Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních oborů
Platební styk a trestné činy Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Podzimek Bankovní management: Bankovní manaţer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Marcela Soldánová
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Platební styk a trestné činy“ vypracoval samostatně a za pouţití uvedené literatury.
V Praze, dne 17. dubna 2010
Tomáš Podzimek
2
Poděkování: Na tomto místě bych chtěl především poděkovat Ing. Marcele Soldánové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
3
Anotace Bakalářská práce je svým obsahem zaměřená na trestné činy páchané v platebním styku na území České republiky. Na začátku práce je pro neodbornou veřejnost ve stručnosti popsáno co to vlastně platební styk je, co zahrnuje a jaké jsou jeho nástroje. Mnozí lidé si totiţ nedokáţou ani představit, co se pod tímto pojmem skrývá. Dále jsou zde zmíněny neméně důleţité součásti platebního styku a to jsou právní normy upravující jeho bezchybný chod, regulaci ale především právní ochranu. V práci jsou rovněţ popsány ochranné prvky pouţívané při výrobě platebních prostředků v hotovostním a bezhotovostním platebním styku a nástroje pouţívané při podezření na jejich padělání. Trestným činům je věnována poslední čtvrtá kapitola, kde jsou vyjmenovány a popsány všechny známé i méně známé praktiky a způsoby pachatelů pohybujících se ve světě peněz. Klíčová slova: platební styk, platební karta, trestný čin, padělání, praní špinavých peněz
Annotation Bachelor work its content focused on crimes commited with system of payments on territory of Czech Republic. In begin my work is for not specialist public in brief used up what system of payment is, what involves and which are his instruments. Many people can´t imagine, what does it mean. In next session are mentioned another important parts of system of payments and it means legal rules for its mistake-free running, regulation and mainly legal protection. In work are used up proctection elements used in production means of payments used by cash balance and noncash system of payments and instruments used by suspicion on thein falsification. Crimes, are in the last chapter, where are enumerated and use dup all known and less known practics and methods wrong-doers in world of money. Key words: system of payments, payment cards, criminal act, money laundering
4
Obsah Úvod .............................................................................................................. 7 1. Platební styk a jeho charakteristika .......................................................... 9 1.1
Vymezení pojmu „platební styk“ .................................................... 9
1.2
Hotovostní platební styk ............................................................... 10
1.3
Bezhotovostní platební styk ......................................................... 12
1.4
Platební systémy ............................................................................ 12
1.5
Nástroje platebního styku .............................................................. 13
1.5.1
Platební karty ......................................................................................... 14
1.5.2
Šeky ....................................................................................................... 17
1.5.3
Směnka .................................................................................................. 18
1.5.4
Bankovní převody ................................................................................. 19
1.5.5
Elektronické bankovnictví ..................................................................... 20
2. Právní aspekty ve vztahu k platebnímu styku ......................................... 23 2.1
Právní úprava platebního styku ..................................................... 23
2.2
Právní úpravy ve vztahu k trestným činům v platebním styku ... 26
3. Ochrana platebních prostředků a jejich drţitelů ..................................... 30 3.1
Ochranné prvky bankovek a mincí ................................................ 30
3.2
Druhy tisků pouţívaných při výrobě bankovek a jiných cenin ..... 33
3.3
Ochrana platebních karet ............................................................... 34
3.4
Technické prostředky pro ověřování pravosti platebních prostředků ....................................................................................................... 37
4. Trestné činy v platebním styku ............................................................... 38 4.1
Padělání a pozměňování peněz...................................................... 38
4.2
Podvody při bezhotovostních platbách ......................................... 42
4.2.1
Technické členění podvodů ................................................................... 43
4.2.2
Transakční členění podvodů .................................................................. 51
4.3
Praní špinavých peněz ................................................................... 53
Závěry a doporučení .................................................................................... 55
5
Seznam pouţité literatury ............................................................................ 57 Přílohy ......................................................................................................... 63
6
Úvod Pro napsání bakalářské práce jsem zvolil téma „Platební styk a trestné činy“. Toto téma je dle mého názoru velmi zajímavé a aktuální ve vztahu k našemu kaţdodennímu ţivotu, ve kterém by se mohlo zdát, ţe se vše točí kolem peněz a nástrah s nimi spojenými. Z historických pramenů nelze přesně zjistit první pouţití nějakého masového platebního prostředku. Nejstarší dochované zmínky jsou z doby před více jak 4500 let z území starověké Mezopotámie. K nejstaršímu státem regulovanému vyrábění a emisi peněz došlo jiţ v 7. století před naším letopočtem v Malé Asii.1 Není však cílem této práce zabývat se historií peněz, jen chci poukázat na to, ţe zároveň se vznikem peněz, jejich výrobou a pouţíváním platebních prostředků vůbec se také rozvíjí trestné činy padělatelství. Pro finanční svět je to dosti zásadní problém. Všechny státy světa s vyspělou ekonomikou emitující vlastní měnu ať uţ ve formě bankovek a mincí nebo pomocí elektronického bankovnictví, se snaţí tyto peněţní prostředky chránit především vydáváním příslušných zákonů a poţíváním ochranných prvků při jejich výrobě s vyuţitím vyspělých technologických postupů a metod, ale také především za pomoci nejmodernější výpočetní techniky. Bohuţel musím konstatovat, ţe společně s vývojem všech zmíněných ochranných prvků, technologií a zákonů dochází ke zdokonalování praktik padělatelů a všech kriminálních ţivlů působících v ekonomice jako skrytá hrozba. Je velmi těţké říci, která strana zákona je napřed a úplné zanalyzování této problematiky je zcela nemoţné. Padělání je širokým pojmem. Dochází k němu v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Dalo by se i říci, ţe jsme padělky přímo obklopení. Padělají se značkové oděvy, počítačové hry, elektronika, smlouvy, umělecká díla, doklady a mnoho dalších věcí kolem nás. Nejznámější odvětví, se kterým si lidé tento termín nejčastěji spojují, je právě svět peněţních prostředků. O padělání a pozměňování peněz bylo natočeno také nespočet filmů a detektivních seriálů a stalo se tak vděčným tématem světové kinematografie, kde se stávají padělatelé nejen zápornými postavami, ale mnohdy také kladnými hrdiny, kteří dokáţou obelstít zákon a tím si získat sympatie diváků. Ve skutečnosti je však opak pravdou. V případě padělání nebo pozměňování peněz a platebních prostředků se jedná o velmi těţký zločin, coţ je známo i z historie. Od nepaměti bylo padělatelství velmi přísně trestáno. Ve středověku za něj dokonce byly zločinům za tento trestný čin usekávány ruce, hrozilo upálení nebo oběšení. V dnešní době pachatelům této trestné činnosti tak kruté tresty uţ nehrozí. 1
Innes, Brian. Falza a padělky. s. 9.
7
Zákony k nim bývají mnohem shovívavější a pachatelé odcházejí od soudů s tresty „pouze“ ve formě odnětí svobody. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat prostředí platebního styku jako takového, popsat jeho formy a také druhy prostředků, pouţívaných při jeho realizaci. Dále jsou zde popsány způsoby, jak je platební styk a v něm pouţívané peněţní prostředky chráněny před narušiteli, ať uţ za pomoci zákonů nebo ochranných prvků pouţívaných při jejich výrobě. Největší pozornost je věnována trestným činům, ke kterým dochází nejen u padělání a pozměňování bankovek a mincí, ale především u platebních prostředků bezhotovostního platebního styku, u nichţ dochází v současné době k masivnímu rozvoji a s tím spojený také růst páchání nejrůznějších druhů podvodů tzv. na dálku, za pomocí převáţně internetu a jiných moderních komunikačních prostředků. V práci je také zmíněno praní špinavých peněz, které je poslední dobou velmi aktuálním tématem. Všechna svá zjištění získaná při tvorbě bakalářské práce se snaţím popsat v závěrech a doporučení.
8
1. Platební styk a jeho charakteristika Platební styk se stal nedílnou součástí našeho ţivota a je úzce spjat s vynálezem peněz, které jsou povaţovány za největší vynález lidstva. Kaţdý den je na celém světě provedeno nespočet finančních transakcí, bez kterých by se lidé neobešli. Jsou prováděny úhrady, za nejrůznější zboţí a sluţby pomocí hotovostních peněz nebo elektronického bankovnictví. Fenoménem posledních let se stal internet, který je nejdynamičtěji rozvíjejícím se prostředníkem realizace bezhotovostních úhrad mezi různými subjekty a v provádění platebního styku vůbec.
1.1. Vymezení pojmu „platební styk“ Pojem „platební styk“ lze obecně definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem vyuţívajících mezi sebou různých způsobů placení a zúčtování peněţních prostředků. V širším slova smyslu se jedná o „systém organizovaný bankami a finančními institucemi, který umoţňuje hotovostní a bezhotovostní finanční přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského ţivota, fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i ve vztahu k zahraničí“2. Z právního hlediska platební styk probíhá mezi osobami fyzickými a právnickými, a to včetně státu. Stát zde vystupuje v roli odvozené od jeho konkrétní pozice. Můţe být rovnocenným partnerem v soukromoprávním vztahu, nebo „suverénem“ zabezpečujícím bezproblémový chod platebního styku jako celku. Stát pouţívá ke splnění tohoto náročného úkolu specifické nástroje ve formě zákonů, nařízení a jiných obecně závazných právních aktů. Zajišťování platebního styku patří mezi nejvýznamnější národohospodářské úkoly nejenom státu, ale především bank. V České republice platební styk metodicky řídí Česká národní banka.3 Platební styk se dělí podle způsobu placení na hotovostní a bezhotovostní. Toto dělení upřesňuje, zda při platebního styku dochází k fyzickému předávání peněz, nebo zda se jedná o převod peněz elektronicky, kde peníze v hotovostní formě prakticky nefigurují. V těchto formách platebního styku dochází k nejrozsáhlejšímu páchání trestných činů, coţ je tématem a cílem této bakalářské práce, a proto budou tyto formy platebního styku podrobněji popsány v dalších podkapitolách.
2 3
SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 13. § 2 zákona č. 6/1993 Sb., zákon o České národní bance.
9
Platební styk se dále dělí podle teritoria na tuzemský, zahraniční a přeshraniční. Tuzemský probíhá mezi subjekty uvnitř naší národní ekonomiky a to v CZK, Zahraniční zahrnuje placení do a ze zahraničí mezi tuzemskými a zahraničními subjekty v CZK, respektive v jiné měně vyjma platebního styku přeshraničního, Přeshraniční se odehrává mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na subjekty zahraniční ze zemí Evropského hospodářského prostoru do maximální výše 50.000 EUR nebo v měnách pouţívaných zeměmi Evropského hospodářského prostoru. Z hlediska náleţitostí průvodních dokumentů se platební styk dělí na hladké platby a dokumentární platby. Hladké platby jsou nejjednodušší a nejrozsáhlejší formou placení. Neobsahují ţádný závazek banky a nemají vazbu na předloţené průvodní dokumenty, Dokumentární platby na rozdíl od hladkých plateb vazbu na průvodní dokumenty a mohou obsahovat i bankovní závazek. Podle lhůt k provedení na přednostní platby a standardní platby. Přednostní (expresní) platby zajišťují přednostní odepsání peněţních prostředků z účtu klienta oproti běţným standardům stanoveným v obchodních podmínkách bank, Standardní platby je forma platebního styku zajišťující provedení příkazu klienta na základě předem dohodnutých podmínek. Podle toho zda banka vstupuje do závazku či nikoliv. Bezzávazkový platební styk - banka vstupuje vedle klienta popřípadě i za něho do závazku při realizaci daného platebního instrumentu (například při dokumentárním akreditivu, bankovní záruce), Závazkový platební styk – banka zde vystupuje pouze jako prostředník a nemá k platbě ţádný závazkový vztah (například hladké platby, dokumentární inkaso). 4
1.2 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk zahrnuje všechny peněţní pohyby uskutečněné za pouţití bankovek a mincí. Bankovky jsou peníze vyšších nominálních hodnot vyrobené ze speciálního papíru. Mince jsou kovové peníze menší nominální hodnoty.
4
SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 25.
10
Většina hotovostních plateb je směřována mimo bankovní sféru. Hlavní oblastí hotovostního placení jsou kaţdodenní běţné platby převáţně za zboţí a sluţby prováděné občany na nejrůznějších místech. Hotovostní platby jsou obvykle oboustranné, coţ znamená, ţe na obou stranách transakce si peníze uchovávají formu hotových peněz. Existují však platby, během kterých peníze svou formu promění z hotovosti na peníze bezhotovostní a naopak. V těchto případech se jedná o částečný hotovostní platební styk. Takovým případem můţe být například vklad hotovosti na účet v bance, nebo platba šekem, kdy majitel šeku v bance vyinkasuje hodnotu šeku v hotových penězích. V hotovostním platebním styku mají nezastupitelný a zvláštní význam banky a pošta. Úloha bank spočívá v tom, ţe dodávají do národního hospodářství potřebnou hotovost a naopak vracejí zpět do centrální banky hotovostní peníze, pokud jsou v daném okamţiku v národním hospodářství přebytečné. Mezi formy hotovostního bankovního platebního styku patří: Sloţení hotovosti ve prospěch účtu příjemce, kdy klienti banky mohou ukládat hotovost na účty v bance. Uloţit hotovost na účet můţe jakákoliv třetí osoba. Banka je však povinna kontrolovat totoţnost vkladatele. Výběr hotovosti z účtu - smí provést pouze majitel účtu nebo osoba, která má tzv. dispoziční právo. Podkladem pro výběr z účtu je výběrový lístek. Nejdůleţitější náleţitostí tohoto dokladu je podpis osoby vybírající hotovost, který musí být vytvořen pouze oprávněnou osobou k disponování s peněţními prostředky na tomto účtu, proto mají pracovníci banky právo kontrolovat totoţnost klienta a jeho podpis porovnávají s podpisovým vzorem uloţeným v bance. Dalšími ze způsobů jakým lze vybrat hotovost z běţného účtu je pomocí platební karty a bankomatu. Trendem poslední doby je i nová sluţba Cash Back, spočívající ve výběru hotovosti na pokladnách obchodních řetězců pomocí platební karty. Při nákupu v minimální 300 Kč můţe zákazník u pokladny v prodejně označené logem Cash Back poţádat o vydání hotovosti aţ do výše 1 500 Kč.5 Z bezpečnostního, ale i ekonomických hlediska je dávána přednost bezhotovostnímu platebnímu styku, a proto má hotovostní platební styk na celém světě klesající tendenci. Úplné nahrazení hotových peněz však předpokládat nelze, protoţe v určitých směrech je hotovostní platební styk zatím nenahraditelný. 5
Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Lide/Platebni-karty/Stranky/CashBack.aspx. [cit. 10.02.2010].
