému pouţití. Podnikatelský úvěr je úvěr poskytovaný fyzickým osobám-podnikatelům a právnickým osobám na financování jejich podnikatelských potřeb.

1.1.1. Členění úvěrů Bankovní úvěry můţeme rozdělit podle celé řady kritérií do několika kategorií. Nejen v odborné literatuře, ale i v praxi se můţeme setkat s různým členěním úvěrů do skupin, které ač zahrnují stejný typ úvěrů jsou různě pojmenovány. Základní rozdělení úvěrů je: 1) podle toho, zda jsou půjčovány peníze tzv. peněţní úvěry nebo zda je půjčován kredit banky tzv. závazkové úvěry: - peněţní úvěry – znamenají skutečné poskytnutí likvidních peněz, ať uţ v hotovostní či bezhotovostní podobě, splácení probíhá rovněţ v penězích. Jedná se o klasické bankovní úvěry. - závazkové úvěry – zapůjčení kreditu banky (záruka), neznamená pro klienta bezprostřední získání likvidních prostředků, ale banka v tomto případě v záruční listině poskytuje příslib uskutečnit platbu, pokud příjemce úvěru nedostojí svým závazkům vůči třetí straně. Právní úprava bankovních záruk je v rámci České republiky obsaţena v Obchodním zákoníku1.

1

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 313 - § 322

8

2) podle právního postavení příjemce: - úvěry pro podnikatelské subjekty - úvěry pro občany - úvěry pro veřejné instituce – úvěry poskytované státu, krajům, městům a obcím - mezibankovní úvěry 3) podle měny v jaké se poskytují: - korunové úvěry – poskytují se v Kč - cizoměnové úvěry – poskytují se v cizí měně, převáţně v EUR, USD, CHF 4) podle doby splatnosti: - krátkodobé úvěry – z časového hlediska se jedná o úvěry se splatností do 1 roku, s jejichţ pomocí klienti financují běţný kaţdodenní provoz své firmy - střednědobé úvěry - z časového hlediska se jedná o úvěry se splatností od 1 roku do 5 let, ve většině případů slouţí k pořízení základního majetku nebo k drobným opravám stávajícího majetku - dlouhodobé úvěry – z časového hlediska se jedná o úvěry se splatností nad 5 let, charakteristické pro ně je, ţe ve většině případů slouţí k pořízení základního majetku, k jeho opravám a zhodnocení. 5) podle zajištění úvěru: - nezajištěné (nekryté) úvěry – u těchto úvěrů není bankou poţadováno zajištění úvěrové pohledávky. Jedná se o úvěry, které jsou poskytovány pouze dobrým a dlouholetým klientům banky. - zajištěné (kryté) úvěry – u těchto úvěrů je vyţadováno zajištění úvěrové pohledávky. Zajištění můţe být vyţadováno buď osobním zajištěním – spočívá v ručení třetí osobou, v směnečném zajištění – nebo reálným zajištěním – spočívá v zajištění zástavním právem k věcem movitým a nemovitým. 6) podle poskytovatele úvěru: - bankovní úvěry – úvěry poskytované jedinou bankou - konsorcionální úvěry – jedná se o velké úvěry, na kterých je zainteresováno více bankovních ústavů

9

- veřejné úvěry – jedná se o úvěry, kdy stát poskytuje bance úvěrový zdroj na konkrétní účel 7) podle účelu úvěru: - spotřební úvěry – jsou určeny pro fyzické osoby občany a domácnosti - provozní úvěry – jsou určeny k financování provozních potřeb podnikatelů (např. nákup zásob, k financování pohledávek, na oběţné prostředky). Mezi provozní úvěry řadíme překlenovací úvěry, které jsou klientům poskytovány na přechodný nedostatek finančních prostředků. Do této skupiny jsou také řazeny tzv. sezónní úvěry, které jsou poskytované do oborů podnikání, kde převládá sezónnost výroby a z toho vyplývající příliv příjmů (např. rybolov, zemědělství). - investiční úvěry – ve většině případů se jedná o střednědobé a dlouhodobé úvěry, které jsou poskytovány na pořízení investičního majetku firmy – hmotného i nehmotného - hypoteční úvěry – jsou určeny pro fyzické osoby občany, fyzické osoby podnikatele i pro firmy, u těchto úvěrů je vyţadováno zajištění zástavou nemovitosti - importní úvěry – jsou vyuţívány v oblasti zahraničního obchodu pro dovoz zboţí - exportní úvěry – jsou vyuţívány v oblasti zahraničního obchodu pro vývoz zboţí 8) podle metody úvěrování: - na základě stavu objektu úvěru – koupě nemovitosti, tj. jednorázové poskytnutí úvěru – klient vyčerpá předem stanovenou částku jednorázově případně postupně v předem dohodnutém termínu - kontokorentní úvěr – tj. variabilní čerpání úvěru, kdy si klient opakovaně půjčuje finanční prostředky na financování vlastních potřeb do výše stanoveného úvěrového rámce - revolvingová metoda – tj. opakované poskytnutí úvěru v dílčích částkách 9) podle odvětví poskytnutí: - průmysl - zemědělství - stavebnictví - zahraniční obchod

10

1.1.2. Nejčastěji poskytované úvěry pro podnikatele Krátkodobé úvěry Z krátkodobých úvěrů je podnikatelskými subjekty nejčastěji vyuţíván kontokorentní úvěr. Je určen zejména k profinancování provozních potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti a nahrazuje klientovi standardní povolený debet na běţném účtu, který se poskytuje v niţších částkách. Tento úvěr je svou podstatou specifický. Řadíme ho mezi krátkodobé úvěry, protoţe podle smluvních podmínek můţe být vypovězen kdykoli, ale ve skutečnosti můţe trvat i několik let, protoţe je u něj moţnost prolongace, která na sebe bezprostředně navazuje. Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr poskytovaný za stanovených podmínek k běţnému bankovnímu účtu (kontokorentnímu účtu). Úvěr je aţ do stanovené výše úvěrového rámce automaticky čerpán při výdajích z účtu, které převyšují jeho zůstatek – vzniká debetní zůstatek. V případě došlých plateb je úvěr automaticky splácen bez zadání příkazu k jeho splacení. Kontokorentní účet je zařazen mezi tzv. účty platebního styku a na základě obchodního zákoníku patří do skupiny běţných účtů. Tyto účty mohou mít zůstatek jak v debetu, tak i v kreditu. V případě, ţe kontokorentní úvěr vykazuje kreditní zůstatek, je klient vůči bance v postavení věřitele, při debetním zůstatku se stává klient dluţníkem a banka věřitelem. Kontokorentní úvěr vzniká uzavřením úvěrové smlouvy, ve které se banka zavazuje poskytnout klientovi úvěr na běţném účtu. Současně mu, po zhodnocení všech předloţených podkladů, oznámí výši úvěrového rámce tzn. výši přípustného limitu debetu, který můţe být stanoven jako překročitelný anebo nepřekročitelný (tzn., ţe nelze sjednat jeho krátkodobé překračování) a bývá časově omezen. Výše tohoto přípustného limitu debetu závisí na potřebách klienta, moţnostech banky a na výsledku hodnocení úvěrové způsobilosti klienta, tj. je závislý na výsledku hodnocení hospodaření klienta podle jeho účetních výkazů.

11

Kontokorentní úvěr můţe být čerpán na různé účely, jako např.: - na vyrovnání výkyvů běţného platebního styku klienta (nesoulad mezi platbami od odběratelů a platbami dodavatelům) - na sezónní potřebu oběţného majetku - na dlouhodobější potřebu oběţného majetku - na krátkodobé investiční výdaje ve formě mezi úvěru. Klient je oprávněn před konečným dnem splatnosti čerpat kontokorentní úvěr i opakovaně, nesplacená částka kontokorentního úvěru však nesmí přesáhnout limit sjednaný ve smlouvě. Kontokorentní úvěr můţe být splácen kdykoli, nejpozději však do konečného data splatnosti (tj. den, do kterého musí být vráceny veškeré peněţní prostředky poskytnuté klientovi). Úvěr je splácen průběţně z plateb došlých na kontokorentní účet. Kaţdou úhradou se kontokorentní úvěr sniţuje a dává klientovi moţnost dalšího čerpání do výše stanovené úvěrovým rámcem. Jako zajištění kontokorentního úvěru se pouţívají všechny druhy osobních a reálných záruk, nejčastěji však bývá zajištěn blanko směnkou. Kontokorentní úvěr se řadí mezi nejdraţší ze všech krátkodobých bankovních úvěrů, ale nabízí klientům určité, nezanedbatelné výhody. Umoţňuje čerpat úvěr pouze ve výši odpovídající aktuální potřebě a současně nezavazuje dluţníka pevným splátkovým kalendářem. Dalším typem krátkodobého úvěru, který je podobný kontokorentnímu úvěru je revolvingový úvěr se splatností do 1 roku. Je zařazen do skupiny provozních úvěrů kontinuálních (průběţných), krytých a nekrytých. Revolvingový úvěr je moţno charakterizovat jako úvěr, u kterého banka na základě zhodnocení finanční situace klienta, podle předloţených účetních výkazů, stanovuje maximální výši jeho čerpání, tzv. úvěrový rámec, a termín, k němuţ bude úvěr po splnění předem dohodnutých podmínek opět obnoven. Úvěrový rámec je neustále obnovován, a to buď ve stejné, nebo v jiné výši. Konstantní typ úvěrového rámce je obvykle vyuţíván tehdy, jde-li o výrobu nebo sluţby, jejichţ proces reprodukce má relativně stálý charakter. Proměnlivý typ úvěrového rámce se pouţívá především tam, kde proces reprodukce je hodně proměnlivý, tj. tam, kde převládá sezonní charakter. Tento typ úvěru je vţdy veden na zvláštním úvěrovém účtu, kde klient má moţnost v průběhu obchodu z něj kdykoli, na základě ţádosti předloţené bance, čerpat finanční 12

prostředky opakovaně. Klient si můţe sám revolvingový úvěr splácet různými částkami kdykoli, nejpozději však musí být revolvingový úvěr splacen do konečného data splatnosti uvedeného ve smlouvě o úvěru. Nejčastějším způsobem zajištění tohoto úvěru bývá blanko směnka. Nespornou výhodou revolvingového úvěru pro klienta je niţší úroková sazba neţ u kontokorentního úvěru. V současné době je tento typ úvěru vyuţíván také v souvislosti s financováním projektů podporovaných ze Strukturálních fondů EU. Revolvingový úvěr se pouţívá na předfinancování

grantu EU a je poskytován většinou v českých korunách, pouze

v některých případech i v cizí měně. Tímto typem úvěru si klient řeší časový nesoulad mezi potřebou hradit uznatelné výdaje projektu a čerpáním dotace ze Strukturálních fondů EU. Výhodou pro klienta je moţnost splatit úvěr z čerpané dotace a ne z vlastních finančních prostředků. Mezi další typy krátkodobých úvěrů poskytovaných vybraným a bonitním klientům je tzv. eskontní úvěr, kde klient obdrţí výnos ze své pohledávky před lhůtou splatnosti a tím se zrychluje obrat jeho kapitálu. Eskontní úvěr je krátkodobý úvěr, který vzniká odkupem cenných papírů před lhůtou jejich splatnosti (eskontem), nejčastěji směnek2. Banky eskontují směnky tuzemské (splatné na území České republiky) v korunách a zahraniční (splatné mimo území České republiky), vystavené v korunách a cizích měnách. Eskontní úvěr můţe být poskytován jednorázově, kdy se jedná o jednotlivý obchod a klient bance předkládá seznam směnek, jejichţ eskont ţádá, nebo opakovaně, v tomto případě banka stanoví pro klienta tzv. směnečné obligo (tj. úvěrový rámec, neboli limit) do jehoţ výše bude odkupovat klientem předloţené směnky. V případě, ţe dojde k vyčerpání obliga, nemůţe klient jiţ předkládat k eskontu další směnky, ale musí počkat na splacení některé z jiţ eskontovaných směnek. Eskontní úvěr je pro klienta levnější neţ kontokorentní úvěr. Hlavním důvodem je to, ţe banka je při tomto typu úvěru vystavena niţšímu úvěrovému riziku vzhledem k vlastnostem směnky. Zároveň v době splatnosti banka prezentuje směnku u směnečného dluţníka (výstavce vlastní směnky) a v případě jeho platební neschopnosti nebo nevůle, poţaduje banka její proplacení na svém indosantu (tj. na osobě, od které směnku

2

náleţitosti směnky viz. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový

13

odkoupila). Splatnost eskontního úvěru se řídí splatností směnky, zpravidla se jedná o dobu splatnosti od 1 měsíce do 1 roku.

