Plán péče o přírodní památku Uhlířský vrch. na období

Plán péče o přírodní památku Uhlířský vrch na období 2015-2024

L. Gillová a J. Losík 2013

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 472 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Uhlířský vrch druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Okresní národní výbor Bruntál číslo předpisu: 457/087 datum platnosti předpisu: 26.4. 1966 datum účinnosti předpisu: 26.4. 1966 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Moravskoslezský Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál-město

Příloha: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením zvláště chráněného území

1

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (613169, Bruntál -město) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

3539 část 3540 část 3542 3543 3544 3545 Celkem

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

Ostatní plocha

Ostatní komunikace Manipulační plocha

1870

11400

1592

1870

43302

32899

1870 1870 1870 1870

1064 409 848 188

1064 409 848 188 37000

Ostatní plocha Orná půda Ostatní plocha Orná půda Ostatní plocha

Neplodná půda Neplodná půda

Výměry parcel byly získány z Nahlížení do KN, výměry částí parcel č. 3539 a č. 3540 byly získány odhadem (změřeno v programu ArcGIS). Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků je uveden v příloze č. T2 plánu péče (zdroj webová aplikace Nahlížení do KN, stav k 27.8. 2013). Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Přílohy: Příloha M2: Základní mapa s vyznačením zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Příloha M3: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Příloha T2: Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků

2

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 0 vodní plochy

0

trvalé travní porosty orná půda

0

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

0

neplodná půda ostatní způsoby využití

0,0597 3,4491

0 0

0,1912

3,5088

zastavěné 0 plochy a nádvoří plocha celkem 3,7

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

nepřekrývá se nepřekrývá se

Příloha: Příloha M2: Základní mapa s vyznačením zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu „Nejmladší sopka na severní Moravě (ojedinělý profil).“

3

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) sv. Alysso alyssoidis - Sedion 20% Roztroušeně v nezapojené vegetaci na osypech, stěnách lomu a na terasách lomu. B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ několik rostlin

záraza vyšší (Orobanche elatior) bělolist rolní (Filago desítky rostlin arvensis)

stupeň ohrožení *

popis biotopu druhu

C3* C1** C3* C1**

Vzácně v ovsíkových loukách na severozápadě území Roztroušeně na osypech a na terasách lomu s nezapojenou vegetací především na severovýchodě území a v teplomilném trávníků na severozápadě PP. Druh v území ubývá.

*dle Černého a červeného seznymu cévnatých rostlin (Procházka 2001) **dle Red List of vascular plants of the Czech Republic. (Grulich 2012)

C. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika struskovitý sopečný nefelinický bazalit kužel

pyroklastika

popis útvaru Erozní relikt struskového sopečného kužele, který byl aktivní v období spodního pleistocénu. Reliéf sopky byl narušen rozsáhlou těžbou v minulosti. Nevytříděné strusky (tufy), které obsahují četné bomby kapkovitého až vřetenovitého tvaru, které jsou odkryty v opuštěných lomech na jižním úbočí Uhlířského vrchu.

nefelinický bazanit

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka není v překryvu s žádnou EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Uchovat jedinečný geologický útvar celorepublikového významu s význačnými ekosystémy. V rozsahu, přiměřeném předchozímu cíli, poskytovat možnosti pro vzdělávání veřejnosti.

4

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Uhlířsky vrch leží cca 2,6 km jihozápadně od středu města Bruntál, na jihozápadních až jihovýchodních svazích stejnojmenného vrchu pod kostelem Panny Marie Pomocné v nadmořské výšce 630-665 m n.m. Přírodní památka chrání jižní část nejmladší sopky na Moravě, konkrétně erozní relikt struskového kužele stratovulkánu, který byl aktivní v období spodního pleistocénu. Vulkanoklastika je dodnes zachována pouze na jižním a severozápadním úbočí Uhlířského vrchu. Jižní svahy vrchu byly v minulosti značně ovlivněny rozsáhlou těžbou, přičemž vzniklé lomové stěny odkryly profil vulkanoklastických uloženin téměř v celém zachovalé mocnosti a tento fenomén se stal předmětem ochrany PP Uhlířský vrch. Pyroklastika jsou zde reprezentována nevytříděnými struskami s podpůrnou strukturou zrn bez popelové frakce, ve které převládají lapilli o velikosti 0,2-3 cm, popř. strusky a malé bomby veliké 3-10 cm, ojediněle zde byly zaznamenány bomby a bloky o rozměrech přes 1 m. Petrograficky jde o nefelinický bazanit přecházející do alkalického olivinického čediče popř. olivinického nefelinitu. V tufech byly pozorovány kryogenní jevy (pleistocenní mrazové hlíny). (Weissmannová et al. 2004). V území převládají různé typy raně sukcesních stádií vegetace. Na osypech tufů, stěnách lomů a lomových plošinách je fragmentárně zastoupena vegetace sv. Alysso alyssoidis Sedion doplněna nezapojenými trávníky mělkých půd a ruderálními porosty. V severozápadní části přírodní památky dominují mezofilní ovsíkové louky. Bohužel všechny travní a bylinné porosty trpí značnou expanzí nežádoucích druhů (Arrhenatherum elatius, Urtica dioica, Tanacetum vulgare, Dactylis glomerata, Chaerophyllum aromaticum) a zarůstáním dřevin. Jižní a severovýchodní hranici území tvoří zapojené smíšené hájové porosty raně sukcesního stáří. Lom je významným refugiem teplomilných druhů, které jsou v regionu Severní Moravy poměrně vzácné. Z rostlinných druhů zde má bohatou populaci tařice kališní (Alyssum alyssoides), dříve zde býval velmi hojný bělolist rolní (Filago arvensis), který se v současnosti stále vyskytuje na několika mikrolokalitách. Vzácná je zde vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei), pamětník rolní (Acinos arvensis) či na severu území devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp.. obscurum) a záraza vyšší (Orobanche elatior). Ze vzácnějších teplomilných druhů motýlů byly v oblasti zaznamenány např. vakonoš (Rebelia sapho), vřetenuška mateřídoušková (Mesembrynus purpuralis), či otakárek fenyklový (Papilio machaon) (Kuras 2005). Území je významnou ornitologickou lokalitou, z chráněných druhů zde prokazatelně hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek šedý (Muscicapa striata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio) (Kočvara 2005). Bohatou populaci zde má ještěrka obecná (Lacerta agilis) a bylo zde pozorováno několik jedinců slepýše křehkého (Anquis fragilis) (AOPK ČR 2013, Kočvara 2005). Z hlediska potencionální přirozené vegetace by v území měla převládat kostřavová bučina (Festuco altissimae – Fagetum) (Neuh uslová et al. 2001).

5

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

strnad luční (Miliaria calandra)

?

