Poděkování. Výběr z obsahu:

ročník 20, červenec 2009 (196)

náklad 900 ks

zdarma

Výběr z obsahu: Sponzoři Holinkiády Školní olympiáda Malí umělci na výletě Výstava ZUŠ Usnesení Hlasatel historický Oslavy 750 let založení města ve fotografiích Čtenářský koutek

Poděkování Ředitelství školy přeje dětem v mateřské škole, žákům a žákyním v základní škole a všem svým zaměstnancům hezké prázdniny plné slunce a pohody a děkuje všem za práci ve školním roce 2009/2010. Děkujeme zároveň všem svým sponzorům, kteří přispěli v uplynulém školním roce k činnosti školy svými dary: Seznam sponzorů: Cukrárna Eva, p.Fellegiová, Pavelec, s.r.o., Tesařství KBL, MVDr. Jaroš Tomáš, Šerhaklová Eva, Vidlák Pavel, Vančurová Daniela, Hlavatý Martin, manželé Dvořákovi, manželé Žaloudkovi, Straková Monika, Míčková J., Quoc Hung Le, Jakubčák Robert, Jirkalová L., manželé Kuzbovi, Honetschläger Martin, Čivrný Milan, manželé Vidlákovi, manželé Štroblovi, manželé Svorovi, manželé Lacinovi. Milan Holek – ředitel školy Vanda Kotálová – zástupkyně ředitele školy

2

Vyšebrodský zpravodaj

Školní jídelna N

emáte-li čas, chuť, náladu a jste v důchodovém věku? Nevadí, školní kuchyně uvaří ráda za vás! Stačí se jen domluvit. Jako vedoucí školní jídelny bych chtěla poděkovat všem strávníkům, kteří se u nás stravují, velice si vás vážím a věřím, že se budeme s vámi všemi setkávat i v dalším školním roce. Velký dík patří i Městu Vyšší Brod, které do našeho provozu investovalo a stále investuje nemalé finanční prostředky a umožnilo nám vytvořit příjemné pracovní prostředí, vybavené novým zařízením. V tomto moderně vybaveném provozu jsme schopni poskytnout obědy nejen našim žákům a zaměstnancům, ale za přijatelnou cenu i ostatním vyšebrodským občanům důchodového věku.

Fan klub Vyšší Brod – šachy a závěr školního roku uspořádal Fan klub V. Brod šachový turnaj pro žáky naší základní školy. Hrálo se ve škole, v pátek 19. 6. a do turnaje se přihlásilo jedenáct dětí. Byli rozděleny do dvou věkových kategorií, 1. – 4. třída – mladší žáci a 5. – 9. starší. Starší žáci hráli o krásný putovní pohár. Původně byl věnovaný panem starostou Zálešákem do Vyšebrodské šachové ligy, ta však nebude pro malý zájem dospělých pokračovat. Proto jsme tento pohár přenechali našim šachovým nadějím. Zaslouženě si jej odnesla Eva Tranová, která neztratila ani bod. Největší boj byl o třetí místo, kde musela rozhodnout další vzájemná partie Jany Mučkové a Daniela Kroba. I mladší žáci hráli o své ceny s plným nasazením a i zde muselarozhodnout o třetím místě další vzájemná partie.

N

Konečné pořadí: mladší žáci: 1. ROUSEK Radek 2. TRAN Michal 3. TRAN Martin 4. SVOBODA Ondra 5. – 6. KROB Tomáš PAPAJ Petr

5 bodů 4 2,5 2,5 0,5 0,5

starší žáci: 1. TRANOVÁ Eva 2. BIŇOVSKÝ Jakub 3. KROB Daniel 4. MUČKOVÁ Jana 5. MAI Michal

5 bodů 4 2,5 2,5 1

Všem mladým šachistům gratuluji a všem žákům přeji hezké prázdniny. Kulík Michal

Sponzoři Holinkiády Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Vyšší Brod zveřejňuje své sponzory, kteří přispěli na uspořádání dětského dne konaného dne 30. 5. 2009 a dalších akcí pořádaných v rámci mimoškoních aktivit dětí v roce 2009. Poděkování patří těmto sponzorům: AGROWALD s.r.o. – Přízeř, AGROWALD Rožmberk s.r.o. – Přízeř, AGM AGRO – Pekárna, Alois Krejčík – AUTO ELEKTRO, Barcalová Kateřina – ÚČETNICTVÍ, Bigas Rudolf a Mikeš Zdeněk – BRODYS, Bíca Bohumil – ZEDNICTVÍ, Candra Bohumil – RESTAURACE U Candrů, CESTOVNÍ agentura – Francová Radka, Dvořák Miloš – HODINÁŘSTVÍ, SAPELI, a.s. Vyšší Brod, Fellegiová Eva –CUKRÁRNA, Filipčík Jan – AUTOOPRAVNA, Franc Lukáš – HOTEL ŠUMAVA, Hojek Václav – AKVARISTIKA, Hurdová Ludmila – KADEŘNICTVÍ, Jareš Václav– BENZINA, Jaroš Tomáš – Zvěrolékař,Jiraňová Ivanka – KREJČOVSTVÍ, KBL–Tesařství,Korch Viktor – Truhlářství,Kottová Slávka – ZAHRADNICTVÍ, Krotká Jana – LESANKA,Kuželová Libuše – prodejna Hrudkov,LA-PRO – METALL Vyšší Brod, LESY VYŠŠÍ BROD a.s., Lísal Karel – ZEDNICTVÍ, Maiová Anna – RESTAURACE U ANDULKY, P-INFO – směnárna, Matějček Antonín – CUKRÁRNA U MEDVÍDKA, Pekárek Jan – STAVITEL, Poláček Karel – POstavPO, Procházka Petr–BARABA s.r.o., Procházka Vladimír–SKLENÁŘSTVÍ, R+R MARKET Vyšší Brod, Schmid Ladislav – AUTOSERVIS, STANĚK Libor, Šádek Břetislav – HOTEL PANSKÝ DŮM, STUDIO FASHION – Vyšší Brod, Šerhaklová Eva – ODÍVÁNÍ, Svaz Vietnamců – Vyšší Brod a Studánky, VANČUROVÁ Marie – prádlo, Vavera Jan – květinka ZAHRADA, Vodrážková Alice – LÉKÁRNA Ruku k dílu přiložili: MĚSTO VYŠŠÍ BROD, Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ Vyšší Brod, Myslivecké sdružení, Rybářský svaz, Svaz dobrovolných hasičů, Skautský oddíl, Včelařský svaz, Sportovci Vyšší Brod, Prátelé Vyšebrodského kláštera, Hrudkováček, Kemp pod hrází – M. Pavelec.

Zároveň bych chtěla tuto příležitost využít k tomu, abych poskytla pár podrobnějších informací o jídelně a naší práci těm, kteří uvažují o využití našich služeb. Díky přísným požadavkům na školní stravování a častým hygienickým kontrolám je v našem provozu zaručená vysoká kvalita potravin – strava je připravovaná z čerstvých a nezávadných surovin, dbáme na dodržování správných technologických postupů a jídlo vydáváme bezprostředně po uvaření, takže strávník má jistotu, že nekonzumuje zbytky ohřívané z předešlého dne. Naprosto nemyslitelné je riziko konzumace jídel smažených na přepáleném, několikrát použitém oleji. Oběd u nás se skládá nejen z polévky a hlavního jídla, ale je denně obohacen o salát nebo ovoce, dezert, moučník,.. v případě konzumace oběda přímo v jídelně jsou většinou na výběr 2 druhy nápojů. Díky nutnosti dodržovat spotřební koš (tzn.povinné zastoupení 10 nejdůležitějších potravinových složek:maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny, cukry, tuky) je zaručena pestrost stravy, která zajišťuje rovnoměrné zastoupení všech živin, které potřebuje organizmus v každém věku. Sladká jídla připravujeme 1x týdně (ve středu) a musíme je zařazovat pro velký zájem ze strany dětí, ale každý, kdo si je nemůže dovolit – ať už s ohledem na onemocnění nebo z jiného důvodu – má možnost si všechny středy dopředu odhlásit. S možností využití velkého výběru nových receptur zařazujeme s mírou do jídelníčku nová atraktivní jídla a tím se snažíme předejít stereotypnímu, jednostrannému, opakujícímu se stravování. Ceny za obědy se pro nadcházející školní rok nemění a věříme, že i přes nejistou ekonomickou situaci, je budeme schopni udržet. Žáci jsou rozděleni podle věku do 3 skupin a platí pouze náklady za potraviny – tj. 21, 23 nebo 25,– Kč, mzdová režie na stravování žáků je hrazena státem a věcnou režii hradí zřizovatel, v našem případě Město Vyšší Brod. Důchodci platí celkovou částku 45,– Kč, z toho je použito na nákup potravin 25,– Kč a zbývajících 20,– Kč se odvádí na částečné pokrytí režií (+ Město Vyšší Brod se od roku 1995 podílí na dotaci každého oběda v rámci svého sociálního programu ). Za kolektiv školní jídelny Reichensdörferová Anna (tel. 380 746 370, mob. 721 120 707)


Vyšebrodská školní olympiáda pátek 19. června se konala lehkoatletická soutěž žáků 1. – 4. tříd. Přestože počasí malým sportovcům nepřálo, závodili s chutí a vervou. A jak celé sportovní zápolení dopadlo?

