Plzeňský kraj ODŮVODNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1 ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE

Plzeňský kraj

ODŮVODNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1 ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE

Pořizovatel: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

2014


Zhotovitel:

Institut regionálních informací, s.r.o. Ing. arch. Michal Hadlač

Osoba oprávněná dle zvláštního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě:

Číslo autorizace:

03 497

Otisk autorizačního razítka:

Obsah: A. Výsledek přezkoumání návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK krajským úřadem

str. 3

B. Základní informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí str. 7 C. Stanovisko podle §37, odst. 7 stavebního zákona

str. 10

D. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37, odst.7 stavebního zákona zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

str. 15

E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

str. 16

F. Vyhodnocení koodrdinace využívání území z hlediska širších vztahů

str. 62

G. Vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK, obsažených ve zprávě o uplatňování ZÚR

str.72

H. Přehled změn návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK od společného jednání

str. 92

I. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro plochy a koridory republikového a nadmístního významu

str. 93

J. Přílohy

str. 98

2


A. Výsledek přezkoumání návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje krajským úřadem. a. Soulad návrhu aktualizace zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje Z PÚR ČR 2008 byly kromě republikových priorit (část 1) do Aktualizace ZÚR PK zapracovány tyto záměry: Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os Bylo provedeno zpřesnění vymezení těchto rozvojových oblastí:  OB5 Rozvojová oblast Plzeň (44)  OS1 Rozvojová osa Praha-Plzeň-hranice ČR/Německo (-Nürnberg) (52) Zpřesnění vymezení specifických oblastí Bylo provedeno zpřesnění vymezení těchto specifických oblastí:  SOB1 Specifická oblast Šumava (69) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů dopravy Bylo provedeno zpřesnění vymezení těchto ploch a koridorů:  Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Nürnberg-) hranice ČR – Plzeň – Praha (83)  Koridor konvenční železniční dopravy C-E 40a (Nürnberg-) hranice ČR – Cheb – Plzeň – Praha (84)  ŽD 4 Koridor Plzeň–Strakonice–České Budějovice–České Velenice–hranice ČR (– Wien) (92)  ŽD 6 Koridor Plzeň–Nýřany–Stod–Staňkov–Domažlice–Česká Kubice–hranice ČR (– Regensburg) (94)  S13 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 (122)  Veřejná logistická centra (VLC) (130) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury republikového významu Bylo provedeno zpřesnění vymezení těchto ploch a koridorů:  Koridor dálkovodu DV2 (163)  Koridor elektroenergetiky E2 (140)  Koridor plynovodu P4 (154)  Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Čachrov, Dlouhá Ves, Chotětín, Javornice, Kladruby, Kočov I. a Kočov II., Ondřejovice, Ostrovec, Otín, Smolov, Strážiště, Šipín a Všeruby (167)  Koridor plynovodu P4 (154) – není v aktualizaci ZÚR PK vymezen – plynovod byl již realizován Další úkoly pro územní plánování   

vymezení specifické oblasti Severní Rokycansko (174 g) vymezení specifické oblasti Brdy (174 q) vymezení rozvojových oblastí a os (172)

Vzhledem k tomu, že byly respektovány všechny požadavky dané politikou územního rozvoje, lze konstatovat, že aktualizace č. 1 ZÚR PK je v souladu s touto politikou. 3


b. Soulad návrhu aktualizace zásad územního rozvoje s cíli a úkoly územního plánování Cíle a úkoly územního plánování jsou definovány stavebním zákonem v § 18 a 19 v obecně platné rovině, blíže specifikovány jsou pak v Politice územního rozvoje ČR. Přezkoumáním návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK byly ověřeny následující skutečnosti: Návrh Aktualizace č. 1 ZÚR PK vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj prostřednictvím stanovení priorit a hlavních cílů územního plánování pro území kraje, vymezením rozvojových oblastí a os, stanovením specifických oblastí včetně návrhu opatření pro snížení nevyváženého stavu podmínek územního rozvoje v těchto oblastech a stabilizací koridorů a ploch dopravní a technické infrastruktury přispívá ke zvýšení společenského a hospodářského potenciálu řešeného území (kapitoly 2, 3, 4, 5 návrhu a příslušné výkresy grafické části). Návrh Aktualizace č. 1 ZÚR PK koordinuje rozvoj území při respektování širších vztahů a souvislostí v území, stanoví regulativy pro změny způsobu jeho využití s ohledem na veřejné i soukromé záměry v území, ochranu veřejných zájmů, hospodárné využívání zastavěného území a ochranu krajiny a nezastavěného území (zejména kapitoly 2, 7, 8 návrhu a příslušné výkresy grafické části). Návrh Aktualizace č. 1 ZÚR respektuje stav a přispívá k ochraně hodnot území, stanoví zásady pro umisťování veřejné infrastruktury nadmístního významu, vymezuje zásady pro rozvoj sídelní struktury, respektuje limity využití území a vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof v území (zejména kapitoly 2, 6, 7, 9 návrhu a příslušné výkresy grafické části). Řešení návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK přispívá ke zlepšení životního prostředí v sídlech, vytváří podmínky pro soudržnost obyvatel a pro ochranu volné krajiny. Vliv návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území byl v souladu s úkoly územního plánování vyhodnocen a posouzen s kladnými závěry, jak je doloženo ve Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 ZÚR PK na udržitelný rozvoj území. Na základě výsledku přezkumu pořizovatel konstatuje, že návrh Aktualizace č. 1 ZÚR PK naplňuje a dále rozvíjí cíle a úkoly územního plánování podle požadavků stavebního zákona. c. Soulad návrhu aktualizace zásad územního rozvoje s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh Aktualizace č.1 ZÚR PK byl zpracováván na základě Zprávy o uplatňování ZÚR PK schválené Zastupitelstvem Plzeňského kraje dne 09. 09. 2010 usnesením č. 577/10. Návrh Aktualizace č.1 ZÚR PK splňuje požadavky na obsah zásad územního rozvoje, jak jsou stanovené stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech,územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a respektuje znění vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Odůvodnění Aktualizace č.1 ZÚR PK obsahuje také náležitosti vyplývající z požadavků zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Návrh Aktualizace č.1 ZÚR PK byl projednáván postupem v souladu s §§ 37 – 40 stavebního zákona. Pořizovatel seznámil s návrhem dotčené orgány (viz písm. d), sousední kraje a příslušné úřady sousední SRN, které sdělily své stanovisko neobsahující zásadní

4


připomínky. Před zahájením veřejného řízení byl návrh Aktualizace č.1 ZÚR PK posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Návrh Aktualizace č.1 ZÚR PK se vydává podle § 41 stavebního zákona formou opatření obecné povahy dle správního řádu.

d. Soulad návrhu aktualizace zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů K uplatňování požadavků k návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK podle zvláštních právních předpisů jsou příslušné dotčené orgány. Společné jednání s dotčenými orgány k návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK se uskutečnilo dne 18. 4. 2012. Při tomto společném jednání uplatnily stanoviska tyto dotčené orgány: Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo dopravy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo kultury Krajský úřad Jihočeského kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Správa NP a CHKO Šumava Český báňský úřad Ministerstvo obrany – Vojenská stavební a ubytovací správa Krajský úřad Plzeňského kraje – odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Plzeňského kraje – odbor životního prostředí Krajský úřad Plzeňského kraje – odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje a připomínku Povodí Vltavy. Uplatněná stanoviska byla vyhodnocena a dohodnut způsob jejich vypořádání a podle toho byly provedeny úpravy dokumentace návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje před zahájením veřejného projednání. V souladu s ustanovení § 37, odst. 4 zák. č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a metodického pokynu k uplatňování přechodných ustanovení k pořizování územně plánovací dokumentace, byl návrh Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje doručen veřejnou vyhláškou č. j. RR/1660/13 ze dne 16. 5. 2013 (vyvěšeno dne 17. 5. 2013, sejmuto dne 4. 7. 2013). Ve stanovené lhůtě uplatnily připomínky: Město Horažďovice Město Plzeň Obec Ejpovice Obec Zbůch Obec Líně Městský úřad Starý Plzenec Městský úřad Sušice Obec Chrastavice Městys Všeruby Město Nepomuk Obec Štichovice Město Janovice nad Úhlavou Magistrát města Plzně – odbor stavebně správní

5


Pan Miloslav Zavadil (Rochlov 61) Paní Mgr. Veronika Sedláčková (Lužany) PlaneStation Pilsen s.r.o. Připomínky byly vyhodnoceny a podle jejich povahy byly využity při úpravách dokumentace návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje před zahájením veřejného projednání. V období od společného jednání dále uplatnily připomínky: Městys Chodová Planá Obec Chotěšov Město Dobřany Město Domažlice Městský úřad Domažlice – odbor výstavby a územního plánování Obec Klabava Rovněž tyto připomínky byly posouzeny a vyhodnoceny a v kladných případech využity při úpravě návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje před zahájením veřejného projednání. e. Vyhodnocení připomínek a návrh rozhodnutí o námitkách Návrh ZÚR PK byl vystaven k veřejnému nahlédnutí v období od 05. 11. 2013 do 20. 12. 2013, veřejné projednání návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK se uskutečnilo dne 10. 12. 2013. Podle ustanovení § 39, odst. 2 stavebního zákona bylo ve lhůtě do 7 dnů od konání veřejného projednání možné podat námitky proti návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK nebo připomínky. Dotčené orgány mohly ve stejné lhůtě uplatnit stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. V lhůtě 7 dnů od veřejného projednání obdržel pořizovatel 11 námitek, 14 připomínek a 6 stanovisek dotčených orgánů k návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Návrh rozhodnutí o námitkách je uveden v příloze č. 1. Návrh vyhodnocení připomínek je uveden v příloze č. 2. Vypořádání stanovisek dotčených orgánů je uvedeno v příloze č. 3.

6


B. Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na udržitetelný rozvoj území včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí je Atelier T-Plan, s.r.o. Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj je obsažena v kapitole F.2 Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 ZÚR PK na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje (dle Úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje 2011) Nejpočetnější skupiny obcí (bez ohledu na jejich územní rozlohu), které mají vyhovující stav ve všech pilířích, tvoří dvě souvislá území:  Rokycansko a několik přilehlých obcí v ORP Plzeň (11 obcí)  obce ve východní a severní části okresu Plzeň-sever (12 obcí) Obce s problémy pouze v environmentálním pilíři, což je nejčastější případ zařazení, vytváří souvislá území především na:  Plzeňsku, Nýřansku, Stodsku, Přešticku a Blovicku  Klatovsku, Kdyňsku a Domažlicku Druhá nejčetnější varianta, tj. obce s problémy v ekonomickém i sociálním pilíři, se objevuje hlavně ve dvou početně i plošně významných územích:  ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice, jižní část ORP Tachov a POÚ Poběžovice  severní část okresu Rokycany a východní část ORP Kralovice Obce, jejichž územní podmínky byly ve všech třech pilířích vyhodnoceny jako nevyhovující, nepředstavují v Plzeňském kraji plošně rozsáhlé a souvislé území, přesto lze vysledovat určité oblasti s vyšší koncentrací takto hodnocených obcí, a to:  na pomezí okresů Tachov a Plzeň-sever  v severovýchodní části okresu Domažlice  v ORP Horažďovice s přesahy do severovýchodní části ORP Sušice a do POÚ Plánice  v severní části ORP Rokycany a sousedící východní části ORP Kralovice Souhrnně lze konstatovat, že uvedené oblasti vytváří obloukové pásmo kolem centrálního území Plzeňského kraje, které v zásadě odpovídá poloze při hranicích okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever oddělujících je od území okresů Tachov, Domažlice a Klatovy. Tento obloukový pás se na jihu rozšiřuje až do východní části okresu Klatovy (uvedené Horažďovicko a část Sušicka) a v protiváze k němu leží oblast na severovýchodě od centrálního území kraje, která též obklopuje hranici okresů, a to Rokycany a Plzeň-sever. Všechny tyto oblasti jsou charakteristické periferní polohou v rámci Plzeňského kraje (vnitřní periférie), nepříznivé podmínky ve všech třech pilířích zde vykazují malé obce s charakterem čistě venkovských sídel. Aktualizace č.1 ZÚR Plzeňského kraje přispívá k odstranění nerovnováhy mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje především podchycení těchto oblastí a jejich zařazením mezi specifické oblasti kraje. S ohledem na stávající socioekonomické problémy těchto území Plzeňského kraje, na pokračující úbytky obyvatelstva, nízké zastoupení podnikatelských aktivit a nedostatečné

7


využívání přírodních, kulturních a krajinných hodnot jsou v částech ustanovení Aktualizace č.1 ZÚR PK týkající se požadavků na využití těchto území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v jejich území a v úkolech pro územní plánování uplatněny též zvláštní pokyny pro podporu rozvoje především socioekonomických funkcí, veřejné infrastruktury a kvalitního dopravního propojení, rozvoje cestovního ruchu apod. Jistou šancí pro posílení socioekonomické stability těchto území může být též jejich blízká poloha k rozvojovým osám republikového i nadmístního významu na území kraje, tzn. možnost profitovat sociálně a případně i hospodářsky z působení možných rozvojových aktivit v těchto prostorech. Aktualizace č. 1 ZÚR PK podporuje pozitivně příslušnými prostředky a nástroji územního plánování dosažení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje. Základní informace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí je obsažena v části A v kapitole 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů: Shrnutí výsledků vyhodnocení Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje na životní prostředí Aktualizace č. 1 ZÚR PK nemění priority územního plánování kraje, požadavky územního plánování, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, ochranu krajinných hodnot a protipovodňovou ochranu způsobem, který by mohl mít negativní dopad na složky životního prostředí kraje. Změny provedené ve vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí v rámci zpracování Aktualizace č.1 ZÚR PK nemají přímý vliv na sledované složky životního prostředí. V rámci zpracování Aktualizace č.1 ZÚR PK bylo provedeno zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v Politice územního rozvoje ČR (2008), ploch a koridorů nadmístního významu veřejné infrastruktury, ploch a koridorů skladebných částí územního systému ekologické stability a ploch a koridorů územních rezerv. Z hlediska vlivu na ovzduší, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí a kulturní a historické hodnoty území nebyly hodnocením Aktualizace č.1 ZÚR PK identifikovány významné negativní vlivy u žádného z posuzovaných koridorů či plochy. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo byly hodnocením Aktualizace č.1 v oblasti technické infrastruktury identifikovány potencionálně negativní vlivy na obyvatelstvo u záměrů zásobování elektrickou energií E12, E14 a E16. Záměr E12 v trase stávajícího vedení u Vstiše prochází přes zastavěné území, záměr E14 u Kdyně a Chodské Lhoty převážně využívá trasu stávajícího vedení, v které částečně zasahuje do zastavěného území. Záměr E16 u Kožlan v nové trase protíná část zastavěného území se zástavbou pro bydlení. U tohoto záměru existují rizika narušení faktoru pohody a působení elektromagnetického pole. U Záměru E16 je nutno navrhnout změnu trasy nebo její zpřesnění tak, aby elektrického vedení nebylo ve střetu s obytnou zástavbou. Vyhodnocením Aktualizace č.1 ZÚR PK byly identifikovány potencionálně negativní vlivy na povrchové a podzemní vody u záměru nové rozvojové zóny Chotěšov. Rozvojová zóna zasahuje do vymezeného ochranného pásma vodního zdroje II. stupně, ochranné pásmo I. stupně tohoto vodního zdroje je vymezené v blízkosti rozvojové plochy. Její využití je

8


podmíněno zajištěním ochrany vodního zdroje. Rozsah rozvojové zóny Chotěšov byl v rámci pořizování Aktualizace č. 1 ZÚR redukován z důvodu minimalizace resp. vyloučení negativních vlivů na povrchové a podzemní vody při plném respektování územních limitů (ochranné pásmo vodního zdroje, záplavové území). Potenciálně negativní vlivy byly identifikovány hodnocením koridorů vymezených pro technickou infrastrukturu ve vztahu ke skladebným částem ÚSES - koridor elektroenergetiky E2, IV.A Transevropského multimodálního koridoru – 2.větev, koridoru E14 vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko (– Klatovy). Hodnocením Aktualizace č. 1 ZÚR PK byly potenciálně významné negativní vlivy ve vztahu ke krajinnému rázu identifikovány v případě hodnocení záměru E9 zdvojení vedení 400 kV Kočín – Přeštice. Vymezený koridor prochází územím přírodních parků PPk Buková hora a PPk Kakov – Plánický hřeben. A dále u záměru SD19/01-N, který okrajově prochází přírodním parkem PPk Kornatický potok. Závěr Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje na životní prostředí Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje nevykazuje z hlediska koncepčního řešení zásadní negativní vlivy na složky životní prostředí. Je však nutno přihlédnout k výše uvedeným potencionálně negativním vlivům a řešit jejich minimalizaci v následujících stupních územně plánovací dokumentace a dalších fázích projektové přípravy konkrétních záměrů včetně jejich posouzení dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zpracovateli hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti jsou Mgr. Eva Chvojková a Mgr. Ondřej Volf. V závěrech vyhodnocení je konstatováno, že „předložená koncepce „Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje“ nemá významně negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti“.

9


C. Stanovisko podle § 37 odst. 7 stavebního zákona Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán dle § 21 písmena l) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydalo stranovisko podle § 37 odst. 7 stavebního zákona dne 27. 9. 2013 pod č.j. 67856/ENV/13 v tomto znění: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad v souladu s ustanovením § 21 písm. l) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, na základě návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR PK, podkladů dle § 37 odst. 7 stavebního zákona a ve vazbě na závěry vyhodnocení SEA vydává

STANOVISKO k návrhu „Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje“ verze březen 2013 s níže uvedenými podmínkami a požadavky: Při územně plánovací činnosti a dále při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů v jednotlivých rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech a ve stabilizovaných plochách a koridorech respektovat principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení SEA včetně podmínek vyplývajících z hlavních environmentálních limitů vycházejících ze stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny, podmínek vyplývajících ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění a ze souvisejících platných předpisů, zejména z podmínek uvedených pod § 28 vodního zákona (CHOPAV), pod § 30 vodního zákona (ochranná pásma vodních zdrojů) a pod § 67 vodního zákona (omezení v záplavových územích) podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. A. Podmínky k doplnění vyhodnocení SEA 1. Požadujeme uvést vyhodnocení SEA do souladu s platným zněním přílohy stavebního zákona, tzn. zejména dopracovat chybějící pasáže. 2. Pasáž týkající se hodnocení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí požadujeme dopracovat s odkazem na závěry rozsudku NSS č. 1Ao 7/2011-526, a to zejména v následujícím: a. popis vhodné metodologie, b. zjištění a popis stavu životního prostředí a složek, které by mohly být negativně ovlivněny, c. identifikace a popis možných kumulativních a synergických vlivů,

10


d. posouzení těchto vlivů (zejména zhodnocení jejich předpokládaných dopadů na složky životního prostředí) a učinění závěru, zda jsou dopady akceptovatelné, případně a jakých podmínek, e. vymezení kompenzačních opatření, f. stanovení pravidel monitorování kumulativních a synergických vlivů 3. Požadujeme dopracovat tabulkovou přílohu č. 3 vyhodnocení SEA v těch případech, kdy byl identifikován potenciálně mírně negativní vliv nebo potenciálně významně negativní vliv o uvedení komentáře tam, kde uveden není a dále o návrh opatření komentáře k minimalizaci negativních vlivů tam, kde rovněž není uveden (např. RZ07-O Chotěšov, V01 – N Vodárenský soubor Ostrá Hůrka, E14-N vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko – Klatovy). V souladu s tímto doplněním dále aktualizovat kap. 7 vyhodnocení SEA „Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí“. B. Požadavky k doplnění návrhu koncepce 4. Požadujeme upravit návrh Aktualizace č. 1 ZÚR PK v souladu s připomínkami uplatněnými prostřednictvím odborných stanovisek věcných odborů MŽP a České geologické služby, která jsou obsažena v příloze tohoto stanoviska. C. Požadavky k provádění koncepce 5. V případě akceptace skutečností uvedených v podkladech dle § 37 odst. 7 stavebního zákona dopracovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, zejména část A a B. 6. K připomínce Ministerstva průmyslu a obchodu (Ing. Sochora, Ph.D) ze dne 14. 5. 2012, která se týká respektování materiálu „Vymezení a stanovení podmínek územní ochrany v lokalitách s vhodnými vlastnostmi pro vybudování úložiště“ vycházející z plnění úkolů Politiky územního rozvoje ČR 2008 a požadavku, aby návrh Aktualizace č. 1 ZÚR PK obsahoval vymezení plochy pro potenciální hlubinné úložiště Březový potok (k.ú. Pačejov u Horažďovic) a Čertovka (v k.ú. Blatno u Loun) uvádíme následující. Vzhledem ke skutečnosti, že se vymezená plocha pro potenciální hlubinné úložiště Čertovka nachází v blízkosti Přírodní rezervace (dále jen „PR“) Blatenský svah a navržené průzkumné území tohoto úložiště přímo zasahuje do území této PR bude nezbytné, v případě zapracování tohoto požadavku do Aktualizace č. 1 ZÚR PK, prověřit jeho možný vliv na předměty a cíle ochrany této PR. 7. Při realizaci záměrů respektovat opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci předpokládaných vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí navržená v kapitole 7 dokumentace vyhodnocení SEA. 8. Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit zásah do kulturních památek. 9. Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do ZCHÚ a do I. a II. zóny CHKO. V odůvodněných případech prověřit variantně územní studií vedení trasy koridoru pro silniční komunikaci tak, aby byla vybrána varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí.

11


10. Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru. 11. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor zemědělského půdního fondu (ZPF), především zábor půdy 1. a 2. třídě ochrany ZPF. 12. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor a zásah do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), především do lesů zvláštního určení a lesů ochranných. 13. Před realizací záměrů zasahujících do ZCHÚ a jejich ochranných pásem, do I. a II. zón CHKO a do biocenter ÚSES zpracovat biologické hodnocení dle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny. 14. Vytvářet podmínky k ochraně stávajících a vytváření zatím nefunkčních prvků ÚSES. Zvyšovat podíl zatravněných a lesních ploch, mokřadů a dalších ekosystémů zvyšujících biodiverzitu, ekologickou stabilitu a snižujících vodní i větrnou erozi půdy. 15. Při přípravě a realizaci silničních a železničních staveb, především čtyřpruhových komunikací a dvoukolejných tratí, zajistit dostatečnou prostupnost silničního nebo železničního tělesa pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců. 16. Před realizací konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových a zajistit odpovídající ochranu veřejného zdraví, v odůvodněných případech zpracovat vyhodnocení zdravotních rizik. 17. Pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí, komerční a průmyslovou funkcí a funkcí sportovní a rekreační zajistit dostupnost veřejnou dopravou. 18. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při realizaci konkrétních záměrů v záplavových územích zajistit, kromě protipovodňové ochrany vlastních záměrů, respektování aktivních zón záplavových území, a zabezpečit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů v území během povodňových průtoků. 19. Vznikne-li potřeba vymezení nových záměrů strategického významu pro rozvoj kraje a záměrů nadmístního významu v ZÚR PK, budou tyto záměry nejprve prověřeny zpracováním územních studií, které budou projednány s MŽP a s ostatními příslušnými dotčenými orgány. 20. V navazujících územně plánovacích dokumentacích a při realizaci záměrů zdůraznit a respektovat ochranu podzemních a povrchových vod zejména v souladu s požadavky CHOPAV, ochranných pásem vodních zdrojů a zacházení se závadnými látkami. 21. V navazujících územně plánovacích dokumentacích vytvářet podmínky vedoucí ke snížení rozsahu území zatíženého těžbou a podporovat opatření k rekultivaci tohoto území.

12


22. Regulovat rekreační využívání tam, kde se rekreace a sport charakterem nebo intenzitou dostávají do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ZPF a PUPFL. Spolupracovat s dotčenými orgány ochrany přírody. 23. Všechny větší investiční záměry v průmyslu, dopravě, obchodu a další vybavenosti, vyvolávající dopravní nároky, budou důsledně posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA, EIA), závěry a doporučení z nich budou převzata do správních řízení a do správních rozhodnutí o jejich umístění a povolení. 24. V rámci celkového systému sledování dopadů implementace Aktualizace č. 1 ZÚR PK sledovat dopady implementace Aktualizace č.1 ZÚR PK na životní prostředí a veřejné zdraví a pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu. 25. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. 26. V navazujících územně plánovacích dokumentacích (územní plán, regulační plány, územní studie) a správních řízeních bude účinně bráněno fragmentaci krajiny, bude zdůrazněna a respektována nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu. V případech střetu s nadregionálními a regionálními biokoridory územního systému ekologické stability budou realizovány ekodukty. 27. Budou vytvářeny územní podmínky pro zvýšení přístupnosti a prostupnosti krajiny, omezována její fragmentace, ale i pro regulaci jejího rekreačního využívání tam, kde se rekreace a sport charakterem nebo intenzitou dostávají do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ZPF a PUPFL. 28. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení všech stanovisek dotčených orgánů státní správy, vyjádření, připomínek a námitek došlých po celou dobu přípravy koncepce včetně veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu vyhodnocení SEA. D. Podmínky stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Realizace „Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje“ nemá významný negativní vliv na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). 29. Pro některé záměry na základě dostupných informací o záměru a výskytu předmětů ochrany není možné určit významnost vlivu. Vliv bude přinejmenším mírný, není však vyloučeno, že při podrobném hodnocení vlivů na EVL a PO bude určen jako významně negativní. Těmto záměrům je přiřazena v dokumentaci Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, podle § 45i zákona o ochraně přírody krajiny hodnota „?“. Vliv musí být podrobně vyhodnocen v procesu dalšího posuzování záměru. Je velmi pravděpodobné, že existuje technické řešení těchto záměrů, které významně negativní vliv nemá. 30. V obdržených vyjádřeních se objevily mimo jiné podněty pro realizaci protipovodňových opatření (konkrétně se jedná o protipovodňová opatření v k.ú. Vřeskovice, Lhovice a Červené Poříčí u Švihova - připomínka Mgr. Sedláčkové a na vodních tocích Otava, Ostružná a Volšovka - připomínka Městského úřadu Sušice). Vzhledem ke skutečnosti, že v blízkosti těchto lokalit se nachází EVL Švihovské

13


hvozdy (v případě prvním) a EVL Šumava (v případě druhém) bude nezbytné, v případě zapracování těchto požadavků do Aktualizace č. 1 ZÚR PK, prověřit jejich možný vliv na výše zmíněné lokality soustavy Natura 2000. Záměry, které budou navrhovány na základě koncepce a u nichž byl identifikován možný negativní vliv, musí být před schválením jejich realizace vyhodnoceny a posouzeny podle § 45 h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu dle § 10g odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a příslušných ustanovení stavebního zákona zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci. Dále upozorňujeme schvalující orgán na povinnost ve smyslu § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Výše uvedené povinnosti je třeba respektovat s ohledem na požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

14


D. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko MŹP č.j.67856/ENV/13 bylo zapracováno do úprav návrhu Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a do dokumentace „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ před veřejným projednáním. Současně byl doplněn Výrok v kapitole 2.2.1. „Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji o požadavek „při územně plánovací činnosti a při realizaci záměrů ZÚR vycházet ze závěrů stanoviska k posouzení vlivů koncepce ZÚR na životní prostředí“.