11
1.3 Bezhotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk je realizován bankami, spořitelnami, druţstevními záloţnami, stavebními spořitelnami, ale i dalšími právnickými osobami mající přidělenou licenci od České národní banky. Tyto instituce vystupují při provádění bezhotovostního platebního styku především v roli zprostředkovatelů. Pohyby peněţních prostředků na účtech mohou provádět pouze majitelé těchto účtů a osoby s dispozičním právem. V rámci bezhotovostního platebního styku mají peníze formu zápisu na účtech klientů, a proto musí být veškeré pohyby těchto peněz řádně zaúčtovány.6
1.4 Platební systémy Pomocí platebních systémů jsou prováděny platby a zúčtování mezi jednotlivými bankami. Právní úpravy vymezující tyto systémy je část třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku a Vyhláška České národní banky č. 32/2010, o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. Platební systémy jsou z hlediska organizace děleny na vnitrobankovní a mezibankovní. Pojem vnitrobankovní platební systém znamená, ţe jsou plátce i příjemce klienty jedné banky, která účet plátce zatíţí téměř ve stejném okamţiku, kdy přepíše peněţní prostředky ve prospěch účtu příjemce. V případě, ţe jsou klienty různých bank, probíhá zúčtování buď přes vzájemné účty těchto bank, nebo přes zprostředkující články, kterými jsou zúčtovací banky. Mezi platební systémy patří korespondentský platební systém. Coţ v praxi znamená přímé spojení bank pomocí vzájemných korespondentských účtů. V současnosti je pouţíván především u zahraničního a přeshraničního platebního styku. Banky otevírají mezi sebou účty a tím vytvářejí síť obchodního spojení. Není však moţné, aby jednotlivé banky měly přímé spojení se všemi ostatními bankami. Z těchto důvodu se mnohdy účtuje nepřímo prostřednictvím jiné banky. Tento řetězec se nazývá platební cesta. Druhy korespondentských účtů: NOSTRO – účet, který má jedna banka otevřený u jiné banky, LORO – účet vedený jednou bankou pro jinou. 7 Dalším z druhů platebních systémů je clearingový, zaloţený na zúčtování pohledávek a závazků mezi zúčastněnými bankami pomocí clearingové banky, kde mají napojené banky zaloţený svůj nostro účet. Banky tak nemusí vést účty mezi sebou navzájem. Tento způsob je 6 7
MEJSTŘÍK, Michal, PEČENÁ, Marie, TEPLÝ, Petr. Základní Principy bankovnictví. s. 318. DVOŘÁK Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 290 a 291.
12
v České republice pouţíván především při tuzemském platebním styku v CZK. Mezibankovní platební styk u nás je v současnosti prováděn pomocí systému CERTIS8, jehoţ provozovatelem je Česká národní banka.9 V rámci bezhotovostního platebního styku je nezbytné mezi tuzemskými a zahraničními bankami zajistit vzájemné předávání dat a informací týkajících se platebních transakcí. V současné době jsou mezibankovní transakce nejčastěji realizovány přes tzv. SWIFT10. Pod touto zkratkou se skrývá společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikační síť. Prostřednictvím této sítě jsou účastnické banky spojeny s jinými finančními institucemi.11 TARGET - je systém mezinárodního platebního styku, který byl spuštěn v souvislosti se zavedením jednotné měny euro a zřízením Evropské centrální banky. Principem je propojení jednotlivých národních platebních systémů v členských zemích Evropského hospodářského prostoru s platebním systémem Evropské centrální banky. Systém je určený pro zúčtování relativně vyšších částek, i kdyţ výše částky není stanovena, ale vzhledem k výši poplatků by nebyl převod menších částek výhodný.12
1.5 Nástroje platebního styku Nástroji platebního styku se rozumí všechny druhy prostředků pouţívaných bankami a jinými institucemi k provádění platebních operací. V platebním styku je povaţován za základní bankovní nástroj běţný účet. Tento druh účtu vedou banky pro své klienty a slouţí především k likvidnímu uloţení peněţních prostředků klientů k provádění bezhotovostního platebního styku.13 Běţným účtem lze nazvat také účet Sporoţirový, B-konto, Osobní konto, Expres konto a jiné, kde se jedná pouze o jiné obchodní pojmenování stejného produktu.14 Banky zřizují a vedou běţné účty svým klientům na základě smlouvy uzavřené v souladu s §§ 708 aţ 715, obchodního zákoníku. Klienty mohou být fyzické i právnické osoby a není podstatné, zda se jedná o tuzemce nebo cizozemce. Běţný účet můţe být veden v domácí měně nebo měně cizí, záleţí na nabídce konkrétní banky. Platby a převody z běţného účtu lze provádět jak v tuzemském platebním styku tak přeshraničním.15
8
CERTIS - Czech Express Real Time Interbank Gross settlement System. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 292. 10 SWIFT – The Society for Worldwide Interbank Financial Telecommutications. 11 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 285 a 286. 12 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 300. 13 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 261. 14 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 27. 15 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 28. 9
13
Dalším druhem bankovního účtu je kontokorentní účet. Jedná se o běţný účet v kombinaci s účtem úvěrovým. Mezi bankovní účty lze zařadit také účty úvěrové, vkladové termínované, depotní a jiné. Ty mají však s klasickým platebním stykem velmi málo společného. Mezi nástroje platebního styku patří především:
1.5.1 Platební karty Platební karty jsou moderním platebním nástrojem. Pod tento pojem lze zahrnout mnoho druhů platebních prostředků v podobě plastových karet, vyrobených z
materiálu
odpovídajícího mezinárodní normě ISO 3554. Tato norma předepisuje standardní rozměry karet 85,6 x 54,0 x 0,76 mm a stanovuje formát informací, které jsou na kartě uvedeny. V České republice jsou všechny platební karty nazývány nesprávným označením kreditní neboli slangově „kreditka“. Jedná se o výraz převzatý ze zahraničí, kde jsou kreditní karty mnohem více rozšířené.16 Podle způsobu zúčtování transakcí se platební karty dělí na: 17 Charge Card - platební karta, jejímţ principem je odloţení splacení celkové částky za provedené transakce uskutečněné prostřednictvím této karty. Drţiteli karty je tak umoţněno krátkodobé zadluţení. Klient po obdrţení sumarizace těchto transakcí je povinen tuto částku bance ve stanovené lhůtě uhradit. Na obdobném principu jsou vydávány i nákupní úvěrové karty, vydávané nebankovními institucemi.18 Credit Card - je úvěrová karta umoţňující odloţit platbu na určitou dobu, obvykle jednoho měsíce. Tato karta je formou krátkodobého spotřebního úvěru. Od Charge karet se liší především termínem splacení dluhu a umoţňuje hradit závazky vzniklé uţíváním karty i v delším časovém horizontu. Pro klienta můţe být nevýhodou výše úrokové sazby dané tím, ţe klient určuje, kdy bude úvěr čerpat a tak bance roste úvěrové riziko. Debit Card – je platební karta určená především k placení, výběrům z bankomatů nebo transakcím prováděných přes internet. Tento druh karty je velmi populární a pouţívá ho široké spektrum klientů, kteří tento typ karty dostávají většinou automaticky ke svým bankovním účtům. Majitel debetní karty smí disponovat pouze peněţními prostředky, které má na svém účtu uloţené. 16
SCHLOSSBERGER, Otakar, HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. s. 106. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. s. 59. 18 Mezi tyto karty vydávané nebankovními institucemi patří například: OK karta nebo karta vydávaná společností Aura. 17
14
Platební karty se mohou lišit podle druhu provedení záznamu dat na této kartě. Data jsou na platebních kartách zaznamenány těmito způsoby: Reliéfní písmo – jedná se o vyraţení (embosování) identifikačních údajů přímo na kartu. Tento druh karty je pouţitelný jak pro elektronické transakce na platebních terminálech, tak pro papírové transakce za poţití mechanického přístroje imprinteru. Magnetický záznam – data jsou zaznamenávána na magnetickém prouţku platebních karet. Pouţití karet je vázáno na PIN kód (osobní identifikační číslo), identifikující drţitele karty a to především při výběrech z bankomatu.
Při běţné platbě u
obchodníků nemusí být zadání PIN kódu poţadováno. Drţitel karty v tomto případě stvrzuje transakci svým podpisem podle vzoru na zadní straně karty. Čipová technologie – paměťovým médiem karet je čip umístěný pod povrchem plastiku, ze kterého je karta vyrobena. Umístění čipu je normalizované. Pro bankovní účely jsou pouţívány takzvané Smart Cards s aktivní inteligencí, jejichţ čip je vybaven pamětí a lze je programovat. Smart Card umoţňují čtení dat i moţnost provádění jejich změny a jsou v současné době kartami mající nejvyšší stupeň ochrany. V současné době jsou vydávány na přechodnou dobu platební karty hybridní, mající čip i magnetický prouţek z důvodu nemoţnosti okamţitého přechodu na jednotnou technologii. Laserový záznam – tato technologie pouţívá stejný princip záznamu dat jako kompaktní disk. Její předností je vysoká kapacita paměti. Nedokáţe však bezpečně ochránit vloţená data před neoprávněným přístupem, jelikoţ data lze velmi jednoduše zkopírovat. V bankovnictví se karty s laserovým záznamem pouţívají jen v omezené míře a to z důvodu vysoké pořizovací ceny a malé bezpečnosti.19 Dělení karet podle funkce: Bankomatová karta – tuto kartu lze pouţít pouze k výběrům hotovosti z bankomatů. K placení za zboţí nebo sluţby pouţít však nelze. Platební karta – jedná se o univerzální prostředek bezhotovostního placení. Můţe se s ní vybírat hotovost z bankomatů, platit u obchodníků, v bankách či směnárnách a většina z nich umoţňuje platbu přes internet. Předplatná karta – pouţívání těchto karet je omezeno částkou, která je na nich zaznamenaná. Částka se postupným pouţíváním sniţuje. Některé karty lze obnovit a
19
SCHLOSSBERGER, Otakar, HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. s. 64 a 65.
15
tzv. dobít. Pouţívají se jako karty věrnostní, telefonní, klubové, pro nákup pohonných hmot a jiné. Elektronická peněţenka – jedná se o prostředek k bezhotovostnímu placení drobných transakcí například jízdného v autobusu nebo občerstvení v jídelnách. Dělení karet podle teritoria: Karta platná pouze v zemi vydavatele – takzvaná „tuzemská karta“. Karta s mezinárodní platností – patří k nejrozšířenějším kartám a není teritoriálně nijak omezena. Společně s kartou jsou klientovi nabízeny i doplňkové sluţby jako například cestovní pojištění, úrazové pojištění, slevy u obchodníků, asistenční sluţby podobně. Dělení karet podle uţivatele: Osobní karty – jsou určené pouze pro soukromé účely a jsou vystaveny na jméno drţitele karty. Sluţební karty – slouţí k hrazení výdajů firmy za různé sluţby a zboţí spojené s plněním pracovních úkolů. Bývají to především úhrady za ubytování, stravování, kancelářské potřeby, pohonné hmoty a další sluţby. Karta je vystavena na firmu a pracovníci jsou zmocněni k jejímu vyuţívání. Dělení podle segmentu: Karta základní (Mass Card) - je dosaţitelná téměř pro všechny klienty. Pouţívá jí 75% zdroj všech klientů bank. Jedná se převáţně o kartu debetní, určenou k výběru hotovosti z bankomatů a pro placení. Její vydání je závislé na zaloţení běţného účtu. Karta prestiţní (Gold Card) – jedná se o platební kartu určenou pro dobře finančně situované klienty. Podmínky jejího vydání jsou proto poměrně přísné a pro klienty je velmi prestiţní záleţitostí. Tento druh karty vlastní zhruba 20% klientů. Karta výběrová – (Platinum Card) je nabízena pouze nejlepším klientům. Běţným způsobem o ni nelze zaţádat. Touto kartou disponuje přibliţně jen několik desítek tisíc klientů majících na účtech v bance značné sumy peněz. Banky k těmto kartám poskytují nadstandardní sluţby.20 Co-branded karty – je speciální druh karty vydávaný bankami ve spolupráci s různými společnostmi jako například leteckými společnostmi, cestovními kancelářemi, sítí čerpacích
20
JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. s. 193.
16
stanic a podobně. Drţitel tohoto druhu karty má vedle bankovních sluţeb také výhody u partnerských společností ve formě slev, přednostního práva, bonusových sluţeb a dalších.21
1.5.2 Šeky Šeky patří ke klasickým nástrojům bezhotovostního platebního styku. Dnes jim však konkuruje řada dalších bankovních produktů, především platební karty, a proto je jejich pouţívání na ústupu. V České republice je pouţívání šeků upraveno zákonem směnečným a šekovým, který je v souladu s Ţenevskými konvencemi, coţ je mezinárodně platná dohoda, podle které je právo šekové upraveno v řadě evropských zemí. S šeky se lze setkat při převodu plateb v obchodním styku, ale také při platbách mezi fyzickými osobami. 22 Šek je cenný papír obsahující bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho účtu oprávněnému majiteli šeku peněţní částku na šeku uvedenou. Jednou z podmínek je sepsání šeku v jednom jazyce. Podle zákona musí mít šek tyto předepsané náleţitosti: označení, ţe se jedná o šek, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní sumu, jméno toho, kdo má platit (banka – šekovník), údaj místa, kde má být placeno, datum a místo vystavení šeku.Nesmí samozřejmě chybět podpis výstavce, který musí být v souladu s podpisovým vzorem. 23 Druhy šeků: Podle výstavce: Bankovní šek – je vystaven bankou nebo jiným peněţním ústavem. Majitel šeku má jistotu, ţe mu bude částka proplacena. Soukromý šek - výstavcem je fyzická osoba nebo nebankovní právnický subjekt mající v bance účet. Podle způsobu převoditelnosti: Šek na řad - je vystaven na určitou osobu a lze ho převádět na jiné osoby. Musí být označen určitým jménem a výslovnou doloţkou na řad, Rektašek – je vystavený na jméno určité oprávněné osoby s doloţkou „nikoli na řad“, uvedenou za jménem osoby, Šek na majitele - zde není uveden ţádný konkrétní majitel šeku, nebo je zde uvedeno konkrétní jméno s doloţkou „nebo majiteli“. Oprávněným majitelem šeku je v tomto
21
SCHLOSSBERGER, Otakar, HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. s. 72 aţ 85. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 356 aţ 357. 23 Oddíl II., §1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. 22
17
případě osoba, v jejíchţ rukou se šek momentálně nachází. Pro převedení tohoto šeku na nového majitele postačí jeho fyzické předání. Šek na jméno - šek vystavený jmenovitě na konkrétní osobu. Podle způsobu pouţití: Šek pokladní - slouţí k výběrům hotovosti z banky. Šek k zúčtování - zde je proplacení v hotovosti vyloučeno, šekovník ho můţe vyrovnat pouze bezhotovostním způsobem. Šek je proto označen slovy „jen k zúčtování“. Cestovní šek – je speciální druh šeku vydávaný velkými bankami nebo finančními společnostmi pro potřebu mezinárodního cestovního ruchu. Cestovní šek opravňuje na něm uvedené osobě proplatit příslušnou částku hotových peněz. V případě ztráty nebo krádeţe jsou proti hotovosti mnohem lépe chráněny, neboť jejich pouţití je vázáno vlastnoručním podpisem drţitele nebo k zaplacení ve vybraných obchodech či restauracích. Náleţitosti a způsoby pouţívání cestovních šeků jsou upraveny v §§ 720 aţ 724 zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Podle tohoto zákona musí mít označení, ţe se jedná o cestovní šek, příkaz nebo slib k vyplacení uvedené částky, jméno výstavce a jeho vlastnoruční podpis.24 Nejznámější jsou cestovní šeky vydávané společnostmi American Express a Thomas Cook.