V

Běh na 50 metrů: 1. kategorie: 1. místo – Martina Horká Radek Rousek 2. místo – Renáta Kortišová Pavel Stolarik 3. místo – Kristýna Soukupová Petr Papaj 2. kategorie: 1. místo – Michaela Vilímková Pavel Vnuk 2. místo – Markéta Tomášková Přemysl Čížek 3. místo – Lenka Pardamcová Zdeněk Svora Běh na 600 metrů: 1. kategorie: 1. místo – Martina Horká Vojtěch Bartoň 2. místo – Hana Zahradníková Michael Tran 3. místo – Kristýna Soukupová Josef Biebl Běh na 900 metrů: 2. kategorie: 1. místo – Lenka Pardamcová Ondřej Svoboda 2. místo – Michaela Vilímková Pavel Vnuk 3. místo – Vendula Křížková Jakub Toth

Hod kriketovým míčkem: 1. kategorie: 1. místo – Kristýna Kroniková Karel Mikuláštík 2. místo – Nela Albrechtová David Goldmann 3. místo – Waltraud Mayerová Jaroslav Šesták 2. kategorie: 1. místo – Veronika Schmidová 2. místo – Tamara Kadlecová 3. místo – Kristýna Maurerová

Jiří Velecký Václav Kočka Martin Coufal

Skok daleký: 1. kategorie: 1. místo – Renáta Kortišová Radek Rousek 2. místo – Waltraud Mayerová Karel Mikuláštík 3. místo – Monika Ťoupalová Jan Ďureje 2. kategorie: 1. místo – Markéta Tomášková Matěj Jonáš 2. místo – Kristýna Maurerová Radek Černoch 3. místo – Kateřina Krobová Přemysl Čížek Všem vítězům blahopřejeme a děkujeme za dobrou organizaci závodu.

Peníze z hazardu použije město na veřejně prospěšný účel Ani oznámení Jihočeského kraje o zamítnutí grantu na projekt „Pořízení vybavení tříd a šaten v mateřské škole Vyšší Brod“ z prostředků grantového programu nepřekazilo záměr Města a vedení ZŠ a MŠ Vyšší Brod na dovybavení šaten, tříd a školní zahrady novým nábytkem a inventářem. Na základě rozhodnutí zastupitelstva města dne 22. 6. 2009 budou vynaložené náklady na nákup inventáře uhrazeny z části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her, který přísluší každé obci povolující výherní hrací automaty. Podle zák. č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách v platném znění připadá Městu Vyšší Brod za rok 2008 částka 211 546,– Kč. I přes nemalé finanční prostředky, které město z povolování výherních automatů na svém území získá, je hazard velkým problémem hlavně v oblasti ochrany dětí a mladistvých, vizuálního řešení a provozního režimu provozoven s ohledem na zachování veřejného pořádku v MPZ. Velkým problémem pro města jsou videoterminály, které jsou centrálně řízené a povolované ministerstvem financí a z kterých do městské pokladny zatím neplynou žádné peníze. starosta

Výlet na Otáčivé hlediště iž 3. rokem jezdí žáci 5. tříd na ukončení 1. stupně do divadla. Taktéž tomu bylo i letos a aby nás nebylo málo, my, žáci navštěvující sborový zpěv, jsme řady pátých tříd posílili.

J

A tak jsme vyjeli 9. 6. 2009 do Českého Krumlova v počtu 46 žáků za doprovodu paní učitelky Ivany Markové a Aleny Chleborádové na Otá-

čivé hlediště. Letos jsme zhlédli divadelní hru Kocour v botách. Všichni žáci byli moc spokojeni i s krátkou procházkou po Českém Krumlově. Tuto akci z velké části hradí SRPŠ při ZŠ Vyšší Brod (autobus a polovina vstupného).Všichni žáci děkují za pěkný zážitek. Radka Ovčáčková 7.B

3

4


Bavoráci

Výstava ZUŠ

V sobotu 14. 6. 2009 se ve Vyšším Brodě zastavil konvoj automobilových a motocyklových veteránů značky BMW. Veterány jste si mohli prohlédnout na spodním parkovišti na náměstí, které pro ně bylo vyhrazeno. Po krátké zastávce konvoj pokračoval dál v jízdě po Čechách a následně se vrátil zpět do Německa.

Během celého léta probíhá v prostorách Poštovního muzea tradiční výstava prací žáků Základní umělecké školy ve Vyšším Brodě. Tak jako ka žd ý rok čeká na návštěvníka výstavy mnoho krásných a nápadit ých v ý t vor ů, od maleb až po keramiku. Kdo dorazí určitě neprohloupí.

Malí umělci na výletě sme kroužek Malých umělců. Na činnost nám finančně přispívá Město Vyšší Brod, proto jsme se rozhodli, že se podíváme na výstavy a do muzea v našem okresním městě. Těšili jsme se na výlet a 20. května jsme se dočkali. Jeli jsme autobusem do Českého Krumlova. Tam jsme navštívili „Muzeum loutek“, podívali jsme se, jak se loutky na provázcích pohybují, a zahráli jsme si divadlo. Dostali jsme se až na půdu, kde bylo nádherné peklo, drak, princezny, vodníci a loupežníci. Potom jsme navštívili Muzeum útrpného práva. Tam jsme se dost báli, až se někteří zakoktali. Poznali jsme, jak dříve byla doba krutá, jak hrozné byly mučicí nástroje. Ani jsme tomu nechtěli věřit. Po této návštěvě jsme si vylepšili náladu v Domě českých řemesel. Obdivovali jsme dřevěné hračky, svíčky, hrnečky, mísy, polštářky a jiné krásné drobnosti. Samozřejmě že na žádném výletě nesmí chybět rozchod. Koupili jsme si zmrzlinu, pohledy chlebíčky a drobné dárky. Vraceli jsme se plni radosti a dojmů, nových poznatků a s prázdnými peněženkami.

J


USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod dne 15. 6. 2009 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Plnění úkolů daných zasedáním RM dne 1. 6. 2009. 2. Stav příprav zasedání ZM dne 22. 6. 2009. 3. Výpověď nájemního vztahu k části pozemku p. č. 943 v k. ú. Vyšší Brod o výměře 324 m2. 4. Informaci o přípravách jízdních řádů ČD pro tratě 195 – Lipno nad Vltavou – Rybník a č. 196 – Summerau – České Budějovice, pro období od 13. 12. 2009. II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání 2. Uzavření mandátní smlouvy mezi Městem Vyšší Brod a Agenturou RES, s. r. o. Český Krumlov, zastoupenou JUDr. V. Novotným o poskytování právních služeb. 3. Pronájem pozemku p. č. 1280/1 v k. ú. Hrudkov o výměře 38 773 m2 na dobu 10 let s podmínkou možné výpovědi do konce každého kalendářního roku v případě potřeby. 4. Zveřejnění záměru pronájmu části pozemku p. č. 20/1 v k. ú. Vyšší Brod o výměře 1 m2. 5. Zveřejnění záměru pronájmu části pozemku p. č. 943 v k. ú. Vyšší Brod o výměře 324 m2. 6. Poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10.000,Kč na přípravu a realizaci letošního ročníku Krumlovského vodáckého maratonu. 7. Uzavření darovací smlouvy mezi Městem Vyšší Brod a firmou Pavelec, s. r. o. o poskytnutí

finančního daru ve výši 2 500,- Kč na pořízení cen a občerstvení při akci „Jízda zručnosti pro žáky MŠ a ZŠ“ dne 20. 6. 2009, kterou zajišťuje Městská policie Vyšší Brod. III. P o v ě ř u j e 1. Starostu podpisem mandátní smlouvy uzavřené mezi Městem Vyšší Brod a Agenturou RES, s. r. o. Český Krumlov o poskytování právních služeb.Termín: 30. 6. 2009 2. Starostu podpisem darovací smlouvy uzavřené mezi Městem Vyšší Brod a firmou Pavelec s. r. o. o poskytnutí finančního daru ve výši 2.500,- Kč na náklady související s akcí „Jízda zručnosti pro žáky MŠ a ZŠ“. Termín: 19. 6. 2009.