15


E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Aktualizace zásad územního rozvoje Plzeňského kraje byla zpracována v souladu se zprávou o uplatňování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, schválenou usnesením č. 577/10 zastupitelstva Plzeňského kraje dne 9.9.2010. E.1. Soulad s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Aktualizace byla zpracována v souladu republikovými prioritami, které jsou obsaženy v Politice územního plánování ČR 2008, proto byl upřesněn i název kapitoly 2. Republikové priority byly zapracovány takto: Priorita (14) Aktualizace ZÚR dále dále prohloubuje diferenciaci území Plzeňského kraje. Zachování rázu jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny bylo podpořeno především:  rozšířením území těchto specifických oblastí: o SON1 Specifická oblast Český les o SON2 Specifická oblast Podhůří Šumavy o SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko (původní název SON3 Specifická oblast Radnicko)  vymezením dalších specifických oblastí o SON5 Specifická oblast Brdy o SON6 Specifická oblast Kralovicko (na místě původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko) o SON7 Specifická oblast Sedmihoří o SON8 Specifická oblast Kolovečsko o SON9 Specifická oblast Plánicko – Nepomucko Prohloubení diferenciace území kraje rovněž brání degradaci venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. V kriteriích a podmínkách pro rozhodování o změnách v území a v úkolech pro územní plánování jsou obsaženy požadavky na ochranu hodnot území, posilování sídelní struktury regionu, zejména menších vesnických sídel s cílem obnovy vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území, na vytváření územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblastí, zabezpečení optimální lokalizace podnikatelských aktivit v území, opírajících se o využití místních podmínek rozvoje a směřujících k posílení soudržnosti obyvatel území. (čl. 2.2.1. a 4.) Priorita (15) Předcházení prostorově sociální segregaci je především úlohou územních plánů obcí. Zvláště v rozvojových oblastech, které jsou vymezeny kolem Plzně a větších sídel, se projevují tendence k suburbanizaci. V kriteriích a podmínkách pro rozhodování v území se uvádí mj. požadavek na komplexní vnímání specifického postavení města Plzně na území kraje a na zaměření jeho rozvoje zejména na posílení soudržnosti obyvatel území a obecné zlepšení podmínek životního a obytného prostředí a dopravy. V úkolech pro územní plánování se v OB5 požaduje usměrňování suburbanizačních tendencí rozvoje obcí, zejména s ohledem na infrastrukturní předpoklady území a soudržnost obyvatel území, přičemž není vhodné vytvářet funkčně a sociálně oddělená satelitní sídla. (čl. 2.2.1.) Priorita (16) V rámci vymezených rozvojových oblastí a os jsou stanovena kriteria pro rozhodování o změnách v území, ve kterých jsou vyjádřeny požadavky např. na podmínky pro územní rozvoj a zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury nebo na komplexní vnímání specifického postavení města Plzně a na zaměření rozvoje zejména na posílení 16


soudržnosti obyvatel území a obecné zlepšení podmínek životního a obytného prostředí a dopravy, čímž byl dodržen soulad s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. U rozvojových oblastí nadmístního významu jsou kladeny požadavky na usměrňování využití území s ohledem na optimální funkční uspořádání území a zvyšování atraktivity bydlení a využití vnitřních rezerv nebo na posílení obytných, výrobních a obslužných funkcí a požadavkem zástavbu koncentrovat v návaznosti na stávající sídla. (čl. 2.2. a 3.) Priorita (17) Soulad s prioritou byl dosažen zařazením strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů do specifických oblastí s vymezením požadavků na územní plánování obcí orientovaných na zabezpečení optimální lokalizace podnikatelských aktivit v území, opírající se o využití místních podmínek rozvoje, směřujících k posílení soudržnosti obyvatel území. (čl. 4.) Priorita (18) Soulad s prioritou byl dosažen především další podporou diferenciace území Plzeňského kraje, posilující polycentrickou strukturu území. Kromě rozvojové oblasti OB5 Plzeň byly vymezeny i další rozvojové oblasti, stejnoměrně pokrývající území kraje. Rozvojové oblasti jsou propojené rozvojovými osami (osa OS1 a další osy nadmístního významu). Na osách jsou vymezena rozvojová území v obcích, které jsou centry venkovského osídlení. V těchto obcích by se přednostně měly vymezovat zastavitelné plochy výroby, skladování, obchodu a služeb. Zastavitelné plochy pro bydlení se kromě uvedených obcí přednostně vymezují i v dalších centrech venkovského osídlení, jako jsou Břasy, Hromnice, Merklín, Blížejov nebo Černošín. (čl. 2.2. a 3.) Priorita (19) Aktualizace ZÚR usměrňuje a reguluje vymezení zastavitelných ploch výroby, skladování, obchodu a služeb. Přednostně by měly být využity vnitřní rezervy sídel (čl. 2.2.1.). Nové rozsáhlé plochy výroby, skladování, obchodu a služeb aktualizace usměrňuje především do:  rozvojových zón nadmístního významu Bor – Vysočany, CTPark Bor, Jihozápad, Rokycany – Jih a Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně,  do obcí v rozvojové oblasti OB5 a v rozvojových oblastech nadmístního významu,  do vybraných rozvojových území RU1, RU2 a RU3 v rozvojové ose OS1,  do rozvojových území vymezených v rámci nadmístních rozvojových os. Důraz na koncentraci rozvojových aktivit zajišťuje ochranu nezastavitelného území a podporuje polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (např. bývalé vojenské letiště Líně apod.). (čl. 2.2.6.) Priorita (20) Rozvojové záměry byly prověřeny na základě vymezených cílových charakteristik krajiny. Na území kraje byly stanoveny podmínky velkoplošné i maloplošné územní ochrany krajiny s vymezenými krajinnými oblastmi. V rámci specifických oblastí byly v úkolech pro územní plánování vyjádřeny požadavky na ochranu hodnot krajin hluboce zaříznutých údolí, krajin zalesněných kup a kuželů, rybniční krajiny i horských typů krajin vnitřní Šumavy. V kapitole 6. Ochrana přírody jsou vyjádřeny požadavky, dle kterých je do územních plánů nutné zapracovat vyhlášená ZCHÚ, včetně jejich zonace a ochranných pásem, a návrhů na rozšíření stávajících ZCHÚ a na nová ZCHÚ. Stejně tak je nutné do územních plánů obcí zapracovat území soustavy NATURA 2000 - ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Maloplošná zvláště chráněná území a území evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 je nutné hájit před negativními zásahy do jejich území a přitom minimalizovat zásahy do jejich ochranných pásem. U velkoplošných zvláště chráněných území je nezbytné dosáhnout souladu mezi potřebami hospodářského využití, rozvoje osídlení, rozvoje turistiky a cestovního ruchu a potřebami ochrany přírody. Vymezené 17


územní rezervy pro LAPV byly prověřeny v rámci územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. Pro celé území kraje byl vymezen regionální a nadregionální územní systém ekologické stability. Pro územní plány obcí byl stanoven požadavek na zpřesnění území vymezených částí regionálního a nadregionálního ÚSES. V územních plánech je nutné vytvářet podmínky pro spojitost a funkčnost ÚSES a jeho návaznost na sousedící území. Nefunkční části ÚSES je nutné v územních plánech obcí vymezit jako veřejně prospěšná opatření. Požadavky na ochranu krajinných hodnot jsou rovněž vyjádřeny v kapitole 2.2.4., mimo jiné i požadavek, aby větrné elektrárny byly umisťovány na základě vyhodnocení jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území. (čl. 2.2.1. a 2.2.4.) Priorita (21) V rámci kriterií a podmínek pro rozhodování o změnách v území byly stanoveny požadavky na ochranu zeleně a rozvoj rekreačních funkcí především v rozvojové oblasti OB5 Plzeň a v rozvojové ose OS1, pro kterou je požadováno regulovat využití území s cílem omezení vzniku pásové zástavby s nadměrnou koncentrací podnikatelských aktivit a přednostního zabezpečení funkcí území z hlediska infrastrukturních podmínek a podmínek ochrany životního prostředí v návaznosti na vymezení specifické oblasti SON1 Český les. (čl. 3. a 4.) Priorita (22) Zachování a rozvoj hodnot území při využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu je požadováno v kriteriích a podmínkách pro rozhodování o změnách v území a v úkolech pro územní plánování především ve specifických oblastech. V SON2 Podhůří Šumavy je např. požadováno vytváření územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu řeky Otavy jako atraktivity cestovního ruchu, především vodní turistiky, v SON3 Severní Rokycansko je obdobně požadováno vytváření územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu území nejen v přímé vazbě na řeku Berounku, ale také v rámci širšího území včetně rozvoje cyklostezek, hipostezek a peších tras. K tomu je třeba vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti území a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Požadavky na rozvoj různých forem cestovního ruchu byly zapracovány na základě územní studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010. (čl. 3. a 4.) Priorita (23) Pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury bylo zajištěno byla navržena řada záměrů na úpravy sítě silnic i železnic i na úpravy a návrhy tras technické infrastruktury. Při vymezování koridorů a ploch bylo přihlíženo k nárokům minimalizaci fragmentace krajiny. Návrhy byly vymezeny tak, aby nedošlo ke vzniku úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic. Vymezení koridoru vysokorychlostní železnice VR1 bylo trasováno v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. (čl. 2.2.1., 2.2.2. a 5.) Priorita (24) Podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a os jsou v návrhu zajištěny řadou záměrů na úpravy sítě silnic i železnic včetně návrhu koridoru vysokorychlostní železnice. Byly vymezeny obchvaty prioritně na silnicích I. třídy a rovněž i na vybraných silnicích II. a III. třídy, vedoucí ke zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, spojeného se zlepšováním bezpečnosti obyvatelstva a jeho ochrany před hlukem a emisemi. Vymezené návrhy na síti železnic včetně návrhu vysokorychlostní tratě vytvářejí podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy stejně jako vymezení koridorů čtyř dálkových cyklistických tras. (čl. 2.2.1., 2.2.2. a 5.)

18


Priorita (25) Byly stanoveny podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území, zejména pro ochranu před povodněmi. Na základě územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, a na základě Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území, 2011 byly vymezeny plochy územních rezerv pro LAPV Čachrov, Javornice, Kladruby, Kočov I., Kočov II., Ondřejovice, Smolov, Strážiště, Šipín, Všeruby. Na základě zmíněné územní studie bylo do kapitoly 2.2.5. Protipovodňová ochrana území kraje je diferencována je do 4 kategorií z hlediska promítnutí požadavků protipovodňové ochrany do územního plánování. Zvláštní důraz na zlepšování přirozených retenčních schopností území je nutné klást na územní plány obcí v pramenných oblastech a na horních částech toků, zejména ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Domažlice, Horškovský Týn, Klatovy, Nepomuk, Stříbro, Sušice, Tachov. V kapitole 9. Jsou vyjádřeny požadavky na protipovodňovou ochranu, která musí být v první řadě zaměřena na retenci vody v krajině, tedy na způsoby hospodaření a od nich se odvíjející krajinné struktury. (čl. 2.2.5.) Priorita (26) Omezení výstavby v záplavových územích je podpořeno vymezením území řízené inundace na řekách Mži, Otavě, Radbuze, Úhlavě a Úslavě jako ploch územních rezerv. Vymezení bylo provedeno na základě výsledků územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. (čl. 2.2.5. a 5.6.2.) Priorita (27) Priorita byla naplněna především vymezením sídelních center a struktury rozvojových oblastí a os a specifických oblastí republikového i nadmístního významu. Umísťování ploch veřejné infrastruktury, tedy především zastavitelných ploch výroby, skladování, obchodu a služeb, je přednostně řešeno:  v rozvojových zónách nadmístního významu Bor – Vysočany, CTPark Bor, Jihozápad, Rokycany – Jih, Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně,  v obcích v rozvojové oblasti OB5 a v rozvojových oblastech nadmístního významu,  ve vybraných rozvojových územích RU1, RU2 a RU3 v rozvojové ose OS,  v rozvojových územích vymezených v rámci nadmístních rozvojových os. Vytváření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť je podpořeno řadou záměrů na úpravy sítě silnic i železnic včetně návrhu koridoru vysokorychlostní železnice. V místě bývalého vojenského letiště Plzeň – Líně je vymezena rozvojová zóna nadmístního významu „Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně“, kde se rovněž navrhuje umístit veřejné logistické centrum. (čl. 2.2.1., 3. a 4.) Priorita (28) Priorita je naplňována především v územních plánech měst. V zásadách územního rozvoje je priorita vyjádřena v kapitole 2.2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji, především v požadavcích usměrňovat výstavbu v obcích s cílem omezit vznik nových satelitních obytných lokalit vyvolávajících nadměrné infrastrukturní investice a vytvářejících prostorově – sociální segregaci s negativními vlivy na soudržnost obyvatel území a v požadavcích regulovat lokalizaci a koncentraci vybavenosti především s ohledem na dopravní předpoklady území a další funkce (zejména vytváření souvislých ploch veřejné zeleně, památkovou ochranu a zachování civilizačních a kulturních hodnot), (čl. 2.2.6.) Priorita (29) Priorita je naplňována především v územních plánech měst. V zásadách územního rozvoje je priorita vyjádřena v kapitole 2.2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji, především požadavkem na zlepšení dopravní dostupnosti zpřesňováním vymezených koridorů pro zkapacitnění silničních komunikací, preferencí přestaveb nevyhovujících 19


úseků zejména v průtazích sídel, odstranění kolizních míst a bodových závad a modernizace a přestavby železničních tratí č. 170, 180, 183 a 190. (čl. 5.) Priorita (30) Priorita je naplněna především důrazem na zásobování obyvatelstva pitnou vodu i za předpokladu klimatických změn. Na základě územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, a na základě Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území, 2011 byly vymezeny plochy územních rezerv pro LAPV, které mají význam z hlediska akumulace povrchových vod. (čl. 2.2.6. a 5.3.2.) Priorita (31) Zásady územního rozvoje blíže neusměrňují vytváření podmínek pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, důraz je kladen především na minimalizaci negativních vlivů výstavby větrných elektráren, jejich umísťování je podmíněno vyhodnocením jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území. (čl. 2.2.4.) Priorita (32) Priorita je naplňována především v územních plánech měst. V zásadách územního rozvoje je priorita vyjádřena v kapitole 2.2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji, především požadavkem na usměrňování výstavby v obcích s cílem omezit vznik nových satelitních obytných lokalit vyvolávajících nadměrné infrastrukturní investice a vytvářejících prostorově – sociální segregaci s negativními vlivy na soudržnost obyvatel území. (čl. 2.)

20


E.2. Odůvodnění změn řešení Změny ZÚR Plzeňského kraje v rámci Aktualizace č. 1 uvádějí ZÚR PK do souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a s platným zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a se souvisejícími právními předpisy. Aktualizace ZÚR PK dále reaguje na výsledky rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a aktuální požadavky na změny nadmístního charakteru v území. V rámci Aktualizace č. 1 ZÚR PK dochází rovněž k odstranění možných nejednoznačností výrokové části, formulačních nepřesností (zjevné textové opravy nejsou dále odůvodňovány). ad 2. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území včetně zohlednění priorit stanovených v PÚR ČR Názvy kapitol 2. a 2.1. byly přehozeny z důvodu zajištění souladu s platným zněním prováděcí vyhlášky a s PÚR ČR. ad 2.1. Hlavní cíle Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje Oba odstavce byly z kapitoly vypuštěny vzhledem k jejich neaktuálnosti. ad 2.2.1. Prostorové uspořádání - rozvoj sídelní struktury Požadavek na zvýšení důrazu na rozvoj sídelních center s pověřenými úřady, případně i menších venkovských obcí, které se vyznačují komplexní vybaveností, vychází z potřeby zlepšení slabých stránek kraje a omezení případných hrozeb (např. slabé stránky „Nerovnoměrné rozložení center a jejich nízký rozvojový potenciál – především v okrajových částech kraje“, „Omezená dostupnost služeb ve venkovských oblastech“, hrozba „Ohrožení sídelní funkce některých obcí po zániku základní občanské vybavenosti, zejména základních škol v obci“ apod.) viz Úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 94 a 95. Požadavek rovněž podporuje příležitosti „Posilování potenciálu nižších center osídlení“ nebo „Podpora rozvoje občanské vybavenosti ve venkovských oblastech kraje“. Sídelní struktura je znázorněna v kartogramu č. 1. Požadavek „při územně plánovací činnosti a při realizaci záměrů ZÚR vycházet ze závěrů stanoviska k posouzení vlivů koncepce ZÚR na životní prostředí“, byl doplněn na základě stanoviska MŽP č.j. 67856/ENV/13 ze dne 27.9.2013, které v požadavcích k provádění koncepce v bodech 7 – 27 stanovuje podmínky pro minimalizaci vlivů na životní prostředí. ad 2.2.2. Rozvoj dopravní infrastruktury Doplnění prvního bodu o regionální okruh vychází z návrhu Koncepce dopravy Plzeňského kraje, SUDOP PRAHA a.s., Atelier T-plan, spol. s r.o., BOHEMIA PLAN, spol. s r.o., IKP Consulting Engineers, spol. s r.o., 2007. Úpravy v dalších bodech pouze zpřesňují původní text. Vymezení aglomeračního a regionálního okruhu včetně alternativního spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 je znázorněno v kartogramu č. 2 a ve výkresu B2 Koncepce silniční dopravy.

21


Kartogram č. 1 – Sídelní struktura

22


Kartogram č. 2 – Koncepce silniční dopravy

23


ad 2.2.3. Rozvoj technické infrastruktury Text „jako územní rezervy koridory VVN“ se vypouští vzhledem k tomu, že navrhované koridory VVN nejsou vymezeny jako územní rezerva. ad 2.2.4. Ochrana krajinných hodnot Původní text byl změněn na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. září 2010 sp.zn. 4 Ao 5/2010, který v ZÚR PK zrušil použitou definici pojmu farma větrných elektráren jako soubor čtyř a více stožárů větrných elektráren provozně souvisejících. Nyní se požaduje posuzování navrhovaných elektráren především z hlediska komplexních dopadů na sídla a krajinný ráz bez ohledu na počet stožárů. Požadavek na umísťování větrných elektráren na základě vyhodnocení jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území byl doplněn v souladu s prioritou 31 v Politice územního rozvoje ČR 2008, kde se klade důraz na minimalizaci negativních vlivů výroby energie z obnovitelných zdrojů. ad 2.2.5. Protipovodňová ochrana Požadavky na promítnutí protipovodňové ochrany v územních plánech obcí podle diferenciace území kraje do 4 kategorií vycházejí ze závěrů územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, str. 100. Kategorizace vychází z průmětů jevů, které byly zjištěny v uvedené studii: míst vzniku povodní, lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod významných z hlediska ochrany před povodněmi a omezování účinků sucha a rozlivových území. Z uvedené kategorizace rovněž vychází požadavek na zvláštní důraz na zlepšování přirozených retenčních schopností krajiny v horních částech povodí (ve vybraných SO ORP, které se nacházejí ve 3., popř. 4. kategorii). Členení území je znázorněno v kartogramu č. 3. ad 2.2.6. Vymezování rozvojových ploch Požadavek, aby se do rozvojových zón umísťovaly zařízení s plochou nad 30 ha, se vypouští vzhledem k tomu, že v současnosti již není nutné regulovat umísťování rozsáhlých logistických areálů, nově se nyní požaduje, aby se do vyjmenovaných rozvojových zón nadmístního významu přednostně umísťovaly především nové plochy výrobních a komerčních zařízení. Názvy rozvojových zón byly upraveny z hlediska jejich sjednocení. Průmyslová zóna Litice – Radobyčice je ze seznamu rozvojových zón nadmístního významu vypuštěna na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle připomínek Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 1). Do seznamu rozvojových zón nadmístního významu byl nově doplněn Chotěšov vzhledem k nadmístnímu významu a celkovému počtu pracovních míst (zdůvodnění v čl. 3.1.1.2.) Vypuštění plošného limitu (15 ha v ZÚR PK) při vymezování výrobních a obslužných zařízení ve vybraných lokalitách a jeho nahrazení výčtem rozvojových oblastí a rozvojových území bez omezení výměry, tudíž zjednodušení podmínek pro umísťování zastavitelných ploch výroby, skladování, obchodu a služeb, vychází z potřeby podpořit investiční aktivity v kraji a ze snahy podpořit přírůstek pracovních příležitostí i v menších obcích, viz slabou stránku „Vysoká koncentrace investic do Plzně a naopak nižší podíl nových investic mimo centrální část kraje“ (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96). Původně v ZÚR stanovené plošné limity reagovaly jednak na potřebu omezit vznik nových výrobních a obslužných zařízení v nevhodných územních podmínkách s možnými

24


negativními vlivy na životní protředí a jednak na potřebu orientovat tato zařízení na plochy brownfields. Kartogram č. 3 – Kategorizace území z hlediska protipovodňové ochrany

25


Vymezení lokalit, kde je třeba přednostně umísťovat zastavitelné plochy pro bydlení, reaguje především na požadavky zajištění zásobování vodou a čištění odpadních vod. Současně bylo zjednodušeno a týká se všech obcí, které jsou součástí rozvojových os a oblastí a dalších sídelních center a center venkovského osídlení. Zjednodušení vychází z výsledků SWOT analýzy Úplné aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, (str. 95). Toto usměrnění má eliminovat hrozbu „Pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu“ potlačit slabé stránky „Nedostatek připravených pozemků pro bytovou výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni“ a „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“ a současně zefektivnit náklady na veřejnou infrastrukturu, zajistit zlepšení možnosti dopravní dostupnosti a ochrany nezastavěných částí území Plzeňského kraje. ad 3.1.1. OB5 Rozvojová oblast Plzeň Zmenšení rozsahu vymezení OB5 Rozvojové oblasti Plzeň o obce Blatnice, Heřmanova Huť, Hněvnice, Kbelany, Přehýšov a Rochlov bylo provedeno především na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Nýřany (Územně analytické podklady SO ORP Nýřany, úplná aktualizace 2010). Uvedené obce byly doplněny do vymezeného území rozvojové osy OS1 Praha-Plzeň-hranice ČR (-Nürnberg), která je obsažena v Politice územního rozvoje ČR 2008, která jejich územím prochází a na kterou je v tomto území vázán rozvojový potenciál. Do rozvojové oblasti OB5 byla doplněna obec Ejpovice vykazující jednoznačné vazby na město Plzeň (především ve vyjížďce a dojížďce obyvatel a zaměstnaných). ad 3.1.1.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Kritérium pro rozhodování o změnách v území, které požaduje neumísťovat mimo území Plzně velká zařízení pro cestovní ruch, se mění z důvodu nevhodné formulace a naopak se zdůrazňuje požadavek na vytváření podmínek pro rozvoj denní rekreace obyvatel Plzně a okolí, což lépe odpovídá požadavku Úplné aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96 – využití příležitosti „Rozšíření nabídky forem cestovního ruchu, zejména rozvoj wellnes turistiky, event. turistiky a kongresové turistiky“. ad 3.1.1.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na optimalizaci řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslové zóny Litice – Radobyčice se vypouští vzhledem na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle návrhu Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 1). Upřesnění názvů Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně a Jihozápad bylo provedeno v souladu s přejmenování celého bodu 2.2.6. V souladu s požadavky na ochranu životního prostředí v přilehlých obcích je využití zóny Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně včetně veřejného logistického centra podmíněno zajištěním dopravního připojení na dálniční křižovatku Nová Ves. Nově byla vymezena rozvojová zóna nadmístního významu Chotěšov vzhledem k významu, který má pro stabilitu a rozvoj pracovních příležitostí (cca 4000) v této části Plzeňského kraje. Zóna je vymezena v návaznosti na stávající výrobní areál a vytváří podmínky ke stabilizaci významného regionálního zaměstnavatele a k jeho dalšímu rozvoji na ploše omezené územními limity. V rámci pořizování aktualizace ZÚR bylo umístění zpřesněno 26


při plném respektování územních limitů (ochrané pásmo vodního zdroje, záplavové území, ÚSES). Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 3.2.1. OS1 Rozvojová osa Praha-Plzeň-hranice ČR/Německo (-Nürnberg) Název kapitoly 3.2.1. se mění na OS1 Rozvojová osa Praha-Plzeň-hranice ČR/Německo (Nürnberg) mění vzhledem k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Politika územního rozvoje ČR vymezila rozvojovou osu OS1 souvisle mezi Prahou a hranicí ČR (Rozvadov). Proto byly do této rozvojové osy v souladu s čl. 37 a stanoviskem MMR č.j. 25028/2013-81 ze dne 25. 7. 2013 doplněny obce Benešovice, Blatnice, Hněvnice, Heřmanova Huť, Kamenný Újezd, Kbelany, Klabava, Kladruby, Kostelec, Litohlavy, Medový Újezd, Osek, Přehýšov, Rochlov, Rokycany, Stříbro, Svojkovice a Volduchy. Uvedené obce svým charakterem naplňují předpoklady zvýšených požadavků na změny v území a proto byly původně zahrnuty do rozvojových oblastí nadmístního významu RO3 Rokycany a RO4 Stříbro, resp. rozvojové oblasti republikového významu OB5 Plzeň. Uvedené obce mají velký rozvojový potenciál především díky příznivé poloze v blízkosti křižovatek na dálnici D5 a současně dobré dostupnosti do Plzně. Obce Hůrky, Cheznovice, Strašice, Těně a Týček byly vyřazeny z OS1 a připojeny k nově vymezené SON5 Specifické oblasti Brdy a k SON3 Specifické oblasti Severní Rokycansko na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Rokycany (Územně analytické podklady SO ORP Rokycany, úplná aktualizace 2010). Obce vykazují špatný stav v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Do území obcí Hůrky, Cheznovice a Strašice zasahuje přírodní park Trhoň. Většina obcí přímo sousedí s vojenským újezdem Brdy, který je zařazen do specifické oblasti i na území Středočeského kraje. Název k.ú. Chotětín byl do seznamu k.ú obce Zbiroh, která nejsou součástí OS1, doplněn pouze z důvodu dosažení souladu mezi textovou a grafickou částí. Přehled rozvojových území byl do kapitoly zařazen vzhledem k potřebě souladu s kapitolou 2.2.6. Vymezování rozvojových ploch a grafickou částí. Rozvojová území na ose OS1 se oproti původnímu řešení ZÚR PK nerozšiřují. ad 3.2.1.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na koncentraci podnikatelských aktivit byl přeformulován z hlediska souladu s používaným názvoslovím („rozvojové zóny nadmístního významu“) a s přehledem vymezených rozvojových území (RU1 až RU3). Požadavek na ochranu hodnot krajinného typu rybničních oblastí byl zpřesněn a přeformulován v souladu s terminologií stavebního zákona, jeho věcný obsah se však nemění. Vypuštění geografického názvu „Tisová“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze u Tisové.

27


ad 3.3.1. RO1 Rozvojová oblast Domažlice Obec Trhanov byla vyřazena z RO1 na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Domažlice (Územně analytické podklady SO ORP Domažlice, úplná aktualizace 2010) a vzhledem k tomu, že je součástí SON1 Specifické oblasti Český les. Obec územně souvisí s obcí Chodov (již je v SON1), žije zde cca 550 obyvatel, obec má deficit v podmínkách soudržnosti společenství obyvatel území, neleží na dopravní ose silnice I. třídy I/26. ad 3.3.1.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 3.3.2. RO2 Rozvojová oblast Klatovy Zmenšení RO2 je dáno vypuštěním odlehlých a nesouvisejících katastrálních území, která svým charakterem neodpovídají rozvojové oblasti. ad 3.3.2.1. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vypuštění geografického názvu „Chudenicko“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Chudenicku. Odstavec požadující „Usměrňovat využití území zejména s ohledem na širší region, rozvoj rekreace a ochranu životního prostředí (zejména ve specifické oblasti SON2 Podhůří Šumavy) byl doplněn vzhledem k tomu, že území obce Nýrsko zasahuje jako do RO2, tak i do SON2, kde je prioritním kritériem pro rozhodování o změnách v území regulace výstavby s ohledem na zachování příznivých podmínek životního prostředí a rekreačních předpokladů území. ad 3.3.3 RO3 Rozvojová oblast Rokycany Obec Dobřív byla vyřazena z RO3 na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území (Územně analytické podklady SO ORP Rokycany, úplná aktualizace 2010). Obec byla na základě svých charakteristik, zejména podmínek hospodářského rozvoje a přírodních podmínek, připojena k SON5 Specifické oblasti Brdy. Obec Ejpovice byla přeřazena do rozvojové oblasti OB5 Plzeň, neboť vykazuje jednoznačné vazby na město Plzeň (především ve vyjížďce a dojížďce). ad 3.3.3.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

28


ad 3.3.4.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl doplněn v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 3.3.5.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na přednostní vymezování ploch pro výrobu, skladování a služby ve vyjmenovaných k.ú. byl zpřesněn, aby nedocházelo k rozsáhlejšímu vymezování zastavitelných ploch i v odlehlých částech Sušice, které mají venkovský charakter bez potřebné dopravní a technické infrastruktury a nenavazují na jádrové území. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na usměrňování využití území vychází z potřeby potlačení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu (Sušice je rovněž součástí specifické oblasti SON2) a z potřeby naplnění příležitosti „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavky na tvorbu územních podmínek pro možnou integraci různých forem cestovního ruchu, především pak vodní turistiky, vychází z doporučení pro zapracování do územně plánovací dokumentace z územní studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010, str. 166. ad 3.3.6.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na usměrňování využití území vychází z potřeby potlačení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu (např. oblast podél Berounky, Český les) a z potřeby naplnění příležitosti „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 3.4.1 OR1 Rozvojová osa Plzeň – Kralovice – hranice kraje Název OR1 se mění z důvodu neovlivňování způsobu vymezení rozvojové osy na území Ústeckého kraje. Vymezení rozvojové osy ani rozvojových území ležících na ní se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008).

29


ad 3.4.1.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Úkol pro územní plánování, který požadoval umísťovat rekreační zástavbu v hluboce zaříznutých údolích řeky Střely a jejích přítoků a dochované části údolí využívat především pro turistiku se vypouští vzhledem k nesprávné formulaci. Cílem bylo naopak potlačit rozvoj rekreační zástavby v územích s vysokou krajinnou hodnotou a eliminace slabé stránky „Poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou zejména ve venkovských oblastech“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93. ad 3.4.2. OR2 Rozvojová osa Plzeň – Nepomuk – hranice kraje Název OR2 byl změněn z důvodu neovlivňování způsobu vymezení rozvojové osy na území Jihočeského kraje. Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008). Do seznamu katastrálních území, v jejichž hranicích bylo provedeno vymezení rozvojových území v rámci rozvojové osy OR2, se doplňuje k.ú. Hradiště u Blovic na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D) a vzhledem k tomu, že uvedené k.ú. je součastí urbanizovaného území Blovic a jsou zde soustředěny hlavní rozvojové záměry a zastavitelné plochy dle platné územně plánovací dokumentace města. ad 3.4.2.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na usměrňování využití území vychází z potřeby potlačení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu a z potřeby naplnění příležitosti „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 3.4.3. OR3 Rozvojová osa Plzeň – Klatovy – hranice SRN Název OR3 byl upraven vzhledem k prodloužení osy od Klatov až po hranice SRN. Vymezení rozvojové osy bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008). Do stávajícího vymezení osy se doplňují ty obce, přes které prochází silnice I. třídy I/27 jižně od Klatov.