KO

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

několik až desítky jedinců

SO

krahujec obecný (Accipiter nisus)

1 jedinec

SO

Druh na území v roce 2005 nehnízdil, pouze přelétal, ale hnízdění se nedá v budoucnu vyloučit (Kočvara 2005). Hojný druh. Vyskytuje se především v nezapojených trávnících a na osypech lomů (Kočvara 2005, AOPK 2013). Přelétající jeden jedinec Meca P. lgt. (AOPK 2013).

krutihlav obecný (Jynx torquilla)

1 jedinec

SO

křepelka polní (Coturnix coturnix)

1 jedinec

SO

ostříž lesní (Falco subbuteo)

1 jedinec

SO

slepýš křehký (Anquis fragilis)

několik jedinců SO

bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

několik jedinců O

lejsek šedý (Muscicapa striata)

?

O

rorýs obecný (Apus apus)

?

O

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

několik jedinců O

vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

?

otakárek fenyklový (Papilio machaon)

několik jedinců O

O

V roce 2009 zaznamenán hlasový projev jednoho jedince Kristianová J. lgt. (AOPK 2013). V roce 2012 zaznamenán akustický projev jednoho jedince Meca P. lgt. (AOPK 2013). V roce 2012 pozorován 1 jedinec na lovu Meca P. lgt. (AOPK 2013). Vyskytuje se především v nezapojených trávnících a na osypech lomů (Kočvara 2005, AOPK 2013). V roce 2005 bylo prokázáno na lokalitě hnízdění 1 páru (Kočvara 2005); v roce 2012 pozorováno 6 jedinců Meca P. lgt. (AOPK 2013). V roce 2005 bylo prokázáno na lokalitě hnízdění 1 páru (Kočvara 2005). V roce 2005 druh v území nehnízdil, využíval pouze vzdušný prostor nad územím PP při lovu potravy (Kočvara 2005). V roce 2005 bylo prokázáno na lokalitě hnízdění 2 párů (Kočvara 2005) a v roce 2009 1 jedinec sedící na keřích na severu PP Kristianová J. lgt. (AOPK 2013) V roce 2005 druh v území nehnízdil, využíval pouze vzdušný prostor nad územím PP při lovu potravy (Kočvara 2005). V lesostepních formacích poměrně hojný, housenky se vyvíjí na miříkovitých rostlinách (Kuras 2005).

Dříve se na lokalitě vyskytovaly tyto zvláště chráněné druhy: hořeček brvitý(Gentianella ciliata), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) (Bureš 2001).

6

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1966. b) lesní hospodářství Po ukončení těžby se na jihu a východě území přirozenou sukcesí vyvinuly zapojené lesní porosty, které ale nejsou v KN zahrnuty mezi lesní pozemky. c) zemědělské hospodaření Na severozápadě území se dříve pravděpodobně vyskytovala dvě políčka, která byla později zatravněna. d) rekreace a sport Uhlířský vrch byl v minulosti významným poutním místem, na jeho vrchu byla v roce 1653 postavena dřevěná poutní kaple, v roce 1756 se začalo se stavbou poutního kostela Panny Marie Pomocné (v ochranném pásmu). V jeho okolí je umístěno několik laviček, informační a panoramatické tabule a zábradlí. Celým územím prochází zelená turistická stezka, na území přírodní památky s dvěma naučnými tabulemi a na jednom místě je pro lepší schůdnost opatřena dřevěnými schody. Na lokalitě se nachází několik ohnišť v okolí s odpadky. Zátěž způsobovaná návštěvníky je v únosné míře. Zvýšená disturbance sešlapem zbrzďuje zarůstání. e) těžba nerostných surovin V první polovině 19. století byl na jižních svazích Uhlířského vrchu otevřen lom na těžbu tufů. Těžba zde byla ukončena až v roce 1962. Těžbou byl odkryt unikátní profil vulkanoklastických uloženin téměř v celém zachovalé mocnosti. i) jiné způsoby využívání V minulosti Technické služby Bruntál opakovaně vyhodily pokosenou trávu z luk kolem kostela na dílčí plochu 14 na horní hraně lomu. I přesto, že hmota byla následně odstraněna firmou RNDr. Leo Bureš - EKOSERVIS JESENÍKY, mohlo dojít k negativnímu ovlivnění populace zárazy vyšší (Orobanche elatior), která roste v těchto místech (Bureš 2011). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán města Bruntál – schválený v roce 2010. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody se překrývají s dílčími plochami na nelesních pozemcích, geologické útvary jsou tedy popsány v kapitole 2.4.2. Přílohy: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M5 - Mapa dílčích ploch a objektů a pozemků podle vlastnictví

7

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 – spodní etáž lomu Sešlapovaný trávník s vyvrácenou olší lepkavou (Alnus glutinosa). Plocha je hojně využívaná turisty, stojí zde informační tabule a nacházejí se zde dvě ohniště. Na části lokality jsou pozůstatky technické infrastruktury z bývalého lomu. Management: pravidelně 1x ročně kosit, především plochy zarůstající ovsíkem, odklízet odpadky. Dílčí plocha 2 – stěna spodního lomu Kolmá lomová stěna po obvodě se sesuvy tufů omezeně porostlá vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion, na zpevněných místech expanduje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a nálety dřevin (Betula pendula, Rosa sp., Salix caprea). Management: průběžně odstraňovat všechny nálety dřevin. Dílčí plocha 3 – střední etáže východní části lomu Plošina lomu s rozvolněnou vegetací s roztroušenými dřevinami (Tilia cordata, Larix decidua, Betula pendula, Prunus avium, Sorbus aucuparia, S. tremula) směrem na severovýchod je porost více zapojený, zde dominují vzrostlé modříny. Management: docílit max. 50% zapojenosti dřevin, průběžně vyřezat nálety osiky, břízy a jeřábu ptačího, případně několik vzrostlých modřínů. Nechat několik ležících klád, trávníky pravidelně 1x ročně kosit či část plochy vypalovat. Dílčí plocha 4 – zarostlá lomová stěna a osypy Zarostlá lomová stěna ve východní části plochy se smíšeným lesním porostem tvořeným převážně smrky (Picea abies), modříny (Larix decidua), třešní ptačí (Prunus avium) a lískou obecnou (Corylus avellana). Směrem na západ na rozlehlých osypech je porost více rozvolněný tvořený mladými nálety třešně ptačí (Prunus avium). Na osypech roste bohatá populace bělolistu rolního (Filago arvensis), tařice kališní (Alyssum alyssoides), vrbovky rozmarýnolisté (Epilobium dodonaei) či pamětníku rolního (Acinos arvensis). Management: vyřezat porosty mladé třešně na osypech, redukce expanzivních druhů. Dílčí plocha 5 – horní etáž lomu Štěrkovitá plošina horní etáže lomu s rozvolněnou vegetací sv. Alysso alyssoidis-Sedion, na okraji plochy se vzrostlými stromy (Larix decidua, Salix caprea, Betula pendula), semenáčky klenu (Acer pseudoplatanus) a smrku (Picea abies) a keři (Rosa canina subsp. canina, Sambucus nigra), na okraji s pozůstatky uschlých keřů. Je zde jedno ohniště v okolí s odpadky a čtverce s obnaženým půdním profilem. Vzácně zde roste bělolist rolní (Filago arvensis). Management: plochu pravidelně 1x ročně kosit (především místa zarůstající ovsíkem), pokračovat v lokálním mechanickém narušování půdního profilu či část plochy vypalovat, průběžně vyřezat nálety dřevina a vzrostlé stromy, prvotně bez černý (i uschlé keře), odklidit odpadky. Dílčí plocha 6 – kolmá stěna horní etáže lomu Horní kolmá stěna lomu až 20 m vysoká do 20% s vegetací – především porosty ovsíku vyvýšenýho (Arrhenatherum elatius) a barborky obecné (Barbarea vulgaris), ojediněle s vegetací efemér a sukulentů s výskytem tařice kališní (Alyssum alyssoides) a bělolistu rolního (Filago arvensis), s nálety dřevin (Prunus avium, Salix caprea, Betula pendula, Rosa sp.). Místy se hojně rozrůstá ostružiník (Rubus sp.).

