Plamínek Betlémského světla prozářil domovy lidí z regionu Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Berounský deník 23.12.2014 http://www.berounsky.denik.cz 299 1 RADKA KOČOVÁ Titulní strana Regionální deníky - Středočeský kraj
Hostomice – Hostomice, Hořovice i Běštín. To jsou příklady míst, kde se v regionu o čtvrté adventní neděli rozdávalo Betlémské světlo. "Chceme ho přenést do Běštína ke kapličce a rozdávat ho našim občanům," prohlásila návštěvnice Adventního koncertu v hostomickém kostele Jaroslava Houdková, která je zároveň starostkou obce Běštín. Adventní koncert, na kterém vystoupil například hořovický Komorní pěvecký soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka, sledovaly desítky návštěvníků. Mnozí z nich si na akci, stejně jako starostka Běštína Jaroslava Houdková a kronikářka Marie Vinšová, přinesli lucerny. Betlémské světlo se v Hostomicích totiž rozdávalo těsně po skončení koncertu. "Přinesli jsme si tři lucerny, aby oheň neuhasl," vysvětlila Jaroslava Hodková a zároveň vzpomněla, že v Běštíně rozdávali Betlémské světlo i v loňském roce. "Přišlo si pro něho několik skupinek. Lidé se ptali, jestli světlo přivezeme i letos," pokračovala starostka Běštína. Do Tří králů Světlo z Betléma prozářilo mnoho domovů. "Loni se nám ho podařilo uchovat až do Štědrého dne," vzpomíná kronikářka z Běštína Marie Vinšová a Jaroslava Houdková dodává, že tak měla možnost světlo znovu získat, když domazhaslo. Na Adventním koncertu nechyběl ani starosta Hostomic Vít Šťáhlavský. Domov jeho rodiny prozáří Betlémské světlo už poněkolikáté. "Jednou jsem si ho přivezl z Chrámu svatého Víta. V loňském roce jsme ho měli v bezdědickém kostele," připomněl Vít Šťáhlavský s tím, že zde zapálili velkou svíci a světlo uchovali až do Tří králů. Letos se o to samozřejmě pokusí také. Podle starosty Hostomic Víta Šťáhlavského je Betlémské světlo velice důležité. "Symbolizuje především to, že se lidé v této uspěchané době potkávají. Světlo by mělo prozářit domovy klidem a pohodou vánočních svátků," dodal Vít Šťáhlavský. S tím souhlasil i kněz Stefan Wojdyla, podle kterého je Betlémské světlo symbolem radosti a pokoje. Ajak se Betlémské světlo letos v Hostomicích objevilo? Do kostela Nastolení sv. Petra v Antiochii ho přivezla Anna Brotánková, a to za hořovickou organizaci Junák – svaz skautů a skautek. "Vyzvedávala jsem ho v sobotu na vlakovém nádraží v Hořovicích. V jednu hodinu ho tam přivezli vlakem skauti, kteří světlo rozváželi z Prahy směrem na Plzeň," popsala Anna Brotánková. "Betlémské světlo je poselstvím naděje a lásky. Je to plamínek, který se předává z Betléma do Vídně. Z Vídně pak do celé Evropy, a to i do Brna, odkud se rozváží po celé republice. Poprvé se tak stalo před pětadvaceti lety. Foto: BETLÉMSKÉ SVĚTLO si z hostomického kostela Nastolení sv. Petra v Antiochii odvezly v lucerně i Pavlína s Veronikou. Foto: Deník/Radka Kočová
Půlnoční ve 40 kostelích Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo:
Blesk 23.12.2014 http://www.blesk.cz/ 299
Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
4 ČTK, nec Praha Blesk - střední Čechy Celostátní deníky
PRAHA – Brány PR čtyř desítek pražských kostelů č se na Štědrý den otevřou. t Jako tradičně se varhany v o půlnoci rozehrají a h z zazní půlnoční mše. Kam v Praze na půlnoční mši vyrazit? Pr Například katedrála svatého zit Víta se veřejnosti otevře té ve 23.25, sloužit bude pražský arcibiskup kardinál Dominik sk Duka. Z kostela Nejsvětějšího m Salvátora v Křižovnickésv ulici bude půlnoční mši přenášet Český rozhlas nebo na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině. Foto Blesk – D. Malík Mutace - Blesk - střední Čechy
Půlnoční mše se bude sloužit v desítkách pražských kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Rubrika: Oblast:
Blesk.cz 22.12.2014 http://www.blesk.cz/clanek/2...v-desitkach-prazskych-kostelu 356 Blesk Praha Internet - Bulvární zpravodajství, společenské magazíny
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Po několika desetiletích v katedrále při půlnoční bohoslužbě zazní Rybova mše vánoční, jeden ze symbolů českých Vánoc. Katedrála se pro veřejnost otevře ve 23:25, kdy začne pásmo slova a koled, věnované Janu Jakubu Rybovi. Tímto kulturním a duchovním zážitkem bude zahájen rok Jakuba Jana Ryby, v němž si lidé připomenou jeho 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí. Na půlnoční mši mohou lidé zajít i do dalších pražských kostelů. Do kostelů a chrámů na Starém městě a Hradčanech Pražané směřují nejraději, pojí jejich návštěvu s procházkou historickým centrem města. Na Hradčanech je možné půlnoční mši navštívit také v klášterním kostele sv. Benedikta nebo ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého. Z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici bude půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Na Novém Městě se lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či
do kostelaNejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulníbazilice sv. Petra a Pavla. Ti, kdo nebydlí v centru a nechtějí se v noci vydávat do města, mohou přijít do kostelů na pražských periferiích. Na Žižkově bude půlnoční v kostele sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, na Smíchově v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici nebo v kostele sv. Gabriela v Holečkově. V Krči budou sloužit půlnoční v kostele sv. Františka z Assisi, na Lhotce v kostele Panny Marie Královny míru, v Hlubočepích v kostele sv. Filipa a Jakuba a v Košířích vkostele sv. Jana Nepomuckého. URL| kostelu
V živém betlémě zapláče novorozený Ježíšek Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Brněnský deník 23.12.2014 http://brnensky.denik.cz/ 299 6 EMA ZEZULOVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Téma Regionální deníky - Jihomoravský kraj
Návštěva betlémů neodmyslitelně patří k vánočním kratochvílím. Jihomoravané si je prohlédnou nejčastěji vkostelech nebo v muzeích. Třeba ve Strážnici na Hodonínsku si připomenou celý vánoční příběh naživo. Kromě dřevěných betlémů objeví na Vyškovsku také svatou rodinu vyrobenou ze slámy. Oblíbené jsou i mechanické jesličky, jedny jsou k vidění v Moravských Budějovicích na Znojemsku. Jižní Morava – Novorozeného Ježíška hlídá Panna Marie a svatý Josef. Dechem ho zahřívají osel a vůl. Z levé strany k jesličkám pospíchají za kometou tři králové s dary. Ze všech stran se k Jezulátku hrnou pastýři a zpívající děti, nad chlévem se vznáší anděl. Tak betlémy zobrazují příběh Vánoc. Návštěvníci jesličky spatří nejčastěji v kostelech. Objeví je však i v muzeu. "Betlémy lidé stavějí už před Vánoci, ale Ježíšek se podle tradice do jesliček ukládá až na Štědrý den," vysvětlila mluvčí brněnského arcibiskupství Martina Jandlová. Největší brněnský betlém měřící dvacet metrů si lidé užijí v brněnském minoritském kostele svatých Janů. Od konce druhé světové války do devadesátých let minulého století ho vyřezával brněnský sochař Jaroslav Vaněk. Postupně přibyla socha Panny Marie a svatého Josefa nebo tři králové. "Dva z chlapců spěchající k jesličkám jsou podobizny Vaňkových synů," objasnil současný farář Robert Mayer. Figurky až metr velké vyřezal Vaněk z lipového dřeva. Pláč Ježíška lidé uslyší v kostele Panny Marie ve Strážnici na Hodonínsku. "Betlém je vždy v lidovém tónu. Návštěvníci uslyší housle i zpívané koledy," uvedla pořadatelka Blažena Bučková. Herci předvedou už pošestnácté putování Panny Marie i příchod tří králů. Bučková dodala, že nejtěžší je najít Ježíška. Je to každoročně některé z narozených dětí. Zpěv ze živého betléma se letos ponese na druhý svátek vánoční. Začne v pět hodin v podvečer. Skoro osmdesát let starý jedinečný betlém stál od roku 1958 v klášteře sester boromejek ve znojemském Hradišti.Řádové sestry se před sedmi lety odstěhovaly. Betlém umístily do třicet kilometrů vzdáleného moravskobudějovického Domu svatého Antonína v Komenského ulici. Lidé si ho prohlédnou od čtvrtka až do šestého ledna. "Většina ze sedmadevadesáti vyřezávaných figurek se hýbe," přiblížil ředitel domova Ladislav Chloupek. Dílo vyrobil za čtyři měsíce roku 1935 řezbář Alois Vajer z Brna ještě ve svých osmasedmdesáti letech. Svatou rodinu v kroji návštěvníci uvidí v břeclavském muzeu pod vodárnou. Keramický glazovaný betlém zasadil Ferdinand Štábla netradičně do podlužské vesnice. Ředitelka muzea Alena Káňová upozornila na fakt, že betlémská chýše se proměnila ve stavení s malovaným žudrem v krajině pozdního léta. Jeden ze tří králů chybí. "I
Ježíšek připomíná narozené krojované pachole se slavnostním hedvábným vyšívaným čepečkem," zdůraznila ředitelka Káňová. Už od první adventní neděle mohou návštěvníci obdivovat slaměný betlém v Ruprechtově na Vyškovsku přímo před chalupou s doškovou střechou z roku 1813. S myšlenkou slaměné svaté rodiny přišla před sedmi lety Světlana Tioková. "Od té doby betlém každé Vánoce postavíme před chaloupku. Žádný program letos nechystáme, stavení je totiž v rekonstrukci," zmínila starostka obce Světlana Švarcová. Betlém stojí za zhlédnutí i v noci, je totiž nasvícený. Autor boskovického betléma z roku 1979 je tamní patriot Jaroslav Koutný. Kulisy znázorňují například boskovický hrad nebo synagogu. I při výrobě téměř čtyřiceti figurek autora inspirovaly konkrétní osobnosti města. "Betlém je dlouhodobě uložený v muzeu v Třebechovicích pod Orebem. V Boskovicích byl k vidění už několikrát. V našem muzeu naposled před dvěma lety. Letos vystavujeme papírové betlémy ze soukromé sbírky," konstatovala ředitelka Muzea Boskovicka Dagmar Hamalová. nejkrásnější betlémy na jižní moravě b betlém v minoritském kostele sv. Janů v Brně, 25. prosince až 11. ledna, 9.00–17.00 b živý betlém v kostele Panny Marie ve Strážnici na Hodonínsku, 25. prosince, 17.00 b boromejský betlém v Domě svatého Antonína v Moravských Budějovicích na Znojemsku, 25. prosince – 6. ledna, 10.00–12.00, 14.00–17.00 b lidový keramický betlém v muzeu v Břeclavi, do 18. ledna, 10.00–17.00 b papírové betlémy v Muzeu Boskovicka v Boskovicích, do 30. prosince, ve všední dny 9.00 – 17.00, o víkendu 9.00–13.00 b slaměný betlém v Ruprechtově na Vyškovsku je venku před tamní doškovou chaloupkou, v noci je osvětlený Foto: HRAD I SYNAGOGA. Boskovický betlém kromě narozeného Ježíška zobrazuje tamní stavby nebo osobnosti. Foto: Deník/Jan Charvát Foto: BETLÉM BOROMEJEK. V Moravských Budějovicích mají mechanizovaný betlém se sedmadevadesáti postavami. Foto: Deník/Vojtěch Smola Foto: NEJVĚTŠÍ V BRNĚ. V minoritském kostele svatých Janů návštěvníci obdivují betlém dlouhý dvacet metrů. Foto: Deník/Attila Racek Foto: SLAMĚNÝ JEŽÍŠEK. V Ruprechtově si lidé prohlédnou slaměnou svatou rodinu před doškovým stavením. Foto: Deník/Michal Kočí Foto: KERAMICKÉ JESLIČKY. V kroji oblečeného Ježíška i svatou rodinu si lidé prohlédnou v břeclavském muzeu. Foto: Deník/Přemysl Spěvák Foto: PLAČÍCÍ JEŽÍŠEK. Ve Strážnici si pro diváky v kostele Panny Marie herci připravili živý betlém s živým Ježíškem. Foto: Deník
Česká republika, země betlémů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika:
Českobudějovický deník 23.12.2014 http://ceskobudejovicky.denik.cz/ 299 21 DENISA HAVELDOVÁ Vánoce
Oblast:
Regionální deníky - Jihočeský kraj
Stavění jesliček má v Česku dlouhou historickou tradici. Snad nejznámějším je slavný Třebechovický betlém. Kromě něho však stojí za vidění i mnoho dalších, méně známých jesliček. 1. BAVOROV V městečku Bavorov poblíž Vodňan najdete mohutný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nejenže jde o jednu z nejvýznamnějších chrámových staveb v jižních Čechách, ale ještě navíc v něm lze spatřit hned dva betlémové skvosty. Zdejší deskový betlém byl objeven teprve v 80. letech 20. století tak trochu kuriózním způsobem.Páter Hobízal, který uklízel s ministrantem horní podlaží chrámu, si unaven sedl na podlahu a z této nezvyklé polohy si všiml, že fošny nejsou na jednom místě položeny pravidelně. Po vyjmutí prken objevil torzo deskového betléma, sestávajícího z jedenácti desek. Na jedné z nich je znázorněn nezvyklý výjev – postava velekněze s obřízkovým nožem. Postava Ježíška nebyla bohužel nikdy nalezena, a proto se do trojrozměrných jeslí nyní vkládá novější figura Ježíška. Stáří betléma je přibližně 250 let. Druhý bavorovský betlém je z dílny F. Charváta z Kutné Hory, z roku 1928. Práce tohoto betlémáře se vždy vyznačují vysokou precizností. Postavy jsou zvláštní tím, že jejich podstavce jsou opatřeny vyrytým jménem místního donátora, který figurku financoval. Betlém však byl později dále doplňován a není tak dílem pouze jednoho řezbáře. Další autoři se však snažili přizpůsobit stylu původních postaviček a celek tak působí velmi malebně. 2. ČESKÁ TŘEBOVÁ Česká Třebová patří k regionům se zajímavou betlémářskou tradicí, kterou lze doložit již na počátku 19. století. Typické jsou pro něj figury malované práškovými barvami. Jako podklad často sloužila použitá lepenka. Zdejší betlémové celky dosahovaly mnohdy výšky až přes šest metrů. Tradici zde však mají i betlémy řezané nebo z hlíny a sádry. Městské muzeum v České Třebové spravuje přes tři desítky betlémových celků různého stáří, materiálů i technik. K největším patří dva betlémy Karla Jankeleho. Jeden je vysoký asi šest metrů a je osazen více než devíti sty figurami, druhý má přes 650 postaviček. K nejzajímavějším však patří mechanický Unzeitigův betlém z 20. let 20. století. Českotřebovský pekař Čeněk Unzeitig (1894–1967), velký milovník betlémů, se rozhodl pořídit si pohyblivý betlém, který se stal kolektivní prací několika autorů. Celkem je zde 81 pohyblivých figurek a 208 statických postaviček. V betlémské krajině se odehrává řada výjevů – uvidíte zde souboj psa s kozlíkem, kominíka lezoucího z komína, malebně působí tekoucí voda či husy plovoucí po hladině rybníčka. 4. KYNŠPERK NAD OHŘÍ K vzácnému baroknímu vybavení zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie patří i pozoruhodný chrámový betlém. Ten je vzácný jednak svým provedením a jednak dobou vzniku. Nejstarší část jeslí by mohla pocházet z roku 1680. Jedná se o jesle s oblékanými figurami, které odpovídají dávnému obyčeji oblékat sochy do šatů, aby byly co nejpodobnější skutečným lidem. Takto zhotovované jesle byly charakteristické pro období baroka a rozšířily se zejména v Itálii, Španělsku, Rakousku a Německu. Jeslí tohoto typu se na území Čech dochovalo jen minimum a patří k nejstarším a nejvzácnějším. Jesle v kostele Nanebevzetí Panny Marie mají několik základních částí – figury lidí a zvířat, závěsný deskový obraz s trojrozměrnou postavou anděla Slávy a celek doplňuje architektura města, vytvořená z větší části v 19. století. Jádro tvoří 27 postav. Viditelné části těla (hlava, ruce, nohy) jsou zhotoveny řezbářsky, stejně jako větší část skeletu. Následně byly figury oblečeny do textilních šatů. Vlasy jsou řezbované, několik postav však má příčesek z pravých vlasů. Jesle mají zhruba stejný počet lidských a zvířecích postav. Patrný je rozdíl v realističnosti zpracování ovcí a velbloudů, vycházející evidentně z toho, jak důvěrně znal řezbář jednotlivá zvířata. 5. OLEŠNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Zcela ojedinělý pohyblivý betlém se nachází v Olešnici, městečku vzniklém při soumarské stezce z východních Čech do Kladska. Jeho tvůrcem je rodák z tehdejší Horní Olešnice Josef Utz (1899–1944). Utz byl ovlivněn zážitkem z dětství, kdy zažil, jak byl v sousedství stojící vodní mlýn přebudován na vodní elektrárnu. Ta ho zcela fascinovala. Ještě před první světovou válkou si nechal doma instalovat dva tkalcovské stavy poháněné elektrickými motory, později si opravil malou tkalcovnu se čtyřmi stavy poháněnými vodou. Textilnímu průmyslu se ale nedařilo a Utz se dostal do dluhů. V té době začal pomýšlet na sestavení velkého mechanického betléma. S řezbou figurek mu pomáhal (radou, ale možná i vlastní prací) velmi dobrý řezbář Wendelin Schmoranz. Jedinečnost betléma spočívá v přirozeném pohybu figur – pasáků i daráků (postavy nesoucí dárek Ježíškovi), kteří se ve dvou symetrických proudech jdou poklonit narozenému Ježíškovi. Utz se chtěl vyvarovat nehnutému postoji figurek na pásech, jak je to obvyklé v jiných pohyblivých betlémech, a proto uvedl do pohybu i jejich ruce a nohy. Umožňuje to poměrně složitý mechanismus –vozíky opatřené kolečky s
gumovými obroučkami, na kterých figury stojí a které jsou posunovány nanýtovanými trny v napnutých řemenech. Zadní osa každého vozíku je provedena jako dvakrát zalomená hřídel, která pomocí táhel umožňuje pohyb nohou a rukou. Jako zkušený mechanik tkalcovských stavů neváhal použít kovové osy, ozubená kola, šneky, kuličková ložiska a další strojírenské prvky. Celá konstrukce pod betlémem je velmi robustní. Další atrakcí je automat na střídavé nasazování přenosek dvou vestavěných gramofonů, které hrají nepřetržitě koledy. Utzovi bohužel nebylo dopřáno započatou práci dokončit. Roku 1944 mu při řezání dřeva na kotoučové pile vymrštěný špalek prorazil lebeční kost. Německá rodina Utzů byla po válce odsunuta, kromě Utzovy manželky Marie, která byla za okupace půl roku vězněna za "protistátní" řeči. Po mnohých odvoláních jí byla navrácena část majetku včetně betléma, brzy se u ní však projevila dlouho potlačovaná duševní choroba a zemřela v roce 1953. Protože nikdy neměli děti, betlém zdědili vzdálenější příbuzní. 3. JIŘETÍN POD JEDLOVOU Zdejší deskový betlém je unikátní nejen v severočeském regionu, ale v celé České republice. Je vystavován o vánočních svátcích v kostele Nejsvětější Trojice. Oltářní obrazy stejně jako zdejší betlém pocházejí z dílny slavné malířské rodiny Birnbaumů. Podle rozměrnosti a náročnosti tohoto betlému je však pravděpodobné, že se při jeho tvorbě uplatnili i další autoři. Původ betléma je datován na přelom 18. a 19. století. V současnosti ho tvoří 18 figur v životní velikosti, malovaných na dřevěných deskách sestavených z prken a vyřezaných podle obrysů postav. Pozadí betléma dokreslují tři rozměrná plátna znázorňující město Betlém. Tento ojedinělý celek je zajímavý svou ikonografií. V současnosti není znám jiný deskový betlém, který by začínal adventní scénou zvěstování Panně Marii. Betlém se začíná stavět v adventní době výjevem Zvěstování – scéna znázorňuje archanděla Gabriela oznamujícího Panně Marii, že počne a porodí syna. Anděl drží v ruce bílou lilii jako symbol Mariiny čistoty a levou rukou ukazuje na bílou holubici Ducha svatého. Tento výjev střídá na Štědrý den scéna Narození Páně, která je již pro betlémy typická – v jeslích leží Ježíšek, u něho je Panna Maria a sv. Josef s pastýřskou holí. Na svátek Tří králů se staví takzvaná tříkrálová scéna, kdy Ježíšek již neleží v jeslích, ale sedí na matčině klíně a adorující pastýře střídají tři králové s průvodem. Vůbec největší vyobrazení tvoří velbloud a kůň se sluhou z tříkrálového průvodu. Vzhledem k tomu, že jde skutečně o pozoruhodný betlém, byl v roce 2009 prohlášen za kulturní památku. 6. NOVÁ PAKA Novopacko patří k významným betlémářským oblastem. Z Nové Paky pochází i známá rodina sochařů, řezbářů a loutkářů Suchardů. Ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kostele sv. Mikuláše v Nové Pace jsou krásné betlémy, jejichž autorem je Jan Mádle, který se vyučil a působil v Suchardově dílně. Jan Mádle byl podle dobových pramenů "člověkem řádným, noblesním a abstinentem". Postavy svých betlémů řezal v oblečení, které se nosilo za jeho dětství. Závěr jeho života byl ale smutný, protože zemřel v bídě a choromyslný. V Městském muzeu v Nové Pace je trvale vystaven velký betlém, jehož autorem je z velké části právě Jan Mádle. U různých příležitostí zde bývají k vidění i další krásné betlémy z Novopacka. za betlémy ? Velmi zajímavým průvodcem po nejkrásnějších betlémech České republiky je kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada). ? Na krásném papíře najdete jednak pěkné fotografie a zároveň zajímavé povídání o historii betlémářství, především o jednotlivých nejcennějších betlémech v Česku. ? Více na Grada.cz. FOTO THINKSTOCK. COM A NAKLADATELSTVÍ GRADA
Malí Ukrajinci zpívali koledy s ruskými dětmi Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Českobudějovický deník 23.12.2014 http://ceskobudejovicky.denik.cz/ 299 5 RADEK GÁLIS Jižní čechy Regionální deníky - Jihočeský kraj
Jižní Čechy – Jestlipak víte, že Ježíšek byl také uprchlík? Před Herodesem musela Svatá rodina uprchnout do Egypta a tenhle biblický příběh útěku do bezpečí se opakuje i po dvou tisících letech, ať už rodiny s dětmi v náručí a majetkem na zádech utíkají ze Sýrie, Konga nebo Ukrajiny. Před Vánoci pozvali klienty žijící na jihu Čech pracovníci Poradny pro cizince a migranty při Diecézní charitě České Budějovice, aby se společně radovali a dali na chvíli zapomenout na trápení, starosti a strach z budoucnosti nebo o blízké, jež nechali ve vlasti. "Oslav Staročeských Vánoc pro děti cizinců v budově českobudějovického Orla se minulé úterý zúčastnila dvacítka lidí," říká Jana Dvořáková, vedoucí poradny. "Původem pocházejí například z Ukrajiny, Ruska nebo Vietnamu. Děti si společně se svými rodiči vyrobily vánoční ozdoby, ozdobily si perníčky a nakreslily vánoční přáníčko. Také si samy vytvořily svícen a pomohly s vystrojením stromečku. Na závěr večera jsme si u rozsvíceného stromku společně zazpívali několik českých koled a děti i dospělí dostali drobné dárečky od Ježíška. Předvánoční akce všechny naladila na nadcházející svátky, ať je slaví v duchu českých či jiných zvyků," pokračuje Jana Dvořáková, která připomíná, že mnozí lidé se mají hůř než my, na což zapomínáme. "V tomto čase většina z nás plánuje oslavu Vánoc, setkání rodiny a přátel a přemýšlí nad tím, jakým dárkem své blízké potěší. Jsou však mezi námi lidé, kteří se musejí myšlenky na oslavy Vánoc se svojí rodinou vzdát. Jde například o občany Ukrajiny, kteří utekli z vlasti kvůli tamějším nepokojům. Leckdy jim byl vybombardován jejich dům, přišli o veškerý majetek a nezbylo jim nic než holý život. Museli se tak rozhodnout, jakým způsobem a kde začít znovu důstojně žít. Spousta z nich se rozhodla zkusit život v Evropě i u nás," říká Jana Dvořáková. "S jejich osudy se nejen v čase předvánočním setkáváme v poradně. Snažíme se jim pomoci, aby zde mohli začít nový život a zapomněli na utrpení," vysvětluje. Jedním ze základních kamenů nového začátku je zajistit legální pobyt v České republice. S tím pomáhá i Diecéznícharita v projektu asistenčních služeb na pracovišti Odboru azylové a migrační politiky v Českých Budějovicích. Cizincům pomůžou při vyplňování žádostí, ale i při hledání zaměstnání, ubytování nebo výuce češtiny. Kromě téhle odborné pomoci potřebují ale i vstřícné přijetí od sousedů. "Nebuďme lhostejní k těmto lidem a neobracejme se k nim zády, neboť každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc druhých," dodává Jana Dvořáková. Kdyby si tak její slova přečetli čeští politici, kteří oddalují rozhodnutí, zda přijmout, či nepřijmout malé syrské uprchlíky. Nebo aspoň zastupitelé měst, kteří můžou poskytnout integrační byty již uznaným žadatelům o azyl. Foto: RADOST. Děti cizinců přijímají vánoční zvyky jako jejich čeští vrstevníci. Foto: Kresba: Václav Johanus Foto: DCH ČB/Jana Dvořáková
Václav Pícha vikář Český Krumlov Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana:
Českokrumlovský deník 23.12.2014 http://ceskokrumlovsky.denik.cz/ 299 2
Autor: Rubrika: Oblast:
pp Českokrumlovsko Regionální deníky - Jihočeský kraj
PŘEDSTAVITELCÍRKVE "Ježíš se narodil jako chudé dítě v jeskyni – v chlévě v tichu Betlémské noci. Narození Ježíše v Betlémě byla největší událost v dějinách lidstva. Vždyť díky tomu počítáme náš letopočet," vyzdvihuje nejpodstatnější z katolické nauky Václav Pícha, vikářčeskokrumlovský, který několikrát byl až v Betlémě; naposledy loni v listopadu. "Měl jsem možnost být mnohokrát v jeskyni narození a dotknout se toho posvátného místa. Právě odtud, kde neustále svítí dvě olejové lampy, se každoročně do celého světa šíří Betlémské světlo. Loni jsem na Poli pastýřů pod hvězdnou oblohou v Betlémě sloužil mši svatou a uvědomil jsem si, že tehdy tam zářily stejné hvězdy jako teď. Byl to úžasný pocit si přímo hmatatelně sáhnout na to, co nám popisují evangelia." Václav Pícha ctí tradice Po modlitbách následuje staročeská večeře, pak půlnoční mše - Pokračování ze strany 2 Co duchovního pro vás znamenají Vánoce? Především jsou to pro mě svátky Božího obdarování člověku. Bůh se stal jedním z nás, a protože se narodil jako chudé dítě, dal tak najevo, jak se ztotožňuje s našimi bolestmi a trápeními a jak mu záleží skutečně na každém člověku. Je zde s námi, abychom nebyli sami. - Vánoce jsou nejen pro křesťany svátky radosti z obdarování a také výjimečné svátky veliké naděje. Narozením Ježíše Krista dostalo lidstvo skutečný smysl života a cíl, který je věčný. O Vánocích si velmi intenzivně uvědomujeme, jak platí slova papeže Benedikta XVI.: "Kdo věří, není nikdy sám." - Jak Štědrý den a Vánoce prožíváte nyní jako kněz? Vánoce jako kněz prožívám celkem stejně jako od malička. Celý Štědrý den je advent. Tento den prožívám v klidu a tichu, neboť advent právě vrcholí. V předvečer Vánoc – na Štědrý večer se pak sejdeme jako rodina a ti nejbližší, moji kaplani – a u stromečku i jesliček se společně modlíme: za mír ve světě, za Svatého otce a našeho biskupa, zakněze, za rodiny, za pronásledované křesťany, za chudé a opuštěné, za nešťastné, za příbuzné a za naše zemřelé. Dotéto modlitby také zahrnuji všechny své živé i zemřelé ovečky. - Co následuje po modlitbě? Po modlitbě si popřejeme a začne tradiční staročeská štědrovečerní večeře: pořádná rybí polévka, kapr a bramborový salát a jiné dobroty. Po večeři si rozdáváme dárky a pak si jdu chvíli odpočinout. Poté se odeberudo své kaple, kde v tichu a modlitbě vydržím až do půlnoční mše svaté. A půlnoční mše je ten vrchol – mší svatou začínají Vánoce. Vkostele to všichni radostně oslavíme. Tím začíná pro křesťany vánoční doba, která trvá až do neděle po Třech králích, tedy do neděle svátku Křtu Páně. Tudíž letošní Vánoce budou trvat až do neděle 11. ledna 2015. - Jak jste vánoční období prožíval ve svém mládí? Jak jsem již uvedl, tedy úplně podobně jako nyní. S tím rozdílem, že jako dítě jsem býval obdarováván mnoha dárky, nyní jsem spíše ten, který obdarovává. Jako dítě jsem se strašně moc těšil na Vánoce, a proto byl advent
pro mě nekonečný. Nyní se úplně stejně jako na Vánoce těším i na adventní období; ale zdá se mi, že utíká velmi rychle. - Jaké jsou podle vás důležité okolnosti narození Ježíše? Narození Ježíše v Betlémě byla největší událost v dějinách lidstva. Vždyť díky tomu počítáme náš letopočet. A Ježíšse narodil jako chudé dítě v jeskyni – v chlévě v tichu Betlémské noci. Co byste popřál nejen čtenářům? Všem přeji radostné prožití Vánoc, hodně pokoje v srdci a dětem hodně dárků. Foto: VIKÁŘ ČESKOKRUMLOVSKÝ. Také páter Václav Pícha bude jíst rybí polévku, kapra a bramborový salát. Foto: Deník / Pavel Pokorný
Dobrá zpráva Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Českokrumlovský deník 23.12.2014 http://ceskokrumlovsky.denik.cz/ 299 1 pp Titulní strana Regionální deníky - Jihočeský kraj
pro všechny Také dnes můžete vidět výjevy, které ukazují poetické zhmotnění počátků Nového zákona. Narození Ježíše můžete zhlédnout v Českém Krumlově, kde v úterý od 16.15 a od 18.30 hodin účinkují občané a soubory města. Díky nim spatříte na druhém zámeckém nádvoří živý biblický obraz prodchnutý zpěvy vánočních koled. Živý Betlém v Horní Plané bude dnes od 18 hodin v novodobé tradici pořádán již po dvacáté. Na náměstí dojde před kostelem sv. Markéty rovněž k předávání Betlémského světla od hasičů. Inscenaci vánočního příběhu místních herců a dětí zpestří i ovečky. Strana9
Kostely ve vánočních přípravách Zdroj: Datum vydání: Moderátor: Relace: Čas vysílání: Rozsah: Hosté: Pořadí: Oblast:
ČT 1 22.12.2014 Ivana ŠMELOVÁ Události v regionech - Brno 30.12.1899 18:19:33 00:01:41 Barbora LUKŠOVÁ, Karel OBRDLÍK 11 Televize
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka: Stovky kostelů a chrámů po celém kraji jsou připravené na vánoční svátky. Farníci je svépomocí vyzdobili na štědrovečerní bohoslužby. Ty ve většině měst začnou v deset hodin večer. Někde se věřící sejdou i o půlnoci.
Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Dvacítka farníků jako brigádníci, za úkol mají kostel svatého Petra a Pavla v Dolních Kounicích připravit na Vánoce. Karel OBRDLÍK, farář, Dolní Kounice: Není to náročné, dělají to lidé ve farním společenství rádi, protože vlastně to dokresluje to vánoční atmosféru a vlastně přináší to radost jak dospělým, stejně tak jako dětem. osoba: Teď jich potřebujeme pět. Pět malých. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Nedílnou součástí vánoční výzdoby jsou v kostelích, stejně jako doma vánoční stromky. Tyto budou stát hned za betlémem. Karel OBRDLÍK, farář, Dolní Kounice: Je to krásný, bude se to, bude se to líbit. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: A stálé místo v chrámové lodi má i tento ručně vyřezávaný betlém. Kostel zdobí už 91 let. Karel OBRDLÍK, farář, Dolní Kounice: Byl kupovaný 19. prosince 1923 od brněnské firmy Emanuela Wernera. Farnost se sbírala na milodary, na sbírky a tento krásný, řezaný, dřevěný betlém stál necelých 5 tisíc korun. osoba: Velblouda někam víc dozadu musíme dát, ten je moc velkej, aby bylo vidět na ty ostatní. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Vánoční atmosféra vládne i v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla, lipový betlém je zatím bez Ježíška. Do jesliček ho uloží až na Štědrý den. Barbora Lukšová, Česká televize. « zpět na obsah
Předvánoční atmosféra v kostelech Zdroj: Datum vydání: Moderátor: Relace: Čas vysílání: Rozsah: Hosté: Pořadí: Oblast:
ČT 1 22.12.2014 Daniela PÍSAŘOVICOVÁ Události 30.12.1899 19:44:57 00:01:45 Barbora LUKŠOVÁ, Karel OBRDLÍK 27 Televize
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Stovky kostelů a chrámů po celé zemi jsou připraveny na vánoční svátky. Farníci je svépomocí vyzdobili na štědrovečerní bohoslužby. Ve většině měst začnou o půlnoci, jinde ale už dřív, třeba v deset hodin večer. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Dvacítka farníků jako brigádníci. Za úkol mají kostel svatého Petra a Pavla v Dolních Kounicích na Brněnsku připravit na Vánoce. Karel OBRDLÍK, farář, Dolní Kounice: Není to náročné, dělají to lidé ve farním společenství rádi, protože vlastně to dokresluje tu vánoční atmosféru a vlastně přináší to radost jak dospělým, stejně tak jako dětem. osoba: Teď jich potřebujeme pět. osoba: Pět. osoba: Pět malých. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Nedílnou součástí výzdoby jsou vánoční stromky. Nazdobit jich farníci musí celkem patnáct. Tyto budou stát přímo u oltáře. osoba: Klidně doprostřed. osoba: Tím placatým? osoba: Je to krásný, bude se to, bude se to líbit. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: A stálé místo v kostele má i tento dřevěný ručně vyřezávaný betlém. Starý je jednadevadesát let a mezi desítkami zvířat nechybí ani ta exotická. Karel OBRDLÍK, farář, Dolní Kounice: Byl kupovaný 19. prosince 1923 od brněnské firmy Emanuela Wernera. Farnost sesbírala na milodary a sbírky a tento krásný řezaný dřevěný betlém stál necelých pět tisíc korun. osoba: Velblouda někam víc dozadu musíme dát, ten je moc velkej, aby bylo vidět na ty ostatní. Barbora LUKŠOVÁ, redaktorka: Vánoční atmosféra vládne i v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla. Lipový betlém je zatím bez Ježíška. Do jesliček ho uloží až na Štědrý den. Barbora Lukšová, Česká televize.
Půlnoční mše se bude sloužit v desítkách pražských kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Rubrika: Oblast:
denik.cz 22.12.2014 http://www.denik.cz/praha/pu...ch-kostelu-20141222-ho50.html 356 Praha Internet - Zpravodajství
Praha - Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození malého Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Dokostelů a chrámů na Starém městě a Hradčanech Pražané směřují nejraději, pojí jejich návštěvu s procházkou historickým centrem města. Na Hradčanech je možné půlnoční mši navštívit také v klášterním kostele sv. Benedikta nebo ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého. Z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici bude půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Mše i v okrajových částech Na Novém Městě se lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či do kostelaNejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulníbazilice sv. Petra a Pavla. Ti, kdo nebydlí v centru a nechtějí se v noci vydávat do města, mohou přijít do kostelů na pražských periferiích. Na Žižkově bude půlnoční v kostele sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, na Smíchově v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici nebo v kostele sv. Gabriela v Holečkově. V Krči budou sloužit půlnoční v kostele sv. Františka z Assisi, na Lhotce v kostele Panny Marie Královny míru, v Hlubočepích v kostele sv. Filipa a Jakuba a v Košířích vkostele sv. Jana Nepomuckého." URL|
Litoměřický biskup Jan Baxant navštíví o Štědrý den nemocné Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Rubrika: Oblast:
denik.cz 22.12.2014 http://www.denik.cz/ustecky-...en-nemocne-20141222-yjjn.html 356 Ústecký kraj Internet - Zpravodajství
Litoměřice - Litoměřický biskup Jan Baxant navštíví ve středu 24. prosince 2014 dopoledne Městskou nemocnici v Litoměřicích, aby se setkal s pacienty, kteří zde budou trávit vánoční svátky, a zaměstnanci, kteří budou mít na Štědrý den službu.
Mons. Jan Baxant se na Štědrý den setkává s pacienty a zaměstnanci litoměřické nemocnice pravidelně. V doprovodu kardiologa a dlouholetého lékaře zdejší nemocnice MUDr. Milana Zbořila obchází oddělení, kde o Vánocích zůstávají pacienti, kteří nemohou být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu propuštěni domů, aby se s nimi osobně pozdravil a povzbudil je. "Navazuje tak na tradici z dob jednoho svých předchůdců, litoměřického biskupa Štěpána kardinála Trochty," uvedla mluvčí Biskupství litoměřického Jana Michálková. Program biskupa: středa 24. 12. 2014 10:00 Návštěva městské nemocnice Litoměřice 16:00 Štědrovečerní mše s rodinami, Litoměřice, děkanský kostel Všech svatých čtvrtek 25. 12. 2014 10:00 Vánoční bohoslužba, Litoměřice, katedrála sv. Štěpána pátek 26. 12. 2014 10:00 Svatoštěpánská poutní slavnost, Litoměřice, katedrála sv. Štěpána středa 31. 12. 2014 16:00 Děkovná bohoslužba, Litoměřice, katedrála sv. Štěpána čtvrtek 1. 1. 2015 10:00 Novoroční bohoslužba, Litoměřice, katedrála sv. Štěpána" URL|
Svíčky s sebou! Skauti opět přináší na Domažlicko Betlémské světlo Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Domažlický deník 23.12.2014 http://domazlicky.denik.cz/ 299 2 mär Domažlicko Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Domažlicko – Než se dostane za okna domovů nebo na vánoční stoly, ochraňují plamínek před větrem či sněhem desítky skautských rukou. Jeho každoroční pouť a šíření celou Evropou je fascinující. Betlémské světlo – symbol míru a přátelství – k nám skauti a skautky přivezou i letos. V sobotu 20. prosince se vlaky rozjel do všech koutů republiky a lidé si jej mohou připálit a odnést do svých domovů. Na Domažlicku budou skauti a skautky rozdávat Betlémské světlo hned na několika místech. Přímo do Domažlic jej vozí členové oddílu Ještěrky až z Plzně. Domažlice a Klenčí Předávat ho budou již tradičně v postranním vchodu kostela Narození Panny Marie na náměstí Míru, a to 24. prosince od 10:00 do 11:30. Stejný oddíl bude také na Štědrý den od 10:00 do 11:00 rozdávat světlo v kostele sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem. Prapořiště
Skauti a skautky ze střediska Lípa Prapořiště přinášejí Betlémským světlem radost svému okolí již asi pět let. Světlo si připalují od domažlických skautů a rozdávají je v Prapořištích a ve Kdyni. Letos je bude možné dostat 23. 12. na Živém Betlému od 16:00 na faře ve Kdyni. Prapořišťští nosí světlo i do Penzionu pro seniory ve Kdyni. Holýšov Již více než 10 let rozdávají Betlémské světlo členové holýšovského oddílu Volný národ, kteří si je vozí stejně jako Domažličtí z Plzně. Proč světlo rozdávají, přiblížil vedoucí oddílu Petr Kolenatý: "Ta symbolika světla, které přijelo až z Betléma, je obrovská a mít takové světlo doma během Vánoc je pro mnohé lidi úžasný zážitek. Pro děti rozdávání světla znamená, že se setkají s lidmi, kterým není "duchovno" ještě úplně lhostejné." Holýšovští skauti a skautky světlo dříve rozdávali v ulicích města, ale nakonec se také přesunuli do kostela, kam si pro světlo přichází mnohem více – nejen věřících – lidí. Světlo zde již rozdávali v neděli, ale bude možné si jej z kostela sv. Petra a Pavla odnést i při mších kdykoliv během Vánoc. Staňkov Betlémské světlo se bude rozdávat i ve Staňkově. Přijít si pro ně můžete do kostela sv. Jakuba Staršího na Štědrý den od 9:00. Tradice z Vídně A jak se vůbec světlo dostane až do našich končin? Plamen každoročně putuje z Betléma do Vídně, kde ho rakouští skauti předají skautským delegacím z celé Evropy. Letos se tak stalo v sobotu 13. 12. 2014 ve 14 hodin v největším vídeňském evangelickém kostele na Lutherplatz 1, Wien–Gumpendorf, kde nechyběli ani Češi. V pátek 19. prosince v 15 hodin světlo v pražské katedrále sv. Víta, VáclavaaVojtěchapřevzaliod skautů a skautek zástupci církví a další významné osobnosti. Den poté – v sobotu 20. prosince – se Betlémské světlo "rozjelo" vlaky do celé republiky. "Pro skauty je Betlémské světlo symbolem míru, přátelství a klidu a jsem moc rád, že právě toto mohou skauti o Vánocích přinášet lidem do jejich domovů," popisuje smysl akce pro skauty a skautky jejich starosta Josef Výprachtický. Světýlko zažehnuté v místě narození Ježíše Krista k nám letos dorazí již po dvacáté páté. Myšlenka šíření předvánočního pokoje a míru vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do téměř třiceti zemí světa. Úplně poprvé plamínek přicestoval v roce 1986 letadlem do Lince, kde se jeho rozdávání stalo součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc postiženým dětem. Knámse Betlémské světlo dostalo až po pádu čtyřicetileté komunistické vlády a v rukou exilových skautů putovalo v prosinci 1989 až pod sochu sv. Václava v Praze. Kam zajít Domažlice – postranní vchod kostela Narození Panny Marie 24. 12. 10:00 – 11:30 Klenčí pod Čerchovem – kostel sv. Martina 24. 12. 10:00 – 11:00 Kdyně – fara 23. 12. 16:00 na Živém Betlémě Holýšov – kostel sv. Petra a Pavla 21. 12. 15:00 – 16:00 Staňkov – kostel sv. Jakuba Staršího 24. 12. od 9:00 Horšov – kostel Všech svatých 24. 12. od 12.00 do 14.00 Foto: BETLÉMSKÉ SVĚTLO se bude opět rozdávat na Štědrý den i v domažlickém kostele Narození Panny Marie. Foto: Deník/Josef Babor
Štědrý večer na náměstí i v kostele Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo:
Havířovský deník 23.12.2014 http://www.havirovsky.denik.cz/ 299
Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
3 TOMÁŠ JANUSZEK Karvinsko a Havířovsko Regionální deníky - Moravskoslezský kraj
Půlnoční mše v kostelích se konají prakticky v každé jednotlivé obci. Jen časy se různí. Bohumín – Už po jednadvacáté stráví stovky lidí z Bohumína a blízkého okolí Štědrý večer společně na náměstí T. G. Masaryka v centru Bohumína. Po štědrovečerní večeři a nadílce pod vánočním stromečkem zamíří na výjimečnou akci v Moravskoslezském kraji nazvanou Na Štědrý večer všichni spolu. S termoskami i něčím ostřejším na zahřátí v kapse se tak mohou potkat s přáteli, vyměnit si i nějaký ten dárek, ale hlavně popřát si pěkné Vánoce i šťastný nový rok. Na zahřátí bude k mání na náměstí i teplá medovina a svařené víno. Zahrát a zazpívat přijede do Bohumína dobová skupina Calata. Tečku za celým programem tradičně udělá speciální vánoční ohňostroj. Pokud se chcete po štědrovečerní večeři trochu provětrat, využijte nabídky Církve bratrské z Havířova, která pořádá tradiční štědrovečerní mši pod širýmnebema to ve 22 hodin na náměstí Republiky. Sejdou se zástupci a příznivci různých církví a křesťanských sborů, kteří zvou na setkání širokou veřejnost. Zkouška hudební aparatury začíná už v devět večer. A také v Orlové se koná štědrovečerní bohoslužba, a sice v Římskokatolickém kostele v OrlovéMěstě. První je v 16 hodin, Půlnoční pak začíná přesně ve 24 hodin. Autobus do staré Orlové pojede od nemocnice v OrlovéLutyni ve 23,14 hodin.
Vánoční akce a bohoslužby Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Havlíčkobrodský deník 23.12.2014 http://havlickobrodsky.denik.cz/ 299 2 red Zpravodajství Regionální deníky - Kraj Vysočina
Havlíčkobrodsko – Pravé vánoční atmosféry si můžete zítra užít hned na několika místech Havlíčkobrodska. V15 hodin zazní například koledy z balkonu Nové radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Zahraje a zazpívá je dechový sextet pod vedením Pavla Kletečky. V Havlíčkově Brodě se budou samozřejmě sloužit i vánoční bohoslužby, a to od 16 a také od 22 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Půlnoční mše svatá je na programu také v chotěbořském kostele sv. Jakuba. Před mší zazní koledy v podání členů Dechového orchestru mladých z místní Základní umělecké školy. Půlnoční se bude sloužit také v Přibyslavi, a to v tamním kostele Narození sv. Jana Křtitele. V šestnáct hodin odpoledne tam mají na programu i Půlnoční dětskou mši svatou. Jiné to nebude ani v Golčově Jeníkově. I tam mají ve 24 hodin naplánovanou tradiční Půlnoční mši v kostele sv. Františka Serafinského.
Andělská hudba se rozléhala malhotickou kaplí Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Hranický týden 23.12.2014 http://hranicky.denik.cz/hranicky_tyden/ 52 2 PAVEL MAŠLAŇ Zpravodajství Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj
Na adventním koncertě Harfa andělům vystoupilo trio z Moravské filharmonie Malhotice – Ovace, které se rozléhaly prostorem kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Malhoticích, mluví za vše. Návštěvníci adventního koncertu Harfa andělům vyprovodili trio z Moravské filharmonie dlouhým potleskem. Zpěv sopranistky Jany Šelleové, doprovázený harfenistkou Anastázií Tomečkovou a houslistkou Milenou Melicharovou, zanechal v posluchačích hluboký hudební zážitek. Sobotní koncert si nenechaly ujít všechny generace, což potěšilo i samotné umělkyně. Celkovou atmosféru však umocnila i skvělá akustika chrámového prostředí. "Hrála jsem tady i před rokem a už tehdy jsem si všimla té vynikající akustiky. Ráda bych si promluvila s nějakým architektem, protože by mě skutečně zajímalo, čím je tato akustika tak mimořádná. Dokonce se v tom skryjí i nějaké ty chybičky," libovala si harfenistka Anastázie Tomečková. Jak potvrdila, akustikamá na celkový dojem hudebníka z koncertu obrovský vliv. "Když slyšíme, že se nám hudba krásně ozývá a zvuk sám stoupá nahoru, je to pro nás krásný pocit," podotkla harfenistka, která na nástroj o šestačtyřiceti strunách hraje už od studií na konzervatoři. "Hlásila jsem se tehdy sice na flétnu, ale nakonec jsem se dostala k harfě. Naštěstí mě ten nástroj chytil natolik, že jsem se mu začala věnovat naplno," dodala. Kulturní výbor v Malhoticích uspořádal koncert s názvem Harfa andělům již podruhé a vše nasvědčuje započaté tradici. "Loňský koncert nebyl adventní, ale vánoční a proběhl jen v podání zpěvu a harfy. Letos byl tedy doplněn o housle. Myslím, že za rok by se vystoupení mohlo uskutečnit znovu. Dělá nám radost, že lidé o něj projevují zájem," sdělila zastupitelka obce Jana Zamzalová. Místostarosta Malhotic Julius Albínyi doplnil, že tradice hudebních vystoupení v kapli by se mohla týkat nejen vánočních svátků, ale i Velikonoc. "O Velikonocích tady vystoupil sbor Cantabille se sbormistryní Markétou Láskovou a doufáme, že se to povede domluvit i pro příští rok. Chtěli bychom takto prostřídat komorní soubor a velký orchestr s doprovodem," prozradil plány místostarosta. Fotogalerii najdete na: www.hranickydenik.cz Foto: ADVENTNÍ KONCERT "Harfa andělům" v kapli v Malhoticích návštěníky nadchl. Foto: Deník/ Pavel Mašlaň
V katedrále při půlnoční mši rozezní varhany Pavel Šmolík Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Chebský deník 23.12.2014 http://chebsky.denik.cz/ 299 19 HANA JOSEFOVÁ Kultura regionu Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Plzeň – Až se zítra o Štědrém večeru rozezní při půlnoční mši varhany v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje, bude za nimi sedět Pavel Šmolík – regenschori této katedrály. - Co vše patří k vašim povinnostem? Regenschori znamená česky ředitel kůru. Jako regenschori katedrály – tedy sídelního chrámu biskupa – mám povinností více. První je klasická – hraji při mších na varhany. Zároveň bych měl při význačnějších příležitostech zajistit větší hudbu ve spolupráci se sbory, které pod katedrálou působí. Další povinnost je dramaturgická – vybírám vhodnou hudbu, která bude znít v katedrále při nejrůznějších příležitostech. Mé povinnosti však jsou nejenkatedrální, ale i diecézní. Mám na starosti organizaci hudebního života v plzeňské diecézi. Připravuji setkáníchrámových sborů a kurzy pro diecézní amatérské varhaníky, na nichž také vyučuji.