Střednědobé a dlouhodobé úvěry Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry mohou mít stejné formy jako úvěry krátkodobé, jako např. kontokorentní úvěr. Z časového hlediska se jedná o úvěry se splatností nad 1 rok. Charakteristické pro tyto úvěry je, ţe ve většině případů slouţí k pořízení základního majetku, k jeho opravám a případně k jeho dalšímu technickému zhodnocení. V současné době se tento typ úvěrů pouţívá také na spolufinancování projektů, které vyuţívají dotace ze Strukturálních fondů EU. Standardní úvěr, střednědobý nebo dlouhodobý, se pouţívá na financování těch výdajů projektu, které nejsou kryty dotací ze Strukturálních fondů EU a klient na ně nemá dostatek svých volných finančních prostředků. Tento typ úvěru se poskytuje v korunách a vybraných cizích měnách ( EUR, USD a CHF). Mezi nejčastěji vyuţívaný typ střednědobého a dlouhodobého úvěru ze strany klientů můţeme zařadit investiční úvěry. Klasické investiční úvěry jsou úvěry poskytované na výstavbu či pořízení investičních celků, jedná se o úvěry účelové - vyuţívá se u nich kromě zajištění blanko směnkou především věcného zajištění. Investiční úvěry jsou firmami pouţívány na pořízení pozemků, výstavbu inţenýrských sítí, výstavbu příslušných výrobních a administrativních budov, skladišť, na nákup strojů a nezbytných zařízení, technologických linek, na rekonstrukci a modernizaci stávajících budov a zařízení apod.. Postup bank při vyřizování tohoto typu úvěru se liší podle toho, zda jde o úvěry: - na nákup investičního celku, - na rekonstrukci a modernizaci investičního celku, - na výstavbu investičního celku. Při vyřizování investičního úvěru je nejjednodušší situace v případě, kdy se jedná o poskytnutí investičního úvěru na nákup dlouhodobého majetku. V tuto chvíli můţe být investiční úvěr čerpán jednorázově, na základě faktury od dodavatele, přímo na jeho konkrétní účet uvedený na dokladu předloţeném klientem. Předmětem zajištění je ve 14

většině případů nově pořizovaný majetek. V tomto případě můţe nastat i situace, ţe si firma zaplatí nákup dlouhodobého majetku sama z vlastních finančních prostředků a následně předloţí fakturu své bance k proplacení. Při poskytnutí finančních prostředků na účet firmy je ze strany banky poţadován doklad o zaplacení faktury – můţe se jednat o výpis z účtu firmy nebo o potvrzení od dodavatele o přijetí finančních prostředků. Náročnější a komplikovanější situace vznikají při vyřizování ţádosti o poskytnutí investičního úvěru na modernizaci a rekonstrukci existujícího hmotného majetku. Z hlediska věcného zajištění můţe být investiční úvěr zajištěn tím, co existuje a co má být modernizováno. Problémem při poskytování tohoto úvěru je, ţe hodnota věcného zajištění má relativně protikladný průběh. V první fázi dochází k tomu, ţe hodnota zajištění obvykle klesá a zvyšuje se aţ ve druhé fázi, kdy jiţ jde o vlastní realizaci rekonstrukce a modernizace a hodnota investičního majetku začíná stoupat. Z hlediska úrovně zajištění investičního úvěru je důleţité, aby hodnota úvěrovaného investičního majetku rostla rychleji neţ čerpání prostředků z investičního úvěru. V situacích, kdy hodnota zajištění není dostatečná pro poskytnutí úvěru je obvykle poţadováno další zajištění. Nejsloţitější a nejkomplikovanější jsou investiční úvěry poskytované na výstavbu. S pomocí tohoto typu investičního úvěru bude hmotný investiční majetek klienta teprve vznikat a proto nemůţe tento majetek slouţit jako plnohodnotné, věcné zajištění investičního úvěru. Banky spolu s klientem proto řeší tuto situaci různými metodami: - zajištění úvěru do doby uvedení investičního celku do provozu jiným věcným krytím, - spoluúčastí vlastních finančních prostředků investora v míře, která pokryje nejkritičtější etapy výstavby, - garantováním investičního úvěru jinými, zejména specializovanými bankami, jako např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, - kontrolou účelu čerpání investičního úvěru a porovnáním jeho čerpání s rozpočtem nákladů na stavbu. Čerpání úvěru se provádí na základě klientem předloţené ţádosti o čerpání úvěru spolu s dokladem od dodavatele (fakturou, zálohovou fakturou) a finanční prostředky jsou přímo převedeny na účet dodavatele.

15

Investiční úvěry se ve většině případů začínají splácet aţ po úplném dočerpání finančních prostředků, nebo po uplynutí data dočerpání uvedeného ve smlouvě o úvěru. Splácení můţe probíhat různými variantami, které závisí na podmínkách sjednaných ve smlouvě a také na tom, zda je úvěr úročen pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Existuje několik variant splácení úvěru: - měsíční splátka konstantní anuity (splátka jistiny + úroky) – tato částka je po celou dobu trvání úvěrového obchodu neměnná, tento typ splátek je pouţíván u pevné úrokové sazby, - měsíční splátka konstantní jistiny (pevná částka, která je pravidelná) a úroky z nesplacené jistiny (mění se podle výše nesplacené jistiny), tento typ splácení je pouţíván u pohyblivé úrokové sazby a je moţno nastavit splácení jistiny k jinému datu neţ splácení úroků, - měsíční platba úroků z nesplacené jistiny a pravidelná splátka jistiny za delší období neţ je jeden měsíc (např. čtvrtletní splácení jistiny), tento typ splácení se pouţívá u pohyblivé úrokové sazby. Moţnost předčasného splacení těchto úvěrů je závislé na smluvních ujednáních v úvěrové smlouvě a také na podmínkách konkrétní banky, u které je úvěr čerpán. Obecně je moţno konstatovat, ţe smluvní pokuty za předčasné splacení úvěru nejsou firmám účtovány při poskytování úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou.

1.2. Zajišťování úvěrových rizik Zajištění úvěru dává bance moţnost jak dosáhnout splnění závazků dluţníka a uspokojit své pohledávky vůči dluţníkovi. Zajišťováním úvěrových obchodů předchází banka ztrátám, které by mohli nastat v průběhu úvěrového obchodu a byly by jinak neodvratné. Obecně dochází ke vzniku zástavního práva: - na základě písemného prohlášení, - na základě písemné smlouvy, - na základě schváleného dědického vyrovnání, - na základě rozhodnutí soudu nebo také ze zákona.

16

Zástavní právo zaniká: - zánikem pohledávky, kterou zajišťovalo, - zánikem zástavy, - realizací zástavy – výtěţek z prodeje zástavy je pouţit na uspokojení pohledávky, kterou zajišťovalo, - vzdáním se zástavního práva ze strany zástavního věřitele, - sloţením ceny zástavy ze strany zástavce, - uplynutím času, na který bylo zástavní právo smluvně sjednáno Zajištění úvěru (úvěrové záruky) můžeme členit: a) podle povahy (formy) zajištění na: Osobní zajištění - spočívá v tom, ţe úhrada pohledávky z úvěrového obchodu je zajišťována příjmy nebo majetkem osoby, která se zavazuje plnit za dluţníka Typy osobního zajištění: - ručení třetí osobou – musí mít vţdy formu písemného prohlášení - upravuje Občanský zákoník3 a Obchodní zákoník4 - přistoupení k závazku – jedná se o dohodu mezi věřitelem a třetí osobou - upravuje Občanský zákoník - převzetí dluhu – jedná se o dohodu mezi dluţníkem a třetí osobou - upravuje Občanský zákoník - zajištění směnkou – blanko směnka – jedná se o zvláštní formu ručení ve formě avalu Věcné zajištění - spočívá v tom, ţe úhrada pohledávky z úvěrového obchodu je zajišťována majetkovou hodnotou, která patří tomu, kdo zajištění poskytuje, jedná se o tzv. zástavní právo, které je v ČR upraveno v ustanoveních Občanského zákoníku, Obchodního zákoníku a v případě zástavního práva k cenným papírům platí ustanovení obsaţená v Zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

3 4

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

17

Pouţití zástavy, jako způsobu zajištění úvěrového obchodu, je vyjádřeno také přímo v úvěrové smlouvě. Dalším potřebným dokumentem ke sjednání věcného zajištění je zástavní smlouva, která musí obsahovat určení zástavy a zajišťované pohledávky. Typy věcného zajištění: - zástava věcí movitých, práv a pohledávek - zástava věcí nemovitých - předání (převedení) věci do vlastnictví - postoupení (cese) pohledávek b) podle svázanosti s pohledávkou na: Akcesorické zajištění – je takové zajištění, které je nerozlučně spojeno s osudem konkrétní zajišťované pohledávky. Takové zajištění je pak moţné zřídit pouze k existující pohledávce. Ze zákona zaniká okamţikem zániku zajištěné pohledávky, tj. například splacením zajištěného úvěru. Abstraktní zajištění – je takové, o jehoţ plnění můţe věřitel poţádat relativně bez vazby na zajišťovanou pohledávku, stojí samostatně, nezávisle na zajišťované pohledávce. Takové zajištění nezanikne automaticky se zánikem pohledávky, ale jejím uspokojením vznikne právo na vrácení záruky. Za nejkvalitnější formu zajištění úvěrových obchodů je povaţována specifická forma ručení, tzv. bankovní záruka5.

Právní úprava bankovních záruk je v ČR obsaţena

v obchodním zákoníku a banky při jejich poskytování respektují Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi, která však nejsou závaznou zákonnou normou. V případě poskytnutí tohoto zajištění úvěru je v pozici ručitele banka, která v písemné prohlášení, v záruční listině, prohlašuje, ţe uspokojí beneficienta této záruky do určité výše peněţní částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba nesplní svůj závazek, nebo budou-li naplněny jiné podmínky v záruční listině stanovené. Plnění je vţdy poskytováno v peněţité formě, i v případě, ţe bankovní záruka zajišťuje jiný neţ platební závazek.

