zdarma Uzávěrka příspěvků do příštích Stodských listů je 25. 2. 2017 www.mestostod.cz Únor / 2017 / ročník XXI
Foto R. Hrdlička
PANÍ ZIMA
SLOVO STAROSTY
I když v prosinci to tak nevypadalo, letošní leden nám svými teplotami i sněhovou nadílkou předvedl, jak má správná zima vypadat. Po několika letech opět přišly k využití zimní sportovní potřeby. Lidé oprášili běžky i brusle a vyrazili do přírody. Tentokrát nemuseli milovníci zimních sportů jezdit nikam daleko. Sportovat se dalo i tady. Poprvé za posledních 50 let došlo na našem území k rozsáhlejšímu promrzání půdy. Když začalo 2. února na zmrzlou půdu pršet, proměnily se chodníky a silnice v kluziště. I když meteorologové varovali před náledím, silničáři nemohli včas všechny úseky ošetřit, a tak došlo k celé řadě dopravních nehod. Také chodníky ve městě spíš připomínaly kluziště, a kdo měl rozum a nemusel, tak ráno nikam nevycházel. Řada lidí dorazila do práce i do škol s velkým zpožděním a někteří to vzdali úplně. Prostě paní zima nám letos předvedla nejen své krásy, ale i zápory.
Vážení občané, Leden, doprovázený plesovou sezónou, uběhl jako voda a máme tady únor. Zima sice udeřila naplno, ale i jí za chvíli dojdou síly. Dne přibývá a my už se můžeme začít těšit na jaro a vše příjemné, co s ním souvisí. Jak jsem zmínil, v letošní plesové sezóně proběhl již 21. reprezentační ples města, který jak doufám splnil očekávání návštěvníků, k čemuž jistě přispěl nejen program plesu, ale i bohatá tombola, kterou se nám každoročně daří zajistit. Stejně tak jako příroda, jsou i investice města v tomto období v přípravném módu. Vyhlížíme dotační příležitosti, žádáme o dotace z titulů vypsaných Plzeňským krajem a připravujeme rozpočet na letošní rok. Z větších akcí máme „políčeno“ na projekt přístavby I. stupně základní školy v Hradecké ulici, na níž bychom rádi získali dotaci z integrovaného operačního programu v tomto programovacím období. Momentálně probíhají projektové práce, na nichž se podílí pan architekt Ondřej Bláha, který má ve Stodě již několik úspěšných realizací. Přístavbou a rekonstrukcí by získal I. stupeň základní školy nové učebny, šatny, školní jídelnu a kabinety pro učitele. Doufám, že vše proběhne tak, jak bychom si přáli a budeme s žádostí o dotaci úspěšní, neboť budova I. stupně základní školy po rekonstrukci přímo volá a žáci i učitelé si jí zaslouží. O konkrétní podobě projektu Vás budeme informovat v dalších číslech stodského zpravodaje.
KRÁTKÉ ZPRÁVY • Připomínáme termín pro uhrazení místního poplatku za psa a za pronájem pozemku ve vlastnictví města Stod , který je do 31.3.2017. Formy úhrady jsou: bezhotovostní platba prostřednictvím příkazu k úhradě na účet města č.ú. 19- 2429361/0100 s uvedením variabilního symbolu poplatníka (v případě, kdy poplatník nezná svůj variabilní symbol, je možné o něj požádat na tel.č. 379209409) platba v hotovosti na pokladně MěÚ Stod v Sokolské ulici. • Termín pro podávání žádostí o finanční podporu na kulturní a sportovní akce ve městě byl stanoven usnesením rady města č. 32/20134 do 31. března 2017. • Stodská pouť se bude konat v termínu 14. - 16. 7. 2017 • Prodej slepiček uskuteční Drůbež Červený Hrádek 4. března 2017 u čerpací stanice EuroTank v 14.50 hodin. Prodává slepičky typu Tetra hnědá a Dominant ve všech barvách z našeho chovu! Stáří 14-19 týdnů. Cena 149-180,- Kč/ ks. Při prodeji slepiček proběhne také výkup králičích kožek.
Bc. Jiří Vlk, starosta
POHYB OBYVATEL K 31.12. 2016 bylo ve Stodě a Lelově hlášeno k trvalému pobytu 3 478 občanů ČR ( 1755 mužů a 1723 žen ) a 103 cizinců s trvalým pobytem ( dle statistiky MV ) - Dětí do 15 let = 484 - Průměrný věk = 44,03 (muži = 42,48; ženy = 45,62) - Za rok 2016 se zde - narodilo 29 miminek, zemřelo 43 osob, přistěhovalo se 94 osob, odstěhovalo se 92 osob Ve stodské nemocnici, kterou zřizuje Plzeňský kraj, se narodilo 579 dětí. To je nejvíc od roku 1989. V roce 2015 se zde narodilo 396 dětí, ale porodnice byla na tři měsíce uzavřena z důvodu rekonstrukce.
2 AKTUALITY Stodské listy
STODSKO NA POHLEDNICÍCH
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY 2017
V prosinci byla dána do prodeje nová kniha „Stodsko a Nýřansko na starých pohlednicích“. Výpravná publikace na 348 stranách přináší staré pohlednice z obcí, které k 1. prosinci 1930 patřily k soudnímu okresu Stod. Jsou to: Bítov, Blatnice, Dolní Sekyřany, Holýšov, Honezovice, Horní Sekyřany, Hoříkovice, Hradec, Hradišťany, Chotěšov, Kamenný Újezd, Kotovice, Lelov, Lisov, Líšina, Lochousice, Losina, Mantov, Mířovice, Nýřany, Po-
Český statistický úřad organizuje v roce 2017 v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, výběrové šetření o životních podmínkách domácností v České republice – EU-SILC 2017 (Životní podmínky 2017), které navazuje na předchozí ročníky tohoto šetření. Smyslem tohoto zjišťování je získávat dlouhodobě srovnatelné údaje o sociální a ekonomické situaci v celkem 32 evropských zemích. Dalším cílem je získat data pro výpočet ukazatelů peněžní a materiální chudoby. Šetření se uskuteční na území celé České republiky v 11 460 domácnostech, z nichž se 6 710 zúčastnilo šetření již v předchozích letech. Všechny domácnosti byly do šetření zahrnuty na základě náhodného výběru počítačem. Vlastní šetření proběhne v době od 4. února do 28. května 2017 prostřednictvím speciálně
pov, Přehýšov, Stod, Střelice, Týnec, Úherce, Ves Touškov, Záluží a osadou Nový, Zbůch. Knihu je možno zakoupit v městské knihovně nebo MKS na radnici za 350,- korun. Při představení knihy v prosinci si ji zájemci mohli nechat podepsat od autora Václava Baxy (viz foto).
vyškolených tazatelů. Do šetření budou zahrnuty všechny osoby, které mají ve vybraném bytě obvyklé bydliště. Pracovníci zapojení do šetření se budou prokazovat průkazem tazatele a příslušným pověřením, které je ve spojení s občanským průkazem opravňují k provedení šetření Životní podmínky 2017 a které jim vydá Krajská správa ČSÚ, nebo průkazem zaměstnance ČSÚ. Ve všech fázích zpracování je zaručena anonymita zjištěných údajů a získaná data jsou důsledně chráněna podle přísných požadavků zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Všichni pracovníci zúčastnění na zjišťování a procesu zpracování jsou vázáni mlčenlivostí o všech šetřených skutečnostech ve smyslu §16 zmiňovaného zákona o státní statistické službě. Děkujeme předem za spolupráci Ing. Miloslav Chlad, Ph.D. Ředitel Krajské správy ČSÚ v Plzni
POTŘEBUJEME OBCHVAT? Přes Stod vede frekventovaná silnice č. 26. Přejít přes ni na druhou stranu nebo vjet na ni z parkoviště na náměstí či postranních ulic bývá v některých dnech opravdu problém. Tak jsme se podívali na sta-
tistiku, co o provozu na této komunikaci říká v lednu 2017. Předem upozorňuji, že měření 4 dny nefungovalo, takže všechny naměřené údaje jsou bez těchto dnů. Po silnici č. 26 projelo v lednu celkem 247 574
vozidel, z toho bylo 27 730 velkých. Přitom 32,5 % vozidel překročilo povolenou rychlost 50 km/h. Největší provoz byl zaznamenán v pátek 27. ledna, kdy bylo napočítáno 12 438 aut.