- Na varhany v katedrále sv. Bartoloměje hrajete při bohoslužbách pouze vy? Kromě mě v katedrále hraje profesorka Jitka Chaloupková, jinak organolog (pozn. red.: má na starosti stav varhan) plzeňské diecéze, a také Petr Kosina, ten je sice varhaníkem amatérem, ale na velmi vysoké úrovni. - Jaké jsou varhany v katedrále sv. Bartoloměje? Na žádný varhanní nástroj není možné zahrát všechny skladby. Především na starší nástroje se nedá hrát novější hudba. Právě u varhanní literatury se ukáže, jak kvalitní nástroj v kostele je. Při liturgii se jednak hrají liturgické písně, ale také se improvizuje. Při hře spatra se varhaník může nástroji hodně přizpůsobit; ukázat jeho přednosti a neupozorňovat na jeho nedostatky. Katedrální varhany byly postaveny před sto patnácti lety, neboť tehdejším varhaníkům už nevyhovoval barokní nástroj, který v katedrále byl. - A jak vyhovují katedrální varhany současným potřebám? Během let na nich došlo k mnoha úpravám. Varhany stávaly uprostřed kůru, ale za nimi bylo obrovské rozetové okno a farníkům vadilo, že je varhany zakrývají. Požádali stavitele varhan, aby je rozdělil do dvou samostatných skříní, které budou stát po stranách okna. Stavitel varhan s tím nesouhlasil a zákrok provedl jiný varhanář. V šedesátých letech minulého století skončila životnost některých jejich dílů. K opravám byla povolána firma Organa z Kutné Hory. Ta při nutných přestavbách dvě samostatné varhanní věže zase spojila. Je třeba říci, že firma mohla pracovat jen s materiály, které měla k dispozici a ty za mnoho nestály a navíc neměla v republice konkurenci, takže výsledek přestavby tomu odpovídal. Varhany po této opravě byly technicky funkční, ale zvukově hodně poničené. A nyní jsme opět v situaci, že nástroj technicky dosluhuje. Je hratelný, ale po umělecké stránce nevyhovuje. - Jaké máte s katedrálními varhanami plány? Stojíme před otázkou, zda za čtyřicet milionů pořídíme nové, nebo je budeme opravovat. Už v lednu by měl začít plán revitalizace. Máme rozpočet, který se blíží k milionu korun, a díky němu by měly být varhany renovovány tak, aby další desetiletí na ně bylo možné hrát. Opravovat budeme pouze to, co se dá za tuto cenu opravit kvalitně. V první řadě to budou píšťaly, které jsou hodně poničené oním neodborným zásahem z šedesátých let, dále čtyřicet let starý motor ventilátoru a měchy, jež jsou z nevhodné tvrdé a už staré kůže. - Už jste zmínil, že na starosti máte také organizaci hudebního života v plzeňské diecézi. Kolik sborů v ní působí? Asi dvacet. V Plzni a okolí, tedy např. v Dýšině či Městě Touškově, jich je deset. Sbory mají velmi rozdílný počet členů, někde jsou jich desítky, jinde třeba jen dvanáct. Na našich setkáních chrámových sborů se schází okolo sto padesáti zpěváků. Působit v chrámovém sboru je velký závazek, protože některá tělesa zpívají každý týden v neděli na mši. - Kolik sborů má katedrála sv. Bartoloměje? V katedrále jsou tři vokální tělesa. Smíšený sbor Rezonance má velmi dlouhou historie. Vede jej Jitka Chaloupková. Funguje příležitostně, protože nacvičuje i několik měsíců jen velké skladby, které pak provede při významnýchcírkevních svátcích jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Dalším sborem je Katedrální schola, v níž je šestnáct zpěváků a zpěvaček. Vede ji Petr Kryl, sbor zkouší každé pondělí a každou neděli zpívá na mši. A ve sboru Schola Cantorum Pilsensis jsou pouze muži a zpívají gregoriánský chorál, vystupují zhruba šestkrát do roka a vedení tohoto sboru jsem po nástupu do funkce regenschoriho převzal já. - Vy však profesně nepůsobíte pouze v Plzni, ale pendlujete mezi svým rodným městem, Příbramí a Českými Budějovicemi...
V Příbrami jsem dvanáct let působil jako varhaník a později jako regenschori na Svaté Hoře a postupně přibyly i další hudební aktivity. Ještě do konce tohoto roku povedu příbramskou filharmonii, vyučuji tam na základní umělecké škole hru na klavír a vedu příbramský komorní smíšený sbor. V Českých Budějovicích na konzervatoři učím varhanní disciplíny i další předměty. - Dostal jste se k hudbě díky tatínkovi Otovi Šmolíkovi, který byl sice gymnaziálním pedagogem – učil matematiku a fyziku, ale při Gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni založil před padesáti lety soubor Musica Amica, který dodnes koncertuje a s nímž vystupujete i vy... Jistěže v tom asi hrál roli velký příklad otce a jeho koncertů, ale u hudby jsem i díky mamince, která mě u klavíru udržela. PAVEL ŠMOLÍK - Narodil se roku 1979 v Plzni v rodině učitele fyziky a matematiky a nadšeného hudebníka Oty Šmolíka. Absolvoval Konzervatoř v Českých Budějovicích – obor chrámová hudba, hru na varhany jej vyučovala profesorka Jitka Chaloupková. Dále studoval na Akademii múzických umění v Praze obor dirigování. - V letech 2001 až 2013 působil v Příbrami jako varhaník a ředitel kůru na Svaté Hoře u Příbrami, kde také vedl Svatohorský chrámový sbor. - Od roku 2002 vyučuje na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde vede školní pěvecký sbor, vyučuje varhanní i klavírní improvizaci, gregoriánský chorál a dirigování. - Příležitostně se věnuje kompozici zejména chrámové hudby (např. Matoušovy Pašije, drobná moteta, jako například Chvalte ústa a další). - Vede příbramský Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka. S ním dnes (23. 12.) od 18 hod. koncertuje v Kulturním domě v Rožmitále pod Třemšínem. Do konce tohoto roku řídí Příbramskou filharmonii. Foto: PAVEL ŠMOLÍK před varhanami v učebně ve vikariátu v plzeňské Františkánské ulici, kde probíhají varhanní kurzy. Foto: Deník/M. Říský
Špalíček hosty pohladil Českou mší vánoční Jana Jakuba Ryby Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Chebský deník 23.12.2014 http://chebsky.denik.cz/ 299 2 kuč Chebsko Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
KRÁTCE Cheb – Františkánský kostel Zvěstování Panny Marie v Chebu zcela zaplnili hosté vystoupení chebského pěveckého sboru Špalíček. V kostele se nenašlo jediné volné místečko. Návštěvníky neodradila ani velká konkurence v podání koncertu populární Petry Janů v rámci Chebských vánočních trhů, který se odehrával ve stejný čas. Špalíček skvělým způsobem interpretoval Českou mši vánoční Jana Jakuba Ryby. A obecenstvo pak mohlo bouřlivě aplaudovat. Foto:
Sváteční promluvy Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Chrudimský deník 23.12.2014 http://chrudimsky.denik.cz/ 299 3 Bohumil Šitavanc Chrudimsko Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj
Pokoj a radost lidem dobré vůle ! Jedna z katechetek, učitelek náboženství, která mně pomáhá, v jedné hodině řekla:"Cesta pozemským životem, to je cesta pouští. Na poušti cítí člověk Boží blízkost”. Ano, může tomu tak být. Poušť má totiž své oázy. "Poušť je krásná tím, že skrývá někde studnu”, řekl velký francouzský spisovatel. Lidský život se skládá nejen z radostí, ale i starostí, někdy nemalých. Vánoční evangelium v podání vzdělaného Lukáše říká, že v betlémské noci se ozval hlas k těm nejvíce potřebným:"Nebojte se ! Zvěstuji vám velikou radost … Dnes se vám narodil Spasitel – Osvoboditel, Kristus, Pán”. Prožil celý náš život, šel i pouští, byl brutálně zabit, přemohl smrt. Je nejen nejvyšší Pravdou a Láskou,ale stal se i naším lidským bratrem,který nám chce naslouchat. Je to málo ? A tak bych chtěl popřát všem lidem dobré vůle mnoho zdraví, pokoj, radost a velkou naději, o kterou je možné se opřít. O autorovi: Bohumil Šitavan. katolický kněz
Skauti přivezli lidem betlémské světlo Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
infoportaly.cz 22.12.2014 http://www.infoportaly.cz/ka...ivezli-lidem-betlemske-svetlo 356 Jiří Brzóska Stonava Internet - Média, tv, rádia
I letos přivezli skauti do Česka vánoční plamínek Betlémského světla. Světýlko je zažehnuto v Betlémě, odkud se přesouvá do Vídně, a posléze je skauty předáváno dál . Například do Stonavy dorazilo čtvrtou adventní neděli. Stalo se již neodmyslitelnou tradicí, že před Vánocemi přivážejí skauti lidem betlémské světlo, plamen zažehnutý v místě, kde se narodil Ježíš. Do Evropy jej přivážejí rakouští skauti, k nám pak skauti z Brna, kteří jej posílají do všech koutů naší země. Tradičně i do Stonavy. Eduard Konvička, skaut: "Myslím si, že se křesťanství plně shoduje ze skautskými myšlenkami - bratrství, láska, pravdomluvnost. Máme k tomu velice blízko, a proto to rádi děláme. Je to krásná tradice, která osvětluje ty Vánoce." P. Roland Manowski, farář: "Betlémské světlo by mělo přinést do našich příbytků radost, mír a pokoj. Je to betlémské světlo od Pána Ježíše, který je pánem pokoje." anketa, stonavští věřící: "Pro betlémské světlo jsem si přišla, aby nám to ozářilo Vánoce a vneslo do domova takový klid a pokoj." "Betlémské světlo je krásná symbolika propojení místa, kde se narodil Spasitel s naším
domovem. Proto si jej přineseme k našemu stolu, aby náš domov naplnilo láskou a pokojem." "Betlémské světlo si přinesu domů, aby mi připomínalo, že brzy budou Vánoce." Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 v Rakousku. První světlo zažehnuté v místě Kristova narození, tedy v izraelském Betlémě k nám přivezli čeští exiloví skauti v prosinci roku 1989. URL| http://www.infoportaly.cz/ka...ivezli-lidem-betlemske-svetlo
Betlémské světlo, posel, který všechny sbližuje Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Jičínský deník 23.12.2014 http://jicinsky.denik.cz/ 299 3 IVA KOVÁŘOVÁ Jičínsko Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj
Skauti si v sobotu odpoledne převzali na staropackém náměstí betlémské světlo. Může se rozzářit i u vás doma Stará Paka – Halou staropackého nádraží se v sobotu odpoledne nesly koledy. Skauti z Jičína, Nové Paky, Lázní Bělohradu, Jilemnice i Vrchlabí tu čekali na příjezd vlaku s betlémským světlem. Chvíli očekávání si přítomni vyplňovali zpíváním a povídáním. Atmosféra byla naplněna radostí a souzněním. K perónu se najednou přibližoval vlak od Pardubic a vtom se celá masa lidí dala bleskově do pohybu. Všichni uháněli k vlaku, aby si jako první převzali betlémské světlo od skautů, kteří je vlakem z Brna přepravovali do Liberce. Mašinka zůstala na peróně jen pár minutek, mladí i staří si rychle předávali hřejivé poselství s přáním požehnaných Vánoc. "Přijeli jsme z Vrchlabí s vlčaty poprvé," říká Petr Hamerle, který zamířil ještě v sobotu odpoledne se světýlkem do Horního Dvora ke stromečku. Kamarádi pak budou rozdávat světlo na Štědrý den ve Vrchlabí na náměstí T. Masaryka a poté ho roznesou po domácnostech. " Lidé o tom vědí dopředu a už nás očekávají," vysvětluje Petr Hamerle. "Miluji to. Je to o otevření duší, rozdávání úsměvů, většinou roznášení světla ještě doprovází sbírky pro potřebné," pokračuje Hamerle. V Jilemnici si můžete světlo opatřit zítra na náměstí nebo v kostele sv. Vavřince. "Udržujeme ho asi na pěti místech, aby nám nezhaslo. Do Staré Paky jezdíme už zhruba patnáct let," dozvídáme se od Pavla Vitvara, který přijel se skupinkou junáků z Jilemnice a s nimi i Tereza Fišarová. "Cítím se velice dobře, je to nádherné poselství, které předáváme dál." Ojedinělou příležitost si nenechal ujít ani oldskaut Karel Pokorný, který putoval se skauty ze Dvora Králové do Staré Paky vlakem. "Natáčel jsem a měl jsem také čas si s hochy z Hradce Králové, co přepravovali betlémské světlo, povídat. Ve Dvoře na nádraží hráli skauti koledy, bylo to kouzelné," dělí se o své pocity Karel Pokorný, který bude světýlko opatrovat doma a na Štědrý den ho roznese na 28 míst, a to i do Jičína. "Betlémské světlo sbližuje národy, lidi bez rozdílu rasy, bez rozdílu náboženského přesvědčení," poučuje nás. Přijďte si také zapálit svíčku a převzít si poselství, zítra třeba k Valdické bráně v Jičíně nebo do skautské klubovny v Nové Pace. Více snímků najdete také na stránkách www.jicinsky.denik.cz Betlémské světlo – historie
Předávání betlémského světla bylo komunisty potlačováno a první předávka se ve Staré Pace uskutečnila po sametové revoluci, tedy v roce 1990. Symbolika se přitom zrodila v roce 1986 v Rakousku. Snahou každého světla je prozářit tmu… Takhle nějak si to museli říkat i pracovníci rakouského rozhlasu v Linci, když v roce 1986 přemýšleli, jak ozvláštnit sbírku pro zrakově postižené děti, nazvanou Světlo ve tmě. Mohla je také inspirovat pověst italského města Florencie. Římský papež Urban II. (1088–1099) vyzval v té době evropské rytíře, aby zorganizovali válečnou výpravu do Palestiny a osvobodili od mohamedánů především Betlém a Jerusalém – rodiště a hrob Ježíše Krista. Dalo se na ni najmout i několik mládenců z Florencie. Jeden z nich při odjezdu přísahal, že když výpravu přežije a vrátí se, donese do rodného města plamínek ohně z věčného světla, které hoří v Betlémské basilice. Foto:
Vnímejte hlavně dobré zprávy Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Jihlavské listy 23.12.2014 http://www.jihlavske-listy.cz 101 1 Antonín Zvěřina Titulní strana Regionální časopisy - Kraj Vysočina
Rozhovor Převážně o vánočním čase se nesl rozhovor s farářem Petrem Balátem z farnosti v Brtnici. Potvrdil, že svátky jsou pro něj svátkem radosti. - Co pro vás vánoční svátky znamenají? Jen chci v úvodu upozornit, že jsem v Brtnici na faře dva roky, a je to moje první samostatné působení. Vánoce jsou určitě krásné, sladké, hluboké. Pro nás to samozřejmě znamená víc práce, hodně zpovídání, na Štědrý den mám tři půlnoční mše, dá-li se to tak říct. Ale je to pro mě období radosti. Jinak bych toto poslání nemohl vykonávat. - Připravujete se třeba odlišně na kázání? Na Vánoce přijde do kostela i spousta lidí, kteří jej běžně nenavštěvují. To si samozřejmě uvědomuji. Vánoce jsou ale i pro ně důležité, a něco je do kostelů přitahuje, z čehož mám velkou radost. Znamená to méně používat církevní slova, která nemusí být pro někoho srozumitelná. A musím je oslovit, což znamená opravdu pečlivou přípravu. Tito lidé si totiž během jedné mše svaté udělají obrázek o celé církvi. To mě zavazuje. - Kde ty tři půlnoční mše budou? První půlnoční, v uvozovkách, bude od 16 hodin tady, v Brtnici. Ta je určená zejména dětem, půlnoc je pro ně přece jen pozdě. To bývá kostel plný. Další mši svatou sloužím od 21 hodin ve Střížově. V Brtnici se jedná opravdu o půlnoční, začíná ve 24 hodin. Zahájí ji zatroubení na pastýřský roh. Jedná se o bohoslužbu s hudbou. Měl jsem obavu, zda lidé nebudou proti této době protestovat a nebudou bohoslužbu chtít dřív. Není tomu tak, lidé tuto hodinu ctí. - Tady je kostel zasvěcený komu?
Svatému Jakubovi. V Brtnici máme ještě jeden kostel, zámecký, který patřil k zámku, a na starosti ho má také naše farnost. Tam uvažujeme do budoucna o otevření věže a krypty návštěvníkům. V kostele se konají bohoslužby pouze výjimečně. Je to mimořádný kostel, Blahoslavené Juliány. - Setkáváte se v předvánočním čase s lidmi, kteří se již na půlnoční těší? Jsem s lidmi běžně v kontaktu a občas si společně posteskneme, už aby bylo po Vánocích. To je v době předvánočního shonu. Ale cítím, že lidé se na Vánoce těší. A tady je mají spojené i s betlémem. Od dětství se chodí dívat na tentýž betlém a těší se na to, až zase bude poskládaný. Dospělí sice nedávají najevo příliš emoce, ale to se dá poznat, že toto období je pro ně důležité. Že je to dojímá. Ono už toto období začíná na podzim, když se sbírá mech. - To znamená, že tady máte vyhlídnutá místa, kde ho trháte? Místní obyvatelé již vědí, kam na něj mají zajít. Musí se pochopitelně usušit, opravují se figurky. V adventní době se postupně betlém začne skládat. Jedná se o velkou konstrukci a typický betlém pro tuto oblast. Musím uznat, že je to náročná práce. V kostele je zima, a tak pánové, kteří se tím zabývají, tam vydrží tak dvě až tři hodiny. Celý den by to v té zimě nešlo. - Máte historický betlém a víte, kdo ho vyrobil? Musím jen připomenout, že tady mají betlémy velkou tradici. V Brtnici máme betlém, který vytvořil Alois Boudný. Patrně pochází z přelomu 19. a 20. století. - Výzdoba kostela určitě není jen o betlému. Jsem moc rád, že v Brtnici máme velice dobré vztahy s městem. Radnice nám vždy zdarma věnuje do kostelůstromečky. Těch kostelů je víc - Brtnice, Příseka, Střížov a Panská Lhota, těch stromečků potřebujeme opravdu dost. Myslím si, že i výzdoba hraje o Vánocích svoji roli. A mám radost, že se najdou vždy ochotní lidé, kteří nám se vším pomohou. Musíme si uvědomit, že kostel není to, co domácnost, a vyžaduje úplně jinou, bohatší výzdobu. - Máte během Vánoc kostel otevřený mimo mše svaté, aby si ho lidé mohli prohlédnout a podívat na betlém? Na Štědrý den odpoledne ho máme otevřený. Zápasíme ale s dnešní dobou. Můj předchůdce P. Svoboda měl velkou výstavu betlémů, protože byl jejich sběratel, a během ní se něco ztratilo. To mě vede k opatrnosti. Samozřejmě se snažím dobu prodlužovat, ale v kostele jsou i cenné věci, které by mohly případné zloděje přilákat. A sehnat někoho na hlídání o vánočním čase není jednoduché. A jen na doplnění, o betlém se samozřejmě bojí i jeho stavitelé. - Vzpomínáte si na nějaké svoje Vánoce, která byly zcela netradiční? Pocházím z Čejkovic u Hodonína, to znamená ze Slovácka. Tam byly Vánoce vždy velkolepé. Od druhé třídy jsem ministroval, býval na Vánoce sníh, což už zavání nostalgií. Pamatuji se na kácení stromků pro výzdobu kostela, kdy se majitelé lesů předháněli, aby byl v kostele právě jejich strom. Nechyběla u toho ani štamprdlička. Před Brtnicí jsem působil v Brně v katedrále jako pomocný kněz, abych se všemu přiučil. Tam ty vánoční bohoslužby byly velice působivé. - Přece jen, nějaké ty netradiční...
Ještě jsem stihl povinnou vojenskou službu. Na vojně se mně nechtělo příliš poslouchat, přiznám se, že jsem byl trošku zlobivější. Trnul jsem, zda se na Vánoce dostanu domů, nebo ne. Byl jsem na vojně v Hodoníně, tedy kousek od Čejkovic. Dokonce jsem uvažoval, že uteču, ať jsou následky jakékoli. Až na Štědrý den mi řekli, že mám opušťák. Asi viděli, že jako věřící člověk se na ně moc těším, a tak mi je umožnili strávit doma. Možná to byl zásah z vyšších sfér. - Máte na Štědrý den čas si sednout k večeři, chvíli posedět? Jako kněz se učím odpočívat velice intenzivně. Tyto chvíle o samotě určitě potřebuji. Abych si vše srovnal v hlavě. Farníci mě také zvou na štědrovečerní večeři. Snažím se tyto návštěvy spravedlivě střídat, abych nikoho neurazil. Toho si velice vážím, že lidé pozvou kněze. Dá mně to možnost prožít rodinnou atmosféru. - Po půlnoční asi okamžitě zamíříte na lůžko. To ne, pozvu muzikanty na posezení na faru. Otevře se nějaké vínečko, a myslím, že je to správné. Že se lidé potkají a chvíli se tady sedí, a třeba i zpívá. Snažím se, aby byla fara otevřená pro lidi. - A druhý den ráno sloužíte další mši svatou. Myslím si, že ve vánoční atmosféře se únava překonává lépe. Dostávám i dárky, i já se snažím nějaké dárky připravit, člověka ta doba nese. A posunuli jsme začátek ranní mše svaté z osmé hodiny na devátou. Takže čas na odpočinek mám. - Mám pocit, že s nástupem generace mladších farářů se přece jen církev víc přibližuje k lidem. Snažíme se. V Brtnici, v Kamenici, v Lukách nad Jihlavou se vyměnili kněží. Jsme tady skupinka mladších kněží, a vnímám to podobně. Otevírají se takzvané farní kavárny. Lidé se po mši svaté mohou stavit na kávu. Připravujeme Noci kostelů, tábory, chceme, aby fara byla opravdu společenským místem. I ti muzikanti nejsou všichni věřící, o to víc si toho vážím, že na faru zajdou. Musím uznat, že mediální obraz církve není dobrý. Ale málokdo si uvědomuje, co se děje v jednotlivých farnostech. Třeba u nás na faru chodí maminky v rámci mateřského centra. Uspořádáme tady třeba oslavu křtin. Setkávám se se všemi lidmi, a rád. Tohle všechno má smysl, třeba i spolupráce s městem. - Bavíme se o Vánocích, ale tím práce faráře na přelomu dvou roků nekončí. Tak třeba pořádáme Tříkrálovou sbírku. Příští rok to bude třetí ročník, kdy budeme chodit k lidem. To také dá docela dost práce, na druhou stranu přispějeme charitě na pomoc potřebným lidem. Když jsem sem nastoupil, tak mě od této sbírky lidé odrazovali. Že něco takového se tady neuchytí. Při prvním ročníku jsem určité obavy měl. Ale lidé byli velice vstřícní, obdarovávali i koledníky nějakým mlskem. - Jaký je rozdíl mezi adventem a Vánocemi? Mnohým lidem tato období splývají. My se je snažíme rozlišovat. Třeba v adventu nepoužíváme koledy. Ty patří až do doby vánoční. Pro mnoho lidí Vánoce končí už 26. prosince. Myslím si, že je třeba, aby Vánoční doba dozněla a lidé si uvědomili, o co v ní jde. - Takže betlém máte až do Hromnic, 2. února, kdy vánoční čas končí? Dříve to tak bylo, dnes je to trošku jinak, ale betlém máme v kostele určitě až do Hromnic. Ještě v lednu s dětmi vnáboženství zpíváme koledy, i když to asi někteří lidé nechápou.
