Plynaři sráží ceny. Vydělávají desítky tisíc korun

zaměřeno na teplárenství

Hlavní téma železnice měsíčník pro firmy a veřejnou správu Kde sedí moravští výhybkáři?

říjen 2010

Rozhovor s ředitelem Českých drah

4

Nejkrásnější náměstí jsou v Přerově a Kunštátu

14

8

Plynaři sráží ceny. Vydělávají desítky tisíc korun boj o zákazníky na plynárenském trhu vrcholí. příští rok změní dodavatele rekordní počet velkoodběratelů. na trhu se totiž objevilo asi deset firem, které obchodují s plynem na burze a nabízí tak nižší ceny.

veronika Hrdá Plynárenství – Většina moravských tepláren využívá pro výrobu tepla zemní plyn. Přestože mají ředitelé v šuplících propraco-

vané plány, které řeší neustálý nárůst ceny plynu, teď je můžou zahrabat hodně hluboko. Příští rok totiž díky sílící konkurenci zaplatí za plyn mnohem méně. Někteří dokonce až o dvacet procent. Experti ale varují: Smlouvy s takovými obchodníky jsou rizikové. Zákazník tak může snadno zůstat bez levného dodavatele a nakonec zaplatit mnohem více. „Liberalizace trhu má pro nás pozitivní vliv. Na příští rok budeme odebírat plyn asi o 40 milionů korun levněji než letos. Letos jsme za  něj zaplatili 1,2 miliardy korun,“ potvrdil předseda představenstva společnosti Teplárny Brno Jiří Oliva. Přitom Teplárny ani nemusely měnit dodavatele. I nadále odebírají plyn od RWE-JMP. Ještě větší úsporu zaznamenala firma Energie Teplo Bohemia.

všechny volební lístky se tisknou v břeclavi „Tisk hlasovacích lístků není náročný technicky, ale organizačně. Je potřeba zajistit podklady pro tisk z  jednotlivých registračních úřadů po celé republice. Přimět jejich pracovníky co nejdříve provést opravy chyb a  kontrolu údajů u  jednotlivých kandidátů na  předložených hlasovacích lístcích a pak ještě tyto lístky schválit do tisku,“ uvedla manažerka veřejných zakázek tiskárny Moraviapress Markéta Dvořáková. V  pěti krajských moravských městech bude o hlasy obyvatel usilovat pětapadesát subjektů a tři tisíce kandidátů. Témata voleb v jednotlivých krajských městech jsou si však překvapivě podobná – doprava, kontrolované hospodaření města a  rozvoj vědy a výzkumu. Velkou šanci ve  větších městech, kde se lidé více rozhodují podle stranické

Více na straně 2

strana 6

Pokračování na straně 16

Obchodování s Ruskem

Ceny tepla se liší až o 200 korun

Rusko – Víte jak obchodovat v Rusku? V dalším díle seriálu Země pro váš byznys jsme se na to zeptali významných českých podnikatelů, kteří zde uspěli.

Teplárenství – Jedno z  nejdražších tepel na Moravě mají v Opavě. Nejlevnější zase v Třebíči. Faktury za teplo se tam liší skoro o dvě stě korun za jeden gigajoule. Podle firem, které prodávají dražší teplo, může za  zdražování růst ceny plynu i nižší spotřeba domácností. Trpělivost tak došla například dvěma tisícům lidí z Frýdku-Místku, kteří proti cenám podepsali petici.

pošlete noviny do dalšího kola!

01_mh10_10.indd 1

„V březnu jsme dělali výběrové řízení na  nového dodavatele plynu. Je to neuvěřitelné, ale cena od nového dodavatele klesla o  dvacet procent,“ pochvaluje si Miroslav Rys, správce majetkových účastí Energie Teplo Bohemia.

„Marže jsou skutečně tak nízké, že se zisk našich konkurentů často pohybuje v  desítkách tisíc korun. Při tak nízkých maržích hrozí, že některé společnosti budou zanikat. My na takovou strategii ale nechceme přistoupit,“ upozornil mluvčí společnosti Lama Investment Andrej Čírtek. Ta od  roku 2006 těží ropu a  plyn u  Břeclavi a  letos zahájila těžbu   plynu z nového ložiska. Vlastní zdroje jí pokryjí asi pětinu dodávaného plynu. O situaci se začal zajímat i Energetický regulační úřad. Ten sice nemá právo zasahovat do nabízených cen, nastupuje však ve chvíli, kdy některý z dodavatelů zkrachuje a musí nastoupit takzvaný dodavatel poslední instance. Pokračování na straně 10

příslušnosti kandidátů, budou mít podle politoložky Anny Matuškové z  brněnské Fakulty sociálních studií nové strany, které uspěly v  parlamentních volbách, tedy TOP 09 a Věci veřejné. „Vzhledem k  tomu, že kandidujeme v  komunálních volbách poprvé, budeme za volební úspěch považovat získání tolika mandátů, abychom byli pro strany respektovanými partnery a mohli co nejvíce realizovat náš program,“ říká například Petra Quittová z Věcí veřejných, která kandiduje na post primátorky v Brně. Hlavním tématem voleb v jihomoravské metropoli je podle dalšího kandidáta, Roberta Kotziana z ODS, pohled na podobu rozvoje města. „V těchto volbách se rozhoduje, zda se bude jako v posledních čtyřech letech město potácet na místě jen proto, že strana, která nevyhrála volby, chtěla obsadit křeslo primátora. Anebo zda se město začne znovu rozvíjet,“ tvrdí Kotzian. „Doposud strany výrazně prezentovaly jen některá dílčí témata, například garáže pod Zelným trhem. Důležité je řešení vztahu měst a  městských částí, budování sportovního zázemí, územní plán, otázka trasy rychlostní komunikace R 43 či modernizace železničního uzlu,“ myslí si Helena Sýkorová, kandidátka komunistů.

Důchodci budou pracovat na mladé Důchodci – Na  Moravě žije více než 600 tisíc důchodců. Nejvíce starých lidí žije v  Moravskoslezském kraji, nejméně na Vysočině. Senioři můžou podat žádosti do 213 domovů. Přestože je Jihomoravský kraj druhým nejstarším regionem, funguje zde pouze 46 zařízení. Starobní důchod přitom pobírá 171 120 lidí. Zjistěte, jak budou tyto počty vypadat za  dvacet let.

z čeho se vyrábí moravské teplo? Počet velkých tepláren: 30 Zemní plyn: 19 Černé a hnědé uhlí: 6 Lehké a těžké topné oleje: 5 Biomasa: 2

Podobně se v  první polovině roku zachovalo i dalších 183 velkoodběratelů. Dodavatele změnilo 10,5 procenta tepláren a velkých podniků. Pro srovnání: Loni ve stejném období změnilo dodavatele 107 velkoodběratelů. Před liberalizací trhu v roce 2007 to byli dva. „Obecně platí, že čím nižší cena, tím větší riziko. Dodavatelé, kteří nabízí tak nízkou cenu, obchodují pouze s plynem na  burze. A  ta se může v  krátké době změnit,“ odhalil jednatel energetické konzultační společnosti Ena Vladimír Štěpán. Firmy, které mají vlastní zázemí, potvrzují, že musí často nabízet ceny, které se blíží nákladům. Přesto ale věří, že překupníci tlak dlouho nevydrží.

Jak se vyrábí vlak?

Tři tisíce kandidátů řeší hlavně dopravu Metropole – Komunální volby patnáctého a  šestnáctého října rozhodnou, kdo zasedne na  další čtyři roky na  radnicích. O  hlasy obyvatel v  pěti moravských krajských městech bude usilovat pětapadesát stran. O tom, kdo stane v čele téměř šesti a půl tisíc českých měst a obcí, budou rozhodovat lístky z břeclavské tiskárny.

)) velké teplárny

Více na straně 6

))

))

Více na straně 10

))

))

Záplavová opatření za 23 miliard korun

86 září 2010

Jižní Morava – Meteorologické stanice, informační systém a protipovodňová opatření. Česko-rakouská ochrana proti velké vodě bude stát téměř miliardu eur. Více na straně 12

alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point

69,6 mld. Kč 10,2 mld. Kč 4,3 mld. Kč 74 895 674 120

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský

4.10.10 15:48

STRANA 2

říjeN 2010

SociálNí Služby

Za 20 let budou důchodci vydělávat na mladé Ačkoli počeT domovů pRo důchodce RoSTe, A lůžek TAk přibývá, čekací lhůty na umístění jsou stále v řádech několika let. A bude hůř. SeNioři Tvoří Rok od Roku věTší čáST čeSké populAce.

Jeseník

18 931

3

Pelhřimov

5

V YSOČINA

3

Jihlava

17 491

16 899

6

Blansko

17

Třebíč

Prostějov

3

6

7

16 285

Jak jste přišel na nápad postavit a provozovat domov důchodců? Vedle nás stojí objekt s chráněným bydlením pro osoby zdravotně postižené, které se zde připravují na  běžný život. Protože je Šanov malá obec, neměli by tu tito lidé žádné zaměstnání. Proto jsem se rozhodl vedle postavit domov pro seniory, kde mohou lidé z chráněného bydlení najít uplatnění třeba jako zahradníci nebo uklízečky. A také lůžek v domovech důchodců je stále nedostatek. Co všechno jste musel zařídit, abyste mohl činnost domova zahájit? Hlavní bylo sehnat peníze. Na  provoz ani na  stavbu jsme nemohli čerpat žádné

02_mh10_10.indd 2

Olomouc

4

16 121

Břeclav

Přerov

Ostrava

16

Karviná

39 753

20 907

6

Nový Jičín

20 583

15 481

12

10

Frýdek-Místek

29 280 Vsetín

Kroměříž

12 461

J I H O M 27 O R213 AVSK Ý

200

13

8

7

Vyškov

Brno

61 106

Znojmo

33 846

16 277

16 035

7

21 579

Zlín

Z L Í N S29K 494 Ý

5

Uherské Hradiště Hodonín

21 899

11

20 830

počet domovů důchodců počet důchodců

Zdroj: Krajské úřady a ČSSZ

Senioři v budoucnosti 2010

1,97 milionu důchodců

2020

2,62 milionu důchodců

2030

3,29 milionu důchodců Zdroj: prognóza Přírodovědecké fakulty UK

že se společnost musí připravit na  to, že jako důchodci budeme mít jiné potřeby. Reforma zdravotního a  sociálního systému je proto nevyhnutelná. „Nové návrhy již s aktivním uplatněním seniorů ve  společnosti počítají. Pokud mají dnes starší lidé problém najít práci,  v  roce 2030 bude normální, že je budeme potkávat stále více na  různých pozicích,“ upozorňuje na  demografický vývoj Vidovićová.

Narůstající počet starších lidí se samozřejmě odráží i  v  tržních mechanismech a  všímají si ho soukromníci. Spotřební zboží, které je dnes převážně zacíleno na mladou generaci, už se začíná vyrábět i ve speciálních úpravách pro důchodce. „Začínají se vyrábět mobilní telefony pro seniory s  jednodušším ovládáním. Nové služby zahrnují také stavební úpravy v bytech pro imobilní lidi nebo seniorský nábytek,“ vysvětluje Vidovićová.

Likvidace plen seniora stojí dva tisíce měsíčně Šanov – Soukromých domovů důchodců je zatím v České republice jen několik. Podle zakladatele soukromého Domova Šanov na Znojemsku Jiřího Duška je výhoda v tom, že si žádost o umístění do takového zařízení může podat kdokoli. Domovy zřizované krajem nebo neziskovými organizacemi přijímají jen ty, kteří už pobírají starobní důchod. „Někdy ale člověk potřebuje pomoc mnohem dříve,“ vysvětluje Dušek.

7

8

4

Žďár n. Sáz.

17 196

1

10

14 018

23 908 Z S169 KÝ O L O M O U C K Ý M O R A V S K O S L E50

Havlíčkův Brod

7

6

Opava

14 351

11 498

Bruntál

Šumperk

počTy uchAzečů jSou NedohledATelNé Některé domovy tak evidují žádosti staré i patnáct let, u kterých se však žadatelé stále nerozhodli, jestli do domova nastoupí. „Oficiální čísla tak nemají žádnou vypovídající hodnotu o  aktuální poptávce,“ dodává Plesar. Navíc mohou důchodci zažádat hned v několika zařízeních. Proto papírová čísla mohou být několikrát vyšší. Přestože statistiky přesně nevypovídají o  realitě, jisté je to, že seniorů je stále více. V letošním roce jsou jich téměř dva miliony, za deset let už bude v důchodovém věku více než 2,6 milionu lidí. Obavy z  toho, že budeme národem důchodců, jsou ale prý neopodstatněné. „Panická prohlášení, že v  roce 2065 budeme národ důchodců, zní hrozně populisticky a přináší velmi negativní obraz o seniorech. Staří lidé ztratili spoustu rolí, které dříve zastávali. Když jsme dříve nevěděli například jak udělat jíšku, zeptali jsme se babičky. Dnes se podíváme na internet,“ říká socioložka Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií v Brně. „Z našich výzkumů vyplývá, že se lidé bojí toho, že v budoucnu bude mít společnost úplně jiné hodnoty. To je ale umělá panika. Protože to budou de facto naše hodnoty, které si s sebou neseme celý život,“ ubezpečuje Vidovićová. Dodává ale,

6 181

5

linda Škrancová Podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je na  čekací listině v  domovech pro seniory v  Česku téměř 46 tisíc uchazečů.  Tato čísla ale mohou být zkreslená. „Údaje o poměru žádostí a volných lůžek nabízejí pouze velmi nepřesné informace o aktuální poptávce, neboť domovy jsou povinny evidovat všechny žádosti potenciálních klientů bez ohledu na  to, zda klienti chtějí do  domova nastoupit ihned, anebo až ve  vzdálenější budoucnosti. Klienti se v  tomto případě pouze ,jistí‘ do budoucna,“ říká například mluvčí zlínského kraje Milan Plesar.

5

Kolik je na Moravě důchodců a pečovatelských zařízení?

ka působí lépe, než když přijde do starého zámku přestavěného na domov důchodců.

FOTO: Domov Šanov

dotace. Takže všechny prostředky plynou z mých zdrojů a z úvěru. Musíte mít hlavně postavenou budovu, která splňuje všechny podmínky hygieny nebo třeba hasičů, dále mít kvalifikovaný personál. Pak můžete požádat o registraci poskytovatele sociálních služeb. Poskytujete nadstandardní péči nebo se dá říct, že fungujete jako klasický domov důchodců? Naše služby jsou v podstatě srovnatelné. Naší výhodou je, že jsme domov postavili na  zelené louce, takže jeho dispozice od začátku odpovídají všem nárokům jeho obyvatel. Ať už je to vybavení, velikost chodeb nebo dveří. Novostavba také na člově-

Kolik lidí už jste ubytovali od spuštění provozu v srpnu? Naše kapacita je prozatím 36 lůžek, z nich dvacet je již obsazených a  do  dvou týdnů počítáme s  celkovým zaplněním domova. Připravujeme se na  to, že budeme muset udělat pořadník. Na  druhou stranu jsme ale také zahájili výstavbu dalšího pavilonu, takže se celková kapacita zvýší na 108 míst. Jsou ceny za služby ve vašem zařízení vyšší v  porovnání s  domovy důchodců zřizované například krajem? Za stejný standard u nás zaplatí klienti asi o  pět tisíc víc než ve  státním zařízení. Většinou seniorům přispívá na  pobyt rodina. Ono je snadné tvrdit, že jsou služby pro seniory příliš drahé, ale když se do této problematiky člověk více ponoří, zjistí, že to tak úplně není pravda. Například likvidace plenek stojí osmnáct korun za  kilo. Jeden klient ale vyprodukuje třeba sto až sto padesát kilo měsíčně. Jen za likvidaci plen jednoho klienta tak zaplatíte přes dva tisíce. (lis)

Lákavou cílovou skupinou se důchodci stali pro podnikatele s  realitami a  soukromými domovy s celodenní péčí. Nový bytový komplex vznikl například v BrněModřicích. Objekt s  bazénem, lékárnou a  ordinací se jmenuje Grand Residence a  je v  něm osmdesát bytů určených pro pohodlný život seniorů. Za  pobyt v  nadstandardním komplexu, kde je také taneční sál a  restaurace, zaplatí každý z nájemníků zhruba 14 tisíc korun měsíčně. V ceně je zahrnuta pomoc personálu při oblékání klienta a podávání léků. Jídlo si lidé budou připravovat sami v  kuchyňce, která je součástí bytu, nebo mohou chodit do restaurace. Měsíčně tak náklady na  život v  příjemném prostředí přijdou asi na dvacet tisíc korun. Důchodcům většinou přispívají děti. Firmy staví ale i  méně luxusní zařízení, která se podobají spíše klasickým domovům důchodců. Příkladem je Domov Šanov na  Břeclavsku, který otevřel své brány v srpnu letošního roku. I tady

)) stáří v Česku Počet domovů pro seniory 463 Počet lůžek 37 696 Roční náklady na provoz všech lůžek 9 889 608 662 Kč senioři zaplatí o něco více než v zařízení kraje či neziskové organizace. „Smlouva o  péči je všude stejná, ať už v  krajských, církevních nebo soukromých zařízeních. Maximálně mohou obyvatelé domovů zaplatit 330  korun za  den. V  této částce je zahrnuta základní péče jako ubytování, stravování, úklid, vyprání ložního prádla. K tomu se připočítávají takzvané fakultativní položky, například příplatek za televizi na pokoji,“ říká ředitel Domova Šanov Jiří Dušek.

Klienty musíme odmítat. Bohužel, není jiná možnost Mohelnice – Počet seniorů stále roste a  zájemců o  umístění v  domově pro seniory je stále víc. Ačkoli na trh přichází i soukromé domovy, čekací lhůty se v některých zařízeních počítají na roky a pořadníky jsou čím dál zaplněnější.

STovky odmíTNuTých Ředitelé jednotlivých domovů pak musí odmítat stovky žadatelů. „Naše zařízení je maličké, máme kapacitu jen 21 míst, takže na uvolnění místa se čeká opravdu dlouho,“ potvrzuje Petra Heidenreichová, sociální pracovnice v Domově pro seniory v Mohelnici. Ten nyní eviduje 185 žadatelů. A  i  když to zní cynicky, nové místo vznikne tehdy, když jeden z  obyvatelů domova zemře. „Na uvolněné místo ale může být přijat žadatel, který je na posledním místě v pořadníku. Žádosti se posuzují podle kritérií, a pokud by senior neměl vůbec nikoho, kdo by se o něj postaral a sám by toho také nebyl schopný,

je pravděpodobné, že ho upřednostníme. Do těchto kritérií mohou zasáhnout i živelné pohromy jako je požár nebo povodeň,“ upřesňuje Heidenreichová. Velký zájem o  Domov pro seniory v Mohelnici je dán mimo jiné tím, že prostory zařízení jsou relativně nové a  prostředí je pro klienty příjemné. „Snažíme se, aby tady lidé strávili podzim svého života co nejpříjemněji a  v  prostředí, které jim připomíná domov. Mohou si sem tedy samozřejmě přivézt svůj nábytek a  svoje věci. Nemáme žádný striktní systém, aby se klienti necítili omezováni. Takže žádné návštěvy od – do, klienti mají volnost pohybu  a mohou si zvát návštěvy, které zde mohou přespat,“ vysvětluje ředitel domova Karel Junek. „Odmítat klienty je smutné, ale bohužel není jiná možnost. Můžeme jim nabídnout jiné domovy pro seniory, ale žadatelé jsou vesměs z  Mohelnice, takže chtějí zůstat v místě, kde mají rodiny, přátele a zázemí. Odejít do  sto kilometrů vzdáleného domova je pro ně velmi psychicky náročné,“ uzavírá Heidenreichová. (lis)

4.10.10 14:25

říjen 2010

UCB_SmallBus_MH_268x374.indd 1

03_mh10_10.indd 3

InzeRce

STRAnA 3

30.9.2010 15:59:58

4.10.10 14:28

STRANA 4

říjeN 2010

Ž e l e z N i č N í d o p R AvA

Přerov: Místo, kde sedí moravští výhybkáři zkuSTe Si To předSTAviT: STojíTe NA NádRAŽí v HodoNíNě A pozoRujeTe, jAk neznámí kaskadéři přeskakují koleje. NAjedNou Se z RozHlASu ozve: „NevSTupujTe do kolejišTě, HRozí vám Nebezpečí.“ ŽeNA, kTeRá je zA mikRofoNem, všAk NeSedí v NedAleké budově, Ale ve STo kilomeTRů vzdáleNém diSpečiNku v přeRově. Veronika Hrdá Přerov – Kdybyste chtěli na drahách potkat výhybkáře, nevyrážejte ke  kolejím, ale do  Centrálního dispečerského pracoviště v  Přerově. Budete asi překvapení. Moderní výhybkáři už nejsou pánové v tlustém vaťáku, ale pracovníci s  bezdrátovou myší v  ruce napojenou na supermoderní počítače. „Z přerovské centrály ovládáme modernizované tratě ve  směru Přerov – Břeclav, Přerov – Polanka nad Odrou. Tedy z  nejjižnějšího bodu Moravy až téměř do  Ostravy. Počítáme s  tím, že do  patnácti let bude doprava na  celostátních tratích řízena zejména dálkově,“ uvedl Josef Schrötter, náměstek obchodního ředitele společnosti AŽD Praha. Ta vybudovala nejen dispečink v Přerově, ale zajišťuje i  napojování dalších tratí do systému.

Vlaky pod kontrolou už od příštího roku se dispečeři přestěhují do nové pětipodlažní budovy. chvíli hrozilo, že se vlaky na moravě budou řídit ze současných dvou kanceláří. foTo: jiří Sláma Správa železniční dopravní cesty totiž počítá s  postupným napojováním dalších významných nádraží a tratí. Aby se dispečeři netlačili v  malém jednopodlažním domku, staví pro ně novou pětipodlažní budovu za 233 milionů korun. Pracovníci by se do ní měli přestěhovat už na jaře příštího roku. „Počítáme s  postupným rozšiřováním tak, aby se z  Přerova mohla řídit železniční doprava na celé Moravě. Dispečink pro Čechy bude v  Praze,“ potvrdil investiční náměstek olomoucké správy SŽDC Karel Janků. V  objektu budou umístěná také ústřední stavědla zabezpečovacího zařízení přerovského nádraží. Exkurzi do  dvou sálů pro ovládání vlaků by si užil každý milovník železnice. V čele sálu svítí obří několikametrová

obrazovka. Na ní jsou vyznačené sledované tratě a nádraží. Každý z dispečerů si hlídá svůj úsek ještě na dalších dvou monitorech, které mají dispečeři před sebou. Musí vědět, které koleje jsou volné, na které poslat jedoucí vlak.

řízeNí vlAků NA celé moRAvě „Hlaste mi, kde jste. Pojedete na čtvrtou kolej,“ velí jeden z  dispečerů. Strojvedoucí, se kterým mluví, sedí ve vlaku, který se na  obrazovce znázorňuje jako červená čára. V místnosti sedí ještě další tři kolegové. Další čtyři sedí v druhém sále. Dispečer musí mít přehled nejen o tom, co se děje na trati a na nádražích. Informační

Ministr zastavil stavby za 30 miliard korun Morava – Železniční uzel Brno, první krok k elektrizované trati z Brna do Jihlavy nebo ze Zlína do Vizovic. Modernizace tratě z Ostravy do Frýdku-Místku a Českého Těšína, rekonstrukce mostu u Horního Lidče. Projekty za  více než třicet miliard korun jsou nyní u ledu. Vláda šetří. Moravské hospodářství má k  dispozici exkluzivní materiál z ministerstva dopravy o velkých akcích financovaných z veřejných peněz od roku 2012 do roku 2014. Z něj také vyplývá, že ministr Bárta počítá s dostavbou třetího koridoru z  Českého Těšína na  slovenskou hranici za téměř 13 miliard korun. Dělníky nechal také pracovat na modernizaci přerovského uzlu za více než čtyři miliardy korun. Podporuje rekonstrukci první osobní letištní koleje z Ostravy do Mošnova, zastavit nemohl ani dostavbu centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. Jedním z  projektů, který pokračuje, je dostavba třetího koridoru v  úseku Český

)) co pokračuje Výstavba III. koridoru za 13 mld. Kč Dráha z Ostravy na letiště v Mošnově za  700 mil. Kč Přestavba uzlu Přerov za 4 mld. Kč Centrální dispečerské pracoviště   za 233 mil. Kč

Těšín–Mosty u  Jablunkova. 42,6 kilometrů tratě má propojit Žilinu s  německým Norimberkem. Cena: téměř třináct miliard korun. Stavba prvních dvou úseků už začala. V přípravě je ještě projekt rekonstrukce železniční stanice v Českém Těšíně a úsek Český–Těšín–Dětmarovice. Naopak na jižní Moravě a ve Zlíně musí projektanti na několik let odložit své plány, ve  kterých počítali s  budováním elektrických tratí. Cestující, kteří se těšili, že budou jezdit rychleji do Zastávky u Brna a v bu-

doucnu do Jihlavy, budou ještě roky jezdit v motorových vlacích. „Tady už máme vše připraveno. Měli jsme totiž začít stavět už v březnu tohoto roku. Původní termín dostavby úseku Brno – Rapotice byl na konci roku 2012,“ připomněl investiční náměstek olomoucké divize SŽDC Karel Janků. Podobně na tom jsou ve Zlíně, kde ministerstvo zarazilo stavbu elektrické tratě Zlín – Vizovice za  více než tři miliardy korun. Asi nejhorší zprávu poslal Bárta do Brna. Zastavil plány na přestavbu železničního uzlu za více než dvacet miliard korun. Brno se bude zřejmě ucházet o peníze na projekt až v dalším období Unie. Ministr Bárta zastavil tyto železniční stavby jako příliš drahé, jednu ale označil paradoxně jako příliš levnou. Firma Viamont totiž vyhrála tendr na  rekonstrukci Střelenského mostu a podle odborníků nabídla až podezřele nízkou cenu. Stavba byla proto pozastavena. (hrd)

systém jej upozorní i na takové maličkosti, jako jsou prasknuté žárovky na  semaforech nebo zaseknutý výtah pro vozíčkáře. Na  čelní stěně místnosti jsou také obrazovky, na kterých kamera zachycuje dění na všech obsluhovaných nádražích. „Občas se nám stává, že vidíme v přímém přenosu, jak někteří lidé naskakují do rozjetého vlaku. Jsou i tací, kteří tam strkají děti. To pak už musíme zasáhnout a  zapnout si mikrofon,“ popisuje operátorka Hana Hránková. Vedle ní sedí druhá kolegyně. Obě jsou zodpovědné za  hlášení na  všech čtyřiadvaceti nádražích. Kdo by čekal, že každé hlášení odříkávají jednotlivě, asi by se divil. Sedí před monitorem a  sledují rychle se měnící políčka. Ani jedna ze čtyř operátorek neslyší to, co lidé na nádraží. V počítači nemají ani zvukovou kartu.

