Podnikání v České republice
Podnikání v České republice Eva Bergerová
Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Enterprise Europe Netw ork Listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Obsah Obsah ................................................................................................................................... 3 Seznam tabulek ................................................................................................................... 7 Seznam schémat ................................................................................................................. 8 Úvod ..................................................................................................................................... 9 1. Podnikatelské prostředí .............................................................................................10 1.1. Česká republika .....................................................................................................10 1.2. Moravskoslezský kraj .............................................................................................11 2. Pravidla zahájení podnikání v ČR ..............................................................................13 2.1. První kroky .............................................................................................................13 2.2. Lhůty ......................................................................................................................14 2.3. Přidělení identifikačního čísla (IČ) ..........................................................................14 2.4. Obchodní rejstřík ....................................................................................................14 2.5. Legislativní úprava .................................................................................................15 3. Formy podnikání v ČR ................................................................................................16 3.1. Ţivnostenské podnikání..........................................................................................16 3.1.1. Podmínky provozování ţivnosti .......................................................................19 3.1.2. Druhy ţivností .................................................................................................19 3.1.3. Zahájení ţivnostenského podnikání fyzické osoby ..........................................20 3.1.4. Zahájení ţivnostenského podnikání právnické osoby ......................................20 3.1.5. Lhůty pro vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku .........................................21 3.1.6. Poplatky spojené s ţivnostenským podnikáním ...............................................22 3.1.7. Povinnosti podnikatele ....................................................................................22 3.2. Obchodní společnosti .............................................................................................23 3.2.1. Akciová společnost (a. s.) ...............................................................................23 3.2.2. Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) ......................................................23 3.2.3. Komanditní společnost (k. s.) ..........................................................................24 3.2.4. Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) ............................................................24 3.2.5. Evropská společnost (SE) ...............................................................................24 3.2.6. Evropské hospodářské zájmové sdruţení (EHZS) ..........................................25 3.3. Druţstevní podnikání..............................................................................................25 3.3.1. Druţstvo ..........................................................................................................25 3.3.2. Evropská druţstevní společnost (SCE) ...........................................................26 3.4. Jiné formy podnikání ..............................................................................................27 3.4.1. Holding / Koncern............................................................................................27 3.4.2. Joint venture ...................................................................................................28 3.4.3. Smlouva o tichém společenství .......................................................................28 3.4.4. Obchodní zastoupení ......................................................................................28 3.5. Ready-made firmy – firmy na klíč ...........................................................................28 3.6. Podnikání zahraničních osob .................................................................................29 4. Zaměstnanci................................................................................................................30 4.1. Hlášení volného pracovního místa na úřadu práce .................................................30 4.2. Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.......................................................30 4.3. Vysílání pracovníků ................................................................................................30 5. Volný pohyb sluţeb na vnitřním trhu EU ..................................................................31 6. Financování podnikání ...............................................................................................32 6.1. Fondy rizikového kapitálu (venture fondy) ..............................................................32 6.2. Business Angels.....................................................................................................32 6.3. Strukturální fondy EU .............................................................................................32 6.3.1. Hledání partnera pro projekt spolufinancovaný z prostředků EU .....................33 6.4. Národní zdroje........................................................................................................33 6.5. Aplikace „RIS Dotace― ............................................................................................34 Strana 3 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Daně a pojištění placené podnikateli ........................................................................35 7.1. Přímé daně ............................................................................................................35 7.1.1. Daň z příjmu fyzických osob ............................................................................35 7.1.2. Daň z příjmu právnických osob .......................................................................35 7.1.3. Daň z nemovitostí ...........................................................................................36 7.1.4. Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí .......................................36 7.1.5. Silniční daň .....................................................................................................36 7.1.6. Zpoplatnění pozemní komunikace ...................................................................36 7.1.7. Správní poplatky .............................................................................................36 7.2. Nepřímé daně ........................................................................................................37 7.2.1. Daň z přidané hodnoty (DPH) .........................................................................37 7.2.2. Spotřební daně................................................................................................38 7.2.3. Cla ..................................................................................................................38 7.2.4. Ostatní nepřímé daně......................................................................................38 7.3. Sociální a zdravotní pojištění..................................................................................38 7.4. Zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ................................39 7.5. Vrácení DPH osobám registrovaným k DPH v jiném státě EU ................................40 7.6. Internetové odkazy .................................................................................................40 8. Veřejné zakázky ..........................................................................................................41 8.1. Druhy veřejných zakázek .......................................................................................41 8.2. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) ...............................................41 8.3. Zdroje informací o veřejných zakázkách.................................................................41 9. Export ..........................................................................................................................43 9.1. Zelená linka pro export ...........................................................................................43 9.2. CzechTrade – vládní proexportní organizace .........................................................43 9.3. Česká exportní banka, a.s. (ČEB) ..........................................................................43 9.4. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) .......................................43 9.5. Česká centra (ČC) .................................................................................................44 9.6. Market Access Database .......................................................................................44 9.7. Export Helpdesk for developing countries ..............................................................44 9.8. Statistika zahraničního obchodu .............................................................................44 10. Podpora spolupráce podnikatelů ..............................................................................45 10.1. Business Cooperation Database (BCD) ..............................................................45 10.2. Vyhledání českého dodavatele pro zahraniční firmu ...........................................45 10.2.1. Sluţba Enterprise Europe Network ..............................................................45 10.2.2. Sluţba CzechTrade .....................................................................................45 10.3. Match-making / Brokerage events, podnikatelské mise, veletrhy ........................45 10.3.1. Seznam veletrhů ..........................................................................................46 10.4. Portál pro Sasko – Česko – Polskou hospodářskou spolupráci...........................46 10.5. Databáze firem ...................................................................................................46 10.5.1. Databáze českých firem ..............................................................................46 10.5.2. Databáze českých i zahraničních firem ........................................................47 11. Investiční klima ...........................................................................................................48 11.1. Sluţby CzechInvestu ..........................................................................................48 11.2. Investiční pobídky ...............................................................................................48 11.3. Nákup nemovitostí ..............................................................................................49 11.4. Pronájem nebytových prostor .............................................................................49 11.5. Cena elektřiny, vody, tepla, zemního plynu .........................................................50 12. Uznávání kvalifikací ....................................................................................................51 12.1. Regulované profese............................................................................................51 12.2. Uznávání odborných kvalifikací...........................................................................51 13. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) ........................................................53 13.1. Legislativní úprava ..............................................................................................53 13.2. Kontrolní činnost .................................................................................................53 13.3. Instituce BOZP ...................................................................................................53 7.
Strana 4 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
13.3.1. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) .......53 13.3.2. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.................................54 13.3.3. Klub personalistů ČR ...................................................................................54 14. Bezpečnost výrobků ...................................................................................................55 14.1. Neharmonizované výrobky .................................................................................55 14.1.1. Povinnosti výrobců, dovozců, distributorů ....................................................55 14.1.2. Informační systém technických předpisů (TRIS) ..........................................55 14.1.3. Princip vzájemného uznávání výrobků z členských států EHP a Turecka ....56 14.2. Harmonizované výrobky .....................................................................................56 14.2.1. Technické poţadavky na výrobek ................................................................56 14.2.2. Česká technická norma ...............................................................................57 14.2.3. Přístup k posuzování shody (starý, nový, globální) ......................................57 14.2.4. Směrnice nového přístupu ...........................................................................58 14.2.5. Povinnosti výrobců.......................................................................................58 14.2.6. Informační systém NANDO IS .....................................................................59 14.3. Výrobky s označením CE nebo CCZ...................................................................59 14.4. Evropské normalizační orgány ............................................................................60 14.5. Systém vzájemného rychlého varování (RAPEX) ...............................................60 14.6. Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) ....................60 15. Ekologické standardy při podnikání..........................................................................61 15.1. Ochrana ţivotního prostředí ................................................................................61 15.2. Ochrana ovzduší.................................................................................................61 15.3. Ochrana vod .......................................................................................................61 15.4. Odpadové hospodářství ......................................................................................61 15.5. Ochrana přírody ..................................................................................................61 15.6. Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství......................................................61 15.7. Nakládání s chemickými látkami .........................................................................61 16. Ochrana duševního vlastnictví ..................................................................................62 16.1. Portál InnovAccess preparing Europe for global competition ..............................62 16.2. Poplatky..............................................................................................................62 16.3. Druhy ..................................................................................................................62 16.3.1. Autorské právo ............................................................................................62 16.3.2. Průmyslová práva ........................................................................................62 16.3.3. Práva obchodně vyuţitelná – práva na označení .........................................63 16.4. On-line databáze ................................................................................................63 16.5. Instituce ..............................................................................................................63 16.5.1. Úřad průmyslového vlastnictví .....................................................................63 16.5.2. Evropská patentová organizace ...................................................................63 16.5.3. Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu .........................................................64 16.5.4. Světová organizace duševního vlastnictví ...................................................64 16.6. Zpětná vazba pro Evropskou komisi ...................................................................64 16.6.1. Váš hlas v Evropě (Your Voice in Europe) ...................................................64 16.6.2. SME Feedback databáze.............................................................................64 16.6.3. Evropský podnikatelský konzultační panel ...................................................64 17. Instituce.......................................................................................................................66 17.1. Státní instituce ....................................................................................................66 17.2. Asociace, svazy a komory ČR ............................................................................67 17.3. Banky v ČR.........................................................................................................67 18. Uţitečné instituce v Moravskoslezském kraji ...........................................................68 18.1. Ţivnostenské úřady – CRM v MSK .....................................................................70 18.2. Banky MSK .........................................................................................................71 19. Uţitečné weby .............................................................................................................72 19.1. Průvodce podnikáním .........................................................................................72 19.2. Podmínky podnikání ...........................................................................................72 19.3. Certifikace...........................................................................................................72 Strana 5 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
19.4. Daně ...................................................................................................................73 19.5. Export .................................................................................................................73 19.6. Finance...............................................................................................................73 19.7. Legislativa...........................................................................................................73 19.8. Letenky ...............................................................................................................73 19.9. Mapy a plánovače tras ........................................................................................73 19.10. Nemovitosti .........................................................................................................73 19.11. Slovníky ..............................................................................................................74 19.12. Statistika .............................................................................................................74 19.13. Školství ...............................................................................................................74 19.14. Věda, výzkum, vývoj a inovace ...........................................................................74 19.15. Veřejné zakázky .................................................................................................75 19.16. Vyhledávače .......................................................................................................75 19.17. Výlety..................................................................................................................75 19.18. Ostatní zajímavé weby........................................................................................75 Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK) ............................76 Enterprise Europe Network ...............................................................................................77 Zdroje ..................................................................................................................................78
Strana 6 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Vybrané ukazatele České republiky a Moravskoslezského kraje .................... 12 Tabulka č. 2 - Ţivnostenská oprávnění (ŢO) v ČR k 31. prosinci 2007 ................................. 20 Tabulka č. 3 - Formy podnikání ............................................................................................ 27 Tabulka č. 4 - Přímé daně .................................................................................................... 35 Tabulka č. 5 - Nepřímé daně ................................................................................................ 37 Tabulka č. 6 - Pojistné na sociální zabezpečení ................................................................... 39 Tabulka č. 7 - Cena elektřiny, vody, tepla a zemního plynu v r. 2008 ................................... 50
Strana 7 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Seznam schémat Schéma č. 1 Schéma č. 2
Zaloţení ţivnosti – CRM .............................................................................. 18 Maximální míra veřejné podpory (% z uznatelných nákladů) ....................... 49
Strana 8 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Úvod Tato publikace je určena zájemcům o podnikání v České republice (českým i zahraničním subjektům). Jelikož se podmínky podnikání mění, jsou kapitoly doplněny internetovými odkazy na aktuální znění a na kontakty zodpovědných osob. Publikace je spolufinancována z programu The Competitiveness and Innovation Framework Programme (CIP) a ze státního rozpočtu (projekt BISONet 150242 – Enterprise Europe Network). Pro zájemce je k dispozici také publikace „Podnikání v Polsku“ a „Podnikání na Slovensku“. Vaše připomínky, náměty pro další vydání publikace můţete posílat na Krajskou hospodářskou komoru Moravskoslezského kraje – partnera poradenské sítě pro podnikatele Enterprise Europe Network,
[email protected], +420 597 479 335.
Strana 9 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
1. Podnikatelské prostředí 1.1.
Česká republika
Česká republika vznikla 1. ledna 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky. Česká republika je demokratická parlamentní republika. Oficiálním jazykem je čeština. Výkonnou moc má prezident a vláda, která vydává nařízení a navrhuje zákony. Je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident (nyní Václav Klaus), volený kaţdých pět let oběma komorami Parlamentu. Prezident navrhuje ústavní soudce, které musí schválit Senát, za určitých podmínek můţe rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také předsedu vlády (nyní Mirek Topolánek) a další její členy na návrh předsedy. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictví i od jednotlivých členů vlády. Zákonodárnou moc má Parlament ČR, který je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců kaţdé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Jednou za dva roky se volbami obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb. Kaţdý z 81 senátorů má šestiletý mandát. Nezávislá Česká národní banka udrţuje od roku 1991 měnovou stabilitu. Česká koruna je plně směnitelná. Kurs ČNB k 24. listopadu 2008: 1 EUR = 25,38 CZK; 1 USD = 19,87 CZK. ČR je členem světových organizací: OECD, WTO, IMF, EBRD a NATO. Členským státem Evropské unie je od 1. května 2004. Svou rozlohou necelých 79 tis. km² patří ČR ke středně velkým evropským státům (zhruba odpovídá Rakousku nebo Irsku). Z celkové rozlohy Evropské unie zaujímá ČR velikostně něco přes 2 %. Vnitřně je ČR rozdělena na 14 krajů, z nichţ jeden náleţí hlavnímu městu Praha. Hlavou kaţdého kraje je hejtman, s výjimkou Prahy, v jejímţ čele je primátor. Některé kraje se sdruţují do statistických oblastí zvaných téţ NUTS 2, které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruţeny do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je kaţdá tvořená jediným krajem. Mezi města s největší rozlohou patří v rámci ČR hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Liberec a Ostrava. Česká průmyslová výroba má bohatou tradici a mnohé její produkty mají světovou kvalitu a proslulost: sklo, porcelán, český granátový šperk, pivo (Radegast, Prazdroj, Budvar, Staropramen, Bernard, Zlatopramen, Starobrno, Lobkowicz), likér Becherovka, minerální voda (Mattoni, Korunní, Bonaqua, Magnesie), Olomoucké tvarůţky, automobily Škoda, radar Věra-E, bezpilotní průzkumný letoun Sojka, paraglidy, klavíry Petrof, obuv Baťa a další. Statistická data naleznete na webu: – Český statistický úřad: http://www.czso.cz – Databáze přeshraniční spolupráce (CBFD) (statistiky z ČR, Polska a Německa): http://www.crossborderdatabase.de – Regionální informační servis: http://cygni.risy.cz Strana 10 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
1.2.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků k 1. 1. 2000. Podle usnesení vlády ČR č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 – Moravskoslezsko. Krajským městem je statutární město Ostrava. Kraj sousedí na severu s Polskem (Slezské a Opolské vojvodství) a na východě se Slovenskem (Ţilinský kraj). Jiţním sousedem kraje je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. Kraj rozlohou zaujímá téměř 7 % území ČR, je 6. největším krajem ČR. Je to nejlidnatější kraj ČR. Dlouhá průmyslová tradice regionu: 1763 – Počátek hornictví v Ostravě. 1828 – Zaloţení první huti ve Vítkovicích (dnes součást města Ostravy) – Rudolfova huť, později Vítkovické ţelezárny, dnes VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. 1839 – Zaloţení ţelezáren v Třinci. 1847 – Nová ţelezniční trať, tak zvaná Severní Ferdinandova ţeleznice spojující Ostravu s Vídní a Krakovem. Druhá polovina 19. století – Dynamický rozvoj průmyslu v okolí Ostravy – hornictví, kovodělnictví, hutnictví, strojírenství. Přelom 19. a 20. století – Město Ostrava se stává průmyslovým centrem Rakousko–Uherské monarchie. Nárůst populace, velká migrace obyvatelstva z Moravy, Maďarska a Polska. Po roce 1945 – Velký rozvoj průmyslu v celé oblasti severní Moravy a Slezska, včetně otevření Nové huti v Ostravě v roce 1951 (dnes ArcelorMittal Ostrava a.s.) Období let 1950–1980 – Období enormního růstu populace (usazují se zde dělníci z celého Československa) a výstavby. Po roce 1989 – Restrukturalizace a revitalizace průmyslu, uzavírání dolů, příliv domácích i zahraničních investic, zlepšení ţivotního prostředí díky mnoha ekologickým zásahům v továrnách a podnicích. Moravskoslezský kraj v roce 2008 jiţ po třetí za sebou získal od auditorské společnosti Moody’s Investor Service ratingové hodnocení A2 se stabilním výhledem. Investorům garantuje bezproblémovou schopnost dostát svým závazkům. Rating A2 se stabilním výhledem odráţí základní úvěrové hodnocení na stupni 7 na stupnici od 1 do 21 (kde 1 představuje nejniţší a 21 nejvyšší riziko). Stupeň 7 zohledňuje řadu faktorů, zejména všeobecně konzervativní přístup kraje k řízení rozpočtu, jeho přiměřenou výši zadluţenosti a výsledky hospodaření. V kraji se nacházejí turisticky zajímavé destinace, přírodní krásy a historické a technické unikáty. V Moravskoslezském kraji fungují klastry: automobilový, dřevařský, IT, strojírenský, stavební, obnovitelných a druhotných zdrojů energie, vodíkový a energetický. Zahraniční osoby, které se chtějí v kraji usadit, oceňují i moţnost docházky svých dětí do mezinárodní školy. 1st International School of Ostrava nabízí výuku v angličtině a češtině, je otevřena pro děti a studenty všech národností a zahrnuje všechny tři stupně školního vzdělání v ČR: mateřskou školu, základní školu a gymnázium. Vybrané ukazatele Moravskoslezského kraje ve srovnání s Českou republikou naleznete v tabulce č. 1 na straně 12.
