PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH
Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha – Ruzyně
[email protected]
http://www.vurv.cz
Faktory ovlivňující změny druhového spektra plevelů • • • • •
Změna klimatických podmínek Vliv zemědělské činnosti Vývoj chemické ochrany - rezistence Vliv dopravy - Invazní plevele Vliv činnosti lidí
Trendy šíření vybraných vytrvalých plevelů 300
% Výskytu plevelů
250
Pcháč rolní (oset)
200
Mléč rolní Pelyněk černobýl Čistec bahenní
150
Pampeliška lékařská Svlačec rolní 100
Pýr plazivý
50
0 89
90
91
92
93
94
95
96
97
ROKY
98
99
00
01
02
03
04
Šíření teplomilných plevelů
REPRODUKCE PLEVELŮ GENERATIVNÍ
VEGETATIVNÍ
Šíření plevelů • vzduchem • půdou • vodou • zvířaty • člověkem
Vodní toky
Vliv dopravy
Plevele ve městech a vesnicích • • • • • • •
Veřejná zeleň Komunikace Nálety na památkách Zahrady Stavby Zahradnictví Skládky
Pcháč rolní (oset) Cirsium arvense
REPRODUKCE PCHÁČE ROLNÍHO
GENERATIVNÍ
VEGETATIVNÍ
REGENERACE Z KOŘENŮ
Minimální zpracování 8 – 12 cm
Klasické zpracování 25 - 28 cm
Pýr plazivý Elytrigia repens
Prostorové rozmístění oddenků v půdním profilu při různých technologiích zpracování půdy
Při klasickém zpracování se vyskytují oddenky aţ do hloubky 30 cm
Při minimálním zpracování se vyskytují oddenky převáţně do hloubky 10 – 15 cm
Šťavelka růžkatá
Xantoxalis corniculata • U nás jednoletá, ale může být i vytrvalá • Středozemí, dnes kosmopolit • Nejprve u nás ve sklenících, odtud do zahrad, parků, dnes hojně po celém státě • Rozšiřuje se se substrátem na pěstování květin • Na poli se nevyskytuje, ojediněle zaznamenán • Kvete od června do října, tobolky při dozrávání vystřelují semena do okolí
• Silný konkurent (skleníky, zahrady)-vytváří souvislé porosty, rychle se šíří • Nez.půda-glyphosate, ve sklenících ruční pletí
Křídlatka japonská
Reynoutria japonica • Vytrvalá, 100 – 250 cm • V Asie-Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Korea • Vysazuje se do zahrad-zplanění • Nížiny až horské oblasti, chladnější a humidnější půdy, není náročný na prostředí, ale potřebuje dostatek vody • Podél komunikací, stojatých vod, rumiště, skládky, na orné p. ojediněle
• Kořeny až do 2 m, nadz. odumírá, na jaře obrůstá, velmi rychle se rozrůstá do okolí • Až 15 cm velké listy • Rozmnožuje se oddenky, fragmenty lodyh • Dlouhý a teplý rok-vyzrají semena • Šíří se vodou(záplavy), větřem, žel.dopravou, při úpravě terénu •Agresivní invazní druh
Křídlatka sachalinská
Reynoutria sachaliensis • Vytrvalá, až 5 m • V-asijské ostrovy • Do ČR s krmivem pro hosp. zvířata, vysazována do zahrad, parků
• Nížiny až horské obl. • Podél vodních toků, silnic, železnic, okraje lesů, zahrady, parky
• Mohutnější-listy 35 cm • Méně často než k. japonská • Rozmnožuje se oddenky, částmi lodyh • Šíření vodou, větrem, stavební činností
Netýkavka žláznatá
Impatiens glandulifera • Jednoletá, 1 – 2 m dlouhá • Pochází z Himalájí • Okrasná letnička v zahradách • Podél potoků, řek, vlhké, mokré půdy • Posázaví, Polabí, Pomoraví, Podyjí, Orlice, Svitava, Svratka • Různobarevnost květů
• Lodyha tlustá, většinou nevětvená • Rozšíření po povodních
Štětinec laločnatý Echinocystis lobata
Dvouzubec černoplodý
Bidens frondosa • Jednoletá, 50 – 120 cm • S Amerika-S Kanady až J USA • Polyhemerochor - labská cesta, oderská cesta - obojí vodní dopravou • Rostlina-2000 nažek, pro klíčení potřebuje dostatek vody, klíčí v květnu, pokud zaplavena-později • Nažky se šíří - epichorně (srst zvířat, oblečení lidí), hydrochorně • Na poli v zaplavovaných okopaninách, zeleninách, zavlažovaných kulturách, zahradách • Semena dozrávají v srpnu a září
Rudbekcia laciniata
Konopí rumištní • Pozdně jarní, 30-50-(130)cm
Cannabis ruderalis
• JV Rusko, zejména Povolží, dále Malá a Střední Asie (až 2200 m.n.m.) až po Dálný východ
• Do ČR-panonská c., přechodně východní cestou adventivů • Ruderální místa v okolí obcí, okraje polních cest, mezí, občas plevel v obilninách, vinohradech • Pravidelně plodí, 76-92% fertilních nažek • Klíčí při vyšších teplotách, 10/20-25°C, dlouhodobá klíčivost • Šířeny prac.činností člověka, ptáky, endozoochorně
• Naturalizace v nejtepl.oblastech-J Morava, J Slov (v mnoha plodinách), V Slovensko • Vnitřní karanténa • Vlákna ze stonků - výr.motouzů, semenaptačí zob, léčivá rostlina
Sportovní hřiště
Staveniště a oplocené areály
Neudrţované plochy
Jedovaté a alergenní plevele
Jedovatá rostlina Škodlivé látky- Jedy – Poruchy normálních funkcí organizmu Vyvolávají zdravotní problémy aţ smrt Alkaloidy, glykosidy, saponidy, silice, pryskyřičné látky, hořčiny atd.
Účinek jedu ovlivňuje •Koncentrace jedu, stáří rostliny
•Schopnost příjmu účinných látek •Citlivost organizmu (druhová, individuální)
Bolehlav plamatý
Durman obecný
Blín černý
Lilek černý
Plevele jako alergeny •Alergie – změna reakce těla na podněty ze zevního prostředí •Imunitní přecitlivělost – reakce na běžně neškodné látky •Alergeny – antigeny se sklonem k vyvolání alergií
Zdroje alergenů Tuzemské zdroje
Zahraniční zdroje
• Zemědělská půda • Nezemědělská půda
Alergie – civilizační choroba - Nejznámější alergie –
• Senná rýma • Celoroční chronická rýma • Astma s alergickým základem • Alergické dermatitidy
Pylové alergie • Pylová zrna trav – ovsík, kostřavy, bojínek aj. • Dvouděloţné plevele – pelyněk, ambrózie, vratič, ohnice, hořčice, jitrocele aj. • Dřeviny – borovice, lísky, jírovce, vrby, lípy, bez chebdí
Ambrózie peřenolistá Ambrosia arthemisifolia
Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris
Merlíky, vratič, komonice
Alergické dermatitidy Reakce po kontaktu s rostlinou nebo jejich částí Mechanické poškození
Chemické poškození
• Vyráţky – ohnice, oměj, bolehlav • Ekzémy – pryskyřník, pryšce, řebříček • Popáleniny – bolševník velkolepý
