Po zveřejnění odvolání pana ministra jsme shrnuli naše hodnocení v tiskové zprávě, kterou přetiskujeme

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.

září-říjen 2011 / č.43

ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ Svazu marginálních oblastí Dne 4. 10. 2011 se v Horoměřicích u Prahy uskutečnilo výroční členské shromáždění Svazu marginálních oblastí (SMO). Zasedání jsme věnovali zemědělské problematice v méně příznivých oblastech, budoucí podobě společné zemědělské politiky, ekonomice a prodeji státní půdy. Dorazili mimo jiných jak pozvaný ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa, tak i ředitel Pozemkového fondu Mgr. Radim Zika. Bohužel průběh narušil telefonát pana premiéra, který si pozval pana Fuksu přímo z našeho shromáždění.

ú v o d e m

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

Po zveřejnění odvolání pana ministra jsme shrnuli naše hodnocení v tiskové zprávě, kterou přetiskujeme. Zlepší se situace masných krav? Ministr se tedy k problému masných krav, který způsobilo věčné oddalování problému, už vyjádřit nestihl. V dalším jednání ho zastoupili poradce ministra Ing. Josef Stehlík a Ing. Miloš Pinkas z kabinetu ministra. Pan Stehlík uvedl, že bude prosazovat zvýšení sazby u masné krávy o 700 Kč i za cenu snížení sazby u VDJ o 200 Kč. Paradoxní je, že nízká sazba podpory by postihla zejména ty, kteří chovají masných krav nejvíce.

Hodnocení výsledků pana ministra Už na členském shromáždění jsme se věnovali kritice faktu, že za dobu funkce pana Fuksy došlo ke zhoršení podmínek pro zemědělské hospodaření v méně příznivých oblastech. Vedle nastavení Top Up (národního dorovnání přímých plateb), či tzv. článku 68 (přímé platby vázané na komodity), patří mezi řadu negativních kroků pana ministra Fuksy např. i aktuální uzavření agroenvironmentálních opatření. Ministerstvo Bohužel je situace pro KBTPM ještě horší, zemědělství totiž ve spolupráci s Agrární protože zatímco dojné krávy mají peníze komorou ČR zrušilo standardní pětileté jisté z čl. 68, tak na TopUp 2011 nejsou cykly závazků a aktuálně nutí zemědělce peníze – dokonce se jedná o tom, zda k prodlužování těchto závazků na 7 let. vůbec bude splněno to, co ministr Fuksa A to se všemi negativními dopady tam, Podpora Kč/kráva kde zemědělci nemají za jednotlivých ministrů zajištěné dostatečně 5000 dlouhé nájmy, protože 4000 nemohli předpokládat, 3000 že stát změní zpětně podmínky a zemědělci 2000 budou muset mít půdu 1000 pronajatou na 7 místo 0 Gandalovič Šebesta Fuksa Fuksa (náv. na 5 let. Kvůli tomu (2008) (2009) (2010) 2011) budou zemědělci vradojná kráva 1669 1461 3750 3317 cet obdržené podpory masná kráva 4609 4741 3429 2399 za uplynulých pět let, přestože přijaté dotační podmínky splnili. Takovéto změny pra- nasliboval. I to dokumentuje péči, kterou videl během hry nejsou v souladu s prin- jednotlivým komoditám naše MZe věnuje. cipem právní jistoty a poškozují české zemědělství.

Vážení přátelé, jak dokumentujeme v bulletinu, došlo za ex-ministra Ivana Fuksy ke zhoršení podmínek pro zemědělské hospodaření v méně příznivých oblastech, které pokrývají polovinu území České republiky. Konstatovali jsme to již před jeho odvoláním na posledním členském shromáždění svazu. Vedle nastavení Top Up (národního dorovnání přímých plateb), či tzv. článku 68 (přímé platby vázané na komodity), patří mezi řadu negativních kroků pana ministra Fuksy např. i aktuální uzavření agroenvironmentálních opatření. S ministrem Fuksou bylo možno často souhlasit – bohužel se tyto jeho názory (doufejme, že prezentované nikoli jen nám při jednání) neodrazily v realitě. Skoro by se dalo parafrázovat „slibem nezarmoutíš“, když platilo: pro méně úrodné oblasti příběh a těm úrodným peníze. V tomto bulletinu přetiskujeme dva články úředníků ministerstva zemědělství – bývalého ministra Ivana Fuksy a vedoucího oddělení EZ Jana Gallase. První rozkrývá pravdu okolo salda agrárního obchodu a druhý okolo ekologického zemědělství. Oba jsou fakticky reakcí na nepravdivá tvrzení šéfů Agrární komory a Zemědělského svazu. Věcně a ekonomicky podloženě vyvrací notoricky opakované nepravdy. O škodlivosti vývozních subvencí není pochyb – do nového světla však staví nadprodukci a další podpory mléka v ČR zpráva o tom, jak české mléko poškozuje sociální strukturu v Bangladéši, protože jsme největším vývozcem sušeného mléka do této asijské země. A problematiku veřejných statků snad pomůže pochopit aktuální tisková zpráva společnosti Moravská vodárenská o tom, že překračuje limit dusičnanů v pitné vodě kvůli znečištění ze zemědělství v oblasti Prostějova, Přerova a Olomouce. Moravská vodárenská varuje před spotřebou pitné vody u těhotných žen a dětí. Názorně se tak ukazuje, kam vede to, že dotujeme poškozování životního prostředí. Podstatná zpráva přišla také o tom, že biopaliva jsou pro klima horší, než se dosud předpokládalo. Přeměnou zemědělského ekosystému na lány energetických rostlin je totiž zničeno obrovské množství rostlin odbourávajících oxidy uhlíku. Kvůli surovinám pro biopaliva klesají plochy pastvin a lesů. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225

Peripetie kolem PF ČR a prodeje státní půdy Přítomná členská základna, ale i další řečníci vyjádřili nespokojenost s postupem MZe a PF ČR ve věci zastavení prodeje státní půdy. Požadujeme, aby PF ČR dokončil prodej zemědělcům alespoň u těch pozemků, u kterých už před uvedeným dopisem sdělil nabyvatelům, že mají právo na uzavření kupní smlouvy se splátkovým kalendářem.

do které se dostaly podniky hospodařící dominantně na TTP, 4) přechodem na platbu dle platebních nároků se zvyšuje administrativní náročnost. ad1) Greening je povinný, takže není nikdo zvýhodněn, všichni nakonec dostanou stejnou sazbu jako nyní, takže bude pokračovat ústup ŽV a ziskovost polaření bez ŽV. Využití 10% ročního vnitrostátního stropu na podporu citlivých komodit nepovažujeme za dostatečné (čl. 39 odst. 2). Staré členské státy budou v lepším konkurenčním postavení, protože mají povolený postupný přechod až do roku 2019 na platební nároky na plochu. Navíc čl. 38 odst. 4 jednoznačně znemožňuje novým členským státům srovnání podmínek, když říká, že: „Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech.“ SMO navrhuje, aby základní sazba přímých plateb byla u TTP a orné půdy bez speciálních kultur podmíněna minimálním zatížením ve výši 0,2 – 0,3 VDJ/ha přes tuto zemědělskou půdu.