30


Osa OR3 byla prodloužena z důvodů návaznosti na rozvojovou osu vymezenou v Zemském rozvojovém programu Bavorska (2006), která je vázána na mezinárodní silnici E53 – I/27. Prodloužení současně reaguje na požadavek „Zkapacitnění vazeb města Klatovy a Sušice na přilehlé území SRN“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 94. Do seznamu katastrálních území, v jejichž hranicích byla vymezena rozvojová území, se doplňují uvedená katastrální území Malá Víska u Klatov a Vrhaveč u Klatov a Běšiny, které mají výrazné rozvojové předpoklady zejména pro rozvoj sídelních funkcí a cestovního ruchu. ad 3.4.3.1 Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území S ohledem na to, že v úseku Klatovy – Železná Ruda se jedná především o dopravní osu, nepočítá se v průchodu územím CHKO Šumava s vymezováním rozvojových území. Využití území, kromě zabezpečení požadavků dopravního propojení, musí být usměrňováno prioritně s ohledem na požadavky ochrany přírodního prostředí, stabilitu stávajícího osídlení a přiměřené využití potenciálu pro cestovní ruch. Druhý odstavec byl doplněn v souladu se stanoviskem Správy národního parku Šumava a chráněné krajinné oblasti Šumava, zn. NPS 08566/2013, ze dne 11.12.2013. Ve druhém odstavci byl zpřesněn pojem „zastavitelné plochy“ v souladu s terminologií platného stavebního zákona. ad 3.4.3.2 Úkoly pro územní plánování obcí Vypuštění geografického názvu „Chudenicko“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Chudenicku, obsah požadavku je dále pouze pojmově zpřesněn v souladu s terminologií stavebního zákona, jeho věcný obsah se nemění. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na usměrňování využití území vychází z potřeby potlačení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu a z potřeby naplnění příležitosti „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 3.4.4. OR4 Rozvojová osa Plzeň – Domažlice – hranice ČR Název OR4 byl změněn z důvodu nemožnosti ovlivňovat vymezování rozvojových os na území SRN. Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008).

31


ad 3.4.4.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na usměrňování využití území vychází z potřeby potlačení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu a z potřeby naplnění příležitosti „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 3.4.5. OR5 Rozvojová osa Bor (dálnice D5) – Planá – hranice kraje Název OR5 byl změněn z důvodu neovlivňování způsobu vymezení rozvojové osy na území Karlovarského kraje, z důvodu zpřesnění názvu obce Planá (nikoli k.ú.) a dále vzhledem k tomu, že osa v zásadě míjí město Tachov a směřuje do Boru a k dálnici D5 podél silnice I/21. Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008. ad 3.4.5.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Pojem veřejná infrastruktura byl opraven ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. ad 3.4.5.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vypuštění geografického názvu „Plánsko“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Plánsku, obsah požadavku je dále pouze pojmově zpřesněn v souladu s terminologií stavebního zákona,, jeho věcný obsah se nemění. ad 3.4.6. OR6 Rozvojová osa Bor (dálnice D5) – Domažlice Název OR6 byl změněn vzhledem k tomu, že osa v začíná u Boru na dálnici D5. Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008). Do seznamu katastrálních území, v jejichž hranicích byla vymezena rozvojová území, se doplňuje katastrální území „Hostouň u Horšovského Týna“vzhledem k tomu. že Hostouň patří mezi sídelní centra (dle kap. 2.2.1.) leží na silnici II/195 a v blízkosti navrhované

32


Českoleské tangenciály a má územní předpoklady pro zajištění rozvojových potřeb a stabilizace přilehlých obcí. ad 3.4.6.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Zpřesnění požadavku na usměrňování využití ploch bylo upraveno vzhledem k částečnému překryvu osy se specifickou oblastí SON1 s akcentováním zajištění ochrany hodnot území, především kvalitního životního prostředí jako předpokladu pro rozvoj cestovního ruchu. Pojem veřejná infrastruktura byl opraven ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. ad 3.4.6.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vypuštění geografického názvu „Borska“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Borsku, obsah požadavku je pouze pojmově zpřesněn v souladu s terminologií stavebního zákona, jeho věcný obsah se nemění. ad 3.4.7. OR7 Rozvojová osa Domažlice – Klatovy Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008). ad 3.4.7.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Pojem veřejná infrastruktura byl opraven ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. ad 3.4.7.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vypuštění geografického názvu „Chudenicko“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Chudenicku, obsah požadavku je pouze pojmově zpřesněn v souladu s terminologií stavebního zákona, jeho věcný obsah se nemění. ad 3.4.8. OR8 Rozvojová osa Klatovy – Horažďovice – hranice kraje Název OR8 byl změněn z důvodu neovlivňování způsobu vymezení rozvojové osy na území Jihočeského kraje. Vymezení rozvojové osy se obsahově nemění, pouze bylo pojmově zpřesněno, tj. po formální stránce uvedeno do souladu s grafickou částí a s požadavkem vymezení v podrobnosti obcí (adekvátně k čl. 39 písm. c) a čl. 172 písm. a) Politiky územního rozvoje ČR 2008).

33


ad 3.4.8.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na usměrňování využití území byl upraven vzhledem k tomu, že nedochází k překryvu osy a se specifickou oblastí SON2. Pojem veřejná infrastruktura byl opraven ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. ad 3.4.8.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vypuštění geografického názvu „Nalžovsko“ bylo provedeno vzhledem k potřebě chránit hodnoty na celém území vymezeného krajinného typu, nikoliv pouze na Nalžovsku, obsah požadavku je pouze pojmově zpřesněn v souladu s terminologií stavebního zákona, jeho věcný obsah se nemění. ad 4.1.1.2 Úkoly pro územní plánování obcí Úkoly pro územní plánování obcí byly formulovány podle čl. 69 politiky územního rozvoje ČR. Tento požadavek vyplynul rovněž ze stanoviska MMR č.j. 25028/2013 - 81 ze dne 25. 7. 2013. Odkaz na bod 10.2. se vypouští, neboť územní studie Šumava již byla zpracována a vložena do evidence územně plánovací činnosti a je územně plánovacím podkladem, jehož způsob a možnost využití stanoví přímo stavební zákon. Výsledky byly využity již při Aktualizaci č. 1 ZÚR PK. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavky na vyšší využití rekreačního potenciálu řeky Otavy jako atraktivity cestovního ruchu, především pro vodní turistiku, vychází z doporučení pro zapracování do územně plánovací dokumentace ze studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010, str. 166. Požadavek na vytváření podmínek pro obnovování a zřizování malých vodních nádrží vychází ze závěrů územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, str. 100. Území se nachází v horních částech povodí, kde je hlavním požadavkem zvyšování retenčních schopností území především návrhem rozšíření ploch vzrostlé zeleně, zřizováním suchých poldrů, malých vodních nádrží, revitalizací vodních toků atd. ad původní 4.1.2. SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko Původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko, která byla vymezena v PÚR ČR 2006, byla z PÚR ČR 2008 vypuštěna. V souladu s úkoly pro územní plánování, které jsou uvedeny v bodě (174) v PÚR ČR 2008, byla však na místě původní SOB3 vymezena nadmístní specifická oblast SON7 Specifická oblast Kralovicko.

34


ad 4.2.1. SON1 Specifická oblast Český les Změny ve vymezení SON1 Specifické oblasti Český les byly provedeny na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zprávu o uplatňování ZÚR PK, kapitolu A. Území SON1 bylo rozšířeno o obce Hostouň, Otov, Poběžovice, Trhanou a Vlkanov na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Domažlice (Územně analytické podklady SO ORP Domažlice, úplná aktualizace 2010). Obce Hostouň, Otov, Trhanov a Vlkanov navazují na stávající vymezení SON 1 a vykazují obdobné problémy v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Obec Poběžovice je jedním z přirozených center tohoto území a její zařazení do specifické vytváří podmínky pro stabilizaci území, a současně umožňuje zajištění územní celistvosti vymezené specifické oblasti. Do území uvedených obcí zasahuje přírodní park Český les, část Domažlice, což rovněž přispívá k jejich zařazení do specifické oblasti. ad 4.2.1.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Rekonstrukce a přeložka silnice II/199 v úseku Halže – Pavlův Studenec včetně vodotechnických opatření již byla realizována. ad 4.2.2. SON2 Specifická oblast Podhůří Šumavy Změny ve vymezení SON2 Specifické oblasti Podhůří Šumavy byly provedeny na základě Územní studie Šumava a požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zprávu o uplatňování ZÚR PK, kapitolu A. Území SON2 bylo rozšířeno o obce Běšiny, Hejná, Kejnice, Nýrsko, Strážov a Všeruby na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a územně analytických podkladů úplné aktualizace 2010 ORP Domažlice, ORP Klatovy a ORP Horažďovice. Rozšíření zahrnuje krajinně hodnotné území s požadavky na ochranu jeho hodnot a podporu podmínek rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Obec Všeruby je společně s dalšími obcemi z SON2 součástí přeshraničního sdružení Královský hvozd, do území Všerub rovněž zasahuje přírodní park Český les. Obce Běšiny a Strážov jsou přirozenými centry území a vhodně doplňují území specifické oblasti. Obce Hejná a Kejnice vykazují z hlediska vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území obdobný stav jako většina obcí v SON2 - špatný stav v hospodářském rozvoji a v soudržnosti společenství obyvatel území. ad 4.2.2.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl zpřesněn a rozšířen podle aktuálního stavu záměrů změn v dopravní infrastruktuře a vzhledem k vymezení LAPV. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

35


Požadavky na tvorbu územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu řeky Otavy jako klíčové atraktivity cestovního ruchu ve východní části území, především vodní turistiky, vychází z doporučení pro zapracování do územně plánovací dokumentace z územní studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010, str. 166. ad 4.2.3 SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko Název specifické oblasti SON3 byl změněn z důvodu jejího rozšíření o obce ze severní části Rokycanska. Rozšíření bylo provedeno v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (174). Jedná se o území vykazující relativně vyšší míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje území, které má být po upřesnění vymezeno jako specifická oblast. Změny ve vymezení SON3 Specifické oblasti Severní Rokycansko byly provedeny na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zpráva o uplatňování ZÚR PK, kapitolu A. Území SON3 Specifické oblasti Severní Rokycansko bylo rozšířeno o obce Bezděkov, Březina, Drahoňův Újezd, Chomle, Líšná, Sebečice, Skomelno, Týček, Vejvanov a Zbiroh (k.ú. Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška) na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Rokycany (Územně analytické podklady SO ORP Rokycany, úplná aktualizace 2010). Všechny uvedené obce kromě města Zbiroh vykazují problémy ve vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Ze správního území města Zbiroh (součást rozvojové osy OS1) byla do specifické oblasti zařazena pouze odlehlá katastrální území (k.ú. Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška), která se vyznačují obdobně nízkou úrovní podmínek vyváženosti, jako mají okolní malé obce. Kromě nízké úrovně vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje území přispěl k zařazení obcí Březina, Drahoňův Újezd, Sebečice a Vejvanov do specifické oblasti i fakt, že se na jejich území také nachází přírodní park Radeč. ad 4.2.3.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na stanovení podmínek pro využití rekreačního potenciálu území byl přeformulován z hlediska větší podpory tohoto využití. ad 4.2.3.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na posílení obytných, rekreačních a podnikatelských funkcí v návaznosti na stávající sídla byl upraven z hlediska potřeby víc chránit zachování podmínek kvalitního životního prostředí, především na území CHKO Křivoklátsko. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek na ochranu hodnoty krajin hluboce zaříznutých údolí Berounky a jejích přítoků byl upraven z hlediska potřeby vyšší ochrany hodnot krajiny. Požadavky na vytváření územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu a na zlepšení dopravní obslužnosti území ve vazbě na řeku Berounku a další navazující požadavky z hlediska podpory turistiky vychází z doporučení pro zapracování do územně

36


plánovací dokumentace z územní studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010, str. 166-168. ad 4.2.4 SON4 Specifická oblast Bezdružicko Území SON4 bylo rozšířeno o obce Čerňovice, Pernarec a Pňovany na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Nýřany (Územně analytické podklady SO ORP Nýřany, úplná aktualizace 2010). Uvedené obce vykazují z hlediska vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území problémy buď v podmínkách hospodářského rozvoje, nebo v podmínkách soudržnosti obyvatel území. Dále bylo území SON4 rozšířeno o obce Erpužice, Kšice, Sulislav, Sytno, Trpísty, Únehle, Vranov a Záchlumí na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Stříbro (Územně analytické podklady SO ORP Stříbro, úplná aktualizace 2010). Uvedené obce vykazují z hlediska vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území špatný stav buď v podmínkách hospodářského rozvoje, nebo v podmínkách soudržnosti obyvatel území. ad 4.2.4.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Doplnění požadavku na zvýšení důrazu na přírodně šetrné zemědělství vychází z potřeby reagovat na SWOT analýzu Úplnoé aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93 (příležitost „Rozvoj ekologických forem zemědělství“ a hrozba „Intenzifikace zemědělství“). Požadavek na vytváření podmínek pro využití rekreačního potenciálu krajinných celků podporuje příležitost „Vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech“, viz Úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96. Požadavek na posilování osídlení nabídkou volných ploch pro přiměřený rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit v území vychází z potřeby naplnění příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na vytváření podmínek pro rozvoj geoparku vychází ze skutečnosti, že na území SON4 se nachází geopark GeoLoci, který je významnou hodnotou tohoto území a příležitostí pro jeho další rozvoj. ad 4.2.4.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavky na prověření návrhu obchvatu Kokašice – Nová Ves a na stabilizaci propojení železniční tratě Bezdružice – Teplá byly vypuštěny vzhledem k neaktuálnosti těchto záměrů. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí byl uveden do souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

37


Požadavek na vymezení ploch a zařízení spojených s posláním geoparku GeoLoci vychází z potřeby zajištění potřebné veřejné infrastruktury, která je podmínkou pro využití geoparku jako iniciátora udržitelného rozvoje cestovního ruchu. ad 4.2.5. SON5 Specifická oblast Brdy Vymezení SON5 Specifické oblasti Brdy bylo provedeno v souladu s úkoly pro územní plánování, které jsou uvedeny v bodě (174) v PÚR ČR 2008. Jedná se o území, vykazující relativně vyšší míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje území, které má být po upřesnění vymezeno jako specifická oblast. Požadavek „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje", vychází i ze Zprávy o uplatňování ZÚR PK, kapitola A. Vymezení specifické oblasti SON5 Brdy bylo provedeno na území obcí Hůrky, Cheznovice, Medový Újezd, Strašice, Těně a Týček (byly vyřazeny z OS1 a připojeny k nově vymezené SON5 Specifické oblasti Brdy), dále Borovno, Čížkov, Dobřív, Míšov, Mladý Smolivec, Nové Mitrovice, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Trokavec a Vísky na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a územně analytických podkladů - úplné aktualizace 2010 ORP Rokycany, ORP Blovice a ORP Nepomuk. Obce vykazují nevyhovující stav v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Ze správního území města Spálené Poříčí byly do SON5 začleněny pouze k.ú. Číčov, Hořehledy, Hořice, Lučiště a Záluží u Spáleného Poříčí, která vhodně doplňují vymezené území a vzhledem ke své odlehlé poloze vykazují nižší míru vyváženosti územních podmínek, než je celkový průměr Spáleného Poříčí, který je především ovlivňován jeho jádrovým územím. Většina obcí přímo sousedí s vojenským újezdem Brdy, který je zařazen do specifické oblasti i na území Středočeského kraje. Vymezené území vyžaduje zvýšenou ochranu krajinných hodnot – do území zasahují přírodní parky Brdy, Trhoň a Pod Štědrým. ad 4.2.5.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na posilování stability sídelní struktury regionu vychází z čl. 2.2.1. a potřeby naplnění příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplnou aktualizaci územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na vytváření podmínek pro využití rekreačního potenciálu vychází z potřeby rozvíjení příležitostí „Zpřístupnění vojenského újezdu Brdy“ a „Rozvoj sítě cyklostezek regionálního a nadregionálního významu“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96. ad 4.2.5.2 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na tvorbu podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu vychází z republikových priorit územního plánování (PÚR ČR, čl. 22) a z potřeby potlačení slabé stránky „Výrazná koncentrace atraktivit cestovního ruchu v Plzni, na Šumavě“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí je uveden v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

38


Požadavek na posilování osídlení nabídkou volných ploch pro přiměřený rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit v území vychází čl. 2.2.1. a z potřeby využití příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 4.2.6. SON6 Specifická oblast Kralovicko SON6 Specifická oblast Kralovicko byla vymezena v souladu s úkoly pro územní plánování, které jsou uvedeny v bodě (174) v PÚR ČR 2008, na místě původní SOB3 RakovnickoKralovicko-Podbořansko. Vymezeníi a kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování obcí byly převzaty z původní SOB3. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí je uveden v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Požadavek a ochranu hodnot krajiny vychází čl. 2.2.4. a z výsledků Úplné aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93, (silné stránky „Hodnotné krajiny hluboce zaříznutých údolí některých toků především v severní polovině kraje, hodnotné rybniční krajiny, a krajiny zalesněných kuželů a kup“, zlepšení slabé stránky „Poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou ve venkovských oblastech“ a využití příležitosti „Zamezení / regulace výstavby ve volné krajině“). Podpora vytváření územních podmínek umožňující vyšší využití rekreačního potenciálu a na zlepšení dopravní obslužnosti území ve vazbě na řeku Berounku a další navazující požadavky z hlediska podpory turistiky vychází z doporučení pro zapracování do územně plánovací dokumentace z územní studie Posouzení podmínek pro vodní turistiku v Plzeňském kraji, DHV CR, spol. s r.o., 2010, str. 166-168. ad 4.2.7. SON7 Specifická oblast Sedmihoří Vymezení SON7 bylo provedeno na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zprávu o uplatňování ZÚR PK, kapitolu A. Vymezení SON7 bylo provedeno na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zprávu o uplatňování ZÚR PK, kapitolu A. Do této specifické oblasti byly zařazeny obce Bukovec, Černovice, Honezovice, Kotovice, Lisov, Lochousice Mezholezy, Mířkov, Prostiboř, Semněvice, Staré Sedlo, Velký Malahov, Ves Touškov, Vidice a Zhoř na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a územně analytických podkladů SO ORP Horšovský Týn, SO ORP Stříbro, SO ORP Tachov, SO ORP Nýřany a SO ORP Stod (Územně analytické podklady jmenovaných SO ORP – úplná aktualizace 2010). Téměř všechny jmenované obce vykazují z hlediska vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území špatný stav především v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Specifická oblast pokrývá rovněž území zvýšených krajinných hodnot – přírodní park Sedmihoří (na území obcí Vidice, Mířkov, Semněvice, Mezholezy a Staré Sedlo).

39


ad 4.2.7.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na posilování stability sídelní struktury regionu vychází z č. 2.2.1. a z podpory využití příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na zvýšení důrazu na přírodně šetrné zemědělství vychází z příležitosti „Rozvoj ekologických forem zemědělství“ a z potřeby omezení hrozby „Intenzifikace zemědělství“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93. Požadavky na tvorbu územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu území vychází z potřeby zlepšení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu (např. oblast podél Berounky, Český les)“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 4.2.7.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zabezpečení optimální lokalizaci podnikatelských aktivit v území vychází z č. 2.2.1. a z potřeby zlepšení „pestrosti nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech“ a potlačení hrozeb „ztráta pracovních příležitostí zejména mimo hlavní centra osídlení“, „odliv výroby s nízkou přidanou hodnotou do jiných regionů“ a „prohlubování ekonomických rozdílů uvnitř kraje“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96. Požadavek na posílení nabídky volných ploch pro bydlení vychází z z čl. 2.2.1. a z potřeby zlepšení slabých stránek „nedostatek připravených pozemků pro bytovou výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni“ a „dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností a z potřeby potlačení hrozby „pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na tvorbu územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu vychází z z PÚR ČR (čl. 22) a z využití příležitosti „Rozšíření nabídky forem cestovního ruchu, zejména rozvoj wellnes turistiky. „event“ turistiky a kongresové turistiky“ (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96). Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí je uveden v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 4.2.8. SON8 Specifická oblast Kolovečsko Vymezení SON8 bylo provedeno na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zpráva o uplatňování ZÚR PK, kapitola A. Vymezené území má charakter vnitřní periférie s výraznými rysy venkovského prostoru. Současně toto území má významné krajinné hodnoty (zalesněné kupy a kužely) pro navrhovaný přírodní park Branžovský hvozd. Obce Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Hradiště, Chocomyšl, Kanice, Kaničky, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Srbice, Úboč, Únějovice a Všepadly byly do SON8 zařazeny na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a Územně analytických podkladů SO ORP Horšovský Týn a SO ORP Domažlice (Územně analytické podklady SO ORP Horšovský Týn a SO ORP Domažlice – úplná aktualizace

40


2010). Obce vykazují problémy z hlediska vyváženosti územních podmínek především v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Obec Koloveč nevykazuje problémy v podmínkách udržitelného rozvoje území, je však přirozeným centrem území.

41


ad 4.2.8.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na posilování stability sídelní struktury regionu vychází z čl. 2.2.1. a z potřeby naplnění příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na zvýšení důrazu na přírodně šetrné zemědělství vychází z příležitosti „Rozvoj ekologických forem zemědělství“ a z potřeby omezení hrozby „Intenzifikace zemědělství“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93. Požadavky na tvorbu územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu území vychází z PÚR ČR (čl. 22) a z potřeby zlepšení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 4.2.8.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zabezpečení optimální lokalizaci podnikatelských aktivit v území vychází z čl. 16 PÚR ČR a z potřeby zlepšení slabé stránky „malá pestrost nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech“ a potlačení hrozeb „ztráta pracovních příležitostí zejména mimo hlavní centra osídlení“, „odliv výroby s nízkou přidanou hodnotou do jiných regionů“ a „prohlubování ekonomických rozdílů uvnitř kraje“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 96. Požadavek na posílení nabídky volných ploch pro bydlení vychází z potřeby zlepšení slabých stránek „nedostatek připravených pozemků pro bytovou výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni“ a „dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností a z potřeby potlačení hrozby „pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí je uveden v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 4.2.9. SON9 Specifická oblast Plánicko – Nepomucko Vymezení SON9 bylo provedeno na základě požadavku „prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje“, viz Zpráva o uplatňování ZÚR PK, kapitola A. Jedná se o periférní území Plzeňského kraje s typickou krajinou západní částí Středočeské pahorkatiny s přechody do krajin rybničních soustav. Využití tohoto potenciálu je nutné podporovat při rozhodování o využití území. Obce Břežany, Hradiště, Chlumy, Kbel, Kovčín, Kozlovice, Kramolín, Kvášňovice, Maňovice, Měčín, Mileč, Mlýnské Struhadlo, Myslív, Nehodiv, Nekvasovy, Neurazy, Nezdřev, Olšany, Oselce, Pačejov, Plánice, Polánka, Skašov, Slatina, Týniště, Újezd u Plánice a Žinkovy byly do SON9 byly do SON9 zařazeny na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a výsledků aktualizace Územně analytických podkladů SO ORP Horažďovice, SO ORP Klatovy, SO ORP Nepomuk a SO ORP Přeštice (úplná aktualizace 2010). Obce vykazují z hlediska vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území špatný stav v podmínkách hospodářského rozvoje nebo soudržnosti společenství obyvatel území. Na části území se

42


nachází přírodní park Plánický hřeben, území vyžadující zvýšenou ochranu krajinných hodnot, což rovněž přispívá k zařazení do specifické oblasti (obce Nehodiv, Myslív, Kozlovice, Kramolín, Polánka, Neurazy, Měčín, Mlýnské Struhadlo a Újezd u Plánice). ad 4.2.9.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Požadavek na posilování stability sídelní struktury regionu vychází z čl. 2.2.1. a z potřeby podpory příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavky na tvorbu územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu území vychází z PÚR ČR (čl 22) a z potřeby zlepšení slabé stránky „nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. ad 4.2.9.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek a ochranu hodnot krajiny vychází z PÚR ČR (čl. 20), z čl. 2.2.4. a ze silné stránky „Hodnotné krajiny hluboce zaříznutých údolí některých toků především v severní polovině kraje, hodnotné rybniční krajiny, krajiny zalesněných kuželů a kup“, z potřeby zlepšení slabé stránky „Poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou ve venkovských oblastech“ a naplnění příležitosti „Zamezení / regulace výstavby ve volné krajině“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 93. Požadavek na posilování osídlení nabídkou volných ploch pro přiměřený rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit v území reaguje na č. 2.2.1. a využití příležitosti „Zvyšování atraktivity sídel pro bydlení, např. zajištěním občanské vybavenosti v nižších centrech osídlení“ a zlepšení slabé stránky „Dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností“, viz Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, str. 95. Požadavek na zapracování záměrů do územních plánů obcí je uveden v souladu s kapitolou 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. ad 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv Požadavek na zpřesnění a vymezení ploch a koridorů mezinárodního, republikového a nadmístního významu byl zařazen na začátek kapitoly, má platnost pro všechny podkapitoly. ad 5.1. Plochy a koridory dopravy mezinárodního významu vymezené v politice územního rozvoje ad 5.1.1. Multimodální koridory Popis vymezení IV A Transevropského multimodálního koridoru byl zpřesněn z hlediska zajištění souladu s grafickou část dokumentace a se schématem 7 v Politice územního rozvoje ČR 2008.

43


5.1.1.2. Úkoly pro územní plánování obcí Druhý požadavek na zapracování do územních plánů byl vypuštěn vzhledem k jeho nadbytečnosti – úkol je již uložen v čl. 5. ad 5.1.2. Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-PlzeňPraha Název koridoru byl upraven k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a byl doplněn popis vymezení koridoru. ad 5.1.2.1. Úkoly pro územní plánování obcí Doplnění požadavku na zohlednění místních územních podmínek pro zpřesnění vymezení koridoru VR 1 (na základě souhlasu dotčených orgánů) v územních plánech obcí bylo provedeno vzhledem k potřebě umožnit zužování koridoru, které bude opodstatněno konkrétními místními podmínkami a konfigurací terénu. ad 5.1.3. Koridor konvenční železniční dopravy C-E 40a (Nürnberg-) hranice ČR – Cheb – Plzeň – Praha Název koridoru konvenční železniční dopravy C-E 40a se mění vzhledem k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Vymezení koridoru konvenční železniční dopravy C-E 40a v grafické části se upravuje vzhledem k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. ad 5.1.3.1. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování koridorů v šířce 200 m byl zde vypuštěn, šířky koridorů jsou obecně uvedeny v kapitole 14. Názvy úseků (částí) koridorů byly zpřesněny, jejich vymezení se však nemění. Zapracování územní rezervy úseku Pňovany – Brod nad Tichou bylo po prověření aktuálnosti vypuštěno na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle připomínek Ministerstva dopravy ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 28.7.2010, železniční doprava, bod 3). Optimalizace úseku Zbiroh – Rokycany byla pro neaktuálnost (již realizována) vypuštěna. Modernizace úseku Rokycany – Plzeň byla na základě stanoviska statutárního města Plzeň č.j. MMP/259325/13, ze dne 12.12.2013, vzhledem k probíhající realizaci vypuštěna ze seznamu veřejně prospěšných staveb. ad 5.1.4. ŽD 4 Koridor Plzeň–Strakonice–České Budějovice–České Velenice–hranice ČR (–Wien) Kapitola 5.1.4. se při posunu následujících kapitol vkládá k dosažení logické návaznosti textu. Koridor konvenční železniční dopravy ŽD 4 byl doplněn v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 s těmito důvody vymezení: „Vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru, zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T, s nároky na případné změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního železničního koridoru, tak i propojení Plzeň (III. TŽK ) –Strakonice–České

44


Budějovice (IV. TŽK) –České Velenice–hranice ČR/Rakousko (–Wien). Posílení obsluhy území, alternativa ke koridoru v SRN. Podpora rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí.“ V ZÚR PK byl tento koridor ztotožněn s čl. 5.2.6. – trať č. 190. V aktualizaci č.1 ZÚR PK není nově vymezován a ani úkoly pro územní plánování se nemění. ad 5.1.5. ŽD 6 Koridor Plzeň–Nýřany–Stod–Staňkov–Domažlice–Česká Kubice–hranice ČR (–Regensburg) Název koridoru konvenční železniční dopravy ŽD 6 se mění vzhledem k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Pro záměr „Modernizace železniční trati Plzeň – Domažlice – st. hranice“ je zpracována studie (SUDOP 2013), která řeší varianty v rámci vymezeného koridoru. ad 5.1.5.1 Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování koridorů v šířce 200 m byl zde vypuštěn, šířky koridorů jsou obecně uvedeny v kapitole 14. Názvy koridorů staveb se zpřesňují vzhledem k nutnosti dodržení formální jednotnosti v rámci dokumentace. ad 5.1.6. Koridory dálnic Text byl upraven, nicméně věcný obsah zůstal nezměněn. Hájení ochranných pásem je dáno ze zákona. ad 5.1.7. Koridory rychlostních silnic Text byl upraven, nicméně věcný obsah zůstal nezměněn. ad 5.1.8. S13 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 Byla doplněno na základě Politiky územního rozvoje 2008, bodu (122). Pro alternativní spojení se v aktualizaci ZÚR PK uvažuje využit koridor silnice I/20 (s připojením na D5 v Plzni-Černicích) . Vzhledem k tomu, že ze závěrů jednání pracovní skupiny k plnění článku 122 PÚR 2008 dne 15.11.2011 zatím nevyplynul výsledný koridor pro spojení Západ – Východ, bude při další aktualizaci ZÚR PK vymezení alternativního koridoru znovu prověřeno. ad 5.1.9. Veřejná logistická centra (VLC) Bylo doplněno v souladu s Politikou územního rozvoje 2008, bodem (130). Veřejné logistické centrum je navrhováno umístit do rozvojové zóny Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně vzhledem k dobrému napojení na silniční, železniční i leteckou dopravu. Zpřesnění polohy VLC a jeho napojení na dálnici D5 je úkolem územních plánů obcí (úkol je v čl. 3.1.1.2. a 7.5.7.). Aktualizace č.1 ZÚR PK stanovuje požadavek řešit dopravní připojení této rozvojové zóny z nové dálniční křižovatky Nová Ves. ad 5.2.1. Dálnice D5 Kapitola 5.2.1. se při posunu následujících kapitol vkládá k dosažení logické návaznosti textu.