VARHANNÍ KONCERT 5. 7. 2009 od 14°° hod. Římskokatolický kostel Přední Výtoň Učinkuje: Jana Havlíčková – varhany Program: J. S. Bach, J. Stanley vstupné dobrovolné

IV. R e v o k u j e 1. Usnesení č. II/13 ze dne 18. 5. 2009 o zveřejnění záměru pronájmu části p. p. č. 1722/2 v k. ú. Vyšší Brod o výměře 1 m2. V. Z a m í t á 1. Žádost o uspořádání 5 prodejních akcí pro prodej knih na pozemku Jednoty, d. s. u nákupního střediska Vyšší Brod. Žadatele písemně uvědomí místostarosta. Termín: 22. 6. 2009.

PaedDr. Josef Pechlát místostarosta Ing. Milan Z á l e š á k starosta

Ochotnický soubor Hrudkováček ivadelní ochotnický soubor Hrudkováček z Vyššího Brodu zahajoval týden oslav v sobotu 30. 5. 2009 Cestou pohádkovým lesem. Navzdory špatnému počasí se přišlo do Pohádkového lesa podívat cca 120 dětí s jednou takovým počtem dospělých. Nelekly se ježibaby u perníkové chaloupky, loupežníků ani čaroděje, oddechly si u Zlatovlásky nebo Popelky a statečně plnily všechny nachystané úkoly a překonávaly překážky, aby se dostaly do cíle pro zaslouženou odměnu. I aktéři na jednotlivých stanovištích si přišli na své. Dlouhodobé mrholení poznamenalo kostýmy i rekvizity a všichni vyhlíželi termosku s čajem, aby se trochu zahřáli. Radost měli pouze vodníci a piráti, ale jen v uvozovkách. Celkově mohu říci, že se akce povedla a dlouhodobá příprava se zúročila. Chci touto cestou velice poděkovat všem dětem a dospělým, kteří nám s touto akcí pomohli ať už osobní účastí, rukou pomocnou nebo sponzorským darem.

D

Na závěr týdne, pátek 5. 6. 2009, si DOS Hrudkováček pro děti připravil „Opičí pohádku“ od autorky Mileny Kolářové. Hrálo se v tomto obsazení: Krotitel Trumbelíno – Zdeněk Bronec

Máňa – Eva Menzingerová Fráňa – Martin Woisetschläger Hudbu vybral: Karel Trachta Režie a nápověda: Eliška Kulíková Pohádka byla určena pro děti z MŠ a 1. stupně ZŠ z Vyššího Brodu, ale protože se hrála na otevřeném pódiu v parku před starou radnicí, mohl se přijít podívat každý, kdo šel kolem. Děti přišly v hojném počtu a zapojily se do děje hned od začátku představení. Tím opadla nervozita herců a pohádka dopadla na výbornou. Soudím tak nejen ze svého pohledu, ale i podle následujícího dlouhého potlesku po skončení pohádky, počtu děkovaček a ohlasu z řad přihlížejících, jak dětí, tak dospělých. Připojuji dík Honzovi Friedlovi, který nám pomohl s ozvučením a hudbou. Tím byla prezentace divadelního ochotnického souboru „Hrudkováček“ na oslavách 750 let založení Vyššího Brodu skončena a dle mého názoru se ctí. Eliška Kulíková Vedoucí DOS Hrudkováček

VYŠEBRODSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní zařízení města Vyšší Brod, IČ: 00246191, Registrační značka: MK ČR E 11571 Odpovědný redaktor: Karel Troják, Adresa redakce: Vyšebrodský zpravodaj, MěKZ, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod, e-mail: [email protected], tel.: 380 746 343, Tisk: Jihočeský inzert expres, s.r.o. Distribuce: Česká pošta, s.p., Vydavatel není odpovědný za obsah a pravdivost otištěných inzerátů a vyhrazuje si právo nezveřejnit inzerát, který by jej poškozoval nebo byl svým obsahem protizákonný. Vychází 1x měsíčně.

5

6



126. HLASATEL HISTORICKÝ ČERVENEC 2009 VIZITACE Z WILHERINGU Na počátku 15. století se klášter dostal do obtíží. Příčinou byla vnitřní válka za vlády Václava IV., která zachvátila i okolí kláštera, jehož poddaní se začali bouřit. „Neplatili dávky a naopak rozchvacovali klášterní majetek. Pro četné loupeže se okolí Vyššího Brodu stalo natolik nebezpečné, že se opat neodvažoval klášter opouštět.“ K těmto vážným problémům se pravděpodobně přidala i jakási blíže neznámá přírodní katastrofa, která situaci kláštera ještě zhoršila. Opakované zprávy o pobořených zdech v klášteře, jež naznačují, že poškození se týkalo mnoha budov, tuto domněnku utvrzují. Vyloučit však nelze ani možnost, že celkový špatný stav klášterního areálu odrážel chudobu kláštera a jeho neschopnost stavby udržovat. K materiálním těžkostem se přidaly i problémy mravní a kázeň konventu se začala uvolňovat a docházelo i k vnitřním neshodám. V těchto obtížných letech se klášter obracel ke svým zakladatelům jako k záštitě. Zakladatelský rod, zastoupený Čeňkem z Vartenberka jako poručníkem nezletiletého Oldřicha II. z Rožmberka a později Oldřich sám, se snaží klášteru pomoci po stránce ekonomické a zasazoval se i o nápravu vnitřních problémů. Z prostředí vyšebrodského kláštera se zachovalo mimořádné množství vizitací. nazývaných Chartae charitatis abbatum Hilariensium monast. Altov. visitantium. Některé v listinném originále v klášterním archivu, jiné ve formulářových sbírkách mateřského kláštera ve Wilheringu. Zápisy se dělí do dvou skupin. První obsahuje výčet majetku a případně dluhů kláštera k datu vizitace, druhá vizitační protokoly ve vlastním slova smyslu, obsahující nálezy vizitátora stran pořádku v klášteře a opatření učiněná k nápravě zjištěného stavu. Z let 1320 až 1420 známe přinejmenším 18 vizitačních zápisů, což tvoří zdaleka nejbohatší kolekci v rámci českých řádových domů. Vyplývá z nich mimo jiné, že vizitace byly uskutečňovány obvykle jednou za rok, a to nejčastěji v jarních měsících. Pouze ve vyjímečných případech, například při rezignaci opata, byla vizitace provedena v jiném termínu. Vizitace shodně upozorňují na nedostatečné dodržování kázně konventu a činí opatření zejména pro utužení morálky mladých řeholníků. Mezi přestupky opakovaně zmiňují absenci mnichů na bohoslužbách, chórových modlitbách včetně vigilií, či při lectio divina. Stížnosti se týkaly i kvality zpěvu a vizitátoři povzbuzovali řeholníky k jejímu zlepšení. Vizitace zdůrazňují též povinnost manuální práce pro konventuály. Vícekrát se též opakuje snaha podpořit častější přijímání eucharistie a cisterciáčtí kněží jsou napomínáni, aby se nevyhýbali povinnosti sloužit mši a aby každý celebroval alespoň třikrát během týdne. Všichni mniši by měli alespoň jednou týdne přijmout Tělo Páně, čemuž má předcházet úplná a upřímná zpověď. Za jeden z nejrozšířenějších přestupků vyšebrodských cisterciáků je možno označit neoprávněné trávení času v nemocnici. Ať již pod záminkou zpěvu chórových hodinek v tamní kapli či z jiných důvodů. Nemocniční režim zjevně umožňoval mnichům volnější trávení času, včetně různých zábav, a to i ve večerních hodinách, po kompletáři, nač si vizitátoři obzvláště stěžují. Naopak představení špitálu jsou nabádáni ke zvýšené péči o nemocné. Při vizitacích nacházíme i nedostatečné dodržování silencia. Za jeho porušení hrozily provinilcům tělesné tresty. Výtky putují též na adresy těch, kteří popíjejí či se oddávají jiným nedovoleným zábavám. Časté jsou i články proti rušitelům míru v klášteře a proti bratrům, kteří by se protivili svým nadřízeným. Zvláštní opatření se vztahovala k opuštění klášterního areálu. Mniši museli mít ke každé cestě svolení svých nadřízených. Do samotného Vyššího Brodu nesměli chodit sami, nýbrž s doprovodem ještě alespoň jednoho druha. Také návštěvy mladších řeholníků se měly odehrávat za asistence dalšího člena komunity. Vizitace upozorňují na rozmáhající se nešvar soukromého majetku, který je v rozporu s řeholí sv. Benedikta. Zakazují též oddělené používání klášterních přijmů jednotlivými hodnostáři kláštera.Vizitace opakovaně varují před vynášením důvěrných řádových informací do světského prostředí. K prozrazení „tajemství řádu“, jak je protokoly označují, mohlo docházet buď přímým kontaktem s osobami