Strana 11 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Tabulka č. 1 - Vybrané ukazatele České republiky a Moravskoslezského kraje Ukazatel
MJ
Rozloha k 1. 1. 2008 Obyvatelstvo k 30. 6. 2008 Hrubý domácí produkt v běţných cenách 2007 HDP na 1 obyvatele v PPS EU 27 = 100 – r. 2007
ha
7 886 702
542 698
osoby
10 424 926
1 250 066
mld. Kč
3 530,2
–
PPS
20 117
–
81,5
–
tis. Kč
54 283 633
–
tis. Kč tis. Kč
34 647 997
–
10 278 291
–
9 158 401
–
198 944
–
892,3
–
%
Výdaje na výzkum a vývoj v ČR – r. 2007 podnikatelský vládní (veřejný)
tis. Kč
vysokoškolský
tis. Kč
neziskový Státní dluh – r. 2007
mld. Kč
Státní dluh/HDP
Moravsko– slezsko (NUTS 2)
ČR (NUTS 0)
25,3
–
Vývoz – r. 2007
mil. Kč
2 479 234
250 339
Dovoz – r. 2007
mil. Kč
2 391 300
173 133
2,8
–
2 519 599
238 545
302 461
21 496
15 125
1 458
1 942 852
196 327
1 464 946
199 514
Stavební ohlášení a povolení celkem
59 153
5 726
Zahájené byty
21 931
1 757
ha
4 254 406
277 183
Míra registrované nezaměstnanosti
%
5
8
Neumístění uchazeči o zaměstnání
osoby
297 880
54 528
151 881 2,0
15 428 3,5
23 569
21 446
%
Míra inflace – r. 2007
%
Organizační struktura k 30. 6. 2008 Počet registrovaných subjektů obchodní společnosti druţstva fyzické osoby Průmysl – 30. 6. 2008 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb průmyslové povahy (podniky s více neţ 20 zaměstnanci)
mil. Kč
Stavebnictví k 30. 6. 2008
Zemědělství k 31. 12. 2006 Zemědělská půda Práce k 30. 6. 2008
Volná pracovní místa Uchazeči na 1 volné pracovní místo Průměrná měsíční mzda zaměstnance
Kč
Zdravotnictví – r. 30. 6. 2008 Lékaři v zařízeních ambulantní péče na 1 000 obyvatel
osoby
2,9
2,6
Lékaři v nemocnicích na 10 000 obyvatel
osoby
8,7
8,1
Lůţka v nemocnicích na 1 000 obv. Průměrná pracovní neschopnost
%
6,2
5,9
5,814
6,924
2 683 784 1 420 019 8 187
329 500
Sociální zabezpečení k 31. 12. 2006 Příjemci důchodů celkem
osoby
z toho starobních celkem
osoby
Průměrný starobní důchod
Kč
Zdroj:
ČSÚ: http://www.czso.cz Strana 12 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
166 184 8 260
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
2. Pravidla zahájení podnikání v ČR Podnikáním se dle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. V ČR lze podnikat: a) na základě ţivnostenského oprávnění – dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, b) na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. lékař, advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor, veterinární lékař, znalec, tlumočník, auditor), c) provozovat zemědělskou výrobu (vč. lesního a vodního hospodářství) – dle § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
2.1.
První kroky
Podle toho jakou formou se rozhodneme podnikat, můţe zahájení podnikání předcházet: Zaloţení společnosti společenskou smlouvou / zakladatelskou listinou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Ustavující valná hromada rozhoduje o zaloţení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti. Zaloţení bankovního účtu společnosti ke sloţení základního kapitálu (banka obvykle vyţaduje originál společenské smlouvy). Základní kapitál se vytváří povinně v k. s., s. r. o. a a. s. Doklad o právním titulu uţívání nemovitosti, ve kterém je umístěno sídlo (např. nájemní smlouva o uţívání nebytových prostor nebo doklad o vlastnictví výpisem z katastru nemovitostí). V souladu se zákonem č. 133/1985 Sb. o poţární ochraně zajistit poţární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a další opatření. Kolaudace prostor pro podnikání – dle § 126 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky 526/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona: Stavbu lze uţívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o uţívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu uţívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíţ účinky by mohly ohrozit ţivot a veřejné zdraví, ţivot a zdraví zvířat, bezpečnost nebo ţivotní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Ke kolaudaci se můţe vyţadovat např. stanovisko hasičského záchranného sboru – dle vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách poţární ochrany staveb, stanovisko hygienické stanice). Získání podnikatelského oprávnění (např. u ţivnostenského úřadu podání ohlášení nebo ţádosti o vydání koncese). Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení průkazu ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění (není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze jiţ na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku). Vedení daňové evidence (dříve tzv. jednoduché účetnictví) podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů anebo účetnictví (dříve tzv. podvojné účetnictví) dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetnictví vedou povinně subjekty zapsané v obchodním rejstříku.
Strana 13 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Uzavření smlouvy se subjektem, který bude zajišťovat odstranění elektrozařízení a elektroodpadu (pokud bude součástí Vaší podnikatelské činnosti prodej elektroniky) – dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti (např. osvědčení o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob) je dán zákonem č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví.
2.2.
2.3.
Lhůty SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ: Pokud zahájíte samostatnou výdělečnou činnost, musíte to nejpozději do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, v němţ jste zahájil/a samostatnou výdělečnou činnost, oznámit okresní, v Praze Praţské nebo v Brně Městské správě sociálního zabezpečení (OSSZ) – dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA: 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven – dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. FINANČNÍ ÚŘAD: Od obdrţení oprávnění k podnikatelské činnosti je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (finančního úřadu) – dle § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. ÚŘAD PRÁCE: Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení dle § 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a do 10 kalendářních dnů oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běţet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.
Přidělení identifikačního čísla (IČ)
Dle § 22 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické sluţbě se kaţdému ekonomickému subjektu přiděluje identifikační číslo (IČ). Identifikační čísla přiděluje právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku, zahraničním osobám a organizačním sloţkám zahraničních osob, nadacím a nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem rejstříkový soud, fyzickým osobám provozujícím ţivnost ţivnostenský úřad, sdruţením a politickým stranám a politickým hnutím Ministerstvo vnitra, církvím, náboţenským společnostem a jiným právnickým osobám, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboţenských společností Ministerstvo kultury, školským právnickým osobám a veřejným výzkumným institucím Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a ostatním ekonomickým subjektům Český statistický úřad.
2.4.
Obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík je dle obchodního zákoníku veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o podnikatelích dle obchodního zákoníku. Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě a je všem přístupný, kdokoliv do něj můţe nahlíţet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Dle § 34 zákona obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapisují: a) obchodní společnosti a druţstva, b) zahraniční osoby (kromě fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor), Strana 14 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
c) fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany ČR nebo některého z členských států EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (popřípadě mají v některém z uvedených států trvalý pobyt), pokud o zápis poţádají a d) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vţdy, jestliţe výše jejích výnosů nebo příjmů sníţených o DPH, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za 2 po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč. O zápis do obchodního rejstříku poţádá právnická osoba nebo zahraniční fyzická / právnická osoba příslušný rejstříkový soud (soud, v jehoţ územním obvodu je umístěno její místo podnikání nebo její organizační sloţka podniku). Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku je dle poloţky 8 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích stanoven poplatek a) 5 000 Kč za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku, b) 3 000 Kč za výmaz podnikatele, c) 1 000 Kč za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele. Lhůta k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku – nejpozději do 90 dnů ode dne obdrţení potvrzení o splnění podmínek pro provozování ţivnosti (výpisu ze ţivnostenského rejstříku). Seznam závazných formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku a seznam listin (příloh), které se k těmto návrhům přikládají stanovuje vyhláška č. 250/2005 Sb. o formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku jsou k dispozici i v elektronické podobě na webu Ministerstva spravedlnosti ČR.
2.5.
Legislativní úprava
Oblast podnikání je v ČR regulována řadou zákonů. Hlavní zákony jsou tyto: – Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů – Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – Trestní zákon, zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Zákon o přestupcích, zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích – Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků – Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele – Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů – Zákon o uznávání kvalifikace, zákon č. 18/2004 Sb. – Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev – Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Strana 15 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
3. Formy podnikání v ČR 3.1.
Ţivnostenské podnikání
Osoba, která chce v ČR provozovat ţivnost musí podat u ţivnostenského úřadu ohlášení nebo ţádost o vydání koncese. Podání dle ţivnostenského zákona lze učinit u ţivnostenského úřadu: a) u kteréhokoliv obecního ţivnostenského úřadu (od 1. srpna 2006 mají ţivnostenské úřady rozšířenou pravomoc jako „centrální registrační místa“, tzv. CRM); b) prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (tzv. Czech POINT – na hospodářských komorách, na pobočkách České pošty, u notářů, na magistrátech, na obecních a městských úřadech) – kontaktní místo přijaté podání neprodleně doručí obecnímu ţivnostenskému úřadu, který si podatel zvolí (pokud si podatel obecní ţivnostenský úřad nezvolí, doručí se podání obecnímu ţivnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání), přičemţ lhůta pro vyřízení podání počíná běţet jeho doručením včetně příloh obecnímu ţivnostenskému úřadu; c) elektronicky – podání JRF s elektronickým podpisem. Při podání u ţivnostenského úřadu (CRM) je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) podat registrace, resp. přihlášky do evidencí ţivnostenského úřadu, finančního úřadu, české správy sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovny. Jednotný registrační formulář (JRF) má verzi pro právnickou osobu (PO) a verzi pro fyzickou osobu (FO). Pomocí JRF jsou moţné tyto registrace resp. přihlášky do evidencí: 1. Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: Ohlášení ţivnosti Ţádost o koncesi Oznámení změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 ţivnostenského zákona Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění Oznámení o zahájení/ukončení provozování ţivnosti v provozovně Oznámení o přerušení provozování ţivnosti Oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno 2. Ve vztahu k finančnímu úřadu: Přihláška k daňové registraci pro FO o přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob o přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty o přihláška k dani z nemovitosti o přihláška k dani silniční o přihláška k registraci pro plátcovy pokladny o přihláška k registraci – odštěpné závody a provozovny o přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně zajišťující daň
Strana 16 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Přihláška k daňové registraci pro PO o přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob o přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty o přihláška k dani z nemovitosti o přihláška k dani silniční o přihláška k registraci pro plátcovy pokladny o přihláška k registraci – stálá provozovna o přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně zajišťující daň z příjmů 3. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: Oznámení o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti OSVČ Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ 4. Ve vztahu k úřadu práce: Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak FO, tak PO) 5. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: Oznámení pojištěnce (FO) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti Pro potřeby ohlášení více ţivností, více provozoven, odpovědných zástupců, nebo statutárních orgánů v rámci jednoho podání jsou určeny přílohové formuláře JRF. K ohlášení změn vůči úřadům je určen změnový list JRF. Schéma č. 1 na straně 18 zobrazuje fungování CRM.
Strana 17 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
Schéma č. 1
Zdroj:
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Zaloţení ţivnosti – CRM
http://www.businessinfo.cz
Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) upravuje základní podmínky podnikatelských aktivit fyzických i právnických osob. Dne 1. července 2008 nabyla účinnosti novela ţivnostenského zákona, která byla navrţena k usnadnění vstupu do podnikání a sníţení administrativní zátěţe podnikatelů. Novela podnikatelům přinesla následující zjednodušení: jedna ţivnost volná (nahradila 125 ţivností volných), v rámci které je podnikatel oprávněn provozovat všechny obory činností, které tato ţivnost obsahuje; výpis z ţivnostenského rejstříku (nahradil jednotlivé ţivnostenské listy); zrušena povinnost oznamovat ţivnostenskému úřadu znovu údaje, které jiţ dříve podnikatel oznámil rejstříkovému soudu a které byly zapsány do obchodního rejstříku; výpis z rejstříku trestů si obstará ţivnostenský úřad sám; u řemeslných ţivností stačí odborné vzdělání (není jiţ poţadována praxe v oboru) zrušena místní příslušnost ţivnostenského úřadu pro podání podnikatele (podnikatel můţe ohlásit ţivnost / poţádat o koncesi u kteréhokoliv ţivnostenského úřadu). redukován počet ţivností z 261 na 96. Strana 18 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
3.1.1. Podmínky provozování ţivnosti Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou: a) dosaţení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost – prokazuje se výpisem z evidence Rejstříku trestů, který si zajistí CRM (není-li zapotřebí doloţit výpis z obdobné evidence z jiného státu). U ţivností vyţadujících splnění zvláštních podmínek provozování ţivnosti (odbornou způsobilost) je potřeba doloţit doklady prokazují odbornou způsobilost, tj. doklady o vzdělání, praxi, osvědčení, oprávnění. Některé koncesované ţivnosti navíc vyţadují předloţení dokladů nutných k vydání souhlasu dalšího orgánu státní správy. Pokud ohlašovatel nesplňuje podmínky odborné způsobilosti, můţe ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje. 3.1.2. Druhy ţivností Ţivnostenský zákon rozeznává ţivnosti ohlašovací, u nichţ právo provozovat ţivnost vzniká ohlášením ţivnostenskému úřadu a ţivnosti koncesované, u nichţ oprávnění provozovat ţivnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění výpisem ze ţivnostenského rejstříku (do doby vydání výpisu ze ţivnostenského rejstříku se prokazuje stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese). Ohlašovacími ţivnostmi dle § 19 ţivnostenského zákona jsou: – ţivnosti řemeslné (Příloha č. 1 ţivnostenského zákona: např. kadeřnictví, malířství, řeznictví, pekařství, kovářství, zámečnictví, truhlářství, zednictví, hostinská činnost), je-li podmínkou provozování ţivnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22 ţivnostenského zákona (odborná způsobilost se prokazuje dokladem o poţadovaném vzdělání v daném nebo příbuzném oboru, dokladem o rekvalifikaci a 1leté praxi anebo vykonáním 6tileté praxe v oboru) – ţivnosti vázané, je-li podmínkou provozování ţivnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 ţivnostenského zákona (např. ţivnosti: výroba nebezpečných chemických látek, výroba a opravy sériově zhotovovaných protéz, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, činnost účetních poradců, provozování autoškoly, provozování solárií) ţivnost volná, coţ je ţivnost opravňující k výkonu činností, pro jejichţ provozování se nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Obory činností, které náleţí do ţivnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 ţivnostenského zákona: např. výroba a opravy obuvi, výroba hnojiv, výroba strojů a zařízení, výroba jízdních kol, sklenářské práce, reklamní činnost, fotografické služby, překladatelská a tlumočnická činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání). Za ţivnosti koncesované, jejichţ obory stanoví příloha č. 3 ţivnostenského zákona (např. silniční motorová doprava, provádění veřejných dražeb, provozování cestovní kanceláře, provozování pohřební služby, provádění trhacích a ohňostrojových prací), se povaţují především ty činnosti, jejichţ provozování je zvláštním právním předpisem vázáno na povolení orgánu státní správy.
Strana 19 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
V tabulce č. 2 na straně 20 jsou počty jednotlivých ţivnostenských oprávnění (ŢO) v ČR k 31. 12. 2007. Tabulka č. 2 - Ţivnostenská oprávnění (ŢO) v ČR k 31. prosinci 2007 Celkem platných ţivnostenských oprávnění 3 961 070 – pro ţivnosti koncesované 122 593 – pro ţivnosti vázané 307 777 – pro ţivnosti řemeslné 714 574 – pro ţivnosti volné 2 816 126 ŢO pro fyzické osoby 2 902 788 ŢO pro právnické osoby 1 058 282 ŢO pro cizince 85 409 Podnikatelé celkem 2 054 325 – fyzické osoby 1 787 057 – právnické osoby 267 268 Podnikatelé cizinci celkem 68 785 Počet obyvatel 10 349 372 Počet ŢO na 1000 obyvatel 382, 74 Podnikatelů na 1000 obyvatel 198,50 Počet ŢO na 1 podnikatele 1,93 Zdroj:
http://www.rzp.cz/statistiky.html
3.1.3. Zahájení ţivnostenského podnikání fyzické osoby Dle § 45a ţivnostenského zákona můţe FO společně s ohlášením ţivnosti nebo ţádostí o koncesi na ţivnostenském úřadu podat tyto dokumenty: Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k dani z nemovitosti přihláška k dani silniční přihláška k registraci pro plátcovy pokladny přihláška k registraci – stálá provozovna přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti 3.1.4. Zahájení ţivnostenského podnikání právnické osoby Dle § 45a ţivnostenského zákona můţe PO společně s ohlášením ţivnosti nebo ţádostí o koncesi na ţivnostenském úřadu podat tyto dokumenty: Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty přihláška k dani z nemovitosti přihláška k dani silniční přihláška k registraci pro plátcovy pokladny Strana 20 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
přihláška k registraci – stálá provozovna přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa Nejběţnějším typem právnické osoby podnikající v reţimu ţivnostenského zákona je obchodní společnost (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost), případně druţstvo. Zakládání těchto právnických osob je upraveno v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Srovnání základních forem podnikání najdete v tabulce č. 3 na straně 27. Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli nebo zakladatelskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, připouští-li obchodní zákoník, aby společnost zaloţil jediný zakladatel (akciová společnost, společnost s ručením omezeným). Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným, zakladatelská smlouva akciové společnosti a zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Notářské poplatky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. 3.1.5. Lhůty pro vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku Ţivnosti ohlašovací Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Nemá-li ohlášení náleţitosti podle § 45 a 46 ţivnostenského zákona, vyzve ţivnostenský úřad ohlašovatele k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závaţné důvody, můţe ţivnostenský úřad na ţádost podnikatele prodlouţit lhůtu i opakovaně. Ţivnosti koncesované Je-li u koncesované ţivnosti nutné oprávnění / souhlas / povolení / vyjádření orgánu státní správy, ţivnostenský úřad mu předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti. Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
Strana 21 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
3.1.6. Poplatky spojené s ţivnostenským podnikáním Dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích podnikatel hradí: – Ohlášení ţivnosti při vstupu do ţivnostenského podnikání .......................... 1 000 Kč – Další ohlášení ţivnosti ............................................................................................ 500 Kč – Přijetí ţádosti o koncesi při vstupu do ţivnostenského podnikání .............. 1 000 Kč – Přijetí další ţádosti o koncesi .................................................................................. 500 Kč – Změna rozhodnutí o udělení koncese ..................................................................... 500 Kč – Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou ţivnost 500 Kč – Vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku po provedení oznámené změny ............. 100 Kč – Vydání úplného nebo částečného výpisu z ţivnostenského rejstříku na ţádost za kaţdou i započatou stránku ................................................................................................. 20 Kč – Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy ............................................... 50 Kč Zdarma je: 1. Vydání prvního výpisu ze ţivnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do ţivnostenského rejstříku. 2. Změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu. 3. Schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese. 4. Změna rozhodnutí o udělení koncese a Vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku po provedení oznámené změny, navazuje-li na změnu jiţ provedenou v obchodním rejstříku. 5. Změna oboru činnosti v rámci ţivnosti volné. Pokud bylo ohlášeno více ţivností současně nebo podáno současně více ţádostí o koncesi, poplatek se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere jen jednou rovněţ, pokud je současně ohlášena ţivnost a podána ţádost o koncesi. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Bylo-li ohlášení nebo ţádost o provedení správního úkonu podáno prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, vybírá správní poplatek kontaktní místo veřejné správy. Správní poplatek je příjmem obce, jejímuţ obecnímu ţivnostenskému úřadu bylo podání doručeno. 3.1.7. Povinnosti podnikatele Dle § 31 ţivnostenského zákona je podnikatel podnikající na základě ţivnostenského oprávnění povinen: viditelně označit obchodní firmou / názvem / jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němţ má místo podnikání, sídlo a organizační sloţku podniku (zahraniční osoba); zajistit, aby na provozovně / v místě podnikání / sídle / v místě organizační sloţky podniku zahraniční osoby byly kontrolnímu orgánu na jeho ţádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboţí nebo materiálu pouţívaného k poskytování sluţeb; před uzavřením smluvního vztahu identifikovat účastníky a předmět smluvního vztahu, vést evidenci po dobu 5 let od uzavření smlouvy (vč. data uzavření smluvního vztahu) jde-li o nákup / přijímání do zástavy / zprostředkování nákupu / zprostředkování přijetí do zástavy: pouţitého zboţí nebo zboţí bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty; zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka; Strana 22 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
předem písemně oznámit ţivnostenskému úřadu přerušení provozování ţivnosti na dobu delší neţ 6 měsíců (v provozování ţivnosti je moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu); vydat na ţádost zákazníka doklady o prodeji zboţí a o poskytnutí sluţby; podnikatel odpovídá za to, ţe jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, odpovídá i za to, ţe se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů vyţaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti (např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
3.2.
