Plán péče o Přírodní památku Lom Janičův vrch na období

Plán péče o PP Lom Janičův vrch 2014–2019

Plán péče o Přírodní památku Lom Janičův vrch na období 2014–2019

Mikulov, 2013

-1-


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Přírodní památka Název území: Lom Janičův vrch Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Pálava Ćíslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu:

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec Katastrální území

Jihomoravský kraj Břeclav Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov na Moravě

Vymezení PP Lom Janičův vrch je uvedeno v příloze č. M1a a v příloze č. M1b.

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 694193 Mikulov na Moravě číslo parcely druh pozemku podle KN podle KN

5992 6294 5989 Celkem

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

způsob využití pozemku podle KN

číslo listu vlastnictví

celková výměra parcely KN (m2)

dobývací prostor neplodná půda dobývací prostor

6001 6001 6001

35983 4212 435

číslo listu vlastnictví

celková výměra parcely KN (m2)

6001 6001 6001 1643

405 93 525 21208

výměra parcely v ZCHÚ (m2)

35983 4212 435 40630

Ochranné pásmo: Katastrální území: 694193 Mikulov na Moravě číslo parcely druh pozemku podle KN podle KN

5993 5990 5988 6308 Celkem

vodní plocha ostatní plocha vodní plocha lesní pozemek

způsob využití pozemku podle KN

vodní nádrž umělá jiná plocha vodní nádrž umělá

výměra parcely v OP (m2)

405 93 525 8818 9841

Vymezení katastrálních parcel PP Lom Janičův vrch a ochranného pásma je uvedeno v příloze č. M2.

-2-


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

lesní pozemky

0

0,88

vodní plochy

0

0,09

trvalé travní porosty

0

0

orná půda

0

0

ostatní zemědělské pozemky

0

0

4,06

0,01

ostatní plochy

zastavěné plochy a nádvoří

0

0

plocha celkem

4,06

0,98

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrž

0

vodní tok

0

neplodná půda

0,42

ostatní způsoby využití

3,64

Celková výměra PP činí podle evidence KN 4,0630 ha. V souladu s § 37 odst. 1 zákona je vyhlášeno ochranné pásmo jako navazující území tvořené pozemky KN p.č. 5993, 5990, 5988 a částí pozemku p.č. 6307 v k.ú. Mikulov. PP a její OP jsou zakresleny v příloze č. M2.

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Chráněná krajinná oblast Chráněná krajinná oblast: Pálava Natura 2000 Ptačí oblast: CZ0621029, Pálava Evropsky významná lokalita: CZ 0624234 Svatý kopeček u Mikulova Vymezení PP Lom Janičův vrch, EVL Svatý kopeček u Mikulova a Ptačí oblasti Pálava je uvedeno v příloze č. M1a.

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Vodní a mokřadní společenstva zatopeného vápencového lomu obklopená skalními společenstvy na lomových stěnách a fragmenty panonských stepních trávníků s teplomilnou vegetací a faunou. Bohaté paleontologické naleziště.

-3-


1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy podíl plochy v ZCHU (%)

název ekosystému

V 1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod T 3.1. Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)

popis biotopu společenstva

20

mezotrofní stojaté vody mělčí zatopené etáže

2

hrany lomových stěn

T 3.2. Pěchavové trávníky

3

zachovalý fragment skalní stepi na jižním okraji lomu

T 3.4 Širokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati

8

úzký pás stepních společenstev na východní hraně lomu

B. Druhy živočichů název druhu

střevlík (Licinus cassideus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení*

vzácně

EN

popis biotopu druhu

otevřená stanoviště

* dle červeného seznamu ČR - bezobratlí (Farkač a kol. 2005): EN – ohrožený;

C. Neživá příroda útvar

geologická charakteristika

popis útvaru

Zkameněliny ve vápencích lomových stěn, skalních svahů a sutí. Bělošedé organodetritické ernstbrunnské vápence (stáří svrchní jura až spodní křída) obsahují zbytků organismů rodů

Ernstbrunnské vápence s paleontologic Gastropoda, Bivalvia, Diceras, Irregularia, kým obsahem

Zkameněliny

Regularia, Crinoidea.

Pecten,

Cidaris,

Ostrea,

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka Lom Janičův vrch se v severní části bezvýznamnou měrou překrývá s evropsky významnou lokalitou Svatý kopeček u Mikulova. Celková plocha překryvu činí 370 m2, a na ploše překryvu se nenachází žádný z biotopů, který je předmětem ochrany EVL Svatý kopeček u Mikulova. Území PP celou svojí rozlohou náleží do Ptačí oblasti Pálava (CZ0621029). Na území PP se vyskytují tři druhy ptáků, kteří jsou předmětem ochrany této ptačí oblasti.

