PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. na období 2012 až 2016

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016

0

Zpracovatelský tým: PhDr. Leona Kupčíková (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.) Mgr. Lucie Hanková (Město Krásná Lípa) Hana Volfová (Kostka Krásná Lípa, p.o.) a členové/členky Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán města Krásná Lípa)

Krásná Lípa květen 2012

1

OBSAH Úvod

3

I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA

4

1.1. Přehled použitých analytických a strategických dokumentů 1.2. Prevence kriminality 1.3. Systém prevence kriminality v ČR II. ANALYTICKÁ ČÁST

4 6 8 10

2.1. Základní údaje o městě Krásná Lípa

10

2.2. Sociálně-demografická analýza 2.2.1. Vývoj počtu obyvatel 2.2.2. Nezaměstnanost 2.2.3. Počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu 2.2.4. Povinná školní docházka 2.2.5. Volnočasové aktivity T-klubu 2.2.6. Sociálně vyloučené lokality ve městě

12 12 13 14 14 15 16

2.3. Institucionální analýza 2.3.1. Hlavní subjekty zaměřené na prevenci kriminality ve městě 2.3.2. Zájmové organizace ve městě

18 18 21

2.4. Bezpečnostní analýza 2.4.1. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 2.4.2. Bezpečnostní analýza města Krásná Lípa 2.4.3. Analýza postoje občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě 2.4.4. Hlavní cílové skupiny a cílové lokality 2.4.5. SWOT analýza

22 22 24 28 31 36 40

III. PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016

2

ÚVOD „PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA na období 2012 až 2016“ (dále v textu Plán prevence) je zpracován dle „Metodiky přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 – 2015“ MV ČR. Dokument je v souladu se „Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015“ a dalšími strategickými a koncepčními dokumenty ČR, Ústeckého kraje a města Krásná Lípa. Dokument vznikl v úzké spolupráci: 

Města Krásná Lípa Město Krásná Lípa považuje prevenci kriminality a sociálního vyloučení za své hlavní priority. Daným problematikám se věnuje dlouhodobě a systematicky. Město podporuje řadu preventivních projektů, které zajišťují jiné organizace.



Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení – poradního orgánu Rady města Skupina pro odstraňování sociálního vyloučení byla ustavena v roce 2009 jako poradní orgán Rady města Krásná Lípa. Skupina se věnuje problematice sociálního vyloučení a prevence kriminality ve městě. Členy skupiny jsou zástupci města, příspěvkových organizací města, neziskových organizací a Policie ČR.



Kostka Krásná Lípa, p.o. Kostka Krásná Lípa, p.o. je příspěvková organizace města. Kostka úzce spolupracuje s městem Krásná Lípa a podílí se na přípravě všech analytických a strategických dokumentů zaměřených na sociální oblast a kriminalitu.



Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. ÚEP, o.p.s. je nestátní nezisková organizace sídlící v Praze, která v letech 2007 až 2009 realizovala v Krásné Lípě projekty zaměřené na prevenci kriminality ve městě, v rámci projektů proběhl výzkum veřejného mínění zaměřený na kriminalitu ve městě a byly zpracovány analytické podklady k problematice kriminality v Krásné Lípě.



Policie ČR PČR úzce spolupracuje s městem, místní základní školou a neziskovými organizacemi. Podílí se zejména na projektech zaměřených na prevenci kriminality u dětí a mládeže.

V rámci přípravy Plánu prevence byla provedena podrobná analýza kriminality a bezpečnosti ve městě, byla aplikována metoda SWOT analýzy a využity informace obsažené ve strategických materiálech MV ČR, Ústeckého kraje a města Krásná Lípa.

3

I.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

1.1.

PŘEHLED POUŽITÝCH ANALYTICKÝCH A STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ

A.

ČESKÁ REPUBLIKA 

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (MV ČR, 2011);



Metodika přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 – 2015 (MV ČR, 2011);



Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2011);



Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy (GAC, 2010);



Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení (MV ČR, 2009);



Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení (MV ČR, 2009);



Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR (GAC, 2006).

B.

ÚSTECKÝ KRAJ 

Návrh strategie prevence kriminality na území ústeckého kraje na období 2012 – 2016 (ÚstK, 2011);



Výzkum veřejného mínění k problematice kriminality, její prevence a vlastní bezpečnosti občanů v Ústeckém kraji 2009 (ÚstK, 2009);



Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje 2008 – 2011 (ÚstK, 2007);



Analýza trestných činů v Ústeckém kraji a v okrese Děčín a analýza přestupků ve městě Krásná Lípa (ÚEP, o.p.s. 2009);



Sociálně vyloučené lokality v Ústeckém kraji (ÚstK, 2010);



Ochrana seniorů a dalších ohrožených skupin obyvatel Ústeckého kraje 2011 (ÚstK, 2010).

C.

ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK 

Analýza lokality - město Krásná Lípa, vyloučené romské lokality Šluknovska (město Krásná Lípa, 2011);



Strategický plán lokality Šluknovsko – sociální začleňování (Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, 2010);



Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – Česká republika – Šluknovsko (GAC s.r.o., 2009);



Studie dostupnosti krizového a nájemního bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel v obcích Šluknov, Rumburk, Varnsdorf a Krásná Lípa.

4

D.

KRÁSNÁ LÍPA 

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Krásné Lípě (Týmová iniciativa pro místní rozvoj, o. s., 2008);



Analýza postojů občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě - výsledky dotazníkového šetření (ÚEP, o.p.s. 2009);



Krásná Lípa - náš bezpečný domov: SWOT analýza prevence kriminality a vandalismu ve městě (ÚEP, o.p.s. 2009);



Krásná Lípa - náš bezpečný domov: Plánovací odpoledne s občany (ÚEP, o.p.s. 2009);



Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011 2013 (Krásná Lípa, 2009).

5

1.2. →

PREVENCE KRIMINALITY 1 Kriminalita Jedná se o takový společenský jev, kterým se rozumí souhrn trestné činnosti v určité oblasti za určité období. Můžeme rozlišovat kriminalitu majetkovou - trestně postižitelné jednání, při kterém je napadán majetek v jakékoli formě vlastnictví, např. krádeže prosté, krádeže vloupáním, podvody, poškozování majetku, nebo kriminalitu násilnou - trestně postižitelné jednání, při kterém je převážně za použití fyzické síly nebo její hrozby způsobena nebo hrozí újma na zdraví a životě člověka nebo je omezována svoboda a lidská důstojnost, např. vražda, ublížení na zdraví, loupež, vydírání, únos.

→ Prevence Soubor opatření majících zabránit, ochránit člověka před něčím nebo před někým. Veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnými i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snížení strachu z ní. → Prevence kriminality Je definována jako ofenzivní strategie boje s trestnou činností. Zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Jedná se o opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. → Objekty prevence kriminality Kriminogenní faktory – sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality. Potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti. Potenciální či skutečné oběti trestných činů. → Sociální prevence Představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Sociální prevence je součástí sociální politiky. Její efektivita je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná. Lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců – objektů preventivního působeni. Do této kategorie prevence můžeme zařadit krizová a poradenská zařízení, sportovní aktivity, vzdělávací aktivity, prevenci závislostí a další. → Situační prevence Staví na zkušenostech, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Její poměrně vysoká nákladnost přináší nejefektivnější podmínky pro omezování majetkové trestné činnosti. Má okamžitý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je ovšem podmíněna souběžně realizovanými přiměřenými preventivními

1

Zdroj: www.mvcr.cz

6

aktivitami. Situační prevenci jednoznačně zastupují městské kamerové dohlížecí systémy, osvětlení, pulty centralizované ochrany, výpočetní technika, technická zařízení a další. → Prevence drogových závislostí Ve vztahu k prevenci kriminality představuje všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a nespecifickou výchovu ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinenci a pomoci jim k návratu do společenského života. → Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů Je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. Pěstováním takovýchto směrů se lze účinně vyhnout nejen roli oběti, ale i uplatňovat poznatky k vypracování preventivních opatření snižujících riziko ohrožení na minimum. → Primární prevence Zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity, zaměřené na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování zejména dětí a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití). Těžiště primární prevence a nejvýznamnější prostředek spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích. → Sekundární prevence Zabývá se rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli, nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče) a soustředí se na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a na příčiny kriminogenních situací. → Terciární prevence Spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění, včetně rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení). Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí. → Case management Pro řešení situace klienta je často zapotřebí spolupráce několika institucí (organizací), jejichž služby je třeba koordinovat. Jako nástroj zefektivnění týmové práce se na řešení problému klienta používá tzv. case management (CM).

7

1.3.

SYSTÉM PREVENCE KRIMINALITY V ČR 2

Pro období 2012 až 2015 má Strategie prevence kriminality v České republice následující cíle: 1. 2. 3. 4.

Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů. Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii, nebo jejich ochrana. Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality. Komplexní přístup v komunitách postavený na spolupráci obce, Policie ČR a dalších subjektů.