5

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 313 - § 322

18

1.3. Úvěrový proces při poskytování podnikatelských úvěrů Úvěrové obchody zakládají mezi bankou (v postavení věřitele) a klientem (v postavení úvěrového dluţníka) dlouhodobé vztahy, které začínají prvním jednáním o poskytnutí úvěru a končí aţ splacením úvěru. Tento postup při poskytování úvěrových obchodů se nazývá úvěrový proces, který vyjadřuje vývoj jednotlivého úvěrového případu a můţeme ho rozdělit do několika etap: 1. Ţádost o poskytnutí úvěru 2. Úvěrová analýza 3. Uzavření úvěrové smlouvy 4. Kontrola dodrţování a plnění úvěrových podmínek 5. Splacení úvěru Na začátku kaţdého úvěrového procesu je v podstatě vţdy klient – firma u níţ vzniká potřeba řešit nějakou situaci. Kaţdá firma v rámci svého podnikání musí financovat, při rozhodování o financování si musí zváţit: - poměr mezi cizím a vlastním kapitálem, - do čeho má investovat, - kolik cizího kapitálu můţe získat, - v jaké formě ho můţe získat, - za jakých podmínek ho můţe získat, - kolik má či můţe mít vlastního kapitálu a do čeho ho můţe vloţit, - kolik finančních prostředků potřebuje k realizaci podnikatelského záměru a jaký výnos z toho v budoucnu bude mít, - kolik kapitálu si musí udrţovat v pohotovosti k zajištění své likvidity. Firma by také měla při svém rozhodování brát v úvahu: - faktor rizika – většinou si vybírá z mnoha variant a výsledky variant nemůţe přesně znát - faktor času – současné rozhodnutí bude mít výsledek aţ za několik let, kdy dnešní hodnota peněţ je jiná neţ budoucí hodnota peněţ, která není předem známa.

19

Pokud se firma rozhodne, ţe svůj podnikatelský záměr bude realizovat s pomocí cizích zdrojů od banky, kontaktuje banku, aby si domluvila osobní schůzku za účelem zjištění moţností poskytnutí úvěru.

1.3.1. Žádost o poskytnutí úvěru První kontakt mezi bankou a klientem má zpravidla podobu úvodní schůzky, na níţ si obě strany vyjasňují své potřeby, cíle, moţnosti a podmínky, za jakých by se obchod realizoval. Při tomto ústním předjednání úvěru se většinou projednává schůdnost podnikatelského záměru klienta, výše poţadovaného úvěru, druh a účel úvěru, předpokládané čerpání a splacení úvěru, zajištění úvěru a případné další poţadované záruky. Zároveň se jedná o dokumentech, které je potřebné předloţit pro další projednávání a vyřizování úvěru. Výsledkem kladného jednání obou stran je sepsání a podání písemné ţádosti o poskytnutí úvěru ze strany klienta. Žádost o poskytnutí úvěru by měla obsahovat tyto podstatné údaje pro další vyřizování úvěru: - základní identifikace klienta – jméno/název, adresa/sídlo, rodné číslo/IČ, - poţadovaný druh úvěru, - výše úvěru a měnu v jaké je poţadováno poskytnutí, - navrhovaný způsob a předpokládané termíny čerpání a splácení úvěru, - navrhovaný způsob zajištění, - údaje o právních, majetkových, hospodářských a finančních poměrech klienta, - údaje o čerpaných úvěrech a obchodních spojeních k jiným bankám nebo dalším podnikatelským subjektům - seznam příloh předkládaných k úvěru – jejich počet a druh je závislý na druhu a účelu poţadovaného úvěru.

20

Standardně užívané přílohy k žádosti o poskytnutí úvěru jsou: - doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku – OR – viz. Příloha č.1, výpis z ţivnostenského rejstříku atd.), - doklad totoţnosti jednající osoby, - daňové přiznání (viz. Příloha č.2) včetně Rozvahy, Výkazu zisků a ztrát za poslední účetní období (případně za více období, pokud se jedná o nového a

také doposud

neúvěrovaného klienta) v plném rozsahu (viz. Příloha č.3 a č.4) a přílohy tak, jak byly předány finančnímu úřadu (informace o vedení účetnictví, o změnách ve firmě, o počtu zaměstnanců, výkaz cash flow – viz. Příloha č.11, atd. ) a k tomu aktuální účetní výkazy za poslední uzavřené období (rozvaha, výkaz zisků a ztrát za poslední uzavřený měsíc nebo čtvrtletí) v plném rozsahu, - základní informace o společnosti a o novém předmětu financování, - zpracovaný podnikatelský záměr, který obsahuje analýzu oboru, ve kterém firma podniká nebo chce podnikat, analýzu odbytového zajištění, analýzu konkurenčního prostředí, analýzu výrobních faktorů (vybavení, prostory, materiál atd.), analýzu cen (vstupy a prodejní ceny), rozbor dodavatelského zajištění, kalkulace, očekávaný objem prodeje a rizika okolnostní (vliv cestovního ruchu z podnikání), - ekonomický a finanční výhled na dobu úvěrové angaţovanosti, - potvrzení o bezdluţnosti vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a příslušným zdravotním pojišťovnám (v některých případech je nahrazeno pouze čestným prohlášením ţadatele o úvěr), - prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům, - doklady týkající se navrhovaného zajištění, - prohlášení o majetku společníků a statutárních zástupců – v případě avalu na směnce.

1.3.2. Úvěrová analýza Po sepsání ţádosti o poskytnutí úvěru nastává další fáze úvěrového procesu - prozkoumání ţádosti o úvěr a povolení úvěru, tzv. úvěrová analýza. Úvěrová analýza je v podstatě rozhodovací proces, jehoţ prvním krokem je stanovení bonity klienta, tzv. ratingu klienta. Stanovení bonity klienta je jedním ze stěţejních kriterií rozhodovacího procesu, jehoţ výsledkem je rozhodnutí, zda bude podnikatelský úvěr

21

poskytnut a za jakých podmínek, např. cena úvěru, další postup jeho projednávání, nároky na zajištění, nebo zda podnikatelský úvěr nebude poskytnut a je ihned zamítnut. Banka při úvěrové analýze pouţívá tzv. SWOT analýzu. SWOT analýza je metoda, pomocí které je moţno identifikovat silné a slabé stránky firmy, příleţitosti a hrozby spojené s předmětem podnikání firmy. S její pomocí je moţno vyhodnotit komplexní fungování firmy, nalézt problémy firmy a nové moţnosti jejího růstu. Tato analýza je pouţívána také v rámci strategického plánování společnosti. Dalším typem analýzy, která se prolíná celou úvěrovou analýzou je tzv. PEST analýza. PEST analýza je analýza vlivu makrookolí na firmu, která zahrnuje analýzu politického a legislativního,

ekonomického,

sociálního

a

demografického,

technického

a

technologického prostředí. Řeší se otázka zajištění úvěru, dochází k přezkoušení a následně i k převzetí úvěrových záruk. Klient je posuzován z hlediska úvěruschopnosti a úvěruhodnosti. Při posuzování úvěruschopnosti klienta zkoumá banka právní poměry ţadatele o úvěr, resp. jeho faktickou a právní existenci – je zde velmi důleţitá identifikace osob, které jsou k zastupování klienta skutečně oprávněny. Zároveň se zde vyhodnocují získané informace týkající se právní úpravy majetkových poměrů a vztahů klienta. Při posuzování úvěruhodnosti klienta posuzuje banka ekonomické schopnosti a vůli splácet poskytnutý úvěr. Zkoumání úvěruhodnosti klienta je jádrem úvěrové analýzy, a musí být zaloţeno na komplexním posouzení důvěryhodnosti klienta a posouzení jeho celkové ekonomické situace. Klíčovou částí úvěrové analýzy je prověření hospodářské situace ţadatele o úvěr, kde banky pro zjištění skutečné hospodářské situace vyuţívají především finanční analýzu. Prověřování hospodářské situace při úvěrování podnikatelských subjektů vychází ze zkoumání ekonomické a finanční situace podniku. V této části úvěrového procesu se analyzují a vyhodnocují informace, poskytnuté jak samotným klientem, tak i informace získané z externích zdrojů (např. z odborného tisku, z úvěrových registrů, atd.). Pro posouzení celkového hospodářského postavení klienta a jeho budoucího vývoje jsou podstatné zejména informace, obsaţené v aktuálních účetních výkazech firmy, v podnikatelském záměru a ve finančním projektu. 22

Významným zdrojem informací, kromě informací poskytnutých klientem, jsou jiţ zmiňované úvěrové registry klientských informací, které zahrnují Centrální registr úvěrů (CRÚ)6 spravovaný Českou národní bankou, dále pak na trhu působí společnost Czech Credit Bureau (CCB)7, jeţ se dělí na Czech Banking Credit Bureau (CBCB) – Bankovní registr klientských informací (BRKI) a na Leasing and Loan Credit Bureau (LLCB) – Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v neposlední řadě je sem zahrnut registr Sdruţení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS)8. Díky těmto registrům získávají banky důleţité informace o platební morálce ţadatelů o úvěrový obchod, ale také o svých stávajících klientech, a o platební morálce těchto klientů u jiných bank. Pro vstup bank do některých z těchto registrů je nutný souhlas klienta a ne ve všech registrech nalezneme informace o všech klientech. Komplexní posouzení situace klienta je zaměřeno zejména: - na analýzu vnějšího prostředí, ve kterém klient podniká – zkoumá se riziko země kde klient sídlí nebo kde vyvíjí svoji činnost, na kterých zemích je klient závislý z exportu a importu, charakter a vývojové trendy odvětví kde klient podniká, jeho postavení a podíl na trhu včetně posouzení kvality a cen jeho produkce při srovnání s konkurencí, zajištění dodavatelsko-odběratelských vztahů, - na posouzení kvality managementu a organizace firmy – zkušenosti managementu v oboru, jejich příslušné vzdělání a dlouhodobost působení ve firmě, - na finanční analýzu firmy. Finanční analýza představuje rozhodující prvek prověrky bonity klienta. Je zaloţena na zkoumání celé řady poměrových ukazatelů sestavených z údajů obsaţených v rozvaze a ve výkazu zisků a ztrát předkládaných klientem. Zkoumané ukazatele je moţno rozdělit do následujících skupin: - ukazatele rentability – charakterizují ziskovost firmy a jsou definovány jako poměr zisku a různě vloţeného kapitálu, - ukazatele aktivity – signalizují, jak efektivně jsou vyuţívána aktiva k vytváření trţeb (jedná se o ukazatele typu doba obratu, rychlost obratu), 6

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/ http://www.creditbureau.cz/cs/Default.aspx 8 http://www.solus.cz/hlavni-stranka/ 7

23

- ukazatele likvidity – vycházejí z analýzy struktury bilance podniku, porovnávají se vybraná aktiva s vybranými závazky a vyjadřují jeho schopnost plnit řádně a včas své finanční závazky, - ukazatele zadluţenosti – vyjadřují míru financování podniku z cizích zdrojů a také míru zatíţení podniku úrokovými platbami, poměřují výši celkových dluhů (cizí kapitál nebo také úroky) s celkovým kapitálem nebo s výší vyprodukovaných zdrojů určených ke splácení (se ziskem nebo s cash flow). V rámci výše zmíněné analýzy se banka zabývá zejména ukazateli vytvářenými na základě údajů charakterizujících jiţ minulou situaci ve firmě. Pokud se jedná o novou firmu, která začíná podnikat, tak se posuzuje zkušenost managementu firmy s oborem podnikání klienta, kvalita a reálnost podnikatelského záměru. Z těchto údajů se identifikují základní trendy ve vývoji firmy, konfrontují se s obdobnými ukazateli vytvářenými z hodnot prognózovaných ve finančním projektu a s hodnotami typickými pro dané odvětví. Po zpracování a zhodnocení všech podkladů předloţených klientem při sepsání ţádosti o podnikatelský úvěr je vypracován návrh na poskytnutí úvěru. V tomto návrhu na poskytnutí úvěru musejí být uvedeny pravdivě všechny získané informace, porovnání a propočty provedené a získané v rámci posuzování moţnosti poskytnutí úvěru. Zároveň zde musí být uvedeno i zhodnocení případných rizik, která by mohla v době trvání úvěrového obchodu nastat v souvislosti s typem podnikání klienta a zároveň i komentář k tomu, jak mohou být tato moţná rizika eliminována nejen ze strany klienta, ale hlavně ze strany banky. V návrhu na poskytnutí úvěru jsou jiţ pevně navrţeny a stanoveny podmínky, které budou uvedeny ve smlouvě o úvěru uzavřené s klientem. Celý takto zpracovaný návrh na poskytnutí úvěru je postoupen k dalšímu schválení podle vnitřních pravidel banky, kde dochází následně k opětovné kontrole všech zjištěných informací a vybraní pracovníci se vyjadřují k celému úvěrovému obchodu. V případě, ţe některé zjištěné informace nejsou dost přesné a konkrétní, je zpětně dotazován zpracovatel návrhu s konkrétními dotazy na upřesnění informací obsaţených v návrhu na úvěrový obchod. tak, aby mohlo dojít k relevantnímu posouzení doplněného návrhu na poskytnutí úvěrového obchodu.

