Ročník V.
Číslo 16
duben 2015
Vážení čtenáři, opět ět se setkáváme v dalším čísle ísle Zpravodaje. Tentokráte je to v čase velikonočním, i když počasí časí nám připomíná, p že jaro je ještě hodně ě daleko. I v letošním roce budeme pokračovat v tradici rachtání, jen oblečení oble bude muset být o něco ěco více než loni. V březnu eznu jsme se sešli na posezení k MDŽ s krásnými květinami ětinami a péčí pé pana starosty. Poprvé byla tato akce nekuřácká neku a musím říci, íci, že ohlas byl značný zna a ve valné většině ě kladný. Jako vždy se našel i nějaký ějaký ten nespokojenec, ale to se myslím vyjasnilo. Poprvé jsme pořádali poř společně s knihovnou filmové odpoledne. odpoled Během prvního promítání byl představen p film Trápení, který byl z velké části natočen v Nerestcích. K našemu překvapení p byla účast ast velká a myslím, že návštěvníkům ům se líbilo. V další části Zpravodaje Vám připomenu, př co bylo napsáno v tisku o produkci a filmu fi samém. I tato akce byla nekuřácká neku a opětt se sešla s velkým ohlasem. V tomto nastoleném trendu budeme pokračovat pokra ovat a do budoucna plánujeme, že kulturní akce pořádané obecním úřadem adem budou zcela nekuřácké. neku Na nejbližší období jsou plánovány plánov tyto akce: stavění ní máje a májové posezení s hudbou. Budeme rádi, když se našich akcí zúčastníte. zú Již se také blíží další ročník ro Strašení a přípravy jsou v plném proudu. Schůzka s účastníky astníky a organizátory se uskuteční uskute ke konci dubna. Termín bude oznámen ámen na webových stránkách obce. Také bych chtěla poděkovat ěkovat za zaslání hlasů hlas v soutěži ži Zlatý erb, který se týkal zpracování webových stránek obce. V jihočeském jiho kraji jsme z přihlášených ihlášených obcí obsadili 2. místo, snad nám jen chybělo 0,5 bodu k vítězství. ězství. Tuto soutěž hodnotili odborníci, ale o cenu veřejnosti řejnosti je možno ještě ješt hlasovat na webových stránkách. Přeji Vám příjemné íjemné prožití Velikonoc a dětem d bohatou pomlázku. J. Macounová
Citát: „Nic Nic není nesnesitelnějšího nesnesiteln než hlupák, který má štěstí. ěstí.“ Seneca
Zpravodaj z Nerestec
1
DOBRÝ DEN, Vážení čtenáři Nerestského zpravodaje. Dnešní slovo starosty se bude týkat několika věcí – odpadu, plánu práce a na konec několik zpráv ohledně dotací. Všichni z vás jistě zaslechli v médiích o novém zákonu o odpadech týkajícího se zejména kompostování. Chtěl bych připomenout, že ti z vás, kteří si objednali kompostéry v té první vlně, jej v dohledné době dostanou. Nyní máme připravené smlouvy, které na nejbližším zastupitelstvu musíme odsouhlasit. V souvislosti s tímto problémem bych chtěl upozornit, že je k dispozici komunitní kompostárna u objektu bývalé vodárny, tak jako v minulých letech. Pro ty, kteří nemohou nebo nemají kam uložit či jak dopravit odpad, je možno zajistit odvoz do kompostárny v igelitových pytlích. Svoz by byl pravděpodobně v pondělí, a to po dohodě se mnou. Jinak upozorňuji na nelegální skládky mimo tyto prostory, které budou ze strany úřadů pokutovány. A nejde jen o nahodilé hromady větví, ale zejména o posekanou trávu, kterou mnozí ukládají mimo již zmiňované prostory. Tolik k problematice kompostování a v příštím čísle bych chtěl probrat problematiku našeho velkoobjemového kontejneru. I tady dojde k poměrně značným změnám, nelze totiž vyhazovat věci v pytlích, pokud nebudou dopředu roztříděné. Plán naší práce je jako každoročně velmi nabytý a tak ve stručnosti. Systémy dotací nás v současné době drží pěkně v napětí, která z žádostí vyjde či nikoli. A tak zbývá čas dělat ostatní práce. Dokončili jsme pro letošní rok prořezávku u řeky, budeme vyřezávat křoví u Šváčků, také bychom chtěli dokončit terénní úpravy v obci. V neposlední řadě bude svolána brigáda, na které se bude stavět oplocenka v Jezvinci. Letos je již zaměstnán u obce D. Housar, P. Pátecký od 1. dubna a příležitostně na dohodu pak p. Debnar jako řidič na multikáry a pomoc při sekání trávy. Pokud to půjde, rádi využijeme pomoci p.Housarové. U dotací zatím víme, že jsme získali dotaci na projektovou přípravu na vybudování cyklotrasy od zastávky ČD k lávce u Benešů s napojením na komunikaci do Horosedel. U ostatních podaných žádostí zatím čekáme. Probíhá také projektová příprava na revitalizaci 3. etapy, která se bude týkat Slepého ramene řeky a odvodnění luk. Chtěli bychom a také na tom pracujeme, připravit stavební povolení na zřízení Informačního centra a lapidária pro sochy ze starého mostu u čp 33. Máme možnost zažádat o některé dotace, ale bez zpracovaného projektu to není možné. Nakonec bych rád poděkoval paní Zdeňce Kovářové za vzornou evidenci počasí v Nerestcích. Mnozí to možná nevíte, ale tuto každodenní činnost již dělá několik let a my informace používáme při zápisech do kroniky. Tak doufám, že jsem na nic nezapomněl a kdyby, tak to příště napravím. Děkuji za pozornost. V. Macoun
Zpravodaj z Nerestec
2
Ze zastupitelstva ze dne 21. 12. 2014 ZO schvaluje rozpočet ve výši: příjmy 1 600 tis.Kč, výdaje 1 372 tis. Kč, financování úvěru 228 tis. Kč. ZO schvaluje příspěvek na spolufinancování protidrogové politiky JčK ve výši 624,-- Kč. ZO schvaluje zábor pozemků při opravě starého mostu dle předložené projektové dokumentace. ZO schvaluje kupní smlouvu uzavřenou mezi Obcí Nerestce a M. P. Obec Nerestce kupuje pozemkovou parcelu č. 91/12 v k.ú. Horní Nerestce o výměře 68 m² za dohodnutou kupní cenu 544,-- Kč. Závěr z jednání –Lom. Firma Hasit požádala o zrušení dobývacího prostoru. V budoucnu dojde k revitalizaci lokality. Schválení plánu kulturních akcí a finančních prostředků na rok 2015. J. Macounová předložila plán kulturních a společenských akcí na rok 2015. Schváleny náklady na občerstvení, nákup věcných darů a finančních darů, zajištění konání akcí. ZO schvaluje pronájem pozemku p.č. 427/1 o výměře 12 m na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců za roční nájemné 100,-- Kč panu F.S. Vyhlášení výsledků soutěže Čtenář roku 2014 – vítěz kategorie do 15 let - Mikolášková Jana, kategorie dospělí čtenáři – Dagmar Tesková. Oběma vítězkám blahopřejeme a mohou si vybrat knihy v hodnotě 500,-- Kč. Vyhlášení soutěže Čtenář roku 2015. Starosta obec vyhlašuje soutěž Čtenář roku 2015 v kategorii: Dospělí čtenář a Čtenáři do 18 let. Vítězové obdrží knihy v hodnotě 500,-- Kč dle vlastního výběru.
