DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 4. září 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
18/2015 Vážení a milí čtenáři,
Nemovité věci a zákon o DPH – nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí Ing. Dana Langerová Plátce může pořizovat nemovitosti s rozličnými záměry využití v rámci jeho ekonomických činností, např. pro jejich využití v rámci vlastní obchodní či výrobní činnosti, využití při poskytování služeb, za účelem jejich pronájmu nebo za účelem dalšího prodeje. Uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí však ve všech uvedených situacích podléhá především obecným pravidlům pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně vymezeným v ustanoveních § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH).
OBECNÁ PRAVIDLA PRO MOŽNOST UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ Základním pravidlem v oblasti uplatňování nároku na odpočet daně je ustanovení § 72 odst. 1 ZDPH. Dle citovaného ustanovení je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování plnění v tomto ustanovení vymezených. Než přejdeme k některým plněním z tohoto výčtu, je vhodné zdůraznit, že je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu, a tou je dle ustanovení § 72 odst. 2 ZDPH zjednodušeně daň správně uplatněná dle ZDPH.
Plátce tedy není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně z přijatého plnění, u kterého byla jeho poskytovatelem nesprávně uplatněna daň na výstupu. Příklad 1
Plátce A provádí výstavbu penzionu na Slovensku. Plátce B provede na základě objednávky plátce A na předmětné stavbě klempířské práce. Plátce B vystaví pro plátce A za provedené klempířské práce daňový doklad, na kterém uvede výši tuzemské daně. Plátce A nemá nárok na odpočet této daně, neboť místo plnění při poskytnutí klempířských prací na této nemovitosti je dle § 10 odst. 1 ZDPH tam, kde se nemovitá věc nachází, tudíž na Slovensku. Plnění tak není předmětem daně dle tuzemského zákona a daň musí být vypořádána v souladu se slovenskými daňovými zákony na Slovensku. Tuzemská daň uvedená na daňovém dokladu tak není daní uplatněnou správně podle ZDPH, a proto ji nelze odečíst jako daň na vstupu. Pokud jde o uskutečňování plnění, na která musí mít vazbu přijatá zdanitelná plnění, aby mohl být nárok na odpočet daně z těchto přijatých zdanitelných plnění v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 ZDPH uplatněn, uvedeme si k těm stěžejním konkrétní příklady.
toto vydání Vám přináší další článek seriálu k nemovitým věcem. Jmenuje se Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí. Napsala ho pro Vás Ing. Dana Langerová. Konec vydání zodpovídá Vaše dotazy. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Nemovité věci a zákon o DPH – nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí ........ 1 Dotazy Zdanitelné plnění a jeho fakturace ....................................... 6 Poskytnutí služby do Velké Británie .......................... 6 Poskytnutí služby z Velké Británie .............................. 7 Přemístění zboží do Španělska .... 7 Cestovní služba a osvobození od DPH .................. 7 Spolupráce s německým občanem a registrace k DPH ..... 7 Zpracování veřejné zakázky a sazba DPH ................................. 8 Zákazník vrací palety s nižší cenou .................................. 8
Dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Příklad 2
Plátce přijímá zdanitelná plnění v souvislosti s pořizováním nemovitosti, ve které budou prostory sloužící pro výrobu pekařských výrobků a dále prodejna tohoto pečiva. Jelikož v pořizované nemovitosti budou uskutečňována zdanitelná plnění dodání zboží – prodej pečiva s místem plnění v tuzemsku, je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u souvisejících přijatých zdanitelných plnění. Dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. b) ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku. Příklad 3
Plátce přijímá zdanitelná plnění v souvislosti s pořizováním nemovitosti – sídla firmy, ve které budou vykonávány administrativní činnosti za účelem nákupu plastových výrobků a jejich vývozu do Ruska. Jelikož v pořizované nemovitosti budou uskutečňovány činnosti související s vývozem zboží – plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u souvisejících přijatých zdanitelných plnění. Dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. c) ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku.