„Když mám službu, tak dvanáct hodin denně spouštím hlášení, která už máme naprogramovaná několik měsíců dopředu. V případě mimořádných událostí pouze kliknu v  programu do  sekce ‚mimořádná hlášení‘‚ a najdu si, co potřebuji. Ani nevím, čí je ten hlas, který z rozhlasu mluví,“ přiznává Hránková, která mezi tím asi dvacetkrát klikne na  vyznačená políčka, která postupně vyskakují. To, co je pro ni jeden klik, je pro cestující podstatná informace. V  Přerově mají dispečeři na  starosti téměř 180 kilometrů tratí, čtyřiadvacet železničních stanic a  osm zastávek. Z jednoho místa ovládají téměř devět set výhybek, několik desítek železničních přejezdů, stovky semaforů. To, co dříve ovládalo téměř 180 lidí, dnes obsluhuje 85 zaměstnanců.

Jihomoravský kraj vypsal  tendr na dráhy Brno – České dráhy by nemusely být za pět let jedinou společností, která by zajišťovala železniční dopravu v  jihomoravském regionu. Vedení kraje totiž na konci září udělalo první krok k tomu, aby mohlo za rok vypsat tendr na poskytování drážního dopravce od roku 2016. A to i přesto, že před rokem podepsali desetiletou smlouvu s Českými drahami. „Ta nám umožňuje po  roce 2015 otevřít trh pro další drážní dopravce až do rozsahu 55 procent celkového objemu služeb,“ vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Zároveň připomněl, že vypsání tendru je součástí nové krajské koaliční smlouvy, kterou nedávno uzavřela ČSSD s  lidovci. Jihomoravský kraj tak bude první, který může nabourat monopol Drah.

Vítěz výběrového řízení bude mít možnost zajišťovat železniční dopravu patnáct let. Pokud bude kraj spokojený, smlouvu prodlouží až o sedm let bez nového tendru. Krok kraje vítají i zástupci měst a obcí. „Dlouholeté smlouvy s jedním dopravcem podepsané bez výběrového řízení už kritizovala i Evropská komise. Jsem rád, že jih Moravy bude první, který tento nedostatek napraví,“ myslí si předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák. O  tom, že výběrové řízení na  nového dopravce trvá dlouho, ví své v  Olomouckém kraji. Tam totiž uvažovali, že by výběrové řízení vypsali ještě před podpisem desetileté smlouvy s Drahami. „Nechali jsme si zpracovat expertízu, ze které vyplývá, že takový tendr trvá až pět let,“ uvedl mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger. (hrd)

Z ghetta Liščina je normální čtvrť. Teď chci jít pracovat do horší lokality  Ostravsko – Recept na  sžití s  Romy podle Kumara Vishwanathana: vyjednejte u  uhlobarona výhodný pronájem holobytů. Najděte po  Ostravě desítky romských bezdomovců. Přesvědčte je, že je lepší platit nájem než žít pod mostem a  pak se s  nimi sestěhujte do  jednoho domu. Může z  toho vzniknout docela slušná lokalita, o  kterou budou mít za pár let zájem i „obyčejní“ Ostravané. Nevěříte? Jeďte do Liščiny. A za čas možná také do Horní Suché. „Po  tom, co se nám podařilo udělat z  Liščiny, chceme podobný projekt rozjet také v  Horní Suché u  Karviné. Tady to ale bude o to složitější, že lidé, kteří zde budou žít, se vůbec neznají,“ říká Vishwanathan, zakladatel neziskové organizace Vzájemné soužití. A co se vlastně v Liščině událo? Ještě před třinácti lety to byla apokalyptická čtvrť. Po  povodních, které zaplavily Ostravu-Hrušov, sem totiž radnice se-

04_mh10_10.indd 4

stěhovala do provizorních unimobuněk osmadvacet romských rodin. Postupně zde začalo žít skoro tři sta problémových lidí. To naštvalo místní obyvatele natolik, že se začali ozbrojovat a Romy napadat. Málokdo by se divil. „Když jsem poprvé přišel do Liščiny, bylo to hodně drsné. Obyvatelé používali společný záchod, který několik týdnů nikdo neumýval. Umývárny měli na chodbě. Ten pohled by nevydržel ani člověk se silným žaludkem. Vzal jsem hadru a rukavice a  pustil jsem se do  práce. To nedalo několika dětem, které mi začaly pomáhat. Postupně se přidali i  rodiče. Práce je nakonec stmelila,“ vzpomíná Ind Vishwanathan na své začátky v Ostravě.

Trvalo tři měsíce, než měli Romové kolem sebe pořádek, který vydržel. Pak už se mohlo mnohem lépe jednat s vlastníkem bývalých havířských domů o tom, aby jim pronajal své byty. Aby plán vyšel, museli být obyvatelům na  blízku každý den terénní pracovníci. Ti jim pomáhali naučit se základní dovednosti, zprostředkovávali kontakt s  úřady nebo zaměstnavateli. „Nejdůležitější je, aby Romové pochopili, že se jim budou dařit věci jen ve  chvíli, kdy budou organizovaní. Úřady, majitel bytů, zaměstnavatelé totiž svůj systém mají. Oni jej musí mít také,“ zamýšlí se.

Dnes se z  Liščiny stala opravená čtvrť, kam se chtějí stěhovat i lidé, kteří by se tudy dříve báli projít. „Dříve lidé z Liščiny chodili na radnici a říkali, že tam už nechtějí žít, ať jim najdeme byt jinde. Teď za  námi naopak přicházejí zájemci o  byty s  tím, že by rádi třeba na Liščinu,“ potvrdil místostarosta Slezské Ostravy Radomír Mandok.

NeziSkovkA RozdAlA podNájemNí Smlouvy Současný majitel – RPG Byty – nakonec zjistil, že má z takového systému i výhody. Nezisková organizace pomůže zajistit, aby firma dostala peníze za nájem v  termínu. Má na  tom totiž svůj vlastní zájem. „Některé domy jsme si celé pronajali a  s  obyvateli podepsali podnájemní smlouvy. Za odevzdání nájmu RPG jsme tak odpovědní my. Bo-

hužel jsme ale stále v  mínusu. Někteří lidé na nájem prostě nemají,“ přiznává Vishwanathan. Přestože kvůli tomuto modelu často nemá klidné spaní, chce jej zavést i  v  Horní Suché. I  tady se domluvil s  RPG na  pronájmu nevyužívaných domů se třiceti byty. Dal dohromady prvních patnáct rodin, které nemají kde bydlet, a nabídl jim možnost nastěhovat se do Horní Suché. Za šedesátimetrové byty tady v  průměru zaplatí čtyři tisíce korun. „Část z  této sumy poputuje do  společného fondu nájemníků, kteří se pak rozhodnou, co za peníze koupí. Je jen na nich, zda to bude sekačka na trávu nebo houpačka na dětské hřiště,“ prozradil Vishwanathan. Sám se za pár dní s „bezdomovci“ sestěhuje do společného domu. „Už se nemůžu dočkat. V Liščině už nemám co dělat. Tam je to dnes skoro normální. Tady můžu zase dělat pravou komunitní práci,“ těší se. (hrd)

4.10.10 16:21

říjen 2010

STRAnA 5

InzeRce

Dalkia snižuje emise v Ostravě né dodávce tepla (lokální plynové kotelny) a v podstatě by znamenal rozpad dnešních soustav dálkového vytápění se všemi jeho důsledky na ekologii a systém společné výroby tepla a elektřiny. Rozhodnutí o omezení těžby uhlí bude mít pro teplárenství vážné dopady.“

cílem eneRgeTIcké SpolečnoSTI DAlkIA čeSká RepublIkA je vyRáběT Teplo A elekTřInu S ohleDem nA žIvoTní pRoSTřeDí. V  rámci dohody se Statutárním městem Ostrava, která byla uzavřena v  prosinci 2008, se Dalkia zavázala snížit emise na  Ostravsku a  v  rekordně krátkém čase 21  měsíců se jí podařilo realizovat ekologický projekt odsíření a  denitrifikace v Elektrárně Třebovice, díky němuž od letošního roku garantuje, že emise SO2 a NOx budou o 10 % nižší, než bylo pro tento zdroj stanoveno v příslušné legislativě. O tomto projektu, ale také o aktuální problematice těžebních limitů a emisních povolenek, jsme si povídali s  generálním ředitelem Dalkie Česká republika Laurentem Barrieux. Pane generální řediteli, co Dalkii vedlo k  realizaci projektu v  Elektrárně Třebovice? „Jsme rádi, že můžeme přispět ke zlepšování stavu ovzduší na Ostravsku, ale pořád je v tomto směru na čem pracovat. Proto jsme se v rámci naší aktivní spolupráce s městem Ostrava snažili nalézt řešení, jak ve  velmi krátkém časem snížit emise, a rozhodli jsme se uskutečnit projekt odsíření a denitrifikace v Elektrárně Třebovice.“ Můžete nám tento ekologický projekt přiblížit? „Na  kotlích K13 a  K14 v  Elektrárně Třebovice bylo instalováno zařízení, díky němuž dochází k  redukci vypouštěných emisí NOx dávkováním speciálního roztoku do spalovacích komor kotlů a emisí SO2 dávkováním jemně mleté sody bikarbony do spalin. Díky tomuto projektu dojde ke snížení emisí SO2 a NOx za celou Elek-

Elektrárna Třebovice

trárnu Třebovice o  10 % oproti uloženým emisním stropům, což je u SO2 minimálně o  407,1 tun za  rok a  u  NOx o  358,8 tun za  rok. Paralelně byl na  obou zmíněných kotlích realizován suchý odběr popelovin, které namísto skladování v lagunách budou využity pro stavební průmysl. Práce na projektu byly zahájeny v březnu 2010 a zkušební provoz byl spuštěn letos v září. Celková investice přesáhla 170 milionů korun.“ To ale není první ekologický projekt Dalkie na Moravě v nedávné době… „Odsíření a denitrifikace je již druhým ekologickým projektem, který jsme v  nedávné době v Moravskoslezském kraji zrealizovali. V únoru jsme uvedli do provozu biokotel v Krnově spalující 100% biomasu, který byl v době svého spuštění největším zařízením svého druhu v  oblasti energetiky v  ČR. Na  začátku roku byl zahájen provoz také nové turbíny TG4 v Teplárně Olomouc, jedné z  nejmodernějších tepláren v  ČR. Ke  snižování emisí neustále přispíváme i  tím, že vyrábíme souběžně teplo a  elektřinu tzv. kogenerací, která je

Laurent Barrieux, generální ředitel, Dalkia Česká republika

mnohem ohleduplnější k  životnímu prostředí než oddělená výroba obou komodit, protože umožňuje ušetřit až 40 % paliva. V  kogeneraci jsme jedničkou na  českém energetickém trhu.“ Hovořil jste o biomase – jak významné je toto palivo pro Dalkii? „Biomasu považujeme za  strategické palivo, které je pro nás alternativou fosilních paliv a  umožňuje nám zlepšit ekologickou účinnost našich zařízení. Kromě pozitivních efektů na životní prostředí má výroba zelené energie také příznivý dopad na místní zaměstnanost. Obnovitelné zdroje energie proto při výrobě elektřiny využíváme v  maximální možné míře. Biomasu jsme začali spalovat v roce 2003 v krnovské teplárně a postupně se přidaly další zdroje, např. v  Olomouci, Karviné, Frýdku-Místku, Novém Jičíně a dalších městech. Od té doby již skupina Dalkia v ČR pro výrobu elektřiny využila 330 000 tun biomasy, které nahradily 380 000 tun CO2. Pro vaši představu, díky tomu jsme ušetřili zhruba pět tisíc vagónů uhlí. V současné době biomasa

tvoří přibližně 3 až 4 % v našem palivovém mixu. Naším cílem je zvýšit v roce 2016 její podíl až na 14 %.“ Jaká další paliva Dalkia využívá pro výrobu energií? „Především černé uhlí, hnědé uhlí tvoří asi 10 %. Je proto samozřejmé, že nás velmi zajímá problematika těžebních limitů. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí české vlády o  jejich zachování bylo unáhlené. Energetika je obor, ve kterém je nutné plánovat investice na třicet čtyřicet let dopředu a mít dlouhodobý plán dostupnosti zdrojů. Odborné studie ukazují, že již po roce 2012 budou mít některé teplárny nedostatek paliva a do roku 2020 půjde o zhruba 15 teplárenských společností s  více než 600 000 tisíci zásobovanými byty. Přechod na plyn by znamenal minimálně zdvojnásobení ceny tepla, když si uvědomíme, že nebudeme schopni nahradit uhlí, které je za přijatelnou cenu, biomasou v dostatečném množství. Takový nárůst ceny tepla v soustavách dálkového vytápění by nebyl konkurenceschopný oproti decentralizova-

Dalším aktuálním tématem jsou emisní povolenky CO2, jak hodnotíte vývoj v této oblasti? „Od  roku 2013 bude pro oblast CO2 platit novelizovaný právní předpis, který v roce 2009 schválil Evropský parlament. Detailní pravidla v  současné době procházejí diskusí v  odborných komisích Evropské komise, problémem ale je, že v úvahu není brán specifický palivový mix jednotlivých členských států EU, na kterém je založen jejich systém zásobování teplem. Pokud se nepodaří Komisi přesvědčit, budou muset teplárenské společnosti v  zemích, jako jsou Česká republika, Polsko a  další země střední a  východní Evropy, kde je teplo vyráběno především z  uhlí, nakupovat převážnou část povolenek CO2 v aukcích. Od roku 2013 tak dojde ke skokovému nárůstu cen tepla, protože v  tak krátkém časovém období nestačí teplárny přestavět svou výrobní základnu na  plyn nebo biomasu, které produkují méně emisí CO2. Tento krok by měl ve svém dopadu naprosto protichůdný účinek než vytýčený cíl snížení emisí CO2, protože místo kogenerační výroby tepla a  elektřiny bychom byli nuceni vyrábět teplo a  elektřinu oddělenou klasickou metodou s  energetickou účinností o  40 % nižší, což by mělo za důsledek matematický nárůst emisí CO2 místo jejich snížení. Řešení spočívá ve zohlednění palivového mixu těchto členských zemí, které poskytne teplárnám více času na  přestavbu zdrojové základny. Je to jediné řešení, které umožní dosažení cílů, jež si Evropská unie stanovila k roku 2020 v oblasti snižování emisí CO2.“ (pr)

Inovační firma: Z kontejnerů staví rychlé občerstvení, ale i rodinný dům Zlín – Na konci října vyhlásil Zlínský kraj Inovační firmu Zlínského kraje pro rok 2010. Letos si zaslouženě ocenění odnesla vizovická společnost Koma Modular Construstion, která odbornou porotu zaujala zejména svými inovacemi v  oblasti nízkoenergetických modulárních staveb. Modulární neboli přenositelné stavby se už dávno zbavily nálepky neútulných kontejnerů a  i  Češi pomalu zjišťují, že se tímhle způsobem dá levně a  rychle postavit školka, kanceláře, prodejny, ale

i rodinné domy. Firma Koma Modular Construction s výrobou začala již v roce 1992. „Ze začátku jsme hlavně vyváželi do Německa, kde se z kontejnerů dělaly ubytovny pro azylanty. Jednou z našich prvních aktivit v  České republice bylo, že jsme začali obytné kontejnery pronajímat, povětšinou stavebním firmám,“ popisuje šéf marketingu vítězné firmy Martin Hart. Stěžejní produkcí společnosti je dnes takzvaná modulární výstavba. „Ta má

)) soutěž V druhém ročníku soutěže Inovační firma Zlínského kraje udělila porota čestné uznání energetické firmě TES Vsetín a kunovické 5M. Ta se zabývá vývojem a výrobou kompozitních a sendvičových stavebních materiálů.

stejný základ jako kontejnery – část vznikne ve výrobní lince a pak se z těchto modulů přímo na  místě smontuje

stavba. Tyto stavby pak mají trvalejší charakter než kontejnery,“ vysvětluje Hart. Hlavní výhody modulárních staveb jsou tři: první je jednoznačně cena, druhá je v rychlosti stavby a třetí je ta, že se dá stavba rozebrat a znovu postavit na novém místě. Tímto způsobem vznikla například nedávno otevřená mateřská škola v Jihlavě nebo prodejna McDonald‘s v Olomouci. „Vloni jsme také dodali do  zemětřesením zničeného italského města

Aquilla školu o  dvaadvaceti třídách za rekordních sedm týdnů,“ vypočítává Hart. Firma se snaží modulární výstavbu zpopularizovat, aby z  ní architekti ani investoři neměli obavy. Ačkoli zatím vývoz do zahraničí tvoří 70 procent jejích obchodů, čeští investoři už tomuto typu bydlení přicházejí na chuť. „V Pardubicích jsme postavili třípodlažní sídlo velké stavební společnosti Chládek & Tintěra. Pro podnikatele je rozhodující cena stavby a rychlost,“ dodává Hart. (lis)

www.eiffageconstruction.cz

Nový název, nové dimenze

05_mh10_10.indd 5

4.10.10 14:26

STRANA 6

říjeN 2010

ŽelezNice

„Tvář“ ostravských vlaků drží díky lepidlu

Ostrava – Pro návštěvníka tři prostorné haly, pro zaměstnance malé dílničky. Pokud budete chtít pracovat v závodě Škoda Vagonka, musíte být hodně systematičtí a pořádkumilovní. Vlaky se tady totiž vyrábí ve třech dílnách, které začínají být expandujícímu podniku malé. Každý měsíc ze závodu vyjede minimálně jedna elektrická souprava. Nejčastěji patrový třívozový vlak CityElefant. A  pokud vyjdou plány mateřské Škoda Transportation, začnou se tady vyrábět i  nové jednopodlažní vlaky. „Od roku 2000, kdy fungujeme jako pokračovatel studénské vagonky, jsme vyrobili už 64 třívozových souprav. Naše vlaky jezdí zejména v Česku a ve Finsku. Získali jsme i zakázky v Litvě nebo na Slovensku,“ prozrazuje generální ředitel Vagonky Jiří Paruza. Ostravské vlaky byly jedny z  prvních v Evropě, které se začaly vyrábět z hliníku. A protože jsou vyráběné ve třech vrstvách nad sebou, začali jim železničáři říkat ešusy. „Vozy jsou o třetinu lehčí než želené. Přitom mají mnohem lepší jízdní vlastnosti,“ prozrazuje výrobní ředitel Zdeněk Holaň v  obrovské hale plné hliníkových profilů a plechů. V regálech je uložených několik stovek tun profilů přivezených ze Švýcarska. Ty stačí na dva vlaky. „Spotřeba na jednu třívozovou soupravu je 35 tun. Celá souprava pak váží od 120 po 332 tun, podle trakčního napájení,“ upřesňuje Holaň.

Ve skladu dělníci profily a plechy nařežou na přesné díly, které putují do vedlejší svařovny. Začíná se vyrábět hrubá stavba soupravy. Než vznikne skříň, která se už začíná podobat vlaku, trvá to i s přípravou asi měsíc. Svařování velkoplošných materiálů se odehrává v  několika krocích. Vše dělají stroje, které sváry projedou několikrát

z  obou stran. Místa, která budou za  jízdy mimořádně namáhaná, svařují dělníci ručně. „Nejdůležitější na této fázi je čistota. V hliníku totiž nesmí vzniknout žádný kaz. Jinak by se muselo začít znovu,“ popisuje Holaň. Po  týdnu pečlivého svařování se zrodí hrubá stavba. Aby se do ní mohlo později zapojit vše potřebné, je propracovaná

do  posledních detailů. Není divu: Vedení firmy si na  projektování vozů najalo Švýcary. Hliníková skříň se po  kolejích převáží do sousedního závodu Vítkovice Power Engineering k opracování korundem. Hliník tak zdrsní a získá lepší vlastnosti pro pozdější lakování. Když se souprava vrátí, nastává závod s časem. Musí být totiž do osmi

hodin nalakovaná. Jinak povrch ztratí své vlastnosti. Následně se musí na  hliníkový skelet upevnit „tvář“ vlaku. Kompozitové čelo vlaku vyrábí českobudějovická firma Mosled. Ve  vagonce jej upevňují pomocí speciálního lepidla. I tak vydrží vlak všechny povětrnostní podmínky. Souprava je konstruovaná tak, že může jezdit i  v  teplotách od  mínus třiceti do  plus čtyřiceti stupňů Celsia. V lakovně ihned poznáte, ve které zemi bude připravovaný vlak jezdit. V  Česku jsou soupravy modro-bílé, na  Slovensku červeno-bílo-šedé. Vagony se lakují dvakrát až třikrát. Nejdřív jej nastříkají tmavší barvou – tedy například červenou. Pak soupravu olepí šablonami. Pokračuje druhý bílý nátěr. Pro slovenské dráhy pak ještě třetí. Až je vlak vysušený, nastupuje zaměstnanec s  malířským štětečkem a  dolaďuje nepřesnosti. Podoba vlaku je hotová. Souprava míří do montovny, kde pracují desítky dělníků na  jejím vybavení. Antivibrační hmota, sedačky, okna, kabely, šroubky, madla, informační tabule, záchody, pružiny, vzduchové polštáře… To vše nakupuje vagonka od desítek dodavatelů. V Ostravě se nevyrábí ani podvozky a  motory. Ty pochází z mateřského závodu Škoda Transportation a ze sesterského Pars Šumperk. Elektrikáři do každého z vozů instalují několik kilometrů kabelů, zapojují stovky tlačítek. „Až je vlak plně vybavený, převážíme jej na  postřikovou zkoušku. Čtyřikrát jej necháme projet přes postřikovací rám rychlostí čtyři kilometry za hodinu. Když máme jistotu, že do soupravy nikde nezatéká, připravíme vlak na expedici,“ vysvětluje Holaň. Přestože měla vagonka v minulém roce rekordní počet zakázek, i tak se nevyhnula dopadům hospodářské krize. „Existenční problémy totiž měli naši subdodavatelé. Někdy nám tak zakázka za  čtvrt miliardy stála na  tom, že jsme nemohli narychlo sehnat vyklápěcí okýnka za několik tisícovek,“ vzpomíná ředitel Paruza. Firma proto musela vypracovat novou strukturu dodavatelů a  zajistit jejich nahraditelnost. Dnes má firma téměř 500 zaměstnanců. Loni měla podepsané zakázky za 3,28 miliard korun na následující tři roky.

Příprava hrubé stavby trvá asi měsíc. Spotřebuje se na ni 35 tun hliníku.

Nejdůležitější na svařování hliníkových profilů je čistota.

Hliníková skříň se převáží k opracování korundem. Povrch se tak zdrsní a získá lepší vlastnosti.

Vagóny se lakují dvakrát až třikrát. Detaily se pak dolaďují malířským štětcem.

