POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA ZLATÝCH HOR

POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA ZLATÝCH HOR

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Úvodní ustanovení Organizace požární ochrany Úkoly osob pověřených zabezpečováním požární ochrany Jednotky požární ochrany Zdroje požární vody Ohlašovny požáru a vyhlášení požárního poplachu Požární asistenční jednotky Sankce Zrušovací ustanovení

Přílohy

Schváleno městským zastupitelstvem dne 17. února 1997

Zástupce starosty města: Miloslav T o m a š t í k

Starosta města: Vladimír Z a č a l

Obecně závazná vyhláška č. 1/1997 Městské zastupitelstvo Zlaté Hory na svém zasedání dne 17. února 1997 schválilo podle § 36, odst. 1, písm. f) zákona č. 367/1990 Sb. o obcích ve znění pozdějších změn a doplňků a město vydává podle § 29 zákona ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších změna doplňků, podle § 28 vyhlášky MV ČR č. 21/1996 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně a podle § 16 zákona č. 367/1991 Sb. o obcích ve znění pozdějších změn a doplňků tuto

obecně závaznou vyhlášku, kterou se vydává Požární řád města Zlatých Hor. čl. 1. Úvodní stanovení Požární řád stanoví zásady organizace a provádění požární ochrany v obci. Určuje povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti požární ochrany na území obce. Určuje úkoly osob pověřených zabezpečením požární ochrany obce a vztah obecního úřadu k těmto osobám. čl. 2. Organizace požární ochrany K zajištění požární ochrany (dále jen PO) město Zlaté Hory:

a) ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrolu preventistu PO obce

b) zřizuje jednotky sboru dobrovolných hasičů, které provádí hašení požárů a záchranné práce ve c) d)

územním obvodu města v přenesené působnosti projednává přestupky fyzických osob v oblasti PO projednává stav požární ochrany obce: - v obecní radě pololetně a vždy po závažných požárech v obci - v zastupitelstvu nejméně jednou ročně čl. 3. Úkoly osob pověřených zabezpečováním PO

Preventista plní tyto úkoly: • vede seznam objektů organizací a jiných objektů vyčleněných k provádění preventivních požárních kontrol. Dále vede seznam objektů organizací, ve kterých vykonává státní požární dozor okresní úřad • zpracovává plán preventivních požárních kontrol tak, aby byly kontroly prováděný alespoň jednou za dva roky. Plán preventivních požárních kontrol projednává s Hasičským záchranným sborem okresu Jeseník • navrhuje obci občany do kontrolních skupin, zejména z řad členů SDH, případně odborníky jednotlivých profesí. Provádí proškolování členů kontrolních skupin • provádí osobně kontroly ve větších a požárně nebezpečných objektech • vede dokumentaci o provedených kontrolách, vyhodnocuje je, sleduje zjištěné závady a v případě, že naplňují skutkovou podstatu přestupku, předá podklady obecnímu úřadu ke správnímu řízení • navrhuje obecnímu úřadu: a) žení opatření k odstranění nedostatků, které mohou vést ke vzniku požáru nebo ke stížení záchrany osob a majetku b) vydání rozhodnutí o vyloučení věci u užívání c) podání návrhu okresnímu úřadu vydat rozhodnutí o zastavení provozu • předkládá obecní radě dvakrát ročně návrhy na opatření ke zlepšení požární prevence.

čl. 4.