8

Management: průběžně odstranit nálety dřevin a vzrostlé stromy, odstranit porosty ostružiníku a expanzivních bylin. Dílčí plocha 7 – smíšený les Zapojený různověký smíšený lesní porost při východním okraji PP na lomové stěně i na plošinách. Ve stromovém patře dominuje především třešeň ptačí (Prunus avium) a modřín opadavý (Larix decidua), v bylinném patře převažují nitrofilní druhy (Urtica dioica, Galium aparine, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris aj.), hojně zde leží mrtvé dřevo. Vyskytují se zde pozůstatky technické infrastruktury z bývalého lomu. Management: bez zásahů Dílčí plocha 8 – osyp Částečně zarostlý osyp tufů s vegetací do cca 60%, v dolních partiích s nálety dřevin – hlavně třešně ptačí (Prunus avium), osiky (Populus tremula) a s jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Vzácně zde roste tařice kališní (Alyssum alyssoides) a vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei). Management: vyřezat nálety u spodní hrany plochy, redukce expanzivních druhů Dílčí plocha 9 - střední etáž lomu Štěrková plošina lomu s rozvolněným sešlapávaným trávníkem s řadou teplomilných druhů (Ajuga genevensis, Trifolium arvense, Sedum acre, Silene nutans), místy zarůstající ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a při hranici s lesem i s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Na ploše rostou roztroušeně dřeviny (Larix decidua, Betula pendula, Prunus avium), na okraji roztroušeně i bez černý (Sambucus nigra). Dříve zde byl velmi hojný bělolist rolní (Filago arvensis) (Bureš 2005, Bureš 2011; 2012). Ve středu lokality je velké ohniště, v okolí s odpadky, skrz plochu vede turistická stezka. Management: plochu pravidelně 1x ročně kosit (především místa zarůstající ovsíkem), vhodné by bylo mechanicky narušit vegetaci na části plochy či část plochy vypalovat. Vyřezat nálety dřevin a vzrostlé stromy, prvotně bez černý. Dílčí plocha 10– lomová stěna velkého lomu Vysoká kolmá lomová stěna, ve východní části a při bázi s osypy tufů., sporadicky zarostlá vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion (do 5%) , na osypech při spodní hraně stěny ojediněle s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Management: průběžně vyřezat náletové dřeviny a vzrostlé stromy, vytrhat expanzivní druhy. Dílčí plocha 11 – trávník Sečený teplomilný trávník na zazemněných osypech s výskytem řady teplomilných druhů a při jižním okraji s bohatou populací bělolistu rolního (Filago arvensis). Na ploše ojediněle zmlazují dřeviny (Rosa sp., Quercus robur, Prunus avium) a stojí zde torzo suchého stromu. Management: pravidelně 1x ročně mozaikovitě kosit, ponechat 30% neposečené plochy – preferovat plochy s teplomilnou vegetací na jihu plochy, pravidelně kosit ovsíkovou část vegetace v severní polovině plochy, ponechat torzo stromu, průběžně vyřezávat nálety dřevin. Dílčí plocha 12 – bývalé pole Zatravněné bývalé pole, v současnosti pravidelně kosená ovsíková louka, především na severu s prvky ruderalizace (Taraxacum sect. Ruderalia, Tanacetum vulgare, Dactylis glomerata, Chaerophyllum aromaticum). V minulých letech zde byla pozorována záraza vyšší (Orobanche elatior) (Bureš 2005, Bureš 2007-2012). Spodní částí plochy prochází naučná stezka v jejím okolí je louka hojně sešlapávaná. 9

Management: mozaikovitě kosit 2x ročně, plochu s výskytem zárazy vyšší kosit v době druhé seče. Dílčí plocha 13 – ovsíková louka Pravidelně kosená ovsíková louka s převahou travin a s roztroušenými dřevinami (Prunus avium, Crataegus sp., Rosa canina subsp. canina ). Na jižním okraji přes louku vede kovové zábradlí, za ním je louka více ruderalizovaná. Louka v okolí turistické stezky je hojně sešlapávaná, nachází se zde pomníček, tabule naučné stezky a panoramatické tabule. Management: mozaikovitě kosit 2x ročně, mozaikovitě odstranit nálety dřevin. Dílčí plocha 14 – trávníky za zábradlím Kosené trávníky za zábradlím s vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) na hraně lomu s výskytem devaterníku velkokvětého tmavého (Helianthemum grandiflorum subsp.. obscurum) a zárazy vyšší (Orobanche elatior). Místy s porosty keřů a dřevin (Rosa canina subsp. canina, Crataegus sp., Prunus avium, Acer pseudoplatanus). Management: pravidelně kosit nejméně 1x ročně v období srpen – září, mozaikovitě vyřezat nálety dřevin. Dílčí plocha 15 – ruderalizovaná louka jihovýchodně od kostela Ruderalizovaná mezofilní louka jihovýchodně od kostela s dominantním ovsíkem (Arrhenatherum elatius) a kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris). Při severní hranici se skupinou stromů (Larix decidua, Prunus avium, Tilia cordata). Byla zde pozorována záraza vyšší (Orobanche elatior) (Bureš 2005, Bureš 2007-2012). Management: mozaikovitě kosit 2x ročně. Dílčí plocha 16 – meze Zapojená linie a skupiny stromů a keřů s převahou třešně ptačí (Prunus avium), hlohu (Crataegus sp.), lísky obecné (Corylus avellana), modřínu opadavého (Larix decidua), růže šípkové pravé (Rosa canina subsp. canina) a bezu černého (Sambucus nigra). Podrost je hojně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), krabilicí zápašnou (Chaerophyllum aromaticum) a bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria). Management: v rámci kosení okolních luk (dílčí plochy 12 a 13) dosekávat porosty kopřiv při okraji mezí. Dílčí plocha 17 – křoviny Rozvolněné křoviny s převahou třešně ptačí (Prunus avium), hlohu (Crataegus sp.), růže šípkové pravé (Rosa canina subsp. canina), vrby jívy (Salix caprea), lísky obecné (Corylus avellana), v podrostu s ovsíkovou loukou, na okrajích u lomu s výskytem teplomilných druhů a pod keři hojně s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a ostružiníkem (Rubus sp.). Management: vzhledem k hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio) ponechat současnou rozlohu křovin, v případě rozrůstání začít s redukcí. Dílčí plocha 18 – stěna malého lomu Kolmá stěna malého lomu na západě území ojediněle porostlá vegetací efemér a sukulentů s výskytem bělolistu rolního (Filago arvensis) a vzácně s nálety dřevin, hl. vrby jívy (Salix caprea). Jihovýchodním okrajem plochy vede turistická stezka se 7 schůdky. Management: průběžně vyřezat nálety dřevin.