45


Plochy pro dálniční křižovatky Svojkovice a Nová Ves byly zařazeny do kapitoly 5.2.1. vzhledem k tomu, že se jedná o plochy nadmístního významu, neboť zajišťují napojení pouze regionálního charakteru. V grafické části byla provedena změna vymezení plochy nadmístního významu pro dálniční křižovatku Svojkovice, křižovatka je nově navržena v poloze vylučující při jejím napojení na silnici II/605 negativní ovlivnění zastavěného území Svojkovic. ad 5.2.2. Celostátní silniční síť – silnice I. třídy Záměry dříve označené jako výhled se z důvodů zpřesnění textu označují jako územní rezervy. U některých záměrů došlo k upřesnění názvů, vymezení jejich koridorů se však nemění. Územní rezerva „Starý Plzenec – Nezbavětice, přeložka k prověření územní studií“ (I/19) se vypouští na základě prověření územní studií „Plzeň – jihovýchod“, Ateler T-plan, s.r.o., 2009, str. 34: „…nové propojení Starý Plzenec – Šťáhlavy – Nezvěstice sledované v ZÚR PK je nerealizovatelné (zastavěné území)“. Územní rezerva „Nezbavětice, severní obchvat – výhled“ (I/19) se vypouští a zhruba v jeho stopě je veden navrhovaný koridor přeložky silnice I/19, která byla původně v ZÚR PK vedena jižně od Nezvěstic a označena „Losiná (MÚK s I/20) - Nezbavětice – Nezvěstice, přeložka“. Koridor přeložky severně od Nezvěstic odpovídá i doporučení „Koridor přeložky silnice I/19 v severní poloze je ze strany zpracovatele ÚS jednoznačně podpořen a na podkladu vydaného souhlasného stanoviska MŽP k EIA doporučen k zapracování do aktualizace ZÚR Plzeňského kraje a ÚPD dotčených obcí.“, viz územní studii Plzeň – jihovýchod, Ateler T-plan, s.r.o., 2009, str. 12. Výše uvedené územní rezervy byly dále prověřeny variantní dopravní studií (VALBEK) včetně posouzení EIA, výsledná varianta byla do Aktualizace č.1 ZÚR PK zapracována jako návrh a ve východním pokračování jako územní rezerva. Záměr „Plzeň, západní dálniční přivaděč“ (I/26) se vypouští vzhledem k tomu, že již byl realizován. Záměr „Holýšov, přeložka – územní rezerva“ (I/26) byl doplněn v souladu se stanoviskem Ministerstava dopravy č.j. 261/2012-910-UPR/2 ze dne 18.5.2012. Záměr „Klášter - Borek u Nepomuka, přeložka“ (I/20), se doplňuje vzhledem k nutnosti sjednotit seznam záměrů a seznam VPS. Záměr „Měcholupy, obchvat byl na základě stanoviska Ministerstva dopravy č.j. 261/2012910-UPR/2 ze dne 18.5.2012 zpřesněn a přeřazen z územních rezerv do návrhu. Vypuštění textu „u Blovic“ odpovídá úřednímu názvu sídla. Záměr „Lužany – Klatovy, přeložka“ (I/27), se doplňuje vzhledem k nutnosti sjednotit seznam záměrů a seznam VPS. Záměr „Jesení, obchvat – územní rezerva“ (I/27) se doplňuje vzhledem k zajištění souladu mezi textovou a grafickou částí. ad 5.2.3. Krajská silniční síť – silnice II. a III. třídy Záměr „Strážov, obchvat – územní rezerva“ (II/171) byl doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D).

46


Záměr „Dobřany, obchvat“ (II/180) byl doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle stanoviska města Dobřany ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 23.7.2010). Koridor obchvatu byl vymezen na základě platných plánů obcí a s konceptem ÚP města Dobřany Záměr „Zbůch - Úherce, přeložka s východním obchvatem a propojením na Dobřany – územní rezerva“ (II/180) se doplňuje vzhledem k zajištění souladu mezi textovou a grafickou částí. Záměr „Chotěšov, obchvat – územní rezerva“ byl doplněn na základě výsledků územní studie Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009, v souladu s požadavkem ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D). Záměr „Čemíny – Město Touškov – územní rezerva“ (II/180) byl doplněn na základě platných územních plánů ÚP Čermíny a ÚP Touškov. Záměr „Myslinka, obchvat – územní rezerva“ (II/180) byl doplněn na základě platného územního plánu ÚP Myslinka. Záměr „Brůdek, obchvat – územní rezerva“ (II/184) byl doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D). Záměr „Klatovy, sev. obchvat – napojení na I/22“ (II/185) se vypouští vzhledem k tomu, že již byl realizován. Záměr „Defurovy Lažany – obchvat“ se vypouští s ohledem na neaktuálnost a již platné vymezení v územním plánu Chanovic (vymezení koridoru zasahuje pouze do území obce Chanovice). Záměr byl nahrazen záměrem „Defurovy Lažany – Oselce, směrová úprava – územní rezerva“ (II/188), který je navržen na území více obcí a byl doplněn na základě požadavku města Horažďovice. Záměr „Gerlova Huť, přestavba křižovatky s I/27“ (II/190) se ze seznamu úprav na silnici II/190 vypouští vzhledem k tomu, že je již uveden v seznamu úprav na silnici I/27. Záměr „obchvat Horšovského Týna - výhled“ (II/200) se vypouští na základě požadavku na prověření trasy přeložky ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle připomínek města Horšovský Týn ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 27.7.2010). V připomínkách se upozurňuje na možný konflikt: „…se však velmi pravděpodobně jeví, že ve zmíněném úseku prochází horšovskou oborou, která je památkově chráněná. Městem navrhovaná varianta by odstranila i tento problematický moment.“ Záměr „Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč“ (II/203) se doplňuje vzhledem k nutnosti sjednotit seznam záměrů a seznam VPS. Záměr „jižní obchvat Kralovic v návaznosti na přel. II/201“ (I/229) se vypouští vzhledem k nutnosti sjednotit seznam záměrů a seznam VPS. Záměr Černošín, severní obchvat – územní rezerva“ (II/230) se doplňuje na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D). Vymezení bylo provedeno v souladu s platným územním plánem obce. Záměr „Rokycany, nová trasa“ (II/605) se vypouští vzhledem ke spojení se záměrem „Rokycany – Hrádek – Mirošov, nová trasa (II/232).

47


U záměru „Ejpovice, přeložka s jihovýchodním obchvatem“ byla nejprve změněna trasa přeložky a záměr byl dále veden jako územní rezerva, během projednání byl obcí vznesen požadavek na opětovné zařazení mezi veřejně prospěšnéí stavby (stanovisko zn. OÚ/č.149/2013 ze dne 16.12.2013). Vzhledem k tomu, že je přeložka již stabilizována v územním plánu sídelního útvaru Ejpovice jako veřejně prospěšná stavba, byl záměr nakonec z Aktualizace č.1 ZÚR PK vypuštěn. Záměr „Stříbro, přeložka s východním obchvatem – územní rezerva“ (II/605) se doplňuje vzhledem k zajištění souladu mezi textovou a grafickou částí. Záměr „Chanovice, přeložka“ (II/1882) se vypouští vzhledem k tomu, že záměr již byl realizován (viz stanovisko Městského úřadu Horažďovice, č.j. MH/09393/2013 ze dne 26.6.2013). . Záměr „Všeruby, severní obchvat“ (II/2045) se vypouští vzhledem k neaktuálnosti tohoto záměru. Záměr „Propojení Třemošná - Horní Bříza“ (III/1804) se doplňuje na základě požadavku obce Horní Bříza v souladu se studií Komunikační propojení Třemošmá – Horní Bříza, Nedvěd, s.r.o., Dopravoprojekt Plzeň, 2009. Seznam územních rezerv, které měly být prověřeny v rámci územních studií, se vypouští vzhledem k tomu, že územní studie již byly zpracovány (Plzeň – jihovýchod, Ateler T-plan, s.r.o., 2009 a Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009). Původní kapitoly 5.2.3. Aglomerační okruh a 5.2.4. Regionální okruh byly vypuštěny a záměry byly přiřazeny k příslušným silnicím v kapitolách 5.2.2. a 5.2.3. Původní kapitola 5.2.4. byla vypuštěna požadavek na zapracování koridorů do územních plánů byl přesunut na začátek kapitoly 5, šířka koridorů je obsažena v kapitole 14. ad 5.2.4. Železniční doprava Názvy záměrů na železničních tratích byly z formálního hlediska zjednodušeny a sjednoceny, výhledové záměry byly označeny jako územní rezerva. Záměr na trati č. 177 „Pňovany – Bezdružice, s přeložkou v Erpužicích, územní rezerva“ byl doplněn vzhledem k zajištění souladu mezi textovou a grafickou částí. Záměr na trati č. 181 „Nýřany – Heřmanova Huť - směrová rektifikace, územní rezerva“ byl doplněn vzhledem k zajištění souladu mezi textovou a grafickou částí. Záměr „propojení trati Bezdružice – Teplá“ byl přejmenován a je uváděn nyní jako záměr na trati č. 177 „Pňovany – Bezdružice, s přeložkou v Erpužicích, územní rezerva“. Záměry na trati č. 190 byly přesunuty do kapitoly 5.1.4. ŽD 4 Koridor Plzeň–Strakonice– České Budějovice–České Velenice–hranice ČR (–Wien). Původní kapitola 5.2.7. byla vypuštěna požadavek na zapracování koridorů do územních plánů byl přesunut na začátek kapitoly 5, šířka koridorů je obsažena v kapitole 14. ad 5.2.5.2. Neveřejná mezinárodní letiště Text týkající se letiště Plzeň/Líně byl změněn vzhledem k tomu, že se nejedná o záměr rozšíření ochranných pásem, ale o rozšíření vzletové a přistávací dráhy. Ochraná pásma

48


byla do Aktualizace č.1 ZÚR PK doplněna podle studie. Název letiště byl uveden do souladu s aktuálním stavem. ad 5.2.5.3. Veřejná vnitrostátní letiště Letiště Plzeň/Líně byl doplněno do seznamu letišť vzhledem k nutnosti dodržení souladu s aktuálním stavem. ad 5.2.6. Významné dálkové cyklotrasy Název „dálkové cyklotrasy“ byl upraven podle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Významné dálkové cyklotrasy trasy nejsou zakresleny v grafické části dokumentace vzhledem k tomu, že jejich přesné vedení bude vymezeno v územních plánech obcí, které jsou cyklotrasami dotčeny. Pro potřebu koordinace jejich směrového vedení je v Aktualizaci č.1 ZÚR PK uveden seznam obcí, jejichž územím konkrétní dálkové trasy procházejí. ad 5.2.6.1. Dálková cyklotrasa Praha – Plzeň – Regensburg včetně odbočení na Lískovou Vymezení dotčeného území cyklostezky bylo upraveno dle aktuálního stavu. ad 5.2.6.2. Dálková cyklotrasa Železná – Bělá nad Radbuzou – Stříbro – Plzeň Vymezení dotčeného území cyklostezky bylo upraveno dle aktuálního stavu. ad 5.2.6.3. Dálková cyklotrasa Plzeň – Klatovy – Železná Ruda Vymezení dotčeného území cyklostezky bylo upraveno dle aktuálního stavu. ad 5.2.6.4. Regionální cyklotrasa Berounka Regionální cyklotrasa Berounka byla doplněna na základě Vyhledávací studie cyklotrasy „Berounka“, DHV CR, spol. s r.o., 2011.

49


Kartogram č. 4 – Koncepce cyklistické dopravy

50


ad 5.3. Plochy a koridory technické infrastruktury republikového významu vymezené v politice územního rozvoje ad 5.3.1. Koridor dálkovodu DV2 Název koridoru dálkovodu DV2 i popis jeho vymezení byly změněny vzhledem k nutnosti zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. ad 5.3.1.1. Úkoly pro územní plánování obcí Úkol pro územní plánování obcí se mění vzhledem k potřebě vymezení celého koridoru a nikoliv jen plochy skladovacích ropných nádrží. ad 5.3.2. Plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Název kapitoly 5.3.2. se mění na „Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV)“ z důvodu zachování formálního souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Při Aktualizaci č.1 ZÚR PK byly původně vymezené územní rezervy LAPV prověřeny v územní studii Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010 a porovnány s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základními zásadami využití těchto území, 2011. Změny v seznamu LAPV byly provedeny na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK, kapitola B: “…prověření lokalit vhodných pro povrchovou akumulaci vod vzhledem ke střetům se zastavěným územím sídel a kulturními i přírodními hodnotami; na základě detailního posouzení zajistit územní ochranu v nezbytně nutném rozsahu“. Změny vycházejí z Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území, 2011, a z detailního posouzení v územní studii Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. LAPV Čachrov je nově vymezena jako územní rezerva. Lokalita se nachází na vodním toku Ostružná. Vyznačuje se poměrně velkým počtem územních střetů s limity rozvoje území. Lokalita zasahuje do CHKO Šumava a do přírodního parku Kochánov, celá lokalita se nachází uvnitř EVL Šumava. Významný je i vysoký potenciální zábor ploch určených pro plnění funkce lesa. Z hlediska vlivu na snížení povodňových rizik má lokalita poměrně malý význam. Nízký je i vliv z hlediska omezování účinků sucha v případě klimatických změn. Pozitivní je jedinečnost výskytu na toku a kladný význam z hlediska zásobování vodou. I přes tato pozitiva se celkové jeví uvedená lokalita jako neefektivní a studie její ochranu nedoporučila. Lokalita je však navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011, a vzhledem k nutnosti udržení souladu s tímto dokumentem byla tato lokalita do seznamu územních rezerv zařazena. LAPV Hrádek se nachází na vodmím toku Klabava. Má pozitivní vliv především z hlediska snižování povodňových rizik, její význam z hlediska omezovaní účinků sucha je však nízký. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. LAPV Chotětín se nachází na vodním toku Koželužka na hranici CHKO Křivoklátsko. Částečně zasahuje do přírodního parku Radeč a výrazně narušuje zastavěné území obce Chotětín. Efektivita realizace této LAPV jako velmi nízká. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a

51


základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. LAPV Kočov se nachází na horním toku Mže. Územní studie sice doporučila její možné vyřazení ze seznamu územních rezerv, nicméně lokalita je vymezena v Generelu LAPV a to v podobě dvou lokalit: Kočov I. na Mži a Kočov II. na Sedlišťském potoce. Proto bylo v aktualizaci ZÚR změněno vymezení původní územní rezervy. LAPV Michalovy Hory se nachází na vodním toku Kosovský potok. Má pozitivní vliv především z hlediska snižování povodňových rizik, její význam z hlediska omezovaní účinků sucha je však nízký. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. LAPV Ostrovec se nachází na Zbirožském potoce na hranicích Plzeňského kraje. Vyznačuje se velkým počtem územních střetů s limity rozvoje území, celá lokalita spadá do CHKO Křivoklátsko a je v konfliktu s lokalitami Natura 2000 (EVL Kohoutov a ptačí oblast Křivoklátsko). Efektivita realizace této LAPV jako velmi nízká a proto byla z územních rezerv vypuštěna. LAPV Otín se nachází na Kosovském potoce. Vyznačuje se velkým počtem územních střetů s limity rozvoje území. Lokalita zasahuje do CHKO Slavkovský les, do přírodního parku Kosovský potok i do maloplošných zvláště chráněných území přírody. Významný je i vysoký potenciální zábor ploch určených pro plnění funkce lesa. I přes polohu na horním toku z hlediska celého Plzeňského kraje je pozitivní vliv této LAPV na snižování povodňových rizik i na omezování účinků sucha v případě klimatických změn poměrně nízký. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. LAPV Smolov se nachází na horním toku Radbuzy. Lokalita se nachází uvnitř CHKO Český les, v přírodním parku Český les a je v konfliktu s lokalitou Natura 2000 Radbuza – Nový Dvůr – Pila. Významný je i vysoký potenciální zábor ploch určených pro plnění funkce lesa. Lokalita má díky svému umístění velký význam z hlediska omezování účinků sucha v případě klimatických změn, dopad na snížení povodňových rizik není významný. LAPV Smolov byla ve studii doporučena k zařazení do seznamu územních rezerv především pro svůj pozitivní dopad na omezování účinků sucha a na zásobování vodou.Její územní ochranu požaduje i město Bělá nad Radbuzou. LAPV Strýčkovice se nachází na vodmím toku Merklínský potok. Má pozitivní vliv především z hlediska omezovaní účinků sucha, její význam z hlediska snižování povodňových rizik je malý. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. LAPV Zaječí se nachází na vodním toku Nezdický potok. Má pozitivní vliv především z hlediska omezovaní účinků sucha, její význam z hlediska snižování povodňových rizik je malý. Lokalita navíc není navržena k územnímu hájení v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásadách využití těchto území, 2011. Z výše uvedených důvodů byla lokalita vypuštěna ze seznamu územních rezerv. Územní rezervy jsou vymezeny v souladu s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základními zásadami využití těchto území, 2011, z důvodů potřeby dalšího podrobného prověření těchto lokalit.

52


Kartogram č. 5 – Plochy geologicky, geomorfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV)

53


ad 5.3.2.1. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území byly zpřesněny vzhledem k tomu, že podrobné prověření lokalit územní studií již bylo provedeno, byl doplněn požadavek na hájení ploch vymezených územních rezerv. Případné zásahy do ploch územních rezerv zpřesněných v územních plánech lze připustit pouze za předpokladu odsouhlasení vodoprávními orgány. ad 5.3.2.2. Úkoly pro územní plánování obcí Vymezení LAPV jako limit rozvoje území bylo vypuštěno vzhledem k nezávaznosti takového způsobu vymezení LAPV. Aktualizace č.1 ZÚR PK vymezuje všechny plochy LAPV jako územní rezervy. ad 5.3.3. Koridor elektroenergetiky E2 Koridor elektroenergetiky E2 „vedení 400kV v koridoru stávajícího vedení 220 kV Vítkov – Přeštice“ včetně požadavku na zpřesnění jeho vymezení byl přeřazen z kap. 5.4.1. z důvodu zachování souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (republikový význam). ad 5.3.4. VKVP Koridory VKVP byly vymezeny podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky, (Ministerstvo zemědělství) a zpřesněny podle aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Na území Plzeňského kraje nejsou vymezeny koridory VKVP republikového významu a proto je požadavek z PÚR ČR 2008 řešen v aktualizaci ZÚR v kap. 5.4. „Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu“ – konkrétně v kap. 5.4.3. V územních plánech je nutné vymezené koridory dále zpřesnit podle podrobnější dokumentace. ad 5.4.1. Zásobování elektřinou Záměr „vedení 400 kV v koridoru stávajícího vedení 220 kV Vítkov – Přeštice“ byl přeřazen do ploch a koridorů republikového významu (PÚR ČR čl.140) do kapitoly 5.3.3. - Koridor elektroenergetiky E2. Záměr „zdvojení vedení 400 kV Kočín – Přeštice“ zůstává v nezměněné podobě. MMR ve svém stanovisku č.j. 29071/2013 – 81 jeho řešení v aktualizaci ZÚR Plzeňského kraje nevyloučilo. Záměry „propojení transformovny 110/22 kV Černice, Ostrá Hůrka se stávajícím vedením 110 kV Přeštice - Plzeň-jih“, „výstavba transformovny 110/22 kV v lokalitě Černice, Ostrá Hůrka“ a „napájecí bod 110/22 kV Bělá nad Radbuzou“ se vypouští, protože již byly realizovány. Názvy záměrů „transformace ČD 110/22 kV v Holýšově“ a „výstavba transformace 110/22 kV Blovice“ byly změněny na základě požadavku Odb. Koncepce DS, ČEZ Distribuce, a.s. za účelem sjednocení názvů záměrů. Záměr „vedeni 110 kV Chrást - Černice“ byl doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle návrhu Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 4). Záměr „vedení 110 kV Nová Hospoda – ELU III“ byl původně doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle návrhu Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 5), ale v průběhu

54


projednávání byl opět vypuštěn na základě požadavku Statutárního města Plzeň, náměstka primátora, č.j. MMP/121366/13, ze dne 6.6.2013. Záměr „vedení 110 kV Chlumčany – Úherce“ byl doplněny na základě požadavku Odb. Koncepce DS, ČEZ Distribuce, a.s. Záměry „vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko ( - Klatovy)“, „zdvojení vedení 110 kV Tachov – Drmoul“, „vedení 110 kV Kralovice – Rakovník“ a „vedení 110 kV Horažďovice – Strakonice“ byly doplněny na základě požadavku Odb. Koncepce DS, ČEZ Distribuce, a.s. ad 5.4.2. Zásobování plynem Názvy některých záměrů byly zpřesněny na základě požadavku RWE GasNet, s.r.o. Záměry „plynofikace Žďár - Ostrov u Stříbra - Kostelec – Nedražice“ a „plynofikace Sviňomazy – Kladruby (TC) - (Horšovský Týn)“ byly vypuštěny na základě požadavku RWE GasNet, s.r.o., neboť již byly realizovány. Odstavec o výhledovém koridoru plynovodu Gazela byl vypuštěn vzhledem k tomu, že tento plynovod je již realizován (v PÚR ČR čl. 154). ad původní kapitola 5.4.3. Dálkovody Původní kapitola 5.4.3. Dálkovody se ruší vzhledem k tomu, že záměry „přípolož ropovodu podél stávajícího ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves – Rozvadov“ a „plocha pro výstavbu skladovacích ropných nádrží u přečerpávací stanice u obce Benešovice na ropovodu IKL“ jsou zařazeny jako koridor dálkovodu DV2. ad 5.4.3. Zásobování vodou a VKVP. Na území Plzeňského kraje nejsou vymezeny koridory VKVP republikového významu, proto byly vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu zařazeny mezi plochy a koridory nadmístního významu (viz kap. 5.3.4. odůvodnění). Současně byl doplněn úkol pro územní plány a doplněn náízev kapitoly. Záměr „Vodárenský soubor Ostrá Hůrka“ byl doplněn na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle návrhu Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 5). Kapitola 5.4.4. byla zrušena vzhledem k tomu že požadavek plochy a koridory mezinárodního, republikového a nadmístního významu nutné dále zpřesnit a vymezit v územně plánovací dokumentaci obcí byl přesunut na začátek kapitoly 5. ad 5.5.1. Nadregionální ÚSES Změny ve vymezení u nadregionálních biocenter byly provedeny na základě aktualizovaných údajů Ministerstva životního prostředí (neprojednaný návrh, září 2011). Nové plošné vymezení se týká všech 13 nadregionálních biocenter Plzeňského kraje. ad 5.5.2. Regionální ÚSES Regionální biokoridor RK 236 byl nově vymezen na základě aktualizovaného generelu ÚSES NP a CHKO Šumava, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011.

55


Výčet skladebných částí regionálního ÚSES byl změněn na základě Generelu lokálního ÚSES ORP Horažďovice a aktualizovaného generelu ÚSES NP a CHKO Šumava, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. Byly upraveny návaznosti regionálního ÚSES na území sousedních krajů. Původní kapitola 5.6. Ložiska nerostů se vypouští vzhledem k tomu, že ložiska nerostů nelze považovat za plochy nebo koridory nadmístního významu a byla nahrazena kapitolou Území řízené inundace. ad 5.6.1 Vymezení území řízené inundace Vymezení územních rezerv pro území řízené inundace bylo nově doplněno na základě územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. Vymezení vychází z míst, která slouží k přirozeným rozlivům povodní a jejichž územní ochrana má především zamezit využití vedoucímu ke zvyšování rizika povodňových škod. Tento požadavek vyplývá i z PÚR ČR (čl. 25). Území řízené inundace budou v územních plánech vymezena a zpřesněna jako územní rezerva zajišťující ochranu území před nežádoucím využitím. Cílem vymezení bylo, aby na každé ze čtyř významných řek bylo vymezeno alespoň jedno území pro řízenou inundaci, což by výrazně přispělo ke snížení povodňových rizik v sídlech po toku. Vymezení území byla převzato ze studie a byla provedena generalizace do měřítka 1 : 100 000. Podle ust. § 36, odst. 1 stavebního zákona, musí být tyto územní rezervy prověřeny. ad 5.6.2. Úkoly pro územní plánování obcí Požadavek na zapracování vymezených území řízené inundace jako územních rezerv do územních plánů obcí vychází z potřeby ochrany území před přírodními riziky a povodněmi (PÚR ČR. čl. 25). Územní rezervy byly vymezeny podle územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, str. 56 a jejího doplnění studií Zpřesněni území řízené inundace,(Institut regionálních informací, .s.r.o., 2012). Podle ust. §36, odst. 1 stavebního zákona , musí být tyto územní rezervy před další aktualizací ZÚR prověřeny. Případné zásahy do ploch územních rezerv zpřesněných v územních plánech lze připustit pouze za předpokladu odsouhlasení vodoprávními orgány. ad 5.7. Rozvojové zóny nadmístního významu Kategorie „rozvojové plochy pro lokalizaci výrobních a obslužných zařízení regionálního významu“ byla přejmenována na „rozvojové zóny nadmístního významu“ především z důvodu sjednocení názvu v rámci celého dokumentu, především s kapitolou 2.2.6 Vymezování rozvojových území. V souladu se změnou pojmenování rozvojových zón byly sjednoceny i jejich názvy. Průmyslová zóna Litice – Radobyčice je ze seznamu rozvojových zón nadmístního významu vypuštěna na základě požadavku ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle připomínek Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 16.7.2010, námět č. 1). Vypuštění této zóny nadmístního významu nebude mít negativní vliv na udržitelný rozvoj území kraje, v aktualizaci ZÚR PK tuto zónu nahrazuje zóna nadmístního významu Chotěšov. Zóna Chotěšov byla do aktualizace ZÚR PK doplněna na základě požadavku obce Chotěšov. Zóna bezprostředně navazuje na stávající výrobní areál, umožňuje jeho další rozvoj (o cca 2 tis. pracovních míst) a zabezpečuje jeho stabilizaci v regionu. Tím posiluje i hospodářský pilíř (PÚR ČR, čl. 17) a reaguje na hrozby ze SWOT analýzy Úplné

56


aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011, (str. 96). – ztrátu zájmu investorů. Vymezení zóny bylo redukováno z důvodu zajištění ochrany vodního zdroje a minimalizace zásahů do zemědělského půdního fondu. Současně tím byly vyloučeny možné zásahy do ÚSES a záplavového území Radbuzy. ad 5.7.7. Úkoly pro územní plánování Požadavek na zpřesnění vymezení rozvojových zón dle územní studie se vypouští vzhledem k tomu, že studie již byla zpracována. ad 5.8.1 Vymezení územních rezerv Názvy kategorií územních rezerv byly zpřesněny vzhledem k tom, že výhledové záměry jsou vedeny jako územní rezervy. Kategorie „území řízené inundace“ byla doplněna v souladu s kapitolou 5.6. Při aktualizaci ZÚR byly v souladu s ust . § 36, odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění, prověřeny původně vymezené územní rezervy („výhled“). Jedná se o záměry, které byly vymezeny v kap. 5.1. Plochy a koridory mezinárodního významu vymezené v PÚR:  

Koridor vysokorychlostní dopravy VR1 – územní rezerva byla potvrzena stanoviskem Ministerstvac dopravy III. železniční koridor, C-E 40a – územní rezerva Pňovany – Brod nad Tichou vypuštěna na základě stanoviska Ministerstva dopravy

Byly prověřeny záměry, které byly vymezeny v kap. 5.2. Plochy a koridory dopravy nadmístního významu. Silnice I. třídy:  I/19 Spálené Poříčí – Borovno – hranice kraje – územní rezerva byla potvrzena výsledky dopravní studie  I/20 Měcholupy u Blovic, obchvat – došlo ke zpřesnění koridoru územní rezervy  I/27 Neznašovy, obchvat – územní rezerva byla potvrzena ÚAP  I/27 Čachrov, Jesení, obchvat – územní rezerva byla potvrzena ÚAP Silnice II. třídy:  II/180 Chotěšov – obchvat – územní rezerva byla zpřesněna (posunuta)  II/180 Úherce – Vodní Újezd – územní rezerva byla potvrzena včetně zpřesnění u Chotěšova  II/193 Stříbro – severní obchvat – územní rezerva byla potvrzena  II/200 obchvat Horšovského Týna – územní rezerva zústává v původní poloze  II/203 Nýřany, přeložka se severním obchvatem – došlo k dílčímu posunu koridoru územní rezervy podle územního plánu  II/203 Rochlov, napojení na II/203 s výhledovým propojením na Úlice - územní rezerva nadále ponechána, v územním plánu Rochlov je již vymezena  II/230 Stříbro – dálniční přivaděč – územní rezerva potvrzena  II/232 Újezd u Sv. Kříže – Dobříč – Kaznějov – nadále sledováno jako územní rezerva (propojení severního Rokycanska a Plzeňska – v souladu s výsledky RURÚ)  „Českoleská tangenciála“ – Domažlice – Poběžovice – Bor u Tachova – D5 – (zlepšení dopravní dostupnosti – RURÚ)  Silnice II. třídy Zhůř – Starý Plzenec – nová propojovací komunikace

57


Železnice:  trať č. 160 Plzeň – Žatec: zdvoukolejnění,  modernizace a směrové úpravy tratě do Kaznějova  trať č. 170 Praha – Plzeň – Cheb: Dýšina – propojení na modernizovanou trať Plzeň – Rokycany, doplněno o Kyšickou spojku  trať č. 175 Rokycany – Nezvěstice: úpravy trati, propojení na Šťáhlavy  trať č. 177 Pňovany – Bezdružice - úpravy trati, doplněno o přeložku v Erpužicích  trať č. 183 Klatovy – Železná Ruda, elektrifikace Výše uvedené územní rezervy byly ponechány v aktualizaci ZÚR, vycházejí ze stanoviska Ministerstva dopravy. 

trať č. 184 Domažlice – Planá u Mar. Lázní, úseky Planá – Tachov, Třemešné – Bělá nad Radbuzou, Horoušany u Hostouně – Poběžovice, Postřekov – Klenčí pod Čerchovem, územní rezerva ponechána, záměr zlepšuje dopravní dostupnost (RURÚ)

Byly prověřeny záměry, které byly vymezeny v kap. 5.3. Plochy a koridory technické infrastuktury republikového významu vymezené v PÚR:  

koridor pro umístění VVTL plynovodu DN 1400 (Gazela) byl vypuštěn pro neaktuálnost, je již realizován LAPV (plochy morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod) – původních 14 ploch vymezených jako územní rezervy bylo prověřeno územní studií Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010 a Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základními zásadami využití těchto území, 2011, v aktualizaci ZÚR je jako územní rezerva vymezeno 10 ploch LAPV.

ad 6.1. Ochrana přírody Změna požadavku na zapracování vymezených skladebných částí ÚSES byla upravena z důvodu potřeby víc akcentovat zpřesnění částí, neboť v rámci ZÚR jsou již vymezeny, ale v ÚP obcí je nutné toto vymezení náležitě zpřesňovat do ploch. ad 6.2. Ochrana krajiny Změna požadavku na zapracování navrženého přírodního parku Branžovský hvozd do územních plánů vychází z toho, že přírodní parky nejsou považovány v rámci ZÚR za plochy nadmístního významu. ad 6.4. Ochrana nerostného bohatství Kapitola byl přeformulována, neboť nelze ložiska nerostů v rámci ZÚR považovat za plochy nadmístního významu. Jsou však pro územní plány závazná jako limity využití území a jejich ochrana je zajištěna příslušnou legislativou. Text byl upraven na základě stanoviska České 441/13/1310*SOG-441/477/2013 ze dne 14.8.2013.

geologické

služby,

zn.