PAMLSKOVÁ VYHLÁŠKA
POLICIE INFORMUJE
Od ledna platí tzv. „pamlsková“ vyhláška (vyhláška č. 282/2016) pro žáky s povinnou školní docházkou, tedy základní školy. Reaguje na rostoucí trend nezdravého stravování. O vyjádření jsme požádali ředitelku Základní a mateřské školy Stod paní Mgr. Martinu Macánovou a paní Mgr. Alenu Sedláčkovou z SOU Domažlice, škola Stod. ZŠ bufet ani automaty neměla, takže se jí v podstatě vyhláška nijak nedotkla. Na učilišti již v loňském školním roce nechali v reakci na nezdravé stravování ze školy odstranit potravinové automaty a ponechali jen automat nápojový, s tím, že převažující nabídkou musí být voda v různých provedeních. Odstraněn byl i automat na teplé nápoje, které byly většinou ve velké míře slazené. Paní Sedláčková také zhodnotila stravování žáků: „Školní jídelny jsou již delší dobu vázané velmi přísnými normami, kde je přesně stanoveno, kolik musí být žákům připraveno luštěnin, zeleniny, výrobků z celozrnné mouky a doporučovaných surovin jako je např. pohanka, bulgur, kuskus, jáhly, špalda atd. Není vůbec jednoduché vymyslet vhodné jídelníčky a dodržovat předepsaný „spotřební koš“. Děti nejsou na tyto potraviny zdaleka navyklé. Máme v naší jídelně velmi šikovnou vedoucí - paní Korcovou (stodští si ji jistě pomatují jako první majitelku kavárny v Hradecké ulici), která s naším novým kuchařem panem Sekalem vymýšlí opravdu chutné recepty, přesto je vyhozených zbytků v některé dny víc než dost. A možnost obědů ze školní jídelny využívá pouhá třetina žáků. Při tom za 30,Kč dostanou polévku, hlavní chod, nápoj a několikrát v týdnu i dezert. Když mám občas možnost mluvit o systému našeho školního stravování s partnerskými školami v Německu nebo Francii, žasnou nad tím, jakou vymoženost v tomto smyslu naše děti mají - počínaje již mateřskou školou. Každodenní jídlo z čerstvých potravin není vůbec běžnou záležitostí. Proč se toho tolik našich žáků dobrovolně vzdává, proč raději platí za kebab, hranolky, sladkosti nebo slané pochutiny, to bych nehledala vinu zrovna ve školách. Ten základní návyk na správné stravování musí být v rodině. Nicméně nová vyhláška je dalším pokusem, jak udělat nevhodné pochutiny hůře dostupné alespoň těm menším dětem.“
Díky výpovědi svědků, kamerovým záznamům a precizní práci policistů se podařilo usvědčit 39letého muže z Domažlicka. Policisté z obvodního oddělení Stod ve spolupráci s kriminalisty z územního odboru Plzeň-venkov objasnili dva pokusy krádeží, ze kterých podezírají 39letého muže z Domažlicka. 1) Dne 30.1.2017 kolem půl sedmé ráno se podezřelý muž dostal přes rampu do prodejny řeznictví v Chotěšově. Tam uviděl plastovou přepravku se syrovým hovězím masem. Pokusil se ji odnést přes kovovou rampu ven z prodejny, ale všiml si ho zaměstnanec firmy. Podezřelý raději ponechal přepravku i s masem na místě a utekl pryč. 2) Stejného dne přijali stodští policisté oznámení o dalším pokusu krádeže. Tentokrát podezřelý muž vešel kolem půl osmé ráno do budovy odborné školy. Našel otevřenou kancelář, kde ho zaujala kabelka. Začal ji prohledávat, ale přistihla ho 38letá žena. Muž tedy alespoň rychle ukradl z kabelky peněženku a začal utíkat. Když ho pronásledovala poškozená, peněženku ztratil a i v tomto případě vyběhl s prázdnou. Policisté i kriminalisté začali v obou případech provádět šetření a vyslýchat svědky. Zároveň vyhodnotili záznamy z bezpečnostních kamer města Stod a obce Chotěšov. V úterý (31.1.2017) již nebylo pochyb o tom, že obou skutků se mohl dopustit stejný podezřelý. Stejného dne tedy policisté předali záznam 39letému podezřelému muži z Domažlicka záznam o sdělení podezření pro pokračující přečin krádeže a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ve stadiu pokusu. Uvedeného jednání se muž dopustil i přesto, že za stejný přečin byl již pravomocně odsouzen soudem. V případě odsouzení může být muž potrestán odnětím svobody až na tři léta. por. Mgr. Markéta Fialová
3 ZÁHADY V OKOLÍ Stodské listy Koníčkem pana Jana Valeše je historie, a protože se v letošním roce rozhodl psát na téma Otazníky kolem nás, požádala jsem ho, zda by své články poskytl také Stodským listům. Jak sám říká, jeho cílem není rozluštit nebo rozkódovat větší či menší záhady, které se odehrávaly v našem blízkém okolí. Cílem je na tyto záhady upozornit, podnítit zvídavost nebo prostě jen nabídnout diskusní téma nebo tip na výlet. Doufám, že vás jeho články zaujmou stejně jako mě a budete se na ně těšit. Mgr. Dagmar Myslíková
PŘÍLIŠ HLUČNÝ ATTILA Za dnešním tajemstvím, nebo další záhadou se vypravíme do polesí Hořina. Doporučuji s sebou přibrat větší svačinu, i něco na poslinění, neboť zpět se můžeme vrátit hned s deseti žebřiňáky plnými stříbra. Je ale pravdou, že od roku 453 našeho letopočtu prošlapalo polesí Hořina značné množství různě obutých lidských nohu a nikdy se zde neobjevil byť jen jediný stříbrný prut. I když je hned několik svědectví, že by se právě zde měl nacházet poklad nedozírné ceny. Osobu, se kterou je poklad spojen jsem uvedl již v názvu celého dnešního povídání, a tak je zbytečné jakkoliv mlžit a cokoliv dalšího tajit. Místo narození hunského náčelníka Attily zůstává dodnes opředeno rouškou tajemství. Attila se narodil pravděpodobně v roce 395. V čele hunských kmenů stanul v roce 433. V této době se o vládu dělil se svým bratrem Bledou, kterého nechal z pochopitelných důvodů zavraždit. Po jeho smrti zůstal již jediným vůdcem Hunské říše, ve které byly veškeré germánské kmeny a některé kmeny slovanské. Hunská říše se rozkládala prakticky od východních hranic Říše římské a sahala až po řečiště řeky Volhy. I přes rozsáhlé území toužil Attila po dalším ovládaném Římem. Po řadě výbojů (úspěšných i neúspěšných), v roce 452 pronikl Attila na území dnešní Itálie. Jeho vojska postupovala poměrně snadno k Římu. Postup zastavila až epidemie nemoci a Attila z dobytého území ustoupil. V roce 453 si mohla Římská říše definitivně oddychnout, neboť Attila náhle zemřel. Zlí jazykové tvrdí, že za smrtí Attily stojí jeho nedobrovolná manželka Ildiko, která jej měla otrávit o svatební noci. Častěji je však přejímán závěr, že Attila zemřel na mozkovou mrtvici, kdy se udusil při chrlení krve. Po jeho smrti se Attilova hunská říše velice rychle rozpadla. A ačkoliv Attilovou smrtí celý příběh končí, nám vlastně teprve začíná. Podle interpretace Jordanova textu je Attila pohřben ve třech rakvích. Jedna rakev je zlatá, druhá stříbrná, třetí železná a prostor mezi rakvemi je vylit smolou a voskem. Další interpretace uvádí, že se jedná pouze o jednu rakev ze zlata, stříbra a železa. Do hrobu měl být Attila pohřben i se svým neuvěřitelným bohatstvím. Attila byl uložen do „přehluboké jámy“, kdy po pohřbu byla jáma zasypána zeminou a oseta travou tak, aby nebylo na první pohled zjevné, že se na místě vůbec nějaký hrob nachází. Po samotném pohřbu byli zajatci a otroci, kteří se na stavbě hrobu podíleli zabiti, aby nezůstal o místu Attilova posledního odpočinku žádný svědek. Některé legendy dokonce uvádějí, že místo Attilova hrobu se nachází na dně řeky Dunaje, která byla před pohřbem odvedena z koryta a po pohřbu do něj opět navrácena. Nejčastějším