Tzn. je potřeba dokončit rozpracované prodeje za podmínek, za kterých o tyto pozemky zemědělci žádali, resp. soutěžili a ke kterým byly řádně zaplaceny kauce. U těchto pozemků totiž nelze hovořit o nedovolené podpoře, protože žadatelé ve svých nabídkách zohledňovali bezúročnost splátkového kalendáře. Námi navrhovaný postup by pomohl vyvarovat se nežádoucí destabilizace právního prostředí. Věříme, že je zájmem Ministerstva zemědělství ctít principy předvídatelnosti, resp. právní jistoty ve své činnosti. Ředitel PR ČR Radim Zika deklaroval zatím následující: „Ten, kdo požádal o koupi pozemku z nabídek, které byly letos vypsány a neměl možnost uzavřít kupní smlouvu, se může obrátit na naše pracoviště s tím, zda bude akceptovat jeden z návrhů. Buď do 60 dní zaplatí celou kupní cenu, nebo vyčká na platnost novely a bude mít možnost podepsat smlouvu již v novém režimu v souladu s pravidly EU, a to v úročeném splátkovém kalendáři.“ Dalším problémem je novela zákona o prodeji státní půdy, ze které vypadlo navržené zrušení předkupního práva. Zde se dokonce připravuje zrušení zákonů o Pozemkovém fondu ČR a o prodeji státní půdy. Ty by měl nahradit nový zákon, který bude řešit právě i doprodej státní půdy. „S tím souvisí také změna koncepce prodeje zemědělské půdy, která bude probíhat na principech otevřené soutěže bez omezení účasti, prodeje pozemků za cenu obvyklou. Splátky by měly být podle návrhu úročeny podle pravidel EU a budou maximálně desetileté a je plánováno zrušení zvýhodnění nájemců pro přímý přednostní prodej,“ uvedl Radim Zika. Co nám chybí v reformě SZP? Dne 12. 10. 2011 nám byla ze strany Evropské komise představena reforma Společné zemědělské politiky pro období 2014-2020. K představené reformě máme mimo jiné tyto výhrady: 1) chybí řešení nekonkurenceschopnosti ŽV vůči polaření bez ŽV, 2) podmínky greeningu jsou pouze ve stylu „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Není řešena nekonkurenceschopnost pastvin, resp. pasoucího se skotu vůči skotu ustájenému, 3) reforma neodstraňuje slepou uličku,

zazněl náš požadavek analýzy opuštěnosti zemědělských půd na úvodním jednání pracovní skupiny PŮDA – opět bez odezvy Ministerstva zemědělství. Posledním, kdo se o tyto plochy zajímal, byl ÚZEI (dříve VÚZE) v roce 2007: „Bylo by třeba zavést sledování opuštěné zemědělské půdy v dlouhodobém vývoji.“ Stát vynakládá obrovské prostředky na analýzy nepodstatných záležitostí, ale kam se ztratilo 20 % zemědělské půdy vedené na katastru nemovitostí, zůstává bez hlubšího vysvětlení. Přitom právě tento deficit půdy je reálným ukazatelem udržování rozměru českého zemědělství a zároveň i nositelem potravinové bezpečnosti pro další generace. Je to mnohem důležitější než hektarové výnosy, protože fakt, jestli máme výnosy tržních plodin o tunu vyšší nebo nižší, je spíše dokladem toho, nakolik se nám již podařilo zdevastovat ornou půdu bez živočišné výroby za pomoci trvale neudržitelného střídání pouze tržních plodin a nakolik se nám podaří tuto klesající přirozenou úrodnost půd „přetlačit“ aplikací hnojiv, pesticidů a dalších dodatečných intenzifikačních prostředků na porosty.

ad2) Tím, že do greeningu není zaveden prvek dobrovolnosti, nebudou podmínky přísné natolik, aby reálně něco změnily, což potvrdil i zástupce DGAgri Jean-Jacques Jaffrelot s tím, že se do podmínek greeningu dle analýz Evropské komise drtivá většina zemědělců vejde bez nutnosti něco měnit. Snad s výjimkou 7 % plochy bez produkce – tady analýzy z EK říkají, že 5 % je málo, protože je splní každý už nyní. To je pravda, ale ne v podmínkách byrokracie v ČR. Pokud by stačilo prokázat rozdíl mezi najatou + vlastněnou zemědělskou půdou oproti půdě vedené v LPIS u 2 nebo 5 % zemědělců vybraných ke kontrole, tak by to nebyl problém, ale obáváme se „české“ pečlivosti s prokazováním této podmínky. Tady si dovolíme navázat na argumentaci ministra Bendla, že „by zemědělec paradoxně musel při zachování stejných fixních nákladů platit například i nájem a daň z nemovitostí za pozemky, na kterých by nesměl nic pěstovat.“ Tohle se již dávno děje, jen o této půdě není vedena evidence v LPIS. Zemědělské půdy je v ČR 4,2 mil. ha z toho v LPIS je 3,5 mil. ha – tzn. 20 % zemědělské půdy je neregistrováno. Náš svaz na tento rozdíl poukazuje již řadu let, naposledy

ad 3) Zachování podílu stálých pastvin na úrovni státu je překlopeno v návrhu reformy na zákaz rozorání 95 % stálých pastvin na úrovni každé farmy. Jedná se tak o konzervaci výrobní struktury každého takového podniku svrchu až z úrovně Evropské komise, a to bez jakékoliv kompenzace způsobené újmy. Dost na tom, že Ministerstvo zemědělství diskriminuje chov dojnic na travních porostech intenzifikačními podmínkami v rámci podpory dle čl. 68 ad 4) Přechod na platbu dle platebních nároků je pro státy s platbou na plochu (SAPS) zesložitěním, nikoli zjednodušením. Jedná se tak o zjednodušování administrativy starých členských států (v EU-15) za cenu zvýšení administrativy a zhoršení konkurenceschopnosti pro nové členské státy (EU-12). Podobně jde proti konkurenceschopnosti zastropování plateb. Jean-Jacques Jaffrelot přitom otevřeně deklaroval, že účelem platebních nároků je odstavit vlastníky od dotací. Platební nárok se aktivuje 2014, pokud je platební nárok už v roce 2011. Tzn. bude se jednat o další konzervaci neefektivních struktur v zemědělství.