- A na závěr, co byste popřál lidem do nového roku? Možná bych zdůraznil, aby lidé v sobě nenechali vánoční atmosféru pohasnout. A aby se nenechali odradit špatnými zprávami. Často přehlížíme dobro, které je kolem nás. Bohužel, v médiích převažují špatné zprávy. Ty dobré ani nevnímáme. Do nového roku bych lidem popřál, aby právě dobro intenzivně vnímali. Foto: P. Petr Balát Ilustrační foto archiv JL
Lidé budou o Vánocích navštěvovat kostely. Nejen kvůli půlnočním mším Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Jihlavský deník 23.12.2014 http://wwwjihlavsky.denik.cz/ 299 3 Zdroj www.ibohosluzby.cz Zpravodajství Regionální deníky - Kraj Vysočina
V kostelech po celém Jihlavsku si lidé budou moci prohlédnout například betlémy a odnesou si i betlémské světlo JANA KODYSOVÁ Jihlavsko – Vánoce jsou pro faráře římskokatolické církve po Velikonocích druhým nejnáročnějším obdobím. Oslavuje se totiž narození Ježíše Krista. A i když do kostela v průběhu roku chodí spíše jen věřící, vánoční svátky lákají do kostelů širokou veřejnost. Nejčastěji si lidé chodí prohlédnout betlémy, odnesou si betlémské světlo anebo jdou na půlnoční mši. Jihlavskýkostel tyto možnosti na Štědrý den nabízí. "Ve středu bude v předsíni kostela svatého Jakuba k dispozici v době od půl deváté do jedenácti hodin betlémské světlo," poznamenal farář římskokatolické farnosti u kostela svatého Jakuba v Jihlavě Petr Ivan Božik. V odpoledních hodinách mezi třetí a čtvrtou budou moci zájemci navštívit i betlém, který je v kostele. "Navštívit betlémy ve vánoční době je možné také v ostatních kostelech farnosti asi půl hodiny před bohoslužbami anebo po jejich skončení," dodal Božik, jehož farnost obstarává ještě kostely ve Vyskytné nad Jihlavou a v Rančířově. Podobně to bude také v dalších kostelích napříč Jihlavskem, ve kterých jsou vystavené betlémy. Ty budou přístupné také především v době před bohoslužbami. V Třešti si zpestří Štědrý den odpoledne ještě živým betlémem u místního kulturního domu. Začátky jsou v jednu a ve dvě hodiny odpoledne. Zájemci si mohou vzít betlémské světlo. Vánoční mše JIHLAVA kostel sv. Jakuba Většího 24. prosince 16.00 pro děti 24. prosince 23.00 půlnoční mše 25. prosince 10.30 26. prosince 10.30 kostel sv. Jana Křtitele 24. prosince 17.00 25. prosince 8.00 26. prosince 8.00 TELČ kostel sv. Jakuba Staršího 24. prosince 24.00 25. prosince 7.30, 9.00, 10.30 26. prosince 7.30, 9.00, 10.30 TŘEŠŤ kostel sv. Martina 24. prosince 22.30 25. prosince 9.00 25. prosince 17.30 (sv. Kateřina) 26. prosince 8.00 POLNÁ kostel Nanebevzetí P. Marie 24. prosince 24.00 25. prosince 8.15, 18.00 26. prosince 8.15, 18.00 BRTNICEkostel sv. Jakuba 24. prosince 16.00, 24.00 25. prosince 9.00 26. prosince 9.00 VYSKYTNÁ NAD JIHLAVOU
kostel sv. Vavřince 24. prosince 23.00 25. prosince 11.00 RANČÍŘOV kostel sv. Petra a Pavla 24. prosince 24.00 25. prosince 11.00 NOVÁ ŘÍŠE kostel sv. Petra a Pavla 24. prosince 24.00 25. prosince 8.00, 11.00 26. prosince 8.00, 11.00 KOSTELECkostel sv. Kunhuty 24. prosince 15.30 25. prosince 11.15 BATELOV kostel sv. Petra a Pavla 24. prosince 22.00 25. prosince 8.30 26. prosince 8.30 KAMENICE kostel sv. Jakuba Většího 24. prosince 15.30, 22.00 25. prosince 7.30, 10.45 26. prosince 10.30 DOLNÍ CEREKEV kostel sv. Máří Magdalény 24. prosince 16.00 25. prosince 10.00 26. prosince 10.00 STONAŘOV kostel sv. Václava 24. prosince 24.00 25. prosince 8.15 26. prosince 8.15 VĚTRNÝ JENÍKOV kostel Narození Panny Marie 24. prosince 24.00 25. prosince 9.00, 10.45 26. prosince 10.00 URBANOV kostel sv. Jana Křtitele 24. prosince 23.00 25. prosince 10.30 26. prosince 10.30 Foto: U JAKUBA. V jihlavském kostele svatého Jakuba Většího v centru města budou na Štědrý den dvě bohoslužby. V 16 hodin především pro děti, od 23 hodin půjde o půlnoční mši svatou. Ilustrační foto: Deník/archiv
Nejstarší český zvon pochází ze zábřežské farnosti Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Jižní listy 22.12.2014 http://www.ovajih.cz/view_list.php?section=45 12 20 Michael Kutty Pohled do historie Regionální časopisy - Moravskoslezský kraj
Jen málokdo ví, že patrně nejstarší zvon v republice byl odlit na přelomu 13. a 14. století a pochází z OstravyZábřehu. Zvon dosud považovaný za nejstarší, z roku 1286 v muzeu v Chebu, totiž není domácího původu a byl pro muzeum zakoupen v obchodu se starožitnostmi v Itálii. "Zábřežský zvon z přelomu 13. a 14. století má zcela unikátní plastickou výzdobu, jejíž součástí je i otisk pečetního typáře a gotický štít s českým dvouocasým lvem. Jedná se o historicky i typologicky mimořádnou středověkou kovolijeckou památku, výrazně přesahující obvyklý regionální význam památek tohoto řemesla," říká historik umění Leoš Mlčák v nově vydané publikaci Zámek Zábřeh, jejímiž autory jsou Daniela Hradilová s fotografem Danielem Šírou. Jak se vůbec zvon dostal na území tehdejšího Zábřehu nad Odrou? Pro místní farnost to bylo velké vyznamenání. Malý exkurz do historie nabízí výše zmíněná publikace. Píše se v ní: "Roku 1345 český král Karel IV. Lucemburský vyrazil s vojskem proti slezskému knížeti Boleslavovi, který ohrožoval tehdy českou Vratislav…jeho tažení bylo úspěšné a donutilo Boleslava zavázat se smlouvou k poddanství k české koruně… na zpáteční cestě však krále ve Slezsku zaskočila velká voda - řeka Odra se po vytrvalých deštích vylila z koryta a zaplavila území kolem Zábřehu… aby panovníka náležitě uctili, přivítali ho místní lidé nejen chlebem a solí, ale i dlouhotrvajícím zvoněním na sousedním kostelíku svatého Marka… pro malou vísku bylo velmi náročné postarat se o pohoštění a nocleh početných a vzácných hostů, což král ocenil a na znamení vděčnosti za "zvonivé" přivítání zdejšímu kostelu věnoval "stříbrný zvon"/dle ústně tradované legendy." Gotický zvon není veliký, ale přesto váží 226 kilogramů. Kvůli chemickému složení se mu také říká stříbrný zvon. Obsahuje totiž značnou příměs stříbra, která se do zvonů přidávala jednak kvůli pověrčivosti, často také kvůli mylné představě, že stříbro vylepšuje akustické vlastnosti. V evropském kontextu je naprosto ojedinělý dvojitou "patrovou" korunou zdobenou hlavami řeholníků, patrně benediktinů a na tehdejší dobu je unikátní i svými reliéfy. "Koruna svědčí buď o tom, že zvon byl určen pro klášterní komunitu, nebo byl ulit přímo klášterní hutí, která byla v nejstarších dobách tohoto řemesla doménou především benediktinů," poznamenal dále Leoš Mlčák.
V padesátých letech minulého století byla zvonu nešetrně uřezána horní koruna. "Bylo to proto, aby se vešel do elektrického rozhoupávání. Zvonovina je velice křehká, takže funkce zvonu byla výrazně omezena a zvonilo se jen jedenkrát v roce, a to na velikonoční svátky," uvedl farář Vítězslav Řehulka z římskokatolické farnosti OstravaZábřeh. Donedávna byl zvon uložen v kostele Navštívení Panny Marie (na snímku) postaveném na místě původního zábřežského kostelíka. Před osmi lety se v Brně konala výstava středověkého umění a její pořadatelé požádali o zapůjčení zvonu. "Aby zvon mohl být přístupný veřejnosti, bylo třeba provést odborný znalecký posudek. Souhlasili jsme za podmínky, že zvon bude zrestaurován," řekl dále Řehulka. Od května roku 2007 je zvon zapůjčen Arcidiecéznímu muzeu v Olomouci, kde je součástí stálé výstavy v Menším sklepení v expozici románských a raně gotických artefaktů. "Jediný důvod, proč se tak stalo, je ten, aby byl přístupný veřejnosti. V Ostravě nemáme výstavní prostor," vysvětlil Řehulka. Kvůli své váze musel být zvon vyzdvihnut na podstavec za pomocí kladky a několika silných mužů. "Srdce zvonu se bohužel nedochovalo, proto jsme zvolili umístění na podstavec," uvedl historik Mlčák s tím, že návštěvníci si alespoň budou moci tento skvost prohlédnout skutečně zblízka a třeba si i poklepáním zkusit, jaký má zvuk. Do Ostravy se zvon krátce vrátil před čtyřmi lety, kdy byl součástí výstavy o Janu Lucemburském nazvané Král, který létal. Foto: Michael Kutty Foto: Radovan Šťastný O autorovi: Michael Kutty, s využitím jiných pramenů
Vánoce stráví s rumunskými přistěhovalci Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Klatovský deník 23.12.2014 http://klatovsky.denik.cz/ 299 4 ROSTISLAV KUTĚJ Klatovsko Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Rozhovor s plánickým farářem Miroslavem Dítětem Plánice – O tom, jak prožívají vánoční svátky věřící i ti, kteří v boha nevěří, jsme si povídali s farářem z plánické farnosti Miroslavem Dítětem (na snímku). - Pane faráři, říká se, že Vánoce jsou svátky klidu. Co říkáte předvánočními shonu, který všude kolem panuje? To je prostě realita. Takto současná společnost prožívá vánoční svátky. Svým způsobem je to následek určitého odkřesťanštění naší společnosti. Nadruhou stranu i v tomto trendu je vidět určité pozitivum, protože je vidět touha lidí po tom, že chtějí být šťastní a chtějí dopřát štěstí i svým blízkým. Aačkoli na to možná nejdou tím nejlepším způsobem, pozitivum to je. - Není poněkud paradoxní, že ačkoli je naše společnost z většiny nevěřící, nosí u nás dárky Ježíšek? Ona je otázka, do kolika let na toho Ježíška věří. To je otázka tradice. Někde nosí dárky Ježíšek, jinde Santa Klaus. Na severu jsou to vánoční skřítci. Včásti Itálie je to například škaredá, ale hodná čarodějnice. - Jsou z pohledu katolické církve Vánoce nejvýznamnější svátky? Rozhodně ne. Pro nás jsou nejvýznamnější určitě Velikonoce a kdybychom chtěli být důslední, stojí před Vánocemi ještě i Letnice.
- Už jsme zmínili to, že u nás mnoho lidí nevěří. Přesto jsou kostely o Vánocích zaplněné. Co myslíte, že tam lidi přivádí? To bude mít více důvodů. Lidé tam jdou proto, že věří v narození Krista a jeho vtělení. Jiní tam jdou proto, že mají otevřené srdce a chtějí se jaksi nadechnout té atmosféry. Dalo by se říct, že si chtějí "očuchat" tu nabídku, která se dává. Atřetí skupinou jsou lidé, pro které to je součást vánoční atmosféry. Možná, že cítí boží tajemství, ale neumí ho pojmenovat. - Když to vezmeme z praktického pohledu, každý kněz musí o Vánocích odsloužit více bohoslužeb. Není to náročné? My nemáme ke každému kostelu jednoho faráře. Ta náročnost může být v rovině fyzické nebo zdravotní. Může být i v rovině duchovní a psychické. Dá se říct, že náročné to je, ale to patří k naší duchovní službě, proto tady jsme. - Jaká bude štědrovečerní večeře v Plánici na faře? V Plánici na faře nebude žádná. Já sám navštívím komunitu rumunských přistěhovalců. Oniměk sobě pozvali, mají větší smysl pro komunitu. Již třetí rok za sebou trávím Vánoce u nich. Jsou v očích většinové společnosti určitými outsidery, proto si myslím, že to je vhodný způsob, jak strávit Vánoce. Foto: VÁNOČNÍ přání z klatovského vikariátu.
Vánoce jsou událost dnešního dne, ne dávno minulých dob Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Kolínský deník 23.12.2014 http://www.kolinsky.denik.cz 299 3 JAKUB ŠŤÁSTKA Kolínsko Regionální deníky - Středočeský kraj
Rozhovor s farním vikářem Martinem Sklenářem o Vánocích Kolín – Co Vánoce znamenají pro farního vikáře Martina Sklenáře, a jak se připravuje na půlnoční mši? Nejen na to jsme se ho ptali v našem vánočním rozhovoru. - Spousta lidí, kteří během roku do kostela tolik nechodí, nevynechají půlnoční mši. Čím je zásadnější? Cyklus lidského života je přirozeně postaven na tom, že se střídají běžné situace s těmi významnými, dny všední s těmi slavnostními. Slavnostní okamžiky pak máme častokrát spojené s nějakými tradicemi, které jsou se slavením oněch dní spojeny. Vánoce jsou takovými dny. Všichni, když slyšíme koledy, když jíme cukroví, prostě vnímáme jinou atmosféru těchto dní. A velmi rádi děláme věci, které tuto atmosféru zachycují, či prohlubují. V životech některých lidí jsou Vánoce spojeny s návštěvou kostela, se společným zazpíváním si koled… Proto opakovaně přicházejí o Vánocích do kostela. - Je půlnoční mše jiná, než ostatní?
Obřady půlnoční mše nejsou příliš odlišné od běžných mší. Jsou jen slavnostnější a pro mnoho lidí spojeny s určitými pocity. Domnívám se tedy, že mnoho lidí nepřichází proto, že se v kostele koná něco zásadnějšího – mnohem důležitější jsou velikonoční obřady – ale protože chtějí slavit Vánoce tak, jak jsou zvyklí, s těmi tradicemi, které v jejich rodině k tomu patří. - Na půlnoční přijde tedy více lidí. Jste nervózní? Dokážete odhadnout, o kolik lidí více přijde? O Vánocích slavíme narození Ježíše Krista. Před 2000 lety jej v Betlémě nepřijali, "vyhnali" ho ze svého města. Já vnímám, že v těch, kteří přicházejí o Vánocích do kostela, přichází sám Ježíš. Hlavní otázkou, kterou si kladu, je, co mám dělat, abych ho (je) dobře přijal, abych ho (je) nevyhnal? Jinými slovy, nejsem ani tak nervózní z toho, že přijde více lidí, jako spíše z toho, že přijdou lidé, kteří jindy během roku nepřijdou a nyní jsou mými nejvzácnějšími hosty. Kolik lidí přijde, je těžké odhadnout. V Kolíně se dlouhou dobu půlnoční mše nesloužila. Když se loni znovu začalo, přišlo několik desítek lidí. O počtu to ale skutečně není. I kdyby přišel jediný člověk, právě v tu chvíli vnímám,že v něm oslavuji pravé Vánoce, narození Ježíše Krista. - Předcházejí půlnoční mši pro vás nějaké speciální přípravy? Jak jsem již řekl, půlnoční mše je vlastně stejná, jako většina ostatních. To, čím se tato mše liší, je skladba příchozích lidí. Největší a speciální přípravu si tedy vyžaduje kázání, které se při půlnoční mši pronáší. Je třeba dávat si velký pozor, abych neužíval slova, která jsou pro mě běžná a která mohu říkat těm, ke kterým promlouvám každý týden. Je třeba mluvit jazykem, který je srozumitelný pro ty lidi, kteří právě přicházejí. - Jaké bude téma kázání tento rok? O půlnoční mši se opakovaně snažím ukazovat, že slavení Vánoc není jen připomínkou událostí dávno minulých, tedy připomínkou toho, že přibližně před 2014 lety se narodil Ježíš, ale že je to událost dnešního dne. Právě dnes se může i v našem, v mém životě narodit Ježíš, náš Spasitel, náš zachránce, ten, kdo nás může přivést k pravému štěstí. Snažím se tedy událost Ježíšova narození zasazovat do naší doby. Vletošním roce jsme mohli oslavit 25 let od pádu komunismu, od velké změny v našem národě. V podzimních komunálních volbách v mnoha obcích zvítězila uskupení, která nesou ve svém názvu slovo "změna" – zde v Kolíně vyhrálo toto uskupení dokonce s drtivou většinou. Tento rok znovu ukazoval, jak toužíme po změně. Aprávě narození Ježíše může touto změnou být. Víc už ale k tomu nyní říkat nebudu. Kdo chce kázání slyšet, tak ho zvu na půlnoční mši do kostela Nejsvětější Trojice (klášterní kostel, naproti úřadu práce). - Jak dlouho jste knězem? Dokážete zhodnotit, zda jsou Češi skutečně ateistickým národem, nebo si mladá generace hledá cestu k Bohu? Knězem jsem čtvrtým rokem. Nevím, do jaké míry jsem schopen hodnotit ateismus našeho národa. Domnívám se, že spíše než o ateismu bychom měli mluvit o odmítání patřit k nějaké skupině, nějaké církvi. Když kemně přicházejí žádat rodiče o křest dítěte,mohu se s tímto opakovaně setkávat. Ano, oni chtějí dát dítě pokřtít, protože věří v Boha. Ale nechtějí již moc přijmout, že se tím také stávají členy církve s povinnostmi, které k tomu náležejí. Pokud to tedy mohu zhodnotit na základě této zkušenosti a plošně ji aplikovat na náš národ, tak se domnívám, že nejsmeateistickým národem, ale spíše národem, který si svou víru chce prožívat sám, podle svého – nikdo mi do toho nebude mluvit. Ostatně takový názor můžeme slyšet v mnoha diskuzích. Ona je to ale mnohem složitější otázka, které by bylo třeba věnovat více času. Nazávěr bych chtěl všem popřát požehnané Vánoční svátky. Foto: FARNÍ VIKÁŘ Martin Sklenář hovořil také na basketbalovém vánočním maratonu. Foto: Deník/ Jakub Šťástka
Bohoslužby vnímám jako oslavy Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Mělnický deník 23.12.2014 http://www.melnicky.denik.cz 299 8 Z regionu Regionální deníky - Středočeský kraj
S neratovickým farářem Peterem Kováčem jsme si povídali o Vánocích: - Říkal jste, že každá bohoslužba je pro vás oslavou. Jak taková oslava probíhá? Znamená to ponořovat se hlouběji do tajemství života, což nejde jinak, než mít společnou účast, přemýšlet, rozmlouvat a sdílet radost i bolest, naději i víru... A hledat, jak účinněji posílit lásku, spravedlnost, dobro a vzájemnost mezi jednotlivci jak v celém společenství, tak samozřejmě i k ostatním navenek. - Jaké poselství se věřícím snažíte o Vánocích předat? Na co by se nemělo zapomínat? Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Mesiáš, Pán. (Lk 2,1011) Toto je poselství, jak jej zaznamenal lékař a evangelista Lukáš a jež je už přes dva tisíce let to nejdůležitější, co se zpřítomňuje ve všech kostelích na světě. Když se pozorně a s otevřeným srdcem a myslí zahledíme na všudypřítomnou světelnou výzdobu, dary a dárky věnované milovaným osobám, společné jídlo, radost se vzájemnosti, usednutí k pohádce, kde dobro vítězi nad zlem, nebo touhu projít se zasněženou přírodou, není možné v hloubi srdce popřít neuhasitelnou touhu po plnosti života v lásce, porozumění s lidmi a Bohem, který vše stvořil a povolal k životu. Jednoduše řečeno, Ježíš narozený v Betlémě je Světlo, které nehasne a neoslepuje, je člověkem, přítelem, bratrem, který se zcela a bezpodmínečně daruje každému a nezklame naši důvěru. Jeho dobrota, spravedlnost a láska zvítězila nad bolestí, odmítnutím a smrtí. A konečně jeho upřímnost, čistota a bezelstnost nezahanbuje naši slabost, netečnost a hříšnost, naopak zakrývá ji, vždy připravena odpustit. On pomáhá odpočinout a nabrat sílu, být krásnější a lepší než včera... To jsou pro mě Vánoce – vděčnost za Ježíše Krista a to, jak ji prožívám. To se s větší či menši nešikovností snažím připomínat, povzbuzovat a zároveň povzbuzení i sám přijmout. - Říká se, že o Vánocích by nikdo neměl být sám. Nicméně vám církevní praxe přikazuje žít život poustevníka, tedy bez partnerky a dětí. Jak to snášíte? Poustevník nejsem, i když někdy bych si to rád zkusil. Vám se zdá, že jsem o Vánocích sám? Sama jste přece spočítala množství bohoslužeb. Přidejte návštěvy, každodenní povinnosti, administrativu a letos také Evropské setkání mladých Taizé, kdy budeme v Neratovicích ubytovávat kolem stovky mladých lidí z celé Evropy... Mimochodem, pokud by někdo chtěl tyto návštěvníky hostit, může se mi ozvat, budu rád. Já si o Vánocích spíše hledám chviličku, abych v tichu a klidu poseděl u betlému. Byť nežiju v manželství, osamocený snad nejsem, žiju uprostřed společenství, kde je mnoho lidí, rodin, přátelé, příbuzní, služební a pracovní vztahy… Naopak potkávám lidi, kteří jsou často osamoceni, přestože sami nejsou. - Pocházíte ze Slovenska. Pojedete se za příbuznými podívat? Určitě, ale až v novém roce, můj domov a povinnosti jsou tady v Neratovicích. - Existuje nějaká tradice, bez které si Vánoce neumíte představit?
Přiznám se, že například stromeček doma na faře nemám, stačí mi ty, které jsou v kostelích, ty potěší spolehlivě. Ačkoliv vlastně jeden na faře přece jen mám, a to perníkový, od mámy, který po Vánocích postupně sním ke snídani. Nicméně Vánoce si nedovedu představit bez pěkného, vkusného betlému. Jeden takový mám doma na faře rozložený po celý rok. - Už jen závěrečná otázka. Je něco, co byste vzkázal nebo popřál čtenářům Mělnického deníku? Předně děkuji za pozvání k rozhovoru. Všem lidem přeji požehnané Vánoce, aby zakusili velikou radost, radost nejenom ze všeho, co v následujících dnech potěší naše oči, uši a co nám bude chutnat, ale také radost, kterou, jak věřím, lze s čistým dětským pohledem a upřímností s jistotou zahlédnou, tedy že: Bůh má v nás lidech zalíbení (Lk 2,14) a stálo mu za to stát se jedním z nás a darovat každému poukaz na vydařený život. Není to sice žádná bezstarostná jízda, zato zcela jistě dobrodružná, stejně jako pouť mudrců za Hvězdou. Vizitka Peter Kováč pochází ze slovenského města Čadca. Vystudoval strojnickou fakultu na bratislavské univerzitě a poté teologii v Česku, kde žije už patnáct let. Než přišel do Neratovic, kde působí od podzimu 2012, byl knězem v Nymburce. Pracovně je vždy nejvíce vytížený o víkendu, pokud má volnou chvilku, dělá administrativu nebo si zajde vyvětrat hlavu na farní zahrádku v Kojeticích, kde zároveň i bydlí. "Nejsem osamocený, žiju uprostřed společenství, kde je mnoho lidí, rodin, přátelé, příbuzní, pracovní vztahy..."