Ze zastupitelstva ze dne 1. 3. 2015 Podané žádosti o dotace: a) JK – rekonstrukce sportovního hřiště b) MMR – rekonstrukce sportovního hřiště c) JK – projekt na vybudování cyklotrasy d) JK – projekt na III. etapu revitalizace slepého ramene Skalice a odvodnění luk e) OPŽP – po zpracování projektu na revitalizaci slepého ramene podat žádost o finance f) JK – Projekt na vybudování Informačního centra s lapidáriem a následně vybudování startovacích bytů g) JK – Strašení Od 1. 3. zaměstnán D. Housar. V jednání P. Pátecký od 1. 4. Kronika. Starosta připraví zápis do konce března. Starosta ukládá ZO aby do příštího zastupitelstva připravili návrhy na funkci kronikáře či kronikářky obce Nerestce. Kompostéry. Starosta získá informace o možnosti zakoupení dalších kompostérů pro občany. P. Čipera- zdravotní stav se zhoršuje a nadále je nutná soustavná péče a hospitalizace Informace ke gratulacím – aby bylo vyhověno zákonu o poskytování osobních údajů, je potřeba aby každý občan podepsal souhlas. Formulář je k dispozici na OÚ a na webových stránkách obce.
BLAHOPŘEJEME Duben Vejšický Vladimír Vejšická Jana
Zpravodaj z Nerestec
Červen Zajíček Pavel
3
SVATÍ
NA STARÉM MOSTĚ
O plánovaném návratu soch 8 svatých na náš starý most jistě již víte ze starších čísel Zpravodaje. Než se však jejich návratu dočkáme, seznámím Vás postupně se svatými, kteří se snad budou na mostě vyjímat.
3) Svatý Jan Nepomucký Sv. Jan Nepomucký je patron kněžích, zpovědníků, lodníků, vorařů, mlynářů. Je vzýván za mlčenlivost, proti nebezpečí vody, na ochranu mostů. Narodil se poblíž Pomuku (dnes Nepomuku) poblíž Plzně kolem roku 1345. První vzdělání se mu dostalo v blízkém cisterciáckém klášteře a pak studoval na pražské Karlově universitě. Od roku 1370 vyhotovoval a podepisoval úřední listiny jako veřejný notář v kanceláři pražského arcibiskupa. V roce 1380 přijal kněžské svěcení a odešel působit jako farář do kostela sv. Havla na Starém městě. V té době se zhoršoval vztah mezi Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštějna. Václav IV. měl slabší morálku a kvůli ní porušoval křesťanské zásady, zatímco Jan z Jenštějna byl církvi oddaný a chtěl odstranit právní nedostatky, a tak bylo potřeba vystupovat i proti králi. Proto ho opouštěli někteří spolupracovníci. Namísto generálního vikáře jmenoval proto v roce 1389 Jana z Pomuku. V následujícím roce se Jan stal i žateckým arcijáhenem se správou pěti děkanátů a 225 farách. Václav IV. chtěl omezit arcibiskupovu moc zřízením nového biskupství a za sídlo budoucího biskupství si vybral benediktinský klášter v Kladrubech. Když v roce 1393 opat kladrubského kláštera zemřel, král Václav si užívá na hradě Žebráku a mniši si pospíšili se zvolením nového opata Olena. Generální vikář Jan volbu opata potvrdil a tím byl zmařen králův plán. Když se to král dozvěděl, zuřil a veřejně vyhrožoval smrtí úředníkům arcibiskupa. Když se arcibiskup setkal s králem, s jeho rádci a ozbrojenci, požádal ho, aby nevěřil falešným zprávám namířeným proti královské radě. Král nařídil zatknutí nejbližších čtyř arcibiskupových spolupracovníků a soustředil se na mučení Jana, kterému osobně loučí propálil bok. Od Jana se chtěl dozvědět více věcí, mimo jiné se traduje, že i to, z čeho se královna Žofie u něj zpovídala. Napovídají tomu i poměry mezi ní a králem.Václav, která jí moc lásky neprojevoval a nechtěl jí ani korunovat. Po jedenáct let jí nedovolil spravovat majetky patřící ke věnu české královny. Důvěrný list z roku 1391 informuje o Václavově vyjednávání a možnosti manželství jeho bratra s aragonskou princeznou Janou, ale že by ji chtěl sám a Žofii by rád propustil. Žofie zase snad od svatby měla důvěru v Jana, který zastával jednu z nejvyšších církevních funkcí, nebyl na straně krále a byl zkušený odborník i na církevní práva. Zde je v pozadí další důvod Janova krutého mučení na skřipci. Při