Elektrikáři do každého z vozů instalují několik kilometrů kabelů.

jeho mATkA je ze SviNovA, oTcové ze ŠvýcARSkA, porodníci z ostravy. v dAlŠím díle SeRiálu moRAvSkého hoSpodářSTví „jAk Se vyRábí…“ jSme Se podívAli do oSTRAvSkého závodu ŠkodA vAgoNkA NA To, jAk Se Rodí vlAky zvANé „eŠuSy“.

veronika Hrdá

EŠUs na KoLEJícH v Česku jezdí 64 souprav z ostravské vagonky. desítky dalších pak na Slovensku, v litvě a ve Finsku. FoTo: haze

Rusko: Na družbu se stále musí připít vodkou. Ale už ne tolik jako dřív Seriál – Rusko už není zemí, kde zítra znamená včera. „Zítra“ může pro řadu českých podniků znamenat perspektivní budoucnost na trhu. O podnikání v Rusku tak má zájem stále více českých společností. „Po roce 1989 se vytvářelo povědomí, že obchodování s Ruskem je něco nemravného. Byly přerušeny tradiční dobré obchodní vztahy, několik let se ale zase na tento trh vracíme,“ říká František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. Podle mluvčího Exportní garanční a pojišťovací společnosti Vlastimila Nesrsty byl zlomovým rokem rok 2007. „Do té doby jsme pojišťovali každý rok české vývozy do Ruska, někdy méně, někdy více, ale před třemi lety došlo k vysokému nárůstu poptávky po  pojištění, která stále trvá,“ uvedl Nesrsta. Největší šanci na  dobré uplatnění na  ruském trhu mají podle vedoucí kanceláře CzechTrade v  Jekatěrinburgu Jany Brzoňové společnosti z oboru stavebnictví, dřevozpracujícího průmyslu, strojírenství, obrábění kovů, elektroniky či elektrotechniky. „Začíná se ale i s ekologickými zařízeními – čističkami odpadních vod, spalovnami komunálních odpadů, zařízeními pro sanaci skládek. V poslední době, zejména po lesních požárech, je špatná kvalita pitné vody a bude zapotřebí rekonstruovat vodárny pro

06_mh10_10.indd 6

Brněnská firma Alta dodala například metalurgické zařízení a linku na válcování strusky do závodu v Magnitogorsku. FOTO: archiv Alta

větší města,“ vyjmenovává Brzoňová perspektivní obory. Jak však dodává, podnikání v  Rusku má řadu „ale“. „Obchod s  Ruskem je běh na dlouhou trať, proto je třeba počítat s tím, že se výsledek objeví po mnoha delších jednáních a chce to zejména hodně trpělivosti,“ míní.

Podle Jany Brzoňové z  CzechTrade je jiná také pracovní doba manažerů, kteří končí v  práci později než u  nás, a delší obchodní jednání. Ty však na rozdíl od  minulých let neprovází tolik vypitého alkoholu.

„Stále se ještě připíjí na  družbu, která dnes v obchodních vztazích znamená, že jeden druhého nepodrazí. Na to se dá a musí připít. Představa nadměrného pití při jednání už ale patří minulosti,“ tvrdí Masopust. Jednou z nejaktivnějších českých firem na ruském trhu je brněnská společnost Alta, která v Rusku působí už od roku 1991. Podle generálního ředitele Martina Bajera je velmi důležité spojit se s někým, kdo se na daném trhu vyzná a má s ním zkušenost. Ruskou federaci tvoří 88 územních a správních celků, z nichž každý má značnou samostatnost. „Neobchoduje se jen v Moskvě, kdo chce uspět, musí se podrobně seznámit se specifiky jednotlivých oblasti včetně regionálních zvyků a způsobu vystupování a jednání. Setkal jsem se s obchodníky, kteří se vrátili s nepořízenou jen proto, že tyto aspekty podcenili,“ tvrdí Masopust. Jak upozorňuje Jana Brzoňová, problémy může značná autonomie jednotlivých regionů přinést zejména v legislativě. „V Rusku platí kromě federálních zákonů ještě místní zákony, které se velmi často od těch federálních liší, a leckdy si i odporují,“ vysvětluje Brzoňová. Podmínkou úspěchu je podle ní komunikace v ruštině a zejména osobní kontakt. Souhlasí také František Masopust.

)) tip KONFERENcE JAK ÚSPĚŠNĚ EXPORTOVAT DO RUSKA Datum konání: 20. 10. 2010 Místo konání: Hotel International, Brno Účast bezplatná, přihlášky do 17. října 2010 Více informací na www.czechtrade.cz

„Dojednávání na dálku prostřednictvím mailů či faxů příliš nefunguje. Během přípravy k realizaci obchodu můžete za partnerem přiletět klidně třikrát, čtyřikrát i vícekrát,“ říká Masopust. Obchodní jednání pak můžou přinést českému podnikateli řadu překvapení. „Rusko je jiné, a  to nejen svou velikostí, historií, ale především v myšlení lidí. Dívají se na věc z pohledu své velikosti,“ popisuje své zkušenosti generální ředitel Alty Bajer. Jedním ze specifik obchodu v Rusku je čekání na obchodní partnery. „Rusko je velká země s několika časovými pásmy, země, v níž se o víkendu běžně jezdí na daču tři sta kilometrů. Z této velikosti vyplývá také velkorysé vnímání času. Přijde-li partner o hodinu později, je to zanedbatelná záležitost – přišel, tedy bere věc vážně. U Středo a Západoevropanů se však předpokládá, že se neopozdí,“ vysvětluje Masopust. HANA NEČASOVá

4.10.10 15:49

říjen 2010

P ř e d S TAv u j e m e P R o j e k T

STRAnA 7

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Atletika pro děti nA jAře loňSkého Roku Přišel PředSedA ČeSkého ATleTického SvAzu (ČAS) liboR vARhAník S myšlenkou TAkzvAných ATleTických školek. PRojekT má oSloviT RodiČe Předškoláků i školáků A nAbídnouT jim PRoSTřednicTvím klubů A oddílů novinku v Podobě PRAvidelných ATleTických kRoužků.

Sportovní dopoledne 22. září v Ostravě

školek a porubského atletického klubu. Porubským capartům přijel fandit i šéftrenér ČAS a bývalý vynikající desetibojař Tomáš Dvořák, který je patronem celého projektu. „Je dobře, že se k zábavným atletickým pomůckám dostanou i ti nejmenší, a získají tak ke sportu nenásilnou a hravou formou pozitivní vztah,“ pochvaloval si Dvořák.

SPoRT je Především zábAvA Magistrát města Ostravy chce spolu s Českým atletickým svazem napomoci strategickému cíli projektu Atletika pro děti, jímž je hravá a zdravá společnost.

trojnásobný mistr světa v desetiboji a patron projektu tomáš Dvořák Pilotní část projektu odstartovala školeními a semináři určenými pro trenéry přípravek. ČAS také připravil příručky, které radí trenérům jak formou zábavných her zasvětit své svěřence do základů atletických disciplín. Zároveň poskytl náčiní přizpůsobené malým dětem či metodické brožury. „Nejmenším dětem se doposud v atletice nevěnovala žádná systematická péče. Ambicí ČAS je nabízet v jeho klubech novou celoroční aktivitu pro nejmenší. Zavedením školek získáme budoucí atletické nadšence. Ať už u atletiky zůstanou nebo se jí budou věnovat pouze rekreačně, ukážeme jim přirozenou cestu ke sportu. A zároveň tím, jak doufám, předejdeme tomu, aby se jejich další kroky v pozdějším problematickém věku ubíraly špatným směrem,“ dodal Varhaník.

od PoČíTAČe k ATleTice Projekt je určen rodičům, kteří hledají pro své ratolesti kroužek zaměřený na všestrannou pohybovou aktivitu. Dnešní nabídka pro děti je sice pestrá, atletika je však v něčem jiná. V začátcích nenutí děti ke specializaci, může těžit ze své nesporné výhody – všestrannosti. Běh, skok, hod, to jsou pohybové aktivity, které jsou základem nejen pro jednotlivé disciplíny v atletice, ale i v jiných sportech. Strategickým cílem projektu Atletika pro děti je odvést ty nejmenší od počítačových monitorů a přivést je ke sportu. Prvním městem v republice, které tento záslužný projekt oficiálně podpořilo, je Ostrava. Několik stovek dětí z ostravských mateřských škol si ve středu 22. září ve Sportovním areálu v Ostravě-Porubě vyzkoušelo zábavný atletický osmiboj u příležitosti sportovního dopoledne, které pro ně připravil Český atletický svaz a město Ostrava. Na závěr programu bylo předáno šest nových sad náčiní a nářadí pro hravou dětskou atletiku, které zlepší vybavení místních

07_mh10_10.indd 7

Z rukou zástupce města Ostravy Jana Dekického, místostarosty městského obvodu Ostrava-Poruba, tak děti se svými učitelkami převzaly sady atletických pomůcek určených těm nejmenším. „Těší mě, že se do dnešní akce zapojila naprostá většina našich mateřinek. Už tak malé děti pak viděly, že sport nemusí být jen dřina, ale i zábava,“ poznamenal Dekický. Třem ze zúčastněných porubských školek věnovala sady atletických pomůcek uzpůsobených na míru těm nejmenším společnost RPG Byty, v jejíchž domech školky sídlí. „Jsme rádi, že se můžeme připojit k takto významnému projektu a pomoci mateřským školám, které jsou našimi nájemci a s nimiž dlouhodobě vzájemně spolupracujeme. Doposud jsme se v rámci naší firemní společenské odpovědnosti věnovali hlavně programům zaměřeným na seniory a sociálně vyloučené lokality. Nyní je zde ale projekt podporující zdravý rozvoj dětí a my ho nejen vítáme, ale rádi jej i podpoříme,“ řekl obchodní ředitel společnosti Martin Sládeček.

o ATleTické školky je zájem Atletické školky slaví v některých oddílech již nyní obrovský úspěch. Pilotní projekt ukázal, že zájem rodičů o základní pohybovou aktivitu dětí existuje, ČAS se proto rozhodl atletické školky a přípravky podporovat dlouhodobě a plošně po celé České republice. V současné době nabízí atletické přípravky více než 80 atletických oddílů, v Moravskoslezském kraji to jsou SSK Vítkovice, VOKD Poruba, Jäkl Karviná, Slezan Frýdek-Místek, Start Havířov a TŽ Třinec.

obchodní ředitel rpG Byty martin Sládeček předává jednu ze tří atletických sad, které školkám věnovala realitní skupina rpG real estate.

4.10.10 14:25

STRANA 8

ŘÍJEN 2010

ROZHOVOR MĚSÍCE

Žaluda: Nádraží jsou balvanem Českých drah zadarmo. Potřebují totiž opravy za  několik desítek milionů korun. Nádraží je čistě ztrátová věc. Ty budovy jsou dimenzované na devatenácté století, často postavené mimo centrum. Kdo by si pronajal stánek na nádraží, kde za den projde sotva padesát lidí? Nádraží jsou balvanem Českých drah. Jen za  energie a  drobnou údržbu platíme stovky milionů ročně.

KDYŽ SEDÍ V MASIVNÍ KOŽENÉ SEDAČCE VE SVÉ KANCELÁŘI, VYPADÁ VELMI ENERGICKY A UVOLNĚNĚ. KDYŽ ALE ZAČNE MLUVIT O MONOPOLU ČESKÝCH DRAH, PROMĚNÍ SE V OSTRÉHO BYZNYSMENA.

Jak se člověku, který přišel ze sféry byznysu, jedná s odboráři? Měl jsem z  toho větší obavu, než jaká byla realita. Odbory jsou přirozeným partnerem pro zaměstnavatele. Pozitivní je, že vždy hájí zájmy firmy. To, že máme na různé věci jiný názor, je logické. Je jasné, že oni budou bojovat za vyšší mzdy, udržení stavu zaměstnanců. A  my chceme opak. Jsem rád, že spolu vycházíme a jsme schopní vést rozumný dialog. Pochopil jsem, že když se s odboráři jedná napřímo a férově, tak jsou velmi rozumní.

Veronika Hrdá „Chápu Radima Jančuru, ale on musí chápat, že se nebudeme vzdávat bez boje. Podařilo se mi  s  kraji uzavřít desetileté smlouvy. To považuji za svůj úspěch a jeho neúspěch,“ tvrdí generální ředitel Českých drah Petr Žaluda v rozhovoru pro Moravské hospodářství. Den před naším rozhovorem zasedala dozorčí rada, která vám do odvolání stopla podepisování smluv na nákup nových vlaků. Jsou v  ní čtyři noví lidé… Jak se vám před jejím zasedáním spalo? Klidně. Takhle to neberu. Za  poslední dva a  půl roku jsem zažil čtyři ministry a dozorčí rady. Kdybych měl mít pokaždé stažený žaludek, tak bych svoji práci nemohl dělat pořádně. Překvapilo mě, že máte v této napjaté atmosféře chuť poskytovat rozhovory. Šéfové státních firem jsou teď spíš zdrženliví… Jsem na změny zvyklý a už mě to nerozhazuje. Vždyť v byznyse je to stejné. Nikdy nemáte jistotu, kdy vás odvolají. Předtím jsem měl na vizitce postupně napsané čtyři zaměstnavatele, kancelář jsem měl pořád stejnou. A taky jsem to přežil. Daní za to, že beru tolik peněz, je tato nejistota. Jste stresovaný, máte zodpovědnost, pracujete o  sobotách, nedělích, atakují vás média, přicházíte o část svého soukromí. Beru to jako fakt. Nepřipadáte mi, že byste byl ve stresu. Cvičíte jógu nebo meditujete? Ano. Ale ne kvůli stresu v  práci. Stres zažívají lidé, kteří se bojí, že neseženou novou práci. A to není můj případ. Pracuju od svých patnácti let. Představa, že se neuživím, je srandovní.

PÁN DRAH Kdybych chtěl, můžu mít klidně hospodářský výsledek plus pět miliard. FOTO: Archiv ČD

Vize ČD do roku 2012 Vstup na trh s autobusovou dopravou | Program rozvoje železničních stanic | Systémová integrace (IT) | Dokončení přechodu na holdingovou strukturu Které vlaky letos Dráhy nakoupí? 11 CityElefantů | 46 dvou a třívozových Regionov | 24 velkých přípojných osobních vozů | 6 bistrovozů | 78 opravených rychlíkových vozů | 3 řídicí vozy | 5 modernizovaných motorových voz | prototyp řídicího vozu typu 961

Netvrdím, že to nebyl boj. Jednou z podmínek pro získání dotace je také dlouhodobá smlouva na poskytování železniční dopravy. Považuji také za  svůj úspěch, že se nám nakonec podařilo kraje přesvědčit o  tom, že my budeme tím nejlepším poskytovatelem na příštích deset let. Tuto možnost ale měla každá firma.

Dozorčí rada také stopla podepisování smluv na  nákup nových vlaků. Nemůže toto rozhodnutí ovlivnit čerpání evropských peněz? V žádném případě. Dohodli jsme se, že do zasedání nové dozorčí rady nebudeme podepisovat žádné významné kontrakty. Tento stav ale nemá žádný vliv na již zahájená výběrová řízení. Ta jsou v běhu. Pouze jsme se dohodli, že do doby než se noví lidé seznámí se situací, nebudeme podepisovat významné smlouvy.

Bylo v tom boji vždy vše v pořádku? Samozřejmě. A  pokud se ptáte, proč si kraje vybrali právě nás, musíte se ptát hejtmanů. To bylo jejich rozhodnutí. Já můžu být jen velmi rád, že jsme předložili nejlepší nabídku. Nás se vždy ptají na věci, které se nás až tolik netýkají.

Jak to tedy aktuálně vypadá s  nákupem nových souprav? Dráhy by potřebovaly nakoupit vlaky za sto miliard korun. Samozřejmě to je ale utopie. Proto se snažíme alespoň v pětiletém horizontu koupit nebo opravit soupravy za třicet miliard korun. Teď využíváme toho, že regionální operační programy vypisují výzvy, ze kterých můžeme dostat až čtyřicet procent nákladů. Celkově tak budeme do těchto vlaků investovat zhruba deset miliard korun.

S  ministrem dopravy Bártou máte společný základ: oba jste přišli ze světa byznysu. Vidíte v  jeho krocích také kus sebe, když jste nastupoval? To se dá těžko připodobňovat. Oba jsme přišli ze soukromé sféry a chceme ze státních organizací udělat fungující instituce. Kdybych to měl vztáhnout na  České dráhy, myslím si, že se nám podařilo klasický státní podnik proměnit v ekonomicky životaschopnou firmu. Snížili jsme náklady, naše účetnictví je vůči všem našim partnerům transparentní. Letos si necháme udělat mezinárodní rating, budeme vydávat obligace a  banky jsou připravené s  námi spolupracovat.

Neobával jste se toho, že se o  evropské peníze nakonec budete muset dělit s konkurencí?

podařilo něco změnit. Oprava tak velkých nádraží spolyká stovky milionů korun. Nezastírám, že informace o zastavení projektu jsou pro nás nepříjemné. Do budovy jsme samozřejmě záměrně moc neinvestovali. Ještě před pár měsíci jsme pracovali s tím, že přesun železničního uzlu bude.

Ale vždyť se nikdo jiný ani nepřihlásil. Ale to přece není můj problém. To je stejné, jako bych si stěžoval, že mě nevybrali jako poskytovatele autobusové dopravy.

Říkáte, že jste zdravá firma, ale přitom jste v roce 2009 byli ve ztrátě jedné miliardy korun. V roce 2007 vykazovala firma padesát milionů zisk a ještě k tomu měla k dispozici o tři miliardy dotací méně. Ano, takový je náš výsledek hospodaření. Tato čísla ale nelze moc porovnávat. V  roce 2007 jsme ještě fungovali dohromady s  nákladní dopravou, dnešním ČD Cargo. V  té době byl hospodářský výsledek nákladní dopravy jeden a půl miliardy korun. Tedy reálně byla osobní doprava ve ztrátě jeden a půl miliardy korun. Navíc tehdy měla firma sice padesát milionů zisk, ale reálně to bylo šest a půl miliardy ztráty. Také musíte srovnávat s realitou. Před dvěma lety byly náklady na opravy vozů osm set milionů korun, loni jsme investovali tři miliardy korun. Kdybych chtěl, můžu mít klidně hospodářský výsledek plus pět miliard. Hodně jste šetřili na personálních nákladech. Kolik jste propustili lidí? Před dvěma lety pracovalo v osobní dopravě třicet tisíc lidí, dnes jich je šestadvacet tisíc. S tím souvisí změna organizace práce. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že ať děláte, co děláte, na drahách tvoří vždy téměř polovinu nákladů mzdy. Jak ovlivní České dráhy informace o  tom, že modernizace brněnského nádraží je opět ohrožená a  jeho přesun nemá jasný termín? Nejsem ten, kdo to může komentovat. Není to náš projekt. Nicméně na  historickém nádraží se nám alespoň částečně

Jak to nyní vypadá s  projektem Živá nádraží? Ten projekt jsme zdědili. Nemyslím si, že je úplně ideální. Navíc vznikal v  době velkého developerského boomu. Řada partnerů měla před dvěma lety dobrý úmysl a chtěla nádraží proměnit v pulsující prostory. Dnes ale nemají peníze. Takže se většina projektů zastavila a my jsme v situaci, kdy nemůžeme nic dělat, protože nárok na  provozování budovy má náš partner. Takže teď s nimi jednáme, jak z toho ven. Jak jsou nastavené smlouvy? Jsou to smlouvy o pronájmech. Původní myšlenka byla ta, že investor využije pozemky kolem nádraží k developerským projektům a z výnosů pak opraví samotnou budovu. My dnes s  právníky řešíme problém, že smlouvy, které byly uzavřeny, se nenaplňují a  nejsou formulovány ideálně. Kopírují dobu, kdy banky každému půjčily devadesát procent, a neptaly se na co. Kde jsou ty problémy největší? Známé je například pražské Masarykovo nádraží Teplice nebo například Chomutov. Trochu funguje Havlíčkův Brod. Zatím tedy slavíme úspěch na  hlavním nádraží v  Praze, Mariánských lázních, Karlových Varech a částečně v Brně. Zbytek je pasé. Jak snadno se z  těch smluv můžete vyvázat? Jde to těžko. Na  vyvázání se musí domluvit oba partneři. Tyto smlouvy nám samozřejmě svazují ruce s nádražími cokoli jiného udělat. Jaké máte plány s tisícovkou nádražních budov? Nejraději bychom je opravili, ale nemáme peníze. V některých případech bychom je rádi prodali i  za  symbolickou korunu obci. Jenže takové budovy nechce nikdo ani

Radim Jančura, majitel konkurenčních drah Regio Jet, vítá, že České dráhy už nekladou odpor pro nasazení jeho rychlíků na trasu Praha - Ostrava - Třinec. Opravdu vám to nevadí? Ale nám to přece nikdy nevadilo. To je přece normální konkurenční souboj. A to, že Jančura ještě není na drahách, není můj problém. Už před pěti lety řekl, že nasadí žluté rychlíky Praha – Ostrava. Nás kritizuje za výběr vagónů, a teď sám říká, že už potřetí odložil výběr dodavatele. Podle Jančury se dá na drahách ušetřit až třicet procent nákladů…. Super. Tak ať to ukáže. Já zase můžu říct, že neušetří. Na některé věci musí odpovědět realita. Chápu ho. On ale musí chápat, že se nebudeme vzdávat bez boje. Podařilo se mi s kraji uzavřít desetileté smlouvy. To považuji za svůj úspěch. Na nedotovaných trasách ale přece mohl jezdit už dávno. Už když jsem nastupoval, ukazoval všude prezentace vlaků, kde bude dětský koutek, kino… A kde to dneska je? Možná nejezdí proto, že vy jste státní firma a máte za sebou tak silného hráče? Můžeme diskutovat o  dotovaných vlacích. Ale dálkové vlaky mohl spustit kdykoli. Tak jako my provozujeme Pendolina. Na  ně také od  státu nedostáváme ani korunu.

)) kdo je

Ing. Petr Žaluda Kariéru začal v roce 1989 jako asistent v brněnském Zetoru. Pracoval v nizozemské poradenské společnosti Stork Demtec. V letech 1993 až 1996 pracoval ve společnosti Ernst&Young. Od roku 1996 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva penzijního fondu Winterthur a od roku 2002 vedl celou skupinu Winterthur v České republice a na Slovensku. Od února 2008 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Českých drah. V letech 1984–1989 studoval na Vysokém učení technickém v Brně. Později absolvoval studijní programy na univerzitě v nizozemském Utrechtu a na britské Sheffield Business School.

INZERCE

Identcode s.r.o. Mošnova 4 615 00 Brno Tel: +420 548 538 512 Fax: +420 548 226 313 Mobil: +420 775 764 244 [email protected] www.identcode.cz

08_mh10_10.indd 8

• Parkovací, přístupové a vstupenkové systémy na bázi čárového kódu, turnikety • Platební automaty, třídiče mincí • Vývoj a ochrana software • Snímače a tiskárny čárových kódů, terminály pro sběr dat

www.moravskehospodarstvi.cz

4.10.10 14:27

říjen 2010

STRAnA 9

InzeRce

Systém třídění a recyklace odpadů v ČR funguje díky aktivní spolupráci obcí a krajů Projekty jsou zaměřeny na  technickou podporu tříděného sběru a  recyklace komunálních a obalových odpadů. Součástí projektů jsou také regionální informační kampaně, které pomáhají k rozvoji systémů tříděného sběru v obcích.

AuToRIzovAná obAlová SpolečnoST eKo-KoM (AoS) vyTvořIlA celoRepublIKový SySTéM zAjIšťující zpěTný odběR, RecyKlAcI A využITí obAlového odpAdu nA evRopSKé úRovnI. Hlavními partnery pro rozvoj celého systému tříděného sběru obalových odpadů se před jedenácti lety staly obce, bez jejichž aktivní účasti si nelze současný úspěšně fungující systém integrovaného nakládání s odpady vůbec představit. Spolupráce obalového průmyslu a obcí na rozvoji tříděného sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky začala v  době, kdy byl obalový průmysl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za  výrobky, které dosloužily a staly se odpadem. Zpětný odběr a využití odpadů z obalů začal obalový průmysl realizovat od roku 1999 na dobrovolné bázi. V té době také zástupci průmyslu založili systém EKOKOM, který rozvíjel aktivity vedoucí k plnění závazku zajištění zpětného odběru a  využití obalů. Od  roku 2002 už byly povinnosti obalového průmyslu, týkající se zpětného odběru a využití odpadů z obalů, zakotveny do samostatné právní úpravy, zákona o obalech. Hlavními partnery pro rozvoj systému se již na počátku staly obce, což bylo

G068_04_10_STRN_INZ-297X210_upgr1 1

09_mh10_10.indd 9

Třídění odpAdu v číSlech

strategické rozhodnutí. O  tomto faktu hovoří i současné výsledky ČR ve srovnání s  ostatními evropskými státy, kdy se ČR pohybuje na  předních místech v míře využití obalových odpadů. Spolupráce obalového průmyslu a  obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit své legislativní povinnosti, průmyslu zákon o obalech a obcím povinnost třídění vyplývající ze zákona o odpadech.

zAhájení SpolupRáce S KRAjI V roce 2003 byla zahájena spolupráce s kraji, které se staly významným činitelem v oblasti plánování a řízení odpadového hospodářství. V krajských plánech odpadového hospodářství jsou zakotveny cíle pro sběr, recyklaci a využití komunál-

ních odpadů, a  to včetně jejich obalové složky a rovněž cíle zaměřené na zvýšení aktivní účasti obyvatel na tříděném sběru a využití odpadů. Cíle autorizované obalové společnosti, kterou se EKO-KOM, a.s. v roce 2002 stala, jsou totožné s cíli jednotlivých krajů. Proto je vzájemná součinnost krajů a AOS logická. Spolupráce s  jednotlivými kraji se úspěšně rozvíjí. Probíhá na bázi projektových dohod o  vzájemné spolupráci.