Obchodní společnosti
Dle § 62 obchodního zákoníku společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení průkazu ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li při zaloţení obchodní společnosti výslovně určeno, ţe se zakládá na dobu určitou, platí, ţe byla zaloţena na dobu neurčitou. 3.2.1. Akciová společnost (a. s.) Akciová společnost je kapitálová obchodní společnost, která patří k nejrozšířenějším formám podnikání v ČR. Akciová společnost je právnickou osobou, její majetek je rozdělen na určitý počet akcií s trţní hodnotou. Tím, jak se mění podle poptávky a nabídky na burze cena akcií, mění se hodnota podniku. Společnost za své závazky odpovídá celým svým majetkem, akcionář (tj. podílník) ale neodpovídá ţádným majetkem. Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem, pokud se jedná o právnickou osobu; nebo dvěma a více osobami fyzickými. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Základní kapitál společnosti musí tvořit minimálně 2 000 000 Kč, u společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak 20 000 000 Kč. Orgány a. s.: Valná hromada – Nejvyšší orgán a. s. Ustavující valná hromada rozhodne o zaloţení společnosti, další pak rozhodují např. o změnách stanov, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Představenstvo – Statutární orgán, který má za účel řídit společnost v době mezi valnými hromadami, vede účetnictví. Dozorčí rada – Orgán, jehoţ úkolem je dohlíţet na působnost představenstva, má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Akciová společnost je upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3.2.2. Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost. Můţe ji zaloţit jeden aţ padesát společníků. Minimální zapisovaný základní kapitál je 200 000 Kč, minimální výše vkladu společníka 20 000 Kč. Pokud je vklad nepeněţitý (tj. nemovitosti, akcie, auta atd.) musí jej ocenit znalec. Společnost je zaloţena v okamţiku, kdy se všichni její vlastníci dohodnou na obsahu společenské smlouvy a podepíší ji. Do podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceny všechny nepeněţité vklady, emisní aţio a nejméně 30 % na kaţdý peněţitý vklad; celková výše splacených Strana 23 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
peněţitých vkladů spolu s hodnotou nepeněţitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Společnost vznikne zápisem do obchodního rejstříku. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků dle stavu zápisu v obchodním rejstříku (ručí tedy i společník, který svou část vkladu jiţ splatil). Orgány s. r. o.: Valná hromada – Nejvyšší orgán společnosti. Koná se nejméně jedenkrát ročně a schvaluje například rozdělení zisku, účetní závěrku, stanovy společnosti. Jednatelé – Statutární orgán – jeden, nebo několik jednatelů, které vybrala Valná hromada z řad společníků či jiných fyzických osob. Dozorčí rada – Nepovinně vytvářený orgán dohlíţí na činnost jednatelů, přezkoumává účetní závěrku a předkládá své zprávy Valné hromadě. Společnost s ručením omezeným je upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3.2.3. Komanditní společnost (k. s.) Komanditní společnost je právnická osoba. Existují zde dva typu společníků, komanditisté a komplementáři. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Komanditisté nesmí zasahovat do vedení společnosti, pouze mohou kontrolovat její hospodaření. Komplementáři odpovídají svým majetkem, jsou statutárním orgánem společnosti, vedou společnost. 3.2.4. Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost. V České republice její činnost upravují § 76 – 92 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. 3.2.5. Evropská společnost (SE) Evropská společnost, téţ Evropská akciová společnost neboli Societas Europaea (zkratka SE) je kapitálovou obchodní společností. SE povaţuje za akciovou společnost řídící se právem státu, ve kterém má sídlo. Sídlo SE se musí nacházet v ES, ve stejném státě jako její správní ústředí. Stát můţe kromě toho uloţit SE zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Sídlo SE lze přemístit do jiného členského státu EU. Toto přemístění ale nesmí vést k zániku SE ani k vytvoření nové právnické osoby. SE je upravena nařízením Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti a směrnicí Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Na evropskou úpravu v ČR navazuje prováděcí zákon č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti. Zaloţení SE: – Zaloţení SE prostřednictvím fúze
Strana 24 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Akciové společnosti zaloţené podle práva členského státu EU, které mají sídlo a správní ústředí v EU, mohou vytvořit SE prostřednictvím fúze, jestliţe nejméně dvě z nich podléhají právním předpisům různých členských států EU. – Zaloţení holdingové SE Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným zaloţené podle práva členského státu EU, které mají sídlo a správní ústředí v EU, mohou usilovat o zaloţení holdingové SE za předpokladu, ţe nejméně dvě z nich: a) se řídí právem různých členských států nebo b) mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. – Zaloţení dceřiné SE Společnosti a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, zaloţené podle práva členského státu EU, které mají sídlo a správní ústředí v EU, mohou zaloţit dceřinou společnost SE upsáním jejích akcií, jestliţe nejméně dvě z nich: a) se řídí právem různých členských států nebo b) mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. – Přeměna stávající akciové společnosti na SE Akciová společnost zaloţená podle práva členského státu, která má sídlo a správní ústředí v EU, můţe být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Orgány SE: a) valná hromada akcionářů a b) buď dozorčí orgán a řídící orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém). Základní kapitál SE je rozvrţen na akcie. Kaţdý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu. Upsaný základní kapitál musí dle nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 činit nejméně 120 000 EUR. 3.2.6. Evropské hospodářské zájmové sdruţení (EHZS) Evropské hospodářské zájmové sdruţení je upraveno zákonem č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdruţení (EHZS), který navazuje na nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdruţení (EHZS). Evropské hospodářské zájmové sdruţení se sídlem na území ČR je právnickou osobou, jeţ se zakládá smlouvou o sdruţení. Členové evropského sdruţení ručí za závazky evropského sdruţení jako společníci veřejné obchodní společnosti za závazky této společnosti.
3.3.
Druţstevní podnikání
3.3.1. Druţstvo Druţstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Druţstvo musí mít min. 5 členů anebo min. 2 právnické osoby. Druţstvo je právnickou osobou, která Strana 25 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové neručí za závazky druţstva. Základní kapitál druţstva je tvořen z členských vkladů, zapisuje se do obchodního rejstříku a musí činit nejméně 50 000 Kč. Druţstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond, nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu. Tento fond druţstvo doplňuje, nejméně o 10 % ročního čistého zisku, a to aţ do doby, neţ výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu druţstva. Druţstvo je upraveno zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3.3.2. Evropská druţstevní společnost (SCE) Evropská druţstevní společnost je na komunitární úrovni upravena nařízením Rady ES č. 1435/2003 ze dne 22. 7. 2003 o statutu evropské druţstevní společnosti a směrnicí Rady č. 2003/72/ES ze dne 22. 7. 2003, kterou se doplňuje statut evropské druţstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Na úrovni českého vnitrostátního práva je Evropská druţstevní společnost upravena zákonem č. 307/2006 Sb., o evropské druţstevní společnosti. Není-li stanovami SCE při jejím zaloţení určeno jinak, ručí členové jen do výše svého upsaného vkladu. Ručí-li členové SCE omezeně, přidá se ke jménu SCE dodatek "s ručením omezeným". Základním účelem SCE je uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských a sociálních činností, zejména uzavíráním smluv se členy na dodávky zboţí či poskytování sluţeb nebo na provedení prací takového druhu, který SCE provádí nebo obstarává. Účelem SCE můţe být rovněţ uspokojování potřeb jejích členů výše uvedeným způsobem prostřednictvím podpory jejich účasti na hospodářských činnostech v jedné nebo více SCE nebo vnitrostátních druţstvech. SCE můţe svou činnost vykonávat prostřednictvím dceřiné společnosti. Pokud stanovy neurčují jinak, nesmí SCE poskytovat uţitek ze své činnosti nečlenům ani jim nesmí umoţnit účast na svých činnostech. Upsaný základní kapitál musí činit alespoň 30 000 EUR.
Strana 26 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Tabulka č. 3 - Formy podnikání Veřejná obchodní společnost
Účel
Min. počet zakladatelů Min./max. počet společníků
Ručení společníků za závazky společnosti
podnikání
Komanditní společnost
podnikání
min. 2 fyzické min. 2 fyzické nebo 2 právnické nebo 2 právnické osoby osoby
Společnost s ručením omezeným
Akciová společnost
Druţstvo
Ţivnost fyzické osoby
podnikání i jiné
podnikání i jiné
podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů
podnikání
1 fyzická nebo právnická osoba
2 fyzické nebo 1 právnická osoba
5 fyzických nebo 2 právnické osoby
1 fyzická osoba
min. 2 společníci
min. 1 komanditista a 1 komplementář
Max. 50
Pokud fyzická osoba, tak alespoň 2
společenství neuzavřeného počtu osob
—
společnost i společníci neomezeně
společnost neomezeně; komanditista jen do výše nesplaceného vkladu, komplementář plně
společnost neomezeně; společníci do výše nesplaceného vkladu
společnost neomezeně; akcionáři neručí
společnost neomezeně; členové neručí
neomezeně
min. 50 000 Kč
ne
Základní kapitál
ne
ano
ano, min. 200 000 Kč
ano, min. 20 mil. Kč s veřejnou nabídkou; 2 mil. Kč bez veřejné nabídky
Minimální vklad
ne
komanditista 5 000 Kč
20 000 Kč
ano
dle stanov
—
Statutární orgán
společníci
komplementáři
jednatelé
představenstvo
představenstvo
ţivnostník
ne
valná hromada a event. dozorčí rada
valná hromada a dozorčí rada
členská schůze, kontrolní komise, další orgány druţstva podle stanov
—
Ano
—
ano – "nedělitelný fond"
—
Další orgány
ne
Ano, pokud za poslední dvě účetní období splnila alespoň 2 ze 3 kritérií: 1) úhrn rozvahy nad 40 mil. Kč
Povinný audit
2) čistý obrat nad 80 mil. Kč 3) průměrný stav zaměstnanců nad 50
Povinný rezervní fond
ne
ne
ano
ano
Zdroj:
zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon); zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník
3.4.
Jiné formy podnikání
3.4.1. Holding / Koncern Holding neboli koncern je sdruţení obchodních společností, z nichţ jedna společnost ostatní společnosti řídí. Pro holding je charakteristické to, ţe jedna obchodní společnost (holdingová neboli mateřská společnost) prostřednictvím vlastnictví rozhodujícího kapitálového podílu (např. nadpoloviční většiny akcií) nebo na základě jiných skutečností ovládá a usměrňuje jednu společnost nebo více společností (dceřiná společnost). Všechny obchodní společnosti, které tvoří holding, jsou právně samostatnými subjekty. Holding sám právní subjektivitu Strana 27 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
nemá, je sdruţením (konsorciem) bez právní subjektivity. Holding je v ČR upraven v § 66a, odst. 7 obchodního zákoníku. 3.4.2. Joint venture Joint venture je forma spolupráce dvou či více podniků nebo organizací. Joint venture funguje tak, ţe většinou domácí podnik spolu s další zahraniční firmou či organizací vytvoří novou společnost (většinou akciovou společnost). Cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů, např. zahraniční firma můţe nabídnout peníze či prověřenou značku, domácí má zase lepší znalosti místního trhu. 3.4.3. Smlouva o tichém společenství Smlouva o tichém společenství je smlouva, kterou mezi sebou uzavřou dle obchodního zákoníku podnikatel a tzv. tichý společník. Hlavním předmětem smlouvy většinou bývá to, ţe tichý společník za určitý vklad, který do společnosti vloţí, se bude podílet na jejím chodu a zároveň i získá podíl na jejím zisku. Tichým společníkem můţe být jakákoliv právnická a fyzická osoba. 3.4.4. Obchodní zastoupení Dle obchodního zákoníku Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Obchodní zástupce je povinen ve stanovené územní oblasti vyvíjet s odbornou péčí činnost, jeţ je předmětem jeho závazku. Předmětem závazku obchodního zástupce je vyhledávání zájemců o uzavření obchodů, jeţ jsou vymezeny ve smlouvě. Stanoví-li smlouva, ţe obchodní zástupce činí právní úkony jménem zastoupeného, řídí se práva a povinnosti s tím související ustanoveními o smlouvě mandátní. Bez udělené plné moci není obchodní zástupce oprávněn jménem zastoupeného uzavírat obchody, cokoli pro něho přijímat nebo činit jiné právní úkony.
3.5.
Ready-made firmy – firmy na klíč
Způsobem jak začít podnikat je pořízení firmy na klíč. Novou firmu lze získat během pár hodin. Cena za sluţby spojené se zaloţením a změnami společnosti s.r.o. se pohybuje kolem 40 tisíc Kč, cena a.s. je kolem 100 tisíc Kč, cena evropské společnosti (SE) je zhruba 200 tisíc Kč. Převod základního kapitálu, který jiţ je u těchto firem splacený, se převádí za nominální hodnotu. Ready-made firmy jsou zcela nově zaloţené, tedy nevykonávaly ţádnou činnost, nemají ţádné pohledávky ani závazky. Společnost specializovaná na prodej ready-made firem Vám při prodeji pomůţe změnit název společnosti, sídlo společnosti (většinou je nabízena i moţnost ponechání sídla na původní adrese a vyuţití doprovodných sluţeb s tím souvisejících, tj. přebírání a správa pošty, pronájem kanceláří a zasedací místnosti, telefon, fax, internet, kopírka, tiskárna), statutární orgán, předmět činnosti. V roce 2007 bylo zaloţeno a prodáno přes 2 000 ready-made firem. Z toho dle průzkumu INCOMA Research ze 17. června 2008 752 z nich prodala firma Společnosti Online s.r.o., 365 firma CHAMR & PARTNERS s.r.o., 272 společnost SMART Office & Companies, s.r.o., 230 společnost Companies.cz, 210 TACOMA, 140 společnost TERRINVEST, s. r. o., 109 společnost SPOLEČNOSTI, spol. s r.o.
Strana 28 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
3.6.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Podnikání zahraničních osob
Dle § 21 zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osoba je dle obchodního zákoníku ta osoba, která má bydliště (v případě FO) nebo sídlo (platí pro PO) mimo území ČR. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační sloţky jejího podniku, do obchodního rejstříku. Pro občany EU nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor neplatí povinnost zápisu do OR. Vnitřní právní poměry zahraniční právnické osoby se i po přemístění jejího sídla do ČR řídí právním řádem státu, podle něhoţ byla zaloţena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být niţší, neţ stanoví české právo pro tutéţ nebo obdobnou formu právnické osoby.
Strana 29 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
4. Zaměstnanci Závislá práce můţe být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 218/2002 Sb., o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy zaloţené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).
4.1.
Hlášení volného pracovního místa na úřadu práce
Dle § 35 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je zaměstnavatel povinen do 10 kalendářních dnů oznámit úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a do 10 kalendářních dnů oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běţet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.
4.2.
Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením
Dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou zaměstnavatelé s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši 4 % podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
4.3.