místem Attilova pohřbu jsou označovány stepi staré Panonie, dále místo blízko soutoku řek Tisy a Dunaje a konečně samotná řeka Tisa. Někteří badatelé kladou Attilův hrob na Slovensko k obci Priekopy severně od Martina, jiní zase k obci Náklo u Olomouce nebo k obci Veletín u Uherského Hradiště. Hned několik svědectví zmiňuje místo Attilova hrobu i u nás. A na ty se pěkně zblízka podíváme. Místo Attilova hrobu se klade nejčastěji do polesí Hořina, do lokality, kde se nachází rozsáhlý mohylník. Místo posledního Attilova odpočinku je zde střeženo magickými jevy, které stály za pověstí o tajemné melodii a podivných světýlkách. Podle této pověsti zaznívá z místa Attilova posledního odpočinku podivně teskná a vábivá melodie, která svedla nejednoho pocestného z cesty do Honezovic a zavinila jeho smrt pádem ze skalnatého břehu potoka Hořina. Tato vábivá hudba je doprovázena rojem podivných světýlek, které se vznášejí nad zemí a dovádějí v divokém víru. Vysvětlením tohoto úkazu má být skutečnost, že jak podivná hudba, tak světelný rej má pouze jeden jediný cíl. Odvést případného zvědavce co nejdál od Attilova hrobu. I když celá pověst zní dnes dětinsky až naivně, budu asi jediným návštěvníkem mohylníku, který ji plně věří. Při jednom táboření s dětmi u Andyho srubu jsem nějakou melodii z míst tušeného Attilova hrobu skutečně zaslechl, a aniž bych byl na sebe hrdý, ponechal jsem děti venku u hořícího ohně a sám zbaběle zalezl do nitra chaty. O podivných jevech v okolí hořinského mohylníku se zmiňuje ale i serióznější literatura, a to vědecké pojednání Jana Přebrala Pohunka s názvem Stíny mezi stromy z roku 2015, vydané jako extravilán v současných pověstech edicí Národního muzea, kde je zmíněna obdobná historka. Pokud se týče samotného mohylníku v lokalitě Hořina, klade jeho existenci významná česká archeoložka Eva Čujanová – Jílková ve své práci Domažlicko s okolím v pravěku a na počátku dějin do období straší doby bronzové. První divoký průzkum mohylníku provedli kolem roku 1890 dragouni ze stodské posádky. Z této doby je kupodivu zachován seznam nálezů. Jedná se o bronzové spony, bronzové jehlice, dvě bronzové dýky, kančí zub a nezjištěné množství keramických nádob. První seriózní výzkum lokality Hořina provedl kolem roku 1920, a to zejména zásluhu holýšovského kronikáře pana Josefa Maschka, pracovník Stodského muzea Dr. A. Bergmann. Je zajímavé, že právě z průzkumu mohylníku provedeného doktorem Bergamannem se výčet nálezů nedochoval. Labutí písní nálezů z hořinského mohylníku bylo ukončení činnosti Stodského muzea, kdy byla část sbírek převezena do muzea ve Stříbře a část předmětů, jak je to v našich zemích zvykem, rozkradena. Ani jediný průzkum nezmiňuje nález jakýchkoliv předmětů vztahujících se k hunskému vojvůdci Attilovi či jakýkoliv náznak o jeho možné existenci. Další místo Attilova pohřbu bychom mohli hledat nedaleko od zmíněného mohylníku, a to u obce Honezovice. Příběh o Attilově hrobu pochází kupodivu z nedávné doby, a i když je sleduje ve svých sbírkách Klub psychotroniky a UFO, dovolím si jej přesto uvést. „V roce 1994 se členové KPÚ (Klub psychotroniky a UFO) zúčastnili šetření, ve kterém požádala paní K. o pomoc jistou senzibilku při hledání pokladu. Místo nechtěla sdělit, pouze za přítomnosti notáře. Senzibilka místo určila a sdělila, že o něm svědčí jisté znamení vytesané do kamene. Poté paní K. sdělila, že od svého otce slyšela, že se zde nalézá Attilův poklad. Místo je magicky chráněno, sedmi zabitými velmoži, kteří mají za úkol střežit klid pohřbeného. Dodatečně bylo zjištěno, že na místě, kde se těžila jakási ruda, byl nalezen kámen s reliéfem, který byl znakem Hunů. Jedná se o kruh s dvěma až třemi vlnovkami a na pozadí s dvěma zkříženými šípy. Kámen byl údajně zazděn do některého domu v Honezovicích. Informace o pokladu prý měl tchán od jakéhosi podivína až člověka duševně chorého, který údajně poklad viděl a je zde takové množství stříbra, že by je neuvezlo ani deset žebřiňáků.“ Ono tajemné
místo se má nacházet jeden kilometr jižně od obce Honezovice v mělké strži, kde jsou pozůstatky po důlní činnosti. Ono místo se skutečně nachází vlevo v lese před mostem přes potok Hořina při pochodu z Honezovic na Holýšov. Zatím pouze podle ústních informací zde byl na počátku 20. století odkryt důl na dosud nezjištěnou rudu, kdy ale byly práce pro neustálé zaplavování dolu vodou zastaveny a důlní činnost ukončena. Evidence Geofondu však existenci tohoto dolu neuvádí. Na další místo, kde se nachází Attilův hrob, mě před několika lety upozornila paní Marie Vogeltanzová. Před tím, než mi místo prozradila, jsem jí musel slíbit, že o místě pomlčím. Vzhledem k tomu, že paní Vogeltanzová již není mezi námi a určitě by přála štěstí i někomu jinému, poruším tento slib a místo vyzradím. Podle vyprávění paní Vogeltanzové sháněli na počátku 20. století nějací vědci v Holýšově muže, kteří by jim pomohli kopat na místě, kde je ukrytý bájný Attilův poklad. Ono tajemné místo se údajně nachází na protějším břehu řeky Radbuzy v místě, kde se staví do cesty proudu masiv Hradecké skály. Podle všeho lze ale tuto událost časově spojit s průzkumnými pracemi Dr. A. Bergmanna v lokalitě Hořina, kdy holýšovský kronikář Josef Maschek nejen že zajistil pro průzkum potřebné finanční prostředky, ale rovněž pracovní sílu, a to právě mezi občany Holýšova. Pravdou však je, že jsem na místě stanoveném paní Vogeltanzovou poklad nikdy nehledal. Za posledním místem Attilova pohřbu bychom museli popojet až do nedalekých Hradišťan. Díky zvědavosti hradišťanského občana Václava Šmidingra, který s historku přišel doslova na poslední chvíli, je možné jej uveřejnit i v dnešním pojednání. Doufám, že v případě nálezu pokladu na něj nezapomenete. Za pátráním po Attilově pokladu stojí tentokrát hradišťanský fořt, pan Jakub Flor (2.11.1895 – 30.7.1980), hajný, vášnivý ochránce přírody, léčitel zvěře a v současné době znovu objevený autor povídek a básní z mysliveckého prostředí. Na příběh o hledání Attilova pokladu vzpomíná i hajný Tomáš Říha: „Asi v roce 1976, bylo mi 22 let, mě poslal fořt Jakub Flor z Hradišťan kopat do míst, kde se údajně propadla kráva. To místo se nacházelo u lesní cesty, tak 250 metrů od fořtovny v Hradišťanech, směrem k rozcestí Na soutoku. Vzal jsem si krumpáč, lopatu a kopal. Po vykopání díry o rozměru hrobu, kdy jsem dosáhl hloubky tak tři čtvrti metru v naprosto neporušeném podloží jsem kopání ukončil, bez jakéhokoliv nálezu.“ Není bez zajímavosti, že ani po neúspěchu Tomáše Říhy pan fořt Flor na hledání pokladu nezanevřel a ve výkopových pracích pokračoval s dalšími, jistě nadšenějšími dobrovolníky. A tak aniž bych chtěl ukončit dnešní putování za tajemstvím úplně skepticky, je možné, že někde za našimi humny čeká na náhodného šťastlivce opravdu netušené jmění. Já osobně si je ale vzhledem k divokosti a dovednosti sedmi Attilových válečníků nechám s radostí a chutí utéct. Sestavil: Jan Valeš Zdroje: ANTIKA.avonet.cz - Attila, Jiří Chlubný, 2004 Lovec pokladů, Šílenství zvané Attilův hrob, neuvedený autor Vzpomínky: Tomáš Říha Domažlicko s okolím v pravěku a na počátku dějin, Eva Čujanová – Jílková, 1966 Poděkování: Václav Šmidingr Stíny mezi stromy, Jan Pohunek, 2015 Foto: Rudolf Švec a archiv autora Archiv KPÚ