Dusičnany v pitné vodě - kolik stojí zemědělská výroba za každou cenu? Vedení Zemědělského svazu a Agrární komory dlouhodobě bojuje proti ekologickému zemědělství, protože právě tento způsob hospodaření nastavuje zrcadlo těm, kteří neumí či nechtějí hospodařit ohleduplně, resp. těm, kteří se rozhodli vydělávat na úkor životního prostředí. Možná ještě v padesátých, či šedesátých letech platilo jednoduché pravidlo „čím více, tím lépe“, ale dnes už nejen odborná veřejnost vnímá, že moderní zemědělství není jen o výrobě tun pšenice a hektolitrů mléka, ale také o ochraně životního prostředí. Aktuální v této souvislosti je říjnová tisková zpráva akciové společnosti Moravská vodárenská (dceřiná společnost Veolia) ke kauze, která byla i námětem reportáže televize Nova v hlavním zpravodajském čase. Dusičnany v pitné vodě překračují normu Tisková zpráva upozorňuje na to, že v trojúhelníku Prostějov-Přerov-Olomouc byl nuceně zvýšen limit dusičnanů z 50 na 70 mg/l kvůli znečištění ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Tzn., aby vůbec mohla být tato voda lidem prodávána, tak se musel upravit zákonný limit! Citujeme: „Moravská vodárenská a.s. informuje spotřebitele vody, že vzhledem k možným zdravotním účinkům dusičnanů obsažených v pitné vodě dodávané tímto skupinovým vodovodem, doporučuje zdravotní dozor omezení spotřeby této vody k pitným účelům těhotným ženám a dětem do věku 5 let. Rovněž je vyloučeno používat tuto vodu pro přípravu stravy u dětí do 1 roku věku.“ Obsah dusičnanů v pitných vodách veřejného zásobování je omezen Vyhláškou 376/2000 Sb. na 50 mg/l. Toto číslo je „v rámci možného“ – ale i tak je evidentně překračováno. Přitom pro kojence je stanovena koncentrace dusičnanu do 15 mg/l. Dusičnany ve vodě = nárůst rakoviny K uvedenému dodáváme, že byla statistic-

ky prokázána závislost zvýšeného výskytu rakoviny jater, žaludku, tlustého střeva, močového měchýře na obsahu dusičnanů ve vodě. Dochází k reakci s krevním barvivem hemoglobinem, který pak není schopen přenášet kyslík – např. kojenci jsou vystaveni nebezpečí udušení, podobně jako při otravě oxidem uhelnatým. Za staticky bezpečnou koncentraci dusičnanů se považuje 15 mg/l. Liga proti rakovině doporučuje pít vodu s obsahem dusičnanů do 5 mg/l. Paradoxně nejhůře jsou na tom často lidé konzumující pitnou vodu z vlastní studně (13% všech obyvatel), která nepodléhá takovému rozborování jako veřejné vodovody. Neuvědomují si, že chemizace našeho zemědělství vykonala své a jejich studně obsahuje často koncentraci dusičnanů 100-200 mg/l. Zemědělství a potravinářský průmysl Dusičnany jsou v organismu redukovány na dusitany a spolu s dusitany přijatými přímo potravou se mohou v žaludku přeměňovat na nejsilnější známé karcinogeny. Netřeba asi dodávat, že významným zdrojem dusitanů jsou uzeniny. Tzn. chemizované zemědělství spolu s chemizovaným potravinářským průmyslem stojí za nárůstem výskytu rakoviny v naší populaci. Produkce za každou cenu Výše uvedené informace hovoří velmi výmluvně a mohou sloužit jako názorná pomůcka k pochopení problematiky ve-

K ZAMYŠLENÍ Tržní řád je relativně nedávný. Různé struktury, tradice, instituce a jiné součásti tohoto řádu vznikaly postupně, tak jak se selektivně vyčleňovaly variace habituálních způsobů chování. Nová pravidla se rozšířila ne proto, že lidé chápali jejich větší účinnost a uměli si spočítat, že povedou k rozmachu, ale zkrátka a dobře díky tomu, že umožňovala skupinám, které se jimi řídily, úspěšněji se rozmnožovat a pojmout do sebe i ty, kdo předtím stáli mimo. Jasným dokladem toho, jak mylně lidé rozumí uspořádávajícímu tržnímu principu, je běžně rozšířený názor, že „spolupráce je lepší než konkurence“. Spolupráce předpokládá – stejně jako solidárnost – velkou míru shody ohledně cílů i metod uplatňovaných při jejich uskutečňování. To má význam v malé skupině, jejímž členům jsou společné konkrétní návyky, znalosti a představy o možnostech. Sotva v tom však najdeme nějaký smysl v situaci, kdy jde o to, abychom se přizpůsobili neznámým okolnostem. A právě o tuto adaptaci na neznámé se opírá koordinace činností v rozšířeném řádu. Konkurence je metodou objevování, procedurou propojenou s veškerým vývojem, již je člověk, aniž by si to uvědomoval, veden k tomu, aby reagoval na nové situace. Svoji výkonnost postupně nezvyšujeme prostřednictvím dohody, ale další konkurencí. převzato z: Osudná domýšlivost Friedrich A. Hayek, 1988

řejných statků a externalit. Zemědělec orientovaný na zisk se bude vždy chovat bezohledně k životnímu prostředí – proto do trhu vstupuje stát, který finančně motivuje farmáře k šetrnějšímu hospodaření. V oblastech, kde to není jinak možné, pak nastupují i direktivní zákazy. Bohužel velká část zemědělců (a některých úředníků) chápe v lepším případě dotace pouze jako vylepšování důchodové situace a v tom horším případě jako dotace na výrobu. To je dáno naším specifickým historickým vývojem a bude pravděpodobně ještě dlouho trvat, než pochopíme, že není vše jen o výrobě a než v Česku přestaneme dotovat ničení životního prostředí. Do té doby lze zatím doporučit život a výchovu dětí v čistých horských a podhorských oblastech s vysokým podílem luk a pastvin, kde živočišná výroba funguje v souladu s přírodními podmínkami.