Vysílání pracovníků
Kvůli principu dočasnosti se právní úprava vysílání pracovníku na vnitřním trhu EU liší od úpravy volného pohybu osob a tvoří speciální oblast volného pohybu sluţeb. Podle Směrnice Rady č. 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování sluţeb, jsou během vyslání aplikovány pracovněprávní předpisy hostitelské země čili státu, do kterého je pracovník vyslán (např. minimální mzda, délka pracovní doby, čerpání dovolené). Vyslání můţe trvat maximálně 12 měsíců, v případě nepředvídatelných okolností je moţno vyslání prodlouţit o dalších 12 měsíců se souhlasem orgánu ČSSZ a příslušného orgánu státu vyslání. Další informace: Aktuální informace k jednotlivým zemím EU naleznete na: http://ec.europa.eu/employment_social/labour_law/national_en.htm. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: http://cz.osha.europa.eu/topics/vysilani.php Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/vysilani-pracovniku http://www.mpo.cz/dokument43930.html – Podmínky vysílání pracovníků do zemí EU k 24. 7. 2008 Vaše Evropa: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/en/citizens/services/eu-guide/working/index_cs.html Strana 30 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
5. Volný pohyb sluţeb na vnitřním trhu EU Volným pohybem sluţeb na vnitřním trhu EU se rozumí dočasné a příleţitostné poskytování sluţeb bez trvalého usazení firmy či podnikatele ve státě, kde sluţbu poskytuje. Volný pohyb sluţeb můţe znamenat dočasný „přesun― poskytovatele do jiného členského státu (např. za účelem poskytnutí opravy stroje) nebo „přesun― příjemce sluţeb do jiného členského státu (např. vycestování turisty) nebo „přesunu― samotné sluţby (např. poskytnutí sluţeb přes internet). Legislativně tuto oblast upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o sluţbách na vnitřním trhu. Termín pro převedení směrnice do národních právních řádů členských států EU je 28. 12. 2009. Směrnice má usnadnit podnikání v oblasti sluţeb na vnitřním trhu EU tak, aby podnikatelé členských států EU mohli nabízet své sluţby bez zbytečných nákladů a administrativy v celé EU. Směrnice se týká jak výkonu svobody usazování v oblasti sluţeb (jde např. o zaloţení společnosti nebo pobočky společnosti v zahraničí za účelem trvalého působení na daném trhu), tak dočasného přeshraničního poskytování sluţeb do jiného státu (typicky jde o situace, kdy podnikatel zůstává usazen ve svém domovském státě, ale dostane zakázku v zahraničí). Jednotná kontaktní místa, one-stop-shopy, by měly pomáhat podnikatelům poskytujícím sluţby. Jejich prostřednictvím budou moci podnikatelé vyřídit formality, nutné k podnikání v cizím státě, a to elektronickou formou. Komise předloţila projekt IMI systému (Internal Market Information System – Informační systém vnitřního trhu), který má propojit příslušné úřady členských států EU. IMI systém bude pouţit i pro další komunitární nástroje, které zakládají administrativní spolupráci mezi kompetentními orgány členských států, jako např. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Systém bude zaloţen na strukturované výměně informací, coţ umoţní jejich překlad do všech jazyků Společenství a odstraní tak jazykovou bariéru současné komunikace. IMI systém umoţní příslušnému úřadu nejen zjistit si o poskytovateli z jiného členského státu údaje nutné k provedení kontroly, ale například i ověřit si pravost předloţených dokladů, aniţ by musel poskytovatele vyzvat k předloţení originálů, ověřených kopií či ověřených překladů poţadovaných dokumentů. Informace o Směrnici o sluţbách a její implementaci v ČR lze nalézt na webu: CEBRE Na stopě: http://www.cebre.cz/nastope/cz/podrobny-casovy-harmonogram-adulezite-dokumenty/show-3/ MPO: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/smernice-osluzbach-eu. Evropská komise – Rukověť pro implementaci směrnice o sluţbách: http://ec.europa.eu/internal_market/services/docs/services-dir/guides/handbook_en.pdf. K problematice volného pohybu sluţeb byly vydány publikace: Volný pohyb sluţeb v otázkách a odpovědích Publikace aktuální k lednu 2008. Obsahuje rady, jak postupovat při poskytování sluţeb v jiném členském státu EU, především v Německu, Polsku a na Slovensku (vysílání pracovníků; poskytování sluţeb osobami samostatně výdělečně činnými; daňové otázky a uznávání kvalifikace). Ke staţení je na webu Enterprise Europe Network: www.enterpriseeurope-network.cz. Pravidla pro volný pohyb sluţeb a svobodu usazování v EU Publikace je aktuální k září 2008. Obsahuje náleţitosti, které musí firmy splnit při poskytování sluţeb či zakládání podniku v jiných státech EU. Ke staţení je na webu Enterprise Europe Network: www.enterprise-europe-network.cz. Strana 31 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
6. Financování podnikání Podnikání můţe být financováno ze soukromých nebo veřejných zdrojů. Kromě úvěrů bank, je moţno získat prostředky např. venture fondů, business angels, nadací, rozpočtů obcí / měst / krajů / ministerstev nebo institucí EU.
6.1.
Fondy rizikového kapitálu (venture fondy)
Rizikový kapitál (venture capital) je poskytován investory firmě v ranné fázi podnikání (k realizaci inovativního nápadu s výrazným růstovým potenciálem) za získání podílu ve firmě. Z investorů se tedy stávají akcionáři nebo společníci (podle právní formy podnikání) a návratnost jejich investic je závislá na růstu a ziskovosti podniku, do kterého investovali. Kromě kapitálu poskytuje investor i poradenství při řízení firmy. V ČR funguje asociace společností rizikového kapitálu CVCA (Czech Venture Capital and Private Equity Association).
6.2.
Business Angels
Business angels poskytují jako „Fondy rizikového kapitálu― kapitál na realizaci perspektivního podnikatelského nápadu. Nejedná se však o fond, ale o jednu osobu, jednoho investora a tudíţ se jedná i o menší investici. Business angel do společnosti vstupuje na omezené časové období (nejčastěji 3–5 let) s tím, ţe po uplynutí tohoto období svůj podíl prodá.
6.3.
Strukturální fondy EU
Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU. ČR můţe v období 2007–2013 čerpat z fondů EU přibliţně 26,7 miliard €, tj. cca 752,7 miliard Kč. Centrálním koordinátorem pro vyuţívání fondů EU v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekty mohou předkládat ministerstva, kraje, obce, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. V období 2007–2013 bude v ČR vyuţíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi 3 cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU: 1. Cíl Konvergence Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V ČR pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hlavního města Prahy a je realizovaný prostřednictvím 8 tematických operačních programů (OP Doprava, OP Ţivotní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc) a 7 regionálních operačních programů (ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy. Na cíl Konvergence připadá v ČR 25,89 mld. € (cca 730 mld. Kč). 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů, které nespadají pod Cíl Konvergence. V ČR pod něj spadá hlavní město Praha se 2 operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v ČR 0,42 mld. € (cca 11,73 mld. Kč): OP Praha Konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita 3. Cíl Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V ČR pod něj spadají všechny regiony. Podporu lze čerpat z 9 operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v ČR 0,39 mld. €:
Strana 32 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
–
– –
V
ČESKÉ
REPUBLICE
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko, OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko), OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (státy EU, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)
Aktuální informace naleznete na: www.strukturalni-fondy.cz; www.czechinvest.cz; www.cmzrb.cz; www.businessinfo.cz.
www.mpo.cz;
6.3.1. Hledání partnera pro projekt spolufinancovaný z prostředků EU Databáze CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu) „Nabídky projektových partnerství―: aktuální nabídky koordinátorů projektů na zapojení se do připravovaných projektů spolufinancovaných EU – http://www.cebre.cz/cz/aktualnitemata/tema-18 Databáze CORDIS FP7: hledání partnerství ve výzkumných projektech 7. rámcového programu – http://cordis.europa.eu/fp7/partners_en.html Databáze DETECT-it 2: hledání partnerství ve výzkumně–vývojových projektech 7. rámcového programu – http://www.detect-it.org/SearchBasic.aspx Databáze Interreg IVC: hledání partnerství v projektech OP Meziregionální spolupráce INTERREG IVC – http://www.interreg4c.net/projects.html#_444 Databáze Central Europe: hledání partnerství v projektech OP Nadnárodní spolupráce Central Europe – http://www.central2013.eu/nc/central-people.html
6.4. –
–
–
–
Národní zdroje Banky: Citibank, Česká spořitelna, ČSOB, eBanka, GE Capital, HVB Bank, Komerční banka, Raiffeisen bank, Volksbank, Ţivnostenská banka. Kompletní seznam bank v ČR: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/s eznam_instituci/seznam_bank/seznam_abc.html Kapitálový trh: o Česká asociace obchodníků s cennými papíry: http://www.caocp.cz o Burza cenných papírů Praha: http://www.pse.cz o RM–Systém, a.s.: http://www.rm-system.cz o Středisko cenných papírů Praha: http://www.scp.cz Národní programy podpory malého a středního podnikání (http://www.mpo.cz/dokument25616.html): programy TRH, CERTIFIKACE, DESIGN, ALIANCE a VÝVOJ. Programy jsou zaměřeny na podporu podnikatelů formou záruk za bankovní úvěry pro malé a střední podnikatele, bezúročných úvěrů pro začínající podnikatele, příspěvků a dotací. Podpora zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti: http://portal.mpsv.cz
Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu: http://cedr.mfcr.cz.
Strana 33 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
6.5.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Aplikace „RIS Dotace“
Vyhledavač dotací dle zvolených kritérií: http://cygni.risy.cz/dotace_moravskoslezsky_kraj, instalační soubor lze stáhnout z webu Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje, a.s.: http://www.rra.cz/?a=rra&p=dotace.
Strana 34 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
7. Daně a pojištění placené podnikateli Daňový systém ČR tvoří daně přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník sám na vlastní účet. Nepřímé daně plátce daně na účet poplatníka (od kterého předem daň vybere, např. formou přiráţky k ceně). Přehled daní přímých je v tabulce č. 4 na straně 35, daní nepřímých v tabulce č. 5 na straně 37.
7.1.
Přímé daně
Tabulka č. 4 - Přímé daně Daně přímé Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob Daň darovací Daň dědická Daň z nemovitostí – z pozemků – ze staveb
Daň z převodu nemovitostí Silniční daň – osobní automobily – nákladní automobily Zdroj:
Sazba 15 % 21 % ( 5 % u investičního, podílového a penzijního fondu; 15 % u samostatného základu daně) dle zařazení osob do skupin a hodnoty daru dle zařazení osob do skupin a hodnoty dědictví Daň z pozemků: a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 % b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25 % 2 c) zastavěných ploch a nádvoří, 0,10 Kč / 1 m 2 d) stavebních pozemků 1 Kč / 1 m násobeno koeficientem jehoţ výše závisí na počtu obyvatel v dané obci 2 e) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč / 1 m Daň ze staveb: 2 Sazby za 1 m zastavěné plochy se liší dle uţívání stavby (obytný dům, rekreační, podnikatelský, garáţ, byt). Dle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, můţe obec obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků a staveb. 3% 1 200 – 4 200 Kč 1 800 – 50 400 Kč
Česká daňová správa
7.1.1. Daň z příjmu fyzických osob Daní jsou zatíţeny příjmy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Daň zaměstnanců je strhávána zaměstnavatelem, osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy a kaţdoročně podávají daňové přiznání s vyúčtováním daně z příjmu. Daň se dle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů sniţuje o slevy na dani (sleva na poplatníka, na manţelku, …). 7.1.2. Daň z příjmu právnických osob Právnické osoby platí zálohy daně a následující rok podávají daňové přiznání s vyúčtováním daně z příjmů. Kaţdý plátce daně si můţe vybrat mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním, přičemţ doba odpisování se pohybuje mezi 3 – 50 lety v závislosti na typu majetku – dle § 30 – 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Strana 35 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
7.1.3. Daň z nemovitostí Daní jsou zatíţeny pozemky a stavby. V případě pozemků je základem daně buď výměra pozemku nebo cena pozemku. V případě staveb je základem daně zastavěná plocha. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Legislativní úprava: zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí. 7.1.4. Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví. Poplatníkem daně darovací je nabyvatel. Avšak při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vţdy dárce. Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce (prodávající). Legislativní úprava: zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. 7.1.5. Silniční daň Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. V případě osobních vozidel závisí výše daně na zdvihovém objemu motoru vozidla, zatímco v případě nákladních vozidel na počtu náprav a celkové hmotnosti. Legislativní úprava: zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční. 7.1.6. Zpoplatnění pozemní komunikace Dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích je uţívání označených pozemních komunikací zpoplatněno podle a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci ("mýtné"), nebo b) časového období uţívání zpoplatněné pozemní komunikace ("časový poplatek"). Za uţití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uloţit současně časový poplatek a mýtné. Peněţní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem státního rozpočtu. 7.1.7. Správní poplatky Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích stanoví správní poplatky (např. za vydání stavebního povolení ke stavbě garáţe 300 Kč, za ohlášení ţivnosti 1000 Kč, za přijetí ţádosti o uznání odborné kvalifikace 2 000 Kč, …).
Strana 36 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
7.2.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Nepřímé daně
Tabulka č. 5 - Nepřímé daně Daně nepřímé Daň spotřební Daň z minerálních olejů Daň z lihu – líh obsaţený ve výrobcích – líh obsaţený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení Daň z piva Daň z vína a meziproduktů – šumivá vína a meziprodukty – tichá vína Daň z tabákových výrobků – cigarety
Sazba dle typu minerálního oleje a účelu jeho uţití 26 500 Kč/hl etanolu 13 300 Kč/hl etanolu základní sazba 24 Kč / hl 2 340 Kč/hl 0 Kč/hl pevná daň 1,03 Kč/ks + procentní daň 28 % ceny pro konečné spotřebitele; daň celkem – min. 1,92 Kč/ks
– doutníky a cigarillos – tabák ke kouření – ostatní tabák Daň ekologická Daň z plynu pro pohon motorů nebo pro jiné účely
1,15 Kč/ks 1 280 Kč/kg 1 280 Kč/kg
0 Kč/MWh; od roku 2012 bude navyšováno na 264,80 Kč/MWh spalného tepla (r. 2020)
Daň z plynu pro výrobu tepla
30,60 Kč/MWh spalného tepla
Daň z plynu pro stacionární motory, pro provoz strojů a pro vozidla určená k pouţívání mimo veřejné cesty Daň z pevných paliv
30,60 Kč/MWh spalného tepla
8,50 Kč/GJ spalného tepla
Daň z elektřiny
28,30 Kč/MWh
Daň z přidané hodnoty Zdroj:
základní sazba 19 % sníţená sazba 9 %
Česká daňová správa
7.2.1. Daň z přidané hodnoty (DPH) Dani podléhá: dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboţí z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Strana 37 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Většina zboţí a sluţeb podléhá základní sazbě daně 19 %. Do sníţené sazby 9 % jsou zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební sluţby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací sluţby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. Povinnost registrace je stanovena osobám, jejichţ roční obrat přesáhl 1 milion Kč (osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit). Dle § 99 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty je DPH placeno měsíčně (pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 milionů Kč) nebo čtvrtletně (pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 milionů Kč). Legislativní úprava: zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. 7.2.2. Spotřební daně Dle § 17 zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních je zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dováţených vybraných výrobků kalendářní měsíc. Dle § 114 zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních musí být tabákové výrobky vyrobené na daňovém území ČR nebo na daňové území ČR dovezené značeny tabákovou nálepkou. Ekologické daně Ekologické daně jsou specifickým druhem spotřebních daní. Ekologické daně zahrnují daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Správcem daně je celní úřad. Plátcem daně je dodavatel, který dodal plyn, pevná paliva či elektřinu konečnému spotřebiteli. Legislativní úprava: zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů. 7.2.3. Cla Cla jsou regulována celním kodexem EU, sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem. Společný celní sazebník EU platný pro rok 2008 je dán Nařízením Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 , kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Legislativní úprava: Zákon č. 13/1993 Sb. Celní zákon Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, v platném znění Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zboţím mezi členskými státy, v platném znění Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění 7.2.4. Ostatní nepřímé daně Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatek za znečišťování ovzduší a poplatky za odpad.
7.3.
Sociální a zdravotní pojištění
Obecně pro platby sociálního a zdravotního pojištění v EU platí, ţe pojistné se platí ve státě, kde občan pracuje nebo podniká. Pro poskytování sluţeb a vysílání pracovníku však Strana 38 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
existuje výjimka. Pojistné se v případě dočasného přeshraničního poskytování sluţeb platí v zemi původu, jestliţe období pro poskytování přeshraničních sluţeb nebo vyslání pracovníků nepřesáhne 1 rok (lze ale prodlouţit na 2 roky). Výši jednotlivých sloţek pojistného na sociální zabezpečení s rozlišením odvodů zaměstnavatele, zaměstnance a OSVČ naleznete v tabulce č. 6 na straně 39. Tabulka č. 6 - Pojistné na sociální zabezpečení Zaměstnavatel
Zaměstnanec
Osoba samostatně výdělečně činná
Nemocenské pojištění (%) Důchodové pojištění (%) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (%)
3,3 21,5
1,1 6,5
4,4 – dobrovolné 28
1,2
0,4
1,6
Celkem
26 %
8%
29,6 % (nebo 34 % s nemocenským p.)
Zdroj:
zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění činí dle § 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu (zaměstnanec 4,5 % + zaměstnavatel 9 %). Legislativní úprava: – zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, – zákon č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění, – zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Podrobné informace o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění v zahraničí naleznete na webech: Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz Česká správa sociálního zabezpečení – www.cssz.cz Ministerstvo financí – www.mfcr.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz
7.4.
Zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
Poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, mají povinnost odvést daň z příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR i příjmů ze zahraničí. Aby nedocházelo k dvojímu zdanění příjmů ze zahraničí, existují bilaterální smlouvy, které tomu zabraňují. Ty také určují, kterou metodu vyloučení budete muset pouţit (plný zápočet, prostý zápočet, vynětí s výhradou progrese, plné vynětí). Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí je legislativně ošetřeno § 38f zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Fyzická osoba, která neposkytuje přeshraniční sluţby v zemi vyslání po dobu přesahující 183 dní (viz § 38c Zahraniční plátce daně – zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) během jakéhokoli 12 měsíčního období (účetní rok), platí daně z příjmu jen v zemi původu. Strana 39 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Pokud poskytuje sluţby delší dobu, musí platit daně v obou státech (v kaţdém státě jen za příjmy vzniklé na jeho území – ţádný příjem nesmí být zdaněn dvakrát). Po uplynutí této doby je třeba se v zahraničí zaregistrovat na finančním úřadě k platbě daně z příjmu. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliţe podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku naleznete na webu České daňové správy: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C-F65D8A14/cds/xsl/194.html?year=.
7.5.
Vrácení DPH osobám registrovaným k DPH v jiném státě EU
Nárok na vrácení daně dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaplacené v ceně nakoupeného zboţí nebo poskytnuté sluţby v tuzemsku nebo při dovozu zboţí můţe uplatnit osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely DPH v jiném z členských států EU), která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v kalendářním roce, ve kterém o vrácení daně ţádá, ekonomickou činnost. Ţádost na vrácení daně musí být podána písemně na FÚ pro Prahu 1 (Štěpánská 28, 112 33 Praha 1; tel: +420 224 043 011) na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí nebo na tiskopise odpovídajícímu evropskému vzoru (viz příloha Směrnice Rady č. 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979) vytištěném v některém z úředních jazyků EU. Tato ţádost musí: – být vyplněna v českém jazyce, – být doloţena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboţí nebo poskytnutí sluţby, které byly vystaveny plátcem, – být doloţena potvrzením, ţe ţadatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, – být doloţena písemným prohlášením, ţe v období, za které ţádá o vrácení daně, splňuje podmínky dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, – obsahovat částku vrácené daně. Daň bude vrácena při splnění podmínek uvedených v § 82 a pokud částka vrácené daně činí – nejméně 7 000 Kč za období kratší neţ 1 kalendářní rok, ale ne kratší neţ 3 měsíce, nebo – nejméně 1 000 Kč za období 1 kalendářního roku nebo období kratší neţ 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
7.6.