2

Jednotky požární ochrany Město Zlaté Hory a) zřizuje tyto jednotky na území obce 1. SDH Zlaté Hory 2. SDH Ondřejovice 3. SDH Rejvíz b) zajišťuje • prostředky nezbytné pro provoz jednotek SDH • zřízení vhodných objektů a zařízení PO a také jejich trvalou údržbu (hasičské zbrojnice, požární nádrže aj.) • potřebné zásoby PHM • členům jednotek SDH osobní výstroj, výzbroj a ochranné pracovní prostředky • vhodné prostory pro odbornou případu členů jednotek SDH • alespoň jednou ročně vyhlásí cvičný poplach • účast velitele a strojníků popřípadě dalších členů na odborné přípravě • funkčnost svolávacího systému pro případ vyhlášení požárního poplachu čl. 5. Zdroje požární vody Na území města Zlatých Horách jsou tyto zdroje požární vody: Zlaté Hory: veřejný vodovod - hydranty požární nádrž na Rožmitále požární nádrž Astra potok protékající obcí vodní plochy na území města Ondřejovice: vodní nádrž v horní části obce vodní nádrž v zemědělském objektu možnost využití potoku v dolní části obce Rejvíz: veřejný vodovod - hydranty požární nádrž v rekreačním objektu penzionu OREA vodní nádrž v objektu Správy spojů vodní nádrž za hasičskou zbrojnicí potok na starém Rejvízu Údolí: potok protékající obcí Městský úřad zajišťuje potřebné zdroje požární vody a vyžaduje od majitele hydrantové sítě její údržbu tak, aby byla vždy použitelná čl. 6. Ohlašovny požárů a vyhlášení požárního poplachu Na území města Zlatých Hor jsou tyto ohlašovny požáru: Zlaté Hory: Hasičská zbrojnice Městský úřad

Ondřejovice: Dolní Údolí: Horní Údolí: Rejvíz: Starý Rejvíz:

Josef Paul, Podlesí 552 Libuše Janušková, Rožmitál 4 Zlatex Zlaté Hory Česlo-slezská výrobní společnost Velobel Zlaté Hory Petr Langášek, Ondřejovice 12 Stanislav Vondrka, Salisov 6

tel. 42 51 44 tel. 42 51 26, 42 53 42, 42 51 85, 42 51 84 jen v pracovní době tel. 42 50 24 tel. 42 50 42 VTS tel. 42 51 67 – 9 tel. 42 54 42 tel. 42 50 43 tel. 42 51 18 tel. 42 54 91 VTS

Výcvikové středisko UP Olomouc Penzion OREA Chata Svoboda Břetislav Medek Vojtěch Mocka

tel. 42 55 16, 42 53 45 tel. 41 30 91, 41 30 76 tel. 41 30 75 tel. 41 30 74 VTS tel. 41 30 85

Ohlašovna požáru musí být vybavena dokumentací a plní tyto úkoly:

3

• přebírá zprávu o požáru, mimořádné události nebo živelné pohromě, zjišťuje, kde k události došlo, o jakou událost jde, jaký má událost rozsah, co je ohroženo a kdo a odkud událost hlásí • vyhlašuje požární poplach místní jednotce a postupuje dle poplachového plánu • oznamuje ohlášenou událost na okresní ohlašovnu požáru Vyhlášení požárního poplachu místnímu sboru DH se provádí sirénou signálem v délce 3 x 15 sekund stálý tón a 2 x 7 sekund s prodlevou (15 sekund stálý tón, 7 sekund s prodlevou, 15 sekund stálý tón, 7 sekund s prodlevou, 15 sekund stálý tón). Zkouška sirény se provádí každou sobotu ve 12.00 hodin. Siréna je ovládána:

Hasičská zbrojnice Městský úřad

při vchodu na levé straně v červené skříňce (nadzvednout sklo).

čl. 7. Požární asistenční hlídky Pořadatelé organizující akci, které se účastní větší počet osob jsou povinni zřídit požární hlídku, která bude plnit zejména tyto úkoly: • před zahájením akce se seznámí s objektem, zkontroluje zda jsou všechna zařízení požárně bezpečná • prověří akceschopnost prostředků pro hašení požáru v objektu • prověří možnost vyhlášení požárního poplachu • provádí po dobu konání akce preventivní požární dohled • dohlíží na dodržování předpisů o požární ochraně • v případě vzniku požáru provádí nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolává jednotku požární ochrany a účastní se likvidace požáru V průběhu akce musí mít každý člen požární asistenční hlídky na levém záloktí viditelné označení „Požární hlídka“. čl. 8. Sankce Porušení povinností stanovených touto obecně závaznou vyhláškou bude postihováno podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších změn a doplňků, případně podle § 50 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích ve znění pozdějších změn a doplňků. čl. 9. Zrušovací a závěrečná ustanovení (1) Ke dni nabytí účinnosti této obecně závazné vyhlášky se zrušuje „Vyhláška, kterou se vydává požární řád města Zlatých Hor“, schválená Plenárním zasedáním Městského národního výboru ve Zlatých Horách dne 3. 9. 1987. (2) Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 1997

Zástupce starosty města: Miroslav T o m a š t í k v. r.

