Podnikatelská etika 12 Koncepce etického řízení podniku
Koncepce etického řízení podniku
• Corporate Governance (č. 162 nn) • EFQM • Integrované manažerské systémy
2
EFQM
• European Foundation for Quality Management • V r. 1988 se sešlo 14 CEO předních evropských firem a vydali prohlášení, že založí nadaci za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropského podnikání • K založení došlo o rok později za přítomnosti 67 CEO • Tým expertů a akademiků vytvořil EFQM Excellence Model 3
EFQM Excellence Model
4
Co nabízí EFQM
5
INTEGROVANÉ MANAŽERSKÉ SYSTÉMY • Balance Scorecard (používaná zkratka BSC) = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku • Metoda BSC vznikla jako reakce na zjištění, že řada strategických záměrů nebyla dotažena do praxe. • Mnoho firem má problém s reálným propojením strategií s operativními činnostmi tak, aby se strategie implementovala do všech podnikových oblastí a bylo možné měřit dosažení strategických cílů. 6
Balance Scorecard
7
Integrovaný manažerský systém (IMS) • Systém řízení, původem ze švýcarské HSG univerzity v St. Gallenu, je založen na hledání souladu mezi třemi základními koncepty řízení podniku: koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí podniku. • IMS se zaměřuje na rozpoznání budoucích změn a vlivů na všechny tři koncepty řízení a jejich části ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu. • Rozpoznání potenciálních změn a vlivů na koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí umožní managementu přeformulovat výchozí strategie a cíle podniku, a tak flexibilně přizpůsobit podnikání vývoji podniku, jeho vedení a okolí. 8
Etika a pravidla hospodářské soutěže Co nutí management k etičnosti jednání? 1. Odpovědnost za vnitropodnikové procesy a ovzduší (reakce zaměstnanců, odborové organizace, dozorčí rady – zástupci zaměstnanců) 2. Odpovědnost vůči pravidlům hospodářské soutěže, dodržování pravidel chování na trhu (reakce státních orgánů, např. vládních institucí pro ochranu hospodářské soutěže, oborových sdružení) Důvod? Vedle čistě ekonomických dopadů způsobuje neetické jednání celospolečensky nebezpečnou ztrátu důvěry v etičnost tržního hospodářství 9
Porušování pravidel hospodářské soutěže
1. 2. 3. 4.
Nekalá soutěž Nedovolené omezování hospodářské soutěže Porušování práv spotřebitelů Konflikt zájmů
10
Nekalá soutěž • jednání v rozporu s dobrými mravy, způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, zlehčování konkurence • klamavá reklama, klamavé označení zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti jiných podniků, výrobků či služeb • podplácení zaměstnanců nebo manažerů odběratele, • porušování obchodního tajemství, porušování cizích obchodních práv – licencí, know how • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí, • hospodářská diskriminace 11
Nekalá soutěž - příklady
• Udávání nereálné spotřeby paliva výrobci aut
12
Nedovolené omezování hospodářské soutěže
• Zneužívání monopolního nebo dominantního postavení podnikatelského subjektu na trhu • tajné (tiché) domluvy několika subjektů, které uměle vytvářejí monopolní nebo dominantní postavení na úkor ostatních soutěžitelů, s cílem poškodit je nebo je úplně vyřadit ze soutěže • např. kartelové dohody a dohody o sloučení (fůzi) několika podniků 13
Porušování práv spotřebitele • Úmyslná, vědomá činnost zaměřená k získání určité výhody (zisku, úspory) na úkor spotřebitele. • Např. nedodržování kvality, diskriminace a klamání spotřebitele, úmyslné zanedbávání informačních povinností vůči spotřebiteli • Nerespektování zákonného omezení reklamy atd.