24

1.3.3. Uzavření úvěrové smlouvy V případě, ţe je návrh na poskytnutí úvěrového obchodu schválen, je na jeho základě kontaktován klient a jsou mu sděleny podmínky, za jakých je moţno obchod poskytnout . V případě souhlasu klienta se stanovenými podmínkami úvěrového obchodu, dochází mezi bankou a klientem k uzavření a podpisu Smlouvy o úvěru. Úvěrová smlouva je v ČR upravena Obchodním zákoníkem9. Je pro ni předepsána písemná forma a tudíţ i kaţdá případná změna podmínek úvěrové smlouvy musí mít formu písemného dodatku k této smlouvě. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch peněţní prostředky do určité částky, a dluţník se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrová smlouva obsahuje následující údaje: - identifikace smluvních stran (údaj o tom, kdo s kým smlouvu uzavírá), - závazek banky poskytnout klientovi úvěr v určité výši, - závazek dluţníka poskytnuté peněţní prostředky splatit a zaplatit úroky ve sjednaných termínech, - úrokovou sazbu, za níţ je úvěr poskytován (pevná úroková sazba nebo pohyblivá úroková sazba), - účel, na který je úvěr poskytován, - číslo úvěrového účtu, na kterém jsou finanční prostředky k dispozici, - termíny, částky a způsob čerpání úvěru, - termíny splácení úvěru a úroků (splátkový kalendář) a způsob úhrady splátek, - způsob zajištění daného úvěru (záruka), - specifické podmínky a ujednání platné právě pro daný konkrétné úvěrový případ, - sankční podmínky pro případné neplnění podmínek úvěrové smlouvy (většinou se jedná o smluvní pokuty sjednané písemně v úvěrové smlouvě – smluvní pokuty jsou upraveny v Občanském zákoníku i v Obchodním zákoníku).

9

Zákon č. 513/1991 Sb, obchodní zákoník, Hlava II, Díl IV, § 497 - § 507

25

Součástí úvěrové smlouvy jsou ještě další dokumenty, na které úvěrová smlouva odkazuje a které proto tvoří její přílohy. Jedná se obvykle o: - Obecné úvěrové podmínky, - Všeobecné obchodní podmínky banky, - Sazebník cen a odměn, - dokumenty vztahující se k zajištění daného úvěrového obchodu.

1.3.4. Kontrola dodržování a plnění úvěrových podmínek Po celou dobu trvání úvěrového vztahu provádí banka, ve stanovených termínech, průběţnou kontrolu, tzv. monitoring, finančního hospodaření dluţníka a sleduje dodrţování podmínek úvěrové smlouvy. Pouţívá zde prakticky stejné metody a postupy jako při provádění úvěrové analýzy před poskytnutím úvěrového obchodu, včetně sledování záznamů o klientovi v úvěrových registrech. O provedených kontrolách se vedou a uchovávají písemné záznamy uloţené u konkrétního úvěrového obchodu, které procházejí stejným systémem schvalování a kontroly jako poskytnutí úvěrového obchodu. Banka se při těchto průběţných kontrolách zaměřuje na všechny oblasti hospodaření a podnikání klienta, ale největší pozornost je věnována především následujícím skutečnostem: - zda je úvěr pouţíván na sjednaný účel, - zda nedochází ke zhoršování obchodního a finančního postavení dluţníka, - zda jsou splátky jistiny a úroků prováděny v termínech splatnosti, - zda jsou plněny další úvěrové podmínky stanovené bankou, - zda se nesniţuje reálná hodnota úvěrových záruk. Část těchto informací zjišťuje banka z předkládaných výsledků hospodaření klienta, z peněţního toku

přes účet klienta, z dodavatelsko – odběratelských vztahů, z jiţ

zmiňovaných úvěrových registrů , ale také z osobních návštěv u klienta, tzv. dohlídek na místě. Smyslem a cílem kontroly banky je identifikovat včas problematické úvěrové případy a situace, kdy se dosud standardně probíhající úvěrové obchody proměňují na úvěry, kde by

26

mohlo být ohroţeno řádné a včasné splnění dluţníkova závazku, a mít tak moţnost na vzniklou situaci včas a přiměřeným způsobem reagovat. V případě, ţe se zjistí, ţe návratnost úvěru je ohroţena mluvíme o tzv. problémových úvěrech. Zároveň musí banka umět rozpoznat varovné signály, které jsou identifikačními znaky problémových úvěrů. Tyto signály mohou být zjištěny jak při pravidelných kontrolách, tak i mimo ně. První signály10 můžeme rozdělit na: a) varovné signály od dluţníka, jako např.: - pomalé a neochotné poskytování informací, - obtíţná komunikace s klientem, - narušená struktura vedení podniku dluţníka, - neshody uvnitř firmy, - neobvyklé vyuţívání úvěru, - převody a prodeje nemovitého majetku firmy, - sniţující se zůstatky klientova běţného účtu, - nedodrţování splátkového reţimu úvěru, - neobvyklé transakce nebo obchody, b) varovné signály z účetních výkazů dluţníka, např.: - nárůst stavu zásob, - zpomalující se obrat pohledávek a nárůst jejich objemu, - prodej pohledávek (neznámým factoringovým společnostem), - narůstání obchodních a běţných provozních závazků, - zastavování, pronájmy a prodeje majetku firmy, - sniţování zisků z běţné činnosti, - firma realizuje ztráty nebo má negativní cash flow, - nedochází k novým investicím, - rychlá změna auditora,

10

ŠENKÝŘOVÁ,Bohuslava a kolektiv.Bankovnictví II. 2. vyd. Praha: Bankovní akademie a.s., 1998. 268 s. ISBN 80-238-9685-7 , kapitola 1.5.4.

27

c) varovné signály od okolí dluţníka, např.: - informace o právních krocích podniknutých vůči klientovi, - zvýšený počet dotazů na klienta od jiných subjektů a bank, - negativní informace od jiných subjektů, - prodej akcií firmy vnitřnímu drţiteli (členové vedení). Podle charakteru zjištěného rizika přijímá banka okamţitě opatření, jeţ musí být úměrná rozsahu a významu zjištěných nedostatků a musí korespondovat se závěrem, který si banka pro řešení daného problémového úvěrového případu stanovila. Jednoznačný návod na řešení těchto problémových úvěrových případů neexistuje. Pokud se jedná o méně závaţné případy porušení, řeší je banka zpravidla pomocí určitých finančních sankcí, tzn. smluvními pokutami a sankčními úroky sjednanými v úvěrové smlouvě. V závaţnějších případech řeší moţnost, zda poţadovat urychlené splacení úvěru (pokud klient nevyčerpal celou úvěrovou částku a pouţívá úvěr na jiný neţ sjednaný účel), nebo zda dluţníkovi pomoci s obnovením jeho likvidity a solventnosti (u klientů, kteří s bankou spolupracují a jsou ochotni ihned svoji vzniklou situaci řešit). Pomoc banky má v těchto případech podobu programu restrukturalizace dluhu, který má řadu forem a kroků: - sníţení úrokové sazby úvěru, - prodlouţení doby splatnosti úvěru, - odloţení splátky úvěru nebo úroků, - kapitalizace prošlých nezaplacených úvěrů a úroků (tzn. přeměna pohledávek banky v kapitálový podíl na firmě – není většinou bank vyuţíváno) - podmíněné či nepodmíněné odpuštění dluhu, - poskytnutí nového (sanačního) úvěru. Pokud je zřejmé, ţe úvěr uţ je normální cestou nenávratný, můţe banka přistoupit k mobilizaci úvěrových záruk, k soudnímu vymáhání, k vyvolání insolvenčního řízení, resp. k účasti na vyrovnání v rámci insolvenčního řízení. Pouţití výše uvedených opatření se také řídí tím, jak je úvěrová pohledávka za dluţníkem hodnocena bankou. Kaţdou úvěrovou pohledávku jsou banky povinny minimálně 28

čtvrtletně klasifikovat podle jednotných kritérií a zařazovat je do příslušných kategorií a na základě toho k nim vytvářet opravné poloţky v předepsané výši, to vše se řídí podle Opatření ČNB 193/1998 Sb.. Úvěrové pohledávky můžeme rozdělit do těchto kategorií klasifikace: 

standardní – jedná se o bezproblémové úvěry, které jsou spláceny v řádném termínu a při kontrole dodrţování smluvních podmínek nebyly zjištěny ţádné závady,



sledované – bývá u nových klientů banky nebo se jedná o klienty, kteří mají drobné krátkodobé zpoţdění ve splácení do 30 dnů,



nestandardní – dochází zde k častějšímu zpoţdění ve splácení (není spláceno po dobu 90 – 180 dnů), nejsou plněny úvěrové podmínky sjednané ve smlouvě,



pochybné – je pravděpodobnost, ţe nebude splaceno, dochází ke zpoţdění ve splácení do 1 roku, nejsou plněny úvěrové podmínky sjednané ve smlouvě,



ztrátové – u těchto úvěrů je velké riziko návratnosti, není zde šance, ţe pohledávka z úvěrové smlouvy bude zaplacena.

1.3.5. Splacení úvěru Úvěrový proces, kterému byla věnována tato kapitola, končí aţ ve chvíli, kdy dojde k úplnému splacení poskytnutého úvěru a úroků z něj. Splatit úvěr a ukončit úvěrový obchod je moţné, jiţ před termínem stanoveným ve smlouvě o úvěrovém účtu nebo aţ ke dni splatnosti, který je smluvně dohodnut mezi bankou a klientem. Po celkovém splacení úvěrového obchodu dochází ze strany banky k uvolnění zajištění a záruk, které byly klientem k danému úvěrovému obchodu poskytnuty.