Starosta města: Vladimír Z a č a l v. r.

Přílohy:

4

Příloha č. 1.

Řád ohlašovny požáru

Příloha č. 2.

Výpis z požárního poplachového řádu okresu.

Příloha č. 3.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku PO.

Příloha č. 4.

Povinnosti občanů při zdolávání požárů Osobní a věcná pomoc

Příloha č. 5.

Náhrada škody způsobená poskytnutím pomoci.

Příloha č. 6.

Povinnosti občanů při používání tepelných spotřebičů.

Příloha č. 7.

Skladování a používání hořlavých kapalin.

Příloha č. 8.

Skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan.

Příloha č. 9.

Skladování tuhých paliv a jiných materiálů.

Příloha č. 10.

Povinnosti občanů při poskytování služeb.

Příloha č. 11.

Povinnosti občanů při sklizni a skladování úrody.

Příloha č. 12.

Přestupky na úseku požární ochrany.

Příloha č. 13

Kdo se může dopustit přestupku, sankce.

Příloha č. 1.

5

Řád pro ohlašovny požáru v obvodu města Zlatých Hor

Pro rychlé lokalizování a likvidaci požáru a živelných pohrom v naší obci a poskytnutí pomoci sousedním obcím jsou v tomto řádu stanoveny povinnosti ohlašovny požáru a živelných pohrom.

a) Správnou činnost spojení je nutno pravidelně přezkoušet a závady ihned hlásit správě spojů. Přijímání a hlášení požáru

b) Při přijímání a hlášení požáru a živelných pohrom zaznamenat: • • • •

druh postiženého objektu přesná adresa místa, kde k události došlo čas přijatého hlášení kdo hlásil

Vyhlášení požárního poplachu

c) Ohlašovna po převzetí ohlášení o vzniku požáru, či živelné pohromy neprodleně vyhlásí požární poplach a oznámí VŽDY všechny zjištěné skutečnosti na telefonní číslo 150 - okresní ohlašovna požáru. Ty ohlašovny, které nemají zařízení k vyhlášení požárního poplachu oznámí všechny zjištěné skutečnosti na telefonní čísla: 150 - Okresní ohlašovna požáru 425144 - Hasičská zbrojnice 425126 - Městský úřad - jen v pracovní době 425342 - Městský úřad - jen v pracovní době 425185 - Městský úřad - jen v pracovní době 425184 - Městský úřad - jen v pracovní době Z těchto míst ze vyhlásit požární poplach.

Požární poplach se vyhlašuje sirénou a to signálem v délce 2x25 sekund stálý tón, 1x10 sekund s prodlevou (25 sekund trvalý tón, 10 sekund prodleva, 25 sekund trvalý tón).

Zkouška sirény se provádí každou sobotu ve 12:00 hodin - nepřetržitý tón.

Příloha č. 2.

6

Výpis z požárního poplachového řádu okresu.

Objekty v dozoru Hasičského záchranného sboru okresu Jeseník

Zlaté Hory

BOHEMA a. s. Geologický průzkum a. s. Městský úřad Ondřejovická strojírna s.r.o. Fa Fiurášek a Frič Služby města Zl. Hor a.s. Zlatex s.r.o.

Zlaté Hory 710 Nerudova 437 nám. Svobody 80 Ondřejovice 49 Zlaté Hory 16 Plynárenská 399 Tovární 214

7

Požární poplachový plán pro město Zlaté Hory

V případě požáru v závislosti na příslušném stupni poplachu zasahují v obci následující požární jednotky (JPO)

Stupeň

I.

II.

III.

Z

JPO

Jednotka

II. I. II. III.

Zlaté Hory HZS Jeseník Mikulovice Česká Ves

I. II. III. II.

HZS Jeseník Zlaté Hory Lipová Lázně Vidnava

III. II. III. III.

Jeseník Žulová Stará Červená Voda Vápenná

I. až VI.

Jednotky povolené krizovým štábem OkÚ

Požární jednotky jsou na místo zásahu (resp. do zálohy na požární útvar) povolány prostřednictvím Operačního střediska HZS Jeseník, tísňová lina 150, tel. 411 222