7

OPOŽDĚNÉ OSLAVY (?) Je po oslavách, a tak si mohu dovolit svou vlastní vizi o Vyšším Brodě před rokem 1259. Pokud by byla prokázána zpráva vyšebrodského mnicha a kronikáře Valentina Schmidta, kterou „znovu objevil“ Vojtěch Storm, že Vyšší Brod se v roce 906 jmenoval Haselgraben, tak se před třemi lety již mohlo slavit tisíc sto let od prvé písemné zprávy o Vyšším Brodě. V roce 906 je uváděn brod Haselgraben na Vltavě při obchodní stezce z Wilheringu k Vltavě. Na mé cestě z Wilheringu do Vyššího Brodu jsem šel údolím, které má na mapě označení Haselgraben. Dnes je zde obec, odkud je na vzdálenost 14 km vidět krásně Dunaj, jmenuje Hellmonsödt. To nemohl však být mnou hledaný Haselgraben, protože v roce 1260 se Hellmonsödt jmenoval Heimwigsode. O dnešním Bad Leonfeldenu je prvá písemná zmínka z roku 1146. Mnohem reálnější a asi i reálné datum prvé písemné zprávy o Vyšším Brodě je rok 1198. Připomíná jej nejen Jiří Andreska, Pavel Juřík a řada dalších. I já se k tomuto letopočtu přikláním. Jen se mi zatím nepodařilo prostudovat všechny originální materiály. V každém případě však „musí existovat“ nějaký dokument o tom, že Vyšší Brod byl před rokem 1259. Jinak by v zakládací listině kláštera nemohlo být zu dem hohen firth a zmínka o kostelu. (fs)

O DUŠI STROMŮ O tom, že každý strom má svou duši, jsem se na vlastní oči přesvědčil mezi dřevosochaři. Byli mezi nimi i Stano Polek ze Slovenska a David Farrell z naší republiky. Oba si vybrali stromy, ve kterých byly „ukryté“ duše dávno zemřelých mnichů. Stano objevil v podťatém stromu svatého Bartoloměje a David dávno zapomenutou pověst o zpívajícím stromu. V klášteře kdysi dávno býval mnich a vykotlaný dutý strom, kde mnich meditoval a zpíval žalmy, a lidé ve Vyšším Brodě byli přesvědčeni, že to zpívá samotný strom. (fs)

PROČ WILHERING (?) Cisterciácký klášter ve Wilheringu, latinsky nazývaný Hilaria, je poprvé připomínán 30. září 1146 a mne v tomto klášteře letos především zajímalo, proč si vybral Vok z Rožmberka právě tento klášter, aby odtud pozval mnichy v roce 1259 do nově založeného kláštera ve Vyšším Brodě. Odpověď jsem našel. Vybral si Wilhering se vší pravděpodobností, až jistotou proto, že v domově jeho manželky Hedviky ze Schaumburgu byl tento klášter velmi oblíben a v klášteře Wilhering byla i rodinná hrobka rodu Schaumburgů. Takže se mi znovu potvrdilo ono známé za vším hledej ženu. (fs)

DOKUD DECH STAČÍ Jdu pomalu po stezce, která mne dovedla na oblíbené místo. V pozadí se tyčí skály

8


a les zhoustl. Je zde maličký palouček. Tak maličký, že snad jen víly si tu mohou hrát. Průzračná studánka na paloučku dává nádech tajuplnosti a smířlivosti se samotou. Starosti odvál lehký větřík, kukačka odpočítala léta a zadupal ježek. Sedím mlčky a přemýšlím nad svým životem. Pavoučí vlákna jsou utkána z nostalgie a času, který tak rychle ubývá. (fs)

77 MINUT POHODY Vybrat z onoho dlouhého seznamu oslav, co a proč mne zaujalo, bylo těžké. Nakonec jsem se rád přiklonil k pořadu, který připravila místní škola ve Vyšším Brodě. Vystoupení svých ratolestí – od dětí z mateřské školky až po pěvecký sbor školy, sledovaly nejen maminky, tatínkové, babičky a dědové. Viděl jsem i babičku Martinu, jak pomáhá vnučce Šárce dát do řádného stavu kytaru. Nakonec se to díky několika „cizím lidem“ včas podařilo. Vzkaz dětí nám všem zazněl v jedné písni: „A té lásky je nám třeba, jako slunce, jako chleba.“ (fs)

PADESÁT PLAKET U příležitosti 750 let od založení kláštera ve Vyšším Brodě udělovalo město a klášter 50 plaket a diplomů za zásluhy o rozvoj města a kláštera. Z udělených plaket byla zhruba třetina udělena těm, kteří již mezi námi nežijí a to mne nejvíce potěšilo a dojalo. Že se nezapomnělo na ty, kteří byli před námi. Druhou třetinu tvořili ti, kteří se zasloužili o obnovu kláštera po listopadu 1989 a společenské organizace. Třetí třetinu jsme tvořili my, kteří jsme se tohoto výročí ještě dožili a mne hodně potěšilo, že jsem byl do této třetiny vybrán i já. (fs)

O JEDNÉ DÁVNÉ RADĚ Když jsem byl jako mladíček před více než půl stoletím zacvičován do tajů turistiky, tak mi jeden zkušený turista (byl o dost mladší než jsem já nyní) radil, že je třeba „prohlížet kopce zespodu a hospody zevnitř.“ Vzpomněl jsem si na to, když jsem seděl na terase Panského domu a díval se na „Monte Bú“, tedy na Kraví horu. Vím, že klášter ve Vyšším Brodě je postaven ze žuly Kraví hory. Vím, že opat kláštera ve Vyšším Brodě každý rok chodil z kláštera na vrchol Kraví hory a zpět, aby dokázal, že je fyzicky fit a po tomto výstupu mohl být opatem další rok. Vím, že Panský dům patřil nejen klášteru, ale i Klubu československých turistů. A po dnešku vím, že mi zde chutnala nejen Plzeň, ale i pastevecký špíz. (fs)

KLÁŠTER A HABŘÍ První zmínka o Habří je z roku 1264, kdy král Přemysl Otakar II. směnil se Stýrem z Kvítkovic Bohdanice za Habří a Vesce.

stojícími mimo řád, pomocí posla nebo listinou. Zda se tyto případy skutečně týkaly vyšebrodských cisterciáků, či zda paragraf patřil k obecným napomenutím vizitátorů, nevíme. V každém případě byl chápán jako jedno z nejtěžších provinění. Vizitátoři ve svých zápisech pamatovali i na dodržování předepsané pomoci chudým, ať již se jednalo o jídlo nebo o šaty. Chudým se dávaly obnošené hábity ve chvíli, kdy mniši dostali nové. Nikdo z řeholníků si však nesměl opatřit nové šaty sám pod pokutou, že mu byly odňaty a předány chudým. Závěrečná formule vizitací zakazuje prodávat platy na klášterních statcích či majetky kláštera, přijímat do kláštera lidi na ošacení a stravu či dělat dluhy. I když přestupky řádových bratří snad nikdy nebyly příliš vážné, vizitátoři si opakovaně stěžovali na to, že jejich nařízení z minulého roku nebyla dodržena. Z doby kolem roku 1400 pochází kapitulní řeč, jež následovala po vizitaci a v níž byly shrnuty hlavní výtky vizitátora. I ony reflektují uvolněnou řádovou disciplinu posledních desetiletí před výbuchem husitské revoluce. Vizitátor káral především špatné dodržování chórových hodinek, vyčítal mnichům, že přicházejí do chrámu ospalí, jsou ve zpěvu nedbalí, šetří své hlasy, vynechávají části slov či vět, a navíc často zpívají falešně. Proto vizitátor požadoval, aby byla kvalitě zpěvu věnována zvýšená péče. Dalším terčem jeho kritiky se stal jiný rozšířený prohřešek, a to nedodržování silencia. Vizitace lépe než jiné prameny dovolují nahlédnout do vnitřního života kláštera. Dovídáme se z nich mimo jiné, že chórové hodinky se zpívaly nejen v konventním chrámu, ale také ve špitální kapli, kde se jich mohli za určitých okolností účastnit i zdraví bratři. Poznáváme i přísnost trestů, jimiž byli mniši, kteří se provinili, trestáni. Od lehkého trestu, jedno či vícedenního půstu o chlebu a vodě přes mrskání a ztrátu postavení v konventu až k vězení. Tyto přísnější tresty postihovaly těžší provinění, jako například porušování silencia, neposlušnost mnichů vůči opatovi či převorovi, případně vyzrazení tajemství řádu světským osobám. © František Schusser