Příklad 4
Plátce přijímá zdanitelná plnění v souvislosti s pořizováním nemovitosti – provozovny, ve které budou poskytovány překladatelské služby osobám povinným k dani se sídlem v Polsku. V pořizované nemovitosti budou uskutečňována plnění s místem plnění mimo tuzemsko (dle § 9 odst. 1 ZDPH místo plnění dle sídla příjemce plnění v Polsku), avšak jelikož v případě, že by stejné služby byly poskytovány osobám povinným k dani v tuzemsku (dle § 9 odst. 1 ZDPH místo plnění dle sídla příjemce plnění v tuzemsku, plnění zdanitelné), nárok na odpočet daně by bylo možno uplatnit, je možno nárok na odpočet daně uplatnit i v případě, kdy poskytované služby mají místo plnění mimo tuzemsko. K základnímu výše citovanému odpočtovému ustanovení, tedy § 72 odst. 1 ZDPH, jsou dále vázána poslední dvě ustanovení § 72 ZDPH, a to § 72 odst. 5 ZDPH, který stanoví, kdy má plátce nárok na odpočet daně v plné výši, a dále § 72 odst. 6 ZDPH, který stanoví, kdy má plátce nárok na odpočet daně v částečné výši, kdy příslušná výše odpočtu daně se stanoví postupem podle § 75 nebo § 76 ZDPH.
PLNÝ NÁROK NA ODPOČET DANĚ Plátce má dle ustanovení § 72 odst. 5 ZDPH nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH, v plné výši. Jako příklad lze uvést předchozí příklady 2, 3 a 4, kdy pokud plátce bude přijatá zdanitelná plnění související s výstavbou uvedených nemovitostí používat výhradně v těchto příkladech uvedeným způsobem, bude oprávněn k odpočtu daně na vstupu v plné výši. Např. konkrétně v příkladu 2, pokud bude pořizovaná nemovitost sloužit výhradně pro výrobu a prodej pečiva, bude při její výstavbě plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu v plné výši.
NÁROK NA ODPOČET DANĚ V POMĚRNÉ VÝŠI K uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši při pořizování nemovitostí dochází často za situace, kdy plátce pořizuje nemovitost za účelem podnikání a současně za účelem bydlení, tedy za účelem soukromého použití. K uplatnění nároku na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění pak dochází postupem dle § 75 odst. 1 ZDPH, dle kterého použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomické činnosti. U jiného než dlouhodobého majetku je v daném případě možné dle § 75 odst. 2 ZDPH uplatnění nároku na odpočet daně v plné výši s následným uplatňováním daně na výstupu, tímto způsobem uplatňování nároku na odpočet daně se však vzhledem k zaměření příspěvku na nemovitosti, kdy je možnost jeho využití omezená, zabývat nebudeme. Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se dle § 75 odst. 3 ZDPH vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (poměrný koeficient jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru). Stanovení podílu použití přijatého plnění pro ekonomické činnosti, tedy poměrného koeficientu, nemusí být vždy přímo v momentě uplatňování nároku na odpočet daně jednoznačně možné. Na uvedenou situaci pamatuje ustanovení § 75 odst. 4 ZDPH následovně: Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
2
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu opravit. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká. V případě uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši u pořizovaných nemovitých věcí však stanovení odhadu a následné narovnávání odpočtu daně po skončení kalendářního roku dle skutečného použití není potřebné za situace, kdy poměr použití pro neekonomické a ekonomické účely, např. soukromou potřebu plátce – bydlení a provozování živnosti, lze určit dle poměru m2 podlahových ploch nemovitosti. Příklad 5
Plátce pořizuje koupí nemovitost, kdy se jedná o rodinný dům určený k bydlení, ve kterém bude zároveň autodílna určená k provozování živnosti plátce – pneuservisu. Jelikož nemovitá věc bude používána jak v rámci ekonomických činností plátce (pneuservis), tak pro účely s nimi nesouvisejícími (soukromé bydlení), bude mít plátce možnost uplatnit nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomické činnosti. Poměrný koeficient stanoví dle poměru podlahové plochy určené k ekonomické činnosti, tedy k provozování pneuservisu. Bude-li poměrný koeficient stanoven dle podlahové plochy pneuservisu např. ve výši 35 %, uplatní plátce nárok na odpočet z daně na vstupu ve výši 35 %.
K uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši při pořizování nemovitosti však dochází často také u plátců, kteří ji budou používat jak v rámci ekonomické činnosti, tak při výkonu působností v oblasti veřejné správy, která je činností neekonomickou. Jedná se dle § 5 odst. 3 ZDPH např. o stát, kraje, obce, jejich organizační složky atd. Jelikož se tyto činnosti mohou prolínat, nelze v daném případě vždy uplatnit nárok na odpočet daně v poměrné výši dle podílu podlahové plochy využívané k ekonomické činnosti. V ZDPH ani jiném předpise není stanoven konkrétní způsob stanovení podílu použití přijatého zdanitelného plnění k ekonomickým činnostem plátce, je tedy na něm, jaký způsob výpočtu stanoví. V daném případě pak může být poměrný koeficient stanoven jako podíl příjmů a výnosů za plnění uskutečněná v rámci ekonomických činností na součtu všech příjmů a výnosů včetně příjmů z výkonu veřejné správy či na výkon veřejné správy (dotace). Zde v okamžiku uplatňování nároku na odpočet daně není daný poměr za daný rok znám, bude tedy stanoven kvalifikovaným odhadem a po skončení kalendářního roku dojde případně k opravě odpočtu, bude-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití lišit od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů.
na odpočet daně jsou dle § 51 ZDPH při splnění zákonných podmínek např. finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nebo nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání nebo zdravotní služby.