Hasičský záchranný sbor okresu Jeseník, dne 1. 1. 1996

Příloha č. 3. Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob 8

na úseku PO. • Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku PO. • Posouzení požárního bezpečí obsahuje a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů, b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku, c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů, d) návrh na opatření. • Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů do 60 dnů od nebytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu, zabezpečí právnická nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí. • Odborně způsobilou osobou se rozumění znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny • obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu, u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a používat pouze schválené druhy. • udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východů, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany. • oznamovat bez odkladu Hasičskému záchrannému sboru okresu /okresnímu operačnímu středisku/ každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo užívají. • umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim požadované podklady a informace, plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená orgány státního požárního dozoru. • označovat pracoviště,kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady, • zajišťovat pravidelné čištění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady. • mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku, dodržovat návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti. • informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.

Příloha č. 3. Základní povinnosti občanů na úseku PO.

9

Chování občanů obsahuje § 17 zákona ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a §§ 59 až 65 prováděcí vyhlášky MV ČR č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně. Povinnosti občanů jsou upraveny v těchto sedmi oblastech: • všeobecná povinnost občana počínat si tak, aby svým jednáním nezpůsobil požár • zákaz kouření a používání otevřeného ohně na místech se zvýšeným nebezpečím požárů a tam, kde by mohlo dojít k jeho rozšíření • používání tepelných spotřebičů • čistění komínů • skladování tuhých paliv, topné nafty, hořlavých kapalin, kovových tlakových nádob na propan-butan, úrody • odborná způsobilost k požárně nebezpečným pracím • dozor nad dětmi a osobami nesvéprávnými. Povinnosti občanů jsou ve výše uvedených právních normách vyjmenovány taxativně: Občané jsou povinni: • počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů,zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, • při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek a při manipulaci s otevřeným ohněm, • skladovat hořlavé materiály na půdě jen ve vzdálenosti nejméně 1 metr od komínového tělesa, • udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu jednotky PO, • umožnit pravidelné čištění komínů v rodinných domcích a jiných objektech v jejich vlastnictví nebo užívání, • plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, • nekouřit a nepoužívat otevřený oheň na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru, • dbát na zvýšenou opatrnost při zacházení s ohněm v době sklizně, při skladování úrody a v době sucha • nezakládat oheň v prostorech, kde může dojít k jeho rozšíření a nevypalovat prostory, • obstarat a udržovat v použitelném stavu hasicí zařízení a jiné věcné prostředky PO v rozsahu stanoveném předpisy o PO, • vytvářet v rodinných domcích a v jiných objektech ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru, • umožnit kontrolním skupinám provést preventivní požární kontrolu a odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě určené. Občan nesmí: • provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost pro výkon takových prací, • poškozovat nebo zneužívat hasicí přístroje nebo jiné věcné prostředky PO.

Příloha č. 4. Povinnosti občanů při zdolávání požárů Osobní a věcná pomoc

10

Osobní pomoc - každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru : • • • •

provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření ohlásit neodkladně na určením místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitel zásahu, velitele jednotky požární ochrany obce.

Věcná pomoc - každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru. Výše uvedené se nevztahuje na: • útvary a vojáky Armády ČR, útvary a příslušníky Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby. • právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek • závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, • právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolu podle zvláštních předpisů. Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc - osobní ani věcnou - jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Vlastník (správce, uživatel) nemovitostí je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb,jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu. Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost, o tomto vstupu musí být okresním úřadem nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát , aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a nevznikly škody,kterým lze zabránit. Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost pro účely cvičení, rozhodne okresní úřad nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jede-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

Příloha č. 5. Náhrada škody způsobená poskytnutím pomoci.

11

Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku, jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního úřadu, v jehož územním obvodu požár vznikl. tento okresní úřad o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta. Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky PO. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou, to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.

Odškodňování úrazů Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti • • • •

při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce v požární hlídce v kontrolní skupině v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požárů nebo při odstraňování jeho následků • při cvičení jednotky požární ochrany

uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podlo předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo. Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou. Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi, zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich. Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich, poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění Ministerstvo vnitra.

Příloha č. 6. Povinnosti občanů při používání tepelných spotřebičů.