10

Dílčí plocha 19 – dno malého lomu Zazemněná plošina malého lomu na západě území s hojnými nálety dřevin a zapojenou ovsíkovou loukou, která v důsledku nekosení a zástinu je hojně ruderalizovaná (Urtica dioica, Rubus sp.), vzácně zde roste mochna přímá (Potentilla recta), která zde měla v minulosti bohatou populaci (Bureš 2006-2012). Na dně lomu je velké ohniště v okolí s odpadky. Management: redukce dřevin na 70% plochy, pravidelné kosení podrostu 2x ročně, odklizení odpadků, případně vypalování (až po odstranění náletu dřevin) či lokální mechanické narušování půdního profilu. Dílčí plocha 20 - háj Místy rozvolněný různověký smíšený porost na odvalech lomu při jižním okraji přírodní památky s dominancí třešně ptačí (Prunus avium) a s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua), břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea), smrku ztepilého (Picea abies), topolu osiky (Populus tremula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lísky obecné (Corylus avellana), bylinný podrost je ruderalizovaný, hojně v něm roste kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Management: lokálně vyřezávat vzrostlé dřeviny (především jehličnany). Přílohy: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M5 - Mapa dílčích ploch a objektů a pozemků podle vlastnictví 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup O území se dlouhodobě dodavatelsky stará firma RNDr. Leo Bureš - EKOSERVIS JESENÍKY. Výčet provedených prací mezi roky 2006 - 2012 (Bureš 2006-2012):  Od roku 2006 jsou pravidelně v měsících červen – červenec koseny mezofilní louky při severním a severozápadním okraji území (dílčí plochy 11; 12; 13; 14; 15) a spodní plošiny lomu (dílčí plochy 1 a 9). Plochy s výskytem zárazy vyšší (Orobanche elatior) jsou koseny v srpnu či začátkem září.  Na lomových stěnách a osypech (dílčí plochy 4; 6; 8; 10) jsou každoročně vytrhávány především prýty vrbky úzkolisté (Chamerion angustifolium) a expandující pupalky dvouleté (Oenothera biennis) a semenáčky dřevin.  Na plošinách lomu (dílčí plochy 5 a 9) je mechanicky narušován půdní kryt (odstranění humusové vrstvy do 10 cm a obnažení tufitové vrstvy) s cílem vytvoření plochy bez zapojené vegetace.  Především mezi roky 2006-2010 byly vyřezány dřevinné nálety téměř na všech nelesních plochách (dílčí plochy 1; 4; 6; 8; 9; 10; 11; 12; 13; 14; 15; 16; 19). Výmladky byly poté ošetřeny postřikem herbicidu.  Každoročně je v území vykáceno v průměru 10 vzrostlých stromů (prioritně smrky, modříny a staré osiky) a to především v dílčích plochách (1; 3; 4; 6; 8; 10; 11; 14; 19). Dále byly vykáceny vzrostlé stromy v ochranném pásmu západně od kostela, které brání ve výhledu od kostela na Vysokoholský hřbet Hrubého Jeseníku.  Z území jsou pravidelně odklízeny odpadky.  V roce 2012 byly natřeny kůly se státním znakem. Před rokem 2005 docházelo pouze ke sporadickému odstraňování dřevin a to většinou na místech, kde to nebylo z hlediska geologie a botaniky nejpotřebnější (Bureš 2005). 11

Závěry pro další postup:  Pokračovat v kosení mezofilních luk, kosení provádět v měsíci červen, ruderalizované plochy kosit 2x ročně (dílčí plocha 12, 15, část 14). Plochy, kde se vyskytuje záraza vyšší (Orobanche elatior), nekosit v pozdním létě celé, ale pouze dokosit plochy s výskytem zárazy, zbytek plochy pokosit v červnu.  Místa s vyšším podílem ovsíku vyvýšeného, především na plošinách lomu, kosit do vymetání ovsíků – nejlépe do poloviny června.  Pokračovat v každoroční redukci náletových dřevin a v postupném kácení vzrostlých stromů a to především na plošinách, osypech a stěnách lomu. V dílčích plochách při severním a východním okraji PP odstraňovat keřové porosty pouze částečně (hnízdění vzácných druhů ptáků), na dílčí ploše 17, s ohledem na hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio), ponechat porosty dřevin v současné rozloze.  Pokračovat v mechanickém narušování půdního profilu na plošinách lomu.  Začít s experimentálním vypalování vybraných ploch. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize K jistým kolizím by mohlo docházet při provádění zásahů při péči o vegetaci a rostlinné druhy a při ochraně živočichů. Při dodržování pravidel péče o nelesní pozemky, jak jsou navrhnuty v kapitole 3.1 a) (tzn. mozaikovitá seč, ponechání roztroušených dřevin na dílčích plochách na severu území, vypalování za holomrazu) by k těmto kolizím docházet nemělo. Nestanovujeme tedy prioritní zájmy ochrany přírody.