Priority stanovené Strategií konkretizují strategické cíle a směřují k jejich lepšímu splnění:

2

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (MV ČR, 2011)

8

→ → → →

Snižování rizik a výskytu protiprávní činnosti na úrovni obcí a regionů, včetně oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu protiprávního jednání. Integrace efektivní prevence kriminality do výkonu práce v Policii ČR, zejména na základních útvarech. Podpora národních specifických projektů a programů. Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, analytického zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality.

Role obcí v oblasti prevence kriminality: Města a obce, shodně jako kraje, budou postupovat v oblasti prevence kriminality v samostatné působnosti. Tvoří základní úroveň, na které bude prakticky naplňována Strategie ve většině svých cílů. Na obcích leží váha praktického výkonu projektů, aktivit a opatření prevence kriminality. Při plnění cílů Strategie se zaměří zejména na: → → → →

Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii a na ochranu občanů. Zvýšení bezpečí na veřejných prostranstvích. Oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání. Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality.

9

II.

ANALYTICKÁ ČÁST

2.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ KRÁSNÁ LÍPA 3

→ Místní části: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady → Správní obvod: Rumburk – obec s rozšířenou působností (Dolní Poustevna, Doubice, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov) → Okres: Děčín → Kraj: Ústecký → Nadmořská výška: náměstí: 426 m n. m. → Rozloha: 3140 ha → Základní škola: ano → Městská policie: ne

3

Údaje z roku 2010.

10

Dostupnost sociálních služeb Sociální služba Pečovatelská služba Osobní asistence

Místo poskytování služby v regionu Krásná Lípa x

Sociální služba

Místo poskytování služby v regionu x x

Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionář Týdenní stacionář

x x

Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy

Rumburk

Domy na půl cesty

x

Krásná Lípa x x x

x x x x

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení

Brtníky, Krásná Lípa

Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny

Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a OZP

x Krásná Lípa

Sociální služby poskytované ve zdrav. zařízeních ústavní péče

x Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Nízkoprahová denní centra Odborné sociální poradenství

x

Krásná Lípa Jiříkov, Krásná Lípa Rumburk

x Rumburk

x

x

x Krásná Lípa Rumburk x Krásná Lípa

11

2.2.

SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA

2.2.1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL ROK 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet obyvatel 3 688 3 679 3 709 3 768 3 749 3 683 3 546

Vývoj počtu obyvatel je mírně nestabilní. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2008 (3 768 obyvatel), od té doby počet obyvatel klesá. Nejnižší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2011 (3 546 obyvatel). Dle kvalifikovaného odhadu, který byl proveden v roce 2010, žije v Krásné Lípě cca 460 Romů, což je zhruba 12,5 % obyvatel města.

Počet obyvatel Krásné Lípy v letech 2005 až 2011 3 800 3 750 3 700 3 650 3 600 3 550 3 500 3 450 3 400 Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Rok 2011

12

2.2.2. NEZAMĚSTNANOST Krásná Lípa se nachází v Ústeckém kraji, ve kterém je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost přesahující hranici 10 %. Od roku 2009 se nezaměstnanost v Ústeckém kraji pohybuje okolo 13 %.

Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a v ČR 15,41

13,77

13,61 10,96

8,88

9,24

2006

12,94

9,57 7,92

7,6 5,98

2005

10,26

13,9

2007

6

2008

Ústecký kraj nezaměstnanost

2009

2010

2011

ČR Nezaměstanost

V okrese Děčín patří Krásná Lípa mezi prvních 5 obcí/měst s nejvyšší nezaměstnaností. Nezaměstnanost se pohybuje mezi 15 až 20 %.

Nezaměstnanost % Měsíc 2010 2011 Leden 19,40 19,74

Nezaměstnanost v Krásné Lípě v letech 2010 a 2011

Únor Březen

20,09 19,69

19,74 18,52

25 20

Duben

19,45

17,25

15

Květen

18,99

15,97

10

červen červenec

19,93 18,35

16,26 16,78

5

srpen září

17,94 17,77

16,84 18,35

říjen

17,19

17,65

listopad

20,09

16,26

prosinec

20,44

16,61

0

rok 2010

rok 2011

V letech 2010 a 2011 se nezaměstnanost pohybovala od cca od 19 do 21 %. V roce 2010 byla nezaměstnanost vyšší než v roce 2011. V roce 2010 byly nejkritičtější měsíce prosinec (20,44 %), listopad a únor (20,09 %). V roce 2011 byla nejvyšší nezaměstnanost v lednu a únoru (19,74 %). Od května 2011 nepřesáhla nezaměstnanost v Krásné Lípě 17 %.

13

2.2.3. POČET VYPLACENÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK ZÁVISLÝCH NA VÝŠI PŘÍJMU 4 Skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením lze charakterizovat nedostatečným finančním zabezpečením, pokrývajícím životní náklady. Z části je možné tuto životní situaci řešit dávkami sociální péče. Osoba/rodina pobírající sociální dávky není de facto schopna vytvářet finanční rezervy a je ohrožena sociálním vyloučením.

ROK Počet vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu 7 813 7 702

2010 2011

Správní obvod ORP Rumburk Vynaložené finanční Meziroční srovnání prostředky v Kč počtu vyplacených dávek 27 345 701,24 890 510,-

-

111

V současné době jsou dostupná pouze data za Rumburk (obec s rozšířenou působností). Uvedená data se vztahují k počtu 20 201 obyvatel Rumburku a obcí spadajících pod Rumburk včetně Krásné Lípy. Množství osob závislých na dávkách hmotné nouze v regionu vypovídá o nepříliš optimistické socioekonomické situaci obyvatel regionu.

2.2.4. POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE → → → → →

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Krásná Lípa, p.o. Sídlo školy: Školní 558/10, Krásná Lípa Součásti školy: 1 školní družina, 1 školní jídelna, 3 mateřské školy a správa sportovního areálu Zřizovatel školy: Město Krásná Lípa Právní forma: Příspěvková organizace - IČ 727 42 526

Základní škola Krásná Lípa je škola úplná s 1. - 9. postupným ročníkem. V každém postupném ročníku jsou 2 třídy s výjimkou 2. a 8. ročníku, kde byly třídy sloučeny z důvodu nízkého počtu žáků. Celkem má ZŠ 16 tříd. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školní družině ve 2 odděleních.

4

2003-2004

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-20008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

K 1.9. 2011

Školní rok Počet žáků celkem

2002-2003

VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ V LETECH 2002 AŽ 2011

437

422

415

409

413

382

354

337

324

311

Data poskytl Odbor sociálních věcí a zdravotnictví města Rumburk.

14

VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ V LETECH 2002 AŽ 2011 437

422

415

409

413

382

354

337

324

311

Ve sledovaném období 2002 – 2011 došlo k významnému poklesu počtu žáků ve škole. Zatímco ve školním roce 2002/2003 docházelo do školy 437 žáků, v září 2011 nastoupilo do školy pouze 311 žáků. Počet žáků se snížil o 126, tj. o 28,8 %. DOCHÁZKA DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2010/2011

I. Pololetí 2010/2011 II. Pololetí 2010/2011 CELKEM

Omluvené 18 134 21 428 39 562

Zmeškané hodiny Neomluvené 572 1 192 1 764

Neomluvené na žáka 1,733 3,679

2.2.5. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY T-KLUBU T-klub se nachází na sídlišti v blízkosti centra Krásné Lípy. Klub je bezplatně přístupný neorganizovaným dětem a mládeži ze sociálně vyloučených lokalit. Součástí T-klubu je venkovní areál se třemi hřišti a prostorem na bezpečné rozdělávání táborových ohňů. T–klub také organizuje poznávací výlety, příměstský tábor, exkurze, sportovní turnaje a soutěže. Ve městě působí i další organizace zaměřené na děti a mládež viz kapitola 2.3. Institucionální analýza.

Rok 2010/2011 I. Pololetí 2011/2012

Počet kontaktů 4 860 2 453

Návštěvnost T-klubu Počet dětí 267 -

T-klub ročně navštíví okolo 270 dětí, tj. průměrně 21 dětí denně.

15

2.2.6. SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY VE MĚSTĚ 5 6

V Ústeckém kraji je definováno 63 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije 20 000 – 22 000 obyvatel. Krásná Lípa patří mezi města, ve kterých je identifikováno několik sociálně vyloučených lokalit. V současné době se jedná přibližně o 5 vyloučených lokalit, v nichž žije cca 460 osob romské národnosti. Romská komunita je historicky v Krásné Lípě a jejím okolí usídlena dlouhodobě, hlavní přistěhovalecká vlna proběhla v 50. a 60 letech 20. století – motivací romských rodin byla možnost nového domova a nového života. V následujících desetiletích však došlo k nucenému „zcivilizovávání“ Romů a jejich sestěhovávání a soustředění do několika lokalit města, které se postupem času staly lokalitami vyloučenými a problematickými. Jde o lokality v blízkosti ulic:      

Varnsdorfské (1); Pražské (2); Elišky Krásnohorské (3); Kyjovské (4); Frindovy (5); a další domy roztroušené v zástavbě.