ČGS-

Kapitola 6.5. Navržená chráněná území byla v ZÚR zrušena vzhledem k přesunutí problematiky navrženého přírodního parku Branžovský hvozd do kapitoly 6.2. Kapitola 6.6. Úkoly pro územní plánování obcí byla zrušena vzhledem k tomu, že v rámci ZÚR enjsou navržená chráněná území považována za plochy nadmístního významu. Požadavek na návrhy nových rozvojových ploch je vyjádřen již v kapitole 6.2.

58


ad 7 Stanoveni cílových charakteristik krajiny Názvy kapitoly 7. byl upraven z důvodu zajištění souladu s platným zněním prováděcí vyhlášky. ad 8.1. Veřejně prospěšné stavby Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, bylo provedeno v souladu s § 170 stavebního zákona tak, že jako veřejně prospěšné stavby byly vymezeny všechny navržené záměry staveb dopravní a technické infrastruktury v souladu s kapitolou 5. Bylo zrušeno rozdělení z hlediska přebírání VPS ze schválených ÚP VÚC beze změn a se změnami a na VPS nově vymezené vzhledem k neaktuálnosti tohoto členění a byly sestaveny jednotné seznamy VPS. Zpřesnění identifikátorů staveb bylo provedeno vzhledem k potřebě zlepšení vazby na grafickou část a návaznosti na hodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj. ad 8.2. Veřejně prospěšná opatření Požadavek na vymezení skladebných částí ÚSES byl přeformulován vzhledem k vazbě na územní plány obcí tak, aby tyto plány zpřesnily vymezení prvků nadregionálního a regionálního ÚSES a jako veřejná opatření vymezily pouze ty části, které nejsou funkční. Tento požadavek vede k výraznému zjednodušení vymezování veřejně prospěšných opatření územních plánech obcí. ad 9. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury Požadavky byly doplněny především z hlediska akcentování vazby na kapitolu 2.2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji. ad 9.2. Dopravní infrastruktura Záměr „II/180 - Myslinka, Bdeněves, Újezd nade Mží, Město Touškov, Čeminy, přeložka se západními obchvaty sídel“ byl ze seznamu vyřazen vzhledem k jeho zařazení mezi záměry v kapitole 5. jako „Myslinka, obchvat“. Záměr „II/180 - Chotěšov, obchvat“ byl ze seznamu vyřazen vzhledem k jeho zařazení mezi záměry v kapitole 5. jako „Chotěšov, obchvat“. Záměr „II/192 - Nýrsko, Běhařov, Pocinovice, přeložka“ byl ze seznamu vyřazen vzhledem k jeho neaktuálnosti. Záměr „II/230 - Přeštice, severovýchodní obchvat“ byl ze seznamu vyřazen vzhledem k jeho neaktuálnosti. Záměr „II/230 - Horšovský Týn, obchvat“ byl zařazen mezi dopravní řešení, která mají být prověřeny v územních plánech obcí vzhledem k tomu, že byl vypuštěn ze seznamu záměrů na silnici II/230 a na základě požadavku na prověření trasy přeložky ve Zprávě o uplatňování ZÚR PK (kapitola D, dle připomínek města Horšovský Týn ke Zprávě o uplatňování ZÚR PK ze dne 27.7.2010).

59


Záměr „II/232 - Újezd u Svatého Kříže, Němčovice, přeložka křižovatky“ byl ze seznamu vyřazen vzhledem k jeho neaktuálnosti. Záměry II/234 - Lhota pod Radčem, severní obchvat obce“ a „II/234 - Lhota pod Radčem, přeložka“ byly ze seznamu vyřazeny vzhledem k jejich neaktuálnosti ad 9.3. Technická infrastruktura Odstavec se mění z důvodů sjednocení s ostatními podkapitolami v rámci kapitoly 9. – potřeba zdůraznit nutnost zapracovat do územních plánů záměry mezinárodního, republikového a nadmístního významu. ad 9.4 Ochrana a využití přírody a krajiny Úvod kapitoly byl přeformulován z hlediska zdůraznění potřeby zpřesnit v územních plánech vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES. Požadavek „navrhovat opatření pro snížení erozního ohrožení zemědělské půdy“ byl do aktualizace ZÚR PK doplněn na základě požadavku odboru životního prostředí KÚ PK. Požadavek snižování eroze vyplývá i z čl. 25 PÚR ČR. ad 9.5. Protipovodňová ochrana Odrážka byla doplněny na základě stanoviska Povodí Vltavy, zn 63275/2013-PVL, ze dne 18.12.2013. Souvisejícími nařízeními se rozumí nařízení Plzeňského a Jihočeského kraje, kterými se vydávají závazné části Plánů oblastí povodí Berounky a Horní Vltavy. Požadavek byl doplněn vzhledem ke zdůraznění nutnosti zapracovat do územních plánů obcí územní rezervy pro LAPV a území řízené inundace. Ochrana před povodněmi a vymezení území k řízeným rozlivům povodní je jednou z priorit PÚR ČR (čl. 25) a je řešeno i v čl. 2.2.5. ZÚR PK. ad 9.6. Ložiska nerostů Původní text byl upraven na základě stanoviska České geologické služby, zn. ČGS441/13/1310*SOG-441/477/2013 ze dne 14.8.2013. Úkol, že ve vybraných územích je omezena možnost provádění hlubobých vrtů a důlních prací, které by podstatným způsobem mohly porušit horninové podloží a podstatně znemožnit budoucí průzbum území pro zúžení předběžně vytipovaných lokalit hlubinných úložišť, byl doplněn na základě stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu a ve vazbě na čl. 169 PÚR ČR. Vymezovat území pro hluboké vrty a důlní práce ve vymezených územích lze teprve po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. ad 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií Názvy kapitoly 10. byl upraven z důvodu zajištění souladu s platným zněním prováděcí vyhlášky. Požadavek na zpracování územní studie pro území specifických oblastí Bezdružicko – Kralovicko – Radnicko se nahrazuje požadavkem na zpracování územní studie „Území specifické oblasti Brdy“, které je nově v aktualizaci ZÚR PK vymezeno (čl. 4.2.5.).

60


Územní studie „Území specifické oblasti Šumava“, „Území Plzeň – jihozápad“ a „Území Nezvěstice – Chválenice“ byly již zpracovány. ad 11 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití Názvy kapitoly 11., 12. a 13. byly upraven z důvodu zajištění souladu s platným zněním prováděcí vyhlášky, text kapitol byl doplněn v souladu s jejich novým obsahem. ad 14 Vysvětlení pojmů Byly zpřesněny a doplněny definice pojmů používaných v ZÚR PK ve vazbě na Politiku územního rozvoje ČR, stavební zákon a související předpisy. Vymezení některých pojmů se změnilo vzhledem k potřebě zpřesnění jejich původního znění. Pojem „Farma větrných elektráren“ byl zrušen na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. září 2010 sp.zn. 4 Ao 5/2010, který s okamžitou účinností zrušil definici pojmu farma větrných elektráren jako souboru čtyř a více stožárů větrných elektráren provozně souvisejících. Šířka koridorů nadmístního významu pro ostatní koridory staveb technické infrastruktury byla doplněna vzhledem k tomu, že byl vymezen i koridor vodovodu, který není v seznam obsažen. V územních plánech může být šíře korirorů v odůvodněných případech podle místních podmínek upravena po odsouhlasení příslušným orgánem státní správy.

61


F. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů Využívání území bylo koordinováno z hlediska širších vztahů se sousedními kraji (Jihočeský, Karlovarský, Středočeský a Ústecký) a se spolkovou republikou Německo, konkrétně s Bavorskem. Byly prověřeny tyto podklady:  Politika územního rozvoje ČR 2008  Karlovarský kraj (KK) - Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (datum vydání: 16.09.2010; datum nabytí účinnosti: 16.10.2010)  Ústecký kraj (ÚK) - Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (datum vydání: 5.10.2011; datum nabytí účinnosti: 20.10.2011)  Středočeský kraj (SČK) - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (datum vydání: 19.12.2011)  Jihočeský kraj (JČK) - Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (datum vydání: 13.9.2011)  Spolková republika Německo (SRN) - Zemský rozvojový program Bavorska (2006) - Regionální plán Oberpfalz – Nord - Regionální plán Regensburg - Regionální plán Donau - Wald Na základě těchto konzultací bylo prověřeno vedení dopravní a technické infrastruktury a biokoridorů z hlediska návaznosti na hranicích krajů. Zpřesnění vymezení rozvojových os a specifických oblastí bylo rovněž prověřeno s přihlédnutím k návrhům zpřesnění v sousedních krajích. Výsledky prověření jsou obsažené v následující tabulce širších vztahů. Návaznost  ano - záměr má v sousední územní jednotce návaznost  ne - v sousední územní jednotce nemá záměr návaznost  částečná - návaznost záměru není v sousední územní jednotce přesná (např. jiné číslo biokoridoru, záměr není dotažený přesně až k hranicím kraje, atd.)  chybí v PK - v aktualizaci ZÚR PK chybí návaznost k záměru, který byl v sousední územní jednotce vymezen Uspořádání území a plochy a koridory mezinárodního, republikového a nadmístního významu KATEGORIE

ZUR_ID (V RÁMCI ZÚR PK)

NÁZEV

SOUSEDNÍ ÚZ. JEDNOTKA

NÁVAZNOST

Cyklistické trasy

C1

Nadregionální cyklostezka Praha – Plzeň – Regensburg včetně navazující sítě cyklostezek

Středočeský ano kraj

Cyklistické trasy

C1

Nadregionální cyklostezka Praha – Plzeň – Regensburg včetně navazující sítě cyklostezek

Spolková republika Německo

ano

POZNÁMKA

sice navazuje, ale část trasy cyklostezky mezi obcemi Zaječov a Strašice chybí navazuje na bavorskou cyklostezku v prostoru Folmavy

62


KATEGORIE


NÁZEV


NÁVAZNOST

Cyklistické trasy

C2

Nadregionální cyklostezka Železná – Bělá nad Radbuzou – Stříbro – Plzeň


ano

Cyklistické trasy

C3

Nadregionální cyklostezka Plzeň – Klatovy – Železná Ruda


ano

LAPV

LAPV04-R

Javornice

Ropovod

R01-N

Ropovod

R01-N

Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy

SD20/04-N

Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves – Rozvadov Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves – Rozvadov Životice - Kasejovice hranice kraje, přeložka Dálniční přivaděč Planá hranice kraje hranice kraje - Třemošná, přestavba úseku Železná Ruda, jihovýchodní obchvat s tunelem

Středočeský ano kraj Středočeský ano kraj

Silnice II. třídy

SD197/03-N

Silnice II. třídy

SD199/02-N

Silnice II. třídy

SD201/02-N

Silnice III. třídy

SD21/01-N SD27/01-N SD27/12-N


ano

Jihočeský kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Spolková republika Německo

ano

Železná - státní hranice se SRN


ano

Halže - Ctiboř, napojení obce Halže


ano


ano

rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s obchvaty sídel SD11721/01- napojení Strašic na dálnici N

POZNÁMKA

navazuje na bavorskou cyklostezku (Pfreimdtal Radweg) navazuje na cyklostezku Regental Radweg

navazuje na koridor v Bavorsku

ano ano ano

Středočeský ne kraj

Uspořádání OR1 kraje

Rozvojová osa Plzeň Kralovice - hranice kraje


Uspořádání OR2 kraje Uspořádání OR3 kraje

Rozvojová osa Plzeň Nepomuk - hranice kraje Rozvojová osa Plzeň – Klatovy – Železná Ruda

Jihočeský kraj Spolková republika Německo

navazuje na záměr obchvatu B11 – Bayerisch Eisenstein v Bavorsku pokračuje silnicí B2155 od hraničního přechodu Pavlův Studenec pokračuje silnicí do Bärnau v Bavorsku pokračuje silnicí B2173 ve Středočeském kraji navazují pouze místní komunikace ve stavu po cca 10 km pokračuje v Usteckém kraji

ano

N-OS2

ano

navazuje na rozvojovou osu v Bavorsku

63


KATEGORIE


NÁZEV

Uspořádání OR4 kraje

Rozvojová osa Plzeň Domažlice - hranice ČR

Uspořádání OR5 kraje Uspořádání OR8 kraje



NÁVAZNOST

POZNÁMKA

ano


Rozvojová osa Bor (dálnice Karlovarský D5) - Planá u Mariánských kraj Lázní - hranice kraje

ano

OR2

Rozvojová osa Klatovy Horažďovice - hranice kraje Rozvojová osa PrahaPlzeň-hranice ČR/Německo (-Nürnberg)

Jihočeský kraj

ano

N-OS3

Středočeský ano kraj

OS1 Praha Beroun - Plzeň

Uspořádání OS1 kraje

Rozvojová osa PrahaPlzeň-hranice ČR/Německo (-Nürnberg)


ano


Uspořádání SOB1 kraje Uspořádání SOB1 kraje

Specifická oblast Šumava

Jihočeský kraj Spolková republika Německo

ano

SOB1

-

Uspořádání SON1 kraje Uspořádání SON1 kraje

Specifická oblast Český les Karlovarský kraj Specifická oblast Český les Spolková republika Německo

v Bavorsku se specifické oblasti nevymezují SZ2, SK1

Uspořádání SON2 kraje

Specifická oblast Podhůří Šumavy


Specifická oblast Podhůří Šumavy


Specifická oblast Severní Rokycansko


Specifická oblast Bezdružicko Specifická oblast Brdy

Karlovarský ano SH2, SR1 kraj Středočeský částečná navazuje kraj částečně na SOBk1 Brdy Rožmitálsko


Specifická oblast Brdy

Jihočeský kraj


Specifická oblast Kralovicko

Ústecký kraj ano

Uspořádání OS1 kraje

Specifická oblast Šumava

ano -

v Bavorsku se specifické oblasti nevymezují Jihočeský ne v sousedním kraj kraji nemá záměr návaznost Spolková v Bavorsku se republika specifické Německo oblasti nevymezují Středočeský částečná navazuje kraj částečně na SOBk8 Jesenicko Čistecko částečně

ne

v sousedním kraji nemá záměr návaznost NSOB6

64


KATEGORIE


NÁZEV


NÁVAZNOST


Specifická oblast Kralovicko Specifická oblast Kralovicko

Karlovarský ano kraj Středočeský ano kraj


Specifická oblast Plánicko - Jihočeský Nepomucko kraj

ne

Zásobování E08-N elektřinou

koridor vedení VVN 400 kV Karlovarský (Vítkov - ) hranice kraje – kraj Přeštice

ano

Zásobování E09-N elektřinou Zásobování E15-N elektřinou

zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice zdvojení vedení 110 kV Tachov – Drmoul

Jihočeský kraj Karlovarský kraj

ne

Zásobování E16-N elektřinou

vedení 110 kV Kralovice – Rakovník


Zásobování E17-N elektřinou Železnice VRT01-R

vedení 110 kV Horažďovice – Strakonice Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-PlzeňPraha Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-PlzeňPraha trať č. 170 – úsek Brod nad Tichou - hranice kraje

Jihočeský ano kraj Středočeský ano kraj

ne

Železnice

VRT01-R


ano

Železnice

ZD170/04-R

Karlovarský kraj

ne

Železnice

ZD177/01-N

trať č. 177 Pňovany – Karlovarský Bezdružice - propojení tratí kraj Bezdružice – Teplá

ano

Železnice

ZD180/03-N

trať č. 180 – Zbůch – Spolková Česká Kubice modernizace republika – zdvojkolejnění a Německo elektrifikace se směrovou optimalizací

ano

Železnice

ZD190/02-N

trať č. 190 úsek Horažďovice-Předměstí – hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace

ano

Jihočeský kraj

POZNÁMKA

SR1, SZ1, SH1 SOBk8 Jesenicko Čistecko v sousedním kraji nemá záměr návaznost

v JČK pouze stav v KK je vedení pouze ve stavu, návrh chybí nový záměr dle ČEZ distribuce, na území SČK chybí návaznost do Rakovníka

v sousedním kraji nemá záměr návaznost

navazuje na modernizaci trati Furth i.W. – Schwandorf (Donau-Moldau Bahn)

65


Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability


NÁZEV

ID V RÁMCI SOUSED. ZÚR

B33

Mnišský les

33

B36

Velká Kuš

NBC36

B53

Třemšín

53

B74

Čerchov

-

B75

Diana

B76


NÁVAZNOST

POZNÁMKA

Karlovarský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Spolková republika německo

ano

-

pro vyhodnocení širších vztahů chybí podklady

-

Spolková republika německo

-


Modravské slatě-Roklan

-


-


B76

Modravské slatě-Roklan

chybí

Jihočeský kraj

ne

v JČK B76 nepokračuje resp. nenavazuje na NBK 173 vymezený v JČK

B78

Královský hvozd

-


-


K104

Cerchov-Belec

-


-


K107,RB1026 Kralovsky hvozd-hranice CR a RBC Medvědí jámy

-


-


K107,RB801

Kralovsky hvozd-hranice CR a RBC Debrník

-


-


K109

Stirka-Tremsin

K109

K109

Stirka-Tremsin (ochranné pásmo) K108-Klet,Bulovy (ochranné pásmo)

K109

Středočeský ano kraj Středočeský ano kraj Jihočeský ne kraj

K110

K108-Klet,Bulovy

NBK110

K111

Albrechtice,Milcice-K110

NBK111

K110

NBK110

Jihočeský kraj Jihočeský kraj

ano ano

v rámci ZÚR JČK není vymezeno ochranné pásmo NRBK

ano ano

biokoridory navazují, nicméně prověřit přesnou návaznost v širším kontextu

66



NÁZEV



NÁVAZNOST

POZNÁMKA

K111

Albrechtice,Milcice-K110 (ochranné pásmo)

NBK111

Jihočeský kraj

ne


K113

Albrechtice,MilciceRezabinec (ochranné pásmo)

NBK113

Jihočeský kraj

ne


K113

Albrechtice,MilciceRezabinec Kladska-Zahradky

NBK113

ano

Kladska-Zahradky (ochranné pásmo) Kladska-Tyrov,Krivoklat (ochranné pásmo)

47

Jihočeský kraj Karlovarský kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj

K50

Kladska-Tyrov,Krivoklat

50

K50

Kladska-Tyrov,Krivoklat

K50

K50, K51

Kladska-Mnissky les-K50, Kladska-Tyrov,Krivoklat (ochranné pásmo)

50, 51

K51

Kladska-Mnissky les-K50

51

K52

Kladska-Diana-Cerchov

52

K52

Kladska-Diana-Cerchov (ochranné pásmo) Strela,RabstejnPochvalovska stran (ochranné pásmo)

52 K53

Karlovarský kraj Karlovarský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

Strela,RabstejnPochvalovska stran Tyrov,Krivoklat-Tremsin (ochranné pásmo)

K53

Ústecký kraj ano

K63

Středočeský částečná ochranné pásmo kraj v PK je širší než v SČK

K63

Tyrov,Krivoklat-Tremsin

K63

K63

K63

RB1033

Tyrov,Krivoklat-Tremsin (ochranné pásmo) Svatá Kateřina

Středočeský ano kraj Středočeský ano kraj Spolková republika německo


RB1053

Nemaničky

-



K47 K47 K50

K53

K53 K63

47

K50

-

ano ano částečná ochranné pásmo v PK je širší než v SČK

Karlovarský ano kraj Středočeský ano kraj Karlovarský ano kraj ano ano ano částečná chybí vymezení ochranného pásma v rámci ÚK

-

67



NÁZEV



POZNÁMKA

1097

RB1117

Meandry Úterského potoka Havran

RB1127

Meandry Střely

1127

RB1444

Javornice

1444

RB1501

Jelení skok

1501

RB1589

Kvildská a Tetřevská slať

RBC1589

RB1590

Mezilesní slať

RBC1590

RB1942

Ostrý vrch

1942

RB3004

Hřebeny

chybí

RB3017

Na Požárech

-


RB795

Javorník

RBC795

Jihočeský kraj

RB855

Metelské rybníky

RBC855

Jihočeský kraj

ne

na území JČK je vymezen v tomto prostoru RK274; RBC 855 vymezeno severněji

RBCx

RBC bez názvu a ID

-


-

nemá popis ani návaznosti

RK nevymezen

RK nevymezen

1051

Karlovarský kraj

chybí v PK

RK - návaznost byla zajištěna vymezením koridoru na území PK v souladu s ÚP Bezvěrov

RB1097

-

Karlovarský kraj Spolková republika německo

NÁVAZNOST

ano -

Karlovarský ano kraj Středočeský ano kraj Ústecký kraj ano Jihočeský kraj Jihočeský kraj

dopřesnit vymezení pro vyhodnocení širších vztahů chybí podklady dopřesnit vymezení

ano ano

navazuje RBC1590 nicméně prověřit zda je návaznost přesná

Středočeský ano kraj Středočeský ne kraj

RB3004 nepokračuje na území SČK prověřit návaznost nenavazuje na skladebné části ÚSES na území PK; pro vyhodnocení širších vztahů chybí podklady částečná vymezení RC neodpovídá vymezení v JČK

68



NÁZEV



NÁVAZNOST

POZNÁMKA

RK nevymezen

RK nevymezen

1090

Ústecký kraj chybí v PK

RK - návaznost na vymezený RK 1090 v rámci ZÚR PK chybí

RK1

RK bez názvu

RBK1

ano

RK1030

RK bez názvu

1030

Jihočeský kraj Karlovarský kraj

RK1031

RK bez názvu

1031

ano

RK1032

RK bez názvu

1032

Karlovarský kraj Karlovarský kraj

RK1032

RK bez názvu

1032

RK1039

RK bez názvu

1039

RK1044

RK bez názvu

-

RK1058

RK bez názvu

RBC1103

Karlovarský kraj

částečná chybí spojitost s RBC 1103 Kozelka-Chlum

RK1091

RK bez názvu

1091


RK1155

RK bez názvu

RK1155


RK1172

RK bez názvu

chybí


návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR SČK

RK1172

RK bez názvu

RK1174


návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR SČK

částečná návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR JČK

dopřesnit vymezení ne koridor byl z aktualizace ZÚR PK vypuštěn Ústecký kraj částečná koridor byl z aktualizace ZÚR PK vypuštěn Karlovarský ano kraj Spolková pro vyhodnocení republika širších vztahů německo chybí podklady

RK1091 nenavazuje na biocentrum RBC1500 na území SČK, trasa RK1091 na území SČK směřuje do ÚK, tzn. mimo území PK RK v sousedním kraji nezasahuje do PK

69



NÁZEV



NÁVAZNOST

POZNÁMKA

RK1172

RK bez názvu

RK1172


RK1172

RK bez názvu

RK6003


RK2002

RK bez názvu

RBC1103

Karlovarský kraj

RK2007

RK bez názvu

chybí


v rámci SČK není na RK2007 návaznost.

RK2034

RK bez názvu

-



RK262

RK bez názvu

-


RK326

RK bez názvu

RBK326

Jihočeský kraj

RK332

RK bez názvu

RBK332

RK332

RK bez názvu

RBK332

RK334

RK bez názvu

chybí

Jihočeský kraj Jihočeský kraj Jihočeský kraj

RK334

RK bez názvu

RBK334

RK343

RK bez názvu

RBK343

RK344

RK bez názvu

RBC1590

RK349

RK bez názvu

RBK349

Jihočeský kraj Jihočeský kraj Jihočeský kraj Jihočeský kraj

ano

-

návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR SČK návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR SČK navazuje na RBC 1103 KozelkaChlum

v rámci SČK není na RK262 návaznost.

částečná návzanost je nutné řešit v aktualizaci ZÚR JČK ano ano ne

koridor nelze vymezit pouze na území PK, jeho vymezení je nutné koordinovat s JČK a řešit v rámci aktualizace ZÚR JČK

ano ano ano ano

70


Vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi K návrhu Aktualizace č.1 ZÚR Plzeňského kraje sdělily souhlasná stanoviska sousedící vládní kraje Dolní Bavorsko (Regierung von Niederbayern) dne 16. 7. 2013 (e-mail) a Horní Falce (Regierung der Oberpfalz) rovněž dne 16. 7. 2013.

71


G. Vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování návrhu aktualizace zásad územního rozvoje, obsažených ve zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje Návrh aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje byl zpracován v souladu se zprávou o uplatňování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, schválenou dne 9.9.2010 usnesením zastupitelstva Plzeňského kraje č. 577/10. Zpráva o uplatňování Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje obsahuje tyto konkrétní požadavky na zapracování do aktualizace č. 1: adA/ Vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci V části 4. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu. Byla vymezena území, která vyžadují specifický přístup buď z důvodu jejich hodnot, nebo z důvodů nevyváženosti předpokladů pro rozvoj hospodářských a sociálních podmínek. Praxe ukázala, že bude nutné tuto diferenciaci území Plzeňského kraje dále prohloubit, což následně umožní cílenější přístup k řešení problémů jejich územního rozvoje. Další prohloubení diferenciace území Plzeňského kraje bylo vyřešeno:  rozšířením území těchto specifických oblastí: o SON1 Specifická oblast Český les o SON2 Specifická oblast Podhůří Šumavy o SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko (původní název SON3 Specifická oblast Radnicko)  vymezením dalších specifických oblastí o SON5 Specifická oblast Brdy o SON6 Specifická oblast Kralovicko (na místě původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko) o SON7 Specifická oblast Sedmihoří o SON8 Specifická oblast Kolovečsko o SON9 Specifická oblast Plánicko – Nepomucko V části 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Vymezené plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu postihují všechny investiční záměry nadmístního významu v Plzeňském kraji. Plochy a koridory vymezené v politice územního rozvoje v r. 2006 byly zpřesněny a doplněny o další nadmístního významu. Postupná realizace těchto záměrů přispěje jak ke zlepšení podmínek pro další rozvoj území, tak i ke zlepšení životního prostředí a k ochraně hodnot území. Tyto plochy a koridory byly posouzeny a doporučeny i z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území (včetně posouzení SEA a vlivů na území soustavy NATURA 2000). Podle postupně zpracovávaných studií a dokumentací je nutné tyto plochy a koridory dále zpřesňovat a územně stabilizovat jak v zásadách územního rozvoje, tak v územně plánovací dokumentaci obcí. Problematika územní ochrany (územních rezerv) lokalit, které jsou vhodné pro akumulaci povrchových vod, bude nově posouzena na podkladě územní studie. Vymezený regionální územní systém ekologické stability významně přispívá k průchodnosti a ochraně krajiny a k její biologické rozmanitosti. Bylo zpřesněno vymezení těchto ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury v politice územního rozvoje: 72


 

Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Nürnberg-) hranice SRN/ČR-Plzeň-Praha (vymezen jako územní rezerva), Koridor konvenční železniční dopravy C-E 40a (Nürnberg-) hranice ČR – Cheb – Plzeň – Praha, na železniční trati č. 170 byly vymezeny koridory pro tyto záměry:

o o o o 

optimalizace úseku Zbiroh - Rokycany s přeložkou v Rokycanech, modernizace úseku Rokycany - Plzeň, přeložka trati s tunely, úsek Brod nad Tichou – hranice kraje – územní rezerva, Kyšická spojka.

ŽD 4 Koridor Plzeň–Strakonice–České Budějovice–České Velenice–hranice ČR (– Wien), na železniční trati č. 190 byly vymezeny koridory pro tyto záměry:

o úsek Plzeň – Nepomuk, zdvojkolejnění a směrová rektifikace o úsek Horažďovice předměstí – hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace 

ŽD 6 Koridor Plzeň–Nýřany–Stod–Staňkov–Domažlice–Česká Kubice–hranice ČR (– Regensburg), na železniční trati č. 180 byly vymezeny koridory pro tyto záměry:

o Plzeň, Skvrňany – přesmyk žel. trati o Plzeň, Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě v nové trase o Zbůch – Česká Kubice modernizace – zdvojkolejnění a elektrifikace se směrovou optimalizací 

Na dálnici D5 byly vymezeny plochy a koridory pro tyto záměry:

o Svojkovice, dálniční křižovatka o Nová Ves, dálniční křižovatka  

Veřejné logistické centrum (VLC) bylo umístěno do rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně S13 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 – počítá se s využitím koridoru silnice I/22 se zaústěním do dálniční křižovatky D5 – Bor a s alternativním vedením v koridoru silnice I/20 (s připojením na D5 v PlzniČernicích).