29

2. Úvěrový proces v praxi Na fiktivní firmě Mišpule s.r.o., jeţ poţádala banku o investiční úvěr, přiblíţím jednotlivé fáze úvěrového procesu ze strany pracovníka banky, který připravuje úvěrový obchod s klientem, zpracovává celý úvěr podle pravidel banky a předkládá ho se všemi komentáři a zjištěními ke schválení. Podrobněji zpracovávám fázi ţádosti o podnikatelský úvěr a úvěrovou analýzu. Jelikoţ se jedná o fiktivní firmu, jsou veškerá čísla uvedená v dalším textu pouze ilustrativní, tak jako veškeré dokumenty týkající se firmy uvedené v přílohách. Firma Mišpule s.r.o. byla zaloţena v prosince roku 2004 a od roku 2005 podniká v oblasti výroby pásových dopravníků a posklizňových linek. Jedná se o rodinnou firmu, kterou vlastní otec a jeho dva synové, kteří zároveň pracují i v managementu firmy. Nikdo z vlastníků nemá ţádné další majetkové podíly v jiných firmách a ani firma Mišpule s.r.o. nemá ţádné dceřinné společnosti. Firma má převáţně své stálé odběratele v zahraničí, ale své výrobky dodává i odběratelů v České republice (ČR). Své nejdůleţitější dodavatele má firma z ČR.

2.1. Žádost o podnikatelský úvěr Firma Mišpule s.r.o poţádala svoji banku o investiční úvěr na profinancování nákupu nové strojní technologie a dopravních prostředků se splatností na 8 let. K sepsání ţádosti o poskytnutí úvěru (viz. Příloha č.5) je potřebné, aby firma byla jiţ rozhodnuta o jaký úvěr bude ţádat a předloţila tyto doklady a přílohy: - výpis z obchodního rejstříku (výpis z OR) – na základě tohoto dokladu jsou do ţádosti přeneseny základní údaje o firmě, tj. její název, sídlo, IČ, (z výpisu z OR má banka k dispozici i další údaje, které jsou potřebné pro další vyřizování podnikatelského úvěru, jako je např. informace o předmětu podnikání, jednatelích a společnících firmy, o výši základního kapitálu společnosti),

30

- doklady totoţnosti jednajících osob – doklady jednajících osob jsou potřebné pro porovnání, zda se jedná o osoby, které se mohou za firmu právně zavazovat a za firmu jednat, - daňové přiznání včetně Rozvahy, Výkazu zisků a ztrát za poslední účetní období (viz. Příloha č.6, č.7, č.8, č.9 – ve zjednodušeném rozsahu) v plném rozsahu a přílohy tak, jak byly předány finančnímu úřadu a k tomu aktuální účetní výkazy za poslední uzavřené období v plném rozsahu – tyto doklady jsou alfou a omegou celého úvěrového procesu. Na základě výsledků hospodaření firmy banka posuzuje bonitu klienta a ihned na začátku se rozhodne, zda úvěr poskytne a za jakých podmínek, nebo zda obchod neposkytne. Předloţení daňového přiznání s výkazy za ucelený kalendářní rok a předloţení aktuálních výkazů k určitému datu slouţí pro porovnání vývoje firmy, jak hospodaří za konkrétní období od konce předcházejícího roku, jak se vyvíjí její závazky a pohledávky, atd., - základní informace o společnosti a o novém předmětu financování - ve většině případů tyto informace mají firmy zapracovány v podnikatelském záměru, - zpracovaný podnikatelský záměr – poskytuje bance informace o oboru, ve kterém firma podniká, o zkušenostech vedení firmy s tímto oborem podnikání, o jejím teritoriálním působení, o obchodních partnerech, o organizační struktuře ve firmě, o konkurenčním prostředí, atd.. Podnikatelský záměr není většinou vyţadován, pokud se jedná o firmu, která chce profinancovat činnost v níţ jiţ podniká, - ekonomický a finanční výhled na dobu úvěrové angaţovanosti - obvykle bývá zapracován v podnikatelském záměr. Pro banku je potřebné, aby firma uvedla o jakou výši úvěru ţádá, v jaké měně ho chce poskytnout, na jak dlouho by chtěla úvěr poskytnout, kdy by chtěla zahájit čerpání a jaká měsíční splátka podnikatelského úvěru by pro ni byla reálná, aby neohrozila své hospodaření a zároveň by měla uvést, co navrhuje jako zajištění úvěrového obchodu, - doklady týkající se navrhovaného zajištění – pro posouzení vhodnosti zajištění navrhované firmou, potřebuje banka předloţit doklady, které se týkají navrhovaného zajištění a prokazující, ţe klient můţe tyto úkony související se zajištěním činit. U osobního zajištění je nutné předloţit souhlas a doklady osoby, která se bude za dluţníka 31

zavazovat, u věcného zajištění je potřebné, aby klient prokázal vlastnictví konkrétní věci, kterou navrhuje do zástavy (např. u nemovitosti – výpis z katastru vlastnictví, u cenných papírů – výpis ze Střediska cenných papírů), - potvrzení o bezdluţnosti vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a příslušným zdravotním pojišťovnám - tato potvrzení poskytují pro banku informace o tom, zda ţadatel o úvěr řádně platí odvody finančnímu úřadu, odvody za své zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění, zda nemá s těmito institucemi smluveny splátkové kalendáře na platby, které jiţ měly být v dřívější době zaplaceny, - prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům – na základě tohoto prohlášení si banka ověřuje, kde a jakou výši majetkových podílů má klient u jiných subjektů, jaké hospodářské výsledky mají tyto firmy, v jakém odvětví podnikají, zda nejsou v likvidaci a zda na ně není vyhlášeno insolvenční řízení (viz. Příloha č.10). Na základě předloţení výše uvedených dokladů je s klientem vyplněna Ţádost o poskytnutí úvěru.

2.2. Úvěrová analýza Všechny banky si v rámci úvěrové analýzy prověřují bonitu svých ţadatelů, přidělují jim tzv. rating klienta, aby se mohli na počátku rozhodnout, zda úvěr poskytnou a za jakých podmínek, nebo zda obchod neposkytnou. Na základě shromáţděných podkladů od firmy Mišpule s.r.o. provedu zhodnocení jejich celkové situaci a moţnost poskytnutí podnikatelského úvěru. V rámci úvěrové analýzy budu pouţívat na sebe navazující postupy, které se pouţívají při vyhodnocování poskytnutí podnikatelského úvěru v praxi.

32

2.2.1. Obchodní analýza 2.2.1.1. Vlastnické vztahy , majetkové podíly Vlastnické vztahy a majetkové podíly jsou důleţitým zdrojem informací pro banku. Podávají jí informace o struktuře firmy, o jejím uspořádání, o tom, kdo je jejím vlastníkem, od kdy, kdo má ve firmě majetkové podíly a v jaké výši a zda vlastníci nebo firma má nějakou majetkovou účast v jiných firmách. Tyto údaje jsou potřebné pro zjištění, zda firma ţádající o úvěr není ve vlastnictví nebo ve spojení s firmou, případně s osobami, které jsou v problémech a nesplácí své závazky vůči věřitelům (mají na svých účtech exekuce, bylo s nimi zahájeno insolvenční řízení, atd.) Firma Mišpule s.r.o. byla zaloţena v prosinci roku 2004 a v roce 2005 začala provozovat svoji podnikatelskou činnost. Jedná se o rodinnou firmu, kde jednatelem společnosti a zároveň 50 % vlastníkem je pan Oskar Mišpule. Dalším 25 % vlastníkem firmy je jeho syn Ing. Tadeáš Mišpule a dalším 25 % vlastníkem firmy je jeho druhý syn René Mišpule. Firma Mišpule s.r.o. nemá ţádné majetkové podíly v jiných společnostech, vlastníci firmy nejsou spojeni s ţádnou další obchodní firmou ani nemají své soukromé podnikání (viz. příloha).

2.2.1.2. Vedení společnosti V případě posuzování podnikatelského úvěru se banky zajímají také o to, kdo je ve vedení společnosti, jak dlouho, o jakou část řízení firmy se stará a jaká je struktura celého vedení firmy. Tyto informace jsou důleţité proto, aby si banka zjistila, zda ve firmě jsou lidé, kteří danému oboru rozumí, mají s ním zkušenosti a zároveň znají i rizika s oborem spojená a zda jsou si vědomi i úskalí, která mohou být spojena s novým projektem. Zároveň se zjišťuje, jaké další aktivity má vedení firmy (např. jejich propojení na jiné společnosti – viz. bod 2.2.1.1.). Klíčovou osobou ve vedení společnosti je jednatel a ředitel společnosti, pan Oskar Mišpule, který od ukončení studií pracoval v oboru a má s tímto oborem zkušenosti. Ve firmě se stará o celou výrobu, dohlíţí na kvalitu výroby a včasnost splnění objednávek.

33

Pan Ing. Tadeáš Mišpule je finančním ředitelem společnosti, který se stará o celý chod společnosti po finanční a ekonomické stránce – jednání s bankami, vedení účetnictví atd. Pan René Mišpule je obchodním ředitelem, který má na starost oblast dodavatelskoodběratelských vztahů, získávání nových zákazníků a prezentaci firmy na tuzemském i zahraničním trhu.

2.2.1.3. Předmět podnikání, jeho vývoj a situace v odvětví V této části úvěrové analýzy se zjišťují všechny dostupné informace o předmětu podnikání klienta, o jeho odběratelích, dodavatelích, o exportu a importu firmy, o konkurenci a hlavně o situaci v odvětvích, kde klient podniká a kam dodává své výrobky. Veškeré takto získané informace jsou potřebné pro to, aby si banka udělala komplexní přehled o tom, jaká je situace na trhu, jaký byl v minulosti vývoj a jaký je předpoklad do budoucna v těchto odvětvích a zda klientova představa je reálná a hlavně, zda je zajištěna návratnost finanční investice. Všechny tyto oblasti můţeme rozdělit do skupin (např. struktura trţeb, konkurence firmy, odběratelé, dodavatelé, export, import, situace na trhu) a jednotlivé skupiny podrobněji rozebrat, abychom dostali přehlednou informaci o jednotlivých oblastech, které se týkají předmětu podnikání, jeho vývoje a situace v odvětví. Naše fiktivní firma se zabývá především výrobou pásových dopravníků (pouţívaných v zemědělství, průmyslu, stavebnictví, automobilovém průmyslu atd.) a dále výrobou posklizňových linek. Struktura tržeb společnosti z hlavní činnosti na celkových trţbách: - prodej strojů – trţby z prodeje strojů za loňský rok, dle sdělení firmy, zaujímají více jak 76,5 % podíl na celkových trţbách - montáţe strojů – trţby za montáţe strojů za loňský rok zaujímají 22,3 % podíl na celkových trţbách Konkurence firmy na domácím trhu není v současné době ţádná. Vyskytují se zde pouze drobní výrobci a obchodníci se sortimentem, který klient vyrábí, ale ti nejsou schopni dodávat ucelené dodávky včetně poskytování servisu, neboť mají omezené kapacity.