Evropsky významné druhy ptáků název druhu

pěnice vlašská (Sylvia nisoria) ťuhýk obecný (Lanius collurio) lejsek bělokrký (Ficedula hyploleuca)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

jeden pár

SO, VU

2-3 páry

O, NT

hojně

-, NT

popis biotopu druhu

okrajové křoviny a roztroušené keře v území okrajové křoviny a roztroušené keře v území porosty vzrostlých dřevin

* zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: O – ohrožený, SO – silně ohrožený; dle červeného seznamu ČR obratlovců (Plesník a kol. 2003): NT – téměř ohrožený, VU – zranitelný;

-4-


1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o toto zvláště chráněné území je: a) trvalá existence všech charakteristických biotopů b) vyvážený a druhově bohatý vodní a mokřadní ekosystém v zatopené části lomu c) vysoká biodiverzita území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů a jejich biotopů

-5-


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PP Lom Janičův vrch zaujímá celý prostor vytěženého vápencového lomu o rozloze 4,06 ha s nadmořskou výškou od 249 m n. m. do 306 m n. m. a nachází se na severovýchodním okraji Mikulova. V místě vytěženého lomu se až do první poloviny 20 stol. nacházel vápencový vrch nazývaný Janičův vrch (dále také Janičův kopec, Janišova hora, Mariánský kopec, anebo Janitschberg). Vrchol tohoto kopce ležel ve výšce 322 m n. m., a svým charakterem byl podobný ostatním vrchům vápencového bradla Pavlovských vrchů (do nichž patří), které je součástí geomorfologické jednotky IXA1 Mikulovská vrchovina. Podle biogeografické klasifikace celé území náleží do Mikulovského bioregionu. Podle regionálně fytogeografického členění České republiky leží rezervace v podokrese (17b) Pavlovské kopce. V poměrně rozmanité flóře tohoto fytochorionu, který je relativně kontinentální, převládají termofyty nad mezofyty. Potenciálně se zde vyskytují panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), na konvexních tvarech velmi často teplomilné doubravy (Quercion pubescenti-petraeae, zejména asociace Pruno mahaleb- Quercetum pubescentis a Corno-Quercetum). Na východním a severním okraji navazuje území PP na zemědělsky obhospodařované pozemky. Na severozápadním okraji pak území nasedá na lesní porost, který je součástí příměstského lesoparku, kterým protéká Mušlovský potok. Vstup do lomu se nachází na jeho jihozápadním okraji a v jeho blízkosti jsou bývalé provozní budovy Mariánského mlýna a dva opuštěné plavecké bazény. Reliéf chráněného území je díky předchozí těžební činnosti velmi členitý. Tříetážový lom založený v bílém masivním ernstbrunském vápenci pohltil během 2. pol. 20. stol. takřka celý kopec. Tím vznikl prostor, ve kterém na sebe navazují fragmenty stepních společenstev s křovinami, strmé lomové stěny, ploché vytěžené etáže a zaplavené dno těžební jámy. Na jihovýchodním okraji území se nad vytěženou plochou jen několik metrů od hrany nachází poměrně velký a hluboký závrt oválného tvaru. V roce 2004 došlo v souvislosti s ukončením těžby k zastavení čerpání podzemní vody a tím k nastoupání hladiny podzemní vody na úroveň cca 258 m n. m. Během několika měsíců se tak vytvořilo neprůtočné antropogenní jezero o rozloze cca 2 ha s maximální hloubkou 10 m. Toto nově vzniklé jezero se neustále vyvíjí a je postupně osidlováno novými druhy organismů. Litorální společenstva se pozvolna rozvíjí především na místech, kam se z horní hrany lomu zřítily uvolněné bloky spraše, anebo tam, kde byla při rekultivaci rozprostřena vrstva půdy. V prostoru lomu se vzhledem k poměrně krátké době, která uplynula od ukončení těžby, intenzivně uplatňuje samovolná sukcese. Díky těsné blízkosti zachovalých fragmentů stepi kolem lomu a také nevelké vzdálenosti od PR Svatý kopeček jsou lomové etáže poměrně rychle osidlovány autochtonními druhy. Vliv rostlinných invazních druhů dřevin na území vytěženého lomu byl výrazně eliminován při rekultivaci v letech 2005–2006, nyní se tyto rostliny na území PP vyskytují jen sporadicky na jeho okrajích. Složitější je situace s rybí obsádkou, která se postupně ustavila v původně oligotrofním jezeru bez ryb. Kvůli živelnému vysazování nevhodných druhů ryb došlo k vytvoření obsádky, která neumožňuje dostatečný rozvoj populací obojživelníků. Již během těžby se Lom Janičův vrch stal oblíbenou lokalitou sběratelů zkamenělin. Sbírka zkamenělin Z. Jandíka, která je deponována v regionálním muzeu v Mikulově, obsahuje cenné nálezy jurského stáří například zbytků organismů rodů Gastropoda, Bivalvia, Diceras, Irregularia, Regularia, Cdaridae, Pecten, Ostrea, Crinoidea.

-6-


A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

název druhu

popis biotopu druhu v ZCHÚ

silně ohrožený (SO)* ožanka horská (Teucrium montanum)

vzácně, několik jedinců

skalní step nad plaveckým bazénem

devaterka poléhavá (Fumana procumbens)

vzácně, několik jedinců


kavyl sličný (Stipa pulcherrima)

vzácně

vstupní etáž lomu u vstupní brány

vzácně, několik rozrůstajících se trsů (pravděpodobně vysazen)

vstupní etáž lomu u vstupní brány

častá, dobrá vitalita

východní horní hrana lomu, vstupní etáž lomu, skalní step nad plaveckým bazénem

kosatec nízký (Iris pumila) ohrožený (O)* hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)

koulenka vyšší několik desítek jedinců (Globularia bisnagarica) stabilní populace


len tenkolistý (Linum tenuifolium)

několik jedinců


zvonek sibiřský (Campanula sibirica)

častý, dobrá vitalita

skalní step nad vstupní etáž lomu

svída dřín (Cornus mas)

častá, dobrá vitalita

severozápadní horní hrana lomu

chrpa chlumní (Centaurea triumfettii několik jedinců subsp. axillaris)

plaveckým

bazénem,


* kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.