NÁROK NA ODPOČET DANĚ V KRÁCENÉ VÝŠI
Mechanismus uplatňování nároku na odpočet daně v krácené výši je pak stanoven ustanovením § 76 odst. 6 a násl. ZDPH, kdy pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Odhadem tento koeficient plátce stanoví pouze za situace, kdy plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují. Po skončení kalendářního roku plátce vypočte koeficient z údajů o uskutečněných plněních za celý rok a tímto „vypořádacím koefi-
V případě, kdy plátce pořizovanou nemovitost bude využívat plně v rámci uskutečňování svých ekonomických činností, avšak nejen pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH, ale rovněž zároveň pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH), má dle § 76 odst. 1 ZDPH nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Plněním osvobozeným od daně bez nároku
Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se dle § 76 odst. 2 ZDPH vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Na rozdíl od uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši plátce nestanoví koeficient speciálně pro každé přijaté plnění či skupinu přijatých plnění, neboť výpočet koeficientu je dán ustanovením § 76 odst. 3 až 5 ZDPH a plátce tak má v daném kalendářním roce vždy pouze jeden koeficient pro všechna přijatá zdanitelná plnění, která je povinen jím krátit. Tento koeficient se zjednodušeně řečeno vypočte jako procentní podíl, kdy v čitateli jsou hodnoty plnění plátcem uskutečněných s nárokem na odpočet daně a ve jmenovateli opět hodnoty plnění plátcem uskutečněných s nárokem na odpočet daně s přičtením hodnot plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (zaokrouhlený na celé procento nahoru). V ustanovení § 76 odst. 4 jsou pak vymezena plnění, která hodnotu koeficientu neovlivňují.
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2014 ke stažení
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
http://zakaznik.dashofer.cz
3
cientem” znovu přepočte uplatněný nárok na odpočet daně v krácené výši daného roku. Příklad 6
Plátce pořizuje koupí nemovitost, ve které bude část prostor využívána jako výrobna cukrářských výrobků a část prostor bude plátce pronajímat neplátci za účelem provozování jeho živnosti. Nemovitost tak bude využívána jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (cukrářská výroba), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (nájem prostor neplátci). Plátce má tudíž nárok na odpočet daně ve výši krácené koeficientem. Při pořízení (např. v dubnu 2015) uplatní nárok na odpočet daně krácený koeficientem vypočteným z údajů za předchozí kalendářní rok (2014), případně koeficientem stanoveným kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku pak v přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2015 nárok na odpočet daně přepočte nově vypočteným koeficientem z údajů o uskutečněných plněních za rok 2015.
SOUBĚH NÁROKU NA ODPOČET DANĚ V KRÁCENÉ VÝŠI A V POMĚRNÉ VÝŠI V ustanovení § 76 odst. 2 ZDPH je pak pamatováno také na situace, kdy dojde k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši dle § 76 ZDPH a nároku na odpočet daně v poměrné výši dle § 75 ZDPH. V daném případě se koeficientem krátí namísto částky daně na vstupu částka odpočtu daně v poměrné výši.
Příklad 7
Obec, plátce daně, pořizuje v červnu 2015 koupí nemovitost, kterou bude využívat jak v rámci výkonu veřejné správy (neekonomická činnost), tak v rámci ekonomické činnosti, kdy bude část nemovitosti pronajímat. Prostory bude pronajímat jak plátcům s uplatněním daně na výstupu, tak neplátcům jako plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Dochází tak k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši dle § 76 ZDPH a poměrné výši dle § 75 ZDPH. Plocha využívaná v rámci ekonomické činnosti činí 50 % z celkové plochy nemovitosti. Ve zdaňovacím období červen 2015 uplatní obec nárok na odpočet daně tím způsobem, že poměrnou část nároku na odpočet daně ve výši 50 % daně na vstupu pokrátí koeficientem dle § 76 ZDPH vypočteným z údajů za předcházející kalendářní rok, případně koeficientem stanoveným odhadem. Po skončení kalendářního roku pak v přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2015 částku daně na vstupu v poměrné výši vypořádá nově vypočteným koeficientem vypočteným dle § 76 ZDPH z údajů o uskutečněných plněních za rok 2015.