V projektech také probíhají akce pro školy, odborné semináře pro zástupce samospráv a  dílčí projekty směřující ke zvýšení efektivity nakládání s odpady na území obcí a krajů. V krajích probíhají každoročně soutěže o nejlepší obce v  třídění odpadů a  aktivitách ve  zpětném odběru výrobků. EKO-KOM, a.s. dnes spolupracuje s  5  861 obcemi ČR, ve  kterých žije 10,39 milionů obyvatel (99 % celé populace). AOS musí pro splnění povinnosti zpětného odběru zajistit dostatečně hustou a  funkční sběrovou síť. Znamená to, že sběrové nádoby (nebo jiný způsob sběru) budou přístupné všem občanům. Sběrová síť je v současné době tvořena více než 190 tisíci kontejnery na tříděný sběr papíru, plastů, skla a  nápojových kartonů a  v  menší míře kovů. Je doplněna pytlovým sběrem a dalšími způsoby sběru (mobilní sběry, sběrné dvory, výkupny). Tříděný sběr odpadů v obcích je nedílnou součástí využití obalových odpadů v ČR. V rámci ČR bylo v roce 2009 prostřednictvím systému EKO-KOM vytříděno a následně využito 565.569 tun odpadů z nevratných obalů („komunálních“ i komerčních). Bylo tak dosaženo 71% recyklace obalových odpadů. (pr)

16.8.2010 14:04:09

4.10.10 14:27

STRANA 10

říjeN 2010

TepláReNSTví

Zubří: Teplárna inkasovala. Lidé se však neohřáli ZAčáTek Září Se STAl NepříjemNým pRo více Než TiSícovku obyvATel měSTA Zubří NA vSeTíNSku. Na deset  dNí se ocitli bez tepla A Teplé vody. A To i přeSTo, že fAkTuRy plATili. Hana Nečasová Zubří – Může za to více než milionový dluh společnosti Teplo Zubří vůči Severomoravské plynárenské. „Dodávky zemního plynu jsme přerušili kvůli dlouhodobě narůstajícímu dluhu a  nedodržování splátkových kalendářů. S ohledem na neplnění uzavřených dohod a výši dluhu se pro nás firma Teplo Zubří stala rizikovým odběratelem,“ vysvětlila regionální mluvčí společnosti RWE Linda Ešková. Zastavení dodávky plynu se nejvíce dotklo obyvatel sídliště, bez tepla a teplé

vody se ocitla také místní mateřská škola. „Protože hrozilo, že nám hygiena školku, jíž jsme zřizovatelem, zavře, podali jsme pro ohrožení tohoto zařízení trestní oznámení na  neznámého pachatele,“ uvedl starosta Zubří Lubomír Vaculín. Radnice podle něj nabídla společnosti Teplo Zubří pomoc, ta ji ale zatím nevyužila. Jiné páky prý město nemá. „Jde o  soukromou společnost, jakkoliv vstupovat do tohoto problému není potřeba a ani to není možné. Samozřejmě se ale nebudeme bránit případným jednáním jak situaci řešit,“ dodal Vaculín. Také podle tiskového mluvčího Teplárenského sdružení Pavla Kauffmana nemají města zásobovaná soukromými teplárnami mnoho možností jak v  takovýchto situacích postupovat. „Zvláště v  případech jako je tento, kdy teplárna nedodržovala splátkový kalendář a  dále neplatila, ani nepožádala město o pomoc. Jedinou pákou, kterou lze na  podobné případy použít, je obrátit se na  Energetický regulační úřad, který může teplárně v krajním případě odebrat licenci pro nedodržení podmínek smlouvy o dodávce tepla,“ uvedl Kauffman. Dodávka zemního plynu byla do Zub-

Nový horkovod v Bohumíně

)) práva klientů Dodavatel tepelné energie je povinen ohlásit odběrateli plánovanou odstávku tepla. Lhůta pro toto oznámení je 15 dnů před zahájením plánované odstávky. Dodávka tepla může být přerušena nejdéle na 16 hodin. Zdroj: SOS

ří obnovena po  deseti dnech. Dlužnou částku zatím uhradili odběratelé, tedy především bytové družstvo, které má 56procentní odběr tepla. „Dostali jsme se tím do  debetu. Čekáme na  výsledky jednání s firmami, které by za Teplo Zubří převzaly všechny závazky. Doufáme, že brzy bude jasno, protože nás tlačí další pohledávky plynařů a  družstvo nebude mít na  to, aby zaplatilo,“ řekl předseda Bytového družstva Zubří Jiří Hübscher. Dohoda, kterou uzavřeli zástupci Severomoravské plynárenské a Tepla Zubří přitom obsahuje upozornění, že pokud nebude kalendář plateb dodržován, může opět dojít k přerušení dodávky.

Ceny tepla se liší skoro až o dvě stě korun Drahé teplo – Za teplo nezaplatíte podle toho, kolik protopíte. Záleží na  tom, kde bydlíte. V moravských a slezských městech se totiž cena za  teplo liší i  o  stokoruny. Někde už lidem došla trpělivost a požadují vysvětlení. Nejvíce za  teplo platí lidé v  Opavě a  v  Brně. V  Opavě zaplatí lidé za  gigajoule tepla včetně DPH 630 korun. Přitom celorepublikový průměr je 455 korun. Dodavatelem je firma Opatherm, člen skupiny MVV Energie AG. Podle zástupců firmy teplo v Opavě a Dolním Benešově prodražuje zejména fakt, že se vyrábí z 83 procent ze zemního plynu. Podobně tomu je i v Brně. Tady stojí teplo pro běžnou domácnost 605 korun za gigajoule. Důvod? „Drahý zemní plyn a náklady na provoz. Navíc jsme dokázali udržet cenu tepla i  přes neustálý růst

ceny plynu tím, že jsme začali provozovat záložní zdroje elektřiny, které jsou dnes na energetickém trhu velmi žádané. Díky tomu jsme mohli cenu udržet na stejné úrovni jako loni, přestože plyn zdražil téměř o pět procent,“ obhajuje předseda představenstva Teplárny Brno Jiří Oliva.

peTice pRoTi dRAhému Teplu ve fRýdku-míSTku Drahé teplo vadí také dvěma tisícům lidí z Frýdku-Místku. Ti podepsali petici proti politice městské společnosti Distep. I tady se cena blíží k hranici šesti set korun za gigajoule. Podle firmy se cena zvedá paradoxně proto, že lidé po zateplení domů méně spotřebují. Fixní náklady společnosti ale tvoří 40 procent.

Plynaři sráží ceny. Vydělávají desítky tisíc korun Dokončení ze strany 1 „Takový dodavatel samozřejmě musí reagovat velmi rychle. Zákazníkovi tak nabídne cenu na krátkodobém trhu. A ta je zpravidla vyšší než původní,“ potvrdil vedoucí oddělení cen v  plynárenství Energetického regulačního úřadu Václav Čábera. Podle něj jsou ale velkoodběratelé oproti domácnostem ve  výhodě. Pro každého odběratele jsou totiž zajímavým klientem, kterého si předchází i největší hráči. Fungování dodavatele poslední instance už jednou prověřila praxe – před rokem, kdy zkrachovala energetická společnost

Moravia Energo miliardáře Tomáše Chrenka. Přestože po firmě zůstaly téměř čtyřiapůl miliardové dluhy, někteří zákazníci na jejím bankrotu paradoxně vydělali. „Informace o  krachu Moravia Energo pro nás v  první chvíli znamenala velmi nepříjemné překvapení. Ve firmě jsme okamžitě začali řešit všechny možné scénáře jak zajistit další chod firmy. Absolvovali jsme několik nepříjemných jednání. Když jsme si ale nakonec utřeli pot z čela, zjistili jsme, že se nic tak hrozného nestalo. Vůbec jsme nemuseli omezit provoz a  cena od nového dodavatele byla ještě výhodnější než od Moravie,“ popsal situaci generální ředitel Čepra Jiří Borovec.

Naopak v některých městech na Vysočině stojí teplo téměř o dvě stě korun méně než v Opavě. Třebíčská společnost TTS dodává gigajoule tepla za 436 korun. „Od roku 1995 se nám podařilo vybudovat síť, která má účinnost dodávek tepla 85 procent. Investujeme i do moderních kotlů na  biomasu, které sami vyrábíme,“ prozradil ředitel firmy TTS Richard Horký. Většina společností musela letos mírně zdražit, hlavně kvůli vyšší dani z přidané hodnoty. Například v Přerově společnost Teplo zdražila o  devět korun. Rodina, která žije v  bytě o  šedesáti metrech čtverečních, tak zaplatí v  průměru o  osmnáct korun za měsíc více. Ročně by tak měla zaplatit kolem 13 tisíc korun. (hrd)

teplo z ČeRNÉHo UHlí bohumínští se už nemusí obávat zimy. od poloviny září tady totiž začala proudit teplá voda novým horkovodem. vyhřívá ji odpadní teplo z dětmarovické elektrárny, která vyrábí elektřinu z černého uhlí. čeZ do unikátního projektu investoval více než 620 milionů korun. koncesní smlouvu s městem uzavřel na dvacet let. obyvatelé bohumína nakonec dostanou o pětinu levnější složenky než v uplynulých letech. měsíčně ušetří kolem 440 korun. foTo: archiv TeNZA

Expert: Za pár let očekávám krach firem Rozhovor – Podle jednatele poradenské firmy ENA Vladimíra Štěpána obchodníci s  plynem nyní využívají toho, že se cena na burze pohybuje až o  dvacet procent levněji než na  reálném trhu. To ale nemusí trvat dlouho. Zákazníci se tak spolu s  dodavatelem pouští do rizika. Jaká je aktuální situace na  trhu s  plynem a  jak se to dotýká českých velkoodběratelů? Za  poslední dva roky prudce narostla konkurence. Mnoho velkoodběratelů dnes dostane pět až osm nabídek od  různých společností. Dříve to byly maximálně dvě. Je to dáno nejen liberalizací energetického zákona, ale také odstraněním bariér vstupu společností

na burzu s plynem. A tam se cena aktuálně pohybuje o  dvacet i  více procent levněji. Konečná cena může vycházet tak o  deset procent levněji než vzorcová. Velkoodběratelé tak mají možnost nakoupit až o deset procent levněji? Někdy ano. Jenže platí, že čím nižší cena, tím větší riziko. Odběratel by si měl uvědomit, že firma, která nabízí nízkou cenu, často obchoduje ze sta procent pouze na burze. Zatímco silní hráči jsou krytí zásobníky, vlastními vrty, smlouvami. Cena na burze se také nemusí udržet dlouho. Co bude následovat potom, až levný plyn zmizí, je logické. Krach firem? Někdy ano. I když nepočítám, že bude už příští rok.

Kolik takových firem na českém trhu působí? Není jich moc. Odhaduji tak deset. Jak se může krach takového dodavatele dotknout velkoodběratele? Už jsme to viděli na  případu krachu společnosti Moravia Energo. Sice se jednalo o dodavatele elektřiny, ale situace je srovnatelná i se segmentem dodavatelů plynu. Její zákazníci sice o dodávku energie nepřišli, museli ale přejít k dodavateli poslední instance. Podmínky dříve výhodné smlouvy se tak můžou jednoduše změnit. Zrovna v tomto případě se bankrot udál v období přebytku elektřiny. Takže zákazníci nakonec dostali nižší cenu. To ale nemusí být pravidlem. (hrd)

Vláda chce zastavit boom fotovoltaiky. Navrhuje nový zákon Nový zákon – Sluneční elektrárny přestanou být zlatými doly pro podnikání. To je alespoň plán vlády, která schválila návrh, jímž se mění zákon o podpoře a využívání obnovitelných zdrojů. „Je to první fáze kroků, které směřují proti jednorázovému skoku zdražení elektřiny v  souvislosti s  boomem solárních elektráren. Od 1. března 2011 skončí podpora fotovoltaických elektráren, které jsou umístěny na zemědělské půdě, a pro spekulativní, takzvané ostrovní okruhy,“ uvedl premiér Petr Nečas.

10_mh10_10.indd 10

Množství projektů podle vlády přesáhlo technické možnosti elektrizační soustavy i  únosný dopad na  ceny elektřiny. Velký zájem investorů o výstavbu solárních elektráren způsobila vysoká státní podpora, její garantovaná délka či právo přednostního připojení. „Následkem extrémně rychlého poklesu cen technologií pro stavbu solárních elektráren se přitom výrazně snížila doba návratnosti investic, kterou dosud platný zákon předpokládal na  patnáct let, přestože tyto elektrárny začnou nést zisk již

třeba po  šesti nebo sedmi letech,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Podpora se tak podle nového vládního zákona bude vztahovat jen na elektřinu ze solárních panelů umístěných na střechách nebo na obvodových zdech budov. „Podle našich propočtů by to znamenalo, že nebudou připojeny do sítě fotovoltaické elektrárny o výkonu 700 MW. Uspoří se až 7,8 miliard korun, které by padly na příspěvky,“ dodal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. (haa)

4.10.10 14:26

ŘÍJEN 2010

Nový ministr začal prosazovat jádro Vít Smrčka Praha – Nečekanou podporu dostala jaderná energetika od  ministerstva životního prostředí. Ministr Pavel Drobil na  konferenci Asociace energetických manažerů v Praze oznámil, že bude usilovat o to, aby jaderná energetika byla zařazena mezi obnovitelné zdroje energie (OZE). Před odbornou veřejností tak potvrdil svůj náhled na  jadernou energetiku. S  návrhem chce jet ministr v  říjnu do  Bruselu. Zde bude usilovat o to, aby se stanovisko k jaderné energetice stalo součástí strategie Evropské unie. Pokud se to podaří, bude Česko podle odborníků iniciátorem přelomového vztahu k donedávna kontroverzní výrobě energie z jaderných zdrojů. „Může se to podařit,“ připustil v následující diskusi na konferenci Karel Firla z poradenské firmy Interel, který působí dlouhodobě v zahraničí a je obeznámen s  nejnovějšími trendy v  evropské energetice. Názor ministra Drobila na to, že jaderné elektrárny patří mezi obnovitelné zdroje energie, není podle něho ojedinělý. „Také Francie na to tlačí,“ dodal Firla. Evropská unie si podle něho stanovila vysoké cíle pro podíl obnovitelných zdrojů. Do roku 2020 se má za použití větru, slunce, z biomasy a případně dalších přírodních zdrojů vyrábět pětina veškeré elektřiny. Bez započtení jaderné energetiky do obnovitelných zdrojů toho podle Firly nemůže Evropská unie dosáhnout. Na další léta se připravují ještě vyšší cíle. „Pro některé státy jako je Francie, Finsko, Slovensko nebo Česko by to mělo značný význam,“ řekl Moravskému hospodářství manažer ČEZ Jan Kanta. Jedná se podle něho o státy, které ve větší míře vyrábějí proud v jaderných elektrárnách. Naproti tomu například Itálie by podle experta tento návrh nemusela podporovat.

Pro Českou republiku by přijetí Drobilova návrhu mělo značný význam. Hravě by plnilo požadavky Evropské unie na větší využití obnovitelných zdrojů energie. Do  deseti let se má v  Česku podíl proudu z čistých zdrojů proti současnosti zdvojnásobit a dosáhnout třinácti procent. K většímu podílu se Česká republika nemohla zavázat. Podle odborníků na  více nemá. Ani současný boom solárních elektráren na tom nemůže mnoho změnit. Jejich podíl mezi obnovitelnými zdroji je malý a pohybuje se kolem čtyř procent. Ve větší míře se neuplatňují v Česku ani větrné elektrárny. Jediná geotermální elektrárna se několik let připravuje v Litoměřicích, ale již nyní má dvouletý skluz. Postavena by měla být až v roce 2014. Větší naději má v českých podmínkách využití biomasy a bioplynu. Při započtení jaderných elektráren do OZE by se situace rázně změnila. Česká republika by se stala rázem předním výrobcem tzv. čisté energie. V současnosti představuje podíl proudu z jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech zhruba 30 procent. Po  očekávané dostavbě dvou bloků v Temelíně se zvýší asi nad 50 procent. Česká republika by pak mohla snadno plnit i  mnohem větší unijní požadavky na začlenění OZE do energetického mixu. Požadavek na obnovitelnost energetického zdroje je u jaderných elektráren podle expertů vyřešen opakovaným použitím již jednou vyhořelého paliva v reaktorech nové generace.

Jako příklad lze uvést evropské předpisy v oblasti odpadového hospodářství, ze kterých mj. vyplývá požadavek na energetické využití zbytkových odpadů, které nelze jinak využít. K  tomu stanoví stupňující se množstevní a časové limity na snížení celkového množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku. Splnit příslušné požadavky je přitom možné prostřednictvím efektivně fungujícího zařízení – spalovny, ve  které by se nevyužitelný odpad spaloval a získaná energie dále využívala např. v teplárenském sektoru. Výstavba zařízení podobného druhu je značně časově i finančně náročná. Municipality standardně mohou zajistit provedení výstavby takového zařízení jako investor a  vložit do  realizace projektu jednorázově značné finanční prostředky (a to bez ohledu na  případné spolufinancování z  evropských fondů) anebo aktivity v příslušné oblasti přenechat výlučně soukromému sektoru s vědomím ztráty jakéhokoliv vlivu nad uvedenou oblastí. Možnou alternativou pro realizaci takových projektů, aniž by město (obec) ztratilo vliv či přestalo být vlastníkem příslušného zařízení nebo muselo jednorázově do projektu vkládat značné finanční prostředky, je realizace výstavby a  následného provozování zařízení s využitím spolupráce veřejného a soukromého sektoru - PPP projekty (dále též jen jako „PPP“). Právní rámec spolupráce veřejného a  soukromého sektoru je upraven v českém právním řádu především zákonem č. 139/2006 Sb., koncesním zákonem. Pod-

Jediný dodavatel v ČR, který plyn nejen prodává, ale i těží Jsme experti na těžbu a prodej plynu s desetiletou tradicí Jsme součástí kapitálově silné firemní skupiny LAMA Dodáváme plyn teplárnám, továrnám i nemocnicím Naše nabídka vždy patří k nejvýhodnějším na trhu VOLEJTE

840 111 310

PIŠTE

[email protected]

www.levnyplyn.cz Soutěž

FOTO: Archiv MH

Hlasujte o nejlepší webovou prezentaci

www.moravskehospodarstvi.cz

Výstavba a provoz zařízení – jde to i jinak Celá řada měst a obcí bývá konfrontována s novými požadavky na výstavbu a následné provozování potřebných zařízení v omezeném časovém intervalu. Důvodem přitom může být rostoucí poptávka po energii v důsledku rozvoje příslušné lokality anebo nové závazné požadavky na úspory a vyšší efektivitu stanovené evropskými či národními předpisy, které ve  svém důsledku znamenají nutnost výstavby nových zařízení splňujících nové zpřísňující standardy či rozsáhlou úpravu stávajících zařízení tak, aby novým požadavkům vyhovovala.

Rozjeďte byznys na plný plyn s

mínky spolupráce jsou definovány mezi stranami v koncesní smlouvě. Na základě koncesní smlouvy se podnikatelský subjekt jako koncesionář standardně zavazuje k  provedení výstavby a  následnému provozování zařízení s tím, že zadavatel mu naopak umožní brát užitky vyplývající z provozu zařízení (tj. platby od třetích osob). Konkrétní rozdělení rizik mezi zadavatele a koncesionáře stanoví koncesní smlouva. Vhodně nastavené podmínky obsažené v koncesní smlouvě umožňují municipalitám v požadovaném časovém intervalu realizovat výstavbu a  provozování potřebného zařízení bez přímé finanční investice, být vlastníkem příslušného zařízení, mít kontrolu nad průběhem výstavby zařízení i nad jeho následným provozem. Nechce-li přitom město (obec) jako zadavatel umožnit koncesionáři braní plateb za využívání zařízení od třetích osob a tyto platby hodlá kontrolovat a vybírat samo, může využít formu PPP zadávanou jako veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o  veřejných zakázkách, ve  znění pozdějších předpisů. Tento model umožní municipalitám rozložení plateb za vybudování a provoz zařízení v delším časovém období bez nutnosti prvotní významné investice, neboť po  dobu trvání smlouvy bude město (obec) platit dodavateli v dohodnutých intervalech tzv. poplatek za  dostupnost. Náklady na výstavbu zařízení se tak rozloží do delšího časového období. S  ohledem na  shora uvedené lze shrnout, že zejména pokud je jakékoliv město nebo obec vystaveno akutní potřebě realizovat výstavbu nebo provoz zařízení a  nedisponuje potřebnými prostředky pro jeho realizaci, je realizace projektu formou PPP spolupráce přínosným řešením, které při vhodném nastavení smluvních podmínek umožňuje zadavateli vykonávat účinnou kontrolu nejen nad výstavbou, ale i provozem zařízení.

Mgr. Aleš CHAMRÁD LL.M. Mgr. David MLÍČKO MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

INZERCE

MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CHCE ZAŘADIT JADERNÉ ELEKTRÁRNY MEZI OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

11_mh10_10.indd 11

STRANA 11

AKTUÁLNĚ

Dříve než udeří povodně: Vzpomeňte si na vynález z Bousova Na jaře to může být třeba prudké tání. Léto zase provází dlouhodobé nebo přívalové deště a bouřky. Někdy se voda disciplinovaně drží koryt a meandrů, jindy se nekontrolovatelně rozvodní a rozlije široko do kraje, tak jako jsme to všichni zažili nedávno. Posledních pár let přichází velká voda téměř pravidelně.

ného sklolaminátu – kompozitu s  vlaminovanou ocelovou výztuží, jež jsou zesílené výztužnými žebry. Desky dostaly kvůli snadnější manipulaci textilní ucha a  ve  spodní části mají nanýtovaný gumový pás. Ten utěsňuje zábranu v  místě styku s  terénem, vyrovnává nerovnosti a  minimalizuje průsak vody. K deskám se ještě dodávají spojovací díly z  ocelového plechu, jöklu, gumotextilního pásu a  opěrnou skládací konstrukci ze svařovaných ocelových profilů. Cena zábran je vzhledem k ušetřeným škodám velice příznivá. Za běžný metr s kompletním vybavením by zájemce neměl zaplatit více než deset tisíc korun.

V TESTECH SI VEDL NA VÝBORNOU

UNIKÁTNÍ KONSTRUKCE

Návštěvníci loňského Mezinárodního strojírenského veletrhu se mohli přesvědčit, jak protipovodňové zábrany fungují. V  bazénu jsme díky silnému navijáku nasimulovali povodňovou situaci, kdy naviják přitáhl dva pětimetrové kmeny stromů o  průměru čtyřiceti centimetrů a  udeřil jimi do  zábrany z  Bousova. Sklolaminátová plocha se otřásla, ale to bylo vše. Konstrukce překonala tlak vody i  náraz kmenů bez problémů. Vše pozorně sledovali pracovníci zkušební laboratoře z VOP-26 Šternberk, s.p. divize VTÚPV Vyškov a laboratoře vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb Fakulty stavební VUT v  Brně. Právě tady, za přítomnosti odborníků, probíhalo nákladné certifikační řízení doslova všem na očích. „Systém jsme nechtěli dát do prodeje dříve, dokud jsme si nebyli odolností našeho výrobku jisti. Tady se jedná o lidské životy, neřku-li o miliardové škody na majetku,“ přiznal J. Turek, majitel VOP. Letos na jaře na výstavě Ochrana před povodněmi Brno 2010 prezentovala firma VOP své zábrany nejen ke koupi, ale i k pronájmu. Protipovodňové stěny z  Dolního Bousova asi nezabrání všem újmám, ale částečně by mohly ochránit před každou velkou vodou. Odhadem slibujeme zamezit poškození alespoň čtyřiceti procent nyní zničeného majetku.

Samotné protipovodňové desky jsou vyrobeny ze speciálního, zdravotně a  ekologicky nezávad-

 Více informací o možnostech pronájmu a prodeje naleznete na stránkách: www.vop-db.cz

Takto vypadají protipovodňové zábrany z Dolního Bousova

Každoročně se lidé na  různých místech naší republiky snaží s  živlem účinně bojovat. Často však nemají k  ruce nic víc než pytle s  pískem. Přitom právě v  České republice vznikl ve  Výrobním a opravárenském podniku v Dolním Bousově patentově přihlášený unikátní a  světový vynález mobilních protipovodňových zábran. Právě tyto mobilní zábrany jako jediné v Evropě splňují a dokonce překračují světový standard v tomto oboru, kterým jsou normy ženijního vojska USA. Unikátní zábrany dovedou odklonit povodňovou vlnu a usměrnit tok vody ve výškách hrazení půl metru, metr a jeden a půl metru. Nepotřebují pevný podklad, jsou lehce přenosné a  snadno se jimi manipuluje. Jejich stavbu i v rozmoklém terénu a v libovolné délce zvládne poměrně rychle několik málo neškolených lidí. Zábrany se dají umístit v  podstatě kdekoli, a  to i  na  stávajících zatravněných či betonových hrázích.