1.5.3 Směnka Směnku lze definovat jako převoditelný cenný papír, ze něhoţ vyplývá dluţnický závazek dávající směnečnému dluţníkovi povinnost k zaplacení a zároveň majiteli směnky dává oprávnění poţadovat zaplacení uvedené sumy v daném čase a na určitém místě. Vydávání a pouţívání směnky je řízeno zákonem směnečnýma šekovým. Stejně jako v případě šeku musí také směnka obsahovat podstatné náleţitosti, jako je označení, ţe se jedná o směnku, bezpodmínečný příkaz zaplatit peněţitou sumu, jméno dluţníka popřípadě směnečníka, údaj splatnosti, místo kde má být placeno, jméno komu má být placeno, datum a místo vystavení a podpis výstavce. Směnka můţe mít jedině listinnou podobu.25 Podle zákona směnečného a šekového jsou směnky členěny na dva základní druhy: Směnka vlastní – v případě tohoto druhu směnky se výstavce zavazuje zaplatit danou směnečnou částku určité osobě na jeho řad. 24 25
DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 366 a 367. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. s. 306 aţ 315.
18
Směnka cizí – dluţník (výstavce směnky) přikazuje – směnečníkovi, aby uhradil danou částku ve prospěch třetí osoby.
1.5.4 Bankovní převody Jsou jednoduchou a rychlou formou bezhotovostního placení. V České republice mohou mít formu příkazu úhrady nebo příkazu inkasa. Příkaz k úhradě neboli platební příkaz je základním a nejběţnějším nástrojem tuzemské bezhotovostní platby. Při tomto druhu placení zadává plátce své bance příkaz, aby z jeho účtu převedla na účet příjemce stanovenou částku. Platební příkaz musí být předloţen plátcem bance na stanoveném formuláři. Musí obsahovat označení, ţe se jedná o příkaz k úhradě, bankovní spojení plátce i příjemce, částku v CZK a podpis. Mezi další údaje platebního příkazu můţe patřit datum splatnosti, variabilní symbol, specifický symbol, zprávu pro příjemce, případně i datum vystavení příkazu. Pokud však jiţ bylo placení formou příkazu k úhradě jiţ definitivně provedeno, nemůţe být platba měněna ani odvolána. Příkazce můţe příkaz k úhradě zrušit nebo změnit, jen v případě, ţe zatím bankou nebyl proveden. Příkaz k inkasu - jedná se o příkaz příjemce platby jeho bance, aby zprostředkovala převod peněţních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu výstavce inkasního příkazu. Stejně jako u platební úhrady musí být příkaz předloţen na stanoveném formuláři. Obsahuje také stejné náleţitosti. Pouţití je však omezeno. Musí být dohodnuto mezi plátcem a jeho bankou na základě společného ujednání. Nejčastější formou placení inkasa je SIPO26 zajišťující pravidelné platby za plyn, elektřinu, nájem, a jiné sluţby. Hromadný příkaz k úhradě nebo k inkasu – jsou stejné formy výše zmiňovaných příkazů s tím rozdílem, ţe se provádí více zúčtovacích transakcí najednou. Trvalý příkaz k úhradě nebo inkasu – tímto způsobem se provádí pravidelně se opakující platby v určité výši jednomu příjemci nebo platby od stejného plátce. Tento způsob je výhodný jak pro klienta tak banku. Klient se po zadání trvalého příkazu ze svého účtu nemusí jiţ starat o plnění svých plateb, jelikoţ za něj tento úkol pravidelně
26
SIPO - Sdruţené inkaso plateb obyvatelstva.
19
plní banka, která má jiţ tento příkaz zavedený do elektronického systému a tím se příkaz provádí automaticky.27
1.5.5 Elektronické bankovnictví Elektronické bankovnictví se právem povaţuje za nejvíce rozvíjející se trend v platebním styku a bankovnictví vůbec. Je známé také pod názvem e-banking nebo přímé bankovnictví. Popularitu tohoto způsobu placení potvrzuje obrovský nárůst klientů vyuţívající produkty elektronického bankovnictví úměrně ve vztahu k vývoji informačních technologií. Prostředky elektronického bankovnictví se dělí na elektronický platební prostředek a prostředky vzdáleného přístupu k peněţní hodnotě. V případě prvního z nich se jedná o nové formy peněz tzv. elektronických peněz. Tyto peníze mají stejnou hodnotu jako peníze hotové, jen jejich hodnota je vyjádřena elektronicky. V případě prostředků vzdáleného přístupu se jedná o vyuţití klasických produktů bankovnictví pomocí elektronické cesty. Jsou to sluţby, které umoţňují komunikaci banky a klienta bez nutnosti, aby klient navštívil banku. Vše se děje pomocí telefonu nebo počítače s připojením na internet. Jednoznačnou výhodou je pohodlí pro klienta, který můţe přímo z domova manipulovat se svými peněţními prostředky uloţených na jeho účtu a to v neomezeném čase. Klient v tomto případě jiţ nezná otevírací doby, fronty, nebo osobní jednání s pracovníky banky. Osobní kontakt a návštěva banky je podmíněná jen v případě uzavírání půjček nebo spoření.28 Mezi sluţby elektronického bankovnictví patří: Home banking, Phonebanking, GSM banking, a Internet banking. Home banking - tato forma elektronického bankovnictví byla velmi oblíbená na konci 90. let minulého století, kdy ještě nebyl tolik rozšířený internet a s ním spojené internetové bankovnictví. Princip této sluţby je zaloţený na vzájemné komunikaci mezi klientem a bankou podmíněné propojením počítače klienta s počítačem banky za pomocí speciálního programu. Homebanking je určen převáţně pro pouţívání firemními klienty a umoţňuje provádět téměř veškeré operace s účtem. Nevýhodou je jeho závislost na konkrétní počítač klienta. Pro zabezpečení této sluţby je pouţíván tzv. podpisový certifikát, který je spojením klientova počítače s bankou přes šifrované SSL spojení nebo přímý modem.29 27
SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 82. Zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/. [cit. 13.03.2010]. 29 Zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/internetbanking-homebanking/. [cit. 13.03.2010]. 28
20
Phone banking neboli callbanking je provádění transakcí pomocí telefonu a to komunikací hlasovou přímo s operátorem banky nebo tlačítkovou přes hlasový automat a klávesnici telefonu. Princip spočívá v zavolání klienta na telefonní linku banky zřízenou pro tento druh sluţby. Většina bank má toto číslo bezplatné a lze na ně volat i prostřednictvím mobilního telefonu. Klient se při hovoru prokazuje přiděleným identifikačním číslem a PIN kódem. Pomocí této sluţby lze získávat informace o bankovních produktech, aktuálním zůstatku na účtu, zadávat příkazy k úhradě a inkasu, trvalé příkazy a jiné. Sluţba je podmíněna vlastnictvím telefonu s tónovou volbou. 30 GSM banking umoţňuje komunikaci s bankou prostřednictvím mobilního telefonu. V případě této sluţby existuje několik druhů způsobů provádění. Prvním je pomocí sluţby SIM Toolkit, kde má klient v mobilním telefonu na SIM kartě stáhnutou bankovní aplikaci, která se objeví přímo v menu telefonu. Při nahrávání této aplikace je SIM karta zašifrovaná a nelze z ní získat ţádná data bez přístupových kódů a to ani v případě odcizení telefonu. Přístup do této aplikace je chráněn speciálním bankovním kódem, který se nazývá BPIN. Klient po zadání BPINu můţe pomocí menu aplikace vybrat některou ze základních sluţeb jako například zjišťování zůstatku peněz na účtu, přehled historie pohybů na účtu, přehled kursů, zadávání příkazů a další. Po provedení zadání obdrţí klient informaci o zvolené sluţbě formou textové (SMS) zprávy zpět na mobilní telefon, nebo formou e-mailu do elektronické pošty klienta. Dalším druhem této sluţby je SMS banking, jehoţ výhodou je pouţitelnost u všech typů mobilních telefonů a bez ohledu na zvoleného operátora. Komunikace probíhá prostřednictvím textových SMS zpráv. Banka k této sluţbě vydává tzv. autentizační kalkulátor, s jehoţ pomocí klient vygeneruje speciální kód, který vloţí do textu SMS zprávy. Mezi nevýhody patří sloţitější manipulace, jelikoţ SMS zprávy je podmíněno posílat v přesně stanoveném formátu určeného bankou. Například lze uvést: U částka účet_debet účet_kredit splatnost [Vvar_symbol] [Kkonst_symbol] [Sspec_symbol] [MAC]. Zadávání vyţaduje nemalou pozornost, aby se klient neupsal a transakce proběhla správně nebo vůbec. Posledním způsobem GSM bankingu je WAP, umoţňující spojení s účtem prostřednictví mobilního telefonu vybaveného WAP technologií. Tuto technologii umoţňují většinou technicky vybavenější mobilní telefony. Pomocí mobilního 30
Zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/telebanking/. [cit. 13.03.2010].
21
telefonu a autorizačního klíče můţe klient zadávat například příkazy k úhradě, zjišťovat zůstatek na účtu, historii plateb, zřizovat termínované vklady nebo zjistit aktuální kursy. Omezujícím článkem tohoto produktu je prozatím nízká rychlost připojení k internetu.31 Internet banking – umoţňuje komunikaci klienta s bankou přes počítač připojený na internet a to z místa kdekoli na světě. K pouţití této sluţby stačí běţný počítač s internetovým prohlíţečem a připojení k internetu. Na internetu si klient do vyhledavače zadá www adresu své banky, kde do příslušného formuláře zadá uţivatelské jméno a bezpečnostní kód, a po ověření přístupového oprávnění se klientovi zobrazí speciální stránky banky, pomocí kterých můţe velice snadno zjišťovat informace o svém účtu a provádět různé operace jako například zadávání příkazů k úhradě i do zahraničí, zadávání a rušení trvalých příkazů nebo zřizování a rušení
termínovaných
vkladů.
Vše
je
prováděno
s
autorizačním
klíčem,
zabezpečujícím případné zneuţití.32
31
Zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/gsm-banking-wap-banking/. [cit. 13.03.2010]. 32 Zdroj: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/prime-bankovnictvi/internetbanking-homebanking/. [cit. 13.03.2010].
22
2. Právní aspekty ve vztahu k platebnímu styku Platební styk v České republice upravuje mnoho zákonů a vyhlášek, které musí být v souladu se směrnicemi Evropského společenství. Tento fakt neomezuje ani ta skutečnost, ţe Česká republika doposud nepouţívá, jako právoplatný člen Evropské unie, společnou měnu euro. Přesný termín přijetí eura čeští zákonodárci zatím nestanovili, ale naše zákony a vyhlášky jsou však na tento krok připraveny jiţ nyní.
2.1 Právní úprava platebního styku Obsáhnout všechny právní normy, ve kterých je zmínka o platebním styku, do této práce by bylo zcela nemoţné, proto jsem se rozhodl popsat jen ty nejdůleţitější. Základní právní normou závaznou pro bankovní i nebankovní instituce, které působí na území České republiky včetně poboček zahraničních bank, je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Jedná se o zcela nový zákon, který od 1. listopadu 2009 nahradil dosavadní zákon o platebním styku č. 124/2002 Sb.. Zákon byl vytvořen především podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES, o platebních sluţbách na vnitřním trhu, a zavádí dvě kategorie doposud neregulovaných poskytovatelů platebních sluţeb. V prvé řadě to jsou platební instituce oprávněné poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze na základě povolení České národní banky (§§ 5 aţ 7) a v druhé řadě se jedná o subjekty nesplňující poţadavky kladené na platební instituce, tyto subjekty mohou nyní poskytovat platební sluţby a vydávat elektronické peníze v omezeném rozsahu (§ 36). Zákon definuje platební sluţby jako sluţby prováděné pomocí hotových peněz nebo peněz elektronických, pouţívaných k bezhotovostním převodům (§ 3). Elektronické peníze podle tohoto zákona jsou prostředky uchovávající stejnou hodnotu jako peníze hotové (§ 4). Upravuje převody peněţních prostředků, stanovuje práva a povinnosti poskytovatelů a uţivatelů platebních sluţeb, činnost osob oprávněných poskytovat platební sluţby a podmínky, za kterých lze vydávat elektronické peníze a to i v zahraničí (§ 5). Dále se zabývá povolováním činností zahraničních platebních institucí, mající sídlo v jiném členském státě, provozovat svoji činnost v České republice, na základě licencí, které jim byly uděleny orgány dohledu domovských členských států (§ 31). Upravuje účast v platebních systémech včetně vzniku a provozování těchto systémů (§§ 60 aţ 73). Zákon také upravuje uzavírání smluv o poskytování platebních sluţeb, definuje podrobnou úpravu informačních povinností před a během trvání těchto smluv, autorizací platebních transakcí, způsobu a lhůt pro provádění
23
platebních transakcí a odpovědnosti poskytovatele platebních sluţeb (§§ 74 aţ 117). Všechny platební instituce podle podléhají při výkonu své činnosti na území České republiky dohledu České národní banky a mají povinnost jí poskytovat poţadované informace a potřebná vysvětlení. Nejvíce diskuzí vzniklo okolo § 116. Podle něj nese plátce odpovědnost za ztráty z neautorizovaného pouţití své platební karty do celkového limitu odpovídajícího v přepočtu 150 eurům. Tento limit se vztahuje na celkový souhrn částek všech neautorizovaných platebních transakcí, coţ znamená, ţe drţitel platební karty neutrpí ani při opakovaném zneuţití zcizené či ztracené platební karty větší škodu. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Tento zákon stanovuje Českou národní banku ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem (§ 1). V souladu s tímto zákonem určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank (§ 2). Dohlíţí na bankovní sektor, kapitálový trh, pojišťovnictví, penzijní fondy, druţstevní záloţny, směnárny, ale také na instituce v oblasti platebního styku. Má jedinečné právo vydávat bankovky a mince, spravovat jejich zásoby a organizovat jejich dodávky od výrobců podle poţadavků peněţního oběhu (§ 12). Určuje bankovky a mince v jejich nominálních hodnotách vydané Českou národní bankou, jako zákonná platidla pro všechny platby prováděné na území České republiky (§ 16). V § 21 upravuje postup při důvodném podezření na padělané nebo pozměněné bankovky a mince české nebo cizí měny. V případě takového podezření právnické i fyzické osoby přijímací peníze, mají právo podezřelá platidla odebrat bez náhrady a předat je České národní bance. Tyto osoby jsou oprávněny poţadovat od předloţitele podezřelých platidel, aby prokázaly svou totoţnost. Osoba, která podezřelé bankovky nebo mince odebrala, musí tento skutek neprodleně oznámit orgánům činným v trestním řízení. Podle § 22 Česká národní banka stanovuje svými vyhláškami: nominální hodnotu bankovek a mincí, jejich rozměry, hmotnost, sloţení materiálu, vzhled a jiné náleţitosti včetně jejich dávání do oběhu, jak mají fyzické a právnické osoby postupovat fyzických a právnických osob při příjímání zákonných platidel, nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání podezřelých bankovek a mincí, poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince,
24
ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Česká národní banka je oprávněna dle § 38, provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb., Tato vyhláška patří mezi právní normy zabývající se platebním stykem v České republice. Stanovuje způsob provádění platebního styku mezi bankami a pobočkami zahraničních bank, zúčtování na bankovních účtech a určuje technické postupy bank při opravném zúčtování. Česká národní banka ve vyhlášce upravuje veškeré náleţitosti platebních příkazů k zúčtování (§ 3), náleţitosti bankovního spojení identifikující účet klienta na tuzemském trhu (§4), vymezuje náleţitosti výpisů z účtů (§ 6) a určuje technické postupy bank při opravném zúčtování (§10). Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon upravuje platební styk mezi bankami na území České republiky. Podle § 1 tohoto zákona mohou banky nabízet svým klientům platební styk a zúčtování, vydávat a spravovat platební prostředky, otevírání akreditivů, obstarávání inkasa a mohou provádět směnárenskou činnost. V souvislosti s platebním stykem stanovuje § 20c podmínky opravného zúčtování a za zmínku také stojí § 38, kterým je vymezeno bankovní tajemství ve vztahu k bankovním obchodům, peněţním sluţbám a tím i k platebnímu styku.