České mléko dělá problémy v Bangladéši V souvislosti s nejnovějším legislativním návrhem Evropské komise, kterým byla zahájena nová fáze reformy podoby Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2013, vydalo nezávislé analytické centrum Glopolis infolist. Jeho tématem jsou dopady SZP na chudé obyvatele v rozvojových zemích. Přibližně 50 % lidí trpících hladem tvoří drobní zemědělci, kterým se nedostává dostatečné podpory a ochrany od vlastních vlád, což je činí zranitelnými v konkurenci s evropskými výrobky. Vývozní dotace a přímé platby uměle zvyšují konkurenceschopnost evropských výrobků. Díky této podpoře mohou být evropské výrobky prodávány za cenu nižší, než jsou skutečné výrobní náklady a než jsou ceny místní produkce v rozvojových zemích. Ačkoli jsou vývozní dotace nejevidentnějším

a nejuznávanějším zdrojem nekalé konkurence, představují nadále součást návrhu nové SZP. Česká republika zaujímá v současné době pozici největšího vývozce sušeného mléka do Bangladéše. Snížení světové ceny mléka o 2,5 eur způsobené vývozní náhradou ve výši 5 eur na 100 kg mléka podle odhadů z roku 2009 výrazným způsobem poznamenalo život více než pěti milionů obyvatel Bangladéše. Toto snížení ceny

mléka snižuje příjem domácností, které jsou na drobné produkci mléka závislé, o 7 až 16 %. Zvláště u velmi chudých rodin (o 5 až 6 příslušnících) se dvěma kravami a omezeným přístupem k jinému druhu zaměstnání toto snížení ceny znamená, že si rodina nemůže dovolit denní nákup potravin ani poslat děti do školy.

Zdroj: Glopolis, 13.10.2011, zkráceno

Reakce Svazu marginálních oblastí na odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy Svaz marginálních oblastí přes některé úspěchy ministra Ivana Fuksy na mezinárodním poli musí konstatovat, že celkově za dobu jeho funkce došlo ke zhoršení podmínek pro zemědělské hospodaření v méně příznivých oblastech, které pokrývají polovinu území České republiky. Zástupci svazu uvedené konstatovali na posledním členském shromáždění svazu.

Přestože vnímáme možné dopady odvolání na kontinuitu vyjednávání podmínek v rámci EU, tak celkově očekáváme pozitivní posun k větší vyváženosti politiky ministerstva zemědělství, a to posílením orientace na takové zemědělské hospodaření, které je v souladu s přírodními podmínkami. Moderní evropské zemědělství nemá jedinou úlohu, tj. produkovat maximum potravin. Tento jednostranný přístup vždy nutně znamenal problémy, se kterými se setkáváme i v České republice – zvyšování obsahu dusičnanů v pitné vodě, bahnem zaplavené návsi, trvalý pokles úrodnos-

ti zemědělských půd, odklon od rozumné úrovně živočišné výroby a nahrazování statkových hnojiv chemií. Důraz na komodity se přežil a vedl pouze k nadvýrobě. Moderní evropské zemědělství je naopak multifunkční, tak jak to můžeme pozorovat např. v Rakousku či Švýcarsku. Dnes už není uměním vyrobit kvantitu, ale kvalitní potraviny s maximální provázanou produkcí veřejných statků a ochranou vysoké přírodní hodnoty české krajiny. Očekáváme, že nový ministr bude více dbát na to, aby stát namísto řízení trhu

zasahoval v zemědělství jen tam, kde je to nutné a přínosné, tzn. ve čtyřech obecně uznávaných oblastech: u veřejných statků, externalit, asymetrických informací a tržní síly. Jen tak bude rezort mít kapacitu reagovat na nové výzvy a úkoly, kterým musí zemědělci čelit právě s ohledem na evropský rozměr zemědělství a evropské požadavky na vzhled krajiny a kvalitu životního prostředí. Tisková zpráva Svazu marginálních oblastí ze dne 5. 10. 2011

Stále méně krav Také v Itálii panuje díky bioplynovým stanicím konkurenční boj o zemědělskou půdu. Mléčné farmy z tohoto boje často vycházejí jako poražené. Pádská nížina, největší italský region s vysokou produkcí mléka, by podle názoru experta profesora Francesca Masoera z univerzity v Piacenze mohl v průběhu příštích let ztratit až třetinu populace dojnic. Důvodem je jako v mnoha dalších regionech explozivní nárůst produkce bioplynu. Dosud v Pádské nížině produkovalo 1,5 mil. krav každoročně přibližně 79 % celkové roční produkce mléka. Tradičně se v této oblasti vyrábějí sýrové speciality jako Parmigiano Reggiano, Trentin Grana a další, které jsou však již dnes vystaveny velkému tlaku díky nízké výtěžnosti a vysokým pracovním nákladům, uve-

dl dále profesor Masoero. Jen za poslední tři roky zvedla poptávka bioplynových stanic po kukuřičné biomase pronájem jednoho hektaru zemědělské půdy o 30 až 70 %. Italská vláda podporuje výrobu bioplynu 29 ct/kWh. „Proto bylo v tomto regionu v průběhu několika let vybudováno 244 zařízení na výrobu bioplynu a v letošním roce k nim přibude ještě dalších 74“, doplnil Masoero. Cena zemědělské půdy je tak vysoká, že je pro zemědělce levnější dovézt vojtěšku ze Španělska, než jí pěstovat na pronajatých polích v blízkosti farmy. Profesor Masoero pracuje na vývoji strategie, která by měla pomoci mléčným farmám přežít. Klasický nárůst velikosti zemědělského podniku,

kterým se snižují výrobní náklady, je jedním z řady jeho doporučení. Velikost stáda dojnic by se měla v průběhu příštích pěti let zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit. Cílová koncentrace krav na mléčných farmách produkujících parmezán, které nesmějí zkrmovat žádnou siláž, by se měla pohybovat mezi 200 až 250 kusy. Zemědělské podniky, které siláž dojnicím zkrmují, by měly zvýšit průměrné početní stavy krav na 450.