34

Hlavními odběrateli firmy jsou zahraniční zákazníci ze zemí Beneluxu, kteří jsou pravidelnými odběrateli a na celkových trţbách se podílejí cca 12% (s těmito odběrateli jsou podepsány smlouvy na další zakázky na 10 let dopředu). Další odběratelé nemají větší podíl na trţbách firmy, protoţe produkce je zaměřena na specifické jednorázové zakázky. Hlavními dodavateli pro firmu jsou dvě české společnosti, které se zabývají výrobou a dodávkami hutních výrobků. Jedna společnost má na celkových dodávkách pro firmu 50% podíl a druhá společnost má 20% podíl, ostatní dodavatelé nezaujímají větší podíl. Export u firmy zaujímá významnou úlohu, neboť jeho podíl na celkových prodejích za rok 2008 představoval cca 50,1%. Proti předcházejícímu roku vzrostl cca o 10%. Firma exportuje především do zemí Beneluxu, Německa a východní Evropy. Import klienta je nevýznamný, jelikoţ jeho hlavními dodavateli jsou české firmy, se kterými probíhají platby za dodávky v českých korunách. V rámci svého podnikání se firma snaţí zajistit proti kurzovým rizikům prostřednictvím produktů finančního trhu. Situace na trhu – firma v rámci svého podnikání dodává své výrobky do třech hlavních odvětví v rámci hospodářství, jedná se zejména o automobilový průmysl, zemědělství, odpadové hospodářství. Situace v těchto odvětvích se odráţí i v hospodaření klienta a proto je důleţité si v rámci analýzy provést zevrubný rozbor těchto odvětví. Automobilový průmysl patří mezi odvětví s nejsilnějším vlivem v rámci českého hospodářství, kde i přes stagnující poptávku v zemích západní Evropy a výrazný propad německého automobilového trhu se výrobcům i dodavatelům v České republice podařilo dosáhnout rekordních výsledků. K nárůstu výroby došlo nejen u všech kategorií vozidel, ale i u všech tuzemských výrobců, jako např. ŠKODA Auto, TPCA Kolín, ale v současné době je situace úplně jiná a firmy se potýkají s problémy související s finanční krizí. Vývoj tohoto odvětví bude záviset nejen na dostatku kvalifikovaných pracovních sil a vývoji kurzu koruny, ale také na tom, jak se nadále bude vyvíjet celosvětová finanční krize. Zemědělství je typem odvětví pro něţ je charakteristickým znakem sezónnost výroby. Toto odvětví je závislé především na vnějších faktorech, jako jsou klimatické podmínky, dotační a zemědělská politika České republiky (ČR) a Evropské unie (EU), ceny vstupů. 35

V zemědělství existuje v současné době poměrně vysoká konkurence, která je představována velkým počtem zemědělských subjektů a také levnými dovozy ze zemí EU, dále je v rámci ČR vysoký podíl pronajaté půdy. Zároveň v tomto odvětví je potřeba investovat do obnovy zastaralého strojního vybavení a do rekonstrukce staveb. V roce 2008 došlo ke zvýšení poptávky po domácích produktech rostlinné výroby a tudíţ se zde projevil pozitivní vliv růstu cen produktů rostlinné výroby, zejména obilovin – toto bylo zapříčiněno nízkou úrodou v zemích hlavních producentů obilí v EU. Odpadové hospodářství, problematika hospodaření s odpadem

a otázka recyklování

odpadů patří mezi základní prvky evropské politiky na ochranu ţivotního prostřední. Toto odvětví má v současné době velký potenciál se dále rozvíjet, jedná se o perspektivní odvětví a všechny státy v rámci EU do něj investují a budou po několik následujících let investovat.

2.2.1.4. Finanční závazky klienta Z účetních výkazů firmy a z jednání s klientem se zjišťují informace, které se týkají celkových financí klienta. Velmi důleţité jsou informace o úvěrových obchodech klienta, o tom, v jaké výši se pohybují splátky těchto obchodů a jak by do finanční situace zasáhlo splácení nového úvěrového obchodu, aby při případném poskytnutí úvěru nedošlo k velkému úvěrovému zatíţení klienta. Z účetních výkazů firmy bylo zjištěno, ţe firma jiţ čerpá úvěrové produkty, které jsou řádně spláceny. Roční splátky úvěrových produktů se u klienta od roku 2007 pohybují v průměru kolem cca 4600tis. Kč a postupně se sniţují. Splatnosti čerpaných úvěrů jsou v roce 2010 a v roce 2016, tyto úvěry byly poskytnuty na investice. Při poskytnutí nového úvěrového obchodu se splatností 8 let se klientovi v roce 2010 navýší objem ročních splátek na částku cca 4 500tis. Kč a po doplacení jednoho čerpaného úvěru se splatností v roce 2010 dojde k poklesu výše ročních splátek zpět na částku kolem 4 400tis. Kč.

36

Platební kalendář klienta od roku 2007 do splatnosti nového úvěru v roce 2017 Rok

Částka v tis. Kč

Rok

Částka v tis. Kč

1

2007

4 713

7

2013

2 640 + 1 800 nový úvěr

2

2008

4 665

8

2014

2 640 + 1 800 nový úvěr

3

2009

4 204

9

2015

2 640 + 1 800 nový úvěr

4

2010

4 381 + 120 nový úvěr

10

2016

1 980 + 1 800 nový úvěr

5

2011

2 640 + 1 800 nový úvěr

11

2017

1 080 nový úvěr

6

2012

2 640 + 1 800 nový úvěr

Zdroj: vlastní tabulka

2.2.1.5. Obchodní vztahy V rámci zhodnocení obchodních vztahů se banky zaměřují na informace o tom, které banky klient v rámci své podnikatelské činnosti vyuţívá a zda u nich čerpá nějaké aktivní obchody (o jakou výši se jedná, zda jsou plněny smluvní podmínky, jaká je celková zadluţenost klienta, atd.), aby se banka mohla v případně potřeby dotázat, jaká je platební morálka klienta. Zároveň je zde uváděna skutečnost, zda jsou v dluţnickém postavení, a jak své závazky plní, i ostatní firmy, které jsou s klientem majetkově propojeny. U firmy Mišpule s.r.o. se jedná o klienta, který je dlouholetým a spolehlivým klientem jediné banky a své závazky vţdy řádně hradí. Na základě předloţených výkazů je jeho finanční situace velmi dobrá. Smluvní podmínky z předcházejících aktivních obchodů klient dodrţuje.

2.2.1.6. Popis účelu úvěru a jeho zajištění Tato část hodnocení klienta zahrnuje veškeré informace o tom, jaké obchody a v jakých výších klient má a zda jsou předpokládané jejich změny (uvádí se zde např. provozní úvěry, investiční úvěry, bankovní záruky, akreditivy, finanční trhy, atd.). Do této části hodnocení se zařazují informace získané z finančního výhledu klienta o novém obchodu, jako je např. typ úvěru, výše úvěru, splatnost, to vše z důvodu, aby se získal přehled o tom, k jakému úvěrovému zatíţení u klienta dojde a zda je klient schopen tyto úvěrové obchody řádně splácet ze svých zdrojů.

37

Zároveň se zde vyhodnocuje stávající zajištění k jiţ poskytnutým obchodům a také se předkládá návrh na zajištění nového úvěrového obchodu (např. blanko směnka, zástava nemovitosti), aby bylo moţno posoudit, zda navrhované zajištění je adekvátní pro úvěrový obchod a hlavně, zda nové zajištění bude z pohledu banky dostatečné. Firma Mišpule s.r.o. se na banku obrátila se ţádostí o investiční úvěr na profinancování nákupu technologie a dopravních prostředků v souvislosti s dalším rozšířením výroby a v souvislosti s obměnou stávajícího vozového parku. Firma poţaduje v případě poskytnutí úvěru 8-letou splatnost, neboť nechce významně zvyšovat dosavadní splátky úvěru. Z finančního výhledu na budoucí období je vidět velmi konzervativní finanční přístup a také je zde poukazováno na další investici, kterou by firma chtěla realizovat z vlastních zdrojů. Firma navrhuje splátkový kalendář nového obchodu tak, ţe v roce 2010 by měsíční splátky byly ve výši 10tis. Kč měsíčně (s ohledem na úvěr, který v tomto roce bude splacen), v letech 2011 aţ 2016 by se splácelo 150tis. Kč měsíčně a počátkem roku 2017, kdy by byl úvěr splatný by došlo k jeho jednorázovému splacení. Finanční výhled firmy - vybrané ukazatele 12/2009

12/2010

12/2011

12/2012

12/2013

12/2014

+ EBITDA*)

21 300

22 050

21 170

21 850

24 500

27 150

+ poskytnuté úvěry

12 000

0

0

0

0

0

+ tržby z majetku

1 000

1 050

1 100

1 150

1 200

1 250

- daň

2 100

2 400

2 100

2 300

2 800

3 300

- nákladové úroky

1 300

1 300

1 000

800

600

400

- splátky úvěrů

4 810

5 020

4 800

4 400

4 400

4 400

- výplata dividend

5 260

300

300

4 300

210

3 300

- pořízení investic

19 415

10 240

10 000

10 000

13 500

14 500

1 415

3 840

4 070

1 150

4 190

2 500

Rozdíl zdrojů a potřeb *)

EBITDA – indikátor, který ukazuje provozní výkonnost společnosti. Jedná se vlastně o hrubý provozní zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. Zdroj: vlastní tabulka

38

Z finančního výhledu vybraných ukazatelů je patrné, ţe tvorba vlastních zdrojů firmy vysoce převyšuje roční splátky úvěrů včetně nově navrhovaného úvěru. Ve výhledu je patrné, ţe klient zároveň počítá i s výplatou podílu na zisku (viz. výplata dividend). Jako zajištění úvěru je navrhován výrobní areál firmy, který slouţil jako zajištění u předcházejících úvěrových obchodů a jeho hodnota je oceněna na cca 50mil. Kč. Hodnota zástavy je tedy ještě dostatečná i pro nově navrhovaný úvěrový obchod.

2.2.2. Analýza rizika 2.2.2.1. Situace a perspektiva odvětví Situace a perspektiva odvětví, ve kterém firma podniká, se hodnotí jiţ v souvislosti s předmětem podnikání (viz. kapitola 2.2.1.3.). Zde se z dříve zjištěných informací předkládá sumární informace o tom, jak si firma vede a jak je schopna reagovat na poţadavky a vývoj trhu v budoucnu. Banka z těchto informací zjistí, zda je firma schopna a ochotna nalézat nové moţnosti a expandovat, aby si zajistila dostatečné zdroje pro své investice. Jak jiţ bylo zmíněno, firma podniká v oblasti výroby pásových dopravníků a posklizňových linek. V tomto oboru podnikání nemá firma na území ČR konkurenci, neboť dodává ucelené zakázky výrobků ve vysoké kvalitě (dle informací nebyla za poslední rok na jejich výrobky podána ţádná reklamace). Na základě vývoje a poţadavků trhu se firma přizpůsobila a začala rozšiřovat svoji nabídku o výrobu třídících technologií (opět vyrábí sama kompletně celou zakázku), která je hodně ţádána v oblasti odpadového hospodářství, které je v současné době v popředí zájmu všech zemí. V tomto odvětví je do budoucna velký potenciál odbytu výrobků. Firma historicky dodává své výrobky do automobilového průmyslu a do zemědělství, které zaujímají největší podíl jejich odběratelů a tím vytvářejí největší objem v trţbách klienta. Firma Mišpule s.r.o. si je vědoma současné situace ve světě a ţe se finanční krize projeví více či méně v oborech, které jsou hlavními odběrateli jejich výrobků a proto hledá další

39

odběratele. Výhodou firmy je, ţe se nespecializuje na sériovou výrobu, ale je schopna dle poţadavků zákazníků vyrábět jednotlivé ucelené zakázky.