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi V rámci příprav vstupu České republiky do Evropské unie byl k 1. lednu 2003 přijat zákon o finančním arbitrovi. Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s finančními institucemi mimosoudní cestou.33 Zákon vymezuje kompetence finančního arbitra k rozhodování spory mezi poskytovateli platebních sluţeb (bankami, institucemi vydávajícími elektronické platební prostředky) a uţivateli platebních sluţeb (klienty) při poskytování platebních sluţeb nebo mezi vydavateli elektronických peněz a drţiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz.34 Finanční arbitr ve většině případů řeší spory vzniklé například při 33 34
Zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukoly-financniho-arbitra.html. [cit. 15.02.2009]. § 1 zákona č. 229/2002 Sb., zákon o finančním arbitrovi.
25
neoprávněném pouţití platebních karet při platbách u obchodníků nebo v bankomatech, neoprávněné převody v rámci internetového bankovnictví, neoprávněné převody finančních prostředků z účtu a podobně. Arbitr neřeší spory z oblasti hypoték, úvěrů, stavebního spoření nebo spory vzniklé mimo členské státy Evropské unie. Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh navrhovatele podaného na příslušném formuláři vydaného finančním arbitrem Toto řízení má stejné právní účinky jako ţaloba před soudem35 Finanční arbitr v souladu s § 15 rozhoduje spory do 30 dnů od zahájení řízení, a pokud se jedná o mimořádně sloţitý případ, je v jeho kompetenci lhůtu řízení přiměřeně prodlouţit. Finanční arbitr především usiluje o to, aby byl spor vyřešen smírně. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Důleţitým právním předpisem souvisejícím s platebním stykem je obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma upravuje zásady při uzavírání nejrůznějších druhů smluv. Pro platební styk je nejdůleţitější ustanovení v §§ 708 aţ 715a, kde je upraveno uzavírání smlouvy o běţném účtu a jeho vedení. Samozřejmě ve svých stanovách také upravuje závazkové vztahy uzavírané v mezinárodním obchodě a přihlíţí k obchodním zvyklostem obecně zachovávaných v příslušném obchodním odvětví při uzavírání mezinárodních obchodů, jestliţe se tyto vztahy řídí československým právním řádem. Dále v §§ 720 aţ 724 přímo definuje platební prostředek ve formě cestovního šeku, jeho náleţitosti a způsoby pouţívání. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon stanovuje, ţe platby převyšující částku 15 000 EUR musí být provedeny bezhotovostním převodem.36 Výjimku tvoří pouze přímo platby definované v § 3 tohoto zákona, jako například placení daní, poplatků, cla, důchodů z důchodového pojištění, úschovy u notáře a další.
2.2 Právní úprava platebního styku ve vztahu k trestným činům Platební styk je neodmyslitelně spjat s trestnými činy. V tomto oboru je jich pácháno opravdu hodně a touha lidí obohatit se na úkor druhých, je známá od nepaměti. Naše společnost se musí proti tomu účinně bránit a k tomuto účelu nám slouţí nejrůznější zákony.
35 36
§ 8 zákona č. č. 229/2002 Sb., zákon o finančním arbitrovi. § 4 zákona č. 254/2004 Sb., zákon o omezení plateb v hotovosti.
26
Za základní právní normu (dovolím si napsat celosvětovou) zabývající se trestnými činy páchaných v oblasti peněz lze právem povaţovat Úmluvu o potírání penězokazectví. Vzhledem k tomu, ţe se padělatelství platebních prostředků stalo mezinárodním problémem, byla v roce 1929 v Ţenevě uzavřena Úmluva o potírání penězokazectví. V roce 1931 byla Úmluva ratifikovaná také Československou republikou a následně vydána ve Sbírce zákonů č. 15/1932 Sb. Za tehdejší Československo Úmluvu podepsali prezident Tomáš Garrigue Masaryk a ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš. Tento akt osobně povaţuji za důleţitý mezník v tvorbě trestního práva v boji proti padělání a pozměňování peněz v naší historii. Důkazem toho je fakt, ţe tato úmluva je v České republice dodnes stále platná a stala se výchozím bodem pro tvorbu §§ 233 aţ 238 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Zakládajícími stranami Úmluvy byla převáţná část států z celého světa s vyspělou ekonomikou. Mezi nejvýznamnější státy patřily například USA, Německo, Velká Británie, Francie, SSSR37. Podepsání Úmluvy tak velkého počtu států celého světa dokládá to, ţe páchání trestných činů v oblasti peněz bylo jiţ ve třicátých letech minulého století velmi závaţným mezinárodním problémem. Předmětem Úmluvy byla dohoda těchto států na společných pravidlech při potírání tohoto druhu zločinu.38 V článku 2 Úmluvy jsou definovány pod pojmem „peníze“ bankovky a kovové mince. Ve srovnání s dnešním platebním stykem je názorně vidět jak šel vývoj za 80 let kupředu a rozdělení na pouhé dva druhy platebních prostředků by bylo dnes nedostačující. Nejpodstatnější část Úmluvy se nachází v článku 3, kde se smluvní strany dohodly na přesné definici trestného činu padělání a pozměňování peněz a na tom, kdo bude potrestán ve vztahu k páchání těchto trestných činů. Podle článku 5 nelze dělat rozdíly mezi domácí a cizí měnou. Zadrţené falešné peníze a nástroje musí být zabaveny, prohlášeny za propadlé a učiněny nezpůsobilými k dalšímu uţití39. Ve všech státech, které úmluvu podepsaly, má být v rámci vnitřních zákonů vytvořena organizace zabývající se oborem penězokazectví s ústřednou propojující cedulové ústavy, policejní útvary uvnitř státu a ústřednami ostatních stát.40 Ústředny jednotlivých států mají mezi sebou přímo komunikovat a spolupracovat.41 Kaţdá ústředna by měla u ostatních ústředen uloţit sbírku pravých peněz domácí měny, znehodnocených k dalšímu pouţití jako 37
Ostatní země, které podepsaly Úmluvu o potírání penězokazectví: Albánie, Rakouska, Belgie, Irska a britských zemí zámořských, Indie, Bulharska, Číny, Kolumbie, Kuby, Dánska, Svobodného města Gdaňska, Španělska, Řecka, Maďarska, Itálie, Japonska, Lucemburska Monaka, Norska, Panamy, Nizozemí, Polska, Portugalska, Rumunska, Chorvatů a Slovinců a Švýcarska . 38 Čl. 1 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví. 39 Čl. 11 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví. 40 Čl. 12 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví. 41 Čl. 13 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví.
27
vzor pro srovnání při podezření padělku. Ústředny se mají vzájemně informovat o emisích nových peněz ve svém státě a o stahování peněz z oběhu. Všechny ústředny by se měly vzájemně informovat o objevech falešných peněz, technických popisech padělků, pátrání, stíhání a odsouzení penězokazců. Dále by si měly vyměňovat informace týkající se popisů podezřelých osob, otisků prstů případně podobenek penězokazců pohybujících se na zemí daného státu42. Tato úmluva se nedotýká zásady, ţe trestné činy uvedené v článku 3 Úmluvy se v kaţdém státě kvalifikují, stíhají a posuzují podle obecných zásad vnitřního zákonodárství daného státu.43 V souladu s Úmluvou probíhá vzájemná spolupráce mezi Českou národní bankou jako cedulovým ústavem a speciálními útvary Policie České republiky zabývajících se činností na úseku boje proti penězokazectví. Tato spolupráce tvoří zvláštní ústřednu v souladu s výše uvedenou Úmluvou a je nazývána „Národní centrálou proti penězokazectví“44. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Nový trestní zákoník, jak je tato právní norma nazývána, sice vychází z trestního zákona č. 140/1961 Sb., který za 49 let pouţívání doznal téměř 70 novelizací, ale s podstatnými změnami výrazně mění a modernizuje České trestní právo. Nový trestní zákoník zcela nahrazuje starý trestní zákon a přináší mnoho novinek, od systematických změn po zavedení zcela nových alternativních trestů, jako například domácího vězení. Tento zákon ve svých stanovách přikládá větší důraz při ochraně lidského ţivota, soukromého majetku a ostatních práv jednotlivců. Zájmy jednotlivce upřednostňuje před zájmy společnosti a státu (v předešlé normě tomu bylo přesně naopak). Na první místo řadí trestné činy páchané proti ţivotu, zdraví, rodině, dětem, svobodě a lidské důstojnosti. Nový trestní zákoník, je moderní právní normou vytvořenou v souladu s evropskými standardy, mající poskytovat větší ochranu společnosti před pachateli trestných činů. Měl by být i přísnějším nástrojem pro trestání současné kriminality. Definuje skutkové podstaty nově vzniklých trestných činů, souvisejících s vývojem moderní společnosti a nezadrţitelným technickým pokrokem. Zákon neopomíná ani trestné činy páchané v oblasti platebního styku. Pro výkladový účel zákona jsou zařazeny v Hlavě 6 trestné činy hospodářské - Trestné činy proti měně a platebním prostředkům, kde v §§ 233 aţ 239 jsou definovány trestné činy padělání a pozměnění peněz, neoprávněné opatření, padělání a pozměňování platebního prostředku, udávání padělaných a pozměněných peněz, výroba a drţení padělatelského náčiní, 42
Čl. 14 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví. Čl. 18 zákona č, 15/1932 Sb., Úmluvy o potírání penězokazectví. 44 Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. 43
28
neoprávněná výroba peněz a také ohroţování oběhu tuzemských peněz. V případě spáchání takových trestných činů hrozí pachateli trest v odnětí svobody aţ na osm let a pokud je trestný činy spáchán v rámci organizovaného zločinu můţe pachatel skončit za mříţemi aţ na dvanáct let. Lépe neţ ve starém Trestním zákoně jsou v těchto paragrafech popsány trestné činy páchané ve vztahu k platebním kartám. Mnohdy pachatelé v minulosti dostali menší trest jen proto, ţe způsob, kterým byl podvod spáchán, nebyl v trestním zákoně dostatečně popsán, a tudíţ se rozcházely názory, jak mají být takové trestné činy potrestány. Ve většině případů pachatelé od soudu odcházeli s trestem niţším, neţ kdyby padělali hotové peníze. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Tento zákon se jinými slovy nazývá „zákon proti praní špinavých peněz“. Ve svých stanovách vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření definované tímto zákonem. Zákon v § 2 přímo definuje tzv. „povinné osoby“, mezi které patří obchodní banky, spořitelní a úvěrová druţstva, pojišťovny, zajišťovny, osoby oprávněné ke směnárenské činnosti a další, pomocí kterých by mohlo docházet k odhalování legalizace peněz plynoucích z trestných činů a aktivit teroristických skupin ve spojení s platebním stykem. Zákon přímo definuje ţe: „Legalizací výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, ţe jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem“45. Banky jsou proto povinné v souladu tohoto zákona jednat a být obezřetné při kaţdé transakci, kterou provádějí. Je zde stanovena informační povinnost zjišťovat, kdo je skutečný majitel účtu. Velmi záleţí na první identifikaci klienta, aby se osobně zúčastnil uzavírání smlouvy o poskytování sluţeb (§ 8). Dále jsou banky povinny před uskutečněním obchodu či převodu převyšující částku 15.000 EUR kontrolovat odesilatele a především toho kdo je příjemcem (§ 9). V případě pochybností má banka právo přezkoumávat zdroje peněţních prostředků a můţe takový obchod či převod odmítnout provést. Musí však tuto skutečnost oznámit do pěti dnů Ministerstvu financí (§ 18). Ve smyslu tohoto zákona jsou banky povinny proškolovat své zaměstnance, kteří se při výkonu své činnosti mohou setkat s podezřelými obchody nebo převody peněz (§ 23). V zákoně jsou také popsány sankce pro případ, ţe banky nebo jiné povinné osoby neplní své povinnosti při identifikacích a kontrolách klientů v souladu s tímto zákonem (§§ 44 aţ 49). 45
Citace z § 3 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
29
3. Ochrana platebních prostředků a jejich drţitelů Vydavatelé platební prostředky chrání před jejich paděláním nejrůznějšími ochrannými prvky. V současné době jsou ochrannými prvky vybaveny nejen bankovky a mince, ale i platební karty, šeky a cenné papíry. Ochranné prvky slouţí k tomu, aby co nejvíce usnadnily identifikaci pravých peněz od padělaných a co nejvíce znesnadnili jejich padělání nebo pozměňování. Jedná se o souhrn sloţitých technických prvků, které se stávají součástí platebních nástrojů jiţ v průběhu výroby. Rozeznáváme celkem tři druhy ochranných prvků – určené pro veřejnost, určené bankovním pracovníkům a pokladním, a určené odborníkům ve specializovaných laboratořích. Ochranné prvky určené pro veřejnost musí být jednoduché a snadno pozorovatelné bez jakýchkoliv pomůcek, proto se pouţívají portréty významných osobností nebo obrazy budov a krajin, které si lidé snadno zapamatují a u většiny padělků jsou pouhým okem schopni zjistit rozdíly. Pro inspekční a bankovní úroveň jsou určeny ochranné prvky, pro jejichţ ověření jsou potřeba různé speciální prostředky, jako je lupa, UV světlo, mikroskop nebo chemické prostředky.46
3.1 Ochranné prvky bankovek a mincí Pro veřejnost jsou nejznámější ochranné prvky, které mají bankovky a mince. Ochranné prvky bankovek a mincí charakterizujeme jako soustavu sloţitých technických prvků, které mají za účel znemoţnit anebo maximálně znesnadnit jejich padělání.47 Mezi nejvíce padělaný platební prostředek bezesporu patří bankovky. Pro ujištění, ţe lidé dostávají do ruky pravé bankovky, by měli při jejich přijímání provést laickou kontrolu alespoň několika ochranných prvků. Tu by měl zvládnout téměř kaţdý a kontrola pravosti zabere jen pár vteřin. Lidé se takovou malou „kontrolou“ mohou vyvarovat zbytečně velkých nepříjemností. Pravá bankovka je poznatelná především hmatem, nastavením proti světlu či nakloněním v úrovni očí. První věcí na co by se měl ale přijímající zaměřit je papír. Bankovní papír je od běţného druhu papíru velmi specifický a rozdílný. Hlavní rozdíl spočívá v odlišných chemických vlastnostech a v jeho kvalitě. Musí vydrţet několik tisíc „dvojohybů“, rozdíl od běţných papírů je i ve váze, průsvitnosti a odolnosti proti natrţení.48 Ochranné prvky se u bankovek pouţívají jak v designu, tak v pouţitém materiálu.