Tato místa vykazují dlouhodobě následující charakteristiky:  nevyhovující bydlení (zastaralé, neudržované, nehygienické, často chybí voda, topení většinou na TP, velmi početné rodiny obývající malé byty);  zanedbané okolí budov (neudržované chodníky, travnaté plochy a dvory, nepořádek a odpadky);  koncentrace sociálně slabých a nezaměstnaných osob a rodin převážně romské národnosti;

5

6

Analýza lokality město Krásná Lípa, vyloučené romské lokality Šluknovsko - město Krásná Lípa, 2011. Sociálně vyloučené lokality v Ústeckém kraji – ÚstK, 2010.

16

 sílící kriminalita, vandalismus, rušení nočního klidu a další prohřešky proti běžným pravidlům pokojného občanského soužití;  přisuzovaná etnicita na základě místa bydliště a životního stylu;  zvyšující se napětí mezi majoritou a minoritou po nepokojích na Šluknovsku (2011). Tyto osoby trpí kombinovaným sociálním znevýhodněním:        

 

prostorovým vyloučením (jedinci a skupiny postižené sociálním vyloučením žijí v uzavřených a/nebo izolovaných lokalitách s nízkou úrovní bydlení a nedostatečnou občanskou vybaveností); symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací (zevšeobecňujícím přisuzováním negativních vlastností) jedinců či skupiny; nízkou mírou vzdělanosti a ztíženou možností tuto nevýhodu překonat; ztíženým přístupem k legálním formám výdělečné činnosti, závislostí na sociálních dávkách a s tím spojenou materiální chudobou; rizikovým životním stylem, špatnými hygienickými poměry a s nimi souvisejícím horším zdravotním stavem; životními strategiemi orientovanými na přítomnost; uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky); větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností); nízkou vzdělaností, často nedokončené základní vzdělání; selháváním péče rodin o děti a mládež.

17

2.3.

INSTITUCIONÁLNÍ ANAL ÝZA

Město Krásná Lípa věnuje prevenci kriminality velkou pozornost. Od roku 2007 byla realizována celá řada projektů zaměřena na zvyšování bezpečnosti ve městě a prevenci kriminality u mládeže. Problematice se věnuje řada subjektů z oblasti veřejné správy i neziskových organizací. Velká část projektů byla realizována ve spolupráci města Krásná Lípa a dalších subjektů. Mezi nejvýznamnější společné aktivity patří následující projekty: 



Ústecko – živý region, v jehož rámci proběhl výzkum veřejného mínění zaměřený na kriminalitu ve městě. Projekt realizoval Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. ve spolupráci s městem Krásná Lípa, Tílií Krásná Lípa a Policií ČR. Krásná Lípa – náš bezpečný domov – byla provedena analýza kriminality ve městě, zpracována SWOT analýza kriminality, proběhly informační a osvětové kampaně zaměřené na prevenci kriminality ve městě.

2.3.1. HLAVNÍ SUBJEKTY ZAMĚŘENÉ NA PREVENCI KRIMINALITY VE MĚSTĚ MĚSTO KRÁSNÁ LÍPA Město Krásná Lípa si v průběhu 90. Let 20. století uvědomilo vážnost situace sociálně vyloučených romských lokalit ve městě a začalo se soustředěně danou problematikou zabývat. Jedním z důsledků tohoto zájmu a péče bylo i založení příspěvkové organizace města Kostka, která provozuje spolu s dalšími organizacemi komunitní centrum a další aktivity zaměřené na sociální začleňování obyvatel vyloučených romských lokalit. Od roku 2007 se město Krásná Lípa rovněž začíná systematicky věnovat prevenci kriminality ve městě. Ve spolupráci s ÚEP, o.p.s., Krásnou Lípou a Kostkou je zpracována řada dokumentů zaměřených na prevenci kriminality. Angažovanost města Krásná Lípa v této oblasti má v současné době i další výsledky:  spolupráce s neziskovými organizacemi zaměřenými na sociální a pracovní integraci a volnočasové aktivity včetně jejich finanční podpory;  podpora sociálních služeb a dalších podpůrných aktivit (např. terénní program, odborné sociální poradenství, pracovní a protidluhové poradenství, jobklub provozované v rámci komunitního centra);  spolupráce s Úřadem práce na aktivní politice zaměstnanosti (vytvoření až 60 pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací);  spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách (vytvoření společného strategického plánu, spolupráce na projektech);  spolupráce s krajským romským koordinátorem;  začlenění problematiky vyloučených lokalit do komunitního plánování sociálních služeb;  spolupráce s Policií ČR na preventivních opatřeních;  podpora projektů (zejména volnočasových) zaměřených na prevenci kriminality ve městě;  spolupráce na přípravě analytických a strategických dokumentů zaměřených na prevenci kriminality;  ustavení Skupiny pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán Rady města Krásná Lípa)  spolupráce s dalšími obcemi na Šluknovsku – Sdružení pro rozvoj Šluknovska.

18

SKUPINA PRO ODSTRAŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ – PORADNÍ ORGÁN RADY MĚSTA Skupina pro odstraňování sociálního vyloučení byla ustavena v roce 2009 jako poradní orgán Rady města Krásná Lípa. Skupina se věnuje problematice sociálního vyloučení a prevence kriminality ve městě. Předsedou skupiny je Jan Kolář (místostarosta města Krásná Lípa). Členy skupiny jsou:  Jana Drobečková, manažerka prevence kriminality  RNDr. Ivana Preyová – ředitelka ZŠ a MŠ Krásná Lípa, p.o.;  Hana Volfová – ředitelka Kostka Krásná Lípa, p.o. a lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování;  Miroslav Řebíček, předseda CEDR – komunitní centrum, o.s.;  Jiří Horčička, preventista Policie ČR;  a další přizvaní experti a pracovníci Městského úřadu Krásná Lípa.

MANAŽERKA PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Jana Drobečková - manažerka pro prevenci kriminality a pracovnice majetkového a civilně správního odboru Městského úřadu Krásná Lípa. Úzce spolupracuje se všemi subjekty, které se věnují problematice prevence kriminality v Krásné Lípě.

KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA, P.O. Kostka Krásná Lípa podporuje občany při návratu na trh práce a do společnosti, školní úspěšnost dětí ze znevýhodňujícího sociokulturního prostředí, péči o seniory a dále nabízí zájmové aktivity pro veřejnost. Kostka Krásná Lípa, p.o. provozuje:  komunitní centrum v Krásné Lípě;  T-klub. Hlavní aktivity v komunitním centru:  Odborné poradenství – sociální, finanční a pracovní. Poradny jsou bezplatné, diskrétní a otevřené pro každého, kdo chce svůj stav aktivně řešit.  Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi – sociálně aktivizační služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadu dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje.  Terénní práce – terénní sociální práce je vykonávána terénním pracovníkem v přirozeném prostředí klientů. Terénní práce je založena na dlouhodobém a intenzivním působení, které v porovnání s klasickou sociální prací umožňuje dosáhnout znatelně vyšší efektivity při řešení některých typů problémů.  AMARI Klub – zaměřený na volnočasové aktivity pro děti od 6 do 14 let.  Příprava do školy, doučování - Každý den je otevřené komunitní centrum od 13 do 14 hod., kdy si děti navštěvující základní školu v Krásné Lípě, mohou přijít napsat domácí úkoly a připravit se do školy.  Klub Včelka – hlavní cíle: motivovat rodiny ke spolupráci se školou a školkou, motivovat rodiny k pravidelné docházce do MŠ před nástupem do 1. třídy, podpořit rodiče při výchově a přípravě dětí na vstup do 1. třídy, zapojit do aktivit další odborníky – logopeda, psychoterapeuta, speciálního pedagoga.

19

T-klub Krásná Lípa je prostor, který umožňuje smysluplné trávení volného času dětí a mládeže ve věku 6 – 26 let. Klub se nachází na sídlišti v blízkosti centra města. Součástí T-klubu je venkovní areál se třemi hřišti a prostorem na bezpečné rozdělávání táborových ohňů. T–klub také organizuje poznávací výlety, příměstský tábor, exkurze, sportovní turnaje a soutěže.