B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

název druhu

popis biotopu druhu v ZCHÚ

kriticky ohrožený (KO)* kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

ojediněle

stepní plochy, vstupní etáž lomu

skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

jednotlivě

vodní plocha, litorál

silně ohrožený (SO)* zlatohlávek chlupatý (Tropinota hirta) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan štíhlý (Rana dalmatina)

běžně


po vytvoření jezera extrémně hojně, nyní jednotlivě

vodní plocha, litorál, vstupní etáž lomu

jednotlivě


-7-


ropucha zelená (Bufo viridis)

jednotlivě


ještěrka obecná (Lacerta agilis)

hojně

stepní plochy, stěny lomu

pěnice vlašská (Sylvia nisoria)

jeden pár

okrajové křoviny a roztroušené keře v území

krahujec obecný (Acipiter nisus)

ojediněle

vodní plocha, litorál, lomové stěny

ostříž lesní (Falco subbuteo)

ojediněle

litorál, lomové stěny

majka obecná (Meloe proscarabeus)

hojně


otakárek fenyklový (Papilio machaon)

hojně

stepní plochy

prskavci (Brachinus sp.)

nehojně


otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

hojně

stepní plochy

střevlík (Carabus ulrichii)

nehojně


ropucha obecná (Bufo bufo)

jednotlivě


zlatohlávek (Oxythyrea funesta)

nehojně

stepní plochy

užovka obojková (Natrix natrix)

hojně


ťuhýk obecný (Lanius collurio)

2-3 páry

okrajové křoviny a roztroušené keře v území

výr velký (Bubo bubo)

součást hnízdního teritoria jednoho páru

lomové stěny

ohrožený (O)*

* kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vyskytujících se v PP Lom Janičův vrch je uváděn na základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava a KS Brno.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) Ochrana přírody Území současné PP Janičův vrch nebylo až do roku 2013 chráněno žádnou kategorií maloplošného zvláště chráněného území. Od roku 1976 je však součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava, která byla v roce 1986 zahrnuta do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, a stalo se součástí nově vyhlášené Biosférické rezervace (BR) Pálava, která se

-8-


později stala součástí na Biosférické rezervace Dolní Morava. Nařízením vlády č. 682/2004 se celá lokalita Lomu Janičův vrch stala součástí Ptačí oblasti (PO) Pálava (CZ0621029), jejíž vymezení je totožné s vymezením CHKO Pálava. Dne 16. 4. 1999 byla ministerstvem životního prostředí na základě protokolu č.j. OOP/2516/99 vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava rozlišuje čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, lokalita Janičův vrch byla v této zonaci zařazena do druhé zóny.

b) Myslivost Území PP je součástí honitby Mysliveckého sdružení Turold se sídlem v Mikulově, které zde hospodaří v souladu se zájmy ochrany přírody. V území přírodní památky nejsou umístěna žádná myslivecká zařízení sloužící k hospodaření se zvěří.

c) Rybářství Po samovolném vytvoření jezera syceného podzemní vodou s vysokou průhledností (až 6 m) a nízkým obsahem znečištění začalo postupně docházet k jeho osidlování rostlinami i živočichy a zvyšování trofie. Kolonizace nižšími i vyššími rostlinami byla spontánní a zárodky se do vody a na břehy dostávaly přirozenou cestou (vítr, hmyz, vodní ptáci atd.). Také živočichové osidlovali vodní prostředí většinou přirozenou cestou, výjimkou však byly ryby. Původně ryb zcela prostá voda se začala cca od roku 2006 postupně živelně zarybňovat za přispění člověka. Toto zarybňování nebylo nikým řízeno a obsádka ryb nebyla nijak stanovena. Od roku 2006 až do roku 2012 zde byl provozován neřízeně také sportovní rybolov. Jezero od svého vzniku nikdy nebylo stanoveno rybářským revírem. Během let 2007–2011, kdy zde byly bez vědomí vlastníka pozemku vysazovány další a další ryby, začalo postupně docházet k poklesu stavu obojživelníků, kteří prostor úspěšně kolonizovali krátce po ukončení těžby a došlo také k celkovému snižení průhlednosti vody. V roce 2012 se Správa CHKO Pálava a KS Brno rozhodla navázat spolupráci s místní organizací MRS v Mikulově a dohodla se s ní na dalším postupu (viz kapitola 3.1.1). V letech 2012 - 2013 byla při monitorovacích odlovech ve spolupráci s MO MRS Mikulov provedena prvotní inventarizace, při které byl prokázán výskyt následujících druhů ryb: Prokázaný výskyt v roce 2012 karas stříbřitý

běžně

kapr obecný

běžně

plotice obecná

běžně

ouklejka obecná

vzácně

štika obecná

hojně

okoun říční

hojně

bolen dravý

vzácně

slunečnice pestrá

vzácně

sumeček americký

běžně (2012), neprokázán (2013)