tzv. štosování, zavěšení vyslýchaného za svázané ruce na zádech a natahování, došlo u Jana k vyvrácení pažní kosti v kloubu a k nalomení výběžku pravé lopatky. Z průzkumu ostatků je potvrzeno i další zacházení s Janem a nález v jeho lebce. Také byl odhadnut jeho věk na 45-50 let. Arcibiskupův vikář Jan za své mlčení zaplatil životem. Utrpěl rány pěstí a kopanci, vedené velkou silou do obličeje, až nakonec došlo ke krvácení do přední a střední jámy lebeční a k šoku. Horní čelist mu byla odlomena, rameno dolní čelisti nalomeno a lební spodina mnohonásobně rozlámána. Rozsah zranění vedl ke smrti před shozením do Vltavy. Tomu odpovídá i čas jeho objevení těla na hladině. Dne 20.3. kolem 21. hodiny byl vhozen do Vltavy a jeho tělo vyplavalo 17.dubna, kdy ho rybáři uviděli v řece s pěti světly, hvězdám podobným, kolem hlavy. 23.4.1393 se Jan z Jenštějna vypravil k papeži se stížností na krále a v textu stížnosti již nazval Jana mučedníkem. Na Jana se sice vztahovalo, že nesměl být Zpravodaj z Nerestec
4
souzen, natož mučen světskou mocí a navíc se ničím neprovinil. K jeho příjmení Nepomucký se váže zdůvodnění, že chybným čtením latinského výrazu ¨ DE POMUK¨(Pomucký) se utvořilo ¨NEPOMUK¨ (Nepomucký). Kronikář Václav Hájek přispěl také ke zmatkům kolem roku úmrtí Jana tím, že v rukopise o jeho utopení na pergamenové straně 383, byla před číslem připsaná jednička, četl jako rok úmrtí 1383. Podle toho by pak Jan Nepomucký zemřel o 10 let dříve než mučedník Jan z Pomuku a oba měli být shozeni do Vltavy v místě, kde je v zábradlí Karlova mostu vsazený dvouramenný mosazný křížek. Jan Nepomucký byl blahořečen 31. 5. 1721 a kanonizován 19. 3. 1729. P. Staňková
ZPRÁVY Z KNIHOVNY V letošním roce probíhá v české republice projekt „Česko čte dětem“. A tak i v tomto duchu se nesl provoz naší knihovny. Spousta čtenářů navštívila naši knihovnu se zajímavým požadavkem: „Chtěli bychom dětskou knížku“. Vybírali knížku pro své mladší posluchače, aby se mohli zapojit do tohoto projektu. Nejen díky tomuto projektu, ale díky propagaci naší knihovny na obecní nástěnce, zavítalo do naší knihovny v prvním čtvrtletí letošního roku spousta novým návštěvníků s jediným cílem – půjčit si zajímavou knihu. Protože kapacity naší knihovny jsou i přes velké úsilí zastupitelstva obce Nerestce stále dosti omezené, spolupracujeme s městskou knihovnou v Písku, odkud pravidelně přivážíme knihy, které v nabídce naší knihovny stále ještě schází a čtenáři si je rádi půjčili. Měsíc březen je měsícem knihy. A jelikož s knihou se dá podívat do různých nejtajnějších zákoutí fantazie, vystihnout nejrůznější pocity ale také přiblížit minulost, podílela se i naše knihovna na promítání filmu Trápení. Tento film je natočený přímo v Nerestcích roku 1961 a tak nám podává svědectví o původním vzhledu naší obce. Tato akce se opravdu vydařila a zájem o film předčil naše očekávání. Na promítání přišlo 35 lidí. Všichni dostali dortík a kávu a myslím, že se všem líbilo. Ve spolupráci s kulturní komisí je v plánu takovýchto filmových posezení uspořádat více. Ovšem je třeba se zamyslet nad rozdílem mezi knižním a filmovým zpracováním příběhů. Film omezuje naši fantazii, v podstatě nám vykresluje představu režiséra. Ovšem s knihou rozvíjíte svou vlastní fantazii. Společně s jejími hrdiny se vydáváte do neprobádaných zákoutí světa a prožíváte mnoho nejrůznějších pocitů. Jelikož je nás hodně, kteří se rádi vydáme na cestu dobrodružství s knihou, knihovna se těší hojné návštěvnosti. Spolupráce s Píseckou knihovnou stále pokračuje a jakýkoliv tip na vylepšení knihovny nebo služeb je vítán. Těším se na Vaši návštěvu. E. Felbábová
Zpravodaj z Nerestec
5
Jorga Kotrbová prožívala Trápení v Nerestcích (12. 6. 2013 – písecký deník) Čtrnáctiletá Jorga Kotrbová bydlela při natáčení filmu Trápení v Dolních Nerestcích přímo na statku, kde její hrdinka sledovala trápení hřebce Prima.