14
Konflikt zájmů Forma zneužití hosp. soutěže, která se týká zejména zaměstnanců státní správy, poslanců a senátorů, kdy může dojít ke kolizi výkonu jejich funkce s podnikáním. Zneužívání vědomostí a vynášení informací, zvýhodňujících jiný hospodářský subjekt na trhu, lobování v něčí prospěch, korupce Může se týkat i manažerů a pracovníků objednatele. Rovnocennou vinu nesou při použití těchto metod i pracovníci nabízející firmy (dodavatele) 15
Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-1 1. Nadržování či diskriminace při přijímání a propouštění zaměstnanců 2. Otevřenost a čestnost komunikace na všech úrovních
3. Nejednoznačnost kriterií hodnocení práce manag. 4. Problém úplatků. Dárek, pozornost n. úplatek? 5. Nátlak nadřízených k použití neetických jednání ( Příkazy typu: Udělej to jak chceš, ale do termínu to musí být hotové!) ( Raymond Baumharts, 1961)
16
Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-2 1. 2. 3. 4. 5.
Problém přizpůsobit se neetickým požadavkům nadřízených Konflikt mezi pracovním vytížením a rodinným životem Absence jasných kritérií v odměňování manažerů Tendence všech vyhýbat se odpovědnosti za rozhodnutí Požadavek loajality k firmě i v případech jejího porušení etiky vůči zákazníkovi, obch. partnerovi, veřejnosti, státní správě a ŽP 6. Absence nestrannosti při přijímání a propouštění zaměstnanců, a diskriminace kvůli rase, věku, pohlaví, náboženství a politickému přesvědčení 7. Absence morální podpory vedení při momentálních neúspěších 17
Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-3 8. Promíjení nízké kvality práce některým zaměstnancům, pramenící z osobních vazeb a sympatií (protekce)
9. Tendence řady zaměstnanců podávat v podniku vědomě nižší výkon, než jakého jsou schopni. (Zajišťovat pouze kontrolovatelné minimum výkonu, „šetřit si práci“ ) 10.Zkreslování a manipulace s fakty k ospravedlnění účelových rozhodnutí
18
Manažeři - názory na etiku • Výzkumy A.B. Carrolla ukázaly, že top m. se o řadě svých rozhodnutí domnívají, že jsou morálně správná • Přitom jejich střední management je chápe jako nátlak na porušování morálních zásad. • 78% středních manažerů uvedlo, že musí dělat morální kompromisy (porušovat etiku), aby mohli vyhovět tlaku vyššího managementu. • Naproti tomu 88% top manažerů odmítá, že by vykonávali nátlak, vynucující si etické kompromisy a jsou přesvědčení, že něco takového dnes v byznysu ani neexistuje. 19
3 typy nátlaku na střední management Různé formy nátlaku na střední management mohou vést k etickým problémům, které poškozují firmu nebo konkrétní realizátory zadaných úkolů A.Nátlak vahou autority nadřízeného B.Nátlak firmy na zanedbávání rodiny (požadavek „korporátní bigamie“) C.Nátlak ze strany spolupracovníků (konkurence spoluzaměstnanců vyžaduje od nás „tvrdé lokty“. Vše co staví spoluzaměstnance do špatného světla před našimi společnými nadřízenými je dobré pro nás aj.) 20
4 typy manažerů podle vztahu k etice • Ekonomisté Přehlížejí konflikty mezi ekonomikou a etikou, věří, že vše vyřeší „neviditelná ruka trhu“ Co je dobré pro podnikatele (firmu), je dobré pro celou společnost
• Konvencionalisté
Prioritu má zákon. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno a je morálně legitimní (správné).