Koledy, mše a bohoslužby na Štědrý den v metropoli Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Mutace: Oblast:
Metro 23.12.2014 http://www.metro.cz 244 2 Praha Metro - Praha Celostátní deníky
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu, poslechnout si koledy či půlnoční mši. - Na Staroměstském náměstí zazní Česká mše vánoční od skladatele Jakuba Jana Ryby od 21 hodin. - O půlnoci je v katedrále sv. Víta připravena půlnoční mše. Bude ji celebrovat kardinál Dominik Duka. - Půlnoční mše je nachystána i v kostele sv. Václava na Smíchově. Mše pro rodiče s dětmi zde začíná v 16 hodin. * Mši pro rodiny s dětmi si od 16 hodin připravil i kostel Panny Marie Sněžné. - Ve deset večer je nachystána bohoslužba se zpěvem koled i na Václavském náměstí u sochy sv. Václava. - Vánoční bohoslužbu si přichystal na půlnoc i kostel sv. Havla. Před vchodem do kostela je připraven tradičně i dřevěný betlém. - V kostele sv. Josefa na Malé Straně zazní od 14.00 hodin vánoční koncert Ave Gratia Plena. Poslechnout si můžete Bacha, Vivaldiho či Mozarta. Foto: Ke Štědrému dni patří i řada rodinných tradic. MAFRA Mutace - Metro - Praha
Půlnoční mše se bude sloužit v desítkách pražských kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
metro.cz 22.12.2014 http://www.metro.cz/pulnocni...141222_091125_metro-extra_jbs 356 ČTK Metro / Zábava Internet - Zpravodajství
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození malého Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Dokostelů a chrámů na Starém městě a Hradčanech Pražané směřují nejraději, pojí jejich návštěvu s procházkou historickým centrem města. Na Hradčanech je možné půlnoční mši navštívit také v klášterním kostele sv. Benedikta nebo ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého. Půlnoční v češtině i v angličtině Z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici bude půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Za mší nemusíte do centra Na Novém Městě se lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či do kostelaNejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulníbazilice sv. Petra a Pavla. Ti, kdo nebydlí v centru a nechtějí se v noci vydávat do města, mohou přijít do kostelů na pražských periferiích. Na Žižkově bude půlnoční v kostele sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, na Smíchově v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici nebo v kostele sv. Gabriela v Holečkově. V Krči budou sloužit půlnoční v kostele sv. Františka z Assisi, na Lhotce v kostele Panny Marie Královny míru, v Hlubočepích v kostele sv. Filipa a Jakuba a v Košířích vkostele sv. Jana Nepomuckého. URL|
Chtějí lidem představit objevenou rotundu sv. Václava. 300 let byla považována za ztracenou Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
metro.cz 22.12.2014 http://www.metro.cz/chteji-l...A141222_170138_co-se-deje_jbs 356 ČTK Metro / Události Internet - Zpravodajství
O záchranu a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malé Straně, kterou historikové dlouho považovali za zničenou, se zasazují experti z mnoha různých oborů. Románská památka v areálu budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK potřebuje další archeologický průzkum, čekají ji restaurátorské a stavební práce a náklady na její obnovu jsou deset milionů korun. Většinu potřebných peněz by organizátoři chtěli získat z evropských zdrojů, přispět mohou ale i zájemci, které oslovuje historie či nadšení pro obnovu historického dědictví. Na oplátku mohou v románské stavbě nechat své poselství pro příští generace, uvádí se na speciálně vytvořené webové stránce. Badatelé ji během staletí hledali několikrát Rotunda, která byla více než 300 let považována za ztracenou, byla objevena před deseti lety při rekonstrukci budovy fakulty na Malostranském náměstí. Badatelé ji během staletí hledali několikrát, ale vždy nakonec konstatovali, že zanikla beze stopy při budování jezuitského profesního domu. Pod betonovou podlahou se dochoval mimořádně cenný fragment románské keramické dlažby z 11. století v původním uložení. Také další nález, kamenný kruh z 10. století, svědčí o jedinečném významu tohoto místa pro českou historii, uvádějí odborníci. Nález zbytků původní románské podlahy uvedl rotundu sv. Václava mezi čelní památky románského umění v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad, což představuje necelých pět procent celkové plochy podlahy. Dlaždice náleží k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah. Nazývá se vyšehradská podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Cílem projektu není jen záchrana památky, ale i její zpřístupnění V letech 2004 a 2005 byla provedena první část archeologického průzkumu, akutní záchranné práce, stavební úpravy nezbytné pro uchování historických terénů a zajištěny potřebné klimatické podmínky. Je třeba ale co nejdříve dokončit konzervaci, neboť bez ní by památce hrozil zánik. Cílem projektu není jen záchrana památky, ale i její zpřístupnění. Fakulta zažádala o podporu v rámci projektu Zachování a revitalizace kulturního a přírodního dědictví, který spolufinancují evropské fondy a takzvané norské fondy. Pětinu peněz ale chtějí organizátoři vybrat sbírkou a nabízejí za to třeba umístění osobního poselství dárce příštím generacím - vloží se pod podlahu rotundy. Potřebují získat nejméně 800 tisíc korun Podle výše daru se může dárce těšit na dárkový certifikát, knihu o svatém Václavu, pozvánku na slavnostní otevřenírotundy či kopii románské dlaždice. Dlaždice může být i netradičním dárkem. V první fázi chtějí získat 800 tisíc korun, což je částka nutná pro záchranu památky. Pro to, aby rotunda mohla být zachována i pro příští dobu, by bylo podle organizátorů potřeba dvojnásobek peněz. Jako nejvyšší cíl si dali shromáždění 2,4 milionu, což je suma potřebná pro to, aby rotunda mohla být zpřístupněna veřejnosti. URL|
"Čím dál víc lidí si myslí, že Bůh není nějaká finta" Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
Mladá fronta Dnes 23.12.2014 http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp 299 1 Miloslav Lubas Kraj Liberecký Mladá fronta DNES - liberecký kraj Celostátní deníky
Při Půlnoční mši své posluchače vždycky provokoval. Ne aby je vydráždil, ale aby o sobě začali přemýšlet. Sedmašedesátiletý husitský kněz Aleš Jaluška odsloužil svou první Půlnoční v roce 1973 na Jablonecku. Teď je farářem Husova sboru v Lomnici nad Popelkou. LOMNICE NAD POPELKOU Psal se 24. prosinec 1979 a mladý zarostlý kněz Aleš Jaluška hřímal v kostelíku na Hamrskách v Jizerských horách na "neznabohy", kteří se vypravili na Půlnoční mši jen tak pro zábavu. Bez milosti tehdy připomínal, že většina z nich vystoupala do přeplněného kostela pod Černostudničním hřebenem jenom proto, aby jim vytrávilo po celodenním přecpávání se. Nebo aby je přestal bolet zadek z vysedávání před televizí, která jako štědrovečerní vrchol servírovala k cukroví pravidelně Vánoční koncert Karla Gotta z Lucerny. Dopoledne měl Jaluška předehru ve Skaláku v Českém ráji. Nesloužil tam klasickou mši, ale vzpomínku na horolezce, kteří zesnuli během roku. Zítra tam bude znovu. Bývalý výborný horolezec, účastník dvou himálajských výprav, poprvé promlouval ve Skaláku ke svým kolegům v roce 1970, kdy ještě studoval teologickou fakultu. Při vzpomínce na mrtvé kamarády se mu vždy vybaví jako vzory Vilda Heckel, Arnošt Černík a Valda Karoušek. Všichni tři přišli o život v roce 1970 v Peru pod horou Huascarán poté, co nastalo ničivé zemětřesení. "Lidé, s nimiž jsem se ve Skaláku na začátku sedmdesátých let potkával, tam už chodí se svými šestnáctiletými vnuky," říká Jaluška. "Bohužel se ještě nikdy nestalo, aby během roku někdo z nás horolezců neumřel." Jaluška pokládá ve Skaláku sobě i druhým otázku, proč vlastně člověk přelézá hranici rozumného rizika, proč se žene za pitomým adrenalinem, proč ztrácí reflexy v touze předvést se a machrovat. okračování na straně B3 "Čím dál víc lidí si myslí, že Bůh není finta" B1 dokončení "Měli bychom přemýšlet, proč naši kamarádi zemřeli a co jejich smrt říká nám. Připomínat si jejich chyby, poněvadž stokrát opakovaná pravda se může stát reflexem, díky němuž jednou třeba přežijeme." Půlnoční mše i vzpomínky na mrtvé horolezce ve Skaláku přinášely Jaluškovy problémy s komunistickou Státní bezpečností. "Teď už můžu mluvit svobodně a do potíží bych se dostal jen kdybych urazil prezidenta," podotýká Jaluška. Půlnoční za Husáka, to bylo i těšení na jinotaje V sedmdesátých a osmdesátých letech se lidé při jeho Půlnočních mších mačkali tělo na tělo a někteří stáli venku za otevřenými dveřmi kostela. Těšili se na jinotaje, v nichž se dal najít odpor proti totalitnímu režimu. Kněz tehdy třeba mluvil o Kristovu království, jež není z tohoto světa a není tedy ani republikou a ani jiným státním zřízením. Půlnoční mše v Lomnici nad Popelkou, kam se Jaluška v 90. letech minulého století přestěhoval, navštěvuje méně lidé než před pětatřiceti lety na Hamrskách. A jaký je rozdíl mezi současníky a občany z doby Husákova režimu? "Jsou zklamanější a naštvanější než dříve, kdy si mysleli, že vědí, kdo za to může. Bolševik," tvrdí Jaluška. "Teď si musí přiznat, že za problémy kolem sebe mohou i oni sami." Jen puberťáci se moc neliší. Alkohol jim zatemňuje hlavy a při Půlnoční se předvádějí. "V Lomnici na mě jednou křikli, jestli bych jim taky nedal napít vína," vzpomíná. "Tak sem řekl, že klidně, ale někde jinde. A aby si nepletlikostel s hospodou. Na Hamrskách stála hned vedle kostela sokolovna s kořalnou a před Půlnoční se tam hodně pilo. Ale měl jsem u dveří do kostela ochranku, chlapa jak hrom, automobilového závodníka Láďu Havaru. Někdo si ale stejně občas nedal říct a chtěl se dokonce prát. Tak ho Láďa hodil do závěje a byl pokoj." Vánoce jsou časem na otázky o smyslu života Donedávna Jaluška dělal kaplana a zpovědníka v jednom z nejpřísnějších žalářů v zemi - ve Valdicích. Mezi vězně přicházíval také o Vánocích. "Vánoce v base byly hodně zoufalé. Vězni mě kvůli nim často nenáviděli," upozorňuje Jaluška. "Čekali, že je budu litovat, ale říkal jsem jim - Za to, že tady jste, nemůže žádnýBůh, ale vy sami. Je to vaše dílo. Někoho jste zabili, oloupili a okradli. Udělali jste něco pro radost druhým? Ne. Po vašich prasárnách zůstali zoufalí lidé a vy jste tady v teple bez starostí a ještě nadáváte, že se štědrovečerní salát nedá žrát." Mohl Jaluška se svou přímočarostí ve vězení uspět a pomoci k polepšení těžkých zločinců? "Farář není zedník, aby viděl výsledky svého díla," prohlašuje. "Ale dvacet lidí, s nimiž jsem ve Valdicích pracoval, je venku pět let a zatím nic neprovedli." Podle Jalušky se dá řeč při Půlnoční mši psát pouze ze dvou evangelií - Matoušova a Lukášova. Lukášovo vypráví o radosti z Kristova narození, kterou pastýři zvěstují lidem. Matoušovo pak poskytuje Jaluškovi jako hlavní ideu putování tří králů za smyslem lidské existence.
"Tři králové hledají na cestě za betlémskou hvězdou smysl své existence navzdory nebezpečí, jemuž se vystavují," konstatuje Jaluška. "Nejsou jen čumilové, jsou akční. Nenadávají, že všichni kolem jsou banda podvodníků. Věří, že se narodil někdo, kdo vyvede svět z bordelu a vydávají se za ním, i když ví, že se ze své pouti už nikdy nemusí vrátit." Matoušovo evangelium nabízí farářovi příležitost k úvahám o lidské radosti. "Vánoce by nám měly říci Zkusme se změnit. Zamysleme se, co jsme udělali v uplynulém roce pro radost sobě i druhým. A zeptat se - Víme kudy jít a jak, abychom to dokázali?" říká Jaluška. "Co uděláme, když nám přidají na výplatě? Koupíme si autovatější auta a lepší televize? Nebo přispějeme k tomu, aby ve světě ubylo neradosti?" Přibývá lidí, kteří hledají životní směrovku Pokud země zažila špatný rok, Jaluška se při Půlnoční obrací spíše k Lukášovi, v jehož evangeliu se nachází radost z Kristova narození. Když cítí, že minulý rok nebyl úplně "blbý", dává svým posluchačům skrze Matouše prostor k úvahám o hledání sama sebe. "Ale často spojuji obě evangelia a radost se prolíná s cestou za hledáním smyslu existence," prozrazuje Jaluška. "V posledních letech chodí na Půlnoční zhruba stejně lidí. Zdá se mi ale, že přibývá těch, kteří si myslí, že Bůh není finta a hledají něco, čeho by se mohli chytit směrovku, ukazatel pro své cesty životem." Jaluška vzpomíná na své dětské Vánoce, kdy maminka doma vařila a její dva synové chodili s tatínkem po pražské Libni a docela obyčejně si vyprávěli. "Zůstal ve mně dodnes pocit naprosté pohody a štěstí," svěřuje se. "Teď jsou pro mě Vánoce dobou, kdy se ptám - Jak je to s lidmi kolem tebe? Jsi tady s někým, nebo jen vedle někoho? A proč jsi s ním nebo jen vedle něj? Kolika kamarádům pomůžeš, když to budou potřebovat? A kolik z nich máš jenom proto, že je to pro tebe výnosné?" V Lomnici začne letos Jaluškova Půlnoční už v deset večer. "Skončí v jedenáct a lidé stihnou i Půlnoční v katolickém kostele, kam chodí na Rybovu Svatou mši vánoční," vysvětluje husitský farář. "Ke mně přicházejí spíše na kázání. Jsem totiž hudební dřevo." Jaluškova řeč na Půlnoční není nikdy totožná. "Mí posluchači jsou přece také jiní, ačkoliv jde většinou o stejné lidi," upozorňuje. "Rok, který jsme prožili, nás změnil a kdybych se opakoval jako gramofon, urážel bych je i sebe." Foto: Duchovní Aleš Jaluška je farářem Husova sboru v Lomnici nad Popelkou. Foto: Ota Bartovský, MAFRA O autorovi: Miloslav Lubas, redaktor MF DNES Mutace - Mladá fronta DNES - liberecký kraj
Přehled mší Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
Mladá fronta Dnes 23.12.2014 http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp 299 3 nov Střední Morava Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj Celostátní deníky
Kam v Olomouci na bohoslužbu s dětmi Půlnoční mše vánoční rozezní od 21 hodin olomouckou katedrálu svatého Václava, od 22 a 24 hodin poté pořádají bohoslužbu v chrámu svatého Mořice a o půlnoci v kostele svatého Michala a u dominikánů. Bohoslužba olomouckýchkapucínů začíná v 17.00 a 19.00 a konat se bude v kostele Panny Marie Sněžné. Na Svatém Kopečku začíná o půlnoci a v 16.00. Řada olomouckých chrámů pořádá i takzvanou dětskou bohoslužbu, vydat se na ni můžete dokatedrály sv. Václava a k Michalovi, kde začíná od 15.00. Na Nových Sadech začíná o půl hodiny později a udominikánů ji slouží v 16.00. Přímo na Horním náměstí zase od 22.00 odslouží bohoslužbu baptisté.
Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
Opravovanou katedrálu letos o Vánocích zastoupí kostel svatého Václava Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Moravskoslezský deník 23.12.2014 http://www.moravskoslezsky.denik.cz/ 299 21 ami Deník plus Ostrava Regionální deníky - Moravskoslezský kraj
Ostrava – Ostravané, kteří jsou zvyklí každoročně zavítat na půlnoční a další sváteční mše do katedrály BožskéhoSpasitele v centru Ostravy, musí letos zamířit jinam. Katedrála prochází rozsáhlou rekonstrukcí. "Program bohoslužeb je po celou dobu oprav přesunut do kostela svatého Václava v centru Ostravy. Vkostele bude také instalován betlém z katedrály," říká mluvčí Diecéze ostravskoopavské Pavel Siuda. Děti a rodiče se na něj mohou přijít podívat 24. prosince již ve 13.30 hodin, kdy bude kostel otevřen. Malí návštěvníci zde budou od 14 hodin zdobit vánoční stromek. "Na větvičky navěsí anděly, které si během adventu doma vyrobili," popsal Siuda. Ve 14.30 hodin následuje modlitba růžence za rodiny. V 15 hodin začíná vánoční mše svatá pro rodiny. "Děti předvedou štědrovečerní pásmo o narození Páně. Po mši svaté místní duchovní správce požehná lidem svíčky ke štědrovečerní večeři," doplnil Siuda. Přesně o půlnoci začíná v kostele svatého Václava půlnoční mše svatá. "Hlavním celebrantem bude biskup František Václav Lobkowicz, který bude sloužit mši svatou také v den Slavnosti Narození Páněve čtvrtek 25. prosinceod 9.30 hodin," dodal mluvčí s tím,žebiskupbudesloužitmše svaté v kostele svatého Václava také na závěr roku a na Nový rok. Mše svatá na poděkování za rok 2014 začíná na Silvestra v 15 hodin. Na Nový rok, v den Slavnosti Matky Boží Panny Marie, je začátek mše svaté v 9.30 hodin. Foto: KOSTEL svatého Václava (nahoře) a opravovaná katedrála Božského Spasitele (dole). Snímky: archiv Deníku
Lidé si přejí mít o Vánocích v duši i v srdci pokoj Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Nové Přerovsko - týdeník 23.12.2014 http://www.vlp.cz 52 2 ina Zpravodajství Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj
Přerov – Duchovní posila přerovské nemocnice, sestra Marie Goretti, má napilno obzvláště v období před Vánocemi. Už více než rok působí jako nemocniční kaplanka. Po tři dny v týdnu se snaží dodat nemocným lidem naději, nebo jim přinést útěchu. "Chodím na všechna oddělení, kde si to přejí – od chirurgie přes ortopedii až po internu. Pravidelně obcházím Léčebnu dlouhodobě nemocných," vysvětluje. Speciální program připravila i na Mikuláše a po Novém roce plánuje návštěvu Tří králů. Její práce je rozmanitá. Hlavním posláním sestry Marie, která sloužila rovněž jako zdravotní sestra, je doprovázet nemocné, být s nimi v jejich osamocenosti, kterou pociťují obzvlášť o Vánocích.Věřící mají zájem o svátosti, ale i nevěřící si rádi popovídají.
"Na Štědrý den budeme zpívat společně s mládeží a pracovníky charity koledy nemocným," říká sestra Marie. "Štědrou večeři a svátky prožívám se svými spolusestrami v klášteře v Kroměříži. Začínáme společnou modlitbou vkapli, večeříme v jídelně jako rodina, zpíváme koledy u našeho betlému, u stromečku. Den zakončíme půlnoční Mšísvatou v devět hodin večer," přibližuje. A na jaké Vánoce vzpomíná sestra Marie obzvláště ráda? "Na ty v dětství. Pocházím z velké rodiny, mám pět sourozenců. Už tu přípravnou dobu na Vánoce, říkáme jí advent, jsme jako děti prožívaly velmi intenzivně. Chodili jsme všichni s rodiči ráno, ještě za tmy, na takzvané roráty do kostela. Po cestě jsme se klouzávali a zpívali adventní písně. Bylo to pro nás takové dobrodružství," líčí. "Připravovali jsme tajně dárky rodičům, spíše vyráběli. Neměli jsme tehdy žádné peníze, abychom jim něco koupili. Štědrý den jsme trávili v očekávání, nesměli jsme chodit do jedné světnice, až po večeři. Když tatínek zazvonil na zvoneček, otevřely se dveře od světnice, a byl tam pro nás připravený veliký vánoční stromeček a krásný vyřezávaný betlém se zástupem figurek: pastýřů, lidí, oveček a zvířátek. Betlém jsme dostali od dědečka, vydržela jsem se na něj dlouho dívat," uzavírá dodnes živou vzpomínku. K blížícím se svátkům má pro všechny přání. "Vánoce jsou svátky Boží dobroty a Božíněhy,kdyseBůhpro násstal člověkem. Přejme si navzájem ve světě plném nedůvěry, malomyslnosti a depresí důvěru v možnost pravého štěstí a skutečné naděje, která se opírá o Boha," zakončuje sestra Marie. Foto: MÍT SLUNCE V DUŠI. Jako nemocniční kaplanka působí sestra Marie Goretti v Přerově více než rok. Foto: Iva Najďonovová
Zázrak? Uloupený betlém našli před Vánocemi Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Olomoucký deník 23.12.2014 http://www.olomoucky.denik.cz/ 299 8 Deník/Petra Pášová Olomoucko Regionální deníky - Olomoucký a Zlínský kraj
Pohádky, vánoční cukroví, kapr a bramborový salát, ale také otevřené kostely a betlémy. To vše patří k vánočním svátkům. Pokud byste se na jesličky chtěli zajít podívat, možností je hodně. Olomoucký deník vám přináší několik tipů, kam se v našem regionu stojí za to vydat. Nabízíme vánoční scenérie z Olomouce, Litovle, Červenky, Šternberku nebo Hnojic. Foto: V DÓMU SVATÉHO VÁCLAVA. Betlém v olomoucké katedrále je letitý, tamní kostelník jej odhadem datuje na 20. až 30. léta minulého století. Kulisy jsou však z roku 2008. "Betlém stavíme dva dny a je to náročné. Nejprve se postaví kulisy a pak se dolaďují figurky, kterých je tam několik desítek. Zajímavostí je, že je částečně mechanický, a tak se tam třeba točí panáček, který na věži hlídá celý betlém," uvedl kostelník Antonín Kučera. Betlém už mají postavený, světýlka na něm se však rozsvítí až na Štědrý den při dětské mši v 15 hodin. K vidění bude v kostele sv. Václava až do 2. února. Foto: U MICHALA. Zhruba stoletý betlém zdobí i o letošních Vánocích kostel svatého Michala v Olomouci. Lidé jej najdou uprostřed chrámové lodi vlevo. Tamní betlém obsahuje sádrové postavičky, Panna Marie, svatý Josef a Ježíšek se ale vkládají až na Štědrý den. Kromě samotných jesliček, které tady lidé mohou vidět do 2. února, se vesvatém Michalovi zdobí celý kostel. Foto: Deník/Jiří Kopáč Foto: Deník/Petra Pášová Foto: Deník/archiv Foto: Deník/Jiří Kopáč Foto: Deník/Jiří Kopáč Foto: Deník/Petra Pášová
Foto: V ČERVENCE. Kostel svatého Alfonse v Července na Olomoucku ukrývá betlém starý přes čtyřicet let. Tamní čtyři metry vysoká a zhruba tři metry široká vánoční scenérie je složená z několika betlémů. Malé figurky se staví úplně nahoru do města, větší se rozmísťují po pastvinách a největší postavičky jsou vepředu u chaloupky. Jesličky budou k vidění až do 2. února. Foto: VE ŠTERNBERKU. Také šternberský kostel Zvěstování Panny Marie nedochovalo. "Podle některých českých pamětníků tu vždycky byl, zdobí o Vánocích jesličky. Zpráv o původu betléma se však příliš takže je to pravděpodobně řezbářská práce nebo dar farnímu kostelu ještě od někoho z původních německých obyvatel Šternberku," uvedl Marián Marghold ze šternberské farnosti. Šternberská vánoční 25. do 28. prosince vždy v čase od 10 do 15 hodin. scenérie bude o svátcích k vidění i mimo bohoslužby, a to od Foto: V HNOJICÍCH. Zhruba stoletého, sádrového betlému si v Hnojicích na Olomoucku považují. Už dvacet let totiž mohli slavit Vánoce bez něj. Měsíc před Vánocemi jim tehdy betlém ukradli. To, že se pak asi týden před Štědrým dnem našel, považují stále za zázrak. Figurky jsou sádrové a původní, jen dvě ovečky jsou dřevěné. V Hnojicích, obci o asi pěti stech osmdesáti obyvatelích, mají betlém nazdobený už od soboty. Betlém bude dětem i jejich rodičům přístupný až do 2. února, tedy do Hromnic. Foto: V LITOVLI. Figurky betlému v kostele svatého Marka v Litovli jsou dřevěné a barevné. Velké jsou okolo půl metru a stáří se odhaduje přibližně na 120 let. "Betlém nestavíme dlouho, není to složité, protože jsou postavy velké a je jich okolo patnácti. Naše vánoční scenérie je výjimečná tím, že chaloupky a kulisy namaloval František Flasar, místní umělec a rodák z nedaleké Červenky," uvedl litovelský kněz Josef Rosenberg. K vidění bude při všech bohoslužbách a také ve čtvrtek 25. prosince, a to od 10 do 15 hodin.
Ke Štědrému dni patří i půlnoční mše Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Orlický deník 23.12.2014 http://orlicky.denik.cz/ 299 8 jko Orlicko - u nás doma Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj
Pozvánka Vysoké Mýto – Jako každoročně připravují křesťanské církve působící ve Vysokém Mýtě a nejbližším okolí několik desítek bohoslužeb, setkání a meditačních rozjímání ve vánočním čase, přesněji od "zlaté neděle" po první den nového roku. Letos si vyberou věřící a další zájemci o sváteční atmosféru z nabídky pěti desítek setkání. Římskokatolická farnost zveřejnila přehled více než tří desítek aktivit, mezi nimiž pochopitelně převládají mše. Uskuteční se nejen v chrámu svatého Vavřince, ale i v poutním kostele Zvěstování Páně v Knířově (pětkrát), šestkrát v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vraclavi, další v kostele ve Slatině a v Zámrsku, ale i pětkrát v kapli na faře ve Vysokém Mýtě a další dvě v penzionu pro seniory. Půlnoční mše začne samozřejmě na Štědrý den ve 24 hodin v hlavní lodi Vavřince, Rybovu Českou mši vánoční tady zahraje a zazpívá sbor Ladislava Kully. Poslední bohoslužba v letošním roce začne ve Vysokém Mýtě na Silvestra o půl páté odpoledne, první v novém roce o půl deváté ráno, také ve Vysokém Mýtě. V neděli 28. prosince se uskuteční pět bohoslužeb, na Štědrý den a na Nový rok po čtyřech. Českobratrská církev evangelická připravuje na Štědrý den na desátou hodinu večerní společně s husitskou církví ekumenickoubohoslužbu v kostele evangelické církve. Nový rok začne církev bohoslužbou v devět hodin ráno. Bratrská církevuspořádá mj. 26. prosince v Šemberově divadle benefiční 15. vánoční koncert "Ke slávě tvé" jako poprockové Vánoce. Začne se v pět hodin odpoledne, současné křesťanské světové písně přednesou poprocková skupina NAAM, Rock Solid Band a další účinkující. Pořadatelé hodlají výtěžek z koncertu věnovat místní organizaci Naděje pečující o seniory. Silvestrovská slavnost začne v poslední den roku v 17 hodin, její součástí se stane dražba, jejíž výtěžek obohatí konto zřízené pro děti adoptované na dálku. Bratrská jednota baptistů uspořádá první svátek vánoční setkání
"Rozbal si svůj dárek". Církev československá husitská dala o sobě vědět tradiční charitativní akcí "Medovina pod vánočním stromem". Církev připraví samozřejmě několik bohoslužeb v Husově sboru a v lidovém dřevěném karpatském kostelíku Všech svatých na dobříkovské návsi. Úplně první mše této církve blížícího se roku začne 1. ledna v deset hodin v Husově sboru. Foto:
Pokoj a radost lidem dobré vůle! Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Orlický deník 23.12.2014 http://orlicky.denik.cz/ 299 3 BOHUMIL ŠITAVANC Orlicko Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj
Sváteční promluva Jedna z katechetek, učitelek náboženství, která mně pomáhá, v jedné hodině řekla: "Cesta pozemským životem,to je cesta pouští. Na poušti cítí člověk Boží blízkost.” Ano, může tomu tak být. Poušť má totiž své oázy. "Poušť je krásná tím, že skrývá někde studnu,” řekl velký francouzský spisovatel. Lidský život se skládá nejen z radostí, ale i starostí, někdy nemalých. Vánoční evangelium v podání vzdělaného Lukáše říká, že v betlémské noci se ozval hlas k těm nejvíce potřebným: "Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost… Dnes se vám narodil Spasitel – Osvoboditel, Kristus, Pán.” Prožil celý náš život, šel i pouští, byl brutálně zabit, přemohl smrt. Je nejen nejvyšší Pravdou a Láskou, ale stal se i naším lidským bratrem, který nám chce naslouchat. Je to málo? A tak bych chtěl popřát všem lidem dobré vůle mnoho zdraví, pokoj, radost a velkou naději, o kterou je možné se opřít. O autorovi: BOHUMIL ŠITAVANC, katolický kněz Brandýs nad Orlicí
Já bych rád k Betlému, k Ježíšku malému Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Orlický deník 23.12.2014 http://orlicky.denik.cz/ 299 3 daf, jko Orlicko Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj
Ústí n. O., Vysoké Mýto – K vánočním tradicím patří i živé betlémy. V Ústí nad Orlicí se uskuteční na svátek svatéhoŠtěpána 26. 12. od 15 hodin. Na náměstí program zahájí děti z tanečního oboru ZUŠ pod vedením Pavlíny Lipenské. Zazní zvěstování pastýřům a vánoční koledy, průvod se svatou rodinou se vydá ke kostelu. Chybět nemají ani živá zvířata. "Výtěžek sbírky bude určen na podporu nového adoptivního syna Arona Falleira," dodávají organizátoři. Kdo si s sebou přinese lucerničku, může si odnést i betlémské světlo. Štědrý den oživí "živý betlém" u kostela Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě. Také toto vystoupení se stalo neodmyslitelnou součástí svátečních dnů. Ekumenická sešlost (uspořádají ji všechny křesťanské církve působící ve městě) tady začne ve dvě hodiny odpoledne, betlém se živými postavami ji bezpochyby zpestří.