12

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy trávníky mělkých půd na plošinách lomu (dílčí plochy 1; 3; 5; 9; 11; 18) Typ managementu sečení Vhodný interval 1x ročně Minimální interval 1x 2 roky Prac. nástroj / hosp. zvíře ruční nástroje či samohybná lehká technika Kalendář pro management 1.pol června (červenec) Upřesňující podmínky Obsekávat plochy s výskytem vzácnějších druhů. Kosit především plochy zarůstající ovsíkem vyvýšeným, kopřivou dvoudomou či ostružiníky (po jejich redukci je možné posunout dobu kosení na pozdější termín). Posekanou hmotu odstranit mimo území PP. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

mechanické odstraňování náletových dřevin každoročně 1x 3 roky ruční nástroje (pila, křovinořez) listopad – únor Každoročně provádět jednotlivý až skupinový výřez dřevin. Prvotně vyřezávat bez černý, vrbu jívu, topol osiku, břízu a jehličnany. Prořezávky většího rozsahu provádět na sněhové pokrývce za mrazu. V případě nutnosti řeznou ránu natřít neředěným herbicidem. Dřevní hmota musí být z lokality uklizena.

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

mechanické narušení půdního povrchu 1x 5 let 1x 10 let ruční nástroje (krumpáč) či lehká technika (září )říjen - únor Provádět pouze lokálně na plochách max. 10*10 m. Neprovádět na plochách s výskytem vzácných druhů (ale v jejich blízkosti). Odstranit humózní vrstvu a surovou drť do max. 10 cm. Vykopanou hmotu odstranit mimo ZCHÚ či rozprostřít pod dřeviny Zásahy je nutno monitorovat.

13

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

vypalování 1x 5 let 1x 10 let prosinec – únor (za holomrazu) Vypalování je nutné konzultovat se zoology. Provádět pouze lokálně (část jedné dílčí plochy). Vhodnější je oheň střední intenzity. Zásahy je nutno monitorovat. V případě výskytu třiny křovištní plochu nevypalovat!

mezofilní ovsíkové porosty a nitrofilní podrost křovin (dílčí plocha 12; 13; 14; 15; 16) Typ managementu kosení Vhodný interval 2x ročně Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře kosa, lehká sekačka, křovinořez Kalendář pro management první seč: 2. pol. května-červen; druhá seč: červenec –srpen (1. pol. září) Upřesňující podmínky Mozaikovité sečení s ponecháním 30% neposečené plochy, ty pokosit v období druhé seče či v následujícím roce. V dřívějším termínu vždy pokosit plochy s ruderálními druhy. Ruderální podrost křovin kosit celoplošně 2x ročně. Posečenou hmotu vždy odvézt mimo ZCHÚ. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

mechanické odstraňování náletových dřevin každoročně 1x 10 let ruční nástroje (pila, křovinořez) listopad – únor Každoročně provádět jednotlivý až skupinový výřez dřevin. Prvotně vyřezávat bez černý, vrbu jívu, topol osiku, břízu. Na plochách vždy ponechat soliterní keře (především růže, hlohy). Prořezávky většího rozsahu provádět na sněhové pokrývce za mrazu. V případě nutnosti řeznou ránu natřít neředěným herbicidem. Dřevní hmota musí být z lokality uklizena.

14

Osypy a lomové stěny (dílčí plocha 2; 4; 6; 7; 10; 19) Typ managementu mechanické odstraňování náletových dřevin Vhodný interval každoročně Minimální interval 1x 10 let Pracovní nástroj ruční nástroje (pila, křovinořez) Kalendář pro management listopad – únor Upřesňující podmínky Každoročně provádět jednotlivý až skupinový výřez dřevin. Prvotně vyřezávat bez černý, vrbu jívu, topol osiku, břízu. Prořezávky většího rozsahu provádět na sněhové pokrývce za mrazu. V případě nutnosti řeznou ránu natřít neředěným herbicidem. Dřevní hmota musí být z lokality uklizena. Při odstraňování náletových dřevin na skalních stěnách je nutné se jistit pomocí horolezeckých pomůcek. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Háj (dílčí plocha 20) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

vytrhávání expanzivních bylin a semenáčků dřevin každoročně 1x 5 let ručně 2. pol. května - srpen Vytrhaná biomasa musí být z lokality uklizena.

odstraňování vzrostlých dřevin 1x 3 roky 1x 10 let ruční nástroje (pila) listopad – únor Prvotně vyřezávat jehličnany. Prořezávky většího rozsahu provádět na sněhové pokrývce za mrazu. Část dřevní hmoty může být ponechána na místě.

b) péče o rostliny bělolist rolní (Filago arvensis) a tařice kališní (Alyssum alyssoides) – druhy raných sukcesních stádií, konkurenčně velmi slabé, dříve na lokalitě mnohem hojnější (bělolist byl plošně rozšířen např. na ploše 9). Pro podporu těchto druhů je nutné zabránit zarůstání plošin lomů a osypů. Nutná je tedy redukce ovsíku a křovin, případně lokálně narušovat půdní profil mechanicky či vypalováním. expanzivní druhy – hl. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium) a pupalka dvouletá (Oenothera biennis) – maloplošné porosty těchto expanzivních druhů na plošinách či v lučních porostech či populace na stěnách a osypech lomu je nejlepší ručně vytrhávat (do jejich vysemenění) s následným odstraněním biomasy mimo území ZCHÚ.

15

c) péče o živočichy Na lokalitě se vyskytuje řada vzácných stepních či lesostepních druhů bezobratlých i obratlovců (AOPK 2013; Kočvara 2005; Kuras 2005) na podporu těchto druhů je nutné zachovat lesostepní charakter lokality a provádět tyto zásahy: - sanovat porosty dřevin a to především na plošinách, osypech a stěnách lomu - kosením či vypalováním zamezit zarůstání plošin a osypů expanzivními bylinami (ovsíkem, kopřivou, pupalkou, vrbkou, ostružiníky) - ovsíkové louky kosit mozaikovitě s vynecháním min 1/3 neposečených ploch, ty pokosit v období druhé seče či v následujícím roce - při severním a západním okraji lokality odstraňovat keřové porosty pouze částečně (hnízdění vzácných druhů), na dílčí ploše 17, s ohledem na hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio), ponechat porosty dřevin v současné rozloze - lesní porosty na jihu PP udržovat prosvětlené s vyšším podílem keřových porostů d) péče o útvary neživé přírody Osypy, lomové stěny a etáže lomu ponechat s nezapojenou bylinnou vegetací a s minimální mozaikou dřevin. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) útvary neživé přírody Příloha: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich d) nelesní pozemky Příloha: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy padesátimetrový pás od hranic ZCHÚ. Zasahují do něj zatravněné zemědělské pozemky a remízy dřevin a okolí poutního kostela Panny Marie Pomocné. V minulých letech byly západně od kostela vykáceny vzrostlé stromy, které bránily výhledu od kostela na Vysokoholský hřbet Hrubého Jeseníku. Vhodné je pokračovat v pravidelném kosení luk, nepřihnojovat pozemky, nepoužívat chemické prostředky či měnit kulturu pozemku a vyhnout se jakýmkoliv terénním či vodohospodářským úpravám, které by mohly poškodit předmět ochrany. Vhodné je také ponechat volný výhled na panorama Vysokoholského hřbetu Hrubého Jeseníku. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Navrhujeme geodeticky zaměřit území ZCHÚ v terénu (nejlépe po celém obvodě, minimálně alespoň severozápadní, východní a jihovýchodní hranici PP) a vytvořit záznam podrobného měření změn, včetně stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. Po zaměření ZCHÚ je nutné území nově označit pruhovým značením. V průběhu platnosti plánu péče je poté potřeba zajišťovat obnovu pruhového značení hranic PP a údržbu sloupků se státními znaky, v případně jejich zničení je nutná jejich náhrada.