Čtrnáctiletou Jorgu Kotrbovou objevil pro filmové plátno Karel Kachyňa právě v Trápení. Jorga prý v dětství snila o tom, že bude studovat veterinární lékařství a milovala zvířata. Role Lenky tak pro ni byla jako stvořená.Autor: Archiv ČT „Jezdila za ní i maminka a sestra. Zůstali jsme pak mnoho let v kontaktu. Mnoho let k nám jezdívala. Vzpomínám si, že jsme k nim pak později zavítali do Prahy a Jorga nám tehdy ukazovala šaty, ve kterých bude natáčet nedělní chvilku poezie," říká Vladimír Straka, kterému v době natáčení bylo pět let. Film Trápení natáčel režisér Karel Kachyňa z velké většiny v Dolních Nerestcích. „Tehdy za námi přijeli, jestli by tu nemohli točit film. Svolili jsme, aniž jsme věděli, do čeho jdeme. Bylo to pro mě úmorné léto. Kolikrát jsem musela zadělávat na buchty třikrát, protože pořád někdo hladový chodil," vzpomíná devětasedmdesátiletá Anna Straková. Právě její rodině patří statek, kde ve filmu chovali koně a kam hrdinka Lenka chodila přes odpor dospělých za vzpupným koněm. „Filmaři nám na dvoře zasypali hnojiště a celý dvůr zpevnili. Zbyla nám po nich například i plošina, ze které kameraman natáčel Jorgu Kotrbovou na střeše. Mnohokrát jsme ji pak použili při opravě komínu," směje se Vladimír Straka. Po štábu zbyla v Dolních Nerestcích i lávka, na které děti ve filmu balancují s deštníkem, a ke stejné kratochvíli ji pak využívala místní omladina. Ve vesnici se natáčely i scény, ve kterých děti chytají v říčce ryby a na dohled odtud je i filmová slepičárna, vedle které měl výběh Prim a také železniční zastávka. Příjezd vlaku a vystupování cestujících pak bylo jednou z příležitostí pro místní obyvatele, aby si zahráli v komparzu. Šance pro Jihočechy Do Trápení obsadil Kachyňa řadu herců Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Milanu Jedličkovi, který zemřel v roce 1979, připadla dokonce role hrdinčina otce. Roli tetičky ztělesnila herečka Dagmar Neumannová. Kočího představoval další jihočeský herec Zdeněk Jarolímek.
Zpravodaj z Nerestec
6
Další šancí pak byla scéna na mostě přes Skalici. Dnes tudy projedou tisíce aut denně, jde totiž o hlavní tah z Písku na Prahu, před čtyřiapadesáti lety nebyl problém zastavit dopravu pro natáčení. „Provoz byl tehdy naprosto minimální. Štáb potřeboval pro scénu se zdivočelým koněm auty zahradit oba konce mostu. Tam si zahráli všichni, kdo tehdy měli auto," vypráví Vladimír Straka. Většinu dovádějících dětí také hrála místní omladina. Vzpomínky na natáčení má i jeho příbuzná Hana Ševčíková. Ta sice žije dlouhá léta v Olomouci, ale do Písku a na Písecko se velmi ráda vrací. Když se film natáčel, bylo paní Haně patnáct let. „Byla to velká událost nejen pro naši rodinu, ale pro celou obec. Všude bylo plno filmařů a herců. Mně se zdálo, že vládne chaos a zmatek, ve kterém se jen oni vyznají, ale výsledek v podobě filmu byl úžasný," připomíná si Hana Ševčíková. Stejně úžasná byla podle ní i Jorga Kotrbová. Když byla Hana Ševčíková ve věku hlavní hrdinky filmu, také jezdila na koni a tak jí dobře rozuměla.Velká část filmového štábu tehdy bydlela po rodinách ve vesnici. Strakovi ještě ubytovali v bývalém včelíně asistenta architekta Jindřicha Goetze a vedle měl prý postavený stan další filmař. Z dobového dokumentu, kterým je rozpis záběrů na sobotu 5. srpna 1961, je patrné, že Karel Kachyňa tehdy bydlel v hotelu Otava v Písku, osvětlovači U Čápů v Mirovicích. Jorga Kotrbová musela do maskérny už v sedm hodin ráno a natáčelo se až do šesti hodin odpoledne. Zajímavostí je, že film měl tehdy pracovní název Strakáč. V anglické distribuci se film jmenuje Zkoušky a soužení a v německé Dívka a černý hřebec. Trápení mělo velký ohlas v zahraničí. Článek o filmu publikoval pod titulkem Lenčino trápení americký filmový časopis Variety. Československo tehdy film prodalo do 34 zemí. Další Kachyňův film pro dětského diváka Už zase skáču přes kaluže promítali dokonce ve 48 zemích.