Jesličky instalované v části chrámu svatého Vavřince se zpřístupní po čtyři odpoledne, a to na Štědrý den od tří do čtyř hodin, pak na Hod boží vánoční, na Štěpána a na Nový rok vždy mezi druhou a čtvrtou odpolední.
Pavel Šmolík rozezní při půlnoční mši katedrální varhany Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Plzeňský deník 23.12.2014 http://plzensky.denik.cz/ 299 19 HANA JOSEFOVÁ Kultura regionu Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Plzeň – Až se zítra o Štědrém večeru rozezní při půlnoční mši varhany v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje, bude za nimi sedět Pavel Šmolík – regenschori této katedrály. - Co vše patří k vašim povinnostem? Regenschori znamená česky ředitel kůru. Jako regenschori katedrály – tedy sídelního chrámu biskupa – mám povinností více. První je klasická – hraji při mších na varhany. Zároveň bych měl při význačnějších příležitostech zajistit větší hudbu ve spolupráci se sbory, které pod katedrálou působí. Další povinnost je dramaturgická – vybírám vhodnou hudbu, která bude znít v katedrále při nejrůznějších příležitostech. Mé povinnosti však jsou nejenkatedrální, ale i diecézní. Mám na starosti organizaci hudebního života v plzeňské diecézi. Připravuji setkáníchrámových sborů a kurzy pro diecézní amatérské varhaníky, na nichž také vyučuji. - Na varhany v katedrále sv. Bartoloměje hrajete při bohoslužbách pouze vy? Kromě mě v katedrále hraje profesorka Jitka Chaloupková, jinak organolog (pozn. red.: má na starosti stav varhan) plzeňské diecéze, a také Petr Kosina, ten je sice varhaníkem amatérem, ale na velmi vysoké úrovni. - Jaké jsou varhany v katedrále sv. Bartoloměje? Na žádný varhanní nástroj není možné zahrát všechny skladby. Především na starší nástroje se nedá hrát novější hudba. Právě u varhanní literatury se ukáže, jak kvalitní nástroj v kostele je. Při liturgii se jednak hrají liturgické písně, ale také se improvizuje. Při hře spatra se varhaník může nástroji hodně přizpůsobit; ukázat jeho přednosti a neupozorňovat na jeho nedostatky. Katedrální varhany byly postaveny před sto patnácti lety, neboť tehdejším varhaníkům už nevyhovoval barokní nástroj, který v katedrále byl. - A jak vyhovují katedrální varhany současným potřebám? Během let na nich došlo k mnoha úpravám. Varhany stávaly uprostřed kůru, ale za nimi bylo obrovské rozetové okno a farníkům vadilo, že je varhany zakrývají. Požádali stavitele varhan, aby je rozdělil do dvou samostatných skříní, které budou stát po stranách okna. Stavitel varhan s tím nesouhlasil a zákrok provedl jiný varhanář. V šedesátých letech minulého století skončila životnost některých jejich dílů. K opravám byla povolána firma Organa z Kutné Hory. Ta při nutných přestavbách dvě samostatné varhanní věže zase spojila. Je třeba říci, že firma mohla pracovat jen s materiály, které měla k dispozici a ty za mnoho nestály a navíc neměla v republice konkurenci, takže výsledek přestavby tomu odpovídal. Varhany po této opravě byly technicky funkční, ale zvukově hodně poničené. A nyní jsme opět v situaci, že nástroj technicky dosluhuje. Je hratelný, ale po umělecké stránce nevyhovuje.
- Jaké máte s katedrálními varhanami plány? Stojíme před otázkou, zda za čtyřicet milionů pořídíme nové, nebo je budeme opravovat. Už v lednu by měl začít plán revitalizace. Máme rozpočet, který se blíží k milionu korun, a díky němu by měly být varhany renovovány tak, aby další desetiletí na ně bylo možné hrát. Opravovat budeme pouze to, co se dá za tuto cenu opravit kvalitně. V první řadě to budou píšťaly, které jsou hodně poničené oním neodborným zásahem z šedesátých let, dále čtyřicet let starý motor ventilátoru a měchy, jež jsou z nevhodné tvrdé a už staré kůže. - Už jste zmínil, že na starosti máte také organizaci hudebního života v plzeňské diecézi. Kolik sborů v ní působí? Asi dvacet. V Plzni a okolí, tedy např. v Dýšině či Městě Touškově, jich je deset. Sbory mají velmi rozdílný počet členů, někde jsou jich desítky, jinde třeba jen dvanáct. Na našich setkáních chrámových sborů se schází okolo sto padesáti zpěváků. Působit v chrámovém sboru je velký závazek, protože některá tělesa zpívají každý týden v neděli na mši. - Kolik sborů má katedrála sv. Bartoloměje? V katedrále jsou tři vokální tělesa. Smíšený sbor Rezonance má velmi dlouhou historie. Vede jej Jitka Chaloupková. Funguje příležitostně, protože nacvičuje i několik měsíců jen velké skladby, které pak provede při významnýchcírkevních svátcích jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Dalším sborem je Katedrální schola, v níž je šestnáct zpěváků a zpěvaček. Vede ji Petr Kryl, sbor zkouší každé pondělí a každou neděli zpívá na mši. A ve sboru Schola Cantorum Pilsensis jsou pouze muži a zpívají gregoriánský chorál, vystupují zhruba šestkrát do roka a vedení tohoto sboru jsem po nástupu do funkce regenschoriho převzal já. - Vy však profesně nepůsobíte pouze v Plzni, ale pendlujete mezi svým rodným městem, Příbramí a Českými Budějovicemi... V Příbrami jsem dvanáct let působil jako varhaník a později jako regenschori na Svaté Hoře a postupně přibyly i další hudební aktivity. Ještě do konce tohoto roku povedu příbramskou filharmonii, vyučuji tam na základní umělecké škole hru na klavír a vedu příbramský komorní smíšený sbor. V Českých Budějovicích na konzervatoři učím varhanní disciplíny i další předměty. - Dostal jste se k hudbě díky tatínkovi Otovi Šmolíkovi, který byl sice gymnaziálním pedagogem – učil matematiku a fyziku, ale při Gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni založil před padesáti lety soubor Musica Amica, který dodnes koncertuje a s nímž vystupujete i vy... Jistěže v tom asi hrál roli velký příklad otce a jeho koncertů, ale u hudby jsem i díky mamince, která mě u klavíru udržela. PAVEL ŠMOLÍK - Narodil se roku 1979 v Plzni v rodině učitele fyziky a matematiky a nadšeného hudebníka Oty Šmolíka. Absolvoval Konzervatoř v Českých Budějovicích – obor chrámová hudba, hru na varhany jej vyučovala profesorka Jitka Chaloupková. Dále studoval na Akademii múzických umění v Praze obor dirigování. - V letech 2001 až 2013 působil v Příbrami jako varhaník a ředitel kůru na Svaté Hoře u Příbrami, kde také vedl Svatohorský chrámový sbor. - Od roku 2002 vyučuje na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde vede školní pěvecký sbor, vyučuje varhanní i klavírní improvizaci, gregoriánský chorál a dirigování. - Příležitostně se věnuje kompozici zejména chrámové hudby (např. Matoušovy Pašije, drobná moteta, jako například Chvalte ústa a další). - Vede příbramský Komorní smíšený sbor Dr. Vladimíra Vepřeka. S ním dnes (23. 12.) od 18 hod. koncertuje v Kulturním domě v Rožmitále pod Třemšínem. Do konce tohoto roku řídí Příbramskou filharmonii.
Foto: PAVEL ŠMOLÍK před varhanami v učebně ve vikariátu v plzeňské Františkánské ulici, kde probíhají varhanní kurzy. Foto: Deník/M. Říský
Jak prožít Vánoce podle biskupa Františka Radkovského Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Plzeňský deník 23.12.2014 http://plzensky.denik.cz/ 299 2 Plzeňsko Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Vánoce jsou beze sporu nejpopulárnějšími svátky. Jak se k nim postavit a jak je prožít? Věřící křesťané to mají jednodušší, prožívání Vánoc jim určuje jejich obsah. Obsahem Vánoc je oslava narození Ježíše Krista, zakladatele křesťanství. Křesťané věří, že on je Bůh, Boží Syn, který přijal z Panny Marie naše lidství, a přišel, aby naučil lidi poznávat Bohaa žít ve vzájemné lásce. Věří, že zemřel za všechny lidi na kříži, aby všechny vysvobodil od zla hříchů. Třetí den vstal z mrtvých (to oslavujeme o Velikonocích) a lidem tak dal naději, že každý člověk má šanci překonat vlastní smrt a žít dál v novém životě u Boha. Navíc to znamená, že člověk není "osamocený poutník v hlubinách vesmíru”, ale tvor chtěný a milovaný Bohem, že o každém člověku Ježíš Kristus ví a stojí mu za to, aby se k němu snížil a umřel za něho. Proto nepřišel na svět jako dospělý, ale jako malé dítě závislé na druhých, přišel do chudých poměrů a dal se poznat pastýřům, lidem na okraji tehdejší společnosti. To je tedy, stručně řečeno, duchovní obsah Vánoc, jak ho chápou křesťané. Přitom si uvědomují, že narozením Ježíše Krista jsou všichni lidé mimořádně obdarováni Boží blízkostí a že je dobře na tento dar reagovat tak, že se sami staneme darem pro druhé, především pro ty nejbližší. Je zvykem tuto skutečnost daru zviditelnit dárky, které si dáváme, a gratulacemi, které si vzájemně posíláme a vyslovujeme. Vánoce jsou tak především svátky vzájemného obdarování. Je však důležité si uvědomit, že tyto dary a gratulace mají jen zástupnou roli, že tím skutečným darem druhým lidem máme být my sami: svojí laskavostí a vlídností, vzájemným odpuštěním a smířením, ochotou vzájemně si naslouchat a sdílet se a mnoha dalšími postoji a vlastnostmi, které zpříjemňují a prohlubují naše mezilidské vztahy. A v tom už vůbec není nutné rozlišovat mezivěřícími a nevěřícími, protože na této všeobecně lidské rovině se všichni můžeme a musíme sejít, chcemeli, aby náš život byl dobrý a pohodový. Všechny ostatní vánoční zvyky a obyčeje, byť sebekrásnější, jsou jen věci navíc. Naše dobré vzájemné vztahy však zůstávají základem k dobrému prožití Vánoc. Přejme si a udělejme všechno pro to, abychom letošní Vánoce dokázali prožít šťastně a radostně. Foto: « zpět na obsah
Česká republika, země betlémů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Plzeňský deník 23.12.2014 http://plzensky.denik.cz/ 299 20 Publicistika Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj
Stavění jesliček má v Česku dlouhou historickou tradici. Snad nejznámějším je slavný Třebechovický betlém. Kromě něho však stojí za vidění i mnoho dalších, méně známých jesliček. 1. BAVOROV V městečku Bavorov poblíž Vodňan najdete mohutný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nejenže jde o jednu z nejvýznamnějších chrámových staveb v jižních Čechách, ale ještě navíc v něm lze spatřit hned dva betlémové skvosty. Zdejší deskový betlém byl objeven teprve v 80. letech 20. století tak trochu kuriózním způsobem. PáterHobízal, který uklízel s ministrantem horní podlaží chrámu, si unaven sedl na podlahu a z této nezvyklé polohy si všiml, že fošny nejsou na jednom místě položeny pravidelně. Po vyjmutí prken objevil torzo deskového betléma, sestávajícího z jedenácti desek. Na jedné z nich je znázorněn nezvyklý výjev – postava velekněze s obřízkovým nožem. Postava Ježíška nebyla bohužel nikdy nalezena, a proto se do trojrozměrných jeslí nyní vkládá novější figura Ježíška. Stáří betléma je přibližně 250 let. Druhý bavorovský betlém je z dílny F. Charváta z Kutné Hory, z roku 1928. Práce tohoto betlémáře se vždy vyznačují vysokou precizností. Postavy jsou zvláštní tím, že jejich podstavce jsou opatřeny vyrytým jménem místního donátora, který figurku financoval. Betlém však byl později dále doplňován a není tak dílem pouze jednoho řezbáře. Další autoři se však snažili přizpůsobit stylu původních postaviček a celek tak působí velmi malebně. 2. ČESKÁ TŘEBOVÁ Česká Třebová patří k regionům se zajímavou betlémářskou tradicí, kterou lze doložit již na počátku 19. století. Typické jsou pro něj figury malované práškovými barvami. Jako podklad často sloužila použitá lepenka. Zdejší betlémové celky dosahovaly mnohdy výšky až přes šest metrů. Tradici zde však mají i betlémy řezané nebo z hlíny a sádry. Městské muzeum v České Třebové spravuje přes tři desítky betlémových celků různého stáří, materiálů i technik. K největším patří dva betlémy Karla Jankeleho. Jeden je vysoký asi šest metrů a je osazen více než devíti sty figurami, druhý má přes 650 postaviček. K nejzajímavějším však patří mechanický Unzeitigův betlém z 20. let 20. století. Českotřebovský pekař Čeněk Unzeitig (1894–1967), velký milovník betlémů, se rozhodl pořídit si pohyblivý betlém, který se stal kolektivní prací několika autorů. Celkem je zde 81 pohyblivých figurek a 208 statických postaviček. V betlémské krajině se odehrává řada výjevů – uvidíte zde souboj psa s kozlíkem, kominíka lezoucího z komína, malebně působí tekoucí voda či husy plovoucí po hladině rybníčka. 3. JIŘETÍN POD JEDLOVOU Zdejší deskový betlém je unikátní nejen v severočeském regionu, ale v celé České republice. Je vystavován o vánočních svátcích v kostele Nejsvětější Trojice. Oltářní obrazy stejně jako zdejší betlém pocházejí z dílny slavné malířské rodiny Birnbaumů. Podle rozměrnosti a náročnosti tohoto betlému je však pravděpodobné, že se při jeho tvorbě uplatnili i další autoři. Původ betléma je datován na přelom 18. a 19. století. V současnosti ho tvoří 18 figur v životní velikosti, malovaných na dřevěných deskách sestavených z prken a vyřezaných podle obrysů postav. Pozadí betléma dokreslují tři rozměrná plátna znázorňující město Betlém. Tento ojedinělý celek je zajímavý svou ikonografií. V současnosti není znám jiný deskový betlém, který by začínal adventní scénou zvěstování Panně Marii. Betlém se začíná stavět v adventní době výjevem Zvěstování – scéna znázorňuje archanděla Gabriela oznamujícího Panně Marii, že počne a porodí syna. Anděl drží v ruce bílou lilii jako symbol Mariiny čistoty a levou rukou ukazuje na bílou holubici Ducha svatého. Tento výjev střídá na Štědrý den scéna Narození Páně, která je již pro betlémy typická – v jeslích leží Ježíšek, u něho je Panna Maria a sv. Josef s pastýřskou holí. Na svátek Tří králů se staví takzvaná tříkrálová scéna, kdy Ježíšek již neleží v jeslích, ale sedí na matčině klíně a adorující pastýře střídají tři králové s průvodem. Vůbec největší vyobrazení tvoří velbloud a kůň se sluhou z tříkrálového průvodu. Vzhledem k tomu, že jde skutečně o pozoruhodný betlém, byl v roce 2009 prohlášen za kulturní památku.
6. NOVÁ PAKA Novopacko patří k významným betlémářským oblastem. Z Nové Paky pochází i známá rodina sochařů, řezbářů a loutkářů Suchardů. Ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kostele sv. Mikuláše v Nové Pace jsou krásné betlémy, jejichž autorem je Jan Mádle, který se vyučil a působil v Suchardově dílně. Jan Mádle byl podle dobových pramenů "člověkem řádným, noblesním a abstinentem". Postavy svých betlémů řezal v oblečení, které se nosilo za jeho dětství. Závěr jeho života byl ale smutný, protože zemřel v bídě a choromyslný. V Městském muzeu v Nové Pace je trvale vystaven velký betlém, jehož autorem je z velké části právě Jan Mádle. U různých příležitostí zde bývají k vidění i další krásné betlémy z Novopacka. 4. KYNŠPERK NAD OHŘÍ K vzácnému baroknímu vybavení zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie patří i pozoruhodný chrámový betlém. Ten je vzácný jednak svým provedením a jednak dobou vzniku. Nejstarší část jeslí by mohla pocházet z roku 1680. Jedná se o jesle s oblékanými figurami, které odpovídají dávnému obyčeji oblékat sochy do šatů, aby byly co nejpodobnější skutečným lidem. Takto zhotovované jesle byly charakteristické pro období baroka a rozšířily se zejména v Itálii, Španělsku, Rakousku a Německu. Jeslí tohoto typu se na území Čech dochovalo jen minimum a patří k nejstarším a nejvzácnějším. Jesle v kostele Nanebevzetí Panny Marie mají několik základních částí – figury lidí a zvířat, závěsný deskový obraz s trojrozměrnou postavou anděla Slávy a celek doplňuje architektura města, vytvořená z větší části v 19. století. Jádro tvoří 27 postav. Viditelné části těla (hlava, ruce, nohy) jsou zhotoveny řezbářsky, stejně jako větší část skeletu. Následně byly figury oblečeny do textilních šatů. Vlasy jsou řezbované, několik postav však má příčesek z pravých vlasů. Jesle mají zhruba stejný počet lidských a zvířecích postav. Patrný je rozdíl v realističnosti zpracování ovcí a velbloudů, vycházející evidentně z toho, jak důvěrně znal řezbář jednotlivá zvířata. 5. OLEŠNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Zcela ojedinělý pohyblivý betlém se nachází v Olešnici, městečku vzniklém při soumarské stezce z východních Čech do Kladska. Jeho tvůrcem je rodák z tehdejší Horní Olešnice Josef Utz (1899–1944). Utz byl ovlivněn zážitkem z dětství, kdy zažil, jak byl v sousedství stojící vodní mlýn přebudován na vodní elektrárnu. Ta ho zcela fascinovala. Ještě před první světovou válkou si nechal doma instalovat dva tkalcovské stavy poháněné elektrickými motory, později si opravil malou tkalcovnu se čtyřmi stavy poháněnými vodou. Textilnímu průmyslu se ale nedařilo a Utz se dostal do dluhů. V té době začal pomýšlet na sestavení velkého mechanického betléma. S řezbou figurek mu pomáhal (radou, ale možná i vlastní prací) velmi dobrý řezbář Wendelin Schmoranz. Jedinečnost betléma spočívá v přirozeném pohybu figur – pasáků i daráků (postavy nesoucí dárek Ježíškovi), kteří se ve dvou symetrických proudech jdou poklonit narozenému Ježíškovi. Utz se chtěl vyvarovat nehnutému postoji figurek na pásech, jak je to obvyklé v jiných pohyblivých betlémech, a proto uvedl do pohybu i jejich ruce a nohy. Umožňuje to poměrně složitý mechanismus –vozíky opatřené kolečky s gumovými obroučkami, na kterých figury stojí a které jsou posunovány nanýtovanými trny v napnutých řemenech. Zadní osa každého vozíku je provedena jako dvakrát zalomená hřídel, která pomocí táhel umožňuje pohyb nohou a rukou. Jako zkušený mechanik tkalcovských stavů neváhal použít kovové osy, ozubená kola, šneky, kuličková ložiska a další strojírenské prvky. Celá konstrukce pod betlémem je velmi robustní. Další atrakcí je automat na střídavé nasazování přenosek dvou vestavěných gramofonů, které hrají nepřetržitě koledy. Utzovi bohužel nebylo dopřáno započatou práci dokončit. Roku 1944 mu při řezání dřeva na kotoučové pile vymrštěný špalek prorazil lebeční kost. Německá rodina Utzů byla po válce odsunuta, kromě Utzovy manželky Marie, která byla za okupace půl roku vězněna za "protistátní" řeči. Po mnohých odvoláních jí byla navrácena část majetku včetně betléma, brzy se u ní však projevila dlouho potlačovaná duševní choroba a zemřela v roce 1953. Protože nikdy neměli děti, betlém zdědili vzdálenější příbuzní. za betlémy
Velmi zajímavým průvodcem po nejkrásnějších betlémech České republiky je kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada). Na krásném papíře najdete jednak pěkné fotografie a zároveň zajímavé povídání o historii betlémářství, především o jednotlivých nejcennějších betlémech v Česku. Více na Grada.cz. FOTO THINKSTOCK. COM A NAKLADATELSTVÍ GRADA O autorovi: TEXT DENISA HAVELDOVÁ
Skauti přivezli lidem betlémské světlo Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
polar.cz 22.12.2014 http://www.polar.cz/zpravy/a...ivezli-lidem-betlemske-svetlo 356 Jiří Brzóska Stonava Internet - Média, tv, rádia
I letos přivezli skauti do Česka vánoční plamínek Betlémského světla. Světýlko je zažehnuto v Betlémě, odkud se přesouvá do Vídně, a posléze je skauty předáváno dál . Například do Stonavy dorazilo čtvrtou adventní neděli. Stalo se již neodmyslitelnou tradicí, že před Vánocemi přivážejí skauti lidem betlémské světlo, plamen zažehnutý v místě, kde se narodil Ježíš. Do Evropy jej přivážejí rakouští skauti, k nám pak skauti z Brna, kteří jej posílají do všech koutů naší země. Tradičně i do Stonavy. Eduard Konvička, skaut: "Myslím si, že se křesťanství plně shoduje ze skautskými myšlenkami - bratrství, láska, pravdomluvnost. Máme k tomu velice blízko, a proto to rádi děláme. Je to krásná tradice, která osvětluje ty Vánoce." P. Roland Manowski, farář: "Betlémské světlo by mělo přinést do našich příbytků radost, mír a pokoj. Je to betlémské světlo od Pána Ježíše, který je pánem pokoje." anketa, stonavští věřící: "Pro betlémské světlo jsem si přišla, aby nám to ozářilo Vánoce a vneslo do domova takový klid a pokoj." "Betlémské světlo je krásná symbolika propojení místa, kde se narodil Spasitel s naším domovem. Proto si jej přineseme k našemu stolu, aby náš domov naplnilo láskou a pokojem." "Betlémské světlo si přinesu domů, aby mi připomínalo, že brzy budou Vánoce." Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 v Rakousku. První světlo zažehnuté v místě Kristova narození, tedy v izraelském Betlémě k nám přivezli čeští exiloví skauti v prosinci roku 1989. URL| http://www.polar.cz/zpravy/a...ivezli-lidem-betlemske-svetlo
Koledy jsou klipy o Vánocích Zdroj: Datum vydání:
Právo 23.12.2014
Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
http://pravo.novinky.cz/ 299 10 Pavel Karban Severní Morava a Slezsko Právo - severní Morava a Slezsko Celostátní deníky
EMERITNÍ BISKUPKA CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ JANA ŠILEROVÁ: Knězem je od roku 1974, působila ve Vratimově, Kunčicích pod Ondřejníkem, Frenštátě pod Radhoštěm, od roku 1984 je farářkou v Rychvaldu a Bohumíně. V letech 1999 až 2013 byla olomouckou biskupkou, první ženou vbiskupském úřadu v postkomunistické Evropě. - Co vy a Vánoce? Prosím vás, položte mi lepší otázku. Co asi dělá farář o Vánocích? Kněz slouží každý den, pro nás jsou to dny pracovní, lépe řečeno služební. V jedné věci je tomu možná jinak. Nestáváme se tak často obětí toho vnějšího šílenství, které je ale zbytečné, a záleží jenom na každém, jak si Vánoce udělá. Když někdo říká: Už aby bylo po Vánocích, tak sám o sobě vypovídá, že se mu smrskly do vaření, pečení, uklízení, shánění, lítání po obchodech. To potom nejsou Vánoce. - Nejsou dnešní Vánoce jiné svátky, než jak si je pamatujeme z dětství? Dětská paměť uchovává Vánoce jinak. Já si pamatuju Vánoce z 50. let minulého století. Byly chudé, ale pořád znamenaly advent – zpověď – kostel – narození Krista Pána. A jak vy si je pamatujete? Kolik vám je let? - Dvaačtyřicet. To jste zrovna jako moje dcera. Vy si z Vánoc jako dítě nemůžete pamatovat, že vaše maminka stála fronty na mandarinky, banány, punčocháče, vajíčka, toaletní papír, skoro na všechno. Takže když dneska lidé stojí nějakou krátkou frontu někde na poště a nadávají, ztratili paměť. Nejen ve starší generaci, ale i v nás narozených po válce byla náboženská výchova dost hluboko vložená. Když se dnes zeptáte, co to jsou Vánoce, lidi ani nevědí, že je to svátek narození Ježíše Krista, že je to symbolické datum historické postavy Ježíše z Nazareta. V těch 50. letech to lidé věděli. Co potom udělal komunistický režim? Řečeno zjednodušeně slovy Zápotockého: Ježíšek zestárl a je z něho děda Mráz. A vidíte, jak to všechno vzalo za své. Zestárl Zápotocký a je někde na pravdě Boží, předpokládejme. Děda Mráz je kdovíkde v Kremlu a Ježíšek je tady pořád. Komunistický režim v tom nadělal paseku, ale vidíte, že marně. Dva tisíce let se tady pořád slaví narození Krista Pána. Bůh je věčný a Kristus je přece jen slavnější než John Lennon. I když Lennona miluju. (úsměv) - Jste duchovní Církve československé husitské. Nakolik se Vánoce v Církvi československé husitské liší od Vánocřímskokatolických? V ničem, Vánoce všech křesťanů jsou stejné. Narození Krista Pána, jesličky, betlém, Marie, Josef. Jde o základní zvěst. Pro dnešní dobu možná důležitější než jindy: Nebojte se, dnes se vám narodil Spasitel! Protože strach je svazující. Je to asi nejhorší skutečnost lidského života: od strachu mít odvahu říct, co si myslím, až po strach z toho, že umřu a co bude. Strach je hrůzný. Proto ono: Nebojte se! Když už lidé shánějí po obchodech, tak ať poslouchají koledy, které ze všech stran zní, protože to jsou teologické klipy, které vypovídají, o co o Vánocích jde. A není to mít se dobře, usmažit kapra, mít volno, nechodit do práce, do školy. Jde o radost z narození Spasitele. Nedávno jsem viděla vánoční stromek, na jehož špici byla vločka. Co to je? V Betlémě vločka těžko byla, tam nebyl ani vánoční stromek. Vločka nahradila betlémskou hvězdu. A tehdy jsem si uvědomila, jak plíživě
a nenápadně vyprazdňujeme své duchovní dědictví. Neuvědomujeme si, jak neblahé důsledky pro naši civilizaci to v budoucnosti může mít. - Jste duchovní a žena. Takže když jste měla děti doma, jaké jste měli Vánoce? Jasně, to jsem pekla, vařila, smažila. Bylo to úplně stejné jako v jiných rodinách. - Jak jste to stíhala? Dalo se to stihnout? Všechny ženy to přece stihnou. Kdysi i dnes. - Jaké vánoční zvyky držíte? Všechny, pocházím z jižní Moravy, z katolické rodiny. V každém případě základní osou byla cesta do kostela. - Chodili jste i na roráty? To ne, to se po dětech nechtělo. - Jak budete trávit letošní Štědrý večer? Mohla bych chodit do rodin, raději ale zůstávám na Štědrý večer sama, s Terezou z Avily, z té si čtu. Pak salát, řízek. A v osm hodin se už začínají trousit z celého okolí ovečky a to je radost. V Rychvaldu máme půlnoční v devět večer, aby se zase dostali lidi domů. - Řízek, nebo rybu? Z našeho místního rybářství kluci vždycky dovezou rybu. Ostatně ryba, řecky Ichthys, znamená: Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel. A cukroví stejně nejím, i když mi hodné ovečky napečou. Na Silvestra, kdy mám narozeniny a všichni mi přijdou gratulovat, to zase snědí. Prostě pro křesťana leží Vánoce v něčem jiném. Nejde o to, si je užít, ale prožít. A to je na každém z nás. Jak si to uděláte, takové to máte. Okna vás přežijí, ale radost a čas, který jste nevěnovali třeba dětem, rodině a bližním, ten nevrátíte. Prostě pro křesťana leží Vánoce v něčem jiném. Nejde o to, si je užít, ale prožít Foto: Vánoce jsou pro Janu Šilerovou dny pracovní, resp. služební. Foto PRÁVO – Pavel Karban Mutace - Právo - severní Morava a Slezsko « zpět na obsah
Půlnoční mše bude v desítkách kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz:
Právo 23.12.2014 http://pravo.novinky.cz/
Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
299 10 ČTK Praha - Střední Čechy Právo - Praha - střední Čechy Celostátní deníky
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Po několika desetiletích v katedrále při půlnoční bohoslužbě zazní Rybova mše vánoční, jeden ze symbolů českých Vánoc. Katedrála se pro veřejnost otevře ve 23.25, kdy začne pásmo slova a koled věnované Janu Jakubu Rybovi. Tímto kulturním a duchovním zážitkem bude zahájen Rok Jakuba Jana Ryby, v němž si lidé připomenou jeho 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí. Na půlnoční mši mohou lidé zajít i do dalších pražských kostelů. Do kostelů a chrámů na Starém Městě a Hradčanech Pražané směřují nejraději, spojují jejich návštěvu s procházkou historickým centrem města. Na Hradčanech je možné půlnoční mši navštívit také v klášterním kostele sv. Benedikta nebo ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého. Zkostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici bude půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Na Novém Městě lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostelasv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulní bazilice sv. Petra a Pavla. Mutace - Právo - Praha - střední Čechy « zpět na obsah
Vánoce v Brně slaví také Arabové z Izraele Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Mutace: Oblast:
Právo 23.12.2014 http://pravo.novinky.cz/ 299 11 Jan Trojan Jižní Morava - Vysočina Právo - jižní Morava - Vysočina Celostátní deníky
Samir Asfour slaví s manželkou, zetěm a dcerou a se svojí vnučkou i se švagrem křesťanské Vánoce. Jako všichni tuzemští křesťané. Dopřejí si smaženého kapra, bramborový salát, půjdou také na půlnoční. Jak napovídá jméno, Asfour je Arab. Narodil se a žil v Izraeli, v Brně vystudoval Vysoké učení technické, stavebním inženýrem byl promován v roce 1978. Dnes provozuje se zetěm Mazenem Farahem bistro s arabskými specialitami v Hybešově ulici, je také odborníkem na arabskou kuchyni.