Výkopové práce v mohylníku po průzkumu
Jeden z možných Attilových hrobů, důlní dílo u Honezovic
4 ZAJÍMAVOSTI Stodské listy
POMNÍČEK U CESTY Několikrát jsem při různých turistických akcích šla po cestě od Wachtlova mlýna na Vstiš. Nikdy jsem si ho nevšimla, až vloni v listopadu. Dříve se krčil v křoví tak, že skoro nebyl vidět. Nyní bylo křoví rozhrnuté a možná částečně olámané. Co tady dělá, uprostřed luk, co se tu stalo? Pomníček připomíná tragickou událost, která se stala 14. ledna 1957, tedy před šedesáti lety. Na letišti v Líních odstartoval krátce před jednou hodinou cvičný dvoumístný MIG 15. Dětem ze základní školy ve Vstiši skončilo vyučování a protože byla správná zima a všude ležel sníh, domluvily se, že půjdou sáňkovat na hráz Kastlova rybníka. Mezi nimi byl i Jan Bódiš, který bydlel ve Wachtlově mlýně. Musel si tedy napřed zajít domů pro sáňky. Začalo se schylovat k tragédii. Cvičnému letounu nad lesem Dubovcem vysadil motor. Co jiného mohl pilot udělat, než navést klesající letadlo mimo osídlení a frekventované komunikace? Nasměroval tedy letadlo na vstišské louky. O mez mezi loukami a
polem stihačka urazila palivové nádrže. Palivo a vzňalo a následný silný výbuch byl slyšitelný široko daleko. Oba piloti vylezli z letadla sice potlučení, ale živí. Nouzové přistání letadla ale nepřežil Janík, který viděl klesající letadlo a rozběhl se k němu. Piloti ho sice viděli, ale nedokázali už střetu špatně ovládaného stroje s chlapcem zabránit. Jen ještě pro zajímavost, havárie MIGů 15 v padesátých a šedesátých letech nebyla ojedinělá věc, od roku 1952 do roku 1974 havarovalo v Československu na 140 MIGů 15 různých verzí, přičemž jen v roce 1959 to bylo 14 strojů. Zápis o smutné události u Vstiše jsem nenašla v obecní kronice. Krátkou zmínku je možno najít v kronice místní školy a dále jsou informace v knize Oldřicha Rejlka „Vstiš od minulosti do současnosti.“ O opravu pomníčku se nyní na vlastní náklady postarala rodina Zajícova ze Vstiše, která si za svůj čin jistě zaslouží poděkování.
Mgr. Dagmar Myslíková
přijde vlastní nesprávnou péčí o všechny zuby kolem padesátého roku i dříve. Je totiž nutné si uvědomit, že dentální hygiena není kosmetický, ale v prvé řadě léčebný proces, kterým se odstraňují příčiny zánětu a krvácivosti dásní a předchází se tak parodontitidě nebo se její projevy zmírňují, až s pomocí hygienistky vymizí úplně. Mnozí lidé si také myslí, že zubař a dentální hygienistka dělají se zuby prakticky totéž.
Pravdou ovšem je, že se v péči o každého pacienta vzájemně doplňují. Zubní lékař bez hygienistky v podstatě jen napravuje následky nesprávné či nedostatečné péče o zuby u pacientů, kteří hygienu nenavštěvují a proto nevědí, jak se o svůj chrup správně starat. Problém je v tom, že i když doma o zuby svědomitě pečujete, můžete mít špatnou techniku čištění nebo nevhodný zubní kartáček nebo v nejhorším případě nepoužíváte pomůcky mezizubní hygieny. Pacienti, kteří přijdou na dentální hygienu poprvé, bývají překvapeni zjištěním, že doma o zuby pečují zcela špatným způsobem. A sami stomatologové říkají, že se jim mnohem lépe pracuje s pacienty, kteří zubní hygienistku pravidelně navštěvují. Z vlastní návštěvy dentální hygienistky nemusíte mít obavy. Při prvním sezení můžete počítat s podrobným vyšetřením stavu vašeho chrupu a dásní, včetně zjištění množství plaku či zubního kamene. Dentální hygienistka také zkoumá, jaké má pacient v této oblasti hygienické návyky, nacvičí s ním správné metody čištění zubů a vybere vhodné dentální pomůcky. Součástí profesionální dentální hygieny je pak samozřejmě pravidelné a důkladné odstraňování zubního kamene a následné zaleštění povrchu zubů a odstranění nevzhledných pigmentací způsobených například pitím čaje, kávy či kouřením. Těm pacientům, kterým jde také o estetickou stránku, poradí s možnostmi bělení zubů. Podle slov doktorky Bradové by měli dentální hygienu navštěvovat všichni a to i děti od 6 let věku. Pokud tedy toužíte smát se na svět zdravým a zářivým úsměvem, můžete se informovat o možnostech návštěvy dentální hygieny na čísle 379491268.
Z ARCHIVU MIG 15 - ilustrační foto
DENTÁLNÍ HYGIENA JAKO PREVENCE PROBLÉMŮ Drtivá většina z nás si přeje mít zdravé a krásné zuby a právě to, jak si je udržet co nejdéle zdravé, vás naučí dentální hygienistka. Preventivní prohlídky u zubního lékaře jsou jedním ze základních kamenů správné péče o dutinu ústní, rozhodně to ale jimi nekončí. Dentální hygienistka nenahrazuje zubního lékaře, ale spolupracuje s ním, péčí o váš chrup dokáže předejít mnoha nepříjemným zákrokům u stomatologa. Spektrum výkonů, které provádí je velice široké a v dnešní době se už kvalitní lékař bez dentální hygienistky v podstatě neobejde. Zubní ordinace MDDr. Mgr. Kamily Bradové v Holýšově nyní nabízí stálé služby dentální hygienistky a to i pro pacienty registrované u jiných zubních lékařů. Zeptali jsme se tedy přímo paní doktorky, co vlastně návštěva dentální hygienistky obnáší a zda jsou lidé zvyklí toto profesionální čištění zubů absolvovat minimálně dvakrát ročně, jak je doporučováno. Podle jejích slov panuje kolem dentálních hygienistek bohužel stále mnoho nepravd a mýtů a to nejen mezi pacienty, ale také zubními lékaři. Často prý slýchá názor, že absolvování profesionální dentální hygieny je pouze výdobytkem doby, která se snaží ždímat naše peněženky. Je tomu však právě naopak. Preventivně léčebnými zákroky šetří hygienistka peníze pacientů, jelikož se stále častěji ukazuje, že je mnohem levnější důsledná prevence, než náhrady již ztracených zubů. Ani dnes nejsou výjimečné případy, kdy člověk
Dnes jsem z archivu fotek vybral připomenutí Masopustu, svátku dobrého jídla, masek a veselí. V archivu máme několik fotografií z Masopustu předválečného Stoda. Jak je patrno ze snímku z roku 1934, byli zde hodně aktivní místní hasiči. Snímek byl pořízen ve dvoře dnešní hasičárny. Sníh ve Stodě tehdy asi nebyl.
archiv města L.Jungbauer
5 ORGANIZACE VE MĚSTĚ
Stodské listy
DISKOTÉKA S DDM VE VELKÉM STYLU Co takhle se trochu odreagovat? Na tuhle otázku jsme dostali jasnou odpověď. Diskotéky se totiž zúčastnila více než stovka nadšených dětí a rodičů, díky čemuž jsme dokázali zcela naplnit malý sál místního kulturního střediska.
Kdo dorazil, nelitoval! Program, na kterém se podílely naše děti z kroužku TV Stod, se od samotného začátku nesl ve stylu tance a hlavně pořádného řádění. Přemlouvání nebylo třeba. Jak děti, tak rodiče se vánoční atmosférou nechali strhnout téměř okamžitě, div že celý kulturák nezbořili. K vrcholům
diskotéky bezpochyby patřilo skákání na celosvětový hit „Gangnam style“, mannequine challenge aneb „zmrazení“ všech tanečníků, paření s Olafem nebo živé vysílání na náš Facebook. Pro představu si najděte náš profil. Videa a fotky už tam máme v plné pa-
rádě. Dvě a půl hodinky utekly jako voda, takže jsme na konci stihli ještě udělit ceny pro ty nejlepší, nejvytrvalejší a nejvánočněji oblečené tanečníky, odměnili jsme i rodiče a pak už jenom zakřičely: Hurá na prázdniny!