46
JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. s. 18. SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ Marcela. Platební styk. s. 220. 48 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? s. 20 aţ 40. 47
30
Nejčastěji poţívané ochranné prvky designu jsou: Figurální rytina – jedná se o portrét nebo obrazec vysoké estetické hodnoty vyhotovený rytím. Z důvodu ručního zpracování je její grafické napodobování velmi náročné, a proto patří k nevýznamnějším grafickým i ochranným prvkům. Irisový tisk – technologie tisku vyznačující se plynulým přechodem odstínů barev v obrazcích papírových platidel. Při kombinaci s gilošovým motivem se zvyšuje zabezpečení bankovek proti padělání. Plynulý přechod barev umoţňující tato technika se nedá tisknout na běţných strojích. Stroje pouţívané k tomuto druhu tisku nelze pořídit běţným způsobem a navíc jsou velmi drahé. Giloše – je nejstarším ochranným prvkem bankovek. Plní také estetickou funkci. Giloš je sloţitý obrazec, sloţený ze spojitých jemných linek, jejichţ vzájemné uspořádání se opakuje v pravidelných intervalech. Tyto prvky jsou vytvářeny za pomoci speciálního počítačového programu. V případě kopírování bankovky pomocí barevného kopírovacího stroje je kontinuita obrazce narušena digitálním rozloţením do čtyř separátních barev. Mikrotext – při tištění mikrotextu je pouţívána metoda tisku ofset nebo hlubotisk. Jedná se o tisk linek vyplňující obrazce znázorněné na bankovkách nebo se z nich tento obrazec přímo skládá. Za pomocí lupy je moţné rozpoznat, zda je bankovka pravá. Skrytý obrazec – je obrazec stávající se viditelným pouze tehdy, sklopí-li drţitel bankovku ve výši svých očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní - tmavý, z kratší strany negativní - světlý. Obrazec mívá své umístění na lícních stranách bankovek v ornamentech na rameni portrétu, případně nad ním. Je tvořen za pomocí vysokého nánosu barvy technikou liniového hlubotisku. Ochranný rastr - je tvořen v kombinaci různých struktur a orientovaných linek. Při pouţití správných odstínů barev je jeho kontinuita kopírováním narušena a rastr ve většině případů úplně zmizí. Rastrem lze také docílit toho, ţe se na kopiích zobrazí skrytý nápis a tím se nedají padělky pouţít. Průhledová (soutisková) značka - z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky a z druhé strany část zbývající. Při pohledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Pro pachatele vyrábějící padělky je slícování přední a zadní strany padělku velký problém. Díky soutiskové značce lze
31
velmi dobře odhalit padělek, přitom podívání se na bankovku proti světlu zabere jen velmi malý okamţik.49 Ukázka designových ochranných prvků českých bankovek a bankovek eurových je v příloze číslo 1 a 2. Mezi ochranné prvky v pouţitém materiálu patří: Vodoznak – který je vyráběn pomocí síta vytlačováním reliéfu do papíru. Tato technika umoţňuje vytvořit přímo do papíru dvojrozměrné a trojrozměrné motivy (obrazce), viditelné pouze proti světlu. Ochranný prouţek neboli iridescentní pruh – je kovový nebo pokovený plastový prouţek zapuštěný jiţ během výroby do papíru. Tento ochranný prvek nemusí být přímo vidět nebo můţe na lícní straně bankovky vystupovat na povrch ve vzdálenostech 5 mm. V tomto případě se jedná o tzv. okénkový prouţek. Na prouţku obvykle bývá negativní mikrotext s nominální hodnotu bankovky nebo hologramový vzor. Chemická ochrana – jedná se o chemickou citlivost pouţitého papíru. Tímto způsobem jsou bankovky chráněny proti pozměňování textu. Při pouţití jiných chemických látek se na papíru projeví nenávratné barevné změny. Tento ochranný prvek je důleţitý především proti pozměňování bankovek Chemická vlákna – jsou různě zapuštěná okem viditelná syntetická vlákna s fluorescencí převáţně oranţové barvy o délce přibliţně 6 mm. Velmi dobře viditelná jsou pod UV lampou. Je to tradiční způsob ochrany bankovek. Hologramy – mohou mít různé formy a způsoby aplikace. Uţívají se kusové, průběţné, aplikované raţbou nebo lepením. Mohou být i zapracovány přímo do hmoty papíru. Hologramy mohou také být metalické, částečně metalické nebo průhledné. Jsou vyrobeny náročnou technickou metodou.50 V příloze číslo 1 a 2 jsou vyobrazeny ochranné prvky v materiálu pouţívané u českých bankovek a eurobankovek. Výše uvedené metody ochrany se běţně pouţívají i při výrobě šeků, směnek, dokladů a jiných cenin. 49 50
JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. s. 18. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. s. 19.
32
Ochranné prvky mincí U českých mincí patří mezi ochranné prvky především zvolený druh kovu a jeho charakteristická barva, hmotnost mince, obrazec a především úprava hrany. Hrana bývá vroubkovaná, hladká, s reliéfem nebo s vlysem. Euromince mají ochranné prvky, které umoţňují jejich identifikaci především v přístrojích pro příjem a výdej mincí. Bez ohledu na to, ve kterém členském státě Evropské unie byly mince vyrobeny, je lze pouţívat v prodejních automatech v kterékoli zemi eurozóny. Při výrobě mincí s nominální hodnotou 1 a 2 EURO se pouţívá vyspělá technologie – plátování a kombinace odlišných barev slitiny pro střed a mezikruţí mince. Materiál pouţitý pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 eurocentů je zvláštní slitina (tzv. severské zlato), která je velmi obtíţné vyrobitelná a pouţívá se výhradně při výrobě mincí.
3.2 Druhy tisků pouţívaných při výrobě bankovek a jiných cenin Ochranné znaky bankovek a jiných cenin jsou neodmyslitelně spjaty s technikami tisku pouţívaných při jejich výrobě. Zpravidla se uţívá více druhů najednou. Rozdílnými technikami tisku vznikají samotné ochranné prvky a lze předpokládat, ţe sebelepší padělatelská dílna nedokáţe napodobit všechny druhy tisku a to z důvodu vysoké pořizovací ceny kvalitních tiskařských strojů. V současné době patří mezi nejpouţívanější druhy tisku: Liniový hlubotisk – je tradičním způsobem tisku a ochrany bankovek. Při tisku je barva zatřena do vrypu na tiskové desce a pod vysokým tlakem je přenášena na papír. Nejčastěji se pro liniový hlubotisk pouţívají tříbarevné archové stroje, na kterých se všechny barvy tisknou z jedné desky najednou. Ofsetový tisk – jinak také známý jako tisk z plochy. Pracuje na principu odpudivosti vody a mastné barvy. Jedná se o tzv. mokrý ofset. Tento způsob je klasickou ofsetovou technikou. Dalším způsobem je tzv. suchý ofset, který potiskuje obě strany papíru najednou. Tato technika umoţňuje dokonalé sladění tisku přední a zadní strany bankovek a dokladů. Pouţití této techniky se vyuţívá zejména při tisku soutiskové značky. Tisk z výšky – je jednou z nejstarších tiskových technik. Místa určená k tisku jsou na tiskové desce vyvýšena a na ně se nanáší barva. Tato technika je vyuţívána převáţně u číslování bankovek, které je samo o sobě velmi sloţitý proces, kdy číslovací stroje mohou tisknout čísla
33
podle různých sestav ba dokonce i šifrovacího kódování. Za pomocí tajného klíče se mnohdy dá po sečtení a odečtení určitých číslic zjistit, zda je bankovka pravá. Raţba neboli vodotisk - je nejznámějším ochranným prvkem bankovek. V devadesátých letech minulého století byly zavedeny nové technologie raţení hologramů za tepla s vyuţitím různobarevných a zlatých fólií.51
3.3 Ochrana platebních karet Platební karty slouţící jako nejmasovější nástroj k manipulaci s bezhotovostními penězi, nezůstaly stranou od pozornosti padělatelů a podvodníku stejně jako bankovky a mince. Z tohoto důvodu jsou stejně jako jiné platební prostředky chráněny proti páchání podvodů různými druhy technologií a ochrannými prvky. Základní ochranou pro banky je především dobrá znalost svých klientů a schopnost zjistit jejich zhoršenou finanční situaci. Z tohoto důvodu jsou mezi klienty a bankami sjednávány finanční limity transakcí. Při většině transakcí je prováděna autorizace pro ověření, zda je poţadovaná operace kryta dostatečným mnoţstvím peněţních prostředků na účtu klienta a to v souladu s finančním limitem. V případě je-li limit nebo zůstatek na účtu překročen, není operace autorizována. Tento systém můţe chránit i samotné klienty před vybráním vyšší částky neţ je daný limit při zneuţití karty cizí osobou.52 Podle mezinárodních standardů jsou unifikovány platební systémy ochrany platebních karet, které jsou děleny na fyzickou a systémovou ochranu. Fyzická ochrana v sobě zahrnuje implementaci bezpečnostních prvků přímo umístěných na platební kartě. Parametry a umístění těchto prvků je dáno dle pravidel vydavatelských asociací. Ochranné prvky se dělí na primární a sekundární. Mezi primární prvky patří snadno identifikovatelné údaje drţitele karty, bez pouţití zvláštních zařízení. Mezi ně lze zařadit podpis drţitele, sklopný efekt hologramu a případně i fotografie umístněná přímo na kartě. Do sekundárních se řadí speciální sloţení materiálu pouţitého při výrobě karty, obtíţně padělatelné ochranné prvky a speciální ochrana dat ve formě operačních systémů, čipů, šifer, klíčů a PIN kódu.
51 52
Zdroj: http://www.stc.cz/cze/czech.htm. [cit. 14.11.2009]. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. s. 225.
34
Na platebních kartách jsou umístěny tyto ochranné prvky: Hologram – trojrozměrný obrazec, který pod úhlem dopadajícího světla mění barvu a tvar. Pro padělatele je napodobení velmi sloţité a finančně náročné, Mikrotext – miniaturním písmem napsaný text napsaný většinou u loga vydávající asociace. Tento text je pouhým okem velmi špatně čitelný, Kódové rozmístění dat na magnetickém prouţku – zde jsou zakódovány veškeré informace o kartě, jejím drţiteli, číslu karty včetně a její platnosti. Ultrafialový tisk - při vloţení pod ultrafialové světlo se na přední straně kartě objeví identifikační znaky vydavatelských asociací, Kód CVC a CVV – tomuto prvku se říká Card Verification Value, případně Card Verification Code, zkráceně CVV nebo CVC. Tímto kódem je dodatečné číslo, které je na kartách MasterCard a Visa umístěno na zadní straně u podpisového vzoru. Uţívá se pro zvýšení ochrany před zneuţitím při elektronickém převodu peněz. Zkontrolovat ho můţe i pokladní v obchodě, kde se kód zobrazuje na displeji při autorizaci karty. Podpisový prouţek – je vyroben ze speciálního papíru s podtiskem. Jeho umístění je na zadní straně karty. K jeho výrobě je pouţit speciální papír citlivý na chemické a mechanické pozměňování údajů. V případě jakéhokoliv pokusu o změnu údajů, prouţek mění svou strukturu a objeví se na něm slovo VOID. Podpis - patří k nejčastějším způsobům ověření oprávněného drţitele platební karty. Zaměstnanci bank a obchodů porovnávají podpis drţitele platební karty na stvrzence s podpisovým vzorem uvedeným na zadní straně karty. Čip – potřebná data jsou zapsána na čipu, který umoţňuje vyšší zabezpečení pomocí dynamického šifrovacího algoritmu, který umoţňuje uloţení PINu a pouţitelnost platebních karet pro elektronické transakce bez ověření v kartovém centru. Všechny banky se postupně snaţí přejít z pouţívání magnetického prouţku právě na čipovou technologii, která je podstatně bezpečnější. PIN - kaţdý drţitel, kterému je vydána platební karta, dostává osobní identifikační číslo tzv. PIN. Jedná se o čtyřmístný aţ šestimístný kód slouţící k identifikaci oprávněného drţitele karty při výběrech hotovosti z bankomatu nebo při platbách u
35
obchodníků. PIN je speciálně vygenerován prostřednictvím bezpečnostního zařízení s tajným algoritmem. Biometrické údaje – nejsou u nás zatím moc rozšířené a jedná se spíše o řešení v budoucnosti. Mezi biometrické údaje lze zařadit například fotografie, otisk prstu, DNA a jiné. V České republice zatím jako jediná banka vydávající platební karty s fotografií drţitele, je Citybank. Na obrázku číslo 1 je názorně popsáno, kde se na platební kartě jednotlivé ochranné prky nacházejí. Obrázek č. 1: Umístění ochranných prvků na rubu a líci platební karty Přední strana: 1. Logo banky 2. Čip 3. Hologram 4.
Číslo kreditní karty
5. Logo vydavatele karty 6. Platnost karty 7. Jméno majitele Zadní strana:
1. Magnetický prouţek 2. Podpisový vzor 3. Kód CVC nebo CVV
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebni_karta. [cit. 12.12.2009].
36
3.4 Technické prostředky pro ověřování pravosti platebních prostředků Stálým pravidlem pro kontrolu platebních prostředků před jejich přijetím je pozornost a dobrý pozorovací smysl. Dále by se přijímající osoba měla zaměřit na ochranné prvky a jejich kvalitu. Ke zjišťování pravosti platebních prostředků lze poţít různé druhy testovacích pomůcek a zařízení. Z technických prostředků, které se běţně pouţívají k prohlídce bankovek, mnohdy postačí „obyčejná lupa“. Dalšími dostupnými pomůckami jsou různé druhy testovacích zařízení. Nejběţnějšími a nejdostupnějšími jsou přenosné testery. Nejpouţívanějším je například tuţkový detektor ve formě fixu, kterým lze ověřit pravost bankovek různých měn mimo kanadského dolaru. Barva čáry provedená tímto testerem na pravé bankovce je ţlutá. V případě padělku má čára barvu jinou, ve většině případů šedou. Tento druh ověřování je zaloţen na chemickém sloţení papíru, ze kterého jsou bankovky vyrobeny. Velmi oblíbeným prostředkem pro kontrolu je kapesní tester na zjišťování přítomnosti ochranných prvků viditelných pod UV zářením. Dále existují stolní UV testery, které obsahují UV lampu, prosvětlovací lampu, lupu, nebo bílou osvětlovací lampu se zvýšeným výkonem pro detekci ochranných prvků. Tento druh testeru pouţívají především obchodníci a zaměstnanci hotovostních přepáţek v bankách. Kromě těchto testovacích zařízen určených převáţně pro širokou veřejnost existují profesionální přístroje, určené především pro odborníky. Jedná se o zařízení spojené s výpočetní technikou, mikroskopem případně i s videokamerou, která zjišťují sloţení papíru, hologramů, tisk mikrotextů s velkým zvětšením a jinými funkcemi bez poškození integrity zkoumaného vzorku. Tento druh testovacích zařízení vlastní zkušebna platidel České národní banky, Kriminalistický ústav a speciální útvary Policie České republiky zabývající se paděláním.53 Obdobné zásady a způsoby ověřování pravosti se pouţívají i při zkoumání platebních karet, šeků, směnek a ostatních cenin.
53
Broţ, Jiří, Hradecký, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. s. 28 a 29.
37
4 Trestné činy v platebním styku Peníze v podobě bankovek, mincí, platebních karet, šeků a jiných platebních prostředků, vyuţívané k běţnému dennímu ţivotu, jsou chráněny stále se zdokonalujícími ochrannými prvky, které mají zkomplikovat jejich padělání a napodobování. Avšak s rozvojem výpočetní, kopírovacích a jiné techniky se rozvíjí a zdokonalují i způsoby pomocí kterých jsou tyto trestné činy v tomto oboru páchány. Tato technika napomáhá k výrobě stále dokonalejších padělků a situace se stává stále váţnější. Nejvíce dynamicky rozvíjejícími se trestnými činy začínají být podvody páchané pomocí internetu a mobilních telefonů. Pachatelé stále přicházejí s novými a novými způsoby, jak připravit o peníze bezúhonné občany a instituce působící v platebním styku. Neţ stačí okolní svět na nové způsoby podvodů zareagovat, pachatelé jiţ slaví úspěchy a sčítají mnohdy nemalé výdělky. V této kapitole se budu snaţit popsat trestné činy páchané v platebním styku. Mnohé z nich jsou neznámé, ale určitě se mezi nimi najdou i takové, se kterými se kaţdý z nás jiţ někdy setkal, nebo alespoň o nich něco zaslechl.