Internetové odkazy
Česká daňová správa: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds Generální ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii: http://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en.htm Komora daňových poradců ČR: http://www.kdpcr.cz Plátci DPH: http://adis.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2 Strana 40 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
8. Veřejné zakázky Pravidla zadávání veřejných zakázek jsou v ČR upravena zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, zákonem č. 139/2006 Sb. o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Dodrţováním pravidel a řešením sporů u veřejných zakázek se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe: http://www.compet.cz.
8.1.
Druhy veřejných zakázek
Dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je veřejnou zakázkou (dále jen VZ) zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem (veřejný, dotovaný a sektorový) a jedním či více dodavateli, jejímţ předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či sluţeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na VZ na dodávky, VZ na sluţby a VZ na stavební práce. Podle výše předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí na: 1. nadlimitní VZ; 2. podlimitní VZ – předpokládaná hodnota nedosáhne finančního limitu nadlimitní VZ (ten je stanoven Nařízením vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách) a činí: VZ na dodávky / na sluţby min. 2 000 000 Kč bez DPH; VZ na stavební práce min. 6 000 000 Kč bez DPH; 3. VZ malého rozsahu – předpokládaná hodnota nedosáhne v případě: VZ na dodávky / na sluţby 2 000 000 Kč bez DPH; VZ na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Dle § 18 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách veřejný zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona VZ malého rozsahu, avšak je povinen dodrţet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
8.2.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)
Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytnout sluţby nebo realizovat dílo pro zadavatele a zadavatel se zavazuje umoţnit koncesionáři, namísto úhrady v penězích jako u veřejné zakázky, brát uţitky z poskytovaných sluţeb nebo vyuţívat dílo, případně můţe zadavatel poskytnout koncesionáři i část plnění v penězích. Významným rozlišujícím prvkem mezi koncesní smlouvou a veřejnou zakázkou je to, ţe v koncesní smlouvě jsou smluvně rozdělena rizika a určitou část rizik nese koncesionář. Příkladem je zhotovení veřejně prospěšné stavby, např. dálnice, cesty a místní komunikace, dráhy a městské dráhy nebo vodárenská, plynárenská a energetická zařízení – která koncesionář pro zadavatele zhotoví a následně provozuje, udržuje a pobírá výnos, přičemž nese rizika.
8.3. – – –
Zdroje informací o veřejných zakázkách
Ted – Dodatek k Úřednímu věstníku EU „Ted = tenders electronic daily― – databáze VZ (oznámení zadávacího řízení, výběrová řízení, výzvy k vyjádření zájmu, …): http://ted.europa.eu SIMAP – Informace o evropských veřejných zakázkách – stránka, kde jsou dostupné standardní formuláře pro podání vyhlášení, které budou zveřejněny v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské Unie: http://simap.europa.eu/ IS VZ – Informační systém o VZ – česká databáze VZ: http://www.isvzus.cz/usisvz/
Strana 41 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
– – – – – – –
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Centrální adresa – informace o veřejných draţbách a o vyhlášených veřejných zakázkách a o výsledcích výběrového řízení: http://www.centralniadresa.cz/cadr Portál evropských právních předpisů: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Portál o veřejných zakázkách a koncesích – informace týkající se zadávání veřejných zakázek na portálu odboru veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/ EUROPA – portál o politice veřejných zakázek EU: http://europa.eu/publicprocurement/index_en.htm Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – informace k problematice VZ a partnerství veřejného a soukromého sektoru: http://www.mmr.cz/verejne-zakazky-informace-udalosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe – dohledu nad zadáváním veřejných zakázek: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/ Veřejná zakázka – Informační servis k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách: http://www.verejna-zakazka.cz/
Strana 42 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
9. Export Vize, hlavní cíle a klíčové projekty státní proexportní politiky jsou stanoveny v Exportní strategii ČR 2006 – 2010. Státní podpora exportu je přehledně popsána na oficiálním portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz. Nabídka sluţeb státu pro exportéry je uvedena v dokumentu „Export v kostce 2008―. Sluţby jsou rozděleny do čtyř kategorií – vzdělávání a poradenství, informace a příleţitosti, asistence, prezentace a rozvoj trhu a sluţby spojené s financováním a pojištěním exportu. V dokumentu jsou dále uvedeny kontakty na instituce asistující českým exportérům jak v ČR, tak i v zahraničí.
9.1.
Zelená linka pro export
Zelenou linku pro export provozuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jedná se o nástroj poskytující základní údaje o poskytovaných sluţbách státu, kontaktní údaje zodpovědných pracovníků agentur a institucí, odkazy na další informační zdroje. Linka rovněţ přijímá podněty pro rozšíření exportních sluţeb státu. Zelená linka pro export: 800 133 331.
9.2.
CzechTrade – vládní proexportní organizace
http://www.czechtrade.cz CzechTrade poskytuje sluţby na podporu exportu: databáze zahraničních poptávek, nabídek, projektů a tendrů, on-line testování exportní konkurenceschopnosti exportující firmy, školení: http://www.exportniakademie.cz, informační portál BUSINESSINFO.CZ, elektronické zasílání přehledu zahraničních obchodních příleţitostí, semináře, exportní veletrhy, sluţby zahraničních kanceláří (analýzy oborových příleţitostí, konkurence, regulačních a technických předpisů; identifikace distribučních kanálů; analýzy moţností vstupu na trh, doporučení pro zpracování marketingové strategie a nabídky; prezentace v zahraničí; identifikace zákazníků a ověření jejich zájmu; sjednání a příprava obchodních schůzek; asistence při obchodním jednání/účasti na veletrhu; asistence při zakládání zahraničního zastoupení; asistence při rozšíření výroby do zahraničí).
9.3.
Česká exportní banka, a.s. (ČEB)
http://www.ceb.cz Posláním ČEB je podporovat export poskytováním vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem souvisejících za zvýhodněné úrokové sazby. Příjemcem podpory ČEB můţe být vývozce (tj. právnická osoba se sídlem v ČR, výjimečně i fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR), či jeho zahraniční odběratel. Příjemcem některých druhů úvěrů můţe být také výrobce produkující pro vývoz či český subjekt investující v zahraničí.
9.4.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)
http://www.egap.cz EGAP je specializovaná státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů, úvěrů na předexportní financování výroby, investic českých podniků v zahraničí, úvěrů na jejich financování a bankovních záruk za české exportéry. EGAP poskytuje pojistnou ochranu všem vývozcům českého zboţí a sluţeb bez ohledu na jejich velikost, právní formu i objem pojištěného vývozu. Hlavní výhody pojištění u EGAP: ochrana proti vzniku nedobytných pohledávek, ochrana likvidity pojištěného, přenesení rozhodující části rizika ztrát z pohledávek na pojišťovnu, přenesení analýzy rizika Strana 43 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
kupujícího a řízení úvěrového portfolia na pojišťovnu, zvýhodněný přístup k finančním zdrojům.
9.5.
Česká centra (ČC)
www.czechcentres.cz Česká centra jsou samostatnou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR. V současné době působí 24 poboček ve 20 zemích světa. Posláním Českých center je prezentace ČR v zahraničí, především v oblasti kultury a vzdělávání (pořádání výstav, koncertů, filmových projekcí, autorských čtení, přednášek, kurzů českého jazyka), podpory vnějších ekonomických vztahů a zajišťování kvalitního informačního servisu o ČR. Moţnosti pro české exportéry: 1. Informace o obchodních příleţitostech v zemích potenciálního vývozu uveřejněné na webu: www.export.cz. 2. Prezentace českých subjektů v Českých centrech, případně v jiných prostorách v zemích působení těchto center (zajištění firemních prezentací, obchodních setkání, nebo tiskových konferencí). Česká centra poskytují i asistenční sluţby (propagace akce, tlumočnický servis, zapůjčení audiovizuální techniky). 3. Zajištění inzerce v zahraničních periodikách prostřednictvím Českých center. 4. Připojení prezentace firem ke kulturnímu programu Českých center.
9.6.
Market Access Database
http://mkaccdb.eu.int/mkaccdb2/indexPubli.htm Portál spravovaný Evropskou komisí (DG External Trade). Obsahuje informace o obchodu s nečlenskými zeměmi EU, tzn. o importu a exportu: průvodce exportéra, podmínky importu konkrétních produktů do nečlenských zemí, databáze bariér uplatňovaných jednotlivými zeměmi (exportní daně, kvantitativní omezení, cla), statistiky importu i exportu s volbou konkrétního produktu, studie.
9.7.
Export Helpdesk for developing countries
http://exporthelp.europa.eu Portál spravovaný Evropskou komisí (DG External Trade) na podporu vstupu na trh EU. Obsahuje inzeráty (nabídky a poptávky zemí celého světa), statistickou databázi obchodu (nejen mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU, ale i jen mezi členskými zeměmi EU), databázi dovozních cel (které aplikuje EU na konkrétní produkty).
9.8.
Statistika zahraničního obchodu
Zahraniční obchod ČR je souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu s členskými státy EU) a obchodu se třetími zeměmi. Statistika zahraničního obchodu je zaloţena na dvou systémech sběru dat: Intrastat sleduje pohyb zboţí uvnitř EU (přijetí a odeslání zboţí z / do států EU) a Extrastat sleduje obchod s nečlenskými státy EU (dovoz a vývoz zboţí z / do třetích zemí). Český statistický úřad: http://dw.czso.cz/pls/stazo/stazo.stazo Export Helpdesk: http://exporthelp.europa.eu/thdapp/comext/ComextServlet?languageId=EN Market Access Database: http://mkaccdb.eu.int/mkaccdb2/statistical_form.htm
Strana 44 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
10.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Podpora spolupráce podnikatelů
Podnikatel hledající partnera pro výrobní, obchodní, technologickou nebo finanční spolupráci, má k dispozici řadu nástrojů. Můţe si podat inzerát, zadat poţadavek na hledaného partnera, účastnit se na veletrzích a výstavách, nechat si sjednat schůzku s potenciálními partnery, účastnit se obchodní mise anebo vyhledat moţné partnery v databázích dle klíčových slov. Partneři Enterprise Europe Network poskytuje tyto sluţby zdarma.
10.1. Business Cooperation Database (BCD) Inzertní databáze sítě Enterprise Europe Network. Celoevropská databáze nabídek a poptávek podnikatelů slouţí k navazování kontaktů mezi malými a středními podniky. Vloţením inzerátu do BCD databáze získá podnikatel příleţitost najít zahraniční partnery pro výrobní, obchodní, technologickou či finanční spolupráci ve všech oborech činnosti. Rovněţ se můţete přihlásit k bezplatnému odběru newsletteru Podnikatelské kontakty, který obsahuje zahraniční nabídky a poptávky rozdělené dle oborů činnosti. Vloţení inzerátu do BCD databáze i zasílání newsletteru „Podnikatelské kontakty― je u Enterprise Europe Network při Krajské hospodářské komoře zdarma. Více informací na tel.: +420 597 479 330–5. Enterprise Europe Network: www.enterprise-europe-network.cz.
10.2. Vyhledání českého dodavatele pro zahraniční firmu V ČR nabízí zahraničním podnikatelům bezplatné vyhledání českých dodavatelů partneři poradenské sítě Enterprise Europe Network a agentura CzechTrade. 10.2.1. Sluţba Enterprise Europe Network Zahraniční podnikatel hledající v ČR dodavatele pro svou firmu, můţe vyuţít bezplatných sluţeb partnerů poradenské sítě Enterprise Europe Network. 10.2.2. Sluţba CzechTrade Projekt agentury CzechTrade – ―Your Czech Supplier". Sluţba poskytovaná agenturou CzechTrade zdarma zahraničním obchodníkům, kteří hledají nového dodavatele v ČR: http://www.czechtradeoffices.com/en/forms/your-czech-supplier.
10.3. Match-making / Brokerage events, podnikatelské mise, veletrhy V ČR pomáhají podnikatelům navazovat spolupráci instituce jako partneři sítě Enterprise Europe Network, CzechTrade, hospodářské komory a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Pomoc spočívá v pořádání match-makingových akcí (předem domluvené schůzky firem), podnikatelských misí, asistenci při veletrzích. Enterprise Europe Network: www.enterprise-europe-network.cz CzechTrade: http://www.czechtrade.cz Hospodářská komora České republiky: http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podporapodnikani-v-zahranici/podnikatelske-mise-a-kontaktni-akce/art_22184/article.aspx Strana 45 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Výstavnictví Praha, a. s. – veletrţní expozice "šité na míru": http://www.vystavnictvi.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – Oficiální účasti České republiky na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí: http://www.mpo.cz/dokument18756.html 10.3.1. Seznam veletrhů Veletrhy a výstavy: http://www.veletrhyavystavy.cz Brněnské veletrhy a výstavy: http://www.bvv.cz Katalog výstav a veletrhů: http://www.expo.cz Euroexpo (výstavy a veletrhy v Evropě): http://euro-expo.org Expo World Net (USA): http://www.expoworld.net Fairs Worldwide: http://www.messefrankfurt.com Trade Shows, Exhibitions, Conferences & Business Events Worldwide: http://www.eventseye.com
10.4. Portál pro Sasko – Česko – Polskou hospodářskou spolupráci http://www.tschechien-kontakt.info Na Portálu pro Sasko – Česko – Polskou hospodářskou spolupráci naleznete nejen informace o navazování kontaktů v Sasku, Česku, ale i údaje o daních v ČR, SRN a Polsku a podmínky volného pohybu zboţí, sluţeb a osob.
10.5. Databáze firem 10.5.1. Databáze českých firem ABC: http://www.abc.cz Abetinfo: http://www.abetinfo.com ARES: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares Atlas: http://search.atlas.cz/?t=fm&utf=y&q= Axis4.info: http://axis4.info b2m: http://www.b2m.cz Centrum: http://firmy.centrum.cz Czechcontact: http://www.czechcontact.com České firmy: http://www.ceskefirmy.com Databaze: http://www.databaze.cz Direkta: http://www.bs.direkta.cz/rozcesti.phtml?rubrika=104 DoingBusiness: http://www.doingbusiness.cz/r/companies.asp?searchstr=&by=all Evropské obchodní centrum: http://www.eocentrum.cz Finance: http://www.finance.cz/firmy/databaze/databaze-firem Firmy v kraji: http://firmyvkraji.cz Hledat: http://www.hledat.cz Hledej firmu: http://www.hledejfirmu.cz Infofirmy: http://www.infofirmy.cz Inform CZ: http://www.ik.inform.cz Klikni.cz: http://klikni.idnes.cz/Katalog-firem/index.htm Kraj info: http://www.kraj.info Obchodní rejstřík: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchSubject Seznam: http://www.firmy.cz Tiscali: http://hledani.tiscali.cz/firmy Zlaté stránky: http://www.zlatestranky.cz Strana 46 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
10.5.2. Databáze českých i zahraničních firem 3klik: http://www.3klik.cz CzechIndustry: http://www.cz-industry.cz Europages: http://www.europages.cz Evropská databanka: http://www.edb.cz HBI: http://www.hbi.cz Kompass: http://www.kompass.cz WLW – Wer liefert was?: http://cz.wlw.cz/start/CZ/cs/index.html
Strana 47 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
11.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Investiční klima
ČR je členem Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA), mezinárodní organizace na ochranu investic, která patří do skupiny IMF Světové banky. ČR podepsala dvoustranné mezinárodní smlouvy, které podporují a chrání zahraniční investice, například s USA, Německem, Velkou Británií, Francií, Rakouskem, Švýcarskem, Itálií, Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Finskem, Norskem a Dánskem. Dle těchto smluv kaţdá strana povolí a bude povaţovat investice a související činnosti rezidentů druhé strany bez diskriminace.
11.1. Sluţby CzechInvestu CzechInvest – Agentura pro podporu podnikání a investic je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. CzechInvest podporuje investice v sektorech s vysokou přidanou hodnotou: – automobilový průmysl, – letecký průmysl, – přesné strojírenství, – elektrotechnika a elektronika, – life sciences, – medicínská technika, – IT, vývoj softwaru, – strategické sluţby. Rozhodne-li se investor pro některý z prioritních sektorů, poskytne mu CzechInvest podporu v průběhu realizace investice i po jejím dokončení. CzechInvest poskytuje informace o podnikatelském prostředí, asistuje při hledání vhodné nemovitosti a lokality pro investici, pomáhá s vyhledáním dodavatelů a partnerů pro společné podnikání. Navíc oddělení aftercare pomáhá investorům řešit problémy spojené s podnikáním.
11.2. Investiční pobídky Investičními pobídkami dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách se rozumí: a) slevy na daních z příjmů, b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst, d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, e) převod pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků. Smyslem investičních pobídek je podpora zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických sluţeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům.
Strana 48 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Systém investičních pobídek je v ČR nastaven podle druhů investičních projektů: Zpracovatelský průmysl (minimální výše investice 50 mil. Kč) – sleva na dani z příjmu právnických osob – podpora na vytvářená pracovní místa – podpora na školení a rekvalifikace Strategické sluţby a technologická centra (minimální výše investice 10 mil. Kč) – dotace na podnikatelskou činnost – dotace na školení a rekvalifikaci Rozlišení regionů ČR dle maximálně moţné výše veřejné podpory zobrazuje schéma č. 2 na straně 49, regionální mapa intenzity veřejné podpory. Schéma č. 2
Zdroj:
Maximální míra veřejné podpory (% z uznatelných nákladů)
www.czechinvest.org
11.3. Nákup nemovitostí Společnost registrovaná v ČR můţe nakupovat nemovitosti bez omezení. Nákup či převod nemovitosti musí být zaregistrován v katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx. Daň z převodu nemovitostí činí dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, 3 % z prodejní ceny nebo odhadní ceny (podle toho, která cena je vyšší) a platí ji prodávající.
11.4. Pronájem nebytových prostor Cena pronájmu nebytových prostor závisí například na těchto faktorech: lokalita, velikost, účel pronájmu. V Ostravě, v roce 2008, se ceny za m2/rok pohybovaly v této výši: Kancelářské prostory: cca 1 500 – 4 000 Kč, Nebytové (obchodní) prostory – obchod, kadeřnictví, restaurace atd.: 2 500 – 8 000 Kč.