P. S. kdo ví, třeba jsme se na tanečním parketě neviděli naposled. DDM
JARNÍ PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR
MASOPUST NEBUDE
Po úspěšném táboře, který jsme pořádali o podzimních prázdninách, jsme pro vás přichystali tábor i na jarní prázdniny. Termín tábora byl 13. 2. - 17. 2. 2017. Hned po vyhlášení, se začala místa rychle zaplňovat. Připravený zábavný program běžel od rána až do odpoledne. Účastníci mohli sportovat, vyrábět, malovat a hrát hry. Každý den jarních prázdnin mohli trávit i jinak než u počítače. Tábor začínal už od sedmé hodiny ranní, po celý den děti byli pod dozorem pedagogů z DDM.
Někteří z vás už zaznamenali zprávu, že letos nebude ve Stodě Masopust. Ano, je to pravda. Pro letošek jsme se rozhodli Masopust nepořádat, nebude tedy ani průvod masek, ani zábava s hody.
DDM
Co nás k tomu vede? Už několik let nazpět zjišťujeme, že se zapojuje čím dál méně lidí coby masky a více lidí se přijde jen dívat (přijdou-li vůbec). O tom by to ale nemělo být. Masopust by měl být o opaku – hodně lidí by se mělo vyzdobit do masky a jen menšina se má jít dívat. Navíc nám už začína-
lo být nepříjemné, že při průvodu lidé zavírali dveře a okna, jenom proto, aby je masky náhodou nerušily. Proto nechceme nikoho do ničeho nutit. Letos budeme tedy bez masopustu s tím, že bude-li zájem z řad široké veřejnosti, můžeme se k němu vrátit. Ve městě nás letos čeká několik významných výročí – Křížový vrch, kostel, pošta, Špitální kaple, tak se můžeme vidět na akcích k nim. Příležitosti k setkávání určitě budou.
Ing. Pavel Cích, MKS
VŘELÉ DÍKY ZA PODPORU! Divadelní spolek Ochota sama by chtěl tímto poděkovat všem, kteří nám pomohli s přípravou představení, stodské MKS, zaměstnancům KD Stod a hlavně také všem návštěvníkům premiéry hry Reality šou. Díky Vám všem! Podle zaplněného KD a ohlasů bylo vidět, že naše činnost dělá radost nejen nám, kteří divadlo tvoříme, ale i Vám, které naše dílo snad pobavilo. Moc děkujeme a již teď se těšíme na další představení s Vámi.
NOVINKY V DOMU DĚTÍ * Nově máme kroužek Juda, zaregistrovaný pod svazem Juda a můžeme soutěžit * Koupily jsme TATAMI, aby Judo a Aikido mělo lepší podmínky pro činnost * Připravujeme v klubu Sluníčko horolezeckou stěnu pro nejmenší * Připravujeme v klubu Oceán prolézací sestavy pro větší obratnost * Kroužek gymnastiky dostane z dotace MŠMT prostřednictvím AŠSK ČR gymnastické vybavení pro zkvalitnění činnosti * Pomáhali jsme s realizací nové časomíry ve sportovní hale ve Stodě * Na přelomu roku probíhaly v DDM Stod malířské práce a opravy omítek * Ve stejném čase proběhla i rekonstrukce části topení v klubech * Připravujeme novou kuchyňku, která by měla více vyhovovat pro práci s dětmi
Ochota sama
6 Stodské listy ŠKOLY
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA
OLYMPIÁDA V ANGLICKÉM JAZYCE
Vážení čtenáři Stodských listů, dovolte, abych Vám sdělil, co se aktuálně chystá na březen a duben v ZUŠ Stod. Zatím toho nebude ještě mnoho (koncertní „žně“ budou spíš až v květnu a červnu), ale určitě to bude učitelský koncert (kolem Dne učitelů - 28.3.) a pak zhruba o měsíc později koncert našich žáků s jejich rodinnými příslušníky, pracovně nazvaný „Domácí muzicírování“. Pravděpodobně se nám objeví ještě další akce, ale všechny budou včas propagovány na plakátech po městě, budete na ně tedy upozorňováni aktuálně. Hlubokou minulostí je už předvánoční koncert, ale protože zatím jsem ho na těchto stránkách nekomentoval, vracím se k němu radostným konstatováním, že pamětníci dávných koncertů školy prohlásili, že tak bohatě navštívený koncert
Ve čtvrtek 26. 1. 2017 jsme na naší škole uspořádali školní kolo Olympiády v anglickém jazyce. Zúčastnilo se celkem 12 dětí z 6. – 9. ročníku. Žáci z 6. a 7. tříd soutěžili v kategorii I.A, starší žáci v kategorii II.A. Všichni museli prokázat dovednosti v poslechu, čtení a mluvení.
(byl 1. prosince v Malém sále Kulturního domu) nikdy v historii školy nepamatují. Z toho jsme měli pochopitelně obrovskou radost. Nyní si dovolím ještě trochu se chlubit s malým, dílčím, ne příliš viditelným, ale přesto důležitým úspěchem. Zatímco v loňském roce v pololetí přestalo chodit do naší ZUŠ 22 (!) žáků, letos v pololetí nejenže žáci neubyli, ale naopak 4 žáci přibyli (bude definitivně a oficiálně potvrzeno až po uzávěrce tohoto vydání SL). Jsme snad tedy na dobré cestě… Koncem ledna nám začala výstava výtvarného oddělení v prostorách městské knihovny. Až tyto stránky vyjdou, bude výstava dávno v běhu (až do 28. února). Kdo jste ji ještě nestihli, máte ještě pár dní, abyste to napravili. Budeme rádi, když se dozvíme, jak hodnotíte práce našich dětí. A poslední významné novinky ze Výstava výtvarných prací žáků ZUŠ Stod Základní umělecké školy Stod jsou rázu personálního. 1. ledna 2017 začala vedle funkce hospodářky vykonávat kumulovaně i funkci mzdové účetní a personalistky paní Ing. Iveta Berková. Od 1. února 2017 zřizuji funkci zástupkyně ředitele a jmenuji do ní Mgr. Marii Jungbauerovou.
27. 1. - 28. 2. 2017
Mgr. Květoslav Borovička ředitel ZUŠ Stod
V Městské knihovně Stod Pondělí 09:00 - 11:30 13:00 - 17:00 Úterý 09:00 - 11:30 12:00 - 14:30 Středa 09:00 - 11:30 13:00 - 17:00 Čtvrtek Zavřeno Pátek 09:00 - 11:30
V kategorii mladších žáků získal 1. místo Martin Binder ze 6.A, 2. místo Kristýna Inderholcová ze 6.A a 3. místo Adéla Švábová ze 7.A. V kategorii II.A se na 1. místě umístila Zuzana Kohoutová z 8.A, na 2. místě Ondřej Fuchs z 9.A a na 3. místě Miroslav Brejcha
Miluše Kvěchová
M.Marková a M.Kvěchová
8.B OBDAROVALA DĚTI DÁRKY Předáno. Děti, které vyrůstají v rodinách, kde se většina z nich nachází v tíživé situaci, ať už vlastní chybou, nevědomostí, nebo i nešťastnou souhrou okolností, jsme podpořili dárky. Připojili jsme se k projektu Krabice od bot a snad se i díky nám ve svátečním čase rozzářilo radostí o pár dětských očí víc. I když se tomu těžko věří, pro některé z těchto dětí je „Krabice od bot“ opravdu jediným dárkem, který na ně o Vánocích čekal. Symbolickou štafetu jsme s radostí přebrali od loňských deváťáků. Neměli jsme tušení, že takový projekt existuje. Pro spoustu obdarovaných dětí
to byl třeba jediný dárek, který pod vánočním stromečkem našli. Vybrali jsme si stejně staré děti jako jsme my. O to silnější zážitek to pro nás byl. Při shánění a balení dárků v nás tento projekt zanechával myšlenky a jistou dávku solidarity. Myslíme si, že nám i tento projekt ukázal, že když o něco jde, dokážeme, jaká jsme bezvadná parta. Největším povzbuzením pro nás bylo i to, že se k nám přidali naši rodiče a také si vybrali svého svěřence, kterému koupili dárek. Nenechte nás v tom příští rok samotné a připojte se!