KDYŽ SE V LESE PÁSLO V 18. a 19. století bylo v lesích mnoho holin a světlin, kde rostla tráva a kde bylo možno pást dobytek. „Lesní pastva“ se zahajovala v polovině června a trvala až do konce října. Na pastvu do lesa vyháněli sedláci především mladé býčky, voly a telata. Pasáci tohoto dobytka byli odměňováni pevnou částkou „za celou sezónu.“ Pasáci, to byla dobrá obživa a jejich práce byla nejen jednoduchá, ale často poznamenána i konkurenčními boji. Po vyvedení stáda na pastvu nechávali pasáci dobytku volnost a nemuseli se starat ani o dojení. Jejich hlavní povinností bylo vyhledávat a vracet ke stádu zatoulaná dobytčata. Každý kus skotu měl na krku zavěšen plechový zvonec a podle cinkotu zvonců pasáci nalézali zatoulané jedince . Zvonce byly majetkem pasáka a pokud mu je někdo ukradl, uměl je podle zvuku nalézt i na krku dobytka v jiném stádu. Pavel Nedvěd uvádí, že „samotné dobytče rozeznávalo zvuk svého zvonce.“ Chlapci, kteří tropí lotroviny v každé době, občas zaměňovali zvonce jednotlivých býčků, což znamenalo nejen rozruch ve stádu, ale i napadání býčků s vyměněnými zvonci. „Uklidnění nastalo až když pasák zavěsil správné zvonce na krk správným býčkům.“ Někdy se stalo, že býčka nebo tele napadlo vrátit se „domů“ a svůj nápad také realizovalo. Nepochopil jsem, že zvíře se dokázalo vrátit z lesních pastvin obtížným terénem až „do své stáje.“ Musel to být až neuvěřitelný orientační smysl, který mnohým lidem chybí. Majitel musel v tom případě sám odvésti dobytče zpět ke stádu. Po skončení pastvy docházelo i k opačným případům, kdy se dobytče rozhodlo vrátit na pastvu. V tomto případě bylo povinností pasáka dobytek vyhledat a vrátit majiteli. Místa kde se prováděla „lesní pastva“ nazývali němečtí sedláci „Stierplatz“ a vím, že takové místo bývalo i „Na Hradišti“ u Valdavy. Bývaly tak označeny řídce zalesněné plochy uprostřed lesů. Zde si pastevci stavěli i jednoduché „pastevecké boudy“, v nichž přenocovali. Pastevecká bouda byla postavena z hrubých, neopracovaných kmenů, neměla žádná okna a jen nízké provizorní dveře. Na jednoduchém krovu z kulatiny byla „krytina“ z kůry stromů a uprostřed místnosti bylo otevřené ohniště. Kouř odcházel střechou a pasáci spali přikryti kabátem. V boudě bylo několik seker, džberů, hrnců na vaření a náhradní zvonce pro dobytek. Vedle pastevecké boudy bývala ohrádka na kozy a jejich mléko bylo základní potravou pasáka od jara do zimy. Pro dobytek se nikdy nezřizoval žádný přístřešek. Ochranu před sluncem nebo nepohodou poskytovaly osaměle stojící listnaté stromy. Na jejich kmenech často visel obraz svatého Linharta, který je patronem dobytka a pasáků. Součástí lesní pastviny bývaly i solné lizy, které byly umisťovány do vyhnilých pařezů a vlastní náplň tvořila směs (pokračování na str. 13)


1

2

3

4

5

6

9

1. Odhalení pamětní desky 2. Slavnostní projev starosty města Ing. ZÁLEŠÁKA 3.Přivítání senátora a starosty Hluboké n. Vlt. Ing. JIRSY 4. Dřevosochařské symposium – vodníci Jana ŠVADLENKY 5. Divadelní soubor HRUDKOVÁČEK – dětský den 6. Koncert jihočeské dechové kapely BABOUCI

10


7

8

9

10

11

12

13

14


15

16

17

18

19

20

21 7. Koncert skupiny GINEVRA 8. Divadelní soubor HRUDKOVÁČEK – Opičí pohádka 9. Hudební večer s METROKLUBEM 10. Orchestr města České Budějovice 11. a 12. Vernisáž výstavy VZPOMÍNKY NA VYŠŠÍ BROD 13. a 14. DANAR – ukázka historických řemesel 15. Svěcení pamětních lip 16. Předávání plaket významným osobnostem města 17. Koncert EL 108 18. Jubilejní poštovní známka 19. Prohlídka minipivovaru a nové pivnice s ochutnávkou piva JAKUB 20. Dort k výročí kláštera a města od CUKRÁRNY EVA 21. Skvělý a bezchybně pracující „GASTRO – TEAM“ v čele s Mirkem KROTKÝM

foto: MěKZ a Petr Odložil

11

12


Soutěž hasičských družstev u příležitosti 750 let založení města Vyšší Brod ne 20. 6. 2009 se na starém hřišti konala soutěž hasičských družstev „O štít Města Vyššího Brodu“.

D

Počasí, přes nepříznivé předpovědi, se umoudřilo a soutěžící družstva i přihlížející diváci, kterých bylo bohužel málo, se společně pobavili a strávili příjemné sportovní odpoledne. Na 1. místě se umístnilo družstvo SDH z Přední Výtoně, na druhém místě družstvo SDH z Vlkovic a třetí místo obsadilo družstvo SDH Mokré. Mezi ženami zvítězilo družstvo žen z Horního Dvořiště. Všichni soutěžící předvedli, že jsou velmi dobře připraveni, a ukázali všem umění hasičského soutěžení. Touto cestou bych chtěl poděkovat Městskému úřadu ve Vyšším Brodě za spolupráci při přípravě hřiště a zapůjčení traktoru, zaměstnancům vedlejšího hospodářství a všem, kteří se podíleli na přípravách, a v neposlední řadě členům našeho sboru, kteří zajistili bezchybný průběh celé soutěže. Naše soutěž se pořádá každoročně a proto Vás všechny již nyní zveme na další ročník v roce 2010. Sofka František, velitel JSDHO


(pokračování ze str. 8) soli a hlíny. Jako napajedla sloužila dřevěná koryta z jedlových kmenů, do kterých se sváděla voda z pramenů a malých potůčků. Lizům se říkalo „Sulz“ a napajedlům „Grandl.“ Přes zdánlivou jednoduchost nepostrádala práce pasáků ani „horké chvíle.“ Mnoho potíží působili komáři a střečkové. Někdy stačilo, aby nějaký lekavější kus zaslechl bzučení střečka, začal se plašit, neklid se přenesl na celé stádo a to se dalo na panický útěk. Pasák pak měl mnoho starostí, aby rozptýlené stádo sehnal dohromady a odvedl na lesní pastvinu. Ještě větší potíže nastávaly při bouři. © František Schusser

CO A JAK SE JEDLO NA KONCI 19. STOLETÍ Snídaně, stejně jako všechna jídla, se podávala až po nakrmení dobytka. Ten měl vždy přednost před lidmi. Teprve potom selka zavolala: „Pojďte na polévku!“ Snídala se čistá mléčná polévka s noky, co se dělaly z ječné mouky, anebo se snídala kyselka z kyselého mléka, která byla zahuštěna ječnou a někdy i pšeničnou moukou a ochucena octem a solí. Ti chudší mívali často chlebovku, tedy chlebovou polévku. To se do mísy nakrájel chléb a přelil se vroucí vodou, do níž se přidala cibule nebo česnek, jíška, sůl a trochu omastku. A polévka byla hotova. Káva, která se objevila až po roce 1860, bývala jen o velkých svátcích nebo při vzácných návštěvách, například při sjednávání svatby. Koupená kávová zrnka se rozdrtila v hmoždíři a vzniklý prášek se uvařil v mléce. Říkalo se tomu také kávová polévka. Selka, zejména v létě, neměla moc času na vaření a tak příprava oběda začínala již velmi brzy ráno. V kulaté dřevěné díži zadělala knedlíky tak, že vařené brambory z předchozího dne rozmačkala a smíchala s hrubou žitnou moukou, které se také říkalo knedlíková mouka. Přidala trochu soli, omastku a vše důkladně prohnětla. Z těsta vytvarovala asi jako pěst velké tvrdé knedlíky, kterým se říkalo knedlíkové koule. Ve špíži uřízla ze zavěšených kýt uzené maso, do hrnce vyndala ze džberu naložené kyselé zelí a k tomu připravila plnou hrst krup. Vše předala starší dceři, která již od 11 let nechodila povinně do školy, nebo chůvě s příkazem, aby v devět rozdělala oheň a vše uvařila. A sama se vypravila na pole. Do jedné ruky vzala svačinu pro chasu na poli, přes rameno buď kosu, hrábě nebo motyčku a šla za nimi. Když došla za chasou, tak byla svačina. Všichni ustali v práci, posadili se na zem a každý snědl kousek chleba. Čerstvou vodu pro všechny přinesl pasáček. O žních nosila hospodyně v misce také čerstvý sýr, kterým si každý svým kapesným nožem namazal svůj krajíc. Pokud se pracovalo doma, jedla se svačina v kuchyni u stolu. Nejčastěji zde bývalo nalito kyselé mléko, do kterého se nalámal chléb. V poledne se selka vracela z pole o něco dříve a zakrátko ji následovali hospodář s chasou, aby nakrmili dobytek. Zatímco pracovali ve stáji, selka dokončila oběd. Ještě dříve než chasa přišla k obědu do kuchyně, prostřela selka na stůl lněný ubrus. Doprostřed stolu postavila velkou mísu s polévkou. Rozdat jídelní příbory, to byla povinnost nejmladší děvečky. Ta také sklízela po obědě veškeré nádobí. Obvykle se obědvalo po 12. hodině. Když hospodář vešel do kuchyně, tak to bylo znamení, že dobytek je nakrmen, selka vyšla na zápraží a zvolala: „K obědu!“ Všichni pomalu přicházeli do kuchyně a každý si sedl ke stolu podle „zasedacího pořádku.“ V čele sedával sedlák. Vpravo pak čeledíni a podruzi. Děvečky seděly naproti nim na levé straně zády obrácené ke dveřím a s nimi selka, děti a podruhyně. Pokud byli přítomni námezní dělníci, tak seděli mezi sedlákem a čeledíny. Džbán čerstvé vody přinesl k obědu pasák. Zde je nutno připomenout, že před každým jídlem se všichni společně pomodlili. Často se modlil nahlas jen hospodář a ostatní se modlili jen potichu. Mezi modlením krájel jeden čeledín z bochníku krajíce chleba a ukládal je do proutěného košíku. Při načínání nového bochníku sedlák do něj udělal nožem tři křížky. Když čeledín nasypal do polévky nakrájené kousky chleba, řekl sedlák „jezte.“ Kdesi jsem četl, že „lžíce nořené do polévky připomínaly klapot mlýnského kola. Pokud se chléb snědl, čeledín přinesl okamžitě další bochník. Polévky muselo být pochopitelně dost, což měla na starosti opět nejmladší děvečka, která jí nalévala až do doby, kdy každý „protáhl obrácenou lžíci ústy a utřel lžíci o ubrus.“ Po polévce nejmladší děvečka položila před každého stolovníka dřevěný talíř, na kterém byla položena porce uzeného. Velikost porce uzeného byla odstupňována podle váženosti sedícího u stolu a selka přinesla mísu plnou zelí. V další míse se přinesly knedlíky. Maso a knedlíky si ukrajoval každý sám. Příborové nože se k obědu používaly jen zřídka, při obědě většinou každý používal svůj kapesní nůž, který býval vybaven i křesacím kamínkem, čističem dýmky a perořízkem. Kapesní nůž pro děti s dřevěnými střenkami se nazýval kudla. Když se maso a knedlíky rozřezaly, nechala se levá ruka zcela v klidu a k jídlu se používala výhradně jen pravá ruka. Vidličkou se napíchl kousek knedlíku a masa a potom se k tomu ze společné mísy nabrala ještě vidlička plná zelí.