4.1 Padělání a pozměňování peněz Nejznámějším trestným činem, který téměř kaţdého z nás ihned napadne je padělání peněz. Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz.54 Padělání peněz lze dělit na padělání papírových peněz a padělání mincí. Nejčastějším způsobem zhotovování padělků mincí je lítí. Jedná se o nejlacinější, nejméně nápadný a poměrně jednoduchý způsob. Naopak méně častým způsobem padělání mincí je v současné době raţba, ke které je potřeba dobrý razící stroj. Padělané mince jsou vyráběny ve většině případů z jiných materiálů neţ mince pravé. Není-li povrch těchto padělků následné pokoven, mají jinou barvu a delším oběhem trpí a odírají se. Na mnoha místech, nejzřetelněji na hranách, začne prosvítat původní materiál. Na rozdíl od litých padělků mají raţené mince charakteristický zvonivý zvuk.55 Vzhledem k malé nominální hodnotě takto získaných mincí a poměru trestních sazeb stanovených zákonem za tento druh trestného činu, je jejich padělání v České republice oproti padělání jiných prostředků 54
Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/ vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. [cit. 09.1.2009]. 55 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 216.
38
platby ojedinělým případem. Nicméně takové padělky v oběhu jsou, ale pravděpodobnost, ţe se s nimi někdo setká, je mizivá. Pachatelem v některých případech totiţ bývá pouze „ambiciózní kutil“, který si takovýmto způsobem dokazuje svoji zručnost. K tomuto stavu u nás napomáhá i skutečnost, ţe česká měna není ve světě tak rozšířená a padělatelé se soustřeďují spíše na masovější měnu, především euro.56 Kuriózní situace v oboru padělání mincí se stala u našich sousedů na Slovensku, kde prodavačka ve slovenském městě Dolný Kubín odhalila padělanou „českou“ dvoueurovou minci. Na zadní straně byl portrét Tomáše Garrigue Masaryka a nápis Česká republika. V tomto případě jsou padělatelé napřed neţ samotní vydavatelé zákonných platidel, jen začali s jejich emisí mnohem dříve, neţ vůbec vznikl originál. Pro názornost je zadrţená mince vyobrazena na obrázku číslo 2 Obrázek č. 2: Padělaná česká euromince
Zdroj: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/195468-na-slovensku-odhalili padelanouceskou-eurominci.html. [cit. 23.02.2010]. V případě bankovek je situace mnohem váţnější. Bankovky mají vyšší nominální hodnotu neţ mince, a proto jsou mnohem rozšířenějším padělaným platebním prostředkem. Za pomocí kvalitní tiskárny a papíru se dají vytvořit celkem dobré padělky. I přes to, ţe je padělání bankovek značně rozšířené, je pravděpodobnost narazit na padělek poměrně malá. Na jednu padělanou bankovku připadá zhruba 128 000 kusů bankovek v oběhu. Nejčastěji je moţné se s padělkem setkat na místech, kde lidé penězům při placení nedávají příliš velkou pozornost. Nebezpečný je například pouliční prodej nebo herny a bary, kde není na bankovky dobře vidět.57
56 57
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/padelek-je-levnejsi-poznat-predem/. [cit. 15.09.2009].
39
Obrázek č. 3: Ukázka padělaných bankovek
Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/padelky-za-pet-milionu.aspx, [cit. 18.09.2009]. V září loňského roku se podařilo policistům z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu České republiky zadrţet před obchodním centrem Olympia v Brně čtyři pachatele s rekordním počtem 1990 kusů padělaných stoeurových bankovek. Na obrázku číslo 3 jsou vyobrazeny zadrţené padělky dosti vysoké kvality rozloţené na několika psacích stolech. Pozměněné peníze Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty. Typické způsoby pozměňování nominální hodnoty peněz, kdy padělatel chemicky nebo mechanicky odstraní čísla i text označující nominální hodnotu na pravých papírových penězích a na jejich místa dotiskne, dopíše nebo dokreslí hodnotu vyšší. Tento způsob je typický především pro americké dolary, neboť jejich jednotné grafické řešení a rozměry jsou pro vyuţití tohoto způsobu velmi vhodné.58 Shapirův řez – jedná se o způsob pozměňování bankovky na principu rozstříhání 10 ks bankovek stejné nominální hodnoty a následným slepením z těchto částí 11 ks bankovek necelých. Jedná se o specifický způsob úpravy pravých bankovek. Takové bankovky jsou o 5 aţ 7 mm uţší nebo niţší (podle toho, zda jsou stříhány podélně nebo na výšku). V důsledku chybějících dílů bankovek se tiskový obrazec jeví jako deformovaný. Tento způsob je velmi náročný na zručnost pachatele, a proto s rozvíjející se výpočetní technikou a dokonalejšími způsoby tisku, pachatelé od této metody postupně pomalu ustupují.59 Napodobeniny Napodobeniny peněz jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za jiným účelem neţ udání do oběhu namísto pravých peněz. Napodobeniny se pouţívají především jako 58
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/ vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. [cit. 16.09.2009]. 59 BROŢ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. s. 102.
40
divadelní a filmové rekvizity, reklama, upomínkové předměty, učební pomůcky, poukázky na zboţí a podobně. I kdyţ je na první pohled rozeznatelné, ţe se nejedná o pravé peníze (dokonce je to na nich ve většině případů i napsáno), jsou známy případy pokusů těmito atrapami zaplatit. Pokud je přijímající člověk, alespoň trochu všímavý, nemůţe se mu stát, ţe by napodobeninu bankovky přijal. Jedná se totiţ pouze o natištěný „obyčejný“ papír.60 Klasifikace padělků mincí a bankovek Kaţdý padělek měny tuzemské i zahraniční zadrţený na území České republiky je zaslán do zkušebny platidel České národní banky na odbornou expertízu. Česká národní banka pouţívá ke klasifikaci padělků velmi podrobnou analýzu, kde je padělek řazen podle měny a nominální hodnoty do typů a podtypů. První zadrţený padělek obdrţí typové označení, a pokud se vyskytnou další padělky stejného typu, jsou zařazeny do stejného typu i v číselné řadě chronologicky řazené podle doby zadrţení. Podobnou klasifikaci u měny EURO vede i Evropská centrální banka, s níţ Česká národní banka na základě vzájemné spolupráce porovnává padělky měny euro zadrţené na území České republiky. Česká národní banka poté přiřazuje ke svému typu i typové označení z Evropské centrální banky. Stejným způsobem spolupracují s Evropskou centrální bankou u měny euro i další národní centrální banky a tak vzniká mezinárodní spolupráce při srovnání padělků EUR z jedné padělatelské dílny kdekoliv na světě.61 Česká národní banka na základě několika kritérií řadí padělky podle stupně nebezpečnosti: 1. stupeň - velmi nebezpečný – jedná se o padělky dokonale zhotovené odborníky a při jejich výrobě jsou pouţity stejné tiskové techniky jako u originálů. Ochranné prvky jsou napodobeny velmi dokonale, 2. stupeň – nebezpečné – jsou padělky zhotovené jinými tiskovými technikami neţ originál. Ochranné prvky jsou napodobeny částečně a barevný vjem je velmi dobrý, 3. stupeň – zdařilé – jsou padělky zhotovené jinými tiskovými technikami neţ originál. Ochranné prvky jsou napodobeny nedokonale nebo úplně chybí, 4.
stupeň – méně zdařilé – jsou padělky, kde jsou tiskové techniky i ochranné prvky na podobeny velmi nedokonale. Způsobilé k oklamání příjemce jen za zvláště nepříznivých podmínek,
60
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/ vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090223_padelky.pdf. [cit. 16.09.2009]. 61 BROŢ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. s. 21.
41
5. stupeň – neumělé – jsou padělky způsobilé k oklamání příjemce jen ve výjimečných případech.62
Graf č. 1: Výskyt padělků bankovek české měny podle stupně nebezpečnosti v roce 2008
Zdroj:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/ download/rezabek_20090223_padelky.pdf. [cit. 10.09.2009]. Podle údajů z grafu č. 1 lze vysledovat, ţe nejčastěji zadrţené padělky nebyly moc dobré kvality. Vedle padělání mincí a bankovek musím také připomenout, ţe dochází i k padělání šeků, cestovních šeků a směnek a je prováděno obdobnými způsoby jako padělání bankovek. Tyto ceniny mají také své ochranné prvky a jsou tištěny na speciální papír. Jelikoţ tyto druhy platebních prostředků v České republice nejsou tak rozšířené a ani trh ve většině případů není na tento druh platebního prostředku zavedený, neobjevují se z pravidla ani jejich padělky. Vyskytlo se pouze několik podezření na padělaný šek, ale po podrobném prozkoumání policií a kriminalistickým ústavem, se tato podezření nepotvrdila. Podezření vzniklo jen na základě neznalosti tohoto platebního nástroje63.
4.2 Podvody při bezhotovostních platbách V současné době je narůstajícím trendem pouţívat k placení za jakékoliv sluţby a zboţí nástroje bezhotovostního platebního styku tzv. „elektronické peníze“. S rozvojem těchto způsobů placení rostou i rizika podvodů s nimi spojená. Páchání podvodů při 62 63
PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? s. 58. Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
42
bezhotovostních platbách je problémem nejen v Evropě, ale na celém světě. Současný zločin je spojen s existencí dobře organizovaných skupin, jejichţ aktivity jsou především přeshraniční. S tím souvisí poţadavky bank a asociací, vydávajících především platební karty, na účinnější prevenci a ochranu před různými nekalými a podvodnými praktikami pachatelů. Při bezhotovostních platbách se spotřebitelé často chovají velmi neopatrně a nezodpovědně. V této podkapitole se budu snaţit popsat souhrn všech dostupných informací vztahujících se právě k podvodům páchaných při platbách kartami, internetových platbách, převodech a při operacích s bankomaty. Podvody páchané v bezhotovostním platebním styku se dělí podle způsobu jejich provádění na technické a transakční.
4.2.1 Technické členění podvodů K páchání trestných činů v bezhotovostním platebním styku pouţívají pachatelé nejrůznější technické pomůcky, přístroje a důmyslná zařízení. Mnohdy je aţ zaráţející, jak jednoduché zařízení stačí ke spáchání takového podvodu. Pachatelé rozhodně drţí krok s dobou. Rozvoj technologií a výpočetní technicky včetně počítačových programů k těmto podvodům velmi napomáhá. Nejznámější a nejstarší technikou pouţívanou při páchání trestných činů je Libanonská smyčka. Tímto způsobem se pachatelé zmocňují platebních karet přímo z bankomatu. Jedná se o jednoduché zařízení v podobě plastového výlisku vyrobeného podle otvoru pro vkládání karet do bankomatu opatřený kouskem pásku z videokazety. Plastový výlisek se nacvakne nebo přilepí k danému otvoru pro vkládání karet a pásek se zastrčí dovnitř tohoto otvoru. Po zasunutí karty do bankomatu se karta zachytí na magnetofonový pásek a karta se jiţ nedostane do bankomatu ani zpět. Právoplatný uţivatel nemůţe provést poţadovanou transakci a bankomat platební kartu nevrátí. Pachatel se vţdy pohybuje v blízkosti a přistupuje jako „dobrá duše“ s pomocí. Různými radami a kličkami radí opětovné zadání PINu, který odpozoruje. Poté co uţivatel odejde reklamovat zadrţení karty do banky, pachatel se zmocní karty a s odpozorovaným PINem provádí výběry peněz nebo neoprávněné platby aţ do doby, neţ je karta zablokována. Proti tomuto způsobu dnes většinou existuje účinná obrana, kterou banky implementují na bankomaty v podobě dodatečným ochranných adaptérů tzv. „zelených zobáků“.64 Z tohoto důvodu se stává
64
BROŢ, Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. s. 103.
43
tento způsob podvodu ojedinělým. Princip libanonské smyčky je názorně ukázán na obrázku číslo4. Obrázek č. 4: Libanonská smyčka
Zdroj: Prezentace Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky Skimming Znamená zkopírování magnetického prouţku platební karty za účelem vyrobení padělku této karty. Tento způsob má pro padělatele nesmírné výhody v elegantním řešení a velkých ziscích, proto patří k nejvíce rozšířeným praktikám při páchání trestných činů v platebním styku. Podvod probíhá prostřednictvím tzv. Skimmovacího zařízení, které je za pomoci suchých zipů nebo oboustranné lepicí pásky upevněno na vstupní otvor bankomatu pro vloţení karty. K tomuto zařízením je třeba do okolí bankomatu nebo přímo na něj umístit minikameru s dobrým výhledem na klávesnici. Po vloţení karty do otvoru v bankomatu se pomocí skimmovacího zařízení do paměti, která je jeho součástí, zkopírují data uloţená na magnetickém prouţku karty. Miniaturní kamera zaznamená PIN, který klient banky při provádění transakce zadal. Takto získaná data pachatelé přenesou do počítače a následně za pomoci různých nahrávacích zařízení vyrobí kopii karty, se kterou jsou následně prováděny neoprávněné výběry peněz nebo platby v obchodech. U Policie České republiky v současné době neexistuje ţádná přesná evidence nasazených skimmovacích zařízení na bankomatech. 65
65
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
44
Obrázek č. 5: Skimmovací zařízení
Zdroj: Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky Na obrázku číslo 5. je znázorněno skimmovací zařízení zadrţené na bankomatu v České republice. Jak je z těchto snímků jistě patrné, jedná se o velmi věrohodně vypadající zařízení, kterého si nemusí klient vybírající hotovost ani všimnout a povaţuje ho za originální součást bankomatu. Graf č. 2: Neoficiální počty skimmovacích zařízení zadrţených v České republice v letech 2003 - 2009
Počty skimmovacích zařízení v ČR 91
100 78
80 60 40
20
24
49
52
2008
2009
18
1
0
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Úprava vlastní na základě informací získaných od Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky Z výše uvedeného grafu je moţné vypozorovat vzestupnou tendenci páchání trestných činů pomocí skimmovacích zařízení v posledních letech. Rok 2007 byl zatím rekordním a podle slov policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, lze nárůst páchání tohoto druhu trestné činnosti ještě očekávat. Tento nárůst je zapříčiněn zdokonalováním výpočetní techniky a zvyšujícím se pohybem osob s ilegálním pobytem na našem území.