Immer weniger Milchkühe, DLG-Mitteilungen, 2011, č. 7, s. 9, vydáno: 23. 8. 2011

Vědci kritizují výpočty ekologičnosti biopaliv jako velmi chybné Vídeň - Úspora emisí skleníkových plynů díky používání motorových biopaliv byla špatně spočítána a následně téměř všechny propočty těchto položek v Evropské unii vykazují výrazně chybné výsledky. Vyplývá to z dokumentu vědeckého poradního výboru Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), který byl dnes zveřejněn ve Vídni. „Většina biopaliv má citelně vyšší emise skleníkových plynů, než jim bylo na základě dosavadních výpočetních metod přičítáno,“ řekl podle agentury APA člen výboru profesor ústavu sociální ekologie ve Vídni Helmut Haberl. Dosavadní výpočty podle něj vycházejí z předpokladu, že biopaliva jsou ve své podstatě „klimaticky neutrální“, tedy že jejich spalováním se uvolňuje jen tolik oxidu uhlíku, kolik předtím do sebe jako rostliny z životního prostředí nabraly. Vědecký výbor však poukazuje na to, že přeměnou zemědělského ekosystému na lány energetických rostlin je zničeno obrovské množství rostlin odbourávajících oxidy uhlíku a že unijní propočty na tuto okolnost neberou zřetel. Kromě toho pěstování surovin pro biopaliva snižuje objem ploch pro potravinářské kultury. Aby se objem potravinářských kultur

udržel, rozšiřují se pak plochy orné půdy na úkor jiné půdy, jako pastvin a lesů. „Stávající unijní zásady pro výpočty prospěšnosti biopaliv proto nedostatečně zohledňují důsledky proměn využití úrodné půdy, které vznikají přechodem na pěstování energetických kultur,“ zdůraznil Haberl. Podle názoru členů vědeckého poradního výboru EEA by mohly důsledky masového přechodu od fosilních paliv na biopaliva být „nedozírné“ a vedly by jen k dalšímu nárůstu emisí skleníkových plynů a tím i posilovaly globální oteplování. „Každý může na příkladu Řecka vidět, kam to vede, když výpočetní systémy nesouhlasí - země se nachází v mohutné hospodářské krizi,“ uvedl Haberl. Výbor proto požaduje rychlou změnu výpočetních systémů a výrazný obrat v unijní politice bioenergetiky.

Autor: ČTK, www.ctk.cz 21.9.2011

Saldo agrárního obchodu nemůže být v podmínkách ČR v plusu Bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa zveřejnil 9. 9. 2011 v Právu následující článek, ve kterém je popsáno, jak je to skutečně se saldem agrárního obchodu. Poukázal tak na nepravdy těch, kteří nekriticky a účelově vzpomínají na dobu minulou. Tvrzení, že saldo agrárního zahraničního obchodu bývalo dříve kladné a jeho novodobé usídlení v záporných hodnotách je fatálním projevem něčeho zásadně špatného v české ekonomice, se objevují periodicky. Ovšem ani stokrát opakovaná nepravda se nestane pravdou jen na základě jejího tvrdošíjného opakování.

zahraničního obchodu neustále záporné, vyjma roku 1993, kdy byla jeho hodnota kladná ve výši 1 mld. Kč. Záporná hodnota agrárního zahraničního obchodu téměř pravidelně roste, a to od –2 mld. Kč v roce 1991 až po –33 mld. Kč v roce 2010. Výjimkou byl rok 2008, kdy záporné saldo činilo „pouze“ –24 mld. Kč.

Statistické údaje, jakkoli podložené a korektní, vyžadují vždy komentář a hlubší pochopení souvislostí. Česká republika i dřívější Československo měly saldo zahraničního obchodu v agrární oblasti pravidelně záporné. Pro rozvinutou průmyslovou zemi ve středozemním mírném pásmu to není nic mimořádného, natož ostudného.

Vývoj agrárního zahraničního obchodu, jeho úroveň, strukturu i jeho sledování ovlivnily mimo jiné politické změny v roce 1989, později privatizace a zánik podniků zahraničního obchodu, rozdělení Československa a spolu s tím i koncesí obchodních dohod, v devadesátých letech vznik WTO a liberalizace mezinárodního obchodu i nová pravidla a nové závazky v oblasti zemědělského obchodu, vstup ČR do EU v roce 2004, zapojení ČR do vnitřního, jednotného bezbariérového trhu EU a do unijních obchodních dohod se třetími zeměmi. Z uvedeného je patrné, že tvrzení, které se často objevuje u různých hodnocení vývoje agrárního sektoru, a sice že Česká republika měla do roku 1993 kladné saldo, je zavádějící.

Agrární zahraniční obchod ČSSR byl za socialismu plánován, realizován a sledován ve zcela jiné struktuře a za zcela jiným účelem než dnes, a proto číselné údaje, které jsou k dispozici v analýzách Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, nejsou se současnými zcela srovnatelné. Nicméně v letech 1960 až 1989 bylo saldo vždy záporné a pohybovalo se od –3 do –9 mld. Kčs. Smyslem tehdejšího zahraničního obchodu bylo získat devizy na nákup zboží v zahraničí pro daný obor národního hospodářství. Do zemědělského obchodu se proto zahrnovalo nejen zemědělské a potravinářské zboží, ale také zboží potřebné pro zemědělství a potravinářský průmysl (např. agrochemikálie, stroje). Naopak zboží, které sloužilo pro přímou spotřebu obyvatel (např. citrusové plody, čaj, káva), nebylo předmětem struktury agrárního obchodu. Od roku 1991 – podle dostupných údajů ze Zelené zprávy MZe – je saldo agrárního

Zavádějící je i zdůrazňovaný růst záporného salda. Bez uvedení skutečností, že neustále roste vývoz, dovoz i celkový obrat agrárního zahraničního obchodu a že podíl záporného salda na vývozu má sestupnou tendenci, nevypovídá samotné konstatování o růstu záporného salda skoro o ničem. Tím samozřejmě není řečeno, že by se ČR neměla snažit dosáhnout maxima svého vývozního potenciálu v agrární oblasti, s důrazem na produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Vývoj agrárního obchodu, který lze doložit věrohodnými statistickými údaji a který má již srovnatelnou strukturu, vykazuje permanentní a téměř pravidelný růst. Vývoz činil 34 mld. Kč v roce 1996, 62 mld. Kč v roce 2004 a 107 mld. Kč v roce 2010. Dovoz pak byl v objemu 56 mld. Kč v roce 1996, 94 mld. Kč v roce 2004 a 140 mld. Kč v roce 2010. Podíl záporného salda agrárního obchodu na vývozu neustále klesá, což je pozitivní, protože ČR musí dovážet mnoho zemědělských surovin, které není schopna vzhledem ke svým klimatickým podmínkám a geografické poloze vyprodukovat. Podíl záporného salda na vývozu činil přes 60 % v roce 1996, přes 50 % v roce 2004 a pouze 31 % v roce 2010. Z výše uvedených propočtů je patrné, že vývoj zahraničního obchodu agrárního sektoru je třeba hodnotit komplexně a dlouhodobě, nikoli vytrhávat jednotlivé jeho prvky z kontextu, což pak vede ke zkreslování reality. Pro objektivnost uvedených tvrzení je třeba dodat, že ani tento výčet srovnání není zcela dostatečný. Komplexní zhodnocení by vyžadovalo práci s kursem koruny, s cenami zemědělských komodit, vstupů a všemi ostatními prvky souvisejícími s vývojem zahraničního obchodu. V současné době, kdy vrcholí diskuse o budoucí podobě společné zemědělské politiky EU a kdy se ČR snaží zajistit pro konkurenceschopnost českých zemědělců ty nejlepší podmínky, není rozhodně na místě mystifikovat veřejnost a vnucovat jí myšlenku, že ČR je schopna mít kladné saldo agrárního zahraničního obchodu.