13

Dne 23. května 1623 koupil klášter Vyšší Brod Habří a v pátek po sv. Lukáši roku 1627 byl statek Habří zanesen klášteru do Českých desek zemských. V majetku kláštera bylo Habří až do roku 1922. Dle kvitance ze dne 22. prosince 1633 muselo se z klášterních pozemků v Habří, Komářicích a Malém Čakově odvézt za rok 1632 do vojenské zásobárny v Budějovicích: 6250 centů masa, 39 korců pšenice, 78 korců žita a 156 korců ovsa. (fs)

PRIVILEGIA VYŠŠÍHO BRODU (5) Devátý důležitý pergamen Vyššího Brodu opět putoval z Vyššího Brodu do Vyššího Brodu. Tentokráte 31. května 1642 z radnice do kláštera. V tu dobu řádila třicetiletá válka a tak se zde purkmistr, rychtář a rada městečka zavazují platit klášteru sto rýnských zlatých ročně jako své ochranné vrchnosti. Na druhé straně pergamenu je poznamenáno, že závazek se zrušuje 14. července 1688. Názorná ukázka, jak od té doby narostla úřednická byrokracie. Ve stejný den vznikl i desátý pergamen, ve kterém opat a konvent kláštera prodávají za sto rýnských zlatých paseku o 4 jitrech Gotthardu Diermillnerovi s právem volného odkazování. Já jen poznamenávám, že jitro je plocha 5.755 metrů čtverečních a v té době se za sto rýnských zlatých koupilo pět párů tažných volů. (fs)

KOLIK BÝVALO V KLÁŠTEŘE MNICHŮ? V roce 1259 přišlo z Wilheringu do nového kláštera ve Vyšším Brodě 12 mnichů a jejich představený - opat. Podle záznamů až do začátku 17. století v klášteře Vyšší Brod nebylo nikdy více než 25 mnichů, zatímco v jiných cisterciáckých klášterech u nás býval normálně dvojnásobek a v západní Evropě i trojnásobek či čtyřnásobek mnichů. Od té doby pomalu vzrůstal počet mnichů v klášteře Vyšší Brod a v 18. století jich bylo už přes padesát. V průběhu první československé republiky dosáhl klášter Vyšší Brod historického maxima svých členů, a to 73. (fs)

TŘI VÝSTAVY V rámci oslav byly otevřeny tři výstavy. Ve „staré radnici“ na náměstí je to výstava fotografií, v areálu kláštera výtvarné výstavy dětí a v knihovně výstava o minulosti dřevařských závodů ve Vyšším Brodě. Výstava dětí kde vystavovaly „děti amatéři“ ze základních škol Vyšší Brod a Loučovice se mi hodně líbila. Děti svým pohledem zachytily minulost i současnost města a kláštera. Na každém exponátu je vidět, že byl tvořen „s láskou“ a odborné vedení nenarušilo dětské vnímání. Naopak více jsem očekával od výstavy fotografií, která byla sice připravena „profesionálně,“ ale já jsem poznal, že

14


autor toho nemá s Vyšším Brodem moc společného. Když jsem tuto výstavu porovnal s „amatérskou“ výstavou o dřevařských závodech v knihovně, tak u mne naplno vyhrála ta „amatérská.“ (fs)

Takové obědy bývaly většinou v neděli, v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. V pondělí bývala polévka praženka, ve středu bramboračka a v pátek postní polévka, které se říkalo „nebeská brána.“ Byla to mléčná polévka s nudlemi. Jako příkrm po celý rok bylo nejčastěji zelí. Kyselé, hlávkové nebo zelný salát. Poměrně častý býval i salát z červené řepy. V létě se do zelného salátu přidával i mladý řebříček a mladé kopřivy. Z mladých kopřiv se také dělal svítek a děti si rády uřízly z řepy plátek, který si opékaly na kamnech. Bylo to prý dobré.

POŽÁRNÍ ÚTOK

Knedlíky bývaly k obědu často a k nim se ze společné mísy popíjelo mléko. Oblíbené byly „křehké“ knedlíky zadělané v omastkové pěně nebo krupičkové knedlíky. Při škvaření vepřového sádla se dělaly knedlíky plněné škvarky. Mezi chudinou bývaly k obědu často pouze knedlíky. Jedly se tak, že každý jednotlivý kousek se máčel v předškvařeném másle a sirupu. Velmi často se jedly jeden den staré knedlíky s vajíčkem. Škubánky, zvané šterc, se vařily jen zřídka. Oblíbená bývala k obědu „míchanice“, což byl hrách smíchaný se zelím.

Na setkávání s hasiči při soutěži „O štít města“ chodím rád. Sedávám na lavičce, popíjím pivo, povídám si s kamarády a při tom ještě stačím sledovat soutěžní družstva, jak se perou s disciplinou, které se říká požární útok s vodou. Název je ale pro mne od počátku zavádějící. Voda se totiž pere s požárním útokem. Ne vždy se podaří v běhu správně spojit hadice a potom nejen čas „nestojí za nic“, ale z hasiče v uniformě se stává vodník, který právě byl při útoku poražen. A my diváci vždy takovou událost škodolibě uvítáme. Ale nakonec všichni jsou spokojeni a místo pořadí uvádím „sláva vítězům, čest poraženým.“ (fs)

TAK JSME SE DOČKALI PRÁZDNIN Nejen školní děti, ale i já se již od poloviny června nemohu dočkat prázdnin. Zatím co pro děti začínají školním výletem, pro mne vždy začínají rovnodenností, kdy je nejdelší den a nejkratší noc, kterou trávím u ohně a dumáním. Od tohoto dne se již sice dny krátí, ale toulky, alespoň mne, lákají k Vltavě a k Malši. Za naivními obrazy manželů Šítalových a za místy, na které ve svých dřevořezbách vzpomínal jednoruký Václav Michel, i místy, kudy jsem se toulal s pastýřem hvězd Vilémem Erhartem. Také můj počítač si zaslouží prázdninový provoz, ale především kantorům a všem dětem školou povinných přeji „ať si to užijete jako já.“ (fs)

DŮM ČÍSLO POPISNÉ 33 NA NÁMĚSTÍ Prvním známým majitelem měšťanského domu byl již v roce 1530 Thomas Schmied. V 17. i v 18. století byly vlastníky domu kamnáři. Posledními německými majiteli domu byli manželé Pletschnerovi a prvními českými majiteli manželé Novákovi. Dům byl často přestavován, poslední přestavba po roce 1990 na pekárnu zcela změnila charakter měšťanského domu. (fs)