Předpokládaný nebo v minulosti prokázaný výskyt candát obecný

vzácně

sumec velký

vzácně

d) Rekreace a sport Krátce po ukončení těžby vápence v roce 2005 se stal opuštěný lom atraktivním místem pro místní obyvatele i pro turisty. V průběhu celého roku je lom cílem vycházek a krátkodobých návštěv. V letním období je pak vodní plocha využívána ke koupání a přilehlé břehy ke slunění. Délka břehu odkud je možné bez potíží vstoupit do vody je poměrně krátká a umožňuje současný pobyt pouze několika desítek koupajících. V nejteplejších dnech roku

-9-


pak maximální návštěvnost může dosahovat i několika stovek lidí denně za předpokladu, že dochází k jejich střídání v průběhu dne. Poměrně vysoký počet návštěvníků s sebou přináší problémy s odpadky a dále s lidskými a psími exkrementy. Při používání opalovacích krémů pak dochází k jejich smývání ve vodě a jejich ulpívání na dně a na lomových stěnách. Ve dnech s vysokou návštěvností také nastává problém s parkováním automobilů před prostorem lomu.

e) Těžba nerostných surovin Z Pavlovských vrchů je dokladována maloplošná těžební činnost již od středověku. Od druhé poloviny 19. stol. pak bylo na Pálavě otevřeno několik větších lomů, které byly v provozu až do 2. světové války. Po roce 1945 byla definitivně ukončena těžba v lomu Turold a v lomu Perná. Veškerá průmyslová těžba pak byla přesunuta do prostoru u Mariánského mlýna, kde byla těžba vedena dvěma lomy – Janičův vrch a Svatý kopec. Dobývací prostor na Janičově vrchu byl otevřen v roce 1946 a byl zde těžen vysokoprocentní vápenec (cca 98 %), u něhož byla schválena vhodnost i pro využití ke speciálním chemickým účelům. Těžba zde probíhala až do roku 1981, kdy byla přerušena neboť Vápenka Mikulov byla začleněna do koncernového podniku Cementárny a vápenky Brno, který měl přebytky vápencových drtí v závodě Mokrá a tyto přebytky začal zpracovávat v závodě Mikulov. V době, kdy byla v lomu přerušena těžební činnost, bylo také zastaveno čerpání podzemní vody z hydrovrtu HG-1 a v důsledku toho se vytvořilo menší jezero o rozloze cca 0,25 ha a maximální hloubce do 3 m. V tomto období se zde velmi rychle vytvořil zajímavý vodní ekosystém hostící řadu druhů obojživelníků; hojně se zde například vyskytoval čolek obecný (Triturus vulgaris). V roce 1990 byla těžba vápence obnovena a pokračovala až do roku 2004, kdy již byly vytěženy takřka všechny dostupné zásoby. V letech 2005-2006 byl realizován projekt závěrečné rekultivace a sanace. Ten spočíval jen v drobných terénních úpravách, odklizení odpadu a zbytků technických zařízení po těžbě a v likvidaci invazních dřevin z okrajových částí lomu. V roce 2006 byly rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu definitivně odepsány zásoby výhradního ložiska. V roce 2010 byl podstatně zmenšen dobývací prostor a v prosinci roku 2012 pak došlo k jeho definitivnímu zrušení.

f) Jiné způsoby využívání Vodní plochu v lomu využívá po dohodě se Správou CHKO Pálava a KS Brno ke svému výcviku Hasičský záchranný sbor, Vodní záchranná služba nebo armáda. Několikrát zde také proběhl průzkum potápěčů z oddílů Stuba Divers a Nautilus Břeclav. Aktivity těchto subjektů jsou vždy směrovány do období, případně do míst, ve kterých nedochází ke konfliktům se zájmy ochrany přírody. Při potápění i při dalších aktivitách na vodní ploše je součástí souhlasu s danou aktivitou také povinnost úklidu odpadků na dně jezera nebo na jeho březích.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy  Rozhodnutí MPO zn. 17601/2006/03300 ze dne 26.6.2006 o odpisu zásob výhradního ložiska  Rozhodnutí OBÚ pro území krajů Jihomoravského a Zlínského č.j. SBS/41969/2012/OBÚ-01/01 ze dne 14.12 o zrušení dobývacího prostoru  Plán péče o CHKO Pálava na období 2006–2015, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2006  Územní plán sídelního útvaru Mikulov, ing. arch. Ivo Kabeláč, Land studio, Kopečná 42, Brno, schválen 20. 10. 1997, změny č. 1 až 3  Nařízení vlády č. 682/2004 Ptačí oblast Pálava

- 10 -


2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodní plochy Katastrální plocha Plocha volné hladiny Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník vodní plochy Uživatel vodní plochy Rybářský revír

Lom Janičův vrch v evidenci KN vedena jako ostatní plocha o rozloze 3,59 ha 2,3 ha 0,1 ha 3m 10 m nevydává se nebyl vydán nebyla vydána AOPK ČR AOPK ČR nebyl vyhlášen

Plocha volné hladiny a litorál jsou v mapě M3 označeny jako plocha č. 1.