Kresbu Nerestců, která vznikla při natáčení, má Jindřich Goetz doma na zdi
Ceny pro Trápení • 1962 Stříbrná gondola cena CIDALC (XIV. MF dětských filmů Benátky, Itálie) • 1962 Stříbrná Minerva cena CCR (XIV. MF dětských filmů Benátky, Itálie) • 1962 Velká cena mezinárodní poroty (Mezinárodní setkání filmů pro mládež, Cannes, Francie) • 1962 první cena poroty rodičů (Mezinárodní setkání filmů pro mládež, Cannes, Francie) • 1962 druhá cena poroty mladých (Mezinárodní setkání filmů pro mládež, Cannes, Francie) • 1962 zvláštní cena poroty (IV. MFF Mar del Plata, Argentina) • 1962 čestný diplom FIPRESCI (Mezinárodní filmový týden Vídeň, Rakousko) • 1962 čestné uznání (IV. FČSF Košice) • 1962 čestné uznání poroty (II. celostátní přehlídka čs. filmů pro děti a mládež Gottwaldov) • 1963 státní cena za rok 1962 Janu Procházkovi za podnětnou a obsažnou scenáristickou tvorbu, jmenovitě za scénář filmům Trápení a Zelené obzory • 1965 hlavní cena za režii Karlu Kachyňovi (Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa) • 1969 Zlatý dudek za nejlepší dětský herecký výkon Jorze Kotrbové (I. přehlídka čs. a zahraničních filmů pro děti Ostrov nad Ohří) Zdroj: Národní filmový archiv
Zpravodaj z Nerestec
7
Písek - Asistenta architekta u filmu Trápení Karla Kachyni o přátelství dvanáctileté dívenky a polodivokého černého hřebce dělal Jindřich Goetz, současný rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Hlavním architektem byl Karel Černý, který později v 60. letech získal Oscara za film Amadeus. Na spolupráci s arch. Černým vzpomíná Goetz rád. „Byl jsem mladý, ale kolega Černý mě nechal dělat spoustu věcí samostatně. Dal mi volnou ruku," řekl Jindřich Goetz. Ten má natáčení, které je staré více než půl století, spojené hlavně s emocemi, se zábavou po natáčecích dnech. V roce 2011, kdy od vzniku filmu uplynulo přesně padesát let, se Jindřich Goetz rozhodl, že zajede do vesnic Dolní a Horní Nerestce a byl trochu zklamán, že se hodně změnily a vlastně to tam ani nepoznal. „Zjistil jsem, že už natáčecí místa ani nenajdu. Téměř jsem nenašel ani místní říčku," sdělil filmový architekt. Na spoustu věcí si přesto vzpomněl. V obci Dolní Nerestce si štáb pro potřeby filmu upravil jeden statek. Jindřich Goetz tam přímo bydlel, a to ve včelíně. Nocovat do hotelu s ostatními nejezdil. V době volna hodně fotografoval a také si jednou sednul za humny na stráň a vytvořil pérovou panoramatickou kresbu vesnice. Obrázek má dodnes zarámovaný na zdi ve svém domě. Architektovi utkvěly noční záběry pocházející od Selibovského rybníka, který se nachází necelých pět kilometrů od Protivína. Záběry vznikly za dne, jen se při snímání použil speciální filtr, který vytvořil večerní atmosféru. Odborně se takové technice říká „americká noc". „U tohoto rybníka jsme stavěli trojhranou věž, takovou kovovou konstrukci, která nám umožňovala natáčet nadhledy," vzpomíná filmový architekt. Kovové zařízení sloužilo pro úplně novou cinematoskopickou kameru, kterou využíval excelentní kameraman Evžen Illín. Jednou štáb tuto velmi drahou kameru zavěsil pod bryčku taženou koňmi. Od kopyta jednoho koně odletěl kámen, který nákladnou techniku poničil. „Ještě ten den odpoledne někdo ze štábu kameru vezl do dílen na Barrandově, aby ji přes noc opravili a nebyl průšvih. Druhý den se kamera vrátila a nikdo nic nepoznal," vypráví Jindřich Goetz.
Trápení (1961) Jsou prázdniny, ale Lenku nelákají dívčí hry. Raději chytá s kluky bělice v potoce nebo zkouší odvahu při přecházení zábradlí nad potokem. Ale i s tím je konec, když Lenka spatří hřebce Prima ze státního statku. Černý krasavec je divoký a kočímu Brťákovi se občas nebezpečně vzepře. Lenka však brzy pochopí, že Prim je zlý jen proto, že mu opilec Brťák ubližuje. Postupně se s Primem sblíží, nosí mu různé pamlsky, vodu a odváží se za ním i do stáje, aby ho nakrmila místo surového Brťáka. Nový správce nerad vidí, že se Lenka zajímá o koně, a když jeho pokus zkrotit Prima ztroskotá, chce se ho zbavit. Varuje také Lenčiny rodiče a dívka musí doma slíbit, že už se nebude k Primovi přibližovat. Lenka však nemůže slib splnit. Jednoho dne Prim onemocní kolikou a zvěrolékař je daleko… Námět: Jan Procházka, Scénář: Jan Procházka a Karel Kachyňa, Režie: Karel Kachyňa, Hudba: Evžen Illín Hrají: Jorga Kotrbová (Lenka), Zora Jiráková (Lenčina matka, drůbežářka), Milan Jedlička (Lenčin otec, bagrista), Václav Neužil (řidič Honza), Dagmar Neumannová (teta), Pavel Bártl (správce), Jaroslav Nekolný (kočí Brťák), Rudolf Průcha (Ruda, Lenčin kamarád)
BLAHOPŘEJEME V březnu se Ivaně Strakové a Josefu Strouhalovi narodila dcera Josefína Strouhalová Do života přejeme hodně zdraví a štěstí Josefínce i jejím rodičům. Zpravodaj z Nerestec
8
KARAMELOVÝ VĚTRNÍK NA PLECH Suroviny: Na odpalované těsto: 750ml vody 230g másla 230g hladké mouky špetku soli 8 vajec
Na karamelovou náplň: 750ml mléka 2 karamelové pudinky cukr moučka dle chuti 1 celé máslo ( 250g)
Na karamelovou polevu: 250g cukru krupice 250ml smetany na šlehání
+ 2 x 250ml smetany na šlehání 2 ztužovače cukr dle chuti
Postup přípravy: Těsto: Vodu rozehřejeme s máslem a solí, pak přidáme mouku a za stálého míchání vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se těsto nelepí na vařečku ani na hrnec (cca 4 minuty). Do vychladlé hmoty zašleháme po jednom vejce, které řádně vymícháme, až pak přidáme další. Vymažeme 2 plechy tukem a naneseme těsto rozdělené na polovinu. Dáme péct do trouby předehřáté na 200°C. Prvních 15 minut neotvíráme, bubliny by splaskly. Pečeme 30 – 40 minut. Je potřeba aby povrch byl na dotek křupavější, protože jak chladne, trochu změkne. Náplň: Uvaříme 2 karamelové pudinky v 750 ml mléka a necháme vychladnout. Pak vyšleháme 1 máslo s moučkovým cukrem a postupně přidáváme zchladlý pudink. Na první plát naneseme karamelovou náplň a na to dáme ušlehanou jednu šlehačku s cukrem a ztužovačem. Přiklopíme druhý plát.