POLICIE ČR - OBVODNÍ ODDĚLENÍ KRÁSNÁ LÍPA (POBOČKA KRÁSNÁ LÍPA) Útvar zajišťuje ochranu veřejného pořádku, přijímá oznámení od veřejnosti a provádí šetření k přestupkům a trestným činům spáchaným v místě jejich působnosti. Obvodní oddělení se aktivně zapojuje do prevence kriminality ve městě Krásná Lípa následujícími způsoby:  zástupce Policie ČR se účastní pravidelných porad se starostou města Krásná Lípa;  je zřízena pozice vztyčný důstojník pro menšiny;  působnost ve Skupině pro odstraňování sociálního vyloučení (poradní orgán Rady města Krásná Lípa) – koncepční a poradní činnost;  spolupráce se ZŠ a MŠ Krásná Lípa; → TĚLOCVIK S POLICIÍ - program pro 3. – 5. ročníky. Zásady bezpečného chování – sebeobrana. → PŘEDNÁŠKA NA TÉMA DROGY /6.ročníky/ Rozdělení drog. Jaké nebezpečí skrývají. Postihy za držení a distribuci drog. Jsou i u nás ve škole? Jaké s nimi mají žáci zkušenosti? → DISKUZE S KRIMINALISTOU /7.ročníky/ Žáci si mohli sami vybrat téma, zvolili: šikana, drogy, právní odpovědnost, kriminální případy. → PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST MLADISTVÝCH /9.ročníky/ Už nám je patnáct, co se pro nás po právní stránce změnilo.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA,P.O. Základní škola Krásná Lípa je škola úplná s 1. - 9. postupným ročníkem. V každém postupném ročníku jsou 2 třídy s výjimkou 2. a 8. ročníku, kde byly třídy sloučeny z důvodu nízkého počtu žáků. Celkem má ZŠ 16 tříd. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školní družině ve 2 odděleních. V každé mateřské škole jsou 2 třídy s celodenním provozem. Součástí školy je i Sportovní areál České Švýcarsko. Aktivity školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů 2010/2011: → dlouhodobý program „Škola bez drog“. → Preventivní práce se třídou 7.A – cílem je předcházení kázeňským problémům. Byla provedena diagnostika žákovské skupiny. Cílem připravovaných aktivit bylo budovat pozitivní vztahy ve třídě. → Žákovská rada – podpora vlastních aktivit žáků a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností (funguje osmým rokem). Rada mimo jiné realizuje projekt proti šikaně: „Pro radu na Radu“. → Třídnické chvilky – cílem je zlepšení klimatu v třídních kolektivech, funguje sedmý rok. → Etická výchova pro 2. stupeň – žáci mají určitý časový prostor, ve kterém mohou řešit aktuální problémy. → Zájmové kroužky – cílem je vytvoření zázemí k trávení volného času nabízené školou (jazykové, pěvecký, cyklistický, novinářský, počítačové, sportovní…). → Děti dětem – hlavním cílem je prevence násilí a šikany, rozvoj komunikativních dovedností, zapojení žáků do dění ve škole, spolupráce mezi ročníky prvního a druhého stupně. Celoroční hra probíhala již šestým 20

→

rokem. Výchova k odpovědnosti za zdraví své i ostatních – projektový týden. Akce probíhá ve spolupráci s Policií ČR, odbornými lékaři, zdravotníky, hasiči, organizacemi nabízejícími osvětové programy, odbornými školami, sportovci.

ČAČIPEN, O.S. Sdružení se snaží vytvářet podmínky pro uspokojování potřeb a zájmů dětí a mládeže v oblasti volného času. Aktivním přístupem podporuje rozvoj sociálních, kulturních a dalších dovedností, snaží se o harmonický rozvoj osobnosti a seberealizaci jednotlivců i skupin, jež jsou ohroženy sociálním vyloučením. RSČ se snaží přispět k řešení specifických problémů romské menšiny, která tvoří sociálně nejslabší skupinu obyvatelstva. Reaguje na fakt, že většina Romů na Krásnolipsku je nezaměstnaná a disponuje tak relativně velkým množstvím volného času. Nabídkou aktivního trávení tohoto času přispívá k prevenci negativních společenských jevů. Vede různé kroužky, například taneční, hudební, fotbalový. Dále pořádá různé kulturní akce, dětské karnevaly, dětské tábory, Miss Roma, fotbalové turnaje a další.

CEDR - KOMUNITNÍ CENTRUM, O.S. Sdružení podporuje vzdělanost, profesní rozvoj, zaměstnanost, dobrovolnictví, odstraňování bariér na trhu práce, integraci minorit do společnosti a zamezení sociálnímu vyloučení osob. Působí v regionu Šluknovského výběžku a regionu Českého Švýcarska. Projekty přispívají k prevenci kriminality v Krásné Lípě:  Asistence v lokálních partnerstvích - Projekt Asistence v lokálních partnerstvích je realizován jako veřejná zakázka pro Úřad vlády ČR- Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jedná se o podporu práce lokálního konzultanta a zajištění jeho zázemí. Zahrnuje následující aktivity: → zajištění kanceláře pro lokálního konzultanta pro Lokální partnerství Šluknovsko a jeho administrativního chodu; → Mám práci – projekt ESF, zaměřený na rekvalifikace zájemců o zaměstnání v oboru údržba veřejné zeleně a jejich umístění na dotovaných pracovních místech → Azylový dům v Rumburku pobytová služba pro osoby bez přístřeší, poskytovaná pro území města Rumburk a Šluknovského výběžku.

ÚŘAD VLÁDY ČR - AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách (Lokální partnerství Šluknovsko) je nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Jejím posláním je propojovat subjekty na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy a neziskového sektoru. Nabízí funkční opatření, která byla ozkoušena v jiných městech, kterými lez řešit sociální vyloučení v obci.

21

2.3.2. ZÁJMOVÉ ORGANIZACE VE MĚSTĚ KRÁSNÁ LÍPA Ve městě Krásná Lípa dlouhodobě funguje řada sportovních organizací přístupná široké veřejnosti. Informace o organizacích a jejich činnostech jsou přístupné na www stránkách města. Sportovní organizace → → → → → → → → → → → →

TJ ZÁPAS ŘECKO-ŘÍMSKÝ KBC Krásná Lípa ČESKÝ KYNOLOGICKÝ SVAZ ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ KLUB CYKLISTIKY TJ ODBÍJENÁ TJ ŠACHY Šermíři CORAM PAINTBALL CLUB TJ KOPANÁ TJ STOLNÍ TENIS MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST VÁPENKA

→ → → →

Folklórní soubory a pěvecké sbory FS DYKYTA FS KŘINIČÁNEK FS LUŽIČAN

→ → → → → → → → → → →

Ostatní MATEŘSKÉ CENTRUM BERUŠKA ATOM ZELENÁČI KERAMIKA ČSOP TILIA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROMSKÉ SDRUŽENÍ ČAČIPEN NOBILIS THILIA SPOLEK PŘÁTEL KRÁSNOLIPSKA SVAZ NĚMCŮ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ DROMEDÁR KLUB ČESKÝCH TURISTŮ KRÁSNÁ LÍPA

22

2.4. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA 2.4.1. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 7 Ústecký kraj se řadí mezi kraje v ČR, které aktivně působí v oblasti prevence kriminality. Od roku 2009 zpracovává kraj vlastní strategie prevence kriminality, jejichž součástí je i bezpečnostní analýza Ústeckého kraje. Z bezpečnostní analýzy, jež byla naposledy aktualizována v roce 2011, vyplývá: 





Vývoj kriminality v Ústeckém kraji zaznamenal od roku 2008 pokles. Nárůst je znovu zaznamenán od roku 2011. Nejvyšší nárůst je zaznamenán ve Šluknovském výběžku, kde v letech 2010 a 2011 docházelo k masovému sestěhovávání osob ohrožených sociálním vyloučením. V roce 2010 se Ústecký kraj s 29 438 zjištěnými trestnými skutky řadil na 4. místo mezi ostatními kraji v ČR. Po přepočtu zjištěných trestných skutků na 10 tisíc obyvatel se kraj řadí na 2. místo po hlavním městě Praze. Index Ústeckého kraje činí 352 skutků na 10 tisíc obyvatel. V roce 2011 došlo ke zvýšení kriminality, bylo spácháno 30 287 a to zejména v důsledku nepokojů na Šluknovsku.

Příčinami tohoto stavu jsou zejména nepříznivé socio-demografické a socio-ekonomické ukazatele Ústeckého kraje a jednotlivých okresů v kraji. Jedná se zejména o:        

nejvyšší nezaměstnanost v rámci celé ČR, vysoký počet osob ohrožených sociálním vyloučením, tj. osob, závislých na dávkách pomoci v hmotné nouzi nejvíce sociálně vyloučených lokalit (20 % ze všech lokalit v ČR), nízká vzdělanostní struktura obyvatel kraje (nejmenší počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním a nejvyšší počet občanů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním), vysoká rozvodovost, vysoký podíl vězněných osob a také osob, odsouzených k jinému druhu trestu než výkonu trestu odnětí svobody), vysoký počet dětských a mladistvých pachatelů provinění1 (2. místo mezi kraji ČR) nejvyšší podíl dětí v zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy.