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce je vymezeno těchto pět dílčích nelesních ploch: označení a název plochy

2. Fragment skalní stepi 3. Vstupní etáž lomu 4. Lomové stěny a strmé svahy 5. Lemová stepní společenstva 6. Křoviny a vzrostlé stromy

výměra (ha)

popis a charakteristika plochy

0,05

neporušený zbytek skalní stepi nad plaveckým bazénem, který nebyl dotčen těžbou

0,20

plocha u vstupu do lomu, která byla v letech 2005-2006 rekultivována

0,93

nezpevněné vápencové a sprašové stěny a svahy po celém obvodu těžební jámy bez vegetace nebo jen s řídkou vegetací skal

0,14

několikametrový pás stepních společenstev při východní horní hraně s degradovaným širokolistým stepním trávníkem

0,31

lemová společenstva křovin a stromů na horních okrajích lomu

Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze č. M3.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V letech 2005-2006 proběhla základní rekultivace lomu spočívající v odstranění odpadu a likvidaci nefunkčního vybavení lomu. Dále byla předmětem rekultivačních prací likvidace nepůvodních druhů dřevin, která měla velmi pozitivní efekt, neboť se při ní podařilo uvolnit cenné plochy, na kterých se nyní uplatňují autochtonní druhy rostlin. Kromě výše uvedeného, bylo několikrát sečeno lemové stepní společenstvo na východní straně, což se projevilo zlepšením jeho stavu. Sečení by bylo vhodné nadále v několikaletých cyklech opakovat. V části litorální zóny byl v roce 2011 rozprostřen lomový kámen s rendzinou a byl zde rozčleněn reliéf tak, aby vznikla útočiště pro obojživelníky. Toto opatření se jeví jako účinné a bylo by vhodné ho aplikovat na větší ploše mělké části lomu. V roce 2012 byla na jedné z rovných skalních stěn střední zatopené etáže instalována vodočetná lať, jejíž horní hrana byla geodeticky zaměřena na 259,5 m n. m. Údaje o výšce hladiny vody jsou pravidelně zaznamenávány a budou využity při přípravě projektu na vytvoření ostrovů a rozčlenění litorálu. V roce 2012 začala AOPK ČR řešit problém nelegálního rybolovu a vývoj rybí obsádky (viz kapitola 3.1.1).

- 11 -


2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize V území PP Lom Janičův vrch není předpokládán střet mezi jednotlivými zájmy ochrany přírody. Pokud by však takový střet nastal, lze s ohledem na to, že se jedná o jedinou lokalitu s rozsáhlým neprůtočným jezerem na Pavlovských vrších obecně konstatovat, že by měly být upřednostněny druhy vázané na vodní prostředí před terestrickými druhy, které mají v okolí dostatek příležitostí.

- 12 -


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání A. Péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice pro péči o nelesní pozemky v přírodní památce (dílčí plochy č. 1 až 6), definované v kapitole 2.4.1 a 2.4.2, jsou formulovány jako obecné zásady péče o rostliny a živočichy, kteří se na těchto plochách aktuálně nachází.

a) Zásady péče o rostliny Nelesní pozemky definované v kap. 2.4.1 a 2.4.2 vyžadují následující typy základní udržovací péče:  sečení travních porostů  redukce keřových porostů  cílenou likvidaci invazních a nežádoucích druhů Cílem těchto zásahů je odstranění biomasy a nahromaděné stařiny, zamezení zarůstání náletovými dřevinami, rozčlenění souvislých zarostlých ploch křovin do porostů různého stáří a zkvalitnění nelesních biotopů. Obecné zásady péče o rostliny:  důsledně bránit šíření ruderálních druhů a neofytů, především likvidovat invazní dřeviny trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nejen na ploše stepních trávníků, ale v případě výskytu zajistit rovněž jeho likvidaci, a to včetně kontroly výmladnosti, i na lomových stěnách, svazích a na terasách  udržovat kvalitu vody v jezeře na takové úrovni, aby umožnila vznik a rozvoj kvalitní submersní vegetace (kvalitu vody udržovat např. regulací rybí obsádky, bránit přísunu znečištění)

b) Zásady péče o živočichy Na celém území přírodní památky je k ochraně druhů živočichů žádoucí:  vytvářet nová stanoviště a rozčleňovat vodní plochu tak, aby se zvyšoval počet možností pro rozmnožování obojživelníků a hnízdních příležitostí pro ptáky  zachovávat co nejpestřejší mozaiku biotopů střídáním různých typů managementu  ponechávat při kosení travních porostů vždy alespoň 30% plochy bez zásahu  odstraňovat na vhodných místech keřový lem a budovat tak volné propojení s okolním územím jako rozvolněná lemová společenstva původních druhů keřů a stromů  ponechávat při odstraňování dřevin vždy jednotlivé stromy nebo keře či menší skupinky keřů  ponechávat při kácení stromů nebo vyřezávání křovin vždy část dřeva na místě k přirozenému rozkladu Rybářské hospodaření a regulace rybí obsádky Výskyt ryb v lomu je druhotný a jejich cílený chov zde není žádoucí. Vzhledem k tomu, že v současné době již jde o mezotrofní vodu, která byla od roku 2006 do roku 2012 živelně zarybňována a rybí obsádka v tomto období nebyla nijak regulována, je nutné přijmout fakt, že ryby jsou nyní součástí vodního ekosystému jezera. Úplná eliminace ryb v jezeře v současné době není dostupnými metodami a prostředky reálná a je nutné se zaměřit na regulaci množství a druhového složení obsádky. Regulace by měla vést k celkové stabilizaci vodního ekosystému a ke zvýšení jeho druhové rozmanitosti. Dílčími cíli regulace jsou:

- 13 -


 snížení predačního tlaku na obojživelníky  zvýšení průhlednosti vody potlačením planktonofágních druhů ryb  urychlení rozvoje makrovegetace v litorální zóně Pro dosažení stanovených cílů se pro období platnosti plánu péče navrhuje  nadále vyžadovat dodržování zákazu volného rybolovu a zamezit jakémukoliv zarybňování  veškeré rybářské hospodaření provádět ve vlastní režii nebo ve spolupráci se subjektem, který je schopný garantovat dodržení pravidel (doposud funguje dobrá spolupráce s MO MRS Mikulov)  cíleně eliminovat všechny invazní druhy ryb zejména pak karase stříbřitého a sumečka amerického (případně střevličku východní pokud se do ekosystému dostane)  podporovat dravé ryby s výjimkou okouna říčního  průběžně provádět monitorovací odlovy, vyhodnocovat jejich výsledky a na základě získaných informací doplňovat rybí obsádku o žádoucí druhy nebo naopak cíleně odlovovat nežádoucí druhy například pomocí vrší nebo elektrického agregátu (pouze v případě sucha a vzniku oddělených lagun).  konkrétní cílové složení rybí obsádky a způsoby lovu pro následující rok aktualizovat každoročně na základě výsledků monitoringu

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území A. Nelesní pozemky U nelesních pozemků v PP se v souladu s rámcovými zásadami péče nebo jiného využívání než jsou uvedeny v předchozí kapitole (3.1.1) navrhují pro roky platnosti plánu péče podrobnější zásahy a opatření na uvedených dílčích plochách následovně: označení a charakteristika plochy

1. Vodní plocha a litorál

2. Fragment skalní stepi

3. Vstupní etáž lomu 4. Lomové stěny a strmé svahy

managementový zásah

zajištění substrátu (drobné vápencové drtě nebo místní rendziny) pro růst litorální vegetace, přesun z lomu na Svatém kopečku vytvoření ostrovů, lagun a soustavy menších jezírek na mělčích místech vodní plochy, materiál získat dovozem z lomu Svatý kopeček nebo menším odstřelem regulace rybí obsádky odlovem nebo jinou likvidací nežádoucích druhů ryb, vysazením či podporou žádoucích druhů ryb čerpání vody pomocí vrtu HG-1 za účelem snížení hladiny např. při rozčleňování litorálu vyřezání křovin křovinořezem nebo pilou, včetně případného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování ruční sečení křovinořezem nebo ručními nástroji s odklizením posečené hmoty instalace informačních panelů, stojanů na kola a odpočinkových prvků údržba vstupní závory případně její přesun vyřezání dřevin křovinořezem nebo pilou, včetně případného ošetření pařezů herbicidem proti zmlazování

- 14 -

termín provede ní

interval provedení

stupeň naléhavosti zásahu*

I - XII

1x za 5 let

2

I - XII

1x za 5 let

2

I - XII

průběžně

1

I - XII

v případě potřeby

3

XI – II

1x za 5 let

1

V-X

2x za 5 let

1

I - XII

1x za 5 let

2

I - XII

1x za 5 let

3

XI – II

1x za 5 let

2


5. Lemová ruční sečení křovinořezem, motorovou stepní kosou nebo ručními nástroji s odklizením společenstva posečené hmoty vyřezání nežádoucích dřevin 6. Křoviny a křovinořezem nebo pilou, včetně ošetření vzrostlé pařezů herbicidem proti zmlazování, stromy ponechávání pouze výjimečných jedinců původních druhů dřevin * 1 – zásah naléhavý, 2 – zásah vhodný, 3 – zásah odložitelný

V-X

2x za 5 let

2

IX – II

1x za 5 let

2

Přesné vymezení ploch zásahů pro jednotlivé roky na dílčích nelesních plochách (1. až 6.) je zakresleno v příloze č. M3.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s § 37 odst. 1 zákona vymezeno ochranné pásmo (OP) PP Lom Janičův vrch jako sousední území tvořené pozemky p.č. 5993, 5990, 5988 a část pozemku p. č. 6308 v k.ú. Mikulov. Na území takto vymezeného ochranného pásma je dle § 37, odst. 2 zákona nezbytný souhlas Správy CHKO Pálava ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a ke změnám kultury pozemků. Dále zde platí obecná omezení vyplývající z ustanovení § 26 odst. 1 zákona z důvodů začlenění ochranného pásma do chráněné krajinné oblasti a všechna další obecná ustanovení zákona, zejména vztahující se k zařazení ochranného pásma do Ptačí oblasti Pálava. Z hlediska ochrany území vlastní přírodní památky je účelné v ochranném pásmu cíleně redukovat nepůvodní dřeviny a tím zamezit jejich šíření do území PP. Návrh obecných zásahů v OP:  omezit používání hnojiv a herbicidů  prosvětlit okolí stepních ploch  odstraňovat nepůvodní a invazní druhy rostlin (např. pajasan žláznatý, trnovník akát a další) Ochranné pásmo PP Lom Janičův vrch je zakresleno v mapové příloze M1b a M2.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče PP Lom Janičův vrch se navrhuje:  zaměření a vytyčení hranic území,  umístění hraničníků, pruhového značení hranic a značení MZCHÚ,  průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, jejich přeznačení a následná průběžná údržba, Umístění značení hranic a označení území přírodní památky je zakresleno v příloze č. M4.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na základě vyhodnocení vývoje rybí obsádky je možné v průběhu doby platnosti plánu péče zvážit vydání souhlasu k provozování rybolovu, který je stanoven bližších ochranných podmínkách PP Lom Janičův vrch. Případná výjimka by měla být vydána žadateli za účelem monitorování složení rybí obsádky a za účelem její regulace. Na základě dosavadních zkušeností lze předpokládat, že formou souhlasu k činnosti uvedené v bližších ochranných podmínkách by měly být ošetřeny pravidelné monitorovací odlovy a dále lov mládeže z MO MRS Mikulov.