12

Povinnost občanů při používání tepelných spotřebičů je stanovena § 17, odst. 1, písm. a) zákona ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a § 17 prováděcí vyhlášky č. 21/1996 Sb. Rozšiřující znalosti lze čerpat z ČSN 06 1008.

Občané jsou povinní počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů.

Při používání tepelných spotřebičů je občan povinen zejména udržovat v dobrém technickém stavu topná tělesa, krby, kouřovody a komínová tělesa, pokud tuto povinnost neukládají zvláštní předpisy někomu jinému. Pokud uživatelem tepelného spotřebiče a správcem objektu není táž osoba, potom povinnost odstranit závady na komínovém tělesu přísluší správci objektu (vyhláška o čištění komínů). Skladovat palivo a ukládat jiné hořlavé látky v bezpečné vzdálenosti od tepelných spotřebičů určené z pravidla v návodě na používání. Popel ukládat do nehořlavých uzavíratelných nádob, případně jiným bezpečným způsobem. Dbát na to, aby nebyly ponechány v provozu bez dozoru takové tepelné spotřebiče, jejichž technické provedení vyžaduje dozor (např. tepelné spotřebiče bez automatické regulace). Jestliže občan zjistí závadu na tepelném spotřebiči, v přívodu paliva nebo energie (např. plynu, topné nafty), nesmí spotřebič používat až do doby odborného odstranění závady. Při používání tepelných spotřebičů je občan povinen zejména instalovat a používat tepelné spotřebiče způsobem určeným výrobcem. Výrobce musí dodat ke spotřebiči dokumentaci, obsahující všechny potřebné údaje k bezpečnému provozu spotřebiče.

Příloha č. 7. Skladování a používání hořlavých kapalin

13

Povinnost občanů při skladování a používání hořlavých kapalin je stanovena §17, odst. 1, písm. a) zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a § 17 prováděcí vyhlášky č. 21/ 1996 Sb. Doplňuje údaje lze získat z ČSN 65 0201 - Hořlavé kapaliny, provozovny a sklady. Občan může skladovat hořlavé kapaliny v množství: • bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání nejvýše 10 litrů • ve sklepních nebo suterénních místnostech nejvýše 50 litrů jen v předepsaných obalech pro každý byt nebo jiný objekt v jeho vlastnictví nebo užívání • v garážích pohonných hmot - pro osobní motorové vozidlo nejvýše 40 litrů. - pro nákladní motorové vozidlo nejvýše 80 litrů

Občan může skladovat topnou naftu • v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví nebo užívání, pokud používá topnou naftu při lokálním vytápění v množství nejvýše 50 litrů jen v přenosných obalech, které mohou být z plastu a musí být označeny nesmazatelným nápisem „TOPNÁ NAFTA“ • ve sklepích nebo suterénních místnostech nejvýše 100 litrů topné nafty jen v přenosných obalech.Největší objem přenosného obalu nesmí přesáhnout 50 litrů. Ve sklepích nebo suterénních místnostech, kde se skladuje topná nafta pro lokální vytápění, nesmí občan skladovat jiné hořlavé kapaliny • občan může dolévat nádrž topného tělesa jen z přenosného obalu až po odstavení činnosti a vychladnutí topného tělesa.

Občan musí dbát, aby hořlavé kapaliny neunikaly do kanalizace. Hořlavé kapaliny, které uniknou z obalu při jakékoliv manipulaci, musí občan okamžitě odstranit bezpečným způsobem.

Příloha č. 8. Skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan.

14

Povinností občanů při skladování a používání kovových tlakových nádob na propan-butan a jiné plyny je stanovena § 17, odst. 1, písm. a) zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a § 17 prováděcí vyhlášky č. 21/1996 Sb. Doplňující údaje lze získat z ČSN 38 6460 - Předpisy pro instalaci a rozvod propan-butanu v obytných budovách.