dané základními pravidly pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, tedy ustanovením § 72 odst. 1 ZDPH. Tedy nenaplní především podmínku použití přijatého zdanitelného plnění v rámci svých ekonomických činností pro účely uskutečňování plnění v ustanovení § 72 odst. 1 ZDPH vymezených. Příklad 8
Plátce pořizuje výstavbou nemovitost, která bude sloužit jako směnárna. Nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění uplatnit nemůže, jelikož směnárenská činnost je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně dle § 54 odst. 1 písm. i) ZDPH. Nenaplní tedy podmínku použití přijatých zdanitelných plnění pro účely uskutečňování plnění vymezených v § 72 odst. 1 ZDPH.
PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ
ŽÁDNÝ NÁROK NA ODPOČET DANĚ
I za situace, kdy plátci nárok na odpočet daně dle § 72 ZDPH vzniká, je pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně nutné dále naplnit podmínky dané ustanovením § 73 ZDPH. Jde o podmínky vlastnictví daňového dokladu, případně „samovyměření” daně za přesně vymezených situací, dále stanovení zdaňovacího období, kdy lze nejdříve nárok na odpočet daně uplatnit, stanovení lhůty pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně apod.
Pro úplnost nelze než uvést, že další variantou je situace, kdy plátce nemůže nárok na odpočet daně při pořizování nemovitosti uplatnit vůbec. A to tehdy, kdy nenaplní podmínky
Ve vazbě na zaměření příspěvku na uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí je vhodné zmínit ustanovení § 73 odst. 6 ZDPH. Dle citovaného ustanovení
Kontrolní hlášení – největší změna pro rok 2016 Od roku 2016 je zavedena povinnost podávat kontrolní hlášení. Cílem kontrolního hlášení je umožnit správci daně, aby mohl analyzovat podrobnější údaje o prováděných transakcích a identifikovat tak daňové úniky, zejména ty organizované. Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce: který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo který poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu až ve výši 50 000 Kč.
Připravujeme pro Vás seriál článků ke kontrolnímu hlášení s autorkou Ing. Miroslavou Novákovou. 4
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Naopak, je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu. Příklad 9
Plátce pořizuje výstavbou nemovitost, která naplňuje podmínky stavby pro sociální bydlení. Poskytovatel plnění – jiný tuzemský plátce však chybně uplatnil základní sazbu daně. Příjemce plnění není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně ve výši uvedené na přijatém daňovém dokladu, neboť se nejedná o daň na vstupu uplatněnou správně podle zákona. Příjemce plnění je oprávněn k odpočtu daně pouze ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle zákona, musí tedy sám správně vypočítat daň při uplatnění první snížené sazby daně a uplatnit nárok na odpočet daně pouze v této správné výši. Z uvedeného je zřejmé, že je nezbytné již při sjednávání stavebních zakázek věnovat pozornost typu stavby z důvodu uplatňování správné sazby daně a předcházení komplikací při následném uplatňování nároku na odpočet daně.
DLOUHODOBÝ MAJETEK VYTVOŘENÝ VLASTNÍ ČINNOSTÍ, U KTERÉHO MÁ PLÁTCE NÁROK NA ODPOČET DANĚ V ČÁSTEČNÉ VÝŠI V případě problematiky uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí je nezbytné vě-
novat pozornost specifickému způsobu uplatňování nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši. V § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH je obsaženo ustanovení, dle kterého se za dodání zboží za úplatu považuje také uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6 ZDPH (v částečné výši). Znamená to, že při převedení do užívání bude u tohoto majetku uplatněna daň na výstupu. Současně se jedná pro účely uplatnění nároku na odpočet daně o daň na vstupu, jelikož dle znění § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH se daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění rozumí také daň uplatněná podle tohoto zákona v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH. Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností je pro účely ZDPH speciálně vymezen a dle § 4 odst. 4 písm. e) ZDPH se jím rozumí dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Dle informace finanční správy zveřejněné při zavedení daného ustanovení do ZDPH se jedná o majetek, který plátce vytvořil nově v tom smyslu, že výsledný takto vytvořený majetek vykazuje jiné podstatné charakteristické rysy než přijatá plnění použitá k jeho vytvoření. Je jím tedy např. dlouhodobý majetek vytvořený na základě dílčích subdodávek, jestliže předměty těchto subdodávek vykazují jiné podstatné charakteristické znaky než výsledný dlouhodobý majetek (např. při výstavbě nové stavby jeden dílčí dodavatel vybuduje základy, jiný jednotlivá patra a jiný stavbu zastřeší). Naopak majetkem vytvořeným vlastní činností