JE TO JIŽ (TEPRVE) DVACET LET Fotbalisté Vyššího Brodu sestoupili z krajské 1.B. třídy do okresního přeboru. Rozhodlo poslední kolo, kdy v utkání s rezervou Lokomotivy České Budějovice hrály Loučovice jen bez branek 0:0. Stačilo, aby tehdy padla jediná branka a byla krajská 1. B třída zacháněna. (fs)

Na jaře bývala oblíbená smaženice z vajec a v létě houbová omáčka. Na každém statku se také houby sušily na zimu. Jednotlivé plátky hub se navlékaly na nitě a sušily na sluníčku. V červnu se jedly pečené kosmatice a na podzim zase švestkové, jablečné, hruškové a borůvkové omáčky. Švestkové knedlíky se pekly v kastrole v troubě, krupicové kaše byly silně omaštěné hovězím lojem, stejně jako dušené kroupy, ke kterým bylo podáváno ovoce. Oblíbena byla bramborová jídla a často se dělaly „tyčinky“ o síle malíčku z těsta na způsob nudlového těsta. Nastavěly se do hliněného hrnce a pekly se v troubě. O poutích, večer před Třemi králi, o masopustní neděli, ve zpovědní dny v postě, po ukončení senoseče a o dožínkách se pekly koblihy. O posvícení a o Vánocích se dělaly tak zvané „Schoitl“, což byly tenké plátky těsta pruhovitě proříznuté a pečené v omastku. Ve stejné dny se dělaly i „Waggi“, které byly podobné buchtám, ale byly vcelku. V zimě o zabíjačce se dělala huspenina, které se říkalo sulc, dršťky a „bláznivé střevo“, což byl na kousky nakrájený žaludek zadělávaný s octem. Vepřová šunka se jedla o největších svátcích, zejména o masopustní neděli a masopustním úterý. Mezi obědem a večeří bývala svačina, většinou zbytky od oběda. K večeři bývaly většinou vařené brambory s mlékem. Asi jsem jídlo po obědě odbyl stejně jako obyvatelé Vyššího Brodu na konci 19. století. Bylo to proto, že večer se šlo již „jen spát a pracovalo se většinou až ráno.“ Každý rok bylo 52 pátků, kdy se držel půst a řada dalších postních období. Postním jídlem byl například semenec, tedy konopné semínko a mák. Našel jsem i recept na semečnou polévku. Konopné semínko se dobře rozestřelo, potom se rozpustilo ovocným vínem a okořenilo. Nejčastějším postním jídlem však byly ryby, kterých bylo ve Vltavě v okolí Vyššího Brodu víc než hodně. „Štiky, kapři, lampera a lososi se jedli dvakrát týdně.“ © František Schusser

JAK SE V 18. STOLETÍ PEKL DOMA CHLÉB Pekl se bílý pšeničný, ale především režný žitný chléb, kterému se říkalo pecnový. Každá hospodyně dbala na to, aby měla chleby dobře vypečené, krásné, z dobrého těsta, aby do nich jen droždí dobré braly, vodu čistou na těsto nalévaly, prostě – aby v chlebu nic nečistého nalezeno nebylo k hanbě domu. Díže se nejdříve vymyla vlažnou vodou, nasypalo se tucet liber (asi šest kilo) mouky, která byla směsí žitné a pšeničné, ale méně bylo žitné než pšeničné. Přidala se sůl, kmín, ocet, voda, fenykl a anýz. Muselo se dávat pozor na kvásek, ale hlavně se muselo „hňácat a hňácat.“ Začalo prvé kynutí a kopka v díži utěšeně narůstala. Selka zatím připravila prkna, na něž bude pecny chleba pokládat, aby dokynuly. Prkna se namoučila tak, až byla úplně bílá. Když byla kupka v díži celistvá a vršek nepraskal, tak bylo těsto připraveno k dalšímu kynutí. Těsto se přeložilo a nechalo „odpočinout.“ Potom se udělaly bochníky, které se vysázely na prkna a nechala se dokynout. Chleba se nakonec potřel slanou vodou, aby hezky naběhl. Pec na pečení chleba byla podlouhlá, nízko klenutá z cihel a hlíny. Ústí pece bylo dlouhé a nízké. Pec se vytápěla suchým smolným dřívím, které se pomalu postrkovalo odzadu dopředu. Jakmile byla pec dostatečně vytopená, muselo se zbylé dřevo vyhrabat mokrým povříslem. Do pece se sázel chléb na ploché lopatě s dlouhou násadou. Jeden bochník za druhým a každý se uvnitř pece rychle „sešmejkl.“ Na počátku pečení byla v peci teplota kolem 380 °C, po půldruhé hodině asi o sto stupňů nižší. Jakmile se chléb dopekl, sázely se koláče, potom se přitopilo a zase se mohl péci chléb. © František Schusser


ČTENÁŘSKÝ KOUTEK se příčin svých celoživotních úzkostných stavů a existenciální tísně. Vlastimil Vondruška – Jménem krále Hříšní lidé Království českého. Upravená literární předloha, podle níž byl natočen stejnojmenný film. Greenlaw Linda – Hladový oceán Příběh neohrožené kapitánky rybářské lodi. Nabokov Vladimir – Čaroděj Krátká próza z konce 30. let si získala věhlas především jako text, v němž se poprvé objevilo téma pozdější slavné Lolity. Valšík Cyril – Váš kluk – prostitut? Drsná „beletrie faktu“ o osudech nezletilých prostitutů z pera zkušeného publicisty, scénáristy a režiséra. Nové knihy pro děti: Leporela: Venku s koťaty, Krtek a podzim, Koloušek První čtení: Březinová Ivona – Teta to plete Braunová Petra – Rošťák Oliver Lindgren Astrid – Dráček s červenýma očima Myšák Eda jede k babičce Medvídek Pú – Kam večer odchází sluníčko Walt Disney – Ratatouille Zinnerová Markéta – Čtyři uši na mezi Čtvrtek Václav – Kuňky z žabí tůňky Goscinny René – Sváteční oběd Vávrová Iva – O čarodějce, která zaspala století Jansson Tove – Mumini: Bláznivé léto Štíplová Ljuba – Pojď s koťaty do pohádky Lenk Fabian – Past na Alexandra Dickens Charles – Záhada Edwina Drooda Opravdová literární záhada! Tajuplný příběh s vraždou a s několika duchařskými motivy. V nejnapínavějším místě román končí… Owen James A. – Rudý drak Druhý díl knihy Indigový drak. Dobrodružství v Souostroví snů pokračuje! Zlatý retrívr Fotbalová technika Děsivá věda: Tajuplné lidské tělo Nové knihy pro dospělé: Kakehaši Kumiko – Jak smutné v bitvě padnout Jedna z nejkrvavějších bitev 2. světové války se udála na jaře roku 1945 na ostrově Iwo Jima, kde americké jednotky poprvé vstoupily na japonské území. Kniha poskytuje unikátní pohled do tehdejšího uvažování jak japonské vojenské elity, tak prostých vojáků a zejména do povahy zcela výjimečného generála Kuribayashiho. Sansom C. J. – Rozpuštění Píše se rok 1537. Doba je bouřlivá a přeje novým zákonům, ziskuchtivým trikům a špehům státní moci. Do tohoto rámce je zasazen příběh vraždy královského vyslance v jednom z klášterů, kterou vyšetřuje reformistický právník Mathew Shardlake… Sebald W. G. – Austerlitz Někdejší židovský uprchlík z předválečné Prahy byl z města odvezen ještě jako dítě a adoptován rodinou velšského protestantského kazatele. Teprve v dospělosti odhaluje kořeny vlastní identity a dobírá

Follett Ken – Pilíře země Rozsáhlý historický román z prostředí středověké Anglie. Na pozadí převratných událostí po smrti krále Jindřicha I., jež rozpoutá boj o anglickou korunu, se proplétají osudy několika postav, duchovních, řemeslníků i šlechticů, chudých i bohatých, místních i cizinců. Cimický Jan – Hodiny v mlze Román vyvolává retrospektivu krásné i pochmurné doby dospívání v druhé polovině šedesátých let. Studentská láska Karla a Gábiny se rozvíjí v roce 1968, v krátkém období svobody a nenadálých možností… Eugenides Jeffrey – Hermafrodit Román oceněný Pulitzerovou cenou za rok 2003. Příběh zbloudilého genu, který z Malé Asie putuje do Ameriky, bez povšimnutí projde třemi generacemi řeckých přistěhovalců, je svědkem americké poválečné historie, až nakonec rozkvete v těle dospívající ženy. Chopinův rukopis Román je dílem patnácti spisovatelů, kteří patří k nejlepším světovým autorům thrillerů. Základní obrysy vtiskl příběhu Jeffery Deaver, jenž napsal úvodní a dvě závěrečné kapitoly, jinak ovšem ponechal volnou ruku spoluautorům. Wu Emily – Peříčko v bouři Neuvěřitelné vzpomínky ženy, která strávila dětství a léta dospívání v chaosu Velké kulturní revoluce v Číně. Emily Wu vypráví příběh skrytého holocaustu, který v Číně prožily i miliony dalších dětí.