V rámci vývoje v oblasti kriminality dochází v posledních letech k nárůstu výskytu trestné činnosti páchané prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jedná se o kriminalitu páchanou často prostřednictvím internetu zejména sociálních sítí a mobilních telefonů. Termíny jako kyberšikana, kyberstalking, kybergrooming či sexting jsou termíny často používané zejména ve vztahu k dětem a mladistvým (jak v roli pachatelů, tak obětí). Také dochází k nárůstu tzv. drogové kriminality. Jde především o nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů, šíření toxikomanie a páchaní trestných činů pod vlivem návykové látky.

7

Tato kapitola vychází z Návrhu Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období 2012 – 2016.

23

Velký problém je rovněž kriminalita v sociálně vyloučených lokalitách. Společnost Gabal analysis & consulting provedla v roce 2006 analýzu sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. V rámci prováděné analýzy bylo zjištěno, že v Ústeckém kraji žije přibližně 60 tisíc Romů. Zároveň bylo definováno 63 sociálně vyloučených lokalit ve 30 obcích Ústeckého kraje mimo jiné i v Krásné Lípě. V sociálně vyloučených lokalitách v Ústeckém kraji žije přibližně 20 tisíc Romů. Z 310 takto definovaných lokalit v ČR to představuje více jak 20 % z celkového počtu sociálně vyloučených lokalit v ČR. V mezikrajském srovnání Ústecký kraj zaujímá první místo. Nelze jednoznačně hovořit o sociálně vyloučených romských lokalitách. V řadě vyloučených lokalit žijí i členové majority. ROK 2007 2008 2009 2010 2011

Počet trestných činů 34 663 33 124 29 670 29 438 30 287

Meziroční srovnání -1539 -3454 -232 +849

Index na 10 000 obyv. 417 397 355 352 366

Vývoj kriminality v Ústeckém kraji v letech 2007 až 2011 34 663 33 124 2007 30 287 29 670

29 438

2008 2009 2010 2011

Počet trestných činů

24

2.4.2. BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Bezpečnostní analýza byla zpracována ve spolupráci s Městským úřadem Krásná Lípa a Policií ČR – obvodním oddělením Krásná Lípa. Obvodní oddělení Krásná Lípa Policie ČR nemá k dispozici detailní analýzu trestné činnosti v Krásné Lípě. Lze konstatovat, že trestná činnost je páchána osobami ve věku 17 a více let. V letech 2010 a 2011 došlo k mírnému nárůstu trestné činnosti. Velká část pachatelů je závislá na omamných a psychotropních látkách, na které si trestnou činností získávají finanční hotovost. Cca polovina trestné činnosti je páchána tzv. recidivisty, druhá polovina trestných činů je páchána prvopachateli.

Kriminalita v Krásné Lípě Druh trestné Rok 2010 činnosti Obecná 143

Rok 2011

Meziroční srovnání

210

+67

Násilná

19

26

+7

Mravnostní

4

2

-2

Majetková

103

140

+98

Krádeže vloupáním

42

72

+30

Krádeže prosté

51

59

+8

Ostatní

17

42

+25

Hospodářská

12

10

-2

Zbývající

49

23

-26

CELKEM

440

584

+144

Ze statistických údajů vyplývá, že v roce 2011 stoupla kriminalita v Krásné Lípě cca o 25 %. Nejvíce narostla obecná kriminalita a to o 32 % oproti roku 2010. Výrazně narostla rovněž majetková trestná činnost (o 30 %), krádeže vloupáním (o 42 %). Došlo k poklesu mravnostní, hospodářské a zbývající kriminality. Dle údajů Policie ČR je většina trestných činů páchána ve spojitosti se závislostí pachatelů na omamných či

psychotropních látkách. Počet obyvatel

Trestné činy

Trestné činy – abs. počet

Index na 10 tis. obyv.

2010

2011

2010

2011

Změna 10-11

rok 2010

rok 2011

Změna 10-11 (index)

změna 10-11 (%)

3 683

3 546

440

584

+ 144

119,4

164,6

+45,2

+32 %

Vývoj kriminality v Krásné Lípě v letech 2010 a 2011 210 143

140 103 1926

42

72 42

5159

42 17

1210

49 23

Rok 2010 Rok 2011

25

Přestupky spáchané ve městě Krásná Lípa v letech 1991 až 2011 Přestupkem se podle § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, rozumí „zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin“. Základním rozdílem mezi přestupkem a trestným činem je míra společenské nebezpečnosti (závažnosti). U trestného činu je tato míra samozřejmě mnohem vyšší. Přestupky dělíme na přestupky proti:   

majetku; občanskému soužití; veřejnému pořádku.

Vývoj přestupků řešených Přestupkovou komisí města Krásná Lípa proti majetku, občanskému soužití, veřejnému pořádku a přestupky související s alkoholismem a toxikomanií v letech 1991 až 2011

ROK 1991 1992 1993 1994 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Alkohol a toxikomanie 2 0

Majetek 49 25 14 22 14 10 15 26 36 41 25 42 32 13 17 19 46

Občanské soužití 36 28 19 28 5 22 25 26 81 80 62 68 34 30 40 34 63

Veřejný pořádek 5 4 3 4 6 6 4 10 13 5 13 13 8 4 5 12 9

26

Vývoj přestupků v letech 1991 až 2011 140 120 100

veřejný pořádek

80

občanské soužití majetek

60

alkohol a toxikomanie

40 20 0

Vývoj přestupků ve výše uvedených oblastech ukazuje významný nárůst podílu přestupků proti občanskému soužití. Naopak se snižují majetkové přestupky. Přestupky v roce 2010 a 2011 – podrobná data DRUH

Počet obyvatel

Přestupky – abs. počet

Index na 10 tis. obyv.

2010

2011

rok 2010

k 31.12. 2011

Změna 10-11

rok 2010

rok 2011

Změna 10-11 (index)

změna 10-11 (%)

3 683

3 546

12

9

-3

33,37

25,35

-8,02

-25%

Proti občanskému soužití

34

63

+29

94,55

177,46

+82,91

+185%

Proti majetku

19

46

+27

52,83

129,57

+76,74

+242%

Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

2

0

-2

5,56

0

-5,56

Proti veřejnému pořádku

V roce 2011 bylo spácháno o 51 přestupků více než v roce 2010. V roce 2011 bylo spácháno o 29 přestupků proti občanskému soužití více než v roce 2010, rovněž došlo k navýšení přestupků proti majetku (o 27 přestupků vice než v 2010). Naopak bylo spácháno o 3 přestupky méně proti veřejnému pořádku. V roce 2011 nebyl zaznamenán žádný přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Přestupky vyřešené v blokovém řízení Policií ČR v roce 2011 Blokové řízení je vlastně vyřešení přestupku uložením blokové pokuty. Přestupce přijetím bloku (blokové pokuty) souhlasí se svou vinou. Blokovým řízením je přestupek uzavřen a projednán, v takovém případě již úřad 27

nic dalšího neprojednává. Na základě blokové pokuty však dojde k zápisu bodů, pokud došlo ke spáchání přestupku, za který se body přidělují. V roce 2011 proběhlo blokové řízení v 347 případech z toho:   

ve 4 případech jednalo o majetkové přestupky; v 19 případech se jednalo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití; v 1 případě se jednalo o přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Zbylé případy se týkaly dopravních a jiných přestupků.

28

2.3.3. ANALÝZA POSTOJE OBČANŮ KRÁSNÉ LÍPY KE KRIMINALITĚ VE MĚSTĚ Pocit bezpečí je subjektivní záležitost, která nemusí vždy plně odpovídat realitě. Nicméně je to jeden z pocitů, které velmi výrazně ovlivňují kvalitu života a spokojenost s místním společenstvím. Analýza postoje obyvatel ke kriminalitě umožňuje identifikovat oblasti, které jsou občany vnímány jako nebezpečné. Přináší rovněž informaci o tom, s jakým typem trestných činů/přestupků se občané setkávají či jak vnímají práci policie. V březnu 2009 proběhlo v Krásné Lípě rozsáhlé dotazníkové šetření zaměřené na:  

Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Krásné Lípě; Postoje občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě.

Šetření se zúčastnilo 230 občanů – tj. 8 % obyvatel Krásné Lípy starších 15 let. Šetření proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access. A.

Pocit bezpečí:

29

Nejméně bezpečně se obyvatelé Krásné Lípy cítí v noci na ulicích, celých 47 % dotázaných uvedlo, že v noci jsou ulice Krásné Lípy nebezpečné. 38% obyvatel považuje za nebezpečné nechávat přes noc otevřená okna a 20 % považuje za nebezpečné být doma přes den s nezamknutými dveřmi. B.

Kriminalita ve městě

8

Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že obyvatelé města se nejčastěji setkávají s ničením veřejného majetku a zeleně (uvedlo 40% respondentů). Jedná se zejména o ničení laviček, altánů, autobusových zastávek a ničení veřejné zeleně a to zejména v parcích a na cyklostezkách. Na pomyslném druhém místě se umístily krádeže – nejčastěji se jedná o drobné krádeže či krádeže kol (27%). Dalším problematickým jevem je hluk v nočních hodinách v blízkosti restauračních zařízení a dále konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a s tím související agresivita a vulgární chování podnapilých osob.