není majetek pořízený koupí nebo výstavbou tzv. „na klíč” od jednoho dodavatele. Co se týče uvedení do stavu způsobilého k užívání, je přímo v ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH odkaz na vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož plátce je dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) ZDPH oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění, je oprávněn uplatnit z přijatých zdanitelných plnění týkajících se pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (ačkoli bude použit pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši) nárok na odpočet daně v plné výši, neboť následně dojde v souvislosti s tímto plněním k uplatnění daně na výstupu ve vazbě na ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH. Specifický způsob uplatňování nároku na odpočet daně tedy spočívá v tom, že nárok na odpočet daně je prvotně uplatňován v plné výši, následně dojde při uvedení majetku do užívání k uplatnění daně na výstupu, a teprve následně dojde z této odvedené daně k uplatnění nároku na odpočet daně ve výši krácené koeficientem dle § 76 nebo v poměrné výši dle § 75. Je nutné opět zdůraznit, že tento postup se uplatňuje výhradně při uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, u kterého má plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši dle § 72 odst. 6 ZDPH. Smyslem speciálního postupu je uplatnění nároku na odpočet daně z pořizovaného dlouhodobého majetku kráceného v daném okamžiku jedním koeficientem. Při postupné výstavbě v průběhu několika let by bez tohoto speciálního postupu byla v každém kalendářním
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ VĚCI A DPH od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové. Můžete se těšit na články na tato témata: 1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně 2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí 3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí 4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku 5. Nájmy nemovitých věcí
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
5
roce přijatá zdanitelná plnění krácena jiným koeficientem, což by činilo problémy při případných dalších úpravách odpočtu daně u tohoto dlouhodobého majetku. Zdanitelné plnění se dle § 21 odst. 5 písm. d) ZDPH v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH považuje za uskutečněné dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání. Základem daně je dle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce při pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, u kterého má nárok na odpočet daně v částečné výši, postupuje při uplatňování nároku na odpočet daně rovněž v souladu s obecnými výše uvedenými zásadami danými především ustanoveními § 72 a § 73 ZDPH. Příklad 10
Plátce pořizuje vlastní činností od dubna 2014 nemovitost, kterou bude využívat jak k plněním s nárokem na odpočet daně (např.
zdaňované nájmy), tak k plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně (např. nájmy jako osvobozená plnění). Plátce bude průběžně z přijatých zdanitelných plnění uplatňovat nárok na odpočet daně v plné výši. Při uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání, tedy např. v listopadu 2015, bude uplatněna daň na výstupu dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH. Základ daně bude stanoven dle ustanovení § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, kdy základem daně bude cena nemovitosti nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možné nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V listopadu 2015 bude zároveň uplatněn nárok na odpočet daně, kdy daní na vstupu bude daň uplatněná dle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, přičemž nárok na odpočet daně bude dle ustanovení § 72 odst. 6 ZDPH a § 76 ZDPH uplatněn v krácené výši, a to koeficientem vypočteným z údajů při vypořádání odpočtu daně předchozího roku. V přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2015 pak plátce provede vypořádání odpočtu daně dle vypořádacího koeficientu pro rok 2015.
Závěrem nelze než uvést, že problematika uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí není tímto uzavřena. V další kapitole bude věnován prostor uplatňování nároku na odpočet daně ve vazbě na změny použití nemovitých věcí.
Pozn. Olgy Holubové: Z rozhodnutí SDEU C-299/11 Gemeente Vlaardingen podle mého názoru vyplývá, že by dlouhodobý majetek dodaný včetně materiálu (resp. vyrobený nebo postavený včetně materiálu) několika různými dodavateli neměl být považován za „dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností” a neměl by proto při uvedení do provozu podléhat fikci dodání. Zdá se, že výklad, který zastává v tomto ohledu daňová správa a který autorka výše zmiňuje, není v souladu se směrnicí. Ostatně i účel ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH uvedený v důvodové zprávě (tj. sjednocení koeficientu u dlouhodobého majetku) se míjí s účelem odpovídajícího ustanovení Směrnice. Domnívám se proto, že uvedeným rozhodnutím SDEU je nastolena otázka revize výkladu § 4 odst. 3 písm. e) zákona o DPH.