Třída 8.B
NÁVŠTĚVA VE STODSKÉM UČILIŠTI V pátek 27. ledna jsme při hodině praktických činností navštívili učebny praktické výuky učebního oboru Kadeřník SOŠ Domažlice, ve škole ve Stodě. Paní učitelky odborného výcviku nás seznámily s pracovištěm, vysvětlily nám dodržování hygieny a bezpečnosti práce. Víme, že se studenti učí např. odbarvovat a barvit vlasy, kdy je kladen hlavní důraz na dodržování technologických postupů, ochranu zdraví zákazníka a studenta při práci a manipulaci s chemikáliemi. Mezi náročnější úkony na přesnost i bezpečnost při práci patří holení břitvou a střihání vlasů. Práce v dámském a pánském kadeřnictví vyžadují k dokonalému osvojení intenzivní nácvik. Výuka navazuje na odborné předměty technologie, materiály, zdravověda a ekonomika. A protože jsme měli s sebou peníze, které jsme si vydělali na vánočním jarmarku, tak jsme si i vyzkoušeli dovednosti studentů tohoto oboru přímo na místě. Studenti nám před stříháním umyli vlasy a moc jsme si to užili. Těšíme se na další exkurze, kdy se seznámíme s učebními obory, na které se budeme moci v 9. třídě přihlásit
MEZINÁRODNÍ ANGLICKÝ PROJEKT V letošním školním roce se žáci naší školy poprvé zapojili do projektů eTwinningu, což je společenství evropských škol. V rámci této platformy mohou žáci a učitelé z různých evropských zemí vzájemně komunikovat, spolupracovat, zapojovat se do projektů a sdílet své nápady. V rámci hodin anglického jazyka se do tří projektů zapojilo celkem 109 žáků 5. až 9. ročníku. Hlavní myšlenkou projektů “Let´s start our friendship with a Christmas card” a “Christmas time” byla výměna dopisů mezi dětmi z ČR, Slovenska a Řecka. Žáci vyrobili vánoční přání a napsali osobní dopis v anglickém jazyce. Úkolem také bylo popsat krátce Vánoce a vánoční zvyky v naší zemi. Každý žák obdržel jméno řeckého nebo slovenského žáka, kterému dopis napsal. Poté jsme hromadně dopisy odeslali do školy v Řecku a na Slovensko a těšili se na dopisy za zahraničí. Všem bych přála vidět rozzářené oči dětí a očekávání při otevírání a čtení dopisů a prohlížení vánočních přání. Některé děti našly ve svých obálkách i drobné dárky, což jejich zážitek ještě umocnilo. Když žáci viděli adresu naší školy na obálce, psanou rukou někoho stovky kilometrů daleko, byli opravdu nadšení. Jejich komentáře a postřehy, třeba ohledně poštovních známek nebo řeckého písma, byly často velmi překvapující. Projekt “Christmas Cards and traditions” spočíval ve výměně přání mezi evropskými školami. Rozeslali jsme celkem 24 dopisů do 12 evropských zemí. Nyní postupně dostáváme vánoční pozdravy z různých koutů Evropy, např. z Polska, Itálie, Rumunska, Španělska, Litvy nebo Portugalska. Děti, které se do projektů zapojily, určitě získaly nové zkušenosti a zážitky, o které se podělily i ve svých rodinách, a jako památka jim zůstal dopis a přání určené jen jim.
z 8.A. Žáci, kteří obsadili 1. a 2. místo, postupují do okresního kola, které se uskuteční v Plzni 22. 2. 2017. Všem zúčastněným děkujeme a přejeme hodně radosti a hezkých zážitků při objevování krás angličtiny.
žáci II. speciální třídy
VYCHÁZKA DO LESA Na začátku nového roku jsme se vydali na vycházku do lesa. Nešli jsme tam sami, ale za doprovodu pana Gabriela z mysliveckého sdružení. Nejdřív jsme ale museli autobusem dojet do Líšiny a potom už jsme se zasněženou krajinou pustili po stopách lesní zvěře a ptáků. Kolem nás pobíhal lovecký pes Dora, který předváděl různé kousky a stejně jako my si užíval sněhu. Ale hlavně jsme se učili: poznávali jsme stopy divočáka, běžící srny, jdoucí srny, lišky i bažanta. A nejlépe nám šlo poznávání stop zajíce. Došli jsme až k líšinskému jezírku, které bylo kus zamrzlé a kus ne, aby mohly dýchat ryby. Potom jsme viděli několik mysliveckých posedů a na jeden jsme si mohli vylézt. Také jsme poznávali jehličnaté stromy. Některé byly bez kůry a my jsme mohli pozorovat chodbičky od kůrovce, který stromy ničí. Uprostřed lesa jsme si dali svačinu a potom nás čekala cesta zpět na autobus. Po návratu jsme si ve škole všechny nové poznatky zopakovali, lesní zvěř a ptáky jsme si prohlédli na internetu, protože dnes v přírodě jsme viděli jenom jednu srnku, a nakreslili jsme si z naší vycházky obrázky, které nám teď zdobí třídu. Panu Gabrielovi moc a moc děkujeme za pěkné dopoledne, nové zážitky a zajímavé informace.
holky, kluci a paní učitelka z 1. A
7 Stodské listy NAPSALI NÁM
SILNIČNÍ KRUTOSTI Součástí naší doby je fenomén automobilismu, auta patří nerozlučně k našemu životu. Posadíš se do pohodlného sedadla svého plechového koně, špičkou pravé nohy lechtáš plyn a namísto otěží třímáš v ruce volant. Desítky hladových koní pod kapotou napojíš u čerpacího stojanu, nastartuješ a mizíš v dáli. Děti mají své místo v autě hned po narození a jízda v něm je pro ně běžná událost. Já svůj první výlet autem si zato pamatuji intenzivně. Svezl mne můj strýček Vláďa, byla padesátá léta a aut bylo sporadicky. Však v roce 1955 jezdilo na československých silnicích celkem 130 000 aut a kolem půl milionu motocyklů. V roce 2015 přesáhl počet osobních aut v ČR 5,3 milionu vozů s dynamikou nárůstu čtvrt milionu ročně. Jako malý prcek jsem svou první jízdu hltal. Auto Pragovka bylo veliké, stříbrné s impozantními blatníky a dveřmi, co se otevíraly dopředu. Uvnitř auta byl tajemný pach benzinu a já obdivoval vše, co jsem viděl. Těch budíků co tam bylo a různých vypínačů. Ovšem nejhezčí pro mne byla bílá páčka uprostřed přístrojů, vypadala jako vykřičník. Ta byla přímo přede mnou. Strýc mi ukázal, jak mám páčkou otočit, za jízdy na mne mrkl, ukázal doprava a já s tou bílou páčkou otočil doprava. Nad vypínačem se rozsvítila oranžová tečka a na pravém sloupku vylétla svítící oranžová směrovka. Pro ostatní výstraha, dejte si pozor, odbočujeme doprava. Pak jsem páčku vrátil a směrovka spadla dolů. Kdepak dnešní blinkry. Motor spokojeně předl a převodovka zpívala. „Budu muset promazat spodek a seštelovat ventily, už to potřebují“ řekl strýček, strojní inženýr a já k němu posvátně vzhlížel. Na předním sedadle za mnou seděla moje maminka, tiskla mne koleny a starostlivě říkala, „jen se chlapče pořádně drž“. Kdepak nějaké pásy, sedačky či airbagy. Porovnání s moderními auty nejde, je směšné. Ale auta tehdejší, stejně jako ta současná, jezdila po silnicích. Ale tam už k tak pronikavému vývoji nedošlo. O úrovni jejich rozvoje chci dnes vyprávět ve dvou příbězích. Jako černá tepna se vine přes Stod mezinárodní silnice, v odborné veřejnosti nazývaná šestadvacítka. Z Plzně míří přes Folmavu do Bavorska. Vesnice a městečka jsou na ní navlečeny jako korálky a namísto krve v ní tepe nepřetržitý proud aut. Vehikly rachotí, zapáchají a práší, v obcích mezi nimi kličkují chodci. Pro lidi na trase doslova prokletí. Intenzitě provozu stav úroveň silnice neodpovídá ani náhodou. Občas se ale povede nějaká ta větší oprava. Ta poslední začala v říjnu v Chotěšově. To jednoho říjnového dne přijelo hřmotící monstrum, zakouslo se do vozovky a začalo ji ukusovat a chroupat jako sušenku. Rozkousaná drť se spořádaně sype do nákladních aut. A bagr začne hloubit podloží, vše vypadá velmi nadějně. Auta na uzavřeném úseku jezdí kyvadlově v jednom pruhu, provoz řídí semafor. Celkem běžný stav. Ale co to. Kamenožroutu zachutnalo a po prvním úseku začal v obci o kus dál hned vykusovat další. A tak jednoduchá situace se mžikem zkomplikovala. A stala se navíc frustrující zátěží, když ten druhý rozkopaný úsek nikdo opravovat nezačal. Zbytečné komplikace v dopravě, zásobování a zejména ohrožení bezpečnosti lidí. Tak to je ale šlendrián, volali naštvaní místní. Nemáme zákazníky, zásobovači a zákazníci nyní nemají kde zastavit, nadávali prodavači z obchodů. Auta se musela uskromnit a jezdit obousměrně v jednom jízdním pruhu. Velice nebezpečně a těsně kolem chod-