8

Analýza postojů občanů Krásné Lípy ke kriminalitě ve městě - výsledky dotazníkového šetření (ÚEP, o.p.s. 2009)

30

Podle respondentů je nejčastější příčinou páchání přestupků či trestných činů především nedostatečná výchova v rodinách (24%), nuda ve městě (uvedlo 16% respondentů) a nezaměstnanost (13%).

Ke zlepšení situace ve městě může podle respondentů, přispět:

31

            

častější policejní pochůzky; hlídky v ulicích; kamerový systém; přísnější tresty; zavedení městské policie; zvýšení zaměstnanosti; omezení sociálních dávek; výchova v rodinách; volnočasové aktivity pro mládež; posílit policii; osvěta; dostatečné osvětlení města; větší pravomoc úřadů a policie.

Respondenti považují za nejúčinnější opatření, zesílení policejních hlídek ve městě. Uvítali by, kdyby se policie více pohybovala pěšky přímo v ulicích (64 odpovědí). Dalším často navrhovaným opatřením je zavedení kamerového systému (40 odpovědí) ve vybraných lokalitách města. Pro přísnější tresty se vyjádřilo 37 respondentů.

2.3.4. HLAVNÍ CÍLOVÉ SKUPINY A CÍLOVÉ LOKALITY Hlavní cílové skupiny Plánu prevence kriminality jsou: 

9

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ OSOBY A RODINY nebo osoby/rodiny ohrožené sociálním vyloučením – sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám, jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšnými ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci. V Krásné Lípě je identifikováno 5 lokalit, ve kterých žijí sociálně 9 vyloučené osoby. V lokalitách žijí Romové i členové majority. Dle odhadů žije v současné době v Krásné Lípě přibližně 460 osob romské národnosti. Romská komunita je historicky v Krásné Lípě a jejím okolí usídlena dlouhodobě, hlavní přistěhovalecká vlna proběhla v 50. a 60 letech – motivací romských rodin byla možnost nového domova a nového života. Ze šetření, které bylo provedeno v rámci dlouhodobého monitoringu romských sociálně vyloučených českých lokalit z roku 2009 je region podle odpovědí oslovených v současné době nejvíce sužován nedostatkem pracovních příležitostí (99 procent odpovědí), dále – v mnohem menší míře naléhavosti –

http://www.socialni-zaclenovani.cz/co-je-socialni-vylouceni

32

existencí sociálně vyloučených romských lokalit (89 procent), špatným stavem infrastruktury (80 10 procent) a také kriminalitou a malou bezpečností na ulicích (77 procent). 

DĚTI A MLÁDEŽ – jedná se o klíčovou cílovou skupinu, zejména o děti a mládež s poruchami chování a ohrožené nežádoucími jevy. Trestná činnost dětí a mladistvých se v mnoha ohledech liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelů. To je dáno stupněm psychického a somatického vývoje, vlastnostmi, zkušenostmi i motivy k páchání trestné činnosti. Mládež páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána živelně pod vlivem momentální situace (převládá emotivní motivace oproti rozumové). Impulsem pro trestnou činnost je v řadě případů alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojů ke spáchání trestného činu. Trestná činnost se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětů a znehodnocením zařízení. Nejčastější delikty mladistvých jsou:  násilí proti jednotlivci či skupině  opilství a výtržnictví  neoprávněné užívání motorového vozidla  rozkrádání, vandalismus  toxikomanie  prostituce  gamblerství Na děti a mládež je se soustředí především primární prevence, která zahrnuje mimo jiné výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost bude zaměřena na pozitivní ovlivňování využívání volného času, možnosti sportovního vyžití.



SENIOŘI – Senioři jsou bohužel velmi často oběťmi kriminálních činů. U seniorů je zejména potřeba dbát na: o o o o



10 11

zvyšování informovanosti o bezpečném postupu při jednání s cizími osobami, jak se účinně bránit, jak zabezpečit své obydlí, kde vyhledat pomoc, ocitne-li se senior v nouzi. 11

DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ – dlouhodobá nezaměstnanost má negativní vliv na: o psychiku člověka (bezradnost, pocity křivdy, obavy z budoucnosti, ztráta kontaktů, ztráta autority v rodině…); o sociální dopady – změny ve vnímání času, rozbití struktury dne, sociální izolace,…

Analýza lokality MĚSTO KRÁSNÁ LÍPA, VYLOUČENÁ ROMSKÁ LOKALITY ŠLUKNOVSKO, červenec 2011. Dlouhodobá nezaměstnanost a hysterze na trhu práce http://nb.vse.cz/~LAPACEKM/Prace/1430/hystereze.pdf

33

o o o

vliv na rodinu (neschopnost přispívat do rodinného rozpočtu, změna rolí v rodině, vyšší sklon k agresivnímu jednání…); patologie spojená s nezaměstnaností (vyšší podíl sebevražd, častěji trpí stresem, častější výskyt závislostí na alkoholu a drogách…); alternativní způsob obživy (práce „na černo“, majetková trestná činnost…).



OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI – ZÁVISLOST NA ALKOHOLU, DROGÁCH, VÝHERNÍCH AUTOMATECH APOD. Závislost na alkoholu či drogách lze označit za chronické recidivující onemocnění postihující nejen celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky. Závislosti ovlivňují: o psychiku člověka (deprese, úzkostné stavy, verbální agresivita, paranoidní chování s obviňováním druhých, nezájem o okolí, apatie); o sociální dopady - (ztráta zaměstnání, odcizení od rodiny a přátel…); o vliv na rodinu (rozbití rodinných vazeb, vyšší rozvodovost, vyšší sklon k agresivnímu chování…); o patologie a kriminalita – (vysoké tendence k páchání trestných činů za účelem získání finanční hotovosti na drogy či alkohol).



PRVOPACHATELÉ - Pod pojmem osoby prvně trestně stíhané či prvopachatelé se rozumí policií evidovaní pachatelé kriminálních činů (známí pachatelé), kteří se poprvé dopustili úmyslného trestného činu, jinak řečeno, kteří byli poprvé trestně stíháni a vyšetřováni policií pro úmyslný trestný čin a kteří neměli záznam v trestním rejstříku. Nelze však vyloučit, že se mezi takto označenými pachateli nacházejí osoby, které se dopustily činu hodnoceného jako přestupek, nedbalostního porušení zákona (nehodnoceného jako trestný čin) či latentního trestného činu (orgány činnými v trestním řízení neevidovaného apod.). Od pravomocného rozhodnutí soudu o jejich potrestání se z nich stávají osoby prvotrestané, též označované jako prvotrestaní.



OBYVATELÉ MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA – obyvatelé města mohou významně přispět k bezpečnosti ve městě a to tím, že budou aktivní v případech, kdy se stanou svědky přestupků či trestného činu a budou ochotni spolupracovat s Policií ČR. Obyvatelé města by měli vědět, jakým způsobem mají chránit svůj majetek či jak se chovat v nebezpečných situacích.

Plán věnuje rovněž velkou pozornost lokalitám ohroženým zvýšenou kriminalitou. V Krásné Lípě se jedná o: 

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY – v Krásné Lípě se nachází 5 sociálně vyloučených lokalit a několik domů v roztroušené zástavbě. Tato místa vykazují dlouhodobě následující charakteristiky: o nevyhovující bydlení (zastaralé, neudržované, nehygienické, často chybí voda, topení většinou na TP, velmi početné rodiny obývající malé byty); o zanedbané okolí budov (neudržované chodníky, travnaté plochy a dvory, nepořádek a odpadky); o koncentrace sociálně slabých a nezaměstnaných osob a rodin;

34

o 

12

prohřešky proti běžným pravidlům pokojného občanského soužití. 12

NEBEZPEČNÉ LOKALITY na základě výzkumu veřejného mínění a plánovací odpoledne s občany bylo identifikováno 5 rizikových lokalit: o Křinické náměstí (podnapilé osoby, hluk, vandalismus); o Varnsdorfská ulice (vandalismus, pobíhající děti, toulaví psi, hluk); o Nemocniční ulice (shluky podivných osob, výskyt osob pod vlivem alkoholu či drog); o cesta ze sídliště na vlakové nádraží tzv. „cesta přes pole“ (neosvětlená lokalita); o altán u Cimráku (party mladých lidí, vandalismus, hluk).

Projekt Krásná Lípa – náš bezpečný domov (2008/2009)

35

2.3.5. SWOT ANALÝZA PREVENCE KRIMINALITY SWOT analýza prevence kriminality se zaměřuje na pět vybraných oblastí: 1. 2. 3. 4. 5.