- 15 -


3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Lom na Janičově vrchu patří mezi oblíbené příměstské odpočinkové zóny a není v zájmu ochrany přírody lokalitu uzavřít před veřejností. Naopak je vhodné využít zájmu návštěvníků o tuto cennou lokalitu a využít ho k posílení vztahu k přírodě zvýšením informovanosti o přírodních hodnotách území. Vzhledem k tomu, že je o využívání území PP poměrně velký zájem, je nezbytně nutné jednotlivé aktivity sledovat a v případě potřeby regulovat. V letním období je nejintenzivnější aktivitou koupání, které samo o sobě není v přiměřeném množství výrazně negativním jevem. Koupání však doprovází problémy s ponecháváním odpadků na březích a s používáním opalovacích krémů. Vzhledem k tomu, že se tlak na rekreační využívání PP neustále zvyšuje je nutné sledovat a vyhodnocovat dopad rekreačního využívání území na předměty ochrany. V případě, že začne docházet k poškozování předmětů ochrany bude nutno přijmout přiměřené regulační opatření (např. instalace zábradlí a informačních tabulí, omezení vstupu do některých částí PP, pronájem pozemku za účelem regulace návštěvnosti). V krajním případě je možné využít variantu úplného uzavření lokality. Jako specifická regulační opatření pro rekreační a sportovní využívání přírodní památky se navrhuje následující:  informovat veřejnost o riziku pohybu v prostoru PP, zejména pak pod nezajištěnými lomovými stěnami, a o tom, že vstup do celého prostoru je jen na vlastní nebezpečí  informovat veřejnost o zákazu volného rybolovu prostřednictvím textu na informačním panelu  jako jednu z forem regulace rybí obsádky umožnit rybolov mládeže v rámci rybářského kroužku MO MRS Mikulov  informovat veřejnost o tom, že zbytky opalovacích krémů představují pro uzavřený vodní ekosystém výrazný problém a požadovat omezení jejich používání, případně úplný zákaz  potápění povolovat za předem stanovených podmínek a za předpokladu, že subjekt, který bude potápění garantovat předá Správě CHKO Pálava naměřené údaje o parametrech vody a zajistí úklid odpadu ze dna  společenské a kulturní akce lze za předem stanovených podmínek povolit, a to za předpokladu, že nedojde k poškození živých ani neživých složek území  zajistit instalaci nádob na odpadky před vstupem do lomu za spolupráce s Městem Mikulov  instalovat stojan na kola u vstupu do lomu  podpořit vybudování veřejných toalet v blízkosti lomu nebo instalaci mobilního WC

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území přírodní památky je možné vhodným způsobem využívat ke vzdělávání především tím, že se pro území zajistí:  podpora zájmu škol, zejména vysokých, o zadávání studentských prací s přírodovědnými a biologickými tématy vztahujícími se k území přírodní památky  výroba, instalace a údržba dvou informačních panelů o přírodní památce. Umístění informačních panelů je zakresleno v příloze č. M4.  vydání informačního materiálu o MZCHÚ, který bude poskytován vzdělávacím institucím Umístění informačního panelu je zakresleno v příloze č. M4.

- 16 -


3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring V území PP bude po dobu platnosti plánu péče přednostně zabezpečen průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech:  inventarizační průzkum vyšších rostlin  inventarizační průzkum brouků a motýlů  inventarizační průzkum ptáků  trvalý monitoring obojživelníků  trvalý monitoring rybí obsádky  trvalý monitoring výšky vodní hladiny a základních parametrů vody (teplota, kyslík, ph, průhlednost, vodivost, plankton)  trvalý monitoring dusíku a fosforu (využít laboratoř s minimální mezí stanovitelnosti 0,01 mg/l)  vypracování hydrobiologické studie, která bude podkladem pro nastavení managementu vodního ekosystému v následujícím plánu péče

- 17 -


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) druh zásahu (práce)

odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy nové vyznačení hranic rezervace instalace informačního panelu Instalace stojanu na kola oprava a cejchování vodočetné latě inventarizace hlavních předmětů ochrany vypracování hydrobiologické studie vypracování projektu na vybudování ostrůvků a rozčlenění litorálu zemní práce - vybudování ostrůvků a rozčlenění litorálu

4x označení PP, 2x 1 ks 1 ks cca 3 IP 1 ks 1ks

vyřezávka dřevin

8000 20000 5000 2000 15000 15000 20000

1000 m3 dle potřeby/rok celkem 1x cca 0,2 ha/rok celkem 1x

opravy a údržba značení a vymezení hranic

orientační náklady (Kč) za období za rok platnosti plánu péče

100000 5000

5000

6000

6000

Celkem jednorázové a časově omezené zásahy Opakované zásahy

196000 cca 0,5 ha/rok celkem 2x 4 x rok

ruční sečení v PP

trvalý monitoring dusíku a fosforu Celkem opakované zásahy CELKEM NÁKLADY (po dobu platnosti plánu péče)