4.10.10 16:00

STRANA 12 )) ve zkratce )) Stát spolufinancuje regionální projekty ROPy – Vláda opět obnovila kofinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu. Svůj 7,5procentní podíl přestala posílat v srpnu tohoto roku. Některé rady soudružnosti tak zastavily příjímání žádostí. Za změnou v rozhodnutí vlády stojí série jednání s  Asociací krajů a  Svazu měst a obcí. Hejtmani a starostové totiž tvrdě upozorňovali na to, že by se některé projekty úplně zastavily a stát by tak mohl čelit žalobám. „Příslušné projekty mohou být dále realizovány a žadatelé nebudou další dny a týdny v nejistotě, kterou původní verdikt Nečasovy vlády znamenal,“ uvedl předseda Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Hašek také potvrdil, že vláda se s hejtmany dohodla na tom, že se kofinancování ze státního rozpočtu nebude týkat krajských projektů.

)) o přeshraniční spolupráci se bude diskutovat v ostravě Ostrava – Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje připravuje již 11. ročník mezinárodní konference „Investment & Business Forum“, která se uskuteční v  Ostravě ve  dnech 11.–12. října 2010 v Clarion Congress Hotelu Ostrava. Cílem konference je představit a  nabídnout ke  vzájemné efektivní spolupráci významné projekty a  aktivity, které mohou přispět k urychlení rozvoje vznikajícího hospodářského euroregionu. Program bude zaměřen na  přeshraniční spolupráci v rámci „Česko-polsko-slovenského trianglu“ – tedy hospodářsky silných regionů Slezského a Opolského vojvodství, Žilinského a Moravskoslezského kraje.

)) Konference o evropských dotacích se bude konat v Karviné Karviná – Již počtvrté se letos uskuteční největší regionální akce věnovaná strukturálním fondům EU a  evropské politice soudržnosti. Konference Evropské příležitosti regionu se odehraje 11.  listopadu 2010 v  Karviné. Zázemí akci poskytnou prostory Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Hlavní částí programu bude diskuzní panel o přínosech a negativních aspektech evropských dotací v regionu. Účastníci konference se dále seznámí s aktuálním vývojem utváření evropské kohezní politiky. Registrujte se na webu http://konference.dobra-rada.cz. Účast na konferenci je zdarma.

)) Ministr: Černé uhlí z Beskyd se těžit nebude Beskydy – Ministr průmyslu a  obchodu Martin Kocourek slíbil, že prosadí požadavky téměř čtvrt milionu obyvatel Beskydska na  zastavení těžby v  Dole Frenštát. Zástupci obyvatel z Beskyd chtějí, aby připravovaná Státní energetická koncepce České republiky zapomněla na uhlí pod Beskydami. Těžba by podle nich nenávratně poškodila přírodu regionu. „Sdružení obcí a měst na ochranu Beskydského regionu jsem slíbil, že nový návrh aktualizované Státní energetické koncepce zohlední jejich požadavky. Při přípravě nového návrhu Koncepce také chci mnohem víc spolupracovat s jednotlivými samosprávami,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Kolik ještě zbývá?

2 7 7 mld. Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 277 miliard korun, tedy 35% Zdroj: KB

12_mh10_10.indd 12

říjeN 2010

p R o T i p o v o d ň o vá o pAT ř e N í

Česko-rakouská ochrana za 23 miliard v oBlASTi vodohoSpodářSTví SpolupRAcuje ČeSKo S oKolNíMi STáTy už celá deSeTileTí. Po ničivých  Povodních poSledNích leT je Ale SpolupRáce MNoheM iNTeNzivNější A SySTeMATiČTější. Linda Škrancová O tom, že je třeba více a lépe komunikovat a  chránit se tak před velkou vodou, rozhodli zástupci jižní Moravy, Rakouska a Slovenska po povodni v roce 2006. „Když byly tehdy vyhodnoceny dopady této povodně, byla na  základě závěrů jednání zmocněnců slovensko-rakouské a  českorakouské komise pro hraniční vody vypracována Studie proveditelnosti k  vytvoření společného povodňového prognostického modelu na  řeku Dyji pod vodním dílem Nové Mlýny a  řeku Moravu od  Strážnice po  vyústění do  Dunaje,“ uvedla tisková mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška mají regiony hodně společného. „Nelze ochránit sebe, svoje území a neohlížet se na sousedy. I proto připravujeme společný předpovědní systém pro monitoring a předpověď situace s vodou,“ řekl v červnu Hašek na  Výroční konferenci Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 - 2013. „Hodnota projektu, který je financován z  Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce, dosahuje částku téměř 950 milionů eur,“ upřesnila Grodová. Díky evropským penězům už Povodí Moravy postavilo devět monitorovacích

FOTO: Jiří Sláma

Povodňová spolupráce První smlouva mezi Českem a Rakouskem v oblasti vodohospodářství byla podepsána 7. 12. 1967. Délka státních hranic mezi ČR a Rakouskem je 464 kilometrů, z toho vodou vede 171 kilometrů. Se Slovenskem má ČR hranice o celkové délce 252 kilometrů a vodou jde 71 kilometrů.

stanic. „Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pomocí projektu rozšířil stávající předpovědní model HYDROG o  oblast soutoku Moravy s Dyjí a vytvořil prognózní model na  zbývající úsek řeky Moravy po soutok s Dunajem,“ vysvětlila Grodová. Předpovědní a prognózní model je již v testovacím provozu, dvě automatické monitorovací stanice byly dokončeny v Břeclavi a dále po jedné v Moravské Nové Vsi a Týnci. Povodí slibuje, že do konce roku budou ve  zkušebním provozu i  zbývající stanice

Zvýšené zdi ochrání Třebíč Třebíč – V Třebíči se v budoucnu nebudou muset bát povodní. Obyvatele, jejich majetek a  domy, ale i  silnice a  historické jádro před vodou ochrání protipovodňové opatření, jehož výstavbu v září zahájil státní podnik Povodí Moravy. „Výstavba bude mít čtyři etapy. Práce začaly už v září. Nábřežní zdi budou navýšeny a upraveny na obou březích mezi Podklášterským a  Novodvorským mostem,“ řekla mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová. Zdi budou vybudovány ze železobetonu s  kamenným obkladem. Kromě zmíněné výstavby bude pročištěno koryto, zpevněny svahy a upraveny přilehlé inženýrské sítě. Do  obrňování proti zátopové vlně se zapojuje také radnice. Ta pořídí za zhruba osm milionů korun mobilní zábrany, které budou v momentě blížící se přívalové vlny namontovány na  kamenný taras na  Havlíčkově nábřeží. „Na  pravobřežní části také uhradíme kanalizační stoku v řádech milionů korun. Ochranu město potřebuje. Po  dokončení stavby bude celé historické jádro ochráněno

před povodněmi,“ konstatoval místostarosta Jan Karas. Plánovaná ochrana by měla udržet v korytě stoletou vodu. Opatření proti velké vodě se dotýkají i života ve městě, někteří obyvatelé Třebíče si ale stavebních prací u řeky ani nevšimli.

MěSTo povodeň ješTě NezAžilo „Zjistila jsem, že se tady staví, teprve včera. Moc o  tom nevím, ale vzhledem k tomu, že máme u řeky dům, doufám, že bude nové opatření funkční. A samozřejmě bych si přála, aby se taková investice udělala korektně a neobohacovali se na ní soukromé osoby,“ podotkla obyvatelka Třebíče Jitka Kupková. „Prosíme všechny občany o  pochopení a  shovívavost. Výsledkem stavby bude protipovodňové zařízení, které ochrání především je i  jejich majetek. Dokončení výstavby plánujeme na jaro 2012,“ dodala Grodová. (lis)

– pod vodním dílem Nové Mlýny, v profilu Bulhary, v Nejtku, Hodoníně a Lanžhotu. Podobný projekt, který je na řece Moravě a Dyji, zatím nemá Povodí Odry. „Spolupráce s Polskou republikou však probíhá průběžně zejména ve  dvou rovinách.  Jednou rovinou je oblast měření a poskytování informací mezi oběma státy,“ podotkl Čestmír Vlček z  Povodí Odry. Podobně jako Povodí Moravy přistoupilo Povodí Odry k  lepší komunikaci se zahraničním sousedem po  záplavách. „Po  bleskové po-

vodni v roce 2005 přistoupila česká strana ke stavbě tří měřících stanic v povodí Petrůvky na  polském území. Jedná se o  dvě srážkoměrné stanice a jednu vodoměrnou stanici,“ popsal Vlček. První srážkoměrná stanice je v obci Konczyce v povodí Petrůvky, druhá pak v obci Wodzislaw Slaski, místní části Sowiniec, a zachycuje srážkovou činnost v povodí Šotkůvky, která se vlévá do Olše. Vodoměrná stanice je v  i  Zebrzydowicích na  vodním toku Petrůvka v místě, kde se nachází měrný profil IMGW (Instytut Meteorologii I Gospodarski Wodnej, polská obdoba ČHMÚ). „Od této instituce jsme také obdrželi měrnou křivku a hydrologické údaje pro tento profil. Stanice jsou v provozu od roku 2007. Data z nich poskytujeme polské straně každou hodinu přes internet,“ doplnil Vlček. Povodí Odry připravuje výstavbu dalších stanic měřících úhrny srážek. „Vzhledem k tomu, že část povodí řeky Opavice, Opavy a pramenná oblast Olše se nachází na  polském území, je pro potřeby srážkoodtokového modelování nutné zajistit informace o srážkách z těchto území,“ uvedl Vlček. Druhou rovinou, na  které se odehrává kooperace Povodí Odry s  polskou stranou, je pravidelná spolupráce v  rámci mezinárodní smlouvy o hraničních vodách, kterou vedou  zmocněnci vlád obou států. „Zde spolupracujeme v  rámci pracovních skupin, například skupiny pro  úpravy hraničních toků, skupiny hydrologie, hydrogeologie a povodňové ochrany nebo skupiny ochrany  před znečištěním. Projednávají se záměry obou států, které mohou mít dopad na území druhého státu.  Výsledky pracovních skupin pak jsou předkládány jednou ročně vládním zmocněncům ke schválení,“ dodal Vlček. Na přeshraniční spolupráci se zaměřuje i  Česká protipovodňová asociace. Spíše než na  úrovni konkrétních staveb a  opatření zajišťuje asociace zejména vzdělávání a  představování nových technologií v  oblasti ochrany před povodněmi.

Troubečtí mají strach z vody. Pozemky ale neprodají Olomoucko – Před velkou vodou se snaží chránit také Olomoucký kraj. Povodí Moravy tam nyní staví nebo plánuje postavit celou řadu opatření. Jak Povodí Moravy, tak i  obce ale nejvíce bojují s vlastníky pozemků. „Jednou z prioritních oblastí je především Pobečví, kde vznikne poldr Teplice. Ten ochrání především Teplice nad Bečvou, Hranice, Přerov a  Lipník nad Bečvou,“ uvedla tisková mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová. Protipovodňová opatření čekají mimo jiné i obec Troubky na  Přerovsku. I  tady ale stát bojuje s  vlastníky pozemků. „Až donedávna nebylo možné vyvlastnění pozemků. Nyní tato možnost existuje. Narážíme však na  problémy ohledně vyvlastňovacích úřadů,“ postěžovala si Grodová. Na  opatření v  Troubkách Povodí Moravy nedávno vybralo zhotovitele dokumentace, v  soutěži vyhrála br-

něnská společnost Pöyry Environment. Za  dokumentaci zaplatí Povodí přibližně jeden milion korun. I Pöyry musí bojovat s vlastníky půdy. „Po  povodních v  roce 1998 už jsme pro obec jeden projekt na  územní řízení dělali. Ze 170 účastníků řízení bylo asi devět vlastníků proti. Na tom celý projekt ztroskotal,“ potvrdil Jiří Štěpánek z  firmy Pöyry Environment. Zatím se před vodou snaží ochránit obec sama. „Připravujeme opatření blízká přírodě. Studie proveditelnosti bude zkoumat možnost zalesnění, zatravnění nebo možných úprav hrází. Tyto úpravy by se měly týkat nejen Troubek, ale také Tovačova a Lobodicka, obcí, které jsou na soutoku Bečvy a Moravy,“ potvrdil starosta Troubek Radek Brázda. Podle něj ani obce nezačne s úpravami brzy. „Nejdříve tak v roce 2012,“ odhaduje. (lis)

Igráček zpět na pultech: Největší zájem je o policisty a pošťáky Nové Veselí – Cestář, automechanik, zdravotnice, pošťák nebo policista. Na pulty se v  září vrátila legendární postavička Igráček – ve stejných tvarech, ale v novém kabátu, kterou mu dali designéři firmy Efko – karton z Nového Veselí. „Zájem o Igráčka je veliký, zatím ho ani nestačíme pokrývat. Do konce září chceme postavičku dodat alespoň na  70 procent míst, kde by chtěli Igráčka prodávat. Během prvních čtrnácti dnů přitom řada hračkářství, kde už je Igráček na pultech, zvyšovala objednávku o 130 procent,“ říká jednatel firmy Miroslav Kotík, který si prý obnovením výroby Igráčků splnil sen. „Igráček je postavička, která u  rodičů vyvolává příjemné vzpomínky na dětství, zároveň jsme ho ale komponovali tak, aby se líbil i dnešním dětem. Přidali jsme otoč-

né zápěstí a  vyměnili materiál i  barvy,“ popisuje Kotík. Jednoduchý tvar ale zůstal. „V  jednoduchosti je krása. Obzvlášť v  hračkách, protože neubírá dětem na představivosti,“ dodává.

Igráčkova cesta na  pulty hračkářství přitom trvala více než pět let. Nejdříve bylo zapotřebí odkoupit od společnosti All Toys majetek zkrachovalé firmy IGRA a vyřešit práva na výrobu. Veškeré formy na lisování postaviček se pak musely rozebrat, vyzkoušet a opravit.

„V první etapě jsme investovali asi deset milionů korun. Forma na výrobu jednoho dílku, ať už je to ruka nebo kufřík Igráčka, stojí asi tři sta tisíc korun. Každá inovace musí být hodně dobře promyšlená,“ tvrdí Kotík. Původní profese, které Igráček představoval, zůstávají. Nové je ale prostředí i výbava postaviček – rentgen, počítač nebo automobil posouvají Igráčka do 21. století. Připravují se ale také postavičky se současnými zájmy, Igráček bude například brzy jezdit na skateboardu. Zatím mají zákazníci největší zájem o policisty. „To jsme očekávali, příslušnici VB byli nejoblíbenějšími Igráčky už za minulé éry. Překvapili nás ale pošťáci, kteří z pultů mizí téměř stejně rychle,“ říká Kotík. (haa)

4.10.10 16:25

říjen 2010

InzeRce

STRAnA 13

Kopat bez vytyčení plynárenských zařízení se nevyplácí   V roce 2009 zaznamenala skupina RWE  celkem 482 poruch způsobených cizím  zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení  plynárenského zařízení byly přitom především  stavební firmy provádějící z nejrůznějších  důvodů zemní výkopové práce bez řádného  vytyčení. Tyto doslova zbytečné události  způsobují nemalé škody, zejména na uniklém  zemním plynu a nákladech spojených  s odstraňováním těchto poruch.    Stavební firma je prostřednictvím  stavbyvedoucího povinna dle Stavebního  zákona č. 183/2006 Sb. § 153 zajistit vytyčení  tras technické infrastruktury   (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich  střetu se stavbou.    Společnost RWE Distribuční služby, s.r.o,  pro vlastníky plynárenského zařízení v rámci  skupiny RWE v ČR ze zákona zajišťuje  evidenci a vydávání polohopisné situace  technické infrastruktury, tedy plynárenských  sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení  s plánovanou stavbou je součástí technického  vyjádření také informace o jeho vytyčení. 

RWE poskytuje vytyčení plynárenský sítí ZDARMA V rámci skupiny RWE je vytyčení plynárenských  sítí poskytováno zdarma, a proto je naprosto  zbytečné, aby docházelo k jejich častým  narušením, jejichž důsledkem bývá únik plynu,  přerušení dodávek konečným zákazníkům  nebo ohrožení zdraví a majetku. Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.   Podrobné informace o vytyčení  plynárenských zařízení   získáte na webových stránkách společnosti  RWE Distribuční služby, s.r.o.,   www.rwe-ds.cz.

www.eurovia.cz

Na společné cestě Společnost ODS – Dopravní stavby Ostrava je jedničkou v oblasti dopravního a inženýrského stavitelství v Moravskoslezském kraji. Od července 2010 mění svůj název na EUROVIA CS, závod Ostrava. Lépe tak vyjádří svoji příslušnost ke Skupině EUROVIA CS, do které již řadu let patří. I nadále se bude opírat o hodnoty postavené na tradici, kvalifikované práci a pozici významného zaměstnavatele v regionu. Při této příležitosti bychom rádi poděkovali klientům a zaměstnancům za projevenou důvěru a spolupráci.

Inzerce ODS Eurovia 268x185.indd 1

13_mh10_10.indd 13

8.6.2010 10:38:01

4.10.10 15:59

STRANA 14

říjeN 2010

S o u T ě ž o N e j k R á S N ě j š í N á m ě S T í A N áv e S

Nejkrásnější náměstí mají v Přerově a Kunštátu

Nejkrásnější náměstí mají v Přerově a Kunštátu Nejkrásnější náměstí na Moravě jsou v Kunštátu a v Přerově. Rozhodli o tom čtenáři serveru www.moravskehospodarstvi.cz, kteří hlasovali v soutěži o „Nejkrásnější náměstí a náves“.

V  závěrečném klání mezi sebou soupeřilo město Nový Jičín, Přerov a  Hlučín. Z  obcí a  měst do 5250 obyvatel vybrala odborná porota Chýstovice, město Polnou a Kunštát. Kandidáti, kteří nakonec titul nezískali, ale můžou být spokojení: boj o první příčku se vedl do posledních vteřin a výsledek nebyl až do konce vůbec jasný. Zájem o soutěž svědčí především o angažovanosti jak občanů, tak zastupitelů, kteří své město do soutěže přihlásili. Není jim lhostejné, jak město působí a jak se v něm žije.

FOTO: Jiří Sláma

Kunštát: Město řemesel a tradic

Kunštát má tak trochu štěstí. Leží v  malebné krajině v blízkosti Moravského krasu, nad městem se tyčí zámek a  náměstí lemují malebné domky s dlouhou historií. Přesto stálo mnoho úsilí, než se z  Kunštátu vylouplo ono malebné městečko s  tradičním jarmarkem na náměstí. Jak místní hrdě přiznávají, náměstí Krále Jiřího je důstojným centrem veškerého dění. V posledních dvanácti letech se v Kunštátu podařilo opravit náměstí, kostel, vybudovat městský park Habrůvka a  opravit řadu domů. Kunštátští vědí, že mají na co nalákat. Málokteré město o sobě může říct, že je Mekkou keramiků. Každoročně se na náměstí odehrává tradiční keramický jarmark, kde se sjíždějí keramici i nadšenci z celé republiky. Letos se jarmark dočkal osmnáctých narozenin a  oslavit plnoletost přijelo více než patnáct tisíc návštěvníků. Vedle tradičního jarmarku se na  náměstí každoročně odehrává pouť, řemeslný trh s korunovací krále Jiřího, tradiční vánoční trhy, zabíjačka, silvestrovské veselí s ohňostrojem a další akce. Kromě festivalu dechové hudby se letos stal kunštátský zámek jedním z hostitelů hudebního festivalu Hradologie.

Plány a práce

„Spravovat město je neustálý proces. Je ještě spousta věcí, které bychom chtěli vybudovat,“ přiznává starosta Pavel Göbfert. Ještě v  letošním roce by mělo vzniknout nové stromořadí a před kostelem stane zbrusu nový vánoční strom. Velkým přáním do budoucna je vybudování parku s rybníkem, který by začínal u zámku a končil v blízkosti náměstí. Dalším cílem je spojení tří náměstí v jedno centrální, kde by vznikly autobusové zastávky, hotel a přehledná křižovatka. V uplynulém období se podařilo postavit atletický areál s tartanovou dráhou,

Kunštát ve faktech První písemná zmínka pochází z roku 1279 Počet obyvatel je 2 612 Zaujímá plochu 24,23 km2 Odtud pochází rodina krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad 1599 se objevuje první písemná zmínka o produkci keramiky V roce 2002 je kunštátský zámek vyhlášen národní kulturní památkou

FOTO: archiv města Přerov

V Přerově se stále opravují ulice

Přerov si dodnes nese pečeť šedivého a zaprášeného průmyslového města, kde lidé nehledají ani krásu ani historii. To už ale dávno neplatí. Přerov v posledních letech nabízí spoustu nového a zajímavého. Vedle městské památkové zóny vzniklo několik nových cyklostezek, naučné stezky, zimní stadión, tenisové kurty nebo například bazén. Kromě sportu se daří i kultuře. Přerov je vždy na podzim dějištěm Československého jazzového festivalu, milovníky historie jistě zaujme památník lovců mamutů a pro odpočinek je ideálním místem městský park Michalov. Horní náměstí získalo novou tvář především díky zrekonstruovanému žerotínskému zámku. O tom, že zastupitelům Přerova záleží na jejich městu, svědčí také účast a následné vítězství v krajském kole v soutěži Příprava a realizace Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009 organizované Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Přesto ještě Žerotínovo náměstí čekají další úpravy a  v  budoucnu se počítá i  s  rekonstrukcí náměstí Svobody. Tím ale zdaleka nic nekončí. Plánů je mnoho. „Teď jsme dokončili více než desetiletou obnovu přerovského zámku. Horní náměstí si zaslouží předláždění, pokračovat by se mělo úpravou navazujícího prostoru mezi Horním náměstím a nábřežím řeky Bečvy,“ vyjmenovává úřadující primátor Jiří Lajtoch. Náměstí je především místem, kde se občané schází a kde by se měly odehrávat všechny důležité momenty veřejného života. Jinak tomu není ani v Přerově. I zde se každoročně konají nejrůznější kulturní programy, folklorní festivaly, historické jarmarky a hodové slavnosti. V loňském roce město zainvestovalo do  nákupu vánočního osvětlení na skupinu obrovských líp na náměstí, které umocní vánoční náladu a přilákají lidi do ulic. Na letošní

Přerov ve faktech

Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1131 Počet obyvatel je 47 679 Zaujímá plochu 58,48 km2 Horní město je od roku 1992 památkovou zónou Od roku 1841 je důležitou dopravní tepnou V roce 1997 se stal obětí rozsáhlých povodní

Vánoce se tak obyvatelé mohou těšit na venkovní posezení se svařákem a jinými pochutinami, které k Vánocům zkrátka patří.

Problémy s dopravní obslužností

Vedení města si uvědomuje, že je třeba dalších změn. Především dopravní obslužnost je trvalým problémem a  úkolem číslo jedna, který ale nelze vyřešit během několika málo let. Například vybudování terminálu kombinované dopravy bude trvat ještě několik let. Dlouhodobě se také hovoří o stavbě obchvatu a dálnice. Dalším projektem vyžadujícím mnoho peněz, času, spolupráci a velkou dávku nadšení je snaha o zavedení přerovského letiště pro civilní provoz. Jedná se o náročný projekt, do kterého je zapojen společně Olomoucký a Zlínský kraj. Kraje si od něj slibují výrazné zvýšení podnikatelské aktivity v regionu. Nezapomíná se ovšem ani na menší „přání“, jako je vybudování nové knihovny, oprava Městského domu, výstavba dalších cyklostezek či nová lávka u tenisu. NeLa PaRMOVá

ale další sportoviště by měla ještě přibýt. V plánu je modernizace koupaliště nebo stavba umělé ledové plochy. Pod správu Kunštátu patří také přilehlé vesnice Rudka, Sychotín, Újezd, Hluboké a  Touboř. Právě odtud vedou různé cyklostezky, které jednotlivé vesnice propojují, a pokračují dál k atraktivním turistickým místům v  okolí. Na  kole nebo pěšky se tak z Kunštátu dostanete třeba k Jeskyni Blanických rytířů. Mnoho peněz z  rozpočtu a  z  dotací padne na budování chodníků vedoucích z okolních dědin na spravení kapliček a údržbu cest. Kunštát se má každopádně čím chlubit. Je rodištěm několika slavných osobností, jako byli básníci František Halas a Klement Bochořák nebo dramatik a spisovatel Ludvík Kundera. Okolí Kunštátu je protkáno vesnicemi s hlubokou hrnčířskou tradicí, která se v kraji drží dodnes. Kunštát je opravdu inspirativním místem a stojí za to jej navštívit.