Karamelová poleva: Cukr nasypeme do hrnce a necháme ho roztavit. Jakmile cukr zkaramelizuje, přilijeme do něj horkou smetanu. Buďte opatrní, vzkypí to! Vaříme, dokud se karamel úplně nerozpustí (když to bude hodně husté, přidáme ještě trochu horké smetany). Ihed nalijeme na větrník a dáme chladit do druhého dne.
Zpravodaj z Nerestec
9
ZA VYNIKAJÍCÍM STAROSTOU FRANTIŠKEM HÁJKEM (K 130. výročí narození.)
Když zemřel v poměrně mladém věku dne 6. srpna 1931 v Písecké nemocnici nerestský rolník a hostinský František Josef HÁJEK, bývalý zasloužilý nerestský starosta, obecní kronikář Karel Lill oslavil jeho památku v obecní kronice /Pamětní kniha obce Nerestec Dolní, s. 32/ zápisem, v němž připomněl jeho nevšední veřejnou činnost v obci slovy: „Za 17. roků svého úřadování co starosta, zanechal obci po sobě mnoho památek. Byl to opravdu zasloužilý muž. Vdova a dva synové želí jeho skonu. Čest budiž památce jeho!" Ve skutečnosti nedovršil dožitého věku 48 roků, jak píše obecní kronikář (Pamětní kniha obce Nerestec Dolní, tamtéž), nýbrž zemřel již v mladším věku 46 (nedožitých 47) let. František Josef HÁJEK, potomek dlouholetého nerestského rodu Hájků (dále František Hájek), se totiž ve skutečnosti narodil v Dolních Nerestcích čp. 4 až dne 5.dubna 1885 rodičům Janu Hájkovi, hostinskému v Dolních Nerestcích čp.4 a Anně, roz. Krákorové, pocházející z čísla popisného 5, tamtéž. /SOA Třeboň, digitalizované matriky: Farní úřad Mirovice, matrika narozených sv.9, staré číslování sv. VIII, (1874 - 1890), snímek 206/. Sňatek uzavřel František jako svobodný novomanžel 25. dubna 1907 u farního úřadu Mirovicích po trojích prohláškách 7., 14. a 21. dubna 1907. Mladší ženich František Hájek musel být úředně zplnoletněn a starší nevěsta Anna Trčová, dcera rolníka z Horních Nerestců čp. 1, se narodila 6. srpna 1881 v Horních Nerestcích. /SOA Třeboň, digitalizované matriky: Farní úřad Mirovice, matrika oddaných sv. 13, staré číslování sv. VI, (1879 - 1914), snímek 564./ František Hájek byl zvolen starostou Dolních Nerestců, podle kronikáře obce již dne 15. dubna r. 1909. Pracoval v tomto úřadu nepřetržitě až do r. 1926, kdy na funkci rezignoval, tedy 17 roků. „Byl to dobrý a přímý občan a vlastenec, staral se o dobro své rodné obce i svých sousedů. Za jeho působnosti a jeho přičiněním stalo se, že změněno bylo jméno obce, Neřestec na Nerestec. Založil hasičský sbor (pro obce Dolní i Horní Nerestce, 1913 - pozn. A.D.), kterému jest stále velitelem, postaral se o postavení pomníku padlým vojínům (v základech byl v r. 1919 uložen starostou F. Hájkem v plechovém pouzdře pamětní list a několik válečných mincí - pozn. A. D.), přičinil se o založení veřejné knihovny /obecní knihovna byla v r. 1940 umístěna v čp. 9 v bývalé dvorské ratejně (Pamětní kniha, s. 68), knihovnu spravoval Rudolf Tikal, bývalý štábní rotmistr, který se v r. 1939 přistěhoval do Nerestců z Podkarpatské Rusi (Pamětní kniha, s. 69). Až ve dvouletém plánu dostala obecní knihovna důstojné místo v novostavbě obecní prádelny (Pamětní kniha, s.88), která byla předána do užívání nerestským ženám dne 16.11.1947 (Pamětní kniha, s.90). Bohužel, Hájkův odkaz zneuctil MNV Mirovice v době, kdy byla obec Dolní Nerestce podřízena MNV v Mirovicích. Tehdejší předseda MNV Mirovice Luděk Zeman a mirovické zastupitelstvo přivolilo k prodeji nerestské obecní prádelny a obecní knihovny do soukromých rukou bez referenda jako "rekreační objekt". - pozn. A.D./ Dále František Hájek napnul veškeré síly, by zde byl rozparcelován dvůr, což se jemu plně zdařilo. Zde měl zůstati zbytkový statek, k čemuž přičiněním tohoto občana nedošlo. Též se postaral, by upravena byla náves a provedena aspoň částečná a nutná kanalisace a u pomníku zasazeny dvě lípy svobody ( Pamětní kniha, s. 22. Dnes po lípách nic nezbylo, byly svévolně poraženy bez obecného souhlasu občanů. Dřívější zastupitelstva a vedení obce zřejmě neměla ráda lípy, protože byla bez obecního referenda svévolně poražena i lípa symbolicky vysazená u pomníku k 50. výročí republiky, jako "pamětní lípa svobody" v r. 1968. - pozn. A. D)." V neposlední řadě stál František Hájek u iniciování koupě požární stříkačky obcí za obnos 2900 Zpravodaj z Nerestec 10
korun rakouských (V r. 1913. Později, v r. 1924, zakoupily Horní Nerestce novou požární stříkačku, čímž se oba hasičské sbory osamostatnily - pozn. A. D.)./, také stál vedle zakladatele Františka Váni u zrodu Čtenářsko ochotnického spolku v r. 1919 s cílem "probuzení a oživení vlasteneckých a kulturních citů", k jehož činnosti, zejména k provozování ochotnických představení obecního ochotnického divadla, poskytl v hostinci taneční sál i areál svého hostince, jako příkladně při jednom z prvních ochotnických představení na zahradě u Hájků, kdy nerestští ochotníci sehráli 16. června 1929 hru Gabriely Preissové: "Gazdina roba." (Pamětní kniha, s.26 - 28) Po sedmnáctileté práci se tedy František Hájek vzdává úřadu, pravděpodobně ze zdravotních důvodů a na jeho místo je zvolen 22. května 1926 starostou občan Václav Straka, rolník v čp. 2. František Hájek zůstává jeho náměstkem (Pamětní kniha, s. 22 - 23 - 34 ). K potřebě veřejnosti a občanů v obci mu zůstal pouze hostinec a "trafika", později v držení vdovy Anny. Alexandr Debnar
ČTENÁŘ ROKU 2014 V prosinci byly vyhlášeny výsledky soutěže Čtenář roku 2014. První z vítězek si vybrala knihy dle vlastního výběru v hodnotě 500,-- Kč. Srdečně blahopřejeme.