?
dotazy Zdanitelné plnění a jeho fakturace Jsme stavební firma zabývající se mimo jiné revitalizacemi bytových domů a jiných staveb. Máme uzavřenou smlouvu o dílo s městem na revitalizaci sportovní haly. Předmětem smlouvy je dodání jednoho díla sestávajícího se ze dvou stavebních objektů (snížení energetické náročnosti objektu a vnitřní stavební úpravy). Součástí smlouvy jsou rozpočty na každý objekt zvlášť, jedná se však o dodání jednoho díla jako celku – tak byla zakázka i soutěžena. Ve smlouvě je ujednáno dílčí měsíční plnění. Na uvedenou zakázku čerpá město dva dotační tituly. Z toho důvodu po nás chce rozdělit fakturaci na dva daňové doklady (faktury).
6
Můj dotaz zní, zda je možné jedno zdanitelné plnění rozdělit a fakturovat dvěma nebo více doklady. Ing. Eva Krekulová Domnívám se, že způsob fakturace záleží na sjednaných obchodních podmínkách. Pokud máte sjednáno dílčí zdanitelné plnění, tak zřejmě nic nebrání tomu, abyste fakturovali plnění i podle jednotlivých objektů. Důležité je, že u obou objektů bude uplatňován stejný princip zdaňování. Pokud je odběratel (město) plátcem daně, měli byste fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti. Pak je ve výsledku jedno, z kolika dílčích plnění (z kolika faktur) se bude skládat celkové zdanitelné plnění, pokud to bude odpovídat smluvním podmínkám.
Poskytnutí služby do Velké Británie Jsme plátci DPH v ČR. V případě, že budeme vystavovat fakturu za službu (oprava formy) neplátci DPH ve Velké Británii, který nemá britské DIČ, do jakého řádku českého přiznání k DPH máme tuto fakturu vykázat? Ing. Eva Krekulová Pokud bude váš britský odběratel osobou povinnou k dani (jedná se o širší pojem než osoba registrovaná k dani), vykážete službu v ř. 26 daňového přiznání. Pokud by váš odběratel nebyl ani osobou povinnou k dani, pak zůstane místo plnění v ČR a vy přiznáte daň v ř. 1 jako při tuzemském zdanitelném plnění.
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
Poskytnutí služby z Velké Británie Jsme plátci DPH v ČR. Obdrželi jsme fakturu za službu (oprava formy) od neplátce DPH ve Velké Británii. Do jakého řádku českého přiznání k DPH máme tuto fakturu vykázat?? (Faktura neobsahuje britské DIČ.) Ing. Eva Krekulová Oprava formy je služba, u které se místo plnění řídí podle základního pravidla zakotveného v § 9 zákona o DPH. Pokud je Váš dodavatel osoba povinná k dani (nemusí být registrovaná k dani), pak se místo plnění přenáší k příjemci, tedy k vám. Máte povinnost přiznat daň na ř. 12 a při splnění zákonných podmínek si můžete uplatnit nárok na odpočet v ř. 43 daňového přiznání.
Přemístění zboží do Španělska Tuzemská a. s., plátce daně, neregistrovaná k dani ve Španělsku bude přemisťovat technologii, kterou vyrábí, do Španělska za účelem jejího vývozu ze Španělska do Argentiny. Za dodání zboží do JČS se podle § 13 odst. 6 ZDPH považuje také přemístění zboží plátcem do JČS pro účely ekonomické činnosti. Podle § 13 odst. 7 písm. e) ZDPH se však za přemístění zboží nepovažuje přemístění za účelem vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu. Jak máme tomuto ustanovení rozumět, musí být zboží propuštěno do režimu vývozu již v ČR a jeho následné přemístění se nepovažuje za přemístění nebo lze pro účely ZDPH pouze prokázat, že předmětné zboží bylo z území Španělska bezprostředně po jeho přemístění vyvezeno, tj., španělskými celními úřady propuštěno do režimu vývoz? Je možné, že by španělská finanční správa z titulu přemístění zboží a jeho následného vývozu mohla požadovat po českém plátci registraci k DPH ve Španělsku? Ing. Jana Kolářová Ustanovení § 13 odst. 7 písm. e) zákona o DPH chápu spíše tak, že zboží má
být v režimu vývoz při přemisťování do jiného členského státu. To by znamenalo, že pokud by zboží bylo nejprve přemístěno do Španělska a vyvezeno až z něj, pak může přicházet v potaz registrace k DPH ve Španělsku a přiznání vývozu z EU ve Španělsku. Tomuto scénáři se dá předejít tím, že bude zboží propuštěno do režimu vývoz již v ČR a do Španělska již pocestuje jako zboží v tomto režimu, tj. neunijní zboží. Vývoz je pak přiznán v ČR a nevznikají již další povinnosti v jiných členských státech EU. Jde o jedinou transakci vývozu, i když je zboží v rámci přepravy překládáno ve Španělsku na loď. Překážkou druhého způsobu je, že by na zboží byly vykonávány ještě nějaké práce ve Španělsku. Pokud tomu tak není a zboží je dokončené dodáváno z ČR, pak není důvod, aby nebylo zboží propuštěno do režimu vývoz již v ČR.