45
Skimmovací zařízení na terminálech POS Velmi rozsáhlým a nebezpečným případem zcizování dat z platební karty, hodnoceným jako technicky nejkvalitnějším, je stahování dat z tzv. POS terminálů. POS terminál (z anglického Point-of-sale jinými slovy platební terminál) je elektronické zařízení, které umoţňuje provedení bezhotovostní transakce platební kartou u obchodníků. Podstatou tohoto podvodu je v zabudování přídavného čtecího a vysílacího zařízení jiţ při výrobě těchto platebních terminálů například v Čině. Obchodníci, kteří si takto upravený přístroj pořídí ani netuší, ţe se stávají nedobrovolnými prostředníky podvodného jednání organizovaného zločinu. Po autorizaci platby jsou data společně s PINem následně stahována z platební karty do paměti podvodného zařízení a jednou za den pomocí vysílačky odesílána pachatelům. Způsob jakým celý podvod probíhá je názorně popsán níţe.66 Obrázek č. 6: Princip funkce podvodných terminálů POS
Zdroj: Prezentace německé policie poskytnutá Policii České republiky v rámci spolupráce. Doposud bylo zadrţeno několik stovek takto upravených terminálů v několika zemích Evropy. Česká republika mezi nimi zatím nefiguruje, ale čeští kriminalisté jsou o tomto způsobu páchání trestné činnosti informování od svých kolegů z Německa, kteří jim poskytli potřebné materiály a prezentace k podrobnému seznámení s tímto druhem zločinu. Na obrázku číslo 7 je vyobrazen rozebraný terminál POS, na kterém je přimontováno snímací zařízení s vysílačkou pro odesílání informací útočníkům.
66
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
46
Obrázek č. 7: Upravený terminál POS zadrţený německou policií
Zdroj: Prezentace německé policie poskytnutá Policii České republiky v rámci spolupráce Skrytá kamera Pomocí miniaturní kamery pachatelé zjišťují PIN a ostatní údaje uvedené na platební kartě. Pachatelé tento způsob obvykle kombinují se skimmingem nebo libanonskou smyčkou. Skrytou kamerou můţe být běţný mobilní telefon se zabudovaným fotoaparátem nebo malá kamera. Při neopatrné manipulaci s platební kartou můţe dojít k zaznamenání čísla karty, kódu CVC, doby platnosti, ale i podpisu osobou stojící nenápadně poblíţ klienta platícího v obchodě nebo při vybírání hotovosti z bankomatu, kdy osoba stojící poblíţ můţe za pomoci takového zařízení jednoduše vše nahrát. Taková zařízení bývají velmi často namontována přímo na bankomatu a jsou zakryta lištami, které jsou vyrobeny a uzpůsobeny tak, ţe se na první pohled zdají jako originální součásti bankomatu. Tento způsob je znázorněn na obrázku č. 8. 67 Obrázek č. 8: Mobilní telefon umístěný na bankomatu, určený ke snímání dat
Zdroj: Prezentace Útvaru pro odhalování organizovanéh zločinu Policie České republiky.
67
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
47
„Hradecká lišta“ Tento trik nazývají kriminalisté po Hradci Králové, kde tuto fintu pachatelé v České republice údajně pouţili poprvé. Princip je velmi jednoduchý. V nestřeţeném okamţiku zloděj přilepí na otvor pro vydávání peněz speciální hliníkovou lištu, na jejíţ druhé straně je oboustranná lepicí páska. Pak uţ stačí jen čekat na člověka, který si přijde vybrat peníze. Vše probíhá na první pohled běţným způsobem. Bankomat přijme kartu, vyţádá si zadání PINu, zákazník zadá poţadovanou sumu, bankomat poté kartu vrátí, vydá stvrzenku, ale peníze z bankomatu jiţ nevylezou. Nemají kudy. Vydávací otvor je zalepený tak dobře, ţe vlastně ani není zřejmé, kde původně byl. Po chvilce zákazník svou snahu většinou vzdá. Na tento okamţik zloděj čeká, přichází opět k bankomatu, lištu odlepí a peníze, které se na ni přilepily, odcizí. Po Hradci Králové zloději stejný trik pouţili jiţ také na jiných místech naší republiky.68 Dotekové senzory a podvodná klávesnice Z pohledu kriminalistů se jedná o málo pouţívaný způsob k získávání PINu. Pachatelé instalují přídavné dotekové senzory na klávesnici bankomatu nebo na vstupní dveře samoobsluţné zóny bankomatu, kde klient před vstupem musí vloţit kartu a zadat vstupní kód, kterým bývá právě PIN. Policii se jiţ podařilo zadrţet několik takových zařízení. Jedním z nich byla přesná kopie klávesnice bankomatu překrývající klávesnici původní. Tato klávesnice je na první pohled od původní klávesnice k nerozeznání. Součástí podvodné klávesnice, jak je patrné z obrázku číslo 9, bylo záznamové zařízení zaznamenávající PIN při provádění transakce klienty banky. Tento způsob můţe být rovněţ kombinován se skimmingem, libanonskou smyčkou nebo účelovou krádeţí.69 Obrázek č. 9: Přední a zadní strana podvodné klávesnice
Zdroj: Útvaru pro odhalování organizovanéh zločinu Policie České republiky. 68 69
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
48
Padělky platebních karet Na výrobě padělků platebních karet se nejvíce podílí dobře organizované skupiny z různých částí světa. V České republice jsou to převáţně občané bývalého „východního“ bloku. Po získání citlivých dat, například ze skimmingu nebo pomocí internetu, dochází k velmi rychlé výrobě padělané platební karty. K výrobě padělku stačí stolní počítač nebo notebook, zapisovačka dat na magnetický prouţek, příslušný počítačový program a jakákoliv karta standardních rozměrů platební karty. Nejdůleţitější součástí této sestavy je jiţ zmiňovaná zapisovačka, která dokáţe data nahrávat, ale i mazat a lze jí pořídit velmi snadno přes internet. Padělané karty jsou následně zneuţívány k neoprávněným výběrům peněz z bankomatu nebo platbám v obchodech. Phishing Název této trestné činnosti je odvozený od anglického slova phishing - rybaření. Phishing jsou podvodné e-mailové zprávy, které mají vzbudit dojem, ţe byly odeslány z e-mailové adresy příslušné banky. Zpráva je obvykle psána špatnou češtinou nebo je v angličtině. Obsahuje odkaz na údajné stránky „pravé“ banky a vyzývá k potvrzení osobních bankovních údajů. Phishingová zpráva můţe vypadat jako informace o neprovedení platby, výzva k aktualizaci bezpečnostních údajů či dokonce jako výzkum klientské spokojenosti. Cílem podvodného e-mailu je získání klientského čísla a hesla adresáta (identifikační a autentizační údaje), bezpečnostního kódu, PINu, nebo dalších bezpečnostních údajů. Po získání těchto údajů dochází ihned k jejich následnému zneuţití.70 Vishing Pachatelé provádí podvodné telefonáty klientům bank, aby se v dané chvíli připojili ke svému účtu přes internetbanking. Klienta mají předem vytipovaného a jsou napojení na počítač, ze kterého se klient obvykle k internetové aplikaci své banky připojuje. Takto pachatel zkopíruje pomocí webového formuláře zadaná přístupová hesla a kódy. Zneuţití těchto citlivých dat ve svůj prospěch je pak pro pachatele velmi snadnou záleţitostí.71 Smishing Tento podvod patří k nejnovějším hrozbám v platebním styku. Klient banky obdrţí od pachatele na svůj mobilní telefon krátkou nepravdivou textovou (sms) zprávu, o náhlém zablokování klientova účtu a navádí k zavolání na dané číslo, které je spojeno s hlasovým 70 71
KLUFA, František, SCHOLZ, Petr. Podvody v oblasti bezhotovostních plateb (studie). s. 21. Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php, [cit. 08.01.2010].
49
automatem, který poţaduje sdělení přístupového hesla a kódu k účtu v bance nebo do aplikace internetového bankovnictví. Odtud pachatel přihlašovací údaje jednoduše stáhne a zneuţije.72 Pharming Kaţdý počítač napojený na síť má svoji jedinečnou tzv. IP adresu obsahující číselný kód. Jelikoţ by pro běţné uţivatele počítačových sítí bylo velice obtíţné pamatovat si číselné adresy, existuje systém specializovaných počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména na číselné IP adresy a opačně. Tomuto systému se říká DNS (Domain Name System). Pharming vychází z toho, ţe klient banky vloţí do adresní řádky svého internetového prohlíţeče adresu internetového bankovnictví. V případě pharmingu se nedostane na web své banky, jak by očekával, ale na vizuálně totoţnou stránku nacházející se na webu útočníka. Ani zkušení uţivatelé nemusejí poznat, ţe se nejedná o pravé stránky banky. Klient se v dobré víře hlásí ke svému účtu pomocí přihlašovacích údajů a tyto údaje nevědomky přitom zadává na stránky vytvořené útočníkem, který tak získává všechny potřebné údaje pro přístup k danému účtu klienta. Tento druh podvodu je velmi těţké odhalit. Pachatel je provádí odkudkoli, kde je moţné se přihlásit na internet, třeba z pohodlí domova.73 Spoofing Spoofing v překladu znamená převézt nebo napálit někoho. Tento způsob je jedním z nejnebezpečnějších způsobů neoprávněného vniknutí do cizích počítačových sítí. Principem tohoto podvodu je vydávání se určitého síťového uzlu za součást síťového uzlu někoho jiného. Důsledkem takového jednání bývá odcizení citlivých dat nacházejících se v lokálních sítích nebo na serveru napadené sítě. Tento druh podvodu, není v České republice zatím ve velké míře rozšířen. 85 Trashing Slovo trash v anglickém jazyce znamená koš. Při tomto neobvyklém způsobu páchání trestného činu pachatelé získávají citlivá data pomocí vybírání odpadků z košů a popelnic, ve kterých nalézají různé dokumenty obsahující zneuţitelné informace. Mezi takové informace většinou patří zdrojové kódy a přístupová hesla k účtům v bance. Všichni lidé by měli mít na paměti, ţe musí všechny dokumenty obsahující citlivé údaje důkladně 72
Zdroj: http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/mobil/podvodne-sms-a-umeli-operatori-kteri-kradou-penize.html. [cit. 15.02.2010]. 73 Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/technicke-cleneni-podvodu.php, [cit. 08.01.2010].
50
skartovat a neodhazovat je jen tak do koše. Skartovat by se měli i všechny dokumenty v elektronické podobě. 85
4.2.2 Transakční členění podvodů Transakční členění je na rozdíl od technického závislé především na lidském faktoru, který je slabým článkem ovlivněným obyčejnými lidskými vlastnostmi. Lidé bývají velmi překvapení, kdo je připravil o peníze a komu slepě důvěřovali. Mnohdy to bývají pachatelé z kruhu přátel a rodiny. Tento psychologický jev napomáhá ke snadnému spáchání podvodu, zaloţeném na příleţitosti a důvěře.74 Zneuţití právoplatným drţitelem karty Pachatelem se stává právoplatný drţitel karty, který popírá vybrání peněz z bankomatu nebo platbu u obchodníka. Tento druh podvodu nepatří k nejčastějším, ale jsou známy případy, kdy k nim došlo. Například majitel platební karty vyzvedl finanční částku z bankomatu umístěného před pobočkou banky a hned poté šel vybrat hotovost na přepáţku, kde vybral veškeré peníze ze svého účtu ještě dřív, neţ byla přenosem dat částka vybraná z bankomatu odepsána z jiţ prázdného účtu. Oprávněný drţitel karty a zároveň podvodník se však tím vystavuje trestnímu stíhání. Na tento druh podvodu se ve většině případů přijde75 Zneuţití osobou blízkou Mnohdy se stává, ţe neoprávněnou platební transakci nebo výběr hotovosti z bankomatu provede osoba blízká ve vztahu k právoplatnému uţivateli platební karty. Mohou to být příbuzní, kolegové, přátelé nebo i děti. Nenápadné nedovolené půjčení platební karty nebo opsání důleţitých údajů potřebných k provedení transakce není pro pachatele nijak těţké a je zaloţeno na vzájemné důvěře. Zneuţit platební kartu je v tomto případě velmi jednoduché.76 Zneuţití cizí osobou Největší ztráty vydavatelů platebních karet tvoří zneuţití ztracených nebo odcizených platebních karet. Běţná ztráta je jednoznačně zaviněná chybou a nepozorností uţivatele platební karty. Velmi často mívají uţivatelé u platební karty přiloţen i PIN. Nepoctivý nálezce tak můţe vybírat peníze z účtu aţ do jejich vyčerpání nebo zablokování účtu. 74
Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/transakcni-cleneni-podvodu.php, [cit. 08.01.2010]. 75 Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. 76 Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/transakcni-cleneni-podvodu.php, [cit. 08.01.2010].
51
Odcizení – touto trestnou činností se zabývají především kapsáři. Česká republika je vyhlášený ráj kapsářů, a proto se nelze divit, ţe kapsářství a následné zneuţívání platebních karet patří mezi nejrozsáhlejší způsoby páchání trestné činnosti v platebním styku. Ke zneuţití osobou cizí většinou dochází při výběrech z bankomatu, kdy podvedené osoby svým chováním napomůţou podvodníkovi zmocnit se jejich peněz nebo platební karty. Nejrizikovější skupinou jsou v tomto případě starší lidé, kteří neumí moc dobře obsluhovat bankomat. Pachatel se většinou pohybuje poblíţ bankomatu a přistupuje k takovým lidem s nabídkou pomoci. Zručný podvodník většinou provede neoprávněný výběr nebo odpozoruje citlivé údaje z platební karty a ty následně zneuţije. V horším případě platební kartu přímo odcizí či zamění.77 Zneuţití nedoručené karty Banky zasílají svým klientům nově vydané platební karty poštou v jedné zásilce a přístupový PIN v zásilce druhé. Stávají se však případy, ţe takové zásilky převezme od pracovníka pošty neoprávněná osoba, která právoplatnému majiteli zásilky nepředá a vyuţije je k vlastnímu obohacení. Jsou známy i případy, kdy zásilky odcizil přímo zaměstnanec pošty. Takové jednání však bývá velmi krátkozraké a pachatel zpravidla neujde spravedlivému trestu. 78 Podvodné platby na dálku Jedná se o podvod provedený pomocí zneuţití citlivých údajů z platební karty při obchodech prováděných tzv. na dálku, kde se nepouţívá fyzického předloţení platební karty. Jedná se především o neoprávněné nákupy přes internet. K transakci stačí znát jméno drţitele karty, její číslo, dobu platnosti a kód CVC nebo CVV. Všechny tyto údaje jsou na kartách uvedeny. Velmi častým jevem v případě platby na dálku bývá i poţadavek obchodníků působících na internetu, aby zákazník zaplatil zboţí předem, ale objednané a zaplacené zboţí jiţ není dodáno.79 Podvodné ţádosti o kartu Pachatelé mající falešné doklady totoţnosti předkládají bance podvodné ţádosti o vydání platební karty. V některých případech se snaţí banku přesvědčit, ţe chtějí platební kartu 77
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. 79 Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/transakcni-cleneni-podvodu.php. [cit. 08.01.2010]. 78
52
pořídit pro osobu jinou, neţ která je oprávněná s účtem manipulovat. Banky těmto podvodům bezpečně předcházejí.80 Zneuţití obchodníkem Některé obchody, mezi které patří převáţně hotely a autopůjčovny, mohou provádět dodatečné opravné transakce například za nenahlášenou útratu v hotelovém baru nebo za dodatečně zjištěné škody na vypůjčeném vozidle. V tomto případě dochází k podvodům při neoprávněném uplatnění opravných transakcí bez souhlasu drţitele platební karty. Reklamace podané poškozenými klienty banky většinou úspěšně řeší, i kdyţ má banka na zpětné získání peněţních prostředků jen omezenou dobu při řešení reklamace. Dalším známým podvodem páchaným při zneuţití obchodníkem je při placení platební kartou v restauraci. Velmi často dochází ke zkopírování platební karty obsluhy restaurace a staly se i případy, kdy byla zákazníkovi vrácena jiná platební karta.81
4.3 Praní špinavých peněz Tento pojem je stále aktuálnější, a proto jsem se rozhodl o něm v této práci také zmínit. Pod pojmem „praní špinavých peněz“ se rozumí legalizace výnosů z nejrůznějších trestných činností, mezi které patří především obchod s kradeným zboţím, vyděračství, prostituce, finanční podvody, obchod se zbraněmi, obchod s drogami a v neposlední řadě také terorizmus. Jinými slovy se jedná o snahu zakrýt skutečný původ peněz z těchto trestných činů a vlastnictví zisků z nich plynoucích prostřednictvím oficiálních finančních institucí jako jsou např. banky, směnárny, pojišťovny, kasina, sázkové kanceláře a různé elektronické platby. Proces praní špinavých peněz je většinou členěn do tří fází. První fáze zahrnuje nashromáţděné peníze z nelegálních činností umístit například do bankovního systému za pomocí nic netušících prostředníků, kteří to provedou za provizi. Prostředníci ukládají peníze na účty vytvořené v různých bankách a to po malých částkách, aby nevzbudili pozornost. Tato fáze je pokládána za nejrizikovější a je nazývána „namáčení“. Z těchto účtů se dále pomocí bankovních převodů peníze převádí na jeden centrální účet. Ve druhé fázi zvané „namydlení“, se různými dílčími činnostmi peníze očišťují a je jim dávána nová identita a to většinou za pomocí převádění peněz na fiktivní společnosti, které ve skutečnosti neexistují. Peníze jsou poté zasílány zpět za účelem vyvolat zdání, ţe byly vydělány legálně, coţ je třetí a závěrečnou fází celého procesu 80 81
Zdroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky. Zdroj: http://www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky/transakcni-cleneni-podvodu.php. [cit. 08.01.2010].