Dále byly vymezeny koridory veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu:  na silnicích I. třídy I/19, I/20, I/21, I/22, I/26 a I/27, na silnicích II. třídy II/145, II/169, II/171, II/178, II/180, II/184, II/185, II/186, II/187, II/188, II/190, II/191, II/193, II/197, II/199, II/200, II/201, II/203, II/204, II/205, II/230, II/232, II/233 a II/605 a na silnicích III. třídy III/11721, III/1882 a III/1804,  na železničních tratích č. 160, 175, 176, 177, 181, 183 a 184. Koridory významných cyklistických tras byly vymezeny pouze výčtem dotčených obcí s požadavkem na zpřesnění těchto koridorů v územních plánech obcí. Jedná se o tyto trasy:  Nadregionální cyklostezka Praha – Plzeň – Regensburg včetně navazující sítě cyklostezek  Nadregionální cyklostezka Železná – Bělá nad Radbuzou – Stříbro – Plzeň  Nadregionální cyklostezka Plzeň – Klatovy – Železná Ruda  Nadregionální cyklotrasa Berounka Bylo zpřesněno vymezení těchto ploch a koridorů veřejné infrastruktury v politice územního rozvoje:  Koridor dálkovodu DV2 (Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves – Rozvadov a plocha pro výstavbu skladovacích nádrží u obce Benešovice na ropovodu IKL),  Koridor elektroenergetiky E2 (Koridor vedení VVN 400 kV (Vítkov - ) hranice kraje – Přeštice),

73


  

Koridor plynovodu P4 (Koridor plynovodu VVTL (Hora Svaté Kateřiny a Brandov - ) hranice kraje – Rozvadov – hranice ČR-Německo) je již realizován – trasa byla přeřazena do stavu LAPV (plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod), byly vymezeny tyto plochy územních rezerv: Čachrov, Javornice, Kladruby, Kočov I., Kočov II., Ondřejovice, Smolov, Strážiště, Šipína a Všeruby. VKVP (Plochy a koridory vhodné pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP), jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky) vymezeny nebyly.

Dále byly vymezeny koridory veřejné technické infrastruktury nadmístního významu:  Zdvojení vedení 400 kV Kočín – Přeštice a další záměry na vedeních 110 kV v souladu s požadavky společností ČEPS, a.s. a ČEZ Distribuce, a.s.,  Záměry na VTL a STL plynovodech v souladu s požadavky společnosti RWE GasNet, s.r.o.,  Vodárenský soubor Ostrá Hůrka v souladu s požadavky Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Nově byla jako plochy územních rezerv vymezena území řízené inundace na řekách Mži, Otavě, Radbuze, Úhlavě a Úslavě. Vymezení bylo provedeno na základě výsledků územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. Nadregionální a regionální systém ekologické stability byl zpřesněn dle podkladů Ministerstva životního prostředí a dle revidovaného vymezení ÚSES NP a CHKO Šumava a ORP Horažďovice. V části 7. Vymezení cílových charakteristik krajiny. Byly vymezeny charakteristické krajinné oblasti a stanoveny požadavky na využívání území v nich. Vymezení a podmínky je nutno dále zpřesňovat. Nově „stanovení“ cílových charakteristik krajiny a podmínek a požadavků na využívání území v nich bylo řešeno promítnutím požadavků do úkolů pro územní plánování obcí ve vymezených rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, kde jsou vysloveny požadavky na ochranu dotčených krajinných oblastí. V části 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Vymezené veřejně prospěšné stavby vytvářejí předpoklad pro realizaci navrženého řešení a naplnění požadavků na udržitelný rozvoj území. Vymezení veřejně prospěšných staveb je nutné posoudit z hlediska jejich aktuálnosti. Vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby bylo posouzeno z hlediska aktuálnosti. Byly zrušeny kategorie „Veřejně prospěšné, převzaté ze schválených ÚP VÚC beze změny“, „Veřejně prospěšné stavby, převzaté ze schválených ÚP VÚC s úpravami“ a „Veřejně prospěšné stavby nově vymezené“. Byl sestaven jednotný seznam VPS, který je v souladu s vymezenými plochami a koridory mezinárodního, republikového a nemístního v kapitole 5. Plochy a koridory pro veřejně prospěšná opatření byly vymezeny pouze pro skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a to pouze pro nefunkční části.

74


V části 9. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury. Byly stanoveny požadavky vyplývající pro obce z vymezených ploch a koridorů nadmístního významu, zahrnující:  veřejně prospěšné stavby a opatření  dopravní infrastrukturu  technickou infrastrukturu  ochranu a využití přírody a krajiny  protipovodňovou ochranu  využití nerostů Tyto požadavky jsou postupně zapracovávány do územně plánovací dokumentace obcí. V rámci aktualizace budou dále zpřesněny a doplněny. Požadavky vyplývající pro obce z vymezených ploch a koridorů nadmístního významu byly zpřesněny a doplněny o požadavky:  na zapracování záměrů mezinárodního, republikového a nadmístního významu v souladu s kapitolami 5.1. až 5.4.,  na zpřesnění vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES,  na vymezení skladebných částí lokálního ÚSES,  na zapracování ploch územních rezerv pro LAPV a pro území řízené inundace. V části 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Bylo navrženo podrobnější prověření územní studií:  území specifické oblasti Bezdružicko – Kralovicko – Radnicko (s termínem do konce r. 2010) – dosud nerealizováno, doporučuje se prověřit v souvislosti s aktualizací zásad územního rozvoje Specifická oblast Rakovnicko – Kralovicko – Podbořansko již není vymezena v politice územního rozvoje a byla nově vymezena jako specifická oblast nadmístního významu SON6 Kralovicko. U navazujících SON4 Bezdružicko a SON3 Severní Rokycansko bylo zřesněno jejich vymezení. Předpokládá se zpracování jedné územní studie pro území těchto tří specifických oblastí, nicméně je možné ji rozdělit i do jednotlivých samostatných studií. 

území specifické oblasti Šumava – územní studie se v současné době pořizuje, výsledky budou zahrnuty do aktualizace zásad územního rozvoje

Výsledky územní studie byly zahrnuty do změn vymezení specifické oblasti SON2, rozvojových oblastí RO2 a RO5 a rozvojové osy OR3. Dále byly využity při prověření aktuálnosti záměrů veřejné infrastruktury v území SOB1. 

území Plzeň – jihozápad (prostor Dobřany – Nýřany) – územní studie byla dokončena, potvrdila reálnost rozvojových záměrů

Rozvojové záměry byly zapracovány v souladu s územní studií Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009. Beze změny zůstalo vymezení rozvojových zón nadmístního významu, pouze byla nově u Chotěšova vymezena část zóny Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně. Dále byly vymezeny plochy a koridory pro tyto záměry na silniční síti:  Nová Ves, dálniční křižovatka  Nýřany (mimoúrovňová křižovatka s D5) - Chotěšov - Stod - Staňkov - Horšovský Týn, přeložka (bez změny)

75


    

Dobřany, obchvat (nově vymezeno) Zbůch - Úherce, přeložka s východním obchvatem s propojením na Dobřany (část úseku zrušena) Chotěšov, obchvat (změna trasování) Nýřany, přeložka se severním obchvatem (bez změny)

území Plzeň – jihovýchod (prostor Plzeň – Blovice) – územní studie potvrdila reálnost navrženého řešení dopravní infrastruktury v tomto území

Rozvojové záměry byly zapracovány v souladu s územní studií Plzeň – jihovýchod, Ateler Tplan, s.r.o., 2009, především byla řešena problematika obchvatu Nezvěstic na silnici I/19. Byly vymezeny plochy a koridory pro tyto záměry na silniční síti:  Mimoúrovňová křižovatka s I/20 - Nezbavětice - Nezvěstice, přeložka (změna trasování)  Žákava - Spálené Poříčí – Borovno – hranice kraje, přeložka – 2 varianty (nově vymezeno)  Chocenice, západní obchvat (bez změny)  Chválenice - Seč, přeložka (bez změny)  Černice (mimoúrovňová křižovatka s D5) - Losiná, přeložka (bez změny)  Blovice, přeložka (bez změny) adB/ Problémy k řešení v zásadách územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů kraje Vybrané problémy k řešení v aktualizaci zásad územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů kraje:  strukturální problémy v území – aktualizace vymezení specifických oblastí a rozvojových oblastí a os podle podmínek v území, včetně podpory rozvojových předpokladů obcí v podhůří Brd, Byla provedena aktualizace vymezení specifických oblastí a byly vymezeny nové specifické oblasti nadmístního významu SON5 Brdy, SON7 Sedmihoří, SON8 Kolovečsko a SON9 Plánicko – Nepomucko. Do úkolů pro územní plánování obcí byly zapracovány požadavky na posilování sídelní struktury regionu s cílem obnovy vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území, vytváření podmínek pro využití rekreačního potenciálu území nebo nabídky volných ploch pro přiměřený rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit, opírajících se o využití místních podmínek. 

problémy suburbanizace a nevyvážené posilování obytné funkce sídel – omezení nekoordinovaného a nepřiměřeného vymezování zastavitelných ploch, zejména lokalit pro bydlení bez zajištění základního občanského vybavení a zázemí každodenní rekreace,

Problémy byly řešeny v rámci zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os a v podmínkách pro vymezování rozvojových ploch (kapitola 2.2.6.). Zastavitelné plochy pro bydlení se mají přednostně vymezovat v obcích, které jsou součástí rozvojových oblastí a os, v lokalitách s možností připojení na kapacitní vodní zdroje a kanalizaci, a v dalších centrech venkovského osídlení (Břasy, Hromnice, Merklín, Blížejov, Černošín). 

nevyváženost sídelní struktury a nedostatky ve fungování některých menších center – vyžadující prověření diferenciace sídel z hlediska jejich významu a stanovení zásad pro jejich územní rozvoj,

76


Diferenciace sídel byla prověřena v rámci zpřesňování vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí a při vymezovaní nových specifických oblastí nadmístního významu. Zásady pro rozvoj obcí byly rámcově stanoveny v rámci úkolů pro územní plánování obcí. 

střety ploch pro obnovitelné zdroje energie s ochranou hodnot území – prověření možností důslednější regulace vymezování těchto ploch s ohledem na kulturní, přírodní a krajinné hodnoty v území,

Byl zapracován požadavek na regulaci vymezování ploch pro obnovitelné zdroje energie větrné elektrárny umisťovat na základě vyhodnocení jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území. 

střety lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod s osídlením a hodnotami území – prověření lokalit vhodných pro povrchovou akumulaci vod vzhledem ke střetům se zastavěným územím sídel a kulturními i přírodními hodnotami; na základě detailního posouzení zajistit územní ochranu v nezbytně nutném rozsahu,

Vymezení ploch územních rezerv pro LAPV bylo provedeno na základě výsledků územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, která provedla detailní vyhodnocení střetů lokalit s s osídlením i s hodnotami území. 

ohrožení území povodněmi – zpřesnění zásad pro předcházení povodním a zmenšování jejich následků a dopadů na území,

Na základě územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, byla zapracována kategorizace území z hlediska promítnutí požadavků protipovodňové ochrany 

nadměrná zátěž sídel dopravou na silnicích I. třídy, problematická dostupnost venkovských oblastí kraje, nedostatečné dopravní vazby na Bavorsko – aktualizace řešení záměrů dopravních staveb,

Byla provedena aktualizace záměrů dopravních staveb na silnicích I. třídy především z hlediska zmenšení zátěže sídel. Podmínky pro zlepšení dopravních vazeb na Bavorsko byly zlepšeny především prodloužením rozvojové osy OR3 od Klatov až po Železnou Rudu. 

velký podíl odpadu odstraňovaného skládkováním – prověřit možnosti vybudování integrovaných zařízení pro nakládání s odpady,

Možnosti vybudování integrovaných zařízení pro nakládání s odpady byly prověřeny a v rámci rozvojové oblasti OB5 Plzeň je v úkolech pro územní plánování obcí vyjádřen požadavek, aby byly vymezeny plochy pro rozšíření skládky Chotíkov. V této lokalitě by bylo případně možné umístit i spalovnu komunálního odpadu. 

nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu – prověřit možnost řešení a zapracování záměrů z hlediska nadmístního významu.

K již vymezeným významným dálkovým cyklistickým trasám byla doplněna „Nadregionální cyklotrasa Berounka“, což odpovídá i požadavku na vytváření územních podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu území nejen v přímé vazbě na řeku Berounku, ale také v rámci širšího území včetně rozvoje cyklostezek, hipostezek a peších tras a pro zlepšení dopravní obslužnosti území a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, který je obsažen

77


v úkolech pro územní plánování obcí v rámci specifické oblasti SON3 Severní Rokycansko. Požadavky na zvyšování rekreačního potenciálu jsou zapracovány do podmínek a úkolů i v dalších rozvojových a specifických oblastech. Po dokončení a projednání úplné aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje pak budou v návrhu aktualizace zásad územního rozvoje zohledněny výsledky nového rozboru udržitelného rozvoje včetně aktuálních problémů nadmístního významu v území Plzeňského kraje. Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území byly zohledněny především při zpřesňování vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí a především při vymezování dalších specifických oblastí nadmístního významu, Brdy, Sedmihoří, Kolovečsko a Plánicko – Nepomucko. Pro aktualizaci zásad územního rozvoje budou využity také podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. Při zpracování grafické části bude podkladem databáze sledovaných jevů územně analytických podkladů, podle níž budou aktualizovány záměry, limity a hodnoty promítající se do řešení. Pro aktualizaci zásad územního rozvoje byl využit aktuální stav databáze sledovaných jevů územně analytických podkladů, které jsou podkladem pro rozbor udržitelného rozvoje území. adC/ Vyhodnocení souladu zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje Při aktualizaci zásad územního rozvoje je nutné zejména:  aktualizovat a konkretizovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (PÚR ČR/14-32) do podmínek území kraje Aktualizace a konkretizace republikových priorit je podrobně vyjádřena v kapitole E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 

vymezit jako nadmístní specifické oblasti Brdy, Rokycansko a Kralovicko (PÚR ČR/174) a stanovit podmínky pro udržitelný rozvoj území

V souladu s požadavkem byly vymezeny SON5 Specifická oblast Brdy, SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko a SON6 Specifická oblast Kralovicko (na místě původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko). 

zpřesnit vymezení koridoru konvenční železniční dopravy ŽD4 Plzeň – České Budějovice (PÚR ČR/92) a ŽD6 Plzeň – Česká Kubice (PÚR ČR/94)

Koridory konvenční železniční dopravy ŽD4 a ŽD6 byly zpřesněny, viz bod A, část 5 této kapitoly. 

prověřit varianty alternativního jižního propojení území ČR S13 (PÚR ČR/122)

Bude využit koridor silnice I/22 se zaústěním do dálniční křižovatky D5 – Bor a s alternativním vedením v koridoru silnice I/20 (s připojením na D5 v Plzni-Černicích). 

prověřit možnost umístění veřejného logistického centra (PÚR ČR/130)

Veřejné logistické centrum (VLC) bylo umístěno do rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně.

78




prověřit vymezení plochy pro zapojení VVN 400/110 kV do přenosové soustavy E2 (PÚR ČR/140)

Byl vymezen koridor elektronenergetiky E2 v úseku hranice kraje – Přeštice (s napojením na koridor zdvojení vedení 400 kV Kočín – Přeštice. 

zpřesnit koridor pro umístění plynovodu VVTL DN 1400 (Gazela) P4 (PÚR ČR/154)

Koridor plynovodu P4 není v ZÚR PK jako návrh vymezen, byl již realizován. 

zpřesnit koridor pro zdvojení ropovodu IKL a plochu pro skladovací nádrže u Benešovic DV2 (PÚR ČR/163)

Koridor dálkovodu DV2 včetně plochy pro výstavbu skladovacích nádrží byl zpřesněn v úseku hranice kraje – Rozvadov – hranice ČR. 

zajistit jako územní rezervu plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod LAPV (PÚR ČR/167)

Pro LAPV (plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod) byly vymezeny tyto plochy územních rezerv: Čachrov, Javornice, Kladruby, Kočov I., Kočov II., Ondřejovice, Smolov, Strážiště, Šipín a Všeruby. Politika územního rozvoje ČR na území Plzeňského kraje dále vymezuje – prověřit soulad s aktuálním stavem: 

rozvojovou oblast Plzeň

Bylo zpřesněno vymezení OB5 Rozvojové oblasti Plzeň. Byly vypuštěny obce Blatnice, Heřmanova Huť, Hněvnice, Kbelany, Přehýšov a Rochlov. 

rozvojovou osu Praha – Plzeň - hranice ČR/Německo

Bylo zpřesněno vymezení OS1 Rozvojové osy Praha – Plzeň - hranice ČR/Německo (-Nürnberg). Byly vypuštěny obce Hůrky, Cheznovice, Medový Újezd, Strašice, Těně a Týček. Doplněny byly obce původně zařazené do OB5, Blatnice, Heřmanova Huť, Hněvnice, Kbelany, Přehýšov a Rochlov a dále v obci Zbiroh k.ú. Chotětín). 

specifickou oblast Šumava

Vymezení SOB1 Specifické oblasti Šumava se nezměnilo. 

koridor vysokorychlostní dopravy VR1 hranice SRN – Plzeň – Praha

Vymezení koridoru se nezměnilo. 

koridor konvenční železniční dopravy C-E40a hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha

Koridor konvenční železniční dopravy C-E40a byl zpřesněny, viz bod A, část 5 této kapitoly.

79


adD/ Vyhodnocení návrhů obcí na aktualizaci zásad územního rozvoje Návrhy obcí na aktualizaci zásad územního rozvoje:  Bezděkov (RO) – nesouhlas s přeložkou železniční trati č. 176, úprava trasy VPS 232/02 - přeložka železniční tratě č. 175 v obci Břasy nebyla vypuštěna vzhledem k potřebě zajištění lepší průjezdnosti této trati odstraněním úvrati, - vymezení koridoru silnice II. třídy „Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel“ bylo upraveno dle Územního plánu Březina, vydaného opatřením obecné povahy č.1/2010 zastupitelstvem obce Březina dne 15. 9. 2010. Na území obce Bezděkov bylo trasování návrhu silnice upraveno dle neprojednaného návrhu Územního plánu Bezděkov. 

Blovice – k.ú. Hradiště u Blovic zařadit do rozvojového území - k. ú. Hradiště u Blovic bylo zařazeno mezi rozvojová území na rozvojové ose OR2 Plzeň – Nepomuk – hranice kraje



Břasy – nesouhlas s přeložkou železniční trati č. 176 - přeložka železniční tratě č. 175 v obci Břasy nebyla vypuštěna vzhledem k potřebě zajištění lepší průjezdnosti této trati odstraněním úvrati,



Březina – požadavek na oddálení obchvatu II/232 - vymezení koridoru silnice II. třídy „Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel“ bylo upraveno dle Územního plánu Březina, vydaného opatřením obecné povahy č.1/2010 zastupitelstvem obce Březina dne 15. 9. 2010.



Černošín – upravit severní obchvat podle územního plánu - obchvat obce byl vymezen jako územní rezerva „Černošín, severní obchvat“ dle platného územního plánu obce



Čižice – úprava regionálního biokoridoru - vymezení regionálního biokoridoru RK240 nebylo upraveno v souladu se závěry pracovní konzultace ze dne 5. 9. 2011, na které bylo dohodnuto, že v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje nebude zpřesňováno vymezení skladebných částí regionálního ÚSES, vyjma těch území, kde nebyl regionální ÚSES vymezen na základě generelu, ale byl převzat z ÚP VÚC (NP a CHKO Šumava a Horažďovicko).



Díly – požadavek na změnu kategorie silnice Postřekov – Klenčí přes Díly - není obsahem řešení ZÚR.



Dobřany – řešit napojení rozvojové zóny letiště Líně na dálniční křižovatku Nová Ves a technickou infrastrukturu města, přeložku silnice II/180 včetně připojení rozvojové zóny řešit jako VPS - napojení rozvojové zóny letiště Plzeň/Líně na dálniční křižovatku Nová Ves nebylo zapracováno, vzhledem k tomu, že její vymezení nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno. Přeložka silnice II/180 včetně připojení rozvojové byla zapracována v požadovaném trasování a vymezena jako územní rezerva.



Domažlice – upozorňují na prověřování variant severního a jižního obchvatu I/22, požadují prověřit vymezení SON1 a OR6 - koridor obchvatu Domažlic na silnice I/22 byl vymezen severně od města s napojením na silnici I/26 u Draženova,

80


-

vymezení SON1 a OR6 bylo prověřeno dle výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Domažlice (Územně analytické podklady SO ORP Domažlice, úplná aktualizace 2010). SON1 byla rozšířena o správní obvody obcí Hostouň, Poběžovice, Vlkanov a Otov, OR6 byla doplněna o rozvojové území k.ú. Hostouň u Horšovského Týna).



Draženov – nesouhlas s koridorem územní rezervy „Českoleské tangenciály“ - úsek „Českoleské tangenciály“, vymezený ve správním obvodu obce Draženov, byl dán do souladu s návrhem Územního plánu Draženov.



Erpužice – optimalizovat přeložky žel. tratí a navrhnout nový plynovod ze Sviňomaz - koridor přeložky tratě č. 177 „Pňovany – Bezdružice: úpravy trati s přeložkou v Erpužicích“ byl ponechán v původním vymezení. Plynovod „VTL plynovod Sviňomazy – Erpužice“ byl nově vymezen a zařazen mezi veřejně prospěšné stavby.



Hartmanice – zlepšení dopravního napojení na Plzeň, nezvyšovat koncentraci zástavby - zlepšení dopravního napojení na Plzeň zlepší navrhovaný východní obchvat Běšin na silnici I/27 s úpravou napojení na silnici II/171 a dále všechny další navrhované záměry na silnici I/27 včetně obchvatu Klatov.



Heřmanova Huť – zohlednit řešení návrhu územního plánu - ZÚR PK nevymezují ve správním území obce žádné záměry.



Horšovský Týn – přehodnotit záměr „Českoleské tangenciály“ - prověřit trasy a preferovat zkapacitnění II/200 a II/193 včetně realizace obchvatů, upravit rozsah prvku RÚSES RB1046 - vymezení „Českoleské tangenciály“ nebylo přehodnoceno, je nutné dále zachovat návaznost na silnici I/22 a na rozvojovou osu OR6, byla provedena pouze změna vymezení koridoru u Draženova, - západní obchvat Horšovského Týna, územní rezerva, byl po vyhodnocení připomínek města Horšovský Týna zrušen, - vymezení RBC 1046 nebylo upraveno. v souladu se závěry pracovní konzultace ze dne 5. 9. 2011, na které bylo dohodnuto, že v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje nebude zpřesňováno vymezení skladebných částí regionálního ÚSES, vyjma těch území, kde nebyl regionální ÚSES vymezen na základě generelu, ale byl převzat z ÚP VÚC (NP a CHKO Šumava a Horažďovicko).



Chodová Planá – zohlednit rozvojové záměry prověřené územním plánem - na základě platného ÚP Chodová Planá byla provedena změna ve vymezení koridoru záměru „rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s obchvaty sídel“, - původně vymezený návrh na žel. trati č. 170 – úsek Brod nad Tichou - Mariánské Lázně nově vymezen pouze jako územní rezerva, - LAPV Otín i Michalovy Hory byly z územních rezerv vypuštěny, - vymezení prvku ÚSES nebylo změněno, - územní rezerva pro VVTL plynovod Gazela, trasa 7C, byla v aktualizaci zrušena.



Chotěšov – odsunutí přeložky II/200, nesouhlas s letištěm Líně z hlukových důvodů upozornění na zařazení kláštera mezi NKP - jedná se o přeložku silnice II/180 s napojením na silnici I/26, přeložka byla vymezena jako územní rezerva v souladu s vymezením průmyslové zóny Chotěšov, která byla vymezena jako rozšíření rozvojové zóny nadmístního významu „Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně,

81


-

letiště Plzeň/Líně je nedílnou součástí vymezené rozvojové zóny nadmístního významu „Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně“,



Kařez – požadavek odsunutí koridoru VRT k dálnici (nesouhlas Ministerstva dopravy ČR) - vymezení koridoru VRT (VRT01-R) bylo ponecháno ve stávající trase vzhledem k nesouhlasnému stanovisku Ministerstva dopravy č. 460/2010-910-UPR/2 ze dne 28. 7. 2010, které zamítá požadavek obce Kařez na odsunutí koridoru VRT, jelikož není doposud zpracována žádná podrobnější technická studie v tomto úseku.



Kašperské Hory – koordinace územních vazeb s Jihočeským krajem a Bavorskem - územní vazby byly prověřeny v rámci zpracování širších vztahů, viz výkres B08. Ve správním obvodu obce Kašperské Hory jsou vymezeny prvky ÚSES, které mají patřičnou návaznost na příslušné prvky ÚSES vymezené na území Jihočeského kraje. Jedná se o regionálního biokoridor RK343 a nadregionální biokoridor K110 (K108-Klet,Bulovy).



Kaznějov – realizace přeložky (obchvatu) I/27 - vymezení koridoru přeložky silnice I/27 „hranice kraje - Třemošná, přestavba úseku“ se nezměnilo, i nadále je přeložka vymezena jako veřejně prospěšná stavba.



Klabava – kolize koridoru VRT s vodním zdrojem a zastavěným územím obce - vymezení koridoru VRT (VRT01-R) bylo ponecháno ve stávající trase, jelikož není v tomto úseku doposud zpracována žádná podrobnější technická studie.



Líně – požadavek na etapovité řešení letiště Líně, řešení jeho dopravního napojení a stabilizaci dálniční křižovatky Nová Ves - požadavek na etapovité řešení nebyl do aktualizace zapracován, je to otázka územních plánů obcí, - křižovatka Nová Ves je vymezena i nadále pouze jako plocha nadmístního významu, není však zařazena mezi VPS, dopravní napojení letiště Plzeň/Líně na dálnici nebylo zpřesněno vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno.



Medový Újezd – nesouhlas s návrhem vedení komunikace (I.tř.) dálnice D5 – Strašice - jedná se o silnici III. třídy III/11721. Bylo změněno vymezení koridoru v úseku Mýto – Medový Újezd, vymezení dále směrem na Strašice je ponecháno beze změny.



Mýto – úprava vedení silnice od dálniční křižovatky do Strašic - bylo změněno vymezení koridoru v úseku Mýto – Medový Újezd, vymezení dále směrem na Strašice je ponecháno beze změny.



Nalžovské Hory – prověření odsunu obchvatu I/22 - vymezení koridoru obchvatu „Nalžovské Hory, obchvat“ bylo ponechána v původním vymezení vzhledem k nesouhlasnému stanovisku ŘSD ČR č. 23365-ŘSD-0910311 ze dne 1. 12. 2009 ke změně trasování.



Nepomuk – omezit výstavbu fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě - zásady územního rozvoje přímo nenavrhují žádné plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren, z hlediska regulace vymezování ploch pro obnovitelné zdroje energie byl zapracován pouze požadavek, aby větrné elektrárny byly umisťovány na základě vyhodnocení jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území.



Nezvěstice – přehodnotit obchvat na silnici I/19 82


-

vymezení koridoru pro obchvat na silnici I/19 bylo provrdenona základě záznamu z jednání ze dne 11. 8. 2011 „Upřesnění umístění koridoru přeložky komunikace I/19 v pořizovaných ÚPD (ZÚR PK, ÚP Nezvěstice a ÚP Žákava)“. Původně vymezené koridory severního obchvatu (územní rezerva) a jižního obchvatu (návrh) Nezvěstic bylo zrušeno a ve správním obvodu obce Nezvěstice bylo nahrazeno návrhem přeložky silnici v trase „S1U“, kterou nechalo ŘSD zpracovat v roce 2008.



Nová Ves – nesouhlas s napojením rozvojové zóny letiště Líně ve variantě S.R2/1 podle Územní studie Plzeň – jihozápad - křižovatka Nová Ves je vymezena i nadále pouze jako plocha nadmístního významu, není však zařazena mezi VPS, dopravní napojení letiště Plzeň/Líně na dálnici nebylo zpřesněno vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno.



Plzeň – vypustit rozvojovou plochu Litice-Radobyčice opravdu, upravit vedení silnic I., II. a III. podle územního plánu, upravit vedení cyklostezek, doplnit vedeni VVN 110 kV Černice - Chrást a Nová Hospoda - České údolí, aktualizovat VTL v Černicích, Liticích a Nové Hospodě, zahrnout vodárenský soubor Ostrá Hůrka ve St. Plzenci jako veřejně prospěšnou stavbu a aktualizovat VTL a VVN v plochách nadmístního významu - rozvojová zóna Litice – Radobyčice byla vypuštěna, - vedení silnic I., II. a III. třídy je převzato z ÚAP, jako koridory nadmístního významu jsou vymezeny návrhy pouze na silnicích těchto tříd, nikoliv např. místních komunikací, - cyklostezky jsou v aktualizaci řešeny pouze v rámci významných dálkových cyklistických tras a jsou vymezeny pouze seznamem dotčených obcí. Úkolem územních plánů obcí je zpřesnit a územně vymezit koridory jejich koridory. - vedení VVN byla aktualizována podle ÚAP, jsou vymezeny koridory vedení 110 kV Chrást – Černice a vedení 110 kV Nová Hospoda – ELU III, - vedení VTL plynovodů bylo aktualizováno podle ÚAP, v správním území Plzně nejsou vymezeny žádné plochy nebo koridory pro zásobování plynem, - vodárenský soubor Ostrá Hůrka byl vymezen jako veřejně prospěšná stavba.