16

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou potřeba. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou potřeba. Zátěž způsobovaná návštěvníky je v únosné míře. Ba naopak zvýšená disturbance sešlapem zbrzďuje zarůstání cenných společenstev. V minulosti zde byla navrhována naučná stezka, která měla lokalitu zatraktivnit a tím zvýšit míru přínosné disturbance (Bureš 2005). 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území viz kap. 3.5 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Vzhledem k charakteru území navrhujeme zopakovat tyto inventarizační průzkumy: botanický inventarizační průzkum – v roce 2015 entomologický inventarizační průzkum – v roce 2015 ornitologický inventarizační průzkum – v roce 2015 V území jsou pracovníky AOPK ČR dlouhodobě monitorováni plazi, vhodné je v tomto monitoringu pokračovat. Dále navrhujeme monitoring vývoje vegetace na plochách, kde byl mechanicky narušen půdní povrch. V případě vypalování některých dílčích ploch navrhujeme provádět monitoring vývoje vegetace i na síti trvalých ploch na těchto lokalitách.

17

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy geodetické zaměření ZCHÚ a vytvoření ZPMZ včetně stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu obnova pruhového značení doplnění hraničního kůlu se státním znakem (4 ks) nátěr stávajících sloupku se státním znakem a informačními tabulemi botanický inventarizační průzkum entomologický inventarizační průzkum ornitologický inventarizační průzkum Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

----------

76 800

----------------------------

1 500 5 000 1 250

-------------------------------------

6 000 5 000 4 000 99 550

Opakované zásahy sečení (křovinořezem, runě vedenou sekačkou, kosou) mechanické odstraňování náletových dřevin včetně nátěru pařízku herbicidem mechanické narušení půdního povrchu vypalování vytrhávání expanzivních bylin a semenáčků dřevin odstraňování vzrostlých dřevin monitoring vývoje vegetace odklízení odpadků Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

----------

18

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

30 000

300 000

15 000

150 000

3 000 3 000 2 500 27 500 2 000 1 000

9 000 6 000 25 000 82 500 20 000 10 000 602 500 702 050

4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2013): Ústřední seznam http://drusop.nature.cz/]. [cit. 2013-8-28].

ochrany

přírody.

[on-line

databáze;

Bureš L. (2001): Přírodní památka Uhlířský vrch: botanická inventarizace. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2005): Plán péče o přírodní památku Uhlířský vrch na období 2005-2014. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2006): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2006. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2007): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2007. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2008): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2008. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2009): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2009. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2010): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2010. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L. (2011): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2011. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Bureš L.(2012): Přírodní památka Uhlířský vrch: dokumentace prací provedených v roce 2012. - MS MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. Kuras T. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) přírodní památky Uhlířský vrch u Bruntálu s návrhem managementu území. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Kočvara R. (2005): Ornitologický průzkum přírodní památky Uhlířský vrch. - MS. [Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Neuhäuslová Z et al. (2001): Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda 18: 1–133. 19

MŽP (2005): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. Weissmannová H. et al. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mapové a jiné podklady: Mapové podklady: - georeferencovaná ortofotomapa Moravskoslezského kraje (Jind_5-5-42 a Jind_5-5-44) z roku 2012 (GEODIS BRNO,spol. s r.o.) - RZM10 - mapový list 10500512 (Český úřad zeměměřický a katastrální) - RZM50 mapový list 05101050 (Český úřad zeměměřický a katastrální) - digitální katastrální mapa (Český úřad zeměměřický a katastrální) webové portály: http://mapy.nature.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://drusop.nature.cz http://lokality.geology.cz/2353 http://www.mubruntal.cz wms služby: http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_chranena_uzemi/mapserver/WMSServe r?request=getcapabilities&service=WMS&version=1.1.1 http://mapmaker.nature.cz/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/aopk_chu?Request=GetCap abilities&Service=WMS&Version=1.1.0& jiné podklady Rezervační kniha PP Uhlířský vrch. – Depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky C1 – druh kriticky ohrožený C3 – druh ohrožený EVL – Evropsky významná lokalita KN – Katastr nemovitostí LV – list vlastnictví MŽP – Ministerstvo životního prostředí OkÚ – Okresní úřad OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území ZPMZ – záznam podrobného měření změn

20

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 1 1.1 Základní identifikační údaje ............................................................................................. 1 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................. 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími.................................................................. 3 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................... 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................... 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................. 4 1.9 Cíl ochrany ....................................................................................................................... 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .............................. 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ....................................... 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................... 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ........................ 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................... 7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ......................................................................................................... 11 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................ 13 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 16 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................ 16 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................. 17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .............................................................................. 17 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................ 17 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 18 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................. 18 4.2 Použité podklady a zdroje informací .............................................................................. 19 4.3 Seznam používaných zkratek ......................................................................................... 20 5. Obsah .................................................................................................................................... 21

21

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 – Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením zvláště chráněného území Příloha M2 – Základní mapa s vyznačením zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M4 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M5 - Mapa dílčích ploch a objektů a pozemků podle vlastnictví

22

Tabulky - Vzor přílohy T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

1

název

spodní etáž lomu

2

stěna spodního lomu

3

střední etáže východní části lomu

4

zarostlá lomová stěna a osypy

výměra (ha)