"V Izraeli mívají křesťané více chodů, je to nádherné jídlo. Třeba rostbíf s arabskou rýží nebo vepřové ledvinky stočené jako roláda v omáčce s dušenou zeleninou. Samozřejmě nesmí chybět arabský salát," říká Asfour a doplňuje sladké speciality, mezi něž také patří knaki. Kozí sýr a vlasové nudličky zalité cukrovou vodou s medem, k tomu příchuť, třeba růže... Po krátkém působení v Brně po promoci se Asfour s manželkou odstěhovali do Izraele. "Těsně před vypuknutím první války v Perském zálivu – 15. ledna 1991 – jsem poslal ženu s již třemi dcerami zpět do tehdejšího Československa. V březnu jsem přijel za nimi. Od té doby žijeme v Brně a do Izraele jezdíme na návštěvu. Důvodem k návratu byla změna politického režimu, očekávání vstupu České republiky do Evropské unie a také neklid vIzraeli," vypráví Asfour. O své rodině říká, že patří k významným v severoizraelském městě Haifa – žije tam už půl tisíciletí, dokonce tam po ní pojmenovali jednu z větších ulic. "Nikdo neví, odkud pocházíme, zdali jsme potomci Féničanů nebo Řeků. Původně jsme nicméně obyvatelé Palestiny," pokračuje Asfour s tím, že v bezmála 300tisícové Haifě žije židovská a arabská populace v pohodě, včetně křesťanské minority. Křesťané jsou podle něj ve všech arabských zemích i v Izraeli respektováni. Mají obvykle vyšší vzdělání, chovají se evropsky. Asfour, stejně jako jeho původní krajané, ovládá kromě mateřské arabštiny hebrejštinu, oba jazyky se v Izraeli na základních školách vyučují, úředním jazykem je samozřejmě hebrejština. K tomu ovládá angličtinu a francouzštinu, které se učil od první třídy. V roce 1999 založil ing. Asfour v brněnské Olympii bistro, další v nákupním centru Futurum, třetí v královopolském Tesku. Po roce se vrátil do svého oboru projektantastatika, ale stýskalo se mu po pohostinské činnosti, proto si od února 2014 otevřeli se zetěm bistro v Hybešově ulici. "Rádi bychom působili na frekventovanější ulici blíž centru města. Chodí k nám stále více lidí, arabská jídla se ale více hodí pro servírování v restauraci. Jenže v Brně jsou nehorázně vysoké nájmy, vyšší než v New Yorku či v Haifě," stěžuje si jednašedesátiletý Asfour. Arabská jídla se více hodí pro servírování v restauraci Samir Asfour, arabský křesťan žijící v Brně Arabský salát podle ing. Samira Asfoura Smíchejte pokrájená rajčata, okurky, cibuli, čerstvou mátu peprnou, olivový olej, pokapejte šťávou z čerstvého citrónu a osolte. Poměr jednotlivých ingrediencí záleží na vás. Je to velice svěží jídlo, říká zkušený odborník. Foto: Samir Asfour a Mazen Farah v arabském bistru v Hybešově ulici v Brně. Foto PRÁVO – Jan Trojan Mutace - Právo - jižní Morava - Vysočina
Kam vyrazit na půlnoční mši? V Praze se uskuteční v desítkách kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
prazskypatriot.cz 22.12.2014 http://www.prazskypatriot.cz...skutecni-v-desitkach-kostelu/ 356 ČTK Pražský život Internet - Zpravodajství
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození malého Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Dokostelů a chrámů na Starém městě a Hradčanech Pražané směřují nejraději, pojí jejich návštěvu s procházkou historickým centrem města. Na Hradčanech je možné půlnoční mši navštívit také v klášterním kostele sv. Benedikta nebo ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého.
Z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici bude půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Na Novém Městě se lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či do kostelaNejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulníbazilice sv. Petra a Pavla. Ti, kdo nebydlí v centru a nechtějí se v noci vydávat do města, mohou přijít do kostelů na pražských periferiích. Na Žižkově bude půlnoční v kostele sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, na Smíchově v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici nebo v kostele sv. Gabriela v Holečkově. V Krči budou sloužit půlnoční v kostele sv. Františka z Assisi, na Lhotce v kostele Panny Marie Královny míru, v Hlubočepích v kostele sv. Filipa a Jakuba a v Košířích vkostele sv. Jana Nepomuckého. V Praze 11 můžete zavítat do Kostela sv. Františka z Assisi a také do Komunitního centra matky Terezy. Půlnoční bude i pod širým nebem, čtěte ZDE. Praha – Zbraslav, půlnoční v zámeckém parku, v Kostele sv. Jakuba. Půlnoční mše ve svatovítské katedrále a slavnost Narození Páně 25. prosince: čtěte ZDE. URL| kostelu/
Půlnoční mše ve svatovítské katedrále Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Rubrika: Oblast:
prazskypatriot.cz 22.12.2014 http://www.prazskypatriot.cz...mse-ve-svatovitske-katedrale/ 356 Pražský život Internet - Zpravodajství
Půlnoční mši svatou bude na Štědrý den v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha 24. prosince 2013 od 24.00 hodin slavit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Pásmo české vánoční hudby věnované Jakubu Janu Rybovi začíná již od 23.25 hodin. Na slavnost Narození Páně bude 25. prosince mše svatá od 10.00 hodin. Součástí hudebně literárního pásma v pražské katedrále bude přednes textů ze sbírek vánoční české poezie. Zazní nejen česky, ale také v několika světových jazycích. Provedena bude Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, od jehož úmrtí si příští rok připomeneme 200 let. Na slavnost Narození Páně bude 25. prosince pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka slavit v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha mši svatou od 10.00 hodin. Od 16.00 hodin se bude ve svatovítské katedrále konat zpívání u jesliček.
Česká republika, země betlémů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Pražský deník 23.12.2014 http://www.prazsky.denik.cz/ 299 12 DENISA HAVELDOVÁ Vánoce Regionální deníky - Praha
Stavění jesliček má v Česku dlouhou historickou tradici. Snad nejznámějším je slavný Třebechovický betlém. Kromě něho však stojí za vidění i mnoho dalších, méně známých jesliček. 1. BAVOROV V městečku Bavorov poblíž Vodňan najdete mohutný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nejenže jde o jednu z nejvýznamnějších chrámových staveb v jižních Čechách, ale ještě navíc v něm lze spatřit hned dva betlémové skvosty. Zdejší deskový betlém byl objeven teprve v 80. letech 20. století tak trochu kuriózním způsobem.Páter Hobízal, který uklízel s ministrantem horní podlaží chrámu, si unaven sedl na podlahu a z této nezvyklé polohy si všiml, že fošny nejsou na jednom místě položeny pravidelně. Po vyjmutí prken objevil torzo deskového betléma, sestávajícího z jedenácti desek. Na jedné z nich je znázorněn nezvyklý výjev – postava velekněze s obřízkovým nožem. Postava Ježíška nebyla bohužel nikdy nalezena, a proto se do trojrozměrných jeslí nyní vkládá novější figura Ježíška. Stáří betléma je přibližně 250 let. Druhý bavorovský betlém je z dílny F. Charváta z Kutné Hory, z roku 1928. Práce tohoto betlémáře se vždy vyznačují vysokou precizností. Postavy jsou zvláštní tím, že jejich podstavce jsou opatřeny vyrytým jménem místního donátora, který figurku financoval. Betlém však byl později dále doplňován a není tak dílem pouze jednoho řezbáře. Další autoři se však snažili přizpůsobit stylu původních postaviček a celek tak působí velmi malebně. 2. ČESKÁ TŘEBOVÁ Česká Třebová patří k regionům se zajímavou betlémářskou tradicí, kterou lze doložit již na počátku 19. století. Typické jsou pro něj figury malované práškovými barvami. Jako podklad často sloužila použitá lepenka. Zdejší betlémové celky dosahovaly mnohdy výšky až přes šest metrů. Tradici zde však mají i betlémy řezané nebo z hlíny a sádry. Městské muzeum v České Třebové spravuje přes tři desítky betlémových celků různého stáří, materiálů i technik. K největším patří dva betlémy Karla Jankeleho. Jeden je vysoký asi šest metrů a je osazen více než devíti sty figurami, druhý má přes 650 postaviček. K nejzajímavějším však patří mechanický Unzeitigův betlém z 20. let 20. století. Českotřebovský pekař Čeněk Unzeitig (1894–1967), velký milovník betlémů, se rozhodl pořídit si pohyblivý betlém, který se stal kolektivní prací několika autorů. Celkem je zde 81 pohyblivých figurek a 208 statických postaviček. V betlémské krajině se odehrává řada výjevů – uvidíte zde souboj psa s kozlíkem, kominíka lezoucího z komína, malebně působí tekoucí voda či husy plovoucí po hladině rybníčka. 3. JIŘETÍN POD JEDLOVOU Zdejší deskový betlém je unikátní nejen v severočeském regionu, ale v celé České republice. Je vystavován o vánočních svátcích v kostele Nejsvětější Trojice. Oltářní obrazy stejně jako zdejší betlém pocházejí z dílny slavné malířské rodiny Birnbaumů. Podle rozměrnosti a náročnosti tohoto betlému je však pravděpodobné, že se při jeho tvorbě uplatnili i další autoři. Původ betléma je datován na přelom 18. a 19. století. V současnosti ho tvoří 18 figur v životní velikosti, malovaných na dřevěných deskách sestavených z prken a vyřezaných podle obrysů postav. Pozadí betléma dokreslují tři rozměrná plátna znázorňující město Betlém. Tento ojedinělý celek je zajímavý svou ikonografií. V současnosti není znám jiný deskový betlém, který by začínal adventní scénou zvěstování Panně Marii. Betlém se začíná stavět v adventní době výjevem Zvěstování – scéna znázorňuje archanděla Gabriela oznamujícího Panně Marii, že počne a porodí syna. Anděl drží v ruce bílou lilii jako symbol Mariiny čistoty a levou rukou ukazuje na bílou holubici Ducha svatého. Tento výjev střídá na Štědrý den scéna Narození Páně, která je již pro betlémy typická – v jeslích leží Ježíšek, u něho jePanna Maria a sv. Josef s pastýřskou holí. Na svátek Tří králů se staví takzvaná tříkrálová scéna, kdy Ježíšek již neleží v jeslích, ale sedí na matčině klíně a adorující pastýře střídají tři
králové s průvodem. Vůbec největší vyobrazení tvoří velbloud a kůň se sluhou z tříkrálového průvodu. Vzhledem k tomu, že jde skutečně o pozoruhodný betlém, byl v roce 2009 prohlášen za kulturní památku. 4. KYNŠPERK NAD OHŘÍ K vzácnému baroknímu vybavení zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie patří i pozoruhodný chrámový betlém. Ten je vzácný jednak svým provedením a jednak dobou vzniku. Nejstarší část jeslí by mohla pocházet z roku 1680. Jedná se o jesle s oblékanými figurami, které odpovídají dávnému obyčeji oblékat sochy do šatů, aby byly co nejpodobnější skutečným lidem. Takto zhotovované jesle byly charakteristické pro období baroka a rozšířily se zejména v Itálii, Španělsku, Rakousku a Německu. Jeslí tohoto typu se na území Čech dochovalo jen minimum a patří k nejstarším a nejvzácnějším. Jesle v kostele Nanebevzetí Panny Marie mají několik základních částí – figury lidí a zvířat, závěsný deskový obraz s trojrozměrnou postavou anděla Slávy a celek doplňuje architektura města, vytvořená z větší části v 19. století. Jádro tvoří 27 postav. Viditelné části těla (hlava, ruce, nohy) jsou zhotoveny řezbářsky, stejně jako větší část skeletu. Následně byly figury oblečeny do textilních šatů. Vlasy jsou řezbované, několik postav však má příčesek z pravých vlasů. Jesle mají zhruba stejný počet lidských a zvířecích postav. Patrný je rozdíl v realističnosti zpracování ovcí a velbloudů, vycházející evidentně z toho, jak důvěrně znal řezbář jednotlivá zvířata. 5. OLEŠNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Zcela ojedinělý pohyblivý betlém se nachází v Olešnici, městečku vzniklém při soumarské stezce z východních Čech do Kladska. Jeho tvůrcem je rodák z tehdejší Horní Olešnice Josef Utz (1899–1944). Utz byl ovlivněn zážitkem z dětství, kdy zažil, jak byl v sousedství stojící vodní mlýn přebudován na vodní elektrárnu. Ta ho zcela fascinovala. Ještě před první světovou válkou si nechal doma instalovat dva tkalcovské stavy poháněné elektrickými motory, později si opravil malou tkalcovnu se čtyřmi stavy poháněnými vodou. Textilnímu průmyslu se ale nedařilo a Utz se dostal do dluhů. V té době začal pomýšlet na sestavení velkého mechanického betléma. S řezbou figurek mu pomáhal (radou, ale možná i vlastní prací) velmi dobrý řezbář Wendelin Schmoranz. Jedinečnost betléma spočívá v přirozeném pohybu figur – pasáků i daráků (postavy nesoucí dárek Ježíškovi), kteří se ve dvou symetrických proudech jdou poklonit narozenému Ježíškovi. Utz se chtěl vyvarovat nehnutému postoji figurek na pásech, jak je to obvyklé v jiných pohyblivých betlémech, a proto uvedl do pohybu i jejich ruce a nohy. Umožňuje to poměrně složitý mechanismus –vozíky opatřené kolečky s gumovými obroučkami, na kterých figury stojí a které jsou posunovány nanýtovanými trny v napnutých řemenech. Zadní osa každého vozíku je provedena jako dvakrát zalomená hřídel, která pomocí táhel umožňuje pohyb nohou a rukou. Jako zkušený mechanik tkalcovských stavů neváhal použít kovové osy, ozubená kola, šneky, kuličková ložiska a další strojírenské prvky. Celá konstrukce pod betlémem je velmi robustní. Další atrakcí je automat na střídavé nasazování přenosek dvou vestavěných gramofonů, které hrají nepřetržitě koledy. Utzovi bohužel nebylo dopřáno započatou práci dokončit. Roku 1944 mu při řezání dřeva na kotoučové pile vymrštěný špalek prorazil lebeční kost. Německá rodina Utzů byla po válce odsunuta, kromě Utzovy manželky Marie, která byla za okupace půl roku vězněna za "protistátní" řeči. Po mnohých odvoláních jí byla navrácena část majetku včetně betléma, brzy se u ní však projevila dlouho potlačovaná duševní choroba a zemřela v roce 1953. Protože nikdy neměli děti, betlém zdědili vzdálenější příbuzní. 6. NOVÁ PAKA Novopacko patří k významným betlémářským oblastem. Z Nové Paky pochází i známá rodina sochařů, řezbářů a loutkářů Suchardů. Ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kostele sv. Mikuláše v Nové Pace jsou krásné betlémy, jejichž autorem je Jan Mádle, který se vyučil a působil v Suchardově dílně. Jan Mádle byl podle dobových pramenů "člověkem řádným, noblesním a abstinentem". Postavy svých betlémů řezal v oblečení, které se nosilo za jeho dětství. Závěr jeho života byl ale smutný, protože zemřel v bídě a choromyslný. V Městském muzeu v Nové Pace je trvale vystaven velký betlém, jehož autorem je z velké části právě Jan Mádle. U různých příležitostí zde bývají k vidění i další krásné betlémy z Novopacka. za betlémy ? Velmi zajímavým průvodcem po nejkrásnějších betlémech České republiky je kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada). ? Na krásném papíře najdete jednak pěkné fotografie a zároveň zajímavé povídání o historii betlémářství, především o jednotlivých nejcennějších betlémech v Česku. ? Více na Grada.cz. FOTO THINKSTOCK. COM A NAKLADATELSTVÍ GRADA
Dobrá zpráva Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Rakovnický deník 23.12.2014 http://www.rakovnicky.denik.cz 299 1 Titulní strana Regionální deníky - Středočeský kraj
pro Lišanské Právě na Štědrý den se uskuteční v kostele Nanebevzetí Panny Marie setkání u jesliček s požehnáním světícíhobiskupa Karla Herbsta a předáním betlémského světla. Začátek je v patnáct hodin.
Živé Betlémy na Novojičínsku Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Region Týdeník okresu Nový Jičín 23.12.2014 http://www.vlp.cz 51 1 Titulní strana Regionální časopisy - Moravskoslezský kraj
Příbor 27. prosince od 14.30 hodin v areálu farního kostela Narození Panny Marie v Příboře bude k vidění živý betlém. Pořádají římskokatolická farnost a město Příbor, zvou rodiny s dětmi a všechny obyvatele města. V případě extrémně nepříznivého počasí se akce uskuteční ve farním kostele. Štramberk 26. prosince od 15 hodin, Národní sad – zastavení číslo 1. V živém betlému se představí členové divadelních souborů Pod věží, Kotouč a Dětského divadelního souboru. O hudební doprovod se postará skupina Ogaři, Chrámový sbor a Dechový orchestr Štramberk. Vystoupení doprovodí taneční skupina Dagmar Jurákové, o zpěv se postará Mořic Jurečka. Mořkov 26. prosince od 16 hodin, prostranství před Společenským domem. Živý betlém v Mořkově pořádá MO KDU-ČSL Mořkov ve spolupráci s dětmi z tamní mateřské a základní školy, které atrakci o narození Ježíška podpoří zpěvy. Pro příchozí diváky bude připraveno občerstvení na zahřátí.