KuNšTáT

FOTO: Jiří Sláma

Co o nich řekla porota…

Hlavní náměstí Krále Jiřího je jedním ze tří kunštátských náměstí. Naše sympatie si získalo především díky citlivému dláždění za použití štípané kostky. Ve středu náměstí je socha Panny Marie Vítězné a krále Jiřího, které vedle kašny tvoří přirozenou a nenásilnou dominantu náměstí. Na náměstí nelze přehlédnout upravené domy, opatřené pamětními deskami připomínající úzké spojení některých významných osobností s Kunštátem. Město se také dokázalo šikovně vypořádat s rušnou komunikací protínající náměstí. architekti zvolili vhodné a úměrné množství zeleně v podobě stromořadí podél silnice. Diskutabilní se jeví pouze keřové podrosty vedle kašny.

PřeROV

Přerovské náměstí je důkazem, že citlivé decentní změny bez potřeby architektonicky exhibovat a „zapsat se do dějin“ městu zásadně prospějí. Jádro Horního náměstí tak tvoří zámek s nejstarší zástavbou města. V centru náměstí je pomník přerovského rodáka Jana Blahoslava s Biblí Kralickou z dílny známého sochaře Františka Bílka z roku 1923. architekti při svých úpravách kladli důraz na  stabilní sdílené hodnoty bez zásadních inovačních zásahů. Neuchylovali se k  momentálním trendům a  v  zásadě se omezili jen na  drobné úpravy, jež dokázaly zachovat génia loci. Komplex měšťanských domů s bohatou historií dotváří celkovou atmosféru městské památkové zóny.

doc. ing. arch. Petr HRůša | doc. ing. arch. Tomáš RusíN | PhDr. allan GiNTel, Csc. | ing. Václav BaBKa

14_mh10_10.indd 14

4.10.10 16:23

říjen 2010

STRAnA 15

SAKO Brno, a.s.

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

V Brně začala fungovat  nejmodernější spalovna v Česku

SAKO motivuje lidi k třídění Má, nebo nemá smysl třídit ve  městě, kde funguje jediná spalovna na Moravě? Podle předsedkyně představenstva SAKO Brno, a.s. Jany Drápalové je odpověď jednoznačná: „Má to smysl. Jak ekonomický, tak ekologický,“ je přesvědčená. Díky výstavbě dotřiďovací linky tak mohou Brňané od září házet do žlutých kontejnerů na plasty také nápojové kartony a hliníkové plechovky. Důvodů, proč mají lidé v Brně třídit, je ale mnohem víc.

Jana Drápalová předsedkyně představenstva SAKO Brno, a.s.

FOTO: Jiří Sláma

Když BRňAné vyhOdí dO KOše špinAvý SáčeK Se zByTKOvým OdpAdem, ASi Si neuvědOmí, že Se TAKé díKy němu mOhOu vyKOupAT v Teplé vOdě A pOSvíTiT Si v KOupelně žáROvKOu.

Veronika Hrdá Brno – Brněnská spalovna totiž od poloviny září zkušebně spustila dva nejmodernější spalovenské kotle v Česku. A ty teď dokážou vyrobit nejen teplo, ale nově také elektřinu. Do  brněnské spalovny od  září nevozí popeláři odpady pouze z  Brna. Spálení komunálního odpadu a  jeho přeměna na  energie je totiž nyní výhodnější než uložení na skládky. A to motivuje svozové firmy a obce jak z okolí jihomoravské metropole, tak i ze sousedních krajů k tomu, aby vozily odpad do spalovny patřící městské firmě SAKO Brno, a.s. „Více než dvouapůlmiliardová modernizace totiž znamená snížení ceny spalného. Díky efektivnější výrobě a prodeji tepla a elektřiny jsme mohli snížit cenu z  původních 1  300 korun za  tunu na  současných 900 korun,“ potvrdil ředitel společnosti SAKO a.s. Karel Peroutka. O tom, že je energetické

zpracování odpadů ekonomicky výhodnější, svědčí fakt, že cena za skládkovné se pohybuje v rozmezí od  osmi set do  tisíce korun za  tunu uloženého odpadu. Přestože je o  brněnskou spalovnu nyní větší zájem, nápor nových zákazníků zatím společnost SAKO Brno, a.s. zvládá. Nové kotle totiž dokážou spálit dvakrát více odpadu než předchozí, které již byly zastaralé. Dokážou energeticky využít 220 tisíc tun odpadu ročně. Pro srovnání: to je roční produkce českých pěstitelů ovoce. Přitom pouze 370 tisíc trvale hlášených obyvatel Brna je schopno vyprodukovat ročně více než sto tisíc tun odpadu. Jen v Jihomoravském kraji ale žije dalších 700 tisíc lidí.

TeplO, eleKTřinA A KvAliTnější dOTřídění OdpAdu Obyvatelé regionu se nemusí obávat toho, že dvojnásobná kapacita zhorší jejich ovzduší. „Nová spalovna bude vyhovovat všem Evropskou unií zpřísněným emisním limitům. Tím, že se bude odpad energeticky využívat, šetříme neobnovitelné energetické suroviny. Ročně tak nemusíme spotřebovat asi 60 tisíc tun černého uhlí. Navíc bude zvýšena energetická bezpečnost ve městě v oblasti zásobování teplem,“ upozornil brněnský primátor Roman Onderka.

Rekonstrukce spalovny trvala skoro tři roky. Finální zapojování, testování a  zajištění prováděli technici dodavatelských firem CNIM & SIEMENS skoro rok. „Zahájením zkušebního provozu se projekt Odpadové hospodářství Brno dostává do své závěrečné fáze, jehož cílem je především podrobné ověření kvality a funkčnosti celého zařízení. Teprve po splnění všech garantovaných parametrů díla dojde k předání zařízení do trvalého provozu. Následně bude nutné projít složitým procesem kontrol ze strany orgánů České republiky a zejména Evropské unie, která přispívá na tento projekt částkou zhruba 1,5 miliardy korun. Až na základě výsledků těchto posouzení a schválení závěrečné zprávy ze strany Evropské komise bude možno považovat celý projekt za úspěšný,“ řekl vedoucí projektu OHB a náměstek ředitele SAKO Brno, a.s. Václav Hnaníček. Každý z kotlů dokáže za plného provozu spálit čtrnáct tun odpadu za  hodinu. Uvnitř spalovací komory je obrovské horko – až 1 100 stupňů Celsia. Spalovna pomůže i  k  efektivnějšímu třídění odpadů. Součástí přestavby spalovny je totiž i nová dotřiďovací linka. Správcem stavby je společnost TENZA, a.s., která prostřednictvím expertního týmu zajišťuje nejen vlastní dohled nad výstavbou, ale je zároveň z pohledu orgánů Evropské unie garantem naplnění veškerých požadavků, které byly stanoveny Evropskou komisí v uzavřeném finančním memorandu.

Jaké mají lidé záruky, že jejich vytříděné suroviny neskončí nakonec v kotli? Hlavní zárukou, že  materiálově využitelné složky neskončí v kotli, je především ekonomika. Je levnější, a tudíž výhodnější surovinu prodat než ji pálit. Navíc SAKO Brno, a.s. nevlastní pouze spalovnu. Provozuje také síť sběrných středisek, stará se o kontejnery na tříděné suroviny v ulicích. Lidé budou třídit, pokud bude ve městě síť dobře dostupných sběrných míst s  často vyváženými kontejnery. Počet kontejnerů na  tříděný odpad v  brněnských ulicích se za poslední čtyři roky zvedl více než trojnásobně, čímž se výrazně zkrátila docházková vzdálenost pro většinu domácností. Nyní je v ulicích zhruba 850 modrých kontejnerů na papír, 800 žlutých kontejnerů na PET lahve, hliníkové plechovky a  kartonové krabice od  nápojů a zhruba 900 dvojic kontejnerů na bílé a barevné sklo. Množství vytříděného odpadu se meziročně zvyšuje zhruba o deset až patnáct procent. Pro lidi je také důležité vědět, že se suroviny, které vytřídí, využijí a  zpracují. Město i  společnost SAKO vedou evidenci odpadů, ze které se dá jednoduše zjistit, kolik suroviny bylo prodáno ke zpracování. Projekt modernizace spalovny od  začátku počítal s tím, že se dotace investují i do podpory třídění odpadu. Které projekty tak Brno rozjede? Co si od nich slibujete? Současně s  probíhající modernizací spalovny byly ve  spolupráci s  městem postupně zvyšovány počty kontejnerů na  tříděné suroviny v  ulicích. Zavedli jsme i třídění v historickém centru města, kontejnery byly umístěny přímo do vnitrobloků bytových domů. Množství surovin, které občané vytřídí, se tak každoročně zvyšuje o několik procent. Lepší využití a zhodnocení vytříděných složek umožní právě dokončená dotřiďovací linka. Ta dokáže najednou třídit až osm druhů. PET lahve tak mohou být tříděny podle barev a pak prodány za lepší cenu. Zlepší se i čistota prodávaných surovin, protože do kontejnerů na tříděné složky lidé nahážou až dvacet procent příměsí, které tam nepatří.   Brno bude prvním městem, kde můžou lidé házet do kontejnerů na PET lahve také tetrapaky a plechovky. Jak a odkdy tento systém bude fungovat? Dlouho jsme zvažovali, zda třídit všechny směsné plasty, nebo jenom ty suroviny, na které je stoprocentně zajištěno materiálové využití. Od září 2010 je tedy možné do žlutých kontejnerů na ulicích odkládat také další dvě složky, krabicové obaly od nápojů, hlavně džusů a mléka, a hliníkové plechovky. Není ovšem pravda, že Brno zavádí nějaký nový neprověřený experiment. Podobný systém funguje například ve  slovenském městě Martin. Protože právě pro nápojové obaly z tetrapaku a hliníku má Brno odběratele, tyto cenné suroviny rozhodně v kotli spalovny neskončí. Obsah žlutých kontejnerů bude odvezen na  dotřiďovací linku, na které budou jednotlivé složky ručně odděleny a slisovány a dodány ke zpracovateli. K čemu se dají recyklované tetrapaky využít? Nápojové kartony jsou vhodným materiálem pro výrobu stavebních desek, které mohou nahradit například dřevotřískové nebo sádrokartonové desky pro použití v interiérech. Také se z nich mohou dělat sendvičové panely pro výstavbu celých domů v nízkoenergetickém i pasivním standardu. V Novém Lískovci jsme je poprvé vyzkoušeli i při rekonstrukci mateřské školky, a to na meziokenní vložky s  velmi dobrými izolačními vlastnostmi. Výroba panelů probíhá u nás na Moravě v Hrušovanech u Brna. Tříděním tetrapaků tedy občané podporují místní ekonomiku jižní Moravy a vytváření nových pracovních míst. I ti, co chtějí třídit kelímky, se ale nakonec dočkají, třídění všech plastů připravujeme zavést v další etapě poté, co najdeme odběratele. (hrd)

15_mh10_10.indd 15

8.10.10 8:48

STRANA 16

ŘÍJEN 2010

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2010

Tři tisíce kandidátů řeší hlavně dopravu Dokončení ze strany 1

Ti mají však v Brně velmi nízký koaliční potenciál – všechny oslovené strany KSČM jako partnera odmítají. V Ostravě bude podle kandidátů nejklíčovějším tématem životní prostředí. „Prioritou je pro nás zlepšení ovzduší. Je to ale běh na dlouhou trať, není zde jediný zdroj znečištění a neexistuje jediný lék,“ říká současný primátor Ostravy Petr Kajnar z ČSSD, pro kterého je volebním úspěchem pouze vítězství. „Pro koaliční vyjednávání pro nás bude důležitá programová shoda, která je na  komunální úrovni, na  rozdíl od  vládní, naštěstí jednodušší. O  koalicích se má ale mluvit až po volbách,“ tvrdí. Jeho konkurent v boji o primátorské křeslo, Dalibor Madej z ODS, chce mimo jiné pracovat na vylepšení renomé Ostravy. „Co mi vadí nejvíc a o co budu usilovat, je změna pohledu na Ostravu nejen v rámci České republiky jako na špinavou, nekulturní a kdesi na východě ležící díru,“ říká. Dobré jméno chce navracet také Martin Davidov, který kandiduje za  Stranu zelených ve Zlíně.

PŘESTŘIHÁVÁNÍ PÁSEK V krajských městech přestřihávají primátoři měsíc před volbami pásky častěji než jindy. V Brně se objevilo v opravených ulicích hned několik soch a monumentů. Ve Zlíně začalo fungovat dlouho diskutované kongresové centrum od architektky Evy Jiřičné. FOTO: Jiří Sláma

„Jako úplně nejdůležitější považuji obnovení nebo zvýšení důvěry Zlíňanů ve vedení města, která byla ztracena kvůli podezřením z korupce či neprůhlednosti záměrů radnice a  neprůstřelnosti velké koalice,“ tvrdí Davidov. Mezi hlavní témata ve Zlíně podle něj bude patřit řešení dopravy a neprůhlednost veřejných zakázek. „Dopravu a  boj s  korupcí mají ve  svém volebním programu všechny volební subjekty ve  Zlíně,“ potvrzuje Dagmar Butnikošarovská z  KSČM. „Je otázkou, proč ti, co dosud o městě rozhodují, již dříve takto nekonali. Jednání zlínského zastupitelstva připomíná malý parlament – nerozhoduje obsah, ani osobnost, ale stranická příslušnost,“ tvrdí. Průhlednější hospodaření bude jedním z hlavních témat také v Olomouci. „Největším trnem v  oku většiny Olomoučanů je to, jak se nakládá s  městským majetkem, a také zadávání veřejných zakázek. Je zapotřebí zaměřit se na transparentní nakládání s majetkem a na zakázky města,“ říká Dagmar Navrátilová z Věcí veřejných. Podle Martina Novotného z  ODS bude klíčové dokončení řady projek-

tů. „Vybudování nové tramvajové trati na  sídliště Povel a  Nové Sady, rekonstrukce Výstaviště Flora či oprava zimního stadionu na stánek pro sport a kulturu,“ vyjmenovává.

VÍCE MÍST V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH Jihlavu trápí především doprava. „Je zapotřebí zatraktivnit a  zpřístupnit hromadnou dopravu, vybudovat obchvat a  vyřešit parkovací místa. Důležité bude také zabezpečit více míst v  mateřských školách a  obnovit důvěru a  spolupráci s  hospodářskou komorou a jejím prostřednictvím s  podnikateli,“ říká Rudolf Chloupek z ČSSD. Podle současného primátora Jaroslava Vymazala se město navíc neobejde bez zásadních investic do infrastruktury. „Chceme hledat a podporovat společné projekty města a soukromého sektoru k budování chybějící infrastruktury: například projekt Stříbrné terasy, kde vznikne domov pro seniory, mateřská školka, poliklinika a vysokoškolské koleje,“ plánuje Vymazal. (haa)

Anketa: Jak by se mělo změnit město pod vaším vedením? DVANÁCT KANDIDÁTŮ NA PRIMÁTORY KRAJSKÝCH MĚST PŘEDSTAVUJE SVOJI VIZI.

Martin FIALA, TOP 09, Jihlava Celé zastupitelstvo města i všichni zaměstnanci magistrátu včetně městské policie si musí každý den uvědomovat, že byli vybráni a pověřeni občany našeho města k veřejné službě. Chceme, aby naše radnice byla přátelštější. Jedině slušností, zdvořilostí a vzájemným respektováním můžeme docílit respektování morálních hodnot, a přispět tak ke zpříjemnění života všech občanů našeho města. Mou osobní ambicí je potkávat v ulicích našeho města mnohem více spokojených a usměvavých spoluobčanů.

Martin NOVOTNÝ, ODS, Olomouc Zvolili jsme pro tyto volby heslo Měníme Olomouc k lepšímu, protože jsme přesvědčeni, že vystihuje trend, který jsme vtiskli komunální politice v Olomouci v posledních čtyřech letech. V Olomouci se postupně zabydlují špičkové akce. Velcí evropští investoři pokračují v realizaci svých developerských projektů bez ohledu na finanční krizi, což dokládá, že Olomouc je městem s perspektivou a potenciálem.

Robert KOTZIAN, ODS, Brno Hlavním problémem je faktické zastavení rozvoje Brna v důsledku rozporů v současné koalici ČSSD, Zelených, Brno 2010 a KDU-ČSL. To je třeba změnit. Město musí znovu nastartovat klíčové projekty – přestavbu brněnského železničního uzlu, navrácení sportovních stadiónů za Lužánky, parkovací domy v centru města apod. Stručně řečeno: v Brně se musí pohnout dopředu podstatné věci, nestačí jen stříhat pásky, jako je tomu nyní.

Jaroslav VYMAZAL, ODS, Jihlava Rád bych pokračoval v projektech „Regenerace městského prostředí, rozvoj infrastruktury v oblastech sociálních služeb a vzdělávání a všestranný rozvoj občanské vybavenosti“. Pro město bude určitě přínosné pokračovat v projektu „Bezbariérová Jihlava“, dokončit modernizaci vozového parku MHD, rozšířit a zefektivnit MHD, vybudovat dopravní terminál, rozšiřovat síť cyklostezek a pěších koridorů, usilovat o dokončení obchvatu města, realizovat parkovací dům a řešit parkování ve městě. Město se neobejde ani bez zásadních investic do infrastruktury vodovodů a kanalizací.

Martin JUROŠKA, KSČM, Ostrava Především by se měly orgány města zaměřit na zvýšení kvality každodenního života. Já se domnívám, že volební potenciál KSČM je vysoký. Nabízíme občanům kvalitní program a kvalitní tým kandidátů a chceme volby vyhrát. Za úspěch bych tedy považoval vítězství. Spokojen bych byl i v případě, že budeme vítězi dýchat na záda.

Irena MATONOHOVÁ, TOP 09, Brno Brno se díky projektům jako je CEITEC, ICRC, AdMaS a dalším může v blízké budoucnosti stát střediskem vědy, výzkumu a inovací s výlučným postavením v celé České republice. Je třeba také zajistit kvalitní spojení Brna se světem. Za tímto účelem budu podporovat celkovou přestavbu železničního uzlu, včetně výstavby nového vlakového nádraží, které bude důstojným vstupem do našeho města.

Ivo VLACH, Top 09, Olomouc Ambicí TOP 09 i mou je vrátit do rozhodování Magistrátu průhlednost a zdravý rozum. Za hlavní téma voleb v Olomouci považuji to, zda voliči uvěří, že je možné skoncovat s dosavadní praxí velké koalice, která vedla k růstu zadlužení města a k přehlížení názoru občanů. TOP 09 nabízí na své kandidátce ve všech pěti obvodech osobnosti, které to mohou dokázat.

Roman ONDERKA, ČSSD, Brno Budeme prosazovat to, co nejvíc zajímá Brňany. Tedy hospodaření města, dopravní propustnost, pokračování rozvoje města, parkování, ale i rekonstrukci ulic, bezpečnost ve městě, městskou zeleň, sportovní a kulturní nabídku ve městě. Věřím, že rozhodovat bude kombinace všech zmíněných faktorů, včetně kompetence jednotlivých stran klíčová témata řešit.

)) ve zkratce )) Policie vtrhla na radnici. Kvůli korupci Znojmo – Do předvolebních příprav ve Znojmě zasáhla protikorupční policie. Na konci září vtrhla na radnici a zapečetila kancelář tajemníka Vladimíra Krejčíře. Policisté jej na místě obvinili z korupce, soudce jej poslal do vazby. Do cely s ním šli i  čtyři znojemští podnikatelé, kteří podle obžaloby s Krejčířem hráli úplatkářskou hru, aby mohli získat zakázky od města. Starosta Petr Nezveda prozatím zastavil všechna výběrová řízení. Tajemníkovi a dalším obviněným hrozí až osm let vězení. O tom, že soudci neváhají takový verdikt vyslovit, svědčí i nedávný rozsudek brněnského krajského soudu. Ten poslal bývalého tajemníka Brna-střed Radovana Novotného a  starostu městské části Brno-Žabovřesky Aleše Kvapila na sedm let do vězení. (hrd)

KANDIDÁTI DO SENÁTU na www.moravskehospodarstvi.cz

16_mh10_10.indd 16

Petr KAJNAR, ČSSD, Ostrava Chceme pokračovat ve směru, kterým se město vydalo v uplynulém období. Každý, kdo Ostravu navštívil, vidí její výraznou proměnu. Z Ostravy se stává výborné místo pro investice, a navzdory některým jevům – například stavu ovzduší – i dobrým místem k životu. Pokračovat budeme v aktivní podpoře podnikání – dokončení infrastruktury v průmyslových zónách Hrabové a Mošnově, vystavíme novou zónu v Hrušově.

Dalibor MADEJ, ODS, Ostrava Hlavním úkolem je dosáhnout zásadního zlepšení stavu životního prostředí, zejména pak ovzduší. Co mi vadí nejvíc a o co budu usilovat je změna pohledu na Ostravu nejen v rámci naší země, jako špinavou, nekulturní a kdesi na východě ležící díru. My, co tady žijeme, víme jaká je skutečnost. Zároveň ale víme, kde nás tlačí bota. Irena ONDROVÁ, ODS, Zlín Domnívám se, že mé dosavadní působení ve městě již řadu stop zanechalo (vznik Univerzity T. Bati, prosazení Zlína jako centra regionu, péče o kulturní památky typu malá scéna a Městské divadlo...). V nadcházejícím novém funkčním období je potřeba prvořadou pozornost věnovat dokončení dopravních staveb, které zásadně ovlivňují život ve městě (silnice I/49 do Otrokovic, přivaděč od Fryštáku směrem ke Zlínu, elektrifikace trati Zlín – Otrokovice – včetně nového nádraží a podobně). Boris POPESKO, ČSSD, Zlín Byl bych rád, aby po volbách byla radnice daleko otevřenější vůči občanům. Aby se zlepšila komunikace. Rád bych zavedl určitou formu diskusních setkání s občany. Chci také klást důraz na ekonomický rozvoj města. Město by mělo komunikovat s podnikateli a pomoci jim vytvořit kvalitní prostor pro jejich činnost. (haa)

Kampaň po vesnicku: Starosta na kole a oslavné články LETÁČKY, OPÉKÁNÍ PRASETE NEBO HLÁŠENÍ V OBECNÍM ROZHLASE. I TAK MŮŽE VYPADAT KAMPAŇ PŘED KOMUNÁLNÍMI VOLBAMI V MENŠÍCH OBCÍCH. MASIVNĚJŠÍ AKCE NEMAJÍ NA VESNICÍCH PODLE STAROSTŮ ANI POLITOLOGŮ VĚTŠÍ SMYSL. Hana Nečasová „Na  vesnicích a  malých městech hraje zásadní roli to, že lidé politiky velmi často znají osobně. Kampaň má větší smysl až u větších měst, kde se ztrácí kontakt mezi politikem a voličem,“ říká Anna Matušková, politoložka z  Fakulty sociálních studií v Brně. Mojmír Lýsek, starosta Štěpánova na  Olomoucku, souhlasí. „Lidé se rozhodují podle toho, jak dobře kandidáty znají. Já jsem toho důkazem – změnil jsem kan-

didátku, přesto mě lidé v minulých volbách zvolili znovu,“ říká. Kromě patnácti set letáčků, které nechal vytisknout na  své náklady, má prý osvědčený způsob oslovování voličů, který provozuje téměř po celý rok. „Oni vlastně oslovují mě. Jezdím často na  kole, a  když lidi něco potřebují, zařvou na mě. Hodně si toho řekneme také v  autobuse,“ směje se Lýsek. Kromě příležitostných plakátů a akcí se tak většiny vesnic předvolební kampaně nedotkly. „Kdybych si o  nich nepřečetla na vývěsní tabuli, ani o nich nevím. Na plakáty nejsou peníze a na nějaké přesvědčování není čas. Stejně asi všichni zvolíme stejného starostu,“ tvrdí například Jana Machalová z Křenovic. V řadě obcí a menších městech se však politici na nadcházející volby i na své konkurenty připravují. „Čím dál častěji se začínají objevovat články, ze kterých je zřejmá snaha jednotlivých kandidátek prezentovat sebe a své zásluhy na úkor ostatních,“ myslí si například místostarosta Kunštátu Jiří Šafář. Jedinými voliči, kteří budou moci patnáctého a  šestnáctého října zůstat s  klidným svědomím doma, jsou obyvatelé

2 Kandidáti do

a

Zastupitelstv

v obce Štěpáno

... své sliby plníme! Prosperita a vzhled obce je v rukou nás všech. Podpořte naše kandidáty v započatém díle.