Reakce na článek uveřejněný v Zemědělci č. 37/2011 „Podpora ztrácí smysl“ Vyjádření oddělení ekologického zemědělství MZe. V souvislosti s článkem uveřejněným v Zemědělci č. 37/2011, který se týkal problematiky podpor ekologického zemědělství, považuje MZe za nezbytné uvést reálné informace týkající se současného stavu ekologického zemědělství v ČR.

masa, ale také u mléka, a u některých produktů rostlinné výroby. Je tedy zřejmé, že reálná produkce ekologického zemědělství je podstatně vyšší, než je na základě dostupné statistiky interpretováno. Reálná čísla produkce ekofarem zohledňující výše zmíněné argumenty by měla být dostupná v příštím roce.

Dotace na ekologické zemědělství (EZ) v rámci opatření AEO představují v průměru asi 2000 Kč/ha trvalých travních porostů v režimu EZ, přičemž celková částka vyplacená v roce 2010 na všechny plochy zařazené do režimu ekologického zemědělství byla 1.150 mil. Kč, tedy průměrně jde o navýšení o částku 2380 Kč/ha EZ půdy. Není tedy pravda, že podpora ekologického zemědělství je v průměru „v řádu až 13.000 Kč/ha“, jak je v článku uvedeno, a údaj, že „zhruba za tři koruny dotací do ekologického zemědělství se vyrábí jedna koruna ekologické produkce“ potom vychází tak, že zhruba za 50 haléřů dotací vyrábí ekologičtí zemědělci jednu korunu produkce označené na trhu jako „bio“.

Současně je třeba uvést, že ekologické zemědělství zaujímá podle posledních dostupných statistických údajů 483 176 ha, což představuje 11.40 % výměry zemědělské půdy, nikoliv tedy 13 %, jak uvádí článek.

Zde přistupuje ještě jeden velmi důležitý, ale málo známý fakt. Produkce ekologického zemědělství, zjišťovaná statistickým šetřením, je pouze ta část produkce ekologických zemědělců, která je realizována na trhu s označením „bio“. Velké množství produktů a surovin pocházejících z ekologického zemědělství, ale takto označováno není a prodává se jako konvenční. Je to z několika důvodů. U některých produktů není dostatečná kapacita na následné zpracovávání u výrobce biopotravin a suroviny tak zpracuje konvenční potravinářský podnik. Tím výrobek ztrácí možnost označení „bio“. To se děje zejména u hovězího a skopového

Na závěr je třeba zdůraznit základní princip podpor vyplácených v rámci AEO, zejména ve vztahu k ekologickému zemědělství: tyto dotace nejsou primárně určeny na podporu produkce, ale jako kompenzace zemědělcům za nařízenou a kontrolovanou tvorbu veřejných statků a pozitivních externalit, jako je zejména šetrný přístup k hospodaření v krajině, obhospodařování zemědělsky znevýhodněných lokalit, ochrana vodních zdrojů, extenzifikace zemědělské výroby, zlepšování životních podmínek chovaných zvířat apod. Mnoho ekologických zemědělců obhospodařuje louky a pastviny v příhraničních a horských oblastech, kde by bez těchto podpor v dnešní době zemědělská výroba a tím i zaměstnanost na venkově dost možná zanikla. V Praze, 20. 9. 2011 Ing. Jan Gallas vedoucí oddělení ekologického zemědělství Ministerstvo zemědělství ČR

Radim Zika seznámil zástupce Svazu marginálních oblastí s činností fondu Ředitel Pozemkového fondu ČR Radim Zika se účastnil dne 4. 10. 2011 v Horoměřicích u Prahy jednání Svazu marginálních oblastí. Ve svém vystoupení seznámil posluchače s činností, aktuálními úkoly a také budoucností Pozemkového fondu ČR. Praha, 5. 10. 2011 – Dne 4. 10. 2011 se v Horoměřicích u Prahy konalo zasedání Svazu marginálních oblastí. Jednání se také účastnil ředitel Pozemkového fondu ČR Radim Zika, který ve svém vystoupení představil posluchačům aktuální informace o činnosti a aktuálním stavu majetku fondu. Kromě současného postupu při prodeji pozemků ve splátkovém režimu také Radim Zika představil chystaný vznik Státního pozemkového úřadu, kterým má být zakončen proces transformace fondu. V březnu 2008 přijala vláda ČR usnesení o Zásadách transformace Pozemkového fondu ČR, které legislativně vymezilo základní principy trans-

formačního procesu a definovalo úkoly, které je vedení fondu zavázáno splnit nejpozději do konce roku 2012, kdy bude Pozemkový fond ČR podle vládního usnesení transformován v samostatnou organizační složku státu s přesně vymezeným okruhem činnosti. „Vláda ČR se také ve svém programovém prohlášení dne 4. srpna 2010 zavázala dokončit transformaci fondu a po ukončení jeho činnosti převést zbytek agend na Pozemkový úřad ČR,“ uvedl Radim Zika. Transformaci připravuje na základě příkazu ministra zemědělství skupina složená ze zástupců Pozemkového fondu ČR, Ústředního pozemkového úřadu, Legislativního a právního odboru Ministerstva zemědělství ČR a Odboru zakladatelské činnosti Ministerstva zemědělství ČR. V souvislosti s plánovaným ukončením činnosti bude také nutná změna legislativy. Jde o zrušení zákonů o Pozemkovém fondu ČR a o prodeji státní půdy. Ty by měl nahradit nový zákon, který bude řešit právě i do-