- 18 -

10000

20000

4000

20000 40000 236000


4.2 Použité podklady a zdroje informací Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Čtyroký P. a kol. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1: 25 000, list 34142 Mikulov. – Ústřední ústav geologický. Praha. 100 str. Demek. J., Slavík P. a kol. (2007): Chráněná území ČR - Brněnsko, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 56 pp. Farkač J., Král D. & Škorpík M.: Červený a černý seznam ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (2010): Katalog biotopů České republiky – Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha Kroupa O. (2012): Popis sbírky Z. Jandíka. Zpracováno pro RM Mikulov. Juřica J. (2012): Botanický inventarizační průzkum lokality Janičův vrch. Správa CHKO Pálava a KS Brno. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Obratlovci - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha Poul I. (2002): Paleonapjatostní analýza zlomů v jižní části Pavlovských vrchů (Západní Karpaty). Ročníková práce. Katedra geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno. Poznámky k Nařízení vlády č. 682/2004 – Ptačí oblast Pálava Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky. Vol. 1. – Academia, Praha. Wagnerová E. (2004): Mikulov – Janičův vrch. Projekt závěrečné sanace a rekultivace.

- 19 -


4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka

obsah zkratky

CR

critically endangered (kriticky ohrožený druh)

EN

endangered (ohrožený druh)

EVL

evropsky významná lokalita

CHKO chráněná krajinná oblast KN

katastr nemovitostí

KO

kriticky ohrožený druh

KS

Krajské středisko

MO

Místní organizace

MRS

Moravský rybářský svaz

NT

near threatened (téměř ohrožený druh)

O

ohrožený druh

OP

ochranné pásmo

PO

ptačí oblast

PP

přírodní památka

SCHKO Správa CHKO SO ÚPSÚ VU

silně ohrožený druh územní plán sídelního útvaru vulnerable (zranitelný druh)

- 20 -


5. Přílohy: M1a - Orientační mapa s vyznačením území PP Lom Janičův vrch M1b - Ortofotomapa s vyznačením území PP Lom Janičův vrch M2

- Katastrální mapa s vyznačením území PP Lom Janičův vrch

M3

- Mapa dílčích ploch PP Lom Janičův vrch

M4

- Mapa označení PP Lom Janičův vrch

- 21 -


6. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .........................................................................

2

1.1 Základní identifikační údaje .................................................................................................

2

1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................

2

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .........................................

2

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...........................................................................

3

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .......................................................................

3

1.6 Kategorie IUCN ....................................................................................................................

3

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .......................................................................................................

3

1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .....................................................

3

1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav ......................................................................

4

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ........................................

4

1.9 Cíl ochrany ...........................................................................................................................

4

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .......................

5

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...........................................

5

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................

7

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ............................

9

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .....................................

10

2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..................................................

10

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích ..........................................................................

10

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území závěry pro další postup ........................................................................................................

10

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize .............

10

3. Plán zásahů a opatření ...........................................................................................................

11

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ...................................

11

3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .............................

11

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .............................................

12

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu ............

13

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................

14

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .........................................

14

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .........................

14

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .....................................................................................

14

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ..............................................................

16

4. Závěrečné údaje ......................................................................................................................

17

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody ................................

18

4.2 Použité podklady a zdroje informací ....................................................................................

19

4.3 Seznam používaných zkratek ..............................................................................................

20

5. Přílohy ......................................................................................................................................

21

6. Obsah .......................................................................................................................................

22

- 22 -


- 23 -

Plán péče PP Lom Janičův vrch 2014- 2019 - příloha M1a

Orientační mapa s vyznačením území Přírodní památky Lom Janičův vrch

hranice PP Lom Janičův vrch hranice CHKO Pálava hranice Evropsky významné lokality ptačí oblast Pálava

1:25 000 0

250

500

1 000

1 500

souřadnicový systém - JTSK

°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: ZABAGED © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

2 000

m

Plán péče PP Lom Janičův vrch 2014- 2019 - příloha M1b

Ortofotomapa s vyznačením území Přírodní památky Lom Janičův vrch

hranice PP Lom Janičův vrch hranice ochr. pásma PP Lom Janičův vrch

1:1 500 0

12,5

25

50

75

100


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

m

Plán péče PP Lom Janičův vrch 2014 - 2019 - příloha M2

Katastrální mapa s vyznačením území Přírodní památky Lom Janičův vrch

hranice PP Lom Janičův vrch

hranice ochr. pásma PP Lom Janičův vrch

1:1 500 0

12,5

25

50

75

100


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

m

Plán péče PP Lom Janičův vrch 2014 - 2019 - příloha M3

Mapa dílčích ploch Přírodní památky Lom Janičův vrch

6

4

1

5

2


6

hranice ochr. pásma PP Lom Janičův vrch

6

1, vodní plocha a litorál 2, fragment skalní stepi

3

3, vstupní etáž lomu 4, lemová stepní společenstva 5, lomové stěny a strmé svahy 6, křoviny a vzrostlé stromy

1:1 500 0

12,5

25

50

75

100


°

Tématický obsah: © Správa CHKO Pálava, Mikulov Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

m

Plán péče PP Lom Janičův vrch 2014- 2019 - příloha M4

Mapa označení Přírodní památky Lom Janičův vrch

!

!

!


!"

hranice ochr. pásma PP Lom Janičův vrch !

hraniční tabule s malým státním znakem

"

informační panel

1:1 500 0

12,5

25

50

75

100


°

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013

m

Plán péče o Přírodní památku Lom Janičův vrch na období

Recommend Documents