0,0998

0,022

0,082

0,1215

5

horní etáž lomu

0,167

6

kolmá stěna horní

0,1553

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Sešlapávaný trávník s vyvrácenou olší lepkavou (Alnus glutinosa). Plocha je využívaná turisty, stojí zde informační tabule a nacházejí se zde dvě ohniště. Na části lokality jsou pozůstatky technické infrastruktury z bývalého lomu. Cíl: zamezit expanzi ovsíku vyvýšeného, obnovit druhově bohatý trávník. Kolmá lomová stěna po obvodě se sesuvy tufů omezeně porostlá vegetací sv. Alysso alyssoidisv - Sedion, na zpevněných místech expanduje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a nálety dřevin (Betula pendula, Rosa sp., Salix caprea). Cíl: zachovat obnažené tufy s vegetací sv. Alysso alyssoidis Sedion. Plošina lomu s rozvolněnou vegetací s roztroušenými dřevinami (Tilia cordata, Larix decidua, Betula pendula, Prunus avium, Sorbus aucuparia, S. tremula) směrem na severovýchod je porost více zapojený, zde dominují vzrostlé modříny. Cíl: zachovat lesostepní charakter vegetace s max 50% zastoupením dřevin. Zarostlá lomová stěna ve východní části plochy se smíšeným lesním porostem tvořeným převážně smrky (Picea abies), modříny (Larix decidua), třešní ptačí (Prunus avium) a lískou obecnou (Corylus avellana). Směrem na západ na rozlehlých osypech je porost více rozvolněný tvořený mladými nálety třešně ptačí (Prunus avium). Na osypech roste bohatá populace bělolistu rolního (Filago arvensis), tařice kališní (Alyssum alyssoides), vrbovky rozmarýnolisté (Epilobium dodonaei) či pamětníku rolního (Acinos arvensis). Cíl: zachovat lesostepní charakter vegetace a obnažené tufy s vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion. Štěrkovitá plošina horní etáže lomu s rozvolněnou vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion, na okraji plochy se vzrostlými stromy (Larix decidua, Salix caprea, Betula pendula), semenáčky klenu (Acer pseudoplatanus) a smrku (Picea abies) a keři (Rosa canina subsp. canina, Sambucus nigra), na okraji s pozůstatky uschlých keřů. Je zde jedno ohniště v okolí s odpadky a čtverce s obnaženým půdním profilem. Vzácně zde roste bělolist rolní (Filago arvensis). Cíl: zamezit expanzi ovsíku vyvýšeného, obnovit druhově bohatý trávník mělkých půd s výskytem vzácných druhů Horní kolmá stěna lomu až 20 m vysoká do 20% s vegetací –

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

interval provádění

sečení louky (ruční či samohybná lehká 1 technika) s následným odstraněním posečené hmoty odklízení odpadků 2

1. pol června (červenec)*

1x rok

celoročně

1x rok

vyřezat nálety dřevin

2

listopad - únor

každoročně

vyřezat nálety dřevin 2 sečení louky (ruční či samohybná lehká 1 technika) s následným odstraněním posečené hmoty

listopad - únor 1. pol června (červenec)*

každoročně 1x rok

vyřezat nálety dřevin 2 vytrhávání expanzivních druhů bylin a 1 semenáčků dřevin s následným odstraněním biomasy

listopad - únor 2. pol. května srpen

každoročně 1x ročně

sečení louky (ruční či samohybná lehká technika) s následným odstraněním posečené hmoty vyřezat nálety dřevin odklízení odpadků mechanické narušování půdního profilu vypalování

1


1x rok

1 2 2 3

listopad - únor celoročně (září) říjen-únor prosinec - únor

každoročně 1x rok 1x 5 let 1x5 let


2

listopad - únor

každoročnět

označení plochy nebo objektu

název

výměra (ha)

etáže lomu

7

8

9

10

11

smíšený les

osyp

střední etáž lomu

lomová stěna velkého lomu

trávník

0,3769

0,1446

0,39

0,1229

0,0801

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče především s porosty ovsíku vyvýšenýho (Arrhenatherum elatius) a barborky obecné (Barbarea vulgaris), ojediněle s vegetací efemér a sukulentů s výskytem tařice kališní (Alyssum alyssoides) a s nálety dřevin (Prunus avium, Salix caprea, Betula pendula, Rosa sp.). Místy se hojně rozrůstá ostružiník (Rubus sp.). Cíl: zachovat obnažené tufy a lomovou stěnu s vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion. Zapojený různověký smíšený lesní porost při východním okraji PP na lomové stěně i na plošinách. Ve stromovém patře dominuje především třešeň ptačí (Prunus avium) a modřín opadavý (Larix decidua), v bylinném patře převažují nitrofilní druhy (Urtica dioica, Galium aparine, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris aj.), hojné je ležící mrtvé dřevo. Vyskytují se zde pozůstatky technické infrastruktury z bývalého lomu. Cíl: zachovat smíšený různověký lesní porost. Částečně zarostlý osyp tufů s vegetací do cca 60%, v dolních partiích s nálety dřevin – hlavně třešně ptačí (Prunus avium), osiky (Populus tremula) a s jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Vzácně zde roste tařice kališní (Alyssum alyssoides) a vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei). Cíl: zachovat obnažené tufy. Štěrková plošina lomu s rozvolněným sešlapávaným trávníkem s řadou teplomilných druhů (Ajuga genevensis, Trifolium arvense, Sedum acre, Silene nutans), místy zarůstající ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a při hranici s lesem i s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Na ploše rostou roztroušeně dřeviny (Larix decidua, Betula pendula, Prunus avium) na okraji roztroušeně i bez černý (Sambucus nigra). Dříve zde byl velmi hojný bělolist rolní (Filago arvensis). Ve středu lokality je velké ohniště, v okolí s odpadky, skrz plochu vede turistická stezka. Cíl: zamezit expanzi ovsíku vyvýšeného, obnovit druhově bohatý trávník mělkých půd s výskytem vzácných druhů. Vysoká kolmá lomová stěna, ve východní části a při bázi s osypy tufů., sporadicky zarostlá vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion (do 5%), na osypech při spodní hraně stěny ojediněle s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Cíl: zachovat obnažené tufy a lomovou stěnu s vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion. Sečený teplomilný trávník na zazemněných osypech s výskytem řady teplomilných druhů a při jižním okraji s bohatou populací bělolistu rolního (Filago arvensis). Na ploše ojediněle zmlazují dřeviny (Rosa sp., Quercus robur, Prunus avium) a stojí zde torzo suchého stromu. Cíl: zachovat druhově bohatý teplomilný trávník s roztroušenými křovinami.