Volební program

Nezávislých demokratů 2010-2014

15. a 16.10.2010 letak.indd 1

25.9.2010 10:53:47

Volební leták ze Štěpánova na Olomoucku

Brumova v okrese Brno – venkov, Horních Kounic na  Znojemsku a  Sobíšek a  Jezernice na  Přerovsku, kde se pro nedostatek kandidátů volby konat nebudou. „Stalo se to nedopatřením, organizace si nepoda-

ly včas přihlášku. Hned jsme si zažádali o náhradní termín, volby snad proběhnou v lednu nebo únoru,“ řekl starosta Horních Kounic Petr Karbaš. Obtížnější situace nastane zřejmě v Jezernici, kde za  nesestavení kandidátky mohou rozpory mezi obyvateli. „Výsledky a letošní styl parlamentních voleb posílily sebevědomí některých skupin obyvatel a ty se netajily snahami o sestavení zcela nových akčních kandidátek do komunálních voleb. Jak jsem se dozvěděl, jejich hlavním cílem bylo odstranění starosty i  místostarosty,“ uvedl starosta Jezernice Dušan Pořízka s tím, že věřil, že čtyři připravované kandidátky vytvoří schopné zastupitelstvo obce. „Bylo pro mě nepříjemným překvapením, když jsem se po stanoveném termínu registrace dozvěděl, že v  Jezernici podala kandidátku pouze jedna strana, a  to jen s  jedním kandidátem. Je to nepříjemná a ostudná situace,“ dodal Pořízka. Do uspořádání dodatečných voleb budou obce na dálku řídit ministerští správci. Ministr vnitra Radek John bude muset ze zákona do třiceti dnů po vyhlášení výsledků podzimních voleb vyhlásit termín dodatečných voleb, které by se měly konat za dalších devadesát dnů.

4.10.10 16:27

ŘÍJEN 2010

STRANA 17

TIPY NA VÝLET

Evropský prodloužený víkend na Moravě Z regionálních Operačních programů se na Moravě zatím rozdělilo 20,4 miliardy korun. Do roku 2015 ještě zbývá proinvestovat 31,9 miliard korun. Podívejme se na tři z řady objektů, které prošly rekonstrukcí částečně za evropské peníze. Turisté si teď mohou užít jejich nové podoby. Původní „Turistická útulna hostinská na Bunči“ se od roku 1924 hodně změnila. Změnila nejen název a majitele, ale prošla i rozsáhlou citlivou rekonstrukcí, která navázala na původní architekturu z dvacátých let.

Augustiniánský dům v Luhačovicích

LESNÍ PENZION BUNČ Kromě restaurace a baru je k dispozici prostorný sál s hernou. Sál s kapacitou šedesát míst je vhodný jak pro firemní školení a obchodní setkání, tak pro rodinné oslavy a svatby. Vedle standardních pokojů jsou v nabídce i luxusní apartmány. Bunč je vhodným místem pro firemní team building nejen díky pestré okolní přírodě chřibských vrchů, ale nabízí například také laserovou projekční střelnici.

Po únavném dni se můžete odreagovat v parní sauně a whirpoolu. Ke službám penzionu patří také různé masáže.

Nebo zavítejte do sklípku, kde vedle výběru kvalitních vín na vás čekají také ovocné destiláty společnosti RUDOLF JELÍNEK a.s.

PR_268x122_Leskava 22.9.10 11:13 Stránka 1

Obecní dům v Opavě

AUGUSTINIÁNSKÝ DŮM: JANÁČKOVA INSPIRACE

OBECNÍ DŮM PRO VŠECHNY GENERACE

Že už jste v  Luhačovicích byli? Nevadí. Teď tam máte důvod jet znovu. Tedy pokud toužíte prožít romantický víkend doplněný sladkým nicneděláním ve vířivkách, saunách a při masážích. Pak si objednejte pokoj v nově zrekonstruovaném hotelu Augustiniánský dům. Nový majitel domu pro své hosty vytvořil atmosféru, ve které ucítíte českou historii, vychutnáte středomořskou kuchyni a  necháte se hýčkat francouzským vkusem. Přitom ještě před pár lety byste kolem Augustiniánského domu procházeli s  opatrností. Opuštěná bývalá ubytovna pro kněží a  katolické rodiny připomínala spíš dům Addamsovy rodiny než místo, které se promění ve čtyřhvězdičkový hotel. O tom, že má místo své inspirující genius loci, není pochyb. Pochopil to i Leoš Janáček, který mezi zdmi Augustiniánského domu složil část Glagolské mše. Svou podobu zde získala také Liška Bystrouška. I  dnes budova klame tělem. Zatímco venkovní zdi zapadají do  architektury historických Luhačovic, uvnitř vás obklopí moderní útulný interiér. Je vidět, že kvalita materiálů vítězila nad pořizovací cenou. Až se ubytujete v jednom z pokojů, doporučujeme sáhnout do skříně pro provoněný župan a sjet výtahem do suterénu. Tady začínají ty pravé lázně: sauny, vířivky, vodní postele, bazén s  protiproudem, místnosti, ve kterých čekají maséři a kosmetičky. Prodloužený víkend se vším všudy si v letní sezóně můžete užít od šesti a půl tisíce korun.

Spojit návštěvu výstavy moderního umění, dozvědět se historické zajímavosti o Opavě a pak to všechno vstřebat na  rockovém koncertě? Jde to v  opavském obecním domě. Z  bývalé budovy banky tady zbylo pouze jedno: obří trezor, do kterého můžete vstoupit a prohlédnout si nejcennější nálezy Opavska. Pokud hledáte inspiraci jak natáhnout do podobného domu ve vlastnictví města lidi všech generací, jeďte do Opavy. Při opravě vedení města myslelo na všechny. Byznysmeni nebo svatebčané si mohou užít atmosféru nově zrekonstruovaných konferenčních sálů a salonků s potřebnou technikou. Na své si tady přijdou maminky s dětmi, které mohou strávit odpoledne v kavárně nebo na terase. Kurátoři připravili i stálou expozici o historii Opavy. Školáci tady tráví hodiny dějepisu, při kterých se nenudí. Na své si tady také přijdou milovníci zejména moderního umění. V galerii v létě vystavoval Jiří David. Šanci zde dostávají mladí regionální umělci. Kromě dětí se pak všichni návštěvníci potkají v suterénu – podle kulturních kritiků v jednom z nejlepších současných klubů na  Moravě. Rockové, hip-hopové, elektronické, jazzové, etno skupiny. Kinokavárna, autorské čtení… to vše je Klub Art. Jedinou jeho nevýhodou je paradoxně jeho kvalitní zařízení. Správci už několikrát museli vykázat rozdováděné byznysmeny, kteří chtěli designové židle vybavit podpisem od  své cigarety. (hrd)

INZERCE

Bytový areál Leskava Nový bytový areál Leskava vzniká ve spolupráci s Developerským centrem České spořitelny v Brně. Nabídka nových bytů a domů po celé České republice je stále velmi rozmanitá a je jistě z čeho vybírat. Na jihozápadním okraji města Brna, v městské části Starý Lískovec mohou zájemci vybírat z hezkého bydlení nového projektu Leskava. Partnerem pro financování je Developerské centrum Brno České spořitelny. Kvalifikovaný tým specialistů nabídl komplexní servis a spolupráce významně přispěla k plynulosti a urychlení realizace jednotlivých etap projektu. Architektonicky zdařilý rezidenční bytový areál Leskava nabízí 124 bytových jednotek zkolaudovaných v první etapě výstavby. Velký důraz byl při projektování a výstavbě kladen na zeleň a oddychové zóny, to vše doprovázeno unikátním systémem umělých jezírek, které budou realizovány v závěru celého projektu. Čtyři pětipodlažní domy tvoří kompaktní celek, na který navazuje výstavba dalšího bloku se 72 bytovými jednotkami o velikosti 1 + kk až 3 + kk. V současnosti probíhá realizace druhé etapy s minimálním dopadem do životních podmínek již bydlících obyvatelů. S dokončením výstavby se počítá v první půli příštího roku. Podle dalšího zájmu budou navazovat připravené etapy výstavby nových bytů.

)) Povodí Moravy Ministr zemědělství Ivan Fuksa odvolal generálního ředitele Povodí Moravy Libora Dostála. Nahradil ho Radim Světlík, dosavadní provozní ředitel a  ředitel závodu Dyje. Ministr obměnil i dozorčí radu podniku. Zasedne v ní zastupitel městské části Brno-sever Jiří Hos a Robert Knobloch. )) Lesy České republiky Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) částečně obměnil složení dozorčí rady státního podniku Lesy ČR. Nově v ní zasednou ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník, brněnský advokát a  současný místopředseda ODS Pavel

17_mh10_10.indd 17

Blažek. Ministerstvo bude v radě LČR zastupovat Fuksův první náměstek Roman Boček. )) České dráhy Do dozorčí rady Českých drah také přišli noví lidé. Zasedne v ní Lukáš Hampl, který dříve působil dříve například v Úřadě pro dohled nad družstevními záložnami. Jeho kolegou bude Michael Hrbata – exposlanec ODS, nyní náměstek ministra obrany. TOP 09 nominovala Miroslava Nádvorníka. Ministerstvo dopravy bude zastupovat náměstek ministra Radek Šmerda. Ten je zároveň šéf řídícího výboru Českých drah.

Developerské centrum České spořitelny nabízí profesionální servis při zajištění financování developerských a investičních projektů nemovitostí a to nejčastěji financování rezidenční i nerezidenční výstavby určené na prodej nebo dlouhodobý pronájem. Developerská centra nabízejí také prodej bytů prostřednictvím Realitní společností České spořitelny a poskytování privátních hypoték pro kupující bytů v Hypotečním centru České spořitelny. Developerská centra pokrývají celé území republiky a kromě Brna nabízí klientům své služby v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Liberci, Pardubicích, Olomouci a Ostravě.

)) Škoda Transportation Škoda Transportation má nové majitele – čtyři fyzické osoby. Dva z nich jsou vrcholoví manažeři holdingu, jeho generální ředitel Tomáš Krsek a druhý nejvyšší představitel firmy Michal Korecký. Předního evropského výrobce kolejových vozidel dále ovládne Marek Čmejla a Jiří Diviš, manažeři zahraniční investiční společnosti Appian.

)) ČEZ Předsedou dozorčí rady ČEZ se stal Martin Říman, který na  postu předsedy dozorčí rady nahradil současného ministra průmyslu a  obchodu Martina Kocourka. Funkce místopředsedy rady se ujal Eduard Janota.

portní banky, řízením banky byl pověřen Michal Bakajsa, místopředseda představenstva. Dozorčí rada banky na svém zasedání 6.  září 2010 zvolila náměstka ministra financí Zdeňka Zajíčka předsedou dozorčí rady.

)) České Radiokomunikace Kamil Levinský, dosavadní obchodní ředitel Českých Radiokomunikací, převezme post generálního ředitele od Jane Hannah, která se stane předsedkyní představenstva.

)) CzechInvest Generálním ředitelem státní agentury CzechInvest je Miroslav Křížek. Předcházející šéfka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová v  agentuře zůstává na  postu první náměstkyně. Křížek je rovněž zastupitelem Prahy 13 a vede Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze, který pomáhal v roce 2006 zakládat.

)) Česká exportní banka Lubomír Pokorný k 8. září 2010 odstoupil z funkce generálního ředitele České ex-

4.10.10 16:24

STRANA 18

ŘÍJEN 2010

KONFERENCE MAGNUS REGIO

Podpora zateplování paneláků skončila. Příští rok snad pomůžou zelené banky OMEZENÍ STÁTNÍ PODPORY PRO BYTOVÉ DOMY A ROZDĚLENÍ ZELENÝCH DOTACÍ PŘES TAKZVANÉ „ZELENÉ BANKY“. TAK BUDE V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH ZŘEJMĚ VYPADAT STÁTNÍ PODPORA PRO PANELOVÉ DOMY. VYPLÝVÁ TO Z INFORMACÍ, KTERÉ PADLY NA KONFERENCI ZELENÁ ÚSPORÁM – ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, KTERÁ SE USKUTEČNILA 22. ZÁŘÍ V BRNĚNSKÉM HOTELU VORONĚŽ. Veronika Hrdá Brno – Opravy bytových domů si už budou muset zajišťovat vlastníci bez výrazné podpory státu. A  ti, kteří budou zateplovat domy za  veřejné peníze, se musí připravit na tvrdší kontrolu. S takovým zjištěním odcházeli účastníci konference Zelená úsporám – zateplování budov. Přestože zástupci ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí nemohli oznámit definitivní informace, v jejich přednáškách často zaznívaly pojmy jako „zelená banka“ nebo „přísnější kontroly“. Účastníci konference proto apelovali na  odpovědné úřady, aby co nejdříve zveřejnili novou strategii. Jinak totiž nemůžou pokračovat v  přípravách na  rekonstrukce bytových domů, a denně tak přicházejí o peníze.

)) závěry  Program Zelená úsporám i nadále pokračuje pro žadatele na zateplování a vybavení rodinných domů. Příjem žádostí na opravy panelových domů je dočasně pozastavený. O nových podmínkách bude ministerstvo životního prostředí informovat včas.

Miroslav Hájek, Ministerstvo životního prostředí

Konference Zelená úsporám – zateplování budov se zúčastnila více než stovka zástupců majitelů bytových domů. FOTO: Jiří Sláma

Tomáš Poledník, Státní fond životního prostředí

„Program Zelená úsporám se po počátečních rozpacích rozjel velmi rychle. Termín ukončení programu je rok 2012, předpokládáme však, že se peníze rozdělí dříve,“ zahájil ředitel odboru ekonomických nástrojů ministerstva životního prostředí Miroslav Hájek. Podle něj stát nakonec zřejmě nezíská původně předpokládaných 25 miliard z prodeje emisních povolenek. „Předpokládáme, že se suma bude nakonec pohybovat někde kolem dvaceti miliard korun,“ dodal Hájek. Hájek také zdůvodnil, proč Státní fond životního prostředí nakonec pozastavil příjem žádostí na  zateplování panelových domů. Podle něj velké bytové domy spotřebovávaly nejvíce peněz z celkového balíku. Proto si ministerstvo chtělo dát „oddechový“ čas a  nastavit podporu tak, aby neputovala pouze

Hájek také zdůraznil, že podpora státu pro energetické úspory budov bude v  různých formách trvat minimálně do  roku 2020. Už ale ne v  tak masivní formě, jako tomu je v současnosti. „Například podle evropské směrnice musíme zajistit, aby všechny budovy veřejné správy byly do  roku 2020 energeticky téměř nulové,“ připomněl Hájek. Podle vedoucího oddělení pracovišť Morava Státního fondu životního prostředí Tomáše Poledníka mají žadatelé zatím jednu jistotu: Pokud se od příštího roku znovu spustí podpora pro panelové domy, budou se muset žadatelé připravit na  přísnější kontroly. „Některé dokumentace nám vyloudily na tváři úsměv. Byli i tací, kteří vkládali do žádosti nepotřebné papíry, aby projekt vypadal objemněji,“ upřesnil Poledník.

na  velké projekty. „Očekáváme změnu strategie. Vypadá to, že se nastavíme model ,zelené banky‘. O podrobnostech nyní začínáme jednat,“ nastínil Hájek. Podle Petra Vojny z  Centra pro regionální bydlení takový náznak může znamenat, že dotace už nepůjdou vlastníkům domů přímo, ale dostanou je formou nízkoúrokových půjček.

PODPORA DO ROKU 2020 „Stát tak bude muset nabídnout hodně zajímavé podmínky. My už dnes běžně nabízíme úrokovou sazbu tři až pět procent. Aby to bylo zajímavé, musely by se úroky pohybovat kolem jednoho procenta,“ poznamenal další přednášející Pavel Tomeček z Volksbanky.

Programy v Novém Lískovci zafungovaly Brno – O tom, že investice do zateplování budov mají smysl, přesvědčila účastníky konference starostka městské části Brno-Nový Lískovec Jana Drápalová. Nový Lískovec do regenerace paneláků investoval za  posledních deset let téměř čtvrt miliardy korun. Kromě vlastních peněz z  nájemného čerpala městská část také dotace z  městského Fondu bytové výstavby a úvěry s podporou úroků z programu Panel. Na  čtyři domy také zažádali o  dotaci ze Zelené úsporám, i  když město Brno, vzhledem k  pravidlům veřejné podpory, nedosáhne na  takovou výši dotace jako menší družstva nebo vlastníci. Od  roku 2001 se radnici podařilo opravit přes 800 bytů. Nejednalo se pouze o  zateplení, ale o  celkovou modernizaci bytových jader, stoupaček, větrání i  výtahů. Už v  roce 2001 používali 16 centimetrů tlustou izolaci a  projektanti navrhli zateplení všech částí budovy, kde může teplo unikat. Díky tomu se v  domech ušetřilo přes šedesát procent energie na vytápění. Nyní, v roce 2010, dávají 20 centimetrů izolace a okna se třemi skly, která se již stávají běžným standardem. Dobré zateplení také zlepšuje kvalitu bydlení. Z paneláků například zmizí plísně, které se tvořily v  místech kondenza-

Sídliště plné paneláků V Novém Lískovci žije 12 tisíc obyvatel, z toho 11,5 tisíce v panelových domech. Městská část vlastní 3,5 tisíce bytů. Městská část investovala do oprav v uplynulých deseti letech čtvrt miliardy korun. Na většinu projektů čerpala z programů Panel a Zelená úsporám.

ce vody na  ochlazovaných konstrukcích, hlavně kolem oken. „Takovou komplexní modernizaci jsme si mohli dovolit právě díky programu Panel. Jeho pozastavení vnímám jako nekoncepční a chybný krok. Právě v době, kdy se ve  stavebnictví nejvíce projevuje dopad krize, se stát zbavuje opatření, které motivovalo vlastníky utrácet své vlastní peníze a ještě si brát úvěry na modernizaci domů,“ upozorňuje Drápalová. Stát tak podle ní přijde i o DPH z nerealizovaných projektů. „Zatímco obecní paneláky v  Novém Lískovci jsou už téměř hotové, vím o  mnoha družstevních domech, kde se chystali využít právě kombinaci Panelu se Zelenou úsporám. V  panelácích, které mají třeba sto bytů, je někdy téměř nemožné dosáhnout souhlasu všech vlastníků. Šance na  získání

dotací pomohla přesvědčit právě ty váhající. Nyní hrozí, že se projekty zastaví,“ obává se starostka. Městská část nechala také zpracovat koncepci barevnosti fasád. „Chceme, aby domy po zateplení k sobě barevně ladily. Sami se proto koncepcí řídíme a  ostatním vlastníkům její využití doporučujeme. Zatím se to až na výjimky daří.“ Motivací k  úsporám může být také zveřejnění monitoringu energií na internetu městské části. Lidé si mohou porovnat čísla v  podobných domech a  zamyslet se nad příčinou vyšší spotřeby. Regulace vytápění a pravidelná údržba je totiž v zateplených domech nezbytným předpokladem dosažení dobrých výsledků. Nejekologičtější energie je ta, která se, díky úsporám, vůbec nemusí vyrobit. (hrd)

 Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí chce co nejrychleji informovat vlastníky bytových domů o další strategii. Pokud bude měnit pravidla v programu Zelená úsporám, je velmi důležité, aby se informace k žadatelům dostaly neroztříštěné.  Zastavení programu Nový panel znamená zastavení mnoha projektů na opravu bytových domů. Stát se tak připraví o peníze, které mohl získat na DPH.  Program Zelená úsporám má velký vliv na zkvalitnění práce stavebních inženýrů a techniků. Velký rozvoj zaznamenala zejména stavební fyzika.  Nervozita mezi stavebníky a majiteli bytových domů je obrovská.  Státní fond životního prostředí se až do odvolání nebude vyjadřovat k otázkám o podpoře zateplování panelových domů. Závěry vyplynou z právě probíhající analýzy.

Nový panel skončil. Zůstaly dva vachrlaté pilíře Brno – Veřejné peníze na  opravu panelových domů definitivně dotekly z programu Nový panel. Podle zástupců bytových družstev a  stavitelů se tak stát ochudil o miliardy, které díky podpoře mohl získat na daních. „Program Nový panel měl neuvěřitelný multiplikační efekt. Z  každé miliardy, kterou investoval do  opravy panelových domů, získal 1,5 miliardy z daňových výnosů,“ upozornil na konferenci Zelená úsporám – Zateplování budov Karel Vaverka z České komory autorizovaných inženýrů a techniků. Podle starostky brněnské městské části Nový Lískovec tak stát nepřímo zastavil mnoho projektů, které byly před spuštěním a  do  kterých chtěli vlastníci investovat miliony korun. „Státní podpora byla spíš takovým postrčením k  velkým krokům. Teď opět bude mít navrch několik málo pochybovačů, kteří nedají souhlas s  opravou i  přesto, že většina vlastníků v  domě si ji přeje bez ohledu na státní podporu,“ upozornila na své zkušenosti Drápalová. Podle Petra Vojny z Regionálního centra pro rozvoj bydlení tak z  pro-

gramu Nový panel zbyla pouze kývající se židle. „Program má totiž ještě dvě nohy: ručení Českomoravské záruční a rozvojové banky až do výše 80 procent zůstatku jistiny a také poradenská centra, jako je to naše,“ vysvětlil Vojna.

50 MILIARD INVESTIC Letos bylo v rámci Nového panelu podáno více než 700 žádostí o podporu. Loni úředníci v programu schválili úrokové dotace pro 2203 vlastníků domů. Za posledních šest let se díky úrokovým dotacím z Panelu podařilo opravit zhruba 300 tisíc bytů za více než 50 miliard korun. Na podpoře bylo vyplaceno okolo 11 miliard korun. Na  rekonstrukci v  České republice čeká ještě 1,3 milionu bytů. (hrd)

K O NF E RE NCE S E K O NAL A Z A P O DP O RY:

Z Á Š T I TA

GE NE RÁL NÍ PART NE ŘI

PARTNEŘI

ORGANIZÁTOR

MEDIÁLNÍ PARTNER

18_mh10_10.indd 18

4.10.10 16:02

říjen 2010

STRAnA 19

inzeRce

Datové schránky jsou jen začátek nA pRoblemATiku dATových SchRánek jSme ze zepTAli mgr. jiřího mAchoTky, ARchiTekTA řešení pRo SpRávu dokumenTů ze SpolečnoSTi oRAcle.

Mgr. Jiří Machotka Když se v minulém roce propagovaly datové schránky, často se objevovalo tvrzení, že se jedná o největší revoluci v  doručování zásilek od  dob Marie Terezie. Jedná se opravdu o  revoluci? Já bych možná odpověď začal řečnickou otázkou: kdo jiný z IT to dotáhl v tak masivní míře až na billboardy? Napadá mě snad jen Y2K problém (problém roku 2000). Já vím, že na  datové schránky, zejména teď po návrhu zpoplatnit posílání zpráv i na orgány veřejné moci, reaguje řada lidí jako býk na  červenou barvu, ale je třeba říct, že datové schránky jsou v tom nevinně.

Proč? Jejich hlavním neštěstím bylo to, že se z  nich stalo politikum. Bylo důležité, aby byly k  nějakému datu, stejně jako pro jiné lidi bylo důležité, aby se tak nestalo. Ne však kvůli podstatě věci, ale kvůli tomu, kdo to navrhoval, nebo čistě z lenosti či ze strachu učit se nové věci. Jenže ono, ať chceme nebo nechceme, se jedná (kromě jiného) o  IT projekt a ten bez respektování potřeb koncových uživatelů prostě vždycky bude skřípat. Ostatně, já čtu i snahu o zpoplatnění také jako podcenění projektového plánování – na každý projekt jsou přeci třeba počáteční investice, stejně jako prostředky na krytí provozních nákladů, ideálně s nějakou rezervou na vylepšování. To znamená, že buď se podcenila část krytí provozních nákladů anebo se na  projektu snaží někdo dodatečně přiživit. Dá se tedy na datových schránkách vůbec najít něco dobrého? Právěže spousta věcí! Jenže o těch se skoro nemluví! V  první řadě je třeba ocenit odvahu zastánců, že se nebáli a šli do toho. Elektronizace státní správy přece stála už za  zřízením Ministerstva informatiky a kromě Czech POINTů jsou datové schránky – se všemi problémy a nedodělky – druhým úspěšným projektem z této oblasti. Zadruhé, přes dětské nemoci, kterými si systém prošel v listopadu, běží vše v  podstatě bez závažnějších problémů, a  to v  IT také není úplnou samozřejmostí. V neposlední řadě je však třeba říct, že datové schránky jsou hlavně jen jedním ze  střípků v  mozaice celé strategie eGovernmentu. S  tím mám osobní nedávnou zkušenost. V  lednu jsem se přestěhoval z Prahy 3 na Prahu 8 a přes

už nevím kolik návštěv na  úřadech mi stejně přišel dopis z finančáku, že jsem nesplnil povinnost a nepřehásil se, přestože jsem mezitím podával na  Praze 8 daňové přiznání. Nebylo by krásné, kdybych jednoho dne mohl přijít na  úřad městské části, požádat o  nový občanský průkaz a  o  víc se nestarat? Anebo kdyby se někdo zamyslel nad tím, zda jsou všechny úkony, které stát provádí, skutečně nezbytné? Aby tohle bylo možné, je práce s elektronickými dokumenty téměř nezbytnou nutností. A  z  toho teprve také přijdou úspory. I v komerčním sektoru říkáme našim klientům: nemůžete čekat, že prostým převodem papírových procesů na elektronické ušetříte peníze. Většinou je to spíš přesně naopak – i  dnes bývá pořád často prvním krokem po příchodu datové zprávy její vytištění. V  komerčním sektoru může vést elektronizace ke zrychlení či zjednodušení práce, a to buď na úrovni jednotlivých kroků, kdy toho pracovník stihne více, nebo na  úrovni celého procesu – pokud bych to chtěl parafrázovat, tak nejlevnější dokument je ten, který vůbec mít nemusím. A  to je něco, co je ve  státní správě teprve v  plenkách, pokud se s  tím vůbec začalo. Navíc je s  tím spojen ten problém, že úspory v elektronizaci jsou především v potenciálu snižování mzdových nákladů (na rozdíl od komerčních firem si stát nemůže vydělat tím, že toho „vyrobí více“), což je téma, které bylo donedávna téměř tabu. Na  jedné prezentaci jsem jednou použil příměr, že bez postupné optimalizace současných procesů státní správy s využitím eletronických dat budou datové schránky jen „palácovým převratem“, kdy si páni nahoře něco vymysleli, ale lid si dál žije po svém.