prodej státní půdy. „S tím souvisí také změna koncepce prodeje zemědělské půdy, která bude probíhat na principech otevřené soutěže bez omezení účasti, prodeje pozemků za cenu obvyklou. Splátky by měly být podle návrhu úročeny podle pravidel EU a budou maximálně desetileté a je plánováno zrušení zvýhodnění nájemců pro přímý přednostní prodej,“ uvedl Radim Zika. Ředitel Radim Zika také vysvětlil situaci, týkající se postupu fondu při prodeji půdy ve splátkovém režimu a s tím související chystané právní úpravy. „Ten, kdo požádal o koupi pozemku z nabídek, které byly letos vypsány a neměl možnost uzavřít kupní smlouvu, se může obrátit na naše pracoviště s tím, zda bude akceptovat jeden z návrhů. Buď do 60 dní zaplatí celou kupní cenu, nebo vyčká na platnost novely a bude mít možnost podepsat smlouvu již v novém režimu v souladu s pravidly EU, a to v úročeném splátkovém kalendáři,“ vysvětlil Radim Zika. Ivo Vysoudil tiskový mluvčí Pozemkový fond ČR Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 296 164 491 +420 296 164 491 GSM: +420 602 315 171 +420 602 315 171 E-mail: [email protected]

Jsou krávy hrozbou pro životní prostředí? Nikoli krávy, nýbrž průmyslové zemědělství ohrožuje životní prostředí. Anita Idelová ve své nedávno vydané knize hovězí dobytek obhajuje. Profesionálním, ale zároveň milým způsobem informuje o buvolech v Braniborsku, zubrech v Severním Porýní-Vestfálsku a skotu Nguni v Namibii. Především ovšem fundovaně a podrobně vysvětluje, proč hovězí dobytek není zodpovědný za zhoršující se stav životního prostředí. V posledních letech byl skotu, kvůli jeho produkci metanu v trávicím ústroji, neustále připisován obrovsky podíl na zhoršujícím se životním prostředí. Anita Idelová ve své knize vysvětluje, proč hovězí dobytek sám o sobě nemůže byt považován za hrozbu pro životni prostředí a poukazuje přitom na různé způsoby jeho chovu.

dii Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydanou v roce 2006, která se zabývá konzumem masa a nese název „The long shadow of livestock“ (Dlouhé stíny dobytka). Ale vyvrací i jiné časté argumenty příznivců průmyslových chovů, podle nichž množství skleníkových plynů klesá úměrně se zvyšováním produkce mléka. „Autoři této studie nezaměřili své průzkumy na různé typy produkce a jejich různou intenzitu, ačkoli smysluplné závěry jsou možné jen tehdy, pokud je známo,

Jestliže je skot trvale chován na pastvě, není hrozbou pro naše životni prostřeli, nýbrž může naopak přispívat k omezení změn klimatu. V plochách porostlých zelení, jež tvoří 40 procent pevniny, je totiž v podobě humusu uloženo značné množství uhlíku. Každá tuna humusu v zemi odlehčuje naši atmosféru o 1,8 tuny oxidu uhličitého. Trvalý chov dobytka na pastvě tak nabízí vyšší potenciál ukládaní CO2 než jakákoliv jiná forma zemědělství. Hovězí dobytek je, narozdíl od člověka, schopen zeleň zužitkovat a proměnit ji v mléko a maso. Konkurentem v oblasti potravy se skot pro člověka stává teprve v případě přikrmování sójou a obilím, prostřednictvím kterého bývá u krav zvyšován výkon. „Děláme tak z krav prasata!“ píše Anita Idelova a myslí tím intenzívni chov hovězího dobytka. Neboťpoužíváni průmyslových krmiv a k jejich vyrobě potřebných syntetických hnojiv, kaceni deštných pralesů a přeměna zeleni porostlých ploch v ornou půdu – skutečně urychluje klimatické změny. Anita Idelova kritizuje ve své knize stu-

autorů studie není zohledněno, jak nákladná je produkce průmyslových krmiv a jak vysoká je životnost zvířat. Krávy krmené průmyslovým krmivem jsou totiž mnohem náchylnější k nemocem a čím dříve jsou vyřazeny, tím více mladých zvířat je musí nahradit. V neposlední řadě je chov na pastvě také velmi šetrný ke zvířatům. Anita Idelova ve své knize popisuje soužití člověka a zvířat, konkrétně metodu nazvanou „Low Stress Stockmanship“ (chov bez stresu), která prosazuje šetrné zacházení s dobytkem a také humánní zabíjení – zastřelení na pastvě. „Pro to, abychom pochopili, že neexistuješetrnější forma porážky než ta na pastvě, kde zvíře určené k porážce trefí – nejlépe vleže – zcela nečekaně střela, je jedno, jestli jsme ochránci zvířat, masožravci nebo oboje zároveň. Při takovém způsobu porážky se vyhneme naháněni, nakládáni, transportu a opětovnému vykládání zvířat, nedochází ke stresování zvířat na jatkách, vše je nahrazeno jednou jedinou střelou.“ Dr. Anita Idelova je zvěrolékařkou a byla v letech 2005 až 2008 nedouci redaktorkou časopisu „Global Agro-Report“. Dále je spoluzakladatelkou pracovní skupiny s názvem „Critical Veterinary Medicine“, sitě Gen-Ethic a společnosti pro ekologicky chov zvířat („Society for ecologic keeping of animals“). Působí jako docentka na univerzitě v Kasselu.

kolik muselo být vynaloženo prostředků k dosažení určitého cíle.“ Vyšší produkce je možné dosáhnout jen pomoci průmyslových krmiv, při jejichž výrobě jsou spotřebovávány přírodní zdroje a uvolňovány oxid uhličitky a oxid dusný. Anita Idelova kritizuje, že v propočtech

Anita Idel: „Die Kuh ist kein Klima-Killer“. Metropolis Verlag, 200 stran. ISBN: 978-3-89518820-6. Zdroj: EkoConnect, Autoři: Nora Petzold a Bernhard Jansen, Překlad z němčiny: Dr. Petr Nadeniček

Závěry z členského shromáždění Svazu marginálních oblastí ze dne 4. 10. 2011 Odmítáme postupnou vulgarizaci, tzn. zjednodušování zemědělské politiky, reprezentované například prohlášeními typu „kráva jako kráva“ v rámci podpor masných a dojných krav podle článku 68. Ministerstvo zemědělství rezignovalo na ekonomické řízení při rozdělování veřejných prostředků a rozděluje je politicky, což považujeme za ohrožování konkurenceschopnosti českého zemědělství.