Larsson Stieg – Muži, kteří nenávidí ženy Světový bestseller. Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: téměř před 40ti lety beze stopy zmizela vnučka průmyslníka... Pro ženy: Řeháčková Věra – Cesty z rodinného kruhu Plaidy Jean – Předehra Naučná literatura: Baker Alan – Rytíř Galuška Luděk – Slované Vároš Milan – Vraky plné pokladů Guggenbuhl-Craig Adam – Nebezpečí moci v pomáhajících profesích Člověk a vzdělání v informační společnosti Šuhajská Simona – Patchwork Encyklopedie minerály Chorvatská konverzace Weir Gary – Nukleární ponorky v akci Ze všech tajemství, která kdy Sovětský svaz pečlivě střežil, žádné nebylo chráněno tak přísně, jako informace o sovětských ponorkách. McIntosh Elizabeth – Sesterstvo špionů Příběh žen, které sloužily v 1. organizované zpravodajské službě Ameriky.

!!! Milí čtenáři, v týdnu od 6. do 10.7. a v termínu od 20. do 31.7. 2009 bude knihovna zavřena!!! Děkuji za pochopení Městská knihovna Vyšší Brodvyhlašuje

prázdninovou soutěž pro děti i dospělé:

„Pohlednice do knihovny“ Soutěž bude probíhat v termínu od 1. července do 30. září 2009. Vaším úkolem je poslat pohlednici na adresu: Městská knihovna, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod. Nezapomeňte uvést celé Vaše jméno a název místa, kde trávíte prázdniny či dovolenou!!! Jeden dětský a jeden dospělý pisatel získá roční registraci zdarma. Výherci budou slosováni během Týdne knihoven (v říjnu). Neváhejte a pište!!!

Meyer Stephenie – Rozbřesk Čtvrtý díl romantické ságy s prvky fantasy a hororu. Zeh Juli – Temná energie Netradiční román o posledním případu svérázného policejního komisaře Schilfa. Na rozdíl od něj však čtenář od začátku zná nejen vraha, ale i jeho motiv. Williams Tennessee – Sladké ptáče mládí Psychologický román nás přivádí do městečka St. Cloud, jehož ospalý klid je narušen tím, že do něj neočekávaně přijede sebevědomý Chance Wayne. Vrací se do rodného hnízda, aby se pokusil znovu získat lásku dcery místního boháče, které kdysi velice ublížil... Detektivky: Fischer Claus Cornelius – Palác tisíce koření Novák Zdeněk – Olejové stopy Dick Francis – Talár a dres

15

ZAPOJTE SE DO CELOSTÁTNÍ ANKETY „KNIHA MÉHO SRDCE” V červnu bude odhaleno pořadí Top100 a v abecedním pořadí Top12. Zároveň bude spuštěno třetí kolo hlasování pro 12 nejoblíbenějších knih (Top12), které potrvá do 30. 9.2009. Hlasovat je možné prostřednictvím internetu, SMS a hlasovacích kupónů v knihovně.


17

SUPER CENY NA ČERVENEC 2009

cena akční

původní

129,–

143,–

Olé limonáda 2 l

6,90

7,90

Budvar 10° (9+1)

89,–

98,–

Minerální voda Spar ochucená 1,5 l

7,90

9,80

Ruská zmrzlina 220 ml

10,–

14,–

Nanukový dort vanilka–čoko 615 ml

17,–

21,–

Piškoty 240 g

14,90

16,90

Grilovací hořčice Kamis 200 g

12,90

17,90

Zakysaná smetana Madeta 200 g

10,90

11,90

Madeland 1 kg

169,–

193,–

Turistický salám trvanlivý 1 kg

98,–

112,–

Párek libový 1 kg

72,–

81,–

11,90

12,90

Vodka 0,5 l

79,–

92,–

Kuřecí maso mix gril 1 kg

76,–

89,–

Norimberská grilovací klobása 1 kg

109,

120,–

Bohemia Regia sekt 0,7 l

Ocet Spar 1 l

Super ceny na červenec 2009 v provozovně Drogerie, Náměstí 34, Vyšší Brod Pánský deodorant Adidas 150 ml

79,80

94,90

Šampon Mitia 400 ml

25,90

37,90

Mléko po opalování Astrid 200 ml

59,80

70,90

Tampony Kotex 16 ks

27,90

32,90

Luxol extra 2,5 l ořech

269,–

299,–

Chemoprén univerzál 120 ml

59,80

68,90


19

VYŠEBRODSKÉ KULTURNÍ LÉTO 2009 červen

srpen

28. 6. 2009 | SOBOTA OD 8°° HOD. ➤ Memoriál JUDr. Antonína Straky v kopané žáků hřiště ve Vyšším Brodě

1. 8. 2009 | SOBOTA (čas bude upřesněn na plakátech) ➤ Divadlo ESENCE – Jak se vám líbí divadelní hra – klášterní zahrada

červenec

2. 8. 2009 | NEDĚLE OD 10°° HOD. ➤ Setkání rodáků – Slavná mše s biskupem Lineckým Schwarzem, katedrální sbor z Lince. Vysvěcení nově zrestaurovaného oltáře kaple sv. Anny (areál kláštera)

2. 7. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Ponožky pana Semtamťuka – Plzeň – svérázná a zábavná folková skupina plavčíků. klášterní zahrada vstupné 80,– Kč 11. 7. 2009 | SOBOTA OD 10°° HOD. ➤ Slavnostní Mše Svatá – Slavnost sv. Benedikta (patrona Evropy) varhanní doprovod v chrámu kláštera 13. 7. 2009 | PONDĚLÍ OD 19°°HOD. ➤ Pavlína Jíšová a přátelé – koncert klášterní zahrada

vstupné 80,– Kč

16. 7. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Slávek Hanzlík, Jaromír a Zdeněk Jahoda – folkbluesový koncert. Slávek Hanzlík byl podvakráte nominován v USA na prestižní cenu Gramy Avards v oblasti folkblues. vstupné 80,– Kč

6. 8. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Správná pětka – České Budějovice – dechová hudba je osvěžením pro dříve narozené. klášterní zahrada vstupné 80,– Kč 13. 8. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Funny Fellows – Bratislava – Old time Band- hudba australských přistěhovalců , propojená s příjemným a vtipným slovem. klášterní zahrada vstupné 80,– Kč 15. 8. 2009 | SOBOTA OD 10°°HOD. ➤ Poutní mše svatá ze slavnosti P. Marie Nanebevzaté, patronky Vyšebrodského kláštera. Mozartova mše – Milevský chrámový sbor v chrámu kláštera

23. 7. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Stan The Mann Bohemian Blues Band- kytarista Stan Volarz (Skotsko), byl členem kapely Yard birds a hrál na stejných podiích s B.B. Kingem. Blues, který proudí z jeho kytary je strhující. klášterní zahrada vstupné 80,– Kč

20. 8. 2009 | ČTVRTEK OD 10°° HOD. ➤ Slavnost sv. Bernarda Slavná mše svatá s varhanní hudbou v chrámu kláštera

26. 7. 2009 | NEDĚLE (čas bude upřesněn na plakátech) ➤ Divadlo ESENCE – Jak se vám líbí divadelní hra – klášterní zahrada

20. 8. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Robbie Wiliams Revival Brno – Brno – Popový král má svého věrného napodobitele a výbornou kapelu k tomu. klášterní zahrada vstupné 80,– Kč

27. 7. 2009 | PONDĚLÍ (čas bude upřesněn na plakátech) ➤ Divadlo ESENCE – Jak se vám líbí divadelní hra – klášterní zahrada 31. 7. 2009 | PÁTEK (čas bude upřesněn na plakátech) ➤ Divadlo ESENCE – Jak se vám líbí divadelní hra – klášterní zahrada

22. 8. 2009 | SOBOTA OD 8°° HOD. ➤ Svatobartolomějský trh a pouť park na náměstí 29. 8. 2009 | ČTVRTEK OD 19°° HOD. ➤ Jazzíkaspol – České Budějovice – swingová hudba 30.tých let. klášterní zahrada

vstupné 80,– Kč

září Kontaktní tel.: 606 435 747. Změna programu vyhrazena.

5. 9. 2009 | SOBOTA OD 9°° HOD. START 13:27 HOD. ➤ XXXVII. Plavba kuriozních plavidel

Poděkování. Výběr z obsahu:

Recommend Documents