2.2.2.2. Zhodnocení finanční situace klienta V rámci zhodnocení finanční situace klienta a jeho moţnosti splácení se porovnávají a propočítávají výsledky konkrétních poloţek z účetních výkazů klienta za stejné období v různých letech (např. konečné výsledky v prosinci za rok 2006, 2007 a 2008). Výsledek těchto srovnání si banka analyzuje, aby zjistila, jak probíhalo a probíhá hospodaření firmy, zda má firma dostatečné zdroje pro splácení úvěrových aktivit a zda u firmy nedochází k útlumu podnikatelské činnosti. Pracuje s tím, jak se vyvíjí trţby a proč došlo k případným výkyvům v hospodaření – zde je důleţité, zda je firma schopna vysvětlit a doloţit tyto výkyvy ve svém hospodaření. Hospodaření a ziskovost firmy HK

HK

HK

12/2006

12/2007

12/2008

Jednotky

(12)

(12)

(12)

Trţby celkem

Tisíce

185 516

215 659

248 178

Přidaná hodnota

Tisíce

52 706

65 963

72 070

Provozní HV

Tisíce

12 343

19 803

12 808

HV*) za běţnou činnost

Tisíce

6 249

12 631

5 792

EBITDA

Tisíce

14 194

23 811

23 670

Název poloţky

*)

*)

HV – hospodářský výsledek


U firmy Mišpule s.r.o. se jedná o zavedenou firmu, která má díky jednateli firmy dlouholetou zkušenost z oboru, ve kterém provozuje svoji činnost. Velkým přínosem pro firmu jsou i ostatní vlastníci firmy se svými zkušenostmi z oblasti financí, ekonomiky a marketingu. Tyto skutečnosti se odráţejí v hospodaření firmy. Klientova finanční situace je od počátku podnikání velmi dobrá, dlouhodobě se mu úspěšně daří získávat specifické zakázky pro velké firmy na výrobu pásových dopravníků a posklizňových linek (jedná se o zakázky určené do ciziny). Díky dobrému jménu firmy se na něj obracejí i obchodní partneři jeho odběratelů s menšími zakázkami. Zároveň klient

40

získal v tomto roce lukrativní zakázku na výrobu třídící technologie ve výši cca 18mil. Kč s termínem dodání ve 3. čtvrtletí roku 2010. U firmy dochází ke kaţdoročnímu navyšování trţeb a přidané hodnoty, která dostatečně pokrývá osobní náklady a odpisy firmy. Trend navyšování trţeb se u klienta projevuje i přes níţe uvedené skutečnosti. V roce 2008 firma zvýšila počet svých zaměstnanců o 8 pracovníků, aby dostatečně pokryla výrobu a tím došlo k nárůstu osobních nákladů. Provozní výsledek hospodaření byl v roce 2008, oproti roku 2007, ovlivněn vytvořením opravných poloţek v hodnotě cca 5mil. Kč. Celkový výsledek hospodaření firmy byl negativně ovlivněn vytvořením kurzové ztráty, která vznikla z důvodu vývoje kurzu CZK x EUR, kdy kurz koruny začal stoupat a dostávat se

na historická maxima vůči euru.

2.2.2.3. Ukazatele aktivity Pro posouzení ukazatelů aktivity se propočítávají a posuzují většinou tyto tři poloţky vypočtené z účetních výkazů: - doba obratu krátkodobých závazků z trţeb - A - doba obratu krátkodobých pohledávek z trţeb - B - doba obratu zásob z trţeb - C

Název poloţky Jednotky

HK

HK

HK

12/2006

12/2007

12/2008

(12)

(12)

(12)

A

Dny

47,50

85

81,30

B

Dny

67,60

85,20

63,20

C

Dny

30,70

26,10

36,50


Tyto ukazatele nám poukazují na efektivnost společnosti při hospodaření s oběţnými aktivy a krátkodobými závazky – informují nás o tom, jak firma vyuţívá jednotlivé majetkové části při svém podnikání. Banku zároveň zajímá podrobný rozbor pohledávek a závazků, které se porovnávají ke stejnému období např. roku 2007 a 2008, vytváří se podíl jednotlivých skupin k celkovým

41

pohledávkám a závazkům. Tato data signalizují nejen to, jak finančně zdravá je firma, ale také moţné začínající skryté finanční problémy ve firmě. Zároveň je i vodítkem, jaký typ úvěru můţe banka klientovi poskytnout (např. provozní úvěr, revolvingový úvěr, atd.). Člení se na pohledávky a závazky: - do lhůty splatnosti - po lhůtě splatnosti do 30 dnů - po lhůtě splatnosti 31 aţ 90 dnů - po lhůtě splatnosti 91 aţ 365 dnů - po lhůtě splatnosti nad 365 dnů - případné opravné poloţky Rozbor pohledávek Rozbor pohledávek z obchodního styku (OS) je pro banku důleţitým údajem pro zjištění, jaké pohledávky a hlavně v jakých výších má firma za svými odběrateli. Z těchto údajů se zjistí informace o tom, jak staré jsou pohledávky, zda se jedná případně i o nedobytné pohledávky, a jak firma přistupuje k nějakým opatřením vůči svým odběratelům. Pohledávky vypovídají i o tom, zda je firma schopna plnit své další závazky. podíl

Krátkodobé pohledávky (brutto) 31.12.2008

minulé

podíl

období (31.12.2007)

Pohledávky z OS celkem

38 263

100,0%

48 685

100,0%

- do lhůty splatnosti

31 030

81,1%

30 736

63,1%

- po lhůtě splatnosti do 30 dnů

5 032

13,2%

4 460

9,2%

- po lhůtě splatnosti 31 aţ 90 dnů

1 102

2,8%

10 220

21,0%


110

0,3%

1 477

4,7%

- po lhůtě splatnosti nad 365 dnů

989

2,6%

1 792

2,0%


Rozborem pohledávek u firmy Mišpule s.r.o. bylo zjištěno, ţe časová struktura pohledávek zaznamenala oproti předcházejícímu období výrazné zlepšení a je bezproblémová.

42

Rozbor závazků Rozbor závazků z obchodního styku (OS) je pro banku směrodatným údajem pro další posuzování klienta. Tento údaj vypovídá o hospodaření klienta z hlediska závazků vůči svým dodavatelům. Signalizuje, jakou platební morálku má klient, jak je schopen platit své závazky. Z těchto údajů se zjistí informace o tom, jak staré má klient závazky, zda se jedná případně i o nedobytné závazky – z jakého důvodu vznikly, a jak firma přistupuje k řešení těchto závazků. podíl

Krátkodobé závazky 31.12.2008

minulé

podíl

období (31.12.2007)

Závazky z OS celkem

31 505

100,0%

23 423

100,0%

- do lhůty splatnosti

31 132

98,8%

22 136

94,5%

- po lhůtě splatnosti do 30 dnů

0

0,0%

0

0,0%


0

0,0%

0

0,0%


0

0,0%

0

0,0%

- po lhůtě splatnosti nad 365 dnů

373

1,2%

1 287

5,5%


U závazků je časová struktura závazků stabilně výborná a firma Mišpule s.r.o. nemá problémy s platbami vůči dodavatelům.

2.2.2.4. Bilance a likvidita firmy Pro posouzení likvidity firmy se vychází opět z účetních výkazů firmy, kde se v tomto případě vybírají poloţky, které se týkají např.: - dlouhodobého hmotného majetku (tis. Kč) - vlastního kapitálu (tis. Kč) - celkové zadluţenosti (vyjádřeno v %) - běţné likvidity (v jednotkách) - čistého pracovního kapitálu (tis. Kč). Tyto poloţky vyţadují komentář, ve kterém jsou blíţe popsány uvedené informace potřebné pro další schválení úvěru. Banka zde zkoumá, jak firma hospodaří se svým majetkem, zda pořizuje nový majetek, zda dochází k rekonstrukcím a ke zhodnocení

43

stávajícího majetku. Jaký poměr mezi sebou zaujímají oběţná aktiva a krátkodobá cizí pasiva (jedná se o zjištění solventnosti firmy). Z časové řady uvedených poloţek je pro banku viditelné, jak se tyto poloţky vyvíjejí v jednotlivých účetních obdobích a u případných výkyvů ji zajímá komentář od klienta, proč se tak stalo. Zde je také moţno rozpoznat případné negativní signály v hospodaření klienta, které by měly vliv na návratnost poskytnutého úvěrového obchodu.

Název poloţky Jednotky

HK

HK

HK

12/2006

12/2007

12/2008

(12)

(12)

(12)

Dlouhodobý hmotný majetek

Tisíce

37 735

56 780

57 792

Vlastní kapitál

Tisíce

69 993

80 507

76 463

Celková zadluţenost

Procenta

37,50

50,90

52,30

Běţná likvidita

Jednotky

2,77

2,03

1,79

Čistý pracovní kapitál

Tisíce

43 228

52 401

44 365


Bilance a likvidita firmy Mišpule s.r.o. by byla hodnocena podle výše uvedených poloţek a poloţek z rozboru pohledávek a závazků takto: - dlouhodobý hmotný majetek (DHM) – u firmy je patrné, ţe v roce 2007 učinila významnou investici do výstavby nové výrobní haly ve výši cca 19mil. Kč a kaţdoročně modernizuje své strojní vybavení, - krátkodobé pohledávky – došlo k významnému sníţení krátkodobých pohledávek z obchodního styku (zákazníci klienta platili faktury v kratší době) a tudíţ časová struktura pohledávek je velmi dobrá, - vlastní kapitál – byl v roce 2008 ovlivněn výplatou prvních podílů na zisku v celkové hodnotě cca 4mil. Kč s tím, ţe hodnota nerozděleného zisku z minulých let stále dosahuje vysokých hodnot - krátkodobé závazky – významné navýšení krátkodobých závazků z obchodního styku souvisí s navýšením trţeb, ale zároveň nedošlo oproti roku 2007 k navýšení doby jejich obratu, - běžná likvidita – zde došlo ke sníţení díky poklesu krátkodobých pohledávek a nárůstu krátkodobých závazků - celková zadluženost – došlo k mírnému zvýšení (zde je důleţité zjistit a zdůvodnit, proč k tomu došlo), 44

- cash flow – klient vytváří dostatečné zdroje k pokrytí stávajících úvěrů i na splátky nově navrhovaného úvěru. V rámci celkové likvidity firmy je také hodnocen tok peněţních prostředků, tzv. cash flow. Základní funkcí cash flow je vyjádřit všechny změny ve finanční situaci podniku, zjistit zdroje tvorby peněţních prostředků a jejich uţití za dané období. Zároveň lze na jeho základě posoudit schopnost podniku zajistit v budoucnu dostatečnou tvorbu peněţních prostředků na úhradu splatných závazků, na výplatu dividend, atd..