Užívání a skladování propan-butanu o obsahu nad 5 kg Pokud používá občan v bytě nebo v jiném objektu v jeho vlastnictví plynový spotřebič na propan-butan, může umístit uvnitř těchto prostorů jen jednu provozní kovovou tlakovou nádobu s celkovou hmotností obsahu do 15 kg propan-butan. V současné době se prodávají tlakové láhve s obsahem 10 a 33 kg propan-butanu, z čehož plyne, že je možno v bytě umístit jen jednu provozní 10 kg tlakovou láhev. Občan může skladovat zásobní kovovou tlakovou nádobu na propan-butan • ve zděných nebo plechových větratelných přístavcích přístupných z volného prostoru • nebo na otevřených balkónech. Tlaková nádoba s propan-butanem musí být chráněna proti slunečnímu záření a proti jiným vlivům které mohou nepříznivě působit na její technický stav (déšť). Zásobník kovové tlakové nádoby na propan-butan o celkové hmotnosti nad 5 kg nesmí občan skladovat • v místnostech a prostorách pod úrovní okolního terénu nebo ve vzdálenosti menší než 2,5 m od otvorů od těchto míst • ve světlících, půdách, garážích a kotelnách • v místnostech určených ke spaní, v místnostech tvořících bytové příslušenství a v šachtách bytových jader • na schodištích, chodbách a v jiných společných prostorech

Užívání a skladování propan-butanu do 5 kg včetně Zásoba propan-butanu pro přenosné plynové spotřebiče v bytě nebo v jiném objektu ve vlastnictví nebo užívání občana může být nejvýše o celkové hmotnosti obsahu 5 kg. Značení Prostory, v nichž jsou uloženy kovové tlakové nádoby na propan-butan, musí být vně zřetelně označeny bezpečnostní tabulkou nebo značkou.

Láhve s propan-butanem nesmějí být umisťovány: • v místnostech a prostorech pod úrovní okolního terénu (sklepy, šachty, apod.)

15

• v místech, ze kterých by mohlo dojít ke vniknutí plynu do budov prostřednictvím otvorů do podzemních prostorů (okna, ventilace,ap.) • v cizích objektech mimo obvod domácnosti odběratele • na chodbách přístupných i jiným osobám než uživateli a členům rodiny, pokud nejsou umístěny v uzavíratelném krytu. • v chráněných únikových cestách ve smyslu ustanovení ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833 • v instalačních šachtách bytových jader • v místech určených výhradně ke spaní • ve skladištích se snadno výbušnými a hořlavými látkami a v místnostech se zvýšeným nebezpečím, požáru • v kotelnách • v místnostech, kde se udržuje teplota vyšší než 30C a tam, kde by byly vystaveny účinkům slunečního záření a jiným tepelným vlivům • v garážích a úschovnách pro auta • ve světlících a šachtách • v koupelnách a prádelnách • v půdních prostorech Nedoporučuje se umísťovat ocelové tlakové láhve ve spížích a skladištích potravin. Uvnitř budov se nesmí používat lahví s ventily, opatřenými vnějšími tavnými pojistkami. Prázdná láhev se umísťuje a uskladňuje jako láhev zásobní. Domek,skříň nebo jiný kryt pro umístění nebo uskladnění lahví musí být proveden z nehořlavého materiálu. Objekty bateriových tlakových stanic s 3 až 6 tlakovými láhvemi s hmotností náplně nejvýše á 33 kg propan-butanu nesmí být umisťovány - uvnitř jiných stavebních objektů - kde není vyloučena možnost zaplavení, klesání půdy apod. - v průchodech, průjezdech, pasážích,apod. - pod úrovní okolního terénu nebo v blízkosti terénních prohlubní - kde by nebyla dodržena vzdálenost 5 m -od vstupů do kanalizace a ostatních inženýrských sítí -od možných zdrojů vznícení - od otvorů a otevřených požárních ploch sousedících objektů - od veřejných komunikací, parkovišť a chodníků Objekt bateriové tlakové stanice, u které je celková hmotnost náplně tlakových lahví větší než 70 kg propan-butanu se vybaví sněhovým hasicím přístrojem S 6.

Příloha č. 9.