Strana 49 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
11.5. Cena elektřiny, vody, tepla, zemního plynu Orientační ceny a webové odkazy vodného, stočného, tepla, elektřiny a zemního plynu naleznete v tabulce č. 7 na straně 50. Tabulka č. 7 - Cena elektřiny, vody, tepla a zemního plynu v r. 2008 Cena Aktuální ceny 3 Voda (vodné) 27,08 Kč/m www.ovak.cz 3 Kanalizace (stočné) 23,98 Kč/m Teplo 328 Kč/GJ www.distep.cz E-kalkulačka Energetického regulačního úřadu: Elektřina 1 538 Kč/MWh
http://www.eru.cz/user_data/files/elektro/calc2008/mop.php
Zdroj:
Zemní plyn 1 000 Kč/MWh Dodavatelé jednotlivých produktů
www.smpas.cz
Orientační ceny a webové odkazy vodného, stočného, tepla, elektřiny a zemního plynu naleznete v tabulce č. 7 na straně 50.
Strana 50 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
12.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Uznávání kvalifikací
Legislativně je tato oblast upravena zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace. Správní úřady a profesní komory jsou oprávněny pro výkon regulované činnosti v ČR vyţadovat od státního příslušníka jiného členského státu splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyţaduje od občana ČR.
12.1. Regulované profese Jednotlivé členské státy EU mají regulované profese, které vyţadují splnění určité kvalifikace. Jedná se o profese, pro jejichţ výkon nebyly na úrovni EU sjednoceny poţadavky (stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem předmětné činnosti atd.). Rozdílnost právních úprav členských států působí jako překáţka volného pohybu osob či poskytovatelů sluţeb. ČR reguluje 393 povolání a odborných činností. Databáze regulovaných profesí „Database of regulated professions in the EU Member States as well as in Iceland, Norway, Liechtenstein and Switzerland― je přístupná na webu Generálního ředitelství pro vnitřní trh Evropské komise: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?lang=en. Regulovaná povolání a činnosti ČR: http://uok.msmt.cz/ru_list.php.
12.2. Uznávání odborných kvalifikací Zásada vzájemného uznávání kvalifikací znamená, ţe kvalifikace získaná v jednom členském státě je v jiných členských státech formálně uznána a její dosaţení není třeba opakovat. Uznávání neprobíhá automaticky, ale vţdy na základě ţádosti ţadatele. Ţádost o uznání kvalifikace se podává vţdy v zemi, kde se chce podnikatel usadit. Postup včetně seznamu poţadovaných dokumentů lze nalézt na portálu Vaše Evropa: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/citizens/working/qualification-recognition/index.html. Informace k uznávání kvalifikací na webu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR: http://uok.msmt.cz/?sec=cr&w=1. Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání: www.naric.cz Databáze poţadavků na uznání kvalifikace nejen v zemích EU: www.enic-naric.net Instituce v ČR: http://www.ckait.cz – Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě http://www.cka.cc – Česká komora architektů http://www.cbusbs.cz – Český báňský úřad http://www.cuzk.cz – Český úřad zeměměřický a katastrální http://www.eru.cz – Energetický regulační úřad http://www.kdpcr.cz – Komora daňových poradců http://www.patzastupci.cz – Komora patentových zástupců http://www.mdcr.cz – Ministerstvo dopravy http://portal.mpsv.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mmr.cz – Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mpo.cz – Ministerstvo průmyslu a obchodu http://www.eukvalifikace.cz – Ministerstvo zdravotnictví http://www.mze.cz – Ministerstvo zemědělství http://www.nuov.cz – Národní ústav odborného vzdělávání Strana 51 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
http://www.spspraha.cz – Státní plavební správa Instituce v jiných státech EU: http://www.belspo.be – Belgie http://www.ciriusonline.dk – Dánsko http://www.professionalrecognition.nl – Holandsko http://www.education.ie – Irsko http://www.aic.lv – Lotyšsko http://www.om.hu – Maďarsko http://www.dfes.gov.uk – Velká Británie
Strana 52 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
13.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Kaţdé tři a půl minuty v EU někdo zemře v důsledku působení faktorů souvisejících s prací. To představuje dle statistiky agentury OSHA 150 000 úmrtí ročně následkem pracovního úrazu (8 900) nebo nemoci z povolání (142 000). Třetina z těchto 150 000 úmrtí je následkem nebezpečných látek na pracovišti v EU, včetně 21 000 úmrtí v důsledku přítomnosti azbestu. Pracovníci a zaměstnavatelé si musí uvědomit rizika, jimţ čelí, a musí vědět, jak je řídit. Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsou věnovány portály: BOZP info.cz – www.bozpinfo.cz Evropská agentura pro BOZP (OSHA) – http://osha.europa.eu/cs/front-page Národní informační síť Focal Pointu – http://cz.osha.europa.eu Státní úřad inspekce práce – www.suip.cz
13.1. Legislativní úprava Ochrana zdraví pracovníků a bezpečnost práce je upravena několika právními předpisy: http://cz.osha.europa.eu/legislation. Právní předpisy ČR: http://cz.osha.europa.eu/legislation/pravo.php. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví; zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bliţších minimálních poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a další. Na úrovni EU upravují tuto oblast zejména směrnice: Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Směrnice Rady 91/383/EHS doplňující opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníkům se stálým nebo přechodným pracovním poměrem.
13.2. Kontrolní činnost Dodrţování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohroţení ţivota a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení kontrolují Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce (http://www.suip.cz).
13.3. Instituce BOZP Prevenci rizik spojených s prací zajišťuje svou činností Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) a česká Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. K šíření osvěty formou seminářů na aktuální téma přispívá i Klub personalistů ČR. 13.3.1. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) OSHA se snaţí cestou sdílení informací zvýšit prevenci rizik. Agentura má sídlo ve španělském Bilbau, ale svá zastoupení má i přímo v členských státech EU. V ČR rovněţ existuje „Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci―: http://cz.osha.europa.eu. Provoz českého Focal Pointu zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Strana 53 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
13.3.2. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Rada připravuje a schvaluje návrhy a doporučení k provádění a pravidelnému hodnocení plnění Národní politiky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, jejímţ cílem je předcházet poškození zdraví z práce vzniklých v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání anebo poškození vzniklá v souvislosti s prací či během ní. http://cz.osha.europa.eu/systems/rada_bozp.php 13.3.3. Klub personalistů ČR Klub personalistů ČR v rámci svého působení organizuje i semináře k aktuálním tématům, ke změnám v obecně závazných právních předpisech, seznámení s novými trendy v personální práci. http://www.klubpersonalistu.cz http://www.kp-msrs.cz
Strana 54 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
14.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Bezpečnost výrobků
Kaţdý výrobce nebo poskytovatel sluţby, který chce provozovat svou podnikatelskou činnost v některém členském státě EU, se musí řídit národními technickými předpisy, které se týkají jeho podnikání. Pro některé výrobky existují harmonizované technické specifikace Evropského společenství („harmonizované výrobky―). U volného pohybu neharmonizovaných výrobků se na vnitřním trhu EU pouţívá princip vzájemného uznávání. Dozor nad označením výrobků prohlášením o shodě provádí Česká obchodní inspekce, www.coi.cz.
14.1. Neharmonizované výrobky Bezpečnost výrobků je upravena zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon je transpozicí směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků. Tento zákon se pro posouzení bezpečnosti výrobku nebo pro omezení rizik, která jsou s uţíváním výrobku spojená, pouţije tehdy, jestliţe poţadavky na bezpečnost nebo omezení rizik nestanoví příslušná ustanovení zvláštního právního předpisu, který přejímá poţadavky stanovené právem ES (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky; nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na zdravotnické prostředky; ad.). 14.1.1. Povinnosti výrobců, dovozců, distributorů Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků stanoví povinnosti výrobců, dovozců, distributorů a ostatních subjektů, které mohou ovlivnit svou činností bezpečnost výrobků. Zákon o obecné bezpečnosti výrobků těmto subjektům ukládá povinnost: a) uvádět na trh nebo do oběhu pouze bezpečné výrobky (v § 3 zákona jsou vyjmenovány obecné poţadavky na bezpečnost výrobku); b) věnovat potřebnou pozornost bezpečnosti výrobků, učinit opatření, která umoţní být informován o bezpečnosti vyráběného výrobku i po jeho dodání na trh a do oběhu (§ 6 zákona); c) jestliţe výrobce nebo distributor zjistí, ţe výrobek je nebezpečný, jsou povinni upozornit na tuto skutečnost spotřebitele a stáhnout nebezpečný výrobek z trhu a z oběhu (§ 6 zákona); d) výrobce nebo distributor jsou dále povinni umoţnit osobě, která vlastní nebo drţí nebezpečný výrobek, aby jej mohla vrátit zpět výrobci nebo distributorovi na jejich náklady (§ 7 zákona); e) jestliţe výrobce nebo distributor uvedl na trh nebo do oběhu nebezpečný výrobek, je povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu dozoru (§ 8 zákona); f) řádné označování výrobků a jejich vybavení potřebnou dokumentací (§ 4 zákona), atd. 14.1.2. Informační systém technických předpisů (TRIS) Podle Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů musí členské státy oznamovat Evropské komisi kaţdý návrh technického předpisu předtím, neţ je schválen a stane se součástí národního práva. Během následujících 3 měsíců po oznámení mohou ostatní členské státy, Evropská komise i jednotliví podnikatelé zaslat k návrhu své připomínky. Oznamovací postup se vztahuje na předpisy týkající se výrobků (průmyslových i zemědělských) a sluţeb informační společnosti, tj. sluţeb poskytovaných on-line Strana 55 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
(např. rezervace letenek po internetu). Pokud členský stát neoznámí návrh technického předpisu, je takový předpis nevynutitelný a v případě soudního sporu ho soud musí odmítnout aplikovat. Oznámené návrhy technických předpisů jsou překládány do všech jazyků EU, tedy i do češtiny, a jsou k dispozici na stránkách EU v databázi TRIS (Technical Regulations Information System – informační systém technických předpisů): http://ec.europa.eu/enterprise/tris. V ČR je kontaktním místem pro směrnici 98/34/ES Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Ke směrnici 98/34/ES byl vydán Průvodce metodikou poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro sluţby informační společnosti: http://ec.europa.eu/enterprise/tris/info_brochure/2003_2122_CS.pdf. 14.1.3. Princip vzájemného uznávání výrobků z členských států EHP a Turecka V případě neexistence harmonizovaných předpisů ES, mají členské státy EU pravomoc přijmout technické předpisy. Přesto členský stát určení (v našem případě Česká republika) musí umoţnit výrobku z EHP (tj. státy EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a Turecka volný přístup na svůj trh za předpokladu, ţe tento výrobek poskytuje rovnocennou úroveň ochrany různých oprávněných zájmů. Tato zásada je označována jako zásada „vzájemného uznávání― . 13. května 2009 nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 764/2008, které má zlepšit fungování principu vzájemného uznávání v oblasti neharmonizovaných výrobků (počítá např. se zřízením kontaktních míst pro výrobky, která budou mimo jiné informovat o technických pravidlech pro určitý druh výrobku).
14.2. Harmonizované výrobky Výrobky, které představují zvýšenou míru ohroţení oprávněného zájmu (ohroţení zdraví, bezpečnosti osob, majetku, ţivotní prostředí nebo jiného veřejného zájmu), mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh (popřípadě pokud tak stanoví nařízení vlády, mohou být tyto výrobky uvedeny do provozu) jen pokud splňují technické poţadavky a po posouzení shody. Stanoví-li tak nařízení vlády, musí být výrobek opatřen daným označením a musí být k němu vydáno / přiloţeno ES prohlášení o shodě či jiný dokument. 14.2.1. Technické poţadavky na výrobek Technickými poţadavky na výrobek se dle § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky, rozumí: a) technická specifikace obsaţená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví poţadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, požadavky na název, pod kterým je prodáván, symboly, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, b) jiné poţadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají ţivotního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit sloţení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu.
Strana 56 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
14.2.2. Česká technická norma Dle § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky je Česká technická norma dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé pouţití, vytvořený dle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehoţ vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČSN není obecně závazná. Na základě rozhodnutí MPO bude Český normalizační institut (ČNI) k 31.12.2008 zrušen a ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. o technických poţadavcích na výrobky přejdou činnosti tvorby a vydávání českých technických norem (ČSN) na Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). MPO stanovilo priority, jichţ má být v rámci transformace dosaţeno: a) zlepšení dostupnosti ČSN, a to zejména vyuţitím elektronické formy, b) výrazné zlevnění ČSN aţ o 50 % současného stavu, c) zlepšení srozumitelnosti ČSN co do obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka, d) zvýšení aktivní účasti podnikatelů při zpracování mezinárodních, evropských a národních norem. Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně poţadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány ES jako harmonizovanou evropskou normu. Převzatá evropská norma má označení „ČSN EN―. 14.2.3. Přístup k posuzování shody (starý, nový, globální) Od roku 1985 podle „NOVÉHO“ přístupu k technické harmonizaci a normám, Usnesení Rady ze 7. května 1985 č. 85/C/136/01, je harmonizace právních předpisů omezena na přijímání základních poţadavků podstatných pro zajištění bezpečnosti výrobků, popř. dalších hledisek veřejné ochrany. Tyto základní poţadavky musí výrobek splňovat a pak můţe být umístěn na trh v kterémkoli členském státě. Pro výrobky, které obecně představují vyšší stupeň rizik (zemědělské a lesnické traktory, motorová vozidla, potraviny, chemické látky), zůstává zachován systém závazných předpisů s podrobnými specifikacemi. Tento přístup k harmonizačnímu procesu se nazývá „STARÝ“. Nový přístup byl v r. 1989 doplněn „GLOBÁLNÍM“ přístupem k posuzování shody (Usnesení Rady z 21. prosince 1989 č. 90/C10/01), který se zabývá obecnými principy zkoušení a certifikace, především prvky, které zajišťují důvěryhodnost systému a jsou předpokladem pro uznávání certifikátů mezi členskými státy (akreditace zkušebních a certifikačních orgánů, certifikace systémů jakosti u výrobce). Rozhodnutím Rady č. 93/465/EHS byl přijat systém tzv. modulů, které lze k posouzení shody pouţít (existuje volba mezi moduly, které jsou povaţovány za rovnocenné). Postupy jsou přesně stanoveny v kaţdé jednotlivé směrnici nového přístupu. Výrobek, který splňuje poţadavky směrnice, popř. více směrnic, se opatřuje označením CE. V platnost vešlo Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS.
Strana 57 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
14.2.4. Směrnice nového přístupu Směrnice EU nového přístupu obsahují základní poţadavky pro zajištění bezpečnosti výrobků, ochranu zdraví, ochranu majetku a ţivotního prostředí. Podrobné technické specifikace poţadavků jsou obsaţeny v harmonizovaných evropských normách. Směrnice nového přístupu jsou dostupné na webech: http://www.newapproach.org/Directives/DirectiveList.asp; http://www.bozpinfo.cz/win/legislativa/pravo-eu/normy_eu/oznaceni_ce0060125.html – na tomto webu je uvedeno i číslo nařízení vlády, které směrnici převádí do české legislativy. Pro implementaci směrnic zaloţených na novém a globálním přístupu byla vydána příručka, (Blue Guide), která je zveřejněna na webu Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/enterprise/newapproach/legislation/guide/index.htm. Český překlad příručky je na webu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: http://web.unmz.cz/knihovnaTH/14.htm. Uţitečné informace naleznete na webu projektu „Středisko technických předpisů―: www.uvadimevyrobeknatrh.eu 14.2.5. Povinnosti výrobců Dle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS mají výrobci tyto povinnosti: 1) Při uvádění výrobků na trh musí výrobci zajistit, aby tyto výrobky byly navrhovány a vyrobeny v souladu s poţadavky stanovenými v příslušném právním předpise. 2) Výrobci vyhotoví poţadovanou technickou dokumentaci a provedou nebo si nechají provést příslušný postup posouzení shody. Byl-li soulad výrobku s platnými poţadavky takovým postupem prokázán, vypracují výrobci ES prohlášení o shodě a připojí označení shody. 3) Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a ES prohlášení o shodě po uvedení výrobku na trh. 4) Výrobci zajistí, ţe se pouţívají postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s poţadavky. Výrobci ve všech případech, kdy to je povaţováno za vhodné vzhledem k rizikům, které výrobek představuje, provádějí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů zkoušky vzorků výrobků uváděných na trh, provádějí šetření a případně vedou knihy stíţností, průběţně o kontrolách informují distributory. 5) Výrobci zajistí, aby byl na jejich výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umoţňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumoţňuje, aby byla poţadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloţeném k výrobku. 6) Výrobci uvádějí své jméno, svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níţ je lze kontaktovat, na výrobku, nebo není-li to moţné, na obalu nebo v dokladu přiloţeném k výrobku. 7) Výrobci zajistí, aby byly k výrobku přiloţeny v souladu s rozhodnutím příslušného členského státu instrukce a bezpečnostní informace v jazyce, kterému spotřebitelé a ostatní koncoví uţivatelé snadno rozumějí. 8) Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, ţe výrobek, který uvedli na trh, není v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy ES, přijmou okamţitě nezbytná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Pokud navíc výrobek představuje riziko, neprodleně o tom výrobci informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichţ výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních. 9) Výrobci předloţí příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné ţádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, Strana 58 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
kterému tento orgán snadno rozumí. Spolupracují s tímto orgánem na jeho ţádost při činnostech, jejichţ cílem je vyloučit rizika vyvolaná výrobky, které uvedli na trh. 14.2.6. Informační systém NANDO IS Posuzování shody třetí stranou provádějí notifikované orgány určené členskými státy z orgánů, které splňují poţadavky stanovené směrnicí a mají sídlo na jejich území.
Databáze NANDO IS (New Approach Notified and Designated Organisations – Information System): http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/nando/index.cfm obsahuje kontakty na notifikované osoby pro posuzování shody podle směrnic „NOVÉHO― přístupu. Dokumenty vydané notifikovanými osobami jsou podkladem pro označování výrobků evropskou značkou shody CE.