PODĚKOVÁNÍ Diakonie Broumov děkuje občanům za přízeň a za uspořádání sbírky použitého ošacení. „Nesmírně si vážíme, že jste i přes pracovní vytížení našli čas, abyste zorganizovali sbírku a pomohli nám v naší činnosti. Bez Vás bychom nemohli vykonávat naše poslání. Děkujeme občanům za jejich štědrost a ochotu pomoci lidem v nouzi. Je obdivuhodné, že jste vyvinuli tolik úsilí, abyste nezištně podpořili naše akce. Diakonie Broumov, sociální družstvo
SOUHLAS S POSKYTOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ Podle zákona 101/2000 Sb o ochraně osobních údajů bychom již v následujícím období nemohli jménem obecního úřadu poblahopřát občanům k životnímu jubileu ani přivítat nové občánky nebo předat dary získané v soutěžích. Proto Vás jménem obecního úřadu prosíme o podepsání souhlasu s poskytováním osobních údajů. Většina z Vás tak již učinila. Formulář je k dispozici na www.nerestce.cz nebo u Ing. Macounové. Děkujeme za pochopení. Zpravodaj z Nerestec 11
PÍSECKÝ Na návštěvě v obci NERESTCE, Písecký deník dne 11. 2. 2015 Pěšina na vlak bude letos odvodněná Při příjezdu do obce, která se pyšní hned čtyřmi krajskými oceněními v rámci soutěže Vesnice roku Jihočeského kraje, je jasné, že nic není zadarmo a že v Nerestcích rozhodně neusínají na vavřínech. Neuvolněného starostu Vladimíra Macouna Písecký deník zastihl při práci. Sněhovou nadílku, která Písecko zasypala v noci, shrnoval obecní multikárou s radlicí po celé obci. Přiložit ruku k dílu jsou tady lidé zvyklí. „Nejvíc nám tady pomáhají dobrovolní hasiči. Bez nich bychom se neobešli. Když je třeba, pracují v obci a v obecním lese," konstatoval starosta Vladimír Macoun poté, kdy dokončil protahování cest. Zdejší dobrovolní hasiči vloni oslavili sté výročí a dělají obci dobrou reklamu jak na soutěžích, tak také při předvádění historické stříkačky. Zajímavostí je, že jsou mezi nimi také lidé ze sousedních obcí. I díky nim se za posledních několik let obec proměňuje do krásy. Začalo to v roce 2010 budováním lesoparku nedaleko starého mostu u řeky Skalice. Úprava prostor kolem řeky je stále jednou z priorit vedení obce. Snahou je odvodnit okolní pozemky, aby je mohli místní lidé lépe využívat. V současné době mají na krajském úřadě podanou žádost o peníze na projektovou dokumentaci na třetí etapu revitalizace Pod Řištím. Tak říkají místu, kde je slepé rameno řeky. Vloni tam jeden úsek vyčistili od náletů a nebezpečných přestárlých vrb a vysázeli kolem 25 stromů – dubů, olší a vrb
Odvodnění Plánují tam ještě zajistit odvádění povrchové vody z Horních Nerestců. Na uskutečnění projektu budou žádat o dotaci z operačního programu životního prostředí. „Bude třeba odtěžit sediment ze slepého ramene a vytvořit rezervoár pro velkou vodu a obnovit strouhy na velké louce. Postupem času strouhy zanikly, a proto neodtéká voda z Horních Nerestců. Jednu část louky ve vlastnictví obce nelze obhospodařovat, a proto bychom z ní rádi udělali květinovou louku pro zlepšení biokoridoru," vysvětlil Vladimír Macoun. Chtějí také zpevnit pěšinu, kterou chodí lidé ze vsi na vlakovou zastávku. „Jednáme s lidmi o odkoupení nebo směně pozemků pod pěšinou na louce, která má asi dvacet vlastníků, abychom mohli pěšinu oddrenážovat a vybudovat zpevněný povrch. V létě ji sekáme, ale drží se tam voda. Také proto chceme na louce obnovit strouhy," upřesnil Vladimír Macoun. Místním svítá naděje, že by se mohl vrátit původní vzhled starému mostu na silnici do Horních Nerestců. „Most patří Jihočeskému kraji a letos by měla začít jeho oprava. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo umístit na něj kopie původních soch, které jsou v současné době v depozitáři v Čimelicích. Pokud se nám povede sehnat peníze, vybudujeme místo pro originály tady," vysvětlil Vladimír Macoun.
Plánů je mnoho Vloni opravovali v Horních Nerestcích část obecní cesty, která je stála 140 tisíc korun z vlastního rozpočtu a 110 tisíci korunami jim přispěly krajské dotace. „Ještě bychom potřebovali opravit dva úseky, ale pokud to půjde, tak z vlastních prostředků," doplnil Vladimír Macoun. Zatím budou žádat o dotaci kolem 100 tisíc korun z Programu obnovy venkova (POV) na traktůrek na úpravu parkové zeleně, protože starý už dosluhuje. Na opravu střechy na garáži pro obecní techniku budou také žádat kolem 100 tisíc z POV. Znovu se budou snažit získat dotace na opravu hřiště, protože vloni kvůli nedostatku v žádosti neuspěli. Na ně by potřebovali získat kolem 240 tisíc korun a zbývajících dvacet procent by si museli doplatit. Žádat budou také o krajský příspěvek 70 tisíc korun Zpravodaj z Nerestec 12
na 14. ročník zábavného dne pro děti Strašení, kde by měli třicetiprocentní spoluúčast. Vloni se konalo pod záštitou hejtmana kraje a sjeli se na ně lidé z celého okolí.