Institucionální zajištění prevence kriminality Prevence kriminality zaměřená na děti a mládež Prevence kriminality zaměřená na sociálně vyloučené osoby/rodiny Prevence kriminality zaměřená na osoby závislé či ohrožené závislostí na drogách, výherních automatech, alkoholu atd. Prevence kriminality ve městě

Institucionální zajištění prevence kriminality Silné stránky Slabé stránky  Město přistupuje aktivně k řešení bezpečnosti v obci, zapojuje se do projektů  Není nastaven systém včasné intervence v rodině, např. v případě zaměřených na prevenci kriminality. neplacení nájmů a služeb spojených s bydlením (při vysokých dluzích dojde k vystěhování rodiny z bytu – tato situace je obtížně  Ve městě funguje Skupina pro sociální začleňování, která je poradním orgánem Rady řešitelná i za pomoci sociálních pracovníků). města Krásná Lípa – v čele stojí místostarosta města (manažer prevence kriminality), členy jsou zástupci příspěvkových a neziskových organizací a zástupci Policie ČR –  Velmi obtížné prosazování a uplatňování požadavků na chování skupina se věnuje analytické a koncepční stránce prevence kriminality a problematice občanů vyplývajících z obecně závazných vyhlášek města. sociálního vyloučení.  Chybí důležitý institucionální nástroj pro prevenci kriminality –  Město spolupracuje s Policií ČR a dalšími institucemi působícími ve městě – má městská policie. pravidelné schůzky se zástupci školy, komunitního centra Kostka a s úředníky státní  Vysoká nezaměstnanost v regionu. správy Rumburk (sociální odbor).  Nedostatek pracovních míst pro nízko kvalifikované osoby.  Komunitní a sociální pracovníci znají dobře místní poměry a prostředí, znají osobně sociálně vyloučené osoby i jejich rodiny. Příležitosti  Zpracování dlouhodobého plánu prevence kriminality, ve kterém budou stanoveny jasné priority, cíle a opatření.  Získání grantů/dotací na realizaci projektů zaměřených na prevenci kriminality ve městě.  Zvyšování zaměstnanosti v obci a využívání aktivní politiky zaměstnanosti.  Sociální odbor v Rumburku (pod nějž spadá i Krásná Lípa) má od 1. ledna 2012 více sociálních pracovnic, které působí přímo v terénu.

Hrozby  Další nárůst nezaměstnanosti v regionu a rušení veřejně prospěšných pracovních míst.  Nevznikají žádné nové pracovní příležitosti pro nekvalifikované a nízko kvalifikované osoby.  Vysoká kriminalita ve srovnání s ČR.  Zvyšující se chudoba rodin.

36

Prevence kriminality zaměřená na děti a mládež Silné stránky Slabé stránky  Lokální příspěvkové a neziskové organizace dlouhodobě a systematicky pracují  Chybí práce s mládeží starší 15 let, která není zapojena do zájmových a s dětmi a mládeží – mimoškolní a volnočasové aktivity. sportovních kroužků.  Na sídlišti v blízkosti centra funguje Tklub pro děti a mládež – je zajištěna  Chybí prostor pro volnočasové aktivity mladistvých bez dozoru – hřiště, bezplatná nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež (klub a hřiště). skate park.  Komunitní centrum podporuje školní úspěšnost dětí a mládeže – zajišťuje  Chybí nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. doučování a motivační aktivity.  Základní škola nemá kompetenci řešit mimoškolní aktivity dětí.

Příležitosti  Získávání dotací/grantů ze zdrojů EU i ČR  Sociální odbor v Rumburku (pod nějž spadá i Krásná Lípa) má od 1. ledna 2012 má více pracovnic, které se dostanou do terénu a provádí sociální šetření.  Spolupráce města a neziskových organizací s odborem sociálně-právní ochrany dětí.

Hrozby  Přetrvává snadný přístup mladistvých k alkoholu (k prodeji alkoholu mladistvým dochází v obchodech i v restauracích).  Rodiče mají nízkou zákonnou odpovědnost za činnost svých dětí.  Dále se zhoršují možnosti základní školy řešit mimoškolní aktivity dětí.

Prevence kriminality zaměřená na sociálně vyloučené osoby/rodiny Silné stránky Slabé stránky  Lokální příspěvkové a neziskové organizace dlouhodobě a systematicky pracují  Je zde pět sociálně vyloučených romských lokalit. se sociálně vyloučenými osobami/rodinami (veřejně prospěšné práce, veřejná  Není nastaven systém včasné intervence v rodině, např. v případě služba, terénní práce, technické služby, komunitní centrum, škola). neplacení nájmů a služeb spojených s bydlením (při vysokých dluzích dojde  Jsou zajištěny základní sociální služby – odborné sociální poradenství, pracovní k vystěhování rodiny z bytu – tato situace je obtížně řešitelná i za pomoci poradenství, finanční/protidluhové poradenství, sociálně aktivizační služby pro sociálních pracovníků). rodiny s dětmi, terénní programy.  Některé sociálně vyloučené osoby/rodiny nedostatečně spolupracují na řešení svých sociálních a ekonomických problémů.  Město umí zajistit, organizovat a koordinovat veřejně prospěšné práce, veřejnou službu i další formy aktivní politiky zaměstnanosti.  Nezájem některých rodičů o činnost svých dětí.  Chybí krizové bydlení.  Nejsou dostupné aktuální statistiky o počtu osob/rodin v hmotné nouzi, počet osob v péči SPOD, kurátorů. Příležitosti Hrozby  Dotace ze zdrojů EU i ČR.  Zvyšování počtu osob/rodin sociálně vyloučených případně ohrožených sociálním vyloučením.  Sociální odbor v Rumburku (pod nějž spadá i Krásná Lípa) má od 1. ledna 2012 má více pracovnic, které se dostanou do terénu a provádí sociální šetření.  Narůstá zadlužení sociálně vyloučených osoby/rodiny jsou zadluženy.  Spolupráce města a neziskových organizací s odborem sociálně-právní ochrany  Narůstá riziko zvyšování počtu majetkových trestných činů za účelem dětí. obživy.  Narůstá riziko sociálních a etnických konfliktů. Prevence kriminality zaměřená na osoby závislé či ohrožené závislostí na drogách, výherních automatech, alkoholu atd. Silné stránky Slabé stránky  Škola pořádá ve spolupráci s Policií ČR tzv. projektové týdny zaměřené na  Nízký počet policistů zabývajících se problematikou drog. prevenci drog.  Chybí protidrogová prevence a s ní spojené sociální služby.  Město vydalo vyhlášku zaměřenou na omezení požívání alkoholu na veřejných  Není zmapovaná problematika užívání a šíření drog ve městě. prostranstvích.  Až 70 % ze zjištěných přestupků je pácháno pod vlivem drog, ostatní jsou  Město vydalo vyhlášku, v níž stanovilo místa, na kterých mohou být páchány pod vlivem alkoholu. provozovány výherní hrací přístroje. Příležitosti  Dotace ze zdrojů EU i ČR.

Hrozby  Díky nízké účinnosti preventivních i represivních protidrogových opatření mají uživatelé i potenciální uživatelé snadnější přístup k drogám.  Dále narůstá podíl trestných činů a přestupků páchaných pod vlivem drog a

alkoholu. Prevence kriminality ve městě Silné stránky Slabé stránky  Policie ČR je v regionu aktivní, zapojuje se do preventivních programů.  Občané nehlásí všechny trestné činy/přestupky, o nichž vědí.  Jsou identifikovány sociálně vyloučené lokality a domy.  Není zmapovaná situace pocitu bezpečí obyvatel v městských domech.  Jsou identifikovány lokality, ve kterých se obyvatelé města necítí bezpečně,  Nejsou zmapovaná místa, kde není zavedeno veřejné osvětlení a  Město umí zajistit, organizovat a koordinovat veřejně prospěšné práce, občané se necítí bezpečně. veřejnou službu i další formy aktivní politiky zaměstnanosti.  Není zde Městská policie.  Chybí kamerové systémy ve vybraných lokalitách.  Chybí propojení na centrální pult ve služebně PČR s 24 dohledem. Příležitosti  Zpracování dlouhodobého plánu prevence kriminality, ve kterém budou stanoveny jasné priority, cíle a opatření.  Získání grantů/dotací na realizaci projektů zaměřených na prevenci kriminality ve městě.  Zřízení místa městského asistenta Policie ČR.  Vybudování kamerového systému ve městě.  Vytvoření propojení na centrální pult ve služebně PČR s 24 dohledem.

Hrozby  Narůstá počet přestupků.  Narůstá pasivita občanů při zajištění bezpečí ve městě – nízká či žádná spolupráce s Policií ČR a dalšími subjekty.  Malá vymahatelnost práva v ČR.  Nedostatečná legislativa.  Hrozí snižování počtu policistů ve městě.  Chybí důležitý institucionální nástroj pro prevenci kriminality – městská policie.

III.

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA NA OBDOBÍ 2012 AŽ 2016

Dlouhodobé cíle Plánu prevence jsou:

1.