Pozn. Olgy Holubové: Ustanovení lze nicméně vyložit i tak, že lze propustit do příslušného režimu až ve Španělsku. Zákon o DPH ani Směrnice Rady č. 2006/112/ES neposkytují, bohužel, žádný návod, jak pravidlo vykládat.
uplatňovat vždy v plné výši, bez ohledu na to, že budou použity i pro osvobozenou cestovní službu. Ing. Eva Krekulová Při poskytnutí služeb cestovního ruchu ve třetí zemi je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Z toho tedy vyplývá, že u přijatých zdanitelných plnění využívaných pro všechny ekonomické aktivity firmy (režijní náklady) budete uplatňovat plný nárok na odpočet daně.
Spolupráce s německým občanem a registrace k DPH Česká firma chce uzavřít s fyzickou osobou, německým občanem žijícím trvale v Německu (není plátcem DPH a není OSVČ) a přijímajícím pouze mzdu, smlouvu, jejímž předmětem bude průzkum trhu a dohled nad probíhajícími transakcemi. Její odměna bude stanovena dle objemu přijatých tržeb. Je možné použít pro tento případ příkazní smlouvu nebo smlouvu o dílo? Bude se muset tato osoba registrovat v SRN nebo v ČR k DPH (identifikovaná osoba k dani)? Jedná se o dlouhodobější činnost. Ing. Jana Kolářová
Cestovní služba a osvobození od DPH Vlastním jménem poskytujeme cestovní služby (doprava, ubytování, průvodce) do třetí země. Kvůli rozšíření ekonomických aktivit i na oblast velkoobchodu a maloobchodu s odlišným zbožím se kvůli odběratelům chceme stát dobrovolným plátcem DPH. Pro cestovní službu použijeme zvláštní režim dle § 89 ZDPH, pro osvobození § 89 odst. 7 ZDPH. Zde je uvedeno, že cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Bude se v tomto případě používat kráticí koeficient DPH (pro režijní náklady, nákup majetku, který bude využíván pro všechny ekonomické aktivity firmy)? Nebo se kráticí koeficient na tento případ nevztahuje a DPH z výše uvedených nákupů se bude
Situaci chápu tak, že německá osoba, která doposud nebyla povinná k dani a byla v Německu pouze zaměstnána, bude pro českou osobu provádět průzkum trhu a další činnost. Soustavná činnost spočívající v poskytování služeb je ekonomickou činností pro účely DPH. Bez ohledu na to, jaká smlouva bude s německým dodavatelem uzavřena, mu vznikne povinnost registrace k dani v SRN. Je pravděpodobné, že bude pouze osobou identifikovanou k dani, která přiznává daň či poskytnutí plnění a nemá veškerá práva a povinnosti k DPH. Podstatou jde o službu s místem plnění podle základního pravidla, tj. u příjemce v ČR. Registrační povinnost v ČR německému dodavateli nevzniká.
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
7
Zpracování veřejné zakázky a sazba DPH Můžete mi sdělit, zda zdanit celkovou cenu za níže uvedenou smlouvu 21 % DPH, nebo zda spadá pod osvobozená plnění? Předmětem smlouvy je: zpracování zadávací dokumentace včetně pojistných podmínek k otevřené nadlimitní veřejné zakázce na centrální pojištění majetku, odpovědnosti za škodu a pojištění vozidel pro rizika povinného ručení a havarijního pojištění statutárního města Prostějova, příspěvkových organizací města a obchodních korporací města. Povinností zpracovatele je zejména: a) vypracovat zadávací dokumentaci – podrobně zpracovat předmět veřejné zakázky, stanovit podrobnosti nabídkové ceny, navrhnout způsob hodnocení nabídek vč. kritérií, zpracovat smluvní podmínky (obchodní i technické), zpracovat kvalifikační předpoklady uchazečů (profesní a technické), b) vyjádřit se k případným připomínkám a návrhům zadavatele před vyhlášením veřejné zakázky, c) v průběhu administrace veřejné zakázky se podílet na zpracování odpovědí na žádosti o dodatečné informace v termínech stanovených zákonem pro danou formu zadávacího řízení, d) v případě podání námitky proti zadávací dokumentaci poskytnout odborné vyjádření k námitce ve stanovené lhůtě, e) poskytnout konzultaci k podaným nabídkám.