14.3. Výrobky s označením CE nebo CCZ Dle § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky vyjadřuje označení CE, ţe výrobek splňuje technické poţadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umoţňují, a ţe byl při posouzení jeho shody dodrţen stanovený postup. Obecné zásady pouţití označení CE jsou stanoveny v článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví poţadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Označení CE je viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku nebo k jeho výrobnímu štítku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není moţné nebo odůvodněné, musí být připojeno k obalu a průvodním dokumentům. Označení CE se připojí před uvedením výrobku na trh. Můţe k němu být připojen piktogram nebo jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo pouţití. Označení CE jako označení shody uvádí, ţe výrobek je v souladu s harmonizačními právními předpisy ES, a ţe výrobce nese za výrobek plnou odpovědnost. Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběţně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. Českou značku shody (dle § 13 zákona č. 22/1997 Sb. o technických poţadavcích na výrobky) , kterou tvoří písmena CCZ, lze pouţít pouze u výrobků, na něţ se nevztahují předpisy ES. Tato značka vyjadřuje, ţe výrobek splňuje technické poţadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umoţňují, a ţe byl při posouzení jeho shody dodrţen stanovený postup. Grafickou podobu značky CCZ upravuje Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku. Odpovědnost za škodu způsobenou vadným výrobkem Odpovědnost za škodu způsobenou vadným výrobkem je upravena zákonem č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Zákon je transpozicí směrnice Rady 85/374/EHS o sbliţování zákonů, předpisů a správních opatření členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky. Strana 59 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Dle § 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, odpovídá za škodu výrobce (příp. i dovozce nebo dodavatel, pokud ve lhůtě 1 měsíce nesdělí poškozenému výrobce výrobku – § 2 c). Poškozený pouze prokazuje, ţe výrobek byl vadný, ţe mu vznikla škoda a ţe existuje příčinná souvislost mezi vadou výrobku a škodou.
14.4. Evropské normalizační orgány V EU fungují (dle přílohy 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro sluţby informační společnosti) evropské normalizační orgány: – CEN (Evropský výbor pro normalizaci – Comité Europeén de Normalisation), – CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice – Comité Europeén de Normalisation Electrotechnique), – ETSI (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích – European Telecommunications Standards Institute). Posláním těchto orgánů je především tvorba evropských norem a evropských technických specifikací.
14.5. Systém vzájemného rychlého varování (RAPEX) RAPEX (Rapid Alert System for non-food consumer products) je výstraţný a informační systém. Umoţňuje zemím EU a Komisi rychlou výměnu informací o nebezpečném spotřebním zboţí, aby mohla být rychle zavedena opatření zabraňující nebo omezující prodeji nebo pouţívání výrobků představujících váţné zdravotní a spotřebitelské riziko. Kontaktním místem RAPEXU v ČR je MPO.
14.6. Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) Systém RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) slouţí pro ohlašování přímých nebo nepřímých rizik ohroţujících zdraví lidí, zvířat a ţivotní prostředí, která pocházejí z potravin nebo krmiv. Hlášení vyměňovaná systémem RASFF slouţí k zabránění uvedení do oběhu rizikových potravin a krmiv, případně jejich staţení ze společného evropského trhu. Kontaktním místem RASFF v ČR je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Aktuální informace českého Informačního centra bezpečnosti potravin jsou k dispozici na webu: www.bezpecnostpotravin.cz. Na tomto webu naleznete i hlášení RASFF v českém jazyce.
Strana 60 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
15.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Ekologické standardy při podnikání
Ekologické standardy při podnikání jsou dány právními předpisy. Aktuální informace o této problematice shromaţďuje Ministerstvo ţivotního prostředí ČR na svém webu www.env.cz.
15.1. Ochrana ţivotního prostředí – –
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí; zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí.
15.2. Ochrana ovzduší – –
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší; zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
15.3. Ochrana vod – –
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon); zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
15.4. Odpadové hospodářství – –
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech; zákon č. 477/2001 Sb., o obalech.
15.5. Ochrana přírody –
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
15.6. Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství – – –
zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříţenců, určeného k obnově lesa a k zalesňování (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin); zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon); zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
15.7. Nakládání s chemickými látkami – –
zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích; REACH – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky.
Strana 61 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
16.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Ochrana duševního vlastnictví
Práva k duševnímu vlastnictví mají omezenou dobu platnosti, po jejímţ uplynutí nejsou-li obnovena zanikají. Délka doby ochrany je vymezena v legislativě. Výjimkou je ochrana označení původu a zeměpisného označení, která nezaniká, a know how, jehoţ ochrana zaniká poté, kdyţ se stalo všeobecně známým. Práva k duševnímu vlastnictví lze převést anebo na ně poskytnout licenční oprávnění (licenční smlouvy pro průmyslová práva jsou upraveny v § 508 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; pro autorská práva v zákoně č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském). Uţitečné informace nabízí Informační systém prosazování práv z duševního vlastnictví: www.dusevnivlastnictvi.cz.
16.1. Portál InnovAccess preparing Europe for global competition
Portál InnovAccess je portálem sítě národních patentových úřadů států EU, EPO a OHIM poskytující informace týkající se práv duševního vlastnictví. Na portálu nalezne zájemce postup, jak získat jednotlivé druhy ochrany duševního vlastnictví v zemích EU. http://www.innovaccess.eu
16.2. Poplatky Poplatky se řídí zákonem č. 634/2004 o správních poplatcích. – 1 000 Kč za přijetí přihlášky průmyslového vzoru; – 1 000 Kč za přijetí přihlášky uţitného vzoru; – 1 200 Kč za přijetí přihlášky vynálezu; – 4 000 Kč za přijetí ţádosti o zápis označení původu / zeměpisného označení; – 5 000 Kč za přijetí přihlášky individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo sluţeb; – 5 000 Kč za přijetí přihlášky topografie polovodičových výrobků; a další.
16.3. Druhy 16.3.1. Autorské právo Autorské právo – zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 16.3.2. Průmyslová práva 1. Patenty – zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů. 2. Uţitné vzory – zákon č. 478/1992 o uţitných vzorech. 3. Průmyslové vzory – zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů; zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.
Strana 62 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
4. Topografie polovodičových výrobků – zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků. 5. Know how – zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dle úpravy obchodního tajemství). 16.3.3. Práva obchodně vyuţitelná – práva na označení 1. Obchodní jméno – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 2. Ochranné známky a nezapsaná označení (loga) – zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Pro komunitární ochrannou známku je to Nařízení Rady (ES) č. 40/94 , harmonizačním předpisem je směrnice č. 89/104/EHS. 3. Označení původu a zeměpisná označení – zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Předpisem ES je Nařízení č. 2081/92 ES.
16.4. On-line databáze Databáze ochranných známek: na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Databáze patentů a uţitných vzorů: na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Databáze průmyslových vzorů: na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Databáze českých označení původu a zeměpisných označení: na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Databáze „DOOR― Komise zapsaných označení původu a zeměpisných označení: na webu Evropské komise. „E-BACCHUS― databáze chráněných zeměpisných označení vín pocházejících z členských států EU a třetích zemí.
16.5. Instituce 16.5.1. Úřad průmyslového vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, uţitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv. http://www.upv.cz 16.5.2. Evropská patentová organizace Evropská patentová organizace – European Patent Office (EPO) má za úkol podporovat inovaci, konkurenceschopnost a hospodářský růst ve prospěch občanů Evropy. Na rozdíl od národních patentových úřadů spadají do kompetence EPO výhradně patenty. http://www.european-patent-office.org
Strana 63 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
16.5.3. Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu – Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), OHIM je úřad Evropského společenství, který je pověřen přihlašováním a správou evropských vzorů, modelů a ochranných známek. http://oami.europa.eu 16.5.4. Světová organizace duševního vlastnictví Úlohou Světové organizace duševního vlastnictví – World Intellectual Property Organisation (WIPO) je přispívat k ochraně duševního vlastnictví na celém světě prostřednictvím spolupráce mezi 179 členskými státy a podporovat spolupráci mezi svazy na ochranu duševního vlastnictví. http://www.wipo.org
16.6. Zpětná vazba pro Evropskou komisi Evropská komise za účelem zlepšení právního prostředí pouţívá několik nástrojů zpětné vazby podnikatelů, zúčastněných subjektů jednotlivých legislativních úprav. 16.6.1. Váš hlas v Evropě (Your Voice in Europe)
Prostřednictvím webových stránek „Váš hlas v Evropě― se můţete aktivně podílet na utváření dalšího směřování EU. Můţete jednak vyjádřit svůj názor a doporučení týkající se probíhajících procesů v EU, jednak sdělit své pozitivní i negativní zkušenosti s fungováním EU. 16.6.2. SME Feedback databáze http://www.enterprise-europe-network.cz/ Svůj problém spojený s diskriminací, s nepřehlednými informacemi úřadů, s legislativou a jinými překáţkami v podnikání můţete anonymně předat Evropské komisi prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network. V databázi SME Feedback je v nyní zaznamenáno přes 22 000 případů. Čím více podnikatelů upozorní na stejný problém, tím je pravděpodobnější, ţe se případem bude brzy zabývat Evropská komise a přizpůsobí legislativu ES. 16.6.3. Evropský podnikatelský konzultační panel http://ec.europa.eu/yourvoice/ebtp/
Evropský podnikatelský konzultační panel (EBTP – European Business Test Panel) je nástroj, který Evropské komisi umoţňuje získávat od podniků přímou zpětnou vazbu na její legislativní návrhy nebo iniciativy, u nichţ je pravděpodobný dopad na podniky. EBTP se skládá z přibliţně 3 600 společností z členských států EU, různých odvětví činnosti. Společnosti vybrané za členy EBTP odpovídají na on-line dotazníky, které jim Evropská komise pravidelně zasílá. Strana 64 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Na rozdíl od jiných forem konzultací je EBTP zaměřen výhradně na podniky, se kterými jsou konzultovány otázky spojené s jejich podnikáním.
Strana 65 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
17.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Instituce
17.1. Státní instituce Česká inspekce ţivotního prostředí: http://www.cizp.cz Česká obchodní inspekce (ČOI): http://www.coi.cz Česká zemědělská a potravinářská inspekce: http://www.szpi.gov.cz Český báňský úřad: http://www.cbusbs.cz Český institut pro akreditaci: http://www.cia.cz Český metrologický institut (ČMI): http://www.cmi.cz Český telekomunikační úřad: http://www.ctu.cz Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva: http://www.cuzzs.cz Český úřad zeměměřický a katastrální: http://www.cuzk.cz Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz Generální ředitelství cel: http://www.cs.mfcr.cz Institut technické inspekce: http://www.iti.cz Ministerstvo dopravy a spojů: http://www.mdcr.cz Ministerstvo financí: http://www.mfcr.cz Ministerstvo kultury: http://www.mkcr.cz Ministerstvo obrany: http://www.army.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz Ministerstvo pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu: http://www.mpo.cz Ministerstvo spravedlnosti: http://portal.justice.cz Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: http://www.msmt.cz Ministerstvo vnitra: http://www.mvcr.cz Ministerstvo zahraničních věcí: http://www.mzv.cz Ministerstvo zdravotnictví: http://www.mzcr.cz Ministerstvo zemědělství: http://www.mze.cz Ministerstvo ţivotního prostředí: http://www.env.cz Nejvyšší kontrolní úřad: http://www.nku.cz Parlament ČR – Poslanecká sněmovna: http://www.psp.cz Poslanecká sněmovna ČR: http://www.psp.cz Prezident ČR – Kancelář prezidenta republiky: http://www.hrad.cz Rada ČR pro jakost: http://www.npj.cz Senát ČR: http://www.senat.cz Správa státních hmotných rezerv (SSHR): http://www.sshr.cz Státní energetická inspekce (SEI): http://www.cr-sei.cz Státní fond ţivotního prostředí: http://www.sfzp.cz Státní správa: http://www.statnisprava.cz Státní úřad pro jadernou bezpečnost: http://www.sujb.cz Státní ústav pro kontrolu léčiv: http://www.sukl.cz Státní veterinární správa: http://www.svscr.cz Státní zdravotní ústav (SZÚ): http://www.szu.cz Státní zemědělská a potravinářská inspekce: http://www.szpi.gov.cz/cze/default.asp Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR: http://www.socr.cz Úřad pro ochranu osobních údajů: http://www.uoou.cz Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský: http://www.zeus.cz Veřejná správa: http://portal.gov.cz Vláda ČR: http://www.vlada.cz
Strana 66 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
17.2. Asociace, svazy a komory ČR Agrární komora: http://www.agrocr.cz Asociace českých a slovenských zinkoven: http://www.acsz.cz Asociace českých cestovních kanceláří a agentur: http://www.accka.cz Asociace českých nábytkářů: http://www.czechfurniture.com Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace: http://www.acra-mk.cz Asociace inovačního podnikání ČR: http://www.aipcr.cz Asociace konferenčních tlumočníků v České republice: http://www.askot.cz Asociace malých a středních podniků ČR: http://www.amsp.cz Asociace podniků českého ţelezničního průmyslu: http://www.acri.cz Asociace pro elektronickou komerci: http://www.apek.cz Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí: http://www.apvts.cz Asociace přímého marketingu a zásilkového obchodu: http://www.admaz.cz Asociace realitních kanceláří: http://www.reality-plzensko.cz Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR: http://www.askpcr.cz Asociace soukromých bezpečnostních sluţeb ČR: http://www.asbs.cz Asociace textilního – oděvního – koţedělného průmyslu (ATOK): http://www.atok.cz Asociace výrobců nátěrových hmot: http://www.avnh.cz Asociace výzkumných organizací: http://www.avo.cz Česká advokátní komora: http://www.cak.cz Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu: http://www.cappo.cz Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě: http://www.ckait.cz Česká komora odhadců majetku: http://www.ckom.cz Česká komora tlumočníků znakového jazyka: http://www.cktzj.com Česká obuvnická a koţedělná asociace (ČOKA): http://www.leatherindustry.cz Česko – německá obchodní a průmyslová komora: http://www.dtihk.cz Česko–polská smíšená obchodní komora: http://www.opolsku.cz Hospodářská komora České republiky: http://www.komora.cz Komora auditorů ČR: http://www.kacr.cz Komora certifikovaných účetních ČR: http://www.komora-ucetnich.cz Komora daňových poradců ČR: http://www.kdpcr.cz Komora finančních poradců v ČR: http://www.kfp.cz Komora patentových zástupců ČR: http://www.patzastupci.cz Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: http://www.kzps.cz Mezinárodní obchodní komora (ICI) – ČR: http://www.icc-cr.cz Národní asociace pro rozvoj podnikání: http://www.narp.cz Obalová asociace: http://www.syba.cz Sdruţení podnikatelů ČR: http://www.sdruzenispcr.cz Svaz českých a moravských výrobních druţstev: http://www.scmvd.cz Sdruţení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích sluţbách ČR: http://www.unihostostrava.com Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR: http://www.sps.cz Svaz polygrafických podnikatelů: http://spp.tradecentrum.cz Svaz průmyslu a dopravy ČR: http://www.spcr.cz Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu: http://www.szdp.cz Unie zaměstnavatelských svazů ČR: http://www.uzs.cz Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu: http://www.zsdnp.cz
17.3. Banky v ČR Seznam bank a poboček zahraničních bank v ČR: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_instituci/sezn am_bank/index.html Strana 67 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
18.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Uţitečné instituce v Moravskoslezském kraji
Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Tel.: 595 691 211 http://www.arr.cz
Finanční ředitelství v Ostravě Na Jízdárně 3 728 38 Ostrava Tel.: 596 651 111 Finanční úřad Ostrava I Jurečkova 2 700 39 Ostrava 1 Tel.: 596 150 111
BIC Ostrava, s.r.o. Mostárenská 1156/38 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: 595 957 458 http://www.bicova.cz
Finanční úřad Ostrava II Horní 63 700 46 Ostrava – Hrabůvka Tel.: 596 705 111
Celní ředitelství Ostrava Nám. Svatopluka Čecha 8 702 09 Ostrava Tel.: 596 270 300
Finanční úřad Ostrava III Opavská 6177/74 a 708 13 Ostrava – Poruba Tel.: 596 905 111
Celní úřad Ostrava Vítkovická 1 700 39 Ostrava Tel.: 596 663 900 CzechInvest – Regionální kancelář pro Moravskoslezský kraj Nádraţní 923/118 702 00 Ostrava Tel.: 595 198 480–4 http://www.czechinvest.cz Česká inspekce ţivotního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava Valchařská 15 702 00 Ostrava Tel.: 595 134 111 Česká obchodní inspekce Inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký Provozní 1, 722 00 Ostrava – Třebovice Tel.: 596 964 674 Český statistický úřad Krajská reprezentace Ostrava Repinova 17 702 03 Ostrava Tel.: 596 131 211 Český telekomunikační úřad Odbor pro severomoravskou oblast Kukučínova 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: 596 651 111
Inspektorát bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Ţivičná 2, 702 69 Ostrava Tel.: 595 134 511 Kancelář zmocněnce vlády pro Moravskoslezský kraj Veleslavínova 4/1002 702 00 Ostrava Tel: 596 110 544 http://www.mmr.cz Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj katastrální pracoviště Ostrava Vítkovická 3056/2 702 00 Ostrava Tel.: 596 618 658 Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: 597 479 330 http://www.khkmsk.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 7, 728 92 Ostrava Tel.: 595 138 111
Strana 68 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
Krajské státní zastupitelství Ostrava Na Hradbách 21 702 00 Ostrava Tel.: 595 131 511 Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábřeţí 34 728 81 Ostrava Tel.: 596 153 111 http://databaze.statnisprava.cz Krajský úřad – Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 http://www.kr-t.cz Okresní soud Ostrava U soudu 6187/4 708 00 Ostrava – Poruba Tel.: 596 972 111 Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava – město Zelená 34 a 702 00 Ostrava Tel.: 596 662 111
REPUBLICE
Regionální poradenské a informační centrum pro podnikatele Ostrava Michálkovická 1859/226 710 00 Ostrava Tel.: 596 229 000 http://www.eco.cz/rpic RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: 596 616 794 http://www.rpic-vip.cz Sdruţení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Výstavní 8 709 00 Ostrava Tel.: 595 693 880 http://www.msunion.cz Statutární město Ostrava – magistrát Prokešovo nám. 8 729 30 Ostrava Tel.: 599 444 444 http://www.ostrava.cz http://www.ostrava-city.cz
Okresní státní zastupitelství U soudu 6187/4 708 00 Ostrava – Poruba Tel.: 596 972 111
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava Ostrčilova 4/2691 702 17 Ostrava Tel.: 596 284 401
Ostravský informační servis, s.r.o. Nádraţní 7/686 702 00 Ostrava Tel.: 596 123 913 http://www.ostravainfo.cz
Úřad práce v Ostravě 30.dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: 595 132 511 http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info
Policie ČR – Oblastní ředitelství cizinecké a pohraniční policie Ostrava Milíčova 20 728 99 Ostrava Tel.: 974 720 229
Úřad Regionální rady Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava Tel.: 552 303 501 http://www.rr-moravskoslezsko.cz
Policie ČR – Správa Severomoravského kraje, Městské ředitelství 30. dubna č. 24 720 00 Ostrava Tel.: 974 725 900
Vědecko–technologický park Ostrava, a. s. Technologická 372/2 708 00 Ostrava – Pustkovec Tel.: 597 305 999 Fax: 597 305 800 www.vtpo.cz
Strana 69 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
Vrchní státní zastupitelství Olomouc pobočka Ostrava Havlíčkovo nábřeţí 34 728 81 Ostrava Tel.: 596 153 111
REPUBLICE
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě státní přísp. organizace, zřízená MZ ČR Partyzánské náměstí 7 702 00 Ostrava Tel.: 596 200 111
18.1. Ţivnostenské úřady – CRM v MSK Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor krajský ţivnostenský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava www.kr-moravskoslezsky.cz Městský úřad Bílovec odbor obecní ţivnostenský úřad 17. listopadu 411 743 01 Bílovec www.bilovec.cz
Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí odbor obecní ţivnostenský úřad Hlavní 139 739 11 Frýdlant nad Ostravicí www.frydlantno.cz Magistrát města Havířova Obecní ţivnostenský úřad Svornosti 86/2 736 01 Havířov – město www.havirov-city.cz Městský úřad Hlučín odbor obecní ţivnostenský úřad Mírové náměstí 24 748 01 Hlučín www.hlucin.cz
Městský úřad Bohumín ţivnostenský odbor Masarykova 225 735 81 Bohumín www.mubo.cz
Městský úřad Jablunkov odbor obecní ţivnostenský úřad Dukelská 104 739 92 Jablunkov www.jablunkov.cz
Městský úřad Bruntál obecní ţivnostenský úřad Nádraţní 20 792 01 Bruntál www.mubruntal.cz Městský úřad Český Těšín odbor obecní ţivnostenský úřad Pod Zvonek 26/875 737 01 Český Těšín www.tesin.cz Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm odbor obecní ţivnostenský úřad náměstí Míru 1 744 01 Frenštát pod Radhoštěm www.mufrenstat.cz Magistrát města Frýdku – Místku odbor obecní ţivnostenský úřad Radniční 1148 738 22 Frýdek – Místek www.frydekmistek.cz
Magistrát města Karviné odbor obecní ţivnostenský úřad Zakladatelská 974/20 735 06 Karviná – Nové Město www.karvina.org Městský úřad Kopřivnice odbor obecní ţivnostenský úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice www.koprivnice.cz Městský úřad Kravaře odbor obecní ţivnostenský úřad Náměstí 43 747 21 Kravaře www.kravare.cz
Strana 70 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
Městský úřad Krnov odbor obecní ţivnostenský úřad Vodní 1 794 01 Krnov www.krnov.cz
REPUBLICE
Městský úřad Odry odbor obecní ţivnostenský úřad Masarykovo náměstí 16/25 742 35 Odry www.odry.cz
Městský úřad Nový Jičín Odbor obecní ţivnostenský úřad Masarykovo náměstí 1 741 01 Nový Jičín www.novyjicin.cz
18.2. Banky MSK Citibank Nádraţní 11 700 39 Ostrava Tel.: +420/595 130 625 www.citibank.cz
Komerční banka Nádraţní 12 730 01 Ostrava Tel.: +420/596 161 111 www.kb.cz
Commerzbank AG Na Hradbách 2 702 00 Ostrava Tel.: +420/596 117 680 www.commerzbank.cz
LBBW Bank CZ a.s. Dlouhá 3/193 702 00 Ostrava Tel.: (+420) 595 151 511 www.lbbw.cz
Česká spořitelna Náměstí Dr. Beneše 6 702 70 Ostrava 1 Tel.: +420/596 209 111 www.csas.cz
Raiffeisenbank Na Hradbách 8 702 00 Ostrava Tel.: +420/595 131 411 www.rb.cz
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Přívozská 4 701 77 Ostrava Tel.: +420/597 583 111 www.cmzrb.cz
Volksbank CZ 28. října 3138/41 702 00 Ostrava Tel.: +420/595 133 411 www.volksbank.cz
Československá obchodní banka Hollarova 5 702 00 Ostrava Tel.: +420/596 106 111 www.csob.cz
UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Smetanovo nám. 1 702 00 Ostrava Tel: +420/596 101 411 www.unicreditbank.cz
GE Capital Bank Masarykovo nám. 32 702 00 Ostrava 1 Tel.: +420/595 131 162 www.gemoney.cz
Strana 71 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
19.