níku. Zdravý rozum nechápe, jak zde může někdo rozkopat silnici, na níž od října dosud nikdo ani nehnul prstem. A tak není divu, že hodiny tragédie začaly neúprosně odpočítávat čas a ta v černém si nelítostně připravovala kosu. A v poledne 2. prosince udělala šmik. Provoz na silnici v Chotěšově se okamžitě zastavil. Auta se hromadí jedno za druhým, na vozovce leží tělo mrtvého chodce. Jak se to vše seběhlo, kdo na tom nese vinu, vyšetří policie. Příčina je ale jasná. Nebezpečný silniční provoz kvůli bezdůvodně rozkopané vozovce. Nebýt toho, neštěstí by se nestalo. Ale tím to bohužel neskončilo, hodiny tragédie tikají dál, blíží se druhý případ. Silný provoz kamionů zhušťuje na „šestadvacítce“ provoz, jejich předjíždění brání na silnici namalované dlouhé plné čáry. Situace vyžaduje nějaké řešení. Záchranou se zdá být silniční obchvat kolem Staňkova. Jezdím tudy často, měl jsem z jeho stavby radost a naivně očekával, jak zde budou projektanti nadčasoví a velkorysí. Představoval jsem si širokou komunikaci, vedoucí mimo vesnici Ohučov, nájezdy na nový obchvat z bezpečných kruhových objezdů, střídavý vnitřní jízdní pruh, co umožní řidičům bezpečně předjíždět kamiony. Zkrátka velkorysost, jakou třeba na této silnici dostal obchvat pohraničního městečka Furth im Wald. No řekněte, když už se tady ta stavba vlekla tak dlouho a nenasytně sežrala tolik hektarů krásného a úrodného pole. Ale u nás nejsme v Německu. Obchvat otevřen 1. prosince 2016. Večer předtím v televizním zpravodajství vystoupil příslušný silniční ředitel a obchvat veřejně uvedl do provozu. Skromně zmínil, ale skutečně jen jako nepatrnou závadičku, chybějící sjezdy a nájezdy. Ty dostavíme během pár měsíců, slíbil s dovětkem, ale stavbu jsme dokončili půl roku před termínem. Jel jsem tím úsekem hned druhý den, chci odbočit do Staňkova, ale co to, není kde, výjezd prostě chybí. Vyjet z nového obchvatu 2. prosince možné nebylo. Kdo chtěl do Staňkova, musel po dlouhé objížďce. A tak ta v černém si začala kosu chystat znovu. A šmikla hned druhý den po chotěšovské tragédii. Unavený řidič, co chtěl v noci 3.12. dojet do Staňkova, výjezd z obchvatu zřejmě nenašel. Neukázněně projel zákazem vjezdu a pokračoval po staré silnici, co po ní jezdil vždy. Namísto ve Staňkově ale spadl do pasti, doslova uloven. Pastí se stala neoznačená, hluboká jáma, nekompromisně vykopaná na staré silnici asi kvůli neukázněným řidičům. Aby už po této cestě nikdo do toho Staňkova nedojel. Náraz volantem do hrudníku nešťastníka na místě usmrtil. Otázku viny zjistí vyšetřování, příčina opět jasná. Nebezpečný silniční provoz na nedokončené stavbě vozovky. Nebýt toho, neštěstí by se nestalo. Začal nový rok. Dávají se různá předsevzetí a tak i já chci něco málo popřát. Přeji přírodě, aby u této silnice, zejména v rychlostním úseku mezi Novou Hospodou a Sulkovem, chránily život zvěře, místo zavěšených cédéček, jednoduché a nízké ploty. Jedině ty mohou účinně zabránit tomu, aby tak frekventovanou komunikaci v noci nerušeně přebíhala zvěř. Pro inspiraci nemusíme daleko. V Německu jsou ploty v lesích povinnou výbavou rychlostních silnic a plně je hradí pojišťovny z fondu zábrany škod. Cena pojištění se u nás kvůli fondu každoročně zvyšuje, ale řidiči to nijak nepoznávají. Přitom náraz do divočáka ve stovce, to je pro řidiče doslova katastrofa.
Staveniště v Chotěšově 15. ledna 2017
Přeji všem na Plzeňské ulici ve Stodu alespoň jeden regulérní a bezpečný přechod pro chodce. Aby postavené dělicí ostrůvky nebyly ohraničeny tak nekompromisně hrozivými obrubníky. Stačí chvilka nepozornosti a bác. Řidič, co do této hrůzy narazí, nemá sebemenší šanci. Na kamionu zničí pneumatiku, u osobáku urazí kolo. Ale proč taková krutost? Tvrzení, že ostrůvek je postaven v souladu s normou EU,
vzniklou újmu nikomu nenahradí. Myslím, že zdravý rozum od té byrokratické hydry, polykající naše daně, dostává pořádně za uši. Přeji všem řidičům bezpečnou křižovatku u Střelic. Tu současnou, známou jako křižovatka smrti, lemují pomníčky usmrcených řidičů. A přitom by mohla být, při troše dobré vůle, stejně bezpečnou, jakou se stala po výstavbě kruhového objezdu křižovatka u Draženova. A cyklistům, těm přeji slíbenou cyklostezku, neboť jezdit na kole po této nebezpečné silnici je horor. A závěrem všem spoluobčanům přeji slíbený a kýžený silniční obchvat města. Toho, co zlepší kvalitu jejich života, nebude tak intenzivně škodit jejich zdraví a přinese pocit bezpečí jim i jejich dětem. Myslím, že za to dlouholeté utrpení si to už snad zaslouží.
JUDr. Jaroslav Vlach
PODĚKOVÁNÍ Chci touto cestou poděkovat Zálužskému smíšenému sboru. Vznikl již před dvanácti lety a za tu dobu rozdal mnoho radosti svým zpěvem a recitací. V době adventu navozuje pravou vánoční pohodu. Soubor je neustále doplňován, nejmladší recitátoři mají jen čtyři nebo pět let. Přináší svým vystoupením potěšení nám divákům, ať už to bylo v Přehýšově, Hradci, Novém, Záluží, Přestavlkách nebo Stodu. Poděkování patří nejen vůdčím osobnostem souboru panu Ivanu Korcovi a paní Lucii Rychlíkové, kteří soubor doprovázejí, ale hlavně dětem. Ty už od září pilně nacvičují, aby v průběhu adventu bylo vše, jak má být. O to větší zklamání bylo, když při koncertu ve stodském kostele úplně chyběla vánoční výzdoba. Dříve býval kostel krásně vyzdoben od začátku adventu, v roce 2016 byla vánoční výzdoba až v době třetího adventu na Vánoční mši Jana Jakuba Ryby v provedení pěveckého souboru z Holýšova. Možná je to tím, že došlo k výměně faráře nebo změnou správce kostela. V každém případě je škoda, že když do kostela přijde tolik lidí jako na koncert Zálužského sboru, není po výzdobě ani vidu. A ještě jednu poznámku: dobré vychování a slušnost velí při vstupu do kostela sejmout pokrývku hlavy, i když je v kostele zima. Zálužský sbor má vrchol svého adventního vystupování na statku Gigant, kde účinkoval vedle takových umělců, jakými jsou Jaroslav Samson Lenk, Jan a Jindřiška Brožovi a skupina Přelet. Tradičně se těšíme na domácí vánočky paní Korcové, teplé nápoje i závěrečný ohňostroj. Vstupné na akce Zálužského sboru bývá dobrovolné a je věnováno Nadaci transplantace kostní dřeně. Zálužskému sboru přeji v novém roce všechno dobré, ať se jim daří jako dosud.