Ing. Zdeňka Hušáková Vzhledem k tomu, že zpracování veřejné zakázky se týká nabídky pojištění, a tudíž s ohledem na tuto skutečnost se dotazujete pravděpodobně na osvobození podle § 55 zákona o dani z přidané hodnoty, pak dovozuji, že váš dotaz směřuje k tomu, zda by nemohlo jít o službu související s pojištěním či zajištěním podle § 55 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty. Podle tohoto zákonného ustanovení se od daně osvobozují také služby související s pojištěním nebo zajištěním, pokud jsou poskytovány oso-
bami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění. Z hlediska obsahové náplně těchto služeb, resp. těch, které lze zařadit pod toto ustanovení, je nutno přihlédnout k související judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Podle ní jsou od daně osvobozeny takové služby poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění, které jsou pro tyto osoby charakteristické. Služby související s pojištěním nebo zajištěním, na které se toto osvobození vztahuje, by pak svým obsahem měly odpovídat činnostem spočívajícím ve zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví – tj. zpravidla tak, jak ji vymezuje zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění p. p. (dále jen „z. č. 38/2004 Sb.”). Pokud se tedy podpůrně použije tento zákon, tak podle něj zprostředkovatelskou činností se rozumí předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet poskytovatele pojištění či zajištění, pomoc při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných či zajišťovacích smluv. Z uvedeného je tak zřejmé, že ačkoliv účelem veřejné zakázky je výběr poskytovatele pojištění, tak služba popsaná dotazem neodpovídá tomu, jak jsou pro účely DPH vymezeny osvobozené služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osoba zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění. Z toho pak vyplývá, že v daném případě půjde o zdanitelné plnění, a jelikož nejde o službu vymezenou přílohou č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, uplatní se základní sazba daně ve výši 21 %.
Zákazník vrací palety s nižší cenou Ve firmě používáme dva druhy EUR palet rozměrů 120 x 80, A a B. Typ A stojí Kč 180 Kč, typ B Kč 170 Kč. Se zákazníky, kterým dodáváme naše výrobky na vratných pa-
letách typu A, máme občas následující problém. Po čase nám vrátí palety stejného rozměru, ale horší kvality, tj. typ B. Těm zákazníkům, kteří se chtějí dohodnout na vyrovnání rozdílu cen, zasíláme fakturu, ve které si účtujeme náhradu škody, tj. počet palet x cenový rozdíl mezi typem A a B. Jak ale postupovat u zákazníků, kteří nekomunikují nebo na vyrovnání nepřistoupí? Své paletové konto, co se týká počtu palet, si vrácením odpovídajícího množství vyrovnali, ale my jsme obdrželi palety horší kvality. To, že bychom šli se zákazníky do sporu, nepřichází v úvahu, nicméně účetně to potřebujeme řešit. Rozdíl v ceně bychom vyúčtovali jako škodu na účet 549, ale nejsme si jisti, zda i z této škody je nutný odvod DPH. Ing. Jana Kolářová Pokud je při dohodě se zákazníkem účtována náhrada škody za znehodnocení palet, pak není důvod tento přístup nepoužít i v případě chybějící dohody. Je potřeba však upozornit na to, že na vzniklou situaci je možný i jiný náhled: Zákazník nevrátí palety typu A, tudíž vzniká manko na těchto paletách. Zpravidla jde o nedaňový náklad. Naopak vrácením palet typu B vzniká přebytek na tomto typu palet. Zpravidla jde o zdanitelný výnos. Pokud byste byli tím, kdo uvádí palety spolu se zbožím na trh, pak z chybějících palet typu A je potřeba na konci účetního období odvést DPH.
Pozn. Olgy Holubové: Souhlasím s autorkou odpovědi, že i manko na jednom druhu palet a přebytek na druhém druhu palet může připadat v úvahu. Domnívám se však, že by tento závěr připadal v úvahu pouze v případě, že by plátce nevěděl, jak tyto inventarizační rozdíly vznikly. Eviduje-li každý případ vrácení nesprávného druhu palet od zákazníka, je schopen rozdíly zdůvodnit a není proto důvod k tomu, aby byla konstatována existence manka.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 26. 8. 2015 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
18/2015 – vyšlo 4. září 2015