MT Legal otevřel pobočku v Ostravě Ostrava – Advokátní kancelář MT Legal otevřela o prázdninách novou pobočku v  Ostravě. Služeb advokátní kanceláře mohou od července plnohodnotně využívat klienti zejména severní Moravy a Slezska. MT Legal má nyní zastoupení prostřednictvím svých stálých kanceláří v Praze, Brně a Ostravě.

Advokátní kancelář MT Legal vychází otevřením své pobočky v  Ostravě vstříc klientům významného regionu. Její služby zde budou zaměřené, podobně jako u  ostatních poboček, především na  oblast veřejného investování se zaměřením na zadávání veřejných zakázek, udělování koncesí a uzavírání koncesních smluv

(PPP), veřejnou podporu, evropské fondy a  oblast informačních a  komunikačních technologií. „Otevření nové pobočky v tomto regionu je pro nás logickým krokem. Snažíme se lépe navázat kontakt s klienty na severní Moravě, poskytnout jim maximální klientský komfort a dále zde rozvíjet naše služby. O otevření pobočky jsme uvažovali již delší dobu, nicméně naším cílem bylo otevřít pobočku v  okamžiku, kdy bude rovněž plnohodnotně personálně obsazena kvalifikovanými právníky. Tímto krokem je dokončena pomyslná osa plného zastoupení služeb MT Legal po celé České republice,“ okomentoval otevření Milan Šebesta, partner advokátní kanceláře MT Legal. Novou pobočku advokátní kanceláře, která v  minulém roce získala prestižní ocenění ČEKIA Stability Award 2009 a je

Partneři advokátní kanceláře MT Legal zleva: Mgr. Tomáš Machurek, Mgr. Milan Šebesta, Mgr. David Dvořák a JUDr. Petr Novotný

zařazena mezi TOP 100 nejstabilnějších firem v  ČR dle ČEKIA Stability Rating 2009, naleznete v Ostravě na adrese Bukovanského 1345/30, 710 00, Ostrava – Slezská Ostrava, email:[email protected]. (hrd)

Můžete říci něco o  projektech, se kterými by nyní tedy měl stát pokračovat? Ony už často běží a některé jsou dokonce ve značně pokročilém stavu. Asi nejznámější je projekt Elektronického občanského průkazu, který by měl rovněž převzít roli ostatních průkazů, jako je řidičský průkaz, zbrojní pas nebo kartička zdravotního pojištěnce. Tento projekt vychází ze Základních registrů, které by měly sloužit jako jediné zdroje dat o  fyzických i  právnických osobách, adresách a  „právech a  povinnostech“, tj. činnostech vykonávaných subjekty státní správy. Osobně se velmi těším právě na poslední registr práv a povinností (RPP), který by měl umožňovat kontrolu a  může se stát podkladem pro postupnou optimalizaci státní správy.

pRojekT poRTál občAnA Pro občany pak může být zajímavý ještě projekt Portál občana, který je možné vybudovat v  rámci výzev Integrovaného operačního programu spolufinancovaného z 85 % z peněz strukturálních fondů EU. Tento portál by měl sloužit k nové úrovni komunikace mezi občany a  úředníky, kdy bude možné nejen udělat elektronické podání, ale i sledovat průběh věci. Některá města jdou ve vizi ještě dál, kdy přes tento portál chtějí umožnit „zaregistrování“ času úředníka – tj. sjednání schůzky na konkrétní dobu či možnost plateb za  komunální služby, a  to vedle úřední desky či novinkách o dění v regionu. V  rámci stejných výzev je pak vypsána kapitola Vnitřní integrace úřadu, která je zaměřena právě na elektronizaci vnitřních procesů. A  nakonec nemohu nezmínit projekt Národního digitálního archívu, tedy

dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů, který se v přiměřené míře dotýká státního i  komerčního sektoru (opět v  rámci výzev např. v  projektech Krajské digitální spisovny či Krajského digitálního repozitáře). A  toto je opět projekt, kde by stát mohl dosahovat významných ekonomických úspor, protože je na řadě příkladů prokázáno, že správa elektronických dat, zejména ve  velkém, je výrazně levnější než správa listinných dokumentů. Nezbytným předpokladem pro tato řešení je však dořešení legislativních otázek kolem zákona 499/2004 Sb., zejména pak expirace ochranných prvků zajišťujících prokazatelnost a neměnnost a v budoucnu též konverze formátů zajišťující čitelnost. Jen z datových schránek, abychom se k nim takto oklikou vrátili, je za první rok jejich fungování (k 1.7.2010) adepty na dlouhodobé ukládání (tj. na více než 5 let) více než 15 miliónů zpráv. Toto jsou však problémy, které si řada subjektů neuvědomuje, nebo možná nechce uvědomovat. Pro státní správu platí ze zákona termín 1. 7. 2012 a bude zábavné sledovat, kolik se jich probudí na poslední chvíli nebo bude hledat kličky, jak se povinnosti vyhnout. To je skutečně poměrně impozantní přehled. Můžeme si vůbec jako stát takovéhle změny dovolit? Já bych to spíš viděl jako příležitost. Např. dotační prostředky z EU na výzvu č. 08 pro rozvoj eGovernmentu v krajích představují podle zadání ministerstva vnitra 1,755 miliardy korun, takže se je můžeme pokusit využít, a nebo nedělat nic a možná za 10 či 15 let budeme dělat totéž už bez této finanční injekce. Budeme si tedy držet palce, aby se prostředky podařilo využít co nejlepším způsobem. (pr)

Soutěž Moderní firma má punc Czech TOP 100 Soutěž – Získat ocenění za  nejlepší internetovou prezentaci, za  výroční zprávu a za firemní časopis můžou firmy s puncem Czech Top 100. Sdružení Czech TOP 100 totiž ukončilo přijímání přihlášek do soutěže „Nejlepší výroční zprávy a firemní časopisy“. O osudu přihlášených společností a  neziskovek bude nyní rozhodovat odborná porota. Nejlepší firmy pak získají ocenění v Praze 25. listopadu 2010. Porota hodnotí výroční zprávy z  roku 2009 v  několika kategoriích: zprávy s  nejlepší informační hodnotou, grafickým designem a  nejlepší ve  svém  odvětví. Společnost KPMG udělí i  zvláštní cenu pro neziskový sektor.

Cenu za  nejlepší časopis z  roku 2010 zase převezmou firmy, které zvítězí v  kategoriích „zaměstnanecký časopis“ a „zákaznický časopis“. Spolu se soutěží Czech TOP 100 vyhlásí měsíčník Moravské hospodářství také cenu „Moderní firma 2010“, která bude náležet společnosti s nejlepší internetovou prezentací a  celkovou image. Tři nejlepší přihlášené firmy nyní ocenila odborná porota společnosti LifeWeb Group. O dalším osudu nyní rozhodne veřejnost na  stránkách www.moravskehospodarstvi.cz . Anketa bude ukončena 15. listopadu. Vyhlášení vítěze proběhne na  předávání ocenění Czech TOP 100 a na Benefičním galavečeru Magnus Regio v  brněnském Mahenově divadle 10. prosince. (hrd)

Antiviry hlídají Váš počítač.

KDO OHLÍDÁ VAŠE PODNIKÁNÍ? Creditinfo – Preventor monitoruje insolvence, likvidace, dluhy i platební chování A Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 | T +420 271 960 166–9 E [email protected] | W www.creditinfo.cz

2010-05 Preventor Moravské hospodářství 268x90.indd 1

19_mh10_10.indd 19

25.5.2010 12:22:47

4.10.10 16:00

STRANA 20

ŘÍJEN 2010

SPOLEČENSKÉ AKCE

Kulturní tipy do konce roku

Kulturní tipy do konce roku

www.filharmonie-brno.cz

2x FOTO: Jiří Sláma

28. 9.–28. 10. Svatováclavský hudební festival festival duchovní hudby Města a obce v Moravskoslezském kraji www.shf.cz

7. 10. Charitativní koncert pro Vincentinum 2010 Městské kulturní zařízení, Šternberk www.koncert-vincentinum.com

29. 9.–29. 11. Svět v Brně výstava fotografií cestovatele Jiřího Kolbaby Křížová chodba Nová radnice, Brno www.theworld.cz

14.–15. 10. Starobřeclavské hody 2010 Kulturní dům „Na obecní“, Stará Břeclav www.slovackykruzek.cz

16. 10. 17. ročník Vsetínského jazzového festivalu Josefa Audese Dům kultury, Vsetín www.mestovsetin.cz 1.–14. 10. Mezinárodní hudební festival Brno Moravský podzim Koncertní síně a divadla, Brno www.mhf-brno.cz/moravsky-podzim/cz

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ WILLIAM SHAKESPEARE Premiéra: 18. 3. 2011 – Velmi zvláštní a rafinovaná komedie, ve které nejdůležitější místo zaujímá rodičovská a romantická láska, jež má sílu leccos nepatřičného odpouštět. CYRANO Z BERGERACU EDMOND ROSTAND Premiéra: 15. 4. 2011 – Velkovýpravná podívaná o síle nezištné lásky. SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ MOLIÈRE Premiéra: 24. 6. 2011 – Po Škole žen a Lakomci přichází činohra NDB s další slavnou Molièrovu komedií.

OPERA Premiéry Janáčkova opera VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE LEOŠ JANÁČEK Premiéra: 19. 11. 2010 – Výlety pana Broučka do Měsíce inspirované satirickým románem Svatopluka Čecha o Matěji Broučkovi, domácím pánu ze Starého města, který sám nic nedělá, ale do všeho mluví a všechno zná. ŠÁRKA LEOŠ JANÁČEK Premiéra: 26. 11. 2010 – Známý příběh z české mytologie o spanilé bojovnici Šárce, jež lstí připraví o život nejudatnějšího bojovníka z Přemyslovy knížecí družiny Ctirada. W. A. MOZART FIGAROVA SVATBA (LE NOZZE DI FIGARO) Premiéra: 25. 2. 2011, Mahenovo divadlo – Opera o lišáckém Figarovi a jeho nevěstě Zuzance, kteří musí zapojit všechen svůj důvtip, aby navzdory vrchnosti dostali vytoužené povolení k svatbě. GIACOMO PUCCINI TURANDOT (verze L. Berio) Premiéra: 29. 4. 2011 – Známý příběh o krvelačné princezně Turandot. V roce 2001 italský skladatel Luciano Berio (1925–2003) na základě Pucciniho skic nově instrumentoval a dokomponoval konec opery, který zazní v nově připravované inscenaci v české premiéře. LA DAFNE – SVĚTOVÁ PREMIÉRA

VÍT ZOUHAR, TOMÁŠ HANZLÍK Světová premiéra: 25. 6. 2011 – Původní hudba opery Dafne se nedochovala, pouze libreto zůstalo kompletní až do našich časů. Skupina soudobých umělců se pokusila o volnou „rekonstrukci“ tohoto díla.

20_mh10_10.indd 20

25. 11. Olomouc Tour 2010Karel – Gott a Eva Urbanová Sportovní hala a loděnice UP, Olomouc www.kulturniolomouc.cz

13.–14. 11. Festival otevřených sklepů na Slovácku Slovácká vinařská podoblast www.partnerstvi-ops.cz

10. 12. Benefiční Galavečer Magnus regio Národní divadlo Brno – Mahenovo divadlo www.magnusregio.cz

23. 11. The Best of 2010 – No Name Garage club Ostrava-Martinov www.no-name.sk

25. 12. Tradiční vánoční koncert Kantilény Katedrála sv. Petra a sv. Pavla www.filharmonie-brno.cz (lis)

MORAVSKÉ SEKRETÁŘKY FRANZ WITTENBRINK Premiéra: 22. 10. 2010 – Devět sekretářek se každý den setkává na svém pracovišti a jejich individuální osudy a prožitky se dostávají na povrch.

ZASLÍBENÍ LENKA PLACHÁ A MAREK HLADKÝ Světová premiéra: 28. 1. 2011 – Balada o lásce a smrti Hany Maškové a Jiřího Štaidla líčí autentickou love story, kterou ukončily dvě tragické autonehody. Příběh plný nestárnoucích hitů a neopakovatelné atmosféry šedesátých let...

www.kzvalmez.cz

31. 10. Hana Hegerová s orchestrem Petra Maláska KC Semilasso, Brno www.semilasso.cz

ČINOHRA

Ostrava – Jen jediný bod chyběl Ostravě k  tomu, aby se v  roce 2015 stala Evropským hlavním městem kultury. Ve  finále soutěže jedenáctičlenná mezinárodní porota udělila titul Plzni, Ostrava prohrála poměrem 5:6. „Fakt, že titul získala Plzeň, vnímáme jako nespravedlnost. Navzdory rozhodnutí komise jsme přesvědčeni, že Ostrava má výjimečný kulturní potenciál, který se bude nadále výrazně rozvíjet,“ uvedla tisková mluvčí Národního divadla moravskoslezského Gabriela Říhánková.

ČERNÁ LOUKA A STARÁ ARÉNA ŽIJÍ DÁL

3.–5. 12. Vzpomínkové akce k 205. výročí bitvy u Slavkova Slavkov u Brna Zámek Slavkov u Brna, slavkovské bojiště www.zamek-slavkov.cz

Premiéry Národního divadla v Brně v sezóně 2010/2011

OLDŘICH A BOŽENA FRANTIŠEK HRUBÍN Premiéra: 17. 12. 2010 – Děj třetí Hrubínovy hry se odehrává na úsvitu středověku. Na pozadí urputných zápasů o moc se odvíjí osobní příběh knížete Oldřicha.

25.–27. 11. Mezinárodní festival poezie Valašské Meziříčí

Ostrava nebude městem kultury 2015

Město teď řeší, které akce z projektu Ostrava 2015 se nakonec uskuteční. „Hledáme alternativu, jak v omezené míře zachovat pilíře, které jsme pro projekt Evropského hlavního města kultury vystavěli a které bude možné uskutečnit,“ řekla tisková mluvčí projektu Michaela Hofmanová. „Mrzí mě to. Komise vybrala projekt, který se jevil lepší. Jsem přesvědčen, že Ostrava bude v projektu Klastr Černá louka pokračovat, protože díky němu se může stát výkladní skříní Evropy,“ řekl ostravský primátor Petr Kajnar. Kromě vybudování kulturní čtvrti na území bývalého brownfieldu Černá Louka se uvažuje například také s pokračováním klubu Stará Aréna. (haa) INZERCE

ZALOŽTE SI BLOG na www.moravskehospodarstvi.cz

Galavečer Magnus Regio

GALAVEČER Pátek 10. prosince 2010

BALET SINFONIETTA LEOŠ JANÁČEK / JIŘÍ KYLIÁN součástí Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2010 Festivalová premiéra: 17. listopadu 2010 2. premiéra 19. 11. 2010 – Jedna z nejslavnějších symfonických skladeb světové hudební literatury bude ztvárněna jako VIDEOART. JOSEPH HAYDN STVOŘENÍ (DIE SCHÖPFUNG) Premiéra: 21. 1. 2011 – Hudební drama, plné dějového napětí i zklidnění v meditaci, zvukomalebných efektů i krásných melodií.

činohra Mahenova divadla

KRÁLOVNA MARGOT Velké historické drama na pozadí událostí z Bartolomějské noci

Pozvěte své obchodní partnery na benefiční Galavečer s divadelním představením, občerstvením a bohatým rautem.

NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI (Les liaisons dangereuses) ARTURS MASKATS / KRZYSTOF PASTOR Česká premiéra 27. 5. 2011 – Děj baletu je založen na dramaticky vyhrocených mezilidských vztazích, odehrávajících se na tanečních bálech, které byly pro dobu, v níž se příběh odehrává, středobodem společenského dění a setkávání.

REDUTA KORESPONDENCE V+W J. A. PITÍNSKÝ, DORA VICENÍKOVÁ Česká premiéra 5. 11. 2010 – Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. HVĚZDA STŘÍBRNÉHO PLÁTNA JIŘÍ POKORNÝ Česká premiéra: 4. 3. 2011 – Příběh líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu po slavném návratu na filmové plátno. Je plný humoru, ironie i napětí. ZAHRADA JIŘÍ TRNKA Premiéra 8. 4. 2011 – Příběh pěti chlapců, oslovující děti i dospělé, jež má své kouzlo, poezii i humor. BLÁZNI A VRAŽDY ARNOŠT GOLDFLAM Premiéra 13., 20., 27. 4. 2011 – Jedinečné setkání s Arnoštem Goldflamem, jehož historky jsou zaručeně smyšlené. – Každý večer je premiérou a derniérou zároveň!

Na galavečeru bude předán šek Hospicu svaté Alžběty v Brně.

Mezi pozvanými hosty budou hejtmani, primátoři velkých měst, zástupci magistrátu města Brna, Jihomoravského kraje a významných společností v Čechách a na Moravě.

Informace o prodeji vstupenek a o obchodních podmínkách získáte na emailu [email protected] nebo telefonicky 542 425 239 | 774 112 138 www.magnusregio.cz

EUROPEANA PATRIK OUŘEDNÍK Česká premiéra: 9. 6. 2011 – Evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií.

www.ndbrno.cz

4.10.10 16:02

ŘÍJEN 2010

STRANA 21

AKTUÁLNĚ

Odborná konference

MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2010 Vydavatelská a pořadatelská agentura

Cílem jednodenní konference je seznámit účastníky s možnostmi financování v roce 2011 a novinkami v oblasti e-Governmentu a informačních technologií pro státní správu.

společenské akce

REGISTRUJTE SE JIŽ NYNÍ www.magnusregio.cz

Tematické bloky:

Brno, hotel Voroněž Křížkovského 47

• Financování krajů, měst a obcí v roce 2011 (příprava obecních rozpočtů na rok 2011, doplňkové finanční zdroje jako například systém zpětného odběru obalů, dotační tituly jednotlivých operačních programů, národní dotace, granty apod.) • E-Government – softwarová řešení v úřadech (řešení pro zjednodušení a zefektivnění pro práci na úřadě, další fáze e-Governmentu, projekt státní pokladny apod.)

Brno

Cílová skupina:

starostové, místostarostové, tajemníci z pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina)

Organizátor:

Magnus Regio s.r.o., vydavatel Moravského hospodářství

vydavatel Moravského hospodářství akce na klíč společenská setkání business setkání konference golfové turnaje

Účastnický poplatek:

800 Kč pro zástupce státní správy 1 600 Kč pro zástupce soukromého sektoru

Mediální partner:

Moravské hospodářství

Předpokládaný počet účastníků:

150

www.magnusregio.cz

Společenský večer:

1. prosince (den před konáním akce)

golfový turnaj

Ostrava

Zlín Jihlava

Olomouc

business snídaně

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

2. prosince 2010

Mezi přednášejícími se, tak jako v uplynulém roce, objeví zástupci ministerstva financí, místního rozvoje a ministerstva vnitra – sekce náměstka pro informatiku. Organizátoři garantují nejen vytvoření prostoru pro získání odborných a praktických informací, ale také otevřenou diskuzi s kompetentními osobnostmi a odborníky.

konference

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 22. 10. 2010

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorky: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] a Bc. Linda Škrancová, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 239 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Eva Dosedlová, tel: 542 425 237 gsm: 774 010 541, e-mail: [email protected] Mgr. Jan Starý, tel: 542 425 239 gsm: 774 010 540, e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz

www.magnusregio.cz

REGISTRACE: MK ČR E 18141

)) ve zkratce )) Kontakt – Kontrakt: Více než 800 jednání Brno – Když jednání, tak ať už je připravené dopředu a u stolu ať padají konečné cifry. S takovou motivací přijelo do Brna více než 120 firem, které se zaregistrovalo na obchodní salon Kontakt – Kontrakt pořádaný Regionální hospodářskou komorou Brno. Dvoudenní akci komora zorganizovala souběžně s  Mezinárodním strojírenským veletrhem. A firmy jásají: Za dva dny stihli zástupci projednat více než 800 možných kontraktů. „Letošní jednání nás velmi mile překvapila, proběhlo celkem 21 schůzek a  čtyři z  nich byly velice přínosné. Jak organizace, tak i  celkové zajištění akce předčilo naše očekávání,“ chválí si Jiří Otcovský z Poličské strojírny. (hrd)

REJSTŘÍK FIREM All Toys 12 Alta 4 AŽD Praha 4 Czech TOP 100 19 CzechTrade 4 ČD Cargo 4 Čepro 4 České dráhy 4, 8 ČEZ 4 Distep 4 Efko-karton 12 EGAP 4 Ena 1, 10 Energie AG 1 Chládek & Tintěra 4 Interel 4 Koma Modular Construction 4 Komora SNS 4 KPMG 19 Lama Investment 1 LifeWeb Group 19 Moraviapress 1

SEZNAM INZERENTŮ Mosled 4 MT Legal 11, 19 MVV Energie AG 4 Opatherm 4 Pars Šumperk 4 Pöyry Environment 12 RPG Byty 4 RWE 1, 10 Severomoravská plynárenská 4 SFŽP 18 Svaz měst a obcí 4, 12 SŽDC 4 Škoda Transportation 4 Škoda Vagonka 4 Tenza 4 Teplárny Brno 1, 10 Teplo Přerov 4 Teplo Zubří 4 TTS 4 Viamont 4 Vítkovice Power Engineering 4 Volksbank 18

Creditinfo Czech Republic, s. r. o. – 19 Czech Ladies Golf Association, o. s. – 21 Česká spořitelna, a. s. – 17 Dalkia Česká republika, a. s. – 5 Eiffage Construction Česká republika, s. r. o. – 5 EKO-KOM, a. s. – 9 EUROVIA CS, a. s. – 13 Golf Club Austerlitz – 21 Identcode s. r. o. – 8 Komerční banka, a. s. – 22 LAMA INVESTMENTS a. s. – 11 MT Legal s. r. o., advokátní kancelář – 19 Národní divadlo Brno – 20 Oracle Czech s. r. o. – 19 RPG RE Management, s. r. o. – 7 RWE Distribuční služby, s. r. o. – 13 SAKO Brno, a. s. – 15 ŠKODA VAGONKA a. s. – 9 UniCredit Bank Czech Republic, a. s. – 3 VOP Dolní Bousov, spol. s r. o. – 11

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Zjistíte, jak to bude vypadat s programem Zelená úsporám a zda dosáhnete na dotace. )) Podíváte se na to, jak v moravských městech zateplují veřejné budovy a kde všude šetří. )) Připravíme vás na zimu. Ukážeme vám, jaké jsou novinky v komunální technice. )) Podíváme se podrobně na to, jak fungují technologická centra a představíme významné IT projekty. )) Zaměříme se na hasiče, městské strážníky a záchranné sbory. )) Dozvíte se, které plesy letos nesmíte vynechat a jak se na ně nejlépe připravit. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Listopadové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 4. listopadu 2010.

INZERCE

GOLF HOTEL AUSTERLITZ

Na Golfovém hřišti 1510, 684 01 Slavkov u Brna Tel.: 544 221 588 | [email protected]

Golf Hotel Austerlitz je díky své poloze a nabízeným službám vhodný ke konání rodinných oslav, svateb, sportovních akcí, firemních školení a večírků různého druhu. Vzhledem k variabilitě místností jsme schopni uspořádat akce pro 10 i 150 osob.

www.hotelausterlitz.cz

Pozvánka na Zvěřinové hody ve dnech 5.–7. 11. 2010. Přijďte ochutnat netradičně připravenou zvěřinu z moravských lesů a luk. Těšíme se na vaši návštěvu. Rezervace na tel čísle: 544 221 588

21_mh10_10.indd 21

CZECH LADIES GOLF ASSOCIATION

Zakončení sezóny 2010 V měsících květen až září proběhly dvoudenní turnaje na hřištích v Beřovicích, Čeladné, Slavkově, Tatranské Lomnici a vyvrcholením byl jako vždy Haugschlag. Právě zde byl ukončen charitativní projekt „ Ženy hrají pro nemocné děti“. Konečná částka,  která bude oficiálně předána Dětské fakultní nemocnici, činí 55 500 korun. Plán, který chystá výbor CLGA  na rok 2011 bude opět velmi zajímavý a golfistky z celé České a Slovenské republiky mají dveře na zelený trávník otevřeny.

Více informací získáte na www.clga.cz

4.10.10 16:28

STRANA 22

KB Municip 4 268x374 MorHosp.indd 1

22_mh10_10.indd 22

iNzeRce

říjeN 2010

19.2.2010 12:00:35

4.10.10 15:59