16

Skladování tuhých paliv a jiných materiálů

Povinnost občanů při skladování tuhých paliv a jiných materiálů je stanovena v § 17, odst. 1, písm. a) zákona ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a § 17 prováděcí vyhlášky č. 21/1996 Sb. Doplňující údaje lze získat z ČSN 44 1315 - Skladování tuhých paliv. Občan smí skladovat tuhá paliva jen v prostorech určených k tomuto účelů. Jestliže je v těchto prostorech používán tepelný spotřebič, musí být tuhé palivo od něj skladováno ve vzdálenosti nejméně 1 metr. Tuhá paliva - to jsou koks, antracit, černá uhlí, hnědá uhlí, lignity a brikety. Občan je povinen skladovat tuhé palivo odděleně od ostatních druhů paliv a materiálů, přitom je povinen pravidelně sledovat, zda nedochází k jeho samovznícení. Jestliže občan zjistí příznaky samovznícení (vytváření vodní páry, dýmu apod.), je povinen provést potřebná opatření k odstranění nebezpečí vzniku požáru. Jednotlivé druhy paliv se musí skladovat odděleně, to znamená, že se nesmí smísit např. černé a hnědě uhlí, rovněž se nesmí smísit dřevo a uhlí apod. Podklad pod hromadou paliva musí být vyčištěn, zbaven prachu a organických látek (popř. porostů, trávy u venkovních skládek apod.). Podkladem rovněž nesmí být železitá škvára, cihlová drť! (Protože urychluje samovznícení.) Nejvhodnější je beton nebo udusaná zemina (ne ovšem jíl, který rovněž urychluje samovznícení). Samovznícení nepříznivě ovlivňuje vlhkost, proto se musí dbát na to, aby skládek byla odvodněna, aby do ní nezatékalo. Antracit a koks nepodléhají samovznícení, nejnáchylnější k samovznícení jsou hnědá uhlí prachová, brikety a lignit. Briketové třísky a zlomky se z hlediska skladování považují za prach a jejich skladování se nedoporučuje. Skladovat se může jen úplně vychladlé palivo, je-li teplé, musí se nejdříve rozprostřením v tenké vrstvě ochladit. Pokud již došlo k samovznícení (tj. teplota paliva dosáhla 65 °C), nesmí se dále skladovat, je třeba urychleně ho vyskladnit a pokud možno co nejrychleji spotřebovat. Občané jsou povinni sledovat, zda nedochází k samovznícení paliva. Kontroly by měly probíhat u nově dovezeného paliva každý den, později v týdenních intervalech. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry (nejvíce viditelné v ranních hodinách), dýmu (pozor na jedovatý CO - oxid uhelnatý) nebo zvýšením teploty. Zvýšení teploty na povrchu lze poznat dotekem ruky. Účinnější je sledovat teplotu zasunuté kovové tyče o délce 1 - 2 metry. Aby se zvýšená teplota projevila, musí být tyč zasunuta 15 - 30 minu. Dosáhle-li teplotu cca 50 °C, lze hromadu ochladit přeházením nebo přenesením na volné místo. Při dosažení teploty 65 °C se již jedná o vznícené palivo bez možnosti jeho dalšího skladování.

Příloha č. 10. Povinnosti občanů při poskytování služeb.

17

Poskytne-li občan služby, při nichž může vzniknout požár, je povinen dodržovat podmínky k zabezpečení požární ochrany. Ty mu muže stanovit v případech podnikání a nových nebo rekonstruovaných objektech stavební úřad, např. na základě vyjádření příslušné okresní správy Sboru požární ochrany. Stavební úřad musí také vydat své vyjádření ke změně užíváním původní stavby v těch případech, kdy se mění způsob jejího užití.

Občan může podnikat na základě živnostenského oprávnění.

Zákon rozeznává živnosti: ohlašovací, provozované při splnění stanovených podmínek na základě ohlášení: • řemeslné (např. stavebnická řemesla - zednictví, tesařství, obkladačské práce, pokrývačství, vodoinstalatérství apod., truhlářství, knihtisk, potravinářská výroba) • vázané (např. práce vyhrazenými tlakovými zařízeními, kotli, plynovými zařízeními, technickými dopravními zařízeními, revize, projektování, instalace a opravy elektrických zařízení, chladírenských zařízení, projektování a provádění staveb, vyučování řízení motorových vozidel, činnost účetních poradců) • volné koncesované, provozované na základě koncese - zde např. patří kominictví, výroba a prodej jedů a žíravin, provádění trhacích a ohňostrojových prací, taxislužba, silniční motorová doprava, podnikání v oblasti nakládání s odpady manipulace se zbraněmi, hubení škůdců.