Václav Šmidingr
TLESKÁME, TLESKÁME … Zima je pro mnoho z nás obdobím zvýšené návštěvnosti kulturních akcí. Častěji než kdy jindy chodíme na divadelní představení, koncerty a besídky. Za odvedený výkon je herec, zpěvák, hudebník, dirigent - jednoduše umělec – odměněn nejen svým honorářem, ale také potleskem publika. Všimla jsem si, že v poslední době se stále více tleská ve stoje. Nic proti tomu. Za mimořádné výkony si jistě umělci zaslouží zvláštní ocenění. Povšimněte si ale, že důraz kladu na slova mimořádné a zvláštní. Nezřídka se mi totiž stává, že zůstávám jedním z mála sedících diváků při závěrečném potlesku. Okolo stojící na mě vrhají nechápavé pohledy a zkoumají, zda nejsem tělesně postižená. Nejsem, jen mi připadá, že na každém představení se nyní najde někdo, kdo má potřebu vstát a aplaudovat ve stoje, ať bylo vystoupení jakékoli kvality. Někdy dokonce nabývám dojmu, že se musí jednat o umělcovi známé, příbuzné, či jinak zainteresované osoby. Přezdívám těmto lidem Vstavači. Sama pro sebe si tipuji, v kterém místě publika se po skončení představení objeví ti první. Od nich se pak – jako kruhy po
vodě – Vstavači šíří do stran, až zachvátí většinu hlediště. Vadí mi to dlouhodobě, protože to celý akt dehonestuje na něco běžného, všedního, očekávaného. Ukázkovým příkladem, o který se s vámi podělím, se stala návštěva vánočního koncertu nejmenovaného zpěváka, který již léta patří mezi špičky naší pop-music. Měla jsem tu smůlu, že jsem seděla za dámami, které si patrně koncert spletly s posezením u kávy. Většinu doby mě rušily tím, že si vykládaly a jejich řeči neměly nic společného s tím, co se odehrávalo na pódiu. Ovšem po skončení koncertu, dámy aplaudovaly ve stoje. Nechápu to. Pokud si myslely, že byl koncert tak vynikající, proč ho prokecaly? Snad jedině, že by vstáním chtěly zpěváka odškodnit za svůj dvouhodinový nezájem. Potlesk ve stoje by měl být vyhrazen pro mimořádné výkony, abychom nesnižovali jeho hodnotu tím, že ho nadužíváme. Nevím jak vy, ale já i nadále budu při tleskání sedět a vstávat budu jen tehdy, pokud si budu myslet, že umělci předvedli něco opravdu výjimečného.
Mgr. Dagmar Myslíková
8 Stodské listy INFORMAČNÍ SERVIS
KALENDÁŘ KULTURNÍCH AKCÍ 2017 Kontakt: MKS Stod tel. : 379 209 481 e - mail:
[email protected] Únor do 28. 2. Výstava fotografií Vlaďky Votrubové, nazvaná „Střípky zimy“ v infocentru na radnici, pořádá MKS. do 28. 2. Výstava výtvarných prací žáků ZUŠ Stod v městské knihovně, pořádá městská knihovna. 20. a 27. 2. Kurz Ladies latina (3. - 4. lekce) v kulturním domě od 19. 00 hodin, pořádá MKS. 18. 2. Zájezd do divadla Radka Brzobohatého, Praha na komedii s názvem „Drahoušku, toužím po tobě“, pořádá městská knihovna. Odjezd ze Stoda v 11.10 hodin z autobusové zastávky směr Plzeň. Březen 1. 3. - 28. 4. Výstava kreseb Jany Záhořové v infocentru na radnici, pořádá MKS. 1. 3. - 28. 4. Výstava k 100. výročí muniční továrny Nýřany amatérského badatele Štěpána Vopálenského v městské knihovně, pořádá MěK. 6. 3. Kurz Ladies latina (5. lekce) v kulturním domě od 19. 00 hodin, pořádá MKS. 12. 3. Michal je kvítko! Dětské představení Michala Nesvadby v kulturním domě od 10. 30 hodin, předprodej vstupenek v infocentru na radnici, pořádá Pragokoncert Bohemia a.s.
pořádá MKS. Uvítáme, zapůjčíte - li nám na výstavu kraslice a různé ruční práce s jarní tématikou v týdnu od 3. - 7. dubna, po skončení výstavy vše v pořádku vrátíme (kontakt tel. 379 209 481). 30. 4. Slet čarodějnic na Křížovém vrchu od 18. 00 hodin, na programu jsou hry, soutěže o ceny, vyhlášení nejlepší čarodějnice, hudba, táborák, prohlídka okolí z rozhledny, občerstvení zajištěno. Akce se koná za každého počasí, v případě deště bude k dispozici zastřešená loď kostela, pořádá MKS a Mikroregion Radbuza. Změna programu vyhrazena Aktuální informace na www.mks.mestostod.cz V infocentru na radnici je v prodeji poslední číslo časopisu Vítaný host ZIMA 2016, kde najdete tipy na výlety za krásami Plzeňského kraje. Dále nabízíme cykloturistickou mapu Mikroregion Radbuza na kole, mapu s kruhovým panoramatickým výhledem z rozhledny Křížový vrch, knihu „Ze Západních Čech k protinožcům na Nový Zéland“, knihu pověstí z našeho regionu „Baroko v krajině“ Karla Drhovského a knihu Stodsko a Nýřansko na starých pohlednicích od Václava Baxy. Dále nabízíme sběratelům dopisnice (korespondenční lístek) s motivem Křížového vrchu, kláštera Chotěšov a zámku Rochlov. K dostání jsou zde také knihy vydané k výročí obcí Chotěšov 240,- Kč, Hradec 200,- Kč a Honezovice 120,- Kč.
POZVÁNKA NA AKCE V OKOLÍ
21.3. Koncert pro příznivce zpěvačky „Máry“, kterou znáte z televize Šlágr, v kulturním domě od 18. 00 hodin, předprodej vstupenek od 21. února v infocentru na radnici, pořádá MKS.
Chotěšov 25. 2. 2017 pořádá Odbor sporu pro všechny TJ Chotěšov v Národním domě v Chotěšově od 14. 00 Dětský maškarní karneval a od 20. 00 hodin Šibřinky. Pro děti jsou připraveny různé soutěže a doprovodný program, o který se tradičně postará PIPI A BAMBULA SHOW. Od 20. 00 hodin hraje k tanci a poslechu COMBO Plzeň. Tradičně proběhne soutěž masek a připravena je bohatá tombola. Srdečně zvou pořadatelé.
Duben 1. 4. Otevření rozhledny na Křížovém vrchu, provozní doba SO, NE a svátky duben - říjen 10. 00 - 17. 00 hodin, provozuje MKS.
Horšovský Týn 13. - 16. 3. Dětský filmový festival, jarní prázdniny v kině s překvapením, kinosál Horšovský Týn.
18. 3. KISS Párty v kulturním domě od 21. 00 hodin, pořádá M. Sklenář.
10. - 14. 4. Velikonoční výstava s ukázkami velikonočních zvyků v zasedací síni radnice,
MATĚJ VALEŠ VE SPOLUPRÁCI S MKS HOLÝŠOV VÁS ZVOU NA: Filmový festival
EXPEDIČNÍ KAMERA 2017 Filmový festival Expediční kamera přináší opět nejlepší filmy uplynulé sezóny o cestování, horolezectví, splouvání řek a dalších adrenalinových zážitcích. Filmový festival se uskuteční dne 11.03.2015 od 17:00 hod v kinosále KD Holýšov. Festivalové filmy se budou promítat ve dvou filmových blocích: I. blok
PROJEKT MOFFAT; NA JEDEN NÁDECH; PURA VIDA II. blok
NÁVRAT DO ZANSKARU; CESTA DO KAZBEGI; DIVOČINOU ALJAŠKY
Mezi jednotlivými filmovými bloky proběhne přednáška + slide show o cestování v Indii po známých památkách této země očima běžného českého cestovatele, kterým příště můžete být právě Vy. Po dobu filmového festivalu budou v kinosále vystaveny fotografie z cest MUDr. Pavla Šípa a bude zde možnost zakoupení rozlévaného i svařeného vína a drobného občerstvení (zajišťuje: JAN SMAZAL - distribuce vína)
Více informací k jednotlivým filmům naleznete na www.expedicnikamera.cz facebook: Expediční kamera Holýšov