Přestože jsou tržby u dojnic na historicky nejvyšších úrovních, tak jsou jim přesunovány podpory původně určené na krávy bez tržní produkce mléka. Žádáme Ministerstvo zemědělství ČR, jmenovitě Odbor zemědělských komodit, aby reagovalo na vývoj ekonomické situace na trhu s mlékem a napravilo svá předchozí rozhodnutí přesunem prostředků od dojných krav zpět k masným. Pokud není příslušný

2008

2009

2010

1669

1461

1310

917

2400

dotace KBTPM

2940

3280

2119

1482

3317

celkem dotace na VDJ

4609

4741

3429

2399

2008

2009

2010

2011

dotace VDJ

1669

1461

1310

917

-

-

2440

1669

1461

3750

dotace čl. 68 celkem dotace na VDJ

Svaz marginálních oblastí poukazuje na disproporci vývoje příjmů v úrodných a neúrodných oblastech. Vývoj ekonomiky hospodaření na orné půdě od roku 2003 u hlavních tržních plodin dosahuje setr-

dotace VDJ

dojné krávy

KBTPM

odbor schopen reagovat při rozdělování veřejných prostředků na měnící se ekonomickou situaci, nemůže o jejich rozdělování rozhodovat.

2011

vale výrazné nárůsty. Oproti tomu platby u chovu masných krav na trvalých travních porostech mají setrvale snižující se tendenci. Dle odborných odhadů vzrostou

Tržby Kč/ha (dle SZIF, ČSÚ)

2003

2004

mld. Kč. Tyto pozitivní výsledky se bohužel netýkají méně úrodných oblastí, kde nejsou alternativní možnosti pro diverzifikaci zemědělské činnosti.

letos tržby z rostlinné výroby o 15 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že zisk zemědělství za rok 2010 činil 7,7 mld. Kč, lze letos očekávat hospodářský výsledek na úrovni 20

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011*

Ø2004-2011/ 2011/ 2003 2003

Řepka olejka

10 718

23 502

15 359

20 278

22 359 27 759 22 801

18 344

31 348

212%

292%

Pšenice ozimá

12 143

19 078

12 419

12 224

20 751 23 571 14 066

16 685

24 836

148%

205%

Mléko Kč/dojnice/rok

45 069

48 528

51 971

49 880

54 940 57 123 42 250

51 285

58 124

115%

129%

Platba LFA Kč/ha TTP

4676**

4676

4676

4676

4127

3935

93%

84%

4321

4139

4212

*u mléka extrapolace z cen a dojivostí leden-červenec 2011 vůči srovnatelnému období předchozího roku ** s ohledem na změnu systému plateb uvedena výše r.2004

V souvislosti s návrhem poskytování přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky pro období po roce 2013 považujeme greening za příležitost, jak lépe zacílit tyto podpory s ohledem na trvale udržitelnou produkci potravin. Zprávy o zvyšujících se obsazích dusičnanů v pitné vodě jsou varováním a důvodem k zamyšlení. „Produkce za každou cenu“ není řešením pro Evropu a není ani řešením pro zemědělce, protože malé přebytky potravin znamenají velké propady cen. Kvalita spodních vod a trvalá úrodnost zemědělské půdy je důležitější než krátkodobé zisky na pronajatých pozemcích. Apelujeme na Ministerstvo zemědělství, aby v dalším programovacím období kladlo důraz na podporu takových systémů zemědělství, které krajině prospívají a upřednostňují kvalitu potravin před kvantitou. Současný dotační systém nedostatečným způsobem zpoplatňuje výrobu na úkor životního prostředí a dokonce tuto činnost podporuje. Prosazujeme vyšší provázání živočišné výroby s výplatou přímých plateb, tj. už u základní platby, protože rozumná intenzita živočišné výroby zemědělské půdě a životnímu prostředí prospívá. Nyní se bohužel více vyplácí hospodaření na orné půdě bez živočišné výroby. Musíme si přiznat, že produkce tržních polních plodin zcela bez živočišné výroby si nezaslouží ocenění v podobě podpor. Ušetřené prostředky lze

mnohem efektivněji využít na programy přinášející vyšší míru veřejných statků, chránících před erozí a udržujících dlouhodobou půdní úrodnost ve všech přírodních podmínkách. Za optimální zatížení považujeme u orné půdy bez speciálních kultur a u travních porostů výši 0,2-0,3 VDJ/ha. Musí být zakomponovány mechanizmy, které reálně rozloží zátěž stálých pastvin na všechny zemědělce. Proto je nutné, aby každý zemědělec s nárokem na dotaci měl minimálně 20 % stálých pastvin. Teprve pak si každý uvědomí, jak ziskové je hospodaření na travních porostech. Nelze, aby břemeno stálých pastvin nesla jen vybraná skupina farmářů bez odpovídající kompenzace. Za účelem podpory živočišné výroby požadujeme zavést reálnou Podporu stálých pastvin – dodnes je nulová. Jinak budou stálé pastviny mizet, jako se to děje na Chebsku, kde německé farmy vyhrávají soutěže o nájmy pozemků s cenami 5400 Kč/ha a následně je převádějí přes další firmy ze stálých pastvin na ornou půdu. Dále chceme upozornit na to, že stropování podle osobních nákladů nepodpoří živočišnou výrobu, pouze bude motivovat k započítávání mezd z nezemědělských činností a dále zhoršovat konkurenceschopnost zemědělství. Stropování odmítáme jako celek, protože podporuje opouštění nejhůře obdělávatelných pozemků.

Shromáždění SMO odmítá uzavření příjmu žádostí do agroenvironmentálních opatření od příštího roku. V reálné ekonomice je nutno dbát na stabilitu podnikatelského prostředí. Stát, který destabilizuje právní a ekonomické prostředí, škodí reálné ekonomice a omezuje vytváření hodnot, protože ekonomické subjekty nahrazují dlouhodobé uvažování krátkodobým. To je i jedna z příčin dlouhodobě horších ekonomických výsledků zemědělství vůči ostatním sektorům. Shromáždění SMO požaduje po MZe ČR jasnou deklaraci a zajištění konkurenceschopných podmínek pro všechny výrobní oblasti, včetně horských a podhorských oblastí. V souvislosti se zastavením uzavírání smluv na prodej státní půdy požadujeme dokončit alespoň rozpracované smlouvy tak, jak byly vysoutěženy, tzn. se splátkovým kalendářem, protože ceny za ně nabídnuté odrážely nulový úrok. U nově prodávaných pozemků považujeme úrok v navržené výši 5,5 % za neodpovídající, resp. vyšší než je skutečná cena peněz v českých korunách. Zároveň upozorňujeme na rizika spojená s uznatelností těchto úroků do nákladů.

Svaz marginálních oblastí, 4.10.2011

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]