Občan dále nesmí provádět práce,které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy. Jednou z velmi požárně nebezpečných prací je např. svařování. Svařovat (popř. řezat) mohou jen osoby, které dovršily 18 let, byly uznány lékařem po odborné prohlídce za způsobilé pro tyto práce, mají platný svářečský průkaz, který získaly po absolvování výcviku a složily zkoušky podle ČSN 05 0705 - Předpisy pro základní zkoušky svářečů. Doškolení a přezkoušení svářečů se provádí nejméně jednou za 2 roky. Svářečská oprávnění lze získat jen ve svářečských školách. Občan, který podniká, musí vždy dodržovat české technické normy - ČSN.

Příloha č. 11. Povinnosti občanů při sklizni a skladování úrody.

18

Povinnosti občanů při skladování úrody je stanovena § 17, odst. 1, písm. a) zákona ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a § 17 prováděcí vyhlášky č. 21/1996 Sb. Doplňující údaje lze získat z ČSN 73 0842 - Požární bezpečnost staveb. Objekty pro zemědělskou výrobu. Občan při předcházení požárům je povinen zejména dbát na zvýšenou opatrnost při zacházení s ohněm v době sklizně, při skladování úrody a v době sucha. Jestliže občan sklízí nebo skladuje úrodu a při této činnosti může vzniknout požár, je povinen zabezpečit zejména v místech výmlatu, stohování nebo skladování zásobu vody v množství alespoň 200 litrů a jiné věcné prostředky, které je možno použít ke zdolání požáru. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy (stohů) od vybraných druhů objektů: 300 m

závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné či lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo na volném prostranství se uskladňují snadno hořlavé kapalina (např. benzín, sirouhlík, aceton)

100 m

ostatní prům.závody, les

50 m

okrajové budovy souvislé zástavby obcí

60 m

veřejné komunikace

100 m

krajní koleje železničních tratí

100 +

dvojnásobek výšky náspu je-li kolej železničních trati na náspu

60 m

je-li volný sklad (stoh) položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice

30 m

elektrické vedení o vysokém napětí

50 m

tuhé domovní odpady (od činné hranice skládky)

50 m

volný sklad sena a slámy (stoh nebo skupina stohů o celkovém objemu nejvýše 4000 m3).

Příloha č. 12. Přestupky na úseku požární ochrany. Podle závažnosti jednání rozděluje zákon o požární ochraně přestupky do tří skupin, za něž je možno uložit peněžitou pokutu až do 15 000 Kč.

19

Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo • poruší právní předpisy nebo příkazy na jejich základě vydané o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany, • neumožní nebo ztíží provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany, • neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky. Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu 5 000 Kč. Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo • poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, • nezajistí pravidelné čištění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a neodstraní zjištěné závady, • neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená okresním úřadem nebo obcí na základě právních předpisů o požární ochraně, • poškodí, odstraní, zneužije nebo jinak sníží účinnost zařízení , bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany, • neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu je povinen, • neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany ačkoliv k tomu je povinen podle rozhodnutí Okresního úřadu nebo obce. Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo • nedodrží právní předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody, • poruší příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím, • neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo při záchranných pracích, • poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu, • provádí páce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy, • zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, • způsobí svým jednání požár, nejde-li o trestný čin, • vypaluje plošné porosty. Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu do 15 000 Kč.

Příloha č. 13. Kdo se může dopustit přestupku. Sankce.

Přestupky na úseku požární ochrany projednávají obecní úřady a okresní úřady. Za přestupek na úseku požární ochrany lze uložit pokutu ve výši do 15 000 korun českých.

20

Přestupek nemůže spáchat osoba, která nedovršila patnáctý rok svého věku. Osoba, která v době spáchání přestupku dovršila patnáctý rok a nedovršila osmnáctý rok svého věku se posuzuje jako mladistvá, u níž - horní hranice pokuty se snižuje na polovinu, avšak nesmí být vyšší než 2000 Kč - bloková pokuta nesmí být vyšší než 200 Kč - přestupek nelze projednat v blokovém řízení. O přestupku koná správní orgán v prvním stupni (obecní nebo okresní úřad) ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou,která v současné době činní 150 Kč ( za soudního znalce 200 Kč). Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení zcela nebo zčásti upustit. V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku. Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. V blokovém řízení se nelze odvolat. Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení sankce za přestupek. Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně. Obvinění z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze. Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí. Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. Výkon tohoto rozhodnutí lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka.

21