Cyklostezka Se Svazkem obcí regionu Písecko spolupracují na žádosti o dotace na projektovou dokumentaci na cyklostezku, která by vedla od vlakové zastávky v Horních Nerestcích a napojila se na cyklotrasu Orlík nad Vltavou – Mirovice – Březnice. „Trasa vede přes celou obec, ale v Horních Nerestcích žádná není. Chceme docílit toho, aby sem mohli přijet lidé vlakem, aby tu neparkovala auta," odůvodnil Vladimír Macoun. Vloni začaly komplexní pozemkové úpravy v Dolních Nerestcích a prvním krokem bylo určení hranic území. „Obec má kolem dvaceti hektarů polí a luk. Cílem bylo, aby pozemkové úpravy byly dobré pro všechny a aby k pozemkům byly obnoveny cesty," doplnil Vladimír Macoun. Příkladem je cesta do Horosedel, která je zčásti obce, ale pak je na pozemcích několika vlastníků. Vedení obce by ji rádo opravilo. Pokud se podaří pozemky směnit s vlastníky, zažádají o dotace.
Ocenění Vesnice roku 2014 – Cena hejtmana Jihočeského kraje, Vesnice roku 2012 – Cena hejtmana Jihočeského kraje, Vesnice roku JK 2011 –Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí, Vesnice roku JK 2009 – Modrá stuha za společenský život v obci, Autor Stanislava Koblihová
Co se vám líbí/nelíbí v Nerestcích? Jiřina Toušová, rodačka ANKETA:
Pokud máte auto, tak se tady žije dobře. Autobus jezdí kolem, ale moc nezastavuje. Když jede sousedka do Prahy, musí do Čimelic. Cesta na vlak vede přes louku a za špatného počasí se nedá přejít, ale obec to už řeší. Udělalo se tady moc práce, obec pod vedením starosty a jeho manželky jen vzkvétá. Starají se o vzhled obce i kulturu. To za minulých starostů nebylo. Vyklízí se tady každý koutek, který nevypadá dobře. Každý se na ně může obrátit a není odstrčený.
Václav Sikrener, rodák Jsem tady spokojený. Sice tady nemáme obchod, ale jezdíme nakupovat a k doktorům do Mirovic a Čimelic. Jezdím autem, ale je tady zastávka vlaku a u hlavní silnice i autobusu, jenž tam staví hodně málo. mluví se o vrácení soch na most. To by bylo pěkné, ale drahé. Pokud se to povede, tak hlavně aby je nikdo nezničil. Pozn. Fotogalerie na: http://pisecky.denik.cz/
SUDOKU 5 7 4 8 9 2
9
1
7
8
5 2
7
6
9
4 9 8
7 2
7
8
3
5
9
1 9 6 5 1 8
5
7 8
1 4 5
8 6 3 1
8
7 5
4
6 5
9
3 2 2 9
4
4 Zpravodaj z Nerestec 13
Dne 3. dubna 2015
od 20:00 h
Vstupné 80,-- Kč
Hudba: R. Novák
Dne 30. dubna 2015 16:00 – 18:00 zdobení máje 18:00 stavění máje
POMOC VÍTÁNA !
Dne 29. května 2015
od 20:00 h
K poslechu i tanci hraje RELAKS Vstupné: 80,-- Kč Zpravodaj z Nerestec 14
NAHLÍŽENÍ DO MAP KATASTRU PRO KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY V DOLNÍCH NERESTCÍCH
datum čas od do 20:00 20.4.2015 17:00 24.4.2015 17:00 20:00 27.4.2015 17:00 20:00 1. 5. 2015 17:00 20:00 20:00 4.5.2015 17:00
přítomen místostarosta p. Touš
starosta p. Macoun starosta p. Macoun starosta p. Macoun starosta p. Macoun
Vznášení návrhu a nároků týkající se všech vlastníků, kteří mají pozemky v území řešeném komplexní pozemkovou úpravou v katastru Dolní Nerestce.
datum 27.4.2015 28.4.2015
čas od 9:00 9:00
do 17:00 17:00
Výše zmiňované a naplánované dny a časy jsou neměnné. Místo konání: OBECNÍ ÚŘAD V NERESTCÍCH PROVOZ SBĚRNÉHO MÍSTA SOBOTA 9:00 – 10:00 25. 4. 2015 30. 5. 2015 27. 6. 2015
STŘEDA 17:00 – 18:00
15. 4. 215 29. 4. 2015 13. 5. 2015 27. 5. 2015
10. 6. 2015 24. 6. 2015 8. 7. 2015 22. 7. 2015
Vyhrazujeme si právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle potřeb Zpravodaje. Šetnácté číslo vychází 2. 4. 2015. Vydává Obec Nerestce. Tel. 608 084 288, 732933454, e-mail:
[email protected]. Zpravodaj není periodikum a vychází dle potřeb obecního úřadu. Distribuce zdarma, příspěvků se však nezříkáme. Ve Zpravodaji je možno zveřejnit za poplatek reklamu. Toto číslo pro Vás připravila: Ing. Jaroslava Macounová. Svými příspěvky číslo obohatili: Vladimír Macoun, Eliška Felbábová, Alexandr Debnar, Pavlína Staňková Zpravodaj z Nerestec 15
Zpravodaj z Nerestec 16