INSTITUCIONÁLNĚ ZAJISTIT PREVENCI KRIMINALITY VE MĚSTĚ

2.

VYTVOŘIT ÚČINNÝ PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY ZAMĚŘENÉ NA DĚTI A MLÁDEŽ

3.

ODSTRANIT SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ

4.

ZPRACOVAT PREVENTIVNÍ PROGRAM ZAMĚŘENÝ NA OSOBY ZÁVISLÉ ČI OHROŽENÉ ZÁVISLOSTÍ NA DROGÁCH, VÝHERNÍCH AUTOMATECH, ALKOHOLU ATD.

5.

ZVÝŠIT BEZPEČNOST VE MĚSTĚ PROSTŘEDNICTVÍM PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ

Střednědobé a krátkodobé cíle: Ad 1.) INSTITUCIONÁLNĚ ZAJISTIT PREVENCI KRIMINALITY VE MĚSTĚ

1.A.) Zajistit zpracování relevantních koncepčních a strategických dokumentů; Příklad podporovaných aktivit/projektů: → Aktualizovat Plán prevence. → Aktualizovat Databanku projektů. → Zpracovat analýzu kriminality ve městě na základě dostupných statistik Policie ČR a města. 1.B.) Iniciovat a podporovat spolupráci orgánů veřejné správy, Policie ČR, neziskových a zájmových organizací a dalších dotčených subjektů. Navrhovaná opatření → Zajistit fungování Skupiny pro sociální vyloučení jako platformy pro řešení problematiky prevence kriminality. Skupina je zřízena Radou města jako její poradní orgán. → Podporovat zapojení dalších relevantních partnerů do aktivit zaměřených na prevenci kriminality. → Zapojit veřejnost. → Aktualizovat koordinační dohodu o vzájemné spolupráci města a Policie ČR.

1.C.) Zajistit dostatečné kapacity pro zvýšení bezpečnosti ve městě Navrhovaná opatření → Zachovat počet policistů. → Posílit práci v terénu. → Zlepšit vybavení Policie ČR. → Zajistit asistenta prevence kriminality. → Zapojit veřejnost a cílové skupiny. 40

Ad 2.) VYTVOŘIT ÚČINNÝ PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY ZAMĚŘENÉ NA DĚTI A MLÁDEŽ 2.A.) Zajistit program systematické a dlouhodobé sociální prevence pro neorganizované děti a mládež, mládež s kriminální zkušeností, mladistvé a prvopachatele Navrhovaná opatření → Vybudovat hřiště/sportoviště pro neorganizovanou mládež. → Vybudovat atraktivní venkovní prostory (altánky, plácky) pro neorganizovanou mládež. → Podporovat zavádění sociálních služeb zaměřených na děti a mládež. → Zlepšit spolupráci s pracovníky Odboru sociálních věcí a zdravotnictví města Rumburk, kteří se pohybují v terénu. → Realizovat akce pro děti a mládež.

2.B.) Podporovat sportovní, zájmové a volnočasové aktivity Navrhovaná opatření → Zajistit finanční a technickou podporu volnočasových a sportovních aktivit. → Zajistit technickou a finanční podporu talentovaných dětí. → Zajistit propagaci příkladů dobré praxe. → Podporovat dobrovolnickou činnost lektorů, trenérů a dalších dobrovolníků.

2.C.) Podporovat školní úspěšnost žáků a studentů ohrožených sociálním vyloučení Navrhovaná opatření → Zajistit předškolní přípravu dětí. → Zajistit doučování dětí. → Zajistit stipendia pro studenty. → Podporovat talentované děti. → Zlepšovat profesní orientaci žáků

2.D.) Podporovat vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení sebeuplatnění a seberealizace dětí a mládeže Navrhovaná opatření → Zvyšovat právní povědomí a občanské vzdělávání žáků základních škol. → Zvyšovat finanční gramotnosti dětí a mládeže. → Podporovat osobní rozvoj – posílení sebedůvěry, etická výchova, komunikace a řešení krizových situací. → Podporovat vzdělávání zaměřené na udržitelný rozvoj. → Podporovat tematicky zaměřených dnů a tzv. projektových týdnů zaměřených na prevenci kriminality a sociální a společenské témata. → Podporovat informovanost o komunitních aktivitách, komunitní práci a komunitním plánování.

41

Ad 3.) ODSTRANIT SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ 3.A.) Podporovat programy zvyšování kompetence rodin Navrhovaná opatření → Podporovat sociální a komunitní služby zaměřené na rodinu. → Podporovat programy zaměřené na výchovu k rodičovství. → Podporovat osvětové/informační a vzdělávací akce zaměřené na rodičovství, prevenci násilí v rodině a podobná témata. → Podporovat a rozvíjet case management.

3.B.) Zvyšování finanční gramotnosti Navrhovaná opatření → Podporovat finanční vzdělávání a osvětu. → Zajistit finanční a protidluhové poradenství pro osoby, kterým hrozí zadlužení či jsou zadlužené.

3.C.) Zajistit prevenci ztráty bydlení Navrhovaná opatření → Zajistit včasnou intervenci při selhání neplacení nájmu a dalších plateb. → Zajistit prevenci vystěhování. → Vytvořit koncepci sociální bydlení. → Podporovat startovací bydlení. → Podporovat prostupné sociální bydlení.

3.D.) Podporovat zaměstnanost Navrhovaná opatření → Zajistit efektivnější využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. → Podporovat sociálního podnikaní. → Podporovat prostupné zaměstnávání. → Podporovat motivační programy a rekvalifikační kurzy. → Podporovat nácvik pracovních dovedností. → Podporovat vzdělávání dospělých osob s nedokončeným základním vzděláním. → Zapojit do řešení zaměstnavatele.

Ad 4.) ZPRACOVAT PREVENTIVNÍ PROGRAM ZAMĚŘENÝ NA OSOBY ZÁVISLÉ ČI OHROŽENÉ ZÁVISLOSTÍ NA DROGÁCH, VÝHERNÍCH AUTOMATECH, ALKOHOLU ATD. 4.A.) Analyzovat situaci a vypracovat koncepci řešení drogové problematiky Navrhovaná opatření 42

→ Zmapovat situaci ve městě a následně zpracovat analýzu dané problematiky ve spolupráci města, Policie ČR a školy. → Zpracovat koncepci prevence závislostí ve městě. 4.B.) Prosadit terénní programy pro drogově závislé Navrhovaná opatření → Navázat spolupráci s organizacemi, které působí v okolních městech a obcích a jsou zaměřeny na protidrogovou prevenci; → Zajistit sociální a komunitní služby. → Podporovat programy protidrogové prevence ve škole a v rámci mimoškolních aktivit.

4.C.) Omezit dostupnost návykových látek pro mladistvé Navrhovaná opatření → Ztížit dostupnost alkoholu a cigaret pro nezletilé. → Zajistit vymahatelnost zákona a OZV Zákaz konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích. → Podporovat informační a osvětové kampaně zaměřené na škodlivost návykových látek.. Podporovat tematické projektové týdny. 4.D.) Omezit dostupnost výherních automatů ve městě Navrhovaná opatření → Postupně snižovat počet výherních automatů ve městě. → Zvýšit kontroly – dodržování norem, sociální šetření.

Ad 5.) ZVÝŠIT BEZPEČNOST VE MĚSTĚ PROSTŘEDNICTVÍM PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 5.A.) Zavést monitoring a vyhodnocování situace v nebezpečných lokalitách Navrhovaná opatření → Postupně zavádět kamerové systémy v nebezpečných lokalitách. → Zajistit vyhodnocování kamerového monitoringu pro potřeby řešení trestných činů a přestupků ve městě. 5.B.) Pokračovat v programech prevence kriminality zaměřených na seniory Navrhovaná opatření → Podporovat informační a propagační kampaně zaměřené na seniory. → Zvyšovat pocit bezpečí u seniorů – bezpečné vyzvedávání důchodů či jiných peněz na poště; → Zajistit bezplatné poradenství pro seniory. → Podporovat mezigenerační solidaritu a zapojení veřejnosti.

5.C.) Pokračovat v preventivních opatřeních zacílených na nebezpečné lokality a městské domy Navrhovaná opatření → Monitorovat nebezpečné lokality. → Zajistit technické zabezpečení nebezpečných lokalit a městských domů. 43

→ → → →

Rekultivace nebezpečné lokality. Zvyšovat počet policistů v nebezpečných lokalitách. Podporovat osvětové a informační kampaně. Zapojit veřejnost.

44

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA NA OBDOBÍ 2012 AŽ 2016 byl schválen Zastupitelstvem města Krásná Lípa dne 20.6.2012 usnesením č. 12 - 04/2012.

Na Plán prevence kriminality města Krásné Lípy navazuje dokument DATABANKA PROJEKTŮ NA OBDOBÍ 2012 AŽ 2016. Databanka projektů obsahuje seznam projektů, které mohou přispět k naplnění cílů Plánu prevence.

45