• Idealisté Věří v uskutečnění společenských hodnot, ale nevěří v pozitivní moc „neviditelné ruky trhu“, (že by mohla nastolit čestnost, mravnost, spravedlnost). Mají černobílé vidění a malý smysl pro realitu
• Reformisté - společensky nejpřínosnější ! Hledají soulad mezi morálkou a ekonomickým úspěchem. Uznávají ekonomickou i celospolečenskou odpovědnost, kreativní 21 realisté
Vnitropodnikové etické klima • Etické klima podniku je výslednicí mravních východisek, očekávání a jednání všech zaměstnanců a manažerů. • Nástroji jeho vytváření jsou: vyznávané etické hodnoty podniku, firemní etický kodex, příklad vedoucích, etická praxe vedoucích a reakce vedení na etické či neetické jednání zaměstnanců. • Podle převažujícího charakteru můžeme rozlišovat tři typy etického klimatu 1. egoistické (zaměřené na vlastní zájem jednotlivce) 2. benevolentní (přihlížející k zájmům druhých) 3. zásadové (integrující normativní přístupy) 22
Projevy jednotlivých typů etického klimatu
Zaměření zájmu Typ eklimatu egoistický
Jednotlivec
Podnik
Společnost
osobní zájem
zájem podniku výkonnost ekonomiky
benevolentní
přátelský vztah
zájem týmu
Společenská odpovědnost
zásadový
osobní morálka
podniková pravidla a postupy
právo a profesní kodexy
23
Důsledky zanedbávání etiky v podniku
• Etické klima se vytvoří živelně. • Rozhodující roli sehrají silné osobnosti (např. nadřízení) • a zažité způsoby práce, ekonomické zájmy se stanou jedinou motivací veškeré činnosti • Zájem o zisk a etiku bývá nerovnovážný, e. zanedbávána • Nebo je zájem o e. kolísavý, e. problémy řešeny ex post, chybí koncepce jejich předcházení To je typické pro podniky v 1. a 2., částečně i 3. stádiu morálního rozvoje podle Riedenbachova a Robinova modelu 24
Přínosy péče o etiku podniku • Podniky, v nichž se zájem o zisk a zájem o etiku stávají vyrovnanými se vyznačují: - nejvyšší mírou vnitropod. mravního konsenzu - neformálním trvalým pozitivním etickým klimatem • To zvyšuje celkovou výkonnost pracovních kolektivů a stává se významnou složkou goodwillu podniku a komparativní výhodou na trhu 25
Jak otestovat, zda je rozhodnutí etické? • Manažer by měl rozhodnutí analyzovat ve třech rovinách: rovina prospěšnosti (utilitární hledisko) rovina lidských práv a svobod rovina spravedlnosti (distribuce prospěchu a zátěží (újmy) mezi jednotlivé účastníky) 26
Vnitřní struktura hodnotících hledisek etičnosti Hodnotící hledisko
Kriterium
Podmínka etičnosti
Limity a rizika
Přínosy jednoznačně převyšují náklady
Obtížnost měření spol. a lidských nákladů Většina může přehlížet zájmy a práva menšiny
PROSPĚŠNOST
Srovnání přínosu s náklady
PRÁVA
Jsou práva Základní Obtížnost vyvažování respekto- lidská práva vzájemně rozporných vána ? jsou práv respektována
SPRAVEDLNOST
Je distribuce spravedlivá ?
Přínosy a náklady jsou spravedlivě rozděleny
Obtížnost stanovení míry přínosů a nákl. Neshoda o tom, co je „spravedlivé“ 27
Model managerského rozhodování o etičnosti
DILEMA Požadavek rozhodnutí
PROSPĚŠNOST Převyšuje přínos náklady? lidská práva?
ANO
NE
SPRAVEDLNOST Jsou respektována spravedlivě?
ANO
NE
PRÁVA Jsou přínosy a náklady rozděleny
ANO
NE 28
Vyhodnocení 3x ANO ROZHODNUTÍ JE ETICKÉ 3x NE ROZHODNUTÍ JE AMORÁLNÍ 2x ANO, 1 x NE – Dilema . Jak stanovit priority? Nejčastějí má největší vliv na rozhodnutí úroveň podnikové kultury a etického klimatu Je-li nízká, jsou m. nuceni upřednostňovat utilitární kriterium Čím vyšší je úroveň podnikové kultury a kvalita 29
Etika v dnešních požadavcích na manažera Odborné znalosti – podmínka nutná, nikoli postačující Práce s lidmi (soft skills) dtto Manažerské dovednosti : kreativita, flexibilita, koncepčnost, komunikativnost
Nově je sledován i požadavek na mravní vyspělost a sílu osobnosti Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a životní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby bylo zachováno ŽP, aby se zlepšovaly prac. podmínky 30 zaměstnanců, aby se prohlubovala důvěra
Etika v dnešních požadavcích na manažera 2 31
Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí manažer cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a životní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby * bylo ochraňováno ŽP, *zlepšovaly prac. podmínky zaměstnanců, *prohlubovala důvěra občanů v kvality