53
pojmenovanou „ţdímání“. V tuto chvíli je moţné takto „vyprané peníze“ oficiálně pouţít k jakékoli legální činnosti.82
82
KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. s. 12.
54
Závěry a doporučení Při psaní bakalářské práce jsem došel k mnoha zjištěním. Dle mého názoru je platební styk v České republice na velmi dobré úrovni a to i zákony s ním související. České bankovky a mince vzhledem k uţití nejmodernějších ochranných prvků a metod pouţívaných při jejich výrobě patří k nejlépe chráněným platidlům na světě. Nejen za grafickou podobu, ale především za uţité ochranné prvky obdrţela Česká národní banka nejedno mezinárodní ocenění. Hotovostní platební prostředky jsou v současnosti ve vztahu k páchání trestných činů mnohem bezpečnější neţ prostředky bezhotovostní. Je však škoda, ţe placení hotovými penězi je na ústupu před placením penězi elektronickými. Většina kriminálních ţivlů působících ve světě peněz se začíná přesouvat do atraktivnější oblasti bezhotovostního platebního styku, kde ochrana není ani zdaleka taková jako u peněz fyzických. Největším problémem jsou platební karty. Banky a asociace vydávající tyto karty se sice snaţí tento druh platebního prostředku co nejvíce ochránit a zabezpečit, ale s rozvojem výpočetní techniky a především přenosu dat po internetu není ţádný způsob dokonalý a ţádná ochrana nepřekonatelná. K bezpečnosti nepřispěl ani vstup České republiky do tzv. Schengenského prostoru umoţňující volným pohyb osob na území celé Evropské unie. Vzniká zde obrovská příleţitost pro působení mnoha organizovaných skupin pachatelů zejména z „východu“ a to především z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny a v poslední době i Ruska a Litvy. V letech 2005 aţ 2008 byla pro tyto skupiny Česká republika pouze tranzitní zemí a prováděly zde „jen“ naskimmování dat z platebních karet, které ihned odesílaly do různých zemí světa, kde byla získaná data následně zneuţita. V současné době tyto skupiny jiţ plně operují na našem území a to s nebývalou jistotou. Jiţ nejsou data odesílána za hranice, ale naopak ze zahraničí sem. Vzrostla kvalita skimmovacích zařízení a Česká republika se stala cílovou zemí pro tuto problematiku, neboť zde dochází i k placení a výběrům peněz na padělané platební karty. 83 Bohuţel musím konstatovat, ţe v současné době neexistuje ţádná evidence nasazených skimmovacích zařízení na bankomatech a ani přesná statistika padělaných platebních karet zadrţených bankovním sektorem v Čechách ani v Evropské unii. Policie České republiky apeluje na změnu tohoto nepříznivého stavu, ale není vůle bank ani asociací k zavedení centrální evidence padělků platebních karet ani operativní spolupráce, jako v případě 83
Zroj: Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky.
55
padělání hotových peněz. Policie České republiky sice spolupracuje s bankami působícími na našem území, ale není ve snaze bank (aţ na výjimky) tyto případy policii oznamovat ani poskytovat důleţité informace pro vyšetřování. Ne jinak je tomu i v případě trestných činů podvodů v elektronickém bankovnictví. Přikláním se k názoru policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ţe celá společnost tuto problematiku značně podceňuje a trestné činy nejen v bezhotovostním platebním styku bere na lehkou váhu. Je zde velký prostor pro zlepšení situace a nastolení spolupráce a to i na mezinárodní úrovni. Pro začátek by stačilo, aby byla vytvořena centrální databáze všech podvodů týkajících se platebního styku a všech padělků platebních prostředků. Tato databáze by slouţila pro spolupráci všech bank s policejními útvary působících nejen na území České republiky, ale i na mezinárodní úrovni. Ze strany bank by bylo především velmi efektivní zdokonalit ochranné prvky na bankomatech v kombinaci s bezpečnostními kamerami a zlepšit zabezpečení svých internetových stránek pro internetové bankovnictví. Při psaní bakalářské práce jsem si uvědomil všechna rizika plynoucí z jakékoliv manipulace s penězi ať uţ v hotovostní nebo bezhotovostní formě. Do té doby jsem si nedokázal ani zdaleka představit, čeho jsou pachatelé prahnoucí po snadném zisku schopni. Musím se přiznat, ţe jsem začal být velmi ostraţitý při jakýchkoli platbách a to především za pouţití platební karty. Cílem bakalářské práce bylo popsat formy a způsoby provádění platebního styku, jeho regulaci a ochranu stanovenou právními normami, ochranné prvky platebních prostředků a především trestné činy v něm páchané, coţ bylo splněno.
56
Seznam pouţité literatury Knihy a publikace 1. BROŢ Jiří, HRADECKÝ, Michal. Platební prostředky jejich ochrana a padělání. 1. vyd. Praha: Tiskárna MV. 2008. 160 s. ISBN 80-7312-055-0. 2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. 481 s. ISBN 80-7201-515-X. 3. INNES, Brian. Falza a padělky. 1. vyd. Praha: Neografia, 2006. 266 s. ISBN: 80-2421706-6. 4. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet. 1. vyd. Praha: Gradapublishing, 2003. 312 s. ISBN 80-247-0685-7. 5. KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. 1. vyd. Praha: BIVŠ, 2009. 92 s. ISBN 978-80-7265-147-4. 6. KLUFA, František, SCHOLZ, Petr. Podvody v oblasti bezhotovostních plateb (studie). 1. vyd. Praha: Sdruţení českých spotřebitelů, 2009. 36 s. ISBN nemá. 7. MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 221 s. ISBN 80-247-1725-5. 8. MEJSTŘÍK, Michal, PEČENÁ, Magda, TEPLÝ, Petr. Základní Principy bankovnictví.
1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1500-4.
9. PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd. Praha: Pragoeduca, 2000. 78 s. ISBN: 80-85856-84-0. 10. SCHLOSSBERGER, Otakar; HOZÁK, Ladislav. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha: BIVŠ, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4. 11. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3.vyd. Praha: BIVŠ, 2007. 438 s. ISBN 978-80-7265-107-8.
57
Zákony a jiné právní předpisy České republiky 12. Úmluva o potírání penězokazectví, vyhlášená ve Sbírce zákonů č. 15/1932 Sb. 13. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 14. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 15. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový 16. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 17. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 18. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 19. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 20. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 21. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 22. Vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb. 23. Vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb.
Internetové zdroje 24. Evropská centrální banka. ECB - Interaktivní prezentace ochranných prvků – bankovka pod ultrafialovým světlem. [on-line]. [cit. 14.12.2009]. Dostupný z www:
25. Česká národní banka. Bankovky a mince – bankovky - 1000Kč – líc - uv. [on-line]. [cit. 12.12.2009]. [on-line]. Dostupný z www: 26. Česká národní banka. Bankovky a mince – bankovky - 1000Kč – rub- uv. [on-line]. [cit. 12.12.2009]. [on-line]. Dostupný z www:
58
27. Česká národní banka. Bankovky a mince -. [on-line]. [cit. 12.12.2009]. [on-line]. Dostupný z www: 28. Česká národní banka.
Bankovky a mince - výskyt padělků. [on-line]. [cit.
16.11.2009]. Dostupný z www: 29. Česká národní banka. Počta padělků zadržených policií v letech 1993-2009. [online]. [cit.15.03.2010]. Dostupný z www: 30. Česká národní banka. Předpisy emise peněz - Vzor potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí. [on-line].[cit. 10.12.2009]. Dostupný z www: 31. Česká národní banka. Řežábek, Pavel. Prezentace pro tiskovou konferenci. [on-line]. [cit. 10.09.2009]. Dostupný z www: 33. Wikipedia. Otevřená encyklopedie
- platební karta. [on-line]. [cit. 12.12.2009].
Dostupný z www: 35. Státní tiskárna cenin. stc.cz. [on-line]. [cit. 14.11.2009]. Dostupný z www: 36. Měšec. Padělky je lépe poznat předem. [on-line]. [cit. 15.09.2009]. Dostupný z www: 37. Československá obchodní banka. Platební karty – Cash Back. [on-line]. [cit. 10.02.2010].
Dostupný
z www:
CashBack.aspx>
59
38. Sdruţení prevence podvodů. Technické členění podvodů. [on-line]. [cit. 08.01.2010]. Dostupný z www: 39. Sdruţení prevence podvodů. Ttransakční členění podvodů. [on-line]. [cit. 08.01.2010]. Dostupný z www: 40. tn.nova.cz. Podvodné sms a umělí operátoři. [on-line]. [cit. 15.02.2010]. Dostupný z www:
kradou-penize.html> 41. Novinky.cz. Na Slovensku odhalili padělanou českou eurominci. [on-line]. [cit. 23.02.2010].
Dostupný
z www:
slovensku-odhalilipadelanou ceskou-eurominci.html> 42. Finanční arbitr. Poslání a úkoly finančního arbitra. [on-line]. [cit. 15.02.2010]. Dostupný z www: 43. S-finance.
Osobní finance – přímé bankovnictví. [on-line].
[cit. 13.03.2010].
Dostupný z www: 44. S-finance.
Osobní finance – internet banking - home ebanking. [on-line].
[cit.
13.03.2010]. Dostupný z www: 45. S-finance. Osobní finance – gsm banking – wap-banking. [on-line]. [cit. 13.03.2010]. Dostupný z www: 46. S-finance.
Osobní finance – přímé bankovnictví – telebanking. [on-line].
[cit.
13.03.2010]. Dostupný z www:
60
Ostatní zdroje 47. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky 48. Prezentace Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky 49. Prezentace německé policie
Seznam obrázků 1) Umístění ochranných prvků na rubu a líci platební karty 2) Padělaná Česká euromince 3) Ukázka padělaných bankovek 4) Libanonská smyčka 5) Skimmovací zařízení 6) Princip funkce podvodných terminálů POS 7) Upravený terminál POS zadrţený německou policií 8) Mobilní telefon umístěný na bankomatu, určený ke snímání dat 9) Přední a zadní strana podvodné klávesnice.
Seznam grafů 1) Výskyt padělků bankovek české měny podle stupně nebezpečnosti v roce 2008 2) Neoficiální počty skimmovacích zařízení zadrţených v České republice v letech 2003 2009
Seznam pouţitých zkratek CERTIS - Czech Express Real Time Interbank Gross settlement System CVC - Card Verification Code CVV - Card Verification Value DNA - deoxyribonucleic acid DNS - Domain Name Systém PIN - Personal Identification Number POS - Point of Sale SIPO - Sdruţené inkaso plateb obyvatelstva SWIFT - The Society for Worldwide Interbank Financial Telecommutications
61
Seznam příloh 1) Ochranné prvky bankovky s nominální hodnotou 1000 CZK 2) Ochranné prvky bankovky nominální hodnoty 50 EUR 3) Bankovky s nominální hodnotou 1000 CZK a 50 EUR pod UV zářením 4) Přehled zadrţených padělků peněz v České republice v letech 2007 - 2009 5) Počty padělků zadrţených v oběhu a policií v letech 1993 - 2009 6) Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB
62
Příloha č. 1
Ochranné prvky bankovky nominální hodnoty 1000 CZK
1. Vodoznak
2. Ochranný okénkový prouţek
4. Soutisková značka
5. Skrytý obrazec
7. Iridescentní pruh
3. Ochranná vlákna
6. Opticky proměnlivá barva
8. Mikrotext
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html. [cit. 12.12.2009].
63
Příloha č. 2
Ochranné prvky bankovky nominální hodnoty 50 EUR
Zdroj: http://www.nbs.sk/sk/bankovky-a-mince/eurove-bankovky. [ cit. 15.07.2009].
64
Příloha č. 3
Bankovky s nominální hodnotou 1000 CZK a 50 EUR pod UV zářením Lícová a rubová strana české bankovky:
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/1000_lic_uv.html. [cit. 12.12.2009], http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/1000_rub_uv.htm.l [cit. 12.12.2009].
Lícová a rubová strana bankovky společné evropské měny:
Zdroj: http://www.ecb.europa.eu/euro/html/security_features.cs.html. [cit. 14.12.2009].
65
Příloha č. 4
Přehled zadrţených padělků peněz v České republice v letech 2007 - 2009
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Celkem
Padělané a pozměněné peníze a napodobeniny v roce 2009 (čtvrtletně) Bankovky Mince Pozměněné Celkem: Napodobeniny: EURO CZK EURO CZK EURO CZK 116 688 8 10 0 8 933 1294 179 689 15 51 0 1 1035 111 2211 635 16 6 0 3 2935 48 239 1577 10 6 0 10 1950 1932 2745 3589 49 73 0 22 6853 3385
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Celkem
Padělané a pozměněné peníze a napodobeniny v roce 2008 Bankovky Mince Pozměněné Celkem: Napodobeniny: EURO CZK EURO CZK EURO CZK 113 629 23 69 0 12 922 71 177 816 18 13 2 34 1164 27 518 489 24 39 0 9 1156 691 220 879 26 45 0 5 1342 99 1028 2813 91 166 2 60 4584 888
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Celkem
Padělané a pozměněné peníze a napodobeniny v roce 2007 Bankovky Mince Pozměněné Celkem: Napodobeniny: EURO CZK EURO CZK EURO CZK 154 534 12 13 0 29 836 120 198 551 15 75 0 7 972 497 146 403 32 12 2 11 712 98 235 581 14 41 0 35 1004 111577 733 2069 73 141 0 82 3524 112292
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad2009sum.html. [cit. 16.11.2009] - úprava vlastní.
66
Příloha č. 5
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_zad_pol.html. [cit. 15.03.2010].
67
Příloha č. 6
Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB
Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB /e mise_penez/download/37_1994_potvrzenka.jpg. [cit. 10. 12. 2009].
68
