Vinařství ve světě v roce 2008 Evropská unie hraje stále zásadní roli v oboru. Současná plocha vinic světa činí 7.861 tisíc ha. V EU se z toho nachází 3.818 tisíc ha a zavedení prémií za klučení vinic znamenalo snížení jejich plochy meziročně (2008 – 2007) o 33 tisíc ha. Mimo EU je 4.043 tis. ha. Ale plochy svých vinic snižuje od roku 2003 i Turecko, naopak nové vysazuje Čína. Mimo EU se snížil roční přírůstek nových vinic v rámci světa z dřívějších 18 tisíc ha ročně na 5 tisíc ha, přičemž k největšímu nárůstu došlo na Novém Zélandu (5 tisíc ha) a v Rusku (4 tisíce ha). Evropa za posledních 20 let snížila svůj podíl na světové ploše vinic ze 70 na necelých 60 %.
Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha
ostatní 23%
Španělsko 15%
Francie 11% Brazílie 1% Austrálie 2% JAR 2% Chile 3% Argentina 3% USA 5% Turecko 6% Čína 6%
Itálie 11% Portugalsko 3% Řecko Rumunsko 1% Německo ostatní EU Maďarsko Bulharsko 3% 1% 2% 1% 1%
V Rumunsku se během posledních deseti let snížila plocha vinic z 250 tisíc na 200 tisíc ha. Produkce hroznů v roce 2008 patřila spolu s roky 2002 a 2007 k nejslabším za posledních 15 let (u nás tomu bylo opačně). V EU to bylo celkem 161,6 milionu hl vína. Jenom ve Francii došlo k meziročnímu poklesu o 4,6 milionu hl a byla to nejnižší sklizeň od roku 1991. I ve Španělsku byla nižší sklizeň o 2,2 mil. hl. Naopak vyšší byla v Itálii a Rakousku. Mimo EU bylo méně vína i v USA, zatímco v Jižní Americe ho bylo přibližně stejně jako v předcházejícím roce. V Jižní Africe a na Novém Zélandu byla vyšší sklizeň. V Austrálii se po katastrofálním roce 2007 vrátila produkce na dlouhodobý průměr. Spotřeba vína v EU trvale klesá. Sice v nových členských zemích se zvyšuje, ale vzhledem k počtu obyvatelstva rozhodují tradiční vinařské země jako Francie, Itálie a Španělsko, kde se spotřeba vína snižuje (i když z podstatně vyšší základny než je v nových členských zemích). Celosvětová spotřeba vína se ale zvyšuje. Za posledních patnáct let stoupla z 230 na 245 milionů hl.
V USA se spotřebovalo v celé historii poprvé více vína než v Itálii (26 milionů hl), ale spotřeba se zvyšuje i v Kanadě. V JAR se trvale zvyšuje spotřeba vína u černošského obyvatelstva. ČR patří mezi státy s výrazným nárůstem spotřeby vína. Celková roční spotřeba vína ve světě se pohybuje kolem 245 milionů hl a dlouhodobě klesá. Meziroční pokles 2007/2008 činil 1 %. 60
Spotřeba vína v l/rok 50 40 30 20 10 0
Legenda: červeně = narůstající spotřeba žlutě = klesající spotřeba modře = stabilní spotřeba Přebytek vína na trhu se ročně pohybuje kolem 30 milionů hl (čtyřicetinásobná roční produkce ČR). Průměrný obyvatel EU spotřeboval v roce 2008 celkem 27,4 l vína, z toho 13,1 l vína stolního.
35
Spotřeba vína v mil. hl/rok
30 25 20 15 10 5 0
Export vína výrazně narostl u Argentiny a USA. Itálie se podílí 19 % na celosvětovém exportu vína, Španělsko 17 % a Francie 15 %. Přitom nejvyšších cen dosahuje Francie. Z produkčních členských zemí EU největší přebytky produkuje Španělsko a Itálie, následuje Francie.
V rámci světa má největší přebytky vína po těch třech výše uvedených zemích Austrálie, JAR a Chile.
Ceny bílého a červeného vína se vyrovnaly, dříve bylo červené víno dražší. V Austrálii již poklesly ceny vína o 25 % oproti stavu před deseti lety. EU obchodovala v roce 2007 více s bílým vínem (55 %) než s červeným (45 %) a to jak při dovozu tak i při vývozu. Kdežto v obchodu ČR převažovalo mírně červené víno. Nejvíce vína EU vyvezla do USA a Ruska, naopak naprostou většinu vína dovezla z Austrálie, Chile, JAR a USA.
Vývoz z EU v roce 2008 (celkem 17,3 mil. hl) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 USA
Rusko
Švýcarsko
Kanada
Japonsko
Angola
Čína
Norsko
Dovoz do EU v roce 2008 (celkem 12,4 mil. hl) 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Austrálie
Chile
JAR
USA
Argentina Makedonie (Jug.)
Nový Zéland
Moldávie
V EU dochází ke změně značení vína směrem k románskému způsobu a směrem ke značení v třetích zemích. Přitom některé třetí země (např. Austrálie) již začínají mít problémy a chtějí převzít evropský způsob, zatímco EU jde opačným směrem.
Export v 1000 hl 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Francie
Německo
6000
Itálie
Portugalsko
Španělsko
Bulharsko
Import ze 3. zemí (1000 hl)
5000
4000
3000
2000
1000
0 F
NL
D
GB
I
IRL
DK
B
S
FIN
PL
CZ
import v EU (1000 hl) 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Francie
Holandsko Německo
Anglie
Dánsko
Belgie
Švédsko
Česká republika
Celkový obchod s vínem (1000 hl)
20000 18000 16000 14000 12000
IMPORT
10000
EXPORT
8000 6000 4000 2000 0 F
NL
D
I
GB
DK
P
E
B
S
CZ
Rozpočet společné organizace trhu s vínem 1600 1400 1200 Částka v milionech €
Exportní náhrady
1000
Skladování Destilace
800
Hroznová šťáva
600
Vzdání se vinohradnictví Restrukturalizace
400
Celkem
200 0 -200
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: OIV, DG Agri Velké Bílovice 10. 12. 2009, SV ČR, Ing. Jiří Sedlo, CSc.