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení


2. pol. května srpen

1x ročně




sečení louky (ruční či samohybná lehká technika) s následným odstraněním posečené hmoty vyřezat nálety dřevin odklízení odpadků mechanické narušování půdního profilu vypalování

1


1x rok

1 2 2 3

listopad - únor celoročně (září) říjen-únor prosinec - únor

každoročně 1x rok 1x 5 let 1x 5 let




mozaikovité sečení louky samohybná lehká technika) odstraněním posečené hmoty vyřezat nálety dřevin


1x rok

listopad - únor

každoročně

vytrhávání expanzivních druhů bylin a 1 semenáčků dřevin s následným odstraněním biomasy

bez zásahů

(ruční či 1 s následným 1


12

13

14

15

16

název

bývalé pole

ovsíková louka

trávníky za zábradlím

ruderalizovaná louka jihovýchodně od kostela

meze

výměra (ha)

0,245

0,158

0,1079

0,081

0,0694

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Zatravněné bývalé pole, v současnosti pravidelně kosená ovsíková louka, především na severu s prvky ruderalizace (Taraxacum sect Ruderalia, Tanacetum vulgare, Dactylis glomerata, Chaerophyllum aromaticum). V minulých letech zde byla pozorována záraza vyšší (Orobanche elatior). Spodní částí plochy prochází naučná stezka v jejím okolí je louka hojně sešlapávaná. Cíl: vytvořit druhově bohatou ovsíkovou louku. Pravidelně kosená ovsíková louka s převahou travin a s roztroušenými dřevinami (Prunus avium, Crataegus sp., Rosa canina subsp. canina). Na jižním okraji přes louku vede kovové zábradlí, za ním je louka více ruderalizovaná. Louka v okolí turistické stezky je hojně sešlapávaná, nachází se zde pomníček, tabule naučné stezky a panoramatické tabule. Cíl: vytvořit druhově bohatou ovsíkovou louku s roztroušenými dřevinami. Kosené trávníky za zábradlím s vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) na hraně lomu s výskytem devaterníku velkokvětého tmavého (Helianthemum grandiflorum subsp.. obscurum) a zárazy vyšší (Orobanche elatior). Místy s porosty keřů a dřevin (Rosa canina subsp. canina, Crataegus sp., Prunus avium, Acer pseudoplatanus). Cíl: zachovat druhově bohatý teplomilný trávník s roztroušenými křovinami. Ruderalizovaná mezofilní louka jihovýchodně od kostela s dominantním ovsíkem (Arrhenatherum elatius) a kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris). Při severní hranici se skupinou stromů (Larix decidua, Prunus avium, Tilia cordata). Byla zde pozorována záraza vyšší (Orobanche elatior). Cíl: vytvořit druhově bohatou ovsíkovou louku s roztroušenými dřevinami. Zapojené linie a skupiny stromů a keřů s převahou třešně ptačí (Prunus avium), hlohu (Crataegus sp.), lísky obecné (Corylus avellana), modřínu opadavého (Larix decidua), růže šípkové pravé (Rosa canina subsp. canina) a bezu černého (Sambucus nigra). Podrost je hojně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), krabilicí zápašnou (Chaerophyllum aromaticum) a bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria). Cíl: zachovat skupiny dřevin ve stávající rozloze, potlačit ruderální druhy v podrostu.

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení


mozaikovité sečení louky samohybná lehká technika) odstraněním posečené hmoty

(ruční či 1 s následným

2. pol. května červen; červenec – srpen (1. pol. září)

2x ročně



2. pol. května červen; červenec –srpen (1. pol. září) listopad - únor

2x ročně

sečení louky (ruční či samohybná lehká 1 technika) s následným odstraněním posečené hmoty vyřezat nálety dřevin 1

srpen - září

1x rok

listopad - únor

každoročně




2x ročně

sečení podrostu (ruční či samohybná lehká 1 technika) s následným odstraněním posečené hmoty


2x ročně


1

každoročně


17

18

název

křoviny

stěna malého lomu

výměra (ha)

0,1050

0,053

19

dno malého lomu

0,1916

20

háj

0,927

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Rozvolněné křoviny s převahou třešně ptačí (Prunus avium), hlohu (Crataegus sp.), růže šípkové pravé (Rosa canina subsp. canina), vrby jívy (Salix caprea), lísky obecné (Corylus avellana), v podrostu s ovsíkovou loukou, na okrajích u lomu s výskytem subxerofilních druhů a pod keři hojně s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a ostružiníkem (Rubus sp.). Cíl: zachovat skupiny dřevin ve stávající rozloze, potlačit ruderální druhy v podrostu. Kolmá stěna ojediněle porostlá vegetací efemér a sukulentů s výskytem bělolistu rolního (Filago arvensis) a vzácně s nálety dřevin, hl. vrby jívy (Salix caprea). Jihovýchodním okrajem plochy vede turistická stezka se 7 schůdky. Cíl: zachovat obnaženou lomovou stěnu s vegetací sv. Alysso alyssoidis - Sedion. Zazemněná plošina malého lomu na západě území s hojnými nálety dřevin a zapojenou ovsíkovou loukou, která v důsledku nekosení a zástinu je hojně ruderalizovaná (Urtica dioica, Rubus sp.), vzácně zde roste mochna přímá (Potentilla recta), která zde měla v minulosti bohatou populaci. Na dně lomu je velké ohniště v okolí s odpadky. Cíl: obnovit druhově bohatý trávník mělkých půd s výskytem vzácných druhů s mozaikou dřevin.

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení


v případě rozrůstání dřevin začít s jejich 1 vyřezáváním jinak bez zásahu

listopad - únor

každoročně


listopad - únor

každoročně

2. pol. května červen; červenec – srpen (1. pol. září) listopad - únor celoročně (září) říjen-únor prosinec - únor listopad - únor

2x ročně

1

sečení trávníku (ruční či samohybná lehká 1 technika) s následným odstraněním posečené hmoty

vyřezat nálety dřevin odklízení odpadků mechanické narušování půdního profilu vypalování Místy rozvolněný různověký smíšený porost na odvalech lomu při vyřezávání vzrostlých dřevin jižním okraji přírodní památky s dominancí třešně ptačí (Prunus avium) a s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua), břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea), smrku ztepilého (Picea abies), topolu osiky (Populus tremula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lísky obecné (Corylus avellana), bylinný podrost je ruderalizovany, hojně v něm roste kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Cíl: zachovat rozvolněný různověký lesní porost.

poznámka *- po redukci ovsíku může být termín kosení posunut až do července naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

1 2 3 3 2

každoročně 1x rok 1x 5 let 1x 5 let 1x 5 let

Příloha T2: Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků Katastrální území: (613169, Bruntál -město) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

Vlastnické právo/ Příslušnost hospodařit s majetkem státu

Adresa

3539 část 3540 část 3542

Ostatní plocha

Ostatní komunikace Manipulační plocha

1870

11400

1592

1870

43302

32899

1870

1064

1064

3543

Ostatní plocha

1870

409

409

3544

Orná půda

1870

848

848

3545

Ostatní plocha

1870

188

188

Město Bruntál Město Bruntál Město Bruntál Město Bruntál Město Bruntál Město Bruntál

Nádražní 994/20, 79201 Bruntál Nádražní 994/20, 79201 Bruntál Nádražní 994/20, 79201 Bruntál Nádražní 994/20, 79201 Bruntál Nádražní 994/20, 79201 Bruntál Nádražní 994/20, 79201 Bruntál

Celkem

Ostatní plocha Orná půda

Neplodná půda

Neplodná půda

37000

Plán péče o přírodní památku Uhlířský vrch. na období

Recommend Documents