Štědrovečerní večeře v Polsku má dvanáct chodů, podle dvanáctiapoštolů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Slovácké noviny - týdeník 23.12.2014 http://slovacky.denik.cz/special_region/tydenik_slovacko/ 102 7 BLANKA MALUŠOVÁ Slovácko Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj
Hradišťský farář P. Jan Turko: Vánoce jsou jedním z největších křesťanských svátků. Vždyť se vlastně slaví narozeníJežíše Krista. Dnešní společnost vidí často Vánoce jako komerční záležitost, dobře se najíst a koupit co nejvíce dárků. Jedním z těch, kdo ale dodržuje tradiční Vánoce, jsou duchovní. Hradišťský farář Jan Turko Slováckému deníku prozradil, jaké tradice dodržuje, jak vypadá štědrovečerní večeře u něj doma a co pro něj vlastně Vánoce znamenají. vánoční rozhovor - Kde jste prožíval Vánoce v dětství, udržovali jste doma nějaké vánoční či adventní zvyky? Protože pocházím z Polska, adventní a vánoční zvyky jsou podobné jako v jiných slovanských zemích. Od dětství jsem prožíval adventní přípravu na Vánoce na rorátních mších svatých, na kterých byl průvod s lucerničkami, adventní zpěvy, a samozřejmě i společná modlitba. V té době nebyl ještě rozšířen jako dnes adventní věnec. Štědrovečerní večeře byla pro celou rodinu jedním z nejkrásnějších okamžiku během roku. Od rána se připravovala večeře a všichni jsme se těšili na večer, kdy u stolu začínala večeře čtením evangelia o narození Ježíše Krista, modlitbou, lámáním oplatku a vzájemným přáním. - Dodržujete i teď nějaké zvyky? Pořad stejné : rorátní mše svaté, přibyl adventní věnec a na Štědrý den společná večeře, na kterou jedu domu do Polska k rodičům. - Dodržujete na Štědrý den půst? Ano, postím se celý den. - Změnily se pro Vás nějak Vánoce po tom, co jste se stal farářem, popřípadě jak? Ano. Vánoce prožívám ve farnosti, ve které působím a navštěvují známe ve farnosti nebo blízkém okolí. - Kde a jak trávíte Štědrý den? Jakou večeři připravujete? Štědrý den trávím společně s rodinou. Večeře je odlišná od české tím, že v Polsku máme tradici dvanácti druhu jídel. Jsou to kromě dvou druhů polévek také ryby (kapr, filé, sleď – salát ), taštičky (pierogi) s různou naplní, chléb, nějaké cukroví a koláče. Samozřejmě nejde o přejídání, i když celý den se postíme, ale o ochutnaní dvanácti jídel, které připomínají dvanáct apoštolů při Poslední večeři. Po večeři bylo rozdělení dárku od Ježíška a společná cesta na půlnoční mši svatou, v Polsku ji nazýváme Pasterka. První svátek prožíváme s blízkými v kruhu rodiny a druhý svátek je čas návštěv příbuzných a známých s koledováním.
- Jaký je v Uherském Hradišti zájem o půlnoční mši? Půlnoční mše svatá je v klášterním kostele. Ve farním kostele je mše svatá vánoční ve 22 hodin a účast je taková, jako na první svátek vánoční, takže srdečně zveme každého, kdo chce prožít svátky duchovně, do naších kostelů. - Co pro Vás osobně Vánoce znamenají? Pro mě tyto svátky narození Ježíše jsou možností znovu oživit ve svém srdci radost z toho, že slovo se stalo tělem aJežíš přinesl pokoj lidem dobré vůle. Avšak jak říkala Matka Tereza z Kalkaty, usiluji o to, žít zázrak vánoční noci každého dne. To znamená snažit se každého dne, abych pokoj a dobro dával těm, se kterými se setkávám. - Dnes jsou Vánoce hodně o dárcích a nakupování, jak se na toto díváte? To pro mě nikdy nebyla důležitá věc a rodiče nám předali svojí zkušenost z dob, kdy lidé neměli tolik možností a prostředků k nakupování. Nekrásnějším dárkem bylo to, co člověk udělal pro toho, kterého chtěl obdarovat. - Jak vypadá váš obyčejný den? Každý den začínám modlitbou, samozřejmě také slavením mše svaté ve farním kostele. Je také čas na službu ve farní kanceláři v pondělí a středu, výuka náboženství ve čtvrtek, setkání s farníky, někdy také nějaký výlet na kole nebo fotbal. - Ve kterých farnostech jste působil? Bylo jich už několik: Strážnice, Zábřeh na Moravě, Strání, Jevíčko a Uherské Hradiště. - Když se odpoutáme od Vánoc, máte nějaké informace, jak to vypadá s opravou kostela Františka Xaverského? Snažíme se najít nějaký dotační fond, který by s naším příspěvkem a spoluprací s městem dovolil generální opravu fasády. Nepodařilo se to u norských fondů, a proto hledáme další možnosti. Foto: Jan Turko se narodil v roce 1965 v polské části Slezska. Studoval čtyři roky teologickou fakultu doma v Polsku a poslední rok v Olomouci. V současné době působí jako farář v Uherském Hradišti. Foto: Petra Kučerová
Půlnoční mše se bude sloužit v desítkách pražských kostelů Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
tyden.cz 22.12.2014 http://www.tyden.cz/rubriky/...prazskych-kostelu_328057.html 356 ČTK Domácí Internet - Zpravodajství
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si lidé budou moci prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození malého Ježíška.
Ve čtyřech desítkách pražských kostelů budou moci lidé na Štědrý den navštívit půlnoční bohoslužbu. Mnohde se bude mše pojit se zpíváním vánočních koled a na některých místech si budou moci lidé prohlédnout jesličky s výjevy z Betléma a narození malého Ježíška. V katedrále svatého Víta na Hradčanech bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Po několika desetiletích v katedrále při půlnoční bohoslužbě zazní Rybova mše vánoční, jeden ze symbolů českých Vánoc. Katedrála se pro veřejnost otevře ve 23.25 hodin, kdy začne pásmo slova a koled, věnované Janu Jakubu Rybovi. Tímto kulturním a duchovním zážitkem bude zahájen rok Jakuba Jana Ryby, v němž si lidé připomenou jeho 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí. Z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Křižovnické ulici bude půlnoční přenášet Český rozhlas, ve staroměstském kostelesv. Havla v Havelské ulici se chystá půlnoční mše s gregoriánským chorálem. V bazilice sv. Jakuba v Malé Štupartské doprovodí půlnoční bohoslužbu Rybova mše. Na Malé Straně se bude v kostele sv. Tomáše půlnoční sloužit v češtině a angličtině, setkání věřících o půlnoci nabízí i kostel Panny Marie pod řetězem nebo kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tam bude půlnoční mše se zpěvem koled. Na Novém Městě lze přijít k půlnočnímu setkání do kostela Panny Marie Sněžné, do kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici, do kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, na Vinohradech do kostela sv. Ludmily či do kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Půlnoční se bude sloužit také ve vyšehradské kapitulní bazilice sv. Petra a Pavla. Ti, kdo nebydlí v centru a nechtějí se v noci vydávat do města, mohou přijít do kostelů na pražských periferiích. Na Žižkově bude půlnoční v kostele sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, na Smíchově v kostele sv. Václava ve Štefánikově ulici nebo v kostele sv. Gabriela v Holečkově. V Krči budou sloužit půlnoční v kostele sv. Františka z Assisi, na Lhotce v kostele Panny Marie Královny míru, v Hlubočepích v kostele sv. Filipa a Jakuba a v Košířích vkostele sv. Jana Nepomuckého. URL|
Nejkrásnější české betlémy: Kam za nimi vyrazit? Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
zena.centrum.cz 22.12.2014 http://zena.centrum.cz/deti/...kolaci/clanek.phtml?id=766746 356 Monika Kuncová Batolata a předškoláci - Děti Internet - Zpravodajství
Betlémy mohou být lecjaké: lipové, bukové, malované, slaměné, keramické, foukané ze skla, pečené z perníku či vizovického těsta, z křišťálu nebo mramoru a polodrahokamů. Kam vyrazit za těmi nejznámějšími? Tradice betlémů se váže k roku 1223 a k italské hoře Alverno, kde František z Assisi sloužil půlnoční mši. A při této příležitosti vznikl prý v blízké jeskyni i první živý betlém s opravdovým oslíkem a miminkem. Poté začali lidé tento zvyk napodobovat a vyrábět si malé betlémky doma, až z toho vznikla pěkná tradice. V Českém království tento zvyk zavedli jezuité. Jako první byl vystaven betlém v roce 1560 v kostele sv. Klimenta na Starém městě Pražském. Dnes se betlémy se staví na počátku adventu, těší diváky až do nového roku. Mohou být lecjaké: lipové, bukové, malované, slaměné, keramické, foukané ze skla, pečené z perníku či vizovického těsta, ale také z křišťálu nebo polodrahokamů. Kam vyrazit za těmi nejznámějšími?
Proboštův betlém, Třebechovice pod Orebem Nejcennější a nejobdivovanější ze všech českých betlémů je zřejmě unikátní mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta a Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Jako jediný v ČR byl prohlášen národní kulturní památkou. Třebechovický betlém byl vyroben ze dřeva před více než sto lety. Na ploše 7 × 3 × 2 metry se nachází tři stovky vyřezaných postaviček, z nich se více než sto pohybuje. Figurky uvádějí do pohybu skryté mechanismy (řemenice, kladky, ozubená kola) - původně hnené ruční klikou, nyní už elektromotorkem. Betlém byl v roce 1967 hlavním exponátem výstavy Expo v Montrealu a nadchl třeba Roberta Kennedyho nebo Marlene Dietrich. vstupné: 60 Kč otevřeno: celoročně, út - ne 9 - 16 hod. Krýzovy jesličky, Jindřichův Hradec Krýzovy jesličky z muzea v Jindřichově Hradci jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Celkem sedmnáct metrů dlouhý artefakt vyrobil punčochářský mistr Tomáš Krýza a pracoval na něm více než šedesát let. Jeho betlémskou krajinu zalidňuje 1398 figurek lidí a zvířat, z toho 133 pohyblivých. Figurky vysoké okolo 16 cm jsou z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, nyní rozvádí pohyb elektromotoru. vstupné: 60 Kč (celé muzeum) otevřeno: celoročně, 24. a 31. prosince 8.30 - 12 hod., 15. prosince 2014 - 6. ledna 2015 denně 8.30 - 12 a 13 17 hod. Betlémáři v Třešti Na Vysočině v městečku Třešť nemají muzeum - výstavní síní jsou přímo místní domácnosti. V Třešti totiž sahá tradice amatérských rodinných betlémářů až do 18. století a trvá dodnes. Jde už o několikátou generaci, a tak můžete o Vánocích navštívit na dvě desítky klasických dřevěných betlémů. Seznam domácností, které umožní prohlídky, najdete tady. Několik betlémů si můžete prohlédnout i v Schumpeterově domě v budově místního turistického centra, které je otevřeno celoročně. vstupné: 25 Kč otevřeno: 26. prosince 2014 - 2. února 2015 Muzeum betlémů v Karlštejně Karlštejnské muzeum nabízí shlédnutí padesáti betlémů: od miniaturních výjevů ve skořápce kokosového, vlašského či dokonce lískového oříšku, přes rarity jako betlémy z chleba, cínu, perníku, cukru či vosku až po největší český loutkový betlém zvaný Královský. Nejstarším exponátem je potom betlém z konce 18. století, zachycující poněkud neobvyklou scénu obřízky Ježíška. Nejvíc ovšem návštěvníky zajímá Královský betlém, který se rozkládá v podkroví na 80 metrech čtverečních. Kulisu betléma tvoří hrad Karlštejn a jeho podhradí a čtyřicítka loutek velkých okolo půl metru v něm předvádí děj, který plynule spojuje historické události s fantazií tvůrců: Ježíškovi nesou dárky nejen tři králové, ale také císař Karel IV., prezident Tomáš G. Masaryk nebo legionáři. vstupné: 45 Kč otevřeno: celoročně, 24. prosince 10 - 15 hod., 23. prosince a ostatní dny od 25. prosince 2014 do 5. ledna 2015 denně 10 - 17 hod. Kryštofovo údolí: betlémy a husa
Kryštofovo údolí proslulo nejen výbornou pečenou husou. O Vánocích sem turisty láká i výstava betlémů v prvním patře obecního hostince U Kryštofa. Zde je možno spatřit více než dvacet betlémů, z nichž nejstarší pochází z roku 1846. Najdete tu i betlémy v orientálním či tyrolském stylu, ale také betlém, jehož figurky se nacházely v cikorce v době adventu a další betlémy dřevěné, keramické i mechanické. Od začátku adventu do tří lednových králů je potom pod širým nebem, na svahu Kostelního vrchu naproti hostinci vystaven a nasvětlen dřevěný betlém výtvarníka Josefa Jíry s postavami v nadživotní velikosti. vstupné: 50 Kč (muzeum) otevřeno: muzeum 15. - 31. prosince denně, jinak soboty a neděle 13 - 16 hod., orloj denně 8 - 22 hod., Jíra 16 22 hod. Nejkrásnější pražské betlémy Jesličky s Ježíškem najdete ve spoustě pražských kostelů. Jmenujme jen namátkou: katedrála sv. Víta na Hradčanech, klášterní kostel Panny Marie Andělské v sousedství Lorety (barokní kapucínský betlém), kostel Panny Marii Vítězné (Pražské Jezulátko), kostel Panny Marie před Týnem a kostel Panny Marií Sněžné. Jesličky zdobí o Vánocích též spoustu kostelů v jednotlivých pražských městských částech. A potom jsou tu výstavy betlémů, které probíhají jen v čase vánočním. Nejznámější z nich se pravidelně koná ve sklepení Betlémské kaple. Letos se bude jmenovat Betlémské zvonění a je otevřena od 29. listopadu 2014 do 4. ledna 2015. vstupné: 60 Kč otevřeno: 24. a 31. prosince 9 - 14 hod., 25. prosince 2014 a 1. ledna 2015 13 - 18 hod., ostatní dny denně 9 18 hod. zdroj: praha-levne.cz MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vánoční dárky pro děti: Chytré a hezké! Jaké budou Vánoce 2014? Černobílé a mátové! Domácí vánoční punč: Zahřeje na těle i na duši URL| http://zena.centrum.cz/deti/...kolaci/clanek.phtml?id=766746
Zlín v adventu probouzí roráty, v setmělém kostele svítí jen lucerny dětí Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
zlin.iDNES.cz 22.12.2014 http://zlin.idnes.cz/roratni...41220_2125871_zlin-zpravy_ras 356 MF DNES, Martina Malá Zlín / Zlín - zprávy Internet - Zpravodajství
Zlínští kněží udržují v předvánočním čase středověkou tradici rorátů. Mše se koná v setmělém kostele, v němž svítí jen lucerničky dětí, které kvůli této bohoslužbě neváhají vstávat velmi brzy ráno. Poslední rorátní mše se uskuteční ještě 23. prosince.
Je nevlídné prosincové ráno, ale v zákristii zlínského kostela svatého Filipa a Jakuba je už před půl sedmou pořádně živo. V malém prostoru se tísní asi dvacítka dětí. Někteří chlapci se chystají ministrovat, jiní spolu s děvčaty hledají své lampičky, jež budou potřebovat k rorátní mši. Ta začíná přesně v 6.30 hodin a na rozdíl od běžné bohoslužby se koná ve tmě. Slabé světlo svítí jen při vstupu, prostor dál osvětlují lampičky, které děti nesou v průvodu, atmosféru dokreslují liturgické zpěvy nesoucí se z kůru. "Zvláštnost rorátní mše je právě v její tmě, což se děje na znamení toho, že ještě nepřišel Ježíš," vysvětluje farář Ivan Fišar. Kázání je krátké, farář se jej snaží přizpůsobit dětem Název roráty pochází od vstupního zpěvu čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: Rorate coeli desuper (Rosu dejte, nebesa, shůry). Jejich původ sahá až do doby krále Karla IV. V českých zemích si je lidé velmi oblíbili, tradici přerušila teprve komunistická éra. Teď se ale opět vrací. Za zvuku varhan a prastaré písně Ejhle, Hospodin přijde, průvod projde kostelem až k oltáři, kam děti dají lucerničky a zařadí se do lavic. Některé přišly s rodiči, jiné samy. Některé děti při mši i usnou Lampičky si mohou vyrobit před začátkem adventu s katechetkou, ale někdo má třeba i koupenou. "Mají je pěkně vyzdobené, lepí si na ně různé obrázky nebo samolepky," usmívá se farář. Lucerničky osvětlují oltář, ale až k ambonu, odkud čte lektor ze Starého zákona a kněz z Evangelia, jejich záře nedosáhne. Ministrant je však dobře vybaven a vytáhne baterku. Kázání je krátké. "Snažím se jej přizpůsobit dětem a připravit jen na pár minut. Přece jen děti musí do školy, nemůžu je dlouho zdržovat," je si vědom Fišar. V lavicích sedí zhruba tři stovky lidí. Většina přítomných dětí šla v průvodu s lampičkami, ale některé jsou s rodiči. Výjimkou v kostele nejsou ani předškoláci. "Tím, že je v kostele tma, ani pořádně nevidím, jestli děti pospávají, nebo ne. Občas se to asi stane, ale nedivím se. Mše je brzy," uznává farář. Podle církevních pravidel má bohoslužba začít před východem slunce. Samy děti tvrdí, že se vstáváním problém nemají a že na roráty se těší. "Vstávám už o půl šesté. Chodím sem rád," hlásí jeden z ministrantů Vojtěch Palíšek, sedmák ze zlínské církevní školy. "Chodil bych i častěji, ale rodiče mě nenechají," posteskne si. Jeho maminka mu dává za pravdu. "Když ho čeká náročnější den, nepustím ho. Ale jinak chodí pravidelně. Jsem ráda, že ve Zlíně tato možnost je," pochvaluje si Veronika Palíšková. Ve škole by roráty jako omluva neobstály
Roráty bývají jen v adventu, jenž je pro věřící dobou radostného očekávání narození Ježíše Krista. "Je to čas připravit především svá srdce na příchod Ježíše, očistit je od zlého, od zbytečností, také něco obětovat, překonat se, uvědomit si, co je pro mne v životě skutečně důležité," připomíná Fišar, který farnost vede už osm let. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Mše se chýlí ke konci. Kostel se rozsvěcuje a lidé si chodí pro přijímání. Po závěrečném požehnání si děti rozebírají své lucerničky, ukládají je v zákristii a utíkají na faru, jež se nachází hned za kostelem. Tam na ně čeká snídaně. "Nejčastěji pro ně dobrovolnice připraví rohlík s marmeládou a čaj. To mají nejraději. Někdy některé z babiček přinesou bábovku, buchty nebo koláče. Na poslední pohoštění chystáme koblihy," prozrazuje farář. Do dětí padá jeden rohlík za druhým. Je vidět, že snídani si umí užít. Po očku ale stále sledují hodiny, dobře vědí, že u paní učitelky by roráty jako omluva neobstály. Kromě dětí z církevní školy se mše účastní nejčastěji žáci ze škol v centru Zlína na Štefánikově ulici. Naposledy budou letos kvůli rorátní mši vstávat v úterý 23. prosince. URL|
Pro betlémské světlo si můžete přijít i do Českého rozhlasu. Až do Štědrého dne Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Autor: Rubrika: Oblast:
zpravy.rozhlas.cz 22.12.2014 http://www.rozhlas.cz/_zprava/1435630 356 Zuzana Petráňová / regiony Internet - Zpravodajství
Skauti přinesli betlémské světlo do historické budovy Českého rozhlasu v Praze. Lidé si ho můžou odnášet domů z recepce ve Vinohradské ulici až do Štědrého dne. Plamínek v petrolejové lucerničce přinesli do Českého rozhlasu skauti z Brna. Tento úkol připadá každý rok na jinou skupinu.Krátce po nich přišli už i první zájemci, kteří si chtějí světlo odnést domů. Úplně první byla 70letá Eva z Prahy, která si pro světlo chodí už od roku 1989."Protože dřív to nebylo. A od té doby, co ho vozí, tak chodím pro světýlko a udržuji si ho většinou až do Nového roku," říká.Plamínek je zažehnutý v Betlémě a jako tradiční symbol Vánoc se po Česku šíří už po pětadvacáté.Tradice vznikla v roce 1986 v Rakousku a do Betléma, kde se narodil Ježíš Kristus, od té doby pro světlo jezdí vždy dítě, které udělalo dobrý skutek.Lidé si pro plamínek můžou přijít i na další místa po celé republice, třeba na radnice, do knihoven nebo do kostelů. "Nejlíp je to k nalezení na www.betlemskesvetlo.cz nebo Arcibiskupství pražské má stránku www.krestanskevanoce.cz," dodává Lukáš Pechoušek ze skautského oddílu na Praze 10.V Mančicích na Kolínsku rozváželi betlémské světlo dobrovolní hasičiBetlémské světlo rozvážejí skauti z Brna vlakem do všech koutů republikySkauti přivezli do Prahy betlémské světlo, předali ho v katedrále svatého Víta kardinálu DukoviDo Česka dorazilo Betlémské světlo, z Vídně ho přivezli brněnští skauti URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1435630
Kostely uvítají návštěvníky půlnočních Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Autor: Rubrika: Oblast:
Žďárský deník 23.12.2014 http://www.zdarsky.denik.cz/ 299 2 MARTINA LORENCOVÁ Zpravodajství Regionální deníky - Kraj Vysočina
Za prožitkem štědrovečerní vigilie přijdou do kostelů Žďárska věřící i nevěřící. Rodiče s dětmi mají odpolední mše Žďársko – Příchod Ježíška oslaví zítra v kostelích tisíce lidí. Do svatostánků budou jejich kroky mířit už od odpoledních hodin. Nejoblíbenější křesťanské svátky, Vánoce, prožívá jako slavnost většina lidí, ať jsou věřící, či ateisté. Jejich kouzlo každoročně přivede do chrámů Páně daleko větší návštěvu, než je obvyklé. Na mnoha místech budou kněží sloužit slavnostní "půlnoční" mše už odpoledne. Tuto sváteční bohoslužbu oceňují hlavně rodiče, kteří si tento slavnostní zážitek chtějí dopřát. "My jsme moc rádi, že na půlnoční můžeme jít v podvečer. Nejsme věřící, ale půlnoční v kostele, to jsou krásné chvíle a pro nás k Vánocům patří. Půjdeme s dětmi dokostela svatého Prokopa, děti se těší už teď. Dcerka na půlnoční ještě nebyla, pro ni to bude úplně nový vánoční zážitek," řekla Kateřina Nováčková ze Žďáru nad Sázavou. Vigilie Další slavnostní mše Štědrého večera u svatého Prokopa začne skutečně o půlnoci. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie bude půlnoční mši sloužit duchovní správce farnosti Vladimír Záleský v jednadvacet hodin. Jako každý rok očekává kostel zaplněný nejen svými farníky, ale i "svátečními" příchozími. Bývají to podle něj návštěvníci nevěřící, ale také ti, kteří víru mají, ale do kostela chodí sporadicky. "Vůbec si myslím, že ta hranice je velmi tenká. Možná jsou někteří jen plaší, dívají se obrazně řečeno zpovzdálí, prostě na tom příběhu se účastní trochu jinak," pousmál se Vladimír Záleský. Má zkušenost, že i ti občasní návštěvníci svatostánku se mše neúčastní jen coby diváci. "Myslím, že pro mnoho lidí, co běžně do kostela nejdou a na Vánoce přijdou, není návštěva půlnoční jen folklor, tradice, kultura. Je to proně víc, něco, co jde opravdu do srdce," řekl farář. "Je to třeba poznat, když se modlíme otčenáš. Najednou zjistí, že ho umí, pomodlí se s námi, zazpívají si Narodil se Kristus Pán. Každopádně vždy jsme velmi rádi, že je můžeme přivítat," dodal Vladimír Záleský. "Půlnoční mše" je lidový výraz pro vánoční vigilii, ve starší češtině byla nazývaná také svatvečer. Vigilie je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Pokud se slavnostní mše slouží v předvečer svátku Narození Páně – Božího hodu vánočního, označuje se lidově jako půlnoční mše. V katolické církvi totiž představuje večer Štědrého dne už začátek oslavy Narození Páně, jež připadá na 25. prosince. Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou samotnácírkevní oslava narození Ježíše Krista začíná. Vigilie před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii doloženy od 5. století, slavily se ve východní i západní církvi. Foto: JEZULÁTKO. Tisíce lidí budou zítra při tom, až ho kněz v "jejich" kostele uloží do jesliček. Třeba kostel svatéhoProkopa ve Žďáře bude zítra pro návštěvníky otevřený už od rána, po posledních rorátech. "Z nazdobeného a prozatím tichého kostela si lidé mohou odnést Betlémské světlo," řekl farář Tomáš Holý. V 16 hodin začne první půlnoční, a na konci mše bude celý kostel už slavnostně osvětlený. Ilustrační foto: VLP/Karel Pech « zpět na obsah
Živý betlém přinesl do Žďáru vánoční pohodu Zdroj: Datum vydání: Odkaz: Číslo: Strana: Rubrika: Oblast:
Žďárský deník 23.12.2014 http://www.zdarsky.denik.cz/ 299 12 U nás doma Regionální deníky - Kraj Vysočina
Divadelní hru o narození Ježíše Krista, kterému se přišli poklonit i Tři králové, sehráli ochotníci z řad žďárských studentů a farníků Živý betlém navodil minulý týden sváteční atmosféru ve Žďáře nad Sázavou. Na přípravě jedné z největších akcí svého druhu na Vysočině se podílelo až osmdesát dobrovolníků a sledovalo ji několik stovek lidí. Kdo z diváků chtěl, mohl přispět i na dobročinnost. Výtěžek z dobrovolného vstupného pomůže potřebným lidem v Africe. Biblickýpříběh v divadelní formě hrály ve Žďáře nad Sázavou děti ze žďárské římskokatolické farnosti poprvé v roce 1989. Od té doby se koná nepřetržitě. Foto: René Rámiš