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Uţitečné weby
19.1. Průvodce podnikáním – – – – – –
Cesta k podnikání: http://www.cepo.info Informační centrum pro váš business a podnikání: http://www.podnikatel.cz Krok za krokem k podnikání: http://www.krokzakrokem.cz Passport to Trade – Podnikatelský pas – podnikatelská kultura: http://www.ae.salford.ac.uk/extras/ember/index.php?lang=uk&about=cz&link=0&sec= 1.0.0 Portál rozvoje podnikání Kopřivnicka: http://www.prokopr.cz/index.php?id=83&art=544 Portál veřejné správy ČR: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/713/_s.155/8716?zak=1248&odk=1256&clk=11 28&top=105495&ks=909
19.2. Podmínky podnikání – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz Business Center: http://business.center.cz BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export: http://www.businessinfo.cz Czech Republic – Oficiální web České republiky: http://www.czech.cz CzechInvest – Agentura pro podporu podnikání a investic: http://www.czechinvest.org CzechTrade – Česká agentura na podporu obchodu: http://www.czechtrade.cz Doing Business – portál Světové banky: http://www.doingbusiness.org Doing business in the Czech Republic: http://www.doingbusiness.cz Enterprise Europe Network: www.enterprise-europe-network.cz Euro Pages – Evropský adresář firem a organizací: http://www.europages.cz Hospodářská komora ČR: http://www.komora.cz Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje: http://www.khkmsk.cz Moravskoslezský kraj: http://www.kr-t.cz Obchodní rejstřík: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index Podnikinfo.eu – informační a pracovní server pro malé a střední podniky: http://www.podnikinfo.eu Portál pro Sasko–Česko–Polskou hospodářskou spolupráci: http://www.tschechienkontakt.info Registr ekonomických subjektů: http://dw.czso.cz/rswj/dotaz.jsp Registr úpadců: http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/upkuk/s_i8.sqw Rejstřík obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů: http://www.povolenky.cz RPIC-ViP s.r.o.: http://www.rpic-vip.cz Sdruţení Korektní podnikání: http://www.korektnipodnikani.cz Vaše Evropa: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/business/index.html
19.3. Certifikace – – –
CE-markig: http://www.conformance.co.uk; http://www.cemarking.net; http://www.newapproach.org; http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/legislation/guide/index.htm Národní registr certifikovaných organizací: http://www.npj.cz/nrco/vyhledavani.asp Puncovní úřad: http://www.puncovniurad.cz Strana 72 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
–
– –
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Seznam certifikovaných společností se sídlem v ČR (společností které, jsou drţiteli platného osvědčení o certifikaci systému řízení jakosti podle norem řady ISO9000 nebo EMS podle normy ISO14001, ISO46000 a také norem QS 9000, VDA 6.1, VDA 6.2 a ČSN732601): http://www.iso.cz/hledat.asp Seznam notářů: http://www.central-europe-notaries.org/Default.asp?DT=A&Lang=cs Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: http://www.unmz.cz
19.4. Daně – –
Česká daňová správa: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds Ověření daňového identifikačního čísla: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/lang.do?fromWhichPage=vieshome&select edLanguage=CS
19.5. Export – –
Export.cz – Stránky podpory obchodu: www.export.cz Export Helpdesk for developing countries: http://exporthelp.europa.eu
19.6. Finance –
Česká národní banka: http://www.cnb.cz
19.7. Legislativa – – – – –
Business Center: http://business.center.cz/business/pravo/zakony Portál veřejné správy ČR: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/699/place Sbírka zákonů České republiky: http://www.mvcr.cz/sbirka Zákony na webu: http://www.sbcr.cz Zákony on-line: http://zakony-online.cz
19.8. Letenky – – – – –
ČSA: http://www.csa.cz Královna: http://www.kralovna.cz Letuška: http://www.letuska.cz Low cost aerolinky: http://www.flylowcostairlines.org Orbix: http://www.orbix.cz
19.9. Mapy a plánovače tras – – –
Mapy: http://www.mapy.cz Škoda routeplanner: http://www.skoda-auto.com/moss-cze/services/routeplanner Via Michelin: http://www.viamichelin.co.uk
19.10. Nemovitosti –
Katastr nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz
Strana 73 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
19.11. Slovníky – – – – – –
Český jazyk: http://www.czech-language.cz Slovník cizích slov: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz Slovník EU: http://iate.europa.eu/iatediff/SearchByQueryLoad.do;jsessionid=9ea7991c30d8b6fe9c 9f3fee41f3b314f789c099ae99.e3iLbNeKc3mSe3aNbxuQa3eSb40?method=load Z / do češtiny – z / do angličtiny, francouzštiny, italštiny, latiny, němčiny, ruštiny a španělštiny: http://www.slovnik.cz Z / do češtiny – z / do slovenštiny: http://www.e-slovensko.cz/slovnik Z / do češtiny – z / do angličtiny, esperanta, francouzštiny, italštiny, japonštiny, latiny, němčiny, ruštiny, slovenštiny, španělštiny: http://slovnik.uzdroje.cz
19.12. Statistika – – – – –
Český statistický úřad: http://www.czso.cz Databáze přeshraniční spolupráce (CBFD) – statistiky z ČR, Polska a Německa: http://www.crossborderdatabase.de Databáze zahraničního obchodu: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup= Regionální informační servis: http://cygni.risy.cz Zahraniční statistické úřady: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_statisticke_urady
19.13. Školství – –
Atlas školství: http://www.atlasskolstvi.cz Rejstřík školských právnických osob: http://rejspo.msmt.cz
19.14. Věda, výzkum, vývoj a inovace – – – –
– – – – – – – – – – – – – –
Akademie věd ČR: http://www.cas.cz/odkazy.php Asociace inovačního podnikání ČR: http://www.aipcr.cz Asociace výzkumných organizací: http://www.avo.cz Business Innovation Centres: BIC Ostrava spol.s r.o. – http://www.bicova.cz; BIC Brno http://www.bicbrno.cz; BIC Plzeň – http://www.bic.cz; Technologické a inovační centrum ČVUT – http://www.bic.cvut.cz; Technologické centrum AV ČR – http://www.tc.cas.cz Česká hlava: http://www.ceskahlava.cz Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development): http://www.czelo.cz Český svaz vědeckotechnických společností: http://www.csvts.cz Evropský úřad pro registraci ochranných známek: http://oami.europa.eu/en/default.htm First Innovation Park: http://www.park.cz Fulbrightova komise v ČR: http://www.fulbright.cz Grantová agentura ČR: http://www.gacr.cz Inovace: http://www.inovace.cz Rada pro výzkum a vývoj: http://www.vyzkum.cz Regulovaná povolání a činnosti: http://uok.msmt.cz/ru_list.php Rejstřík veřejných výzkumných institucí: http://rvvi.msmt.cz Technologické centrum AV ČR: http://www.tc.cz Technologický profil ČR: http://www.techprofil.cz Učená společnost ČR: http://www.learned.cz Strana 74 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
– –
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe: http://www.compet.cz Úřad průmyslového vlastnictví: http://www.upv.cz
19.15. Veřejné zakázky – – – – –
Centrální adresa: http://www.centralniadresa.cz/cadr Informační systém o veřejných zakázkách: http://www.isvzus.cz/usisvz/ Portál o veřejných zakázkách a koncesích: http://www.portal-vz.cz SIMAP – přístup k nejdůleţitějším informacím o veřejných zakázkách v Evropě: http://simap.europa.eu/index_cs.html Tenders Electronic Daily (TED) – on-line verze „Dodatku k Úřednímu věstníku EU― vyhrazeného pro evropské veřejné zakázky.: http://ted.europa.eu/Exec?Template=TED/editorial_page.htm&DataFlow=ShowPage. dfl&StatLang=CS
19.16. Vyhledávače – – – – – – –
Atlas: http://www.atlas.cz Caramba: http://www.caramba.cz Centrum: http://www.centrum.cz Google: http://www.google.cz Info-Ostrava.cz: http://www.info-ostrava.cz Seznam: http://www.seznam.cz Zlaté stránky: http://www.zlatestranky.cz
19.17. Výlety – – –
Cestuji: http://www.cestuji.cz Czech Tourism – oficiální turistická prezentace České republiky: http://www.visitczechia.cz Kudy z nudy: http://www.kudyznudy.cz
19.18. Ostatní zajímavé weby – – – – – – – – –
EU Bookshop – jednotný přístup ke všem publikacím EU: http://bookshop.europa.eu Formuláře – server poskytující archiv platných formulářů: http://www.form.cz Klasifikace a číselníky na stránkách ČSÚ (včetně CZ-NACE klasifikace ekonomických činností): http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky Průvodce světem povolání: http://www.occupationsguide.cz EurActiv – český informační portál o dění v EU: http://www.euractiv.com Europe Direct: http://www.europa.eu.int/europedirect Euroskop – Vše o EU: http://www.euroskop.cz Oficiální stránka EU: http://www.europa.eu.int Vaše Evropa: http://www.europa.eu.int/youreurope
Strana 75 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK) Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK) je samosprávné sdruţení podnikatelů (fyzických a právnických osob), které vzniklo na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK a AK ČR. Posláním KHK MSK je podpora podnikatelských aktivit, prosazování a ochrana oprávněných zájmů členů a podnikatelských subjektů v regionu a rozvoj podnikání v MSK. KHK MSK poskytuje poradenské a konzultační sluţby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, organizuje vzdělávání (formou odborných seminářů, konferencí, kurzů a workshopů), napomáhá při navazování kontaktů mezi firmami a výběru partnerů pro obchodní spolupráci, podporuje a organizuje prezentace českých firem v tuzemsku i zahraničí (obchodní mise, kontaktní setkání), podporuje exportní aktivity českých firem prostřednictví regionálního zastoupení Agentury na podporu obchodu CzechTrade, vystavuje osvědčení o skutečnostech důleţitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě (certifikáty o původu zboţí, karnety ATA), provozuje kontaktní místo – Elektronické mýtné, vydává ověřené výpisy z registrů IS veřejné správy, tj. z Obchodního rejstříku, z Ţivnostenského rejstříku, z Katastru nemovitostí a z Rejstříku trestů a přijímá podání pro ţivnostenský úřad, tj. ţivnostníci mohou podat ohlášení ţivnosti, změnu provozovny nebo statutárního zástupce (CzechPOINT), nabízí mimosoudní řešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky, realizuje partnerství v projektech (OP RLZ, Leonardo da Vinci, EQUAL). Krajská hospodářská komora od ledna 2008 rozšířila své sluţby pro podnikatele a stala se členem nové sítě Enterprise Europe Network. Díky napojení na několik set poradenských institucí v celé Evropě můţe podnikatelům v Moravskoslezském a Olomouckém kraji nabídnout více kvalitních informací a kontaktů, zejména chtějí-li zaloţit pobočku, poskytovat sluţby v některé zemi EU, vysílat pracovníky, zajímají se o vhodný dotační program z evropských fondů nebo hledají v zahraničí nového partnera pro výrobní, obchodní či technologickou spolupráci. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory tel: 597 479 333, fax: 597 479 324, e-mail:
[email protected],
[email protected] IČ: 47673192, DIČ: CZ47673192 Firma zapsaná v obchodním rejstříku Krajským soudem v Ostravě, oddíl A XIV, vloţka 558.
www.khkmsk.cz
Strana 76 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Enterprise Europe Network Síť Enterprise Europe Network, která vznikla za podpory Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace, je nástupní institucí evropských sítí Euro Info Center a Innovation Relay Center. Hlavním partnerem konsorcia v České republice je Technologické centrum AV ČR. Moravskoslezský a Olomoucký kraj jsou zastoupeny Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje a společností BIC Ostrava. Sluţby pro podnikatele: – zprostředkování obchodních / výrobních kontaktů mezi malými a středními podniky nejen v EU – poradenství firmám (zaloţení podniku, dotace, legislativa, ochrana duševního vlastnictví, …), – odborné semináře, workshopy, konference – informování o novinkách v oblasti podnikání (web, newsletter). Partneři projektu v ČR: Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (KHK MSK) BIC Ostrava s.r.o. Technologické centrum AV ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR BIC Plzeň, společnost s ručením omezeným Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Výzkumný ústav textilních strojů Liberec JIC, zájmové sdruţení právnických osob Regionální hospodářská komora Brno Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Web projektu: www.khkmsk.cz/index.php?a=cat.65 www.enterprise-europe-network.cz www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Enterprise Europe Network – Eva Bergerová, Markéta Pekaríková Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory tel: +420 597 479 330–5 fax: +420 597 479 324 e-mail:
[email protected],
[email protected] IČ: 47673192, DIČ: CZ47673192 Firma zapsaná v obchodním rejstříku Krajským soudem v Ostravě, oddíl A XIV, vloţka 558.
Strana 77 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Zdroje – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export: http://www.businessinfo.cz Czech Republic – Oficiální web České republiky: http://www.czech.cz CzechTrade – Česká agentura na podporu obchodu: http://www.czechtrade.cz Český statistický úřad: http://www.czso.cz e-publikace Podnikání v České republice (Eva Bergerová, listopad 2007) Enterprise Europe Network – Poradenská síť pro podnikatele: www.enterpriseeurope-network.cz Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz Market access database: http://mkaccdb.eu.int/mkaccdb2/indexPubli.htm Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz Regionální informační servis: http://cygni.risy.cz zákon č. 13/1993 Sb. Celní zákon ve znění pozdějších předpisů zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční ve znění pozdějších předpisů zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění zákona č. 110/2007 Sb. zákon č. 139/2006 Sb. o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení zákon č. 455/1991 Sb. ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 478/1992 o uţitných vzorech ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů
Strana 78 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
PODNIKÁNÍ
V
ČESKÉ
REPUBLICE
Evropská komise ani osoby jednající jménem Komise neodpovídají za pouţití informací uvedených v této publikaci. Informace v této publikaci nemusí nezbytně odpovídat postojům Evropské komise.
Strana 79 z 79 Krajská hospodářská komora – listopad 2008