2.2.2.5. Komplexní finanční výhled klienta Finanční výhled firmy Zároveň při posuzování moţnosti poskytnutí úvěrového obchodu se zkoumá i klientem zpracovaný finanční výhled jeho hospodaření na dobu, kdy klient bude splácet nově poskytnutý obchod. V tomto přehledu firma uvádí předpoklad vývoje konkrétních poloţek, které ovlivňují jeho hospodaření a zároveň nastiňuje i další vývoj firmy. Banka tyto výhledy potřebuje, aby byla schopna posoudit, zda i do budoucna je klient schopen splácet nejen své stávající závazky, ale také případně nově poskytnutý podnikatelský úvěr. Zároveň zde zkoumá, zda výhled firmy je realistický v závislosti na jeho oboru podnikání a na jeho minulém hospodaření. PK PK PK PK PK PK 12/2009 12/2010 12/2011 12/2012 12/2013 12/2014 (12) (12) (12) (12) (12) (12) 251 000 254 000 256 000 261 000 270 000 280 000

Název položky Trţby

Jednotky Tisíce

Přidaná hodnota

Tisíce

72 000

74 500

76 000

79 000

84 000

89 000

Provozní HV

Tisíce

13 000

14 850

12 970

13 550

15 500

17 450

EBITDA

Tisíce

21 300

22 050

21 170

21 850

24 500

27 150

DHM

Tisíce

67 823

66 823

66 323

66 323

69 323

72 323

Vlastní kapitál

Tisíce

79 103

87 853

95 323

99 473

Celková zadluţenost Běţná likvidita

Procenta Jednotky

49,00 2,01

46,60 1,89

43,20 1,92

40,70 1,93

37,00 1,96

34,60 1,93

43 130

44 640

47 210

47 460

50 250

51 300

Čistý prac. kapitál Tisíce Zdroj: vlastní tabulka

45

109 563 118 413

Klientem předloţený komplexní výhled je velmi pesimistický, neboť je zde počítáno pouze s 1% nárůstem trţeb. Ve skutečnosti však klient zvyšuje trţby od roku 2006 o cca 15% i přes vliv hospodářské krize na některá odvětví, kam firma dodává své výrobky. Je patrné, ţe firma je schopna z vlastních zdrojů realizovat i další plánované investice a to především v podobě pravidelné obnovy technologií a dopravních prostředků.

2.2.2.6. Celkové zhodnocení a návrh Celkové zhodnocení firmy Mišpule s.r.o. Při celkovém hodnocení firmy ze všech zjištěných údajů se pouţívá SWOT analýza, která z celého návrhu na poskytnutí úvěru na závěr komplexně vyhodnotí fungování firmy, její hospodaření, schopnost přizpůsobovat se trhu a přijímat opatření v případě rizika, které by mohlo v budoucnu ohrozit její fungování. Na závěr celého návrhu na poskytnutí úvěrového obchodu se také uvádí stanovisko pracovníka banky, který celý návrh zpracovával, zda je přesvědčen o tom, ţe firma je schopna podnikatelský úvěr splácet a zda navrhuje úvěr poskytnout. Závěrečné zhodnocení firmy Silné stránky: - zabývá se výrobou specifických zařízení, kde na domácím trhu patří mezi nejvýznamnější výrobce (ostatní nejsou schopni dodávat ucelené dodávky), - stabilně vysoký rating, - příznivé finanční ukazatele, - dlouhodobě ziskový klient, - růst společnosti (nezaměřuje se pouze na výrobu pro jedno odvětví, ale je schopen vyrobit i specifické zakázky na objednávku), - kladné reference od odběratelů, i zahraničních, - podíl vlastních prostředků na nové investici. Slabé stránky: - v důsledku celosvětové krize je moţná ztráta některých nevýznamných odběratelů 46

Rizika: - kurzová rizika (v závislosti na výkyvech mezi kurzem CZK vůči kurzu EUR) Ošetření rizik: - zajištění kurzových rizik na finančním trhu. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem o firmě Mišpule s.r.o., po posouzení veškerých dodaných podkladů, rizik a s přihlédnutím k dalším zjištěným informacím, navrhuji poskytnout klientovi investiční úvěr v poţadované výši s dobou splatnosti 8 let a se započetím splácení v lednu 2010.

2.3. Uzavření úvěrové smlouvy Na základě kladného rozhodnutí schvalovatele o poskytnutí investičního úvěru pro firmu Mišpule s.r.o. je připravena Smlouva o úvěru. Smlouva o úvěru bude obsahovat kromě identifikace smluvních stran také údaje o výši úvěru, v jaké měně je poskytován, na jaký účel je poskytován, termíny a způsob čerpání, termíny a způsob splácení. Důleţitou částí smlouvy jsou také smluvní ujednání, které se týkají podmínek za jakých je úvěr poskytnut a které je nutno ještě před čerpáním nebo v průběhu úvěrového obchodu splnit. V případě zajištění úvěrového obchodu jsou pro firmu spolu s úvěrovou smlouvou připraveny i smlouvy, které se týkají zajištění. Pokud se jedná např. o zajištění nemovitostí, je připravena Zástavní smlouva na předmětnou nemovitost a návrh na vklad zástavního práva ve prospěch banky, které je nutné klientem doručit na příslušný katastrální úřad k zápisu do katastru nemovitostí. Před podpisem smlouvy o úvěru s jednatelem firmy je celá smlouva podrobně probrána a jsou vypíchnuty nejdůleţitější body smlouvy, které budou v budoucnu v rámci monitoringu sledovány. Po odsouhlasení podmínek úvěrového obchodu je úvěrová smlouva podepsána za obě smluvní strany.

47

2.4. Kontrola a ukončení úvěrového obchodu Po uzavření nového úvěrového obchodu s firmou Mišpule s.r.o. začíná pro banku další fáze úvěrového procesu a tím je kontrola průběhu celého úvěrového obchodu. Tato kontrola probíhá ve stejném rozsahu, jako probíhalo vyřizování celého úvěrového obchodu, včetně identifikace případného ohroţení návratnosti úvěru a stanovení dalšího postupu. Po klientovi je bankou přesně podle smluvních podmínek poţadováno, aby v pravidelných intervalech předkládal doklady o hospodaření firmy a sděloval případné nové další podnikatelské záměry, které by měli vliv na jeho hospodaření. Záznamy o těchto kontrolách jsou písemně zaznamenávány a uchovávány po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Celý úvěrový proces týkající se naší firmy bude ukončen aţ po splacení investičního úvěru v roce 2017.

48

Závěr V současné době na našem trhu působí celá řada komerční bank, které poskytují úvěry pro podnikatelské subjekty, ať uţ se jedná o začínající podnikatele nebo o firmy působící na trhu jiţ delší dobu. Kaţdá z bank má stanovenu vlastní úvěrovou politiku a při poskytování úvěrů klientům uplatňuje řadu zásad a metodologických postupů, neţ se rozhodne, zda klientovi poskytne poţadovaný úvěrový obchod, ale všechny pouţívají stejné kroky v rámci úvěrového procesu. V práci jsem se zaměřila na to, zda opravdu teoreticky popsaný úvěrový proces je aplikovatelný i v běţné praxi. Na základě získaných informací jsem se pokusila na fiktivní firmě Mišpule s.r.o. převést teoreticky popsaný úvěrový proces do praxe, a postupně procházet jednotlivými kroky úvěrového procesu. Zároveň jsem popsala u jednotlivých kroků úvěrového procesu, proč je nutné, aby firmy předkládaly bankou stanovené podklady k úvěrovému obchodu, jak se s nimi v bance dále pracuje, co se z nich zjišťuje a z jakého důvodu je banka vyţaduje. Výsledkem této práce je zjištění, ţe teoreticky popisovaný úvěrový proces, včetně všech poţadavků na dokumenty od firem, je v praxi bankami běţně pouţíván a je podle něj postupováno při poţadavcích firem o poskytnutí úvěrového obchodu. V rámci úvěrového procesu, většinou to bývá na počátku při předkládání dokumentů a podkladů k úvěrovému obchodu, můţe dojít k odchylkám v poţadavcích na doklady a na to, na co banka klade důraz. Tyto odchylky nejsou natolik zásadní, aby nějak ovlivnily celý úvěrový proces, jak vyplývá z níţe uvedeného textu. Začínající firma nebo podnikatel má při ţádosti o poskytnutí úvěru ztíţenou pozici oproti ostatním firmám a podnikatelům. K ţádosti o poskytnutí úvěru musí doloţit velké mnoţství podkladů, přičemţ hlavním dokumentem je zpracovaný podnikatelský záměr, ve kterém by měl, na základě uvedených argumentů a skutečností, banku přesvědčit, ţe jeho podnikání má budoucnost a ţe by byla zajištěna návratnost poskytnutého úvěru. U těchto úvěrů se banky ve většině případů dotazují, zda můţe klient nabídnout ještě další záruky jiného subjektu, který by ručil za začínajícího podnikatele. U úvěrů pro začínající podnikatele je velké procento zamítnutých ţádostí o poskytnutí úvěru.

49

Firmy nebo podnikatelé podnikající delší dobu a mající za sebou nějakou historii jsou v částečné výhodě, protoţe mohou bance k ţádosti o poskytnutí úvěru doloţit jiţ nějaké výsledky svého hospodaření, ze kterých je viditelný jejich vývoj a majetek. Není pravidlem, ţe by podnikající firmy nemusely dokládat podnikatelský záměr. Podnikatelský záměr se většinou vyţaduje v případě, ţe se klient rozhodne směřovat své podnikání i do jiné oblasti, neţ ve které doposud podnikal, a nebo se rozhodne rozšířit své současné podnikání o větší investici. I u těchto klientů je v některých případech poţadováno zajištění. Ani u těchto klientů není pravidlem, ţe by všechny ţádosti o poskytnutí úvěru byly kladně vyřešeny.

Podle ekonomických informací, které jsou prezentovány v médiích a uváděny ve statistikách vydávaných Českou národní bankou, se kaţdým rokem navyšuje procento poskytnutých úvěrů jak do podnikatelského sektoru, tak také do domácností. V závislosti na celosvětové finanční krizi však vyvstává otázka „Co bude dál?“. Na tuto otázku bude moţné odpovědět aţ za několik let, protoţe v souvislosti s celosvětovou finanční krizí nelze v současné době přesně stanovit, jak bude vývoj v oblasti poskytování úvěrových produktů pokračovat a kam se bude ubírat poskytování podnikatelských úvěrů.

50

Seznam použité literatury 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. 688 s. ISBN 80-7201-515-X 2. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. 471 s. ISBN 80-7201-310-6 3. PAVELKA, František; BARDOVÁ Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008, 279 s. ISBN 978-80-7265-140-5 4. ŠENKÝŘOVÁ,Bohuslava a kol..Bankovnictví II. 2. vyd. Praha: Bankovní akademie a.s., 1998. 268 s. ISBN 80-238-9685-7

Internetové odkazy: http://www.business.center.cz/, 2009-12-14 http://www.creditbureau.cz/cs/Default.aspx, 2010-02-15 http://www.cnb.cz/cs/index.html, 2010-03-15 http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/, 2010-04-19 http://www.miras.cz/seminarky/finance.php, 2009-11-30 http://www.podnikatel.cz/finance/, 2009-11-25 http://www.seminarky.cz/Financni-oblast-kategorie2, 2009-12-28 http://www.solus.cz/hlavni-stranka/, 2010-04-05

Zákony Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

51

Seznam příloh Příloha č.1 – Výpis z obchodního rejstříku Příloha č.2 – Přiznání k dani z příjmů právnických osob Příloha č.3 – Rozvaha v plném rozsahu Příloha č.4 – Výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu Příloha č.5 – Ţádost o poskytnutí úvěru Příloha č.6 – Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu r. 2007 Příloha č.7 – Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu r. 2008 Příloha č.8 – Výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu r. 2007 Příloha č.9 – Výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu r. 2008 Příloha č.10 – Vlastnické vztahy Příloha č.11 – Přehled o peněţních tocích

52

Přílohy

53

Podnikatelské úvěry a úvěrový proces

Recommend Documents