Rokycany – realizace dálniční křižovatky Svojkovice - byla provedena změna vymezení plochy nadmístního významu pro dálniční křižovatku Svojkovice, křižovatka je navržena v takové poloze, aby nedošlo při jejím napojení na silnici II/605 k negativnímu ovlivnění zastavěného území Svojkovic.



Starý Plzenec – vypuštění obchvatu II/180 z územní rezervy - obchvat na silnici II/180, vymezený jako územní rezerva, byl vypuštěn.



Strašice – potvrzení požadavků uplatněných v roce 2006 (rozvoj území, dopravní propojení na dálnici) - z hlediska lepšího napojení na dálnici D5 nejen Strašic, ale i území bývalého vojenského újezdu Brdy je navržena změna vedení silnice III. třídy III/11721. V aktualizaci bylo změněno vymezení koridoru v úseku Mýto – Medový Újezd, vymezení dále směrem na Strašice je ponecháno beze změny.



Strážov – zapracování silničního obchvatu - silniční obchvat obce Strážov byl vymezen jako územní rezerva.



Stříbro – doplnění přeložek silnic II/193 a II/230 do veřejně prospěšných staveb - přeložky silnic II/193 a II/230 jsou i nadále vymezeny jako plochy územních rezerv.

83




Tachov – upravit trasu železnice Planá – Pňovany podle studie SŽDC a zpřesnit trasu plynovodu Gazela - Tachovem prochází úsek trati č. 184 – Planá – Tachov, vymezení územní rezervy zůstalo nezměněno. - koridor pro plynovod Gazela je vymezen mimo správní obvod Tachova, územní rezerva byla v aktualizaci zrušena.



Tlučná – zmenšení průmyslové zóny - rozvojová zóna nadmístního významu „Jihozápad“ je vymezena v nezměněném rozsahu vzhledem k absenci relevantních podkladů pro její zmenšení.



Úherce – zúžení koridorů VRT a modernizace trati Plzeň – Česká Kubice, upravit trasu přeložky II/180 - vymezení koridoru VRT je ponecháno ve stávající trase a rozsahu, jelikož není v tomto úseku doposud zpracována žádná podrobnější technická studi, - koridor přeložky II/180 zůstává vymezena jako územní rezerva ve své původní trase.



Všeruby (DO) – obchvat Brůdku, zařazení do specifické oblasti - Všeruby byly zařazeny do specifické oblasti „SON2 – Podhůří Šumavy“ na základě výsledků rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje (Úplná aktualizace územně analytických podkladů Plzeňského kraje, 2011) a SO ORP Domažlice (Územně analytické podklady SO ORP Domažlice, úplná aktualizace 2010), - koridor obchvatu Brůdku byl vymezen jako územní rezerva, - koridor obchvat Hájku u Všerub byl vymezen jako návrh.



Zbůch – zapracování a zpřesnění dálniční křižovatky Nová Ves - křižovatka Nová Ves je vymezena i nadále pouze jako plocha nadmístního významu, není však zařazena mezi VPS, dopravní napojení letiště Plzeň/Líně na dálnici nebylo zpřesněno vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno.



Ždírec – řešení zdvojkolejnění žel. trati č. 190 - úsek Plzeň – Nepomuk se zdvojkolejněním a směrovou rektifikací na železniční trati č. 190, je vymezen jako veřejně prospěšná stavba v nezměněné trase. Ministerstvo dopravy tento záměr „Modernizace traťové úseku České Budějovice – Plzeň“ nadále sleduje a územně chrání podle zpracované technické studie fy SUDOP Praha z 6/2007.



Železná Ruda – zapracování aktualizované Koncepce rozvoje Železnorudska - při zpracování aktualizace ZÚR PK bylo přihlédnuto k aktualizované Koncepci rozvoje Železnorudska.



Žákava – nesouhlas se stávajícím koridorem I/19 - vymezení koridoru pro obchvat na silnici I/19 bylo provedeno na základě záznamu z jednání ze dne 11. 8. 2011 „Upřesnění umístění koridoru přeložky komunikace I/19 v pořizovaných ÚPD (ZÚR PK, ÚP Nezvěstice a ÚP Žákava)“. Původně vymezené koridory severního obchvatu (územní rezerva) a jižního obchvatu (návrh) Nezvěstic bylo zrušeno a ve správním obvodu obce Nezvěstice bylo nahrazeno návrhem přeložky silnici v trase „S1U“, kterou nechalo ŘSD zpracovat v roce 2008.

Další uplatněné požadavky:  Odbor životního prostředí krajského úřadu – vymezení plochy pro zařízení k energetickému využívání odpadů v rozvojové oblasti Plzeň v územních plánech

84


-

možnosti vybudování integrovaných zařízení pro nakládání s odpady byly prověřeny a v rámci rozvojové oblasti OB5 Plzeň je v úkolech pro územní plánování obcí vyjádřen požadavek, aby byly vymezeny plochy pro rozšíření skládky Chotíkov. V této lokalitě by bylo případně možné umístit i spalovnu komunálního odpadu.



Ministerstvo dopravy ČR – nevyžaduje další územní ochranu koridoru pro modernizaci železnice Planá – Pňovany - úsek Pňovany - Brod nad Tichou, územní rezerva byl vypuštěn, úsek Brod nad Tichou – Planá a dále až po hranice kraje je vymezen nyní jako úze,ní rezerva, dříve návrh.



PlaneStation letiště Líně – stabilizace připojení dálniční křižovatky Nová Ves - křižovatka Nová Ves je vymezena i nadále pouze jako plocha nadmístního významu, není však zařazena mezi VPS, dopravní napojení letiště Plzeň/Líně na dálnici nebylo zpřesněno vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno.



Terrenos a.s. – stabilizace připojení dálniční křižovatky Nová Ves - křižovatka Nová Ves je vymezena i nadále pouze jako plocha nadmístního významu, není však zařazena mezi VPS, dopravní napojení letiště Plzeň/Líně na dálnici nebylo zpřesněno vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, SLADKÝ & PARTNERS projektový atelier s.r.o., 2009 definitivně vyřešeno.



Ing. Miroslav Jaroš, zastupitel PK – znovu prověřit řešení silnic I/20, II/180, II/230, II/232, II/233, II/234 a II/605 - řešení silnic bylo prověřeno a byly provedeny tyto změny: o na silnici I/20 nebyly provedeny v záměrech žádné změny, o na silnici II/180 byly doplněny tyto záměry:  Dobřany, obchvat – územní rezerva,  Chotěšov, obchvat – změna vymezení územní rezervy,  Čemíny – Město Touškov – územní rezerva,  Myslinka, obchvat – územní rezerva, o na silnici II/230 byl doplněn záměr „Černošín, severní obchvat – územní rezerva“, o na silnici II/232 nebyly provedeny v záměrech žádné změny, o na silnici II/233 nebyly provedeny v záměrech žádné změny, o na silnici II/234 nejsou navrženy žádné záměry, o na silnici II/605 nejsou navrženy žádné záměry.

adE/ Požadavky a podmínky pro zpracování návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, včetně požadavků na zpracování variant řešení a vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Požadavky na aktualizaci vycházejí z výsledků prověření aktuálnosti vydaných zásad územního rozvoje. V části 2. Hlavní cíle územního plánování v Plzeňském kraji a/ je nutné aktualizovat priority (PÚR ČR/14-32) Aktualizace a konkretizace republikových priorit je podrobně vyjádřena v kapitole E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

85


b/ zvážit potřeby a možnosti diferenciace sídelní hierarchie podle přirozených spádových obvodů (předpokládá se prověření samostatnou územní studií) Další prohloubení sídelní hierarchie bylo dosaženo:  rozšířením území těchto specifických oblastí: o SON1 Specifická oblast Český les o SON2 Specifická oblast Podhůří Šumavy o SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko (původní název SON3 Specifická oblast Radnicko)  vymezením dalších specifických oblastí o SON5 Specifická oblast Brdy o SON6 Specifická oblast Kralovicko (na místě původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko) o SON7 Specifická oblast Sedmihoří o SON8 Specifická oblast Kolovečsko o SON9 Specifická oblast Plánicko – Nepomucko  prodloužením rozvojové OR3 až do Železné Rudy,  vymezením dalších rozvojových území na rozvojových osách OR2, OR3 a OR6. c/ variantně (I/20 a I/22) prověřit alternativní silniční spojení západ – východ (PÚR ČR/122) Bude využit koridor silnice I/22 se zaústěním do dálniční křižovatky D5 – Bor a s alternativním vedením v koridoru silnice I/20 (s připojením na D5 v Plzni-Černicích). d/ požadavky na ochranu krajinných hodnot rozšířit na ochranu hodnot území, včetně zpřesnění podmínek pro umisťování obnovitelných zdrojů energie (větrné a fotovoltaické elektrárny), podmínky pro jejich umisťování případně prověřit samostatnou územní studií Byl zapracován požadavek na regulaci vymezování ploch pro obnovitelné zdroje energie větrné elektrárny umisťovat na základě vyhodnocení jejich komplexních dopadů na osídlení, krajinný ráz a další hodnoty území. e/ požadavky na protipovodňovou ochranu území aktualizovat podle územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje a zpřísnit podmínky pro vymezování zastavitelných území s funkcí bydlení a občanského vybavení v záplavových územích Na základě územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, byla zapracována kategorizace území z hlediska promítnutí požadavků protipovodňové ochrany s tím, že zvláštní důraz na zlepšování přirozených retenčních schopností území klást na územní plány ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Domažlice, Horšovský Týn, Klatovy, Nepomuk, Stříbro, Sušice, Tachov. Nově byla jako plochy územních rezerv vymezena území řízené inundace na řekách Mži, Otavě, Radbuze, Úhlavě a Úslavě. Vymezení bylo provedeno na základě výsledků územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010. V těchto územích není možné vymezovat zastavitelná území s funkcí bydlení a občanského vybavení. f/ zpřesnit podmínky pro vymezování nových rozvojových území pro výrobu a služby včetně vyloučení platnosti pro plochy fotovoltaických elektráren. Regulativy pro nová rozvojová území jsou řešeny na úrovni územních plánů obcí,

86


V části 3. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí a/ v rozvojové oblasti Plzeň je nutné řešit vymezení plochy pro zařízení k energetickému využívání odpadů ve vazbách na dopravní a technickou infrastrukturu Možnosti vybudování integrovaných zařízení pro nakládání s odpady byly prověřeny a v rámci rozvojové oblasti OB5 Plzeň je v úkolech pro územní plánování obcí vyjádřen požadavek, aby byly vymezeny plochy pro rozšíření skládky Chotíkov. V této lokalitě by bylo případně možné umístit i spalovnu komunálního odpadu. b/ v nadmístních rozvojových oblastech je nutné v některých územích zpřesnit vymezení (vyloučit odlehlá katastrální území, nebo doplnit obce) – např. v rozvojové oblasti Domažlice doplnit Chodov, v rozvojové oblasti Klatovy zpřesnit vymezení území u obcí Klatovy, Bezděkov, Nýrsko a zpřesnit vymezení rozvojové oblasti Sušice. Nadmístní rozvojové oblasti byly zpřesněny takto:  RO1 Rozvojová oblast Domažlice – byl vypuštěn Trhanov  RO2 Rozvojová oblast Klatovy – u Klatov byly vypuštěny k.ú. Habartice u Obytců, Kvaslice, Křištín a Střeziměř, u Nýrska k.ú. Blata a Zelená Lhota),  RO3 Rozvojová oblast Rokycany – beze změn,  RO4 Rozvojová oblast Stříbro – beze změn,  RO5 Rozvojová oblast Sušice – základní vymezení beze změn, nicméně v úkolech pro územní plánování obcí je uvedeno, že plochy pro výrobu, skladování a služby se mají přednostně vymezovat v k.ú. Červené Dvorce, Divišov u Sušice, Dolní Staňkov, Malá Chmelná, Sušice nad Otavou a Velká Chmelná,  RO6 Rozvojová oblast Tachov – beze změn. V části 4. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu a/ zpřesnit vymezení specifické oblasti Šumava podle výsledku územní studie Šumava Vymezení SOB1 Specifické oblasti Šumava zůstalo beze změny. b/ zpřesnit vymezení specifické oblasti Český les podle výsledků územní studie Český les Vymezení SON1 Specifické oblasti Český les bylo zpřesněno, byly doplněny obce Hostouň, Otov, Poběžovice, Trhanov a Vlkanov. c/ zpřesnit vymezení specifické oblasti Podhůří Šumavy podle výsledků územní studie Šumava Vymezení SON2 Specifické oblasti Podhůří Šumavy bylo zpřesněno, byly doplněny obce Běšiny, Hejná, Kejnice, Nýrsko (mimo k.ú. Stará Lhota a Zelená Lhota), Strážov a Všeruby (v ORP Domažlice). d/ vymezit specifickou oblast Brdy a Rokycansko (PÚR ČR/174) a přeřadit specifickou oblast Rakovnicko – Kralovicko – Podbořansko do specifických oblastí nadmístního významu včetně zpřesnění vymezení (PÚR/174)

87


V souladu s požadavkem byly vymezeny SON5 Specifická oblast Brdy, SON3 Specifická oblast Severní Rokycansko a SON6 Specifická oblast Kralovicko (na místě původní SOB3 Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko). e/ zvážit potřebu vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu na základě výsledků Rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje a v územích vyžadujících specifický přístup k ochraně hodnot území a k jejich využívání. Byly vymezeny tyto další specifické oblasti:  SON7 Specifická oblast Sedmihoří,  SON8 Specifická oblast Kolovečsko,  SON9 Specifická oblast Plánicko – Nepomucko. V části 5. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv a/ aktualizovat jednotlivé záměry v železniční a silniční síti (podle zpracovaných studií) Jednotlivé záměry byly prověřeny. V souladu se stanoviskem Ministerstva dopravy, č.j. 460/2010-910-UPR/2 ze dne 28.7.2010 byla vypuštěna územní rezerva na trati č. 170, úsek Pňovany – Brod nad Tichou. Úsek Brod nad Tichou – hranice kraje byl z návrhu převeden na územní rezervu. Na trati č. 190 byl doplněn úsek Horažďovice-Předměstí – hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace (koridor ŽD 4). b/ vymezit koridor konvenční železniční dopravy Plzeň – Strakonice – České Budějovice a Plzeň – Domažlice – Česká Kubice (PÚR ČR/92 a 94) Byly vymezeny koridory:  ŽD 4 Koridor Plzeň–Strakonice–České Budějovice–České Velenice–hranice ČR (– Wien) s těmito úseky: o úsek Plzeň – Nepomuk, zdvojkolejnění a směrová rektifikace o úsek Horažďovice předměstí – hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace  ŽD 6 Koridor Plzeň–Nýřany–Stod–Staňkov–Domažlice–Česká Kubice–hranice ČR (– Regensburg) s těmito úseky: o Plzeň, Skvrňany – přesmyk žel. trati o Plzeň, Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě v nové trase o Zbůch – Česká Kubice modernizace – zdvojkolejnění a elektrifikace se směrovou optimalizací c/ prověřit varianty (I/20 a I/22) alternativního silničního jižního propojení území ČR (PÚR ČR/122) Bude využit koridor silnice I/22 se zaústěním do dálniční křižovatky D5 – Bor a s alternativním vedením v koridoru silnice I/20 (s připojením na D5 v Plzni-Černicích). d/ do návrhu přeřadit koridor vysokotlakého plynovodu DN 1400 (Gazela) Sv. Kateřina – Rozvadov – Waidhaus (PÚR ČR/154) Koridor plynovodu VVTL (Hora Svaté Kateřiny a Brandov - ) hranice kraje – Rozvadov – hranice ČR-Německo již je realizován – trasa byla přeřazena do stavu.

88


e/ aktualizovat výběr lokalit morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod podle územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje a vymezit je jako územní rezervy Výběr LAPV byl proveden na základě výsledků územní studie Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2010, v souladu s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základními zásadami využití těchto území, 2011. Byly vymezeny tyto plochy územních rezerv: Čachrov, Javornice, Kladruby, Kočov I., Kočov II., Ondřejovice, Smolov, Strážiště, Šipín a Všeruby. f/ aktualizovat a prověřit plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Plochy a koridory technické infrastruktury byly prověřeny:  zásobování elektřinou – nově vymezeno: o vedení 110 kV Chrást – Černice o vedení 110 kV Nová Hospoda – ELU III o vedení 110 kV Chlumčany – Úherce o transformovna 110/22 kV Kdyně o vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko ( - Klatovy) o zdvojení vedení 110 kV Tachov - Drmoul o vedení 110 kV Kralovice – Rakovník o vedení 110 kV Horažďovice – Strakonice  zásobování plynem – vypuštěno: o plynofikace Sviňomazy - Kladruby (TC) - (Horšovský Týn)  zásobování plynem – vypuštěno o VTL plynovod Sviňomazy - Erpužice  zásobování vodou – nově vymezeno: o Vodárenský soubor Ostrá Hůrka g/ upravit vymezení nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability na základě jeho zpřesnění v územních plánech Nadregionální a regionální systém ekologické stability byl zpřesněn dle podkladů Ministerstva životního prostředí a dle revidovaného vymezení ÚSES NP a CHKO Šumava a ORP Horažďovice v souladu se závěry pracovní konzultace ze dne 5. 9. 2011, na které bylo dohodnuto, že v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje nebude zpřesňováno vymezení skladebných částí regionálního ÚSES, vyjma těch území, kde nebyl regionální ÚSES vymezen na základě revidovaného vymezení , ale byl převzat z ÚP VÚC (NP a CHKO Šumava a Horažďovicko). h/ prověřit možnosti lokalizace veřejného logistického centra (PÚR ČR/130) do rozvojového území Plzeň – Líně. Po prověření možností lokalizace bylo veřejné logistické centrum (VLC) bylo umístěno do rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně V části 6. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje a/ upravit vymezení nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability podle jeho zpřesnění v územních plánech a prověřit návaznosti na území sousedních krajů Nadregionální a regionální systém ekologické stability byl zpřesněn dle podkladů Ministerstva životního prostředí a dle revidovaného vymezení ÚSES NP a CHKO Šumava a

89


ORP Horažďovice v souladu se závěry pracovní konzultace ze dne 5. 9. 2011, na které bylo dohodnuto, že v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje nebude zpřesňováno vymezení skladebných částí regionálního ÚSES, vyjma těch území, kde nebyl regionální ÚSES vymezen na základě revidovaného vymezení, ale byl převzat z ÚP VÚC (NP a CHKO Šumava a Horažďovicko). b/ aktualizovat zvláště chráněná území přírody a památkově chráněná území. Zvláště chráněná území přírody a památkově chráněná území byla aktualizována v souladu s ÚAP. V části 7. Vymezení cílových charakteristik krajiny na základě územní studie zpřesnit vymezení rázovitých oblastí krajiny a podmínky pro diferencovanou péči o krajinu v těchto územích. Zpřesnění vymezení cílových charakteristik krajiny a podmínek a požadavků na využívání území v nich bylo řešeno promítnutím požadavků do úkolů pro územní plánování obcí ve vymezených rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, kde jsou vysloveny požadavky na ochranu dotčených krajinných oblastí. V části 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a/ vymezení upravit podle výsledků posouzení aktuálnosti a nadmístního významu, včetně odstranění stávajícího členění na veřejně prospěšné stavby převzaté a nově navrhované b/ vymezení v případě potřeby upravit a doplnit podle uplatněných návrhů na aktualizaci c/ z vymezení vypustit koridory cyklotras. Vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby bylo posouzeno z hlediska aktuálnosti. Byly zrušeny kategorie „Veřejně prospěšné, převzaté ze schválených ÚP VÚC beze změny“, „Veřejně prospěšné stavby, převzaté ze schválených ÚP VÚC s úpravami“ a „Veřejně prospěšné stavby nově vymezené“. Byl sestaven jednotný seznam VPS, který je v souladu s vymezenými plochami a koridory mezinárodního, republikového a nemístního v kapitole 5. Plochy a koridory pro veřejně prospěšná opatření byly vymezeny pouze pro skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a to pouze pro jejich nefunkční části. Cyklotrasy jsou v aktualizaci vymezeny pouze seznamem dotčených obcí. Úkolem územních plánů obcí je zpřesnit a územně vymezit koridory jejich koridory. V části 9. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury bude upraveno podle republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených v Politice územního rozvoje ČR a podle výsledků aktualizace řešení zásad územního rozvoje. Požadavky vyplývající pro obce z vymezených ploch a koridorů nadmístního významu byly zpřesněny a doplněny o požadavky:

90


   

na zapracování záměrů mezinárodního, republikového a nadmístního významu v souladu s kapitolami 5.1. až 5.4., na zpřesnění vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES, na vymezení skladebných částí lokálního ÚSES, na zapracování ploch územních rezerv pro LAPV a pro území řízené inundace.

V části 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti bude upraveno podle výsledků řešení a projednávání návrhu aktualizace zásad územního rozvoje. Byly vymezeny plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití podmíněno těmito územními studiemi:  Území specifických oblastí Severní Rokycansko, Kralovicko a Bezdružicko,  Území specifické oblasti Brdy,  Území specifické oblasti Plánicko – Nepomucko. V části 11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje a části 12. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se nepředpokládá vymezení území s podmínkou pořízení regulačního plánu z podnětu nebo na žádost. Žádné plochy nebo koridory nebyly vymezeny.

91


H. Přehled změn návrhu aktualizace od společného jednání Silnice I. třídy:  I/20 – Měcholupy, obchvat – záměr byl na základě stanoviska Ministerstva dopravy č.j. 261/2012-910-UPR/2 ze dne 18.5.2012 zpřesněn a přeřazen z územních rezerv do návrhu Silnice II. třídy:  II/203 – Nýřany, přeložka se severním obchvatem – nově vymezeno jako územní rezerva v souladu s platným územním plánem Nýřan, veřejně prospěšná stavba SD203/01 byly vypuštěna  II/605 – Ejpovice, přeložka s jihovýchodním obchvatem – úprava vymezení dle platného územního plánu Ejpovic Zásobování elektřinou:  Transformovna 110/22 kV Blovice – vymezení upraveno dle platného územního plánu Blovic Zásobování vodou a VKVP (vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu):  Vymezené VKVP na území Plzeňského kraje nejsou vymezeny koridory VKVP republikového významu a z tohoto důvodu byly přeřazeny meziplochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se uklásá prověření jejich využití územní studií  Území specifických oblastí Severní Rokycansko, Kralovicko a Bezdružicko – vypuštěno na základě prověření pořizovatelem  Území specifické oblasti Plánicko – Nepomucko – vypuštěno na základě prověření pořizovatelem

92


I.

Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro plochy a koridory republikového a nadmístního významu

Odhad změny záboru půdního fondu byl proveden pro tyto kategorie:    

silnice I. třídy vymezené jako VPS (koridor o šířce 14 m) silnice II. třídy vymezené jako VPS (koridor o šířce 10 m) silnice III. třídy vymezené jako VPS (koridor o šířce 8 m) železnice vymezené jako VPS (koridor o šířce 50 m)

Zábor byl šetřen vůči zemědělskému půdnímu fondu podle tříd ochrany a vůči plochám určeným pro funkci lesa. Navrhované silniční a železniční stavby byly všechny vymezeny jako veřejně prospěšné stavby.

93


Záměry zrušené Číslo - název VPS Silnice I/20

SD20/01 - Plzeň, průtah silnice

Silnice I/21

SD21/02 - Dálniční přivaděč Lhota u Nové Hospody - Brod nad Tichou (úsek Janov - Brod nad Tichou) SD26/02 - Plzeň, západní dálniční přivaděč SD27/01 - Třemošná - hranice kraje, přestavba úseku SD27/06 - Plzeň, průtah silnice

Silnice I/26 Silnice I/27 Silnice I/27 Silnice II/185 Silnice II/188 Silnice II/605 Silnice III/2045 Železniční trať č. 170 Železniční trať č. 170 Železniční trať č. 170 Celkem

SD185/03 - Klatovy, severní obchvat - napojení na I/22 SD188/02 - Defurovy Lažany, západní obchvat SD605/01 - Rokycany, nová trasa SD2045/01 - Všeruby, severní obchvat ZD170/01 - trať č. 170 optimalizace úseku Zbiroh – Rokycany s přeložkou v Mýtě ZD170/02 - trať č. 170 optimalizace úseku Zbiroh – Rokycany s přeložkou v Rokycanech ZD170/04 - trať č. 170 – úsek Brod nad Tichou - Mariánské Lázně

ZPF (třídy ochrany - ha) I. II. III. a IV.

PUPFL (ha)

0,00

0,00

0,75

0,00

0,00

1,92

4,32

0,31

0,00

1,21

0,24

1,14

0,72

0,11

1,33

1,48

0,00

0,18

0,44

0,09

1,92

0,91

0,00

0,00

0,00

0,12

0,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,24

0,09

0,25

1,28

0,00

0,00

0,00

5,15

0,00

0,00

0,00

3,42

3,34

8,82

6,15

11,60

7,13

11,55

10,85

28,75

13,73

94


Záměry nově vymezené Číslo - název VPS Silnice I/20

SD20/09 - Měcholupy, obchvat

Silnice III/1804

SD1804/01 - propojení Třemošná - Horní Bříza ZD176/01 - trať č. 176 Ejpovice – Chrást u Plzně – Radnice přeložka, obec Břasy včetně Kyšické spojky (část Kyšická spojka)

Železniční trať č. 176

Železniční trať č. 190

ZD190/02 - trať č. 190 úsek Horažďovice-Předměstí – hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace

Celkem Záměry, u kterých došlo ke změně Silnice I/19 ZÚR PK


PUPFL (ha)

0,00

0,87

1,17

0,00

0,00

0,01

0,65

0,93

0,40

4,47

0,00

0,00

0,00

0,00

3,84

0,13

0,40

5,35

5,66

1,06


PUPFL (ha)

SD19/01 - Losiná (MÚK s I/20) - Nezbavětice Spálené Poříčí, přeložka

1,34

3,26

2,16

0,10

SD19/01 - Mimoúrovňová křižovatka s I/20 Nezbavětice - Nezvěstice Žákava, přeložka

2,75

0,38

0,82

0,67

Změna

1,41

2,88

1,34

-0,57

Silnice I/22


Aktualizace č. 1

ZÚR PK

Aktualizace č. 1

Změna

SD22/01 - Havlovice – Domažlice – Kout na Šumavě, přestavba úseku s obchvaty sídel SD22/01 - Draženov – Domažlice – Kout na Šumavě, přestavba úseku s obchvaty sídel

PUPFL (ha)

0,60

3,07

7,04

0,70

0,35

4,21

8,26

0,07

-0,25

-1,14

-1,22

0,63

95


Silnice II/199 ZÚR PK

ZPF (třídy ochrany - ha) I. II. III. a IV. SD199/02 - Halže - Ctiboř, napojení obce Halže SD199/02 - Halže - Ctiboř, napojení obce Halže

PUPFL (ha)

0,00

0,00

0,84

0,28

0,43

0,63

0,89

1,13

Změna

0,43

-0,63

-0,05

-0,85

Silnice II/201


Aktualizace č. 1

ZÚR PK

PUPFL (ha)

SD201/02 - rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov Mähring s obchvaty sídel

0,54

0,41

0,52

0,00

SD201/02 - rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov Mähring s obchvaty sídel

0,65

0,29

1,52

0,00

Změna

0,11

0,12

-1,00

0,00

Silnice II/232


Aktualizace č. 1

ZÚR PK

PUPFL (ha)

SD232/02 - Osek - Břasy Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel

0,00

0,33

2,62

0,05

SD232/02 - Osek - Břasy Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel

0,00

0,00

2,81

0,00

Změna

0,00

0,33

-0,19

0,05

Silnice III/11721


Aktualizace č. 1

ZÚR PK Aktualizace č. 1 Změna

SD11721/01 - napojení Strašic na dálnici SD11721/01 - napojení Strašic na dálnici

PUPFL (ha)

0,17

0,24

0,54

0,00

0,13

0,50

0,30

0,00

-0,04

-0,26

0,24

0,00

Celková bilance změn záměrů na silnicích a železnicích ZPF (třídy ochrany - ha) I. II. III. a IV. ZÚR PK 14,20 18,16 42,47

PUPFL (ha) 14,86

Aktualizace č. 1

4,71

11,36

20,26

2,93

Změny celkem

-9,49

-6,80

-22,21

-11,93

96


Rozvojové zóny nadmístního významu zrušené ZPF (třídy ochrany - ha) Rozvojová zóna Litice – Radobyčice

PUPFL

I.

II.

III. a IV.

(ha)

68,3

85,4

37,78

0,05

Rozvojové zóny nadmístního významu nově vymezené ZPF (třídy ochrany - ha) Rozvojová zóna Chotěšov

PUPFL

I.

II.

III. a IV.

(ha)

1,97

0

1,44

0

Celková bilance změn ve vymezení rozvojových zón nadmístního významu ZPF (třídy ochrany - ha) ZÚR PK Aktualizace č. 1 Změny celkem

PUPFL

I.

II.

III. a IV.

(ha)

68,3 1,97

85,4 0

37,78 1,44

0,05 0

-66,33 -85,4

-36,34

-0,05

Rozvojové zóny nadmístního významu (dříve „rozvojové plochy“) jsou již postupně zastavovány a projednávání záborů půdního fondu navazuje na povolování investičních záměrů v těchto plochách. Proto jsou celková čísla pouze orientační, vlastní zábor bude podstatně menší.

97


J. Přílohy Příloha č. 1 Návrh rozhodnutí o námitkách

Obec Bezděkov, 10. 12. 2013 Námitka: Žádost o přehodnocení a zrušení bodu „železniční doprava“ 176/01 – trať č. 176 – přeložka Břasy Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Přeložka na železniční trati č. 176 byla v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK zachována z důvodu zajištění lepší průjezdnosti odstraněním úvrati a tím pádem zrychlení dopravní obslužnosti celého regionu. Není vyloučena možnost přehodnocení tohoto záměru v další aktualizaci ZÚR PK.

Obec Dlouhá Ves, 22. 11. 2013 Námitka: Žádost o zařazení rekonstrukce mostu přes řeku Otavu do Aktualizace č. 1 ZÚR PK Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Rekonstrukce mostu svým charakterem neodpovídá měřítku ZÚR PK ani záměru nadmístního významu. Tento záměr lze řešit v podrobnějších dokumentacích.

Město Dobřany, 18. 12. 2013 Námitka A) Omezit velikost rozvojové zóny Letiště Plzeň – Líně Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Rozvojová zóna nadmístního významu Mezinárodní letiště Plzeň – Líně byla vymezena na základě Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou součástí Politiky územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008). V těchto prioritách se mimo jiné ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Také je třeba vytvářet podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Navrhovaný rozsah rozvojové zóny může být upraven (zpřesněn) podle místních podmínek a známého způsobu využití v územních plánech.

Námitka B) Zakreslit obchvat II/180 dle ÚP Dobřany Rozhodnutí: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětný obchvat na komunikaci II/180 je součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK.

98


Námitka C) při zachování velikosti Letiště Plzeň – Líně realizovat přednostně obchvat II/180 Rozhodnutí: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Využití Rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště Plzeň – Líně je podmíněno zajištěním dopravního připojení na dálniční křižovatku Nová Ves (kap. 3.1.1.2 A1 ZÚR PK). Předmětný obchvat na komunikaci II/180 je součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK.

Námitka D) Při realizaci Letiště Plzeň – Líně realizovat jeho přímé napojení na D5 Rozhodnutí: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Využití Rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště Plzeň – Líně je podmíněno zajištěním dopravního připojení na dálniční křižovatku Nová Ves (kap. 3.1.1.2 A1 ZÚR PK).

Námitka E) Zařadit vedení cyklotrasy R 3 přes k. ú. Dobřany a obce Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Radbuza Rozhodnutí: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Významné dálkové cyklotrasy trasy jsou součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Nejsou však zakresleny v grafické části dokumentace vzhledem k tomu, že jejich přesné vedení bude vymezeno v územních plánech obcí, které jsou cyklotrasami dotčeny. Pro potřebu koordinace jejich směrového vedení je v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK uveden seznam obcí, jejichž územím konkrétní dálkové trasy procházejí.

Námitka F) navrhnout plochy řízené inundace mimo zastavěné a zastavitelné plochy dle ÚP Dobřany Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: V měřítku ZÚR PK není možné vždy přesně identifikovat umístění území řízené inundace vzhledem k zastavěnému území. K jeho zpřesnění dochází až při zapracovávání do územních plánů.

Obec Ejpovice, 16. 12. 2013 Námitka: Námitka k nezařazení obchvatu II/605 mezi veřejně prospěšné stavby a k úpravě v souladu s ÚP Ejpovice. Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Po projednání s obcí Ejpovice dne 08. 01. 2013 se předmětný obchvat na komunikaci II/605 vypouští úplně, protože už je zpřesněn a stabilizován v Územním plánu sídelního útvaru Ejpovice jako veřejně prospěšná stavba. Vypuštění obchvatu z Aktualizace č. 1 ZÚR PK neznemožní další práce na podrobnějších dokumentacích.

99


Městys Chodová Planá, 16. a 17. 12. 2013 Námitka: Nesouhlas s vedením obchvatu východním směrem. Požadavek na západní obchvat městyse Chodová Planá. Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Východní obchvat městyse Chodová Planá na komunikaci I/21 je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, obchvat městyse Chodová Planá není předmětem Aktualizace č. 1. Případné změny ve vedení tohoto obchvatu je možné uplatňovat po prověření a projednání do další aktualizace ZÚR PK.

Obec Chrastavice, 10. 12. a 16. 12. 2013 Námitka: Námitka proti nově vymezované trase obchvatu silnice č. I/22 (severní obchvat Domažlic) a požadavek na zařazení obchvatu obce Chrastavice na silnici II/183 jako veřejně prospěšnou stavbu. Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Severní obchvat Domažlic na komunikaci I/22 vznikl na základě požadavku města Domažlice a následné Technické studie silniční trasy severního obchvatu Domažlic (ŘSD, D PROJEKT 2009). V rámci Aktualizace č. 1 ZÚR PK byl tento záměr posouzen v dokumentaci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj (Atelier T-plan, s.r.o., 2013), ve které byla severní trasa shledána jako trasa s menším vlivem na životní prostředí. Podrobnější řešení tohoto obchvatu včetně napojení na okolní komunikace a vliv na krajinný ráz je třeba řešit v navazující územně plánovací dokumentaci s cílem minimalizace vlivů na odtokové poměry a minimalizace vlivů na dotčené skladebné části ÚSES. Obchvat obce Chrastavice nebyl vyhodnocen jako záměr nadmístního významu a proto není součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. To nevylučuje jeho vymezení v ÚPD obce.

Obec Luženičky, 16. 12. 2013 Námitka: Námitka proti nově vymezované trase obchvatu silnice č. I/22 (severní obchvat Domažlic). Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Severní obchvat Domažlic na komunikaci I/22 vznikl na základě požadavku města Domažlice a následné Technické studie silniční trasy severního obchvatu Domažlic (ŘSD, D PROJEKT 2009). V rámci Aktualizace č. 1 ZÚR PK byl tento záměr posouzen v dokumentaci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj (Atelier T-plan, s.r.o., 2013), ve které byla severní trasa shledána jako trasa s menším vlivem na životní prostředí. Podrobnější řešení tohoto obchvatu včetně napojení na okolní komunikace a vliv na krajinný ráz je třeba řešit v navazující územně plánovací dokumentaci s cílem minimalizace vlivů na odtokové poměry a minimalizace vlivů na dotčené skladebné části ÚSES.

100


Obec Mladotice, 20. 11. 2013 Připomínka: Požadavek na zrušení územní rezervy Strážiště jako plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Plocha morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodná pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Strážiště je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, tato LAPV není předmětem Aktualizace č. 1. V Aktualizaci č. 1 došlo ke snížení počtu LAPV v Plzeňském kraji na základě prověření v územní studii Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o. 2010 a na základě Generelu LAPV (Ministerstvo zemědělství). Na základě těchto dokumentů byla LAPV Strážiště ponechána v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK.

Město Plzeň, 16. 12. 2013 Námitka A) Úprava zatřídění komunikací dle aktuálního stavu Rozhodnutí: Vyhovuje se Odůvodnění: Zatřídění stávajících komunikací dle aktuálního stavu bude zakresleno.

Námitka B) Úprava zákresu VVN 110 kV Chrást – Nová Hospoda a Křimice – ELÚ III dle aktuálního stavu. Rozhodnutí: Vyhovuje se Odůvodnění: Úprava zákresu VVN 110 kV Chrást – Nová Hospoda a Křimice – ELÚ III dle aktuálního stavu bude zakreslena. Ke změně došlo v důsledku výstavby západního obchvatu města Plzně.

Námitka C)vyřadit ze seznamu VPS realizovanou stavbu ZD 170/03 (žel. Plzeň – Rokycany) Rozhodnutí: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětná veřejně prospěšná stavba bude vyřazena z důvodu jejího realizování.

Námitka D) upravit vedení dálkových cyklotras na území města Plzně Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Významné dálkové cyklotrasy trasy jsou součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Nejsou však zakresleny v grafické části dokumentace vzhledem k tomu, že jejich přesné vedení bude vymezeno v územních plánech obcí, které jsou cyklotrasami dotčeny. Pro potřebu koordinace jejich směrového vedení je v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK uveden seznam obcí, jejichž územím konkrétní dálkové trasy procházejí. Dotčené pozemky nemohou být ze ZÚR PK zřejmé vzhledem k měřítku a charakteru této územně plánovací dokumentace.

101


Obec Zahořany, 13. 12. 2013 Námitka: Námitka proti nově vymezované trase obchvatu silnice č. I/22 (severní obchvat Domažlic). Rozhodnutí: Zamítá se Odůvodnění: Severní obchvat Domažlic na komunikaci I/22 vznikl na základě požadavku města Domažlice a následné Technické studie silniční trasy severního obchvatu Domažlic (ŘSD, D PROJEKT 2009). V rámci Aktualizace č. 1 ZÚR PK byl tento záměr posouzen v dokumentaci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj (Atelier T-plan, s.r.o., 2013), ve které byla severní trasa shledána jako trasa s menším vlivem na životní prostředí. Podrobnější řešení tohoto obchvatu včetně napojení na okolní komunikace a vliv na krajinný ráz je třeba řešit v navazující územně plánovací dokumentaci s cílem minimalizace vlivů na odtokové poměry a minimalizace vlivů na dotčené skladebné části ÚSES.

Obec Zbůch, 13. 12. 2013 Námitka: Námitka – požadavek na zapracování přístupové komunikace Letiště Plzeň – Líně s dálnicí D5. Rozhodnutí: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Napojení rozvojové zóny nadmístního významu Mezinárodní letiště Plzeň – Líně je již součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK v kapitolách 3.1.1.2. a 5.1.9.1. K zakreslení předmětné komunikace nedošlo vzhledem k tomu, že nebylo ani v územní studii Plzeň – jihozápad, (Sladký § partners, projektový atelier s.r.o., 2009) definitivně vyřešeno její trasování. Bude prověřeno a řešeno až po definování konkrétního budoucího využití rozvojové zóny.

102


Příloha č. 2 Návrh vyhodnocení připomínek

Martin Babka, Ejpovice, 16. 12. 2013 Připomínka: Připomínka k nezařazení obchvatu obce Ejpovice na komunikaci II/605 a požadavek na zařazení mezi veřejně prospěšné stavby. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Po projednání s obcí Ejpovice dne 08. 01. 2013 se předmětný obchvat na komunikaci II/605 vypouští úplně, protože už je zpřesněn a stabilizován v Územním plánu sídelního útvaru Ejpovice jako veřejně prospěšná stavba. Vypuštění obchvatu z Aktualizace č. 1 ZÚR PK neznemožní další práce na podrobnějších dokumentacích.

Město Hartmanice, 18. 12. 2013 Připomínka: Nesouhlas s nezařazením průtahu Hartmanic na komunikacích II/145, II/190 a objízdné komunikace II/190 do Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Předmětné úpravy na komunikacích II/145 a II/190 nejsou z hlediska Plzeňského kraje považovány za záměry nadmístního významu. Tyto záměry nebyly ani součástí ZÚR PK, ani předmětem řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Nezakreslení požadovaných záměrů do ZÚR PK však nebrání zakreslení těchto záměrů do Územního plánu Hartmanice a jejich případné realizaci.

Město Horažďovice, 16. 12. 2013 Připomínka A) Připomínka k rozdílnému přístupu při vyřazení obchvatu silnice II/188 Defurovy Lažany a ponechání obchvatu Města Horažďovice na komunikace I/20. Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Obchvat silnice II/188 Defurovy Lažany se vypouští s ohledem na platné vymezení v územním plánu Chanovic a také na základě prověření z hlediska nadmístního významu. Obchvat komunikace I/22 v Horažďovicích je součástí řešení Aktualizace č. 1, jelikož se jedná o záměr nadmístního významu.

Připomínka B) Připomínka k uplatňování požadavku z kapitoly 6. 2. Ochrana krajiny – ochrana krajinného typu v územních plánech. Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Ochrana krajinného typu, jakožto součást ochrany krajinného rázu, je součástí obecných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Nutnost posouzení krajinného rázu záleží na stanovisku orgánu ochrany přírody.

103


Připomínka C) Připomínka respektování zastavěných území při vymezování biokoridorů a biocenter. Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: V měřítku ZÚR PK není možné vždy přesně identifikovat umístění nadregionálních a regionálních biokoridorů a biocenter vzhledem k zastavěnému území. K jejich zpřesnění dochází až při zapracovávání do územních plánů.

Krajský úřad Jihočeského kraje, 17. 12. 2013 Připomínka A) Nenávaznost SON2 Podhůří Šumavy, SON5 Brdy, SON9 Plánicko – Nepomucko Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Návaznost specifických oblastí mezi jednotlivými kraji není zcela nutná. Kritéria pro specifičnost daného území pro určitý kraj mohou být rozdílná, než pro kraj sousedící.

Připomínka B) Nenávaznost RBC 795, RBK 334, RBK 344, částečná návaznost RBK 351 a RBK 347 Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Po prověření daných návazností nebyl nalezen zásadní nesoulad. Případné další úpravy a zpřesnění bude předmětem řešení územních plánů, další Aktualizace ZÚR PK a případně aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Připomínka C) chybějící vodojem a vodovod Blatná – Lnáře Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: V Aktualizaci č. 1 ZÚR PK byly, v souladu s požadavkem PÚR ČR 2008, vymezeny koridory VKVP podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky (Ministerstvo zemědělství) a zpřesněny podle aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Na území Plzeňského kraje nejsou vymezeny koridory VKVP republikového významu a proto je požadavek z PÚR ČR 2008 řešen v aktualizaci ZÚR v kap. 5.4. „Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu“ – konkrétně v kap. 5.4.3. Tento záměr nebyl uplatněn v předchozích fázích projednávání a bude evidován a prověřen v další aktualizaci ZÚR PK.

Krajský úřad Ústeckého kraje, 18. 12. 2013 Připomínka: Nesouhlas s vypuštěním regionálním biokoridor (RBK) 1032 Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: RBK 1032 byl vypuštěn na základě upozornění Ministerstva pro místní rozvoj na nenávaznosti v Územním systému ekologické stability na hranicích s Karlovarským krajem a pouze částečné návaznosti s Ústeckým krajem. Toto řešení bylo konzultováno také

104


s odborem životního prostředí KÚPK a zpracovatelem ÚSES. Případné doplnění či úpravy ÚSESu budou řešeny v další Aktualizaci ZÚR PK a v územních plánech.

Obec Losiná, 16. 12. 2013 Připomínka: Žádost o urychlené a přednostní řešení obchvatu Losiné na komunikaci I/20. Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje Odůvodnění: Obchvat Losiné na komunikaci I/20 je již součástí řešení stávající ZÚR PK. V Aktualizaci č. 1 ZÚR PK se trasa tohoto obchvatu nijak nemění. V ZÚR PK však není možné stanovovat časový harmonogram výstavby jednotlivých záměrů.

Ing. Roman Král, Losiná, 25. 11. 2013 Připomínka: Nesouhlas s trasou obchvatu Losiné na komunikaci I/20. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Obchvat Losiné na komunikaci I/20 je již součástí řešení stávající ZÚR PK. V Aktualizaci č. 1 ZÚR PK se trasa tohoto obchvatu nijak nemění. Pořizovatel ZÚR PK nemá podrobnější podklad ke změně zakreslené trasy.

Mgr. Veronika Sedláčková, Lužany, 18. 12. 2013 Připomínka A) Nesouhlas s vedení přeložky I/27 především v k.ú. Lhovice, nedostatečné prověření vlivu stavby na protipovodňovou ochranu, krajinný ráz a technickou infrastrukturu v území Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Vedení přeložky I/27 je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, změna vedení přeložky I/27 není předmětem Aktualizace č. 1 ZÚR PK. ZÚR PK stanovuje pouze koridor dopravní infrastruktury nadmístního významu. Další prověření vlivu případné stavby je třeba zajistit při zpracování územních plánů. Ve stejném smyslu vyznívá i ustanovení kapitoly 9. 5. Aktualizace č. 1 ZÚR PK.

Připomínka B) Chybějící odůvodnění u odrážky šesté v kapitole 5.2.6. Aktualizace č. 1 ZÚR PK Vyhodnocení: Vyhovuje se Odůvodnění: Požadované odůvodnění je již součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK – předmětný text byl doplněn z důvodu sjednocení seznamu záměrů a seznamu veřejně prospěšný staveb v Aktualizace č. 1 ZÚR PK.

Připomínka C) Chybějící zakreslení cyklotras a vyjádření vlastníků dotčených pozemků Vyhodnocení: Částečně se vyhovuje

105


Odůvodnění: Významné dálkové cyklotrasy trasy jsou součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Nejsou však zakresleny v grafické části dokumentace vzhledem k tomu, že jejich přesné vedení bude vymezeno v územních plánech obcí, které jsou cyklotrasami dotčeny. Pro potřebu koordinace jejich směrového vedení je v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK uveden seznam obcí, jejichž územím konkrétní dálkové trasy procházejí. Dotčené pozemky nemohou být ze ZÚR PK zřejmé vzhledem k měřítku a charakteru této územně plánovací dokumentace.

Připomínka D) Proč se při upřesňování nadregionálních biocenter postupuje dle neprojednaného návrhu ze září 2011 Vyhodnocení: Vyhovuje se Odůvodnění: Podle zmíněného neprojednaného návrhu se postupuje vzhledem k aktuálnosti tohoto dokumentu a na základě požadavků Ministerstva životního prostředí.

Připomínka E) Chybějící popis staveb a odůvodnění změn u SD 27/08 a SD 27/09 Vyhodnocení: Vyhovuje se Odůvodnění: SD 27/08 a SD 27/09 jsou části přeložky komunikace I/27. Jejich označení vyplývá z grafické části Aktualizace č. 1 ZÚR PK. K formálním změnám v označení došlo z důvodu zlepšení vazby na grafickou část a návaznosti na dokumentaci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Připomínka F) Chybí odůvodnění vypuštění 183/02 Vyhodnocení: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětná veřejně prospěšná stavba 183/02 úsek Přeštice – Klatovy byla sloučena, spolu s 183/01 úsek Plzeň – Přeštice, pod jednotné označení ZD 183/01 Plzeň – Klatovy z důvodu zjednodušení a jasnější interpretace.

Obec Milavče, 16. 12. 2013 Připomínka: Připomínka k uvažované výstavbě vysokorychlostního železničního koridoru z Plzně směrem na Domažlice. Požadavek na respektování úrovňového křížení železniční tratě se silnicí III/1832. Požadavek na zachování železniční stanice se zastávkou pro osobní přepravu. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Koridor ŽD 6 Plzeň-Nýřany-Stod-Staňkov-Domažlice-Česká Kubice-hranice ČR (-Regensburg) je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 dochází pouze k formální změně v názvu z důvodu zajištění souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Jakékoliv směrové úpravy koridoru ŽD 6 nejsou předmětem Aktualizace č. 1. Přesnější požadavky ohledně úrovňového či mimoúrovňového křížení nebo zachování zastávky v obci Milavče nelze s ohledem na měřítko a charakter dokumentace v ZÚR PK řešit.

106


Obec Milavče – veřejnost, 17. 12. 2013 Připomínky proti modernizaci železnice Plzeň – Česká Kubice: Připomínka A) Požadavek na nezrušení stávajícího silničního propojení s místní částí Brandýs v důsledku modernizace železnice. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: S ohledem na měřítko a charakter ZÚR PK nelze řešit přesné řešení daného záměru. Případné zrušení či nezrušení stávajícího silničního propojení s místní částí Brandýs je třeba řešit v dalších podrobnějších dokumentacích (např. územní plán). Pro záměr „Modernizace železniční trati Plzeň – Domažlice – st. hranice“ je také zpracována studie (SUDOP 2013), která řeší varianty v rámci vymezeného koridoru.

Připomínka B) Připomínka proti směrovému vedení železničního koridoru mezi drážním km cca 148,8 a železniční zastávkou Milavče a od drážního km 149,9 ve směru na Domažlice. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Koridor ŽD 6 Plzeň-Nýřany-Stod-Staňkov-Domažlice-Česká Kubice-hranice ČR (-Regensburg) je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 dochází pouze k formální změně v názvu z důvodu zajištění souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Jakékoliv směrové úpravy koridoru ŽD 6 nejsou předmětem Aktualizace č. 1. Pro záměr „Modernizace železniční trati Plzeň – Domažlice – st. hranice“ je zpracována studie (SUDOP 2013), která řeší varianty v rámci vymezeného koridoru.

Obec Netunice, 17. 12. 2013 Připomínka: Připomínka k neexistenci regulačních podmínek pro výstavbu větrných elektráren v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK. Vyhodnocení: Vyhovuje se Odůvodnění: Požadované regulační podmínky jsou již součástí řešení Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Umísťování větrných elektráren je regulováno v kapitole 2.2.4. Ochrana krajinných hodnot.

Obec Pláně, 19. 12. 2013 Připomínka: Nesouhlas s umístěním regionálního biocentra na území obce Pláně v lokalitě pod Ondřejovem. Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Regionální biocentrum v lokalitě pod Ondřejovem je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, toto biocentrum není předmětem Aktualizace č. 1. Vymezení biocentra proběhlo na základě požadavku orgánu ochrany přírody.

107


Obec Štichovice, 13. 12. 2013 Připomínka A) Nesouhlas s chráněným územím pro akumulaci vod na Střele, žádost o zpřesňující informace o omezení v území Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Plocha morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodná pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Strážiště je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, tato LAPV není předmětem Aktualizace č. 1. V Aktualizaci č. 1 došlo ke snížení počtu LAPV v Plzeňském kraji na základě prověření v územní studii Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o. 2010 a na základě Generelu LAPV (Ministerstvo zemědělství). Na základě těchto dokumentů byla LAPV Strážiště ponechána v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK. Přesnější informace ohledně omezení v území nelze s ohledem na měřítko a charakter dokumentace v ZÚR PK řešit.

Připomínka B) Nesouhlas s návrhem biocentra na k. ú. Křečov a Ondřejov Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Regionální biocentrum v k. ú. Křečov a Ondřejov je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám, toto biocentrum není předmětem Aktualizace č. 1. Vymezení biocentra proběhlo na základě požadavku orgánu ochrany přírody. Projednání s obcemi se uskutečnilo v průběhu projednávání ZÚR PK v souladu se stavebním zákonem.

PhDr. Marcela Sobolová, Žihle – Ostrovec 29, 3. 12. 2013 Připomínka: Doplnit a zakreslit do dokumentace Přírodní park Jesenicko Vyhodnocení: Zamítá se Odůvodnění: Přírodní park Jesenicko se rozkládá na území Středočeského kraje a tvoří hranici s Plzeňským krajem, přičemž na území Plzeňského kraje nezasahuje a v měřítku ZÚR PK není možné vyznačit ani jeho hranici. Není součástí ÚAP Plzeňského kraje ani koncepce ochrany přírody a krajiny KÚPK, odboru životního prostředí.

108


Příloha č. 3 Vypořádání stanovisek a vyjádření dotčených orgánů

KÚPK, Odbor životního prostředí, 18. 12. 2013 Stanovisko A) Chybějící popisky toků ve výkresu BO4 (Vydra, Křemelná, Losenice, Volšovka, Bradava, Javornice, Bolevecký potok, Božkovský potok, Příchovický potok, Mihovka, Bělá Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Z hlediska ZUR PK není nutné, aby byly v grafické části uvedeny popisky všech toků. V ZÚR PK je řešena problematika nadmístního významu.

Stanovisko B) Chybějící popisky i záplavové území (Příchovický potok, Mihovka, Bělá) Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Záplavová území byla zapracována dle aktuálních Územně analytických podkladů PK.

Stanovisko C) Požadavek sjednotit terminologii „území řízené inundace“, „území k řízeným rozlivům povodní“ a „území vhodných k řízenému rozlivu vod“ na „území řízené inundace“ Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Označení bude sjednoceno pod termín „území řízené inundace“.

Ministerstvo kultury, 18. 12. 2013 Stanovisko A) Není zřejmá preferovaná varianta rozvodny 110 kV v Blovicích Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Umístění rozvodny 110 kV v Blovicích v Aktualizaci č. 1 ZÚR PK je zakresleno v souladu s územním plánem Blovice, v územním plánu Blovice je zakreslena již pouze jedna varianta umístění předmětné rozvodny.

Stanovisko B) Nedostatečné odůvodnění vypuštění nutnosti pořídit územní studii pro Severní Rokycansko, Kralovicko, Bezdružicko a Plánicko – Nepomucko Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Požadavek na zpracování územní studie pro území specifických oblastí Bezdružicko-Kralovicko-Radnicko se vypouští s ohledem na revizi specifických oblastí v PÚR 2008, ze které byla vypuštěna Specifická oblast Rakovnicko-Kralovicko-Podbořansko.

109


Stanovisko C) Kolize přeložky I/27 s památkovou zónou Plasko, problematické vedení obchvatu obce Výrov na I/27, kolize přeložky I/27 kolem města Kralovice s plánovanou trasou poutní cesty Plasy – Mariánská Týnice. Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Trasa vedení komunikace I/27 je součástí platných ZÚR PK, v Aktualizaci č. 1 nedochází k žádným změnám na této komunikaci, změna trasování komunikace I/27 není předmětem Aktualizace č. 1. Případné požadavky na změny ve vedení této komunikace je možné uplatňovat po projednání s Ministerstvem dopravy a uplatnit do další aktualizace ZÚR PK.

Stanovisko D) Zapracovat návrh památkové zóny krajinného typu Gutštejnsko Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Návrh památkové zóny krajinného typu nebyl uplatněn do Územně analytických podkladů. Vzhledem k tomu, že tato památková zóna zatím nebyla vyhlášena, není možné ji zakreslit do Aktualizace č. 1 ZÚR PK. Po vyhlášení bude možné převzít předmětnou památkovou zónu do další aktualizace ZÚR PK.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, 13. 12. 2013 Stanovisko A) Chybějící záznam o stanovisku Ministerstva práce a obchodu v kapitole E ke společnému jednání ze dne 14. 05. 2012 Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětné stanovisko bude doplněno.

Stanovisko B) Doplnit stávající návrhy VTL plynovodů dle seznamu Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Doplňující informace již svojí povahou neodpovídají měřítku a charakteru ZÚR PK, tyto záměry je třeba řešit v územních plánech.

Ministerstvo životního prostředí, 18. 12. 2013 Respektovat stanovisko ČGS z 27. 09. 2013 Stanovisko A) Doplnit všechna zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů a zvážit jejich zařazení do územních rezerv Vypořádání: Nevyhovuje se Odůvodnění: Do Aktualizace č. 1 ZÚR PK již byla doplněna data poskytnutá do Územně analytických podkladů, další data nejsou k dispozici. Ložiska nerostů nelze považovat v rámci ZÚR PK za plochy nadmístního významu, jelikož svojí statickou povahou nemají v současné době vliv na území více obcí. Ložiska nerostů nelze zakreslit jako územní

110


rezervu, stávající zakreslení jako limit využití území je závazné pro územní plány a ochrana ložisek nerostů je zajištěna příslušnou legislativou.

Stanovisko B) Opravit číslo 1310 rajonu „kvarter Úhlavy“ na str. 34 ve Vyhodnocení SEA Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětné číslo bude upraveno v souladu s platnou vyhláškou.

Stanovisko C) Nedostatečné vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů na ŽP a chybějící výkres Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Hodnocení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí bude upraveno na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. 1Ao 7/2011-526 a jednání na Ministerstvu životního prostředí ze dne 13. 01. 2014. Výkres nebude doplněn z důvodu výskytu kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí pouze v jedné lokalitě Plzeňské aglomeraci.

Povodí Vltavy, 18. 12. 2013 Vyjádření A) V kapitole 2.2.5 změnit text v souladu s § 68 vodního zákona Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Bude doplněno.

Vyjádření B) Do kapitoly 5.3.2 doplnit odkaz na Generel LAPV a „vodní nádrž Smolov“ Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Bude doplněno, včetně odkazu na územní studii Posouzení retenčních kapacit území Plzeňského kraje.

Vyjádření C) Do kapitoly 5.3.2.1 doplnit formulaci z Generelu LAPV dle § 28a vodního zákona Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Bude doplněno.

Vyjádření D) Do kapitoly 5.8.1 bod 1) vložit slovo „geologicky“ Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Bude doplněno

111


Vyjádření E) Do kapitoly 9.5 Protipovodňová ochrana doplnit „respektovat opatření daná nařízením Plzeňského kraje 2/2010, Jihočeského kraje 3/2010 a schváleným Plánem oblasti povodí Berounky a Plánem oblasti povodí Horní Vltavy“ a „respektovat vymezená území řízené inundace“ Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Požadované termíny budou doplněny.

Správa NP a CHKO Šumava, 18. 12. 2013 Stanovisko A) Podle dohody z 19. 06. 2012 upravit specifikace rozvojové osy OR3 a doplnit do VV URÚ Vypořádání: Vyhovuje se částečně Odůvodnění: Označení rozvojové osy OR3 bude upraveno. Obce Čachrov a Železná Ruda nemohou být z výčtu obcí vyjmuty, jelikož se jedná pouze o výčet všech obcí, přes které daná rozvojová osa prochází. Výčet obcí byl uveden v souladu s požadavkem Politiky územního rozvoje ČR 2008 (čl. 39 písm. c a čl. 172 písm. a). Toto uvedení daných obcí nemá žádný vliv na vymezování dalších zastavitelných ploch, což potvrdí i požadovaná věta, která bude doplněna do kapitoly 3.4.3.1. Dokumentace vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebude doplněna, neboť není možné hodnotit vlivy rozvojové osy bez bližší specifikace a jedná se o příliš obecnou část koncepce.

Stanovisko B) Nesouhlas s vypuštěním požadavku na respektování limitů ochrany přírody u záměru „Radešov – Kašperské Hory, rozšíření o stoupací pruh“ Vypořádání: Vyhovuje se Odůvodnění: Předmětná formulace bude doplněna.

112

Plzeňský kraj ODŮVODNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1 ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE

Recommend Documents